ARCHITEKTURA MEZI UŽIVATELEM A TVŮRCEM
KAŠNY VÍŘÍ MĚSTO
ONDŘEJ CÍSLER SAT ZS 2014/2015 MICHAL ŠTĚPAŘ
ÚVOD „Jen málokdy vyvolá dílo architekta tak mohutnou veřejnou a mediální odezvu, jako se to stalo v případě nových kašen na náměstí Republiky v Plzni.“ 1 Koncem července roku 2010 byly slavnostně uvedeny do provozu tři kašny na náměstí Republiky v Plzni. Od rozhodnutí o vyhlášení architektonické soutěže v té době již uplnolo téměř 7 let. Z autora návrhu, tehdy ještě studenta, se již stal autorizovaný architekt. Myšlenka návratu kašen do tří rohů náměstí však sahá ještě hlouběji do historie a to o dalších 10 let nazpět, tedy do roku 1993, kdy byla prvotně zmíněna ve studii na řešení plochy náměstí. Projekt tří kašen odhaluje nelehký proces při tvorbě veřejného díla od záměru až po jeho realizaci. Proces, kdy výhra v otevřené soutěži je pouhým začátkem a zdá se býti tím nejjednoduším úkolem. Proces, při kterém čas přestává býti vnímatelnou hodnotou. Proces, při kterém se geometrickou řadou rozšiřují počty vašich příznivců i odpůrců. Proces, při kterém se může velmi rychle změnit váš zákazník i jeho představy. Proces, který se postupně přeměňuje z procesu odborného do politického tématu a volební kampaně.
1 Karolina Jirkalová, Kašny pro Plzeň, Art+Antiques, 2010, č. 10, 5.10., s. 50
ONDŘEJ CÍSLER „Jakože se chci proměnit v ty domy jakoby jo. Já prostě jako, to je takovej jako můj sen, taková moje fakt jako touha, dělat to prostě krásně. Ono to je . . . Jako to je moje téma, si myslím, jo? Že prostě jako krása, ale asi ne ve smyslu jakoby nějaký líbivosti, ale prostě ve smyslu nějaký hloubky a ve smyslu taky nějakýho jakoby . . . Teď to bude těžký . . . Jo, jakoby nějakýho přesahu a jakýhosi jakoby hlubšího smyslu. Já třeba mám strašně rád Exupéryho v tom jeho . . . Jakože on říká, jak si někdo prostě celej život tepe ty nádoby z tý mědi a prostě . . . A vlastně se promění v ty nádoby a jakej to má smysl a jakej je smysl těch měst? Zajímá mě to i z takovýho jakoby strukturálního pohledu. Architektura . . . Mě vždycky třeba bavila matematika hodně a takovýhle věci. I tohle je důležitý pro mě a já vlastně chápu architekturu jako prostě takovej, jako takovou prostě absolutní jednotu a absolutní jako . . . Jakoby absolutní jako . . . Nebo to . . . Jako jdu za nějakým prostě úplně šíleným absolutním ideálem, který ani sám jako nedokážu popsat, protože se zároveň musí hledat a to si myslím, že . . . Teďkon jsem neřekl vlastně nic, že jo? Ale myslím si, že to je jakoby můj cíl. Prostě já chci dělat věci, který budou . . . Já vím, co chci dělat. Já chci dělat věci, který budou . . . Který prostě . . . Z kterejch jako lidi budou mít jako mrazení, jak budou silný.“ 2 Architekt Ondřej Císler se narodil 15.8.1972 v Lusace v Zambii. V letech 1996 až 1998 studoval teologii a religionistiku na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. K tomu sám říká: „Tak pro mě to mělo význam, že jsem si doplnil alespoň částečně takový to klasický vzdělání, co dřív měli všichni a dneska už to zase mají všichni, snad. Že tam byla latina, řečtina, filosofie a tady ty věci.“ 3 Dále pokračoval v letech 1998 až 2004 ve studiu architektury na Českém vysokém učení technickém u profesorů Zvěřiny, Roubíka, Makarova, paní profesorky Šrámkové a profesora Bočana. Magisterské studium absolvoval na Akademii výtvarných umění u profesora Přikryla a zakončil jej diplomovou prací na téma Nová Filharmonie pro Prahu. Koncertní sály ho natolik uchvátili, že se vrátil zpět na fakultu architektury a přihlásil se na doktorandské studium, aby mohl toto téma dále rozvíjet. Svá studia zakončil disertační prací Koncertní sály, Architektura a akustika. Svou práci začínal v ateliérech Pavla Zvěřiny či Vlado Miluniče. Následně se věnoval samostatným projektům, především architektonickým soutěžím, a od roku 2005 začíná spolupracovat s Pavlem Hniličkou a společně zakládají ateliér hnilička – císler – architekti. Ten končí svou činnost v roce 2009 a o rok později vzniká ateliér Aoc, jehož stálými pracovníky jsou Ondřej Císler a Tomáš Oth. Ateliér pak spolupracuje s řadou dalších osobností a odborníků. Atelier Aoc poskytuje komplexní architektonické a inženýrské služby na poli urbanismu i architektury, počínaje přípravou zakázky až po realizaci včetně architektonických studií, územně plánovacího a povolovacího řízení, přes spolupráci na výběrových řízeních, prováděcích projektech až po autorský dozor při realizaci a spolupráci během kolaudace staveb včetně jejich závěrečného vyúčtování. 4 Ondřej Císler publikuje v odborné literatuře a věnuje se také překladatelské činnosti. V roce 2003 přeložil pro nakladatelství Arbor Vitae teoretické texty Louise Kahna. Od října 2011 vede samostatný ateliér na FA ČVUT.
2 Adam Gebrian, Bourání s Ondřejem Císlerem, Bourání, 2009, č. 17, 28.5. URL:
[35:03] 3 Adam Gebrian, Bourání s Ondřejem Císlerem, Bourání, 2009, č. 17, 28.5. URL: [0:59] 4 URL:
KAŠNY SOUTĚŽÍCÍ „Porota vysoce ocenila zejména skutečnost, že autor se úspěšně vypořádal s náročným historickým kontextem náměstí a vytvořil zde prostorové, hmotné objekty kašen a symbolických soch plnících zároveň funkci chrličů vody. Jejich lapidární objemy spojují sochařský a architektonický přístup a nápaditým způsobem propojují současnost s tradicí. Tato návaznost je zřejmá z odkazu na abstrahované symboly městského znaku – heraldické figury velblouda, chrtice a anděla, revokací tradice monumentálních odlitků realizovaných ve Škodových závodech či opakováním principu černé a zlaté barvy uplatněné na mariánském morovém sloupu.“ 5 Návrat kašen do tří rohů náměstí, navržený vítězným týmem architektonické soutěže na řešení plochy náměstí v roce 1993, se stal jedním z nejdůležitějších projektů Programu rozvoje města Plzně v prioritní oblasti 3 – „Obyvatelstvo, suburbanizace, vnitřní prostředí města“. Proto se Rada města Plzně rozhodla v září roku 2003 uspořádat soutěž, jejímž cílem by bylo najití nejvhodnějšího výtvarného a architektonického řešení kašen na náměstí Republiky. Porota se sešla koncem roku na svém ustavujícím zasedání v sedmičlenném složení. Jejími členy byli náměstek primátora Miroslav Kalous, výtvrný umělec a zastupitel Karel Syka, městská architektka Anna Hostičková, historik umění Jiří Kotalík a architekti Roman Koucký, Zdeněk Rychtařík a Jan Kerel. Soutěž byla vyhlášena v květnu roku 2004 a v určeném termínu přišlo 42 soutěžních návrhů. Vyhlášení výsledků proběhlo v únoru následujícího roku. První místo porota udělila Ondřeji Císlerovi, druhé místo se rozhodla neudělit a třetí cenu získal návrh architektů Romana Korandy a Aleny Hýblové a návrh architektů Ondřeje Rysa, Vladimíra Mašinského a Lenky Slívové.
5 URL:
KAŠNY VÍŘÍCÍ „Mně se kašny nelíbí, omlouvám se panu architektovi, prostě nelíbí. Zvláště v tom místě ne. Trošku mě mrzí, že si tady budou mladí lidé dávat rande pod šibenicí, kulometem nebo pod lambdou, ale budeme se muset smířit s tím, že tam ty kašny budou.“ 6 primátor Pavel Rödl V dubnu 2005 proběhla veřejná výstava všech soutěžních návrhů, jejíž součástí byla písemná anketa s otázkou k vítěznému návrhu. Bylo odevzdáno 2399 anketních lístků a postoj k vítěznému návrhu byl převážně negativní (83,2 %). Stejná anketa proběhla na internetových stránkách města. Zasláno bylo 982 hlasů a výsledek byl mírně ve prospěch vítězného návrhu (49 %). Ondřej Císler k tomu říká: „Tam vlastně došlo podle mého názoru tak trošku nešťastně k tomu, že vlastně se jakoby řeklo, že se k tomu budou vyjadřovat lidi a že vlastně je možný jakoby takovouhle věc rozhodovat jakoby demokratickou cestou. Já si myslím, že demokracie má jiný nástroje, jak tady tu věc rozhodovat a to jsou právě ty soutěže, protože to je vysoce jakoby specializovaná odborná záležitost. Nicméně ta konkrétní podoba byla často dost pokleslá, protože jedna anketa byla, že lidi házeli na výstavě lístečky do urny, což vedlo k tomu, že na výstavu přišli většinou ti, co na to mají čas, to znamená starší lidi a lidi, který to třeba štve nebo tak. Takže tam jsem pohořel úplně.“ 7 V názorech na kašny se nerozcházela jen veřejnost, jednotní nebyli ani politici v klubech zastupitelstva a památkáři. Debata na zastupitelstvu se mimo jiné točila kolem toho, zda je možné na historické náměstí, jež patří do památkové zóny, umístit tak moderní objekty. Další připomínky se týkaly především využití zlata jako materiálu na povrchu chrličů, měřítka chrličů a proporcí. Například člen odborné výběrové komise Jiří Kotalík, bývalý generální ředitel Národního památkového ústavu, vítězný návrh kašen vyzdvihuje a oceňuje. Památkář plzeňského památkového ústavu a zastupitel města Petr Domanický zase s vítěznou podobou kašen nesouhlasil. Odmítavě se předběžně vyjádřila i vědecká rada Národního památkového ústavu. Na projektu byly na dlouhou dobu zastaveny schvalovacími procesy. Zastupitelstvo nakonec zadalo autorovi projekt včetně všech výkonových fází s tím, že dohledem nad celým procesem bude pověřena pracovní skupina složená ze zástupců města, soutěžní poroty, památkářů a odborníků. 8 Před schválením výsledné realizace zastupitelstvem města Plzně proběhlo v březnu roku 2007 v Plzeňském deníku veřejné sms hlasování. I k němu se Ondřej Císler vyjádřil: „Potom byla sms anketa pořádaná Plzeňským deníkem, která ale byla absolutně jakoby legrační, protože já jsem vlastně telefonoval do tý společnosti, která to zajišťovala. Mě to štvalo a chtěl jsem se jakoby nezávisle zeptat na výsledky. Oni říkali, to vám nemůžeme říct, vy nejste klient. Vlastně oni tam mohli napsat úplně cokoliv. Já je nepodezírám z toho, že tam napsali něco jinýho, ale vlastně i jsem to konzultoval se sociologama tenkrát. Tam strašně záleží na způsobu provedení toho sociologickýho průzkumu. Záleží na tom, na jakou prostě skupinu se zaměříte, jak to připravíte, jakým způsobem položíte otázku a ty výsledky můžou být diametrálně jiný. Zajímavý třeba je, že v internetový anketě, která byla na stránkách města Plzně jsem s malým náskokem, ale přesto vyhrál.“ 9 6 Ladislav Vaindl, Autor kašen obvinil primátora z populismu, Plzeňský deník, 2010, 18.8. 7 Adam Gebrian, Bourání s Ondřejem Císlerem, Bourání, 2009, č. 17, 28.5. URL: [12:09] 8 Martina Hesová, Nové kašny na Náměstí Republiky města Plzně (bakalářská práce), Ústav dějin umění FF JCU, České Budějovice 2012 9 Adam Gebrian, Bourání s Ondřejem Císlerem, Bourání, 2009, č. 17, 28.5. URL: [13:00]
Začátkem března roku 2007 schválilo zastupitelstvo města Plzně realizaci a závěrečné výkonové fáze dokumentací zadání stavby. Projekt prošel poměrně složitým vývojem a dílčími změnami. Autor zmenšil měřítko chrličů, přemodeloval chrlič kašny Chrtice a navrátil původní tvary nádob z prvého kola soutěže. 29. července 2010 byly kašny na náměstí Republiky v Plzni uvedeny do provozu. Při slavnostním zahájení Ondřej Císler řekl: „Kašny vstupují do velice choulostivého období „dětství“, kdy bude potřeba je chránit, napravovat jejich eventuální nedostatky, a kdy si na ně i jejich přívrženci, včetně mne, budou muset zvykat. Nově vzniklý dům nebo umělecké dílo ve veřejném prostoru vždy do svého kontextu nejprve vrůstá, sžívá se s ním a odhaluje svou povahu i působnost. Doufám, že kašny budou dlouhou dobu pro Plzeň zdrojem potěšení a inspirace, podnětem k zamyšlení a přesahu tak, jak jsem to ve svém návrhu zamýšlel. Doufám, že se nakonec stanou i symbolem tolerance pro ty, kterým jejich výraz zcela nevyhovuje. Kašny jsou odvážným krokem do budoucna.“ 10 Reakce se v krátké době objevili i na sociální síti Facebook. V srpnu vznikla skupina Líbí se mi nové plzeňské kašny, která čítá 1591 fanoušků. V září pak odpůrci projektu založili událost Ničení plzeňských kašen, kterou chtěli dát najevo nesouhlas s novými kašnami a na kterou se přihlásilo 217 účastníků. Mezi nimi i autor kašen Ondřej Císler, který celou událost považoval za recesi: „Sám jsem se do skupiny přidal, že se zúčastním poškození svého díla. Třeba jej ale opravdu bude někdo organizovaně ničit.“ 11 Kromě kritiky ohledně vzhledu a umístění v historickém prostředí padaly i otázky na vhodnost matriálu a nutnost údržby, neboť bezprostředně po instalaci se na zlatém plášti kašen začaly objevovat vyryté vzkazy. Ondřej Císler připustil, že s tím, že se do materiálu bude rýt trochu počítal už od začátku: „Představoval jsem si, že lidé se toho budou dotýkat. Například, když se tam milenci sejdou a vyryjou tam své iniciály, jakoby na ty kašny dávali svou duši. Až třeba za padesát let pojedou kolem Plzně, i když už tu dávno bydlet nebudou, vzpomenou si na to.“ Vulgární a agresivní nápisy a obrázky by ale podle svých slov nechal odstraňovat. Proti odstranění ´rytin´ na kašnách je plzeňský architekt Jan Soukup. „Jsem pro, aby se neopravovaly. Až se tam vytvoří těch nápisů hodně, tak tam vznikne taková struktura, přes niž už nebudou ty sprosťárny čitelné. Doporučil bych na to sáhnout až tak za padesát let,“ konstatoval. 12 Další připomínky se týkaly velikosti kašen. Autor původně počítal s většími, po jednání pracovní skupina pak svůj návrh zmenšil. Pro představu byly na náměstí umístěny dřevěné makety 1:1. Ondřej Císler popisuje, jakým způsobem k velikosti přistupoval: „Vysledoval jsem určitou zákonitost, které jsem pracovně říkal měřítková kadence. Nejdřív jsou patníky a lavičky, potom je člověk, potom to, co jsem udělal já, potom morový sloup, nad ním domy, katedrála a nakonec její věž. Je to jakási harmonická řada, kterou jsem chtěl doplnit chybějícím akordem – měřítkem. A proto jsem se nikdy nebál jejich velikosti.“ 13 O tom, že se město Plzeň začíná se svými kašnami sžívat vypovídá i série pohlednic, které lze zakoupit v Informačním centru. Karolína Jirkalová z měsíčníku Art+Antiques pak konstatuje: „Slunná podzimní neděle na plzeňském náměstí Republiky pak svědčí o tom, že na „novost“ kašen si místní postupně zvyknou. Na hraně nádoby Velblouda sedí kluk a cáká na mámu, u Anděla se fotí svatba, Chrtici obhlíží dvojice důchodců – paní obdivně přejíždí dlaněmi po zlatém povrchu chrliče.“ 14 10 Martina Hesová, Nové kašny na Náměstí Republiky města Plzně (bakalářská práce), Ústav dějin umění FF JCU, České Budějovice 2012 11 Jan Novotný, Plzeňské kašny srovnáme se zemí, hrozí lidé na Facebooku, iDnes.cz, 2010, 18.8. 12 Ladislav Vaindl, Autor kašen obvinil primátora z populismu, Plzeňský deník, 2010, 18.8. 13 Karolina Jirkalová, Kašny pro Plzeň, Art+Antiques, 2010, č. 10, 5.10., s. 50 14 Karolina Jirkalová, Kašny pro Plzeň, Art+Antiques, 2010, č. 10, 5.10., s. 50
KAŠNY CENY SBÍRAJÍCÍ „Kašny oceňují i ve světě. Jejich snímky byly publikovány a dobře hodnoceny v řadě odborných časopisů i na odborných webech.“ 15 Ondřej Císler Oproti tomu, jakým způsobem kašny rozdělili plzeňskou občanskou společnost, v odborné společnosti byly přijímány převážně s nadšením. Svědčí o tom i řada ocenění, kterými se mohou pyšnit. Patří mezi ně Čestné uznání Grand Prix OA 2011, Stavba roku Plzeňského kraje 2010 a Zvláštní cena Hanuše Zápala 2014. Plzeňské kašny ocenila mezinárodní porota 18. ročníku soutěže vypisované Obcí architektů v čele s předsedou Čechoameričanem Thomasem E. Bitnarem. Čestné uznání v kategorii architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo porota kašnám udělila za jejich „monumentalitu a provedení abstraktních forem, měřítko umělecky nepřehlédnutelného designu v dialogu s historickým kontextem“. 16
15 Aleš Tolar a Petr Ježek, Za kontroverzní plzeňské kašny dostal jejich autor prestižní cenu, iDnes.cz, 2011, 12.5. 16 Aleš Tolar a Petr Ježek, Za kontroverzní plzeňské kašny dostal jejich autor prestižní cenu, iDnes.cz, 2011, 12.5.
KAŠNY KOMENTOVANÉ „Návrh je velmi promyšlený a citlivý k okolí , tedy historickému náměstí, neschovává se pod nějakou rouškou ukrčeného historismu, ale vytváří důstojné výtvarné dílo, které má šanci přečkat časy delší než jen několik pomíjivých let. Jednoduchost, kterou někteří nazývají mylně banalitou, je výsledkem koncepčního uvažování a promyšlené odzkoušené kompozice, a rozhodně se nedá nazvat banální. Plzeň si na kašny zvykne a jejich výtvarnou, společenskou a architektonickou hodnotu časem ocení. Myslím, že je dobře, že někomu připomínají tvary to, nebo ono zvíře a věc má více výkladů. To je důkazem toho, že kašny nejsou banální.“ 17 Ing.arch.MgA. Pavel Nasadil, FAM Architekti, 2007, 28.5. „Kašny jsou novým, velmi výrazným, prvkem centra města. Vodu padající z chrličů doplní v nočních hodinách světla umístěná v nádobách pod ochrannými mřížemi pod vodou, která by měla umocnit i efekt dopadající vody. Kašny budou nasvícené také zvenku osvětlením v dlažbě.“ 18 Petr Rund, náměstek primátora, 2010, 29.7.
„Chtěl bych jako obyvatel Plzně panu Císlerovi blahopřát. Kašny jsou jednoduše řečeno parádní. Protože se mi líbí, protože si myslím, že se na náměstí hodí a proto, že v rámci Plzně je to první stavba, kde se radní nebáli nechat postavit něco, co se odlišuje od všeobecného standardu. Takže si přeji v Plzni víc takovýchto počinů.“ 19 Ing. Ondřej Janout, projectstudio8, 2010, 5.8. „Nejsem architekt, ani umělec a tak své pocity v této věci nedokáži přesně specifikovat. Prostě se mi nelíbí. Na druhou stranu si na ně člověk určitě zvykne.“ 20 Pavel Rödl , primátor, 2011, 12.5. „Nevidím důvod, abych pošťuchoval architekta. Jsem člověk, který moderní architekturu, moderní nápady, moderní sochy bere. Trošku jsem si navykl na plzeňské náměstí v tom standardním a tradičním duchu, tohle se mi zdá revoluční krok vpřed. Také všechny tři nejsou stejné, jedna se mi líbí víc. Ale není na mně, abych posuzoval. Plzeňáci si je vybrali sami, a jestli se líbí jim, je to v pořádku.“ 21 Václav Klaus, prezident ČR, 2011, 16.6.
„Ale tak to s uměním je. Naštěstí. Nemám na ně silný názor, že by to bylo zrovna to, co bych si já sama vybrala. Ale mně se zdá, že tam klidně mohou být a sluší tomu místu.“ 22 Livia Klausová, první dáma, 2011, 16.6.
„Musím konstatovat, že ty vaše kašny na náměstí jsou příšerné. Kromě kašen proti vašemu městu nic nemám.“ 23 Miloš Zeman, prezident ČR, 2014, 15.7. „Bylo by lepší místo zlacení opravit závažné technické nedostatky. Sběrné nádrže jsou naprosto nedostatečně dimenzovány. Existuje vztah mezi výškou padající vody a šířkou nádrže. Ten byl naprosto ignorován. Anebo bylo zavlažování velkých ploch dlažby a sprchování kolemjdoucích záměrem?“ 24 Ing. Vladimír Sitta, Terragram, 2014, 17.7.
17 Kateřina Lopatová, Kašny víří město, archiweb.cz, 2010, komentáře, 2.9. 18 URL: 19 Kateřina Lopatová, Kašny víří město, archiweb.cz, 2010, komentáře, 2.9. 20 Aleš Tolar a Petr Ježek, Za kontroverzní plzeňské kašny dostal jejich autor prestižní cenu, iDnes.cz, 2011, 12.5. 21, 22 Miroslava Tolarová, Livia Klausová: Zlaté kašny náměstí sluší, Plzeňský deník, 2011, 16.6. 23 Richard Beneš, Plzeňské kašny pohaněné prezidentem Milošem Zemanem prodělají omlazovací kůru, region pod lupou.cz, 2014, 15.7. 24 Lada Pešková, Kašny na náměstí v Plzni čeká oprava zlacení poškozeného vandaly, archiweb.cz, 2014, 16.7.
ZÁVĚR „Negativní názory po prvním zveřejnění nepřekvapily. Jestli něco zaráželo, pak jistá zloba, kterou ohlasy obsahovaly. Je smutné, že si v poslední době veřejnost osvojila přesvědčení, že každý tvůrce, jehož dílo není na první pohled srozumitelné, koná tak ze zlého úmyslu. Není tomu tak. Kéž by všichni mohli být přítomni půlhodinovým autorským obhajobám jednotlivých návrhů, zejména toho vítězného. Ani ten, který ho není schopen akceptovat jako takový, by nemohl neslyšet jasný názor, logicky uspořádané faktické argumenty a znalosti o plzeňských tradicích.“ 25 Anna Hostičková, městská architektka Proces. Od první myšlenky návratu kašen do tří rohů náměstí až po jejich slavnostní zprovoznění uplynulo dlouhých 17 let. Vnímání času je ve veřejné sféře vždycky delší a realizace projektů náročnější. Přesto práce s městem, s veřejným prostorem je krásná a zároveň velice důležitá. Obdivuji tak každého, kdo se vyzbrojí neutuchající trpělivostí a rozhodne se veřejný prostor kultivovat. Osobně mám plzeňské kašny rád a jsem přesvědčen o jejich nadčasovosti. Významné a nadčasové stavby vždy rozdělovaly společnost a byly svou dobou těžce přijímané. Jejich kvalitu prokázal čas a jsem přesvědčen o tom, že kdyby někdo chtěl za padesát let kašny z náměstí odstranit, budou se sepisovat petice a konat demonstrace na jejich záchranu. Oproti soukromé sféře, kdy architekt komunikuje s jasným investorem/uživatelem, ve veřejném prostoru tato jasnost mizí. Čí pohled zohlednit? Zastupitelů, památkářů, občanů? Tisíc pohledů, tisíc názorů. Je zřejmé, že návrh vyvolá ostrou diskuzi. Ondřej Císler odmítl konzumní architekturu pro uspokojení současné společnosti a navrhl silný koncept. Silný koncept, který umožní kašny zachovat i pro další generace. A tím se dostáváme k jádru problému. Architekt by měl být schopen odlišit smysluplné připomínky od kverulantství v rovině současníků a zároveň uvažovat nad tím, zda projekt, který navrhuje bude sloužit pouze současné generaci či zda by měl mít ambici uspokojovat potřeby i generací budoucích.
25 Martina Hesová, Nové kašny na Náměstí Republiky města Plzně (bakalářská práce), Ústav dějin umění FF JCU, České Budějovice 2012
KAŠNY V OBRAZECH
Anděl
maketa 1:1
Velbloud
situace
Chrtice
výkres zlacení
URL:
INFORMAČNÍ ZDROJE 1
URL:
2
URL:
3
URL:
4
URL:
5
URL:
6
URL:
7
URL:
8
Adam Gebrian, Bourání s Ondřejem Císlerem, Bourání, 2009, č. 17, 28.5.
9
Adam Gebrian, Kašny rozdělují Plzeň dodnes. Přitom zaslouží pochvalu, Lidové noviny, 2013, 14.5.
10 Jan Novotný, Plzeňské kašny srovnáme se zemí, hrozí lidé na Facebooku, iDnes.cz, 2010, 18.8. 11 Aleš Tolar a Petr Ježek, Za kontroverzní plzeňské kašny dostal jejich autor prestižní cenu, iDnes.cz, 2011, 12.5. 12 Ladislav Vaindl, Autor kašen obvinil primátora z populismu, Plzeňský deník, 2010, 18.8. 13 Miroslava Tolarová, Livia Klausová: Zlaté kašny náměstí sluší, Plzeňský deník, 2011, 16.6. 14 Dana Veselá a Miroslava Tolarová, Kašny? Originální, avantgardní, šílené, krásné, Plzeňský deník, 2014, 25.9 15 Kateřina Lopatová, Kašny víří město, archiweb.cz, 2010, 2.9. 16 Lada Pešková, Kašny na náměstí v Plzni čeká oprava zlacení poškozeného vandaly, archiweb.cz, 2014, 16.7. 17 Karolina Jirkalová, Kašny pro Plzeň, Art+Antiques, 2010, č. 10, 5.10., s. 50 18 Martina Hesová, Nové kašny na Náměstí Republiky města Plzně (bakalářská práce), Ústav dějin umění FF JCU, České Budějovice 2012 19 Richard Beneš, Plzeňské kašny pohaněné prezidentem Milošem Zemanem prodělají omlazovací kůru, region pod lupou.cz, 2014, 15.7.
