ročník VII.
školní rok 2014/2015
Školička Zpravodaj Mateřské školy Družba Hulín
Školička vychází s přispěním firmy AUTOZET.CZ Zdeněk Tobolík
2
ČAS NA POHÁDKU ANEB MAMINKO, VYPRÁVĚJ! Proč vést děti ke čtení? Naslouchání a později čtení příběhů rozvíjí slovní zásobu. Pohádky a příběhy předávají morální poselství. Četba podporuje rozvoj fantazie, učí je se soustředit se.
Začněte včas Čtenářem se nikdo nenarodí, čtenářem se stáváme a k tomu potřebujeme podněty v podobě dobrých knih, a hlavně vzor. Vzpomeňte si, že i vás na čtenářskou cestu vypravili nejspíš rodiče. Proto nepromeškejte čas, kdy vaše děti začnou pro jevovat první zájem o knihy. Začíná to už vlastně obrázkový – mi leporely. Ale přesný věk vymezit nelze, některé dítko udrží pozornost už ve dvou letech, u jiného musíte počkat do tří. Zkoušejte čas od času přečíst krátký příběh a uvidíte, zda se „chytne“. Ty nejmenší zaujmete nejdříve krátkými říkankami, protože je zabaví samotná melodie vašeho hlasu. Můžete tak před spaním vytvořit rituál přeříkávání a povídá ní, který časem přejde ve vyprávění nebo předčítání souvis lých pohádek.
Stále dokola Přizpůsobujte text
- pokračování příště-
MOTTO: EMPATIE JE OCHOTA NALADIT SE NA POCITY OSTATNÍCH LIDÍ, VŠÍMAT SI JEJICH NEVYSLOVENÝCH PŘÁNÍ A ROZUMĚT JEJICH POTŘEBÁM. T. J. Steeartová
ZPRÁVY ZE ŽIVOTA ŠKOLY -4. 11. si děti přinesly do MŠ svoji oblíbenou hračku, kterou představily svým kamarádům u příležitosti Dne s hračkou -tvoření s rodiči probíhala téměř v rozmezí měsíce. U Sluníček vyrá běli skřítky ze šišek, u Broučků plnili skleničky rýží, luštěninami kořením, ve třídě U pohádkového stromu si zhotovili krmítka zdobená přírodninami a u Žabiček vyráběli čertovské kornouty na mikuláš skou nadílku -počátkem listopadu začaly jednotlivé třídy navštěvovat Klubíčko, kde si to děti pěkně užily při podzimních hrátkách, mnohé se se známily s technikou vázání tkaniček u bot a slíbily tetám, že ji budou doma s rodiči procvičovat -ve středu 5. 11. proběhla 1. lekce projektu Zdravý úsměv, při které si děti pod vedením pana Forejta upevňovaly správnou techniku čištění zubů a péči o chrup - ve středu 12. listopadu pan Šrámek fotografoval děti, zájem byl velký, celkem 50 kamarádů (některé i se sourozenci) – ve středu 10. 12. se konala v jednotlivých třídách mikulášská na dílka spojená s vystoupením dětí -ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnila 2. lekce projektu Zdravý úsměv, na které si děti s panem Forejtem „názorně“ ukázaly, jak rostou dospělácké zuby a kolik kterých zubů vlastně nyní děti mají - v pondělí 15. 12. nás navštívili kamarádi z 1. třídy základní školy; společně jsme si zavzpomínali, pohráli a zasmáli se…
PŘIPRAVUJEME… co pěkného nás čeká?
Modrý den Návštěva 1. třídy ZŠ Návštěva školáků v družině Beseda rodičů předškoláků s učitelkami z 1. třídy ZŠ Zimní hrátky v Klubíčku Pyžamový den Maškarní karneval Zimní eko vycházky Schůzka s rodiči dětí jedoucími na školu v přírodě Den s tatínkem, maminkou
VÍTEJTE U POHÁDKOVÉHO STROMU Dlouho jsme přemýšleli o tom, jaký název dát naší třídě. Vždyť název by měl hned napovědět, o čem to kde je. U Pohádkového stromu bydlí zvířátka, na Pohádkový strom usedají ptáčci, kolem Po hádkového stromu létají a lezou broučci, k Pohádkovému stromu zajdou princ, princezna, babič ka, dědeček, děti. Jasně a zřetelně Pohádkový strom je symbolem scházení a povídání všech dobrých tvorů z celého světa. Když se něco nepo vede, nic to nevadí, v pohádce se nakonec taky všechno napraví. Takže spojení pohádky, stromu a mateřské školy je to nejlepší pro děti. Z pohádky čerpáme moudrost, toleranci, řešení problémů, zvykáme si na nové situace, máme se rádi, snažíme se žít jako v pohádce. Vladislava Mrázková
NAROZENINY SLAVÍ… v listopadu a prosinci 2014 Broučci: Brigit Pallová, Tomáš Gremlica, Jan Úlehla U poh. stromu: Barbora Hájová, Aneta Malinčíková, Matyáš Hynčica, Patrik Janda, Yasmin Kocpinar Žabičy: Adéla Janečková, Pavlína Sedláková, Nelly Stojanová Sluníčka: Matyáš Talafa VŠECHNO NEJLEPŠÍ!!! Blahopřání oslavencům od kamarádů a paní učitelek z Broučků: Až zazvoní zvoneček, rozsvítí se stromeček. Dárky leží dokola, maminka nás zavolá: „Pojďte, děti, honem sem, dneska máme Štědrý den!“ Za prosincem končí rok, do nového už jen krok. V prosinci jsou Vánoce přesně jednou po roce.
CHVÁLÍME A DĚKUJEME Pochval není nikdy dost… Hlavně těch pro děti. A tak bychom chtěly pochválit ty „naše““ z celé mateřské školy. Chválíme velké kamarády za to, jak pečují o ty nejmenší, kteří jim jejich pomoc oplácí snahou a statečností. A my, dospělí, jim za to všechno děkujeme a těšíme se na každý den, kdy nám vykouzlí úsměv na tváři. paní učitelky ze Sluníček Martina Platošová a Martina Kaderková
LOGOOKÉNKO Dobrý den, zdraví vás LOGOOKÉNKO, pokračujeme v našem „roce s heslem“. Druhým je: UČÍME SE HROU ( jak na to?) -
-
…Douška… Dovolte mi, abych poděkovala našim logopedickým pracovnicím. Ještě nikomu se v sedmiletém trvání Školičky nepodařilo tak krátce a výstižně pochválit a poděkovat. Kdybych měla klobouk, tak ho smeknu. Hanka T. - bez Vás by to nešlo -
jestli si dítě hraje, opravdu hraje (nejde o bezradnou i když někdy vytrvalou manipulaci s nějakým předmětem), hraje si rádo, tím je splněna první podmínka učení – pozitivní moti vace, ta umožňuje ukládat do paměti nové poznatky hra se mění podle věku, a proto je téměř nemožné, aby mohla dítě přetížit při hře dítě zpočátku kopíruje své okolí – učí se a postupně procvičuje různé situace (na maminku, na obchod…) starší děti už kombinují realitu i fantazii, přibírají do hry další děti, zvykají si na vztahy, KOMUNIKUJÍ z pohledu dítěte je i televize a počítač hračka, srovnáte-li námahu, kterou musí skupina dětí vynaložit na to, aby si samy mohly zahrát divadlo (příprava loutek, učení textu…) a námahou vynaloženou sledováním „hotové“ pohádky, je jasné, ze které činnosti získají více zkušeností, prožitků a tím i „zisků“ pro další vývoj. Závěrem – platí heslo „Kdo si hraje, nezlobí“. Bc. Martina Kaderková
VÍTE, ŽE… - 20. listopad je Světovým dnem dětí? - i po letošní návštěvě čertů ve školce jsme v plném počtu? - celoživotní vztahy nám dávají celoživotní lekce?
ZASMÁLI JSME SE -Rozhovor u Žabiček. Tomášek se ptal Kuby: „Víš, proč se dneska fo tíme?“ „Ne…“ „Protože dnes je zítra!“ -Brzy ráno U pohádkové stromu tesknil Maxík po babičce, tak mu paní učitelka poradila, aby si babičku nakreslil a ona tak bude celý den s ním. Po chvíli se Max vrátil s papírem počmáraným klikyháky a oznámil: „Já jsem si babičku napsal!“ -Mirečkovi ze Žabiček trčela z oblečení nit a chtěl po paní učitelce, ať mu ji ustřihne. Ptala se: „Miry, to máš z trička?“ „No, mám strýčka, bráchu, “ vysvětlil dokonale… -Před Mikulášem. „Paní učitelko, víte, že čert je taky potřebný člo věk?“ dotazoval se Miireček u Žabiček. „Když už rodiče nepotřebují děcka, tak si je odnese….“
Z KUCHYNĚ VAŠICH DĚTÍ Advent ve školce začíná tím, že maminky doma pečou perníčky a děti, které jim zdárně asistují, nosí kamarádům na okoštování. Letos jsme si jich užili náramně, a nikdo z malých fajnšmekrů na bízenou dobrotu neodmítl. A tady je recept od jedné hodné ma minky, vyzkoušený i dospělým osazenstvem MŠ. (u nás do Vánoc nevydržely…). PERNÍČKY 70 dkg hladké mouky 30 dkg mletého cukru 20 dkg medu 3 – 4 lžíce oleje 3 – 4 vejce (podle velikosti) kávová lžička sody kávová lžička skořice drcený hřebíček Vypracujeme těsto, uložíme do lednice a druhý den pečeme na 200° asi 7 minut.
DOBROU CHUŤ!
JAK TO VIDÍ Čas vánoční, čas pohádkový. Zkuste si vzpomenout na pohádku, kterou vám vyprávěla babička a proč vám utkvěla zrovna tahle (bylo to obsahem, inter pretací nebo docela něčím jiným)? - Rozhodně je to pohádka „O Měsíčníku, Větrníku a Slunečníku“ ze Zlatého věnce pohádek. Babička ji „musela“ číst zásadně bez své zubní protézy, jen tak to bylo ono. Byla úžasná. Martina Kaderková -Hned po přečtení této otázky, mi bleskla v paměti pohádka, kterou mi čítá vala prababička ještě z knížky jejího dětství. Byla to pohádka „Mlynář, silný pán“. Hned pod titulem této pohádky byl mlynář namalovaný – vysoký, pohublý jinoch. A proč mi zrovna tahle utkvěla v paměti? Pokaždé, když prababička začala číst název této pohádky, pronesla větu: „Jaké silné pán? Chudé flótek je to – dyť se podívé.“ Právě proto jsem si vyžádala vždycky před spaním tuto pohádku a netrpělivě čekala, až onu větu zase pronese. Knížku mám schovanou mezi těmi svými z dětství, jako vzpomínku na prababičku. Martina Platošová - Pohádky od maminky, tatínka i babičky byly vždycky moc hezké – vždy to v nich dobře dopadlo. Ještě raději vzpomínám na pohádky, které jsem svým dětem nečetla, ale vymýšlela. Když se nám nedařilo dělat smyčky na botě, tak to byla pohádka „O neposlušné tkaničce“, když jsme se nemohli naučit říkat Ř, byla to pohádka „O líném jazýčku“. A jiné a jiné pohádky. Byly to krásné chvíle a děti často říkaly: „Maminko, vymysli nám pohádku.“ Vladislava Mrázková -Když jsem byla ve věku našich předškoláků, často k nám jezdila tatínkova ba bička, tedy moje prababička. Hlídala nás, když jsme byly se sestřičkou nemocné, trávila s námi vánoční svátky. Byla skvělá vypravěčka. Nikdy nezapomenu na její „dramatizaci“ pohádky „O kůzlátkách“, kdy přesvědčivě měnila hlasy jako vlk cvakala třetími zuby a bušila pěstí do chaloupky. Byla jedinečná, i když nám ji vyprávěla po 150. Prababička byla moudrá, trpělivá, nikdy na nás nezvýšila hlas a to jí v té době bylo – jestli dobře počítám - 81 let. Hanka Tobolíková -Čas vánoční mi vždycky přináší křehké vzpomínky na dětství. Mám ráda pohádky, ale ještě raději jsem poslouchala babiččino vyprávění – jaké to bylo, když byla ona malá. Babička byla skvělá vypravěčka a zpěvačka. Myslím, že mě hodně ovlivnila i nasměrovala ve výběru povolání. Přeji všem dětem také tak hodné a láskyplné babičky, krásné Vánoce a pohodu
vánoční, aby měly na co vzpomínat, až budou dospělé. Všem rodičům a přá telům naší mateřské školy přeji klidné, pohodové Vánoce, hodně zdraví a štěstí v roce 2015. Miluše Budínová -Velmi ráda vzpomínám na čas usínání u své babičky a dědečka v době, kdy jsem k nim jezdila na prázdniny. Chodili si totiž večer lehnout pro ulehčení mého usínání se mnou. A protože měli toho času jen dvě postele, tak já jsem si každý večer užívala lidského tepla přitulená k babičce a dědeček ve tmě vy právěl pohádky. Byl to krásný čas plný pohádek, při kterém pod rouškou tmy plně pracovala moje dětská fantazie; byl to čas, ve kterém dobro vždy zvítězilo nad zlem. Byla to také blízkost lidí, kteří k sobě patří, blízkost, kterou silněji než jindy pociťujeme zejména v čase vánočním, který může být nejen pro děti ča sem pohádkovým a splněných přání…Závěrem bych chtěla popřát celému ko lektivu zaměstnanců MŠ, všem rodičům a našim dětem mnoho krásných chvil v příjemné atmosféře Vánoc, v novém roce hodně štěstí, zdraví, osobní pohody a mnoho radostných dní. Andrea Hradilová –Moje babička byla úžasná žena. Měla obrovské a přešikovné ruce. Vzpomínám si, jak mi vyprávěla pohádku „O jabloňové panně.“ Nejvíce vzpomínek však mám, jak mě babička učila ručním pracem a u „štrykování“ mi zpívala lidové písně – Plavala husička po Dunaji, Lásko, bože lásko, V širém poli studánečka a Juliána, krásná panna. Pamatuji si, jak nám maminka hubovala, ať ji nezpíváme, protože její obsah byl chmurného rázu, ale my jsme ji nikdy neposlechly a zpívaly ji dál, protože se nám líbila. Byly to naše důvěrné chvíle plné pohody a lásky… Babička mě mnoho naučila a jsem jí za to nesmírně vděčná. Pavla Hapková -Kdo z nás by neměl rád pohádky! Známe pohádky lidové a umělé. Já jsem měla ráda pohádky lidové, které pro nás sepsali spisovatelé Božena Němcová, K. J. Erben, bratři Grimmové, H. CH. Andersen. Psali krátké fiktivní příběhy, ve kte rých se objevovaly smyšlené postavy jako skřítkové, draci, víly, čarodějové i princezny. Jejich základním motivem je boj dobra se zlem a v mnoha pohád kách se objevuje i morální rada pro děti, jak rozlišit dobro a zlo. Jako malá holka jsem měla ráda pohádky o princeznách - Popelka, Sněhurka, Princezna na hrášku a jiné. Zavedly mě do světa fantazie a ráda jsem si na princezny hrála. A tak přeji všem dětem Vánoce plné pohádek a světa kouzel a fantazie. Zdeňka Lutonská
KRÁSNÉ VÁNOCE VŠEM!
VČELKY U BROUČKŮ
