LETU ZDAR 6/2015 JIE JI alias ČÍŇAN PETER Z BRATISLAVY Při zimním procházení výsledkových listin všech možných oblastí a region ů mně nemohlo uniknout jméno Jie Ji (37) figurující na předních místech bratislavských závodů a soutěží. Jméno, které se v popředí začalo objevovat opravdu nedávno. Protože v Bratislavě jsem již reportáž uveřejnil hned s několika špičkovými chovateli, řekl jsem si: „Toho Číňana musíš navštívit také!“ Moje snaha měla předehru v krátkém rozhovoru vedeném u příležitosti konání výstavy v Trenčíně, ale uběhlo ještě dosti vody, než došlo na setkání přímo v Bratislavě. Pan Ji nechtěl totiž o reportáži ani slyšet, prý holubům nerozumí, nemá žádnou praxi a radit druhým již vůbec nemůže. Samozřejmě jsem nevěděl, zda je toto všechno pravda, ale navštívit jsem ho chtěl. Výsledky jsou za ním vidět i když závodí opravdu krátce, ale jak říkávám, někdo se s holuby nenaučí pracovat za celý svůj život, někdo to umí hned! Délka praxe totiž není přímo úměrná výši úspěchů. Tak je tomu i v ostatních profesích, tak je tomu samozřejmě …
Glen Buckley & syn z Annaghmore NIPA (Svaz poštovních holubů Severního Irska) je největší organizací v Severním Irsku, má okolo 2 tisíc členů a je rozdělena na 8 sekcí. NIPA pokrývá celou oblast a nedávno se přestěhovala do Belfastu. Závodů NIPA se může účastnit až 30 tisíc holubů. Vedoucí sekce může nasadit 5 tisíc holubů a špičkové umístění v NIPA je jako vyhrát v loterii, ale i to se stává. Minulou sezónu, tedy v roce 2014, se Glen Buckley & syn Jonathan z Annaghmore (členové první divize NIPA) stali prvními vítězi v kategoriích NIPA staří holubi Rosscarbery National a NIPA holoubata Rosscarbery National a jejich holubník získal 1. a 2. místo v kategorii Open. Glen znal holubaření od svého otce a první znalosti holubů získal právě na …
Mick Tuck z Witley (střední Anglie) Závodní sezóna 2014 chovatele Micka Tucka skončila málem naprostou katastrofou poté, co se kočka dostala na jeho holubník. Zabila jednoho holuba a poranila několik dalších. Tuck je úspěšným nadšencem pro závody dlouhých tratí a celá jeho sezóna je postavena na národních závodech z Tarbes a Bergeracu, které pořádá klub chovatelů poštovních holubů městě Godalming v Jihovýchodní Anglii. V tomto klubu se již vystřídalo mnoho špičkových chovatelů a jeho vznik se datuje k roku 1920. Právě o provozní záležitosti tohotp Godalming klubu se již několik let stará práve Mick Tuck. Mick ráno vyváží své závodníky na trénink na jižní pobřeží. Pár dnů před nasazením na národní závod z Tarbes se vrátil z tréninku a na holubníku našel kočku. Netřeba říkat, že z tohoto důvodu nemohl na tento velký závod své holuby nasadit a přišel tak o své peníze. Národní závod z Bergeracu se konal o několik ….
OSKAR DEVRIENDT V minulém časopisu Letu Zdar jste v reportáži o Lloydu Felixovi našli zmínku i o chovateli z Belgie, z jehož chovu se dostalo n ěkolik holubů až do slunné Kalifornie. Jde o Oscara Devriendt z městečka Moere. Oscar Devriendt byl národním šampiónem, a to jak na krátkých, tak i na středních a dlouhých tratích. Například v roce 1949 vyhrál na dlouhých tratích dvě první, jednu druhou a jednu čtvrtou národní cenu. Závodil úsp ěšně déle než 30 let a je docela divné, že lidé o něm moc často nemluví. Doufám, že někteří z vás se chtějí dozvědět něco víc o uznávaném chovateli ze západních Flander, kterého téměř před dvaceti lety vyloučili ze závodů. Takže v tomto článku jeho kariéru probereme. Oscar Devriendt přišel o mistrovský titul jen díky chybě v bodové klasifikaci oficiálního mistrovství BDB. Tím se vysvětluje, proč to byl vždy spíš neznámý
chovatel. V roce 1951 dokázal, že byl vlastně stejně úspěšný jako Andre Vanbruane. Od té doby byl jedním ze světových šampiónů holubích závodů. Proč se tomuto úspěšnému chovateli nevěnovalo tolik pozornosti, jak by si zasloužil? Proč mu bylo věnováno méně pozornosti, než-li ostatním úspěšným chovatelům? Připomíná nám to cyklistu Philipa Thijse: třikrát vyhrál Tour de France a přesto lidé říkali, že to byl jen běžný cyklista bez mimořádného talentu. Někteří by dokonce řekli, že to vůbec nebyl….
Dokážete popsat hlavu holuba ? Určitě ano. Ale popište hlavu holuba, která vyzařuje vůli, odhodlání, bojovnost.To už bude složitější. Jsou holubi, jejichž hlavy mluví, jejichž oči nejenom vidí, ale také prozrazují něco, co svědčí o vůli a rozumu. Rozum - paradoxní slovo, když mluvíme o zvířatech. Vím, to slovo není úplně přesné, ale člověk pochopí, co chci říct. Rozum zvířete spočívá v životaschopnosti jeho instinktů. Závodit s holuby, kteří mají životaschopný instinkt, to je pro chovatele vrcholný zážitek. S takovými holuby člověk může dělat, co chce. Podávají mnohem lepší výkony než ta takzvaná silná zvířata, ve kterých ale nevězí žádný elán, kterým chybí životaschopnost, kterým chybí vůle, vazba na hnízdo nebo holubník, nedůvěra nebo připravenost k boji. Toto všechno jsou rysy opravdového holuba. To, že se už před více než sedmdesáti léty mluvilo o holubech s takzvanou „charakterní hlavou“, hodně vypovídá o tehdejším…
Neviditelné kokcidie – a co teď? Vsadím se, že jste si po přečtení nadpisu tohoto článku možná pomysleli: „No jo, další čtení o kokcidiích“! Je pravda, že na toto téma již bylo napsáno obrovské množství článků, ale já se Vám zde budu snažit napsat něco o mých speciálních zkušenostech, které jsem získal během posledních roků. Na konci článku se krátce vrátím k základním principům, které se týkají této abnormality. V uplynulých létech jsem byl mnohokrát konfrontován s opravdu specifickými kombinacemi příznaků, konkrétně s holuby, kteří měli nadměrnou chuť k jídlu. Tito holubi jsou neustále hladoví, ale přesto zůstávají lehcí, často sezobou enormní množství gritu a za potravou jsou ochotni let ět ven do polí. Kontroly trusu těchto holubů normálně dávají negativní výsledky, a to i v případě, že jsou přítomni červi …
ŽENÁM Milé čtenářky! Když jsem začátkem května projížděla po území Rakouska, zahlédla jsem cestou několik červenajících se stánků, ve kterých se již prodávaly jahody. Když jsem chtěla po řidiči zastavit a jako že si košíček si jahodami koupím, slyšela jsem stále stejnou odpověď: „Vzpomněla sis pozdě, nemohu odbočit, nemohu zastavit, za námi jede náklaďák…“ atd. A tak mi nezbylo nic jiného, než-li se těšit, až se jahodové stánky objeví v červnu u nás a já si konečně ten košíček plný sladkých jahod budu moci koupit. Už nyní vidím ty jahodové knedlíky, jahodovou bublaninu, jahodový koktail, jahody s cukrem (cukr není zdravý, tak třeba s medem), jahody jen tak bez ničeho…….Že máte také chuť? A víte vůbec, co všechno jahody obsahují ? Nevíte ? Tak tedy jahody jsou výrazným zdrojem vitamínů, minerálních látek, stopových prvků a organických sloučenin. Jsou také…
Příběhy jednoho holuba Hrdinka Vážení chovatelé, opět vás po měsíci zdravím. Závody jsou již v plném proudu a my zde ve voliéře sledujeme, jak si počínají naši potomci při závodech. První várku již Pavel s Jiřinkou odeslali do testovacích stanic a s nadějí budou očekávat, jak si ti jejich mladí povedou. My si zde zatím užíváme jarního sluníčka a prožíváme krásné chvíle při výchově holoubátek. Nedávno jsem vyslechl příběh, který Pavlovi a Jiřince vyprávěl jejich kamarád Přemek, rovněž úspěšný chovatel poštovních holubů. Jistě mi dáte za pravdu, že jsem si to nemohl nechat jen pro sebe. Přemek mám mnoho dobrých závodníků, ale všechny svými výkony převyšuje jedna holubička, která trvale podává špičkové výkony. Pojmenoval ji Otylka. Ne proto, že by byla tlustá,l ale proto, že je vnučkou legendy Atily. O tuto holubičku stále žadonil jeho nejlepší kamarád Mirek tak …
Holubi na cestách Úspěch při chovu holubů a vlastně všech zvířat do velké míry závisí na prostředí, ve kterém zvířata přebývají. Kromě krmení je hygiena klíčovým faktorem pro jejich zdraví a výkonnost. Zejména holoubata potřebují prostředí bez výskytu choroboplodných zárodků, aby nebyla neustále sužována různými infekcemi. Pravidelné čištění, dezinfekce a péče o čistá krmítka a napáječky výskyt těchto zárodků snižují. Hygiena však zasahuje mnohem širší oblast, než jen pouhou čistotu. Před mnoha lety přinutil brutální ústup železničních společností od přepravy holubů chovatele k tomu, aby improvizovaně zajistili přepravu holubů nákladními automobily. Přitom samozřejmě v popředí stojí otázka financování. Dobře vybavený automobil s odpovídajícími boxy stojí dle kapacity přibližně…
DOPISY ČTENÁŘŮ A starý dub, pod nímž sedím, mluví též a říká mi: „Naslouchej v mém stínu šumění křídel letu holuba.“ Je rozkoš viděti, jak rychle letí. Stále budu hledati v nepoznatelné přírodě obraz svých tužeb a ztělesnění svých snů. Maličká holoubátka točí se, točí, třikrát se otočí a sejdou z očí. Bez lásky k chovu líbit se kdysi jsem chtěl, hledajíc hru pouhou. Hra ta však stala se touhou života, štěstí jsem posléze v ní zřel. Miluji časopis Letu Zdar z celého srdce. Tam radu k chovu vždy nalézám.On, tak dobrý mistr mateřské řeči, on, jehož jazyk má chuť rodné země, je třeba ho opatrovat, šetřiti, posilovati. Je ta věta prostá ? Jak to má být řečeno? A jak nesmírná radost se rozestírá nad …
Je krásné být poštovním holubem Svítá. První rozespalí vzduchoplavci se protahují se svém provizorním ležení a skrze mříže hledají vycházející sluníčko. Jejich činnost však směřuje k jedinému cíli. Vzhůru, vzhůru do oblak. Konečně se bude závodit. První pořádná disciplina po profoukaném deštivém dni a propršené noci. Den byl sice využit k lenošení, i když lenošit v drkotajícím se autě moc příjemné není. Létání je létaní, to prostě nemá chybu. Hlasy lidí a bouchání dveří od aut znamená, že už se něco začíná dít. . Slunce podle našich hodinek, které máme zabudovány v hlavě, sice asi už někde určitě vyšlo, ale rozhodně to bylo na jiném kontinentě nebo alespoň v jiné zemi, protože v našich krajích to rozhodně nebylo. Je chladno a vlhko, příroda se nějak nemůže probudit, mlha se líně válí, kamarádi ptáci se k sobě choulí někde v chrastí, jen já, holub, musím jít do práce! Já ale do práce nejdu, je totiž neděle, a to, co činím, činím s láskou (ale jen za teplého počasí) a přináším tomu společně s rodinou mojí i rodinou mého pána dobrovolně oběti. Musím totiž připomenout, že tento sport, ačkoli se může někomu zdát bláznivý nebo potrhlý, vykonávají vesměs …
Holubi jsou s námi stále Holubi žijí po boku člověka již tisíce let. První kresby holubů našli archeologové v Mezopotámii (dnešní Irák) a jejich stáří se odhaduje na dobu sahající až 3000 let před naším letopočtem. Byli to Sumerové v Mezopotámii, kteří jako první začali z divokého holuba chovat bílé holubice. Pro starověké národy byl bílý holub zázračný, byl velice uctíván a považován za posvátného. V průběhu lidských dějin holub přijal mnoho rolí, a to od symbolů bohů a bohyň až po oběti různých rituálů, dále posly, domácí miláčky, prostředky k jídlu, válečné hrdiny i sportovní …
Co uvidíme v oku poštovního holuba Mám kamaráda holubáře, který propadl oční teoriím a na každém holubovi ho nejdříve zajímá oko. Nečte rodokmeny, nezajímá ho, jak si rodiče od holouběte vedli v závodech, jeho zajímá jen lupa a oko. Na každé návštěvě nejprve sahá do kasy, ale ne pro peníze, ale pro lupu. Začali jsme mu říkat „Lupínek“. Zatím se náš „Lupínek“ se svými výkony pohybuje někde ke konci závodního pole, ale kdo ví… Co na oku holubů vidí, to nám ještě nevysvětlil. Zkusme se tedy po vzoru našeho „Lupínka“ na holubí oko podívat také. Jestli si však myslíte, že po přečtení článku budete znát tajemství holubích očí, tak s tímto nepočítejte. Nikdo nedokáže odhalit všechny kvality holuba jen pouhým pohledem z oka do oka. Jsou sice chovatelé, kteří dokáží z očí vyčíst něco více, ale v tomto případě to chce spoustu zkušeností a tréninku. První věc, které si na oku všimneme, je zornička. Zornice je okrouhlý otvor uprostřed duhovky, kterým prochází do oka světlo. Přijímané obrazy jsou v přední části oka lámané na rohovce a v menším provedení jsou zobrazeny na sítnici. Nervová zakončení, která se zde nalézají, přenášejí úlomky obrazů …
Předplatné časopisu LETU ZDAR na rok 2016 Jak jste si určitě všimli, nacházíte v tomto vydání časopisu Letu Zdar složenku na předplatné pro rok 2016. Je tradicí, že předplatné začínáme vybírat již nyní, i když, bohužel, mnozí platbu do konce roku stejn ě nestihnou a tím nám způsobují problémy s dodatečnou expedicí. Věřím však, že i nadále zůstanete časopisu věrni a úhradu provedete co nejdříve, za což vám velice děkuji. Platbu zašlete přiloženou poštovní poukázkou nebo ji můžete poukázat na číslo 271647113/0800.
