2015 FOTOIMPULS. Eliška Rafajová, Skrytý pohyb metropole

FOTOIMPULS

ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ

1-2/2015 Eliška Rafajová, Skrytý pohyb metropole

OBSAH 3 20. VALNÁ HROMADA VSVF. Program jednání, Hodnocení činnosti VSVF za rok 2014 10 Zpráva o hospodaření, Plán činnosti na rok 2015 13 Usnesení 14 Čestný člen - Karel Hník 20

KDE FOTÍM JÁ Josef Podvalský

24 26 27 29 32

SOUTĚŽE Ohlédnutí za Premiérou 2014 Premiéra 2015 Národní soutěž a výstava amatérské fotografie Svitavy 2015 Praha fotografická Hudba v přírodě

34 37 39 41 42 43

VZDĚLÁVÁNÍ Hradecká fotografická konzervatoř Slavonice a Tibet Baví mě fotit Selfies po česku - Bohdan Holomíček Znovu ve tmě Historické fotografické techniky

44 VÝSTAVY Česko-polské fotografické léto 45 Zeď 2015 46 Neurčitý prostor 47 Fotoklub KDÚ Trutnov 48 FOTOKLUBY Setkání fotografů z Pardubic a z polského Belchatowa 50 Fotopokec, Pavel Rejtar

NOVÉ PROSTORY IMPULSu

Brněnská 375 500 12 Hradec Králové Fotoimpuls č. 1-2/2015

Vydává: IMPULS Hradec Králové, centrum podpory uměleckých aktivit ve spolupráci s Volným sdružením východočeských fotografů Graficky upravil: Mario Alfieri Redakce: Jana Neugebauerová a Rada pro fotografii Impuls Hradec Králové Tisk: Tiskárna Alkapress Hradec Králové Náklad 250 ks, neprodejné, neprošlo jazykovou úpravou Uzávěrka příštího čísla 3/2015 - 28. 10. 2015 Příspěvky do zpravodaje Fotoimpuls zasílejte na adresu: IMPULS, Brněnská 375/2, 500 12 Hradec Králové Telefon: 773 133 740 e-mail: [email protected] http://www.impulshk.cz Vychází za finančního přispění Ministerstva kultury ČR Registrováno na MK pod evidenčním číslem: MK ČR E 21253

20. valná hromada Volného sdružení východočeských fotografů sobota 21. února 2015

Adalbertinum, Československé armády, Hradec Králové Program 1. část: 1. Prezentace 2. Zahájení a schválení programu 20. Valné hromady VSVF 3. Zpráva o činnosti VSVF za rok 2014 4. Zpráva o hospodaření VSVF za rok 2014 5. Revizní zpráva ke stavu účetnictví VSVF za rok 2014 6. Plán práce VSVF na rok 2015 7. Návrh na udělení čestného členství VSVF a jeho schválení 8. Nový název VSVF - Volné sdružení východočeských fotografů, zapsaný spolek - zkratka VSVF z. s. 9. Nové stanovy a organizační řád VSVF 10. Diskuse 11. Usnesení 12. Závěr

Valná hromada VSVF, Vítězslav Krejčí a Rudolf Němeček, foto Milan Dvořák

Program 2. část:

Beseda s Viktorem Fischerem o fotografiích Aleny Dvořákové a Viktora Fischera

***

HODNOCENÍ činnosti VSVF za rok 2014 DLOUHODOBÉ KURZY, DÍLNY, BESEDY, SEMINÁŘE Hradecká fotografická konzervatoř (Dlouhodobý odborný kurz) 11. ledna, 8. února, 8. března, 12. dubna, 8. května, 8. června, 6. září Učebna Impuls Hradec Králové a exteriéry po celé ČR HFK je odborný vzdělávací kurz. Jedná se o intenzivní studium v rozsahu tří výukových bloků (181 výukových hodin), organizovaný formou dálkového řízeného samostudia a je zaměřený převážně na výtvarnou fotografii. Uskutečňuje se v pravidelných víkendových

Beseda s Viktorem Fischerem, foto Stanislav Voksa setkáních jedenkrát měsíčně. Ke studiu bylo přijato 26 fotografů, od zahájení kurzu v lednu 2013 absolvuje výuku 25 studentů) Vedoucími pedagogy jsou doc. MgA. Josef Ptáček, profesionální fotograf, a MgA. Ivo Gil, profesionální fotograf a kurátor výstav, jeden

3

20. VALNÁ HROMADA VSVF


VOLNÉ SDRUŽENÍ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ

ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ ze zakladatelů Muzea fotografie v Jindřichově Hradci. Na výuce se podílejí další odborní lektoři (Pavel Scheufler – historik fotografie, PharmDr. Jan Měřička – grafik, pedagog FAMU Praha, a další). Od ledna do září bylo odučeno celkem 70 hodin. 29. listopadu 2014 - přijímací pohovory pro 10. běh HFK pro rok 2015/16. Na pohovory se přihlásilo 28 zájemců o studium, přijato bylo 25 posluchačů. IV. Salon východočeské fotografie 15. února – 6. dubna Muzeum východních Čech v Hradci Králové, vernisáž 22. února 4. Salonem východočeské fotografie 2014 jsme se pokusili zmapovat vývoj výtvarné fotografie ve východočeském regionu v posledních třech letech tohoto přelomového období fotografie. Fotografie jako výtvarné dílo je vždy vnímána subjektivně a je přirozené, že každého oslovuje něco jiného. Na doporučení pedagogů a profesionálních fotografů – doc. MgA. Jaroslava Prokopa, doc. MgA. Josefa Ptáčka, MgA. Ivo Gila a Ivana Prokopa byla nakonec nabídnuta účast na 4. Salonu 21 autorovi z celkového počtu 43 zájemců. Tři autoři byli osloveni pořadateli přímo, bez výběrového kola. Základní idea Salonu při výběru autorů byla – všechna témata i postupy jsou povoleny, podmínkou je pouze kvalita fotografií. Dramaturgie výstavy byla založena na představení velmi různorodého souboru projektů, kde každý autor použil své typické techniky a postupy, případně nové, neotřelé nápady a témata. Katalog 4. Salonu přehledně představil všechny vystavující fotografy. Každý autor měl celou stranu na prezentaci sebe a své tvorby, včetně poměrně velké reprodukce jedné vybrané fotografie ze své kolekce. To umožnilo návštěvníkovi nejen orientovat se na výstavě, ale i po delší době si připomenout soubor každého autora i emoce, které dílo vyvolalo. V kulturním programu slavnostního zahájení vystoupila mužská část Českého chlapeckého sboru Hradec Králové. Vernisáže se zúčastnilo přes 200 náSalon východočeské fotografie

Základy fotografování s lektorem Otmarem Petyniakem

vštěvníků. 4.Salon východočeské fotografie zhlédlo téměř 2 900 návštěvníků, kteří měli možnost vidět 160 fotografií. Základy fotografování Pro velký zájem proběhly dva běhy kurzu základů fotografování. 6., 13., 20. a 27. března; 3., 10., 15., 24. a 29. dubna; 6., 15. a 22. května Impuls Hradec Králové Kurz byl určen především těm, kteří s fotografováním teprve začínají, aby si dokázali lépe poradit s tvorbou hezkých a technicky kvalitních fotografií. Cílem kurzu bylo pochopení principu fotografování, výběru vhodné techniky a její znalosti. Lektor MgA. Otmar Petyniak, pedagog Střední školy uměleckoprůmyslové Ústí nad Orlicí, obor fotografie a média. Odučeno ve dvou bězích 42 hodin, účast devíti fotografů v prvním běhu a osm fotografů v běhu druhém. Kurz základních fotografických dovedností 14. a 28. ledna Impuls Hradec Králové Cílem kurzu bylo seznámit frekventanta se základní problematikou fotografie v rozsahu potřeb „spotřební“ fotografie. Účastníci plnili zadané úkoly na základě provedeného teoretického výkladu. Následovalo hodnocení úkolů vedoucím lektorem. Fotografie byly předkládány elektronicky – na kartě z fotoaparátu, flash disku, CD. Nebylo tolerováno fotografování mobilním telefonem. Tyto dvě lekce navázaly na kurz, který probíhal na konci roku 2013. Počet účastníků 9, lektor: Mgr. Jiří Zikmund, odučeno 6 hodin. Historické fotografické techniky Kyanotypie – modrotisk; Van Dyke – sépiový tisk; Platino – palládiový tisk 24. – 25. ledna Fotokomora Impuls Hradec Králové

4

Digitální fotografie 15. února; 1., 15. a 29. března; 12. a 13. dubna Počítačová učebna Střední školy aplikované kybernetiky Hradec Králové Intenzivní kurz práce s Photoshopem – úprava fotografického obrazu a jeho finální výstup – tisk fotografie. Cílem kurzu je naučit dále pracovat s obrazem – výstupem z digitálního fotoaparátu. Lektor Ing. Jiří Petera, pedagog FAMU Praha, odučeno 49 hodin, 11 posluchačů (účast je omezena kapacitou počítačové učebny).

Historické fotografické techniky, lektor Ivan Nehera

Impuls připravil pro zájemce tematickou řadu historických fotografických technik. Jako první byl v roce 2012 seminář na téma Gumotisk. V letošním roce jsme navázali s technikou kyanotypie – modrotisku, Van Dyke – sépiového tisku a platino – palládiového tisku. Cílem kurzu bylo provést zájemce o historické techniky počátečními nástrahami a záludnostmi procesů, které jsou již dávno zapomenuty, ale patří mezi skvosty výtvarných technik. Každý z absolventů by měl po absolvování kurzu v domácích podmínkách a s minimem speciálních pomůcek tyto techniky zvládnout. Lektor: Ivan Nehera, absolvent Institutu tvůrčí fotografie Opava a absolvent ušlechtilých technik u prof. Luďka Vojtěchovského. Kurz v rozsahu 20 hodin absolvovali 4 posluchači (z kapacitních důvodů fotokomory a náročnosti technik). Beseda s MgA. Ivo Gilem 22. února Muzeum východních Čech v Hradci Králové Téma: Dokumentární fotografie – 3 hodiny Účast: 110 fotografů

Beseda s Ivo Gilem

Strukáž II 29. března Fotokomora Impuls Hradec Králové Praktická dílna. Strukáž je speciální fotografický proces, který byl tentokrát vyučován v kombinaci s klasickým fotografickým procesem v temné komoře. Cílem této nadstavbové značně zážitkové dílny byl intermediální, racionálně intuitivní přístup k tvorbě ve formě propojení kinofilmové, svitkové, planfilmové negativní či inverzní předlohy (bylo možno použít i negativní či pozitivní obraz vytištěný na inkjet fólii nebo tenký papír) se strukáží aplikovanou přímo na emulzní vrstvu černobílého fotopapíru nebo plochého filmu. Následný standardní zpracovatelský postup byl doplněn technikou solarizace, rekopírování, muchláže apod. Výsledný výtvor bylo dále možné upravovat nástroji digitálního zpracování obrazu. Lektor Mgr. Vítězslav Krejčí, zaměstnanec FOMY Bohemia a. s. Hradec Králové, odučeno 11 hodin, 4 účastníci (z kapacitních důvodů fotokomory a náročnosti technik). Olejotisk (Oilprint, Rawlinsoil) 4. – 5. dubna – 1. běh kurzu 20. – 21. června – 2. běh kurzu 10. – 11. října – 3. běh kurzu Fotokomora Impuls Hradec Králové Olejotisk byl další v řadě historických fotografických technik, kterou Impuls pro zájemce připravil. Kurz byl zaměřen na praktické zvládnutí staré fotografické techniky. Absolvent byl seznámen s teorií techniky a její zapracování do praktického procesu. Lektor Ivan Nehera, absolvent Institutu tvůrčí fotografie Opava a absolvent ušlechtilých technik u prof. Luďka Vojtěchovského. Kurz v rozsahu 20 hodin absolvovali v prvním běhu 3 posluchači, v druhém běhu 4 a třetí běh 5 fotografů (z kapacitních důvodů fotokomory a náročnosti technik není možné uspokojit více zájemců). Recenze fotografické výstavy 12. dubna Muzeum východních Čech v Hradci Králové Praktický seminář, kde se účastníci seznámili s pojmem recenze. Prakticky si vyzkoušeli napsat recenzi

5




ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ vrat o 100 let zpátky. Fotografická dílna, při níž měli frekventanti možnost pracovat s formáty od 6,5x9 cm do 24x30 cm. Vyzkoušeli si práci s technikou, která byla vyrobena v některých případech v 19. století, se kterou pracovali Josef Sudek nebo František Drtikol. Součástí dílny byla práce s velkoformátovým negativem ve fotokomoře a zhotovení fotografických kontaktů. Lektor Ivan Nehera, absolvent Institutu tvůrčí fotografie Opava, účast 6 fotografů, odučeno celkem 23 hodin.

Ikonografie krajiny, Moravský Beroun na IV. Salon východočeské fotografie a porovnat mezi sebou postřehy a názory na tuto výstavu. Lektor Mgr. Ivo Gil, 14 účastníků, odučeno 8 hodin. Ikonografie krajiny aneb „Jeden den v jednom městě, kde se nic neděje“ 23. – 25. května Exteriéry i interiéry Moravský Beroun Cílem víkendové praktické dílny bylo zmapování života ve městě Moravský Beroun, jeho běžný všední život, běh výrobních komplexů, práce soukromých zemědělců i starosti a radosti občanů. Toto fotografické snažení mělo vést k pochopení nejen sociálního zařazení občanů Moravský Beroun, ale i k pochopení polohy města v krajině atp. Výstupem semináře je CD fotografií, které poslouží městu Moravský Beroun k vydání publikace pod stejným názvem. Lektoři doc. MgA. Josef Ptáček a MgA. Ivo Gil, 17 fotografů absolvovalo celkem 32 hodin praktické výuky, následovat budou konzultace vzniklých fotografií. Dřevěné fotografování aneb velkoformátová fotografie 16. – 18. června Učebna Impuls, fotokomora Impuls a exteriéry města Hradec Králové Práce s velkoformátovou kamerou – fotografický ná-

Atmosféra divadelního festivalu 22. června: úvod do praktického semináře: teoretická část 21. – 30. června: praktické fotografování 24. a 27. června: průběžné konzultace vzniklých fotografií Exteriéry Hradec Králové Seminář zaměřený na reportážní a dokumentární fotografii. Fotografování divadelní atmosféry v ulicích města Hradce Králové, foyer a stanech divadel v Hradci Králové v rámci XX. mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů a XV. ročníku Open air program (aneb Ulice plné komediantů). Fotografování bylo individuální, v průběhu festivalu proběhly 2 konzultace s lektorem. V tomto roce bylo frekventantům umožněno fotografování na zkouškách profesionálních divadelních souborů. Cílem semináře bylo naučit fotografy pracovat se zachycením momentální situace, která nejde zopakovat a je důležitá a klíčová pro ten daný okamžik, a to nejen při divadelním představení na jevišti, ale i při reakci diváků v hledišti i ulicích v průběhu celého festivalu. Fotografie ze semináře budou k vidění v knihovně města Hradce Králové Hradec Králové v červnu 2015. Lektor doc. MgA. Josef Ptáček, účast 16 fotografů. Vazba knih 18. října a 1. listopadu Učebna Impuls Hradec Králové Ručně šitá kniha či leporelo. Grafická designérka Darina Fiala, která se zabývá autorskou knihou a ruční knižní vazbou, seznámila frekventanty s knižní tvorbou, naučila je, jak si udělat vlastní knihu, a poradila, jak dát knize šmrnc. Cílem kurzu byla výroba netradičního fotografického alba. Kurz proběhl v rozsahu 20 hodin za účasti 10 posluchačů. Pionýrský den 10. – 11. října Fotokomora Impuls Hradec Králové a exteriéry Hradce Králové Dílna byla určena zájemcům, kteří neznali, ale chtěli poznat, jak prakticky pracovat s klasickým černobílým fotografickým procesem. Účastníci se seznámili se

6

VÝSTAVNÍ ČINNOST V roce 2014 jsme připravili 34 výstavy, a to nejen ve výstavních prostorách v Hradci Králové. Vítězné snímky fotografické soutěže Premiéra 2013 bylo možno zhlédnout ve Svitavách a výběr z absolventských souborů Hradecké fotografické konzervatoře v Dačicích. Výstavy vybírá odborné rada pro fotografii, jež pracuje při Impulsu Hradec Králové.

Vazba knih vznikem obrazu a zpracováním obrazu na principu použití stříbra. Byla připravena exkurze do závodu na výrobu černobílých fotografických materiálů FOMA Bohemia spol. s r. o. Hradec Králové. Lektoři byli fotografové, kteří pracují ve své tvorbě s klasickým černobílým procesem – Mgr. Vítězslav Krejčí z Hradce Králové, Ivan Nehera z Kvasin, Stanislav Odvářka z Poličky, Miroslav Dušánek z Nového Hrádku, Vladimír Skalický z Lanškrouna a Radek Homola z Vrbové Lhoty. Účast 12 fotografů – počet účastníků byl limitován kapacitou temné komory, počtů analogových fotoaparátů a exkurzí ve FOMA Bohemia spol. s r. o. Hradec Králové, rozsah výuky 26 hodin. Beseda s Dušanem Veselým 22. listopadu Adalbertinum Hradec Králové Dušan Veselý je český novinář – obor fotožurnalistika, kurátor řady fotografických výstav, člen národních a mezinárodních porot fotografických soutěží, člen redakční rady časopisu 100+1 ZZ, v letech 1990 až 2008 šéfredaktor Redakce obrazového zpravodajství ČTK, 2008 až 2009 tiskový mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 2009 až 2010 poradce místopředsedy Senátu Parlamentu ČR. Tématem byla práce s fotografií v tisku, oficiálních listinách, www stránkách… Konzultace – rozborový seminář Premiéra 2014 – XXV. ročník fotografické soutěže 22. listopadu Adalbertinum Hradec Králové Účastníkům fotografické soutěže Premiéra byla dána možnost setkat se se členy poroty a hovořit s nimi o svých fotografiích. Možnost konzultací a rozborů soutěžních fotografií je pro amatérské fotografy velkým přínosem v jejich další tvorbě, napomáhá mimo jiné rozvoji vidění obrazu a rozpoznávání hrubých chyb ve fotografickém obraze. Rozborový seminář se každoročně setkává s velkým ohlasem, a to nejen mezi účastníky soutěže, ale i mezi ostatními fotografy.

Informační centrum 2. – 31. 1. TETOVÁNÍ – dokumentární fotografie Martina Lukeše z Prahy 3. – 28. 2. NÁRODNÍ PARKY JIHOZÁPADU USA – krajinářská fotografie Pavla Musila z Hradce Králové 3. – 29. 3. JWOC 2013 HRADEC KRÁLOVÉ – reportážní fotografie Petra Hápa z Hradce Králové z Mistrovství světa v orientačním běhu juniorů (JWOC) v roce 2013 v Hradci Králové 1. – 30. 4. MÍSTO, KTERÉ MÁM RÁD – výtvarné práce dětí a žáků Základní školy a Mateřské školy při Fakultní nemocnici v Hradci Králové, kteří jsou hospitalizováni na dětských odděleních fakultní nemocnice 2. – 30. 5. RATIBOŘICKÝ MAPOVÝ OKRUH – vítězné fotografie stejnojmenné soutěže fotoklubů 3. – 28. 6. DIVADELNÍ ATMOSFÉRA – výběr fotografií z XIV. ročníku Open air program 2013 1. – 31. 7. TRANSFORMACE SVĚTLEM a A PROČ HLAVOU NE – dva soubory absolventa Hradecké fotografické konzervatoře Martina Hlavici z Valašského Meziříčí 1. - 31. 8. KRÁSA V ROZPADU – dokumentární fotografie Filipa Tesaře z Pardubic 2. – 30. 9. KODAK PANORAM – panoramatické fotografie Miloše Fice z Pardubic zhotovené fotoaparátem Kodak Panoram na svitkový film 1. – 30. 9. FOTOGRAFIE – 90 let fotoklubu Náchod 1. – 30. 11. PREMIÉRA 2014 – vybrané fotografie XXV. ročníku fotografické soutěže Galerie Fabrika Svitavy únor–duben PREMIÉRA 2013 – Repríza výstavy vítězných fotografií XIV. ročníku stejnojmenné soutěže Pobočka Knihovny města Hradce Králové, Jana Masaryka 605, Hradec Králové 3. – 31. 1. FIGURÍNY – soubor fotografií absolventky HFK Terezy Tučímové Z Velkého Oseka 1. – 29. 3. CESTY ZA POZNÁNÍM – cestopisné fotografie Radima Štrobla z Nového Města na Moravě

7




ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ 2. – 30. 5. RATIBOŘICKÝ MAPOVÝ OKRUH – vítězné fotografie stejnojmenné soutěže fotoklubů 3. – 28. 6. KAM KRÁČÍŠ – výtvarná fotografie Evy Stanovské z Dřenic 1. – 31. 7. RODINNÉ ALBUM – rodinná fotografie Jiřího Kroula ze Slavětína u Nového Města nad Metují 1. – 31. 8. KRÁSA V ROZPADU – dokumentární fotografie Filipa Tesaře z Pardubic 1. – 31. 10. FOTOGRAFIE – Kateřina Doubravská z Jaroměře 3. – 28. 11. NA PLÁŽI V CAORLE – fotografie Jitky Rjaškové z Horního Žďáru u Ostrova nad Ohří 1. – 31. 12. NA TENISE – fotografie Milana Křičky z Pardubic

2. – 22. 12. FOTOGRAFIE – Radek Lepka z Lanškrouna KRÁSA PALIČKOVANÉ KRAJKY – výstava krajky z kurzů pořádaných Impulsem Hradec Králové pod vedením Blanky Kovařovicové

Muzeum východních Čech v Hradci Králové 15. 2. – 6. 4. 3. Salon východočeské fotografie

Galerie U Přívozu Studijní a vědecké knihovny Hradec Králové 28. 11. – 31. 12. ABSOLVENTSKÉ SOUBORY POSLUCHAČŮ 9. BĚHU HRADECKÉ FOTOGRAFICKÉ KONZERVATOŘE 2013/14

Obecní úřad Býšť 14. 5. – 8. 9. FOTOGRAFIE – výstava absolventů kurzu Fotografování pro mírně pokročilé Anny Benešové, Josefa Jirsy, Marie Komárkové, Hany Michaličkové, Jany Morávkové, Jitky Prausové a Boženy Rehákové Villa Mysteria Tomkova 177, Hradec Králové 21. – 30. 6. ATMOSFÉRA DIVADELNÍHO FESTIVALU – retrospektivní výstava fotografií od roku 2006, které vznikly na stejnojmenném každoročním praktickém semináři MěÚ Dačice – Starý Zámek Krajířova 27, Dačice 7. 6. – 30. 9. ABSOLVENTSKÉ SOUBORY – 1. výběr z absolventských souborů Hradecké fotografické konzervatoře Hradec Králové Bazalka K. H. Máchy 747, Hradec Králové 1. – 31. 7. YELLOW CAB – výtvarná fotografie Martina Lukeše z Prahy 1. - 31. 8. GOTHAM CITY – fotografie architektury Martina Lukeše z Prahy 2. – 30. 9. DIVADELNÍ PLANETKY a U PAVOUKA – dva soubory fotografií Miloše Fice z Pardubic 1. – 31. 10. SHADOW – fotografie Jindřišky Součkové z Pardubic NA CESTĚ DO SNA – fotografie Michaely Poláčkové z Prahy Knihovna města Hradce Králové Wonkova 1262, Hradec Králové 4. – 29. 8. DIVADELNÍ ATMOSFÉRA – fotografie z XIV. ročníku Open air program 2013

8

U letců Jana Černého 109, Hradec Králové – Věkoše 16. 8. KRAJINÁŘSKÁ FOTOGRAFIE – výstava autorů z regionu východních Čech, doprovodný program Country Roar rádia Country Galerie Na Hradě Na Hradě 91/3, Hradec Králové 19. 11. 2014 – 12. 1. 2015 PREMIÉRA 2014 – vítězné fotografie XXV. ročníku fotografické soutěže

SOUTĚŽE PREMIÉRA 2014 – XXV. ročník fotografické soutěže duben 2014 – vyhlášení soutěže 30. září 2014 – uzávěrka příjmu fotografií 11. října – zasedání poroty 3. – 28. listopadu – výstava vybraných fotografií v informačním centru 19. listopadu 2014 – 12. ledna 2015 – výstava vítězných fotografií v galerii Na Hradě Hradec Králové 22. listopadu – předání cen vítězům a vyhodnocení soutěže Premiéra je fotografická soutěž každoročně vyhlašovaná Střediskem amatérské kultury IMPULS Hradec Králové ve spolupráci s Volným sdružením východočeských fotografů. Tento projekt se uskutečnil s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, Královéhradeckého kraje a Statutárního měs-

těže. Porota hodnotila 3. dubna 2014 ve Svitavách celkem 1 158 snímků od 215 amatérských fotografů a 15 kolektivů. V porotě pracovali Rudolf Němeček, Vítězslav Krejčí a Jana Neugebauerová.

Vernisáž výstavy Premiéra 2014 ta Hradec Králové. Dále Premiéru podpořili FOMA Bohemia spol. s r. o. Hradec Králové, FOMEI a. s. Hradec Králové a redakce časopisu FotoVideo. Je určena pro všechny zájemce o fotografii a není omezena věkově ani žánrově. Jedinou podmínkou je, aby soutěžící fotografie nebyly dosud nikde vystaveny ani publikovány. Amatérská fotografie je jediný obor, ve kterém celostátní soutěži nepředcházejí okresní ani krajská kola. Ve východních Čechách proto soutěž Premiéra dává každoročně přehled o úrovni amatérské fotografie a ze soutěžních kolekcí pak vybíráme fotografie, ale hlavně autory nejen pro regionální výstavy. Ve XXV. ročníku fotografické soutěže PREMIÉRA 2014 bylo porotě předloženo 737 fotografií od 110 autorů. Porota pracovala ve složení: předseda Dušan Veselý, český novinář – obor fotožurnalistika, kurátor řady fotografických výstav, člen národních a mezinárodních porot fotografických soutěží, člen redakční rady časopisu 100+1 ZZ, v letech 1990 až 2008 šéfredaktor Redakce obrazového zpravodajství ČTK, 2008 až 2009 tiskový mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 2009 až 2010 poradce místopředsedy Senátu Parlamentu ČR; členové: doc. MgA. Josef Ptáček a MgA. Ivo Gil – oba profesionální fotografové z Prahy.

PUBLIKAČNÍ ČINNOST Fotoimpuls Neprodejný zpravodaj vycházející v nákladu 250 kusů. V letošním roce vyšlo jedno dvojčíslo ve formátu A4 a v rozsahu 48 stran v černobílém provedení. K vydání dvojčísla Fotoimpulsu jsme přistoupili z úsporných důvodů (neustále se zvyšující náklady na tisk a zdražení poštovného). Důvod, byť je veskrze ekonomický, však nemá mít vliv na kvalitu informací, ani na jejich pestrost nebo rozsah. V době rychlého internetu však náš zpravodaj už zcela opustil svou roli aktuálně informativní: díky e-mailu a sociálním sítím, internetovým časopisům a jejich newsletterům je možné doručit aktuální informace téměř okamžitě (od roku 2012 je Fotoimpuls zveřejňován i v elektronické podobě na www stránkách Impulsu). Ale přesto se nám zdá, že dokumentační funkce tištěného zpravodaje má svůj smysl. I tištěný Fotoimpuls zachycuje a zveřejňuje vše důležité, co se ve fotografickém životě východočeského regionu děje, základní informace o vzdělávacích akcích, soutěžích, výstavách, fotoklubech, mapových okruzích, aj. Je to vlastně podrobná orientace ve východočeském amatérském fotografickém životě s přesahy do celostátní soutěže. Fotoimpuls se věnuje nejen amatérským východočeským fotografům, ale všímá si i přátel, kolegů a spolupracovníků, kteří dosáhli nějakého významného úspěchu, jubilea či ocenění, např. čestné členství VSVF či cenu ministra kultury. Jsme přesvědčeni, že Fotoimpuls přispívá i k většímu povědomí o našem společenství. Mnozí mladí už ani

SPOLUPRÁCE NA CELOSTÁTNÍCH AKCÍCH se uskutečňuje na základě dohody s hlavními pořadateli a podle jejich požadavků se podílíme převážně na přípravě koncepce soutěží, spolupracujeme při vyhlášení, propagaci, zajištění lektorů a porotců, zajištění reprízy výstav ap. NÁRODNÍ SOUTĚŽ A VÝSTAVA AMATÉRSKÉ FOTOGRAFIE SVITAVY 2014 (NSAVF) Zastoupením Jany Neugebauerové, MVDr. Rudolfa Němečka a Vladimíra Skalického v odborné radě pro fotografii při ARTAMA Praha se jmenovaní podíleli na znění statutu, vyhlášení a propagaci 33. ročníku sou-

9




ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ netuší, k čemu byly, jsou a měly by být spolky… Funkci dokumentační, ale i tu společenskou, sjednocovací a spolkovou chceme na stránkách Fotoimpulsu plnit i nadále. V roce 2014 vyšlo letní dvojčíslo v rozsahu 48 stran a 3. podzimní číslo Fotoimpulsu v rozsahu 56 stran. ENCYKLOPEDIE VÝCHODOČESKÉ FOTOGRAFIE Od roku 2005 mapujeme význačné fotografické osobnosti, firmy i bývalé drobné živnostníky, kteří významnou formou přispěli k rozvoji fotografie ve východních Čechách. Encyklopedie vzniká z finančních a organizačních důvodů postupně formou volných autorských listů, které se každým rokem doplňují. Každý list obsahuje vedle textové faktografie alespoň dvě fotografie – portrét autora a minimálně jednu fotografii z tvorby. Postupně tak vzniká Encyklopedie východočeské fotografie. Celkem je zpracováno 77 hesel v rozsahu 121 stran. V roce 2014 vyšlo 13 hesel v rozsahu 16 listů: Foma Bohemia s. r. o. Hradec Králové; Lukesle Jindřich – Brandýs nad Orlicí – 1 list; Bohm Josef – Lanškroun – 1 list; Pajskr Evžen – Hradec Králové– 1 list; Hoppe Georg – Broumov – 1 list; Kahler Leopold – Broumov – 1 list; Kahler Otto Rudolf ml. – Broumov – 1 list; Dewerner Alfons – Broumov – 1 list; Rachwalsky Ludvík – Broumov – 1 list; Straubel August – Stárkov – 1 list; Dewerner Alfréd – Teplice nad Metují – 1 list; Williams Sophus – Berlín – 1 list; Katschner Emil – Police nad Metují – 1 list. Na projektu se dále pracuje. STUDIJNÍ KNIHOVNA Průběžně po celý rok V roce 2011 jsme začali budovat studijní knihovnu SAK Impuls pro zájemce o výtvarnou kulturu a fotografii. Jsou zde zastoupeny např. tituly Daniela Mrázková: Příběh fotografie; Karel Srp: Václav Boštík; Zdeněk Sklenář: Deset tisíc věcí – deset tisíc let; Barbora Špaletová a Lukáš Rittstein: Nepřistupuj blíž; Čchi Paj-š a jeho slavní žáci Li Kche-žan a Chuang Jung-jü; Rezonance Federico Díaz e Area: Vizuální aktivismus, instalace, architektura; Josef Čapek: Grafika; Jiří Straka: Živá malba; Lukáš Rittstein: Vědomí věčně něžných já; Milan Grygar: Laozi; Opičí král Zdeňka Sklenáře; Jan Merta: Stockhauusenova symfonie; Jan Reich: Posázaví; Jan Reich – Fotografie; Dušan Pálka: Pražský špektákl; Jan Reich: Verschwindende Prag; Jan Reich: Dům v krajině; Vladimír Borgis: Miroslav Bílek; Josef Ptáček: Země krásná; Letná XL: 40. výročí největší struktury Zdeňka Sýkory; Stanislav Voksa: Příběh fotografů Pardubicka; Josef Mühldorf a Pavla Vrbová: Od sportu fotografického k umělecké fotografii; Encyklopedie východočeské fotografie a další. Tituly do knihovny se průběžně doplňují. Knihovna je přístupná veřejnosti v pracovní dny od

10

7.30 hodin do 16 hodin. Mimo pracovní dobu a v sobotu po telefonické domluvě. Knihovna vzniká z darů nakladatelství i fotografů: Vydavatelství KANT – Karel Jedlický, Praha; Galerie Zdeněk Sklenář, Praha; Nakladatelství Nový Svět, Praha; Josef Ptáček; Ivo Gil, Vítězslav Krejčí, Jana Neugebauerová a další.

***

ZPRÁVA

o hospodaření volného sdružení východočeských fotografů za rok 2014 K 31. 12. 2014 mělo VSVF 149 členů. Výše členského příspěvku byla 200,- Kč. Příjmy: členské příspěvky za rok 2008 členské příspěvky za rok 2010 členské příspěvky za rok 2011 členské příspěvky za rok 2012 členské příspěvky za rok 2013 členské příspěvky za rok 2014 členské příspěvky za rok 2015 členské příspěvky za rok 2016 členské příspěvky za rok 2017 členské příspěvky za rok 2018 dar sdružení úroky České spořitelny a.s. příjmy celkem

200,00 Kč 200,00 Kč 400,00 Kč 850,00 Kč 3 650,00 Kč 19 650,00 Kč 4 000,00 Kč 400,00 Kč 200,00 Kč 200,00 Kč 610,00 Kč 23,67 Kč 30.383,67 Kč

Výdaje: poplatky za vedení účtu u České spořitelny 1 540,50 Kč ceny Premiéra 8 000,00 Kč náklady Salon vč. fotografie 7 514,00 Kč ostatní režijní výdaje 2 886,00 Kč výdaje celkem 19 940,50 Kč

***

PLÁN ČINNOSTI VSVF NA ROK 2015 VZDĚLÁVÁNÍ - DLOUHODOBÉ KURZY ZÁKLADY FOTOGRAFOVÁNÍ PRO KAŽDÉHO leden–červen * Impuls Hradec Králové fotografický kurz pro začátečníky, lektor Ivan Nehera FOTOGRAFOVÁNÍ PRO MÍRNĚ POKROČILÉ říjen–prosinec * Impuls Hradec Králové Vedoucí lektor Ivan Nehera HRADECKÁ FOTOGRAFICKÁ KONZERVATOŘ celoročně * Impuls Hradec Králové 10. běh – dvouletý kurz organizovaný formou dálkového samostudia, vedoucí lektoři doc. MgA. Josef Ptáček a Mgr. Ivo Gil

DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE celoročně * počítačová učebna SPŠ apl. Kybernetiky Hradec Králové, výuka Photoshopu včetně barevné správy SEMINÁŘE A DÍLNY FOTOGRAFIE BEZ FOTOAPARÁTU – STRUKÁŽ podzim * fotokomora Impuls Hradec Králové, kombinování technik malby a fotografického procesu, lektor Mgr. Vítězslav Krejčí

INDESIGN duben * počítačová učebna SPŠ apl. Kybernetiky Hradec Králové, výuka grafického programu, lektor ing. Jiří Petera ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE duben, květen, září * fotokomora Impuls Hradec Králové, intenzivní víkendový fotografický kurz pro začátečníky, lektor Ivan Nehera ARTEFAKTY V KRAJINĚ 22. – 24. května * Slavonice, praktický víkendový seminář na pochopení krajiny, která mění ráz zásahem člověka, lektoři doc. MgA. Josef Ptáček a MgA. Ivo Gil. HISTORICKÉ TECHNIKY celoročně * Fotokomora Impuls Hradec Králové, praktické seznámení s kouzlem starých fotografických technik jako je slaný papír, gumotisk, olejotisk, Van Dyke, modrotisk, lektor Ivan Nehera VELKOFORMÁTOVÉ KAMERY 24. – 26. července * Impuls Hradec Králové, praktický víkendový seminář zaměřený na práci s kypovacími fotoaparáty a hlavně na exponometrii DIVADELNÍ ATMOSFÉRA 19. – 28. června * Hradec Králové, praktický seminář – fotografování v rámci Open air programu a festivalu Divadlo evropských regionů, lektor doc. MgA. J. Ptáček REPORTÁŽ A DOKUMENT září * Impuls Hradec Králové, víkendový seminář zaměřený na dokumentární a reportážní fotografii, lektor Jiří Hanke IKONOGRAFIE KRAJINY říjen * plenér, praktický víkendový seminář, lektoři doc. MgA. Josef Ptáček a MgA. Ivo Gil MĚSÍC FOTOGRAFIE BRATISLAVA 5. – 8. listopadu * Bratislava, účast na seminářích, dílnách, vernisážích a setkáních se světovými fotografy

PREMIÉRA 2015 listopad * Hradec Králové, rozborový seminář XXVI. ročníku fotosoutěže BESEDY DOKUMENTÁRNÍ FOTOGRAFIE 21. února * Adalbertinum Hradec Králové, Alena Dvořáková a Viktor Fischer FOTOGRAFIE listopad * Adalbertinum Hradec Králové, představení tvorby předsedy komise pro fotografickou soutěž Premiéra 2015 SOUTĚŽE A PŘEHLÍDKY PREMIÉRA 2015 duben–prosinec * Impuls Hradec Králové, XXVI. ročník fotografické soutěže NÁRODNÍ VÝSTAVA A SOUTĚŽ AMATÉRSKÉ FOTOGRAFIE leden–květen * Svitavy, příprava 34. ročníku fotografické soutěže ve spolupráci s NIPOS ARTAMA Praha ÚČAST NA CELOSTÁTNÍCH FOTOGRAFICKÝCH SOUTĚŽÍCH celoročně * Česká republika VÝSTAVNÍ ČINNOST VÝSTAVNÍ SÍŇ INFORMAČNÍHO CENTRA HRADEC KRÁLOVÉ leden - CESTY… fotografie, Karel Bauer – Hradec Králové únor - RMO, vítězné fotografie meziklubové fotografické soutěže Ratibořický mapový okruh 2014 březen - TAKÉ PŘÍRODA MÁ SVÉ SNY, fotografie Rudolf Němeček, Nové Město n. Metují duben - SUBJEKTIVNÍ FOTOGRAFIE, Eva Kešnerová , Trutnov květen - FOTOGRAFIE, fotoklub Alfa Pardubice červen - Výtvarná fotografie, Veronika Michlová, Náchod červenec - REPORTÁŽNÍ A DOKUMENTÁRNÍ FOTOGRAFIE, Lenka Židová z Broumova srpen - FOTOGRAFIE, vítězné fotografie fotografické soutěže o Hradci Králové z roku 2014 září - FOTOGRAFIE, František Okáč říjen - FOTOGRAFIE listopad - PREMIÉRA 2015, výstava nejlepších fotografií XXVI. ročníku stejnojmenné soutěže VÝSTAVNÍ SÍŇ BAZALKA HRADEC KRÁLOVÉ červenec - AMERIKA, fotografie Eva Stanovská, Pardubice a Eliška Rafajová, Třebotov

11




ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ srpen - RODINNÉ ALBUM, fotografie, Jiří Kroul, Slavětín u Nového Města nad Metují září - KRAJINY, fotografie Vladimír Skalický, Lanškroun říjen - VÝTVARNÁ FOTOGRAFIE, Radek Lepka, Lanškroun VÝSTAVNÍ PROSTORA KNIHOVNA, JANA MASARYKA 605, HRADEC KRÁLOVÉ leden - CITIES, fotografie Martin Lukeš Praha duben - SUBJEKTIVNÍ FOTOGRAFIE, Eva Kešnerová – Trutnov květen - FOTOGRAFIE, fotoklub Alfa Pardubice červen - VÝTVARNÁ FOTOGRAFIE, Veronika Michlová, Náchod červenec - AMERIKA, Eva Stanovská, Pardubice a Eliška Rafajová z Třebotova srpen - FOTOGRAFIE, posluchači Hradecké fotografické konzervatoře září - KRAJINY, Vladimír Skalický, Lanškroun říjen - VÝTVARNÁ FOTOGRAFIE, Radek Lepka, Lanškroun listopad - PREMIÉRA 2015, výstava nejlepších fotografií XXVI. ročníku stejnojmenné soutěže prosinec - ZAŠLÁ SLÁVA MECHANICKÝCH HVĚZD, fotografie Jakub Misík, Hradec Králové VÝSTAVNÍ SÍŇ GALERIE NA HRADĚ HRADEC KRÁLOVÉ listopad–prosinec - PREMIÉRA 2015 – výstava nejlepších fotografií XXVI. ročníku soutěže KNIHOVNA MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ červen - HRADECKÁ FOTOGRAFICKÁ KONZERVATOŘ, DIVADELNÍ ATMOSFÉRA, fotografie vzniklé na praktickém semináři v rámci Open air festivalu 2014 listopad - HISTORICKÉ TECHNIKY VE FOTOGRAFII VÝSTAVNÍ SÍŇ FABRIKA SVITAVY leden/duben - PREMIÉRA 2014, repríza výstavy nejlepších fotografií XXVI. ročníku stejnojmenné soutěže VÝSTAVNÍ SÍŇ DAČICE Výstava absolventských souborů posluchačů Hradecké fotografické konzervatoře – 2. výběr VYDÁVÁNÍ OBOROVÉHO ZPRAVODAJE FOTOIMPULS - posláním zpravodaje je informovat fotografy amatéry o dění v oboru na území východních Čech i v dalších oblastech. Představuje významné fotografy, kteří v této oblasti žili. Nabízí propozice místních, krajských, celostátních i mezinárodních soutěží a jejich následné vyhodnocení, informuje

12

o vzdělávacích akcích, seminářích a besedách. Představuje fotokluby, zveřejňuje kontakty a odkazy na internetové stránky. Uveřejňuje pozvánky na fotografické výstavy a festivaly doma i v zahraničí. Seznamuje s novinkami ve fotomateriálech, které nabízí současný trh. Fotoimpuls je bulletin neprodejný, vychází 3x ročně. ENCYKLOPEDIE VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Autorské listy význačných osobností amatérské i profesionální fotografie regionu východních Čech. Z jednotlivých listů se bude kompletovat encyklopedie a průběžně se bude doplňovat o další autory. V roce 2015 je plán vydat 16 listů.

***

Karel Hník

čestný člen Volného sdružení východočeských fotografů Karel Hník se narodil v Jilemnici, dětství a mládí prožil v nedaleké Horní Branné a v Hostinném. Tam také začínal s fotografováním veden příkladem a zkušenostmi svého otce, fotoamatéra. Jeho prvním fotoaparátem byl přístroj Pionýr, tajně pořízený ve dvanácti letech za peníze určené na školní obědy. S kamarádem pak ve sklepě, který jim sloužil jako temná komora, s talířky a kolíčky na prádlo pomalu vnikal do tajů černobílé fotografie. Na další fotoaparát Ljubitěl mu již přispěl otec. V Hostinném se stal členem fotoklubu při Osvětové besedě a fotografoval krajinu, květiny, sport, rodinu – vše, co ho zajímalo. Od roku 1965 žije s manželkou ve Vrchlabí, kde po dlouhá léta pracoval ve vývojovém oddělení podniku Kablo jako strojař. Postupně prošel fotoklubem při AZNP ve Vrchlabí, fotoklubem „Impuls“ při Kablu ve Vrchlabí, Krkonošským fotoklubem Trutnov a účastnil se různých mapových soutěží. Od roku 1997 dodnes je členem vrchlabského klubu „Spoušť“. Měnilo se i jeho fotografické vybavení – po fotoaparátu Praktika následovala Flexareta, Moskva, poté přešel ke kardanovému přístroji 6x9 cm vlastní výroby a dokonce se nějaký čas spolu s kolegou ze zaměstnání věnoval konstruování nových přístrojů. Od 80. let používá fotografické přístroje zn. Linhof a Mamiya různých formátů.

Na „volné noze“ je od roku 2004, kdy odešel do pracovního, ale ne fotografického důchodu. Nadále spolupracuje s časopisem Krkonoše, pořádá výstavy, s fotoklubem Spoušť se účastní mapových okruhů. Vrhnul se na digitální techniku a pořídil si Nikon D300. I nadále ovšem zůstává hlavním tématem jeho fotografií krkonošská krajina a příroda. Dál fotografuje svá oblíbená místa, pokaždé zde nachází nové a nové záběry; svým nezaměnitelným rukopisem zachycuje proměny a nálady počasí, denních i ročních období.

Potřeba dalšího vzdělání dovedla Karla Hníka v letech 1981-83 ke studiu výtvarné fotografie na Lidové konzervatoři v Hradci Králové u prof. J. Šmoka. Zde se dostal k tématům, jimiž se dosud nezabýval, k tzv. fotoknihám, které nejen nafotil podle zvoleného tématu, ale i graficky navrhl a sestavil. Při výběru tématu jedné fotoknihy ho ovlivnily knihy Ľudia v horách (1969) a Vrchári (1975) slovenského fotografa M. Martinčeka. Vznikla tak fotokniha Tkadlec z Podžalého a závěrečná práce Krkonoše. Při práci na knize Tkadlec si vyzkoušel odlišné téma a vyměnil samotu v přírodě za společnost lidí a jejich obydlí. K tomuto námětu se vrátil ještě později a vytvořil celoroční seriál mizejících tradičních řemesel a interiérů chalup Zapomenutá řemesla a Bejvávalo pro časopis Krkonoše, se kterým již v této době spolupracoval. K námětu přistoupil s velkou trpělivostí a pokorou – žádné reflektory, žádné blesky, ale trpělivé čekání na to, až slunce prosvítí šero světnic, až si řemeslníci zvyknou na jeho přítomnost a fotografie bude mít přirozenou atmosféru. Z těchto fotografií vzniká i jeho první samostatná výstava Zapomenutá řemesla (1986, Vrchlabí, Paseky n/J) a později i kniha Bejvávalo na horách (2003). Zlomovým rokem byl pro Karla Hníka rok 1990, kdy se stal fotografem Správy Krkonošského národního parku. Od té doby se mu fotografování stalo pracovní náplní, fotí úplně všechno. Dokumentuje činnost jednotlivých oddělení Správy KRNAP – je „dvorním“ fotografem časopisu Krkonoše, pracuje pro Krkonošská muzea, ochranu přírody, propagační oddělení. Pro oddělení výchovy nejen fotí, ale vede vícedenní fotokurzy pro vybrané účastníky fotografické soutěže pořádané Správou KRNAP. Ve svém volném čase dál snímá známá i neznámá zákoutí krkonošské přírody, která najdeme v mnoha jeho kalendářích, na desítkách pohlednic, v publikacích i propagačních materiálech. Mezi jeho nejmilejší místa v Krkonoších patří Zlaté návrší, Rýchorský prales, Labský důl, Luční hora a mnohá další. Nejraději fotí barvy podzimu, inverze, rána před východem slunce i po něm, západy slunce, ale hlavně má rád ranní klid na horách, bez turistů.

Výstavy autorské: Vrchlabí – 1986, 1992, 1997/8, 2002, 2012 Paseky nad Jizerou – 1986 Žďár nad Sázavou – 1996 Německo, Francie – 1997/8 Karpacz (Polsko) – 2012 a řada kolektivních výstav. Publikace autorské: Krkonoše. Moniatowicz Foto Studio, Jelení Hora 2002 Bejvávalo na horách. Garamon, Hradec Králové 2003 Publikace kolektivní: Riesengebirge. Moniatowicz Foto Studio, Jelení Hora, 2006 Krkonoše. Buk, Příchovice, – Moniatowicz Foto Studio, Jelení Hora – Gentiana, Jilemnice 1999 Královehradecký kraj. Garamon, Hradec Králové, 2005 Libereckým krajem. Liberecký kraj, 2003 Klenoty české krajiny. Kartografie Praha, 2007 Nejkrásnější sbírka. Vestri, Liberec, 2001

***

Usnesení

20. valné hromady Volného sdružení východočeských fotografů z. s. konané dne 21. února 2015 Adalbertinum, Československé armády 300/22, Hradec Králové Schvaluje: 1. Zprávu o činnosti VSVF za rok 2014 2. Zprávu o hospodaření VSVF za rok 2014 3. Zprávu revizní komise o revizi účetnictví VSVF, která proběhla ve dnech 12. - 16. 2. 2015 4. Plán práce VSVF na rok 2015 5. Karla Hníka čestným členem VSVF 6. Nový název VSVF: Volné sdružení východočeských fotografů, z. s. 7. Nové sídlo VSVF: Brněnská 375/2, 50012 Hradec Králové 8. Nové stanovy a vnitřní řád VSVF

13





ČESTNÝ ČLEN

KA R E L HN Í K Fotograf Karel Hník oceněný Jméno vrchlabského fotografa Karla Hníka není rozhodně neznámým pojmem, alespoň tedy ve fotografickém prostředí. Karel se narodil v Jilemnici v roce 1942 a dětství a mládí prožil stejně tak jako další mág krajinářské fotografie Jiří Havel v podkrkonošské Horní Branné. Karla jsem mezi své přátele zahrnul již někdy před 32 lety, kdy jsem krátce ve Vrchlabí bydlel a navštěvoval tamní fotokroužek Impuls. Proto není divu, že jsem to byl já, kdo ho navrhl na udělení čestného členství Volného sdružení východočeských fotografů, které mu také na poslední valné hromadě sdružení bylo uděle-

14

no, nikoliv ale předáno. Karel se totiž nemohl zúčastnit, a tak jsem byl pověřen nejen k osobnímu předání ocenění, ale zároveň i k pořízení rozhovoru. Ptáte se, proč o Karlovi píšu v červnu, když valná hromada proběhla v únoru? Neptejte se. To ale není zdaleka jediný průšvih, kterého jsem se v souvislosti s Karlem dopustil. Vytočil jsem Karlovo číslo, domluvil schůzku, vzal foťák a mobil coby záznamník a vyrazil. Sešli jsme se v jeho vrchlabském bytě, pohodlně se usadili v obýváku, ochutnali koláč upečený jeho usměvavou manželkou Maruškou a dali se do práce. Karel, jinak docela nemluvný člověk, se pomalu rozjížděl. Měl jsem z toho radost, bude z čeho

při přepisu vybírat. To jsem ještě netušil, že se zradou techniky v mobilu dochová toliko prvních 17 minut z více jak dvouhodinového povídání. Zlatá stará dobrá tužka a papír. (Odbočka – napadá mě paralela mezi stálostí celuloidových negativů a papírových fotek a novodobých elektronických dat.) Hned v úvodu bych se chtěl tedy Karlovi omluvit za případné nepřesnosti nebo slova, která jsem mu vkládal do úst. Vycházel jsem z toho, co jsem si pamatoval. Potěšilo mě, že jsem si toho pamatoval poměrně dost, za což zřejmě vděčím zajímavosti vzájemného rozhovoru, nikoliv mimořádnosti své hlavy. Karle, promiň.

Karle, jak dlouho vlastně fotíš? To tak to bych musel spočítat (ticho), od dvanácti roků. V šesté třídě. Takže něco málo přes 60 let. A kdo tě k focení přivedl, od koho jsi dostal prvotní impuls? Táta fotil. Měl starého Rodenstocka 6 x 4,5 cm. Chodil také v Branné do fotokroužku. Z lipového dřeva si udělal kopírku a pamatuji se, že když se chystala červená žárovka, atmosféra houstla. Schylovalo se k výrobě kontaktů. Se mnou měl táta ale úplně jiné záměry. Více než fotografem byl především vášnivým numismatikem a myslel, že přeberu jeho obsáhlou sbírku. Žádné rodičovské svolení k fotografování jsem nedostal, tak jsem musel přejít do „ilegality“. Pravidelně jsem dostával peníze na školní obědy, pravidelně

na ně nechodil a šetřil (možná právě toto dobrovolné strádání stojí za výsledkem Karlova ne příliš vysokého vzrůstu – humorná pozn. autora). Konečně jsem si mohl zakoupit svůj první aparát, bakelitového Pionýra. Doma to nikdo nesměl vědět, ukrýval jsem ho na půdě mezi dřevem a kontakty dělal tajně s kámošema v jejich sklepě v porcelánových talířích. Jako pinzety posloužily prádelní kolíčky. Jak dlouho jsi svoji fotografickou touhu tajil? Tajil bych ji dále, ale byl jsem u tety v Jablonci na prázdninách a jako vzorný synáček jsem šel našim naproti na zastávku a čekal, až přijedou. Přivítání bylo ale neadekvátní mému těšení. Táta mi hned u vlaku nečekaně vlepil pár facek. Přehra-

bávali totiž na půdě dřevo a milého Pionýra našli. Ale od té doby jsem měl fotografování schváleno. To byl pro mne impuls k přechodu na lepší aparát. Vyhlédl jsem si dvouokého Ljubitěla. Problém s financemi ale přetrvával. V sedmé třídě (13 let) jsem se tedy přihlásil na chmelovou brigádu. Moc jsem tam ale rekordy netrhal, takže mých vydělaných 120 korun, bylo pořizovací ceně aparátu cca 450 korun dosti vzdáleno. (Teď mně Karel říká, co s částí vydělaných peněz udělal v Praze na Wilsonově nádraží. Dostávám ale zákaz o tom psát, takže se o té trafice ani nezmíním.) Karle, měl jsi ve svých fotografických počátcích nějaké vzory? Vlastně ani moc ne. Také nebylo moc možností se k něčemu dostat.

15

KAREL H NÍK




Pochopitelně jsem znal krkonošské fotografie Zdenko Feyfara, později obdivoval snímky Viléma Heckela a zejména pak tvorbu slovenského fotografa Liptova Martina Martinčeka. Fotografoval jsi na černobílý materiál. Kdy k Tobě dorazila výzva poprat se s fotografií barevnou? S barvou byly vždy trochu problémy, byla to ale zase výzva. Bylo mně asi

16

šestnáct. Jako zdatný elektro amatér jsem si udělal expoziční hodiny, komoru i zvětšovák jsme doma už měli, pro barevnou fotografii však chyběly příslušné filtry. Dozvěděl jsem se, že v Hostinném působí na svoji dobu velmi pokrokový farář, který se mimo jiné zabývá i barevnou fotografií. Potřebné filtry mi zapůjčil a už jsem v tom lítal. Co se diáků týká, tak to byla většinou pouze

barev nestálá Orwa. Přesto jsem na ně jako mnoho jiných koncem šedesátých let dělal a dočkal se i první vysněné titulky v časopise Krkonoše. Mám fotografii na obálce. Tedy po pravdě, ono to bylo dost ošklivé, ten tisk, ale nic to na mé hrdosti neubralo. Mnohem později to došlo tak daleko, že jsem si doma sám z diapozitivů vyvolával nepoměrně stálejší cibachromy.

Není žádným tajemstvím, že jsi dlouholetým členem místního fotokroužku. Co pro Tebe takové sdružování znamená? Pravda, nejprve to byl fotokroužek Impuls, jehož členem jsi byl před více jak třiceti lety i Ty. Po revoluci měl každý své starosti, podnikání a jednou to mezi námi zaskřípalo a byl konec. Koncem devadesátých let ale vznikl ve Vrchlabí fotoklub nový,

mladý, do jehož řad mě kolegové přizvali. Na setkáních se o fotografii bavíme, hodnotíme v rámci mapových okruhů došlé kolekce, a hlavně se rádi vidíme. Karle, počátkem osmdesátých let jsi absolvoval hradeckou Lidovou konzervatoř výtvarné fotografie. Nemám rád podobné záležitosti a

plnění různých nepopulárních úkolů. Musím ale přiznat, že těch několik semestrů pod vedením nekompromisního profesora Jána Šmoka mi do budoucího fotografického života hodně dalo. Ty jsi zhruba ve stejný čas začal pracovat na úžasném cyklu „Zapomenutá řemesla“. Mělo to co do činění právě s konzervatoří?

17

KAREL H NÍK




No právě, za to vlastně škole vděčím. Jako závěrečnou práci jsme měli mimo jiné zpracovat knihu na volné téma. Už jsem o beneckém tkalci věděl dříve, ale tohle byl impuls k akci. Když jsem dorazil k jeho chaloupce, připadal jsem si jako v minulém století. Vstupní dveře bez kliky, pouze úchopný řemen, zaklepu a vstoupím do temné místnosti. Tady bych měl fotit? Naštěstí samotné přípravy zaberou značný čas a já se trochu rozkoukávám. Přeměním nevýhodu v plus. Budu pracovat s jediným přirozeným zdrojem světla. Fotografovat musím pochopitelně ze stativu na film 27 DIN (ekvivalent 400 ASA pozn. aut.). Citlivější nebyl. Tomu odpovídaly i expozice a vynucené pózování. To v případě, že se jednalo o pracovní portréty horalů. Udělal jsem ale také velkou spoustu detailů, zátiší a zákoutí horských chalup. Nakonec nezůstalo

18

pouze u jednoho tkalce, snažil jsem se postupně zmapovat a zachytit vymírající tradiční krkonošská řemesla. Již v polovině 80. let už ale bylo pět minut po dvanácté. Kde se mohou případní zájemci s těmito jedinečnými snímky setkat? Jednak v roce 2003 vyšla ve spolupráci s Krkonošským národním parkem fotografická publikace „Bejvávalo na horách“, jednak je čas od času vystavím. Myslím, že naposledy to bylo před třemi lety ve Vrchlabí. Rád bych ale v podobných prezentacích pokračoval, i když ne vždy to záleží pouze na mně.

Krkonoš a právě jejich fotografie mám nejraději a dělám je nejdéle. Počátkem roku 1990 jsem od KRNAPu dostal nabídku převzít štafetu firemního fotografa po odcházejícím Jiřím Bruníkovi. Chvilku jsem váhal, pak jsem ale podlehl lákavým představám častých návštěv našich nejvyšších hor. Ne tak úplně tomu nakonec bylo, někdy to byla velká řehole. A opět jsem si vzpomněl na profesora Šmoka, když jsem dělal reprodukce různých listin, obrazů, fotografoval jsem keramiku, sklo a bůh ví co ještě. Jo, co se v „mládí“ naučíš… Nakonec jsem tam vydržel až do důchodu, tedy celých třináct let.

Karle, vzpomněl jsi Krkonošský národní park (KRNAP). Ten ve Tvém životě sehrál rovněž významnou roli. Ano. Především jsem fotografem

Takže jsi důchodce. Máš víc času na fotografování? A co technika? Nedá se říci, že bych měl více času. To je ale obecný důchodcovský syndrom. A když už čas mám,

tak jsem také trochu líný a třeba na ranní východy slunce se mi už moc nechce. S fotografií jsem ale neustále v čilém kontaktu. Minimálně přes svůj počítač a skener. Postupně do elektronické formy převádím staré negativy a diapozitivy. Je to zdlouhavá, náročná, ale příjemná práce. No, a když už jsme u elektronických vymožeností, tak i já před léty definitivně přešel na digitální aparát. Možná s trochu nostalgie ale na nich prostřednictvím nejrůznějších redukcí používám staré objektivy ze středoformátové Mamyie. Karle, o Tobě je známo, že jsi byl zručný a precizní mechanik. Asi narážíš na v minulosti vlastnoručně vyrobené kardany nebo na různé úpravy fotografických aparátů. Viděl si tohle? (Karel odbíhá do vedlejší místnosti a s výrazem rozkoše přináší starou Mamyiu

Press.) Podívej, nahoře byl hledáček a spousta zbytečností. Tady v obýváku se to stalo. Vzal jsem pilku a ten vršek uříznul. Pak jsem si na to udělal takovou „zátku“ se sáňkami pro subtilní hledáček a bylo to. Ušetřil jsem alespoň půl kila… Dnes už je to ale jen určitá, byť plně funkční rarita do vitríny. Máš pocit, že s nástupem digitální techniky fotografování zdegradovalo? Faktem je, že dříve, než jsem zmáčkl spoušť, předcházel tomu obřad výběru motivu, změření expozice, nastavení clony, zaostření s ohledem na požadovanou hloubku ostrosti, a pak teprve cvak. Dnes jsou mnohdy cvaky a pak výběr. Budu se opakovat, ale umění není zmáčknout spoušť, ale nezmáčknout ji…

Karle, v únoru jsi vstoupil do pomyslné síně slávy a stal se čestným členem Volného sdružení východočeských fotografů. Mohu Tě ujistit, že jsi v dobré společnosti, kde se budeš dobře cítit. A co z toho pro Tebe plyne – doživotní zproštění od placení členských příspěvků a záruka zasílání každého čísla našeho fotografického plátku zvaného Fotoimpuls, jehož nedílnou součástí se právě stáváš. Dovol, abych Ti za širokou základnu VSVF k zisku ocenění pogratuloval, popřál pevné zdraví a dostatek pro nás fotografy tak nezbytného dobrého světla. Děkuji za rozhovor. Ctibor Košťál Vrchlabí 16. 6. 2015

19

KAREL H NÍK


KDE FOTÍM JÁ


Josef Podvalský KDE FOTÍM JÁ? Fotoden

Podávám informace trochu se zpožděním – minulý čtvrtek byl pro mne „fotoden“. Ráno jsme jeli kvůli doplnění zásob v soukromé pekárně přes Kohoutov do Dvora Králové. Byl jsem tam pozván kolegou z Nejdku na jeho výstavu fotografií kytiček. Je to původem „Dvorák“ a přišli jsme na to, že v minulosti se ze strany našich dědů vyskytuje stejné jméno ze stejné vesnice u Dvora Králové. Může to být jen náhoda, nebo jsme skutečně vzdálení příbuzní. Podle společné fotky můžete posoudit sami, zda tady nějaká podobnost existuje. Jak je vidět podle fotek, ráno bylo před Kohoutovem zamlženo, ale pak se to rychle vybralo. Ale po příjezdu domů se to zase zhoršilo. Jenže nic netrvá věčně a ve tři odpoledne už zase pěkné svítilo sluníčko. Takže honem do auta a rychle do přírodní rezervace Zbytka u Českého Meziříčí, kam už čtvrtý rok jezdím fotit bledule a teď medvědí česnek. Hned na začátku byl ještě rozkvetlý jen z poloviny, ale dále už byl v plném květu. Mohu říci, že letos ho zatím bylo nejvíce. Člověk nevěděl, kam jít a co dříve fotit, a teď z toho ještě musel vybírat. Je ale fakt, že na rozdíl od loňska tam bylo méně upolínů. Ale zato jsme tam našli dvě místa, kde pokvete hodně lilií zlatohlavých. Už mají poupata a odhaduji to do rozkvětu tak na 14 dnů. Na rozdíl od loňska, kdy jen jsme vyjeli zpátky na silnici, začal doslova liják a padaly kroupy, tak letos se nic takového neopakovalo. Mohu tedy zakončit panoramatem Orlických hor.

20

Na Prašivce Vznik této série měl zajímavý důvod. Začal jsem skenovat staré černobílé i barevné negativy a diapozitivy. Místo vzniku jednoho diapozitivu z roku cca 1980 jsem nebyl schopen určit, a ani nikdo ve fotoklubu to nepoznal. Až teprve nedávno jeden mladý kolega fotograf mi s určením místa pomohl. Byl jsem tam naposledy asi před dvěma lety, ale to jsem jel jenom ke kostelíku po silnici. Neprodleně jsem se tam vypravil – za tu dobu se to tam samozřejmě patřičně změnilo a přesné místo bylo osázené mladými stromky a oploceno. Pletivo bylo sice porušeno, ale stejně mi to nijak nepomohlo, protože svah byl dále zarostlý keři i již velkými stromy. Musel jsem tedy pořídit novou srovnávací fotografii kousek vedle. Nejel jsem tam ale po zmíněné silnici, ale polní cestou, která má na začátku informativní tabuli, že se jedná o archeologické naleziště. Pro upřesnění – na kopečku zvaném Prašivka bylo dříve hradiště a na druhém, nazvaném Chloumek, bylo nalezeno pohanské pohřebiště se žárovými hroby. Na Prašivce jsem ještě nebyl, takže jsme se tam vypravili. Stálo to za to, je tam pěkný rozhled. A to i na druhou stranu, ale ta není tak zajímavá. Pro upřesnění – toto místo se nachází asi dva kilometry od obce Holohlavy, která je na silničním tahu z Hradce Králové do Jaroměře v katastru obce Habřina. Takže další výlet je za námi a počasí nyní nestojí za nic.

KDE FOTÍM JÁ


21

KDE FOTÍM JÁ


Pilníkov S týdenním zpožděním bych se chtěl podělit, jak to vypadalo před týdnem. Po sobotním „lovu“ na petrklíče bylo v neděli ještě lépe. Rozhodli jsme se podívat znovu nad Pilníkov, kde mě posledně přivítaly Krkonoše zahalené v mracích. Dál jsme pokračovali nad Chotěvice, kde je vyhlídka na Krkonoše ještě lepší. Jenom Sněžka je bohužel schovaná za Černou horou. Přes Debrné jsme jeli na Mostek a nahoru na Zvičinu, kde náš pobyt zachytila i zde umístěná webová kamera. Trasou, po které jsem ještě nejel, a to přes Třebihošť, jsme zamířili do Miletína, kde jsem chtěl zase po delší době ochutnat Miletínské modlitbičky – tedy perník. Bohužel zde zrovna byla pouť a střed města byl zablokován. Trochu složitě jsme se vymotali ven a pokračovali jsme znovu do Vilantic podívat se ještě jednou na petrklíče. Podle mapy jsem zvolil nejkratší cestu, která vypadala tak, že až na konec jedné vesnice byla pěkná asfaltka, která se posléze změnila v regulérní polní cestu a po projetí do další vesnice se zase vrátila asfaltka. V pondělí bylo ještě lepší počasí a znovu mráčky. Takže znovu nad Chotěvice – je to od nás 25 km jako do Náchoda – a zpátky zase přes Mostek. Tentokráte jsme ale vynechali Zvičinu a zamířili k Pecce a dál do Miletína, kde jsem se konečně dočkal těch modlitbiček. Tentokráte jsem už neexperimentoval a vrátili jsme se klasickou cestou do Jaroměře. Na konec přiložených fotek přidávám ještě jeden záběr z kamery na Zvičině, a sice jak vypadá východ slunce nad Krkonošemi. Na mě by to bylo dost brzo. Mějte se fajn a příští týden by už zase mělo být lépe. P.S. Případné následovníky bych chtěl upozornit, že většina cest si zaslouží jedničku. Myslím tím zařazenou rychlost v autě.

22

Rozhledny V posledních letech rostou u nás rozhledny jako houby po dešti. Nevyhnulo se to ani našemu okolí. Byla otevřena rozhledna u Markoušovic, dále pak Eliška u Trutnova, další na vrcholu Čápu u Police nad Metují. U Nového Hrádku byly zlikvidovány staré větrné elektrárny, ale sloup z jedné byl ponechán a i zde má vyrůst rozhledna. Díky ochranářům přírody byla zatím zamítnuta rozhledna na Rýchorách, i když KRNAP má zájem ji zde postavit. Využil jsem po dlouhé době slunečného dne s dobrou viditelností, kdy jsme se vraceli z Černožic a byly velice dobře vidět Krkonoše. Naštěstí jsem měl „nádobíčko“ s sebou, a tak jsme pokračovali na novou rozhlednu v Žernově nad Českou Skalicí. Informace pro ty línější – autem se dá zajet cca 50 metrů od rozhledny. Pokud chcete nahoru, čeká vás 92 schodů. Námaha ale stojí za to, rozhled je na všechny strany. Všechny v poslední době postavené rozhledny jsou si dost podobné. Uprostřed roura, na které je připevněno točité schodiště, a kolem dřevěná konstrukce. Protože je schodiště úzké, je na Žernově v každém patře ochoz. Po zdolání devadesátdva schodů můžete vidět Krkonoše, Jestřebí hory, přehradu Rozkoš, Královéhradecko a Ratibořicko. Využili jsme dobrého počasí a jeli na další novou rozhlednu – Signál nad Horní Radechovou a Hronovem. I zde se dá dojet úplně pod rozhlednu. Tvar je obdobný, pouze v jednotlivých patrech je jen malé místo k vyhýbání návštěvníků, ne celý ochoz. Zde vás čeká 125 schodů. A zase výhled na Krkonoše, Hronovsko a až do Polska. Na rozdíl od Žernova není volný přístup až k zábradlí, ale je zde jakási police, kde si můžete odložit věci. Pouze v jednom směru je na ní umístěna panoramatická fotografie s popisem jednotlivých kopců a vrcholů. Měl jsem trochu smůlu, že se už začalo trochu zatahovat, a tak některé partie byly ve stínu. Když jsem slezl dolů, tak se samozřejmě opět trochu vyčasilo. Ale

KDE FOTÍM JÁ


zopakovat si výstup 125 schodů se mi moc nechtělo, a navíc jsme spěchali už domů. Takže aspoň pár fotkami se mohu s vámi podělit o svůj úterní zážitek. Byl jsem docela rád, že nebylo úplně nasněženo, protože tyto podmínky se mi jeví jako zajímavější. Ale to je otázka vkusu.

23

SOUTĚŽE


P

R

E

M

Ohlédnutí za Premiérou 2014 V listopadu 2014 byla ve výstavních prostorech Na Hradě v Hradci Králové slavnostní vernisáží zahájena výstava fotografií ze soutěže Premiéra. Pětadvacátý ročník soutěže přinesl nejen ocenění vítězným autorům, ale přinesl i obohacení všem, kteří se vernisáže účastnili. Nebývá obvyklé, aby řečník na vernisáži promluvil o fotografii zcela osobitě, poučně (zajímavě) a poutavě. Předseda VSVF Mgr. Vítězslav Krejčí nás překvapil následujícími slovy:

„Když jsem si připravoval svoji úvodní řeč, zjevil se mi úsměv mého tatínka. Říkal, co je to nejpodstatnější, co nás uchvacuje na výstavách

24

a co má nějakou korespondenci, anebo jak bychom to mohli nazvat. Můžeme si to dovolit dnes v 21. století, jako když ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století nazývali tento obor nejen výtvarný, ale i artistní čili umělecký. A zněla tady taky hudba a řada teoretiků se domnívá a má pro to řadu věcných argumentů, mám na mysli ty pocitové, že hudba je královnou v oblasti umění. Souhlasíte? Já bych si dovolil oponovat. Jako posluchač, velice vnímavý, takže ho uchvacuje cosi, co můžeme vnímat teď tady kolem nás, zároveň i to, co nazýváme fotografií a uplatňuje se cosi řekněme jako tajemství… Podle filozofa Flussera je obraz jakási abstrakce, která je vyjmuta z časoprostoru kontinuita do dvojdimenzionální plochy a zpětně promítána. Ale když zde dozněla hudba, tak my ji máme ještě pod kůží a doznívá v nás a kolébáme se na vlnách libozvučí… Ale jak je to vlastně u fotografie? Promítání do plochy, nebo zpětně z reality do časoprostoru. To je na výstavě fotografie v nějakém „hmatatelném“, v nějaké podobě materie ve dvou plochách, a to je dáno jistou prostorovostí i naší distancí. Můžeme být bedlivější a můžeme skenovat plochu obrazu až do té míry, že vnímáme nikoliv reflexní odraz reality, protože to fotografie není, ale vnímat symboly. A ty symboly nás potom vedou prostřednictvím šifrování resp. dešifrování zpětně do

reality a my tu realitu, tu skutečnost poznáváme jinak – nejen racionálně, ale i intuitivně. Řekněme, že na takové bázi, která je iracionální, ale přitom by měla naše bdělost být tím, to co nás vede a činí jaksi strnulými a překvapenými nad tou krásou. Fenomén, který je ve fotografii nejsilnější, to je světlo. A to zpětné promítání je velice zajímavé i tím, že myšlenka, která mi běžela a kterou jsem nesl cestou autem, z práce domů, tak to je svoboda. My dnes máme ohromnou svobodu. S naší zkušeností pozitivní dobré vůle, je třeba k tomu studovat obrazy, poznávat je, ale nechávat se jimi ovlivňovat třeba na bázi, co bychom mohli nazvat třeba „zázračnem“. Takže třeba počasí, které není vhodné pro fotografii, už dneska zcela neplatí. Máme tu blesky, může se oživit popředí třeba i bleskovým světlem, ale můžeme vnímat třeba i řadu ponurých a melancholických světelných skutečností a zachytit je třeba pomocí dlouhého pohybu. Zde na této výstavě můžeme vidět práce precizní, tzv. čisté fotografie, nemanipulované, ale třeba digitálně upravované, a zároveň i díla, fotografie, která nesou pečeť surrealismu. A surrealismus právě pracuje s určitou nedokonalostí, nedokončeností. Zde se otevírá celá řada otázek. Kde se vyskytuje prvek nikoli jen řádu, ale i chaosu, kde dochází k tomu, co je možné do fotografie vnést, ale i posléze tvůrčím pro-

I

É

cesem realizovat – a to je princip destrukce. S tím vším samozřejmě dneska fotografie pracuje a možnosti jsou vskutku velmi otevřené. Fotografie není jen zachycením okamžiku, i když v řadě případů to tak vidět je, ale je zachycením tajemství, tajemství kontrastu, světla a stínů, tajemství ploch, které nejsme schopni prozkoumat, protože jsou homogenní, neprostupné, abstraktní, nebo je to konfigurace, která je taková zvláštní poeticky magická. Ale pak tu jsou fotografie výrazně manipulované. Už celou řadu let, kdy je možné relativně snadno upravovat fotografie na počítači, je potřeba důsledněji rozlišovat mezi tím, co nasnímáme, ať už fotoaparátem nebo mobilním telefonem, či jakkoli jinak, třeba i krabicí od bot a principem optických zákonů. Na druhé straně té krabice, uvnitř té krabice, třeba na ploše černobílého papíru se objeví obraz a ten možné zafixovat a třeba posléze vystavit. Takže není to jen tento prvozáznam, ale fotografie je fotografií právě těmi možnostmi, jak možná ještě lépe si ujasnit to základní překvapení před realitou, tedy otázky, které si klademe, které mají filozofický charakter, údiv, pochybování, nejistota, čili základní otázky – proč, co, kdo a jak. Tak například co nebo kdo – předmět snímání je předmětem anebo spolupředmětem? Tedy di-

R

LADISLAV ČECH, Klatovy „Kde jsou vajíčka?“

váci, mluvčí anebo autoři fotografie anebo spoluautoři, jakmile navážou kontakt, myslím, že s radostí můžete nazírat vnitřní svět každého z autorů, protože takové ty fotografie bez tvůrčího gesta, nějaké automatické na bázi minimalismu vytvořené série, ty se tu neobjevují. To, co skutečně převažuje, jsou autorské otisky, otisky skutečného světa, světa imaginativního. Mají různý charakter, je tu subjektivní dokument, taková jednoznačná dokumentární reportáž, ale také postmoderní fotografie typu konceptů. Je tu také, jak jsem zmínil, i surrealismus, jsou tu i určité známky abstrakce a ten obrázek, fotografii, tím pádem můžete nazývat pestrostí a bohatostí. Přeji příjemné zážitky s fotografií. Pokud by někdo chtěl ještě nasát atmosféru právě těch nezodpovězených otázek, je pro autory tak jako každý rok možnost promluvit si s členy poroty a zprostředkovat určitý dialog, na základě kterého dochází k doplnění těch významů, které si klade autor sám pro svoji fotografii a kterou členové poroty posunují dál a nutí k hlubšímu vhledu a k hledání určitých souvislostí, kterých si třeba dotyčný nevšimne. Takže bych na závěr chtěl jen tak zlehka upozornit na snímek, který se nazývá Kde jsou vajíčka – ten mi přijde vskutku velmi zajímavý, protože na první pohled se jeví jako hra, také jako hra protikladů. Určitý rozdíl je dán optikou snímání, ale dá se říci, že když se přiblížíme a má to úplně

A jinou distanci, čtvereček na vajíčka se změní v obrovskou plochu. Když vezmeme mikroskop, tak ještě více a ještě více. No a přitom se chlapeček může ztratit v takovém tom mikrokosmu. Pak je tu ale další okolnost a ta je známa třeba i ze zkušeností thajských mystiků a řady dalších vnímavých lidí, že to, co se nám jeví jako velké, může být malé a to, co malé jako velké… Fotografie, která skutečně dokáže zprostředkovávat tyto paradoxy – malý velký vesmír, tak to je vesmír sám o sobě, čili je tam makroprostor, je to velké nekonečné. Lze to takto nejenom promýšlet, ale i prociťovat, a tím se osvobozujeme od předpojatosti a určité malosti nazírání, protože my přece máme v sobě ten vesmír a ten prostor. To vše je v nás a jsme toho vědomou součástí a to je nesmírně krásné, protože je to smysluplné a může nás to naplňovat tak, že to už není možné vyjádřiti slovy. Já vám přeji radost z objevování té stránky, něčeho, co je vlastně magické a specificky krásné. Může se přenést i do našeho života v tom smyslu, že ty obrazy můžeme zpětně promítat do naší reality, a tím nám ta realita nepřijde šedá, nudná, a nějak samozřejmá, ale naopak zázračná a krásná. Děkuji vám.“ Pro Impuls připravil MVDr. Rudolf Němeček, autorizoval Mgr. Vítězslav Krejčí

25

SOUTĚŽE


SOUTĚŽE


PREMIÉRA 2015 Impuls Hradec Králové, centrum podpory uměleckých aktivit a Volné sdružení východočeských fotografů z.s. Hradec Králové za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Královéhradeckého kraje a Statutárního města Hradec Králové, za podpory FOMY Bohemia spol. s r.o., FOMEI a.s. Hradec Králové vyhlašují

XXVI. ročník fotografické soutěže

PREMIÉRA 2015

26

Podmínky účasti: Do soutěže se přijímají snímky dosud nikde nevystavované ani nepublikované. • Počet snímků – maximálně 10 jednotlivých snímků a maximálně jeden seriál nebo cyklus do 8 snímků. • Přijímají se fotografie černobílé i barevné, neadjustované a bez paspart, rozměry minimálně 18x24 cm. • Všechny fotografie zaslané do soutěže označte v pravém dolním rohu rubové strany jménem autora, adresou a názvem snímku (popř. názvem seriálu s pořadovým číslem snímku). Každá zásilka musí obsahovat vyplněnou přihlášku a účastnický poplatek ve výši 50 Kč (přiložte prosím v poštovních známkách – jsou určeny na vrácení fotografií). • Zásilky, které nebudou splňovat podmínky uvedené v předešlých dvou bodech, nebudou do soutěže přijaty. • Soutěž vyhodnotí odborná porota jmenovaná pořadatelem a navrhne udělení osmi finančních cen v celkové hodnotě 8 000 Kč, které věnuje Volné sdružení východočeských fotografů z.s. Hradec Králové. Dále porota vybere fotografie, které obdrží věcné ceny od sponzorů: Impuls Hradec Králové, FOMA Bohemia spol. s r.o. Hradec Králové a FOMEI a.s. Hradec Králové. • Porota má právo vyjmout z cyklu nebo seriálu jednotlivé fotografie a hodnotit je jako samostatné snímky. • Pořadatel má právo na doporučení poroty ceny sloučit nebo některou z nich neudělit. • Z oceněných fotografií a dalších vybraných snímků bude utvořena výstavní kolekce, kterou můžete zhlédnout v Galerii Na Hradě v Hradci Králové a v Informačním centru v Hradci Králové v listopadu 2015. Reprízy výstavy se uskuteční v roce 2016. Bližší informace

o místech konání a časovém harmonogramu repríz výstav budou včas na www.impulshk.cz. • K soutěžní kolekci, která je zpracovávaná digitálně, přiložte CD se soutěžními fotografiemi. Fotografie z CD budou použity k propagaci soutěže a ke zhotovení reprezentačního CD XXVI. ročníku fotografické soutěže PREMIÉRA 2015. CD bude vráceno společně s fotografiemi. • Pořadatel nezodpovídá za poškození fotografií při poštovní přepravě. • Svým podpisem na přihlášce autor souhlasí s podmínkami soutěže a s případným uveřejněním svých fotografií k propagaci soutěže bez nároku na honorář. Kalendář soutěže: vyhlášení soutěže duben 2015 uzávěrka soutěže 30. září 2015 vyhodnocení říjen 2015 výstava 18. 11. 2015 – 11. 1. 2016 předání cen, seminář listopad 2015 (bude upřesněno pozvánkou) reprízy výstavy únor–červenec 2016 vrácení fotografií leden 2016 výstavní kolekce po reprízách všech výstav do září 2016 Adresa pro příjem fotografií: Impuls Hradec Králové, centrum podpory uměleckých aktivit

Brněnská 375 500 12 Hradec Králové tel.: 773 133 740 Jana Neugebauerová e-mail: [email protected] www.impulshk.cz

Národní soutěž a výstava amatérské fotografie SVITAVY 2015 35. ročník Porota pracovala ve složení: předseda: doc. MgA. Josef Ptáček členové: PhDr. Věra Matějů, Jana Neugebauerová MVDr. Rudolf Němeček, PaedDr. Milan Báča, MgA. Petr Vilgus Ph.D. Mgr. Jaroslav Šimon, Mgr. Vítězslav Krejčí, Jan Schmolling tajemníci poroty: Milan Sedláček, Dagmar Schulzová Porota hodnotila: celkem zaslaných 1 614 snímků od 253 autorů (+ 117 autorů v kolektivech) a 22 kolektivů kategorie A01-2: 474 snímků, 97 autorů kategorie A1: 734 snímků, 122 autorů kategorie A2: 126 snímků, 34 autorů kategorie B: 280 snímků, 22 kolektivů Porota udělila ceny: Kategorie A 01: 1. cena: Eliška Petrů, Sama v džungli 2. cena: Linda Zouharová, Polapena, Amazonka 3. cena: Eva Otáhalová, Tělo 1, 2 Čestné uznání: Eva Bartovičová, Podzimní ráno 1 Denisa Ondrová, Bolest Eliška Petrů, Světélka 1–3 Kategorie A 02: neobsazena Kategorie A1: 1. cena: Jan Anděl, Červen 2. cena: Stanislav Valnoha, Vzduchoplavci 1, 2, 5 3. cena: Jindřich Vodehnal, Bez názvu Čestné uznání: Jaroslav Petráš, Něco o gravitaci 1, 2 Pavel Snoha, Joker 3

Eva Stanovská, Slunce 1, 3

Cena SČF – vzpomínka na prof. L. Barana 1. ČKFA Nekázanka, Podoby vody Cena Foma s r.o. spol. s r.o. Hradec Králové Eva Stanovská, Slunce 1, 3 Cena IMPULS Hradec Králové Stanislav Domanský, EPSA, EFIAP Proměna Cena časopisu FOTO Pavel Snoha, Joker 3 Cena ZONER PRESS Bohumír Bubílek, Díky za každý sluneční paprsek Cena ředitelky MMG Mgr. B. Čuhelové Stanislav Odvářka, V podzámčí 2,3,4 a Klidná hladina Cena starosty města Mgr. D. Šimka SŠPOS Brno, FM3-T seriál Voda 1,3,9,10,12,15 Cena ředitele SKS Mgr. P. Mohra Jiří Durdík, Podzim v klášterní zahradě Zapsali: Milan Sedláček, Dagmar Schulzová

Kategorie A2: 1. cena: Jana Vážná, Tsunami 2. cena: Jiří Kočí, Sudičky 3. cena: Bohuše Hácová, Vylodění Čestné uznání: Josef Sotona, K poctě J. Pollokovi Lukáš Kala, Vršek je dole 1 Jaroslav Kalous, Androidi Kategorie B: 1. cena: Fotoklub FoPa Pardubice, Útěky za štěstím Čestné uznání: Fotokroužek ZŠ Malecí, Variace na téma Voda 1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 10, 12 Fotoklub ALFA Pardubice, Tekuté obrazy 1, 5, 7, 8, 10, 12, 14, 15

Pohled předsedy poroty na letošní soutěž Kdyby to bylo jen trochu možné, vzal bych ten článek, který jsem psal loni ke stejné příležitosti, změnil bych datum a letos znovu použil. Mnoho se totiž nezměnilo. Můj názor na amatérskou fotografii zůstává v podstatě beze změny a úroveň fotografií, jež byly předloženy porotě, je téměř stejná. Letos přibylo několik stovek fotografií, ale moje loňské volání po kvalitě snímků však bylo vyslyšeno jen

27

SOUTĚŽE


SOUTĚŽE

ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ minimálně. Mrzí mě, že se to týká především mládežnických kategorií. Určitě by pomohlo, kdyby ve školách více využívali i externích zkušených fotografů a především byli kritičtější při výběru. Že to jde, ukazují fotografie těch nejmenších ze základní školy z Nového Města nad Metují. Nelze říci, že se letos neobjevilo několik opravdu zajímavých snímků, o to víc je pak porotě líto, že konečná úprava fotografií je znehodnotila. Znamenitý obsahově i výtvarně zvládnutý obraz mnohdy neprošel finální úpravou. S nadsázkou lze říci, že „nůžky“ by měly být povinnou výbavou jak autorů, tak těch, kdo se podílejí na výběru fotografií. Mnohem lepší by však bylo,

kdyby se každý fotograf nejdříve zamyslel, proč zrovna tento děj chce zachytit, uvědomil si základní pravidla skladby obrazu, případně strávil čas u počítače, výsledný obraz několikrát konzultoval a teprve pak, až bude i po formální stránce dovedený k maximu možného, přemýšlel o případném zaslání do soutěže nebo na výstavu. Což opravdu důrazně letos opět připomínám. Celkově lze říci, že kvalita letošních fotografií byla mnohem vyrovnanější než loni. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že počet fotografií vyčnívajících nad standard nepřevýšil loňskou soutěž. Nebylo až tak obtížné vybírat fotografie na výstavu, ale obtížnější úkol měla porota

Fotokroužek ZŠ Malecí, Variace na téma Voda

Fotoklub FoPa Pardubice

při výběru oceněných snímků. Názory jednotlivých porotců se mnohdy dost rozcházely. Nakonec však finální výběr výstavy oceněných fotografií proběhl ve vzájemné shodě a přátelské atmosféře. Jistě by bylo i vhodné, aby jednotlivci i kolektivy byli k sobě náročnější a do soutěže posílali jen skutečně dobré fotografie. Přehlídka „motýlů na pampeliškách“ práci poroty zbytečně protahuje a komplikuje. Jsou i čestné výjimky. Práce fotoklubu FoPa Pardubice o putování panenky Barbie do civilizace je skvělé podobenství. Několik autorů zde pracovalo velmi konzistentně a soustředěně. Celý soubor vypadá jako z jedné ruky. Žádná náhoda, ale hravé a důležité poselství. Je opravdu důležité, aby autoři hledali kvalitu hlavně v sobě. Soustavné sebevzdělávání, kritičnost, fantazie i technická zdatnost by mohly být příslibem pro příští léta. Tomuto snažení z celého srdce přeji radost, úspěch a snad i občas nějaká ta vítězství. Praha 15. 4. 2015 Josef Ptáček, předseda poroty

28

PRAHA FOTOGRAFICKÁ v roce 2015

Martin Rak, Karlův most Již devatenáctým rokem píši zhodnocení uplynulého ročníku soutěže Cena Praha fotografická. Každým rokem mám pocit, že už vše bylo řečeno a vše v Praze vyfotografováno a že nic nového nemůže udivit. A přesto mne i letos překvapila šíře pohledu na detaily našeho hlavního města, kterou při-

nesly zaslané fotografie. Soutěži se podařilo udržet vše v papírové, výstavní podobě, porota tedy vybírá z výstavních zvětšenin, které jsou konečným autorským výstupem. A právě schopnost vytvořit obrazy nejen z věcí neobyčejných a překvapivých, k nimž pražské pamětihodnosti po dlouhá století utvrzující

svou jedinečnost nesporně patří, neboť krásné město stále odolává stavebnímu boomu, ješitnosti majitelů, architektů i developerů, ale i z věcí obyčejných, někdy i ošklivých a nefotogenických. Praha je mimo jiné městem „vášnivců“ s fotoaparáty a stále jim má co nabídnout. Soutěž Cena Praha fotografická dává každoročně příležitost zmapovat, co se změnilo, jak se město vyvíjí i jak se jeví svým obdivovatelům i obyvatelům. A tak krása města zahrnuje nejen malebné prostředí okolo Vltavy s historickými mosty, romantická zákoutí Malé Strany a Hradčan či turistickou atraktivitu architektury Starého Města, které se letos stalo samostatnou kategorií, ale i půvab nových staveb a úprav v širší Praze, jedinečnost v mnoha městských částech. V kategorii věnované lidem v Praze ukazuje pak nejen zajímavé figurky a známé osobnosti, ale i občanskou vybavenost a obyvatelskou přívětivost města, obnovující se tradice i prostou pohodu. V kategorii připomínající problémy města se vracejí stálé motivy a kauzy – počmárané zdi, odpadky a život bez domova. Stále je živý osud Buďánek, nákladového nádraží Žižkov či staré zástavby v developersky atraktivních lokalitách, připomíná se chátrající průmyslové dědictví i nelogické kontrasty. Přibyly obrazy neopravovaných

29

SOUTĚŽE


SOUTĚŽE

ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ domů a budov, stále je fotograficky zajímavá jedinečnost Slatin a dalších „bohem i lidmi“ zapomenutých míst v Praze. Kronika hlavního města, kategorie soutěže, která vždy připomíná události uplynulého roku, zachytila všechny důležité události. Fotografové na nic důležitého nezapomněli, takže na snímcích se objevily komunální volby, otevření Trojského mostu, stanice metra Národní s komplexem Quadria pyšnícím se obří otáčející se hlavou, zbourání hotelu Praha, návštěvní dny tunelu Blanka, nejrůznější demonstrace, protesty, mezi nimi akce, jimž často nebyl věnován dostatek pozornosti v médiích. Samostatnou kapitolu tvoří kulturní a umělecké akce, opakující se Festival světla či výstavy soch na veřejných prostranstvích, pouliční umění, velkou pozornost přitahují obnovující se tradice masopustních průvodů v jednotlivých městských čtvrtích. Ze speciálních kategorií obohatilo soutěž zejména téma obchodu, kde se objevil vtip, nadsázka a ironie, tolik potřebné koření dnešního světa. Jakousi třešničkou na dortu výstavy vítězných a vybraných snímků soutěže Cena Praha fotografická v Křížové chodbě na Staroměstské radnici v Praze (10. 6. – 8. 7. 2015) je podmanivý snímek pražského tapíra, který vybrali návštěvníci loňské výstavy. Osvěžující na něm je především úsměvná lehkost v kontrastu témat někdy až příliš vážných. Výstava jako celek rozhodně není nudná. Je příspěvkem k vizuálním dějinám otevřeného města. Je výzvou pro směřování dalších fotografů, jimž se hlavní město stane základním tématem v nejrůznějších projektech. Je příležitostí k zamyšlení nad smyslem života ve městě, aktivitou jeho obyvatel a účelností jejich snah o drobné i velké změny, protože zachycené situace, pohledy a nápady ožívají silou prožitku a zaujetí pro věc. Kronika města je otevřená, každý se může zapojit. Věra Matějů

30

Výsledky 19. ročníku soutěže Praha Fotografická Cena primátorky hlavního města Prahy Adriany Krnáčové: Eliška Rafajová, Skrytý pohyb metropole Cena OLYMPUS: Milena Kárná: Staroměstské střechy Cena FOMA Bohemia spol. s. r. o.: Tomáš Knot: Podvečer na mostě Cena starosty Městské části Praha 1 Oldřicha Lomeckého: Michael Komm: Kuk! Cena Svazu českých fotografů: Pavel Pola: Staré koše a nová Style Avenue Cena Zvëzu slovenských fotografov: Jiří Durdík: Podzim v klášterní zahradě Ceny v kategoriích: Krása Prahy a její proměny 1. cena: Martin Rak, Karlův most (série čtyř fotografií) 2. cena: Richar Horák: Labutí píseň 3. cena: Jiří Šebek, Krásy železničního mostu Čestné uznání: Andrej Barla, Krmení ptactva Karel Jiří Čapek, Libocký hřbitov Vladimír Dinda, Praha za soumraku Radek Síla, Kdesi v Záběhlicích Lidé v Praze 1. cena: Vladimír Dinda, Nevěsta 2. cena: Radek Síla, Kroky v podchodu 3. cena: Jaroslav Klouda, Domluva rudému koni Čestné uznání Jaroslav Kubík, Magické bubliny Hana Větrovská, Snídaně u Černého vola Problémy Prahy 1. cena: Marek Petrovič, V temnotě 2. cena: Radek Síla, Zahrádkářská „estetika“ na Slatinách 3. cena: Jiří Durdík, Byty na prodej Čestné uznání: Jaroslav Kubík, Magické bubliny Kronika hlavního města 1. cena: Jaroslav Kubík, Komunální volby, 2. 10. 2014 2. cena: Eva Stanovská, Řekli svůj názor, listopad 2014

3. cena: Bedřich Helan, Singl festival 2014 (instalace Crystallation J. Bejvla ml.), říjen 2014 Čestné uznání: Jiří Čapek, Na zdi malované, Libocký hřbitov Obchod 1. cena: Lubomír Martínek, Likvidace Čestné uznání: Kateřina Göttlichová, Každá taška si najde svého majitele Zdeněk Ráž, Které spodní prádlo je lepší? Staré město: 1. cena: Jiří Durdík: Karneval na Staroměstském náměstí VÝSTAVA PRAHA FOTOGRAFICKÁ 19. ročník, Staroměstská radnice Křížová chodba, rytířský sál, Praha 1, staroměstské nám. 1 Od 10. června do 8. července 2015 Neobvyklé snímky Prahy v provedení několika desítek autorů (v letošním ročníku jich vystavuje 55) ukazují krásné i stinné stránky města. Připomínají pražské události, stálou hodnotu i proměnu naší metropole. Soutěž Cena Praha fotografická pořádaná pod záštitou primátorky hlavního města Prahy Adriany Krnáčové a starosty Městské části Praha 1 Oldřicha Lomeckého je otevřená pro všechny dobré fotografie Prahy. Každoročně dává příležitost zmapovat, co se v Praze změnilo, jak se město vyvíjí a jak se jeví nejen svým obdivovatelům, ale i obyvatelům. Soutěž nazvaná v duchu velkého fotografa Prahy Josefa Sudka již od roku 1996 každoročně soustřeďuje ty nejlepší snímky hlavního města, které vznikly v uplynulém roce. Do 19. ročníku soutěže bylo přihlášeno 1070 fotografií. Autoři zasílají fotografie v rozměru nejméně 30 x 40 cm, které jsou v originální podobě vystavovány. Soutěží se tradičně ve čtyřech kategoriích – Krása Prahy a její proměny, Lidé v Praze, Problémy Prahy a Kronika hlavního města. V každém roce jsou vyhlašo-

grafická pořádá Společnost přátel fotografie za finančního přispění hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR s podporou Městské části Praha 1, organizací Svaz českých fotografů a Nipos Artama. Poděkování za ceny do soutěže patří firmám Centrum FotoŠkoda, ExcelFoto, Et Netera, Fast, Foma Bohemia, Nikon, Olympus, Ricoh. Diváci vybrali pražského tapíra

Eliška Rafajová, Skrytý pohyb metropole vány dvě nové, specifické kategorie. V 19. ročníku byly zvláštními tématy Obchod a Staré Město pražské. Zaslané fotografie hodnotila odborná porota v čele s fotografem Jiřím Všetečkou. V každé kategorii soutěže Cena Praha fotografická se udělují 1., 2. a 3. cena, sponzorované jednotlivými firmami. Kritériem výběru všech cen je originalita záběrů a individuální tvůrčí přístup k fotografickému ztvárnění témat. Hlavní cenou ve všech kategoriích je Cena primátora hlavního města Prahy, vyhlašovaná již třetím rokem. Letos obdržel Cenu primátorky hlavního města Prahy snímek Elišky Rafajové nazvaný Skrytý pohyb metropole. Dále jsou udělovány ceny – Cena Foma Bohemia za nejlepší černobílou fotografii (Tomáš Knot: Podvečer na mostě), Cena Olympus za experimentální fotografii (Milana Kárná: Staroměstské střechy), Cena Svazu českých fotografů (Pavel Pola: Staré koše a nová Style Avenue), Cena Zväzu slovenských fotografov (Jiří Durdík: Podzim v klášterní zahradě). Starosta Městské části Praha 1 oceňuje rovněž již třetím rokem fotografii nebo sérii fotografií předešlé výstavy vybranou návštěvníky. V loňském roce se nejvíce líbila fotografie pražského tapíra od Michaela Komma s názvem Kuk! Soutěž i výstavu Praha foto-

Již třetím rokem oceňuje starosta Městské části Praha 1 Oldřich Lomecký v soutěži Cena Praha fotografická vítěze divácké ankety – v letošním 19. ročníku soutěže si pro ocenění přijde Michael Komm. V roce 2012 zvítězil u diváků snímek Radomíra Režného V katedrále, v roce 2013 fotografie Richarda Horáka Psí počasí. Vítězný snímek ankety diváků na výstavě vítězných a vybraných snímků soutěže Cena Praha fotografická 2014 s názvem Kuk, humorně zachycující jednoho z obyvatel pražské ZOO – tapíra jihoamerického, je rozhodně v kontextu soutěžících snímků Prahy neobvyklý. Jeho autor, pracovník Akademie věd České republiky, se fotografii se věnuje vedle své vědecké práce. V soutěži Cena Praha fotografická již zabo-

doval několikrát. Spolu s fotografováním se zajímá o veškeré pražské dění a soustavně je dokumentuje. Je organizátorem soutěže Věda fotogenická. Fotografii vítězného tapíra i další zajímavé snímky Prahy, jejích krás, obyvatel a jejich problémů i událostí v Praze v uplynulém roce najdete na výstavě Praha fotografická v Křížové chodbě a Rytířském sále od 10. června do 8. července 2015. Můžete si je nejen prohlédnout, ale v příštím ročníku se do soutěže zapojit svým pohledem na pražskou metropoli. Divácká cena je vyhlášena i letos, nezapomeňte přijít hlasovat. Kurátorka Věra Matějů

Michael Komm, Kuk!

Milena Kárná, Staroměstské střechy

31

SOUTĚŽE


SOUTĚŽE


Hudba v přírodě Hudební oddělení Knihovny města Hradce Králové ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků, region 08 Východní Čechy, a Centrem podpory uměleckých aktivit IMPULS Hradec Králové vyhlašují první ročník fotografické soutěže Hudba v přírodě Téma: hudba, melodie, hudební motivy a její odrazy v přírodě Fotografická soutěž je určena pro amatérské fotografy starší patnácti let s bydlištěm ve východních Čechách. Podmínky soutěže: • Do soutěže se přijímají fotografie černobílé i barevné, v podobě digitální i kusové. • V digitální podobě v rozlišení nejméně 4 Mpx (300 DPI). • Kusové o rozměru 30 x 42 cm a odvozenin, při zachování delší strany neadjustované a bez paspart, zpracované digitálně či klasickým fotografickým procesem. • Jeden soutěžící smí do soutěže zaslat maximálně 2 fotografie nebo soubor 3 snímků. • Všechny kusové fotografie zaslané do soutěže musí být označeny v pravém dolním rohu rubové strany jménem autora, adresou a názvem snímku. • Každá zásilka (elektronická i kusová) musí obsahovat vyplněnou přihlášku. • Zásilky, které nebudou splňovat podmínky v předešlých dvou bodech, nebudou do soutěže přijaty. • Pořadatel má právo na doporučení poroty ceny sloučit nebo někte-

32

rou z nich neudělit. • Soutěž vyhodnotí odborná porota jmenovaná pořadatelem, která navrhne udělení cen. • Jména výherců budou zveřejněna na webových a facebookových stránkách knihovny. • Na výhru fotografické soutěže není právní nárok. • Organizátor si vyhrazuje právo v odůvodněných případech soutěž zkrátit, prodloužit, změnit nebo zrušit. • Soutěžící registrací v soutěži a podpisem na přihlášce uděluje v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, souhlas se zpracováním osobních údajů poskytnutých v rozsahu této soutěže pořadateli soutěže. Zároveň tento souhlas uděluje k účelu vyhodnocení soutěže a dalšího marketingového zpracování. Zejména se jedná o souhlas s užitím poskytnutého jména a místa bydliště ve sdělovacích prostředcích a na webových stránkách pořadatele, a to po dobu 5 let od udělení souhlasu, resp. od

registrace v soutěži. • Z oceněných fotografií a dalších vybraných v snímků vznikne kolekce, která bude vystavena v Hudebním oddělení KMHK od 5. 10. do 18. 12. 2015. V roce 2016 budou zrealizovány reprízy výstavy v knihovnách východních Čech. Bližší informace o reprízách výstavy budou včas inzerovány na www.knihovnahk.cz . • Pořadatel nezodpovídá za poškození fotografií při poštovní přepravě. • Svým podpisem na přihlášce autor souhlasí s podmínkami soutěže a s případným uveřejněním svých fotografií k propagaci soutěže bez nároku na honorář. • Zaslané soutěžní fotografie v kusové podobě se stávají majetkem Knihovny města Hradce Králové. Adresa pro příjem fotografií: Kusové zásilky s přihláškou: Knihovna města Hradce Králové Hudební oddělení Wonkova 1262/1a 500 02 Hradec Králové Digitální fotografie s přihláškou na e-mailovou adresu: [email protected] Do předmětu elektronické pošty uvést: Fotosoutěž Bližší informace: Radka Vargová, 495 075 045, [email protected] Mgr. Šimona Šimonová, 736 172 161, [email protected] Kontakt na pořadatele: Knihovna města Hradce Králové Wonkova 1262/1a 500 02 Hradec Králové [email protected], www.knihovnahk.cz

SOUTĚŽE


Premiéra 2014

Premiéra 2014

Petr Kakrda, Dobruška, „Oči“

Petr Soukeník, Hradec Králové, „Kořeny života“

Premiéra 2014

Marcel Honza, Ostrovačice, „Karpaty“

Kalendář soutěže: vyhlášení soutěže: 5. 6. 2015 termín konání soutěže: 1. 7. – 20. 9. 2015 uzávěrka příjmu soutěžících prací: 20. 9. 2015 vyhodnocení soutěže a předání cen: 5. 10. 2015 u příležitosti Týdne knihoven v Hudebním oddělení KMHK výstava vítězných fotografií: 5. 10. – 18. 12. 2015 reprízy výstavy: rok 2016

Složení odborné poroty: Jana Neugebauerová, IMPULS Hradec Králové Barbora Pejšková, fotografka a pedagožka H.K. Richard Zelený, FOTOLAB.cz Mgr. Šimona Šimonová, vedoucí Hudebního oddělení KMHK Bc. Kateřina Hubertová, SKIP region 08

33

V Z D ĚLÁ V Á N Í


HRADECKÁ FOTOGRAFICKÁ KONZERVATOŘ

je dvouletý fotografický vzdělávací kurz zaměřený na výtvarnou fotografii, organizovaný formou dálkového řízeného samostudia, který se uskutečňuje v pravidelných víkendových setkáních jedenkrát měsíčně. Organizátorem Hradecké fotografické konzervatoře (HFK) je IMPULS Hradec Králové, centrum podpory uměleckých aktivit. První dva běhy HFK proběhly v letech 1991–1994, kdy absolvovalo 40 posluchačů. Vedoucím lektorem a autorem osnov byl prof. Ján Šmok, tehdejší vedoucí katedry fotografie FAMU Praha. Tato forma vzdělávání navázala na tradici lidových konzervatoří, u jejichž vzniku stál právě prof. Ján Šmok. Po delší odmlce Středisko amatérské kultury IMPULS Hradec Králové znovu nabídl možnost dlouhodobého vzdělávání v oboru fotografie a v roce 2001 otevřel 3. běh HFK. Tentokrát byl kurz poprvé akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a absolventi získali osvědčení pro fotografické práce. Vedení se ujal doc. MgA. Josef Ptáček a prof. Mgr. PhDr. Ludvíka Baran, DrSc. Od roku 2005 je vedoucím lektorem HFK doc. MgA. Josef Ptáček a jeho zástupcem se stal MgA. Ivo Gil. Na výuce se dále podíleli např. Pavel Scheufler, Jan Šibík, Jiří Han-

34

ke, Jan Měřička, Per Zhoř, Lucia Fišerová - Lendelová, Vítězslav Krejčí a několik dalších. Fotografie a práce s ní související byly přesunuty z vázané činnosti do tzv. činnosti volné, a proto i HFK pozbyla v roce 2011 akreditace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Na kvalitu výuky a nároky kladené na posluchače však toto rozhodnutí nemá žádný vliv a absolventi nadále patří ke špičce mezi amatérskými fotografy. Od roku 2001 do roku 2014 ukončilo studium celkem 108 posluchačů. Mnozí absolventi pokračují ve studiu fotografie na Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě nebo na FAMU Praha, kde patří mezi nejlepší posluchače. V současné době probíhá již desátý běh HFK, který bude ukončen v prosinci 2016 absolventskou výstavou v galerii U Přívozu Státní a vědecké knihovny v Hradci Králové.

fování a delší dobu se pohybují po světě s fotoaparátem v ruce či na krku. Hlavně jim nesmí být ani cizí prostory v temné komoře, bez které se při zpracovávání některých domácích úkolů neobejdou. Na přijímací pohovory 10. běhu Hradecké fotografické konzervatoře se přihlásilo 26 zájemců, ze kterých jsme museli vybrat dvacet budoucích posluchačů. Věřte, že přijímací komise neměla snadnou úlohu. A tak v sobotu 29. listopadu 2014 bylo na Impulsu dusno, i když venkovní teplota se pohybovala kolem nuly. Uchazeči prožívali nervozitu, protože pro většinu byly školní povinnosti dalekou minulostí a zkušební komise ve složení doc. MgA. Josef Ptáček a MgA. Ivo Gil (oba vedoucí lektoři Hradecké fotografické konzervatoře) rozhodovala o jejich volném čase pro příští dva roky. Studium fotografie a hlavně plnění domácích úkolů určitě zabere spousty volného času. Věřte nebo ne, ale poslední uchazeči předstupovali před zkušební komisi po 20. hodině.

10. běh studia Hradecké fotografické Jak mi bylo konzervatoře zahájen znovu patnáct… 10. ledna 2015 zasedli do pomyslných „školních lavic“ posluchači X. běhu Hradecké fotografické konzervatoře. V roce 2001, jak už jsem se zmínila, jsme navázali na tradice lidových konzervatoří a zahájili výuku. Je určena pro vyspělé fotografy, kteří mají zvládnuty základy fotogra-

„Nemůžete nikoho nic naučit. Můžete mu nanejvýš pomoci, aby to sám v sobě nalezl.“ Galileo Galilei Život se skládá z mnoha zkoušek. Některé přijdou nečekaně a bez varování. O to větší mají ale

Posluchači 10. běhu studia Hradecké fotografické konzervatoře

význam pro váš „kariérní postup“ na vysoké škole života. Další jsou téměř povinné a jejich absolvování je sice stresující, ale poněkud odlehčené pocitem „nejsem v tom sám“. Do balíčku těchto zkoušek patří třeba maturita, řidičský průkaz, přijímací pohovor nebo prosté zorientování se v daňovém formuláři. Každý z nás, s větším či menším úspěchem a nasazením, většinu jmenovaných absolvoval a výsledné skóre samozřejmě ovlivnilo jeho další životní cestu. Samostatnou kategorií jsou zkoušky, které samozřejmě také mohou významně transformovat náš život, ale na počátku mají význam jen pro nás samotné nebo pro úzký okruh stejně „postižených“. Jejich společnou vlastností je, že je podstupujeme naprosto dobrovolně, a pokud v nich neuspějeme, svět se takzvaně nezboří. O to víc nás zaskočí, když při absolvování takové „bezvýznamné“ epizody na nás padne tréma jako trám. Jednu z takových záležitostí mám právě za sebou. Po pár měsících třímání fotoaparátu a snažení

se o pochopení a uchopení mnoha fotografických zákonitostí a pohledu na okolní svět jsem se rozhodla, že se ve svém „fotopinožení“ zkusím posunout. Podala jsem si přihlášku na fotografickou konzervatoř v Hradci Králové. To, že mě čeká přijímací pohovor, jsem brala jako samozřejmost. Přistupovala jsem k tomu ne sice lehkovážně, ale přeci jen s vědomím, že nejde o život. Dala jsem vytisknout pár svých fotografií, pokusila se utřídit si a zakotvit do podvědomí těch pár prozatím získaných znalostí o fotografii a koupila lístek na vlak. Abych to zkrátila – v jedné z místností hradeckého Impulsu, centra pro podporu uměleckých aktivit, na mě a pár dalších odhodlanců čekali v inkriminovaný den dva povolaní fotografové, pan Gil a pan Ptáček, v roli zkoušejících. Krátce po vstoupení do jámy lvové mi, s veškerým respektem k oběma, vytanul na mysli příměr hodný a zlý policajt. Snad oni oba i ostatní čtoucí pochopí nadsázku tohoto prohlášení, ale splašené emoce

a již zmiňovaný nečekaný atak trémy udělá své. Samozřejmě padaly naprosto jiné otázky, než které by zkoušený očekával, a z mé strany naprosto jiné odpovědi, než které by zkoušejícího uspokojily. A samozřejmě byly ty odpovědi navíc dost odlišné od toho, co bych odpověděla ve stavu „příčetném“. Nicméně to je právě smysl a úderná síla zkoušky, že vás donutí reagovat bezprostředně. Nakonec musím konstatovat, že to byla zkušenost k nezaplacení. Minimálně vytrhla člověka z jakési životní „ukotvenosti“, která po přestání mnoha jiných zkoušek nadchází. I za ten nemožný pocit trémy jsem nakonec ráda, protože mě na chvíli vrátil do časů malin nezralých, i když v té době paradoxně nebýval mým častým společníkem. Co zbývá dodat na závěr? Možná to, co jsem odpověděla na poslední otázku přijímacího pohovoru: „Co řeknete, až přijedete po zkoušce domů?“ Odpověď: „Tak jsem to prostě zkusila.“ Ivana Dondová

35




ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Následující dny uchazeči jen čekali na dopis: Paní Ivana Dondová KLADNO

Vyrozumění o přijímacích pohovorech na Hradeckou fotografickou konzervatoř. Na základě přijímacích pohovorů, které se konaly v sobotu 29. 11. 2013, jste byla přijata ke studiu na Hradecké fotografické konzervatoři v letech 2015 / 2016. Gratuluji a přeji mnoho úspěchů při studiu. S pozdravem Bc. Jaroslava Vydarená ředitelka Jak jsem už předeslala, 12. ledna 2013 zasedli 24 posluchači do školních lavic a aby bylo potvrzeno, že se jim to nezdá a že opravdu byli přijati ke studiu, začali výuku písemným testem. Věřte mi, že pro přijímací komisi nebylo lehké posluchače vybrat, také místo plánovaných dvaceti jsme přijali posluchačů dvacet čtyři. Opravdu to jinak nešlo. Ještě náročnější bude pro vedoucí lektory udělat z těchto studentů „posádku jedné lodi“. Posádku, která by rozuměla, naslouchala, našla společnou řeč přes fotografii, posádku, která po dvou letech přes všechna úskalí propluje cílem a zakotví v roce 2016 ve výstavní síni U Přívozu Studijní a vědecké knihovny Hradec Králové, kde představí široké veřejnosti své absolventské práce. V učebně se totiž budou po dva roky scházet dospělí lidé mající rozdílné koníčky i zaměstnání a ve fotografii se až doposud věnovali každý jinému žánru. Nikdo z nich nemá zkušenosti se zpracováním zadaných témat pomocí obrazu – fotografie. Jediné, co je spojuje, je láska k fotografování, ve kterém se chtějí zdokonalit.

36

Kdo se na slibované výstavě na podzim roku 2016 představí? Jindřich Beneš – Svitavy, Petr Bezděk – Trutnov, Ivana Dondová – Kladno, Markéta Kalousková – Hradec Králové, Michal Kolář – Mikulovice, Kamil Košun – Frýdlant, Petr Kučera – Rtyně v Podkrkonoší, Vladimír Ludvík – Hradec Králové, Věra Marvanová – Praha, Hana Michaličková – Hradec Králové, Jana Morávková – Hradec Králové, Pavel Pernet – Nový Bydžov, Michaela Poláčková – Praha, Pavel Soušek – Praha, Vendula Spurná – Praha, Václav Staněk – Plzeň, Iveta Šolínová – Kostelec nad Orlicí, Kateřina Šušlíková – Mohelnice, Petr Ulrich – Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Dita Valachová – Horní Ředice, Patrik Valášek – Starý Jičín, Luboš Víteček – Rychnov nad Kněžnou, Jana Vykydalová – Olomouc, Eva Žáková – Hradec Králové.

První krůčky na Hradecké fotografické konzervatoři Pokud tedy mám psát své poznatky z výuky, musím se zmínit o svém váhání se vstupem na tuto školu. Několik let rozhodování a zdůvodňování, proč to nejde, jsem nakonec přerušil a doslova na poslední chvíli jsem poslal přihlášku. A teď, téměř po půl roce, mohu konstatovat, že to bylo mé nejlepší rozhodnutí za několik let. Jednoznačně se mi líbily domácí úkoly, kterými jsme si první semestr lámali hlavy. Řešení pro mě nebylo snadné, ani jsem nebyl příliš úspěšný. Oceňuji však, s jakou promyšleností byly zadávány a také jak byly vyhodnoceny. Už samotný proces vyhodnocování je pro mě nesmírně zajímavý a vždy se velmi těším na další hodinu, kdy budou fotografie mé a mých kolegů ležet na stole a já budu opět žasnout nad tím, jak je každý z nás jiný a jak různě každý

pochopil stejné zadání. Podle mého názoru je nezbytné mít někoho, kdo je schopen naše práce hodnotit, a tím nám dávat zpětnou vazbu pro naši další práci. Také výklady jsou zajímavé. Zvláště, když jsou barvitě prokládány osobními zkušenostmi našich učitelů. Jsem vděčný za to, že mohu mít veškeré prezentace doma pro svou potřebu. Mám rád analogovou fotografii, vlastně jsem nikdy nepřestal fotografovat na film, a o to víc je pro mě cenné se setkávat s mými učiteli, kteří mají klasickou analogovou fotografii takříkajíc pod kůží a mohou nám předávat své zkušenosti. Opravdu jsem nečekal, že na fotografické škole bude „hudební výchova“. Bylo to pro mě překvapení, ale zpětně mohu říci, že velmi příjemné. Ne, že bych vážnou hudbu nějak zásadně odmítal, ale ani jsem ji nevyhledával. Nevím, jestli za to můžou chvíle poslechu hudby starých mistrů v hradecké učebně, ale nově si vozím v autě Beethovena a moc mě to baví. Při svém hodnocení nelze vynechat ani naši třídní společnost, spolužáky, všechny ty stejně potrefené lidičky, se kterými mi je tak dobře. Na tomto místě musím zmínit naši „školu v přírodě“ – Slavonice. Děkuji za možnost se takové akce účastnit. Asi nedokážu napsat, jestli na víkendovém výjezdu bylo nejlepší divadlo, staré zámky a hřbitovy nebo společné fotografování. Jsem si však jist, že tu úžasnou atmosféru slavonického výjezdu jsme si přivezli každý v sobě a podělili se o ni s ostatními. Vzniklo tak něco, co se slovy velmi těžce popisuje. Vezli jsme se na kladné vlně energie a věřím, že jsme si to moc užívali. Těším se na další podobnou akci. Možná bych měl přidat i nějakou kritiku. Nenapadá mě však nic, co bych chtěl změnit. Děkuji, Jano, Ivo a Josefe. Petr Ulrich

Slavonice a Tibet Zdánlivě nesouvisející místa, nesourodá dvojice slov – přesto pro mě a 26 dalších lidí mají úzkou spojitost. A pokud bych chtěla být ještě více tajemná, odkázala bych k tomu na následující: „Odkaz a varování dalším generacím pro přežití, imigrační komise, piknik u hřbitova, sklípková klenba či duhový deštník.“ Pokud zasvěcení sesadí všechna tato slovní spojení a zeměpisné názvy do pomyslné křížovky, je tajenka vyluštěna: „Víkendový seminář fotografie ve Slavonicích na téma Ikonografie krajiny.“ Pořádal ho Impuls Hradec Králové pro své studenty fotografie pod vedením lektorů doc. MgA. Josefa Ptáčka a MgA. Ivo Gila v termínu 22. - 24. května 2015. Organizačně ho skvěle zvládla Jana Neugebauerová, dobrá duše Impulsu – hradeckého centra podpory uměleckých aktivit. A protože je na místě vysvětlit význam a spojitost zmíněných slov a sousloví, začnu s odhalováním u nejméně tajemného pojmu,

Foto Vladimír Ludvík u Slavonic. Krásné a tiché renesanční město, které nám bylo po tři dny hostitelem, je starobylou perlou moravské části Jihočeského kraje. Místo popisování jeho krás a uvádění historických dat týkajících se

jeho vzniku a vývoje prozradím, jak souvisí Slavonice s Tibetem. Tibet byl totiž tématem poměrně obšírné a zajímavé fotografické prezentace a přednášky, kterou si pro nás přichystal na páteční večer náš lektor, fotograf Josef Ptáček. Seminář Ikonografie krajiny tím byl rozšířen o téma dokumentární fotografie. Sobotní den byl zasvěcen poznávání a fotografování krajiny a památek Slavonicka. Měli jsme možnost poznat a zdokumentovat celý areál zámku Uherčice, který je poznamenám mnoha stavebními a uměleckými epochami, a proto je někdy označován jako „učebnice slohů“. Jedním z dalších zastavení byl židovský hřbitov v Šafově, který pro nás ve vzpomínkách bude možná trochu rouhavě, ale příjemně spojen s prožitkem čistě kulinářským. Zmíněný piknik u hřbitova přichystala pro celou třídu jako překvapení spolužačka Katka. Musím přiznat, že jejími moučníky a pečeným masem byla ikonografie krajiny rázem

37





Židovský hřbitov v Písečné

Fotografování sklípkové klenby ve Slavonicích

V zámeckém parku v Maříži

38

odsunuta na minimálně druhé místo. Dalším pietním místem, jehož atmosféra bude v našich vzpomínkách poněkud ovlivněna „rekvizitou“ jednoho z našich spolužáků, je židovský hřbitov v Písečném. Patrikův veliký duhový deštník, který jakoby levitoval mezi náhrobky a břečťanem obrostlými stromy, bude jistě zajímavým detailem mnoha fotografií, dokumentujících v tomto deštivém dni místo věčného odpočinku. Nejen fotografií ale živ je fotograf. Po chladném a deštivém dni je také třeba zregenerovat organismus, a to nejen teplým jídlem a oblíbeným nápojem, ale i dobrou náladou. Takže kromě sobotní přednášky o expozimetrech a exponometrii, kterou si pro nás připravil lektor a fotograf Ivo Gil, se našel čas i na procvičení bránice. Oba lektoři (a my s nimi) se viditelně bavili, když jsme se pustili do realizace jejich nápadu – zinscenovat a následně coby ochotníci odehrát jakousi pětiminutovou jednoaktovku na témata Imigrační komise a Odkaz a varování dalším generacím pro přežití. Nastartování večera bylo díky tomuto počinu jednoznačné a pohodové chvíle se pro většinu zúčastněných protáhly až do rána. Nedělní přetrvávající podmračené

Foto Petr Ulrich a deštivé počasí nám díky předchozím báječným prožitkům nezkazilo chuť do plnění fotografických úkolů. Jedním z nich byla právě úvodem zmíněná sklípková klenba u měšťanského domu na slavonickém náměstí. Co dodat? Že to byl skvělý víkend a myslím, že nejen za sebe musím říct, jak je motivující a milé, když se sejde tolik lidí, naladěných na stejnou vlnu, kteří jsou ochotni jeden druhému pomoci, a navíc je znát, že je jim spolu dobře. Milí spolužáci, moc díky a těším se na další dny a hodiny ve vaší společnosti. Držím nám všem palce, aby nás to pořád bavilo a překonali jsme všichni úskalí fotografie a nástrahy lektorů. Ivana Dondová

Foto Michal Kolář

Foto Anna Benešová

Baví mě fotit Baví mě fotit, mám docela slušný fotoaparát, ale výsledek nic moc. Fotky z dovolených jsou tak nějak obyčejné, pobíhající děti rozmazané, krajina fádní… A přitom to určitě jde, jen nevím, jak na to. A tak se přihlásím do kurzu pro fotografy začátečníky, který pořádá Impuls. Na řadě je první setkání s lektorem Ivanem Neherou a skupinkou asi deseti zatím neznámých lidí různého věku, povolání a asi i různých pohnutek, proč se do kurzu přihlásili. Na uvítanou sklenka vína, protože lektor fotograf, jak on sám říká, se ve svém dalším životě vínem hodně zabývá. To si ověříme na závěrečném dvoudenním fotografickém dýchán-

ku v Hospitalu Kuks. Ale předbíháme. Na první lekci se dozvídáme, že po skončení kurzu budeme schopni nafotit si poměrně slušně dovolenkové vzpomínky, krajiny, potomky, domácí mazlíčky a třeba i nějaké zátiší, zkrátka tak trochu umění… Tak sláva, hurá do toho. Pak následuje několik lekcí, během nichž dostáváme náročné úkoly, při jejichž plnění člověk zjišťuje, jak málo toho umí. Ivan Nehera na nás mluví cizí fotografickou řečí a chce po nás, abychom si zapamatovali důležitá čísla clon, citlivostí a časů. Po většinu naprosté sci-fi. Chvílemi nastupuje mírná deprese. Nicméně časem pomalu, ale jistě

začínáme do světa fotografie pronikat. Najednou vidíme, že někdy stačí fotku šikovně oříznout a hned se na ni dá dívat. Pak nám začíná docházet, že na těch clonách a časech něco je, že ty snímky najednou začínají vylézat úplně jiné. Učíme se fotit osvětlené ulice, panorama, zátiší a hele – ono to někdy i docela ujde. Poznáváme se i mezi sebou a začínáme se těšit na závěrečný pobyt na Kuksu. A je to tu, scházíme se v osm ráno na parkovišti u Kuksu, seznamujeme se s druhou partou kurzu a pomalu vyrážíme na osmikilometrovou túru směr Braunův betlém. S sebou fotoaparáty, něco k pití,

39





Foto Jindra Koldinská

k snědku a stativy!!! A to už se nás pár vzpírá, osm kilometrů s takovým nákladem? A v třicetistupňovém horku? Ano, správný fotograf pro ten pravý snímek trpí, a kdyby si stativ nevzal, určitě by ho potřeboval, říká lektor Ivan. Tak jo, jdeme tedy se stativy a cestou fotíme hřbitov, viadukt, brouky na trávě, heřmánek v poli… Konečně své znalosti uplatňujeme v praxi. Jedno malé zabloudění a dvě klíšťata, ta vycházka nakonec nebyla tak špatná. Braunův betlém si kromě nás prohlížela spousta dalších lidí, někteří z nás neodolali a účastníky cizích zájezdů fotografovali, jednak proto, že se občas mezi nimi vyskytl zajímavý exemplář – skupinka s opilými turisty, kteří snažíce se získat originální fotografie, rvali se mezi

Foto Jitka Prausová

40

Foto Jitka Prausová

kamenná torza Braunových soch – a jednak také proto, že místo málokdy osiřelo. Cestou ke Šporkovu mlýnu nás ještě čekala zastávka na křížové cestě, kde jsme naše čočky namířili především na sousoší tří andělů a průchod pod železnicí. A pak už příjemné posezení s obědem ve Šporkově mlýně. Cesta zpět vedla kolem řeky, kde řada z nás vytvořila krásné snímky pololehlé trávy, na kterou nás upozornil Ivan. Ten cestou upozorňoval často, a i když se člověku v tom vedru někdy nechtělo rozdělávat stativ a nastavovat fotoaparát, vždycky to stálo za to.

Hodinka odpočinku v nových a stylových pokojích v areálu Hospitalu stačila a už jsme se s foťáky hemžili pro změnu zase po zahradě Kuksu. Do sklípku nás zahnala průtrž mračen, a tak mohla začít nejpříjemnější část zájezdu. Ochutnávka vín, která se neobešla bez focení a učení nejrůznějších fíglů, mohla začít. Došlo i na sabrage (setnutí špuntu od sektu šavlí) a samozřejmě snahu tento počin fotograficky zachytit. K vínu výtečně chutnalo uzené s chlebem, které dovezl školník (Jana Neugebaurová z Impulsu), jež se o nás vzorně staral po celou dobu trvání kurzu a jednička s hvězdou mu patří i za výborný snídaňový dezert. Druhý den nás probouzel ruch z kuchyňky, kde Ivan připravoval pro všechny snídani, a to tři vejce do skla. Proč právě vejce do skla a zrovna tři? To je dlouhá historie a ti, co na kurzu byli, vědí své. Chutnalo to výtečně a my se potom mohli vydat s kastelánem do prostor, kam se běžný návštěvník nedostane. Vyšplhali jsme až do podkroví kaple, kde se staré trámy a hodinový stroj fotily téměř samy. Dostali jsme se díky vstřícnosti kastelána i do hrobky, kde už toho času na focení příliš nebylo, ale to nevadilo. Z ponurých prostor jsme se vyloupli na sluníčko, přešli údolím přímo na vinice, odkud je Kuks jako na dlani. A to byl ten pravý čas nafotit si jeho panorama. Samozřejmě až po tom, co nás majitel vinice pohostil sklenkou výtečného zlatavého moku. Za hodinku už jsme byli zase zpátky v Hospitalu a začala prezentace našich víkendových výtvorů a jejich následná úprava. Žasli jsme, co z našich snímků pod zkušenou lektorovou rukou vzniká, a nakonec si každý hrdě odnášel dva kusy docela slušných fotografií domů. A nejen to, odvezli jsme si i fajn zážitky, nové známé a příjemný pocit ze zajímavě prožitého víkendu v rodinné a přátelské atmosféře. Jitka Hodasová

Selfies po česku Bohdan Holomíček Ta fotografie, mi zůstala v paměti. Zasněžená lesní cesta, autor je lehce zakloněn a skupinka za ním pomalu odchází. V ten moment, jsem si uvědomil, že aparát můžu otočit i objektivem k sobě. Takže díky panu B. začínám vnímat autoportrét jinak. Tak nějak volněji a bez potřeby samospouště. Možná, že nebude dlouho trvat a autozáznam se rozšíří i o Handselfies, který se bezesporu objeví v první řadě na sociálních sítích. Ale já, jsem rád, že mě obrazem lapil do sítí pan B.

fotografie Bohdan Holomíček Radek Homola

41





Znovu ve tmě

Když jsem v listopadu loňského roku poprvé přivoněla k vývojce a ustalovači a vyzkoušela si klasickou fotografii, věděla jsem, že to nebude naposledy. Přihlásila jsem se proto na další, květnový kurz černobílé fotografie s lektorem Ivanem Neherou. Stejně jako při absolvování podzimního

42

semináře černobílé fotografie Pionýrský den jsem zůstala věrná hradeckému Impulsu. Kurz proběhl ve dvou dnech, kdy náplní pátečního dne bylo fotografování analogovými fotoaparáty a vyvolání filmů. Sobotní den byl zasvěcen samotné temné komoře, teorii a základům klasické fotografie. Můj Flexaret mě sice v pátek zradil, nebo spíš jsme si nerozuměly, ale nakonec se řešení našlo. Výsledkem mého prvního pokusu o ovládnutí tohoto fotoaparátu byl nepoužitelný negativ. Díky lektorovi, který byl připraven na všechno a půjčil mi jeden ze svých fotoaparátů, jsem nakonec v sobotu ráno pořídila další, tentokrát použitelný materiál pro práci v temné komoře. Ne že bych byla z předešlého semináře plná znalostí a sebejistoty, ale přece jen se něco málo ze získa-

ných poznatků ujalo a hlavně jsem už věděla, že i když jdu „do tmy“, nejdu do neznáma. Mohla jsem se proto víc soustředit na samotné procesy, negativní i pozitivní. Díky lektorovým zkušenostem, trpělivosti a perfektní srozumitelnosti při předávání informací mám pocit, že jsem pokročila zase o píď dál na poli klasické fotografie. Navíc jsem bohatší nejen o nové zkušenosti, ale i o vzpomínku na další příjemně prožité dva dny. Takže můj dík patří nejen lektorovi Ivanu Neherovi a „školnici“ Janě Neugebauerové, ale i ostatním účastníkům kursu, kteří jsou navíc mými současnými spolužáky na hradecké fotografické konzervatoři.

Ivana Dondová

HISTORICKÉ FOTOGRAFICKÉ TECHNIKY

13:00 – 19:00 kopírování, vyvolávání, praní, sušení, dokončení kopií

Impuls Hradec Králové, centrum podpory uměleckých aktivit a Volné sdružení východočeských fotografů Hradec Králové z.s. za finanční pomoci Ministerstva kultury České republiky připravilo pro zájemce o fotografii jednodenní kurs alternativních tisků fotografií

Program vzhledem k počtu účastníků a kapacitě fotokomory může být po domluvě upraven.

Historické fotografické techniky

jednodenní kurz alternativních tisků fotografií Kyanotypie - modrotisk Van Dyke – sépiový tisk Slané papíry Cíl kurzu: Provést zájemce o historické techniky počátečními nástrahami a záludnostmi procesů. Každý z absolventů by měl po absolvování kurzu v domácích podmínkách a s minimem speciálních pomůcek tyto techniky zvládnout. Lektor: Ivan Nehera Termín konání: sobota/podzim 2015 Místo konání: Impuls Hradec Králové, centrum podpory uměleckých aktivit Brněnská 375, 500 12 Hradec Králové

Cena: 1100,- Kč V ceně je zahrnut přístup do fotokomory. Materiálové zajištění prováděných technik (médium pro tisk negativů, lučebniny, papír a ostatní pomůcky). Odbornou pomoc lektora a výuku v kurzu. Práce zhotovené během kurzu zůstávají majetkem účastníka kurzu.

Pomůcky: Fotografie v digitální podobě převedené na negativ (nejlépe několik fotografií, vybereme ty nejvhodnější). Kdo má vekoformátové negativy rozměru 13x18 nebo větší, může je použít. Základní sadu pro techniku kyanotypie a Van Dyke, si můžete zakoupit a okamžitě doma pokračovat v práci. Cena sady 800,- Kč Počet účastníků: 6 Zájemci, hlaste se nejpozději do 25. září 2015

Program: 8:00 – 9:00 seznámení s technikami, historie vzniku, použití a využití dnes

Podrobnější informace obdržíte domů e-mailem na základě přihlášky.

9:00 – 12:00 bezpečnost použitých chemikálií, příprava velkoformátových negativů, nanesení citlivých vrstev na podložku

Informace a přihlášky na adresu: Jana Neugebauerová IMPULS, Brněnská 375 500 12 Hradec Králové tel.: 773 133 740 e-mail: [email protected] www.impulshk.cz

12:00 – 13:00 sušení papír, oběd

43



VÝSTAVY


Česko-polské fotografické léto Sekce fotografů regionu Náchod, Městský klub Nové Město nad Metují, Klub fotografů Nové Město nad Metují spolek Poznávání Klub Fotograficzny Polanica Zdrój, Zámek rodiny Bartoň-Dobenín, Nové Město nad Metují, Galerie GM FOTO Pardubice, Městské muzeum Nové Město nad Metují, Kino 70 Nové Město nad Metují a KIS Hronov Vás zvou na výstavy fotografií a společná setkání Česko – polské fotografické léto 2015 Program: 5. května 2015 Výstava fotografií členů Sekce fotografů regionu Náchod „Fotografie z let 2010– 2015“, Foyer kina Vesmír, Trutnov. Vystavují: Vlastislav Balcar, Ladislav Hartman, Oldřich Jenka, Miroslav Málek, Boguslaw Michnik, Oldřich Nermuť, Rudolf Němeček, Iva Pavlátová, Josef Podvalský, Karel Pfeiffer, Pavel Rejtar, Zdeněk Šulc, Lenka Židová. Výstava potrvá do 17. 7. 2015.

16. května v 16 hodin 16 minut slavnostní vernisáž mezinárodní výstavy fotografií „Vidět sebe“, „Widziet Siebie“. Úvodní slovo prof. Jerzy Olek, Centrum kultury Chrzescijańskej, Klodzko, Polsko. Autoři z České republiky: Ladislav Hartman, Vítězslav Krejčí, Petr Moško, Rudolf Němeček, Iva Pavlátová, Jiří Pytlík, Pavel Rejtar, Michaela Stejskalová, Jaroslava Tomanová, Roman Unger. Výstava potrvá do 28. 6. 2015. 11. června 2015 Od 17 hodin proběhne vernisáž výstavy

44

fotografií členů Fotoklubu KIS Hronov, Čapkův sál, Hronov. Výstava potrvá do 11. 7. 2015. 4. července 2015 V 10 hodin bude zahájena vernisáž výstavy fotografií „Pohledy a vize IX“ členů Klubu fotografů Nové Město nad Metují spolku Poznávání, Švédská síň, Zámek rodiny Bartoň-Dobenín, Nové Město nad Metují. Výstava potrvá do 30. 7. 2015. 23. července 2015 V 17 hodin vernisáž výstavy fotografií Josefa Théra „Výběr z tvorby“ u příležitosti životního jubilea, Galerie Zázvorka, Nové Město nad Metují. Výstava do 13. 9. 2015. 24. července 2015 V 18.30 hodin vernisáž výstavy fotografií „Retrospektiva“ významné polské autorky Anny Panek-Kusz, Galerie GM FOTO, Hronovická ulice, Pardubice. Výstava do 20. 9. 2015.

vyhlášení výsledků soutěže „44. ročníku Ratibořického mapového okruhu“, Čapkův sál, Hronov. Od 14 hodin Jan Šibík „Fotografická reportáž – nejnebezpečnější žánr?“. Výstava do 27. 9. 2015. 1. října 2015 Od 17 hodin setkání přátel fotografie „Fotopokec“, divadlo Aloise Jiráska, Hronov. 23. – 25. října 2015 LABYRINT 2015 – mezinárodní multimediální výstavy na téma „Stany chwilowe“, kurátorů Anny Panek-Kusz a prof. Jerzy Oleka, Slubice – Polsko, Frankfurt nad Odrou – SRN. 30. října 2015 Výstava fotografií členů Klubu fotografů Nové Město nad Metují spolku Poznávání „Pohledy a vize IX“, Dvorek Chopina, Duszniky Zdrój, Polsko. Výstava do 25. 11. 2015.

1. srpna 2015 V 10 hodin vernisáž výstavy fotografií „SEZON 2015“, Klub Fotograficzny Polanica Zdrój, Švédská síň, Zámek rodiny Bartoň-Dobenín, Nové Město nad Metují. Výstava do 27. 8. 2015.

Výstavy fotografií ve foyer kina 70 v Novém Městě nad Metují v měsících: květen / červen - Ladislav Hartman červenec / srpen - Vladimír Klofáč září / říjen - Jiří Vít listopad / prosinec - Milan Semerád

29. srpna 2015 Ve 13 hodin slavnostní vernisáž výstavy fotografií z přehlídky fotografické tvorby „FOTOGRAFIE 2015“, Švédská síň, Zámek rodiny Bartoň - Dobenín, Nové Město nad Metují. Od 14.30 hodin setkání s osobností české fotografie, Kino 70, Nové Město nad Metují. Výstava do 30. 9. 2015.

Mediální partneři a partneři akcí: Zámek rodiny Bartoň–Dobením, FOMA BOHEMIA spol. s r. o., Hradec Králové; Fotoateliér Lubomír Imlauf, Nové Město n/M.; FOTOGOLD s. r. o., Milan Lhoták, Trutnov; GM FOTO s. r. o., Svaz Českých fotografů, Pardubice; Losenický – polygrafický závod s. r. o., Nové Město nad Metují

5. září 2015 Den fotografie v Hronově Ve 13 hodin slavnostní vernisáž výstavy fotografií a

Projekt se uskutečňuje za podpory Ministerstva kultury ČR.

Zeď 2015

Na náchodské zdi vystavují osobnosti jako Tereza z Davle nebo Roman Vondrouš.. V pátek 15. května byl zahájen již 4. ročník mezinárodního výstavního projektu ZEĎ 2015. Ve vstupní hale Městské knihovny v Náchodě vystavuje tentokráte 25 autorů, převážně fotografů, zastoupena je zde také ale malba i poezie. Vystavující hosté: Marta Černická, Adéla Leinweberová, Aleš Sládek, Zdeněk Hrobský, Jan Pohorský, Miloš Vojíř, Tereza Hanzlová, Kateřina Zahradníčková, Radek Homola, Tereza z Davle, Markéta Radoňová, Roman Vondrouš a Jaroslava Tomanová. Vystavující členové pořádajícího Fotoklubu Náchod: Miroslav Dušánek, Jana Čížková, Veronika Michlová, Jiří Stašek, Petr Šulc, Miroslav Kolátor, Roman Unger, Pavel Berák, Vendula Brdičková, Radmila Brožková, Jiří Klíma, Tomáš Šimek. Mezi největší osobnosti letošního ročníku lze zařadit Romana Vondrouše, Terezu z Davle a Miloše Vojíře. Roman Vondrouš: Absolvent Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě a Střední integrované školy elektrotechnické v Pardubicích. Fotografuje od dětství, ale vážněji až od roku 2000. Od roku 2005 je fotoreporté-

rem České tiskové kanceláře, kde se každodenně věnuje agenturnímu fotozpravodajství, a dále pracuje na dalších projektech. V roce 2008 fotografoval na letních olympijských hrách v čínském Pekingu, o dva roky později na zimní olympiádě ve Vancouveru v Kanadě a v únoru 2014 fotografoval v ruské Soči. V soutěži Czech Press Photo získal mnoho ocenění a v roce 2013 1. cenu v kategorii Sport na World Press Photo. (zdroj web autora) Tereza z Davle: Narozena 26. 7. 1975 v Hořicích. Dětství a fotografické začátky prožila v Davli u Prahy. Fotografování se věnuje od r. 1996, ve fotografii je autodidakt. Věnuje se figurální fotografii, převážně černobílému portrétu a aktu. Fotografie pořizuje klasickou cestou. K focení používá Aparáty Pentax a Canon. Veškeré fotografie si zvětšuje sama. Specialitou je fotografování při daném osvětlení. Věnuje se převážně volné tvorbě. Zastoupena je v Leica Gallery Prague. Má syna Olivera, slabost pro hořkou čokoládu, kočky a Francii. (zdroj web autorky) Miloš Vojíř: Narodil se 1. ledna 1938 v Hradci

Králové. Absolvoval Průmyslovou školu strojní v Jičíně. Studium na fakultě strojní po dvou letech přerušil a začal se plně věnovat fotografii. Několik let pracoval jako fotograf a grafik v tiskárně. Od roku 1980 je samostatným výtvarníkem v oboru fotografie a užité grafiky. Doposud uspořádal 72 autorských výstav a zúčastnil se 90 společných výstav doma i v zahraničí. Své práce publikoval v mnoha našich i zahraničních časopisech a publikacích. Je autorem katalogů, prospektů, plakátů, kalendářů a spoluautorem a vydavatelem publikace Třebechovický Proboštův betlém. V průběhu let vytvořil několik desítek velkoplošných výtvarných výzdob různých interiérů. Ve své volné tvorbě se zabývá akty, portréty a abstraktní fotografií. S tvorbou výtvarného aktu začal v roce 1964. Ženské tělo zobrazuje jak realisticky, tak i abstraktním způsobem. V sedmdesátých letech, kdy akt byl cenzurou téměř zakázaný, spolu s fotografy ze skupiny Setkání (Rostislav Košťál, Taras Kuščynskyj, Milan Borovička, Michal Tůma a Miloslav Stibor) svou tvorbou ovlivnili pohled na nahé ženské tělo. Jeho užitá tvorba obsahuje další témata jako krajiny, technickou a reklamní fotografii, architekturu, plakáty, kalendáře, dále pak grafické zpracování tiskovin, logotypů a značek. (zdroj wikipedie)

45

VÝSTAVY


VÝSTAVY


Neurčitý prostor

„Zdeněk Stuchlík je fyzikem černých děr, který občas tvoří fotky. Jerzy Olek je umělecký fotograf a teoretik umění. Společná výstava fotek vytvořených těmito mými přáteli ukazuje na jejich naprosto rozdílné cesty vnímání reality. Tak pozoruhodnou rozdílnost nelze vysvětlit východiskem ke stereotypním předpokladům, že vědec zkoumá svět skrze čísla, váhy a míry a soustředí

Jerzy Olek prof. Zdeněk Stuchlík chladný pohled na věci a fenomény, zatímco umělec vidí realitu způsobem, který je subjektivní, emocionální a celkově iracionální. Zde, na této výstavě, se ustálená představa jeví jednoduše falešnou. Nic netušící divák, který by ji následoval, by nikdy neodhadl, která fotografie byla zhotovena umělcem a která vědcem“, napsal v úvodním slovu v katalogu Marek Abramowicz.

16. 1. – 25. 2. 2015. Originální instalací obrazů doznala výstava jedinečnosti, neboť historická studna spolu s obrazy imitovala černou díru ve vesmíru… a mnozí diváci odcházeli z výstavy s otázkou: „Co je vlastně realita?“

Umělecké dialogy vede Jerzy Olek s kolegy podobného uměleckého zaměření od konce devadesátých let minulého století. První byl v roce 1998 v Kjóto, kdy mu byl partnerem japonský konceptuální umělec, malíř a fotograf Akira Komoto.

Jerzy Olek

Fotografická výstava „Neurčitý prostor“ zabrala určitý prostor v Domě umění v Opavě ve dnech

46

MVDr. Rudolf Němeček

Fotoklub KDÚ Trutnov

pomohl spolu s návštěvníky Nepálu

10. června 2015 byla slavnostní vernisáží zahájena již dvacátá výstava v galerii fotoklubu KDÚ Trutnov. V prostorách zdravé výživy firmy Mates představil své fotografie z dalekého Nepálu, člen KDÚ Zbyňek Šanc (pro Ty z Vás, kdo by snad ještě nevěděl, tak KDÚ znamená Každé Druhé Úterý – tak se již po léta pravidelně scházíme). Zbyněk byl s částí své rodiny v této hornaté zemi koncem minulého roku. Nafotografoval spoustu zajímavých snímků a tak by byla škoda se s nimi nepodělit s veřejností. Na výstavě jich je k vidění přes 30. Nutno dodat, že téma výstavy bylo dáno ještě před dubnovým ničivým zemětřesením, které tuto malou a chudou zemi postihlo. Sám jsem se z Nepálu pár dnů po „zemětřasu“ vrátil a tak pln intenzivních dojmů a silného přesvědčení této zemi pomoci jsem navrhl akci spojit s veřejnou sbírkou. Mezi foto-

grafickými kolegy vzbudilo benefiční poslání výstavy nadšení. Sami ještě pak přišli s návrhem akci rozšířit o další program, kterým bychom jednak Nepál více představili a zároveň tím poděkovali případným dárcům. Nejprve tedy o své tvorbě logicky pohovořil Zbyněk Šanc, velkému

množství návštěvníků (na poměry Matesu) přiblížil strasti i slasti takové cesty a popsal vznik těch nejzajímavějších snímků. Do přistavené kasičky stále přibývaly bankovky. A to i při vystoupení mága na strunné nástroje, multiinstrumentalisty Lukáše Pelce z Kuksu. Po oficiální části vernisáže byli příchozí vyzvání k přesunu o patro níže do suterénního horského klubu, kde pokračovala prezentace pánů Zbyňka Šance, Vladimíra Groha a Ctibor Košťála. Vše pochopitelně na téma Nepál. Kolegové představili snímky ze svých cest z roků 2014 a 2013, já pak nechal m. j. nahlédnout do země po fatálních jarních otřesech. Několikahodinové setkání se odehrálo v úžasné atmosféře sounáležitosti a pochopení. A o tom, že návštěvních pomoci chtěli, svědčí i shromážděná hotovost ve výši 8.602,-Kč, kterou jsme neprodleně poukázali na nepálský účet nevládní neziskové organizace Člověk v tísni. Rád bych ještě touto formou poděkoval všem, kdo se vernisáže a následného posezení zúčastnili, zejména pak ale těm, kteří na tuhle malou zemičku uprostřed Asie jakýmkoliv způsobem přispěli. A pamatujte, že stav, ve kterém se Nepál v současné době nachází, nesmí být důvodem, proč byste jej neměli navštívit. Naopak. Nepál turisty potřebuje. Dobré světlo nám a dobré lidi Nepálu přeje Ctibor Košťál

47

VÝSTAVY


FOTOKLUBY


Setkání fotografů

z Pardubic a z polského Belchatowa

Evropská města se mezi sebou druží, což dává možnost jejich obyvatelům se setkávat. Jedním z družebních měst Pardubic je i polské město Belchatow. Šedesátitisícové město nedaleko Lodže je centrem polské energetiky. Poblíž je obrovský povrchový důl a hlavně gigantická elektrárna, která zásobuje energií pětinu Polska. V Belchatowě je činorodý fotoklub. Na naše poměry hodně velký, s asi čtyřiceti členy. Mimo jiné pravidelně pořádají v Belchatowě mezinárodní setkání fotografů. Letos v květnu naopak vyrazilo deset členů fotoklubu na výpravu do Pardubic. Pardubické fotokluby Alfa a Fopa se spojily, aby zajistily program vhodný pro fotografy. Pomohlo i město, které zajistilo vstupenky na pardubické atrakce. Ve čtvrtek večer po příjezdu

48

jsme se všichni vydali do speciální pivní restaurace, aby si hosté z nepřeberných pivních značek vybrali tu pravou a následující dny již netápali.

Pátek dopoledne byl věnován středu města: zámek a Zelená brána. Nadšeně nás vítali pávi, vlídná průvodkyně hovořila tak pomalu, že

Tady se vaří pivo, foto - polský kolega Marek

i polští přátelé rozuměli. Odpoledne pokračovalo seznamováním s pardubickým pivem. Čekala nás exkurze v pivovaře. Pivovarské prostory jsou fajn na fotografování, dojem je podpořen skutečností, že v kádích, trubkách i v tancích je oblíbený mok. Polský kolega Marek vykouzlil za pomocí panoramatické skládané fotografie dokonalou iluzi prostoru – místnosti s pivními tanky. Večer bylo v Pardubicích spousta jarních akcí. Nepřehlédnutelná byla vernisáž v GM Fotu se zajímavými fotografiemi děvčat a aktů fotografa Petra Flynta. Polští přátelé obdivovali i prostory samotného GM Fota, které mají neopakovatelnou atmosféru plnou fotografií a fotografických věciček dneška i dob dávno minulých. Noc onoho pátečního dne byla muzejní. To znamená, že byly otevřeny galerie, muzea, zámek. Z bohaté nabídky si polští přátelé vybrali nejslavnější pardubickou stavbu – krematorium. Rondokubistická budova architekta Janáka nechybí v žádné učebnici architektury. Někteří odvážlivci se vydali na komentovanou prohlídku. Očekávali jsme výklad architektonický, dostalo se nám výkladu o provozu krematoria. Trochu pro silnější povahy (…a když nahlédnete do historické pece, která se již nepoužívá, najdete tam kosterní pozůstatky…), leč zajímavé. Polský fotoklub má ve své výbavě zajímavou technickou novinku – dron neboli kvadrokoptéru, důvěrně mu říkají Bzik, protože vydává podobné zvuky jako hmyz. „Vrtulníček“ nese s sebou fotoaparát a z výšky prý až dva kilometry nad zemí fotografuje. První start se uskutečnil v pátek večer u zámku. Poskytl zajímavé obrázky nasvíceného pardubického zámku a starého města. Podruhé dron odstartoval od studny na Kunětické hoře. Pohled na hrad shora byl velkolepý. Bzikovi jsme nadšeně mávali, což je také vidět na příslušné fotografii. Hezká hračka. Škoda, že její použití je omezené jen na místa bez zástav-

FOTOKLUBY


Kunětická hora, „fotil nás dron“

„Mimozemšťané“

Petr Vlasák, Kunětická hora, infra

by. Zajímavé jsou také infrafotografie Petra Vlasáka. Fotografoval je opravdu za pomocí infračerveného filtru dlouhou expozicí. Dojem z fotografií skvělý, škoda, že je časopis černobílý. Odpoledne bylo věnováno dostihům. Bez možnosti fotografování v dostihové dráze je to poloviční radost, ale i tak jsme si odpoledne společně užili. Zázemí dostihů je také zajímavé a dámy v kloboucích

– moc hezky se na fotografiích vyjímají. Večer jsme si navzájem představili svá fotografická dílka, seznámení se s prací druhých je vždy podnětné. I nedělní procházka po Pardubicích spojená s kávou na nové pěší zóně třídy Míru byla příjemná. Člověk cestuje po hradech, zámcích a cizích krajinách, ale své město občas opomíjí. I pro nás bylo zajímavé koukat na své město očima turistů. Někteří z nás si museli přiznat, že na Zelené bráně byli naposledy jako děti, na exkurzi v pivovaru či na dostizích dosud nikdy, kvůli nedělní dopolední kávě bych do centra města také nejela. Akce se vydařila, sluší se napsat na závěr. Opravdu vydařila. Hovořil o tom i příslib polských kolegů, že za rok zase… A co mělo v Pardubicích pro polské přátele největší úspěch? Nebyl to perník, ale čokoláda. Speciálně Studentská pečeť. Ani nevíme, jaký skvost to u nás v České republice vyrábíme. Odváželi si ji domů jako dárky. Hned jsem si také jednu koupila a završila jí příjemný víkend s polskými přáteli.

Eva Stanovská

49

FOTOKLUBY


Ilustrační foto Z. Šulce z 1. setkání v roce 2013

FOTOPOKEC

Často jistě slýcháváte, jaká je problém s náplní a činností fotoklubů. Cítíte, že nebýt map, tak není důvod proč se scházet. Činnost prostě v mnoha fotoklubech stagnuje a pomalu vyšumívá. Není tomu tak v Broumově. Předsedkyně tamního fotoklubu Lenka Židová prostě umí. Ví, co by kolegy fotografy zajímalo a umí jim nabídnout takový program, že se rádi pravidelně schází. Zájem o fotografii a kolektivní činnost fotoklubu umocňují jejich výstavy, na kterých je znát systematičnost a promyšlenost. Jak to tedy v těch Sudetách vaří, čím to Lenka koření?? Proto jsme pozvali Lenku Židovou na třetí fotopokec do Hronova.

Třetí fotopokec v Hronově Před dvěma lety v rámci oslav devadesátin hronovského fotoklubu došlo ke vzpomínkové sešlosti fotografů. Proběhla tříhodinová debata, nejen o minulosti, ale hovořilo se i o současném dění ve fotoklubech, Ratibořickém mapovém okruhu,

50

organizaci akcí, výstavách, oživení činností, atd. Na druhém fotopokecu v loňském roce to už to byla univerzální diskuse všech na téma života kolem fotografie. A protože bylo stále o čem hovořit a čas byl neúprosný, domluvili jsme se na dalším pokračování plodných diskusí kolem fotografie, fotografování a všeho, co s tím souvisí. Fotoklub KIS Hronov ve spolupráci s SFRN vás zve na

Třetí fotopokec

1. října od 17 hodin v Jiráskově divadle v Hronově Přijďte i vy na fotopokec se svými náměty, jde nám všem o dobrou fotografii... Organizační záležitosti a případné dotazy: Pavel Rejtar (603 571 337) (V loňském 3. čísle Fotoimpulsu o druhém fotopokecu psal Ctibor Košťál.)

2015 FOTOIMPULS. Eliška Rafajová, Skrytý pohyb metropole

Recommend Documents