Odbor dopravy a silničního hospodářství oddělení silničního hospodářství
datum
oprávněná úřední osoba
číslo jednací
spisová značka
2015-07-21
Ing. M. Heřkovičová
KUZL 31457/2015
KUSP 31457/2015 DOP
Veřejná vyhláška ROZHODNUTÍ VÝROKOVÁ ČÁST Krajský úřad Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, jako odvolací orgán věcně a místně příslušný dle ust. § 67 odst.1) písm.a) zák.č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, dle ust. §40 odst.3) písm.e) zák.č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák.č.13/1997 Sb.“) a dle §§10,11 odst.1 písm.b) a § 89 odst.1, zák.č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), přezkoumal podle ust.§89 a násl. správního řádu, rozhodnutí Magistrátu města Zlína, odboru stavebních a dopravních řízení ze dne 4.03.2015, č.j. MMZL026812/2015/OSaDŘ/Var na základě odvolání, které podal dne 1.04.2015 Jaromír Reich, nar. 24.12.1949, Jarolímkovo nám. 113, 76302 Zlín-Malenovice zastupující na základě plné moci Hanu Reichovou, nar. 17.05.1952, Jarolímkovo nám. 113, 76302 Zlín-Malenovice a Jarmilu Urbancovou, nar. 24.10.1954, Ludkovice 113, 763414 Biskupice. Krajský úřad Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství rozhodl takto: V souladu s ustanovením § 90 odst. 1 písm.b) správního řádu se rozhodnutí Magistrátu města Zlína, odboru stavebních a dopravních řízení ze dne 4.03.2015, č.j. MMZL026812/2015/OSaDŘ/Var, zrušuje a věc se vrací k novému projednání a rozhodnutí správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
Účastníci řízení podle § 27 odst.1 zák.č. 500/2004, správní řád: statutární město Zlín, nám. Míru 12, 760 40 Zlín, IČ: 00283924 ODŮVODNĚNÍ Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti: Magistrát města Zlína, odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen speciální stavební úřad“ nebo „magistrát“) na základě žádosti statutárního města Zlín (dále jen „stavebník“) ze dne 25.08.2005 vydal stavební povolení čj.: MMZL 2362R/2006/ODSH/KO na stavbu „Cyklostezka Husova – Centro Zlín, Malenovice“ (dále jen „stavba cyklostezky“) dne 10.03.2006. Krajský úřad odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen „krajský úřad“ nebo „odvolací orgán“) toto rozhodnutí v přezkumném řízení Krajský úřad Zlínského kraje tř. Tomáše Bati 21 761 90 Zlín
IČ: 70891320 tel.: 577 043 507, fax: 577 043 502 e-mail:
[email protected], www.kr-zlinsky.cz
zrušil a věc vrátil správnímu orgánu I.stupně (rozhodnutí čj. KUZL 3475/2007 ze dne 15.01.2007). Stavba tedy byla bez stavebního povolení. V následujících letech se magistrátu nepodařilo dořešit povolení stavby. Naposledy bylo krajským úřadem (rozhodnutí čj.: KUZL – 63516/2013 ze dne 12.05.2014) zrušeno rozhodnutí magistrátu čj.: MMZL 07853/2013/OSaDŘ/KO ze dne 28.06.2013, kterým byla dodatečně povolena stavba cyklostezky, a věc byla vrácena magistrátu k novému projednání. Magistrát následně vyzval stavebníka k doplnění žádosti, zároveň usnesením řízení o dodatečném povolení stavby přerušil (čj.: MMZL 152574/2014/OSaDŘ/Var ze dne 3.10.2014) a stanovil 60-ti denní lhůtu k doplnění náležitostí specifikované ve výzvě. Požadoval doplnit dokumentaci k dodatečnému povolení stavby o, cit.: „výkresovou dokumentaci odpovídající svým obsahem požadavkům vyhlášky
146/2008 Sb. o rozsahu projektové dokumentace dopravních staveb, zejména však o výkresovou dokumentaci skutečného provedení stavby-stav po realizaci stavby dle původní projektové dokumentace pro stavební povolení“. Stavebník doplnil dokumentaci o výkresovou část, stupeň DSP, kterou vypracovala v prosinci 2014 (kromě výkr.č. 10-6 z listopadu 2012) projektová kancelář A-S, Jetelová 677, 76314 Zlín, zodpovědný projektant Ing. Kamil Prokůpek, autorizovaný inženýr pro dopravní stavby, ČKAIT: 1301623.
Po doplnění dokumentace oznámil magistrát pokračování řízení (čj.: MMZL188838/2014/OSaDŘ/Var ze dne 17.12.2014, veřejnou vyhláškou) o dodatečném povolení stavby dotčeným orgánům a známým účastníkům řízení a určil lhůtu k uplatnění námitek. Tuto možnost využil p. Jaromír Reich, nar. 24.12.1949, Jarolímkovo nám. 113, 76302 Zlín-Malenovice, kterého vyjádření obdržel magistrát dne 12.01.2015. Ke svému podání přiložil generální plnou moc od účastníků řízení pí Hany Reichové, nar. 17.05.1952, bytem Jarolímkovo nám. 113, 76302 Zlín-Malenovice a pí Jarmily Urbancové, nar. 24.10.1954, bytem Ludkovice čp. 113, 76341 Biskupice. Magistrát města Zlína, odbor stavebních a dopravních řízení pak dne 4.03.2015, vydal rozhodnutí č.j.: MMZL026812/2015/OSaDŘ/Var (veřejná vyhláška), kterým dodatečně povolil stavbu „Cyklostezka Husova-Centro Zlín, Malenovice“ na pozemcích parc.č. 853/4, 853/1, 1875/3, 1875/10, 1875/11, 1875/13, 2081/19, 2081/22, 2081/58, 2081/59, 2081/60, 2081/61, 2081/62, 853/14, 853/15, 853/16, 853/17, 901/4, 901/11, 901/16, 901/17 v k.ú. Malenovice u Zlína a stanovil podmínky pro její provedení. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání p. Jaromír Reich, zastupující na základě plné moci pí Hanu Reichovou a Jarmilu Urbancovou, doručeno na magistrát dne 1.04.2015. Toto odvolání obdržel dne 1.04.2015 také krajský úřad, který ho usnesením postoupil věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, tj. Magistrátu města Zlína. Ve svém odvolání p. Jaromír Reich uvádí, citace odvolání:
Odvolání směřuje proti výroku MMZ OSaDŘ o dodatečném povolení stavby ze dne 4.3.2015. Žádáme odvolací správní orgán o zrušení uvedeného rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, „Cyklostezka Husova-Centro Zlín, Malenovice" vydané MMZ ODaSH dne 4.3.2015, spís.zn.: MMZL65331/2012/OSaDŘ, č.j.: MMZL026812/2015/OSaDŘ/Var Jak správní orgán prvního stupně MMZ ODaSH sám uvádí, citát: „Nra postup řešení při realizaci nepovolených staveb pamatuje ustanovení §129 odst.1 písm.b) stavebního zákona. Dle ust. §129 odst. 1 pism. b) stavebního zákona stavební úřad nařídí vlastníku stavby, popřípadě s jeho souhlasem jiné osobě, odstraněni stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatřeni stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem nebo v rozporu s ním, nebo dle ust. §129 odst.6 stavebního zákona, pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u které byly bez stavebního povolení nebo sdělení stavebního úřadu k ohlášení anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy spočívající v odstranění některé části stavby, postupuje stavební úřad podle ust. §129 odst.3 stavebního zákona. KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
-2-
Následně ust. 129 odst.2 stavebního zákona uvádí, že stavbu uvedenou v §129 odst,1 písm.b) stavebního zákona lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že a) není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací
dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře, nebo s územním opatřením o asanaci území, b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje nebo omezuje,
c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním
právním předpisem
Ustanovení §129 odst.3 stavebního zákona stanoví postup při řešení situace, kdy stavební úřad zjistí existenci nepovolené stavby: citace: "U stavby prováděné či provedené bez rozhodnuti nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním, stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Pokud půjde o stavbu uvedenou v odstavci 2, stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti; v tomto řízení postupuje podle § 111 až § 115 stavebního zákona. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví" konec citace. V části „ Rozhodnutí o námitkách účastníků řízení: MMZ ODaSH dále uvádí, citujeme: „Řízení o odstranění stavby je v současné době přerušeno až do nabytí právní moci rozhodnuti o dodatečném povolení stavby. Vzhledem k tomu, že část stavby zasahující na pozemky třetích osob byla provedena bez jakéhokoli souhlasu vlastníka pozemku, nezbude Odboru stavebních a dopravních řízení, než pokračovat v řízení o odstranění stavby v souladu se stavebním zákonem." konec citace. Správní orgán prvního stupně neměl dle našeho názoru vůbec zahajovat řízení o dodatečném povolení stavby povolení z toho důvodu, že toto by mělo smysl jen v případě, že stavebník předloží doklady prokazující vlastnické právo nebo právo provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemkům nebo jejich částem, na kterých je stavba bez stavebního povolení umístěna. Logicky stavební zákon potom uvádí, že citujeme: „Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví " konec citace. Stavebník uvedená práva ke všem zastavěným pozemkům nebo jejich částem, tak jak je stavba nezákonně provedena neprokázal a tedy správní orgán prvního stupně měl obnovit řízení o odstranění stavby bez stavebního povolení či její části a následně měl nařídit odstranění stavby v souladu se stavebním zákonem. Po fyzickém odstranění stavby by až následně stavebník mohl požádat o stavební povolení na stavbu podle předložené dokumentace, kterou nyní v rámci tohoto tzv. dodatečného stavebného řízení předkládá. Jak již i nejvyšší soudní instance ČR v rámci své judikatury uvedly, je v tomto případě tento postup naprosto zřejmý i při použití jen zdravého rozumu. Na základě kterých ustanovení stavebního zákona chce správní orgán prvního stupně vést po případném dodatečném stavebním povolení? Citujeme z jeho vyjádření k námitkám 2 a 3: „Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení o dodatečném povolení stavby, není možné v tomhle řízení řešit odstraňování stavby. Odstranění stavby bude řešeno po vydáni dodatečného povolení stavby, kdy bude OSaDŘ pokračovat v přerušeném řízení o odstranění stavby v souladu se stavebním zákonem“ konec citace, když stavební zákon uvádí, znovu citujeme „Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení (správní orgán) o odstraněni stavby zastaví". Vzhledem k výše uvedenému žádáme proto odvolací správní orgán o zrušení vydaného dodatečného povolení stavby, s tím, že zaváže správní orgán prvního stupně pokračovat v řízení o odstranění stavby. Právě v tomto řízení má správní orgán podle stavebního zákona následující povinnosti, které byly z naší strany požadovány v podaných námitkách, citace:
KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
-3-
V §129 odst.(9) V případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu stavby a podmínek pro její užívám a k jejich provedení je nezbytná projektová dokumentace nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad vlastníku stavby, na které má být nařízení odstranění její části provedeno, aby je opatřil ve stanovené lhůtě. Nesplní-li vlastník uvedenou povinnost, opatří projektovou dokumentaci nebo jiné podklady stavební úřad na náklady vlastníka stavby; na tento postup musí vlastníka stavby předem upozornit. V §130 odst. (1) V povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby..." konec citace. Jak může správní orgán např. vydat rozhodnutí o povolení stavby, když není známo, jaký bude výchozí stav po provedeném odstranění stavby o němž podle jeho vyjádření teprve bude rozhodovat, stanovovat podmínky atd. podle stavebního zákona, až po vydání rozhodnutí o tzv. „dodatečném povolení stavby". Jen pro dokreslení jak opět postupuje správní orgán prvního stupně v nerovnocenném přístupu k účastníkům řízení uvádím jen několik poznámek k tomu jak se licoměrně vypořádal s našimi námitkami, ve kterých jasně bylo uvedeno, že nejprve musí být rozhodnuto o odstranění stavby (demolici). Formálně bylo uvedeno, že námitkám uvedeným jako 1,2,3 a 4 se vyhovuje, ale ve svém vyjádření k nim je zcela neguje. Např. správní orgán prvního stupně uvádí citace: „Jak již bylo výše uvedeno, není v pravomoci správního orgánu nařídit stavebníkovi -Statutárnímu městu Zlín, aby přizval účastníka řízení (v tomto případě podatele námitek) k zaměření stavby. Stavebník však vyslovil (e-mailem) dne 25.2.2015 souhlas s požadavkem účastníka a přizve jej k zaměření stavby před kolaudací." konec citace. K uvedenému nezbývá než dodat, že bylo požadováno pouze následující, citace: „V návaznosti na to, žádáme stanovení následujícího postupu provádění stavby: Provedení demolice části stavby zahrnuté do SO - Bourání, kterou zasahuje do pozemků jiných vlastníků, než je uvedeno v záborovém listu, a to tak aby do vzdálenosti min. 30 cm od hranic sousedních pozemků směrem do pozemků na nichž má být stavba umístěna, byl terén uveden do původního stavu z roku 2006 z hlediska výškových poměrů před započetím stavebních prací (skrývka zeminy a vytvoření stavební pláně). Následně bylo provedeno úřední vytyčení hranic pozemků s vyznačením bodů obetonovanými trubkami a pozváním všech dotčených vlastníků k seznámení se na místě s tímto stavem, ke kterému musí mít možnost vznést své námitky a připomínky do protokolu. Jen tak lze zajistit i pro vlastníky sousedních pozemků kontrolu polohy stavby vůči jejich vlastním pozemkům.“ konec citátu. Tedy je požadováno po provedeném odstranění stavby bez stavebního povolení, jako součást nového stavebního řízení provedení úředního vytyčení hranic pozemků, přičemž hranice budou vyznačeny obetonovanými trubkami. První vytyčení hranic pozemků v souvislosti se stavbou Cyklostezky Husova Centro Zlín, Malenovice bylo provedeno již v roce 24.5.2005 GB -geodézie, spol s r.o.(vyhotovil Ing. Jiří Havlík) s tím že citát: „Nové hranice byly v přírodě označeny: body označeny zabet. trubkami, nastřelovacími hřeby a červenou barvou." konec citátu. Vytyčení hranic pozemků je běžný postup v rámci přípravy stavby. Pokud by stavebník úmyslně neodstranil nebo nenechal odstranit toto označení hranic, tak tam bylo dodnes. Požadavek účasti na zaměření stavby se v námitkách podatelů nikde nevyskytuje. Z dalších vyjádření MMZ OSaDŘ k námitkám uvádíme, citát: „Požadavek uvedení pozemků zasažených stavbou do původního stavu je uveden v podmínce č. 21 dodatečného povolení stavby, citace: Okolní pozemky budou uvedeny do náležitého stavu, bude z nich odstraněno případné znečištění stavebními materiály a povrch upraven bude tak, aby plynule KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
-4-
navazoval na okolní původní terén a umožňoval původní využití. V případě potřeby bude upravený pozemek oset trávou." V tomto případě je opět naprosto podstatné, že nejprve musí být odstraněna stavba bez stavebního povolení z částí pozemků nezákonně zastavěných stavebníkem, pozemky resp. jejich části uvedeny do původního stavu z hlediska výškového do stavu a povrchu v době prvotního vytyčení hranic pozemků 24.6.2005 a provedení původní projektové dokumentace z května 2005. Tzn. Trváme na uvedení do tohoto stavu min. 30 cm od hranic pozemků. Musí být také, ale to až v novém stavebním řízení stanoveno, že okolní pozemky jiných vlastníků nebudou vůbec stavební činností zasaženy, pouze s jejich písemným souhlasem, neboť po zkušenostech za uplynulých deset let, nebude z naší strany dán souhlas tomuto stavebníkovi i k pouhému vstupu na naše pozemky. Proto není možné, aby správní orgán prvního stupně formuloval tak vágně, opět část již uvedeného citátu: Okolní pozemky budou uvedeny do náležitého stavu ... povrch upraven bude tak, aby plynule navazoval na okolní původní terén a umožňoval původní využití.“ konec citátu. Správnímu orgánu prvního stupně přitom nevadilo a nevadí vlastní a stavebníkovo protiprávní rozhodování a jednání za celou dobu 10 let. U správního orgánu prvního stupně MMZ OSaDŘ je snad jako „pokrok" za 10 let možné považovat, že již konečně uznává, citát: „ Vzhledem k tomu, že stavba „Cyklostezka Husova -Centro Zlín, Malenovice" zasahovala ( stále zasahuje pozn. J.R.) na pozemky, ke kterým neměl stavebník vlastnické právo ani právo provést stavbu, bylo Odborem stavebních a dopravních řízeni zahájeno řízení o odstranění stavby.“ konec citátu. A na závěr poznámka k odvolávání se správního orgánu na to, že v tom a tom bodě postupoval a postupuje v souladu se zákonem. Nezbývá než mu připomenout, že to byl tento orgán, který vydal nezákonné stavební povolení, dopustil se opakovaného dalšího zneužívání pravomocí úřední osoby, když od počátku jednal jen a pouze v zájmu a to protizákonném stavebníka tj. Statutárního města Zlína. Kdyby správní orgány dodržovaly zákony České republiky, tak by se již deset roků nebylo potřeba zabývat protiprávním stavem stavby Cyklostezka Husova - Centro Zlín. Připomínám, že původní žádost o stavební povolení na předmětnou stavbu byla podána 24.8.2005. Na celkové špatné situaci z hlediska právního stavu se totiž v této zemi nepodílejí jen „ti v Praze", ale právě i nejrůznější orgány státní správy a samosprávy (resp. fyzické osoby v nich) všech stupňů. Konec citátu odvolání. Následně dne 15.04.2015 vyzval (čj.: MMZL047652/2015/OSaDŘ/Var) magistrát účastníky řízení, aby se vyjádřili k podanému odvolání. Po takto provedeném řízení speciální stavební úřad podle ust.§ 88 odst.1 správního řádu, předal spis se svým stanoviskem Krajskému úřadu Zlínského kraje odboru dopravy a silničního hospodářství, doručeno dne 21.05.2015. Odvolací orgán se nejprve zabýval otázkou, zda se jedná o odvolání řádné. Dle ust. §81 odst. 1 správního řádu, může proti rozhodnutí podat odvolání účastník řízení, pokud zákon nestanoví jinak. Odvolání bylo podáno účastníky řízení – pí Hanou Reichovou nar. 17.05.1952, bytem Jarolímkovo nám. 113, 76302 Zlín-Malenovice a pí Jarmilou Urbancovou, nar. 24.10.1954, bytem Ludkovice čp. 113, 76341 Biskupice a to cestou svého zmocněnce p.Jaromíra Reicha (dále jen „odvolatelů“ nebo „J. Reich“). Odvolání bylo podáno v souladu s ust. §86 odst.1 správního řádu u správního orgánu (speciálního stavebního úřadu), který napadené rozhodnutí vydal. Při posuzování otázky včasnosti podaného odvolání dospěl odvolací správní orgán k závěru, že odvolatelé podali odvolání v souladu s ust. § 84 odst.1 správního řádu včas. Rozhodnutí (dodatečné stavební povolení) bylo doručeno odvolateli veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena od 4.03.2015 do 19.03.2015 na úřední desce statutárního KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
-5-
města Zlína. Odvolání J. Reicha bylo magistrátu doručeno dne 1.04.2015 - bylo podáno ve stanovené lhůtě. Podle ust. §89 odst.2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Krajský úřad přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dospěl k následujícímu závěru. Napadeným rozhodnutím speciální stavební úřad dodatečně povolil stavbu „Cyklostezka HusovaCentro Zlín, Malenovice“ na pozemcích parc.č. 853/4, 853/1, 1875/3, 1875/10, 1875/11, 1875/13, 2081/19, 2081/22, 2081/58, 2081/59, 2081/60, 2081/61, 2081/62, 853/14, 853/15, 853/16, 853/17, 901/4, 901/11, 901/16, 901/17 v k.ú. Malenovice u Zlína. Ve výrokové části rozhodnutí pak stanovil podmínky pro provedení stavby a také pro její užívání. Rozhodl také o námitkách podaných v řízení p. J.Reichem dne 12.01.2015, všem podaným námitkám vyhověl. Odvoláním napadené rozhodnutí bylo magistrátem vydáno v řízení o dodatečném povolení stavby, které bylo zahájeno na základě žádosti stavebníka ze dne 21.05.2012. Speciální stavební úřad oznámil zahájení řízení o dodatečném povolení stavby 6.05.2013, a to když předtím vyzval stavebníka k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby. Následně vydal dne 28.06.2013 vydal rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, které bylo odvolacím orgánem zrušeno a věc vrácena k novému projednání. Po novém projednání magistrát vydal 4.03.2015 rozhodnutí o dodatečném stavebním povolení stavby cyklostezky. Jak ze spisu vyplynulo, jedná se o stavbu cyklostezky, která byla provedena v rozporu s vydaným stavebním povolením (25.08.2005 vydal stavební povolení čj.: MMZL 2362R/2006/ODSH/KO). Rozpor s vydaným stavebním povolením byl v tom, že stavba byla provedena i na pozemcích, na kterých nebyla povolena. Konkrétně se jedná o pozemky parc.č. 2081/7 a 2081/8 v k.ú. Malenovice, které jsou ve vlastnictví odvolatelů. Jedná se tedy o stavbu podle ust.§129 odst.1 písm.b) stavebního zákona, tj. stavbu prováděnou nebo provedenou bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním. Tato stavba do dnešního dne nebyla pravomocně povolena a jak je výše uvedeno, speciální stavební úřad vydal rozhodnutí o dodatečném povolení stavby v řízení zahájeném podáním žádosti dne 21.05.2012. V tomto řízení speciální stavební úřad vyšel vstříc stavebníkovi a několikrát mu usnesením prodloužil lhůtu k doplnění podání, než oznámil zahájení řízení o dodatečném povolení stavby. Speciální stavební úřad po obdržení žádosti, která neměla žádné přílohy, vyzval stavebníka k doplnění žádosti, kde uvedl, že žádost zahrnuje pouze tiskopis bez projektové dokumentace a dokladové části. Neuvedl konkrétně, co požaduje doplnit. V novém projednání pak požadoval doplnit výkresovou dokumentaci odpovídající vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu projektové dokumentaci dopravních staveb, zejména výkresovou dokumentaci skutečného provedení stavby. I přes vzájemnou komunikaci se stavebníkem, speciální stavební úřad neshromáždil v řízení všechny potřebné doklady, aby bylo možné stavbu dodatečně povolit. Sice citoval ust. §129 stavebního zákona (viz. dok.č.10 - výzva čj.: MMZL 65331/2012/OSaDŘ/KO), který říká, co musí stavebník prokázat, aby bylo možné stavbu dodatečně povolit, ale tyto doklady od stavebníka nepožadoval, a ten je ani nepředložil. Podle stavebního zákonu lze stavbu provedenou bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo rozporu s ním, dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že není umístěna v rozporu s cíly a úkoly územního plánování, politikou územního KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
-6-
rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatření o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území; že není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje a že není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. K žádosti o dodatečné povolení stavby stavebník předloží podklady v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení. V řízení pak stavební úřad postupuje přiměřeně podle §90 a §110 až 115 stavebního zákona. Účastníky řízení jsou osoby uvedené v §109 stavebního zákona, tj. okruh účastníků je stejný jako ve stavebním řízení. Stavebník nijak neprokázal, že stavba není umístěna v rozporu s cíly a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území; že není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje a že není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. V řízení o dodatečném povolení stavby není jediný dokument, který by toto prokazoval. Lze tedy konstatovat, že nebyly splněny současně všechny tři hmotněprávní podmínky, aby mohla být stavba dodatečně povolena. K žádosti o dodatečné stavební povolení stavebník předložil projektovou dokumentaci pro stavební povolení „Cyklostezka Husova – Centro Zlín, Malenovice“. Na této dokumetnaci z r. 2012, vyhotovení č.5 (obal složky s názvem C – stavební část) je uvedeno, že se jedná o objekt SO 101 – komunikace vozidlová, ale výkresová část značena č.10 – 1 až 10-5 nese označení SO 101 – Stezka pro pěší a cyklisty. Podle průvodní zprávy (část A) má stavba pouze jediný objekt a to SO 101 – Stezka pro pěší a cyklisty. Ostatní části dokumentace nesou pouze označení „Cyklostezka Husova – Centro Zlín, Malenovice“. Tuto dokumentaci na základě výzvy magistrátu (čj.: MMZL152574/2014/OSaDŘ/Var ze dne 3.10.2014) stavebník doplnil 24.11.2014. Projektová dokumentace (doplněná část) ovšem vykazuje nedostatky, kvůli kterým je pro dodatečné povolení stavby nepoužitelná. Výkresy, které stavebník na výzvu stavebního úřadu doplnil, neodpovídají tomu, co je uvedeno v průvodním dopisu. U celé dokumentace pak (kromě výkresu č. 10-3) chybí legenda, takže se lze „pouze domnívat“ co chtěl projektant tímto doplněním dokumentace „vyjádřit“. Není to zřejmé ani z rozpisky na výkresech, jedná se dle ní o stupeň DSP. Tato dokumentace svým rozsahem a obsahem neodpovídá dokumentaci skutečného provedení stavby. Magistrát se také nezabýval obsahem předložené dokumentace, která vykazuje určité nedostatky (viz. výše). Projektová dokumentace je podkladem pro provedení stavby, určuje prostorové řešení stavby, její členění, rozměry a druhy konstrukcí a technologické vybavení; navrhuje účelové, stavebně technické a ekonomické řešení stavby splňující podmínky na její provedení, budoucí užívání a údržbu. Výkresová část musí být srozumitelná a čitelná, aby bylo jasné, co která „čára a barva“ znamená. V tomto případě především to, co je předmětem dodatečného povolení a také co má být odstraněno, neboť tyto dvě části tvoří jeden celek tj. změnu stavby, která byla postavena v rozporu s vydaným stavebním povolením. Z doplněné dokumentace by mělo být jasné, k jakému stupni (typu) řízení je zpracována, to se z ní ovšem nedá zjistit a v průvodním dopisu stavebník uvádí pouze, že doplňuje dokumentaci k dodatečnému povolení. Odstranění a dodatečné povolení stavby je ve stavebním zákoně postavené tak, že v případě nepovolené stavby se zahájí řízení o jejím odstranění a pokud stavebník požádá o její dodatečné povolení, řízení o odstranění stavby se přeruší a vede se řízení o dodatečném povolení stavby. Jedná se o dvě samostatná řízení. Pokud ale stavebník chce zároveň provést změnu stavby (v tomto případě tomu tak evidentně je, neboť chce část stavby odstranit a stavbu postavit tak, aby nezasahovala do některých cizích pozemků), musí toto být z předložené projektové dokumentace jednoznačně jasné. Vždyť odstranění části stavby je součástí oné změny stavby, protože ji nechce povolit ve stavu, v jakém byla provedena, ale změněnou. Řízení o dodatečném povolení stavby (a nejspíš i řízení o KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
-7-
odstranění nepovolené stavby) bylo zahájeno o stavbě, která neodpovídá stavbě, která byla původně povolena (v r.2005). Tyto nesrovnalosti musí být jasně identifikovatelné a odůvodněné, aby bylo zřejmé, k jakým změnám stavby došlo a proč tyto změny speciální stavební úřad akceptoval. Projektová dokumentace předložená stavebníkem ovšem tyto požadavky nesplňuje a tedy nelze dle ní stavbu dodatečně povolit. Z doplněné dokumentace mělo být jasné, k čemu má sloužit, co je skutečné provedení, co má být dodatečně povoleno a co má být odstraněno, a to i přes to, že řízení o odstranění stavby a řízení o dodatečném povolení stavby jsou dvě samostatná řízení. Magistrát měl před vydáním rozhodnutí důkladně zkontrolovat podklady, které mu byly předloženy a vyzvat stavebníka k odstranění nedostatků žádosti v souladu s ust. §45 odst.2) správního řádu. Tím, že toto neudělal resp. neudělal to důsledně (chybějící doklady, nedostatky v PD) porušil základní zásady činnosti správních orgánu, především zásadu materiální pravdy. Správní orgán postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v §2 správního řádu, tj. zásadu zákonnosti, zásadu zákazu zneužití správního uvážení, zásadu ochrany dobré víry a proporcionality, zásada ochrany veřejného zájmu, nestranného postupu správních orgánů a rovného přístupu k dotčeným osobám jako i zásada předvídatelnosti. Magistrát sice vyzval stavebníka k doplnění žádosti, k čemu mu poskytl dostatečně dlouhou lhůtu (2x prodlouženou) a v novém projednání ho vyzval k doplnění dokumentace. Nezjistil ale dostatečně stav věci tj. nevyžadoval po stavebníkovi doklady, kterými by tento prokázal, že stavba není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování ani v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem a že není prováděna na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje. Bez toho stavbu dodatečně nelze povolit. V řízení o dodatečném povolení stavby doručoval magistrát účastníkům řízení všechny písemnosti veřejnou vyhláškou v souladu s ust. §144 odst.1 zák.č. 500/2004 Sb., správní řád, vyjma jedinou písemnost a to výzva vyjádřit se k podanému odvolání (čj.: MMZL047652/2015/OSaDŘ/Var ze dne 15.04.2015), která byla dle dokladů ve spisu prokazatelně doručena pouze Statutárnímu městu Zlín (stavebníkovi) dne 22.04.2015. Jedná se o porušení zásady rovnosti dotčených osob, které mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Stavební povolení je správní rozhodnutí, jehož právní mocí vzniká stavebníkovi právo zahájit a provést stavbu, přitom je povinen dodržet podmínky v povolení stanovené. Náležitosti stavebního povolení upravuje prováděcí vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování územního opatření a stavebního řádu (dále jen „vyhl.č.503/2006 Sb.“), ustanovení §67 správního řádu definuje obsah a formu rozhodnutí a §68 a 69 správního řádu pak náležitosti rozhodnutí. Tyto principy platí obdobně i pro dodatečné povolení stavby. Správní rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků řízení. Rozhodnutí napadené odvoláním tyto tři části obsahuje, byť dle odvolacího orgánu výroková část, jako i odůvodnění vykazují nedostatky. Ve výroku rozhodnutí správní orgán vyjadřuje, jakým způsobem v projednávané věci, jež byla předmětem řízení, rozhodl. Obsah výrokové části musí být dostatečně určitý, zejména pokud jde o řešení otázky, která je předmětem správního řízení, tzn., že z něj musí být zřejmá vůle správního orgánu, který ho vydává. Výrok musí být jasný, srozumitelný, přesný a určitý, neboť pouze tato část rozhodnutí je závazná, schopná právní moci a vykonatelná. Ve výroku napadeného rozhodnutí není uveden pozemek parc.č. 1875/1, na kterém se stavba dle projektové dokumentace také nachází. Správní orgán měl od stavebníka vyžadovat dokumentaci skutečného provedení stavby se zakreslením části stavby, která se dodatečně povoluje, a ta měla být uvedena i ve výroku rozhodnutí. Odůvodnění je důležitou součástí rozhodnutí, bez kterého výroková část sama o sobě nemůže obstát. Správní orgán v něm musí uvést důvody výroku včetně důvodů, které vedly k formulování vedlejších ustanovení. Správní orgán musí v odůvodnění uvést, jakým způsobem hodnotil podklady, jaký význam přikládal jednotlivým podkladům a proč činil právě tak; jakými úvahami se řídil při výkladu právních KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
-8-
předpisů, které na rozhodovanou věc aplikoval a na jejichž základě rozhodnutí vydával a informace o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Rozhodnutí napadené odvoláním sice obsahuje výrokovou část, odůvodnění i poučení účastníků řízení, přesto ho odvolací orgán shledal nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost. Za rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze považovat zejména rozhodnutí postrádající základní zákonné náležitosti, rozhodnutí, z něhož nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno, či jak bylo o věci rozhodnuto a z jakých důvodů. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí spatřuje krajský úřad především v následujícím: Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že speciální stavební úřad rozhodoval podle zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), ve znění platném do 31.12.2012. Toto mělo vliv na samotné rozhodnutí, které vykazuje určité nedostatky, i když na první pohled obsahuje předepsané náležitosti. Speciální stavební úřad měl v novém projednání věci (oznámení o pokračování řízení čj.: MMZL188838/20144/OSaDŘ/Var ze dne 17.12.2014) postupovat dle stavebního zákona ve znění platném od 1.1.2013 s odkazem na ust. Čl.II bod 14 zák.č. 350/2012, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Krajský úřad s odkazem na komentář k §190 odst.3) stavebního zákona v systému ASPI (Komentář k KO183_2006CZ, právní stav komentáře ke dni 1.1.2013), je toho názoru, že magistrát v novém projednání žádosti o dodatečné povolení stavby se měl řídit stavebním zákonem ve znění platném od 1.1.2013, i přes to, že stavebník podal žádost o dodatečné povolení stavby dne 12.05.2012 tedy v době před změnou stavebního zákona k 1.1.2013. V tomto ustanovení stavebního zákona nedošlo ke změně. Citace výše uvedeného komentáře: „Uvozovací věta tohoto ustanovení stanoví, že řízení (rozumí se všechna řízení stavebním úřadem vedená, pouze s dále v něm uvedenými výjimkami) zahájená před účinností nového zákona, tj. nejpozději do 31.12.2006, měla být dokončena podle předchozí právní úpravy, tj. podle příslušných ustanovení zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jde o obecně platnou zásadu, která znamená, že se tímto ustanovením zákona fakticky prodlužuje ve všech případech, jež splňují stanovenou podmínku, platnost jako celek zrušeného zák. č. 50/1976 Sb. (viz § 197 body 3. až 7. a komentář k tomuto ustanovení), a to na neurčito (bez časového ohraničení). V současné době, vzhledem k šesti letům, která již uplynula od nabytí účinnosti tohoto ustanovení (nového zákona jako celku), již pochopitelně má toto ustanovení v praxi stavebních úřadů jen velmi omezený význam, když snad jen zcela výjimečně se mohou vyskytnout řízení, která ač byla zahájena před 1.1.2007, nebyla do dnešních dnů, tj. po více než šesti letech, stále ještě pravomocně skončena, a stavební úřad tak bude muset i nadále postupovat podle zák. č. 50/1976 Sb. až do jejich pravomocného skončení.“ Z uvedeného vyplývá, že i když bylo řízení o dodatečném povolení stavby zahájeno podáním žádosti v r. 2012, nové projednání věci v r. 2014 mělo respektovat stavební zákon ve znění platném od 1.1.2013, neboť toto ustanovení se týká řízení, která byla zahájena do 31.12.2006. Speciální stavební úřad: 1) Měl postupovat v souladu s ust.§114 stavebního zákona a již v oznámení o pokračování řízení měl účastníky řízení poučit o podmínkách uplatňování námitek podle odst.1 a odst.2 §114 stavebního zákona. S podanými námitkami pak měl naložit v souladu s ods.2 a 3 §114 stavebního zákona. 2) V oznámení o pokračování řízení a v dalších úkonech měl v souladu s ust. §112 odst.1 stavebního zákona účastníky řízení podle ust. §109 písm.e) a f) stavebního zákona identifikovat označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo dotčených vlivem záměru, což neudělal, použil pouze obecnou definici uvedenou ve stavebním zákoně. V samotném rozhodnutí pak definoval účastníky řízení pouze dle správního řádu, i když ho doručoval obdobně jako oznámení o zahájení tj. účastníkům dle obecné definice stavebního zákona. 3) V odůvodnění rozhodnutí měl uvést, na základě čeho dospěl k závěru, že lze stavbu dodatečně povolit. KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
-9-
4) V odůvodnění měl také vysvětlit, proč povoluje stavbu pouze podle části dokumentace tj. dokumentace zpracované v r. 2012, když požadoval její doplnění v r. 2014. 5) Výzvu vyjádřit se k podanému odvolání měl doručit účastníkům řízení veřejnou vyhláškou dle ust. §144 odst.5) správního řádu. Nedostatky uvedeny pod bodem 1 a 2 vyplývají především z použití nesprávného znění stavebního zákona. Magistrát se ve svém rozhodnutí vypořádal s podanými námitkami, uvedl stručně úkony provedeny v řízení a také jak vyhodnotil okruh účastníků a jednou obecnou větou shrnul, že stavebník prokázal, že stavba není v rozporu s ust. §129 odst.2 stavebního zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že ve spisu není jediný doklad, kterým by stavebník toto skutečně prokázal, je toto konstatování speciálního stavebního úřadu přinejmenším podivuhodné. Ze spisu nevyplývá, že by si takovéto doklady speciální stavební úřad obstaral v řízení o dodatečném povolení stavby sám. Ze spisu vyplývá, že stavba cyklostezky byla postavena i na pozemcích, u kterých stavebník neprokázal, že je oprávněn na nich stavbu zřídit. Proto je logické, že stavebník ve snaze zachovat alespoň tu část stavby, která není na cizích pozemcích, vypracoval dokumentaci novou. V řízení o dodatečném povolení stavby předložil projektovou dokumentaci, dle které bude stavba provedena pouze na pozemcích, u kterých disponuje právem provést stavbu cyklostezky. Ve výroku rozhodnutí měl uvést, podle jaké projektové dokumentace má být stavba dokončena. Ta musí být určena jednoznačně a nezaměnitelně, vzhledem k tomu, že byla doplněna v r.2014 o další výkresy, které jsou součástí spisu, a z rozhodnutí (jako i z této dokumentace) není zřejmé, k čemu vlastně byla pořízena. V podmínkách pro provedení stavby je uvedeno, že stavba bude dokončena podle dokumentace zpracované v r. 2012 a ověřené ve stavebním řízení (podmínka 1), dále pak (podmínka 9) je uvedeno, že projekt vypracoval Ing. Kamil Prokůpek, autorizovaný inženýr pro dopravní stavby ČKAIT – 1301623. Vycházel-li speciální stavební úřad při vydání rozhodnutí z projektové dokumentace, která musí být součástí žádosti, a to za situace, kdy součástí spisu je i další projektová dokumentace, měl povinnost ve svém rozhodnutí vyložit, z jakého důvodu přihlíží ev. nepřihlíží k té které projektové dokumentaci. Z rozhodnutí napadeného odvoláním však není zřejmé, k čemu slouží dokumentace, kterou si od stavebníka vyžádal doplnit. Pokud spis obsahuje několik projektových dokumentací, jejichž obsah (technické řešení stavby) není stejný a správní orgán v odůvodnění rozhodnutí nevysvětlí, které podklady (projektovou dokumentaci) vzal v úvahu jako podklad pro své rozhodnutí a které vyloučil a proč, je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Z odůvodnění rozhodnutí musí být zřejmé, proč stavbu dodatečně povolil podle konkrétní projektové dokumentace. Vzhledem k tomu, že odvolatelé se domáhají odstranění celé stavby, není v odůvodnění uvedeno, proč se speciální stavební úřad rozhodl dodatečně povolit stavbu v takové podobě, v jaké ji povolil a proč se nezabýval (neřešil) částí stavby na pozemku odvolatelů. K tomu je potřebné uvést, že nepovolenou stavbu je třeba od samého počátku projednávat v řízení dle §129 stavebního zákona jako celek, nelze část stavby vyčlenit a projednávat samostatně. V tomto duchu měla být také vypracovaná projektová dokumentace, která byla podkladem pro dodatečné povolení stavby. Měla se zabývat i částí stavby, která by měla být odstraněna z pozemku ve vlastnictví odvolatelů. Je pravdou, že magistrát vyzval stavebníka k doplnění projektové dokumentace, tato ovšem vykazuje vady, které měli být odstraněny před vydáním rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Odstranění a dodatečné povolení stavby je ve stavebním zákoně postavené tak, že v případě nepovolené stavby se zahájí řízení o jejím odstranění a pokud stavebník požádá o její dodatečné povolení, řízení o odstranění stavby se přeruší a vede se řízení o dodatečném povolení stavby. Jedná se o dvě samostatná řízení. Pokud ale stavebník chce zároveň provést změnu stavby (v tomto případě tomu tak evidentně je) nelze se tvářit, že část stavby neexistuje. Vždyť odstranění části stavby je součástí oné změny stavby, protože ji nechce povolit ve stavu, v jakém byla provedena, ale změněnou tak, že zároveň odstraní část stavby, nacházející se na pozemku odvolatelů. Řízení o dodatečném povolení stavby (a nejspíš i řízení o odstranění nepovolené stavby) bylo zahájeno o stavbě, která KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
- 10 -
neodpovídá stavbě, která byla napadeným rozhodnutím dodatečně povolena. Tyto nesrovnalosti musí být jasně identifikovatelné a odůvodněné, aby bylo zřejmé, k jakým změnám stavby v průběhu řízení došlo a proč tyto změny speciální stavební úřad akceptoval. V řízení s velkým počtem účastníků správní orgán účastníky uvědomí o podaném odvolání veřejnou vyhláškou, v níž určí lhůtu k podání vyjádření, která nesmí být kratší než 5 dnů (§144 odt.5 správního řádu). To znamená, že ostatním účastníkům měla být výzva vyjádřit se k podanému odvolání doručena veřejnou vyhláškou. Ve spisu předloženém odvolacímu orgánu ovšem není jediný doklad, který by svědčil o tom, že magistrát tuto výzvu doručil kromě stavebníka také dalším účastníkům řízení. Okruh účastníků řízení měl speciální stavební úřad určovat podle stavebního zákona, nikoliv podle správního řádu. Ustanovení §192 stavebního zákona říká: Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Předposlední věta v odst.3) §129 stavebního zákona stanovuje, kdo je účastníkem řízení o dodatečném povolení stavby. Krajský úřad proto dospěl k závěru, že speciální stavební úřad v řízení o dodatečném povolení stavby nepostupoval v souladu s platnými zákony a předpisy a dopustil se pochybení, která způsobily nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, co vedlo k jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání. K samotnému odvolání krajský úřad uvádí: Speciální stavební úřad postupoval v souladu se stavebním zákonem, když přerušil řízení o odstranění stavby a vedl řízení o jejím dodatečném povolení. Toto je postup v souladu se stavebním zákonem (ať už se jedná o znění platné do 31.12.202, nebo znění platné od 1.01.2013), jehož citaci uvádí i sám odvolatel. Dle ust.§192 stavebního zákona se na postupy a řízení použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Správní řád pak v §45 odst.2) upravuje postup správního orgánu v případě, že žádost nemá všechny stanovené náležitosti, vyplývající ze správního řádu a zvláštních zákonů, nebo trpí jinými vadami. V takovém případě správní orgán pomůže žadateli nedostatky žádosti odstranit na místě, nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Proto postup magistrátu byl správný, když přerušil řízení o odstranění stavby a stavebníka vyzval k doplnění žádosti a stanovil mu lhůtu k odstranění vad žádosti. Dle dodatečného povolení stavby je stavba (dodatečně povolována) umístěna na pozemcích parc.č. 853/4, 853/1, 1875/3, 1875/10, 1875/11, 1875/13, 2081/19, 2081/22, 2081/58, 2081/59, 2081/60, 2081/61, 2081/62, 853/14, 853/15, 853/16, 853/17, 901/4, 901/11, 901/16, 901/17 v k.ú. Malenovice u Zlína. Pozemky parc.č. 853/4 a 853/1 nejsou ve vlastnictví stavebníka. Součástí spisu o dodatečném povolení stavby je smlouva o právu provést stavbu a smlouva o budoucí kupní smlouvě uzavřena mezi stavebníkem a vlastníky těchto pozemků. Všechny další uvedené pozemky jsou ve vlastnictví stavebníka. K vypořádání námitek speciálním stavebním úřadem vznesených ve stavebním řízení odvolatelem uvádíme: Odvolatel uvádí jako příklad „licoměrného vypořádání s námitkami“ námitku č.2 (týkající se vytýčení hranic pozemků), kde požadoval provedení úředního vytýčení hranic pozemků jako součást nového stavebního řízení po odstranění stavby. Speciální stavební úřad uvedl, že stavebník přizve odvolatele „k zaměření stavby před kolaudací“ a odůvodnil to tím, že po úpravě stavby dle dodatečného povolení bude k vydání kolaudačního souhlasu potřebné doložit zaměření skutečného provedení stavby a také geometrický plán. Odvolatel s tímto nesouhlasí, neboť je přesvědčen, že stavbu je nutné nejprve celou odstranit a vytýčit hranice pozemků.
KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
- 11 -
Odvolací orgán je toho názoru, že magistrát vyhodnotil námitku správně, v souladu s postupem řízení o dodatečném povolení stavby dle stavebního zákona. Celé odvolání je zaměřeno na jedinou myšlenku, a to, že stavbu cyklostezky je potřebné kompletně celou nejdřív odstranit a pak by stavebník mohl opět požádat o její povolení, co by mu ovšem odvolatel, jako účastník řízení, rozhodně neumožnil, cit.: „Musí být také, ale to až v novém stavebním
řízení stanoveno, že okolní pozemky jiných vlastníků nebudou vůbec stavební činností zasaženy, pouze s jejich písemným souhlasem, neboť po zkušenostech za uplynulých deset let, nebude z naší strany dán souhlas tomuto stavebníkovi i k pouhému vstupu na naše pozemky.“ V takovémto případě by stavebník nemohl ani odstranit stavbu z pozemků odvolatelů.
S touto myšlenkou se krajský úřad nemůže ztotožnit a to ani přes skutečnost, že se speciální stavební úřad v řízení o dodatečném povolení stavby dopustil pochybení, jež vedli ke zrušení rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. V důsledku zjištění nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, odvolacímu orgánu nezbylo než napadené rozhodnutí podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu v celém rozsahu zrušit a věc vrátit k novému projednání správnímu orgánu, jakož i vyslovit závazný právní názor o postupu v dalším řízení. Magistrát věc znovu projedná, přičemž v řízení bude postupovat tak, aby odstranil pochybení, která mu byla nadřízeným orgánem v odůvodnění tohoto rozhodnutí vytknuta. Především: - vyzve stavebníka k prokázání, že stavba není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování ani v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem a že není prováděna na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje. - vyzve stavebníka k doplnění (úpravě) projektové dokumentace k dodatečnému povolení stavby, která bude současně i dokumentací podle které bude stavba upravena tak, aby obsahovala i úpravy terénu po odstranění stavby z pozemků ve vlastnictví odvolatelů a deklaroval, že práce budou provedeny současně; doporučujeme doplnit také příčný řez v místě sousedství pozemků odvolatelů. - zjistí-li správní orgán během dalšího řízení nové skutečnosti, pak tyto promítne do nově vydaného rozhodnutí - nové rozhodnutí bude mít všechny náležitosti rozhodnutí dle §115 odst.1 stavebního zákona, §18c odst.1 vyhlášky 503/2006 Sb., jako i §68 a §69 správního řádu. Právní názory vyslovené v odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou pro rozhodnutí věci závazné. Nově vydané rozhodnutí pak bude dostatečně přesvědčivé a věcně i formálně správné.
POUČENÍ Podle ust. §91 odst.1 správního řádu se proti rozhodnutí odvolacího orgánu nelze dále odvolat, toto rozhodnutí je konečné a nabývá právní moci dnem oznámení odvolatelům a účastníkům řízení uvedeným v §27 odst.1 správního řádu.
otisk úředního razítka
Ing. Emilie Klinkovská KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
- 12 -
vedoucí odd.silničního hospodářství (dokument je opatřen elektronickým podpisem)
Tato písemnost je řádně doručována veřejnou vyhláškou v souladu s ust. § 25 odst. 1, 2 v návaznosti na § 144 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) a pro běh lhůt je rozhodující den vyvěšení dle ust. § 25 odst. 3 správního řádu. Dnem vyvěšení je den vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje tj. Krajský úřad Zlínského kraje.
Vyvěšeno dne …………………..
Sejmuto dne …………………………
Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne ………………………… Razítko a podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí a zveřejnění způsobem, umožňující dálkový přístup:
Stejnopis se doručí: Účastníci řízení dle § 27 odst.1 správního řádu (DS; do vlastních rukou) Statutární město Zlín Odvolatelé (do vlastních rukou) Jaromír Reich, Jarolímkovo nám. 113, 76302 Zlín – Malenovice, zastupující Hanu Reichovou, Jarolímkovo nám. 113, 76302 Zlín-Malenovice a Jarmilu Urbancovou, Ludkovice 113, 763414 Biskupice. Účastníci řízení (veřejná vyhláška) - vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno - vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena (i vlastníci technické infrastruktury) - vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno - ten kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno - osoba o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí - Jedná se o následující pozemky v k.ú. Malenovice u Zlína: parc.č. 2080, 1915/1, 2081/1, 2081/2, 2081/3, 2081/4, 2081/5, 2081/6, 2081/9, 2081/35, 2081/36, 2081/37, 2081/12, 2081/13, 2081/14, 2081/15, 2081/16, 2081/17, 2081/18, 2081/19, 2081/20, 2081/21, 2081/22, 2081/23, 2081/24, 2081/25, 2081/26, 2081/27, 2081/28, 2081/29, 2081/30,2081/31, 2081/32 Ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 správního řádu se veřejná vyhláška zasílá příslušnému městskému úřadu se žádostí o vyvěšení: Magistrát města Zlína
KUZL 31457/2015 rozhodnutí o odvolání
- 13 -
