Odbor dopravy a silničního hospodářství oddělení silničního hospodářství
datum
oprávněná úřední osoba
číslo jednací
spisová značka
2014-11-06
Ing. M. Heřkovičová
KUZL50179/2014
KUSP 50179/2014 DOP
ROZHODNUTÍ Krajský úřad Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, jako odvolací orgán věcně a místně příslušný dle ust. § 67 odst.1) písm.a) zák.č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, dle ust. § 40 odst.1 a §40 odst.3) písm.e) zák.č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák.č.13/1997 Sb.“) a dle §§10,11 odst.1 písm.b) a § 89 odst.1, zák.č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), přezkoumal podle ust.§89 a násl. správního řádu, rozhodnutí Městského úřadu Vsetín, odboru územního plánování, stavebního řádu a dopravy ze dne 23.06.2014, č.j. MUVS-S2066/2007OÚPSŘ/330.1/Suš-108 na základě odvolání, které podal dne 14.07.2014 Mgr. David Černý, advokát AK Skalka&Grepl&Černý se sídlem Horní nám. 365/7, 77900 Olomouc, zastupující na základě plné moci Karla Krbu nar. 14.10.1941 a Vlastu Krbovou nar. 2.10.1942, oba bytem Růžďka 135. Krajský úřad Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství rozhodl takto: V souladu s ustanovením § 90 odst. 1 písm.b) správního řádu se rozhodnutí Městského úřadu Vsetín, odboru územního plánování, stavebního řádu a dopravy ze dne 23.06.2014, č.j. MUVS-S2066/2007OÚPSŘ/330.1/Suš-108, zrušuje a věc se vrací k novému projednání a rozhodnutí správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
Účastníci řízení podle § 27 odst.1 zák.č. 500/2004, správní řád: Karel Krba nar. 14.10.1941, bytem Růžďka 135 Vlasta Krbová nar. 2.10.1942, bytem Růžďka 135 ODŮVODNĚNÍ Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti: Městský úřad Vsetín, odbor územního plánování, stavebního řádu a dopravy (dále jen „městský úřad“ nebo „speciální stavební úřad“) vydal dne 21.12.2004 stavební povolení na „stavební úpravy místní komunikace v úseku od km 0,00 – 0,03155, vč. odvodnění“ na pozemcích parc.č. 605 a 5349/1 v k.ú. Růžďka (dále jen „stavba“), jejímž stavebníkem byla obec Růžďka. V průběhu let se ovšem stavba stala stavbou nepovolenou, proto dne 5.01.2007 městský úřad zahájil řízení o odstranění stavby, které není předmětem tohoto řízení. Krajský úřad Zlínského kraje tř. Tomáše Bati 21 761 90 Zlín
IČ: 70891320 tel.: 577 043 507, fax: 577 043 502 e-mail:
[email protected], www.kr-zlinsky.cz
Dne 24.01.2007 obec Růžďka podala žádost o dodatečné povolení stavby, kterou doplnila dne 5.02.2007 (doklad o zaplacení poplatku a vyjádření plynařů) a dne 12.02.2007 (vyjádření obce jako správce vodárenského zařízení); do spisu byly doplněny ještě další doklady (sdělení MěÚ Vsetín – stav.úřad; souhlasy spoluvlastníků stav.pozemků – kromě manželů Krbových; koordinované závazné stanovisko MěÚ Vsetín; plná moc; záznamy o nahlížení do spisu). Dne 23.02.2007 městský úřad oznámil zahájení řízení a zároveň nařídil ústní jednání na den 22.03.2007 kde uplatnil koncentrační zásadu, že nejpozději při tomto jednání mohou účastníci řízení a dotčené orgány uplatnit námitky, důkazy a závazná stanoviska, jinak k nim nebude přihlédnuto. Proti dodatečnému povolení stavby vznesli námitky Karel Krba a Vlasta Krbová oba bytem Růžďka 135 (dále jen „K. a V. Krbovi“ nebo „manželé Krbovi“), právně zastoupeni JUDr. Jiřím Novákem, advokátem AK Brož&Sokol&Nová se sídlem Sokolská 60, Praha 2 (dále jen „JUDr.Novák“). Městský úřadu dne 23.03.2007 oznámil nedodržení zákonné lhůty k vydání rozhodnutí ve věci dodatečného povolení stavby, nadřízený správní orgán lhůtu k vydání rozhodnutí prodloužil usnesením ze dne 5.04.2007 o 90 dní. V průběhu řízení pí Vlasta Krbová opakovaně nahlížela do spisu a pořizovala z něho fotokopie, o čem byl vždy sepsán záznam. Dne 16.04.2007 oznámila, že u Okresního soudu Vsetín je podána žaloba o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením pozemku parc.č. st.605 v k.ú. Růžďka, přiložila kopii žaloby podané k soudu dne 21.12.1999. Po ověření této skutečnosti městský úřad usnesením čj. MUVS-S 2066/2007OÚPSŘ-330.1/Or-47 dne 30.04.2007 řízení přerušil do doby, než bude pravomocně ukončeno řízení o předběžné otázce, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp.zn. 9C 215/99, ve věci žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením pozemku parc.č. st.605 v k.ú. Růžďka. Proti tomuto usnesení podali odvolání K. a V. Krbovi zastoupeni JUDr. Novákem, které nadřízený orgán zamítl a napadené usnesení potvrdil z důvodu, že pravomocné ukončení soudního sporu vyjasní a zjednoznační vlastnická a užívací práva ke stavebnímu pozemku, což je nezbytná podmínka pro vydání meritorního rozhodnutí ve věci. Mezitím pí V.Krbová podala podnět na krajském úřadě (17.07.2007), že stavba je užívána bez kolaudačního rozhodnutí, a že vlivem této stavby je podmáčen jejich rodinný dům č.p. 135. Dne 22.07.2013 obdržel městský úřad oznámení advokáta Mgr. Davida Černého, AK Skalka&Grepl&Černý, sídlo: Horní nám.365/7, 77900 Olomouc (dále jen „Mgr. Černý“) zastupujícího K. a V. Krbovi, o odpadnutí překážky ve správním řízení vedeném sp.zn. MUVS-S2066/2007OÚPSŘ330.1/Or, neboť Okresní soud ve Vsetíně již rozhodl o předběžné otázce a rozsudek ze dne 10.01.2013 je pravomocný (přílohou byla kopie rozsudku s vyznačením právní moci a plná moc). Dne 14.08.2013 obdržel městský úřad žádost obce Růžďka o přerušení obnoveného řízení z důvodu přepracovaní projektové dokumentace, aby byla v souladu s novým stavem katastru nemovitostí. Žádosti městský úřad vyhověl a řízení dne 26.08.2013 usnesením čj.: MUVS-S2066/2007OÚPSŘ330.1/Suš-67 přerušil do 15.11.2013. Proti tomuto usnesení podal odvolání Mgr. Černý. Toto usnesení bylo odvolacím orgánem zrušeno rozhodnutím čj.: KUZL - 67137/2013 ze dne 20.02.2014, v právní moci 11.03.2014. Mezitím městský úřad na žádost obce Růžďka řízení ještě 2x přerušil, naposled do 15.02.2014 a pí V.Krbová opakovaně nahlížela do spisu. Dne 5.03.2014 městský úřad vyrozuměl účastníky řízení a dotčené orgány o pokračování řízení a poučil účastníky řízení, že mohou své námitky, popřípadě důkazy a dotčené orgány svá závazná stanoviska uplatnit do 10 dnů od doručení vyrozumění a zároveň je upozornil, že k později uplatněným závazným stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto. Právnímu zástupci K. a V. Krbových, Mgr. Černému bylo toto vyrozumění doručeno dne 6.03.2014. Pí V. Krbová nahlížela do spisu dne: 10.03.; 19.03.; 20.03.; 26.03.; 14.04.; 29.05. - doplnila aktualizovaný statický posudek; 29.05; 17.03.2014 v 15,59 hod. byly doručeny městskému úřadu námitky od Mgr. Černého, zmocněnce manželů Krbových, i s přílohami. Přestože byly námitky doručeny den po stanovené lhůtě, městský úřad je nezamítl pro opožděnost, ale zabýval se jimi.
KUZL50179/2014 rozhodnutí o odvolání
-2-
Dne 7.04.2014 oznámil městský úřad účastníkům řízení a dotčeným orgánům, že do spisu byli doplněny nové podklady a na seznámení se s nimi a vyjádření k nim stanovil lhůtu 10dní od doručení oznámení. Mgr. Černému bylo doručeno 10.04.2014; dne 18.04.2014 bylo městskému úřadu doručeno vyjádření K. a V. Krbových k doplněným podkladům. 23.06.2014 městský úřad vydal rozhodnutí ve věci čj.: MUVS_S2066/2007OÚPSŘ/330.1/Suš-108, kterým podle §129 odst.2 a 3, §115 zák.č. 183/2006 sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění do 31.12.2012 (dále jen „stavební zákon“) dodatečně povolil stavební úpravy místní komunikace v úseku od km 0,00 – 0,03155, vč. odvodnění na pozemcích parc.č. 5349/23 a 5660 v k.ú. Růžďka. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání Mgr. Černý, právní zástupce V. a K. Krbových, ve kterém uvádí, že od zahájení řízení došlo k zcela zásadnímu (a právem nedovolenému) posunu v předmětu řízení; že konkrétně je stavbě vytýkáno výrazné navýšení nivelety pozemku u zdi jejich domu až o 78 cm oproti původnímu stavu a s tím související zvýšené vlhnutí základového zdiva domu; dále že stavebník řeší jen tu část stavby, která se nenachází na pozemku účastníků; že projektová dokumentace musí řešit komplexně celou stávající stavbu a celé území zastavěné nepovolenou stavbou. Dále, že dne 5.7.2014 provedli účastníci sondu, která prokázala poškození jejich domu; že se zde nedomáhají náhrady škody, ale domáhají se odstranění škodlivé stavby. K odvolání přiložili „Odborné vyjádření stavebního technika Jiřího Buřta z 10. 7. 2014“ a komentovanou fotodokumentace z 10.7.2014 k sondě z 5.7.2014. Následně dne 21.07.2014 vyzval (čj.: MUVS-S2066/2007/OÚPSŘ/330.1/Suš-112) městský úřad účastníky řízení, aby se vyjádřili k podanému odvolání. Po takto provedeném řízení speciální stavební úřad podle ust.§ 88 odst.1 správního řádu, předal spis se svým stanoviskem Krajskému úřadu Zlínského kraje odboru dopravy a silničního hospodářství (dále jen „krajský úřad“ nebo „odvolací orgán“), doručeno dne 20.08.2014. Odvolací orgán se nejprve zabýval otázkou, zda se jedná o odvolání řádné. Dle ust. § 81 odst. 1 správního řádu, může proti rozhodnutí podat odvolání účastník řízení, pokud zákon nestanoví jinak. Odvolání bylo podáno účastníky řízení – pí Vlastou Krbovou a p Karlem Krbou. Odvolání bylo podáno v souladu s ust. § 86 odst. 1 správního řádu u správního orgánu (speciálního stavebního úřadu), který napadené rozhodnutí vydal. Při posuzování otázky včasnosti podaného odvolání dospěl odvolací správní orgán k závěru, že odvolatelé podali odvolání v souladu s ust. § 84 odst.1 správního řádu včas. Rozhodnutí (stavební povolení) bylo doručeno právnímu zástupci odvolatelů Mgr. Davidu Černému dne 30.06.2014. Odvolání bylo městskému úřadu doručeno dne 14.07.2014 - bylo podáno ve stanovené lhůtě. Podle ust. §89 odst.2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Krajský úřad přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dospěl k následujícímu závěru. Napadeným rozhodnutím speciální stavební úřad dodatečně povolil stavební úpravy místní komunikace v úseku od km 0,00 – 0,03155, vč. odvodnění na pozemcích parc.č. 5349/23 a 5660 v k.ú. Růžďka. Jedná se o úpravy jednopruhové místní komunikace v délce 34,30m, kde podstatou je mírné posunutí osy komunikace v úseku (km 0,0000-0,02357) k jihu, tak aby okraj upravené komunikace včetně obrubníku (resp. monolitického železobetonového obrubníku tvořící drobnou úhlovou zeď) byl přesně
KUZL50179/2014 rozhodnutí o odvolání
-3-
na hranici mezi pozemky parc.č. 5660 a 5662. Ve výrokové části rozhodnutí pak stanovil podmínky pro provedení a dokončení stavby. Podle stavebního zákonu lze stavbu provedenou bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo rozporu s ním, dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, není provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje a není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. K žádosti stavebník předloží podklady v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. V řízení pak stavební úřad postupuje podle §111 až 115 stavebního zákona. Speciální stavební úřad postupoval v řízení v souladu s platnými zákony a předpisy, přesto se dopustil pochybení, která vedla ke zrušení rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání. Stavebník prokázal že stavba není umístěna v rozporu se záměry územního plánování (viz. spis dok.č.81 – vyjádření stavebního úřadu čj.: MUVS-6593/2014OÚPSŘ-330/Růž ze dne 28.02.2014, že stavba je v souladu s územním plánem sídelního útvaru Růžďka). V rozhodnutí jsou zapracovaná závazná stanoviska dotčených orgánů k dodatečnému povolení stavby. Stavba (která byla dodatečně povolena) je postavena na pozemku parc.č. 5349/23 v k.ú. Růžďka, dle výpisu z KN ze dne 20.03.2014 LV 10001 se jedná o druh pozemku ostatní plocha, způsob využití je ostatní komunikace (viz.spis dok.č. 91) a na pozemku parc.č. 5660, dle výpisu z KN ze dne 14.03.2014 LV 10001 je uveden druh pozemku ostatní plocha a způsob využití jiná plocha (viz. spis dok.č. 86). U obou těchto pozemku není uveden žádný způsob ochrany, z čeho je zřejmé, že stavba není provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje. Stavebník v řízení předložil podklady v rozsahu jako pro stavební řízení – doklady i projektovou dokumentaci. Lze tedy konstatovat, že byly splněny současně všechny tři hmotněprávní podmínky, aby mohla být stavba dodatečně povolena. Je nutné ovšem konstatovat, že projektová dokumentace, předložena stavebníkem k žádosti o dodatečné povolení stavby v r. 2007, byla v důsledku vypořádání spoluvlastnictví pozemku parc.č. st.605 přepracovaná, čím došlo v podstatě ke změně stavby, která měla být původně dodatečně povolena. Stavební povolení je správní rozhodnutí, jehož právní mocí vzniká stavebníkovi právo zahájit a provést stavbu, přitom je povinen dodržet podmínky v povolení stanovené. Náležitosti stavebního povolení upravuje prováděcí vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování územního opatření a stavebního řádu (dále jen „vyhl.č.503/2006 Sb.“), ustanovení §67 správního řádu definuje obsah a formu rozhodnutí a §68 a 69 správního řádu pak náležitosti rozhodnutí. Tyto principy platí obdobně i pro dodatečné povolení stavby. Odstavec 1 §115 stavebního zákona říká, že ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba i pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Ustanovení §18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., v odst.1 říká, cit.: „Stavební povolení kromě obecných náležitostí rozhodnutí obsahuje …“. Obecné náležitosti rozhodnutí jsou pak uvedeny v §68 a 69 správního řádu. Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. To znamená, že aby byl úkon správního orgánu v konkrétním případě skutečně z hlediska obsahu rozhodnutím, musí být splněna podmínka určitosti věci a určitosti osoby s tím, že tento úkon takovým osobám současně zakládá nová práva nebo povinnosti. Správní rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Rozhodnutí napadené odvoláním tyto tři části obsahuje.
KUZL50179/2014 rozhodnutí o odvolání
-4-
Ve výroku rozhodnutí správní orgán vyjadřuje, jakým způsobem v projednávané věci, jež byla předmětem řízení, rozhodl. Výrok může obsahovat také tzv. vedlejší ustanovení, která určitým způsobem doplňují vlastní obsah výroku (např. stanovení podmínek pro provedení stavby). Ve výrokové části je obsaženo právní řešení otázky, která je předmětem správního řízení, co může být např. udělení povolení k uskutečnění určitého záměru nebo k výkonu určité činnost. Výroková část dále musí obsahovat označení účastníků řízení podle §27 odst.1., součástí výrokové části rozhodnutí je dále lhůta ke splnění povinnosti, popřípadě údaje potřebné k jejímu řádnému splnění. Obsah výrokové části musí být dostatečně určitý, zejména pokud jde o řešení otázky, která je předmětem správního řízení, tzn., že z něj musí být zřejmá vůle správního orgánu, který ho vydává. Výrok musí být jasný, srozumitelný, přesný a určitý, neboť pouze tato část rozhodnutí je závazná, schopná právní moci a vykonatelná. Odůvodnění je důležitou součástí rozhodnutí, bez kterého výroková část sama o sobě nemůže obstát. Správní orgán v něm musí uvést důvody výroku včetně důvodů, které vedly k formulování vedlejších ustanovení. Správní orgán musí v odůvodnění uvést, jakým způsobem hodnotil podklady, jaký význam přikládal jednotlivým podkladům a proč činil právě tak; jakými úvahami se řídil při výkladu právních předpisů, které na rozhodovanou věc aplikoval a na jejichž základě rozhodnutí vydával a informace o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Rozhodnutí napadené odvoláním sice obsahuje výrokovou část, odůvodnění i poučení účastníků řízení, přesto ho odvolací orgán shledal nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost. Za rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze považovat zejména rozhodnutí postrádající základní zákonné náležitosti, rozhodnutí, z něhož nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno, či jak bylo o věci rozhodnuto a z jakých důvodů. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí spatřuje krajský úřad především v následujícím: V r. 2007 stavebník ke své žádosti o dodatečné povolení stavby předložil projektovou dokumentaci skutečného provedení stavby, kterou vypracoval ing. Petr Chytil v dubnu 2007. Stavba je dle ní umístěna na pozemcích parc.č. st.605 a parc.č. 5349/1 v k.ú. Růžďka. V průběhu řízení stavebník ovšem předložil další projektovou dokumentaci, vypracovanou ing. Milanem Koňařem v prosinci 2013; tato dokumentace dle něho zohlednila vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením pozemku parc.č. 605 v k.ú. Růžďka, jež byl jedním z pozemků, na kterém byla nepovolená stavba realizovaná. V této dokumentaci je uvedeno, že se jedná o stavební úpravy místní komunikace v celkové délce 34,30m; podstatou je posunutí osy komunikace k jihu tak, aby okraj upravené komunikace včetně obrubníku byl přesně na hranici mezi pozemky parc.č. 5660 a 5662 a pozemek parc.č. 5662 (nově pozemek ve vlastnictví manželů Krbových) již nebude stavbou dotčen; výškové úpravy terénu na pozemku parc.č. 5662 na úroveň roku 1965 nejsou součástí dokumentace. Ve výkresové části této dokumentace je vyznačena výška původního terénu. Ve spisu se dále nachází kopie projektové dokumentace vypracované ing. Jaromírem Dybalem z února 2012, kterou do spisu doložili 23.08.2013 manželé Krbovi. Městský úřad svým rozhodnutím dodatečně povolil stavbu a stanovil podmínky pro její provedení a dokončení, kde jako podmínka č.1 je uvedeno, cit.: „Stavba bude dokončena podle ověřené projektové dokumentace.“. Nikde, v celé výrokové části rozhodnutí není uvedeno, která projektová dokumentace, ze tří výše uvedených, byla podkladem pro dodatečné povolení stavby a podle které projektové dokumentace má být stavba provedena a dokončena. Neuvedl, která dokumentace bude ta „ověřená“. Ze spisu vyplynulo, že stavbu nelze dodatečně povolit tak, jak byla postavena, neboť stavebník nezíská souhlas vlastníků pozemku parc.č. 5662 (původně část pozemku parc.č. st.605) na kterém je část stavby postavena. Proto je logické, že stavebník ve snaze zachovat alespoň tu část stavby, která není dnes již na pozemku manželů Krbových, vypracoval dokumentaci novou, k provedení úprav stavby. Speciální stavební úřad pak měl ve svém rozhodnutí jednoznačně stanovit, dle které projektové dokumentaci stavbu dodatečně povolil. Termín „dle ověřené projektové dokumentace“ je KUZL50179/2014 rozhodnutí o odvolání
-5-
v tomto případě zavádějící, neboť v průběhu řízení obdržel speciální stavební úřad tři různé projektové dokumentace, a všechny jsou součástí spisu, jak byl předložen odvolacímu orgánu. Ověřenou dokumentaci zašle stavební úřad stavebníkovi po nabytí právní moci stavebního povolení. V tomto případě po nabytí právní moci dodatečného povolení stavby. Protože stavebník chtěl provést úpravy existující stavby a v průběhu řízení předložil dvě různé projektové dokumentace, měl speciální stavební úřad přesně specifikovat, dle které projektové dokumentace stavbu dodatečně povolil. Výrok musí být jasný, srozumitelný, přesný a určitý, neboť pouze tato část rozhodnutí je závazná, schopná právní moci a vykonatelná. Z výroku napadeného rozhodnutí ovšem není vůbec jasné, jaké stavební úpravy místní komunikace speciální stavební úřad povolil, dle které projektové dokumentace. Je sice uveden stručně popis úprav, ale vůbec není uvedeno, kterou projektovou dokumentaci měl v úmyslu speciální stavební úřad, po nabytí právní moci rozhodnutí, ověřit a která projektová dokumentace je tedy pro stavebníka závazná. Městský úřad tím porušil zásadu zákonnosti, když správní orgán je ve své činnosti vázaný všemi právními předpisy, které jsou součástí právního řádu. Ve svém rozhodnutí nedodržel ustanovení §68 odst.2 správního řádu, když výrok nebyl dostatečně jasný, srozumitelný, přesný a určitý a to ve velmi podstatné věci – určení, dle které projektové dokumentace stavbu dodatečně povolil. Projektová dokumentace určuje prostorové řešení stavby, její členění, rozměry a druhy konstrukcí a technologické vybavení; navrhuje účelové, stavebně technické a ekonomické řešení stavby splňující podmínky na její provedení, budoucí užívání a údržbu. Proto je důležité, pro stavebníka i další účastníky řízení a dotčené orgány vědět, jaká projektová dokumentace je podkladem pro vydání povolení. V tomto případě nešlo pouze o dokumentaci skutečného provedení stavby, protože stavebník chtěl provést zároveň změnu stavby tak, aby vyhověl manželům Krbovým. Protože ve spisu byly tři různé projektové dokumentace, měl speciální stavební úřad jednoznačně stanovit, která dokumentace je podkladem jeho rozhodnutí. Toto pochybení městského úřadu způsobilo nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a vedlo k jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání. Vycházel-li správní orgán při vydání rozhodnutí z projektové dokumentace, která musí být součástí žádosti, a to za situace, kdy součástí spisu jsou i další (jiné) projektové dokumentace, které doložil stavebník jako přílohy ke své žádosti, ev. účastník řízení, měl povinnost ve svém rozhodnutí vyložit z jakého důvodu přihlíží ev. nepřihlíží k té které projektové dokumentaci. Z rozhodnutí napadeného odvoláním však není zřejmé, kterou PD použil jako podklad pro své rozhodnutí a proč. Pokud spis obsahuje několik projektových dokumentací, jejichž obsah (technické řešení stavby) není stejný a správní orgán v odůvodnění rozhodnutí nevysvětlí, které podklady (projektovou dokumentaci) vzal v úvahu jako podklad pro své rozhodnutí a které vyloučil a proč, je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Z odůvodnění rozhodnutí musí být zřejmé, proč stavbu dodatečně povolil podle konkrétní projektové dokumentace. Odvolací orgán proto konstatuje, že městský úřad ve svém rozhodnutí neurčil (neoznačil), podle které projektové dokumentace stavbu dodatečně povolil, čímž se rozhodnutí stalo nepřezkoumatelným. V odůvodnění rozhodnutí je podrobný popis průběhu řízení, soupis podkladů i pořízených protokolů; speciální stavební úřad se zabýval také námitkami účastníků řízení, ale neodůvodnil, co ho vedlo k tomu, že dodatečně povolil stavbu v takové podobě, v jaké ji povolil; lze se pouze domnívat, podle které projektové dokumentaci stavbu dodatečně povolil. Vzhledem k tomu, že odvolatelé se domáhají odstranění celé stavby, není v odůvodnění uvedeno, proč se rozhodl dodatečně povolit stavbu v takové podobě v jaké ji povolil a proč se nezabýval (neřešil) částí stavby na pozemku odvolatelů. K tomu je potřebné uvést, že nepovolenou stavbu je třeba od samého počátku projednávat v řízení dle §129 stavebního zákona jako celek, nelze část stavby vyčlenit a projednávat samostatně. V tomto duchu měla být také vypracovaná projektová dokumentace, která byla podkladem pro dodatečné povolení stavby. Měla se zabývat i částí stavby, která by měla být odstraněna z pozemku parc.č. 5662 ve vlastnictví manželů Krbových. Pokud nepovolená stavba je situována na více parcelách, toto není KUZL50179/2014 rozhodnutí o odvolání
-6-
samo o sobě důvodem, aby stavební úřad podle vlastnické hranice dělil řízení o odstranění stavby či dodatečné povolení stavby na více dílčích řízení. Odstranění a dodatečné povolení stavby je ve stavebním zákoně postavené tak, že v případě nepovolené stavby se zahájí řízení o jejím odstranění a pokud stavebník požádá o její dodatečné povolení, řízení o odstranění stavby se přeruší a vede se řízení o dodatečném povolení stavby. Jedná se o dvě samostatná řízení. Pokud ale stavebník chce zároveň provést změnu stavby (v tomto případě tomu tak evidentně je) nelze se tvářit, že část stavby neexistuje. Vždyť odstranění části stavby je součástí oné změny stavby, protože ji nechce povolit ve stavu, v jakém byla provedena, ale změněnou a to nejen tak, že posune osu komunikace, jak uvádí, ale že zároveň odstraní část stavby, nacházející se na pozemku odvolatelů. Řízení o dodatečném povolení stavby (a nejspíš i řízení o odstranění nepovolené stavby) bylo zahájeno o stavbě, která neodpovídá stavbě, která byla dodatečně povolena. Tyto nesrovnalosti musí být jasně identifikovatelné a odůvodněné, aby bylo zřejmé, k jakým změnám stavby v průběhu řízení došlo a proč tyto změny speciální stavební úřad akceptoval. Správní řád i stavební zákon dávají přednost smírnému vyřešení námitek. Městský úřad měl v řízení preferovat smírné řešení sporu mezi stavebníkem a manžely Krbovými, kteří se stavbou nesouhlasí především z důvodu, že dle jejich názorů stavba způsobuje zavlhnutí obvodové zdi jejich domu, čímž je narušována jeho statika. Vzhledem k obsahu spisu, ze kterého je zřejmé, že k dohodě mezi stavebníkem a manžely Krbovými nejspíš bez zainteresování dalších osob nedojde, mohl městský úřad iniciovat jednání mezi stavebníkem a manželi Krbovými za účasti autorizovaného projektanta, kde by byla možnost dospět k řešení vyhovujícímu stavebníkovi i manželům Krbovým. Ze spisu vyplývá, že speciální stavební úřad provedl místní šetření 22.03.2007 (viz. spis dok.č. 24/1). Ze spisu také vyplývá aktivní snaha pí V.Krbové řešit stávající situaci, ale také její naprostá nepřístupnost k jakémukoliv jinému řešení než úplnému odstranění stavby komunikace. Tato varianta je ale nepřijatelná pro stavebníka, tj. obec, která by měla uspokojovat potřeby svých občanů, a to i potřeby týkající se dopravy. Obec je dle §9 odst.1 zák.č. 13/1997 Sb., vlastníkem místních komunikací, které jsou veřejně přístupné a slouží převážně místní dopravě na území obce. Jako vlastník je obec povinna o tyto komunikace řádně pečovat, k čemu patří i údržba a oprava. Ze spisu vyplývá, že komunikace existovala již před rokem 2004 (viz. spis dok.č. 34 – foto z archívu obce; dok. č. 35/1 - pasport místních komunikací) a je jedinou pozemní komunikací, která splňuje podmínky §20 odst.3 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, jak vyplývá ze šetření provedeného krajským úřadem (viz.spis dok.č. 58/1), tj. aby stavební pozemky byly dopravně napojeny na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Speciální stavební úřad měl také možnost vyžádat si k věci znalecký posudek soudního znalce (na co se také odkazoval – viz.spis dok.č.38), jehož závěry mohl využít ve svém rozhodování. Znalecký posudek soudního znalce ve spisu ovšem není doložen. V důsledku zjištění nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, odvolacímu orgánu nezbylo než napadené rozhodnutí podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu v celém rozsahu zrušit a věc vrátit k novému projednání správnímu orgánu, jakož i vyslovit závazný právní názor o postupu v dalším řízení. Městský úřad věc znovu projedná, přičemž v řízení bude postupovat tak, aby odstranil pochybení, která mu byla nadřízeným orgánem v odůvodnění tohoto rozhodnutí vytknuta. Především: - vyzve stavebníka k doplnění projektové dokumentace dodatečně povolované stavby, která bude současně i dokumentací podle které bude stavba upravena tak, aby obsahovala i úpravy terénu po odstranění stavby z pozemku parc.č. 5662 ve vlastnictví manželů Krbových a deklaroval, že práce budou provedeny současně. - správní orgán se dále bude zabývat i všemi námitkami a fakty uvedenými v odvolání a náležitě se s nimi v nově vydaném rozhodnutí vypořádá KUZL50179/2014 rozhodnutí o odvolání
-7-
- zjistí-li správní orgán během dalšího řízení nové skutečnosti, pak tyto promítne do nově vydaného rozhodnutí - nové rozhodnutí bude mít všechny náležitosti rozhodnutí dle §115 odst.1 stavebního zákona, §18c odst.1 vyhlášky 503/2006 Sb., jako i §68 a §69 správního řádu. Právní názory vyslovené v odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou pro rozhodnutí věci závazné. Nově vydané rozhodnutí pak bude dostatečně přesvědčivé a věcně i formálně správné. Odvolací správní orgán si je vědom té skutečnosti, že ve věci samé nerozhodl ve lhůtě normované ust. §71 odst.3 správního řádu, a to z důvodu extrémně vysoké vytíženosti odvolacího správního orgánu. Samotná tato skutečnost ovšem nezakládá nezákonnost vydaného rozhodnutí, neboť výše uvedená lhůta určená k vydání rozhodnutí je toliko lhůtou pořádkovou, a její nedodržení s sebou nenese žádné právní účinky. POUČENÍ Podle ust. §91 odst.1 správního řádu se proti rozhodnutí odvolacího orgánu nelze dále odvolat, toto rozhodnutí je konečné a nabývá právní moci dnem oznámení.
otisk úředního razítka
Ing. Emilie Klinkovská vedoucí odd.silničního hospodářství
(dokument je opatřen elektronickým podpisem)
Stejnopis se doručí Účastníci řízení (DS; do vlastních rukou) Mgr. David Černý, advokát, AK Skalka & Grepl & Černý, Horní nám. 365/7, 77900 Olomouc, IDDS: p4aw4s4 zastupující Karla Krbu a Vlastu Krbovou, Růžďka č.p. 135, 756 25 Růžďka Obec Růžďka Ředitelství silnic Zlínského kraje, p.o., oddělení majetkové správy, K Majáku 5001, 76001 Zlín Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s., Jasenická 1106, 75511 Vsetín, IDDS: hcxgx4k Telefónica Czech Republic, a.s., Za Brumlovkou 266/2, 14022 Praha, IDDS: d79ch2h ČEZ Distribuce, a. s., Teplická 874/8, 40502 Děčín, IDDS: v95uqfy RWE Distribuční služby, s.r.o., Plynárenská499/1, 60200 BrnoIDDS: jnnyjsó Lukášová Hana, Růžďka č.p. 290, 756 25 Růžďka Michalský Jan, ml., Růžďka č.p. 226, 756 25 Růžďka Tomeček Stanislav, Růžďka č.p. 71, 756 25 Růžďka - neznámým dědicům doručeno veřejnou vyhláškou Tomečková Cecilie, Růžďka č.p. 71, 756 25 Růžďka Pagáčová Božena, Růžďka č.p. 316,756 25 Růžďka Zadorožná Dana, Gen. Píky Č.p. 492/4, Neředín, 779 00 Olomouc 9 Trusinová Jaroslava, Hostinského č.p. 1538/3, Praha 5-Stodůlky, 155 00 Praha 515 Lukáš Josef, Růžďka č.p. 290, 756 25 Růžďka Holá Monika, Růžďka č.p. 72, 756 25 Růžďka Holý Milan, Růžďka č.p. 72, 756 25 Růžďka Dotčené orgány (DS) Městský úřad Vsetín, odbor životního prostředí Obecní úřad Růžďka, silniční správní úřad Městský úřad Vsetín, odbor ÚP, stavebního řádu a dopravy Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, ÚO Vsetín, dopravní inspektorát, IDDS: w6thp3w Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Krajská hygienická stanice Zlínského kraje KUZL50179/2014 rozhodnutí o odvolání
-8-
