2014, Brno Oldřich Trenz Integrované informační systémy

2014, Brno Oldřich Trenz

Integrované informační systémy (Úvod do předmětu)

Organizace Cvičení – Středa 7.00–8.50 (lichý, sudý týden) Přednáška – Úterý 13.00–14.50; Q15 Ukončení – Zkouška (5 kreditů), písemná (ústní) – Nutnou účastí na zkoušce je vypracování projektu z oblasti IS (8–12 stran)

strana 3

Obsah předmětu 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Informační systém a informační strategie (4/0) Systémová integrace (6/2) Softwarové prostředky podnikové informatiky (6/4) Podpora manažerských aplikací (6/4) Efektivnost zavádění IS/ICT (4/2) Ochrana softwaru a dat (2/2)

strana 4

Cíl předmětu Cílem předmětu je prezentace současného pojetí integrovaného informačního systému, přístup k jeho tvorbě z pohledu managementu podniku a systémové integrace a s důrazem na přínosy a problémy při realizaci. Součástí je i využití expertních systémů a neuronových sítí v MIS.

Důraz bude kladen na: • • • • • •

Informační strategii a její pojetí Integraci podnikových aplikací Komponenty podnikového IS Softwarovou podporu rozhodování Výpočet návratnosti investice do IS Bezpečnost informačních systémů

strana 5

Motivace • Zopakovat si základní pojmy z IS. • Seznámit se s problematikou integrace IS. • Osvojit si podstatu informační strategie v podniku. • Získat přehled v prostředcích podnikové informatiky. • Schopnost posoudit přínos jednotlivých řešení.

Úvod

• • • •

Informace Systém Informační systém Integrovaný informační systém

strana 6

Informace a tvorba znalostí

strana 7

Odpadky

Z NALOSTI

Něco nového?

Poznatky

Ano

Rozumím

?

Ano

Zobecnění Teorie

Ne

Ne

soudy

Zprávy Informace Problém

Data OBJEKT

Rozhodování

Informace a tvorba znalostí

strana 8

INFORMACE je nehmotná, snižuje entropii systému, obsažena ve zprávách.

DATA jsou atributy objektů vyjádřené pomocí znaků (signálů). ZPRÁVY jsou DATA vyznačující se syntaxí a sémantikou, mohou poskytovat informaci pouze tomu, kdo jim rozumí.

INFORMACE je ZPRÁVA, která snižuje entropii systému. ZNALOSTI (člověka) jsou INFORMACE pamatované v podobě soudů (pravdivých výroků). Entropie vyjadřuje míru neuspořádanosti systému.

Proces získávání a údržby znalostí

Millerova pyramida úrovní znalostí a dovedností

http://www.systemonline.cz/clanky/managementznalosti.htm

http://www.wikiskripta.eu/index.php/F%C3%B3rum: Testy

Pojetí systému

strana 9

Systém je účelová množina prvků a vazeb mezi nimi, které společně určují jeho vlastnosti A

D

F O3

C

B O1

E

G O2

!!! Na jednom objektu např. podnik, lze definovat mnoho systémů (informační, vzdělávací, výrobní, dopravní, atd.)

Pojetí systému

strana 10

Řízení je cílené působení na řízený objekt tak, aby se dosáhlo určitého předepsaného cíle. Řízení: − ovládání

Řízení bez zpětné kontroly (vazby)

− regulace

Řízení se zpětnou vazbou (konst. hodnota reg. veličiny)

− optimální řízení

Minimalizace energie, max. účinnost, min. čas

− adaptivní řízení

Systém mění parametry s důrazem na optimalitu procesu

− umělá inteligence

Nejvyšší stupeň řízení, předvídání, zdokonalování, aj.

Automatické řízení rozlišné v působení řídícího systému na řídící systém: logické, spojité, diskrétní, fuzzy.

Řízení se dělí podle toho zda výsledek je, či není kontrolován – zpětná vazba.

http://autnt.fme.vutbr.cz/svarc/ZakladyAutomatizace.pdf

Pojetí systému

strana 11

PRVEK je při dané rozlišovací úrovni dále nedělitelná část systému Vnitřní prvky – mají vazby pouze na prvky téhož systému Hraniční prvky – mají alespoň jednu vazbu na prvek jiného systému Okolí systému – prvky, které nepatří do zkoumaného systému

Subsystém – prvek, který samostatně plní významné komplexní funkce Analýza – dekompozice stávajícího systému podle stanoveného pohledu na prvky a vazby tak, aby věrně postihovaly jeho strukturu a vlastnosti Syntéza – definovaní prvků a vazeb tak, aby bylo dosaženo cílového chování systému

(Integrovaný) Informační systém

strana 12

Informační systém je účelová množina prvků a vazeb mezi nimi, ve kterém prvky představují místa transformace vstupních informací na výstupní a vazby - informační toky. Informační systém je systém metod, lidí a prostředků zabezpečujících informační procesy. Integrovaný informační systém poskytuje informace všem úrovním řízení v potřebném rozsahu a čase. Potřebná data (o stavu procesů a okolí) se v systému uchovávají jednou a zpracovávají se ze všech potřebných hledisek.

Informační systém

strana 13

Prvky IS: •Hardware •Software •Datové zdroje •Lidé •Technologie •Procesy •Soubor nařízení a pravidel, organizační prostředky (orgware) Informační systém existuje i bez PC!

Technologickým prvkem může být ERP software. BI, SCM,SRM, ECM, CRM, EAM

Informační systém

strana 14

Cíle IS:

•strategické (plánování investic…), •taktické (vedení, kontrola rozpočtů…), •operační (každodenní rutina). Holistický pohled na IS

Holistický pohled je filosofický názor nebo směr, který zdůrazňuje, že všechny vlastnosti nějakého systému nelze určit nebo vysvětlit pouze zkoumáním jeho částí.

https://moodle.unob.cz/mod/resource/view.php?id=128 66

Základní funkce IS

strana 15

• Sběr dat

• Uchování a zpracování dat • Prezentace dat

Systém řízení Inf. systém

Vstupy

Výrobní proces

OKOLÍ

Výstupy

Význam informačních systémů

strana 16

Existence kvalitního informačního systému vyplývá z potřeby vytvoření podmínek pro kvalitní řízení podniku jako jsou: • jednotná a přesná informovanost, • rychlá obnova informace, • řešení obtížných rozhodovacích problémů,

• nové kvalitní služby informačního systému, • plnění specifických požadavků jednotlivých zákazníků, • zavádění netradičních forem prodeje

Vztah IS k systému řízení Tradiční oblasti uplatnění IS v podnikatelských organizacích

https://moodle.unob.cz/mod/resource/view.php?id=12866

strana 17

Vztah IS k systému řízení

strana 18

IS z pohledu úrovně řízení EIS  představuje bloky strategického řízení MIS  představuje aplikace pro podporu řízení na taktické úrovni TPS  představuje aplikace hlavních činností podniku v operativní úrovni řízení OIS  představuje kancelářské aplikace EDI  představuje aplikace realizující elektronickou komunikaci s okolím

Vztah IS k systému řízení

strana 19

Manažerské informační systémy (MIS)

•

manažerské (EIS – Executive IS)

•

taktické (DSS – Decision Support System)

•

vedení (MIS – Management IS)

•

expertní (KWS – Knowledge Work

•

System)

•

kancelářské (OIS – Office IS)

•

operativní

strana 20

Informační strategie

Role informačního managera a tvorba informační strategie (informačního systému)

strana 21

Organizační příprava – jedna z podmínek úspěšné realizace/inovace IS, je zaměřena na základní principy tvorby a údržby integrovaného IS. Obsahuje např. tyto činnosti:

•

stanovení funkce informačního managera* (hlavním důvodem je delegování pravomocí a odpovědnosti za stav a rozvoj IS na jednu osobu),

•

vytvoření útvaru informatiky (pokud je potřebný),

•

ustavení správce databáze, správce počítačové sítě,

•

ustavení pracovního týmu pro formulaci informační strategie,

•

výběr externích spolupracovníků,

•

výběr systémového integrátora.

*Chief Information Officer (CIO), Information Director, Information Vice President

Cíl informační strategie

strana 22

Nerespektování informační strategie podniku vede ke zbytečným nákladům na IS/ICT (vize rozvoje) Informační strategie stanovuje soustavu cílů: •

Zvyšovat výkonnost pracovníků podniku

•

Podporovat dosažení strategických cílů podniku

•

Získávat pro podnik konkurenční výhodu

•

Vytvářet pro podnik další strategické příležitosti rozvoje

Informační strategie je definována na základě vzájemného dialogu managementu podniku a informatiky (analýza procesů a podpora v IS/ICT) Typickou chybou je zavádění dílčích softwarových produktů pro podporu částí IS, bez myšlenky celku. Jednotlivé komponenty by měly být vyvážené. Informační strategie se zpracovává na dobu 2–4 let.

Formulace informační strategie

strana 23

Formulace informační strategie podniku se týká otázek spojených s rozvojem IS podniku: Proč je důležitá informační strategie? Jaký potřebuje mít informační systém?

Jaké informační technologie ho budou podporovat? Informační management přichází s otázkami kdo, kdy, za kolik?

Informační strategie by měla být písemně zpracována a podporována všemi řídícími pracovníky. Komponenty informační infrastruktury: •

Hardware – dostatečný, výkonný, vč. síťové infrastruktury

•

Základní software – OS, databázový systém

•

Dataware – vhodné datové zdroje

•

Peopleware – dostatečná informační a počítačová gramotnost

•

Orgware – efektivní organizační uskupení (kompatibilita s IS a řízením podniku)


strana 24

Výsledkem definování informační strategie je nalezení odpovědí na následující otázky: •Jak může IT přidat hodnotu našim produktům?

•Jaký IS zvýší nejvíce naši konkurenceschopnost? •Kdo a jak má řídit rozvoj a provoz IS/ICT?

•Jak má být rozvoj a provoz IS/ICT organizován? •Kolik prostředků máme vydávat na rozvoj a provoz IS/ICT? •Kde a jak máme získávat tyto zdroje a jak hodnotit jejich efektivnost?

•Jak vychovávat a motivovat pracovníky ve využití IS/ICT? •Jak nastavit bezpečnostní politiku v IS?


strana 25

Cílem procesu tvorby informační strategie je určení oblastí kde lze očekávat efekt v nasazení IS/ICT největší. Nutné stanovit postup (strategii) jak tohoto efektu dosáhnout (analýza, možnosti, rozvoj v oblasti). V etapě plánování je nutno jasně stanovit nebo definovat:

•

Cíle kterého má být danou aplikaci dosaženo (zvýšení účinnosti, zlepšení výkonu, vytvoření nových příležitostí)

•

Stanovit ukazatele – metriky – k posouzení rozvoje

•

Zodpovědného managera – informační manager

•

Systém časového a organizačního sledování a vyhodnocení stanovených cílů

•

Očekávání a organizační opatření konzultovat s pracovníky podniku

Informační manager - povinnosti

strana 26

•

odpovídá za přípravu, realizaci informační strategie,

•

sleduje stav IS, účinnost informační strategie a navrhuje inovace na základě požadavků uživatelů IS,

•

odpovídá za tvorbu vnitropodnikových norem, které souvisí s provozem IS,

•

odpovídá za realizaci zákonných ustanovení a předpisů týkajících se IS,

•

zabezpečuje zdroje financování inovace a provozu IS,

•

zabezpečuje odbornou přípravu všech uživatelů IS,

•

koordinuje spolupráci se systémovým integrátorem.

Předpokladem pro výkon funkce informačního managera není specializace v informatickém oboru nutnou podmínkou. Jedná se o komplexní manažerskou kvalifikaci.

Role informačního managera a tvorba informační strategie (informačního systému)

strana 27

Informační manager

•

Osoba zodpovědná za kvalitu a rozvoj informačního systému

•

Rozvoj IS po stránce organizační, obsahové, v souladu s globální strategií firmy (práva a povinnosti)

•

Odpovědnost za technické, programové, organizační, datové a lidské zdroje IS

•

Nutná podmínka – členství ve vrcholném managementu + pravomoce

•

Zřízením pozice informačního managera je nutnou podmínkou k realizaci procesu zvyšování kvality IS/ICT.

•

Delegování pravomocí a odpovědnosti za vývoj IS/ICT ve firmě na jednu osobu

•

Neřeší se technická podstata, ale soulad s finanční strategií, globální strategií, organizační přesah. Důraz na dostupnost procesů řízení firmy koncovým uživatelům

(Chief Information Officer (CIO), Information Director, Information Vice President

Vztah podnikové a informační strategie

strana 28

SODOMKA, P. a H. KLČOVÁ. Informační systémy v podnikové praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Computer Press, 2010, 501 s. ISBN 978-80-251-2878-7.

Možné přístupy managerů k informační strategii

strana 29

Dle poměrného zastoupení mezi tradičními managery a informatiky lze definovat zda IS/IT je do podniku tlačeno, nebo taženo (obrana, útok). Jak definuje Parsons, lze strategii rozdělit do následujících skupin:

a) Monopol •

Jeden centrální IT útvar pro všechny uživatele

•

I malé zdroje uspokojí potřeby všech uživatelů, snadno kontrolovatelné výdaje

•

Ne všichni uživatelé jsou spokojeni s aplikacemi, které plně nereflektují konkurenceschopnost společnosti

•

Banky, pojišťovny, velké korporace

Parsons, G. L.: Fitting Information Systems Technology to the Corporate Needs. The Linking Strategy. Harward Business Scholl. 1983.


strana 30

b) Centrální plánování

•

Strategie IS/IT plně integrována s podnikatelskou strategií a řízena útvarem pro IS na nejvyšší úrovni řízení

•

Efektivnější nákupy (výběrová řízení), přerozdělení zdrojů

•

Nutná zvýšená angažovanost managerů, nižší flexibilita s ohledem na vývoj v oblasti IS/IT, častý odpor nižších složek řízení

•

V rámci podnikových holdingů (standardizace) a nezávislé řízení dílčích divizí

c) Vedoucí role •

Chápání podstaty IT pro konkurenceschopnost společnosti

•

Využití nejmodernějších technologií (značné náklady)

•

Aplikace jsou často rizikové (beta provoz) a potřebují podporu managementu

•

Typické pro firmy zaměřené na IT, nebo firmy s výraznou složkou IS/IT


strana 31

d) Volný trh

•

Uživatelé znají velmi dobře IS/IT, aplikují progresivní technologie

•

Informatický útvar čelí konkurenci, má malou podporu managementu

•

Nerovnoměrný vývoj IS/IT

•

Organizace s profesními znalostmi – nemocnice, poradenské firmy, atd.

e) Omezené zdroje •

O investicích rozhodují finanční manageři, rozhodující je návratnost

•

Útvar informatiky chápán jako nákladové středisko

•

Malé a začínající podniky, slabý IT manager

f) Nezbytné zlo •

IT aplikováno tam kde není zbytí (předpisy), posuzuje se návratnost

•

Ztráta konkurenceschopnosti, např. státní správa (kauza registr)

Podmínky definování úspěšné informační strategie

strana 32

Ne vždy jsou nastaveny příznivé podmínky pro definování informační strategie. Pro sestavení strategie nutně řídící pracovníci a majitelé podniku musí:

•

Aktivně se podílet na jejím sestavování (nevhodné delegovat na oddělení podnikové informatiky)

•

Myslet strategicky, nad úrovní případných implementačních problémů

•

Identifikovat kritické faktory úspěchu podniku (široký konsensus)

•

Sledovat stav a vývoj vnitřního a vnějšího prostředí podniku

•

Vzýt na sebe dlouhodobý závazek, byť v krátkém horizontu nejsou vidět výsledky

•

Přenest se přes dílčí detaily (technické řešení, apd.)

•

Klást zvýšený důraz na to, aby informační strategie byla známá všem pracovníkům podniku

Model – formulace informační strategie Model je tvořen soustavou pěti matic s generickým charakterem

1) Matice potřeby

2) Matice podnikové kultury

strana 33

Model – formulace informační strategie 3) Matice vyspělosti podniku

4) Matice zdrojů

strana 34

Model – formulace informační strategie 5) Matice možnosti definovat informační strategii

strana 35

Varianty vývoje IS

strana 36

•

Efektivnost IS je spojena s jeho tvorbou, hodnocením rizik, efektů jednotlivých implementačních alternativ

•

Rozlišuje se hledisko vývoje aplikačního softwaru, hledisko vývoje ostatních komponent, hledisko integrace -> varianty řešení (pohled softwarové firmy směrem k zadavateli řešení)

1. Vlastní vývoj, nákup ostatních komponent, vlastní integrace Výhody

Nevýhody

• IS šitý na míru

• Vysoké náklady

• Růst dle potřeb

• Dlouhá doba řešení

• Detailní znalost

• Nižší kvalita a obtížná integrace

• Konkurence nezná slabé a silné • Nízká parametrizace stránky • Značné riziko údržby spojené • Snadná reakce na potřeby s fluktuací uživatelů

Varianty vývoje IS

strana 37

2. Vývoj externí firmou, nákup komponent, vlastní integrace Výhody

Nevýhody

• IS šitý na míru

• Vysoké náklady – vyšší než 1.

• Růst dle potřeb

• Dlouhá doba řešení – kratší než 1

• Detailní znalost

• Obtížná integrace

• Konkurence nezná slabé a silné stránky

• Nízká parametrizace

• Optimální využití znalostí interních a externích specialistů

• Riziko úniku důvěrných informací

Varianty vývoje IS

strana 38

3. Nákup všech komponent, vlastní integrace Výhody

Nevýhody

• Rychlá realizace

• Procesy v podniku nutné přizpůsobit možnostem ASW

• Nižší náklady • Lze vybrat osvědčený produkt • Aplikační software (ASW) je parametrický – nové funkce jeho úpravou

• V případě nákupu ASW od různých dodavatelů obtížná integrace • Obtížná údržba vazeb mezi aplikacemi, nízká stabilita

ASW je programové vybavení, které je navrženo a vytvořeno pro řešení nějakého konkrétního problému (kancelářské, grafické, antivirové, poštovní programy, aj.).

Varianty vývoje IS

strana 39

4. Nákup celého IS/IT od systémového integrátora Výhody • Nejrychlejší realizace

Nevýhody

• Nízké náklady

• Procesy v podniku nutné přizpůsobit možnostem ASW

• Profesionální a osvědčené řešení • Aplikační software (ASW) je parametrický – nové funkce jeho úpravou • Rozložení rizik mezi podnik a systémového integrátora

• Velká závislost na SI, jeho schopnostech, serióznosti, stabilitě • Riziko úniku důvěrných informací

Varianty vývoje IS

strana 40

5. Tvorba IS systémovým integrátorem a outsourcing Výhody (stejné jako u 4. +)

Nevýhody (stejné jako u 4. +)

• Snížení nároků na provozní personál

• Další růst závislosti na systémovém integrátorovi

• Nižší náklady

• Další zvýšení rizika úniku důvěrných informací

• Využití progresivních technologií

Outsourcing – vyčlenění činností které se nechají spravovat externím subjektem (specialistovi na tuto činnost). Výsledkem je snížení nákladů a zaměření na podstatu své činnosti -> zvýšení konkurenceschopnosti.

Bezpečnost dat v IS

strana 41

•

Bezpečností politika musí stanovit správu IS a odpovědné osoby za jednotlivé zdroje v organizaci (HW, SW, data, lidé). Musí být dokumentována, prosazována, schvalována na úrovni vrcholného managementu a je součástí IS.

•

Cílem bezpečnostní politiky je zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti systému jako celku.

•

Data mohou být z pohledu bezpečnosti: důvěrná (pro skupinu uživatelů), dostupná (pro oprávněné uživatele), musí mít vnitřní integritu (nesmí být duplicitní, neoprávněně měněna).

•

Každá informace vyplývající ze zpracování dat má svou cenu (kvantitativní) a hodnotu (kvalitativní), ztráta informace způsobuje přímé (vyčíslitelné) a nepřímé škody (ztráta reputace, důvěrihodnosti, …)

•

Informace může být: všeobecná, vyhrazená, důvěrná, tajná, přísně tajná (podle zákona 148/1998 sb. – O ochraně utajovaných skutečností)

Bezpečnost dat v IS

strana 42

Druhy ochrany dat v IS

•

Proti ztrátě nebo zničení (ochrana proti havárii systému, virům, vnějším živlům)

•

Proti zneužití (důvěrnost dat chráněna proti neoprávněnému použití omezením přístupu, programy proti kopírování)

•

Proti nežádoucím změnám (definování aktivního přístupu, kontrola shodnosti a duplicity dat)

Prostředky ochrany dat v IS

•

Technické (spolehlivost techniky, požární zabezpečení, přístupový systém, ...)

•

Programové (antivirový systém, šifrování, autentizace heslem, …)

•

Organizační (organizační struktura, pravidla archivace, přístupová práva, bezpečnostní certifikace – prověrky, monitorování činnosti, …)

Strategie řízení IS - shrnutí

strana 43

Cílem strategie řízení je optimální podpora cílů podniku a podnikových procesů pomocí informačních technologií, dát informačnímu systému a informačním technologiím podnikatelskou hodnotu.

Strategické řízení IS je kontinuální proces, který musí budovat a neustále udržovat integritu IS v úrovni vizí, okolí podniku, interních podnikových procesů, technologické (datová, hardwarová, softwarová, uživatelského rozhraní) a metodické. Úkolem strategického řízení IS je formulovat vize, cíle a určit cestu realizace cílového stavu, řídit přechod od současného do cílového stavu.

strana 44

Systémová integrace


strana 45

Relativně mladá disciplína SW inženýrství vznikla jako reakce na aktuální problémy praxe z následujících důvodů: •

růst významu informací,

•

rychlý vývoj ICT,

•

vysoké nároky na kvalifikaci.

Aby se IS projevil jako strategický faktor musí splňovat následující požadavky: •

musí podporovat strategické cíle podniku,

•

musí fungovat jako otevřený systém,

•

musí být chápán jako jedno z hlavních jmění podniku.

Systémová integrace je proces tvorby integrovaného IS, tj. proces cílevědomého propojení (v souladu s informační strategií podniku) všech komponent HW, SW, podnikových procesů a prostředí do fungujícího systému.


strana 46

Systémová integrace Systémová integrace je proces tvorby integrovaného IS, tj. proces cílevědomého propojení (v souladu s informační strategií podniku) všech komponent HW, SW, podnikových procesů a prostředí do fungujícího systému. - Propojení různorodých aplikací, jejich výběr, integrace do jednotného IS/IT Integrovaný informační systém Integrovaný informační systém poskytuje informace všem úrovním řízení v potřebném rozsahu a čase. Potřebná data (o stavu procesů a okolí) se v systému uchovávají jednou a zpracovávají se ze všech potřebných hledisek.

Česká společnost pro systémovou integraci http://www.cssi.cz/cssi/

Principy systémové integrace

strana 47

Systémová integrace je proces tvorby horizontálně i vertikálně propojených komponent HW, SW, podnikových procesů a prostředí do fungujícího systému (informačního systému). Systémy S1 a S2 jsou integrovány, pokud libovolnou zprávu ze systému S1 lze identifikovat v systému S2 (prof. Klas) Komplexnost – podporuje všechny významné vnitropodnikové procesy Standardizace – akceptování mezinárodních standardů garantujících jistou nezávislost na výrobcích HW a SW Jednotná koncepce vyjádřená v informační strategii podporovaná top managementem podniku Disciplinovanost – IS musí být provozován podle určitých pravidel, obvykle formulovaných v provozním řádu

Úrovně systémové integrace

strana 48

Vývoj systémové integrace

strana 49

Duplicitní uložení dat (např.informace o výrobních strojích v subsystému ZP i OPV, o zaměstnancích v subsystému JEP i PAM, atd.). Praxe vyžaduje datovou integraci, tj. vytvoření jednotné datové základny Integrace aplikací – důsledek rozšiřující se podpory automatizace podnikových procesů, požadavky na propojení: ZP (HIM) na ÚČETNICTVÍ, SKLAD – OPV (výpočet plánu a generování výdejek pro sklad) Integrace podnikových procesů – rozšiřování automatizace vede k podpoře procesů jednotlivých útvarů, později procesů přesahujících hranice útvarů po horizontále i vertikále a také procesů probíhajících mezi podnikem a okolím. Příklady: THM, THV, KUSOVNÍKY, OPV – úroveň výroby

FINPLAN – propojení procesů ekonomického a výrobního plánování


strana 50

Integrace uživatelského rozhraní – propojuje techniku s lidmi jednoduché a srozumitelné, Integrace metodická – využití jednotné metodiky a CASE nástrojů pro efektivní tvorbu IS Integrace technologická – vývoj HW, SW, počítačových sítí vyžaduje začlenění do IS různorodých produktů. Integrace s prostředím – informační systém musí být schopen přijímat potřebné informace z prostředí a požadované informace předávat do prostředí. Není to problém komunikačního média. IS musí být schopen zpracovat vstupující informačně (ručně nebo automatizovaně) a vytvořit informace požadované prostředím.


strana 51

Integrace názorů (jak podpořit podnikovou strategii, které procesy prioritně podporovat pomocí ICT, jaké se očekávají efekty, kdo bude odpovědný, postup realizace, stanovení zdrojů) Integrace podniku s okolím (vytvořit pružnější vazby k obchodním partnerům pomocí ICT, zavedení platebních karet) Integrace vnitropodnikových procesů (zefektivnění procesů – reengineering) Aplikace IS překrývá útvary U1, U2, U3 v horizontální i vertikální úrovni

U1 U3

U2

SI – rizika – podnikový pohled

strana 52

Rizikové faktory

•

Vyšší složitost systému (projekt, příprava řešení, úroveň IT)

•

Zvyšující nároky na uživatele

•

Kolize na úrovni IS/IT (havárie, infikace, chyba lidského faktoru)

Nutné splnit •

Integrace podnikových vizí, ideí

•

Integrace podnikové a informační strategie

•

Integrace podniku s okolím (reporting)

•

Integrace podnikových procesů

•

Integrace technologická

Kritické prvky úspěchu •

Znalosti lidí, odhady času a nákladů, testování, systémový integrátor, budování bez koncepce, povrchní specifikace IS, IS/IT řízení na nízké ú.


strana 53

Integrace technologická (začlenění všech potřebných technologických komponent IS – DATA, HW, SW, UŽIVATELSKÉ ROZHRANÍ) Integrace metodická – propojuje všechny techniky a nástroje použité ve všech úrovních systémové integrace. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE je proces, který nikdy nekončí. Je nedílnou součástí konkurenčního boje podniku zákazníka a svou opodstatněnou existenci. Je to proces udržování provozuschopnosti IS.

Moderní přístupy inovace IS Outsourcing Business inteligence Application Service Providing (ASP)

Servisně orientovaná architektura Cloud

strana 54

Projekt outsourcingu obsahuje: •

strategickou analýzu funkčních oblastí,

•

určení funkčních oblastí, které budou prováděny v rámci outsourcingu,

•

definice požadavků na poskytovatele,

•

výběr poskytovatele,

•

transformace funkční oblasti,

•

řízení vztahu zadavatel – poskytovatel.

strana 55

Nevýhody outsourcingu: •

závislost na poskytovateli outsourcingu,

•

možná nízká operativnost,

•

nutnost řízení vztahu "podnik – poskytovatel",

•

rizika zadavatele (snížení úrovně služby, zvýšení ceny služeb, možnost krachu poskytovatele), nekontrolovatelnost informačních toků mimo podnik.

Organizace outsourcingu

POSKYTOVATEL

strana 56

SÍŤOVÉ SLUŽBY

i

POSKYTOVATEL

SÍŤOVÉ SLUŽBY

GARANT

UŽIVATELÉ U1…Un

GARANT APV

UŽIVATELÉ U1…Un

a)

APV

b)

Podmínkou úspěšného provozu outsoucingu je zásada, aby každý z účastníků získal určitou výhodu.

Business intelligence

strana 57

Poprvé byl termín „business intelligence“ použit Gartnerem a dále pak popularizován Howardem Dresnerem jako „proces zkoumání doménově strukturovaných informací za účelem zjištění trendů nebo jiných společenských informací pro tvorbu závěrů“.

Další definice: •

BI – cesta k informacím a znalostem.

•

BI – cesta jejíž cílem je zlepšení rozhodování využitím široké škály aplikací a technologií sběru, uchování, analýzy a zpřístupnění dat.

•

BI je proces profesionálního sběru, zpracování a šíření informací pro podporu rozhodování vedení podniků.

•

BI je proces zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti podniků inteligentním využitím přístupných dat v rozhodovacím procesu.


strana 58

Všechny definice shodují v tom, že se jedná o získávaní informací využitelných pro podporu rozhodovacích procesů. V původní definici Dresnera je kladen větší důraz na existenci zvláštní doménově strukturované (multidimenzionální) databáze Uživatelské aplikace

•Dotazovací (query) - umožňují jednoduchý přístup k existujícím datům a tvorbu dokumentů vysoké úrovně. •Analytické (OLAP – On Line Analytical Processing) - umožňují rychle poskytnout odpověď na komplexní databázové dotazy. Využívají (zvláštní nebo relační) multidimenzionální databázi. •Dolování dat (data mining) - netriviální extrakci skrytých, dříve neznámých, ale potenciálně užitečných informací z dat, resp. hledání informací v databázích (KDD – Knowledge-Discovery in Databases).


strana 59

Řeší problémy transakčních systémů (nedostatek nebo nedostupnost analytických informací). jsou postaveny na principech multidimenzionálních pohledů na podniková data. Aplikace BI pokrývají analytické a plánovací funkce většiny oblastí podnikového řízení, tj. prodeje, nákupu, marketingu, finančního řízení, controllingu, majetku, řízení lidských zdrojů, výroby, IS/ICT, apod.


strana 60

další dimenze tabulky

ky

závod 1

g

or

iza n a

čn

í

t no d e j

ukazatelé (např. prodej určité komodity, stav zaměstnanců, dosažené tržby)

např. 30.9.

31.10.

30.11.

31.12.

PRVEK TABULKY vyjadřuje hodnotu stav zaměstnanců k 31.12 v závodě 1

čas

Architektura multidimenzionální databáze - OLAP kostka


Externí datové

strana 61

Aplikace

zdroje DATABÁZE

pro

podporu DATOVÉHO Interní datové zdroje

SKLADU

rozhodovacích procesů

Blokové schéma datového skladu

ETL – (Extraction, Transaction, Loading) nebo „datové pumpy“ Databáze datového skladu – konsolidovaný datový zdroj, vytvořený pro určitou organizaci a sdílený pouze v rámci této organizace. Jeho data dokumentují změny v časovém horizontu, a tak umožňují analýzu trendů a porovnání stavů vývoje organizace v různých obdobích.


strana 62

Operační

EAI

datový sklad

Zdrojové systémy

Reporting Reporting

(ODS)

ERP, CIS,

Datové

CRM, eB,

tržiště Datové (DMa) tržiště

SCM

Externí

ETL

IS

Dočasné

Datový

úložiště

sklad

(DSA)

(DWH)

(DMa) OLAP OLAP kostka kostka

Ostatní IS Data mining

Kvalita dat Metadata

Application Service Providing (ASP)

strana 63

ASP znamená pronájem přístupu k běžným komerčním aplikacím.

Pronájem aplikací nabízí odstranění nákladného procesu na zdokonalování a pořizování nového SW Uživatel nemůže požadovat změnu funkčnosti aplikace podle jeho potřeb.

Cloud

strana 64

Jedná se o poskytování služeb či programů uložených na různých serverech na Internetu s tím, že uživatelé k nim přistupují dálkově. Uživatelé neplatí za vlastní software, ale za jeho užití, resp. se jedná o služby zdarma.

Užití

•

kancelářské systémy,

•

distribuované výpočty,

•

operační systémy v prohlížečích (Cloud či iCloud).

Systémový integrátor

strana 65

Systémový integrátor je osoba, skupina odborníků nebo firma?

Záleží na velikosti podniku a složitosti problémů, které souvisí s tvorbou a provozem IS. Nejvhodnější je specializovaná firma odpovídající následujícím požadavkům: •

stabilní kapitálově a odborně, garantující funkčnost a kvalitu celého IS,

•

firma s ověřenou metodikou systémové integrace,

•

disponující integrovanou linií softwarových produktů ZSW, ASW,

•

schopna poskytnout všechny služby komplexní dodávky IS, (projekce, programování, školení, konzultace, servis),

•

má kvalitní a zkušené vedoucí projektů,

•

je diskrétní v tom smyslu, že nezneužije získané informace o podniku.

Solidní systémový integrátor by měl být schopen dodat IS na "klíč".

Příčiny úspěchu/neúspěchu tvorby IS

strana 66

1. Chybně postavená globální podniková strategie.

2. Nerespektování vlastnických a organizačních změn v podniku. 3. Malá angažovanost vrcholového vedení při inovaci IS a podcenění významu IS pro zajištění konkurenceschopnosti podniku. 4. Řízení IS delegováno na příliš nízkou úroveň podnikové hierarchie. 5. Řízení IS je odděleno od řízení organizačních záležitostí.

6. Přecenění partikulárních zájmů útvarů. 7. Projekt IS je zaměřen na dodávku IT. 8. Povrchní specifikace požadavků na IS.

9. Nejednotná datová základna IS. 10. Nedůsledné řízení projektu. 11. Snaha o realizaci příliš rozsáhlých projektů.

Příčiny úspěchu/neúspěchu tvorby IS

strana 67

13. Podcenění provozních nároků software IS na IT.

14. Nevhodný postup tvorby IS a výběr systémového integrátora 15. Nedodržení termínu realizace a finanční náročnosti IS

16. Rychlý vývoj IT 17. Volba nekvalitního software. Volba ASW je odpovědná činnost, při které bychom měli ctít následující kritéria: •

funkčnost – tj. plnění požadovaných funkcí,

•

provozovatelnost (v různém prostředí, např. aplikace pro prostředí Windows nejsou provozovatelné v prostředí OS UNIX),

•

spolehlivost (ošetření chyb uživatele, žádné nedefinovatelné zastavení),

•

ochranu dat,

•

otevřenost a modularitu (pro perspektivní rozšíření funkcí),

•

náročnost na obsluhu (příjemné uživatelské prostředí),

•

kvalitu servisních služeb,

•

přijatelnou dobu řešení úloh,

•

cenu.

strana 68

Softwarové prostředky podnikové informatiky

Podnikové informatiky Podniková informatika představuje principy aplikace informatiky v řízení, provozu a rozvoji ekonomického subjektu. Členění a) Informační systémy a jejich aplikace b) Informační a komunikační technologie

Lukáš Čegan, Podniková informatika, FEI, Univerzita Pardubice

strana 69

Obsah podnikové informatiky

strana 70

Podniková informatika obsahuje:

interní část •

Zajišťuje komplexní řízení podniku (finance, logistika, výroba, …)

externí část •

Skládá se z aplikace a prostředky pro zajištění obchodních vztahů překračující hranice podniku (komunikace, kooperace, předávání obchodních a technických informací, komunikace s obchodními partnery).

Služby podnikové informatiky a) Aplikační služby – poskytují celé aplikace (vedení účetnictví, řízení prodeje, aj.) b) Technologické služby – jedná se o infrastrukturní služby, správa počítačové sítě, instalace počítače, aj)

c) Ostatní, podpůrné služby – školící, konzultační, právní


strana 71

Role v podniku (podnikové informatice) •

Vlastníci – majitelé firmy, členové představenstva, …

•

Uživatelé – manažeři, podnikový analytici, technici, administrativa, …

•

Externí partneři – zákazník, dodavatel, státní zpráva, …

•

Interní informatici – analytik, programátor, administrátor, …

•

Externí informatici – analytik, programátor, administrátor, …

Vzájemné vztahy rolí očekávají vzájemnou kooperaci -> rozlišení úrovně řízení, psychologie vztahu (domluva různých typů lidí – různé komunikační prostředky).

Lidské zdroje jsou základní tvůrčí jednotkou a jejíž kvalita má podstatný vliv na úspěch/neúspěch podniku (aktivity).

Obsah podnikové informatiky (Podnik a jeho data, datové zdroje)

strana 72

a) Základní charakteristiky dat: •

vyjádření, resp. formát dat,

•

vnitřní struktura dat a datové typy,

•

délka nebo objem dat,

•

způsob uložení dat.

b) Kategorizace dat •

podle vzniku (interní, externí),

•

podle účelu (kmenová data, pohybová data, řídící a správní data, dokumentace, studie).

c) Dle původu dat

Interní data – vznik uvnitř podniku, využití uvnitř i vně (účetní data, objednávky, smlouvy, aj.). Externí data – vznik mimo podnik, pro chod podniku nezbytná (příchozí faktury, bankovní výpisy vč. elektronického bankovnictví, statistiky, aj.).

Obsah podnikové informatiky (Podnik a jeho data, datové zdroje – vysvětlení pojmů)

strana 73

Kmenová data Data trvalejšího charakteru nepodléhající častým změnám (zákazníci, dodavatelé, zboží, pracovníci. Pohybová data

Vyjadřující a zachycují změny a pohyby v podnikových procesech (objednávky, smlouvy, výplatní pásky, inventurní seznamy). Řídící a správní data

a) Řídící a administrativní informace určující pravidla pro práci s kmenovými a pohybovými daty (organizační řád, zákony, předpisy, pravidla). b) Číselníky – jednoznačné identifikátory podnikových objektů (číslo a název útvaru, číslo a název materiálu). Dokumentace, studie

Výstupní data podnikových procesů (marketingové přehledy, výrobní dokumentace, pracovní postupy).


strana 74

(Funkce, funkcionalita) Funkce a funkcionalita představují statický pohled na obsah IS/ICT.

Funkce je vymezena jako obsahově určená skupina operací s daty, vztahující se k určité definované potřebě uživatele.

Funkcionalita je hierarchicky uspořádaný souhrn poskytovaných,

požadovaných nebo naplánovaných funkcí. Kategorizace funkcí •

Transakční funkce

•

Analytické a plánovací funkce

•

Speciální, správní a provozní funkce

Obsah podnikové informatiky (Procesy, podnikové procesy)

strana 75

Procesy představují dynamický pohled na obsah IS/ICT.

Proces je množina na sebe navazujících činností, které z definovaných vstupů vytvářejí požadovaný výstup, váží na sebe zdroje a mají měřitelné charakteristiky. Kategorizace procesů a) Podle významu

•

Základní

•

Podpůrné

•

Řídicí

b) Podle vztahu k subjektům •

Interní

•

Externí


strana 76

(Procesní řízení)

Procesní řízení (Business Process Management) je zaměřen na řízení celého životního cyklu podnikání. S nárůstem míry složitosti řízení, jsou jediným zvládnutelným řešením procesy, které komplexně pokrývají celý podnik. Správné uchopení těchto procesu je podstatou BPM, jakožto manažerské disciplíny.

Charakteristickým rysy spjaté s BPM •

důraz na automatizaci,

•

integraci.


Podnikový informační systém

strana 77

Opakování (volná definice): Informační systém (IS) je systém pro sběr, udržování, zpracování a poskytování informací a dat. Systém nemusí být nutně automatizovaný pomocí počítačů a může být i v papírové podobě Charakteristickým rysem podnikových informačních systémů je vysoká heterogenita, která je dána počtem spolupracujících technologií, aplikací, atd. Aplikace jsou klíčové prvky informačního systému, kritéria členění: •dle vlastního určení,

•nabízené funkcionality, •použité technologie, •způsobu zpracování,

•způsobu řešení. Hlavním cílem totiž není softwarový produkt zavést, ale jeho prostřednictvím zlepšit chod podniku a výsledek podnikání.


strana 78

(Změny v chápání pojetí IS)

V průběhu 90. let dochází ke změně u priorit podnikových cílů: a) přechod od rezerv v kapacitách k rezervám v termínech (rychlá odezva na přání zákazníka), b) -> změny v organizaci, projevující se přechodem od funkčního uspořádání k procesnímu Tab.: Změny cílové orientace podniků Atributy Počátek 90. let Primární orientace Výroba a její optimalizace výrobních podniků Nejvýznamnější kritéria Vysoká kvalita prosazení na trhu nízké náklady

Základní pohled na Funkční uspořádání vnitřní strukturu podniku charakteristika vnějších vazeb podniku

Kooperace

Závěr 90. let Zákazník a optimalizace jeho potřeb Vysoká přidaná hodnota pro zákazníka Krátká doba odezvy na požadavek zákazníka Procesní uspořádání

Globalizace

Josef Basl, Pavel Kopeček, Současné softwarové nástroje pro řízení výrobních podniků, Automa 8/2000, Západočeská univerzita Plzeň


strana 79

(Vývojové mezníky ICT v podnicích) Tab.: Vývojové etapy ICT v podnicích Klíčové oblasti nasazení ICT

Hlavní ukazatele užití ICT

50.-60. léta 70.-80. léta 90. léta Současnost Vědecko- Automatizace Podpora vnitřní Podpora vnější technické návrhu výrobku, integrace podniku integrace sítí výpočty výroba, podpora s cílem zvýšení podniku s plánování prodejů ERP podnikovými výroby (flexibilními) procesy Zrychlení Zvýšení Zvýšení prodejů Zlepšení všech výpočtů produktivity podniků (výrobky, hlavních výroby, její služby) ukazatelů automatizace, podniku a robotizace organizace (KPI)

Budoucnost E-Health E-learning E-security …

Zlepšení vybraných ekonomických ukazatelů společnosti


Klíčové ukazatele výkonnosti (Key Performance Indicators) Jedná se o indikátory / ukazatele / metriky výkonnosti přiřazené procesu, službě, organizačnímu útvaru, celé organizaci, které vyjadřují požadovanou výkonnost (kvalitu, efektivnost nebo hospodárnost).

•

Ekonomické ukazatele, ukazatele kvality, ukazatele výkonnosti procesů, ukazatele IT služeb, ukazatele zásob, aj.)


strana 80

(Změny v chápání postavení a pojetí podnikové informatiky)

Současně se změnou společenského a ekonomického prostředí docházelo i ke změně chápání a postavení podnikové informatiky. Tab.: Změny v chápání a postavení podnikové informatiky Atributy Počátek 90. let V základní terminologii se hovoří o - výpočetní technice a počítačích

Využívané technické prostředky Dominující způsob přístupu k realizaci softwaru

– sálové počítače a terminály – osobní počítače – vlastní vývoj a tvorba programových řešení

Závěr 90. let – informačních systémech a technologiích (IS/IT), včetně technologií komunikačních – aplikace klient/server – internet a intranet – nákup a implementace standardního parametry nastavitelného softwarového balíku

Orientace organizačního zázemí informatiky v podniku Základní integrační úsilí v podnicích

– vlastní výpočetní střediska – integrace dat do společné databáze

– dodávky od vnějších firem (outsourcing) – integrace znalostí v rámci jejich správy (knowledge management)

Přínos informatiky je orientován na podporu rozhodování

– koncových uživatelů a středního managementu

– vrcholového managementu a vlastníků firem

Charakteristika vnějších vazeb podniku

– kooperace

– globalizace



strana 81

(změny ve vývoji softwaru)

Ústup od řešení technických problémů IS/IT (integrace různých platforem) ustupuje do pozadí. Důraz kladen na efektivní využití IS/IT ve prospěch zákazníků podniku. Cílem je optimalizace podnikové organizace, procesů a to takových u kterých je měřitelný přínos.

Integrace know-how a to z oblasti dodavatelů (implementátorů) softwarových balíků, poradenské firmy, absolventi VŠ, projektové spolupráce. Tab.: Hlavní změny ve vývoji softwaru Atributy

Počátek 90. let

Závěr 90. let

Směr integrace v podnicích podporovaný softwarovými nástroji

Integrace uvnitř podniku mezi jednotlivci a odděleními

Integrace vně podniku v rámci sítě zákazníků a dodavatelů (partnerů)

Směr funkční orientace softwarových nástrojů

Řízení výroby v podniku

Řízení dodávek produktů a služeb v rámci komplexního logistického řetězce



strana 82

(Hierarchie nástrojů pro řízení podniku)

Důraz na komplexní přístup k řízení podniku na všech úrovních, od úrovně přímého řízení výrobních procesů v reálném čase až po řízení na úrovni vrcholového managementu.

Hierarchický model řízení • manažerské informační systémy (Management Information Systems – MIS), • integrované systémy řízení podniku (Enterprise Resource Planning – ERP), • systémy APS/SCM (Advanced Planning System/Supply Chain Management), • systémy pro řízení výrobních procesů (Manufacturing Execution System – MES), • vlastní řídicí systémy strojů a zařízení

Enterprise Resource Plainning (ERP)

strana 83

Enterprise Resource Planning (plánování podnikových zdrojů) je charakterizován jako typ aplikačního software, který umožňuje řízení a koordinaci všech disponibilních podnikových zdrojů a aktivit.

Mezi hlavní vlastnosti ERP patří schopnost automatizovat a integrovat klíčové podnikové procesy, funkce a data v rámci celé firmy.

http://tuquiosco.es/sistemas-informacion/conceptos-claros-erp-enterpriseresource-planning/

Enterprise Resource Plainning (ERP) Historický vývoj ERP


strana 84

Enterprise Resource Plainning (ERP)

strana 85

Modulární struktura ERP

•

Aplikačních modulů

•

Dokumentačních modulů

•

Technologických a správních modulů

•

Implementačních modulů

•

Vývojových prostředí

•

Modulů zajišťujících rozhraní

Kastomizace Kastomizace je proces úpravy software podle potřeb zákazníka. Probíhá na základě analýzy požadavků zákazníka a představuje zásadní část v projektu nasazení aplikačního software v podniku. •

úprava struktury funkcí a komunikace, nastavení defaultních hodnot, definice organizační struktury, nastavení účetní osnovy, definice nákladových středisek, úpravy a naplnění číselníků, úpravy standardních

Enterprise Resource Plainning (ERP) Členění ERP dle velikosti zákazníka

strana 86

a) Dle analytické společnosti IDC:

•

Velké celopodnikové systémy (obrat více než 1 mld. USD)

•

Střední celopodnikové systémy (250 mil.- 1mld. USD)

•

Menší celopodnikové systémy (20-250 mil. USD)

•

Menší obchodní systémy (5-2 mil. USD), Malé a domácí systémy (menší než 5 mil. USD)

b) Členění v ČR: •

Velké systémy – pro zákazníky s více než 500 zaměstnanců a obratem

nad 800 mil. Kč

•

Střední systémy – pro zákazníky s 25 až 500 zaměstnanci a obratem od

100 mil. do 800 mil. Kč •

Malé systémy – pro zákazníky do 25 zaměstnanců a obratem do 100 mil. Kč

Enterprise Resource Plainning (ERP) Přehled dodavatelů řešení typu ERP v České republice Název produktu BaanERP

Dodávající firma Původ produktu GEMMA SYSTEMS, s. zahraniční r. o. OneWorld BSC Praha, s. r. o. zahraniční Oracle ERP Aplikace Oracle Czech zahraniční SAP R/3 SAP ČR, s. r. o. zahraniční DYNAMICS C/S GREAT PLAINS zahraniční CZECH, s. r. o. eBPCS Aimtec, a. s. zahraniční Exact Globe Exact Software CR, s. zahraniční r. o. JBA System 21 JBA spol. s r. o. zahraniční LAWSON INSIGHT II Lawson Software ČR, zahraniční s. r. o. LS LIPRO SYSTEMS LIPRO CZ Ostrava s. r. zahraniční o. MAX ICL ČR, s. r. o. zahraniční MFG/PRO MINERVA Česká zahraniční republika, a. s. MIRACLE xrp TRADIA, s. r. o. zahraniční MOVEX INTENTIA CZ, a. s. zahraniční Navision Financials Navision Software ČR zahraniční PSIPENTA IS Berghof, s. r. o. zahraniční SCALA GLOBAL SCALA CR s. r. o. zahraniční SERIES SC Business SoftCell Česká zahraniční Applications republika, a. s.

strana 87

Enterprise Resource Plainning (ERP) Přehled dodavatelů řešení typu ERP v České republice Název produktu SunSystems

Dodávající firma Původ produktu London Logic Praha, s. zahraniční r. o. Syteline AUTEL, a. s. zahraniční ASEPO ASEPO SW, s. r. o. tuzemský AXIS IMC Zlín, a. s. tuzemský AZ PRO/AZ SYSTÉM PROSPEKS, s. r. o. tuzemský DIALOGplus ALTEC, a. s. tuzemský DIAMAC BENEFIT&DIATRYMA, tuzemský a. s. ESO 9 INTRANET Počítačová řešení SW tuzemský PRO, s. r. o. Finanční a ekon. inf. Merlin, s. r. o. tuzemský systém FIS Finanční BBM, s. r. o. tuzemský informační systém IS Compekon Compekon, s. r. o. tuzemský ISOPack 2.0 GC SYSTÉM, a. s. tuzemský KOSTKA Pro APEX Computer, s. r. tuzemský o. MAGIS Pro DATA Software, s. r. o. tuzemský MAXILINE ComSTAR, s. r. o. tuzemský NES I.C.C.C. spol. s r. o. tuzemský NORIS LCS tuzemský INTERNATIONAL, a. s. NOTIA System II NOTIA Informační tuzemský

strana 88

Tržní podíly ERP systémů

strana 89

Struktura ERP systému

strana 90

EC

Podnikový controlling (MIS)

FI

SD

Finanční účetnictví

Prodej a distribuce

MM

PP-PI

Vnitřní účetnictví

R/3

Nákup a Procesní výroba PP sklady Plánování a řízení výroby

AM

Investiční účetnictví

BC báze systému klient / server ABAP/4

QM

Řízení kvality

CO

PM

Údržba a opravy

HR

Personalistika

PS

WF

Řízení projektů

Tok podnik. dokumentů

IS

Odvětvová řešení

ERP systémy – doplňkové aplikace

strana 91

Archivační systémy, optická archivace, document management CAD, CAP, CIM Geografické informační systémy PDM systém EDI konvertory

Sběr dílenských dat

Technologické řízení procesů

Systémy řízení skladů

Optimalizace dopravy Mobilní sběr dat

Laboratorní informační systémy

Dílenské dispečerské systémy Josef Basl, Roman Blažíček .Podnikové informační systémy podnik v informační společnosti - 2., výrazně přepracované a rozšířené vydání

Tržní podíly ERP systémů Přehled nasazení ERP v různých odvětvích v ČR (2012) v % 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Nasazení ERP dle odvětví podniků v ČR (2012) v % 70 60 50 40 30 20 10 0

Basl J. Blažíček S., Podnikové informační systémy : podnik v informační společnosti. Praha: Grada

strana 92

Trendy v oblasti podnikové informatiky

strana 93

•

U produktů jde o rozšiřování funkčních (vč. možnosti konfigurace produktu), snaha přiblížit se přání zákazníka.

•

U dodavatelů softwarových produktů jde zejména o posun v samotném vymezení firmy na trhu z pohledu zákazníků. Již se nevymezují (softwarové, hardwarové), ale nabízí komplexní řešení podnikových potřeb a problémů. Doplněno o poradenství a trvalé vzdělávání podnikového personálu.

•

U uživatelů se stále šířeji používá optimalizace podnikových procesů s důrazem na využívání podnikových znalostí (knowledge management) a význam potenciálu ukrytého v pracovnících podniku (human capital).

•

Ceny hardwaru: dále roste poměr výkonu k ceně. Licence na programové vybavení jsou poskytovány za výhodných podmínek, naopak velmi drahé jsou služby spojené s přizpůsobením produktu konkrétním podmínkám uživatele informačního systému, poradenství a školení. Ceny za školení a konzultace se pohybují v desítkách tisíc korun za den práce školitele (konzultanta).

Doporučené zdroje

strana 94

strana 95

Podpora manažerských aplikací

Manažerské rozhodování Základní pojmy

strana 96

Rozhodování: jedna z paralelních (průběžných) manažerských funkcí; nejvýrazněji se uplatňuje v plánování

Jiří Vacek, Katedra managementu, inovací a projektů, Manažerské rozhodování

Kvalita rozhodovacích procesů ovlivňuje zásadním způsobem fungování organizace

Manažerské rozhodování Základní pojmy

strana 97

a) Meritorní rozhodování (věcné, obsahové)

Odráží odlišnosti rozhodovacích procesů: •

Výrobní program

•

Uvedení výrobku na trh, marketingová strategie

•

Organizační uspořádání

Jednotlivé procesy jsou předmětem studia různých disciplín (marketing, personalistika, …)

a) Formálně-logické rozhodování (procedurální) Společné rysy a vlastnosti rozhodovacích procesů

Rámcový postup řešení (identifikace problému, vyjasnění jeho příčin a cílů řešení, generování variantních řešení, hodnocení a výběr, podrobněji) •

Koncepty (užitek a jeho měření)

•

Metody a nástroje podporující řešení rozhodovacích problémů

Manažerské rozhodování Teorie rozhodování

strana 98

•

Teorie užitku (utility) – hodnocení variant podle kritérií

•

Sociálně-psychologické teorie – zaměřené na subjekt a jeho chování

•

Kvantitativně orientované – aplikace matematických modelů a metod (operační analýza, teorie her, rozhodovací analýza)

•

Teorie rozhodování v organizacích – respektuje omezené schopnosti subjektu rozhodování i omezení racionality v organizacích

a) Normativní teorie

•

Poskytuje návod jak problém řešit (normy)

b) Deskriptivní teorie •

Poznatky o tom, jak rozhodování probíhá (popis, analýza, hodnocení, chování subjektů v rámci rozhodovacího procesu)

Manažerské rozhodování Rozhodovací proces

strana 99

• definování problému

• vymezení výchozí situace řešeného problému (podmínek pro jeho řešení) • stanovení cíle řešení

• nalezení variant řešení • vyhodnocení variant a volba řešení (rozhodování) Jedná se o nalezení optimálního řešení určité úlohy

Manažerské rozhodování Problémy v úrovni managementu

strana 100

• Vzrůst zásob

• Zvýšená fluktuace zaměstnanců • Zvýšení určitých nákladových položek (náklady na opravu a údržbu, náklady na reklamace)

• Pokles prodeje • Odchylky od plánovaných hodnot • Kritické ohlasy (nespokojenost zákazníků, špatný rating, stížnosti odborů)

Manažerské rozhodování Postupy a nástroje rozhodování

Postupy a nástroje rozhodování závisí na:

• subjektu rozhodování (jednotlivec, skupina) • času (statické – dynamické, spojité - diskrétní) • kritériích (jedno-, vícekriteriální) • míře určitosti (za jistoty, rizika, neurčitosti)

• úrovni a závažnosti (strategické, taktické, operativní) • důsledcích variant řešení • systémové struktuře problému (dobře - špatně strukturovaný)

• možnosti algoritmizace

strana 101

Manažerské rozhodování Struktura rozhodovacího procesu – pohled managera

strana 102

1. Identifikace – sběr, analýza a vyhodnocování informací, identifikace situací, které vyžadují řešení 2. Analýza a formulace problému – stanovení základních prvků, určení příčin vzniku problému a cílů jeho řešení 3. Stanovení kritérií hodnocení – pro posuzování a hodnocení variant řešení 4. Tvorba variant řešení – nalezení a formulace činností vedoucích k řešení 5. Stanovení důsledků variant z hlediska vybraných kritérií 6. Hodnocení variant, výběr varianty určené k realizaci (optimální) nebo preferenční uspořádání variant 7. Realizace, implementace vybrané varianty

8. Monitorování a kontrola – stanovení odchylek vzhledem ke stanoveným cílům, příprava a realizace nápravných opatření, korekce cílů, pokud nebyly stanoveny realisticky

Manažerské rozhodování Klasifikace rozhodovacích procesů

strana 103

• Dobře a špatně strukturované problémy • Rozhodování za •

jistoty

•

rizika

•

Nejistoty

Dobře strukturované problémy - algoritmizované, programované: • zpravidla opakovaně řešené, rutinní postupy řešení • obvykle kvantifikovatelné proměnné, jediné kvantitativní kritérium hodnocení Příklady: vytížení výrobní linky, obsazení jednotlivých strojů pracovníky, stanovení velikosti objednávky materiálu (dávky)

Manažerské rozhodování Klasifikace rozhodovacích procesů

strana 104

Špatně strukturované problémy • Zpravidla nové, neopakovatelné; Řešení vyžaduje tvůrčí přístup, znalosti, zkušenosti, neexistují standardní procedury Charakteristiky: • Existence více faktorů ovlivňujících řešení, některé z nich nejsou známy, pouze část je kvantifikovatelná, existují mezi nimi složité a proměnlivé vazby • Náhodnost změn (technologické, ekonomické, sociální okolí)

• Existence většího počtu kritérií, některá jsou kvalitativní • Obtížná interpretace informací potřebných pro rozhodnutí Příklady: vytvoření společného podniku, organizační struktura, inovace

Manažerské rozhodování Rozhodovací problémy podle úrovně řízení

strana 105

Špatně strukturované problémy Vrcholové řízení

Operativní řízení

Strukturované i nestrukturované problémy

Dobře strukturované problémy

Dobře strukturované problémy Jiří Vacek, Katedra managementu, inovací a projektů, Manažerské rozhodování

Typ problému

Úroveň řízení

Střední úroveň

Složité, nestrukturované problémy za rizika a nejistoty

Manažerské rozhodování Rozhodování za jistoty, rizika, nejistoty

strana 106

Klasifikace podle informace o stavech světa a důsledcích variant

• za jistoty: víme s jistotou, který stav světa nastane a jaké budou výsledky variant • za rizika: známe pravděpodobnosti stavů světa • za nejistoty: neznáme ani pravděpodobnosti stavů světa • za neurčitosti: neznáme možné stavy světa ani důsledky variant

• za konfliktu: existuje protihráč – teorie her

Manažerské rozhodování Rozhodování – faktory rizika (nejistoty)

strana 107

• ovlivňují důsledky rozhodnutí (tržní poptávka, prodejní a nákupní ceny, mzdy, úrokové sazby, měnové kursy, legislativa…)

• nejistota: nemožnost spolehlivě stanovit hodnoty rizikových faktorů -> odchylky od předpokládaných výsledků: • žádoucí (nižší náklady, vyšší obrat, …)

• nežádoucí (vyšší náklady, …)

Manažerské rozhodování Počítačová podpora rozhodování

strana 108

• MIS – uchovávání, třídění, aktualizace a vyvolávání informací • DSS – systémy pro podporu rozhodování; interaktivní aplikace matematických modelů • speciální: šité na míru, specifické problémy • obecné: adaptivní a pružné modely • nenahrazují rozhodovatele, poskytují podporu (rozšíření souboru variant, urychlení a zpřesnění výpočtu jejich důsledků, kvantifikace rizika atd.)

Manažerské rozhodování Strategická úroveň řízení

strana 109

• MIS – obchodně logistické procesy, finančně účetní procesy, průřezové aplikace (správa, legislativa, řízení lidských zdrojů, marketing, jakost)

• EIS – informace dostupné pro celkové řízení podniku (plánování v dlouhodobém horizontu, ekonomické analýzy, inovace, …)

Klasifikace znalostních systémů

110

• Expertní systémy – jsou dle definice znalostních systémů k nim nejblíže. • Inteligentní databázové systémy – databázové systémy s přidanou jistou mírou inteligence, umožňují snadnější přístup k informacím než běžné databázové systémy. • Inteligentní vyučovací systémy – modelují člověka učitele. • Inteligentní CASE nástroje – prostředky umožňující automatizaci některých procesů tvorby software. Obzvláště v posledních létech se jim přidává určitý stupeň inteligence. • Integrované nebo hybridní systémy – integrují přístup znalostních systémů a tradičních informačních systémů.

WATERMAN (1986) uvádí podrobnější klasifikaci a předkládá následující kategorie expertních systémů • •

• • • • •

• • •

111

Interpretační – tyto interpretují data způsobem experta. Návrhové – slouží k návrhu a konfiguraci objektů určité oblasti (CAD systémy). Predikční – využívají se pro předpověď výsledků určitého scénáře. Diagnostické – slouží k diagnostice určitých objektů. Plánovací – slouží pro plánování a rozvrhování postupu určitých činností a událostí. Monitorovací – slouží pro monitorování stavu určitých systémů porovnáváním zjištěných údajů s očekávanými hodnotami. Trasovací – slouží pro stanovení nápravy (léčby) při zjištěných nedostatcích. Instrukční – slouží pro sdělení instrukcí uživateli jak provádět jisté akce (např. jak se dostat z místa A do Místa B v metru). Opravárenské – které mohou napomáhat při opravě složitých zařízení (např. na družici). Řídící – ovlivňují chování systému.

Využití znalostních systémů Nejběžnější aplikační oblasti znalostních systémů jsou: výroba, obchod, služby, účetnictví, finanční řízení, diagnostika, poradenství, prognostika a vojenství Oprávněnost tvorby znalostních systémů vyplývá z toho, že odborníci různých oblastí (experti): • jsou velmi vzácní, • jejich služby jsou drahé, • obvykle jsou velmi pracovně vytíženi, • mají znalosti z omezené oblasti a často jsou potřebné znalosti z více oblastí, • mohou změnit zaměstnání nebo místo působiště a • nejsou nesmrtelní, a tak se mohou jejich znalosti ztratit definitivně.

112

Hlavní přínosy znalostních systémů:

113

• • • •

Možnost širokého zpřístupnění znalostí expertního systém. Levnější služby než jsou služby expertů (lidí). Neomezené uchování znalostí. Vyloučení chyb, kterých se dopouští člověk při aplikaci znalostí. • Zvyšování znalostí lidí, kteří jej využívají. Postup tvorby znalostního systému • definovat vhodnou předmětnou oblast, • sestavit tým expertů, ochotných spolupracovat na tvorbě znalostního systému • sestavit tým odborníků z oblasti informatiky schopných plnit úkoly znalostních inženýrů.

Volba předmětné oblasti • Operace, dotazy (rozhodovací) předmětné oblasti by měly být převoditelné spíše do řady pravidel něž-li matematických vzorců nebo rovnic. • Předmětná oblast musí být dobře prostudována, • Předmětná oblast by neměla být zaměřena na problémy jejichž řešení je příliš triviální ani příliš náročné na čas.

• Pro dosažení vyšší kvality znalostního systému by se na jeho tvorbě mělo podílet více expertů • Experti musí dospět ke shodě názorů při řešení dílčích problémů. • Znalosti z problémové oblasti musí být dostatečně velké. Je-li báze znalostí a pravidel malá, pak může být manuální řešení problémů efektivnější než automatizované.

114

Nástroje a metodologie

115

Ve znalostních systémech, kde převažuje řešení logických úloh se nejčastěji využívají programovací jazyky ADA, LISP, PROLOG a CLIPS.

CLIPS ( C Language Oriented Production System)– vyvinut v NASA, akceptuje všechny základní přístupy programování (procedurální, logické i objektové) V osmdesátých létech vznik tzv. prázdných expertních systémů, které se vyznačují: – uživatelským rozhraním, – schématem reprezentace znalostí, – inferenčním mechanismem.

116

FUZZY EXPERTNÍ SYSTÉMY jsou takové expertní systémy, jejichž funkce je definována pojmy reprezentujícími intervaly hodnot modelovanými fuzzy množinami.

117

Při vyhodnocení pravidel se nevyužívá binární logiku, ale fuzzy logiku, pro kterou logický výraz nemusí být pouze pravdivý nebo nepravdivý, ale současně může být pravdivý i nepravdivý. Ve fuzzy logice je pravdivost logického výrazu i jeho proměnných daná stupněm pravdivosti. Příklad Podle binární logiky nechť VÝBORNÝ znamená průměr 1-1,99

PRŮMĚRNÝ

-‘‘-

2-2,99

SLABÝ

-‘‘-

3-4

Nechť Jan má průměr 1,95. Podle binární logiky uje VÝBORNÝ

Podle fuzzy logiky VÝBORNÝ student s jistotou μ1 a současně JAN je PRŮMĚRNÝ student s jistotou μ .

118

Podobných pojmů jako výborný, průměrný a dobrý, které se využívají při tvorbě logických výrazů a dále v rozhodovacích pravidlech je mnoho. Např.: malý, velký, trochu, mnoho, špatný, příliš dobrý, atd. Tyto vágní pojmy v reálné situaci reprezentují spíše interval hodnot reálné veličiny, než-li jednu hodnotu, ale v každé reálné situaci mohou reprezentovat jiný interval hodnot. malý (zisk)

→ interval (0-100) tis. Kč, veličina zisk podniku

malý (člověk)

→ interval (40-150)cm, veličina výška člověka

Vágní pojmy se v rozhodování využívají velmi často. Např.: Když je KLIENT dobrý a POŽADAVEK klienta malý pak požadavek na ÚVĚR realizovat. IF KLIENT = dobrý AND POŽADAVEK = malý THEN ÚVĚR=poskytnout Slovní proměnná

Slovní hodnota

-----------------------------------------------------------------KLIENT (resp. hodnocení klienta)

→ dobrý,

POŽADAVEK (hodnocení)

→ malý,

ROZHODNUTÍ

→ poskytnout.

119

Fuzzy množiny

Vágní pojmy lze modelovat pomocí fuzzy množin. Definice Nechť X je množina objektů x, pak A={(x, µ(x)); x є X} je fuzzy množina , kde µ(x) je charakteristická funkce (resp. funkce příslušnosti) definující stupeň příslušnosti prvku x do množiny A. A  {1 / 0,2; 2 / 0,3; 3 / 0,5}

Příklady fyzzy množin malý

vysoký 1,2

střední

B  {5 / 0,6 ; 7 / 0,7; 9 / 0,8 }

µ(x)

C  {a / 0,1; b / 0,5; m / 0,8; p / 0,3}

stupeň příslušnosti

1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 140

150

160

170

výška osoby

180

190

Charakteristické funkce µ(x) se tvoří nejčastěji výběrem odpovídající třídy funkcí (trojúhelníkových, lichoběžníkových, zvonových) a volbou vhodných parametrů.

120

Interval hodnot stupně příslušnosti μ(x) může být libovolný, obvykle se však volí 0,1. 0

– x nepatří do dané množiny a

1

– x patří do dané množiny

0 < μ(x)<1

– x patří do dané množiny s jistotou μ(x)

Co jsou FUZZY EXP. SYSTÉMY?

FUZZY EXP. SYSTÉMY jsou takové expertní systémy, jejichž funkce je definována využitím pojmů reprezentujících intervaly hodnot modelovaných fuzzy množinami.

121

Pro vyhodnocení logických výrazů pravidel např.: IF POŽADAVEK=malý and KLIENT=špatný THEN ÚVĚR=nedát Fuzzy proměnná (resp. lingvistická)

Lingvistická hodnota s příslušným stupněm pravdivosti

je nutno definovat logické operace mezi operandy s různým stupněm jistoty. negace

– not μ(X) = 1 – μ(X) ,

konjunkce

– μ(X) and μ(Y) = min[μ(X); μ(Y)],

disjunkce

– μ(X) or μ(Y) = max[μ(X); μ(Y)],

implikace

– μ(X) → μ(Y) = min[1;1 – μ(X)+μ(Y)],

ekvivalence

– μ(X) ↔μ(Y) = 1 – |μ(X) – μ(Y)|.

Fuzzy řízení x1 xr

122

Řízený objekt

xs xn

o1 o2

ok

Fuzzifikace Defuzzifikace Kompozice

Inference

Báze pravidel

123

ÚVĚR ZÁVAZKY HODNOCENÍ

Fuzzy expertní systém pro

Rozhodování

ROZHODNUTÍ

o poskytnutí

úvěru

ÚVĚR ={malý, průměrný, velký} ZÁVAZKY={malé, průměrné, velké} HODNOCENÍ={špatný, dobrý, chvalitebný, výborný}

ROZHODNUTÍ={dát, nedát, nevím}

124

FUZZIFIKACE Převod reálných hodnot na fuzzy hodnoty (pojmy s určitým stupněm jistoty). Například: Úvěr ve výši U=130 tis. Kč Po fuzzikaci budou pro inferenci k dispozici hodnoty:

malý (130)  0,7

 prumerný(130)  0,3

velký (130)  0

125

malé

průměrné

velké

0,75

0,25 závazky Fuzzy množiny proměnné „Závazky“

špatný

dobrý

chválitebný

6

výborný

0,8

0,2

hodnocení Fuzzy množiny proměnné „Hodnocení“

6

126

Fuzzy množiny proměnné „Rozhodnutí“ nedát

0

nevím

dát

Max

Poskytnutý. úvěr

127

INFERENCE

ÚVĚR

ZÁVAZKY

HODNOCENÍ

ROZHODNUTÍ

malý

malé

dobrý

dát

malý

malé

chválitebný

dát

malý

průměrné

dobrý

dát

malý

průměrné

chválitebný

dát

průměrný

malé

dobrý

nedát

průměrný

malé

chválitebný

dát

průměrný

průměrné

dobrý

nedát

průměrný

průměrné

chválitebný

nevím

128

INFERENCE

ÚVĚR

ZÁVAZKY

HODNOCENÍ

ROZHODNUTÍ

malý(0,7)

malé(0,25)

dobrý(0,8)

dát(0,25)

malý(0,7)

malé(0,25)

chválitebný(0,2)

dát(0,2)

malý(0,7)

průměrné(0,75)

dobrý(0,8)

dát(0,7)

malý(0,7)

průměrné(0,75)

chválitebný(0,2)

dát(0,2)

průměrný(0,3)

malé(0,25)

dobrý(0,8)

nedát(0,25)

průměrný(0,3)

malé(0,25)

chválitebný(0,2)

dát(0,2)

průměrný(0,3)

průměrné(0,75)

dobrý(0,8)

nedát(0,3)

průměrný(0,3)

průměrné(0,75)

chválitebný(0,2)

nevím(0,2)

Rozhodnutí dát (0,7), nedát(0,3), nevím(0,2)

129

KOMPOZICE a DEFUZZIFIKACE Fuzzy množiny proměnné „Rozhodnutí“ nedát

nevím

dát 0,7

0,3

0,2 Požadovaný úvěr

0

Max. úvěr Rozhodnutí: • podle principu maxima „DÁT“,

• Podle těžiště XT

XT ≈ 2,66

130

Volba varianty (rozhodování) Vedení firmy se má rozhodnout pro jednu z pěti variant nabízených projektů

{V1 , V2 , V3 , V4 , V5} Výběr bude prováděn tak, aby se nejlépe plnila všechna kritéria: Cíle 1. Dosažení více méně velkého zisku 2. Nezanedbatelné zvýšení zaměstnanosti 3. Nízké realizační náklady

Podmínky 1. Krátká doba realizace výroby 2. Nezatěžování životního prostředí

131

Co slibují projekty?

Projekt

Roční zisk [mil. Kč]

Počet nových Pracovních míst

Realizační náklady [mil. Kč]

Doba Realizace

Nebezpečný Odpad [kg]

V1

1,5

30

150

15

12,5

V2

2,5

40

100

20

20,0

V3

2,5

20

150

10

10,0

V4

3,0

50

250

25

5,0

V5

4,0

15

200

25

10,0

132

133

Hodnoty požadavků převedeny na stupně jistoty

Výrobek

Roční Počet Realizačn Doba Nebezpeč zisk nových í Realizace ný [mil. Kč] pracovních náklady [měs.] odpad míst [mil. Kč] [kg]

V1

0

1

0

0,75

0,25

V2

0,5

1

0,5

0,5

0

V3

0,5

0,5

0

1

0,5

V4

0,707

1

0,25

0,25

1

V5

1

0,25

0,6

0,25

0,5

134

Neuronové sítě Mozek člověka se skládá přibližně 10–100 miliard neuronů a asi 60 trilionů vazeb, což z informačního hlediska představuje ohromnou zpracovatelskou kapacitu. Přenos signálů mezi neurony je zprostředkován elektrochemickými procesy.

Chemická substance uvolňována synapsemi způsobuje změnu elektrického potenciálu těla buňky. Při převýšení prahové hodnoty, je na axon vyslán elektrický impuls (akční potenciál).

Impuls pak vyvolá v synapsích neuronů elektrochemickou reakci, jejíž důsledkem je změna jejich elektrického potenciálu a další šíření signálu.

135

Perceptron – umělý neuron Návrh 1943: Waren McCulloch

A Walter Pitts

Y  F (a), n

kde a   xi wi    i 1

Analogie s biologickou neuronovou sítí je vytvořena následovně:

soma – neuron, axon – výstup neuronu, dendrity – vstupy,

synapse – váha vstupu.

Aktivační funkce neuronu 1. Jednotkový skok : Y ( x)  1 pro x  0, Y ( x)  0 pro x  0 2. Funkce signum : Y ( x)  sign( x)  1 pro x  0, Y ( x)  1 pro x  0 1 3. Sigmoida : Y ( x)  1  e x 4. Lineární funkce : Y ( x)  k.x

136

137

Vícevrstvá neuronová síť

X1

Θ12

N11 w13

X2

N21

w12

w11

1

N12 Θ22

w22

Θ32

N31

N41

v11

N13 N22

1 w42

X4

v12

1

w31

X3

Θ13

w43

N32

Y1

Θ23

v22 v31

N23 v32

Y2

138

X1

Neuronová

Y1

Xn

síť

Ym

1.

Počet vstupů sítě = počet vstupů modelovaného systému

2.

Počet výstupů sítě= počet výstupů modelovaného systému

3.

Počet vrstev = 3 (stačí pro většinu úloh)

4.

Počet neuronů skryté vrstvy = max(počet_vstupů, počet_výstupů)

Učení sítě – metoda „back propagation errors“ Provádí se minimalizace chybové funkce změnou vah a prahových hodnot 1 Ch   [ yi ( X k )  yio ]2 2 k i

139

Pouze pro perceptron wi*  wi   .grad Chwi , Ch a    grad Chwi   (Y  Y0 ).Y (a ).  (Y  Y0 ).Y (a ) [  w j x j  ]  wi wi wi j  (Y  Y0 ).Y (a ).xi , takže wi*  wi   .(Y  Y0 ).Y (a ).xi . V odvozeném vztahu je a  hodnota na vstupu neuronu, Y0  požadovaná hodnota výstupu, Y ´ derivace funkce neuronu v bodě a. Podobně lze odvodit i vztah pro korekci prahové hodnoty *i  i   .(Y  Y0 ).Y (a)

Řešení trendů

140

Cílem modelování trendů je nalezení budoucího chování předmětného systému Chování systému je závislé nejen vstupech, ale i na vnitřních stavech systému bez ohledu na to zda je systém diskrétní nebo spojitý. x1 x2 x3

xn

y1 y2 y3

ym

 X

SYSTÉM

 Y

   Y  F ( X , S ),  kde S je vektor stavů systému

Při řešení TRENDŮ známe obvykle chování systému v podobě jedné nebo několika časových řad výstupů.

141

I když je informace o vnitřních stavech systému nedostupná, lze s jistotou tvrdit, že je obsažena ve vstupech i výstupech systému. Tj. funkce modelu bude:

     Y (t )  F[ X (t  1),..., X (t  k ), Y (t  1),..., Y (t  k )] Pro případ, že bude prognóza ovlivňována zadávanými vstupy

      Y (t )  F [Y (t  1),..., Y (t  k ),..., X (t  1),..., X (t  k ), X (t )],  kde X jsou časové řady vstupů, které známe i do budoucna

Obecný model trendů pro neuronovou síť

142

143 Y(t-1)

Y(t)

Y(t-2)

Jednoduchý model

Y(t-3)

Y(t-k)

Y1(t-1) Y1(t–2) Y1(t–3)

Y1(t)

Y1(t–k)

Y2(t)

Y2(t-1) Y2(t–2) Y2(t–3) Y2(t–k) X(t-1) X(t–2) X(t–3) X(t–k)

X(t)

Experimentální model pro DATA MINING

144

Na cvičení je využíván model Y(t-1) Y(t-2)

Y(t)

Y(t-r) X(t-1) X(t-2) X(t-r)

X(t)

Využití vícevrstvé neuronové sítě učené „s učitelem“

• Modelování funkcí v n-rozměrném prostoru – základ všech aplikací (regresní úlohy, trendy) • Klasifikace objektů (rozpoznávání skenovaných znaků, výrobků do kvalitativních tříd, kvality klientů pro rozhodování o úvěru, atd.)

145

SAMOUČÍCÍ SE NEURONOVÉ SÍTĚ

146

• Také v tomto případě je nutný učící soubor, ale bez hodnot výstupů. Vstupní vektory reprezentují objekty, jejichž vlastnosti jsou charakterizovány hodnotami složek (souřadnic) vstupních vektorů. • Například množina objektů se strukturou „student(z1, z2, z3, z4)“, student(1,2,3,4), student(3,3,3,4), student(1,1,3,4), student(2,2,3,3), student(3,3,3,2), student(1,1,1,1), student(2,1,3,1), student(4,2,3,4), student(2,2,1,4), student(3,3,3,3), student(2,3,2,1), Představuje studijní výsledky za semestr.

Struktura samoučící se neuronové sítě

147

148

Základem algoritmu učení je princip blízkosti, tj. • pro libovolný vstupní vektor X bude vybrán takový výstup Y, jehož vektor vah je nejblíže vektoru X; • blízké vektory Xr a Xs musejí mít blízké i obrazy. V průběhu učení se provádí náhodný výběr X z množiny vstupních vektorů. Neuron, pro jehož vektor Wij platí

| X  W ij |  | X  W kl |,  k , l je nejblíže vstupnímu vektoru X a nazývá se vítězný neuron.

Každý vektor Wij vítězného neuronu se koriguje tak, aby se přiblížil vstupnímu vektoru X o hodnotu

   ( X W ) ij

149

X2

2

1

W2ij W1ij W1ij

X1

W ij  W ij   ( X  W ij ),

Obvyklé problémy pro tento typ neuronové sítě

• • •

•

Rozdělit množinu vstupních objektů na zadaný počet podmnožin podle vzájemné odlišnosti Rozdělit množinu vstupních objektů na zadaný počet podmnožin podle zadaných reprezentantů Rozdělit množinu vstupních objektů na dvě podmnožiny podle krajních objektů Zobrazit vstupní objekty tak aby se akceptoval princip vzdálenosti, tj. blízké vstupní objekty musí mít blízké i obrazy

Samoučící se neuronové síť obsahuje vrstvu vstupních neuronů a vrstvu výstupních neuronů. Výstupní neurony mohou být různě uspořádány. Obvykle do linie nebo roviny (řádkové nebo pravoúhelníkové matice). Neuronová síť musí každému vstupnímu vektoru (vstupnímu objektu) přiřadit pouze jeden výstupní neuron.

150

151 Výstupy uspořádané do matice 7 x 6

Výstupy uspořádané do matice 3 x 1

N1

x1 x2

N2

x3

N3

x4

x5

x1 x2

x3

x4

x5

152

153

Všimněte si dodržení principu vzdálenosti

Klasifikace výrobní produkce do 3 podmnožin

154

Vzorek dat pro klasifikaci sedmdesáti výrobních podniků podle patnácti ekonomických ukazatelů

Výsledek klasifikace zobrazený do dvojrozměrné mapy s vyznačenými reprezentanty

155

156

Stanovené množiny podniků MR1, MR2 a MR3 představují dobré, průměrné a horší podniky. Takovou charakteristiku podniků lze odvodit podle ukazatelů jednotlivých reprezentantů množin

MR1 = {x9, x20, x21, x22, x23, x24, x25, x26, x27, x28, x29, x30, x31, x32, x33, x34, x35, x37, x39, x40, x41, x42, x43, x44, x46, x47, x48, x49, x51, x52, x53, x54, x60, x62, x63, x64, x65, x72, x75},

MR2 = {x3, x8, x10, x11, x12, x14, x15, x16, x38},

MR3 = {x45, x50, x55, x56, x57, x58, x59, x61, x66, x67, x68, x69, x70, x71, x73, x74, x76, x77, x77, x78, x79, x80, x81}.


Integrované informační systémy Efektivnost zavádění IS/ICT

Efektivnost IS/ICT

strana 158

Užitek z IS/ICT Oblast IS/ICT se týká všech pracovníků podniku, ovlivňuje nabídku výrobků, služeb a ovlivňuje vztah k zákazníkům Efektivnost implementace (změny) IS/ICT: • procesní hledisko, • z celopodnikového hlediska, • na základě finančních ukazatelů. Na efektivnost IS/ICT lze pohlížet jako na potřebu informací u nějakého subjektu (člověk, manažer, vlastník organizace, aj.)

Efektivnost IS/ICT

strana 159

Hodnocení efektivnosti Hodnocení efektivnosti je otázkou potřeb a jejich uspokojování ve spojitosti s očekáváním V podniku 4 kategorie subjektů a jejich očekávání: • Majitelé (zhodnocení majetku) • Manažeři (řízení s minimem zdrojů) • Zaměstnanci (lepší podmínky, status, sounáležitost) • Zákazníci (lepší přidaná hodnota produktu/služby) Hledání odpovědi na otázku, jak řídit rozvoj IS/ICT s omezenými výdaji k nejvyším přínosům podniku (analýza vstupů a výstupů)

Efektivnost IS/ICT

strana 160

Přínosy IS/ICT Podnik vykazuje rysy jak umělého, tak přirozeného systému. Důraz kladen na organizaci jako celek a účel proč vznikla. Cíle pro racionální (umělé) systémy • Maximalizovat zisk • Vysoká produktivita • Prioritní postavení na trhu • Dlouhodobá prosperita • Růst organizace, aj. Pozornost zaměřena na koordinaci jednotlivých skupin

Efektivnost IS/ICT

strana 161

Přínosy IS/ICT Cíle pro přirozené (organické) systémy • Veřejný úspěch (uznání) • Materiální výhody • Osobní uspokojení (práce, tvorba, apod.) Důraz kladen na sladění individuálních cílů se záměry organizace (strategické nefinanční plánování) Racionální systémy se orientují na okamžitý zisk, přirozené na dlouhodobý profit

Efektivnost IS/ICT

strana 162

Vyhodnocování přínosů IS/ICT (Basl) a) Tvrdá kritéria • Maximalizace zisku • Maximalizace návratnosti investic (produktivity práce) • Realizace prioritního postavení na trhu • Maximalizace růstu organizace, aj. b) Měkká kritéria • Dlouhodobá prosperita podniku • Veřejný úspěch • Materiální výhody • Osobní uspokojení • Možnost rozvoje a učení, aj.

Efektivnost IS/ICT

strana 163

Další posuzovaná kritéria (Basl) c) Ve vztahu k zákazníkům • Zlepšení vztahu (rychlejší a varientnější zpracování obj.) • Zlepšení pověsti podniku (dodržení termínu, časy dodávek) • Zavedení a realizace CRM (elektronické obchodování) d) Ve vztahu k dodavatelům • Optimalizace dodavatelského řetězce (SCM) e) Ve vztahu k podniku samému • Minimalizace zásob • Zvýšení produktivity • Zmenšení rozpracovanosti zakázek • Zlepšení vlastních financí, rychlejší fakturace

Efektivnost IS/ICT

strana 164

Další posuzovaná kritéria (Basl) e) Ve vztahu k podniku samému • Přehledné toky informaci (v podniku, vůči zákazníkovi) • Zlepšení pracovního prostředí • Pozitivní změna podnikové kultury IS/ICT je nástroj i objekt strategického plánování. Na podporu vrcholného rozhodování MIS/EIS (údaje o hospodaření) Nedostatkem tohoto přístupu je zaměření na historická data a finanční ukazatele, ignoruje se vnější prostředí. Nutné doplnit o informace nefinanční povahy orientované na budoucnost – prognózy Pro objektivní hodnocení úspěšnosti finanční, tak nefinanční kritéria

strana 165

Efektivnost IS/ICT

Výpočet doby návratnosti (inovace v jedné etapě)

Označme: NJ – jednorázové náklady na realizaci informačního systému, NR – pravidelné roční náklady na provoz informačního systému, PJ – jednorázový přínos informačního systému, PR – pravidelný roční přínos informačního systému Řešením rovnice

PJ+T.PR

P, N

NJ+T.NR

NJ + TN . NR – (PJ + TN . PR) = 0, vypočítáme

NJ

TN = (NJ – PJ)/( PR – NR).

PJ

T TN

strana 166

Efektivnost IS/ICT

Výpočet doby návratnosti (inovace ve dvou etapách) P2

P, N N2(T1) N1(T1) NJ P1(T1)=P2(T1) PJ

N2 P1 N1

∆N

∆N – zvýšení investic

T1

TN

T

∆NR – změna provozních nákladů ∆PR – změna ročních přínosů

N1 (T1 )  N  ( N R  N R )(TN  T1 )  P(T1 )  ( PR  PR )(TN  T1 )

Efektivnost IS/ICT

strana 167

Po substituci N1 (T1 )  N J  N RT1 , P(T1 )  PJ  PRT1 , lze vypočítat

N J  N RT1  N  PJ  PRT1 ( N J  PJ )  ( N R  PR )T1  N TN  T1   T1  ( PR  PR )  ( N R  N R ) ( PR  PR )  ( N R  N R ) A tak hledaná návratnost investic pro případ realizace/inovace IS ve

dvou etapách je

.

TN  T1 

( N J  PJ )  ( N R  PR )T1  N ( PR  PR )  ( N R  N R )

S dostatečnou přesností lze řešit problém návratnosti i graficky! 


Integrované informační systémy Ochrana software a dat

Ochrana software a dat

strana 169

Ochrana software a dat • Legislativní ošetření počítačových programů bylo provedeno především proto, aby se zabránilo jejich nelegálnímu šíření. • Proč do autorského zákona? • Jako ostatní díla zahrnuté do autorského zákona jsou také SW díla výsledkem tvůrčí činnosti. • Autorské dílo je z pohledu autorského práva výsledkem tvůrčí činnosti autora. Tj. musí naplňovat znaky originality (není to kopie) a původnosti (dílo autora)


strana 170

Proč tak pozdě právní ochrana SW? • vysoké pořizovací náklady sálových počítačů a tudíž malý okruh jejich majitelů, • hardware i základní software byl dodáván stejnou firmou, • nekompatibilita počítačů různých výrobců naprosto znemožňovala využití software různých počítačů, • cena HW značně převyšuje cenu SW, • nepraktická média pro přenos software. Právní ochrana SW: USA – 1980, GB, Japonsko, Německo – 1985, ČR – 1990 Problematické bylo přesvědčit právníky i o naplnění hlavních atributů SW díla – hlavně originality.


strana 171

•

Stanovte programátorům téma a programovací jazyk a SW výsledek bude prakticky stejný.

•

Úprava autorského zákona od roku 1996 staví SW na úroveň literárních děl. Podle §2 zákona 121/2000 předmětem práva autorského je:

•

1. Dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.


strana 172

2. Počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Za dílo souborné se považuje databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem. 3. Dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené. 4. Dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora zpracovaného nebo přeloženého díla.

5. Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiná databáze (§ 88), je-li souborem nezávislých děl nebo jiných prvků, který je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, je dílem souborným. Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.


strana 173

Vznik autorského práva k dílu (§9 odst.1 a 2) vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno slovem, písmem, náčrtem, skicou nebo v jakékoli jiné vnímatelné podobě. Autorské právo k dílu se vztahuje jak na celek díla, tak na jeho jednotlivé části.

Díla souborná – vzniknou tvůrčím zpracováním několika děl, ale tato jsou jakoby samostatně funkční. Tvůrčí zpracování souboru jich nezmění (časopisy, výstavy, PC TOOLS, Microsoft Office). Programy jsou naprosto samostatně využitelné. Díla spojená – pro svoji životaschopnost vyžadují využití jiného díla nebo několika děl.


strana 174

Autor a spoluautor – jedná o osobu, která se svou duševní činností podílela na tvorbě díla. Práva vymezená autorským právem pro jednoho autora se týkají i spoluautorů díla. Pokud autor nemá zájem na zveřejnění svého jména, může být dílo uveřejněno jako dílo anonymní, nebo pod krycím jménem jako pseudonymní. Totožnost autora nelze bez jeho souhlasu prozradit. Dílo je uveřejněno toho dne, kdy bylo oprávněně poprvé veřejně předvedeno. Dílo je vydáno toho dne, kdy bylo oprávněně započato s veřejným šířením.


strana 175

Obsah autorského práva: •

Autor má právo na ochranu svého autorství, zejména na nedotknutelnost svého díla

•

Autor má právo s dílem nakládat, zejména rozhodnout o jeho uveřejnění a udílet svolení k jeho užití.

•

Autor má právo na odměnu za tvůrčí práci

Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od oprávněného zveřejnění díla. Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít.


strana 176

Zvláštní právo pořizovatele databáze Databází je pro účely AZ soubor nezávislých děl (např. programů), údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření. Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. Zvláštní práva k databázi (§ 90 AZ) přísluší pořizovateli databáze, pokud představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad k pořízení, ověření nebo předvedení jejího obsahu, bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.


strana 177

Pořizovatel databáze má právo na vytěžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva. • Vytěžováním se rozumí trvalý nebo dočasný přepis celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části na jiný podklad, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem. • Zužitkováním se rozumí jakýkoli způsob zpřístupnění veřejnosti celého obsahu databáze nebo její podstatné části rozšiřováním rozmnoženin, pronájmem, spojením on-line nebo jinými způsoby přenosu.


•

•

strana 178

Zaměstnanecké dílo je takové dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli. Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu. Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části. Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.

Autorské právo přechází na dědice a ustanovení AZ o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice Volné dílo je takové dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít. Smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a nesmí být dotčeno autorství.


strana 179

Ochrana osobních údajů • Důvod – koncentrace velkého množství dat je předpokladem pro jejich neoprávněné využití a možnosti výrazně poškodit jejich vlastníka. • Listina základních práv a svobod (článek 10) • „ … každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě“.

• Občanský zákoník (§11) – jedná o neoddělitelnou součást celkové fyzické a psychicko-morální integrity osobnosti. • Obchodního zákoníku (§17) – ochrana údajů právnických osob zejména o ochrana obchodního tajemství.


•

•

strana 180

Zaměstnanecké dílo je takové dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli. Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu. Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části. Kolektivní m dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.

Autorské právo přechází na dědice a ustanovení AZ o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice Volné dílo je takové dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít. Smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a nesmí být dotčeno autorství.


strana 181

•

Do 31.5.2000 zákon č. 256/1992 Sb. – týkal se automatizovaného zpracování.

•

Od 1.6.2000 platí zákon 101/2000 Sb. ze dne 4.4.2000. Smyslem tohoto zákona je dosáhnout toho, aby se s osobními údaji občanů nakládalo jen podle zákonem stanovených pravidel.

•

Zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnické osoby, ať k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky (pokud zákon nestanoví jinak).

•

Zákon se nevztahuje na zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu a na nahodilé shromažďování osobních údajů a na zpracování prováděné: zpravodajskými službami, Policií České republiky, Ministerstvem financí, Národním bezpečnostním úřadem, Ministerstvem vnitra.

•


strana 182

Základní pojmy • osobním údajem – údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. • citlivým údajem – osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v politických stranách či hnutích nebo odborových či zaměstnaneckých organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, trestné činnosti, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů; • anonymní údaj – nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů; • subjektem údajů – fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují; • zpracováním osobních údajů – jakákoliv operace nebo soustava operací prováděná s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky (sběr, editace, uchovávání, výpočty, prezentace).


• • • • • •

•

strana 183

shromažďováním osobních údajů – systematický postup za účelem jejich uložení na nosiče dat uchováváním osobních údajů – udržování údajů v takové podobě, která je umožňuje dále zpracovávat; blokováním osobních údajů – na určitou dobu znepřístupnit likvidací osobních údajů – fyzické zničení nosiče dat, nebo jejich fyzické vymazání správce – určuje účel a prostředky zpracování, provádí zpracování a odpovídá za něj. Zpracováním může zmocnit zpracovatele zpracovatel – na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje zveřejněným osobním údajem – údaj zpřístupněný, hromadnými sdělovacími prostředky, veřejným sdělením nebo jako součást veřejného seznamu.


strana 184

Povinnosti a práva při zpracování osobních údajů • stanovit účel (správce),případně zpracovatele • stanovit prostředky a způsob zpracování (správce), • zpracovávat pouze pravdivé a přesné osobní údaje, které získal v souladu s tímto zákonem, • shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu. Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaj, jen pokud k tomu dal subjekt údajů souhlas, • uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány pouze pro účely statistické, vědecké a pro účely archivnictví. • shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně (je vyloučeno shromažďovat údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti), • nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.


strana 185

Bez souhlasu subjektu lze osobní údaje zpracovávat: • je-li to stanoveno zvláštním zákonem, • jestliže je nezbytné, aby subjekt údajů mohl vstoupit do jednání o smluvním vztahu • pokud je to nezbytně třeba k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů • jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje • pro účely statistické nebo vědecké Uzavře-li správce se zpracovatelem smlouvu o zpracování osobních údajů (viz §6), pak smlouva musí mít písemnou formu, jinak je neplatná. Zpracování citlivých údajů je možné provádět: • subjekt údajů dal ke zpracování výslovný souhlas, • je to nezbytné v zájmu zachování života nebo zdraví subjektu, Správce je povinen jednou za kalendářní rok bezplatně, jinak kdykoli za přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace, poskytnout subjektu údajů, na základě písemné žádosti, informace o osobních údajích, které jsou o něm zpracovávané.


strana 186

•

Dále je zákonem 101 řešeno:

•

Zabezpečení zpracování osobních údajů (zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů)

•

Oznamovací povinnost (kdo hodlá zpracovávat osobní údaje, je povinen tuto skutečnost oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů před započetím zpracovávání)

•

Ochranu práv subjektů údajů

•

Náprava nemajetkové újmy (likvidace neoprávněně zpracovávaných údajů, omluva, atd.)

•

Předávání osobních údajů do jiných států


strana 187

Úřad pro ochranu osobních údajů

Postupuje nezávisle a řídí se pouze zákony a jinými právními předpisy a provádí: • dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, • vedení evidence oznámení, • přijímání podnětů a stížnosti občanů, • zajišťování požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv, • poskytování konzultací v oblasti ochrany osobních údajů, • spolupracuje s obdobnými úřady jiných států, Úřad řídí předseda, kterého jmenuje a odvolává prezident. Kontrolu zpracování osobních údajů provádí inspektoři, které jmenuje a odvolává prezident republiky. Přestupky až do výše 50 tis. Kč za porušení zákona zaměstnancem správce nebo zpracovatele Pokuty správcům a zpracovatelům až do výše 10 mil. Kč

2014, Brno Oldřich Trenz Integrované informační systémy

Recommend Documents