ročník 14. 1/2013
Zpravodaj Korýtko
… a neztratíte přehled
Milí čtenáři Zpravodaje Korýtko, náš časopis prošel za poslední čtvrtletí velkou změnou. Mnoholetá redaktorka a sociální pracovnice střediska B4 Kája se již věnuje krásným povinnostem, protože ještě před koncem roku odešla na rodičovskou dovolenou. Aby těch miminek v našem domově nebylo málo, vedoucí odborných sociálních služeb Kristýna Slaná se také stala maminkou. Oběma novopečeným maminám přejeme hodně zdravíčka, klidné noci a spoustu radostí s rostoucími dcerkami. Prožili jsme krásný čas vánoční. Věřím, že to bylo pro všechny z nás období plné klidu, pohody a příjemných zážitků. Nabrali jsme nějaká ta kila navíc z úžasných dobrot a cukroví. Pozvedli jsme číše a připili si do šťastnějšího a úspěšnějšího roku s 13kou na konci. Dle celoročního horoskopu nás čeká rok mnohem klidnější než léta předchozí. Přežili jsme období plné chaosu, neklidu a zvratů, přijali jsme do svého života mnoho nových zkušeností, které nyní můžeme zúročit, a mnoho nového nás ještě čeká. Rok 2013 je rokem lásky a bratrství, každý z nás by měl najít svou hodnotu a sebeúctu. V lednu si Česká republika poprvé přímou volbou zvolila, i když až v 2. kole voleb, svého prezidenta, jimž se stal Miloš Zeman. Rozloučili jsme se také s úžasnou českou herečkou Jiřinou Jiráskovou. V televizi a filmu vytvořila více než 140 rolí, z nichž si připomeňme například „Bota jménem Melichar“, „Sestřičky“, „Fany“ nebo „Slunce, seno, ...“. Zemřela po dlouhé nemoci v 81 letech ve svém bytě v Praze na Vinohradech. Tímto vás všechny, milí čtenáři, vítám při listování prvního čísla našeho Zpravodaje Korýtko převlečeného do nového kabátku. Zařadila jsem do něj nové rubriky, jako například „Kalendárium“, „(Nejen) nedělní chvilka poezie“ nebo „Můj sloupek“ s mými postřehy k zamyšlení. Jelikož s rolí redaktorky nemám pražádné zkušenosti, ráda přivítám vaše náměty, připomínky nebo návrhy na témata, která vzbuzují váš zájem. S potěšením si nastuduji nové poznatky a podělím se o ně na následujících stránkách. Dveře do mé (redakční) kanceláře na středisku C3 máte vždy otevřené. Přeji příjemně strávený čas při četbě Zpravodaje Korýtko.
Vaše novopečená redaktorka Jitka Kišková 2
Kalendárium … připomeňme si …
Jaroslav Marvan (*11.12.1901) Bruckmann), ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC (truhlář Kačaba), DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ (baron), U POKLADNY STÁL... (lékař Osvald Bruner), CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (1939) a ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA (1938), DOVOLENÁ S ANDĚLEM (1952) a ANDĚL NA HORÁCH (1955), seriál HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO – role rady Karla Vacátka (1968), Pohádky O MEDVĚDU ONDŘEJOVI (1959) a ŠÍLENĚ SMUTNÁ PPRINCEZNA (1968). Marvanova herecká dráha přežila 3 režimy, aniž by něco utrpěla, v každém si dokázal uchovat svoji lidskou tvář a svoji pověst. Jediné, co by se mu dalo vytknout, bylo, že když byl Vlasta Burian po válce nařčen z kolaborantství vůbec se ho nezastal, spíš naopak – to on ho ještě více obviňoval. I když mu dřív Burian hodně pomohl. Podle domněnek Marvan intrikoval proti Burianovi dokonce už za války.
O Jaroslavu Marvanovi jeho kolegové tvrdili, že byl jediným naším hercem, který dokázal držet na jevišti krok s „králem komiků“ Vlastou Burianem. Vlasta Burian byl notoricky známý tím, že se neučil texty. Byl nejen králem komiků, ale i králem improvizace. Byl po dlouhá léta až překvapivě oblíbenou hvězdou, když si uvědomíme, jak často hrál nesympatické, nevrlé a zapšklé bručouny, nevlídné, strohé a nepřístupné. Každému z nich však dokázal dát kus svého hereckého srdce. Připomeňme si například TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (generální ředitel
3
Jaroslav Marvan zemřel 21. května 1974 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti tří let. v nichž mu byla nejčastěji partnerkou Adina Mandlová (tehdy i partnerka osobním životě) - ŽIVOT JE PES (1933), MAZLÍČEK (1934), AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK (1935), ŠVADLENKA (1936), jejich poslední společný film byl DĚVČATA, NEDEJTE SE! (1937). Při natáčení se Haas sblížil s mladou Marií Bibikovovou, s níž se později oženil.
Hugo Haas (*18.2.1901)
Před začátkem války odešel jako Žid do USA, kde se jako herec i režisér prosadil v Hollywoodu. Pronajal si ateliéry, v nichž točil své slavné filmy Charles Chaplin. Do Prahy přijel už jen jednou, v roce 1963. Měl radost z toho, jak byl přijat, plánoval, že znovu bude hrát v českých filmech. Ale všechno to byly jen sny. Byl unavený, nemocný, už neměl sílu. Zemřel v roce 1968, je pohřben v Brně.
Hugo Haas měl jiskru v oku a šarm, byl dvorný a pozorný. Zkrátka, byl okouzlující. A měl báječný smysl pro humor. Od samých počátků se uplatňoval nejen jako herec, ale také jako autor nebo spoluautor námětů, scénářů i jako filmový režisér. Svými náměty a scénáři se specializoval na společenské a situační komedie,
4
S sKartou jen samé problémy
od sKarty obsahuje i fotografii jeho držitele a jimž se příjemci dávek stejně na úřadech práce prokazují. Nevýhodou a velkou komplikací nejen pro seniory je potřeba zapamatovat si PIN kód, který musí použít pro ověření jejich totožnosti. Stále ještě máte chuť dozvědět se více? Čtěte dále…
Jak to s takzvanými sociálními kartami bude dál? To je aktuálně velice diskutované téma. Zmatky doprovázejí už jejich vydávání, zpoždění stále narůstá. Úřady práce měly podle původního plánu předat příjemcům jak nepojistných sociálních dávek, tak podpory v nezaměstnanosti a osobám se zdravotním postižením zhruba 900 tisíc karet. Reálně však předaly pouze asi třetinu. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová varovala, že pokud někdo odmítne vyzvednout si sKartu, pozastaví se mu tím vyplácení dávek. Zákon však nestanoví žádnou povinnost příjemce dávky si sKartu vůbec převzít, natož jakékoliv jeho sankcionování nevyplacením dávky.
ČSSD připravila návrh na zrušení sKaret k Ústavnímu soudu. Považují totiž sKarty za zásah do soukromí jejich držitelů především proto, že jejich citlivé údaje má k dispozici Česká spořitelna jako soukromý subjekt a provozovatel sKaret. Úřad pro ochranu osobních údajů vyzval ministerstvo práce a sociálních věcí k nápravě, ani přesto ho však nemine pokuta ve výši až 10 milionů korun. Před zavedením sKaret mělo být přesně vymezeno zpracování osobních údajů a postupy pro zabezpečení karty před zneužitím pro případ ztráty nebo krádeže. Podle předchozího ministra Jaromíra Drápka je však celý projekt v pořádku. Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc ještě k tomu čelí žalobě kvůli ukradenému patentu. Vlastník patentu, firma Rožmitál Development CZ podal žalobu na ochranu průmyslových práv a užitných vzorů. Městský soud v Praze ale kvůli formální chybě žalobu zamítl. Společnost se ji chystá podat znovu.
Další šok nám způsobil exministr Jaromír Drábek, který tvrdil, že stát nezaplatí za zavedení a provoz sociálních karet ani korunu. Opak je pravdou, další investicí bude nákup čteček a souvisejících služeb, ministerstvo musí opět sáhnout do „své kapsy“. Pěkně si to sečtěme… Kdybychom počítali s tím, že na každé regionální pracoviště bude potřeba pořídit aspoň sedm čteček v ceně 300Kč, další investice se vyhoupne na zhruba půl milionu korun, což je částka nezahrnující ještě potřebné související služby.
Navíc v únoru tohoto roku došlo ke zpoždění vyplácení rodičovského příspěvku. Ministryně Müllerová se „poškozeným“ sice omluvila, ale to problémy příjemcům nezlehčí. Slíbila pouze, že se opoždění již nebude opakovat.
Povinné používání sKaret nakonec nepřinese výraznější výhody, stejnou funkci umožňuje navíc nový elektronický občanský průkaz, který na rozdíl
Jaká překvapení nám do budoucna existence sKaret ještě přinese, pro Vás budu pečlivě sledovat.
5
„KLÍČOVKA“ (pokračování seriálu)
ETAINEN Možná se podivujete tajuplnému názvu této kapitoly. Já jsem taky dlouho nevěděla, že nějaké takové slovo doopravdy existuje. Pan Chlebíček mne poučil, že pojem pochází z finské laponštiny a znamená přibližně tolik jako „duchové živých“. Samozřejmě, že všichni normálně známe duchy mrtvých. Někdo v ně věří, někdo ne. Máme však představu, co to asi je. V Laponsku a na Islandu je však silná víra v tzv. etainen. To znamená právě duchy živých. Ti často ohlašují příchod člověka, kterému patří, případně co se s ním právě děje. Pan Chlebíček v tento fenomén věří a doložil mi to svou přílohou z práce. V práci se totiž zamiloval do šéfové personálního oddělení svého zaměstnavatele, podle jeho tvrzení tuze krásné ženy. Jeho láska byla opětovaná. Jednou spolu tak mluvili o pracovních záležitostech a přitom Lenka (tak se ta paní jmenovala), vytkla panu Chlebíčkovi, že jí dopoledne nepozdravil, když šla po chodbě ke své kanceláři. „Ale když já v tu dobu po chodbě nešel, protože jsem byl na pochůzce mimo budovu!“ „To je divné! „ Povídala paní Lenka. „Přece jsi to byl ty! Já bych si tě přece nemohla s nikým poplést!“ Pan Chlebíček se mi přiznal, že mu v tu chvíli přejel mráz po zádech. Vzpomněl si také na knihu doktora Ludvíka Součka Tušení stínu, ale vysvětlení nebylo ani tam ani v žádné jiné knížce. Pokračování příště ... Mgr. Petr Chlebovský, C3
6
Něco pro zasmání aneb smích léčí Laponci jsou nejstarší etnickou skupinou žijící v Laponsku, oblasti, do které se počítá střední a severní Skandinávie (severní Norsko a Švédsko), Finsko a ruský poloostrov Kola. Převážná část Laponska leží na severu za polárním kruhem.
10 oC +5 oC +2 oC 0 oC -1 oC - 4 oC -10 oC -12 oC -15 oC -18 oC -20 oC -22 oC -23 oC -24 oC -26 oC -29 oC -30 oC -31 oC -35 oC -39 oC -40 oC -44 oC
Obyvatelé helsinských činžáku vypínají topení. Laponci pěstují kytičky. Laponci se opalují, zatímco Slunce vychází nad horizont. Italská auta nejdou nastartovat Destilovaná voda zamrzá. Dech se stává viditelným. Čas naplánovat si dovolenou u Středozemního moře. Laponci jedí zmrzlinu a popíjejí studené pivo. Kočka se snaží nasáčkovat se ti do postele. Čas naplánovat si dovolenou v Africe. Laponci se jdou koupat. Příliš velká kosa na to, aby sněžilo. Americká auta nejdou nastartovat. Helsinští nájemníci zapínají topení. Dech se stává slyšitelným. Francouzská auta nejdou nastartovat. Příliš velká kosa na bruslení. Politici litují ubohé bezdomovce. Německá auta nejdou nastartovat. Každé vydechnutí se dá použít jako materiál pro stavbu iglú. Kočka zkouší nasáčkovat se ti pod pyžamo. Žádné normální auto už nejde nastartovat. Laponec zakleje, poskáče po pneumatikách a nastartuje svého žigulíka. Příliš velká kosa na líbání, rty přimrzají k sobě. Laponská fotbalová družstva začínají trénovat na jaro. Čas naplánovat si dvoutýdenní horkou koupel. Laponci odhazují sníh ze střechy. Rtuť zamrzá. Příliš velká kosa na to, aby se dalo přemýšlet. Laponci si zapínají vrchní knoflíky u košile. Auto chce s tebou do postele. Laponec si obléká svetr. Můj finský kolega zvažuje, že přivře v kanceláři okno. 7
-45 oC -50 oC -70 oC -75 oC -120 oC -268 oC -270 oC -273,15 o C
Laponci zavírají záchodové okýnko. Tuleni opouštějí Grónsko. Laponci vyměňují prstové rukavice za palčáky. Lední medvědi opouštějí severní pól. Univerzita v Rovaniemi (Laponsko) organizuje přespolní „orienťák“. Santa Klaus opouští polární kruh, Laponci si narazí kulicha přes uši. Alkohol zmrzl. Laponec je naštvaný. Helium zkapalnělo. V pekle mrzne. Absolutní nula. Ustává pohyb elementárních částic. Laponec, žužlaje zmrzlý destilát, připouští: "Jo, je trochu zima ..."
Můj sloupek
starostí, umožní nám zavzpomínat si, doslova se prohrabat vzpomínkami, které jsou s jistými tony spojené. Vsadím se, že některé melodie vám rozbuší srdce, zašimrají na nohou a ty s radostí vyskočí do rytmu, v ramenou to škube a my se nedokážeme ubránit zpěvu… Ať chce nebo ne, každý z nás má určitě svou oblíbenou písničku… zamilovaný pár má „svůj“ song, kterému říkají, „to je ta naše“. Někdo si vzpomene na dávného přítele, když uslyší tóny jeho milované skladby… Depresivní nálada může ovlivnit styl, po kterém sáhneme. Myslíme si, že máme potřebu „depku“ ještě prohloubit, a tak si pustíme nějaký „doják“. Zkusme to příště ale naopak. Hudba má čarovné kouzlo měnit náladu, ukázat jiný pohled na situaci, inspirovat nás. Zaposlouchejte se opět do tónů svých milých písní, udělejte si chvíli sami pro sebe, dovolte hudbě proudit celým Vašim tělem, soustřeďte se jen na své pocity, zavzpomínejte si… co přitom prožíváte?
Nedávno, koupí dvou vstupenek na koncert jedné české, v současné době velmi populární skupiny, jsem se po dlouhé době zamyslela nad tím, co pro mě vlastně muzika znamená. Jaké pocity mi přináší její poslech? Na posledním koncertě jsem byla snad jako ještě pubertou zmítané mládě. Dnes jsem se ale těšila neméně… Zamysleli jste se někdy, k čemu je muzika v životě potřebná? Určitě jste slyšeli také o léčivém účinku hudby. Jistě…, někteří z nás by mi rádi oponovali tím, že jim hudba nic nedává, je pro ně neužitečná a k životu ji nepotřebují. Samozřejmě, každý máme svůj názor. Já si až nedávno uvědomila, jak příjemné pocity může mému sluchovému ústrojí přinášet správný výběr muziky. Nálada je důležitým ukazatel toho, po čem mé ucho prahne. Hudba dokáže náladu zpravit, má moc odpoutat nás od každodenních
8
(NEJEN) NEDĚLNÍ CHVILKA POEZIE Zimní pohádka (Epické básně - Balady a romance)
Jaroslav Vrchlický (*17.02.1853 - †09.09.1912) K nám z jihu přišel divný host na sever chladný, mrazivý, ret jeho sterou písní zněl, zrak něhou háral blouznivý.
I usnul kdys - a divný sen se sklonil jeho do duše, to zdálo se mu o jaru, a on se usmál v předtuše.
A dokud léto trvalo, žil u nás tich a spokojen, však v podjeseni zaplakal a po prvé byl nešťasten.
A myslí jeho táhlo to jak ptačí zpěv, jak dívčí smích, že kalné oči zaleskly se opět v slzných krůpějích.
A když napadnul první sníh, pad' v srdce hosta divný žel, zamyšlen stával u okna, až všecky písně zapomněl.
I snil, že k němu kloní se postava plna božských krás a fialkami proplétá ten zšedivělý jeho vlas.
Vlas jemu zbělel pomalu jak sněhy, které spadnuly, a oči, druhdy jeden lesk, hluboko v důlkách zhasnuly.
A venku náhle, jaký div! tam roztál sníh a zmizel led, a země stála v kráse své, nevěsta jara na pohled.
A denně stával u okna, uvadlé růže na skráni, a zíral, plání sněhovou jak poletují havrani.
Na stromech květy, v houští zpěv a sedmikrásky po pláni cizinec mrtev - v duši klid a na rtu blahé usmání...
Oh, což se jeho kalný zrak tím sněžným polem natěká! jak líto mi ho u srdce, oh, zda se jara dočeká?
9
Rekapitulujeme… co se událo… 5.12.2012 náš domov navštívili dobrovolníci - pracovníci z Arcelor Mittalu v rámci firemního dobrovolnictví a věnovali se našim uživatelům při tvorbě přáníček a vánočních ozdob v kulturní místnosti. 6.12.2012 se po našem domově procházel Mikuláš v doprovodu rozdováděného čertíka a božsky trpělivého andílka v podání šikovných děvčat z B4. Všichni naši uživatelé byli také obdarování drobnou mikulášskou nadílkou.
13.12.2012 jsme navštívili mateřskou školu Ignáta Herrmanna. Strávili jsme zde příjemné dopoledne plné představení, která si pro nás připravily děti v rámci „Vánoční výstavy a jarmarku“. Milé přivítání a krásně prostřené stoly nabízející spoustu dobrot nám vykouzlily na tvářích nejeden úsměv. Se zaujetím jsme sledovali vystoupení dětí a vždy jsme je odměnili potleskem. Za pozvání moc děkujeme a určitě nebudu mluvit jen sama za sebe, když řeknu, že se příště opět rádi zúčastníme (Monika Poláchová).
10
17.12.2012 se v celém přízemí našeho domova konaly Vánoční trhy. Navštívilo nás jako tradičně mnoho prodejců, kteří nám vytvořili slavnostní vánoční náladu. Odpoledne se rozezněl zpěv a hudba „cimbálovky“ a koláčky s vínem rozdávaly posluchačům naše šikovná děvčata z dílen a rehabilitace. 18.12.2012 jsme pokračovali směle dál v šíření vánoční atmosféry. Tentokrát nás přišly potěšit děti z nedaleké základní školy Volgogradská. Na pomyslném „podiu“ se vystřídaly žáci téměř všech ročníků a připomněli nám krásné vánoční písně i básničky. Mnoho z nás si pobroukávalo s nimi. Děti si připravily také milá překvapení v podobě drobných dárečků a přáníček, která po skončení vystoupení děti našim uživatelům samy předaly.
11
19.12.2012 v odpoledních hodinách uživatelky střediska C3 „obsadily“ volnočasovou dílnu. Důvodem byla velká chuť všech, upéct si své vánoční cukroví. Uživatelky s pomocí pracovnic v sociálních službách válely a vykrajovaly perníčky a tvarovaly vanilkové rohlíčky, které po upečení obalovaly v cukru. Své výrobky poté už ochutnával každý sám.
12
24.12.2012 na Štědrý den odpoledne se konala Vánoční mše. 31.12.2012 jako tradičně jsme i letos s napětím poslední den v roce očekávali Silvestrovské bingo! Kulturní místnost byla plně obsazena, vládla výborná nálada a hodnotné ceny udělaly radost všem výhercům. Těšíme se opět příští rok!
10.1.2013 proběhla přednáška s názvem „Byli jsme v zemi květů“. Na svůj půlroční pobyt v Číně zavzpomínal pan Jaroslav Málek. 11.-12.1.2013 jsme poprvé volili přímou volbou prezidenta republiky. Voliči se dostavili v hojném počtu. Kdo se z různých důvodů nemohl dostavit sám a přál si zúčastnit se voleb, toho navštívila volební komise i s volební urnou přímo na pokoji. Jelikož se ale nepodařilo zvolit z kandidátů pouze jednoho, zopakovali jsme si volby ještě v druhém kole 25. a 26. ledna.
13
29.1.2013 se konala velká provozní schůze zaměstnanců domova v K-Triu. Pan ředitel seznámil zaměstnance s plánovanou rekonstrukcí domova, která proběhne příští rok. O další program jsme se postarali my sami, a to krátkými vystoupeními jednotlivých středisek a úseků. Nemyslete si, i na první pohled unavený a vyčerpaný personál se dokáže výborně pobavit. Mimochodem, ochutnávku jsme vám nabídli v podobě scénky děvčat ze střediska C1 (Setkání pracovnic střediska C1 po 30letech v Domově Korýtko) na (po)valentýnském plese.
20.2.2013 jsme v kulturní místnosti pořádali tradiční „valentýnský ples“, který v jsme z organizačních důvodů museli o týden posunout, tudíž se z něj stal „ples (po)valentýnský“. Věřím, že tato skutečnost nikomu nevadila a náležitě jsme si ho užili. Bohatou tombolu jsme zajistili na základě finančního daru pana ing. Adama Rykaly (ČSSD), poslance parlamentu ČR. Touto cestou mu děkujeme. Za výborný hudební doprovod děkujeme panu Řezáči. Co já si pamatuji, pili jsme a hodovali, zpívali a tancovali...
14
2.3.2013 na středisku C3 paní Sylvie Válková předala svou sbírku víček od PET láhví mluvčímu neziskové organizace „Fantazáci“ pro podporu nadace „Pomozte dětem“.
15
Co nás čeká a nemine 8.3.2013 tradiční oslavy Mezinárodního dne žen 12.3.2013 vystoupení dětí ze základní školy z Paskova – zahrají na flétny 1.4.2013 Velikonoční pondělí – pomlázka – dámy, pozor na svá něžná pozadí; pánové, mějte slitování... 3.4.2013 Velikonoční zábava
PŘEDSTAVUJEME…BIBLICKÁ HODINA Ráda bych vám touto cestou představila aktivitu, která probíhá pravidelně v Domově Korýtko a má již dlouholetou tradici. Jedná se o setkávání seniorů nad biblickými texty, tedy o Biblickou hodinu – jak to nazvala má předchůdkyně paní Zuchnická, která tuto aktivitu založila a několik let doprovázela.
Společenství seniorů, kteří mají zájem o rozjímání nad duchovními texty, a zároveň o vzájemné sdílení a povzbuzení spojené s modlitbou, se schází většinou v úterky odpoledne, kolem 14 hodiny v kulturní místnosti Domova. Navštěvuje nás také externí spolupracovnice, paní Šárka, která doprovází náš zpěv na klavír. Vše je zcela na principu dobrovolnosti a volnosti – tedy, pokud má někdo zájem se aktivně zapojit, má možnost. Pokud ovšem z různých důvodů nemá účastník zájem, nenutíme nikoho a může být pouze této hodiny přítomen jako posluchač. Také se řídíme principem ekumenismu, tedy se snažíme, aby se v tomto společenství cítili dobře senioři s různým náboženským vyznáním.
A jak tato biblická hodina vypadá? Po přivítání se všemi účastníky zazpíváme píseň a poté následuje společné čtení vybraného textu z Bible. Po krátké tiché pauze mají senioři možnost sdělit, co je v tomto úryvku zaujalo a oslovilo, či mohou sdělit cokoli, co je k tomuto tématu napadá a čím chtějí společenství obohatit nebo povzbudit. Následuje obvykle píseň či připravený článek, vztahující se k danému tématu biblické hodiny. Poté mají všichni možnost účasti společné modlitby formou chval, díků či proseb. Následuje další píseň a poté na závěr společná modlitba „Otče náš“, při které se ti, kteří chtějí, mohou společně držet v kruhu za ruce. Kruh zde představuje společenství, ve kterém jsme spojeni poutem víry a lásky, a zároveň dodává tomuto společenství vnější vyjádření jednoty v různosti. Pokud byste měli zájem biblickou hodinu navštívit, neváhejte a přijďte mezi nás. Čeká vás srdečné přijetí a snad i pro vás příjemně strávené chvíle ve společenství seniorů. Alžběta Třosová, vedoucí střediska C1
16
