1/2013
MAGAZÍN
ZE ŽIVOTA OBCE
HVOZDNÁ Hvozdenská ledová královna
APRÍL? KDE SE VZAL? DO TRNAVY A ZPĚT MAROKO PRO OKO
úvodník
Apríl? Kde se vzal? Zima je definitivně za námi a jarní příroda dodává novou životní energii nám všem. O to více mě mrzí, že právě držíte v rukou poslední číslo našeho časopisu… Apríl! Takto tematicky jsem si dovolil začít úvodník prvního vydání magazínu v roce 2013 a doufám, že mi to odpustíte. Vždyť kdy jindy lze oko přimhouřit nad různými vtípky a žertíky, než právě na začátku dubna. Ale kde se vlastně vzalo aprílové vtipkování? Různých vysvětlení lze nalézt mnoho. Jedno z nich říká, že úplný počátek tohoto svátku lze nalézt v reformě kalendáře, kterou uskutečnil v roce 46 před Kristem Julius Caesar. Podle nově zavedeného kalendáře se 1. duben stal prvním dnem roku, a tak je logické, že se lidé bavili a byli veselí. Jiná teorie spojuje Apríl s novou zemědělskou sezónou, další s pohanským bůžkem smíchu, který měl svátek v dubnu, a někteří tvrdí, že lidé mají náladu na fóry, protože je prostě jaro. a připevní ji na záda někomu, kdo o výtvoru na svých zádech nemá ani tušení. Tradice aprílového vtipkování ve Francii vznikla již roku 1564 a oproti ČR je zde žertování bráno mnohem vážněji. V hojné míře se těší oblibě nejen mezi přáteli, nýbrž i v médiích. První písemná zmínka a aprílových žertech na našem území je z roku 1690. Podle dochovaných zápisů spočíval obyčej především v tom, že se lidé posílali pro něco nesmyslného, např. pro zaječí peří, kohoutovo vejce, muší sádlo či vtipné semínko. Ten, kdo se nechal nachytat, si vysloužil hanlivý titul „aprílový blázen“ a byl celý den terčem posměchu. I v dnešních dnech si lidé vyvádějí drobné zlomyslnosti, žertíky a u novinářů pak dovoluje tradice překročit rámec serióznosti a vyV Anglii se prvnímu dubnovému dni říká All pustit tzv. kachnu. Fool’s Day, což v překladu znamená den všech Až Vás tedy někdo vyvede Aprílem, berte to bláznů. V tento den je dovoleno vyvádět růz- s humorem a útěchou Vám budiž, že nejste né kousky, které by za jiných okolností byly první ani poslední. A hlavně si nezapomeňte přinejmenším nevhodné. Ve Francii se tomu- po zimě vyměnit bublinku ve vodováze. Z internetu vybral to dni říká poisson d’avril a to z toho důvoJaromír Štach du, že děti vystřihnou rybu (poisson) z papíru
2
sezóna Kroužek divadelních ochotníků ve Hvozdné – Hvozdná, okrese, kraji i světe... div se! – se každým rokem rozvíjí a rozšiřuje svoje pole působnosti přes hranice domovské obce, aniž by ochuzoval své domácí a skalní příznivce. Už v minulých sezónách jsme těšili publikum spoustou domácích i zájezdových představení, v předloňském roce jsme „dobyli“ i profesionální scénu Městského divadla Zlín vyprodanou reprízou muzikálu Starci na chmelu. Pohádka Mrazík navštívila i zlínskou Malou scénu a okruh našich režisérů se rozrostl o tři tvůrce (Jakuba Henzelého s Mrazíkem, Marka Hermana s Recitálem S+Š a Terezu Řeháčkovou – režisérku pohádky O spanilé Barunce) a další ochotné organizátory jiných veřejných vystoupení. Téměř 40 uspořádaných akcí či odehraných představení znamená v průměru bezmála jedno vystoupení týdně! A to je, myslím, na poměry ochotnického divadla nezanedbatelný výsledek. Sezóna 2012 dokázala, že potenciál KDO je nevyčerpatelný. „Režisérský team JVJV“ (Jakub, Veronika Z., Jan, Veronika P.) dal „dohromady“ komedii Když se zhasne, která má za minulý rok „na kontě“ deset velmi úspěšných repríz a získala čtyři ceny na divadelní přehlídce v Němčicích. Ovšem ani šest režisérů na tak početný herecký soubor zjevně nestačí! Syn známého herce MDZ Luďka Randára, Matěj, přišel s nápadem zrežírovat pro KDO inscenaci čistě „činoherního ražení“ – soudobou verzi Moliérova Misantropa, jež se setkala, zatím jen na domácí scéně, s více než příznivými reakcemi. Svojí neutuchající aktivitou přispěly rovněž Lenka Murčeková a Dora Droščáková, které osobitým a inovujícím způsobem pojednaly tradiční Zpívání u stromečku. Premiéru měl v minulé sezóně Recitál S+Š – pásmo písní a scének z dílny J. Suchého a J. Šlitra s „živým“ doprovodem kapely Dixseal a klavíristy Richarda Dvořáka; v režii Marka Hermana s asistencí Jarka Javory se před-
divadlo
Úrodná stavilo kolem třiceti účinkujících ve věku od 5ti do 55ti let. Proměnlivý tvar pásma slaví úspěchy nejen při vždy vyprodaných reprízách v sále KDO, ale také úspěšně reprezentoval naše divadlo v Dílně 9472 – klubové scéně Městského divadla Zlín. Nezahálely však ani ostatní inscenace. Pohádku Mrazík jsme, mimo jiné, zahráli i ve Zlíně na Malé scéně, pohádka O spanilé Barunce byla reprízována osmkrát a získala ceny na přehlídkách v Napajedlích, v Hovězím, a na našem Hvozdenském měšci. Muzikál Starci na chmelu si pozvalo Městské divadlo Zlín do svého dětského předplatného a tři reprízy během dvou dní navštívilo 1250 diváků.
Za všechny tvůrce i herce KDO mohu prohlásit, že si přízně publika vážíme a v naší snaze nepolevíme. Důkazem budiž dramaturgický plán nadcházející sezóny: Tereza Řeháčková právě zkouší pohádku Taneček přes dvě pekla, Alena Herman chystá svůj autorsko-režijní debut/počin s nejmladšími herci – pohádku na motivy kresleného seriálu Šmoulové, Marek Herman adaptaci televizních večerníčků Krkonošské pohádky a já se zhostím režie hry Naši furianti, která má v dramaturgii i v historii KDO své nezastupitelné místo. Jan Nejedlý
3
obec
Rozpočet obce na rok 2013 FINANCOVÁNÍ
PŘÍJMY Daňové příjmy a poplatky, dotace
10 676 000 Kč
Zapojení zůstatku z minulých let
Nedaňové příjmy a) služby (KT, voda,hrobová místa, kanalizace. les)
3 335 000 Kč
b) pronájem majetku (pozemky, rybník, sokolovna, obchod, pohostinství, DPS, hasičská zbrojnice, býv.knihovna...)
888 000 Kč
c) ostatní příjmy (třídění odpadů, Eurotel, T-Mobil, úroky, aj.)
516 000 Kč
CELKEM PŘÍJMY
15 415 000 Kč
Příjmy se zapojením financování
16 365 000 Kč
VÝDAJE
Splátka úvěru na "víceúčelovou budovu"
390 000 Kč
Splátka úvěru na "rozšíření vodovodu"
771 000 Kč
Splátka úvěru na "škola"
1 207 000 Kč 2 368 000 Kč
Provozní výdaje 641 000 Kč
Silnice a místní komunikace, chodníky, doprava
320 000 Kč
Kanalizace
950 000 Kč
Výdaje
Lesní hospodářství a deratizace obce
Vodovod
Investiční výdaje
Výdaje celkem 641 000 Kč
180 000 Kč
500 000 Kč
1 177 000 Kč
1 177 000 Kč
900 000 Kč
900 000 Kč
Suché poldry
20 000 Kč
20 000 Kč
Rybník
65 000 Kč
65 000 Kč
Škola, a další výdaje spojené se školou
1 550 000 Kč
820 000 Kč
2 370 000 Kč
248 000 Kč
50 000 Kč
298 000 Kč
Sdělovací prostředky (KT, rozhlas, obecní noviny)
565 000 Kč
135 000 Kč
700 000 Kč
Nebytové prostory (sokolovna, obchod, hasičárna..)
583 000 Kč
Kultura (knihovna,kronika, sbor pro obč. záležitosti)
583 000 Kč
Dotace (spolky a sdružení, KD, TJ, KDO, SDH) na činnost
535 000 Kč
535 000 Kč
Veřejné osvětlení
200 000 Kč
200 000 Kč
Hřbitov
20 000 Kč
20 000 Kč
Údržba majetku,služby bank,územní rozvoj…
585 000 Kč
Likvidace odpadů
946 000 Kč
946 000 Kč
Vzhled obce a veřejná zeleň
140 000 Kč
140 000 Kč
300 000 Kč
885 000 Kč
Bezpečnost a veřejný pořádek
35 000 Kč
35 000 Kč
Dům s pečovatelskou službou
251 000 Kč
251 000 Kč
3 231 000 Kč
3 231 000 Kč
500 000 Kč
500 000 Kč
Územní samospráva a státní správa Daň z příjmů PO a DPH CELKEM VÝDAJE Výdaje se zapojením financování:
4
Příjmy
12 512 000 Kč
1 485 000 Kč
13 997 000 Kč 16 365 000 Kč
obec
Digitalizace kabelové televize V současné době je v televizním kabelovém rozvodu obce Hvozdná k dispozici 20 TV programů, infokanál a FM pásmo (rádio). Všechny programy jsou vysílány v analogové podobě (tzv. signál PAL). Některé z nich (ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, Nova, Nova Cinema, Barrandov, Prima Family, Prima COOL) jsou navíc vysílány i v digitálním formátu DVB-T. Pro jejich příjem však musíte mít televizi s digitálním tunerem, nebo zařízení zvané set-top-box.
budou některé programy v kabelové TV vysílat jak v analogové, tak i v digitální podobě. Pokud dojde po datu 1. 1. 2014 k výpadku některého z analogových programů, který už bude vysílat i v digitální podobě, nebude jeho vysílání obnoveno. Věříme, že tyto postupné kroky budou znamenat velký skok v kvalitě a pestrosti služeb kabelové televize. Z výše uvedených důvodů doporučujeme všem uživatelům kabelové televize připravit se na uvedené změny s předstihem. Buď použitím televizního přijímače s DVB-T tunerem (mají ho všechny TV přijímače vyrobené v posledních čtyřech letech), nebo pořízením set-top-boxu. Toto jim umožní sledování všech digitálních kanálů výše uvedených multiplexů a současně už budou zcela připraveni na vypnutí analogového vysílání v TKR Hvozdná. S využitím informací od Satturn Holešov připravil Jaromír Štach Další směr vývoje kabelové televize v obci Hvozdná je její úplná digitalizace. Cílem je poskytnutí kvalitnějších služeb, snížení provozních a investičních nákladů a v neposlední řadě nabídka pestřejší programové skladby. V letošním roce je naplánovaná 1. etapa digitalizace, ve které bude stávající programová skladba rozšířena a bude k dispozici 6 digitálních multiplexů: M1 – ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport M2 – Nova, Nova Cinema, Prima Family, Prima Cool, Barrandov ZMĚNA PODMÍNEK PRO SPALOVÁNÍ M3 – Prima Love, Prima Zoom, Óčko, Šlágr ROSTLINNÝCH MATERIÁLŮ M4 – ČT HD, Nova HD, Fanda, Smíchov, Telka Upozorňujeme občany na nové platné M5 – STV1, STV2, Dajto, TA3 Nařízení obce Hvozdná č. 1/2012, kterým je M6 – Markíza, Joj, Joj Plus, Doma nahrazeno stávající Nařízení obce Hvozdná Komplexní digitalizace KT bude provedena č. 1/2004. Novým nařízením se mění poddo konce roku 2014. Od 1. ledna 2015 budou mínky pro spalování rostlinných materiálů všechny nabízené programy v kabelové telenásledujícím způsobem: vizi vysílány pouze v digitální podobě ve forSpalování rostlinných materiálů mátu DVB-T. Po komplexní digitalizaci již nese povoluje POUZE VE STŘEDU. bude možné přijímat programy v analogové Celý text Nařízení obce Hvozdná č. 1/2012 podobě, tzn. že nebude možné využívat starší je k nahlédnutí na OÚ Hvozdná nebo také televizory s analogovým tunerem. V mezidobí na webových stránkách www.hvozdna.cz.
Důležité
upozornění
5
obec
Vypouštění odpadních vod Povolení k vypouštění odpadních vod – obec Hvozdná V minulém čísle našeho magazínu jsme Vás na tomto místě informovali o tom, že naší obci končí dne 31. 12. 2012 platnost povolení k vypouštění odpadních vod do Hvozdenského potoka. Dnes můžeme konstatovat, že na základě naší žádosti o prodloužení platnosti tohoto povolení bylo dnem 21. 12. 2012 vydáno vodoprávním úřadem ve Zlíně Rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení k vypouštění odpadních vod do Hvozdenského potoka do 31. 12. 2015 za stejných podmínek jako doposud (povolené množství a kvalita vypouštěných odpadních vod).
I nadále je obec Hvozdná povinna pečlivě sledovat kvalitu vypouštěných odpadních vod, což provádíme 12 x ročně přímo v kanalizační vyústi a několikrát ročně i ve vlastním toku Hvozdenského potoka. S tímto jsme dříve neměli žádný problém. Dnes však musíme konstatovat, že výsledky některých rozborů odpadních vod ať už přímo v kanalizační vyústi či v potoku jsou alarmující a jen o pověstný chlup nepřesahují předepsané povolené limity. Rádi bychom touto cestou upozornili, že obec Hvozdná, jako majitel a provozovatel stokové sítě, má zákonnou možnost provádět kontrolu všech připojení jak rodinných do-
6
mů, tak provozoven v obci. Pokud bude zjištěno neoprávněné připojení odpadních vod ke stokové síti (např. přímé napojení do kanalizace bez funkční ČOV či udržovaného septiku, nebo připojení jímky určené na vyvážení, tzv. žumpy), nebo pokud bude zjištěno připojení ke stokové síti bez uzavření smlouvy o odvádění odpadních vod, event. pokud nebude tato smlouva řádně dodržována (platba stočného, vypouštění jiných, než dohodnutých odpadních vod), bude použito všech dostupných prostředků vedoucích k nápravě této situace. Musíme si uvědomit, že případná nekázeň jednotlivců může mít přímý dopad na všechny uživatele veřejné kanalizace v obci. Povolení k vypouštění odpadních vod – majitelé domovních ČOV Podobně jako vodoprávní úřad předepisuje množství a kvalitu odpadních vod vypouštěných do Hvozdenského potoka, předepisuje kanalizační a provozní řád stokové sítě obce Hvozdná prostřednictvím vodoprávního úřadu obdobné údaje i majitelům domovních ČOV (DČOV). Tyto údaje najdou vlastníci DČOV ve svém stavebním povolení k DČOV a kanalizační přípojce, jehož součástí bývá i odstavec o „Povolení k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace“. Stavební povolení vám bylo vydáno Magistrátem města Zlína, Odbor životního prostředí, tzv. vodoprávním úřadem. Toto povolení se zpravidla vydává na dobu 10 let. Žádáme tímto majitele DČOV, aby si na svém povolení zkontrolovali, kdy jim toto povolení končí. Dále popisujeme 3 postupy, které mohou nastat: A. Odpadní vody jsou vypouštěny dobu kratší, než je povoleno – vše je v pořádku. Jen upozorňujeme na povinnost provádění
Potřebné doklady k prodloužení povolení či k získání nového povolení k vypouštění odpadních vod do stokové sítě obce Hvozdná získáte následovně: - odběry a rozbory vzorků odpadních vod - provádí Státní zdravotní ústav („krajská hygiena“) nebo Moravská Vodárenská a. s. v laboratoři Klečůvka. Doporučení obce: objednat odběr vzorků u MoVo, a.s. - u paní Ing. Marie Tomaštíkové z akreditované laboratoře na Klečůvce, která to provádí každý měsíc i pro naši obec. E-mail:
[email protected], tel.: 725 591 740 - souhlas obce – vydává technik obce: Ing. Miloš Drašar, E-mail:
[email protected], tel.: 577 901 017 - technická dokumentace od DČOV (návod, projekt, situace) – tu najdete jistě doma. Ing. Vladimír Jonášek
obec
předepsaného množství odběrů a rozborů vzorků vypouštěných odpadních vod. Rozbory těchto vzorků (zpravidla 2x ročně) může obec Hvozdná pravidelně vyžadovat a kontrolovat a 1x za 10 let je vodoprávní úřad požaduje předložit pro získání prodloužení platnosti povolení nebo k vydání povolení nového B. Doba platnosti vypouštění odpadních vod se blíží ke svému konci. Pak je nutno: 1) zajít na MMZL, Odbor ŽPaZe (referent – paní Koryčanová), kde obdržíte formulář se žádostí o prodloužení povolení k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace,
Výsledky 2) žadatel formulář vyplní a doloží předepsané odběry a rozbory vzorků odpadních vod na odtoku z DČOV za dobu platnosti současného povolení, 3) následně bude platnost povolení prodloužena. C. Doba platnosti vypouštění odpadních vod již skončila (nelze ji tedy prodloužit). Pak je nutno: 1) zajít na MMZL, Odbor ŽPaZe (referent – paní Koryčanová), kde obdržíte formulář se žádostí o nové povolení k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace, 2) žadatel formulář vyplní a doloží předepsané odběry vzorků odpadních vod na odtoku z DČOV za dobu platnosti minulého povolení, 3) dále žadatel donese kladné stanovisko obce k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace – to je standardní souhlas od technika obce, 4) doporučujeme žadateli, aby měl připravenou k předložení i technickou dokumentaci od DČOV, 5) následně bude povolení znovu vystaveno.
voleb prezidenta Výsledky I. kola volby prezidenta ČR ve Hvozdné Z celkového počtu 944 voličů se I. kola volby zúčastnilo 641 voličů. 1. Miloš Zeman 2. Karel Schwanzenberg 3. Jan Fischer 4. Jiří Dientsbier 5. Zuzana Roithová 6. Vladimír Franz 7. Jana Bobošíková 8. Taťána Fischerová 9. Přemysl Sobotka
161 hlasů 136 hlasů 98 hlasů 83 hlasů 78 hlasů 38 hlasů 19 hlasů 13 hlasů 12 hlasů
Výsledky II. kola volby prezidenta ČR ve Hvozdné Z celkového počtu 950 voličů se II. kola volby zúčastnilo 620 voličů. 1. Miloš Zeman 2. Karel Schwarzenberg
338 hlasů 281 hlasů
7
mikroregion
Milióny do regionu Vážení spoluobčané, dovolte, abych Vás krátce seznámil s pohledem do historie a přítomnosti naší Místní akční skupiny Vizovicko a Slušovicko (MAS VaS). Dva sousedící mikroregiony Vizovice a Slušovicko založily v roce 2007 Místní akční skupinu (MAS). V hlavní dotační oblasti jsme přinesli do regionu za pět let existence 19,1 milionu Kč, to je asi padesát podpořených projektů. Každá obec dosáhla na jeden nebo více projektů. Celkový přínos do území odhadujeme na 28,2 milionů Kč. Plánovací období 2007 - 2013 je prakticky u konce. Dne 20. 12. 2012 MAS VaS vyhlásila 6. výzvu k předkládání projektů. Výše alokace byla 4,7 milionů a výzva byla ukončena 31. 1. 2013. Bylo přihlášeno 20 projektů a Výběrová komise doporučila k podpoření 16 projektů. Místní akční skupiny jsou každoročně hodnoceny na Ministerstvu zemědělství. Hodnocení má významný vliv na výši prostředků na další
Díky MAS se opravily studánky v okolí Hvozdné kalendářní rok a uskutečnilo se formou veřejných prezentací v budově ministerstva. MAS byly dle počtu získaných bodů rozřazeny do čtyř skupin (A, B, C a D). Na vrcholu pomyslného žebříčku je tentokrát MAS – Partnerství Moštěnka (sídlí v Kostelci u Holešova).
8
Zde si dovolím i malou zajímavost. Součástí MAS – Partnerství Moštěnka je Mikroregoin Moštěnka, se kterým máme jako Mikroregion Slušovicko nastavenu velmi dobrou spolupráci a poslední dva roky se snažíme o společné aktivity. Naše MAS v hodnocení 2012 obhájila skupinu „B“, což ministerstvo komentuje jako dobře fungující MAS, u které je prokazatelná nadstavba metody LEADER (tj. umí nejen rozdělovat peníze, ale mají jasnou strategii a distribuce finančních prostředků přes MAS má přidanou hodnotu oproti centralizovanému rozdělování). Rád v této souvislosti připomínám, že naše MAS VaS se průběžně rozrůstá o nové členy a v současnosti má 52 členů, z toho je dvacet obcí. Už od jara 2012 se připravujeme na další plánovací období (2014 – 2022). Každý hospodář ví, že pokud chce za čas sklízet, nesmí dát na blbé nálady, ale musí orat a sít ve správný čas. Každý z nás se už do přípravy mohl zapojit svým příspěvkem přes anketu na www stránkách MAS, nebo účastí na veřejném jednání k přípravě našich strategií. Podnikatelé se mohou zapojit zasláním projektového zásobníku vlastních projektů, u kterých uvažují o žádosti o dotaci. Každý z nás se může zapojit konkrétním zájmem v obci, spolku, církvi, v podniku nebo při tvorbě tvůrčího společenského klimatu. Kancelář MAS najdete ve Vizovicích na městském úřadě, v přízemí budovy Lidového domu. Naše kancelář také poskytuje prostor pro dobrovolníky, stážisty, studenty VŠ a zájemce o rozvoj regionu. Pro přípravu dalšího plánovacího období (2014 – 2022) uvítáme zájem o spolupráci s těmi, kterým záleží na rozvoji našeho regionu. Více informací najdete na webu, přivítáme i účast na veřejném jednání k přípravě našich strategií a oceníme Váš konkrétní zájem o život v obci. Petr Žůrek, manažer MAS VaS
seniorů
V Doteku sní o multisenzorické místnosti Setkali jste se už někdy s lidmi, kteří jsou plně odkázáni na pomoc svého okolí? Možná jste něco podobného zažili ve své blízkosti nebo máte dokonce osobní zkušenost. Nemám na mysli jen lidi s různými fyzickými postiženími, ale také například seniory s demencí, třeba s Alzheimerovou chorobou. Tato nevyléčitelná nemoc začíná naprosto nenápadně lehkým zapomínáním, nesoustředěností, ztrácením se ve známém prostředí a pokračuje postupnou neschopností vyrovnat se s potřebami běžného života, jako je například nákup, vaření, později i osobní hygiena, stravování a další. Také komunikace s takto nemocným je při zhoršování stavu čím dál obtížnější, až nakonec člověk vnímá jen na smyslové a emocionální úrovni. Je velmi těžké (po fyzické i psychické stránce) se o takového rodinného příslušníka postarat. Blízké okolí často s postupující nemocí dojde do bodu, kdy není v jeho silách vše důstojně zvládnout. „Často je pak jedním z možných řešení obrátit se na profesionály, kteří nabízejí například domácí zdravotní péči, pečovatelskou službu či odlehčovací péči. To je pobytová péče na kratší období - většinou na dobu do tří měsíců - která uleví rodině a umožní jim si na chvíli odpočinout.“ Uvádí sociální pracovnice Veronika Olejníková ze společnosti Dotek ve Vizovicích, která takovéto služby nabízí. Aktivizační pracovnice téže společnosti Jindřiška Vlčková k tomu dodává: „Staráme se zde o klienty v domáckém prostředí, snažíme se maximálně uplatňovat moderní přístupy péče, jako je například bazální stimulace, reminiscenční terapie či skupinová aktivizace a trénink paměti, které přispívají ke zpomalo-
charita
Pro zdraví vání postupu onemocnění. Máme zde velké procento klientů, kteří již nejsou schopni se o sebe sami vůbec postarat a je potřeba jejich aktivizaci zcela přizpůsobit konkrétnímu případu. Velkým pomocníkem v této péči by nám byla snoezelenová neboli multisenzorická místnost. Je to prostor, ve kterém se nachází vybavení a předměty stimulující různé smyslové orgány a navozující tak autentický pocit. Pro všechny klienty, ne jen pro ty s demencí, je zkušenost silným zážitkem, který pomáhá relaxaci, uklidnění i aktivizaci a vede často ke zlepšení či alespoň stagnaci jejich stavu. Bohužel taková místnost stojí nemalé peníze a zatím není v našich finančních možnostech ji pořídit.“
Pokud vám není osud těchto lidí lhostejný a chtěli byste podpořit jejich sen, můžete použít například dárcovskou sms ve tvaru DMS DOTEK, kterou odešlete na číslo 87 777. Cena takové dms je 30 Kč a z této částky jde celých 27 Kč na projekt snoezelenové místnosti společnosti Dotek, o. p. s . Pokud byste chtěli přispívat pravidelně každý měsíc, napište sms ve tvaru DMS ROK DOTEK. Ostatními druhy pomoci je například darování nepotřebných nepoškozených věcí do Dobročinného obchůdku a poradny Dotek či jakýkoliv věcný či finanční dar. O dalších způsobech pomoci se můžete dočíst na internetových stránkách společnosti www.pecovatelstvi-dotek.cz a to v sekci Jak nám můžete pomoci. Dotek, o. p. s
9
historie hvozdenských rodů
Do Trnavy a zpět V dnešním povídání o historii hvozdenských rodů se přesuneme do období vlády Marie Terezie, jejíž Všeobecný školní řád z roku 1774 zavedl v českých zemích školní docházku dětí od 6 do 12 let. Rok před jeho vydáním, v roce 1773, se ve slušovickém kostele vdávala Marina, dcera Jana Daňka ze Hvozdné. Pro náš příběh je však důležité, koho si brala. Jejím vyvoleným byl zhruba 30-letý sedlák František Holeňák z Trnavy č. 8. Marina se za svým mužem přestěhovala do Trnavy a společně zde založili rodinu. Pro všechny Holeňáky ve Hvozdné je nejdůležitější jejich syn Josef, který přišel na svět v pátek 14. února 1777. Snad proto, že Josef měl ve Hvozdné příbuzné z matčiny strany a mohl je také navštěvo-
vat, vyhlídnul si zde děvče svého srdce. Onou vyvolenou byla o osm let starší Anna Lukešová z podsedku č. 38. Jejich svatba se konala 11. října 1797 ve hvozdenském kostele a toto datum lze považovat za oficiální příchod nositele příjmení Holeňák do Hvozdné. Mladí manželé se usadili v domě rodičů nevěsty, v čísle 38. Začátky Holeňáků ve Hvozdné však nebyly vůbec idylické. Josefovi a Anně se v roce 1799 narodil syn Matouš a o pět let později, v roce 1804, syn Augustin. Augus-
10
tin však umírá dva dny po porodu a týden po něm i jeho matka Anna. Ovdovělý Josef Holeňák se synem Matoušem si pak zhruba dva měsíce po smrti své manželky bere její mladší sestru Alžbětu za ženu a zůstává v domě č. 38. Syn Matouš umírá ve svých 16 letech na horečku, takže z prvního manželství nezůstal žádný potomek. Se svou druhou ženou Alžbětou měl Josef celkem 6 dětí, zřejmě ale jen syn Josef dospěl a měl rodinu (a to celkem početnou, protože měl 12 dětí). Ostatní prokazatelně zemřeli v dětském věku, nebo jejich osud není znám. Holeňákovi postupně hospodařili na č. 71 (polovina č. 38), 68 a 44 a stal se z nich významný hvozdenský rod, který zde existuje již více než 215 let. Jako konkrétní připomínka života prvního Holeňáka ve Hvozdné se dochoval originál jeho poslední vůle, sepsané v roce 1825. Josef Holeňák zde odkazuje část peněz na invalidy a na chudé při chrámu páně hvozdenském, dům zanechává manželce a následně jednomu ze svých dvou synů (3. syn byl na cestě), těm, co nezdědí dům, nařizuje vyplatit 50 rýnských a 1 krávu, pamatuje i na švagrovou, které do její smrti a bez úplaty půjčuje 1 měřici pole. Zanechal však také dluhy, o které se následující hospodář musel postarat – dlužil Josefovi Juříkovi ze Hvozdnej, Josefovi Skřivánkovi z Želechovic a židovi Mojžíšovi ze Slušovic. Zřejmě neuměl psát, nebo toho nebyl schopen, takže závěť stvrdil křížkem u svého jména. Josef Holeňák umírá na žloutenku 4 měsíce po sepsání své závěti, 22. února 1826 ve Hvozdné č. 71. Jaromír Štach
vdechne život Ke keramice jsem se dostal úplně náhodou. Pracoval jsem v ZOO Lešná jako chovatel. Už tam jsem začal zvířata modelovat. Možná někoho zklamu, když přiznám, že hned od začátku z komerčních důvodů. Řešili jsme tenkrát bytovou otázku a to jenom z platu ošetřovatele jaksi nešlo. Ze začátku mě hlína vůbec neposlouchala, ale za pár dnů a nocí jsme si na sebe zvykli. Keramická zvířátka se začala dobře prodávat a často jsem, k mojí potěše, od lidí slyšel: „Ta vaše zvířátka mluví.“ Rád jsem si z toho dělal srandu a říkával na to: „To je tím hnojem, co mě od nich prošel rukama.“ Vymyslel jsem si svoji techniku – kombinaci různých značek hlín, což mělo hodně úskalí a „vychytávání much“. Po 22 letech jsem musel práce v ZOO ze zdravotních důvodů nechat a věnoval jsem se jen keramice a nočnímu hlídání krav. Později jsem začal s Betlémy. Myslím, že právě prostředí ve Hvozdné, kam jsme se přistěhovali, mě přimělo více přemýšlet o křesťanství a víře vůbec. Betlémy měly také úspěch, ale není už pro mě tak jednoduché o nich mluvit. Udělal jsem jich už snad stovky. Minulý rok jsem však začal mít pocit, že je na čase je darovat i svým dvěma synům. Oni od nás rodičů tu správnou křesťanskou výchovu bohužel nedostali. Ke každému Betlému jsem jim napsal dopis, kde kromě jiného bylo: „Skoro každá figurka nese nějaký dárek. To znamená, že myslí
naše zájmy
Když se hlíně na někoho jiného, ne na sebe. Chce mu udělat radost, uctít ho, pomoct mu. Přestává v tu chvíli myslet na sebe, na svá přání, touhy, ale také starosti. Každá figurka se směje. To znamená, že je šťastná a osvobozená sama od sebe, od svého „já“. Zapomněla na sebe.“
Když modeluji Svatou rodinu, tak myslím samozřejmě především na ni, ale také na rodinu jako takovou vůbec. Tady bych už nechtěl být příliš osobní. Jenom použiji úryvek z textu písně Joni Mitchallové: „Není to vždycky tak, že dokud ti to nedá adié, netušíš, co vlastně máš?“ Někdy mám pocit, když se mnou někdo mluví o mém Betlému, že je jakousi spojkou. Spojka mezi námi hledajícími, plnými otázek a možná někdy i pochyb a těmi pevně věřícími. Kterých si osobně velmi vážím. Ale kam až jsem se to dostal od keramiky? Na druhou stranu si zase myslím, že výtvarná práce a vlastně každá práce není jenom o zvládnutí techniky, materiálu, řemesla, vědomostí, ale také, a možná především o obsahu. Jaroslav Martinek Pan Martinek již jedenáct let doprovází divadelní festival Hvozdenský měšec plný pohádek svými keramickými cenami i pomocí při keramickém dnu. Několik let obětavě vede keramický kroužek v ZŠ Hvozdná.
11
galerie mladých
Hvozdenská ledová královna V klidu a naplno... Představujeme vám Terezu Vykopalovou, novou mistryni republiky v krasobruslení a také vítězku Českého poháru 2013 v kategorii mladší žačky. Český pohár je naše nejvyšší soutěž, která se skládá z cca 10 závodů po celé České republice. Pozorným čtenářům tohoto magazínu určitě neuniklo tvoje jméno. Pravidelně četli o tvých úspěších v krasobruslení v rubrice V Itálii v Canazei se zlínskou trenérkou Věrou „Úspěchy našich sportovců“. Kdo tě přivedl Hrabalovou a pražským trenérem Fr. Pecharem, který v minulosti trénoval i naše nejlepší krasok tomuto „ledovému sportu“? bruslaře Lenku Kulovanou a Petra Barnu.
Sbírka medailí a pohárů, které má Terezka v pokoji nad postelí je obdivuhodná a doufejme, že ne konečná. Asi v mých 4 letech se rodiče rozmýšleli, do jakého kroužku či sportu mě přihlásit. Z časových důvodů zvolili kurz bruslení, který byl o víkendu, a tudíž nechodili do práce a měli čas. Asi v 6 letech si mě vybrali do oddílu krasobruslení – přípravky. Kolikrát týdně máš trénink a jak probíhá? Na ledě trénuji každý den, někdy i 2x za den, mimo to chodím do baletu, na jógu a trénovat do tělocvičny. Někdy mám trénink už v 6 ráno, jindy končím v 9 večer, je to různé. Většinou trénuji ve Zlíně u trenérky V. Hrabalové ml., která mě vede od začátku, ale dojíždím
12
i za trenérem ing. Pecharem také do Prahy. O víkendech jsou závody. Jak jde dohromady vrcholový sport a školní docházka? Máš individuální plán ve škole? Navštěvuji 6. třídu ZŠ ve Štípě a individuální plán pro žáky ZŠ neexistuje. Je pravda, že kvůli tréninkům často ve škole chybím. Veškeré učivo pak doháním doma po večerech. Zatím s tím nemám problémy, na vysvědčení jsem zatím vždy měla samé jedničky. Vedení školy mi také vychází maximálně vstříc s uvolňováním, za to jim patří velké díky. Tréninky ti zabírají opravdu hodně času, máš čas i na jiné záliby a koníčky? Baví mě ruční práce, pletu šály a třeba o Vánocích jsem ručně obšívala polystyrenové koule a dělala z nich baňky. Z doplňkových sportů mě chytla jóga. Máš třeba nějaké ostatní sporty kvůli zranění zakázané? Nedoporučují mi lyžování, kvůli změně těžiště a taky plavání - styl prsa, kvůli změně poloosy. Máš nějak speciálně upravený jídelníček? Musíš se omezovat v jídle? Mám pouze doporučení některé potraviny nejíst a naopak některé přidat. Ale popravdě řečeno moc se to nedodržovat nedá, protože potřebuji z něčeho čerpat, mít sílu na skoky, tak aspoň v malém množství někdy
zhřeším. Také bych měla jíst pravidelně, ale to se při neustálém cestování z tréninku na trénink také nedá moc dodržovat. Určitě se denně nevážím. V jakých disciplínách závodíš? Všechny krasobruslařky závodí v krátkém programu (2 minuty) a ve volné jízdě (2,5 minuty). Kdo s tebou jezdí na závody? Na závodech mi fandí celá rodina: sestra Lucka, taťka, který vše natáčí, a mamka, ta se ale až v poslední době vydrží dívat, jak jedu. Máš nějaký rituál před závodem? Rituál ani ne, spíš mi vždycky taťka, než jdu na závodní plochu, řekne oblíbené heslo: V klidu a naplno... Rodina je mi opravdu velikou oporou. Účastníš se závodů i v Evropě? Do zahraničí moc nejezdím, jsem ráda, když odjedu všechny závody u nás (cca 10). V letošní sezoně jsem závodila např. v Trnavě (Slovensko - 3. místo), Ingolstadt ( Německo – 1. místo), Canazei (Itálie – 5.místo – 2011 březen). V loňském roce jsi dlouho nezávodila, byla jsi zraněná. Šlo o vážné zranění?
Skoro všechno musí bohužel zaplatit rodiče. Oddíl HC PSG Zlín platí pronájem ledové plochy, ale my oddílu zpětně platíme roční příspěvky. Podílíš se i na návrzích šatů? Můžeš si vybrat třeba oblíbenou barvu šatů?
galerie mladých
w
Nezapomenutelné bylo setkání s Ájou Vrzáňovou, naší nejlepší krasobruslařkou a také mistryní světa v r. 1949 a 1950. Terezka si s ní dodnes dopisuje.
Návrhy vymýšlí trenéři, ale samozřejmě to se mnou konzultují, většinou se shodneme. Jakých sportovních úspěchů si zatím nejvíc vážíš? V sezoně 2010/2011 jsem poprvé vyhrála Český pohár a tím se kvalifikovala na Mistrovství republiky, kde jsem získala bronzovou medaili. Pak jsem byla zraněná, a určitě hodně cenné jsou letošní obě dvě zlaté medaile z Českého poháru a z Mistrovství republiky. Určitě se těšíš na konec března, kdy ti končí sezóna a alespoň trošičku vydechneš a načerpáš nové síly. Duben je opravdu nejpohodovější měsíc, relaxuji, ale ne nadlouho. V květnu začíná tzv. suchá příprava. Znamená to, že pracuji na fyzičce, 3 x týdně plavu, denně jezdím na kole, běhám, chodím na balet, jógu. A od srpna začíná nová sezóna, a to už chodím trénovat Měla jsem pozdě diagnostikovaný zánět achi- i na led. První závody máme v říjnu. K letošním úspěchům ti moc gratulujeme lovky a skoro celý rok nezávodila. Šaty, cestovné, startovné, trenéři, ubytování a držíme ti palce do další sezóny. Hodně sportovního štěstí. na závodech stojí určitě hodně peněz, hradíRozhovor připravila Jarmila Nečasová te si vše sami nebo to platí svaz, sponzor?
13
farnost
Noc kostelů je tu pro setkávání V loňském roce se do Noci kostelů v České republice zapojilo více než 1200 kostelů. O mimořádném zájmu veřejnosti o program Noci kostelů svědčí i více než 400 tisíc návštěvnických vstupů na www stránky zaznamenaných během večera a noci. Myšlenka otevřít kostely v noci vznikla před osmi lety ve Vídni, kde také v roce 2005 proběhla první Noc kostelů – „Lange Nacht der Kirchen“. V roce 2009 se touto zahraniční zkušeností inspirovali pořadatelé v České republice a poprvé pozvali širokou veřejnost na večerní a noční program do několika otevřených kostelů. Zájem návštěvníků o první ročník Noci kostelů u nás povzbudil zástupce z mnoha dalších kostelů, a tak se již v následujícím roce konala Noc kostelů v celé České republice. V současné době probíhá Noc kostelů v zahraničí v Rakousku, Německu, Nizozemí, Slovensku a Estonsku. I letos budou moci návštěvníci ve stovkách otevřených kostelů poznávat a obdivovat duchovní a umělecké skvosty křesťanství, které nejsou pouze výrazem minulosti, ale i živé přítomnosti. O tom svědčí i bohatý kulturně-duchovní program, v němž opět nebudou chybět koncerty, komentované prohlídky, workshopy nebo divadelní představení, možnost nahlédnout do kostelních sakristií či
Znamení času V koloběhu života jen stěží rozlišujeme dny obyčejné od neobyčejných, všední od svátečních. Přesto jsme v poslední době svědky událostí, které nemají v historii lidstva obdobu. Svět je šokován překvapivým odstoupením Benedikta XVI. ze svého úřadu. Před-
14
klášterních zahrad, zkusit si zahrát na varhany, vystoupat na věže či sestoupit do starobylých krypt, prožít liturgii, nebo jen v tichém zastavení vnímat to, co bylo inspirací pro stavitele křesťanských chrámů. Farní kostel Všech svatých ve Hvozdné se připojil k otevřeným branám kostelů poprvé v roce 2010. Jako registrovaný kostel do Noci kostelů vstoupil v roce 2011. Nejen, že je možnost volného vstupu do chrámových prostor, ale také je připravován program – meditativní, hudební, audio – video, komentované prohlídky kostela i věže. Blízká fara nabízí možnost občerstvení a posezení u kávy. Pořadatelé ve stovkách kostelů právě připravují zajímavé programy pro Noc kostelů 2013, která se bude konat v pátek 24. května 2013. Ani náš farní kostel Všech svatých nebude vyjímkou a již nyní srdečně zveme k návštěvě. Markéta Válková Zdroj: www.nockostelu.cz
stavitel nejstarší a největší světové organizace odchází pokorně a tiše do ústraní. To jsou chvíle, které si zaslouží naši zvýšenou pozornost a snahu o porozumění smyslu dění. Přes všechny spekulace a dohady poslouchejme, co tím papež říká nechápavému a podezřívavému světu: „Nedělám to, co ode mne očekáváte vy, ale dělám to, co po mně žádá Bůh.“ Následujme jeho příkladu rozumu, víry a lásky s vědomím, že jsme svědky významného znamení času. Post scriptum: tato glosa je dopsána v noci dne 13. 3. 2013. Habemus Papam!
pro oko
cestování
Maroko V letošním roce jsme se rozhodli obohatit náš magazín o novou rubriku na téma cestování. Vzdálenosti se díky technickému pokroku zkracují a možnost vycestovat do zahraničí má stále více lidí. Mnoho našich občanů, ať už pracovně nebo rekreačně navštívilo různá exotická, zajímavá a nevšední místa a právě touto rubrikou bychom jejich zážitky a postřehy chtěli přiblížit všem. Doufáme, že toto téma bude zajímavé pro naše čtenáře a přispěje k vyšší kvalitě a úrovni našeho magazínu, a zároveň dodá chuť mnoha cestovatelům podělit se o své zkušenosti z cest „Až na konec světa...“
Jak to všechno začalo Koncem prosince 2011 přichází neodmítnutelná nabídka cestovního endura BMW GS1150. Na motorce už jezdím několik let, ale pouze po silnici. „Offroad“ mě láká. Dva dny před silvestrem je motorka doma. Pomalu začínám spřádat plány, kam by se dalo vyrazit. Láká mě třeba Rumunsko a nebo pobaltské státy. Do začátku sezóny je ještě spousta času, něco vymyslím. V únoru potkávám Víta, zmiňuje se o plánované cestě do Maroka. Dostávám nabídku přidat se k expedici. Ptám se na více podrobností, hlavně jak je expedice organizována. (Většina expedic má k dispozici doprovodné auto s náhradními díly a na nějaké zásoby. Většinou veze i věci účastníků, aby cestování bylo pohodlnější.) Vít mi sděluje, že si vše organizují sami a že zatím jsou pouze dva. Zdá se mi to jako vtip, ale po rozhovoru s druhým účastníkem Jaromírem, nabírá projekt na důvěryhodnosti. S doprovodným vozidlem se nepočítá, vše se poveze na motorkách. Je nutné zajistit nářadí, různé tmely a lepidla, lepení na pneu apod. Pojede se jen do Janova, potom dva dny trajektem do Tangeru a pak až dolů na Saharu. Jako poslední se k expedici přidává Saša. Začínají přípravy. Všichni doplňují výbavu, která chybí. Sdílíme vzájemně seznamy, abychom na nic nezapomněli. Musíme vzít vše, abychom mohli být naprosto soběstační. Vít objednává trajekt s kajutou pro 4 osoby. Expedici jsme nazvali „GS Experience – Morocco 2012“.
Den první Je úterý 24. dubna 2012 a já vyrážím ze Zlína odpoledne kolem půl čtvrté, cílové místo Murau v Rakousku, cca 480 km, kam dorážím promrzlý na kost půl hodiny před půlnocí.
Projíždíme Alpami, kde je stále sníh Vít čeká na pokoji, jel z Prahy a dorazil dříve. V rychlosti si sdělujeme zážitky z dnešní cesty a jdeme spát, protože zítra nás čeká cesta přes Alpy do Itálie. Den druhý V Murau svítí sluníčko, jdeme na snídani a hned vyrážíme. Dolomity, co lze říct více. Jedeme směr Bolzáno, pak následuje motorkářský ráj Passo Mendola, stoupáme do výšek, zatáčky a tunely. Pak Trento, Arco a Riva del Gardo. U Lago di Garda jsme přesně na západ slunce.
15
cestování
Čeká nás přes třicet kilometrů okolo pobřeží. Střídají se úžasné pohledy na města vysekané ve skalách, barevné domečky, staré tunely, přístavy, jachty, kasina. Najíždíme na dálnici A21 a na první benzince se potkáváme se Sašou a Jaromírem. Jeli dnes ráno po dálnici z Moravy. Popojedem ještě 200 km. Jsme unaveni a spíme na odpočívadle pod hvězdami. Den třetí Vstáváme ráno po šesté hodině, dáváme presso, croissant a odjíždíme. Čeká nás asi 200 kilometrů dálnice do Janova. Sjíždíme do přístavu a řadíme se do zástupu před náš trajekt. Stojí zde řady marockých dodávek Maročanů. Výškou vypadají jako londýnské double deckry. Jsou plné použitých věcí a různého šrotu. Okolo poledne vyrážíme na loď a parkujeme
Na trajektu Majestic jsme strávili dva dny hned u vjezdu. Kajuta vypadá jako prostornější vlakové kupé se 4 palandami. K večeru jdeme vybavit formality. Dostáváme razítka do pasů, pro celníky se stáváme atrakcí a říkají nám „Familia Čeka“. Den čtvrtý Probouzíme se ve španělských vodách poblíž Barcelony. Na loď se nalodí další bílé marocké dodávky přetížené šrotem a několik moto i auto výprav. Jedeme směr Afrika. Odpoledne následuje na lodi cvičný alarm a ukázka, jak si zapnout záchrannou vestu. Kompletujeme trasu na následujících 11 dnů. Den pátý Druhé ráno na moři nás přivítalo smutné počasí. Chmury rozháníme pressem a croissantem. Okolo oběda balíme a vyklízíme kajutu.
16
Je to povinné a postupně začíná mezi námi běhat uklízecí četa. Asi dvě hodiny čekáme na přistání. Během té doby míjíme Gibraltar, sledujeme obří lodičky a manévry našeho kapitána. Po přistání vzniká na lodi zmatek, tlačíme se pomalu k východu. Konečně nás pouští k motorkám. Hurá, jsme v Africe. Vyjíždíme z lodi směrem k celníkům, tak usměvavé a milé celníky jsme ještě neviděli. Začíná hodně pršet. Jedeme směr Tatouan. Urputně hledáme bankomat, nikdo nemá marocké peníze. Zvěsti o středověkém Maroku padají velmi brzo. Projíždíme kolem pobřeží pěknou riviérou, svítí sluníčko. Naproti tomu je Tatouan, kterým projíždíme, celkem škaredé a špinavé město. Lidé na nás mávají, troubí a smějí se. „Familia Čeka“ se asi líbí. Cesta centrem je náročná, provoz velký a soustředění maximální. Pravidla provozu nikdo nedodržuje, chodci je ignorují, proplétání na endurech v plné polní není hračkou. Zastavujeme na benzince, poprvé padá jedna motorka. Vyhrál Jaromír. Přijíždí Pavel, poslední účastník expedice. Nakupujeme vodu na pití a nějaké pečivo. Mizíme směr Fes, který je asi 350 km daleko. Cesta je rozmanitá přes pahorkatinu, spousta serpentin. Mimo město je dobrý povrch. Místy prší a na řadu přichází i nepromokavé oblečení. Před západem slunce se zastavujeme na jídlo. Před krámem visí kusy hovězího a jehněčího. Řezník se zubí a my objednáváme kilo steaků. Po usednutí je u nás šrumec, dostáváme pití a za chvíli i jídlo. Je fantastické! Tak dobré hovězí by mohla závidět většina restaurací u nás. Placení je úsměvné asi 100 korun na osobu za kompletní večeři. I cena benzínu je zde poloviční jak u nás. Slunce zapadlo velmi rychle, tak si na to musíme zvykat. Přeci jenom jsme blíž rovníku. Za další hodinu jsme ve městě Fes. Má asi milion obyvatel. Hledáme doporučený hotel, cestou nás odchytili naháněči. Nabízí nám apartmán jako z pohádky, jedeme za nimi na prohlídku. Dostáváme se do nevábně působící části města, zastavujeme mezi domy. Apartmán z prospektu je obsazený, vnucují nám jiné ubytování. Tušíme nějakou levárnu a ujíždíme rychle pryč. Skútr naháněčů nás opět dohání, ale Jaromír kroutí hlavou tak vehementně, že nám nakonec dávají pokoj.
Den šestý Dopoledne jsme strávili prohlídkou staré části města – Mediny. Je to nezapomenutelný zážitek. Vydali jsme se bez průvodce a opustili hlavní turistický proud. Úzké uličky nám ukázaly opravdový trh. Slepice, skopové, ryby. Úděsné hygienické podmínky. Jarkovi
cestování
Našli jsme doporučený hotel, je však obsazený. Místní nám nabízí ubytování v soukromí. Vít s Jarkem jdou na obhlídku slibovaného zázraku. Mizí v úzkých a špatně osvětlených uličkách. Čekáme u motorek, dost unaveni z cesty. Za chvíli se kluci vrací a jednohlasně nám sdělují, že to bereme. Pří-
Úzké uličky plné krámků jsou typické pro Medinu v městě Fes jemný šok z interiéru. Jsme v paláci o třech se podlamují kolena. V jednom krámku s texpatrech, s velkým zastřešeným atriem. Velmi tilem přijímáme nabídku porozhlédnout se se nám líbí. Světe div se, mají zde i internet. z terasy domu. Pohled na hliněné domky, zanedbané, ale plné satelitů, je těžko popsatelný. V Medině jsme asi tři hodiny, poté se vracíme na hotel. Převlékáme se do letního motorkářského oblečení. Ještě před odjezdem se spouští bouřka, očekáváme, že to bude lehký letní deštík. Začíná pršet víc a víc a my stoupáme na přibližně dva tisíce metrů nad mořem. Prší, sněží, fouká silný vítr a teplota klesá k nule. Teď je to o vůli, silný boční vítr nás nutí mít motorky nahnuté na stranu, viditelnost je nulová. Dnes jsme najeli asi jen 150 kilometrů, ale víc opravdu nešlo. Nacházíme hotel na kraji města Azrou. Je v kontinentálním stylu. To mimo jiné znamená, že se v něm moc netopí a neteče teplá voda. Vlastně teče, ale jen „od-do“. Za pár hodin voda teče, takže se můžeme prohřát. NavštěTakhle vypadají střechy domů v Medině vujeme místní hospodu. Saša dostane místní pivo, což je v muslimském světě zvláštní. Nahráváme fotky na facebook a jdeme spát. Moc mu nechutná, i když vyhrálo medaili Motorky jsme zaparkovali před jiným hote- v roce 1981. Bohužel tady nevaří, doháníme to lem. Zaplatili jsme hlídači a doufáme, že je kuchtěním ze svých zásob na pokoji. Sušíme najdeme zítra v pořádku. promoklé věci na elektrických radiátorech.
17
cestování
Shodou okolností zde také potkáváme trojici Francouzů z našeho trajektu. Jedou stejným směrem k Sahaře jako my. Den sedmý Noc byla mrazivá. V Africe mají zvláštní zvyk a to vypínat internet, případně i elektriku na noc. Elektrický přímotop toho bez elektriky moc nepředvedl. Na snídani zkoušíme místní med a různé sladké pečivo a palačinky. Odjezd je dneska prostý komplikací, už se nám to začíná zlepšovat. Stále se nacházíme ve výšce okolo dvou tisíc metrů nad mořem, ale svítí nám sluníčko. Čtyři stupně nad nulou nám proti včerejšku připadají jako z tropů. Míjíme cedrový park, který jsme včera pro samou mlhu neviděli, a sjíždíme trošku níže asi na úroveň Sněžky. Krajina se výrazně mění a připadáme si jako ve westernovém filmu. Jeden kaňon střídá druhý a my stále zastavujeme, fotíme a točíme. Teplota začíná stoupat a můžeme vypnout topení na řídítkách. Včera v Česku padl 200 let starý teplotní rekord. Číst si takové zprávy po promrzlých chvílích v Africe je úsměvné. Po cestě potkáváme často policejní hlídky. Pokaždé na nás mávnou.
Mezi Rich a El Rachidou si užíváme scenérie. Usmívají se, je to fajn. Nevadí jim ani drobné dopravní přestupky, případně jízda v terénu přímo před nimi. Jako turisti jsme chráněni od jejich kontrol, domácí to tak lehké nemají. Přes cestu je přes každý pruh natažen pás s ostny. Objet se dá pouze esíčkem. Zastavuji se a vyměňuji baterii ve foťáku. Kluci pokračují dál, Pavel na mě čeká. Zatím rozdává bonbóny místím dětem, které se
18
naráz seběhly kolem nás. Za chvíli vyrážíme na stíhací závod - dohnat trojici, co pokračovala dál. Bohužel míjíme kluky stojící asi 10 m od cesty a v podstatě ještě zrychlujeme. Projíždíme městem a kousek za ním zastavujeme,
Za bonbóny děti rádi zapózují. abychom se zorientovali ve správném směru. Po pár minutách nás kluci dojíždí a skupina se opět spojuje do původní formace. Ještě chvilku tímto tempem a byli bychom brzo na hranicích s Alžírem. Otepluje se na příjemných dvacet stupňů, svlékáme nepromokavé oblečení. Rozdáváme bonbóny a tužky dětem, které stojí okolo míst, kde se zastavujeme na focení. Zajímalo by mě, kde všude budou nalepeny nálepky naší expedice. Po cestě míjíme českou cestovní kancelář se žlutou expediční Tatrou. Později se dozvíme, že tato Tatra dělala doprovod Aloisi Lopraisovi na Dakaru. Čekají nás další kaňony, průsmyky a serpentiny. Vše v rudo-hnědé barvě. Oběd a večeři spojujeme dohromady, zkoušíme místní národní jídlo Tagine [tážín] (na dřevěnám uhlí se ve speciální keramické nádobě s kónickou pokličkou 3 hodiny dusí zelenina, brambory a kousky jehněčího masa se speciální směsí koření – kmín, kurkuma, paprika) a jako zákusek sladký meloun. Kromě Pavla jsme si pochutnali a vyrážíme dále k jihu. Univerzitní město El Rachida je plné mladých lidí na kolech, skútrech či jen chodců. Město je velmi odlišné od severu země. Stavby jsou
vedl. Následoval čaj a vyřizování nedokončeného obchodu mezi Pavlem a Isramem o koberec. Oba se kroutili a těžko poznat, kdo víc. Poslední, ale úplně maximálně poslední a definitivní cena byla již tak výhodná, že ji i Pavel akceptoval. Psalo se na papír, dohadovalo, kamenná tvář Pavla střídala smích Israma. Mohamed i Isram umí pár slov česky, takže
cestování
více z pískovce, rozlehlejší a respektující stejný architektonický styl. Atmosféra je strhující, nikdo nikam nespěchá, svítí slunce a je teplo. Na doporučení francouzských motorkářů z dnešního rána se vydáváme do kempu Spring Blue. V kempu si nás vezme na starost mladík Mohamed. Kemp má umělé jezírko, pod palmami místo pro stany. Rozbíjíme naše vybavení, kousek od české výpravy s tatrovkou. Mohamed nás zve na čaj k němu do obchodu s koberci. Pozvání rádi přijímáme. Při cestě na čaj nám Mohamed sdělí tajemství Afriky – vy Evropani máte hodinky a my v Africe máme čas. Následuje čajový obřad (marockému čaji, jak jsme se dozvěděli v poušti, říkají také berberská whisky. Je to silný čas z máty, hodně slazený. Je zvláštní, jak v horkých dnech dokáže osvěžit a ve studených zase zahřát. U nás se prodává jako Nana Máta). Připojuje se Mohamedův bratr Isram, který je učitelem hraní na bubny. Celá rodina spouští strhující hudební představení. Pokra-
Ručně tkaný koberec je už můj (v Blue Spring).
Isram s rodinou preludují na bubínky. čujeme nákupem suvenýrů a dohadování o ceně. Je to místní folklór a bereme ho s humorem. Neoblomný zůstává Pavel. Zatím. Poprvé stavíme stany a všichni hned usínáme. Den osmý Noc v Blue Spring byla provázena vytím, možná vytím šakalů. Ráno jsme měli připravenou berberskou snídani od Mohameda. Upřímně řečeno se Mohamed moc nepřed-
to byla zábava. Pavel nám otevřel cestu k zajímavým cenám, a tak nastalo další obchodování. Zkrátka koberce si vezeme všichni. (Někteří se však neradujeme dlouho. Já zapomínám koupený koberec v hotelu Takojt a Vít doma zjistí, že mu zabalil starý koberec, místo toho, který si vybral.) Balíme a dáváme řeč s řidičem Adventure Tatry. Dostáváme tipy, kam jet mimo cestu, a povídá historky z natáčení. Začíná být teplo a tak vyrážíme dále na jih Palmovým údolím. Zastavujeme v městě Ofouse. Pavel, Jarek a Saša mění gumy. Začíná místní představení, sem tam při tom spadne motorka a od ráfku lítají jiskry. Asi za dvě hodiny jsou všechny motorky přezuté na enduro pneumatikách. Vít a já si rozebereme gumy od Jarka. Pro jistotu. Míříme směr Erfoud a sem tam zastavujeme na focení. Teplota stoupá, blížíme se k Sahaře. V hotelu Benhama nás čeká lehký oběd, docela chutná vaječná omeleta. Jarek zkouší jahodový koktajl. Všichni nabíráme benzín, který za pár sekund protéká skrz palivové hadičky. Z města vyrážíme na první offroad, tedy ztrácíme se ještě ve městě, tréma je znát. Zmatenými průjezdy městem poutáme
19
cestování 20
pozornost jinak apatických policistů a ti kvůli nám zastavují dopravu. Za městem si prohlížíme smetiště a Jaromír najímá průvodce. Klučina na kole nás vyvede směrem na polní cestu a za odměnu dostane tužku. Čekají nás první kameny na nezpevněném povrchu a vykukující duny. Ty se nebezpečně blíží a my zdoláváme první kopeček plný šu-
fotky na facebook pro naše „fanoušky“. Plánujeme další trasu na zítřejší den okolo dun a přemýšlíme o výletu (přejezd pouští do města Zagora s podporou auta) ve čtvrtek a pátek. Cesta by vedla částečně po trase etapy rallye Paříž-Dakar mimo normální komunikace a mapy. Rozhodneme se zítra ráno. Den se chýlí ke konci a nezbývá, než si popřát první dobrou noc na Sahaře. Den devátý První noc na Sahaře byla klidná, škoda jen, že měsíc je tak blízko zemi a nejsou moc vidět hvězdy. Holt se na hvězdy musíme přijet podívat znovu. Probouzí nás španělští přátelé, kteří pod našimi okny nastartovali pár závodních motorek a jeepy. Snídaně proběhla na terase, převážně sladké pečivo a marmeláda, fresh juice a káva. Náš hostitel Mubarak chce vědět, zda pojedeme příští dva dny do města Zagora s podporou auta přes poušť. Nakonec jsme zaplatili zálohu a mohli začít přípravy doprovodné posádky. Mubarak nám nakreslil mapu dnešní vyjížďky, tu nám Vít naštěstí neukázal (Mubarak nakreslil elipsu a do ní začal malovat duny, to mu trvalo asi Parkujeme přímo u vstupu do hotelu Takojt minutu, protože si na tom dal záležet. Pak natrů. Následuje cesta v písku. Po pravdě ře- kreslil tři tečky a napsal názvy vesnic. Takto čeno, naše těžké motorky plné koberců si s pískem moc netykají. Jedeme podél dun směr město Taouz. Užíváme si slunce a bezprostředního kontaktu s mořem písku. Na konci města Merzouga nás zastavuje místní cyklista s čepicí McLaren F1 a nabízí ubytování. Nevypadá moc důvěryhodně a o ceně smlouvat nechce. Jedeme se mrknout. Ubytování vypadá pěkně a čistě, k tomu je terasa s výhledem na duny. Vše na dosah ruky. Cena včetně jídla je super. Vít s Jaromírem odlehčují motorky, vypouští vzduch z pneumatik a vyráží do dun. Za dvě hodiny najedou asi dva kilometry. Prostě v písku nám to ještě nikomu moc nejde. Západ slunce, čaj a oříšky. Čeká nás tříchodová večeře, ta je bezvadná. Dokonce jsme dostali i víno, což nebývá zvy- Opuštěná stavba poblíž duny L´erg Chebbi kem! Jako hlavní chod je kuskus podle domácího receptu se skopovým masem. Užíváme vypadala mapa okruhu s délkou 80 kilomesi místní pohostinnosti, společnosti majitele, trů na Sahaře okolo dun, kde žádné ukazatele jeho bratra a dalších místních. Opravdu rela- nebo názvy vesnic nejsou). xujeme. Mubarak nás doprovodil na cestu, kde zaStránky hotelu www.takojt.com. Vřele dopo- číná naše trasa a popřál štěstí. Pod slídou tanručuji! Wifi tu mají také. Dáváme opět nějaké kvaku měl Vít uloženu podrobnou mapu, a tak
Uprostřed pustiny Pavel nakupuje suvenýry vyrazil v čele skupiny. Jedeme kolem duny L‘erg Chebbi. Po cestě nám děti nabízely mláďata Fenka pouštního. Bylo jich hodně. (Kdybyste nevěděli, jak takový fenek - z arabštiny liška - vypadá, tak je to nejmenší psovitá šelma, menší než kočka domácí. Má velké uši, které slouží také k výměně tepla, a má dlouhý huňatý ocas. Aktivní převážně v noci a živí se sarančaty, cvrčky, hlodavci, ještěrkami, ptáky aj.) Sjíždíme mimo cestu, přesně podle mapy. Jedeme po šotolině, sem tam písek. Fotíme se u zřícenin, jedeme cestou, jak nás napadne. Vyjíždíme na místní vrchol a fotíme. Ze skály se vynoří prodejce a už roztahuje své zboží. Kupuji dva velbloudy vyřezané z kamene. Sjezd z kopce dolů, průjezd osadou. Potkáváme turisty na velbloudech, kteří na nás vehementně mávají. Míří směrem víc k dunám. Vůbec nevíme, kde jsme a kam jedeme. Duny nakreslené na mapě nějak nesedí s těmi okolo nás. Ale to ví jen Vít. Nedává na sobě nic znát. Po cestě je sem tam osada, začínáme se v písku cítit jistěji. Přijíždíme do míst, kde jezdí nějaký zájezd s motorkami KTM, jeepy a doprovodný kamion. Právě mají siestu. Pokecáme s Polákem z jejich týmu, který kroutí hlavou nad tím, že jsme do dun přijeli na motorce až z Česka. Je vedro, na slunci s helmou a bez pohybu se začínáme přehřívat, a tak vyrážíme dál. Tahle část se nejvíc líbí Pavlovi, sem tam kopečky, šotolina, písek. Dorážíme do místa, které známe už ze včerejška, a víme, že jsem tak 10 kilometrů od hotelu. Vít nám ukazuje mapu, podle které jsme celou dobu jeli. Propuká výrazný smích a focení mapy. Je-
cestování
deme dál, Jarek odjíždí a my zkoušíme projet dunou. Ano, Saša zapadl, vytáhneme ho a dále vede Pavel. Vede nás místy, kde nejedou ani závodní KTM. Nevadí, zapadají jen dvě motorky ze čtyř. Jsem to já a Saša. Pak jedeme pískem dál. Písek začíná být zábavný, už se ho tolik nebojíme. Přijíždíme k hotelu a Saša padá. Nic se nestalo, v jednu chvíli ale bude hrát Sašova motorka hlavní roli. Na hotelu sprcha, cola a siesta. Večer debata nad následující etapou. Ve vzduchu je cítit napětí. Mobarak nám přišel říct, že už na nás čekají velbloudi. Máme čtyři dospělé a jednoho mladšího. Ahmad vykazuje Jaromíra od toho mladšího, prý ho nechce přetěžovat. Nasedáme, zhoupneme se do výšky větší než na motorkách a vyrážíme na západ slunce do dun. Zvláštní je, že velbloud vstává nejdříve zadníma nohama. Máme se co držet, abychom nepřepadli. To je romantika. Pro-
Před projížďkou postupně pózujeme. cházku na velbloudech si patřičně užíváme. Zastavujeme v dunách na západ slunce, fotíme a neodpustíme si společné foto. Po půl hodině míříme zpět do hotelu. Večer nás čeká bohatá a chutná večeře. Dnes je to salát, tajin s cous-cousem a ovoce. Jak je dobrým zvykem, dojídáme se banány a pomeranči. Večeří se tady hodně pozdě, okolo půlnoci jdeme spát. Dnes to byl relax, zítra to bude jiný příběh – vyrážíme do pouště. Radomír Bušo a Vít Štěpánek Foto : Jarek, Vít, Pavel, Radek (pokračování příště)
21
sport
Tenisové ohlédnutí Úvodem lze konstatovat, že se tenis ve Hvozdné za svou šestiletou činnost stal nedílnou součástí naší obce. Postupně se z malých žáčků stávají gymnazisté, ale převážná část u tenisu zůstala a mnoho z nich se již zapojilo do tenisových soutěží. V rámci naší obce bohužel nemáme dostatečné zázemí (alespoň tři antukové kurty) pro pořádání soutěží, a proto se uzavřela dohoda s Fatrou Napaje- (roční náklady na jednoho hráče přijdou dodla, která má krásný tenisový areál. posud započítáme-li výstroj a výzbroj minimálně na 5 – 8 tis. Kč), a proto rodiče sledují, aby to byly dobře investované peníze, SK Tenis Hvozdná je veden výkonným výborem, který důsledně dbá, aby byl dodržován stanovený morální a etický kodex každého člena klubu, pravidelně se schází a plní stanovené cíle a úkoly, které mu uložila výroční valná hromada, financování klubu je vyrovnané, kde nejvýznamnější podíl příjmů je z členských příspěvků, sponzorů, sponzorování rodičů mimo členské příspěvky a také dotace od obce Hvozdná, za kterou tímto děkujeme a doufáme v budoucnu v její navýšení. Jaké si SK Tenis Hvozdná postavil cíle pro rok 2013: rozšířit členskou základnu, hlavně o nejDo soutěží se zapojili: mladší ročníky 2003 – 2005, Mladší žáci – Petr Kostka, Jiří Holík postavit tréninkovou tenisovou zeď v areálu Mladší žákyně víceúčelového hřiště, – Aneta Vágnerová, Kateřina Turková zapojit maximální množství hráčů a hráček Dorostenci do výkonnostních soutěží, – Ondřej Mlčák, Pavel Novotný, Petr Kostka uspořádat minimálně dva turnaje, Dorostenky zabezpečit letní soustředění, – Aneta Vágnerová, Tereza Žůrková V čem je možno spatřovat úspěchy hvoz- udržet vyrovnaný rozpočet, udržet stabilizovaný výkonný výbor a revizdenského tenisu: v oddílu od roku 2011 pracuje profesionál- ní komisi, ní trenér Ing. Hanuš a pod jeho odborným ve- získat další sponzory. dením se hráči po technické i taktické stránce Závěrem chci poděkovat výkonnostnímu výboru, rodičům, hráčům a hráčkám za velvelmi zlepšili, výrazná pomoc ze strany rodičů jak po fi- mi zodpovědný přístup a dobrou reprezennanční stránce, ale i obětavost při pořádání taci nejen SK Tenis Hvozdná, ale také obce Hvozdná. turnajů a také při letním soustředění, Ing. Pavel Kostka, předseda tenis je z pohledu finančního velmi náročný
22
sport
První rally na valašském sněhu Představte si ty nejextrémnější zimní teploty, takřka arktické počasí, třeskutý mráz štípající ve tvářích, stopy ve sněhu a páru od úst. K tomu přesně 40 odvážlivců běhajících po zamrzlé ploše s autíčky, které neodradily ani tyto kruté podmínky. Odmyslete si ale vůni závodního benzínu. S tou se totiž na závodech RC rally pravděpodobně nesetkáte. Přesně takto to vypadalo šestadvacátého ledna na Pahrbku u Napajedel. Třpytivé závěje sněhu se změnily ve tvrdou krustu,
po které se dalo chodit. Slepé rameno řeky Moravy zcela zamrzlo a byly tak vytvořeny ideální podmínky pro závod. Na start se postavily posádky v té nejlepší kondici. Přišla i spousta změn, byly vytvořeny nové, velmi silné týmy. Mezi ten nejobávanější patřil tým Styllex motorsport RC Team (David Mišalko, Kamil Sedláček, Mikuláš Sisák). Dále k nám zavítala spousta nových tváří z různých koutů ČR. Shakedown (testovací zkouška) byl tentokrát obzvlášť důležitý a využili ho opravdu všichni jezdci. Pneumatiky s hroty, které by zabránily problémům s hladkým povrchem trati, nebyly totiž povoleny. Mezi další nepříjemnosti patřily i pády. Nebylo jednoduché následovat rychlé modely po tak klouzavém povrchu, a tak se občas téměř každý svezl na ledu či sněhu jako na skluzavce. Nejméně příjemnou se však stávala etapa vedoucí do cíle, kde by ani brusle nebyly marné. Padalo se v průměru 1 x na jezdce. Naštěstí se však nikomu nic nestalo. Organizace Valašské zimy byla tak propracovaná, že pořadatel zařadil i pauzu na oběd,
takže si závodnící mohli pořádně odpočinout a zahřát se v teplé restauraci. Tento čas využili i pro potřebné úpravy, někteří totiž řešili téměř záhadné otázky. Například týmu Samohýl Motor Zlín činila potíže především elektronika a tak se už kluci rozhodovali, zda si nezahrát s auty curling. Jejich týmovou taktikou však bylo dojet závod, proto posbírali veškeré síly a pokračovali dál. Po dlouhém boji se vítězem 1. Rally Valašská zima report stal Kamil Sedláček, který tak do nové sezony odstartoval v tom nejlepším duchu. Zaslouženou stříbrnou příčku obsadil Honza Šrámek a bronz si odvezl Michal Oppitz. Nejrychlejším juniorem se stal David Sedláček, na druhém místě David Kašný a třetí Vítek Kutal.
1. Rally Valašská zima se i přes extrémní podmínky stala velmi příjemným závodem. Hlavním úkolem pro převážnou část jezdců bylo po krátké pauze opět získat jistotu v rukou a sebevědomí na tratích, a na tento styl najít odpovídající nastavení. Nyní nastává čas příprav na další podnik, který bude už v jarním duchu. Kamil a David Sedláčkovi
23
sport
Fotbalové jaro 2013 DOMA muži „A“ - III. sk. A
dorost - OP sk. A
žáci - OS sk.B
MLADCOVÁ „B“
17.kolo UZM
muži „B“ - IV. sk. B
15.30
neděle 31. 3.
15.30
18.kolo UZM
15.30 TEČOVICE „B“
19.kolo UZM
16.00
neděle 14. 4.
16.00
VOLNO
20.kolo UZM
VOLNO
16.00 TRNAVA
21.kolo UZM
16.00 LHOTA U MAL.
22.kolo UZM
neděle 28.4.
16.30
neděle 5. 5.
VIZOVICE „B“ 16.30
10.15
FRYŠTÁK
sobota 4. 5.
16.30
neděle 5.5.
14.00
16.kolo UZM
16.30 VESELÁ
23.kolo UZM
16.30 POHOŘELICE
24.kolo UZM
neděle 12.5.
16.30
neděle 19.5.
KAŠAVA „B“ 16.30
16.30
UZM
16.30
16.30
neděle 2.6.
neděle 19.5.
16.30
neděle 26.5.
LUKOV 16.30
neděle 2.6.
16.30 ŠTÍPA
15.kolo UZM
16.30
neděle 16.6.
BRATŘEJOV „B“ 16.30
sobota 15.6.
16.30
Náhradní termíny (OFS): 1.5.2013 16.00 hod.,29.5.2013 17.00 hod.
Úspěchy našich sportovců AEROBIC Adriana Nečasová (*2006) 1. místo 2. 3. 2013 Kladno – Fisaf, II.VT, tým 8 - 10 let
24
10.15
14.00
14.kolo UZM
10.15
SPYTIHNĚV
sobota 25.5 BŘEZŮVKY
26.kolo
neděle 12.5. VŠEMINA
sobota 18.5. NEUBUZ
25.kolo UZM
BŘEZOVÁ 14.00
Beáta Obdržálková (*2002) Daniela Nečasová (*2002) 3. místo 2. 3. 2013 Kladno – Fisaf, II.VT, tým cadet 11 - 13 let KRASOBRUSLENÍ Tereza Vykopalová (*2001) 2. místo 20. 1. 2013 Uherský Brod 1.místo 27.1. 2013 Velká cena Prahy
10.15
sport
Termínová listina VENKU žáci Štípa
muži „A“ - III. sk. A
muži „B“ - IV. sk.B
PŘÍLUKY „B“
JASENNÁ
sobota 6.4.
15.30
neděle 7.4.
dorost - OP sk.A
žáci - OS sk.B
BŘEZOVÁ 15.30
neděle 7.4.
13.15
VŠEMINA neděle 14.4. HALENKOVICE neděle 21.4. MYSLOČOVICE sobota 27.4.
LUTONINA 16.00
neděle 21.4.
16.00
sobota 27.4.
MYSLOČOVICE 13.30
neděle 28.4.
13.30
JAROSLAVICE 16.00
sobota 20.4.
16.00
neděle 28.4.
LUŽKOVICE „B“
13.00
PROVODOV 13.30 LUKOV neděle 5.5.
13.30
KOMÁROV středa 8.5. LHOTA U MAL. sobota 11.5.
16.30
FRYŠTÁK „B“ 14.00
sobota 11.5.
TRNAVA 16.30
neděle 12.5.
16.30
MALENOVICE sobota 18.5.
PŘÍLUKY 14.00
neděle 19.5.
13.30
BŘEZOVÁ neděle 26.5. TLUMAČOV sobota 1.6.
VOLNO
16.30 ZÁDVEŘICE
14.00
neděle 2.6. VŠEMINA neděle 9.6.
BŘEZNICE 16.30
neděle 2.6.
14.00
VESELÁ „B“ 16.30
sobota 8.6.
TRNAVA 16.30
neděle 9.6.
13.30
Štípa - žáci odehrají svá domácí utkání na hřišti ve Hvozdné - jako předzápas „B“ mužstva
1.místo 16. 2. 2013 Velká cena Brna 1.místo 23. 2. 2013 Břeclav 1.místo 10. 3. 2013 Mistrovství ČR - České Budějovice RC MODELY David Sedláček (*1999) 1. místo - junioři 1. Rally Valašská zima
Kamil Sedláček (*1994) 1. místo 1. Rally Valašská zima TANEC Klára Zámečníková (*1990) 5. místo 26. 1. 2013 - Mistrovství ČR standardní tance - Olomouc 4. místo 9. 3. 2013 - Mistrovství ČR kombinace 10 tanců (stt a lat) - Brno
25
z naší matriky
Společenská kronika Významná životní jubilea
jak to vidím já
Chytilová Věra oslavila 70 let , *8. 1. 1943 Hrazdirová Anežka oslavila 91 let, *10. 1. 1922 Kotková Štěpánka oslavila 70 let , *17. 1. 1943 Červenková Jarmila oslavila 75 let, *28. 1. 1938 Polách Josef oslavil 75 let, *5. 2. 1938 Lukovská Jaroslava oslavila 70 let, *8. 2. 1943 Morbicer František oslavil 80 let, *23. 2. 1933 Jasenská Anežka oslavila 80 let, *24. 2. 1933 Hlaváč Josef oslavil 75 let, *25. 2. 1938
26
Narodili se Chytilová Karolína, * 14. 11. 2012 Kavečková Emma, * 10. 1. 2013 Patočková Tereza, * 19. 1. 2013 Vzpomínáme Vykopal František, † 5. 1. 2013
Jak se nám žije ve Hvozdné Když manžel přišel s nápadem si na Hvozdné koupit pozemek, tak jsem radostí zrovna neskákala. Zrekonstruovali jsme byt a ta představa začít znova, mě moc nepřidala. Po narození syna jsme už oba dobře věděli, že chceme z toho „blázince“ pryč. Musím přiznat, že ve finále jsem odpočítávala dny stěhování – tak jsem se těšila. Stavba domu trvala rok a nám zbývaly ještě práce okolo domu. Ty jsme dokončovali tzv. „za pochodu“. Zklamáním je pro nás veřejné osvětlení, se kterým se v projektu počítalo, ale už nedokončilo. I přes to všechno máme obrovské štěstí na sousedy, ve kterých jsme našli kamarády. Ale kdo měl největší radost, byly samozřejmě naše děti. I ony si tady našly nové kamarády, se kterými strávily léto, a přátelství pokračuje i ve školce. Člověk s napětím očekává, jak se dítě začlení do nového kolektivu. Díky výborným novým pedagogům jsme to zvládli na jedničku. Za to bych chtěla učitelům Kapitánů touto cestou moc poděkovat. Školka je krásná, prostorná a spoustu věcí se
podařilo doladit během prvních měsíců. Mrzí mě nedostačují informace na webu školky, ze kterých nic aktuálního nevyčtete, a co stále přetrvává je parkování a nepřehledné vyjíždění od školky. Málokdo ví, že se podepisovala petice na dětské hřiště v areálu školky, tak věřme, že se najdou nějaké finanční prostředky k jeho realizaci. Závěrem bych chtěla vyzdvihnout práci Sdružení rodičů za to, že pro nás organizují odpoledne plná zážitků, např. Drakiádu nebo Lampionový průvod. Obec Hvozdná je krásná. Ale tu tvoří lidé a záleží jen na jejich přístupu k vám. My měli zatím štěstí. Krásné jaro přejí Kuželovi
inzerce DUBEN 2013
ČERVEN 2013
2. 6. OSLAVA DNE DĚTÍ – zve Kulturní komise OÚ Hvozdná, bude upřesněno 2. 6. SLAVNOST BOŽÍHO TĚLA – mše svatá v kostele a průvod k oltářům v okolí kostela – Hvozdná, kostel Všech svatých, 7:30 h 28. - 29. 6. MICHELIN RALLY HVOZDNÁ KVĚTEN 2012 – závody RC modelů aut – závod je součástí Intercupu Zlín 4. - 5. 5. XXIII. HVOZDENSKÝ SALON UKONČENÍ ŠKOLNÍHO ROKU 2012/2013 Pocta Josefu Hvozdenskému – stará - TALENTMÁNIE – zve Sdružení rodičů při ZŠ hasičská zbrojnice, vernisáž v 15:00 hodin 4. - 12. 5. XIII. HVOZDENSKÝ MĚŠEC PLNÝ Hvozdná a Štípa – hřiště na Osmeku – proPOHÁDEK – XIII. ročník divadelního festivalu gram bude upřesněn – KDO Hvozdná, program bude upřesněn 5. 4. POUŤ MUŽŮ – zve Římskokatolická farnost Hvozdná 30. 4. PÁLENÍ ČARODĚJNIC – jen za příznivého počasí - zve Sdružení rodičů při ZŠ Hvozdná
MAGAZÍN
1/2013, březen 2013, č. 63, ročník XVII.
HVOZDNÁ
HVOZDNÁ - magazín ze života obce vydává Obecní úřad Hvozdná, č.p. 210, 763 11, www.hvozdna.cz, tel. 577 901 017. Redakční rada: František Morbicer, Oldřich F. Krajíček, Miroslav Válek, Mgr. Eva Pekařová, Stanislava Bergerová. Výroba: Trinitas, náklad 450 výtisků. Neprošlo jazykovou úpravou. Příjem placené inzerce do 7. 6. 2012 na
[email protected].
pozvánky a informace
8. 5. POUŤ ŽEN – zve Římskokatolická farnost Hvozdná – návštěva Nitry na Slovensku 28. 3. ZELENÝ ČTVRTEK – mše svatá 24. 5. NOC KOSTELŮ – prohlídky kostelů – Hvozdná – kostel Všech svatých, 16:00 hod. v celé ČR – ve Hvozdné od 18:00 - 23:00 h 29. 3. VELKÝ PÁTEK – velkopáteční obřady, program pro celou ČR na www.nockostelu.cz pašije – Hvozdná – kostel Všech svatých, 25. 5. POSEZENÍ POD MÁJEM – Český 16:00 hodin zakrádkářský svaz Hvozdná – 18:00 h 30. 3. BÍLÁ SOBOTA – velikonoční vigillie 25. 5. OSLAVA 15 let trvání Nezávislého – Hvozdná – kostel Všech svatých, 19:00 h Valašského Divadla (NEVADI) – budova 31. 3. VELIKONOČNÍ NEDĚLE – mše svatá, divadla ve Hvozdné, 16:00 seminář, 20:00 svěcení pokrmů – Hvozdná – kostel Všech představení NEVADI svatých, 7:30 h BŘEZEN 2013
fotoseriál z tradičního běžkování
Není důležité zúčastnit se, ale zvítězit! Snad nebudu muset resuscitovat...
Třeste se, jdu na to! Mám dobře namazáno! A já budu večer mazat tebe...
Možná mě, když se oteplí...
Hlavně ať se nám všichni ve zdraví vrátí!
Bude to stačit i na bednu?
Na stylu nezáleží! Cílová fotografie to rozhodne! No pohni, nebo nezbude!
Foto : Jarmila Nečasová, text: redakční rada
