2013 březen, duben, květen ročník XVI

Český rybářský svaz Jihočeský územní svaz

č.2/2013 březen, duben, květen ročník XVI

Vezírek z jižních Čech Z obsahu: -

Blahopřání jednotlivcům 90 let organizovaného sportovního rybolovu v Hluboké nad Vltavou Hospodaření v roce 2012 Slovo hospodáře Rybářská stráž Halové závody v Písku Hospodaření na Hadině Vánoční trh Informace

14. 4. 15. 4. 16. 4. 16. 4.

Z výročí JčÚV JčÚS ČRS blahopřeje všem funkcionářům, dlouhodobým členům, kteří se v průběhu níže uvedených měsíců dožívají významného životního výročí.

BŘEZEN 2013: 1. 3. 1. 3. 4. 3. 4. 3. 6. 3. 6. 3. 7. 3. 8. 3. 10. 3. 10. 3. 10. 3. 12. 3. 12. 3. 12. 3. 13. 3. 13. 3. 15. 3. 17. 3. 20. 3. 22. 3. 23. 3. 23. 3. 25. 3. 27. 3. 29. 3. 29. 3. 31. 3.

Kolář Oldřich MO Žirovnice Krýsl Jiří MO Český Krumlov Krčil Josef MO Humpolec Melena Karel MO Tábor Koler Jan MO Vimperk Tichý Josef MO Tábor Kovacs František MO Nové Hrady Mašek Josef MO Blatná Gebarovský Milan MO Pelhřimov Ing. Matějka Pavel MO Tábor Micka Ladislav MO Bechyně Matějka Josef MO Vimperk Mára Edward MO Bechyně Tupý Vladimír MO Strakonice Roučka Jan MO Vimperk Král Jaroslav MO Vimperk Petráš Jaroslav MO Strakonice Kňákalová Hana MO Pacov Matoušek Jaroslav MO Humpolec Ing. Pánek Zdeněk MO Bechyně Podroužek Jaroslav MO Volary Hubert Jiří MO Žirovnice Hrobský Bohumil MO Pelhřimov Brabec Karel MO Těchobuz Stíbal Oto MO Jindřichův Hradec Forejt František MO Blatná Richter Josef MO Bechyně

75 let 76 let 80 let 56 let 55 let 75 let 65 let 65 let 55 let 59 let 80 let 75 let 65 let 86 let 65 let 80 let 72 let 75 let 70 let 55 let 60 let 65 let 70 let 56 let 55 let 55 let 65 let

DUBEN 2013: 1. 4. 3. 4. 5. 4. 5. 4. 5. 4. 7. 4. 8. 4. 9. 4. 11. 4. 11. 4. 11. 4.

Jelínek Jindřich MO Žirovnice Kodad Rudolf MO Bechyně Filip Karel MO Těchobuz Verzich Stanislav MO Bechyně Staněk Karel MO Volyně Jungvirt Milan MO Strakonice Získal František MO Pacov Socha Jindřich MO Křemže Medek Václav MO Vimperk Habeš Jiří MO Bechyně Faměra Karel MO Strakonice

65 let 75 let 71 let 50 let 50 let 49 let 60 let 50 let 70 let 60 let 84 let

17. 4. 19. 4. 20. 4. 21. 4. 22. 4. 23. 4. 26. 4.

Panýrek Stanislav MO Blatná 55 let Vazač Miroslav MO Blatná 55 let Radvanovský Karel MO Volary 60 let Ing. Fryš František MO Jindř. Hradec 50 let Lexa Jan MO Blatná 70 let Hladílek Radko MO Pacov 50 let Dalík Jiří MO Jindřichův Hradec 50 let Valenta Miroslav MO Volary 60 let Bukvaj Vojtěch MO Tábor 78 let Řehoř Antonín MO Blatná 65 let Brdička Miroslav MO Blatná 65 let

KVĚTEN 2013: 1. 5. 4. 5. 5. 5. 7. 5. 7. 5. 8. 5. 9. 5. 9. 5. 9. 5. 10. 5. 10. 5. 10. 5. 14. 5. 15. 5. 16. 5. 16. 5. 18. 5. 20. 5. 23. 5. 23. 5. 23. 5. 23. 5. 23. 5. 24. 5. 25. 5. 28. 5. 29. 5. 30. 5. 30. 5. 31. 5. 31. 5.

Černoch Karel MO Tábor 81 let Lukeš Stanislav MO Planá n. Luž. 75 let Štěch Jiří MO Blatná 90 let Pecholt Josef MO Planá n. Luž. 75 let Blecha Stanislav MO Č. Krumlov 82 let Fenyk Milan MO Volyně 60 let 60 let Král Pavel MO Těchobuz Ing. Květoň Pavel MO Pelhřimov 60 let Krátoška Jan MO Mladá Vožice 65 let Frýbl Zdeněk MO Jindř. Hradec 50 let Hezina Josef MO Nová Bystřice 90 let Krásný Miroslav MO Žirovnice 65 let Votava Antonín MO Pacov 60 let Kudláčková Hana MO Křemže 50 let Konopka Jan MO Vimperk 65 let Zábranský Vilém MO Volyně 60 let 55 let Štěpnička Karel MO Žirovnice MVDr. Všetečka Bedřich MO Bechyně 70 let Dolejšek Vratislav MO Volary 55 let Pilný František MO Vimperk 70 let Kříž Zdeněk MO Nové Hrady 50 let Kuthan Stanislav MO Bechyně 80 let Luxa Josef MO Č. Budějovice 3 59 let Mraček Ladislav MO Kamenice n. L.55 let Ing. Mrvka Stanislav MO J. Hradec 60 let Rohrbach Miroslav MO N. Bystřice 50 let Podařil Jaromír MO Nová Bystřice 55 let Škeřík Jindřich MO Pelhřimov 62 let Volavka Jaroslav MO Humpolec 55 let Jariabka Jaroslav MO Volyně 50 let Janda Emil MO Vimperk 70 let

Všem jmenovaným děkuje Jihočeský územní výbor JčÚS ČRS za práci obětavě věnovanou rozvoji sportovního rybářství v našem kraji. Děkujeme, přátelé!!!! .

90 let organizovaného sportovního rybolovu v Hluboké nad Vltavou Hluboká nad Vltavou je veřejnosti známá jako historická oblast rybářská, vždyť první písemná zmínka o sádkách v Podhradí pochází již z roku 1387, a ve 14. století zde byly rybníky snad až několikasetletého stáří. Záměrnému chovu ryb ovšem předcházelo dlouhé období rybářství říčního, které na Vltavě provozovaly všechny kultury. Potvrzují to nálezy mezolitického rybolovu ze závěru starší doby kamenné a střední doby kamenné 9000 let př. n. l., i mohylového lidu z doby bronzové 2000 let př. n. letopočtem. Jižní Čechy jsou součástí tzv. keltské pravlasti, a rybolov (v úzké návaznosti na Horní Podunají) zde tvořil nedílnou součást obživy kmene Bójů, stejně jako u navazující kultury laténské v 5. stol. př. n. l. Za zmínku stojí, že původ jména Vltava je pozůstatkem keltského osídlení, neboť Vltava byla zvána Wultavou, tedy Divokou řekou. Ze stejného kořene vychází i její starogermánský název „Wilth“-„ahva“ – Divoká, dravá voda. Na přelomu letopočtu osídlily oblast opuštěnou upadajícími Kelty expandující kmeny Germánů a od konce 6. století n. l. posléze Slované. Všichni tito naši předci využívali řeky a potoky jako studnu potravy (Slované s prvky rybářství pocházejícími z území od Visly po Dněpr), byť archeologické nálezy jsou řídké a omezené na odolné materiály používané při rybolovu. Původně bylo právo lovit ryby právem svobodným, ale se zánikem kmenového zřízení a vznikem státu (souvisejícím s rozvojem křesťanství a změnou pozemkového vlastnictví) připadly řeky a potoky včetně ryb v nich panovníkovi, pokud již nebyly ve vlastnictví venkovských velmožů. Po ovládnutí Čech Přemyslovci (za hradské soustavy) zaniklo svobodné právo rybolovu, a provozovaný rybolov byl podrobován tuhému výběru berně prováděnému výběrčími daní. Snad jedinou výjimkou byli mlynáři s právem lovu ryb na jezech a v mlýnských náhonech. Od 18. století, a především v souvislosti se zrušením poddanství v polovině 19. století, se postupně začal obnovovat říční rybolov, většinou však pouze formou chudé živnosti odsouzené celkovým přerodem společnosti k zániku. Toky byly pronajímány od měst nebo šlechty, po roce 1948 byla činnost zbývajících rybářů násilně ukončena.

Lov ryb na udici (s prutem) je dokumentovaný již od počátku našeho letopočtu (Řím, Řecko, mušky z Makedonie z 2. stol. n. l., třpytky od Baltu z 11. století a podobně, podrobně popsaný byl ve středověké Anglii, Německu i Čechách). Jediným pozůstatkem říčního rybářství se postupně stal tento rybolov sportovní, který se formou spolků začal formovat již koncem 19. století, a byl dále ovlivněn módní vlnou původem z Anglie (do rybářských spolků přibývali lidé, pro které se spíše nežli slovo „rybář“ hodilo tehdy používané „sportsmen“, a to se všemi klady i zápory). Po 1. světové válce dozrála situace i v Hluboké nad Vltavou ke snaze umožnit zájemcům o rybolov na udici uskutečnění svého snu. Okolnosti byly ovšem poněkud složitější nežli na většině míst nově vzniklého státu, protože pozemky zde byly většinou ve vlastnictví šlechtického rodu Schwarzenbergů. Historicky první lidový spolek rybářů - "Český rybářský klub" – vznikl 1. dubna 1923 v hostinci „U Benáků“ v Zámostí (části Hluboké nad Vltavou na pravém břehu Vltavy). V majetku naší MO je ustavující Protokol následujícího znění: „Na základě pozvání prozatímního komité, sešlo se dne 1. dubna 1923 o 3. hodině odpolední v hostinci u ´Benáků´ v Zámostí 36 občanů místních a 7 hostů z Budějovic za účelem ustavující valnou hromadou založiti v Hluboké rybářský klub. Pořad jednání: 1) Pan Fr. Janát, co jeden ze svolavatelů, vysvětlil přítomným účel a především nutnost založení klubu, poněvadž poměry vládnoucí dnes na povodí našeho okresu, pokud se týče chránění ryb před škůdci, vzbuzují vážné obavy do budoucna. Doporučil proto založení klubu, což bylo všemi přítomnými uvítáno s povděkem a přikročeno ihned k druhému bodu programu, volbě představenstva. Volba provedena aklamací a zvoleni tito pánové 2) předseda Viktor Cibulka, místopředseda Antonín Vaněk starší, jednatel Václav Irovský, pokladník Antonín Vaněk mladší, Tříčlenný výbor: František Janát, František Janoušek, Josef Jindrle. Náhradníci: Václav Stropek, Jan Hezoučký. Revizoři účtů: Josef Kunáš, Josef Maršálek. 3) Po přečtení stanov ´Českého sportovního rybářského spolku v Č. Budějovicích´ p. předsedou, byly tyto přijaty, s výhradou některých formálních změn. Odhlasováno by se místní klub nazýval „Český rybářský klub v Hluboké n/Vlt.“.

4) Prohlášením o přistoupení, přihlásili se všichni za členy. Odhlasováno přijmouti i přítomné hosty z Č. Budějovic počtem sedm za řádné členy. Další členy přijímá výbor. 5) Návrh předsedy, aby zápisné s ohledem na výlohy, které se založením klubu budou spojeny, stanoveno bylo na 15 Kč, byl po delší debatě změněn a odhlasováno na 10 Kč s výhradou, že všichni rukou nerozdílnou eventuální poplatky složí. 6) Po skončené debatě schválena pravidla pro rybolov platná v Č. Budějovicích v plném znění jednohlasně. Ustavující valná hromada zakončena doslovem p. předsedy, který zvlášť doporučil všem přítomným důležitost ochrany celého povodí našeho okresu, zdaru. Schůze skončena o 5.30 navečer. Václav Irovský, jednatel“ Tímto aktem započala svoji existenci organizace sportovních rybářů v Hluboké nad Vltavou. Její další roky byly ale nelehké. Klub se od počátku potýkal s mnoha problémy, a to s existencí rozsáhlého především schwarzenbergského panství, kde docházelo zákonitě ke střetu zájmů sportovních rybářů a majitele naprosté většiny pozemků. Zápisy ze schůzí svědčí o složitých jednáních a ústupcích ze strany rybářů, potížích s nájmem revíru, špatných vztazích s městskou radou v Hluboké a dalšími těžkostmi, které dnes působí téměř neuvěřitelným dojmem. Několik dalších roků se Klub neúspěšně snažil pronajmout Vltavu mezi Bavorovicemi a Purkarcem, která byla předmětem sporu i mezi představenými města a správou knížecího velkostatku. Například nájem rybolovu v roce 1927 od městské rady byl navrhován ve výši 2000 Kč. Teprve v roce 1932 – tedy 10. rokem existence klubu, se podařilo po změnách v městské radě pronajmout právo rybolovu na Vltavě v ceně 1400 Kč ročně na dobu 6 let dopředu (Vltava byla přitom právě v tomto úseku devastována regulací a klubu se požadovaná částka dlouhou dobu zdála přemrštěná). Pro upřesnění cenových relací uvádím, že přibližná měsíční mzda dělníka byla v tomto období 600 Kč, úředníka 1400 Kč, litr mléka stál 2 Kč, litr piva 3 Kč, kilo brambor 1 Kč, kilo chleba 3,50 Kč, boty 100 Kč, košile 25 Kč. Příkladem může být nájemní smlouva z roku 1934 mezi rybářským klubem a správou rybářství (knížecího velkostatku) v Hluboké na část potoka mezi soustavou rybníků a jeho ústím do Vltavy (dnes z pohledu rybolovu to je bezvýznamný tok).

Zaniklá Vltava

Předválečný rybář se sumcem

Obsahuje ustanovení ohledně nutnosti umožnit zdarma rybolov osobám na doporučení velkostatku, a dnes těžko uvěřitelné body týkající se povinnosti umožnit v pronajaté vodě dvakrát do roka výlov ryb (aby tak bylo manifestováno rybářské právo majitele) a především zákaz lovit ryby uniklé z rybníků velkostatku. Takové požadavky by se dnes součástí žádné smlouvy nestaly a jenom dokládají, v jak obtížné pozici naši předchůdci byli. V archívu MO je například dopis Dr. V. Sedláčka, předsedy Svazu rybářských spolků a družstev pro Čechy v Praze z roku 1930, kterým byly požadovány nezaplacené organizační příspěvky za členy klubu do tohoto svazu. Ten byl opatřen přípisem předsedy hlubockého klubu: „… po 5 let usilujeme o nájem rybolovu v určitém úseku Vltavy původně nám přislíbeného. Dokud nemáme vodu, nemůžeme naše členy k placení příspěvků nutiti. Ať se obrátějí na slavnou městskou radu a ta ať jim příspěvky zaplatí“. Postupně (po pronájmu řeky) byly do Vltavy vysazovány násady pocházející z výlovů knížecích rybníků, například v roce 1932 candáti, cejni a okouni z výlovu Bezdreva v počtu 6500 ks (členové klubu se účastnili výlovů a násada představovala odměnu za jejich práci). Byly činěny i pokusy s lovem ryb do sítí na Vltavě a jejich nasazení do rybníka pronajatého od města, tento způsob získávání násady se ale kvůli vysokému průtoku souvisejícímu s regulací koryta a jeho zahloubením neosvědčil. Ročně bylo prodáno okolo 45 rybářských lístků (v ceně přibližně 50 Kč), členské příspěvky činily 10-12, později 15 Kč, přesto mělo mnoho členů klubu potíže s jejich placením. Hosté mohli chytat za poplatek 65 Kč. Kuriózní zápisy ze schůzí se týkají i přestupků proti rybářskému řádu – například v roce 1933 byla na neoprávněného lovce candáta v řece podána žaloba s žádostí náhrady 15 Kč… Zarážející jsou z dnešního pohledu i počty a způsob nasazování – například v roce 1933 bylo do Vltavy v prostoru Hluboké vysazeno jenom z výlovu rybníka Munického 5000 candátů, 12000 okounů a 1000 línů a dalších ryb, k tomu za 200 Kč násada štiky, což představovalo 268 kusů o celkové váze 40 kilogramů. Tyto údaje byly ověřovány městským úřadem a četnickou stanicí (!). Ke skutečnému nájmu vody tedy došlo 10 let po ustavení klubu, a jednalo se o část Vltavy mezi Poříčskou stokou a jezem v Hluboké. O rok později byla přinajmuta část Dehtářského potoka

Vltavská štika

Jedna z mnoha otrav na Vltavě mezi ústím a silnicí Hluboká nad Vltavou – České Budějovice, za další rok potom část Vltavy od jezu po vodočetnou stanici v Hamru (která byla dosud ve správě mlynáře Geřábka). Níže po toku

byla řeka Schwarzenbergským právem. Teprve v roce 1945 (nikoli 1948, jak se dnes mylně traduje) byla i tato část Vltavy mezi hlubockými oborami (která byla dříve nepřístupná) pronajata rybářskému klubu. Situace hlubockých sportovních rybářů ale nebyla nijak ojedinělá, což dokládá Zpráva o činnosti Zemského svazu rybářského v Praze z roku 1934, zaslaná představenstvu klubu. V podstatě již od roku 1919 se vytvářela organizační struktura poříčních svazů rybářských, avšak ještě v roce 1934 bylo hlavním úkolem teprve převzetí funkcí tzv. revírních svazů rybářských podle nového rybářského zákona, a tím naplnění snahy o získání mnoha práv souvisejících nejenom s vlastním rybolovem, ale i věcech vodoprávních a hospodářských (tj. rozsáhlá samospráva rybářská na tekoucích vodách). V mnohastránkové zprávě je například také uvedeno, že velkým škůdcem rybářství je stále se vzmáhající sport veslařský, ovšem ten, který zná jen sebe a neohlíží se na zájmy jiných uživatelů vody. Byl učiněn pokus u kompetentních ministerstev, aby držitelé loděk byli nuceni z nich platit určitý poplatek (který byl příjmem státu) a při jeho vybírání byli poučeni, že nesmí rušit rybáře a jsou povinni se na požádání oprávněným orgánům legitimovati. Z toho by byli osvobozeni pouze ti, kteří již uhradili rybářský lístek. V málo změněné podobě probíhal sportovní rybolov i v období okupace Německem, ovšem s tragickými důsledky pro některé členy klubu – podle dobového a dnes neověřitelného zápisu v koncentračních táborech nebo při bojích zahynulo jeho 8 členů, což při celkovém počtu do 50 není jistě malé číslo. Po II. světové válce došlo k mnoha společenským změnám, které postupně vyústily do vzniku rybářského revíru číslo 22 na Vltavě mezi Hlubokou nad Vltavou a Purkarcem, ke které později přibyl rybolov na opuštěném štěrkopískovišti Pískovna jižně od Hluboké na levém břehu Vltavy. Na místě historického rybníka za Zíkovým lomem doloženého již Josefinským mapováním byla vybudována kaskáda rybníků dnes známá jako rybochovné zařízení Hanousky i další 2 rybníky sloužící chovu ryb v Rudolfově koutě pod Starou Oborou. Před několika lety získala MO do vlastnictví kancelář používanou i pro výdej povolenek k lovu ryb, čímž skončila dlouholetá provizoria. Průběžně jsou investovány prostředky do oprav a údržby rybochovného zařízení, samozřejmě v

Stavba rybochovného zařízení po válce

Pohled na rybochovné zařízení míře odpovídající možnostem (nejsme příjemcem dotací). Tím se daří i v dnešní ekonomicky tíživé době zachovat produkci ryb pro nasazování. Rozhodující pro MO vždy byla řeka Vltava. Rybolov na ní procházel mnoha peripetiemi, přes trvalé a dlouholeté zatížení vody splašky z papíren ve Větřní a odpadními vodami z Budějovic, úpravy koryta a jezu v Hluboké až po jednorázové otravy Původně byl náš revír Vltava 22 vymezen mezi bývalým jezem v Purkarci a ústím Poříčského potoka do Vltavy. Po vybudování Hněvkovické přehrady byl spojen s částí revíru Vltava 21 – Hněvkovice do dnešního společného revíru Vltava 21-22 – Údolní nádrž Hněvkovice a zkrácen k jezu v Hluboké nad Vltavou. V souvislosti s tím již naše MO nemá dekret na tento revír, který je obhospodařován přímo Jihočeským územním svazem. Z pohledu vývoje sportovního rybolovu se jedná krok, který mnoho členů naší organizace vnímá negativně, protože v dnešní době, kdy máme okolo 500 členů, nedisponujeme vlastním revírem (Pískovna, která je v majetku MO, je součástí revíru Vltava 21-22, a tedy rovněž v péči JčÚS).

Bohužel velká většina členů (a to nejenom naší MO) v dnešní době omezuje své aktivity v MO téměř výhradně na nákup povolenky a finanční úhradu brigádní povinnosti. Výroční schůze – na kterých by bylo možné mnoho věcí změnit – jsou navštěvovány zlomkem členů, a to v téměř neměnném složení. I z toho důvodu MO neusiluje o vytvoření vlastního (místního) revíru, což ovšem nevylučuje změny v budoucnosti. Současný stav „našeho“ revíru je rozporuplný. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny v Temelíně byla obrovským přínosem nutnost vyčištění vody ve Vltavě. Obce a města mají ČOV, i vypouštění sulfátových vod z papíren ve Větřní je naštěstí již také minulostí. Z tohoto pohledu se jedná o obrovský krok směrem ke kvalitě vodního prostředí. Naopak stavební práce v řečišti, úpravy břehů a některé další aktivity směrované na řeku (včetně sílícího rybářského tlaku) mají pro její obyvatele často zničující vliv. Nenechme se mýlit – dnešní Vltava je jiná, má daleko k řece s typickou rybí obsádkou, a pro většinu rybářů se stala nádrží výrazně se blížící rybníku, a to včetně dominujících úlovků kapra. Jako malá ukázka může posloužit srovnání úlovků z poloviny 70. let a dnešní doby (1. číslo je číslem z roku 1975, druhé z roku 2012, a byť se u nového údaje jedná dokonce o úlovek z 2 spojených revírů, o mnohém vypovídá): kapr 924 ks – 16000 ks, lín 338 ks – 35 ks, cejn 260 ks – 3890 ks, tloušť 447 ks – 24 ks, okoun 3374 ks – 216 ks, štika 239 ks – 327 ks, a tak by bylo možné pokračovat. Je zcela evidentní, že Vltava je dnes především vodou kaprů a cejnů, a další ryby se loví v mnohem menším počtu nežli dříve. Úbytek okounů a línů je alarmující a je otázkou, nakolik jej mohou nahradit dnes běžnější úlovky sumce nebo amura. Úkolem tohoto článku ale není podrobně rozebírat příčiny současného stavu nebo hledat řešení, nýbrž především vzpomenout práce našich předchůdců. Po celých 90 let se jako zlatá nit činností MO (a jejího předchůdce – Českého rybářského klubu) vine touha dosáhnout vlastními silami možnosti důstojně lovit ryby ve vodě, kterou má svěřenou a o kterou se chce a dokáže starat. Jak se to dařilo a daří, si musí zhodnotit každý rybář sám. Naše členská základna za 90 let svůj počet zdesateronásobila, i když v nedávné minulosti jsme měli členů ještě více (úbytek a stárnutí členů ale trápí většinu organizací). Nechceme uvádět jména minulých funkcionářů, a to nejenom proto, že všechny ani neznáme, ale především k vůli

Zimní péče o rybníky

Momentka z dnešních výlovů tomu, že si MO cení práce všech svých členů i členů Českého rybářského klubu, ať byli účastni ve výboru či nikoli. V každém období se profiluje skupina, která aktivně působí při vytváření a údržbě hodnot společných všem členům rybářského svazu (úklid a údržba revírů, kontrola dodržování pravidel rybolovu a zákonů) nebo majetku organizace (rybochovné zařízení, technické prostředky, spolková činnost a podobně). Jenom proto se podařilo po téměř celé století udržet na Hluboké nad Vltavou organizovaný rybolov. Dnešní výbor MO (další podrobnosti jsou na stránkách http://mo-hluboka.wz.cz/) pracuje ve složení: Jindřich Šimák, předseda Vladimír Kavka, jednatel Vladimír Peprný, místopředseda a výdejce povolenek Ing. Pavel Hartman, CSc., hospodář Karel Vachel, pokladník Jaroslav Sedláček, správce rybochovného zařízení.

Závěrem chceme apelovat na rybáře – členy naší MO, aby se zamysleli nad posláním ČRS a svou rolí v něm, a pokusili se podle svých sil a umu přispět k zachování a rozvoji sportovního rybářství do budoucna. Ostatně, ze stejného podnětu náš předchůdce – Český rybářský klub – před 90 lety v Hluboké vznikl. Vladimír Kavka jednatel MO ČRS Hluboká nad Vltavou

Hospodaření v roce 2012 Vážení kolegové. Jsme na začátku nové rybářské sezony a tak jako ve všech organizacích tak i v našem rybářském svazu je toto období poznamenáno vyhodnocováním výsledků za rok předešlý a výhledem pro nastávající období. Hospodařením a změnami ve výkonu rybářského práva v našem územním svazu v novém roce se zabývá v jiném článku tohoto vydání „Vezírku“ hospodář JčÚS RNDr. Hladík, PhD. a proto bych se ve svém příspěvku chtěl zaměřit na krátké zhodnocení výsledků za rok 2012. Náš územní svaz i nadále zůstává v rámci ČRS nejmenší, co se týká počtu členů, když jsme v našich MO evidovali 24644 dospělých členů, 770 mládeže a 2782 dětí do věku 15 let. Na druhou stranu jsme však územním svazem, který obhospodařuje nejvíce rybářských revírů a to MP a P dohromady 7706 ha. Koncem roku 2012 jsme měli 61 MO a pro rok 2013 jsme se na základě podané žádosti a rozhodnutí JčÚV v lednu letošního roku rozšířili o MO ČRS České Budějovice č. 3, která by se měla ve své činnosti zaměřit na rozvoj práce s mládeží a sportovních aktivit zejména v našem největším regionu města Č. Budějovic. Uvedené údaje o počtu členů a obhospodařovaných ha revírů mají zásadní vliv na výsledek hospodaření celého územního svazu a tím i dopad na ceny povolenek a násad jako zásadních ukazatelů při sestavování rozpočtů pro příslušný rok. V roce 2012 jsme odsouhlasili vyrovnaný rozpočet ve výši 40.889 tis. Kč a skutečný výsledek hospodaření je zisk ve výši 118 tis. Kč, při dosažení výnosů 40.829 tis. Kč a nákladech 40.770 tis. Kč. Z těchto čísel by se mohlo zdát, že můžeme být s hospodařením územního svazu spokojeni a že i rok letošní po ekonomické stránce bude bez větších problémů. Na hospodaření územního svazu však dopadají vnější vlivy, které nemůžeme ovlivnit a kterými

jsou zejména zvýšení DPH, ceny pohonných hmot a zejména služeb, které pro svou činnost potřebujeme. Nezanedbatelný je i tlak MO a dalších producentů na vyšší cenu násad, kteří se při jejich tvorbě zcela objektivně potýkají se stejnými problémy. A nyní k výsledkům plnění základních ukazatelů v hospodaření na revírech sdružených do Společného rybolovu a hospodaření včetně dvou našich revírů se zvláštním způsobem hospodaření (Vltava 24P a Hadina). Do MP revírů se podařilo vysadit všechny druhy násad dle plánu kromě štiky rychlené do ÚN Lipna, které bylo zapříčiněno výpadkem produkce našeho dlouholetého hlavního dodavatele. Potěšitelné je plnění a překročení nasazení hlavní rybou kaprem, ale i ostatními druhy včetně ryb reofilních. Celkově v roce 2012 bylo vysazeno do MP revírů 22 druhů ryb. Do P revírů bylo vysazeno 9 druhů násad, zejména lososovitých a kromě nesplnění nasazení kaprem do jednoho revíru byly všechny násady splněny nebo překročeny. Celková hodnota vysazených násad do revírů SRH činila v roce 2012 26.842 tis. Kč, do revíru Vltava 24 byly vysazeny násady za 558 tis. Kč a do revíru Hadina za 800 tis. Kč. Větší problémy jsme měli v roce 2012 s naplněním příjmové části rozpočtu, které ovlivňuje zejména pokles členské základny, klesající prodej celosvazových povolenek a neposlední řadě problém s výdejem rybářských lístků a s tím spojený počet prodaných povolenek pro nečleny, zejména cizince. Největší propad plánovaných příjmů byl u redistribuce prostředků z prodeje CS povolenek a to o 750 tis. Kč proti plánu a o 400 tis. Kč byl nižší plánovaný příjem za členské povolenky. Ztrátu se podařilo kompenzovat příjmy z dotací Jihočeského kraje na vysazování vybraných druhů násad, dotací z Mze na vysazování ohrožených druhů a zarybňování ekologicky postižených revírů. Hospodaření na revíru Vltava 24 končilo ziskem ve výši 36.100,- Kč a na revíru Hadina ve výši 59.646,-Kč. Předběžné výsledky úlovků na revírech za rok 2012 ukazují na větší úlovky oproti roku 2011, když bez započtení úlovků cizích rybářů na CS povolenky bylo v roce 2012 uloveno na MP revírech celkem 238.716 ks a hmotnosti 426.712 kg a na P revírech celkem 18.391 ks o hmotnosti 9.947 kg. Podrobné údaje o nasazení a úlovcích na jednotlivých revírech obdržíte v Komplexním rozboru hospodaření JčÚV za rok 2012, který do svých organizací obdržíte nejpozději v měsíci květnu.

Za výsledky dosažené v roce 2012 bych chtěl poděkovat všem, kteří se na nich podíleli svou prací v MO ta i ve výboru a sekretariátu JčÚV. Do letošního roku mi nezbývá nic jiného než popřát všem MO dosažení obdobných dobrých hospodářských výsledků a rybářům hodně příjemných chvil strávených u revírů a samozřejmě i hodně úlovků. S pozdravem „Petrův zdar“ ing. Jan Štěpán jednatel JčÚV ČRS

Slovo hospodáře Vážení kolegové rybáři. Rád bych vám jménem JčÚS ČRS popřál mnoho krásných chvil prožitých v právě začínající rybářské sezóně. Pro letošní rok nenastaly žádné výrazné změny v pravidlech rybolovu. Samozřejmě se ale nevyhneme dílčím úpravám bližších podmínek rybolovu v rámci jednotlivých revírů a proto všem rybářům doporučuji, před tím než půjdou na ryby, bližší podmínky číst. Během územní konference proběhla velká diskuse nad cenou povolenky k rybolovu. Ano, otázka financování našeho koníčku je velmi důležitá. Na základě analýzy situace v roce 2012 a očekávaných změn i rizik bylo jednáním hospodářského odboru JčÚS a po té i výborem JčÚS navrženo zdražení územních ročních povolenek o 100 Kč s tím, že tím bude vytvořena dostatečná finanční rezerva k tomu, aby bylo možné zajistit zarybnění revírů minimálně na stávající výši. Snižování zarybnění je podle mne to poslední, co bychom měli dělat. Na základě jednání konference však převládl názor, že je důležité zachovat cenu a rybolov pro rybáře nezdražovat, a že je možné situaci zvládnout i při stávající ceně povolenky. Určitě to dokážeme a máme i určité finanční rezervy, kterými případnou ztrátu na příjmové straně rozpočtu můžeme pokrýt, ale podle mne to není správná cesta, každopádně nás čeká zdražení příští rok. Chtěl bych se trochu zamyslet nad systémem hospodaření, který v rámci ČRS máme. Určitě má výhody ve své sociálnosti (která je jak známo snadno zneužitelná v jakémkoliv oboru lidské činnosti) a umožňuje poměrně kvalitní rybolov pro velkou členskou základnu. Velkou výhodou je rovněž možnost lovit na obrovském množství revírů na jednu povolenku. Podle mne má ale stávající systém tři základní vady, bez jejichž vyřešení se nedá dlouhodobě udržet:

Prvním problémem je celosvazový rybolov, který je dobrým zdrojem finančních prostředků zejména pro územní svazy, které prodávají větší množství CS povolenek, ale celkový objem financí v něm se snižuje díky klesajícímu prodeji (příčin je několik a řada z nich je objektivní, už jen to, že rybáři nemají tolik času i peněz tolik cestovat) a je zatížen režiemi Rady ČRS. Pro nás a další ÚS jeho výhodnost pomalu klesá a nikdo nechce slyšet naše návrhy, kterými bychom chtěli systém změnit. Poslední návrh byl předložen Radě ČRS na březnovém jednání. Spolupracovali jsme na něm se zástupci Západočeského ÚS. Návrh spočíval v tom, že bude úplně zrušena CS povolenka a každý, kdo bude mít roční územní povolenku z kteréhokoliv územního svazu, bude moci lovit na všech revírech ČRS. Územní svazy se pak navzájem vyrovnají za úlovky případně docházky svých členů. Pokud bychom chtěli zachovat stávající celkové příjmy v rámci ČRS a tím i úroveň zarybnění, bylo by třeba zdražit územní povolenky, což by v rámci JčÚS činilo navýšení o 100 – 200 Kč v závislosti na ceně, za kterou by se vyrovnávaly úlovky na cizích revírech. Uvidíme, jak to dopadne a jestli se návrhem bude Rada ČRS vůbec zabývat, ale přemýšlejte o tom i vy, jestli by to nestálo za to. V rámci celého ČRS máme obrovské režijní náklady. Na zajištění rybolovu jako takového jde přibližně polovina peněz, které musí rybáři vynaložit, druhá polovina slouží k zajištění provozu místních organizací a zajištění dalších činností. Problém není na straně MO. Ty pro svůj provoz potřebují finanční prostředky a díky brigádám si je dokáží zajistit. Problém je v ceně povolenek. Pokud by všechny režijní náklady zůstaly stejné (a není důvod je zvyšovat, až na postupné dorovnávání navyšování ceny vstupů – zejména pohonné hmoty, energie a krmivo), při zdražení povolenky na dvojnásobek by se rybáři zdražily celkové výdaje na rybolov jen o 50% a při tom by mohl dostat dvojnásobek ryb. Pořád si můžete porovnat tuto hypotetickou cenu s cenou na komerčních vodách a budeme pořád velmi nízko, ale ryb bude určitě dost pro všechny a ještě budeme mít na kvalitní rybářskou stráž. Nechci strašit nějakým drastickým zdražováním, jen se nad tím zamyslete, co je lepší. Třetím problémem je možnost odnést nekontrolované množství ryb. Pro příklad jsem nechal zpracovat následující statistické údaje, kde je uvedeno, kolik kg ryb rybáři na našich revírech ulovili v roce 2011:

76% rybářů ulovilo do 25 kg a celkově ulovili 34% ryb 12% rybářů ulovilo 25-50 kg a celkově ulovili 24% ryb 6% rybářů ulovilo 50-100 kg a celkově ulovili 23% ryb 2% rybářů ulovilo přes 100 kg a celkově ulovili 19% ryb Z uvedeného vyplývá, že 8% rybářů odlovilo celkem 42% ryb. Tady jasně vidíte, proč v revírech ryby nejsou. Více než tři čtvrtiny rybářů platí ryby desetině, která s těmito rybami nejspíš kšeftuje. Je třeba říci, že přibližná cena uloveného kg ryby je necelých 100 Kč, takže držitel povolenky k rybolovu by si za její cenu měl odnést přibližně 15 kg ryb, aby byl tak říkajíc “na svém“. Pokud vezmeme v úvahu, že průměrná váha ulovené ryby je 1,6 kg a bavíme se především o kaprovi, tak je to 10 kaprů. Podle mne rozumný limit na jednu roční povolenku by mohl být 30 ks ušlechtilých ryb. Tím uspokojíme 90% rybářů a omezíme těch 10%, kteří naše revíry drancují. Přemýšlejte o tom - určitě tento návrh předložím na podzimní konferenci JčÚS ČRS. Pokud bych měl zmínit další věci, které s nadcházející sezónou řešíme, tak samozřejmě pracujeme na systému „Lipan“, který už řadě z vás zjednodušil administrativu spojenou s výdejem povolenky. Musí se však ještě doladit. I přes to, že zatím způsobuje určité problémy, je to jistě cesta kupředu. Také řešíme velký počet druhů povolenek, které vydáváme, a proto se od příštího roku zřejmě setkáte se značným zjednodušením a doufejme i přímou vazbou mezi cenou povolenky a limitem ponechaných ryb. Také jsme se rozhodli ušetřit za výdej „rybářského řádu“. Proto od roku 2014 jej budeme vydávat jen jednou za dva roky a změny mezi nimi budeme řešit jednoduchým dodatkem. Samozřejmě jsme pro začínající sezóny zajistili dostatek ryb, takže všem rybářům přeji „Petrův zdar“. Hospodář JčÚS ČRS RNDr. Milan Hladík, PhD.

Rybářská stráž Lidé žijící v naší společnosti se naučili v poslední dekádě relativizovat téměř všechno. Partnerské vztahy, hodnotu vykonané práce, zodpovědnost za stav životního prostředí, váhu i obsah právních nařízení. Platnost tvrzení, že

žijeme v demokratické společnosti, však začíná a končí v nevyřčené symbióze s „obyčejnou“ lidskou morálkou. Absence etiky naopak dává základ k tomu, že se demokracie vykládá jako svoboda „veškerého“ podnikání. Rybářská stráž byla a je především kontrolním a informačním orgánem. V případě rybáře, jehož chování u vody je v rozporu s dikcí zákona č. 99/2004 Sb. o rybářství, může vedle toho RS v současnosti rovněž využít výchovných sankcí. Může rybáře napomenout zápisem do úlovkového lístku, může mu povolenku zadržet, anebo může rybáři při podezření z trestného činu či závažného přestupku zadržet lovné nářadí i s případným úlovkem (§ 16, pís. c/, bod 1 a 2 zákona č. 99/2004 Sb.). Je-li RS vybavena pokutovými bloky, je oprávněna uložit na místě i blokovou pokutu (§ 16, pís. e/, zákona č. 99/2004 Sb.) až do 1.000 Kč (§ 13, odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb.) o přestupcích. RS kontrolovaný oddíl II Povolenky k lovu, tedy Evidence docházky a úlovků, je vizitkou rybáře. Jakkoliv by to někdo odmítal z důvodu, že jde o pouhý formulář s případnou statistikou. Není, jde o velice důležitý dokument. V první řadě se zde objevují zdokumentované úlovky, přesněji řečeno ponechané ulovené ryby (zákon č. 99/2004 Sb. v § 13, odst. 9 ukládá povinnost zde vyznačit počet, druh a hmotnost ulovených ryb, vyhláška č. 197/2004 Sb. upřesňuje v § 16, odst. 7 pro vody mimopstruhové a v § 17 odst. 10 pro vody pstruhové povinnost zapisovat nesmazatelným způsobem přisvojené ryby). Ve druhé řadě jsou součástí závěrečného sumáře počty docházek k vodě na jednotlivých revírech. Přestože je zápis docházky k vodě předem deklarovanou povinností před zahájením lovu ryb (Bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS, oddíl II., odst. b)), u některých rybářů se setkáváme s úmyslným porušováním. Z hlediska vymahatelnosti tohoto nařízení jde o přestupek s možným zadržením povolenky (v běžné praxi při prvním zjištění řešeno RS většinou napomenutím). Zároveň připomínám, že výstupní kontrola úlovkových lístků po skončení sezóny je povinností každé MO ČRS (usnesení konference bod 5. a) z 6. 11. 2007). Ten třetí aspekt, pro který je nezbytný požadavek pečlivého zápisu do úlovkového lístku, je průběžná kontrola rybářskou stráží (RS). Kontrola oprávněné osoby, jejího způsobu rybolovu, ponechaných úlovků a podobně. Ta má samozřejmě povinnost zapsat výsledek kontroly

spolu se svým identifikačním pětimístným číslem RS a šestimístným číslem daného rybářského revíru, neboť prováděná kontrola je sledovanou potřebou uživatele revíru. I zápisy RS podléhají statistikám, které dokumentují stupeň ochrany konkrétních revírů (celkové počty kontrol), aktivitu jednotlivých strážných a pochopitelně na základě zaznamenávání případných nedostatků (ať již pouhým písemným napomenutím, nebo zápisem o zadržení povolenky) také četnost přestupků proti zákonu o rybářství včetně Bližších podmínek výkonu rybářského práva pro daný rok. Pokud jsme dočetli až sem, je nám celkem jasné, že veškeré zápisy by měly být čitelné, zapsané nesmazatelným způsobem, na základě skutečnosti a že jako každý „úřední“ dokument by měl být i úlovkový lístek svým dočasným majitelem udržován v řádném stavu. RS při JčÚS ČRS vykazuje nyní 568 členů (506 s působností JčÚS a 62 s místní působností). Za rok 2012 bylo vykonáno údajně 14.551 pochůzek se zjištěním 1.395 přestupků a 87 případů pytláctví. Ve správním řízení je řešeno celkem 287 zadržených povolenek (včetně neplatných či chybějících dokladů a nálezů prutů). Chceme-li tedy lovit i v roce 2013 v dobře zarybněných a kontrolovaných vodách, je nezbytné zodpovědné chování jak lovících rybářů, tak rybářské stráže, ale také kárných komisí při MO ČRS. Některé alibisticky nechávají řešení přestupků pouze na sankcích správního orgánu. Přitom již ombudsman JUDr. Otakar Motejl jasně vysvětlil, že nejde o dvojí trestání za stejnou věc. Ing. Tomáš Kepr, rybářský technik JčÚS ČRS a vedoucí RS

Halové závody v Písku Dne 16. února 2013 se v Písku tradičně konal halový závod v rybolovné technice, který zde má již více než třicetiletou tradici. Závod byl zahájen nástupem všech závodníků a pokračoval slibem hlavního rozhodčího a zástupce závodníků. Z celé ČR se sešlo přes 70 soutěžících v různých kategoriích od úplných začátečníků, pro které to byl první závod až po dospělé. Největším počtem závodníků byl zastoupen Jihočeský územní svaz. Jako na každém halovém závodě se soutěžilo ve dvou klasických zátěžových disciplínách Plachta a Žluté terče. Pro zpestření byla připravená speciální multi disciplína pro deset závodníků s patřičným vybavením. Celý závod

měl hladký průběh a obešel se bez protestů a nejasností při bodování.

Společný trénink Družstvo Písku obhajovalo 1. místo i z minulých ročníků a to jim ani tentokrát neuniklo. Dařilo se však i píseckým jednotlivcům, kteří získali krásná umístění i ceny.

Vítězné družstvo Písku ve složení zleva: Filip Humpál, Jan Materna, Jiří Marek, Kateřina Marková

111 93

400

128

86

1.420

52

57

500

269

70

1.667

Cejn velký

303

50

Pstruh duhový

0,30

Štika

Celkem bylo na Hadině uloveno 3.818 kusů ryb o celkové hmotnosti 11.755 kg IJP

Vánoční trh Na náměstí v Týně nad Vltavou proběhl dne 22. prosince 2012 vánoční trh. Kašna byla plná pěkných kaprů a všem, kteří se trhu účastnili, se to líbilo. Nejmladší účastnice Elen Šafářová Za zúčastněné MO Žirovnice, Pelhřimov, Volary, Český Krumlov, Borovany a Husinec musím poděkovat vedoucím a trenérům za obětavost a účast na soutěži. Poděkování si samozřejmě zaslouží i vedení MO Písek za skvělé upořádání soutěže a celkovou podporu rybářské mládeže. Zpracovala Kateřina Marková

Hospodaření na Hadině

0,55

10.492

2.723

2,20

1,10

504 355

1

123 3

71

50

316

100

261

29

100

50

1,00

100

Candát

Dosažené úlovky ks kg

5,00 1,00

440 2.750 8.510 400

400

230

Lín

100

Okoun

400

800 2.500 3.868

400

800 2.600

2.600 3.000 400

80 400

Amur

400

Kapr 6

Vysezení ryb skutečné průměr ks kg

200

Kapr 4

1.429

Kapr 3

80

Kapr 2

plánované ks kg

400

Druh ryby

Za výbor MO ČRS Týn nad Vltavou Božena Baštýřová

Informace MO ČRS Tábor Pořádá: Dne 1. června 2013 RYBÁŘSKÉ ZÁVODY Místo: sportovní revír 421035 Lužnice 4 v úseku pod Benešovou vilou Prezentace: 05:30 – 06:45 hodin Bližší informace: e-mail: [email protected] http: www.mocrs-tabor.xf.cz x_x_x MO ČRS Veselí nad Lužnicí Pořádá: Dne 4. května 2013 RYBÁŘSKÉ ZÁVODY Místo: sportovní revír 421039 Lužnice 7 B Prezentace: 05:30 – 07:00 hodin Bližší informace a přihlášky: 723 183 229; 602 144 741 x_x_x

ČRS MO Humpolec a Město Humpolec zvou širokou veřejnost na rybářské závody dvojic „HADINA CUP 2013“

Humpolec - rybník Hadina - 11. – 12. května 2013 ČASOVÝ ROZVRH: Sobota 11. 5. 2013

Neděle 12. 5. 2013

06:00 – 07:00

Prezence závodníků

07:00 – 09:00

Losování a příprava na závod

09:00

Start závodu v lovu kaprů – 24 hodin

09:00

Konec závodu

10:00

Vyhlášení výsledků

Pro závodníky i veřejnost je po celou dobu závodů zajištěno občerstvení!!! Bližší informace na www.rybarihumpolec.cz

Český rybářský svaz, Jihočeský územní svaz, Rybářská 237, 373 82 Boršov nad Vltavou tel.: +420 387 250 454, e-mail: [email protected], http://www.crscb.cz Pouze pro vnitřní potřebu MO ČRS vydává JčÚV. Rediguje: ing. Jaromír Procházka (IJP). Grafická úprava: Ing. Karel Koranda