2012 1

Základní přehled legislativy na ochranu ŽP / novinky Praha, říjen – listopad 2012

10/3/2012

Mgr. Markéta Chýlková

1

Environmentální politika Evropské unie

2

Původ environmentální politiky EU   



nárůst problémů v ŽP – znečištění, vliv na lidské zdraví růst povědomí veřejnosti o problémech ŽP opatření na ochranu ŽP v jednotlivých členských státech  narušení jednotného trhu  výsledkem jednotná regulace opatření na ochranu ŽP (odpady, voda, biodiverzita) pomocí společných limitů a procedur průkopnické státy ("zelená trojka" – Německo, Nizozemsko, Dánsko – svoji přísnější národní environmentální legislativu dokázaly "importovat" do budoucí environmentální legislativy EU)

Důvody pro společnou environmentální politiku EU  fyzické  přírodní rozmanitost  přeshraniční znečištění

 ekonomické  politické  sociální  subsidiarita – tzv. tragédie obecní pastviny 3

Principy environmentální politiky EU  prevence je prioritou  princip "znečišťovatel platí" (PPP)  trvalá udržitelnost - užití zdrojů k uspokojení potřeb bez překračování limitů ekosystémů  použití tržních mechanismů  zahrnutí faktoru ŽP v rozhodování  podpora spoluúčasti a práva na kontrolu a informaci  škody na ŽP mají být napraveny u zdroje

Cíle EU v ochraně ŽP I. vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality ŽP II. trvale udržitelný rozvoj III. specifické cíle a) b) c) d)

udržování, ochrana a zlepšování kvality ŽP ochrana lidského zdraví šetrné a racionální využívání přírodních zdrojů podpora mezinárodních opatření čelících region. a celosvět. problémům ŽP 4

Nástroje ochrany ŽP v EU  koncepční nástroje – akční programy, Bílé a zelené knihy  administrativní nástroje – zákazy, povolení, povinnosti (notifikovat, jednat, označit)  ekonomické nástroje – finanční podpory, obchodovatelná emisní povolení  sankční nástroje – sankce přiměřené, odstrašující a odpovídající, trestněprávní odpovědnost, odpovědnost za škody na ŽP 





primární právo  smlouvy o EU (environmentální politiky, proces přijímání ochranných opatření atd.) sekundární právo – právně závazné:  nařízení – cca 10-20 % environmentální legislativy, většinou transpozice mezinárodních závazků a úprava administrativních záležitostí  směrnice – 80 % environmentální legislativy, rámcové + dceřinné  rozhodnutí – zejm. o přistoupení k mezinárodním smlouvám, akční programy, přiznávání finanční pomoci pro ekologické projekty apod. sekundární právo – právně nezávazné:  doporučení, stanoviska 5

Právní nástroje EU

prameny primárního práva 4 zakládající smlouvy (o ESUO, EHS, Euratomu a EU)

prameny sekundárního práva nařízení – obecně a přímo závazná, stávají se součástí právního řádu ihned po přijetí

směrnice – zavazují členské státy provést k určitému datu mezinárodní smlouvy ES (smlouvy o přidružení)

požadované změny – nástroj harmonizace

rozhodnutí – vztahují se pouze na ty subjekty, jimž jsou dohody mezi členskými státy

adresována

stanoviska a doporučení – nejsou právně závazná, mají pouze politickou váhu

nepsané prameny práva

technické normy (standardy) – nezávazné - zpracování zadáváno normalizačním institucím 6

Implementace práva EU     

transpozice směrnic adaptace nařízení praktická aplikace sledování skutečného provádění (monitoring) prosazování a vynucování (enforcement)  řízení pro porušení Smlouvy o EU – infringement  řízení pro nesjednání nápravy z rozsudku  teoreticky i možnost žaloby členského státu (na jiný čl. stát, pokud se domnívá, že tento čl. stát nesplnil povinnost výplývající ze Smlouvy – v oblasti ochrany ŽP se prakticky nevyužívá)

   

Prosazování práva EU od r. 1987 cca 500 rozhodnutí žaloba EK proti čl. státu – sankce v podobě opakovaného penále nebo paušální pokuty v oblasti ŽP (zatím pouze několik případů) nejčastější případy rozhodnutí – odpady, voda, příroda, chemické látky, EIA největší hříšníci – Belgie, Itálie, Francie, Německo, Španělsko, Řecko 7

Řízení o porušení Smlouvy - čl. 258 (infringement)  1. 2. 3.

zahajuje EK z důvodů: neprovedení transpozice, resp. neoznámení ve lhůtě (non-communication) chybné transpozice (non-conformity) špatné aplikace požadavků norem EU (bad application)

 postup: 1. neformální žádost o vysvětlení (pre-infringement) – není obligatorní 2. formální upozornění 3. odůvodněné stanovisko obligatorně 4. podání žaloby k ESD

Další možná řízení  žaloba jednotlivce či čl. státu na orgány EU pro neplatnost rozhodnutí, která jsou jim určena nebo se jich mají bezprostředně dotýkat  žaloby orgánů EU proti sobě (spory o příslušnost k vydávání aktů atd.) 8

Řízení o předběžné otázce       

nejde o porušení závazku členským státem jde o pravomoc interpretovat právo EU na základě žádosti soudu členského státu výklad smluv o EU, dalších primárních a sekundárních pramenů výklad aktů orgánů EU výklad mezinárodních úmluv, kterými je EU vázána v oblasti ŽP poměrně velký význam (do r. 2008 cca 100 případů) nejčastěji předkládají žádost o výklad – Itálie, Nizozemsko, Francie, Belgie, Německo

Délka řízení  

 

velká časová náročnost řízení o porušení Smlouvy před ESD – až 19 měsíců - zahrnuje řízení před EK a průměrná doba v oblasti ŽP je 45 měsíců řízení na neplatnost před ESD – až 33 měsíců řízení o předběžné otázce před ESD – až 26 měsíců 9

Aplikace environmentální politiky EU

10

Odpadová politika    

v EU je vyprodukováno asi 2 miliardy tun odpadu pouze 1/3 je recyklována produkce odpadu narůstá o 10 % ročně upadají městské systémy (znečištění, hluk, vandalismus...)

 eliminace odpadu u zdroje pomocí zlepšení designu výrobků  podpora recyklace a znovupoužití odpadu  snížení znečištění způsobeného spalováním odpadu  princip odpovědnosti výrobce  legislativa regulující tok odpadu  mezinárodní úmluvy o odpadech

 2007 – 2008 – revize odpadové legislativy 11

Hluk, voda, ovzduší      

maximální povolené úrovně hluku z různých typů zařízení (sekaček na trávu, motocyklů, letadel...) limity znečištění jako prevence zdravotních rizik povinný monitoring celé řady znečišťujících látek

zaměřeno na redukci znečištění z  množství standardů kvality vody: průmyslových aktivit pitná voda, voda ke koupání, voda pro rybí farmy a farmy na směrnice regulující koncentraci měkkýše atd. škodlivin  globální přístup v rámcové v poslední době zaměřeno na směrnici o vodě koncentrace jemných částic (PM2,5) do roku 2020 snížit expozici jemným částicím v městských oblastech v průměru o 20 % (oproti hodnotám  změny klimatu a obchodování s emisemi z roku 2010)

 integrovaná povolení 12

Ochrana přírody a krajiny ohroženo více než 1000 druhů rostlin a více než 150 druhů ptactva  opatření k ochraně: divokých zvířat – ptáci, tuleni, velryby, delfíni přirozených prostředí – ochrana lesů a vodních toků podpora biodiverzity v oblasti přírodních zdrojů, zemědělství a rybolovu Natura 2000 - oblasti, kde se povinně chrání rostlinné a živočišné druhy i jejich biotopů (více než 26 000 stanovišť v celé EU) 

1. 2. 3. 4. 

EU je smluvní stranou v množství konvencí o ochraně divoké zvěře a přirozeného prostředí (CITES apod.)

Udržitelný rozvoj   

zdůrazněn význam vzdělání, výzkumu a veřejných financí proto, aby byla produkce a spotřeba i nadále udržitelná produkty šetrné k životnímu prostředí štítky označující energetickou účinnost 13

Přírodní a technologická rizika REACH

   

průmyslové havárie jaderná bezpečnost GMO chemické látky

 nařízení EP a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18.prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (a o zrušení a změně některých předpisů)  podstata : - nový systém pro registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (pravidla pro sdílení informací o látkách…) - proces postupného zavádění látek, které jsou v současné době na trhu EU (11 let)

Pro provozovatele potravinářských podniků: a) výslovně vyloučeny - látky používané do potravin a krmiv (aromata, aditiva) b) zahrnuty:  materiály přicházející do styku s potravinami (jako složky, z nichž jsou materiály vyráběny)  látky v přípravcích na ochranu rostlin a v biocidních přípravcích (považují se za již registrované)  povinnost starat se o bezpečnost používaných prostředků jako jsou maziva, rozpouštědla, detergenty, chladící směsi apod. (jinak při překročení množství 1 t/ročně notifikovat ECHA, provést posouzení chemické bezpečnosti a zpracovat zprávu ) 14

Klasifikace, označování a balení chemických látek a směsí Nařízení EP a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006  třídy nebezpečnosti:

 signální slova:  "nebezpečí" a "varování"



fyzikálně chemické (výbušniny, hořlavé plyny, oxidující kapaliny atd.)



pro zdraví (akutní toxicita, žíravost, nebezpečnost při vdechnutí atd.)

 grafické výstražné symboly



pro ŽP (nebezpečnost pro vodní prostředí, nebezpečnost pro ozonovou vrstvu)

 červený kosočtverec s černým symbolem na bílém pozadí)



balení:

 účinnost:

  

požadavky na obaly, jejich materiály, uzávěry, tvar provedení požadavky na ochranu proti otevření dětmi umístění hmatatelné výstrahy

 1.12.2010 – klasifikace, označování a balení

nevztahuje se na potraviny a krmiva podle nařízení (ES) č.178/2002

látek  1.6.2015 – klasifikace, označování a balení směsí 15

Výstražné symboly hořlavé aerosoly,

akutní toxicita

kapaliny a tuhé látky

samovolně reagující látky a směsi

oxidující plyny

nebezpečí pro vodní prostředí

mutagenita v zárodeč.buňkách, senzibilizace dých. cest a kůže, karcinogenita toxicita pro cílové orgány a při vdechnutí

látky a směsi korozivní pro kovy

plyny pod tlakem

žíravost / dráždivost pro kůži 16

Environmentální politika České republiky

17

Systém práva na ochranu ŽP v ČR 

organizace ochrany ŽP  kompetenční zákon, ČIŽP, SFŽP, obce, kraj



odpovědnost v oblasti ochrany ŽP  trestní zákon, přestupky a správní delikty  odpovědnost za ekologickou újmu



horizontální předpisy  EIA/SEA, stavební zákon, IPPC, právo na informace o ŽP, emise CO2 a ochrana klimatu



předpisy na ochranu složek ŽP a ekosystémů  voda, ovzduší, ZPF, příroda a krajina, lesy, veterinární péče, rostlinolékařská péče



předpisy na ochranu před zdroji ohrožení ŽP  odpady, obaly, chemické látky, atomový zákon, nakládání s GMO, ochrana veřejného zdraví 18

Právní nástroje v ČR

normativní smlouvy

ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o LP a ZS – mají přednost před zákonem

normativní akty

zákony

vyhlášky

nálezy Ústavního soudu nařízení vlády

! všechny publikované právní předpisy jsou součástí právního řádu !

technické normy (standardy) – nezávazné - zpracování zadáváno normalizačním institucím

19

Ekologická újma

20

Zákon o předcházení ekologické újmě zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů  transpozice směrnice EP a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí

 prevence, PPP, naturální restituce  újma na biodiverzitě, vodě a půdě

 vyhláška č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě

 nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění

 objektivní odpovědnost provozovatelů vybraných provozních živností  subjektivní odpovědnost za škody na biodiverzitě

 Metodický pokyn MŽP č. 2 k provedení základního hodnocení rizika – únor 2012

 liberační důvody

 Metodický pokyn MŽP č. 9 k provedení podrobného hodnocení rizika ekologické újmy

 

soulad s povolením stav vědeckých a technických znalostí

21

Povinnosti vyplývající ze zákona  každý, kdo vykonává provozní činnost má povinnost 1. 2. 3.

provést hodnocení rizika ekologické újmy (EÚ) provádět preventivní nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady zabezpečit finanční zajištění preventivních nebo nápravných opatření

 povinnost hodnotit rizika EÚ je uložena subjektům, které pracují podle vydaného integrovaného povolení, provozují zařízení pro nakládání s odpady podléhající souhlasu, vypouštějí odpadní vody do povrchových a podzemních vod nebo čerpají znečištěné podzemní vody a následně je odvádějí do vod povrchových nebo podzemních, odebírají povrchové nebo podzemní vody, čerpají podzemní nebo povrchové vody a následně je vypouštějí za účelem získání tepelné energie, akumulují nebo vzdouvají povrchové vody 4. zacházejí se závadnými látkami 5. nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky, 6. přepravují nebezpečné chemické látky a nebezpečné chemické přípravky potrubím nebo v železniční, silniční, vodní, vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě, 7. nakládají s GMO a genetickými produkty, 8. provádějí přeshraniční přepravu odpadů, Příloha č. 1 9. provozují střední a vyšší zdroje znečišťování ovzduší, zákona 10. nakládají s těžebním odpadem, 11. provozují úložiště CO2. 22 1. 2. 3.

Hodnocení rizika v podnikové praxi nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění v rozsahu, který odpovídá míře pravděpodobnosti vzniku EÚ a míře závažnosti možných vlivů na ŽP

zvlášť pro každé místo provozní činnosti

Příklad: 1. pokud má výrobce sušeného mléka IP, provede základní hodnocení na tento provoz; 2. pokud má výrobce ještě k tomu sklad sanitárních prostředků (tj. chemických látek), provede hodnocení ještě na tento sklad

Příloha č. 1 nařízení vlády – náležitosti hodnocení rizika EÚ  vyplňují se všechny části s výj. C1 a C2 (podle charakteru činnosti)

 hodnocení rizika je nutné průběžně aktualizovat !!!

 základní hodnocení  provádí každý  podrobné hodnocení  počet bodů ze základního hodnocení přesahuje 50 bodů  + finanční zajištění  výjimka = pouze základní hodnocení provádí:  provozovatel registrovaný v programu EMAS  firma se zavedenou

Příklad: normou ISO 14000 1. pokud v části B vyjde „0“, nevyplňuje se část C; 2. pokud subjekt usoudí, že k ekologické újmě nedojde, nevyplňuje část D; 3. pokud má subjekt IP, vyplní část C1 a pokud má ještě další provoz, provede pro něj další hodnocení rizika. 23

Finanční zajištění 

od 1.1.2013 bude možné činnosti uvedené v příloze č. 1 zákona provádět pouze, pokud bude provozovatel finančně zajištěn pro případ ekologické újmy

Výjimky - finanční zajištění nemusí mít provozovatel, který:

suma, kterou musí mít provozovatel stále k dispozici a kterou pokryje případnou EÚ

 prokáže, že svojí činností může způsobit EÚ, jejíž náprava si vyžádá náklady nižší než 20 mil. Kč – tj. v hodnocení rizika nedosáhne 50-ti bodů  je registrován v EMAS nebo má zavedenu normu ISO 14000  vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky

 formu a způsob finančního zajištění Za správní delikt může být uložena sankce legislativa neřeší 

Výkon státní správy   

! nevztahuje se na staré ekologické zátěže

MŽP ČIŽP správy NP / CHKO

! zákon neukládá sankce za špatné zpracování hodnocení rizika EÚ



do 1 milionu Kč, pokud provozovatel:  vykonává činnost bez finančního zajištění;  nesdělí informace o všech důležitých okolnostech bezprostřední hrozby ekologické újmy, o nichž měl nebo mohl vědět, nebo o provedených preventivních opatřeních;  nesdělí informace o všech důležitých okolnostech vzniku ekologické újmy nebo okolnostech nasvědčujících jejímu vzniku, o nichž měl nebo mohl vědět, nebo o nápravných opatřeních. do 5 milionů Kč, pokud provozovatel:  neprovede preventivní opatření;  neprovede veškerá proveditelná nápravná opatření 24

! doporučujeme ke každému bodu připsat ještě vlastní poznámku, k jakému zjištění jste dospěli

! náklady EÚ jsou vyjmenovány pouze příkladmo – stanoví si je každý sám – odhad scénáře, co se může stát

! odpady – zákon se nevztahuje na shromažďování odpadů před předáním oprávněné osobě

! doporučujeme využít jakékoli informační zdroje – obecní mapy atd., také i selský rozum (průměrný sklon terénu – když nemůže závadná látka stéct apod.) 25

Ochrana ovzduší

26

Legislativní rámec  zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

 zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech

účinnost k 1.9.2012

účinnost k 1.9.2012 odloučen od zákona o ochraně ovzduší

 vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů

účinnost k 1.9.2012 (1.1.2013)

 zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů  zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie

účinnost k 1.1.2013 27

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší  účinnost od 1. září 2012  ve vyjmenovaných případech je odložena

CÍLE:

 zlepšení kvality ovzduší

 zrušení veškeré dosavadní právní úpravy  nové prováděcí předpisy

 efektivní ochrana obyvatel před imisní zátěží  ambicí je dosáhnout lepší kvality ovzduší při současném snížení nadbytečné administrativní zátěže a legislativních povinností  splnění národních cílů a mezinárodních závazků

 event. znovu Věstník MŽP

 návrh vyhlášky o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší 28

Nový zákon o ovzduší přináší některé významné změny A. Kompenzační opatření

 kompenzovat bude jen velmi úzká skupina zdrojů

 v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebudou uvedeny do provozu nové zdroje znečišťování, dokud neprokážou nebo nepřijmou opatření, která budou nové znečištění vyvažovat

B. Zavádění nízkoemisních zón  obce a města budou mít možnost vyčlenit na svých územích zónu, do které nebudou moci vjíždět auta, jež nesplňují emisní limity  obce a města musí zároveň zajistit objízdnou trasu po silnici stejné nebo vyšší třídy

C. Nové parametry kotlů pro domácnosti

 NV o kontrolách spalinových cest zůstává zachováno

 malé kotle (o příkonu do 300 W) uváděné na trh v ČR budou mít výrazně nižší emise než dosud (dohled ČOI)  emisní požadavky na malé spalovací zdroje do 300 W jsou stanoveny podle výkonu, dávkování, typu a výhřevnosti paliva (od 31.12.2013 přísnější limity)  zákaz spalování nekvalitních paliv 29

D. Kontrola v domácnostech  povinné ověřování emisních a technických parametrů zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW (zdroj tepla pro teplovodní soustavu ÚV)  kontrola osobami autorizovanými MŽP  vizuální kontrola, příp. seřízení a vyčištění kotle, event. doporučení, jak jej optimálně využívat  administrace – obecní úřady s rozšířenou působností

E. Individuální posuzování velkých znečišťovatelů  příslušné krajské úřady mohou zpřísnit provoz zdroje, který má na kvalitu ovzduší prokazatelně špatný vliv

 zákon vůbec nepočítá s měřením pachových látek  pouze vyžaduje opatření ke snížení obtěžování pachy

F. Jednodušší a efektivnější poplatky

 1.poplatkové období je r. 2013  nové poplatky se hlásí až na konci r. 2013

snížení placení, ale zvýšení poplatků (od r. 2017 do r. 2022) 4 zpoplatněné látky (Příloha č. 9) poplatek inkasován až od výše 50 tis. Kč za provozovnu při výši poplatku nad 200 tis. Kč - zálohy umožněno snížení poplatku, pokud provozovatel snižuje emise nad rámec minimálních legislativních požadavků nebo je již dnes pod touto úrovní  poplatek se vůbec nevyměří při dosažení vysoké úrovně ochrany (emise pod 50 % horní hranice spojené s nejlepšími dostupnými technikami) 30     

G. Rozšíření aplikace emisních stropů na různých úrovních za účelem dodržení přípustné úrovně znečištění ovzduší  Příloha č. 1 – hlavní cíle ochrany ovzduší do r. 2020 (zpřísnění stávajících národních emisních stropů pro jednotlivé znečišťující látky)

H. Zavedení individuálního přístupu ke zdrojům znečišťování ovzduší se zohledněním jejich významu a vlivu na kvalitu ovzduší  zjednodušení a zpřesnění ve výčtu typů stacionárních zdrojů:  zdroje provádějící jednorázové měření emisí znečišťujících látek, pro které nejsou stanoveny specifické emisní limity  zdroje provádějící kontinuální měření emisí včetně stanovení rozsahu měřených znečišťujících látek a provozních parametrů

I. Vyjmenované stacionární zdroje – Příloha č. 2  mohou být provozovány pouze na základě povolení  rozdělení podle oborů, technologií a kapacity: A. vyžaduje se rozptylová studie B. vyžadují se kompenzační opatření C. vyžaduje se provozní řád jako součást povolení

 změna dělení zdrojů  pouze zdroje vyjmenované a ostatní  10 typů škodlivin, podle kterých lze zdroj zařadit  každý má povinnost se zařadit už jen proto, že provozuje (např. do provozního řádu 31 schváleného statut. orgánem)

rozptylová studie důležitý je odborný posudek – pokud se v něm podaří zdůvodnit, že zdroj limity nepřekročí, pak se neměří

kompenzační o

provozní řád

32

Některé další změny subjekt, který skutečně provozuje



definice provozovny ve vazbě na obchodní zákoník

provozní evidence musí být přímo na zdroji

není přímo jmenován orgán, který rozhodne o tom, zda se jedná o zdroj či nikoli



povolení k provozu

provozní řád se neschvaluje, pouze povolení k provozu a v rámci toho se povolují změny

provozovatel podle přílohy č. 2, který není v souladu s požadavky na obsah povolení, musí požádat o změnu nebo nové povolení do 2 let

provozovatel podle přílohy č. 2, který nemá vydané povolení podle § 17 odst. 1 písm. b) starého zákona o ovzduší, musí požádat o povolení do 1 roku



definice znečišťující látky

může obtěžovat i zápachem



definice mobilního zdroje

musí mít spalovací motor



definice VOC a rozpouštědla

každé má svoji definici



definice paliva

 definice velmi široká  bude definováno ve vyhlášce  za určitých podmínek lze z odpadu vyrobit palivo – bude upraveno ve vyhlášce 33

European Food Sustainable Consumption and Production Round Table

34

Evropský kulatý stůl pro udržitelnou spotřebu a produkci  iniciativa evropského potravinářského průmyslu  spolupředsedá zástupce Evropské komise  spoluúčast subjektů zapojených do potravinového řetězce Oficiálně spuštěn:

6. května2009 v Bruselu

Vize:

Pracovní oblasti:

prosadit vědecky podložený srozumitelný přístup pro udržitelnou spotřebu a produkci v potravinářském sektoru, přičemž budou v úvahu brány interakce napříč celým potravinovým řetězcem metodologie, komunikace, neustálý vývoj

Rozsah:

potraviny a nápoje napříč celým životním cyklem

Aktéři:

23 evropských organizací celého potravinového řetězce

Ostatní členové: Spolupředsedají: Podporují: Pozorovatelé:

Sustainability Consortium, World Resources Institute European Commission (DGs ENV, SANCO, JRC, ENTR) UNEP, European Environment Agency národní vlády, Eurogroup for Animals, UN FAO, UNDP, Spanish Consumers Union (OCU) organizace na evropské úrovni v rámci různých expertíz a dohod

Účast:

35

Evropský kulatý stůl pro udržitelnou spotřebu a produkci Přístup v rámci celého potravinového řetězce  dodavatelé do agrárního sektoru  farmy  zemědělský obchod  potravinářský a nápojový průmysl  obalové materiály  sektor transportu a logistiky  maloobchodní řetězce  konec životního cyklu výrobku  spotřebitelské neziskové organizace  neziskové organizace v oblasti ochrany ŽP

3 základní cíle 1. 2. 3.

stanovit věrohodnou a jednotnou metodiku pro odhad vlivu na ŽP jak pro potraviny, tak pro nápoje identifikovat vhodné nástroje a návod pro dobrovolnou komunikaci o vlivu výrobku na ŽP podporovat neustálé zdokonalování opatření napříč celým potravinovým řetězcem

Zapojení expertů 36

Základní princip Environmentální informace komunikované napříč celým potravinovým řetězcem, a to včetně informací pro spotřebitele, musí být vědecky spolehlivé a konzistentní, pochopitelné a nezavádějící tak, aby jim mohla následovat informovaná volba.

4 pracovní skupiny

10 vodících principů

„mirror groups“

Časový harmonogram ENVIFOOD Protocol pro potraviny a nápoje – dobrovolné pilotní testování do konce r. 2012 • •

Doporučení o používání dobrovolných komunikačních nástrojů – veřejné konzultace 15.6. – 15.9.2011 – návrh přijat Plenárním zasedáním 8.12.2011 dobrovolné pilotní testování do konce r. 2012

Podávání zpráv o vývoji podél celého potravinového řetězce: • •

veřejné konzultace 3.8. – 30.9.2011 První zpráva Plenárnímu zasedání – konce r. 2012

Mezinárdní a související aspekty : • •

první zpráva pracovním skupinám 1-3: prosince 2010 podpora na mezinárodní úrovni: 2011/2012

37

Užitečné odkazy www.foodnet.cz www.cizp.cz www.mze.cz www.mzp.cz http://www.mpo.cz http://www.tretiruka.cz www.agronavigator.cz http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm http://www.europarl.europa.eu/ www.voda.gov.cz www.mapomat.cz www.nature.cz www.heis.vuv.cz www.christine-gis.com/cz http://www.food-scp.eu/ 38

DĚKUJI ZA POZORNOST

Mgr. Markéta Chýlková Potravinářská komora České republiky Federation of the Food nad Drink Industries of Czech Republic Počernická 96272, 108 00 Praha 10 – Malešice tel./fax: (+420) 296 41 11 87 info: http://www.foodnet.cz mail: [email protected]

39