FA ČVUT v Praze
I
Jan Magasanik
ZS 2009/2010 Soudobá architektonická tvorba
1
Kamil Měrka
Věnováno architektce a mé přítelkyni L’ubomíre Gallové.
2
UVOD
Josef Pleskot, Jan Rajniš, Ladislav Lábus, Eva Jiřičná, ...Jan Magasanik. Jan Magasanik jistě nepatří mezi nejčastěji zmiňované české architekty posledních let. Proč jsem se tedy rozhodl zabývat se jeho osobou v této seminární práci? Jednak se domnívám, že jde o velmi „šikovného“ architekta, o kterém možná ještě hodně uslyšíme. Je poměrně mladý, své nejlepší projekty má jistě ještě před sebou. A především je součástí v současnosti jednoho z nejzajímavějších světových architektonických studií – Dánského B.I.G. Aniž by si to možná sám uvědomoval, stává se v podstatě vzorem. Většina mladých studentů architektury chce vykročit do praxe naprosto stejně. Okamžitě po absolvování vysoké školy si najít zaměstnání v zahraničí v zajímavém studiu, stejně jako to udělal Jan Magasanik. Jaký tedy vlastně Jan Magasanik je? Co ho zajímá kromě architektury? Jak tráví volný čas? Nelituje svého rozhodnutí praxe v zahraničí? Jak vypadá práce u Bjarke Ingelse? Co jeho plány do budoucna – chce se vrátit do Čech? Co doporučuje mladým studentům architektury? Na tyto i další otázky se pokusím odpovědět v následujících kapitolách seminární práce: Soudobá architektonická tvorba – Jan Magasanik.
3
FaKTA
Jan Magasanik se narodil v roce 1977 v Ústí nad Labem. Po studiu na gymnáziu v Ústí nad Labem nastoupil na Fakultu architektury technické univerzity v Liberci. Během studia na Technické universitě v Liberci absolvoval stáže u Prof. Bielickeho na Akademii výtvarných umění a u Prof. Pelcla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Poté strávil semestr v Libereckém SIALu. Během studia začal pracovat v ateliéru 4A architekti v Praze, kterou založili čtyři partneři čtyř národností: Jan Schindler, Ludvík Seko, Leigh D`Agostino a Peter Hudák. V tomto ateliéru měl možnost podílet se také na projektech v zahraničí. Vedoucím Magasanikovy diplomové práce „Berlin2100“ byl Prof. Suchomel. Po absolvování Fakulty architektury pracoval dva roky v ateliéru DaM Petra Malinského a Richarda Doležala. Od roku 2006 žije společně s manželkou Kristýnou Loukotovou - Magasnikovou a dcerou v Kodani, kde pracuje v ateliéru B.I.G. Bjarke Ingelse.
Obr.1 – Svatba Jana Magasanika a Kristýny Loukotové
4
JAN MAGASANIK
Celé dětství strávil Jan Magasanik v rodném Ústí nad Labem. Již v této době se seznámil s Kristýnou Loukotovou, se kterou společně studovali na Ústeckém gymnáziu a společně také začali studovat architekturu na Fakultě umění a architektury Technické University v Liberci. Svou největší kamarádku si po absolvování vysoké školy Jan vzal. Rodina měla a dodnes pro Jana má velký význam. Sám tvrdí, že právě jeho rodina je jedním z důvodů, proč určitě uvažuje o budoucím návratu do Čech. Během studia na vysoké škole byl Jan mimořádně aktivní, především ale co se týče stáží a praxe. Několikrát během studia na Technické universitě v Liberci přerušil studium a absolvoval stáže na školách v Praze. Jan je orientován spíše umělecky, než technicky, to byl důvod, proč si vybral právě studium v Liberci. Jako povinnou praxi si zvolil stáže na Akademii výtvarných umění a Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Jan nechtěl absolvovat praxi pouze v architektonické kanceláři. Zajímaly ho také jiné obory, proto si zvolil obory nová média a design. Jan patří mezi lidi se širokým spektrem zájmů. Nikdy si nemyslel, že architektura se obejde bez znalosti jiných, příbuzných oborů. Krátce Jan působil v Libereckém SIALu, to bylo první studio, kde se Jan mohl seznámit s projektováním v praxi, mimo školu. Dalším ateliérem, který si vybral pro svou praxi byl pražský ateliér 4A architekti. Díky této volbě měl Jan tu možnost pracovat nejen na zakázkách v Čechách, ale i po celé Evropě. Již v této době Jan jistě začal uvažovat o práci v zahraničí. Studium v Liberci bylo pro Jana jakousi hrou, kterou nechtěl rychle opustit. Bavilo ho tvořit nové projekty, samotný tvůrčí proces, obohacování se o nové znalosti a zkušenosti. Vysokou školu Jan neabsolvoval v běžném časovém termínu, ale díky stážím v Praze, studoval celkem 8 let. Tohoto zdržení Jan nelituje, naopak se domnívá, že student by měl ve škole setrvat co nejdéle. Jan maximálně doporučuje absolvování různých stáží již při studiu. Když se zpětně zamyslí nad průběhem svého vysokoškolského studia, dochází k názoru, že to byly právě stáže a praxe v SIALu, které ho nejvíce naučili a připravili pro život architekta. Studium zakončil diplomovou prací na téma „Berlin2100“ u profesora Suchomela. Po absolvování Fakulty umění a architektury nastoupil do zaměstnání do ateliéru DaM Petra Malinského a Richarda Doležala. V tomto ateliéru byl spokojen, rozuměl si s oběma vedoucími architekty a pracoval na zajímavých a pestrých projektech. Nicméně Jan patří mezi skupinu lidí hravých, se zájmem po poznání, nevázajících se dlouhodobě pouze na určité prostředí. Navíc mezi jeho vytoužená přání patřilo zkusit pracovat v některém ze známých ateliérů v zahraničí. Nejprve se zabýval možností práce v čínské Šanghaji. Čína jako země mu připadala jistě velmi zajímavá, ale projekty konkrétního ateliéru ho příliš neoslovily. Proto se začal zajímat o další ateliéry. Asi nejzajímavější se mu jevil dánsky B.I.G. v čele s Bjarke Ingelsem. Chtělo by se říci, že tento ateliér by byl Janovi přímo předurčen. Tento ateliér přistupuje k projektům také spíše jakousi hrou, tak jak to Janovi vyhovovalo již při studiu v Liberci. Jan je tím typem člověka, který si jde tvrdě za svým cílem i přes různé překážky. V Janově případě byla touto překážkou malá znalost cizích jazyků. Již v ateliéru DaM po něm požadovali znalost angličtiny, ale v českém ateliéru by Janova slabá úroveň, co se týče anglického jazyka jistě nepůsobila tak velké problémy, jako v případě, kdyby pracoval v zahraničí. Dánsky samozřejmě Jan neuměl vůbec. Přesto se Jan odhodlal a kontaktoval dánské studio. Šlo o velmi promyšlený tah. Jan věděl, že B.I.G.
5
bude patřit mezi účastníky mezinárodní architektonické soutěže na objekt Národní knihovny České republiky. Rozhodl se tedy nabídnout své služby a znalosti českého prostředí. Bjarke Ingels Janovu nabídku přijal. Setkali se v Praze, strávili spolu den. Janův charakter a podobné názory na architekturu se Bjarkemu zalíbily natolik, že mu okamžitě nabídl práci přímo v Kodani. Začátky života v Kodani pro Jana nebyly jednoduché. Kodaň je krásné město, které se líbí nejen Janovi, ale i jeho manželce Kristýně. Jan o Kodani říká, že jde o město, jako stvořené pro život s dítětem. Problémem ale byla práce v B.I.G. Jan poměrně dlouho překonával jazykovou bariéru. Naštěstí jsou jeho kolegy lidé z celého světa, kteří výborně ovládají angličtinu. Dnes po celkem čtyř letech Jan patří mezi jednoho z předních architektů – součástí týmu B.I.G., podílejícího se na těch nejzajímavějších zakázkách. Jeho spolupracovníci na něm oceňují především to s jakým zápalem a soustředěním se pouští do každého nového projektu. Jan je architekt, který nedovede dělat více věcí na jednou, jakmile se pustí do jednoho projektu, soustředí se právě jen na něj a nedovede řešit ostatní záležitosti. To potvrzuje Adam Gebrian i já. Trvalo poměrně dlouhou dobu, než mi Jan Magasanik odpověděl na mail, ve kterém jsem ho prosil o krátký rozhovor. Na druhou stranu musím sám potvrdit, že nakonec Jan vždy odpoví. Jakmile vyřeší jednu záležitost, začíná řešit další. Proto jde o člověka, na kterého se dá spolehnout, jen se musí počítat s velkou časovou rezervou. Mezi Janovy zájmy patří v současné době především rodina. Přiznává, že vzhledem k velkému vytížení v ateliéru nemá tolik času na manželku a dceru, kolik by chtěl mít. Rodina je pro Jana asi tím nejdůležitějším, společně s manželkou Martinou plánuje, že se vrátí do Čech, jakmile jeho dcera bude starší, aby mohla studovat na českých školách a vyrůstat v českém prostředí. To jistě svědčí také o Janově silném vlastenectví. Mezi další důvody, proč by se Jan rád jednou vrátil do Čech je jeho širší rodina, kterou chce vídat častěji, než může teď, když pracuje v Kodani. Jinak je Jan v Kodani velmi spokojen. Má rád Skandinávský design. Fascinuje ho, jak jsou lidé v těchto zemích schopní. Často i bez pomoci architekta si dovedou velmi vkusně například zařídit byt. Nemyslí si, že by v Čechách byla horší úroveň architektury, že by studenti a architekti v Čechách byli horší, jen se domnívá, že to zkrátka mají mnohem složitější. Proto směle doporučuje všem mladým studentům architektury praxi v zahraničí, o tom, že na to čeští studenti mají potřebný talent a znalosti, je přesvědčen. Stejně jako je tomu u většiny mladých lidí, Jan moc rád cestuje. S ohromným nadšením navštěvuje nová místa. Cestování pojímá jako aktivní. Proto si vybírá především místa, kde má možnost prohlédnout si nějaká zajímavá díla moderní architektury. Dalo by se říci, že je architektem - studentem architektury i o dovolených. Jan je plně vytíženým architektem. Je až z podivem, kolik toho stihne. Tváří se, jako by prací architekta nebyl nikdy přesycen. Plně se soustředí na práci v B.I.G., ale mimo to se společně s manželkou Kristýnou, také architektkou, účastní řady soutěží především v Čechách. V pořadu Bourání Adama Gebriana říká, že když objeví zadání nějaké soutěže, vždy se rád zúčastní, je mu líto, když se zúčastnit nemůže. Kolektiv v B.I.G. je pro něho partou lidí, kamarádů, se kterými tráví nejvíce času. Na druhou stranu přiznává, že asi není možné najít po přestěhování se a životu v zahraničí takové přátele, jaké zná z Čech od dětství, z dob studia a podobně. Možná to je také tím, že lidé v B.I.G. se často mění, odcházejí a přicházejí nové tváře. Systém projektování v B.I.G. mu připomíná systém, který zná ze studií. Práce se spoustou modelů. Spousta různých cest, ale jen některé vedou k finální podobě. Hledání té pravé cesty. To je to, co ho asi nejvíce baví. Společnost B.I.G. ohodnocuje jako nejzajímavější ateliér současnosti. Za
6
nejdůležitější fázi tvorby považuje jednoznačně realizaci stavby. To jak se zhmotní všechny skicy, nápady a malé modely. V B.I.G. má možnost zúčastnit se právě i této etapy. Jelikož hodně projektů je určeno i do zahraničí, ne pouze na území Dánska, často společně s projekčním týmem cestuje. Především kontrolní dny u právě realizovaných projektů rád absolvuje. Bjarke Ingels si ho velmi váží a věří jeho schopnostem, jakými prezentuje B.I.G. v zahraničí. To dokazuje i skutečnost, že Jan Magasanik byl vedoucím projektu, kterým se prezentovala Dánská kancelář na výstavách v Čechách a na Slovensku. Jak již bylo zmíněno výše, Janovi se líbí skandinávský design. Především jednoduchost a čistota forem. Zmiňuje se například o koupelnách v bytových jednotkách v Kodani. V naprosté většině z nich je použito jako úpravy povrchů čistých, bílých dlaždiček a obkladů deset na deset centimetrů. Jan tuto jednoduchost a čistotu vnímá velmi pozitivně. Dá se říci, že není tím typem architekta, který by vytvářel neuvěřitelné struktury inspirované přírodou nebo futuristickými vizemi. Jeho pohled je jiný. Přesto se nedá říci, že by byl zastáncem nudných a vyzkoušených krabiček. Vždyť většina jeho kolegů v B.I.G. o něm mluví jako velkém vtipálkovi. Právě to můžeme obdivovat jak na projektech B.I.G. tak i těch několika soutěžních návrzích samotného Jana Magasanika. I přesto, že často použije elementární tvar (krychle, kvádr) dovede prezentovat takový tvar velmi vtipně, hravě a logicky. Za použitím toho i toho prvku se vždy skrývá důmyslný pochod myšlenek a spousta práce – pokusů, i omylů. Předpokládám, že takovýto přístup se u Jana Magasanika objevil již u jeho studentských prací. Jistě ho v tomto ohledu také hodně ovlivnila praxe v SIALu. Jan Magasanik v SIALu pracoval například na projektu Státního okresního archivu v Chrudimi. A právě i na této dnes již několik let úspěšně využívané budově si můžeme dokumentovat podobné myšlení jejich tvůrců. V podstatě se jedná o dvě budovy v jedné. Dvě základní hmoty, které jsou ovšem velice dobře „prezentované“. Směrem do náměstí Josefa Ressela, tedy historického centra města Chrudimi je situována hmota, která odpovídá snad všem památkářským regulativům a podmínkám. Jediným současným prvkem použitým v této části exteriéru jsou posuvné dřevěné žaluzie. (viz. Obrazová příloha 01). K této „tradiční“ části je pak umístěn z kosený kvádr. Ten je obložen měděnými lamelami, je zde použit pouze jediný okenní otvor. Pozorovatelům z vnější části historických hradeb se tak naskýtá možnost spatřit jakoby mimozemské těleso. (viz. Obrazová příloha 02) V letech 2004-2006 pracoval Jan Magasanik v ateliéru DaM. V tomto období mimo jiné v ateliéru DaM vznikl projekt Servisního střediska firmy Toner Recycling na okraji Poděbrad. (viz. Obrazová příloha 03) Myslím, že není nutné mluvit o jakési podobnosti přístupu k tomuto návrhu a přístupu k navrhovaní v B.I.G. Na mne samotného působí tento projekt v podstatě jako by se Bjarke Ingels na jeho návrhu nějakým způsobem podílel. Samozřejmě, že v současnosti Jana Magasanika ovlivňuje studio B.I.G. Právě ve vlivu tohoto ateliéru shledávám hlavní podíl na Janův pohled na současnou architekturu. Ve svých soutěžních návrzích se Jan vždy snaží zapojit do návrhu nějaký vtip, zajímavost. Co se tedy vkusu Jana Magasanika týče, domnívám se, že ve slovech: obliba skandinávského designu, se v podstatě odráží vše. Životní styl Jana Magasanika se možná poněkud změnil v době, kdy se mu narodila dcera. V ten okamžik dle mého názoru začal být více zodpovědný. Je pravda, že neskrývá, že občas rád vyrazí na „socializaci“. Pod pojmem socializace Jan Magasanik ukrývá slovo party. Tomu se ani nelze divit. Dozvěděl jsem se totiž, že v B.I.G. jsou společné večírky a party obvyklé a poměrně časté. Jan je velmi společenský, otevřený a přátelský člověk. Vždyť mu nedělalo velký problém rychle se spřátelit i s kolegy z kanceláře B.I.G. a to i přes prvotní jazykovou bariéru. Na druhou stranu přiznává, že těmi jeho největšími přáteli jsou přátelé z dětství a spolužáci ze studia na vysoké škole. Jak již bylo zmíněno dříve,
7
jeho práce ho dovede natolik pohltit, že pak zkrátka nereaguje na vše ostatní kolem sebe. Jeho přátelé z Čech si proto mohou často stěžovat, že Jan s nimi nekomunikuje a jakýmsi způsobem se jim „ztrácí“. Na naprosté většině fotografií s Janem Magasanikem, které se mi podařilo získat, má Jan oblečené rifle a tričko. Jan má povahu velmi milého a „pohodového“ člověka. Pokud byste ho potkali na ulici, jistě byste soudě podle zevnějšku nesoudili, že jde o architekta. Nepatří mezi tu klasickou většinu architektů, nosících pouze oblečení černé barvy. Jistě byste si ho otipovali již od prvního pohledu jako sympatického mladíka v keckách, který by klidně mohl být kýmkoliv jiným, než jednou z nejdůležitějších součástí velkého dánského architektonického studia. Jan Magasanik architekturu miluje a díky tomu, že pracuje právě v B.I.G. je jeho práce jistě velmi zábavná, nevšední, zajímavá a plná velkých gest, ale Jan nemá tu touhu dávat všem kolem sebe najevo, že tomu tak je. Domnívám se, že podobný přístup má naprostá většina jeho kolegů z kanceláře. Považují sami sebe za pohodové lidi s velmi zajímavou prací, ale nechtějí se prezentovat jako velcí „páni architekti“. Vždyť i samotný vůdčí architekt a zakladatel kodaňského studia má na sobě nejčastěji obyčejné tričko. Pokud jde na přednášku, tak si na toto obyčejné tričko nanejvýš vezme sako. Asi i tento fakt hrál velkou roli okamžitých vzájemných sympatií mezi Janem Magasanikem a Bjarke Ingelsem při prvním společném setkání v Praze.
Obr.2 – Jan Magasanik s manželkou a dcerou
8
Co se týče vystupování Jana Magasanika, posuzuji jeho osobu na základě jeho rozhovoru s Adamem Gebrianem v pořadu bourání na radiu Wave a podle formulací odpovědí na můj mailem poslaný dotazník. Janovi reakce na otázky kladené Adamem Gebrianem byly často poněkud zmatené. Poměrně často se přeřekl a občas měl problém odpovědět přímo na otázku, na kterou se ho Adam Gebrian ptal. Z jeho reakcí byla znatelná jistá nervozita, umocněná jistě i tím, že v podobné situaci se ocitl poprvé. Díky tomu na mne Jan Magasanik v rozhlasu působil jako poněkud zmatený člověk, který sice přesně ví, co chce a za čím si stojí, ale může mít občas problém to obhájit svými slovy, pokud se jedná například o rozhovor v situacích, ve kterých se ocitá poprvé, nebo s lidmi, které nezná. Naproti tomu Janovi kolegové o něm mluví jako o velmi sympatickém, otevřeném a vtipném člověku. Janovi odpovědi na můj dotazník, který jsem mu poslal mailem byli velmi stručné, přesto výstižné. V podstatě se dá říci, že jen pár slovy často odpověděl velmi přesvědčivě a výstižně. Nevyhýbal se odpovědi na žádnou otázku. Některé odpovědi byly velmi vtipné a pobavily mne. Dá se pouze polemizovat nakolik Jan Magasanik plánuje svoji budoucnost. Společně s manželkou je rozhodnut vrátit se do Česka, až jejich dcera bude mět nastoupit do školy. Téma vlastního ateliéru nemá Jan zcela přesně rozhodnuté. Rád by jednou měl ateliér, kde by byl vlastním pánem, nicméně neplánuje kdy by se k takovému kroku chtěl dopracovat, ani kde by rád působil. Svého rozhodnutí, najít si co nejdříve po absolvovaní vysoké školy zaměstnání v zahraničí, rozhodně nelituje. V současné době je v maximální možné míře spokojen s životem v Kodani a především s prací v B.I.G. Stejný přístup Jan Magasanik doporučuje všem mladým studentům architektury.
VYBRANE PROJEKTY
Jan Magasanik je v současné době plně vytížen prací v B.I.G., přesto má za sebou i několik zajímavých návrhů v architektonických soutěžích. Většinou pracuje na soutěžích mimo B.I.G. společně se svou manželkou Kristýnou, která je také architektkou. Jan je velmi upřímný člověk, přiznává, že občas taková spolupráce vede k drobným hádkám a neporozumění. Vzhledem k tomu, nakolik je časově náročná práce v B.I.G. přiznává, že na soutěže mu často nezbývá mnoho času. Proto většinou nedovede vše dotáhnout do úplného konce. Této skutečnosti Jan přičítá to, že se mu zatím nepodařilo dosáhnout nějakého velkého individuálního úspěchu. Na jedné soutěži spolupracoval společně se svým přítelem z Fakulty umění a architektury TU v Liberci Adamem Gebrianem.
9
Betonový dům 2004 Tvar tohoto navrhovaného rodinného domu je velmi jednoduchý. Jan Magasanik navrhoval tento dům pro konkrétní rodinu. Snažil se pochopit, co je pro rodinu typické, jak nejraději společně tráví svůj volný čas a jak žijí. Nesnažil se navrhnout typový dům, který by se dal použít pro život jakékoliv rodiny. Proto může návrh působit poměrně nelogicky. Někomu může připadat nesmyslné navrhnout zcela volnou dispozici a parter bez zeleně, celý vybetonovaný. Nicméně Jana Magasanika vedly k použití právě takových „zvláštností“ zcela logické pohnutky, vyplývající z požadavku konkrétní rodiny.
Návrh dřevěného domu do soutěže Architect Award 2009 Společně s manželkou Kristýnou navrhl Jan Magasanik dřevěný bytový dům, který reflektuje současné ekologické trendy ve stavění. Po designové stránce velmi zajímavý dům. Jednoduchý, přitom zajímavý a velmi účelný. Celý projekt je založen na velmi silném konceptu, tak jak je tomu i u všech projektů Bjarke Ingelse.
10
Dům jako reklamní panel Návrhem tohoto domu Jan Magasanik potvrdil, to jak dovede i ty nejzákladnější hmoty udělat zajímavé a vtipné. Důležité je také to, že tento vtip slouží ku prospěchu věci, nejde pouze o jakési použití grafického prvku bez souvislosti jen pro „obzvláštnění“. Jan Magasanik vyřešil financování výstavby a provozu takovýchto domů ze zdrojů, které dle mého názoru „hýbou“ dnešním světem – z reklamy. Celá jedna fasáda tohoto domu je v návrhu Jana Magasanika navržena jako prodejní reklamní plocha.
ZAVER
Bohužel jsem zatím neměl tu možnost si s Janem Magasanikem promluvit přímo. Jediným zdrojem informací, podle kterých mohu posuzovat jeho vystupování, je tak pouze rozhovor, který uskutečnil na radiu Wave v pořadu Bourání Adama Gebriana a to, jakým způsobem mi odpovídal prostřednictvím mailu na krátký dotazník. Proto bych rád zdůraznil, že v podstatě celá tato seminární práce je založena pouze na mé intuici a na mém osobním pohledu a názoru. I přesto, že jsem se pokusil prostudovat všechny možné prameny, které vedli k osobě Jana Magasanika a být co nejvíce objektivní a zohlednit především závěry vyvozené rozumově, nemohl jsem se nevyhnout některým spíše pocitovým hodnocením. Především bych rád dodal, že podle toho, co jsem dokázal o Janu Magasanikovi zjistit, mohu upřímně říci, že jde architekta, kterého si vážím za to jakým způsobem se pustil do své profesionální praxe. Domnívám se, že je velmi talentovaný a má předpoklady k tomu, že se jednou může stát opravdu velkým architektem, reprezentujícím českou architekturu i za hranicemi naší republiky. Mimo to jsem nabyl dojmu, že jde o člověka sympatického, upřímného, přátelského, který ze sebe rozhodně nedělá žádnou hvězdu a nesnaží se zviditelnit jinak, než svou prací. Především z tohoto důvodu bych byl velmi rád, kdybych se s Janem Magasanikem mohl někdy v budoucnu setkat.
11
Zdroje
www.e-architekt.cz
...internetový magazín o architektuře, designu a umění
www.big.dk
...internetové stránky společnosti B.I.G.
www.dam.cz
...internetové stránky společnosti DaM
www.sial.cz
...internetové stránky společnosti SIAL
www.archit.cz/adam/
...internetové stránky Adama Gebriana
www.rozhlas.cz/radiowave/bouran ...internetové stránky pořadu Bourání
Podekovani
Děkuji Janu Magasanikovi za jeho spolupráci při psaní této seminární práce. Děkuji Martinovi Moravcovi, studentovi Fakulty architektury ČVUT v Praze, za spolupráci při prezentaci ve výuce předmětu Soudobá architektonická tvorba a společném kontaktování Jana Magasanika. Dále děkuji Ing.arch. Petru Vorlíkovi, Phd za vedení předmětu Soudobá architektonická tvorba a s tím spojenou přípravu přednášek mnoha zajímavých osobností, pohybujících se na české architektonické scéně.
12
Obrazova priloha
Obrazová příloha 01
Obrazová příloha 02
Obrazová příloha 03
13
