2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Čl. I

Vládní návrh

ZÁKON ze dne ...............2012, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. ______________________________ 1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Směrnice Komise 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011, kterou se mění část II přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, kterou se stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů.“.

CELEX: 32008L0048 CELEX: 32011L0090

2. V § 2 písm. b) se slova „, u nichž není“ nahrazují slovy „s výjimkou smluvních vztahů, u nichž je“ a za slovo „koupě předmětu smlouvy“ se vkládají slova „nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva“. 3. V § 2 písm. c) se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“. 4. V § 2 písm. e) se slova „za smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, se považuje smlouva,“ nahrazují slovy „se tento zákon vztahuje na smlouvu,“. 5. V § 3 písm. e) se za slova „věřiteli známy“ vkládají slova „, s výjimkou nákladů na služby notáře“. CELEX: 32008L0048

1

6. V § 5 odst. 2 se za slovo „informace“ vkládají slova „uvedené v části I. přílohy č. 2 k tomuto zákonu“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „podle odstavce 1 a podle zákona upravujícího smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku10)“. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „

10)

§ 54b zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.

CELEX: 32008L0048

7. V § 5 odst. 3 se za slovo „informace“ vkládají slova „uvedené v části II. přílohy č. 2 k tomuto zákonu“ a za slova „informační povinnosti“ se vkládají slova „podle odstavce 1 a podle zákona upravujícího smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku10)“. CELEX: 32008L0048

8. V § 5 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Je-li spotřebitelský úvěr nabízen nebo sjednáván zprostředkovatelem, je zprostředkovatel povinen poskytnout spotřebiteli informace a náležité vysvětlení stejně, jako je k tomu povinen věřitel. Tím nejsou dotčeny povinnosti věřitele; splní-li některou z povinností zprostředkovatel, má se za to, že ji splnil i věřitel. (7) Povinnost poskytnout informace a vysvětlení podle odstavce 6 se nevztahuje na prodávajícího nebo poskytovatele služeb jednajícího jako zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 14). Tím není dotčena povinnost věřitele tyto informace a toto vysvětlení poskytnout.“. CELEX: 32008L0048

9. V § 6 odst. 1 větě první se slova „věřitel je povinen v ní uvést“ nahrazují slovy „musí obsahovat“ a na konci textu věty první se doplňují slova „uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem“. CELEX: 32008L0048

10. V § 7 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „V případě možnosti přečerpání je věřitel povinen informovat spotřebitele v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat o každém zvýšení výpůjční úrokové sazby nebo poplatků, a to v přiměřeném předstihu před nabytím jeho účinnosti, jinak není tato změna vůči spotřebiteli účinná.“. CELEX: 32008L0048

11. V § 7 odst. 2 se za slova „změně referenční“ vkládá slovo „úrokové“, za slova „ nová referenční“ se vkládá slovo „úroková“ a za slova „nové referenční“ se vkládá slovo úrokové“. 12. V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Věřitel je povinen po dobu trvání spotřebitelského úvěru uzavřeného na dobu neurčitou odlišného od spotřebitelského úvěru uvedeného v odstavci 3 poskytovat spotřebiteli pravidelně v přiměřeném intervalu informace uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 13. V § 7 odst. 5 se za slova „věřitel spotřebiteli“ vkládají slova „na požádání“. CELEX: 32008L0048

14. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Důsledky porušení informační povinnosti

2

Jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a) nemá písemnou formu, b) neobsahuje informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, nebo c) nebyla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, a spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele, pokládá se spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná.“. 15. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“. 16. V § 10 odst. 1 se slova „nákladů spotřebitele“ nahrazují slovy „peněžitých plnění“. CELEX: 32008L0048

17. V § 10 odst. 2 se slova „některého ze závazků“ nahrazují slovy „některé z povinností“. CELEX: 32008L0048

18. V § 11 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat“. CELEX: 32008L0048

19. V § 11 odst. 5 se slovo „uzavíraných“ nahrazuje slovem „uzavírané“. 20. V § 14 odst. 3 se za slova „zaniká též smlouva o vázaném“ vkládá slovo „spotřebitelském“. 21. V § 14 odst. 4 se za slova „poskytovatelem služby“ vkládají slova „písemně co do důvodu a výše“. 22. V § 15 odst. 1 se slova „poměrné snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru“ nahrazují slovy „snížení celkových nákladů spotřebitelského úvěru o výši úroku a dalších nákladů, které by byl spotřebitel povinen platit v případě, kdy by nedošlo k předčasnému splacení spotřebitelského úvěru“. CELEX: 32008L0048

23. V § 16 odst. 2 se za slovo „referenční“ vkládá slovo „úrokové“. 24. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Má-li spotřebitel platit zprostředkovateli spotřebitelského úvěru za jeho služby odměnu, zprostředkovatel nesmí požadovat zaplacení odměny dříve, než spotřebitele vyrozumí v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat o výsledku zprostředkovatelské činnosti, zejména o vyjádření všech věřitelů, které při zprostředkovatelské činnosti oslovil.“. 25. Za § 17 se vkládají nové § 17a a 17b, které včetně nadpisů znějí: „§ 17a Smlouva, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru (1) Smlouva, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, musí být mezi zprostředkovatelem a spotřebitelem uzavřena písemně a musí obsahovat informaci o právu

3

spotřebitele na odstoupení od této smlouvy podle § 17b. Má-li odměnu zprostředkovatele platit spotřebitel, musí být odměna v této smlouvě dohodnuta . (2) Jedno vyhotovení smlouvy podle odstavce 1 musí být předáno spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. (3) Pokud smlouva, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, nebyla uzavřena v souladu s odstavcem 1, je neplatná. § 17b Odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru (1) Spotřebitel může od smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy, pokud do té doby nedošlo na jejím základě k uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. (2) Od smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, lze odstoupit podle odstavce 1 písemně, a to v souladu s informací uvedenou v této smlouvě o právu na odstoupení. Lhůta pro odstoupení je považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno zprostředkovateli nejpozději v poslední den lhůty. (3) Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší. (4) Pokud zprostředkovatel nebo třetí osoba na základě smlouvy mezi třetí osobou a zprostředkovatelem poskytuje doplňkovou službu související se smlouvou, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, okamžikem odstoupení od této smlouvy zaniká i smlouva o doplňkové službě. Zprostředkovatel je povinen bez zbytečného odkladu informovat třetí osobu o tom, kdy k odstoupení od smlouvy došlo. (5) Pokud byl k uzavření smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, použit výhradně prostředek komunikace na dálku, použijí se ustanovení zákona upravujícího odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku4).“. CELEX: 32008L0048

26. § 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Vyloučení použití směnky nebo šeku (1) Ke splacení nebo zajištění splacení spotřebitelského úvěru nelze použít směnku nebo šek. (2) Věřitel a zprostředkovatel společně a nerozdílně odpovídají spotřebiteli za škodu způsobenou porušením povinnosti stanovené v odstavci 1. (3) Ke splnění nebo zajištění splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru, nelze použít směnku nebo šek. Zprostředkovatel odpovídá spotřebiteli za škodu způsobenou porušením povinnosti stanovené ve větě první.“. 27. Za § 18 se vkládají nové § 18a a 18b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 11 znějí:

4

„§ 18a Zajištění spotřebitelského úvěru Zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. § 18b Použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou Při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové nebo multimediální zprávy nelze použít telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou podle právních předpisů upravujících podnikání v oblasti elektronických komunikací11). ______________________________ 11) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.“. 28. § 20 zní: „§ 20

a) b) c) d) e) a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p)

(1) Věřitel nebo zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 4, nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 1, neposkytne spotřebiteli na požádání bezplatně kopii návrhu smlouvy podle § 6 odst. 2, v rozporu s § 18 odst. 1 použije směnku nebo šek, nebo v rozporu s § 18b použije telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou. (2) Věřitel se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností stanovených v § 5 odst. 1 nebo 4, v rozporu s § 5 odst. 5 neposkytne spotřebiteli náležité vysvětlení, nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 3 nebo 4, nesplní povinnost podle § 7 odst. 5, nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 1, nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 4, v rozporu s § 11 odst. 3 požaduje po spotřebiteli další plnění, v rozporu s § 11 odst. 4 neinformuje bez zbytečného odkladu třetí osobu poskytující doplňkovou službu související se smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, o tom, kdy k odstoupení od smlouvy došlo, v rozporu s § 12 odst. 1 zpoplatní výpověď spotřebitelského úvěru sjednaného na dobu neurčitou podanou spotřebitelem nebo sjedná se spotřebitelem výpovědní lhůtu delší než 1 měsíc, v rozporu s § 12 odst. 2 sjedná výpovědní lhůtu ve prospěch věřitele kratší než 2 měsíce, v rozporu s § 13 neinformuje spotřebitele o ukončení oprávnění čerpat spotřebitelský úvěr, v rozporu s § 14 odst. 3 uplatní sankce vůči spotřebiteli z důvodu zániku smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, v rozporu s § 15 odst. 1 neumožní spotřebiteli předčasně splatit spotřebitelský úvěr, požaduje náhradu nákladů za předčasné splacení přesahující výši podle § 15 odst. 3, v rozporu s § 15 odst. 4 požaduje náhradu nákladů za předčasné splacení, nesplní některou z povinností podle § 16 odst. 2, 5

r) nesplní povinnost podle § 16 odst. 3, nebo s) v rozporu s § 18a zajistí spotřebitelský úvěr ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. (3) Zprostředkovatel se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 6, b) nesplní některou z povinností podle § 17 odst. 1 nebo 2, nebo c) v rozporu s § 17a odst. 2 nepředá spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat smlouvu, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 9 odst. 2 a) neumožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice, nebo b) neuveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), b), e), g), l) až s) nebo odstavce 3, b) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c), d), f) nebo i) až k), c) do 1 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. h) nebo odstavce 4.“. 29. V § 22 odst. 2 se slova „§ 5 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1, 3“. CELEX: 32008L0048

30. V § 22 odst. 3 se slova „§ 5 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1, 3“, slova „§ 7 odst. 1, 2 a 4“ se nahrazují slovy „§ 7 odst. 1, 2 a 5“ a slova „§ 9 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 9 odst. 1, 2“. CELEX: 32008L0048

31. V příloze č. 1 se v odstavci 1 písm. b) slova „spojených se spotřebitelským úvěrem“ nahrazují slovy „, které jsou součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele“. CELEX: 32008L0048

32. V příloze č. 2 se v části I. písm. f) za slovo „referenční“ vkládá slovo „úrokové“. 33. V příloze č. 2 se v části II. odst. 1 úvodní části ustanovení a v odstavci 3 slovo „článku“ nahrazuje slovem „části“. 34. V příloze č. 2 se v části II. odst. 4 písm. a) bodě 3 za slovo „referenční“ vkládá slovo „úrokové“. 35. V příloze č. 3 se v odst. 1 písm. e) za slovo „referenční“ vkládá slovo „úrokové“. 36. V příloze č. 5 se v části I. písm. e) slovo „k“ nahrazuje slovem „n“. CELEX: 32008L0048

37. Příloha č. 5 část II. Dodatečné předpoklady pro výpočet RPSN zní: „II. Dodatečné předpoklady pro výpočet RPSN

6

1. Dává-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, spotřebiteli volnost v čerpání, považuje se celková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou okamžitě a v plné výši; 2. dává-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, spotřebiteli obecně volnost v čerpání, avšak u různých způsobů čerpání stanoví omezení částky nebo období, považuje se celková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou k nejbližšímu datu stanovenému v této smlouvě a v souladu s těmito omezeními čerpání; 3. stanoví-li smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo výpůjčními úrokovými sazbami, považuje se celková výše spotřebitelského úvěru za vyčerpanou při nejvyšším poplatku a nejvyšší výpůjční úrokové sazbě uplatňované na nejpoužívanější mechanismus čerpání u tohoto druhu smlouvy; 4. v případě možnosti přečerpání se celková výše spotřebitelského úvěru považuje za vyčerpanou v plné výši a na celou dobu trvání spotřebitelského úvěru; není-li doba trvání spotřebitelského úvěru známa, vypočítá se RPSN na základě předpokladu, že doba trvání úvěru je 3 měsíce; 5. v případě smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřené na dobu neurčitou, která nepředpokládá možnost přečerpání, se má za to, a) že je spotřebitelský úvěr poskytnut na období 1 roku počínaje datem prvního čerpání a že konečná splátka učiněná spotřebitelem vyrovná zůstatek jistiny, úroků a případných dalších poplatků, b) že jistina je spotřebitelem splácena ve stejných měsíčních splátkách počínaje 1 měsíc po dni prvního čerpání. V případech, kdy musí být jistina plně splacena jedinou splátkou v rámci každého platebního období, se předpokládá, že následná čerpání a splácení celé jistiny spotřebitelem probíhají po dobu 1 roku. Úroky a další poplatky se uplatní v souladu s uvedeným čerpáním a splácením jistiny a v souladu s tím, jak stanoví smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr; Pro účely tohoto bodu se smlouvou, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřenou na dobu neurčitou rozumí smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, bez pevně stanovené doby trvání a to včetně spotřebitelských úvěrů, které musí být plně splaceny v rámci určitého období nebo po něm, ale jakmile jsou splaceny, jsou přístupné k dalšímu čerpání; 6. v případě smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, jiných než ve formě možnosti přečerpání a jiných než uzavřených na dobu neurčitou, uvedených v bodech 4 a 5: a) jestliže datum nebo částka splátky jistiny, kterou má spotřebitel provést, nelze zjistit, předpokládá se, že splátka je provedena k nejbližšímu datu stanovenému ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a za nejnižší částku, kterou tato smlouva stanoví, b) jestliže datum uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, není známo, předpokládá se, že den prvního čerpání je den, který vyplývá z nejkratšího intervalu mezi tímto dnem a datem první platby, kterou má spotřebitel provést; 7. jestliže den nebo částku platby, kterou má spotřebitel provést, nelze zjistit na základě smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo předpokladů stanovených v bodech 4, 5 nebo 6, předpokládá se, že je platba provedena v souladu s daty a podmínkami požadovanými věřitelem a, nejsou-li tyto údaje známy: a) úroky se platí společně se splácením jistiny, 7

b) další náklady spotřebitelského úvěru odlišné od úroků vyjádřené jedinou sumou se platí v den uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, c) další náklady spotřebitelského úvěru odlišné od úroků vyjádřené jako několik plateb se platí v pravidelných intervalech počínaje dnem prvního splácení jistiny a jestliže částka takových plateb není známa, předpokládá se, že se jedná o stejné částky, d) konečná platba vyrovná zůstatek jistiny, úroků a případných dalších poplatků; 8. pokud ještě nebyla dohodnuta celková výše spotřebitelského úvěru, předpokládá se ve výši 37 800 Kč; 9. jsou-li po omezenou dobu nebo pro omezenou částku nabízeny různé výpůjční úrokové sazby a poplatky, považuje se pro celou dobu trvání spotřebitelského úvěru za příslušnou výpůjční úrokovou sazbu a poplatky nejvyšší výpůjční úroková sazba a nejvyšší poplatky; 10. u smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelských úvěr, u nichž je sjednána pevná výpůjční úroková sazba ve vztahu k počátečnímu období, na jehož konci je stanovena nová výpůjční úroková sazba, a ta je následně pravidelně upravována podle dohodnutého indexu, vychází výpočet RPSN z předpokladu, že na konci období s pevnou výpůjční úrokovou sazbou je výpůjční úroková sazba stejná jako v okamžiku výpočtu RPSN, na základě hodnoty indexu sjednaného v tomto okamžiku.“. CELEX: 32011L0090

38. Přílohy č. 6 a 7 znějí:

8

„Příloha č. 6 k zákonu č. 145/2010 Sb.

FORMULÁŘ PRO STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU 1. Údaje o věřiteli/zprostředkovateli spotřebitelského úvěru Věřitel Adresa Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Je-li relevantní: Zprostředkovatel úvěru Adresa

[Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě název] [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další adresa pro doručování, kterou má spotřebitel používat]


Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) 2. Popis základních vlastností spotřebitelského úvěru Druh spotřebitelského úvěru Celková výše spotřebitelského úvěru To znamená strop úvěrového rámce nebo celkovou částku poskytnutou v rámci smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Podmínky čerpání To znamená, jakým způsobem a kdy obdržíte peníze. Doba trvání spotřebitelského úvěru Splátky a případně způsob rozdělení splátek

Budete muset uhradit toto: [Výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel uhradit] Úroky a/nebo poplatky budou splatné tímto způsobem:

9

Celková částka, kterou je třeba zaplatit To znamená výše vypůjčené jistiny plus úroky a případné další náklady související s Vaším úvěrem. Je-li relevantní:

[Celková částka splatná spotřebitelem, tedy součet celkové výše úvěru a celkových nákladů úvěru]

Spotřebitelský úvěr se poskytuje ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo je vázán na dodání určitého zboží nebo poskytnutí určité služby Název zboží/služby Cena v hotovosti Je-li relevantní:

[Druh zajištění]

Požadované zajištění Jedná se o popis zajištění, které máte v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru poskytnout. Je-li relevantní: Splátky nevedou k okamžitému umořování jistiny. 3. Náklady spotřebitelského úvěru Výpůjční úroková sazba nebo případně různé výpůjční úrokové sazby, které se na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vztahují

[% — pevná, nebo — pohyblivá (s indexem nebo referenční úrokovou sazbou použitelnými pro počáteční výpůjční úrokovou sazbu) — období] [% Zde se uvede reprezentativní příklad uvádějící veškeré předpoklady použité pro výpočet sazby]

Roční procentní sazba nákladů (RPSN) Jedná se o celkové náklady úvěru vyjádřené jako roční procento celkové výše úvěru. Účelem RPSN je pomoci Vám porovnat různé nabídky. Je pro získání úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek nezbytné uzavřít Ano/ne [pokud ano, uveďte druh pojištění] — pojištění úvěru nebo — smlouvu o jiné doplňkové službě? Ano/ne [pokud ano, uveďte druh doplňkové služby] Nejsou-li náklady na tyto služby věřiteli známy, nejsou zahrnuty v RPSN. Související náklady Je-li relevantní: Vyžaduje se vedení jednoho nebo více 10

účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání Je-li relevantní: Výše nákladů na používání zvláštního platebního prostředku (např. kreditní karty) Je-li relevantní: Veškeré další náklady vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Je-li relevantní: Podmínky, za nichž lze výše uvedené náklady související se smlouvou, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, změnit Je-li relevantní: Povinnost zaplatit náklady na služby notáře Náklady v případě opožděných plateb

Za opožděné platby Vám bude účtováno [...... (úroková sazba použitelná v případě opožděných Opomenutí platby by pro Vás mohlo mít plateb nebo smluvní pokuta v případě prodlení závažné důsledky (např. nucený prodej spotřebitele a veškeré další důsledky vyplývající majetku) a způsobit potíže při získávání z prodlení spotřebitele)] úvěru v budoucnosti. 4. Další důležité právní aspekty Právo na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr

Ano/ne

Máte právo odstoupit od této smlouvy, a to ve lhůtě 14 kalendářních dnů. Předčasné splacení Máte právo splatit spotřebitelský úvěr předčasně, a to kdykoliv, zcela nebo zčásti. Je-li relevantní:

[Určení náhrady nákladů (způsob výpočtu) podle ustanovení § 15 tohoto zákona]

Věřitel má v případě předčasného splacení nárok na náhradu nákladů. Vyhledávání v databázi Věřitel Vás musí okamžitě a bezplatně

11

vyrozumět o výsledku vyhledávání v databázi, pokud je na tomto vyhledávání založeno zamítnutí žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. To neplatí, pokud je poskytnutí takové informace v rozporu s právními předpisy na ochranu osobních údajů nebo s veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností. Právo na návrh smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Máte právo obdržet na požádání bezplatně kopii návrhu smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. To neplatí, pokud věřitel v okamžiku žádosti není ochoten přistoupit k uzavření smlouvy s Vámi. Je-li relevantní: Doba, po kterou je věřitel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr nebo návrhem na uzavření této smlouvy.

Tyto informace platí od …. do …..

Je-li relevantní: 5. Dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku a) o věřiteli Je-li relevantní: Zástupce věřitele ve Vašem domovském [Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě členském státě název] Adresa [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další adresa pro doručování, kterou má spotřebitel používat] Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Je-li relevantní: Zápis v rejstříku

[Obchodní rejstřík či jiný rejstřík v němž je věřitel zapsán, a jeho identifikační číslo nebo rovnocenný prostředek identifikace v tomto rejstříku] 12

Orgán dozoru b) o smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Je-li relevantní: Výkon práva na odstoupení od této smlouvy

[Praktické pokyny pro výkon práva na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uvádějící mimo jiné lhůtu pro výkon tohoto práva; adresa, na kterou by oznámení o výkonu práva na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, mělo být zasláno; následky neuplatnění tohoto práva]

Je-li relevantní: Právo státu, podle nějž postupuje věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Je-li relevantní: Doložka o právu rozhodném pro smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a/nebo příslušném soudu Je-li relevantní:

[Zde se uvede příslušná doložka]

Užívání jazyků

Informace a smluvní podmínky budou poskytnuty v [konkrétní jazyk]. Po dobu trvání spotřebitelského úvěru máme v úmyslu s Vámi komunikovat v [konkrétní jazyk/jazyky], pokud souhlasíte.

c) o prostředcích nápravy Existence mechanismu mimosoudního urovnávání stížností a prostředků nápravy a přístup k němu (*) Tyto informace jsou nepovinné

Informace o finančním arbitrovi a podmínkách pro přístup k němu.

Vysvětlení: Je-li ve formuláři požadavek na poskytnutí informace uvozen slovy „je-li relevantní“, tato slova se ve formuláři neuvedou, ale věřitel musí vyplnit příslušnou rubriku, jestliže se informace týká daného druhu spotřebitelského úvěru nebo příslušné informace, nebo celý řádek vymazat, jestliže se informace daného druhu spotřebitelského úvěru netýká. Údaje v hranatých závorkách představují vysvětlivky pro věřitele a musí být nahrazeny příslušnými informacemi.

13

Příloha č. 7 k zákonu č. 145/2010 Sb. FORMULÁŘ PRO INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU POSKYTOVANÉM VE FORMĚ MOŽNOSTI PŘEČERPÁNÍ A ZA ÚČELEM SJEDNÁNÍ NOVÉ SMLOUVY, KTEROU SE ODKLÁDÁ PLATBA NEBO MĚNÍ ZPŮSOB SPLÁCENÍ 1. Údaje o věřiteli/zprostředkovateli úvěru Věřitel Adresa


Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Je-li relevantní: Zprostředkovatel úvěru Adresa


Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) 2. Popis základních vlastností úvěrového produktu Druh spotřebitelského úvěru Celková výše úvěru To znamená strop úvěrového rámce nebo celkovou částku poskytnutou v rámci smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Doba trvání spotřebitelského úvěru Je-li relevantní: Můžete být kdykoli vyzváni ke splacení plné výše spotřebitelského úvěru

14

3. Náklady úvěru Výpůjční úroková sazba nebo případně různé výpůjční úrokové sazby, které se na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vztahují

Je-li relevantní Roční procentní sazba nákladů (RPSN) Jedná se o celkové náklady úvěru vyjádřené jako roční procento celkové výše úvěru. Účelem RPSN je pomoci Vám porovnat různé nabídky. Je-li relevantní:

[% — pevná, nebo — pohyblivá (s indexem nebo referenční úrokovou sazbou použitelnými pro počáteční výpůjční úrokovou sazbu) — období] [% Zde se uvede reprezentativní příklad uvádějící veškeré předpoklady použité pro výpočet sazby]

Další náklady spjaté se spotřebitelským [Náklady platné od okamžiku uzavření smlouvy] úvěrem Je-li relevantní: Podmínky, za nichž lze tyto náklady změnit Náklady v případě opožděných plateb

Za opožděné platby Vám bude účtováno [...... (úroková sazba použitelná v případě opožděných plateb nebo smluvní pokuta v případě prodlení spotřebitele a veškeré další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele)]

4. Další důležité právní aspekty Ukončení platnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Vyhledávání v databázi

[Podmínky a postup pro ukončení platnosti smlouvy]

Věřitel Vás musí okamžitě a bezplatně vyrozumět o výsledku vyhledávání v databázi, pokud je na tomto vyhledávání založeno zamítnutí žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru. To neplatí, pokud je poskytnutí takové informace v rozporu s právními předpisy na ochranu osobních údajů nebo s veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností. 15

Je-li relevantní: Doba, po kterou je věřitel vázán informacemi poskytnutými před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr nebo návrhem na uzavření této smlouvy.

Tyto informace platí od …. do …..

Je-li relevantní 5. Dodatečné informace, které mají být poskytnuty, pokud se předsmluvní informace týkají spotřebitelského úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se odkládá platba nebo mění způsob splácení Splátky a případně způsob rozdělení splátek

Budete muset uhradit toto: [Reprezentativní příklad splátkového kalendáře včetně výše, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést]

Celková částka, kterou budete muset zaplatit Předčasné splacení Máte právo splatit spotřebitelský úvěr předčasně, a to kdykoliv, zcela nebo zčásti. Je-li relevantní: Věřitel má v případě předčasného splacení nárok na náhradu nákladů.

[Určení náhrady nákladů (způsob výpočtu) podle ustanovení § 15 tohoto zákona]

Je-li relevantní 6. Dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh při užití prostředků komunikace na dálku a) o věřiteli Je-li relevantní: Zástupce věřitele ve Vašem domovském [Jméno a příjmení / obchodní firma, popřípadě členském státě název] Adresa [Místo podnikání, sídlo, umístění organizační složky na území České republiky, popřípadě další adresa pro doručování, kterou má spotřebitel používat] Telefonní číslo (*) E-mailová adresa (*) Číslo faxu (*) Adresa internetových stránek (*) Je-li relevantní: 16

Zápis v rejstříku

[Obchodní rejstřík či jiný rejstřík v němž je věřitel zapsán, a jeho identifikační číslo nebo rovnocenný prostředek identifikace v tomto rejstříku]

Orgán dozoru b) o smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Právo na odstoupení od smlouvy, ve Ano/ne které se sjednává spotřebitelský úvěr [Praktické pokyny pro výkon práva na odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský Máte právo odstoupit od této smlouvy, a úvěr, uvádějící mimo jiné adresu, na níž by oznámení o výkonu práva na odstoupení od to ve lhůtě 14 kalendářních dnů smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr Je-li relevantní mělo být zasláno; následky neuplatnění tohoto práva.] Výkon práva na odstoupení od této smlouvy Je-li relevantní: Právo státu, podle nějž postupuje věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. Je-li relevantní: Doložka o právu rozhodném pro smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a/nebo příslušném soudu Je-li relevantní:

[Zde se uvede příslušná doložka]

Užívání jazyků

Informace a smluvní podmínky budou poskytnuty v [konkrétní jazyk]. Po dobu trvání smluvního vztahu máme v úmyslu s Vámi komunikovat v [konkrétní jazyk/jazyky], pokud souhlasíte.

c) o prostředcích nápravy Existence mechanismu mimosoudního urovnávání stížností a prostředků nápravy a přístup k němu

Informace o finančním arbitrovi a podmínkách pro přístup k němu.

(*) Tyto informace jsou nepovinné. Vysvětlení: Je-li ve formuláři požadavek na poskytnutí informace uvozen slovy „je-li relevantní“, tato slova se ve formuláři neuvedou, ale věřitel musí vyplnit příslušnou rubriku, jestliže se informace týká daného druhu spotřebitelského úvěru nebo příslušné informace, nebo celý řádek vymazat, jestliže se informace daného druhu spotřebitelského úvěru netýká. Údaje v hranatých závorkách představují vysvětlivky pro věřitele a musí být nahrazeny příslušnými informacemi.“. CELEX: 32008L0048

17

Čl. II Přechodná ustanovení 1. Právní vztahy vzniklé ze smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 145/2010 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Právní vztahy související s použitím směnky nebo šeku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou nabytím účinnosti tohoto zákona dotčeny. 3. Jsou-li poskytnuty informace obsažené v příloze č. 2 zákona č. 145/2010 Sb. na formuláři uvedeném v příloze č. 6 a č. 7 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má se za to, že jsou poskytnuty v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.

18

Důvodová zpráva I. Obecná část A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

Důvod předložení a cíle Název Zákon, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

Definice problému Dne 15. listopadu 2011 vyšla v Úředním věstníku Evropské unie (dále EU) Směrnice Komise 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011, kterou se mění část II přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, kterou se stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů (dále Směrnice). Návrh zákona je tedy předkládán z důvodu nutnosti transponovat Směrnici do české právní úpravy v souladu s transpoziční lhůtou v ní stanovenou, a to nejpozději ke dni 31. prosince 2012. Veškerá ustanovení Směrnice jsou založena na principu maximální harmonizace bez možnosti diskrece, tj. nedává členským státům EU možnost odklonit se od znění Směrnice. Ačkoli byl návrh zákona vyňat z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace (RIA) místopředsedkyní vlády České republiky a předsedkyní Legislativní rady vlády Mgr. Karolínou Peake pod č.j. 3530/2012 – RSL, na základě provedených konzultací vyvstala potřeba reagovat na aktuální situaci na trhu spotřebitelských úvěrů, návrh zákona tak obsahuje i taková ustanovení, která nejsou výlučně transpoziční a proto bylo k těmto ustanovením provedeno hodnocení dopadů regulace.

Existující právní stav Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále Směrnice 2008/48/ES) byla do českého právního řádu implementována především prostřednictvím zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ), včetně části týkající se výpočtu roční procentní sazby nákladů (dále RPSN). Ze zkušeností členských států při provádění Směrnice 2008/48/ES vyplynulo, že předpoklady stanovené v části II přílohy I nejsou dostačující pro výpočet RPSN, navíc přestaly odpovídat obchodní situaci na trhu. Směrnice 2011/90/EU předpoklady pro výpočet RPSN aktualizují. Předkládaný návrh zákona tedy novelizuje ZSÚ tak, že přebírá dodatečné předpoklady uvedené ve Směrnici, a doplňuje přílohu II ZSÚ tak, aby byla vypovídací schopnost RPSN u spotřebitelských úvěrů srovnatelná napříč všemi státy EU. Současný stav nemá dopad na rovnost mužů a žen.

19

Popis cílového stavu Obecným cílem je co nejvyšší vypovídací schopnost a srovnatelnost RPSN u spotřebitelských úvěrů napříč všemi státy EU. V průběhu konzultací s dotčenými subjekty se ukázalo, že je velká informační asymetrie mezi poskytovateli spotřebitelských úvěrů a (potenciálními) dlužníky. S ohledem na nízkou úroveň finanční gramotnosti většiny občanů ČR je nutné posílit ochranu spotřebitele na finančním trhu tak, aby se snižoval počet těch, kteří se dostanou do dluhové pasti. Z toho vyplývají další legislativní úpravy analyzované dále. Konkrétními cíli je převzetí dodatečných předpokladů pro výpočet RPSN a zvýšení ochrany spotřebitele při využívání směnek a šeků u spotřebitelských úvěrů, zvýšení ochrany proti neúměrnému zadlužování spotřebitelů, před zneužíváním zajištění pohledávek věřiteli a před zneužíváním předražených telefonních linek při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů.

Zhodnocení rizika Nesplnění lhůty pro transpozici Směrnice k 31. prosinci 2012 může vést dle Smlouvy o fungování Evropské unie k žalobě Evropské komise na členskou zemi u Soudního dvora Evropské unie pro nesplnění transpoziční povinnosti. V návaznosti na cíle novely je dále nutné uvést, že pokud by předkládaná novela nebyla přijata, nadále budou přetrvávat některé neférové praktiky věřitelů a zprostředkovatelů v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů.

20

Náklady a přínosy, varianty, návrhy řešení Identifikace dotčených subjektů Při hodnocení dopadů transpozice Směrnice bylo zjištěno, že dotčenými subjekty jsou: Subjekt

Důvod

Spotřebitelé

 posílení ochrany spotřebitele na finančním trhu

Věřitelé

 snížení reputačního rizika;  vyčištění trhu od neférových praktik;  snížení rizika nesplácení úvěru spotřebitelem  snížení reputačního rizika;  vyčištění trhu od neférových praktik  jednoznačný výklad práva;  nutnost dohlížení dalších z povinností jak věřitelů, tak zprostředkovatelů  možný nepřímý dopad (snížení celkového objemu vyplacených sociálních dávek)

Zprostředkovatelé Dohled (ČNB, ČOI) Stát / státní rozpočet Prodávající zboží a poskytovatelé služeb

 možný nepřímý dopad na celkový objem prodaného zboží (krátkodobý propad, dlouhodobý růst)

Dopady a intenzita působení nových ustanovení na jednotlivé dotčené subjekty jsou různé. Odlišnosti jsou popsány v dalším textu.

Konzultace a zdroje dat Během přípravy novely ZSÚ došlo k rozsáhlým konzultacím dotčených subjektů. Mezi konzultované subjekty patřily: 

dohledové orgány: Česká národní banka (ČNB), Česká obchodní inspekce (ČOI);



profesní sdružení: Česká bankovní asociace (ČBA), Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA);



rezorty: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Ministerstvo spravedlnosti (MSp);



platforma Aliance proti dluhům;



spotřebitelské organizace: Asociace občanských poraden, sdružení Spotřebitel net a Sdružení českých spotřebitelů, občanské sdružení spotřebitelů TEST, IQ Roma Servis a SPES, obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni a Člověk v tísni;



odborníci na směnečné a šekové právo;

Konzultace proběhly jak prezenční, tak písemnou formou. Téma předkladatel diskutoval průběžně od listopadu 2011, kdy byla vydána Směrnice. Od mnohých konzultovaných subjektů předkladatel získal cenné zdroje informací a zkušenosti z praxe, zejména co se týče praktik některých (zejm. nebankovních) poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, a spoustu podnětů na zvážení stávající legislativní úpravy.

21

Aktuální situace na trhu spotřebitelských úvěrů Z údajů MPO vyplývá, že ke dni 31. prosince 2011 mělo 26.908 subjektů ohlášenu vázanou živnost poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, 30. června 2012 jich bylo v živnostenském rejstříku vedeno 35.036. Dle informací Kanceláře finančního arbitra ke dni 16. července 2012 splnilo zákonnou ohlašovací povinnost pouze 27.994 z nich. Vedle toho mohou poskytovat spotřebitelské úvěry banky a spořitelní a úvěrní družstva a v omezeném rozsahu také subjekty působící dle zákona o platebním styku (platební instituce, instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu aj.). Celkový objem úvěrů na spotřebu domácností (ve statistice ČNB ARAD v tomto případě nerozdělováno na obyvatelstvo a živnostníky) do období finanční krize výrazně rostl, od roku 2008 klesal, na konci roku 2011 je patrný mírnější vzrůst oproti roku 2010. Zajímavý je - i přes pokles celkového objemu spotřebitelských úvěrů domácností - neustálý mírný nárůst objemu úvěrů na spotřebu poskytovaných měnovými finančními institucemi (ty zahrnují centrální banku, rezidentské banky a ostatní rezidentské finanční instituce, předmětem jejichž činnosti je přijímat vklady od jiných subjektů než měnových finančních institucí a na vlastní účet poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů), přičemž se v posledních letech snižuje objem úvěrů na spotřebu domácností poskytovaný ostatními finančními institucemi. Celková výše na konci roku 2011 byla 267,768 mld. Kč.

Zdroj: ČNB - ARAD

Co se týče objemu spotřebních úvěrů obyvatelstva (sestávajích z kontokorentů, karet a ostatních spotřebních úvěrů), na konci roku 2011 činila jeho výše 196,1 mld. Kč. Statistika ČNB ARAD ukazuje vývoj selhání (jde o nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky definované ve vyhlášce č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstvech a obchodníků s cennými papíry), jež prudce narostlo po finanční krizi. Na konci roku 2011 tvořilo 11,3 % celkového objemu spotřebních úvěrů obyvatelstva.

22

Zdroj: ČNB - ARAD

O problémech občanů se splácením spotřebitelských úvěrů svědčí také celkový vývoj využití institutu oddlužení (tzv. osobní bankrot) a bohužel také exekucí. Od nabytí účinnosti zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který zavedl institut oddlužení, počet insolvenčních řízení spojených s návrhem na oddlužení každý rok narůstá. Do dne 20. června 2012 bylo dle statistiky ISIR (Insolvenční rejstřík) podáno celkem 44.814 dlužnických insolvenčních návrhů spojených s návrhem na oddlužení, přičemž u 21.929 z nich bylo vydáno rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Celkový počet exekucí a jeho neustále rostoucí trend je uveden v následujícím grafu. Není rozlišováno, zda se jedná o exekuci nařízenou na majetek fyzické či právnické osoby, ani zda je exekuce nařízena v souvislosti se spotřebitelským úvěrem či nikoli. Zároveň na jednoho individuálního povinného může být vedeno více (až desítky) exekucí.

Zdroj: Exekutorská komora České republiky

23

Neférové praktiky některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů Z průběhu konzultací vyplynulo, že poskytovatelé spotřebitelských úvěrů (zejména ti neseriózní) často poskytují úvěr dlužníkům, aniž by kdy předpokládali, že jim bude dlužná částka splacena. Svůj příjem si však zajistí např. nepřiměřeným zajištěním úvěru (úvěr v řádu desítek tisíc korun zajistí nemovitostí), nepřiměřenými sankcemi, zneužitím (blanko) směnky apod. Po konzultaci s dotčenými subjekty se předkladatel rozhodl analyzovat legislativní úpravy v následujících oblastech: 

důsledky posouzení úvěruschopnosti dlužníka věřitelem;



využívání směnek u spotřebitelských úvěrů;



zajištění pohledávky ze spotřebitelského úvěru;



použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou;



odměna za zprostředkovatelské služby;



odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru;

Úvěruschopnost dlužníka Jedním z největších problémů, se kterými se konzultované subjekty setkaly, je nedostatečné posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Přestože podle názoru předkladatele lze již ze stávajícího ustanovení ZSÚ dovodit, že v případě negativního výsledku posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nemá být úvěr poskytnut (opačné jednání je dle názoru předkladatele v rozporu s dobrými mravy), tento výklad neměl jednoznačnou oporu v normativním textu ZSÚ. Varianty řešení problému: 

varianta 0: ponechat stávající ustanovení ZSÚ – zůstává povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr bez výslovného upravení dopadů v ZSÚ;



varianta 1: doplnit stávající ustanovení ZSÚ – věřitel má povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zároveň však může spotřebiteli spotřebitelský úvěr poskytnout pouze v takovém případě, že je po posouzení úvěruschopnosti zřejmé, že bude spotřebitel schopen úvěr splácet. Varianta 0

Spotřebitelé

Věřitelé

Náklady a negativní dopady

Přínosy a pozitivní dopady

 dlouhodobě: možnost předlužení / dluhové pasti, pravděpodobná  krátkodobě: poskytnutí úvěru, povinnost platit vysoké úroky, vyřešení nedostatku finančních sankce či zajištění, možná prostředků exekuce  možnost zneužití situace předluženého spotřebitele ve formě vysoce pravděpodobného příjmu z úroků, sankcí, směnek a 24

jiného zajištění  z důvodu poskytnutí úvěru dlužníkovi provize z provedené zprostředkovatelské služby

Zprostředkovatelé Varianta 1 Spotřebitelé Věřitelé Dohled (ČNB, ČOI)



 neposkytnutí úvěru, tj. momentální nedostatek finančních  dlouhodobě: možné zamezení prostředků, nutnost řešit tuto předlužení / dluhové pasti situaci jinak  snížení rizika nesplácení úvěru z důvodu předlužení spotřebitele  nutnost dohlížení další z povinností věřitele s  jednoznačný výklad práva minimálním navýšením administrativních nákladů

Konzultace: Spotřebitelské organizace: zamezit úmyslnému zadlužování spotřebitelů; zamezit chování věřitele, který spotřebiteli oznámí, že poskytnutí úvěru vyhodnotil jako vysoce rizikové, a proto si nárokuje vyšší úroky a zajištění. Navrhované řešení: Z analýzy i z rozsáhlých konzultací vyplynulo, že pro jednoznačný výklad práva a pro ochranu spotřebitele na finančním trhu je nutné stávající ustanovení změnit a srozumitelně vymezit, co z činnosti věřitele za účelem posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr vyplývá - a to poskytnout úvěr jen tehdy, je-li po posouzení úvěruschopnosti zřejmé, že spotřebitel bude schopen nabízený úvěr splácet. Tato varianta zároveň posílí princip zodpovědného úvěrování a zamezí případům, kdy věřitel předem počítá s možností, že dlužník s velkou pravděpodobností úvěr nesplatí.

Směnky Ze stížností zasílaných předkladateli i z veřejně dostupných zdrojů (články, televizní pořady a zkušenosti spotřebitelských organizací) lze zjistit, že v mnoha případech se věřitelé při sjednávání spotřebitelského úvěru zajišťují tak, že spotřebitele donutí již v okamžiku sjednání podepsat tzv. blankosměnku, ve které není vyplněna částka, která je jednou ze zákonem daných náležitostí směnky. K tomuto dokladu by měla být vyplněna také dohoda o vyplňovacím směnečném právu, což se často neděje. Spotřebitel tak podepíše směnku s nejasnou částkou zajištění, kterou následně neseriózní věřitel může vypsat v neúměrně vysoké částce. Mezi nejčastější zneužití směnek patří: 

spotřebitelé podepisují prázdný papír, tj. není uvedeno, že se jedná o blankosměnku, která se později doplní, přičemž spotřebitelé neznají náležitosti směnky a neuvědomují si rizika podepsaného prázdného listu;



vyplnění blankosměnky v rozporu s uzavřenou dohodou: i přesto vznikne platná směnka, kterou může její majitel uplatnit před soudem; směnečný dlužník se může bránit, ale jen

25

podle podmínek zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, s lhůtou pouhé 3 dny; 

osamostatnění zajišťovací směnky od hlavního závazku: dlužníkovi tak vzniknou 2 závazky – jeden ze směnečného vztahu a jeden ze vztahu závazkového; je téměř nemožné se proti této situaci bránit (opět lhůta na kvalifikované námitky 3 dny);



poskytovatelé úvěru nevrací originál blankosměnky ani po zaplacení celé dlužné částky, přičemž jej použijí k pozdějšímu opakovanému vymáhání;

Varianty řešení problému: 

varianta 0: ponechat původní ustanovení ZSÚ – použití směnky nebo šeku je povoleno, spotřebiteli však musejí být zachována všechna práva, která vyplývají z úvěrové smlouvy;



varianta 1: regulovat pouze blankosměnky (zavést povinnost písemné formy pro dohodu o způsobu vyplnění blankosměnky, povinnost předat kopii podepsané dohody a blankosměnky výstavci - spotřebiteli, povinnost rektadoložky u blankosměnek, a povinnost u zajišťovacích směnek připojit hodnotovou doložku);



varianta 2: regulovat užití směnek jako takových (zákaz indosace a zachování kauzálních námitek, regulace užití blankosměnek viz výše u varianty 1, povolení užití pouze směnek vlastních);



varianta 3: zcela zakázat možnost využití směnek a šeků v souvislosti se spotřebitelským úvěrem; Varianta 0


Spotřebitelé

 vágní a neurčitá ochrana spotřebitele, spotřebitel je vystaven směnečnému právu v jeho plné tvrdosti, bez potřebných znalostí nemůže reagovat;  vysoká pravděpodobnost ztráty finančních prostředků

 spotřebitel není omezen ve svém právu užít směnku, pokud je to výjimečně v jeho prospěch

 reputační riziko pro věřitele;  pokřivení trhu neseriozními věřiteli

 zkušený uživatel směnky může vydělávat na zneužívání neznalostí směnečného práva spotřebiteli

Věřitelé Varianta 1

Spotřebitelé

Věřitelé




 výrazné zpřesnění ochrany před  spotřebitel se musí bránit u soudu, nejhoršími praktikami na trhu bez potřebných znalostí nestihne v oblasti zneužívání směnek; včas a správně reagovat;  umožňuje spotřebitelům dále  vyšší pravděpodobnost ztráty používat směnky tam, kde to je finančních prostředků v jejich prospěch  umožní používat nadále směnky;  omezí nepoctivé příjmy osob  vyloučení nejhorších praktik zneužívajících směnečné právo ke zlepší reputaci směnečného škodě spotřebitele instrumentu a uživatelů směnek 26

samých

Dohled (ČNB, ČOI)

 nutnost dohlížení další z povinností věřitele s minimálním navýšením administrativních nákladů;  stanovením kritérií pro směnky nutnost podrobnějšího a komplikovanějšího dohledu

Varianta 2


Spotřebitelé

 spotřebitel se musí bránit u soudu, bez potřebných znalostí nestihne včas a správně reagovat;  vyšší pravděpodobnost ztráty finančních prostředků

Věřitelé

Dohled (ČNB, ČOI)

Varianta 3

Spotřebitelé

Věřitelé

Dohled (ČNB, ČOI)

 snížením možnosti zneužití směnečného práva a odstraněním některých základních sporů zlepšení trhu i postavení jeho účastníků Přínosy a pozitivní dopady

 při zahrnutí varianty 1 vyšší ochrana postavení spotřebitele zachováním jeho námitek ze vztahu mezi ním a původním věřitelem a regulací blankosměnek  umožní používat nadále směnky;  omezí ve větší míře díky širšímu  zamezení nejhorším praktikám dosahu příjmů osob zlepší reputaci směnečného zneužívajících směnečné právo ke instrumentu a uživatelů směnek škodě spotřebitele samých  nutnost dohlížení další z povinností věřitele  snížením možnosti zneužití s minimálním navýšením směnečného práva a odstraněním administrativních nákladů; některých základních sporů zlepší  stanovením kritérií pro směnky trh i postavení jeho účastníků nutnost podrobnějšího a komplikovanějšího dohledu Náklady a negativní dopady

 neumožní spotřebiteli použít směnku nebo šek v těch výjimečných případech, kdy by to spotřebiteli mohlo přinést užitek (směnka jako platební nástroj, směnka jako zajištění u poctivého věřitele);  krátkodobě: některým spotřebitelům možná nebude poskytnut úvěr, pokud nebudou moci nabídnout jiné zajištění  nemohou používat směnky;  přijdou o část příjmů dosažených často neférovými praktikami vůči spotřebitelům a zneužitím směnečného práva  nutnost dohlížení další z povinností věřitele s minimálním navýšením

Přínosy a pozitivní dopady  nejvýraznější zlepšení postavení spotřebitele v rámci směnečného práva - směnka sice je platná podle Ženevských úmluv, avšak její využití je výrazně ztíženo a postihováno veřejnoprávními sankcemi;  nejvyšší stupeň ochrany spotřebitele  odstranění reputačního rizika;  vyčištění trhu od neférových praktik;  zvýšení důvěry na trhu  jednoznačný výklad práva

27

administrativních nákladů Konzultace: Spotřebitelské organizace: dohoda o vyplnění blankosměnky by měla mít písemnou formu a způsob vyplnění blankosměnky by měl být co nejurčitěji vymezen; připojení hodnotové doložky, která stanoví, že se blankosměnka vztahuje k určitému závazkovému vztahu (pohledávce); blankosměnku opatřit rektadoložkou, která vyloučí převoditelnost indosamentem; plný zákaz využívání směnek a šeků; nejlépe zakázat použití směnky a šeku úplně. Odborníci na šekové a směnečné právo: vzhledem k problematické právní úpravě směnek a šeků zakázat využívání směnek a šeků u spotřebitelských úvěrů úplně. Navrhované řešení: Používání směnky coby zajišťovacího instrumentu předpokládá poměrně rozsáhlou míru znalosti relevantní právní úpravy, což je podmínka, kterou běžný spotřebitel nesplňuje. Vzhledem k problémům, které stávající znění ZSÚ pro spotřebitele přineslo, a vzhledem k pochybnostem o účinnosti jiných zvažovaných variant (varianty 1 až 2), analýza ukazuje, že nejefektivnější a pro spotřebitele nejsrozumitelnější je směnky zajišťující spotřebitelský úvěr zcela zakázat, aby jich v budoucnu nebylo zneužíváno. Zákaz používání směnek a šeků je také v souladu s legislativou EU, protože z bodu 9 preambule Směrnice 2008/48/ES vyplývá, že s používáním směnek a šeků ve vztahu ke spotřebitelům se nepočítá. V mnoha zemích EU je využití směnek zakázáno, např. i na Slovensku (dle § 17 odst. 3 zákona č. 129/2010 Z. z. o spotrebiteľských úveroch a iných úveroch a pôžičkách pre spotrebiteľov).

Zajištění pohledávky Velkým problémem z praxe jsou praktiky, kdy věřitelé primárně předpokládají, že úvěr nebude spotřebitelem řádně splácen, a že zdrojem jejich příjmů bude realizace použitého zajištění, které mnohdy bývá ve zjevném nepoměru k hodnotě pohledávky (pohledávka v hodnotě v řádu několika desítek tisíc korun je zajištěna např. zástavním právem k nemovitosti v hodnotě v řádu milionů korun). V případě nesplácení úvěru včas a v plné výši pak spotřebitel může přijít také o bydlení. Zajištění může být provedeno formou směnky (viz výše), zástavním právem k movitým a nemovitým věcem, zajišťovacím převodem práva k nim, ručitelským závazkem apod. Varianty řešení problému: 

varianta 0: ponechat původní ustanovení ZSÚ – tj. hodnotu zajištění pohledávky legislativně neupravovat;



varianta 1: s ohledem na nedostatečnou ochranu poskytovanou dlužníkům zákonem č. 120/2001 Sb., exekuční řád, zakázat zcela zjevný nepoměr zajištění k hodnotě zajišťované pohledávky, přičemž se do této varianty řadí i nepřiměřeně vysoké sankce. Varianta 0


Spotřebitelé

vysoká pravděpodobnost ztráty nemovitosti / jiného neúměrného zajištění s ohledem na hodnotu pohledávky

Věřitelé


 možnost zajištění úvěru 28

nemovitostí / jiným neúměrným zajištěním s ohledem na hodnotu pohledávky Varianta 1

Spotřebitelé

Věřitelé

Dohled (ČNB, ČOI)



 věřitelé nebudou moci poskytnout úvěr spotřebiteli, který nemůže  hodnota zajištění bude úměrně nabídnout jiné zajištění než které vysoká hodnotě úvěru je ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky  nutnost hledat jiné možnosti zajištění, např. zástavu movitých věcí (elektrospotřebičů, automobilů ap.)  nutnost dohlížení další z povinností věřitele s minimálním navýšením administrativních nákladů

Konzultace: Spotřebitelské organizace: zamezit vysokým smluvním pokutám a neúměrnému zajištění v jakékoli formě (směnka, zástavní právo, ručitelský závazek) a následnému vymáhání dlužné částky, která je nepřiměřeně navýšená oproti původnímu dluhu. ČBA: vyjmout z působnosti zákona jako alternativu zástavního práva k nemovitosti též zajišťovací převod vlastnického práva k nemovitosti. Navrhované řešení: Varianta 1 má své nevýhody a může v praxi přinést problémy související s tím, že věřitel nebude moci použít jako zajištění pohledávky nemovitost spotřebitele, a nebude mu moci poskytnout úvěr. Pokud budou chtít věřitelé úvěr poskytnout, budou muset hledat alternativní zajištění spotřebitelského úvěru. Předkladatel je však přesvědčen o tom, že lze najít jiné možnosti zajištění např. prostřednictvím zástavy movitých věcí. Přesto zvolená varianta zamezí nejhorším praktikám v této oblasti. Z důvodu právní jistoty věřitelů novela ZSÚ přináší sousloví „zcela zjevný nepoměr“, aby bylo na první pohled zřejmé, že v rozporu se ZSÚ nebudou jakékoli případy, kdy hodnota zajištění převýší hodnotu zajištěné pohledávky, ale jen ty nejvýraznější.

Telefonní čísla Při konzultacích s dotčenými subjekty předkladatel narazil na další problematiku – zprostředkovatelé často nabízejí spotřebitelské úvěry prostřednictvím inzercí, na kterých jsou kromě nabídky levných úvěrů uvedena pouze telefonní čísla. Zájemce o spotřebitelský úvěr musí zavolat na telefonní číslo, u něhož minuta hovoru stojí obvykle kolem 100 Kč / 1 min hovoru, cena se ale může vyšplhat až na cenu 990 Kč / 1 min hovoru. Zákazník musí být o ceně informován, což se zpravidla děje prostřednictvím nesrozumitelného údaje mezi prohlášením, že hovor nebude trvat déle než 5 minut. Vyplňování formulářů následně trvá až několik hodin, prodlevy v řádu několika minut vznikají při údajném zpracování údajů počítačem. Zájemce zaplatí vysoké hovorné, úvěr mu však obvykle zprostředkovatel nesjedná. 29

Varianty řešení problému: 

varianta 0: ponechat stávající legislativní úpravu, tj. použití těchto linek za účelem sjednání spotřebitelského úvěru legislativně neupravovat;



varianta 1: použití telefonních čísel s vyšší než obvyklou cenou zakázat. Varianta 0 Spotřebitelé

Náklady a negativní dopady  neúměrně vysoké účty za telefonáty za účelem sjednání spotřebitelského úvěru

Věřitelé /  aktivity na hranici trestního zprostředkovatelé zákona Varianta 1


Dohled (ČNB, ČOI)

 možnost inkasovat vysoké částky za hovorné na jejich telefonní linku Přínosy a pozitivní dopady  výše sazeb telefonních linek bude přiměřeně vysoká

Spotřebitelé Věřitelé / zprostředkovatelé


 přijdou o možnost inkasovat vysoké sazby za telefonáty na jejich linky  nutnost dohlížení další z povinností věřitele s minimálním navýšením administrativních nákladů

 méně právních jednání na hranici kriminálních aktivit

Konzultace: Spotřebitelské organizace: zakázat využívání telefonních linek s hovorným vyšším než je obvyklé; MPO: zakázat v souvislosti s poskytováním spotřebitelských úvěrů používání telefonních linek se stanovenou cenou, jak je uvedeno v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, a ve vyhlášce č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů. Navrhované řešení: Konzultace i analýza naznačují jednoznačné rozhodnutí pro variantu 1, zejména s ohledem na morální hledisko. Součástí rozhodování o variantě 1 bylo rozhodování o tom, zda přesně stanovit, o jaká čísla / předvolby se jedná. Řešení bylo z důvodu právní jistoty provedeno odkazem na zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, a na vyhlášku č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací.

Odstoupení od smlouvy o zprostředkování Objevují se případy, kdy zprostředkovatelé slíbí spotřebiteli sjednání úvěru, které podmíní uzavřením smlouvy o životním pojištění se zprostředkovatelem stanovenou pojišťovnou. Spotřebitel pojistku uzavře, aby splnil požadované podmínky, avšak zprostředkovatel mu poskytnutí úvěru nezajistí. Životní pojistku pak spotřebitel vypoví, aby neplatil produkt, na který obvykle nemá žádné prostředky. Byly zaznamenány i případy, kdy se následně zprostředkovatel obrátí na klienta s tím, že výpovědí smlouvy o životním pojištění poškodil 30

dobré jméno zprostředkovatele u pojišťovny, a požaduje uhrazení smluvní pokuty nebo si klienta smluvně zaváže pod hrozbou smluvních pokut, že smlouvu o životním pojištění několik let nevypoví, a pojistné musí pravidelně platit. Varianty řešení problému: 

varianta 0: ponechat původní ustanovení ZSÚ – tj. odstoupení od smlouvy o zprostředkování legislativně neupravovat;



varianta 1: stanovit spotřebiteli právo do 14 dní (stejně jako je u jiných smluv v oblasti finančních služeb) od zprostředkovatelské smlouvy odstoupit;



varianta 2: totéž jako varianta 1, ale včetně práva spotřebitele na odstoupení nejen od smlouvy o zprostředkování, ale také od smluv, kterými se sjednávají doplňkové služby (bez nichž by spotřebiteli nebyl poskytnut spotřebitelský úvěr); Varianta 0

Spotřebitelé

Náklady a negativní dopady  velká pravděpodobnost zaplacení odměny za fiktivní zprostředkovatelskou službu, která nebyla poskytnuta; obvykle spotřebiteli není v těchto případech spotřebitelský úvěr poskytnut

 reputační riziko, kdy nepoctiví Zprostředkovatelé zprostředkovatelé kazí těm poctivým dobré jméno na trhu Varianta 1



 možnost zneužití důvěry spotřebitele, který zaplatí odměnu za zprostředkování, aniž by za ni dostal zaplacenou protislužbu Přínosy a pozitivní dopady  získávají možnost do 14 dnů odstoupit od smlouvy o zprostředkování, pokud se do té doby neuzavře úvěrová smlouva

Spotřebitelé

 nutnost oslovit potenciální věřitele ve lhůtě 14 dní, jinak může  větší důvěra v segment Zprostředkovatelé spotřebitel od smlouvy o zprostředkovatelů zprostředkování odstoupit Varianta 2

Spotřebitelé


Přínosy a pozitivní dopady  získávají možnost do 14 dnů odstoupit od smlouvy o zprostředkování, pokud se do té doby neuzavře úvěrová smlouva, a to včetně smluv o doplňkových službách

 nutnost oslovit potenciální věřitele ve lhůtě 14 dní, jinak může  zvýšení důvěry ve služby spotřebitel od smlouvy o zprostředkovatelů zamezením Zprostředkovatelé zprostředkování i od smluv o některých nepoctivých praktik na doplňkových službách (ze kterých trhu má zprostředkovatel provize) 31

odstoupit Konzultace: Spotřebitelské organizace: umožnit spotřebiteli bránit se v případě, kdy zprostředkovatel nevyvinul žádnou činnost za účelem poskytnutí úvěru spotřebiteli, nejlépe včetně doplňkových smluv, které si spotřebitel musí před získáním úvěru sjednat. Navrhované řešení: Z hlediska nerovného postavení na trhu zprostředkování spotřebitelských úvěrů je nutné ochránit spotřebitele proti v současné době obvyklému zneužívání spotřebitelů zprostředkovateli, kdy potenciální věřitele s žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ani neosloví. Spotřebitel tak bude mít právo na odstoupení od smlouvy o zprostředkování a možnost poptávat spotřebitelský úvěr u jiného zprostředkovatele nebo věřitele.

Odměna za zprostředkování V praxi je bohužel obvyklé, že nepříliš poctiví zprostředkovatelé vyžádají od svého klienta nejdříve určitý peněžní obnos, který umožní zájemci dostat se ke spotřebitelskému úvěru. Následně se zprostředkovatel spotřebiteli již neozývá a poskytnutí úvěru nesjedná. Spotřebitel se tak ocitá v bludném kruhu, kdy kvůli nedostatku finančních prostředků žádá o spotřebitelský úvěr, nejdříve zaplatí odměnu zprostředkovateli v řádu několika tisíc korun, a následně nemá šanci jakýkoli úvěr získat pro nečinnost zprostředkovatele. Varianty řešení problému: 

varianta 0: ponechat původní ustanovení ZSÚ – tj. odměnu za zprostředkování legislativním způsobem neupravovat;



varianta 1: stanovit, za jakých podmínek zprostředkovatel odměnu za svou činnost získává (pokud je odměna sjednaná písemně ve smlouvě o zprostředkování a zprostředkovatel opravdu oslovil potenciální věřitele s žádostí o poskytnutí úvěru danému spotřebiteli); Varianta 0

Spotřebitelé

Náklady a negativní dopady  velká pravděpodobnost zaplacení odměny za fiktivní zprostředkovatelskou službu, která nebyla spotřebiteli poskytnuta; obvykle mu není spotřebitelský úvěr poskytnut

 reputační riziko, kdy nepoctiví Zprostředkovatelé zprostředkovatelé kazí těm poctivým dobré jméno na trhu Varianta 1

Spotřebitelé



 možnost zneužití důvěry spotřebitele, který zaplatí odměnu za zprostředkování, aniž by za ni dostal zaplacenou protislužbu Přínosy a pozitivní dopady  získávají možnost do 14 dnů odstoupit od smlouvy o zprostředkování (tj. zprostředkovatel vrátí odměnu za zprostředkování), pokud se do té 32

doby neuzavře úvěrová smlouva;  před tím, než zprostředkovatel požádá klienta o odměnu, musí mu předložit výkaz své zprostředkovatelské činnosti;  nutnost oslovit potenciální věřitele ve lhůtě 14 dní, jinak přijdou o odměnu (po odstoupení od smlouvy o zprostředkování);  zvýšení důvěry ve služby  ne příliš poctiví zprostředkovatelé zprostředkovatelů zamezením Zprostředkovatelé přijdou o jednoduchý příjem některých nepoctivých praktik na sestávající z inkasa odměny za trhu zprostředkování, aniž by se snažili nějakého poskytovatele spotřebitelského úvěru vůbec oslovit Konzultace: Spotřebitelské organizace: vymezit podrobněji povinnosti zprostředkovatele, zejm. prokázat kroky, které podnikl v souvislosti se zprostředkováním úvěru, požaduje-li odměnu nebo smluvní pokutu; Navrhované řešení: Stejně jako je tomu u jiných smluv v oblasti finančních služeb, i u smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru dostává spotřebitel možnost do 14 dní odstoupit, pokud se do té doby na základě zprostředkovatelské činnosti neuzavře smlouva o spotřebitelském úvěru. Zároveň pokud se sjednává odměna za zprostředkovatelskou činnost, musí být její částka uvedená ve smlouvě o zprostředkování. Tato povinnost se nově zavádí za účelem vyjasnění odpovědnosti jednotlivých účastníků a ochrany spotřebitele na finančním trhu.

33

Závěr Souhrn navrhovaných řešení Níže uvádíme shrnutí všech řešení, které se předkladatel na základě dopadové studie rozhodl uplatnit v předkládané novele ZSÚ: Jednotlivé oblasti Úvěruschopnost dlužníka Směnky a šeky

Zajištění pohledávky Telefonní čísla

Odstoupení od smlouvy o zprostředkování

Odměna za zprostředkování

Navrhnuté řešení  věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet  směnku ani šek nelze vůbec použít ke splacení nebo zajištění splacení spotřebitelského úvěru, přičemž věřitel a zprostředkovatel společně a nerozdílně odpovídají spotřebiteli za škodu způsobenou porušením této povinnosti  zajištění spotřebitelského úvěru nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky  při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové nebo multimediální zprávy nelze použít telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou podle jiného právního předpisu upravujícího podnikání v oblasti elektronických komunikací  smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru musí obsahovat informaci o právu spotřebitele na odstoupení od této smlouvy;  spotřebitel může od smlouvy o zprostředkování odstoupit bez uvedení důvodů ve lhůtě 14 dní od jejího uzavření, pokud do té doby nedošlo na jejím základě k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž odstoupením od smlouvy o zprostředkování se smlouva od počátku ruší, a to včetně zániku smluv o doplňkových službách;  smlouva o zprostředkování musí obsahovat ujednání o odměně zprostředkovatele, má-li tuto odměnu platit spotřebitel;  před tím, než zprostředkovatel požádá klienta o vyplacení odměny, musí mu předložit výkaz své zprostředkovatelské činnosti;

Dopady předkládaného zákona Souhrn dopadů předkládaného zákona dle jednotlivých dotčených subjektů je následující: Subjekt

Důvod

Spotřebitelé

 vyšší pravděpodobnost zamezení předlužení / dluhové pasti;  zlepšení postavení spotřebitelů v rámci směnečného práva;  vyčištění trhu od neférových praktik;  zvýšení důvěry na trhu;  hodnota zajištění pohledávky bude úměrně vysoká hodnotě úvěru;  výše sazeb telefonních linek bude přiměřeně vysoká;

34

Věřitelé

Zprostředkovatelé

Dohled (ČNB, ČOI)

Stát / státní rozpočet

Prodávající zboží a poskytovatelé služeb

 možnost odstoupit do 14 dnů od smlouvy o zprostředkování, pokud se do té doby neuzavře úvěrová smlouva, a to včetně smluv o doplňkových službách;  před tím, než zprostředkovatel požádá klienta o odměnu, musí mu předložit výkaz své zprostředkovatelské činnosti;  snížení rizika nesplácení úvěru z důvodu předlužení spotřebitele;  snížení reputačního rizika;  vyčištění trhu od neférových praktik;  zvýšení důvěry na trhu;  nutnost hledat jiné možnosti zajištění, např. zástavu movitých věcí;  snížení reputačního rizika;  vyčištění trhu od neférových praktik;  zvýšení důvěry na trhu;  nutnost oslovit potenciální věřitele ve lhůtě 14 dní, jinak přijdou v případě odstoupení spotřebitele od smlouvy o zprostředkování o odměnu či o provizi z uzavřených doplňkových služeb;  ne příliš poctiví zprostředkovatelé přijdou o jednoduchý příjem sestávající z inkasa odměny za zprostředkování, aniž by se snažili nějakého poskytovatele spotřebitelského úvěru vůbec oslovit;  nutnost dohlížení další z povinností věřitelů a zprostředkovatelů, avšak bez navýšení administrativních nákladů;  jednoznačný výklad práva;  vyčištění trhu od neférových praktik;  zvýšení důvěry na trhu;  možný nepřímý dopad (snížení celkového objemu vyplacených sociálních dávek)  možný dopad na celkový objem prodaného zboží (krátkodobě se může snížit celkový objem poskytovaných spotřebitelských úvěrů, v dlouhém horizontu je pravděpodobné jeho zvýšení; zároveň zřejmě dojde k situaci, kdy si spotřebitelé budou více půjčovat na spotřebu od seriózních věřitelů či zprostředkovatelů oproti těm neférovým)

Implementace a vynucování Implementace navrhnutých řešení variant v jednotlivých oblastech včetně dodatečných pravidel pro výpočet RPSN bude provedena novelou ZSÚ, přičemž některá ustanovení budou mít přechodná období od nabytí účinnosti příslušné části zákona, která mají umožnit dotčeným subjektům připravit se s dostatečným předstihem na změny, které předkládaný zákon přináší. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím výkonu dohledu nad dotčenými subjekty při možnosti využití všech opatření k nápravě a sankčních pravomocí, které dává České národní bance a České obchodní inspekci zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

35

Nepřímo může k vynucování zákona přispět též rozhodovací činnost finančního arbitra, který je oprávněn řešit spory mezi spotřebiteli a věřiteli nebo zprostředkovateli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

Přezkum účinnosti regulace Podle funkčnosti nových pravidel v praxi je předkladatel připraven pružně reagovat na případné nedostatky právní úpravy či nové problémy aplikační praxe.

B. Důvod předložení návrhu zákona a jeho základní charakteristika I. Důvod a cíle předložení návrhu zákona Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, je předkládán z důvodu nutnosti transponovat směrnici 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011, kterou se mění část II přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, kterou se stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů (dále „Směrnice“). Důvodem pro přijetí Směrnice bylo dosažení co možná největší vypovídací schopnosti a srovnatelnosti ukazatele roční procentní sazby nákladů (dále též jen „RPSN“) u spotřebitelských úvěrů napříč všemi státy Evropské unie (dále též jen „EU“), čehož mělo být dosaženo prostřednictvím jejího přijetí v režimu maximální harmonizace. Transpoziční termíny jsou stanoveny následovně: nabytí platnosti vnitrostátní úpravy nejpozději k 31. prosinci 2012 a nabytí účinnosti k 1. lednu 2013. Předkladatelem návrhu zákona je Ministerstvo financí. Z důvodu zveřejnění Směrnice v Úředním věstníku v závěru roku 2011 není tento úkol zohledněn v Plánu legislativních prací na rok 2012. Cílovým stavem je uvedení právního řádu České republiky do souladu s komunitárním právem, konkrétně implementace čl. 1 Směrnice. II. Stávající právní úprava a její změny a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 28. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále „směrnice 2008/48/ES“) Směrnice 2008/48/ES byla přijata v režimu tzv. maximální harmonizace a transponována do českého právního řádu zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ze dne 21. dubna 2010 (dále též jen „ZSÚ“). V této souvislosti byl mimo jiné novelizován též zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. b) Směrnice Relevantním právním předpisem v oblasti upravené Směrnicí je tedy ZSÚ, konkrétně jeho příloha 5 část II. Účelem implementace je dosažení maximální harmonizace ve formě

36

vypovídající schopnosti a srovnatelnosti RPSN. III. Zvolené legislativní řešení Návrh zákona byl průběžně konzultován; náměty a podněty přispěly k zapracování některých změn do předkládaného návrhu zákona. Konzultovanými subjekty byly:  Ministerstvo průmyslu a obchodu,  Ministerstvo spravedlnosti,  Česká národní banka,  profesní sdružení (Česká bankovní asociace a Česká leasingová a finanční asociace),  spotřebitelské organizace (Asociace občanských poraden, sdružení Spotřebitel.net a Sdružení českých spotřebitelů, občanská sdružení IQ Roma Servis, SPES a TEST, obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni a Člověk v tísni),  platformy Aliance proti dluhům a Spotřebitelský poradní výbor. Současně s transpozicí Směrnice jsou prováděny též úpravy, jejichž cílem je zpřesnění transpozice směrnice 2008/48/ES. Dále bylo přistoupeno ke změnám legislativně technického charakteru, ke změnám vyjasňujícím text ZSÚ a ke změnám reagujícím na nejčastější praktiky poškozující spotřebitele na trhu spotřebitelských úvěrů.

C. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního pořádku České republiky nevyplývají specifické právní normy dopadající na oblast spotřebitelských úvěrů. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky.

D. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právními akty Evropské unie Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, žádná z uzavřených mezinárodních smluv se materie upravené návrhem zákona nedotýká. Návrh zákona je v souladu s právem EU, s judikaturou soudních orgánů EU a s obecnými právními zásadami práva EU. Návrh zákona taktéž respektuje obecné právní zásady práva EU, zejména zásadu právní jistoty, subsidiarity a proporcionality a nediskriminace z hlediska státní příslušnosti. Předmětem návrhu je zejména transpozice směrnice Komise 2011/90/EU ze dne 14. listopadu 2011, kterou se mění část II přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, kterou se stanoví dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů, jejíž transpoziční lhůta uplyne 31. prosince 2012. Předloženým návrhem má rovněž dojít ke zpřesnění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. V širších souvislostech se návrhu dotýká celé spotřebitelské acquis, zejména pak směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních 37

praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku, směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a nově přijaté směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES.

E. Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na rovnost mužů a žen a dopadů na životní prostředí Úprava nemá vliv na životní prostředí ani na rovnost mužů a žen.

F. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet Úprava nemá žádný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Co se týče podnikatelského prostředí a vlivu na spotřebitele, budou mít ohledně výpočtu RPSN zajištěny stejné podmínky ve všech státech EU, což má díky lepší srovnatelnosti usnadnit přeshraniční nabízení i poptávání spotřebitelských úvěrů.

G. Odůvodnění návrhu na vyslovení souhlasu Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení S ohledem na transpoziční lhůtu stanovenou ve Směrnici je nutné, aby navrhovaná právní úprava nabyla platnosti a účinnosti co nejdříve. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.

38

II. Zvláštní část K bodu 1 - k § 1 odst. 1: Reformulace textu zavádí legální definici spotřebitelského úvěru pro účely celého právního řádu, nikoli jen pro účely tohoto zákona. K bodu 2 – k § 2 písm b): Jedná se o reakci na neférové praktiky na trhu, kdy ve snaze vyhnout se působnosti zákona nebývá nově v leasingových smlouvách zakotveno ani právo ani povinnost nájemce koupit najatou věc na konci sjednané doby leasingu, ale pouhá možnost pronajímatele tuto najatou věc nabídnout nájemci ke koupi. Provedenou změnou budou opět právní vztahy plnící stejnou ekonomickou funkci požívat stejné právní ochrany. K bodu 3 – k § 2 odst. 1 písm. c): Jedná se o legislativně technické zpřesnění vycházející z textu transponované směrnice 2008/48/ES, jehož účelem je vyjasnit, že pouze vztahy, které jsou pro spotřebitele zcela bezplatné, jsou vyloučeny z působnosti zákona. K bodu 4 - k § 2 odst. 1 písm. e): Jedná se o legislativně technické zpřesnění. K bodu 5 - k § 3 odst. 1 písm. e): Jedná se o legislativně technické zpřesnění vycházející z textu transponované směrnice 2008/48/ES, od jejíhož textu se nelze odchýlit. K bodu 6 - k § 5 odst. 2: Jedná se o legislativně technické zpřesnění uvádějící konkrétní informační povinnosti, které věřitel poskytnutím informací na formuláři uvedeném v příloze č. 6 splní. K bodu 7 – k § 5 odst. 3 Jedná se o legislativně technické zpřesnění uvádějící konkrétní informační povinnosti, které věřitel poskytnutím informací na formuláři uvedeném v příloze č. 7 splní. K bodu 8 - k § 5 odst. 6 a 7: K § 5 odst. 6: Jedná se o legislativně technické zpřesnění, které staví na jisto, že stejné povinnosti, jaké má věřitel, má též zprostředkovatel. K § 5 odst. 7: Jedná se o dvě o legislativně technická zpřesnění. Za prvé jde o sjednocení terminologie používané zákonem, kdy se namísto ojedinělého použití výrazu „dodavatel zboží“ vkládá výraz „prodejce“, který zákon používá na jiných místech. Zároveň text zákona v souladu s příslušným ustanovením směrnice výslovně konstatuje, že v případě vázaných spotřebitelských úvěrů povinnost nedopadá na prodávajícího či poskytovatele služeb coby zprostředkovatele spotřebitelského úvěru povinnost poskytnout informace, včetně povinnosti poskytnout náležité vysvětlení.

39

K bodům 9 - k § 6 odst. 1: Jedná se o legislativně technické zpřesnění, jehož účelem je postavit na jisto, že uvedená povinnost se na smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vztahuje vždy, bez ohledu na to, zda je sjednávána přímo věřitelem nebo zprostředkovatelem. Zároveň se stanoví některé další požadavky na způsob vyjádření informací uvedených ve smlouvě. K bodu 10 - k § 7 odst. 1: Jedná se o legislativně technické zpřesnění, kterým je v souladu se směrnicí 2008/48/ES lépe naplněn smysl daného ustanovení, ujasněna forma a čas splnění informační povinnosti stanovené ve větě třetí tak, aby splnění této povinnosti odpovídalo co do formy a času splnění povinnosti stanovené ve větě první. K bodu 11 - k § 7 odst. 1: Jedná se o legislativně technické zpřesnění sjednocující terminologii používanou v zákoně. K bodu 12 - k § 7 odst. 4: Jedná se o reakci na fakt, že při sjednání textu směrnice 2008/48/ES byla opominuta existence některých druhů úvěrů sjednaných na dobu neurčitou, mezi něž patří např. kreditní karty a revolvingové úvěry, přestože právě u těchto typů úvěru je průběžné povědomí spotřebitele o čerpané výši úvěru a dlužné částce mimořádně důležité. Jakkoli určité informační povinnosti pro některé typy úvěrů, které jsou zároveń platební službou, jsou upraveny zákonem č. 284/2009 Sb, o platebním styku, tam obsažené informační povinnosti nelze z hlediska spotřebitelského úvěru považovat za dostatečné a tyto informace bude nutné rozšířit např. o údaje o použité úrokové sazbě a minimální částce, která má být spotřebitelem zaplacena. Odkazem na přílohu č. 4 se stanoví stejný rozsah informací, jaký zákon ukládá poskytovat u srovnatelného typu spotřebitelského úvěru sjednaného na dobu neurčitou – úvěru ve formě možnosti přečerpání. K bodu 13 - k § 7 odst. 5: Jedná se o legislativně technické zpřesnění textu, kterým je lépe naplněn smysl daného ustanovení. K bodu 14 - k § 8: Jedná se o zpřesnění působnosti sankčního ustanovení, které bude nově dopadat na všechny případy porušení povinností stanovené v § 6 odst. 1 s výjimkou kritérií jasnosti, výstižnosti a zřetelnosti, která jsou do značné míry subjektivní, a proto z důvodu právní jistoty obou smluvních stran nevhodná pro použití soukromoprávní sankce vycházející z iniciativy spotřebitele. K bodu 15- k § 9 odst. 1: Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti 40

očekávat (např. předpokládaný příjem z projednávaného dědického řízení, prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.). Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při posuzování budoucí schopnosti spotřebitele splácet úvěr se vychází ze stávajícího stavu a presumpce jeho zachování do budoucnosti. Budoucí změny, informace o nichž je již věřiteli známa, je však nutno vzít při posouzení v úvahu (např. když se spotřebitel již nachází ve výpovědní lhůtě z pracovního poměru). Nejde však přitom o získání stoprocentní jistoty, že úvěr bude v budoucnu splacen, neboť není např. možno s jistotou vyloučit, že spotřebitel obdrží výpověď z pracovního poměru či dlouhodobě onemocní. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. K bodům 16 a 17 - k § 10 odst. 1 a 2: Jedná se o legislativně technické zpřesnění, které lépe odráží text směrnice 2008/48/ES a vzorec výpočtu RPSN. K bodu 18 - k § 11 odst. 1: Jedná se o legislativně technické zpřesnění, kterým se na jisto stanoví, že povinnost je splněna až tehdy, když je splněna úplně, včetně dodržení zákonem předepsané formy. K bodu 19 – k § 11 odst. 5: Jedná se o legislativně technické zpřesnění. K bodu 20 – k § 14 odst. 3: Jedná se o legislativně technické zpřesnění. K bodu 21 - k § 14 odst. 4: Jedná se o legislativně technické zpřesnění, kterým se na jisto stanoví, že ručení věřitele bude uplatněno na základě formálního právního úkonu prodejce či poskytovatele služby, nikoli jen na základě jejich neformálního příslibu či ústního vyřízení reklamace. K bodu 22 - k § 15 odst. 1: Jedná se o legislativně technické zpřesnění textu a jeho uvedení do souladu s textem směrnice 2008/48/ES, které by zároveň mělo přispět k posílení právní jistoty obou smluvních stran. K bodu 23 - k § 17 odst. 2: Jedná se o legislativně technické zpřesnění sjednocující terminologii používanou v zákoně. K bodu 24 - k § 17 odst. 2: Jedná se o legislativně technické zpřesnění a reakci na neférové praktiky na finančním trhu, kdy zprostředkovatelé jednají se spotřebiteli s jediným cílem - zajistit sobě odměnu bez toho, aby pro spotřebitele vykonali jakoukoli činnost. 41

K bodu 25 - k § 17a a 17b: K § 17a: V reakci na neférové praktiky zprostředkovatelů působících na trhu spotřebitelských úvěrů se stanoví povinné náležitosti smlouvy, ve které se mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem sjednávaná zprostředkování spotřebitelského úvěru. Nejedná se přitom o zvláštní smluvní typ, ale obdobně jako v případě samotné smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, se jedná o režim, který dopadá na vztah mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem, ať už je založen smlouvou příkazní, mandátní, smlouvou o zprostředkování apod. či jakoukoliv nepojmenovanou smlouvou. Toto ustanovení nijak neupravuje vztah mezi zprostředkovatelem a věřitelem Povinnými náležitostmi smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, jsou písemná forma a uvedení informace o právu spotřebitele na odstoupení od této smlouvy. V případě, kdy odměnu zprostředkovatele platí přímo spotřebitel, musí být v této smlouvě obsaženo i ujednání o odměně zprostředkovatele. Sankcí za nedodržení povinných náležitostí formy je neplatnost této smlouvy. Dále se zavádí v zájmu ochrany spotřebitele povinnost zprostředkovatele poskytnout spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Toto ustanovení nezakládá povinnost uzavírat samostatnou smlouvu, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru v případech, kdy zprostředkovatel jedná jménem věřitele a přímo jménem věřitele uzavírá se spotřebitelem smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (např. prodávající nebo poskytovatel služby jednající jako zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru). Pokud by však i takovému zprostředkovateli měl spotřebitel platit za jeho zprostředkovatelskou činnost odměnu, musí být taková odměna smluvně písemně sjednána. K § 17b: Zavádí se právo spotřebitele odstoupit bez jakékoli sankce od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, pokud ve 14denní lhůtě od uzavření této smlouvy nedošlo na jejím základě ke sjednání spotřebitelského úvěru. Takto formulované pravidlo by mělo chránit jak spotřebitele, vystaveného nekalým praktikám některých zprostředkovatelů, kteří jednají s jediným úmyslem - zajistit sobě provizi a případně další platby od spotřebitele bez toho, že by jakkoli jednali v jeho zájmu, tak poctivé zprostředkovatele, kteří v zájmu spotřebitele poskytnutí spotřebitelského úvěru skutečně vyjednají a spotřebitel se pokusí vyhnout placení provize odstoupením od smlouvy. V zájmu právní jistoty obou stran se stanoví podmínky odstoupení i jeho důsledky včetně pravidla, že odstoupení od smlouvy má účinky ex tunc. S ohledem na některé praktiky zprostředkovatelů, jejichž činnost mnohdy směřuje k zajištění provize za zprostředkování dalších finančních služeb např. životního pojištění, ač je hlavním předmětem smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, staví se na jisto, že odstoupením od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru se ruší (s účinky ex nunc) i případně uzavřené smlouvy o doplňkových službách, jako je např. zmíněné životní pojištění. Právo spotřebitele odstoupit od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru bez jakékoli sankce se vztahuje i na tyto uzavřené doplňkové služby, které zanikají ze zákona v důsledku využití práva, které spotřebiteli dává zákon. Sankcionovat právní důsledky právního jednání, u kterého je kogentně stanoveno, že se děje bez jakékoli sankce, by bylo obcházením zákona a tedy neplatné, i kdyby si možnost sankce za tuto právní skutečnost poskytovatel doplňkové služby či zprostředkovatel se spotřebitelem smluvně sjednal. V zájmu právní jistoty se staví na jisto, že v případě použití prostředků komunikace na dálku se použijí příslušná ustanovení občanského zákoníku upravující odstoupení od smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku.

42

K bodu 26 - k § 18: Vzhledem ke zneužívání směnek a šeků, kterým věřitelé a zprostředkovatelé poškozují spotřebitele, vzhledem k rizikům, které z použití směnky nebo šeku vyplývají pro spotřebitele i tam, kde jich nebylo zneužito v jejich neprospěch, bylo přikročeno k zákazu použití směnky nebo šeku ke splacení nebo k zajištění splacení spotřebitelského úvěru. Za případnou škodu vzniklou spotřebiteli porušením tohoto ustanovení odpovídá společně a nerozdílně věřitel i zprostředkovatel spotřebitelského úvěru. K bodu 27 - k § 18a a 18b: K § 18a: Jedná se o reakci na praktiky poškozující spotřebitele, kdy věřitelé na dlužnících požadují zajištění ve výši, která bývá ve výrazném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. Ochrana poskytovaná dlužníkům zákonem č. 120/2001 Sb., exekuční řád, není v těchto případech dostačující, zejména s ohledem na závěrečnou fázi vymáhání dluhu, které se týká. Věřitelé v takových případech často vědomě porušují princip zodpovědného úvěrování a při půjčování peněz oproti zástavě spoléhají na výnos z prodeje zástavy při vědomí, že dlužník úvěr nebude schopen splácet. Jde o zabránění nejvýraznějším excesům na trhu s úvěry, nikoli o vyloučení možnosti zajištění pohledávky např. zřízením zástavního práva k nemovitosti u neúčelových hypotečních úvěrů, kdy hodnota nemovitosti poskytnuté jako zajištění již v okamžiku poskytnutí úvěru podstatně převyšuje výši poskytnutého úvěru, za předpokladu, že bude dodržena zásada zodpovědného úvěrování dle § 9 odst. 1 a věřitel se nebude primárně spoléhat na očekávanou realizaci zajištění s ohledem na vysokou pravděpodobnost neschopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V souladu se systematikou stávajícího i budoucího občanského zákoníku, jakož i poznatky právní teorie, se pod pojem zajištění řadí též institut smluvních pokut. Přiměřenost hodnoty zajištění úvěru se posuzuje k okamžiku poskytnutí úvěru, nikoli ke konci doby jeho splatnosti, kdy je zřejmé, že poměr mezi zajišťovanou částkou a hodnotou poskytovaného zajištění je jiný než v době poskytnutí úvěru. K § 18b: Jedná se o reakci na neférové praktiky, kdy spotřebitel je při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru odkázán či přesměrován na telefonní čísla, která jsou zpoplatněna vysokými sazbami tak, že hovory na ně uskutečněné stojí spotřebitele částky v tisících, někdy i desetitisících korunách. Často jediným cílem použití těchto telefonních čísel s vyjádřenou cenou (cenu hovorného na tato čísla lze vyčíst z telefonního čísla samého), legislativně upravených v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu, je od spotřebitele získat toto vysoké hovorné, nikoli mu pomoci se sjednáním spotřebitelského úvěru. Na škodu vzniklou spotřebiteli porušením tohoto ustanovení se použijí obecná ustanovení o náhradě škody. K bodu 28 - k § 20: Jedná se o legislativně technické zpřesnění, kterým se dosahuje plného pokrytí povinností obsažených v zákoně odpovídajícími správními delikty. Výše sankcí se upravuje tak, aby odpovídala sankcím v ostatních sektorových předpisech na finančním trhu. K bodům 29 a 30 - k § 22 odst. 2 a 3: Jedná se o legislativně technické zpřesnění, které v prvé řadě stanoví v souladu se směrnicí 2008/48/ES na jisto, že na spotřebitelské úvěry určitého typu se použije též ustanovení § 5 odst. 3, které pro spotřebitelské úvěry daného typu umožňuje splnit informační povinnost poskytnutím těchto informací na formuláři uvedeném v příloze č. 7 tohoto zákona a ustanovení § 9 odst. 1, které pro stejný typ spotřebitelských úvěrů stanoví povinnost posoudit

43

úvěruschopnost žadatele o úvěr. Sekundárně toto ustanovení reaguje na vložení nového odstavce 4 do § 7 a tedy zpřesňuje odkaz na ustanovení daného paragrafu. K bodu 31 - k Příloze 1 Jedná se o legislativně technické zpřesnění, kterým je dosažen maximální soulad standardních informací v reklamě s jejich předlohou obsaženou ve směrnici 2008/48/ES. K bodu 32 - k Příloze 2 části I. písm. f) Jedná se o legislativně technické zpřesnění sjednocující terminologii používanou v zákoně. K bodu 33 - k Příloze 2 části II. odst. 1 a 3 Jedná se o legislativně technické zpřesnění sjednocující terminologii používanou v zákoně. K bodu 34 - k Příloze 2 části II. odst. 4 písm. a) bod 3 Jedná se o legislativně technické zpřesnění sjednocující terminologii používanou v zákoně. K bodu 35 - k Příloze 3 odst. 1 písm. e) Jedná se o legislativně technické zpřesnění sjednocující terminologii používanou v zákoně. K bodům 36 a 37 - k Příloze 5 Jádro transpozice. Jedná se o úpravu dodatečných předpokladů pro výpočet RPSN vycházející z transponované Směrnice, vzhledem ke skutečnosti, že původní dodatečné předpoklady obsažené ve směrnici 2008/48/ES nebylo možné či vhodné aplikovat na některé z široké škály spotřebitelských úvěrů poskytovaných v různých zemích EU. K bodu 38 - k Přílohám 6 a 7: Jedná se o legislativně technické zpřesnění znění příloh tak, aby maximálně odpovídaly svým předlohám ve směrnici 2008/48/ES. K článku II. K bodu 1: Z důvodu právní jistoty je nutno na jisto postavit, že úpravy provedené v § 6 zákona č. 145/2010 Sb., neplatí retroaktivně. Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřená do doby nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 145/2010 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Odpovídající sankce, vycházející ze znění zákona č. 145/2010 Sb. účinného ke dni uzavření smlouvy, se uplatní pouze tehdy, když by byl porušen zákon v tehdy účinném znění. K bodu 2: Z důvodu právní jistoty je nutno na jisto postavit, že úpravy provedené v § 18 zákona č. 145/2010 Sb., neplatí retroaktivně. Směnky a šeky použité podle dosavadní úpravy se řídí dosavadní úpravou i přes to, že od okamžiku nabytí účinnosti tohoto zákona je jejich použití zakázáno.

44

K bodu 3: Z důvodu právní jistoty a s ohledem na možné již vynaložené náklady na tisk formulářů pro poskytování informací požadovaných zákonem č. 145/2010 Sb. se stanoví přechodné období v délce jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po kterou bude možno používat formuláře vytištěné v souladu s přílohami č. 6 a č. 7 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném do doby nabytí účinnosti tohoto zákona. K článku III. V souladu se Směrnicí se stanovuje účinnost na 1. ledna 2013. V Praze dne 22. srpna 2012

předseda vlády RNDr. Petr Nečas v zastoupení místopředsedkyně vlády a předsedkyně Legislativní rady vlády Mgr. Karolína Peake, v. r.

ministr financí Ing. Miroslav Kalousek, v. r.

45

2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Čl. I

Recommend Documents