PARLAMENT âESKÉ REPUBLIKY
1 2 4 6
3 5 7
1. Setkání senátora M. Antla se zástupci Českého červeného kříže / 2. Přijetí delegace Senátu Parlamentu Senegalské republiky předsedou VZOB J. Dienstbierem / 3. Velvyslanec Státu Izrael v ČR Y. Levy s předsedou Senátu P. Sobotkou / 4. Seminář Možnosti snížení emisí skleníkových plynů / 5. Setkání předsedy Senátu P. Sobotky se zástupci České besedy Záhřeb / 6. Výstava „Lidé a jiné bytosti“ / 7. Návštěva předsedy Národní rady Slovenské republiky R. Sulíka v Senátu
obalka_4_1.indd 4-1
4/2010
KONâÍ 7. FUNKâNÍ OBDOBÍ SENÁTU 4.11.10 11:16
Obsah Schůze Senátu 1 Editorial předsedy Senátu 2 Schůze Senátu Jan Knotek 4 Senátní návrhy zákonů o třetím odboji a o majetkovém vyrovnání Jiří Liška 6 Nová vláda poprvé v Senátu Květa Kozáková 7 Předsedové Parlamentů zemí V4 na Slovensku Petr Kostka
2
Setkání evropských výborů 8 Setkání evropských výborů zemí V4 Luděk Sefzig 10 Senátoři u Lužických Srbů Jaromír Jermář 12 Senát – aktivní součást zahraniční politiky 16 Ve stínu války a voleb Jefim Fištejn 18 Rozhovor s místopředsedou Senátu Petrem Pithartem Květa Kozáková
8
20 Volby do Senátu 2010 24 Senát pro krajany Marcel Chládek Tomáš Grulich 26 Senát – místo k jednání 29 Statečný člověk Alois Eliáš Petr Pithart 30 Regionální kaleidoskop 33 Kulturní léto úspěšné Květa Kozáková
Zahájení krajanského festivalu 24
Kulturní léto v Senátu 33
34 Co také zaznělo na schůzích Senátu 36 Legendy Valdštejnského paláce Bohumil Dušek 38 Ve stručnosti 40 Křížovka o ceny
Foto na titulní straně: Martin Vlček
obalka_2_3.indd 2-3
1
2
3
4
5
6
1. Velvyslanec Republiky Srbsko v ČR V. Vereš s předsedou VZOB J. Dienstbierem / 2. Přijetí Chargé d’Affaires Spojených států amerických J. Ordwaye místopředsedou Senátu P. Pithartem / 3. Setkání senátorů Výboru pro záležitosti EU s předsedou Parlamentu Grónska J. Motzfeldtem / 4. Beseda senátora J. Hálka se studenty z Olomouce / 5. Výstava T. G. Masaryk a rodina v historických prostorách Valdštejnského paláce / 6. Předseda Senátu P. Sobotka s předsedou Parlamentu Finska S. Niinistem
4.11.10 11:15
Editorial
Dear readers, the current issue brings you the results of the regular Senate elections. Every other year, one third of the Senate is re-elected and 27 new faces come to the Senate benches. This year, this has been the case of 21 new senators because 6 personalities defended their mandates. I am very happy that our citizens trusted me again and gave me the opportunity to further participate in shaping our parliamentary chamber. Please, believe me that together with other senators I will see to it that the Senate live up to its reputation of a wise, fair and correct parliamentary chamber. You can also find out what Petr Pithart, the first President of the Senate, thinks about the change of the face of the senator corps during 15 years of its existence. We will also introduce several bills proposed by senators and we will take a closer look at bills turning back to the past – a settlement of the property injustice from the totalitarian time and a bill on anti-communist resistance. Do you know what General Alois Eliáš and the Senate have in common and why a memorial tablet has been unveiled on the front of the Kolowrat Palace? You will find the answers in the current issue as well. Regular sections as news from constituencies and an overview of events and international relations of the Senate wait for you as usual. Year by year, the Cultural Summer in the Senate gets more and more successful, regular cultural Thursdays in the Waldstein Garden attract more and more fans. You will find out how we rewarded our most loyal visitors. Let me finish by wishing you Merry Christmas, you may enjoy our Christmas singing in the Waldstein Garden in the beginning of December or the Christmas exhibition in the Exhibition Hall of the Senate that will be open for you even during Christmas holidays.
Vážení a milí čtenáři, z dnešního čísla se dozvíte výsledek pravidelných voleb do Senátu. Každý sudý rok se Senát z jedné třetiny obměňuje, v senátorských lavicích zasedá 27 nových tváří. V letošním roce je to 21 nových senátorů a senátorek, protože 6 osobností svůj senátorský mandát obhájilo. Jsem velmi potěšen, že i mně dali občané znovu důvěru a že budu moci podobu naší horní parlamentní komory dále spoluvytvářet. Věřte, že i nadále se vynasnažím a se mnou ostatní senátorky a senátoři, aby Senát dostál své pověsti moudré, spravedlivé a korektní parlamentní komory. V dnešním čísle se také můžete dočíst, jak se dle názoru prvního předsedy Senátu Petra Pitharta změnila tvář senátorského sboru za téměř 15 let existence Senátu. Přestavíme vám také několik senátních návrhů zákonů, které senátoři připravili, blíže se tentokrát zabýváme návrhy obracející se do minulosti – jednak majetkové narovnání z dob totality a jednak návrhem zákona o protikomunistickém odboji. A víte, jakou souvislost má armádní generál Alois Eliáš a Senát? A proč mu byla na budově Kolovratského paláce odhalena pamětní deska? Odpověď naleznete také v našem dnešním čísle. Samozřejmě na vás čekají také pravidelné rubriky jako zprávy z regionů nebo přehled akcí i zahraničních aktivit Senátu. Kulturní léto v Senátu je rok od roku úspěšnější, pravidelné kulturní čtvrtky ve Valdštejnské zahradě lákají čím dál více příznivců. Jak jsme své nejvěrnější návštěvníky odměnili, i to se z časopisu dozvíte. Na závěr mi dovolte, abych vám všem popřál příjemné prožití vánočních svátků, třeba i při vánočním zpívání ve Valdštejnské zahradě na začátku prosince, nebo na vánoční výstavě ve Výstavní síni Senátu, která pro vás bude otevřena i během všech svátečních dní.
1
01_editorial.indd 1
Senát
4.11.10 10:03
Legislativa
SCHÒZE SENÁTU B
ěhem měsíců srpna a září se Senát sešel na dvou schůzích. Vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna ještě zcela nerozběhla svoji činnost na plné obrátky, nebyl Senátu postoupen žádný návrh zákona k dokončení legislativního procesu. První zákony schválené Poslaneckou sněmovnou a postoupené Senátu tak přijdou na pořad schůze až koncem října. Ve sledovaném období Senát projednal mimo jiné osm senátních návrhů zákonů, dvě informace vlády a několik evropských dokumentů.
Návrhy kandidátů na ombudsmana Senát je spolu s prezidentem České republiky oprávněn předkládat Poslanecké sněmovně kandidáty na funkci Veřejného ochránce práv. Vzhledem k úmrtí dosavadního ombudsmana Otakara Motejla musel Senát přistoupit k výběru vhodných kandidátů na tento post nejen dříve, než původně očekával, ale díky rozhodnutí Poslanecké sněmovny dokonce dvakrát. V Poslanecké sněmovně totiž nezískal při první volbě potřebnou většinu ke zvolení Veřejným ochráncem práv ani jeden z navrhovaných kandidátů. Proto Senát přistoupil na své 22. schůzi k výběru nových kandidátů. Za kandidáty Senátu byli zvoleni bývalý ústavní soudce Pavel Varvařovský a předseda Židovské obce v Praze František Bányai. Následně Poslanecká sněmovna na své 4. schůzi zvolila Veřejným ochráncem práv Pavla Varvařovského.
nátorům, neboť dle jeho slov přispívá k upevnění pozice České republiky v rámci Evropské unie. V rámci tohoto bodu pak senátoři zvláště zdůrazňovali dodržování principu subsidiarity. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se rozšířila možnost národních parlamentů ovlivnit podobu legislativních návrhů přijímaných na úrovni Evropské unie. Trend rostoucí role národních parlamentů je pak prohlouben zejména jejich úlohou strážce dodržování zásad subsidiarity. Tato úloha by se měla realizovat prostřednictvím mechanismů tzv. žluté a oranžové karty, jež jsou nástrojem kontroly dodržování této zásady. Národní parlamenty zasílají Evropské komisi, Evropskému parlamentu a Radě formou odůvodněného stanoviska své výhrady navrhované k unijní legislativě. Při projednávání návrhu směrnice Evropské komise o pobytu cizích státních příslušníků za účelem sezónního zaměstnání přijal Senát usnesení upozorňující na porušení principu subsidiarity. Senátoři v usnesení zároveň zdůrazňují potřebu rozlišovat mezi mechanismem kontroly subsidiarity národními parlamenty a politickým dialogem národních parlamentů s Evropskou komisí. Ve smyslu usnesení následně rozeslal předseda Senátu Přemysl Sobotka dopis předsedovi Evropské komise J. Barrosovi, předsedovi Evropského parlamentu J. Buzkovi a všem předsedům parlamentů členských zemí Evropské unie.
Zelená kniha Ochrana lesů Evropská legislativa Vzhledem k tomu, že v současné vládě není křeslo ministra pro evropské záležitosti, musí ke všem informacím, které vláda předkládá Senátu a jejichž gestorem není některé ministerstvo, vystupovat vždy premiér. Díky tomu mají senátoři naději, že se s premiérem na svých jednáních setkají výrazně častěji, než tomu bylo doposud zvykem. Zároveň tím vláda dává Senátu najevo, že si jeho rozhodnutí a stanovisek váží a že díky zájmu Senátu o dění v Evropské unii má snadnější pozici při obhajování svých stanovisek během jednání nejvyšších orgánů Evropské unie. Velmi pěkně o tom premiér Petr Nečas hovořil právě při projednávání Výroční zprávy za rok 2009 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty. Zmínil, že o českém Senátu se velmi často hovoří a počtem 27 zaslaných stanovisek v loňském roce patří mezi nejaktivnější komory v rámci celé Evropské unie. Zároveň za tuto aktivitu Senát ocenil a poděkoval za ni všem se-
Senát
Senátoři se rovněž věnovali Zelené knize Ochrana lesů a související informace v EU – příprava lesů na změnu klimatu. Cílem této knihy je zahájení veřejné diskuse na téma, jak budou lesy připraveny na změny klimatu a vůbec na změny veškerých podmínek souvisejících s lesy v celé Evropě. Senátoři v přijatém usnesení považují zdravé lesy za nezbytnou podmínku jejich úspěšné adaptace na změnu klimatu, neboť právě lesní ekosystémy jsou schopné účinně vázat uhlík z emisí oxidu uhličitého jako klíčového skleníkového plynu do své biomasy a půdy. Tím dle usnesení Senátu přispívají ke snižování negativních účinků tzv. skleníkového efektu. Zároveň senátoři apelovali na Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy Evropské unie přesně definovala, které informace je potřebné na celoevropské úrovni shromažďovat, a zajistila ucelený informační systém a monitoring stavu lesů, který bude využitelný pro lepší koordinaci politik členských států v této oblasti.
2
02_03_Schuze.indd 2
4.11.10 10:04
Senátní návrhy zákonů Senátoři na 22. schůzi schválili návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Lišky a dalších senátorů o účastnících protikomunistického odboje a účastnících odporu proti komunismu a o změně zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o protikomunistickém odboji). Jak uvedl zástupce skupiny předkladatelů, tento zákon chce být morálním oceněním mužů a žen, kteří s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku bránili hodnoty svobody a demokracie. Nezakládá titul na odškodnění ani na nějaké významné materiální výhody. Na druhé straně není jen abstraktním, hromadným a neadresným konstatováním toho, že tu existoval odboj a odpor proti totalitě. Umožňuje identifikovat konkrétní lidi a projevit jim tak i osobní mravní ocenění. Dále Senát projednal v prvním čtení celkem šest návrhů senátních návrhů zákonů. Jednalo se o návrh senátního návrhu zákona senátora Marcela Chládka, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jenž si klade za cíl úplné zrušení nových maturit. Dalším zákonem přikázaným v prvním čtení je návrh senátního návrhu zákona senátora Jana Hajdy a dalších senátorů, kterým se mění zákon č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Jeho hlavním záměrem je odstranit nekonečné prodlužování restitučního řízení v případě nečinnosti domnělé oprávněné osoby, pokud se domnělá oprávněná osoba se svým nárokem neobrátí na soud. Cílem návrhu senátního návrhu zákona senátorů Vítězslava Jonáše, Jiřího Bise, Tomáše Julínka, Petra Víchy, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, je posílení příjmů krajů a obcí, na jejichž území se nachází významná výrobna elektřiny. Úpravou voleb do Poslanecké sněmovny se zabývá návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Oberfalzera, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jednak navrhuje umožnit voliči udělit preferenční hlas šesti kandidátům na témže hlasovacím lístku a zároveň navrhuje snížit minimální hranici počtu preferenčních hlasů nutných k získání přednostního mandátu z pěti procent na čtyři. Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Lišky a dalších senátorů o vypořádání majetkových podílů v souvislosti s transformací zemědělských družstev a o změně některých zá-
konů se pak zaměřuje na otevření možnosti postoupení nevypořádaných majetkových podílů na český stát, který by je přezkoumal, převzal, vypořádal a zároveň vymáhal plnění od povinných osob tak, aby dokončení transformace zůstalo fiskálně neutrální. Konečný časový horizont dokončení transformace jsou čtyři roky od účinnosti zákona. Záměrem předkládaného návrhu senátního návrhu zákona senátora Petra Pakosty a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je sjednotit pro osoby samostatně výdělečně činné právní úpravu splatnosti doplatku pojistného na všeobecné zdravotní pojištění s úpravou splatnosti doplatku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu Tato Úmluva byla jedinou možnou mezinárodní smlouvou, kterou senátoři mohli projednávat. Účelem této Úmluvy je zohlednit nové okolnosti v boji proti dopingu, posílit činnost národních antidopingových organizací a vytvořit celosvětově smluvní rámec pro společný boj vládních i nevládních organizací proti dopingu. Tuto Úmluvu již Česká republika ratifikovala. Předmětem ratifikačního procesu byla změna Přílohy č. 1, která spočívá v aktualizaci a doplnění o nově zařazené látky a metody s dopingovým účinkem. Změna Přílohy č. 1 byla schválena ve dnech 26. až 28. října 2009 na konferenci smluvních stran konané v Paříži. K ratifikaci této úmluvy dali senátoři souhlas.
Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2009 S touto zprávou vystoupil před senátory poprvé jako guvernér České národní banky pan Miroslav Singer. Konstatoval, že finanční trhy České republiky se ukázaly být vůči finanční krizi značně odolné a přímé dopady výkyvu na světových trzích na subjekty českého trhu nebyly významné. Navzdory nepříznivému ekonomickému vývoji, kterým nás samozřejmě světová krize zasáhla a čímž způsobila hospodářskou recesi, vykázaly subjekty českého finančního trhu jako celek dobré hospodářské výsledky. Dokonce se dá hovořit o tom, že finanční stabilita u nás je naplňována v míře v Evropě spíše neobvyklé. Zároveň připomněl stále intenzivnější zapojení České národní banky do spolupráce v rámci mezinárodních a evropských struktur. Senátoři pak po krátké rozpravě vzali Zprávu o dohledu nad finančním trhem za rok 2009 na vědomí. Jan Knotek organizační odbor Kanceláře Senátu
3
02_03_Schuze.indd 3
Senát
4.11.10 10:04
Legislativa
O PROTIKOMUNISTICKÉM ODBOJI Návrh senátního zákona o protikomunistickém odboji byl v Senátu schválen v březnu roku 2008, ale až do června 2010 nebyl poslanci projednán. Obměna dolní komory Parlamentu dává nyní naději, že by se jeho schválení podařilo.
Ú
silí o uznání a ocenění protikomunistického odboje a odporu má své kořeny již na začátku 90. let, tedy bezprostředně po pádu totalitního režimu. Legislativní vypořádávání se s obdobím nesvobody se ale vcelku srozumitelně zaměřovalo především na zmírnění nespravedlností, které předchozí čtyřicetiletí přineslo, a v menší míře i na hledání nejen politické, ale též trestněprávní odpovědnosti za způsobená příkoří. V roce 1993 se sice ještě podařilo – přes velkou nechuť levice a komunistů a jejich následovníků ve všech politických stranách – prosadit zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, kde se pojem „odboj“ explicitně objevuje, na podrobnější právní úpravu oceňující aktivní odpůrce nelegitimní a zločinné moci se však již nedostalo a kvůli rozpadu Československa nebyla probíhající zákonodárná iniciativa dokončena. Přitom faktické překonání a zřeknutí se určité neblahé etapy v dějinách státu by se vždy mělo opírat o tři základní pilíře: nápravu křivd včetně rehabilitace a odškodnění obětí, pojmenování a potrestání viníků a konečně vyzdvihnutí statečných lidí, kteří se útlaku bránili a jeho odstranění ve výsledku napomohli. Tak tomu bylo po druhé světové válce a dost dobře není důvodu, abychom stejný přístup neuplatnili i po době komunistické diktatury. Byla to zejména Konfederace politických vězňů, která na tento nedostatek v procesu vyrovnání se s totalitní minulostí neustále upozorňovala. Přímým podnětem pro zákonodárnou iniciativu, jejímž cílem bylo morální ocenění účastníků protikomunistického odboje a odporu, se stalo přijetí obdobné právní normy na Slovensku. Návrh zákona byl v Senátu schválen v březnu roku 2008, sociální demokracie a komunisté ve Sněmovně se však zasadili o to, aby až do června 2010 nebyl projednán. Obměna – včetně generační – dolní komory Parlamentu dává nyní naději, že by to na druhý, resp. třetí pokus vyšlo. Vlastní obsah zákona je z principu docela složitý, protože se týká dlouhého čtyřicetiletého období a konkrétních lidských osudů a příběhů, které se nikdy nedají bezezbytku podchytit v paragrafech. Museli jsme proto vážit každé slovo, aby na jedné straně byly stanoveny jasné mantinely, kdo a proč si ocenění zaslouží, na straně druhé nebyly nějakým taxativním výčtem neodůvodněně některé skutky či činnosti opomenuty. Jsem přesvědčen, že se nám to v předkládaném znění podařilo. V Senátu již schválená právní norma nezakládá titul pro odškodnění ani významné materiální výhody, zároveň ale není jen abstraktním a neadresným konstatováním toho, že tu existoval odvážný odboj a odpor proti totalitě. Umožňuje identifikovat konkrétní lidi a projevit jim i osobní mravní ocenění, v tomto smyslu chce být dovršením a naplněním již zmíněného zákona o protiprávnosti komunistického režimu z roku 1993. Rozdílně od legislativní úpravy na Slovensku rozlišuje mezi dvěma způsoby postavení se proti komunistickému režimu, mezi odbojem a odporem.
Senát
Jejich zaměření je stejné, tj. svrhnout nebo oslabit totalitní moc v Československu a obnovit zde svobodu a demokracii. Rozdíl je dán především mírou podstupovaného rizika (v případě odboje trest smrti nebo dlouholetý žalář), volbou prostředků a kontextem, v němž byly dané akce vykonávány. Jedná se mj. o postižení toho, že stejné činy (např. sepisování a rozšiřování protikomunistických petic, členství v ilegální organizaci) představovaly něco jiného v padesátých a něco jiného v osmdesátých letech. Rozlišení je nutné i proto, že návrh přiznává účastníkům odboje statut válečného veterána: jejich činnost by tedy měla vykazovat posouzení vlastní situace jako jakéhosi „válečného stavu“. Zákon se již svým názvem hlásí k I. a II. odboji, které také v klasickém slova smyslu nebyly legální, a připomíná, že odboj proti státní moci, která neumožňuje výkon ani těch nejzákladnějších lidských práv, je legitimní, že je projevem práva na odpor. Proti senátnímu návrhu se během posledních dvou let ozvalo nemálo kritických hlasů, jejich postupně se obměňující a mnohdy i vnitřně si odporující charakter jasně nasvědčuje tomu, že nejde ani tak o výhrady k jednotlivým ustanovením, jako o odmítnutí vlastního záměru a podstaty zákona. Naprosto negativní stanovisko komunistů – jak nynějších, tak bývalých – jsem schopen pochopit, i když mě mrzí a bohužel utvrzuje v tom, jak obtížně je člověk schopen zříci se vlastního pomýlení. Pozici sociální demokracie příliš nerozumím. Hlásí-li se náš stát ke svobodě a demokracii, neměl by přeci zapomínat na ty, kteří dané hodnoty bránili v dobách ohrožení národního společenství. Bude to znamenat odmítnout mnohdy účelově podsouvaná tvrzení, že vlastně všichni jsme byli stejnými oběťmi, respektive viníky. Nebylo tomu tak, ale to jistě nekomunistická levice z vlastní historie moc dobře ví. Utlačovatelé si zaslouží odsouzení, oběti odškodnění, hrdinové úctu. Stát – zejména právě v onom třetím případě – nemůže něco takového nadekretovat nebo vynucovat, ale zároveň by se měl k uvedeným základním principům přihlásit a podpořit je. Vyzdvihuje-li naše země v zákoně o válečných veteránech, ale i v celé řadě dalších státních aktů ideály vlastenectví, cti a statečnosti, nemůže z daného postoje vyloučit celé jedno historické období jen proto, že mnoho z nás se na udržení bývalého režimu aktivně podílelo nebo si jen nechce přiznat, jak hluboce se ve svém postoji a jednání kdysi mýlilo či prostě bálo. Zvláště historici a historizující politici by měli vědět, že není dobré podceňovat význam pozitivních příkladů a vzorců chování pro společnost. Mnohokrát v minulosti se ukázalo, že se to nevyplácí. Také proto přicházím znovu s návrhem zákona o účastnících protikomunistického odboje a odporu. Navíc jsem přesvědčen, že měl v naší zemi platit již dávno. MVDr. Jiří Liška místopředseda Senátu
4
04_05_Liska.indd 4
4.11.10 10:04
Senátní návrhy zákonÛ
O VYPO¤ÁDÁNÍ MAJETKU B¯VAL¯CH JZD Senátní návrh zákona Dokončení vypořádání majetkových podílů oprávněným osobám z transformace zemědělských družstev se snaží napravit majetkové křivdy napáchané v dobách kolektivizace.
V
ýznamnou součástí snahy se vypořádat se čtyřicetiletým nánosem dědictví komunistické éry byla kromě mimosoudních i soudních rehabilitací také snaha o materiální nápravu cestou restitucí zejména fyzických osob. Navrácení znárodněných majetků se týkalo zejména nemovitostí (domovní a bytový fond), což v případě majetků zemědělských znamenalo navracení zemědělské a lesní půdy, usedlostí s hospodářským zázemím a náhrad za alespoň rámcový rozsah znehodnocení a za živý a mrtvý inventář pohlcený kolektivizací zemědělství. Rozsahem nevelkou součástí (100–250 mld. Kč) celkového gigantického zpětného přesunu majetků původním vlastníkům (v hodnotě cca 1,5 bilionu Kč) byl také proces nazývaný transformace Jednotných zemědělských družstev (JZD), týkající se rozsáhlé skupiny cca jednoho milionu oprávněných osob. Tento proces byl neodmyslitelnou součástí restituční nápravy v oblasti zemědělství a opíral se o klíčový zákon č. 229/91 Sb. (zákon o půdě) a jeho „prováděcí část“ zákon transformační č. 42/92 Sb. Časovým odložením vypořádání pro jednu ze skupin oprávněných osob o 7 let – v tomto případě osob, které z velkého množství různých důvodů nechtěly nebo nemohly začít hned hospodařit – byl vytvořen prostor pro pohyb majetku spravovaného povinnými osobami. Část těchto původních zemědělských družstev se už během oné sedmileté lhůty (tedy od roku 1992 do roku 1999) přeměnila na další podnikatelské subjekty, právnické osoby a převedla do nich ještě použitelný majetek včetně majetku oprávněných osob, a tím najednou „vyřešila“ jednak svůj finanční závazek vůči oprávněným osobám majetkovým vyprázdněním původního družstva, a hlavně získala nyní již k volnému použití majetkové hodnoty, které podle zákona patřily dosud nevypořádaným oprávněným osobám. Tato lidově řečeno otevřená krádež v právní terminologii zahrnuje řadu důvodných podezření ze spáchání trestných činů, jako neoprávněné užívání cizí věci, zvýhodňování věřitele (v oblíbeném systému někomu transformační podíly vypořádáme a někomu ne) a dále v pokračování těchto kauz může jít o porušení povinnosti v řízení o konkurzu a vyrovnání či zneužívání informací v obchodním styku. Počty osob, kterým nebyly jejich majetkové podíly z transformace vypořádány, nejsou přesně známy, protože od samého počátku se transformační proces řídil rozhodující zásadou: majetky, které různými způsoby přešly do vlastnictví JZD, měly být v naturální a hodnotové výši zase oprávněným osobám vráceny tím konkrétním JZD nebo jeho nástupcem jako podíl na celém čistém jmění družstva. Tím byla zaručena fiskální neutralita ve vztahu ke státnímu rozpočtu (tedy bez jeho finanční účasti) a zároveň nastaven vztah mezi družstvem a každou oprávněnou osobou. Dodnes se tedy počty nevypořádaných oprávněných osob s původními transformačními podíly odhadují na několik set. Celková výše nevypořádaných transformačních podílů je dnes odhadována mezi 5 až 10 mld. Kč. Navrhovaný nový zákon o vypořádání majetkových podílů v souvislosti s transformací zemědělských družstev reaguje na dvě závažné a přetrvávající skutečnosti. Přes nesporný nárok
oprávněných osob na plné vypořádání jejich majetkového podílu, který i podle rozsudku ústavního soudu ČR je vlastnictvím (a už jen z tohoto titulu je například nepromlčitelný), se ho tyto osoby nebyly schopné domoci, a to často ani soudní cestou. Vzhledem ke skutečnosti počátečního odložení vymahatelnosti tohoto podílu o 7 let tak oprávněné osoby většinou nemohly své právo realizovat. Proto nyní stát nabízí (kromě souběžné možnosti dohody) také převod majetkového podílu nebo jeho nevypořádané části na státní instituci – Pozemkový fond ČR – tak, aby sám oprávněné osoby vypořádal a závazky povinných osob, od platnosti zákona již pohledávky státu vůči povinným osobám, vymohl sám. Druhou skutečností je fakt dosavadního nerozdělení tzv. restituční rezervy – částky oddělené poměrnou částí z majetkových podílů všech oprávněných osob na nároky později se přihlásivších či soudně rozhodnutých dalších osob. Tato rezerva totiž nebyla do výpočtu transformačního podílu zahrnuta do termínu schválení transformačního projektu na přelomu let 1992/3. Všichni aktéři tohoto procesu včetně většiny povinných osob uznávají nespravedlnost, kterou jsou postiženy ty oprávněné osoby, jež dosud nebyly vypořádány z procesu transformace družstev. Nejenže pro ně prostě nebyl naplněn zákonný nárok ani po mnoha letech od nejzazšího zákonného termínu jeho splatnosti, ale jejich hořké pocity jsou umocněny nezaviněnou nerovností s většinou jejich „šťastnějších“ spoluobčanů a často sousedů, kteří své transformační nároky obdrželi a dlouhá léta je mohli užívat a třeba úspěšně investovat. Rozhodující část zodpovědnosti za tento stav nesou povinné osoby a uvnitř jejich množiny konkrétní funkcionáři, z nichž značná část použila a dodnes používá cizí majetek ne-li rovnou ke svému obohacení, tak rozhodně ke svému podnikání. Proto je v navrhovaném zákoně nově pamatováno také na jejich osobní odpovědnost za škodu, způsobenou jejich prokázaným zaviněním. Samostatnou a smutnou kapitolou jsou také chování a výsledky naší soudní moci ve vztahu k oprávněným osobám. Projít úspěšně soudním procesem až ke zdárnému výsledku se podařilo jen málokomu. Pěti až patnáctileté martyrium končící u Ústavního soudu ČR, nebo dokonce u Soudu pro lidská práva ve Štrasburku musely absolvovat z oprávněných osob u prvoinstančních soudů stovky a u nejvyšších soudních instancí desítky osob. U zmíněného mezinárodního soudu pro lidská práva leží v této chvíli již 9 žalob na naši republiku, z toho první žaloba již byla přijata k projednávání a Česká republika byla vyzvána, aby podala vysvětlení, co vykonala pro zjednání práva konkrétní oprávněné osoby. Hořká příchuť desetileté lhostejnosti k nedobytnosti práva je umocněna skutečností, že jde téměř bez výjimky o osoby v minulosti okradené, dnes většinou staré a neschopné namáhavé a drahé letité aktivity soudních sporů. Věřím tedy, že můj záměr má vyvážený a opodstatněný důvod, aby byl Senátem, vládou a Poslaneckou sněmovnou odsouhlasen. MVDr. Jiří Liška místopředseda Senátu
5
04_05_Liska.indd 5
Senát
4.11.10 10:04
NOVÁ VLÁDA POPRVÉ V SENÁTU N
a 22. schůzi Senátu mimo jiné vystoupil i předseda vlády České republiky Petr Nečas. Úvodem svého projevu vyjádřil přesvědčení o dobré spolupráci ministrů a Senátu. „Dovolte mi, abych vás jménem svým i jménem vlády České republiky pozdravil a především vyjádřil přesvědčení, že dobrá komunikace mezi vládou České republiky a Senátem Parlamentu České republiky bude pokračovat. A chci říci jednoznačně, že z mé strany i ze strany mých dalších 14 vládních kolegů tady bude maximální zájem s horní komorou českého Parlamentu dobře komunikovat, zúčastňovat se jednání, zúčastňovat se i konzultací a práce výborů Senátu apod. Máme maximální zájem na tom, aby Senát Parlamentu České republiky byl plnohodnotně zařazen do legislativní práce vlády České republiky. A chci také vyjádřit jménem svým i jménem svých kolegů to, že se na tuto spoluprá-
Předseda Senátu Přemysl Sobotka s premiérem Petrem Nečasem na setkalo vedle premiéra i dalších sedm ministrů. „Je to historicky poprvé, kdy se nová vláda schází s představiteli horní komory, a já doufám, že se z toho stane pravidlo,“ řekl při večeři předseda Senátu Přemysl Sobotka. Premiér Petr Nečas za celou vládu slíbil, že ministři budou horní komoře českého Parlamentu věnovat stejnou pozornost jako Poslanecké sněmovně a že se Senátem budou spolupracovat. „Je to v zájmu občanů této země,“ dodal premiér Petr Nečas. Mgr. Květa Kozáková odbor vnějších vztahů a služeb Kanceláře Senátu
ci velmi těšíme,“ uvedl mimo jiné P. Nečas. Ve svém vystoupení pak senátorky a senátory informoval o pozicích vlády na jednání Evropské rady v září. K danému tématu se po úvodní informaci rozpoutala diskuse. Předseda vlády P. Nečas vyjádřil potěšení, že se senátoři o směřování české zahraniční politiky zajímají do takové hloubky. „Jsem velmi rád, že Senát ve vystoupeních všech paní senátorek a senátorů včetně pana předsedy vyjádřil velký zájem o směřování české zahraniční politiky, a mohu opakovaně ujistit paní senátorky a pány senátory, že vláda České republiky je v této oblasti připravena maximálně komunikovat se Senátem jako horní komorou českého Parlamentu, uvedl mimo jiné premiér P. Nečas. Po skončení schůze se konala pracovní večeře členů vlády s vedením Senátu, na kterou ministry pozval a kterou uspořádal předseda Senátu Přemysl Sobotka. S vedením Senátu se 25. srp-
Senát
Zleva: Ministr obrany a senátor Alexandr Vondra, místopředseda Senátu Jiří Šneberger a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil
6
06_NovaVlada.indd 6
4.11.10 10:05
Zahraniãní politika
P¤EDSEDOVÉ PARLAMENTÒ V4 NA SLOVENSKU V
pátek 1. října se v srdci Pezinské oblasti, na hradě Červený kameň, konalo řádné zasedání Parlamentů zemí skupiny V4. Slováci jako hostitelská země vybrali za klíčové aktuální a velmi medializované téma „Sociální integrace Romů v Evropě“. „To téma je vážné, jsem rád, že kolegové z Parlamentů zemí V4 se vzájemně informovali a pokoušeli se hledat řešení. Ale jde o velmi dlouhodobou záležitost, kde na začátku stojí vzdělání, zájem rodičů o budoucnost svých dětí a také nepokrytecký pohled na celou problematiku, protože jsem přesvědčen, že někdy takzvaná politická korektnost otázce Romů a jejich sociální integraci škodí,“ uvedl předseda Senátu Přemysl Sobotka. Představitelé zemí Visegrádské čtyřky se shodli na tom, co v jedné větě P. Sobotka shrnul. Za klíčové momenty integrace Romů do „většinové“ společnosti je považováno vzdělání, dále otevřenost v pojmenování celé šíře problému, kam bezesporu patří zločinnost, alkoholismus, nezaměstnanost a negramotnost a také vůle společnosti otázku Romů efektivně řešit. Protože, jak řekl předseda Slovenské národní rady Richard Sulík, za problémem Romů nestojí jen oni sami, ale i ti, kteří se takzvaný romský problém snažili řešit tím, že místo spolupráce s Romy nabízeli jen dávky, aniž je zajímal jejich skutečný osud. Vedle tohoto mediálně atraktivního tématu otevřel předseda českého Senátu na V4 ještě jedno téma, a to roli subsidiarity
po uvedení Lisabonské smlouvy v život. „Pokud získáme signály, že Brusel porušuje závazná pravidla postupu schvalování určitých norem, je třeba na to reagovat a já jsem na tomto setkání otevřel otázku, jak v takovém případě postupovat. Nejde o to mít institut žlutých a oranžových karet, ale jde i o to naučit se ho, v případě, že to bude potřeba, reálně používat,“ řekl Přemysl Sobotka. „Platforma V4 a dalších regionálních parlamentních uskupení je pro to přímo ideální,“ dodal předseda českého Senátu. Institut žlutých a oranžových karet je spjatý s eventuálním porušováním principu subsidiarity (všechna opatření mají být přijímána na co možná nejnižším stupni správy, tedy Evropská unie by neměla přijmout opatření, pokud je efektivnější učinit ho na národní, regionální nebo lokální úrovni). Jedná se o to, že pokud jedna třetina národních parlamentů shledá rozpor legislativního návrhu Evropské komise s principem subsidiarity, mohou národní parlamenty udělit tzv. žlutou kartu. Komise sice nemusí tento návrh stáhnout, ale je povinna ho znovu přezkoumat a pokud na něm nadále trvá, musí zdůvodnit proč. Pokud rozpor shledá polovina národních parlamentů, mohou udělit tzv. oranžovou kartu a v součinnosti s Evropskou radou nebo Evropským parlamentem přimět Komisi příslušný návrh stáhnout. PhDr. Petr Kostka tiskový tajemník Kanceláře Senátu
7
07_V4.indd 7
Senát
4.11.10 10:05
Zahraniãní politika
SETKÁNÍ EVROPSK¯CH V¯BORÒ ZEMÍ V4 Ve dnech 13. – 15. září 2010 se v historických prostorách Valdštejnského paláce uskutečnilo tradiční setkání Výborů pro záležitosti Evropské unie Parlamentů zemí Visegrádské skupiny. Toto setkání tentokrát pořádal Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu Parlamentu ČR ve spolupráci s Výborem pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jehož předsedové Luděk Sefzig a Jan Bauer celému setkání spolupředsedali.
S
amotné jednání bylo rozděleno do čtyř tematických bloků. První část jednání s názvem Hospodářská a finanční krize jako odrazový můstek k užší formě spolupráce v ekonomických otázkách? se věnovala posilování koordinace hospodářských politik (v eurozóně i v celé EU 27), silnější regulaci finančního trhu a dohledu nad ním. Důležitým tématem byla také revize rozpočtu Unie jako nástroj posílení evropské konkurenceschopnosti. S úvodním slovem vystoupil náměstek ministra financí Tomáš Zídek. V následné diskusi účastníci vyjádřili obecnou podporu spolupráce při koordinaci hospodářské politiky, zároveň však akcentovali potřebu zachování svrchované pravomoci národních parlamentů při schvalování rozpočtů členských států. Účastníci také odmítli kritiku Slovenska, která se snesla na jeho hlavu za neposkytnutí bilaterální pomoci Řecku. Důraz kladli vystupující řečníci především na skutečné uvedení pravidel Paktu stability a růstu do praxe tak, aby došlo k zlepšení stavu veřejných financí.
Druhou část jednání uvedl náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč pod názvem Klimatická změna – mezi Kodaní a Cancúnem. Účastníci se věnovali diskusi o adekvátní reakci na problémy změny klimatu. Ze závěrů setkání vyplývá, že navýšení závazku Evropské unie ke snížení emisí skleníkových plynů není možné, pokud by se k účasti na snižování emisí nepřihlásili další světoví aktéři. Evropská unie také musí zhodnotit efektivitu vynaložených prostředků a riziko snížení konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku. V části třetí nazvané Meziparlamentní spolupráce v rámci COSAC (Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU) jsem vystoupil jako předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR s úvodním projevem. Vyzdvihl jsem význam COSAC při dodržování principu subsidiarity a zároveň vyjádřil přesvědčení, že bez dostatečné koordinace a včasné výměny názorů na legislativní předlohy Unie mezi národními parlamenty nedojde k žádoucímu vylepšení právního prostředí.
Senát
8
08_09_Sefzig.indd 8
4.11.10 10:05
Poslední část jednání před formulováním a schvalováním závěrů se zamýšlela nad budoucností spolupráce v oblasti justice a vnitra v Evropské unii. Senátor Tomáš Grulich, který se na tuto problematiku specializuje, ve svém historizujícím úvodu upozornil na hlubokou provázanost zájmů středoevropského regionu, k níž se spolupráce Visegrádské skupiny navrací. Vyjádřil přesvědčení, že je nutno společně upozorňovat, a to i v diskusi při strukturování každoročního rozpočtu Evropské unie, na specifické zájmy vnější východní hranice Evropské unie. V popředí politického a mediálního zájmu se naproti tomu dle jeho názoru doposud ocitla spíše středomořská oblast.
Závěrem zástupci jednotlivých parlamentních komor zemí Visegrádské skupiny ocenili jak organizační, tak obsahovou stránku jednání. S velmi kladným ohlasem se setkaly zejména aktuálnost výběru témat, způsob jejich uvedení hlavními řečníky i strukturované řízení debaty, jejíž úroveň byla garantována odborností účastníků setkání. MUDr. Luděk Sefzig předseda Výboru pro záležitosti EU
9
08_09_Sefzig.indd 9
Senát
4.11.10 10:05
Zahraniãní politika
SENÁTO¤I U LUÎICK¯CH SRBÒ Posilování české identity, znalosti českého jazyka, vytváření pout mezi českými krajany, ale i potomky dávných exulantů, podpora české kultury a sounáležitosti s naší zemí je také jedním z poslání výboru. Zdánlivě malé a nevýznamné skutky a pozornost věnovaná lidem za našimi hranicemi jsou z jejich pohledu něčím mimořádným a silným. Tyto myšlenky a postoje vedly k přípravě pracovní cesty, která mířila do míst dávné české historie.
Senátoři Jaromír Jermář a Václav Jehlička navštívili v září Polsko. Pětidenní pracovní cesta začala 12. září 2010 v oblasti Českého koutku v Kladsku, kde žila česká menšina. Senátoři dále jednali v Husinci/Gesiniec u města Strzelin, kde delegaci doprovázel tajemník Zastupitelského úřadu ČR v Polsku Martin Mužík. Cílem bylo setkání se zástupci krajanských spolků, a to Sdružení Čechů v Polsku a české větve Spolku Slováků v Polsku. Senátory přivítala předsedkyně Čechů v Husinci Růžena Urbanová, která připomněla historii zdejší české komunity z pobělohorské emigrace. Za Spolek Slováků v Polsku se zúčastnil setkání jeho tajemník Lubomír Molitoris. Hovořilo se o aktuální situaci příslušníků zdejší české menšiny. Přítomní Češi z Husince požádali mimo jiné o podporu poskytnutí dotace či peněžního daru od českého Ministerstva zahraničních věcí na dokončení rekonstrukce klubovny.
se zástupci příslušných odborů veřejné správy pro vědu a kulturu. Univerzita má dlouhou historii a působili na ní i významní Češi, např. J. E. Purkyně. Univerzita má řadu mezinárodních kontaktů na základě smluvních vztahů a má zájem rozvíjet spolupráci s českými vysokými školami. Ve Wroclawi senátní delegace navštívila také Halu století, ukázku jedinečné avantgardní architektury počátku 20. století. Hala století, dříve Lidová hala, byla zapsána v r. 2006 na seznam kulturních památek UNESCO. Členové delegace se setkali se současnou ředitelkou PhDr. Hanou Červinkovou, která hovořila o probíhající rekonstrukci. Hala pojme cca 10 tisíc osob a je tvořena železobetonovým skeletem, který je vyplněn okny. Projektoval ji tehdejší městský architekt Max Berg.
Senátoři s potomky českých exulantů v Husinci Při cestě do Wroclawi si senátoři prohlédli kostel Míru sv. Trojice ve Swidnici, zapsaný v r. 2001 na seznam UNESCO. Je největší dřevěnou hrázděnou stavbou v Evropě, která slouží náboženským účelům. Ve Wroclawi se členové delegace také setkali s novým honorárním konzulem ČR Arkadiuszem Ignasiakem, který je doprovodil na setkání s představiteli města Wroclaw, poslankyní Ewou Wolak, senátorem Tomaszem Wojciechem Misiakem a poslancem Wieslawem Kilianem. E. Wolak seznámila senátory se základními reformami polského vzdělávání a také hovořila o své práci v Sejmu. Během návštěvy univerzity senátoři jednali s Adamem Jezierskim, prorektorem pro otázky vědy a zahraniční spolupráci, a dále
Senát
V. Jehlička a J. Jermář s honorálním konzulem A. Ignasiakem a tajemníkem ZÚ M. Mužíkem
10
10_11_Jermar.indd 10
4.11.10 10:06
S prorektorem univerzity ve Wroclawi A. Jezierskim (vlevo) Statut našich krajanů v zahraničí mají Lužičtí Srbové, nejmenší slovanský národ. Jejich blízkost k Čechům a České republice je dána nejen blízkostí jazyka, ale i častými kontakty v minulosti i dnes. V r. 1912 byla založena národní organizace Domowina, jejímž hlavním posláním bylo a je zachovat jazyk a osobitou kulturu Lužických Srbů. Se senátory se setkali Jan Nuk, předseda Domowiny, a členové vedení Bjanart Cyž a Jurij Luščanski. Během pobytu v Budyšíně, středisku Lužických Srbů, měli senátoři možnost navštívit jejich základní instituce, školy a také řadu významných míst. Setkávali se zde s velkou hrdostí a pýchou na lužickosrbskou národnost. Navštívili katolickou část Lužice západně od Budyšína, kde dosud v mnoha vesnicích mají Srbové většinu. V Srbské střední škole v Ralbicích/Ralbitz jednali senátoři s ředitelem školy Joachimem Glücklichem a starostou obce Hubertem Rycerem. Senátoři se seznámili s dvojjazyčnou výukou různých předmětů, přičemž zvláštní důraz je zde věnován výuce srbštiny. Škola je otevřená i německým žákům, kteří mají zájem srbštinu se učit. V obci Pančicy-Kukow/Panschwitz-Kuckau se senátoři setkali se starostou Francem Pjetašem a kurátorkou místního muzea významné lužickosrbské osobnosti a básníka J. Barta-Čišinského Trudlou Kuringowou. V obci Chrosčice/Crostwitz proběhlo jednání se starostou Maćijem Bryckem, místopředsedkyní Domowiny Zalou Cyžowou, farářem a děkanem Clemensem Rehorem. Hovořilo se především o aktivitách, které posilují národní cítění a udržení zvyků a tradic. V lužickosrbských obcích mají Lužičtí Srbové své zastoupení v radě i zastupitelstvech, a tím mohou ovlivňovat rozhodování o dotacích do škol, kultury a volnočasových aktivit. Místopředsedkyně Domowiny hovoří o ochotnickém divadle, které pravidelně nacvičují. Děkan zmínil, že lidé chodí pravidelně na srbské mše do kostela a posilují tak svou identitu. Kvituje, že se do aktivit zapojuje hodně mladých lidí.
Senátoři s Lužickými Srby v obci Chrosčice
Ředitel Srbského institutu prof. dr. Dietrich Šolta provedl delegaci institutem, který se věnuje historii Lužických Srbů, jejich životu, práci, kultuře, jazyku a umění. Lužických Srbů je dnes celkem asi 60 000. V r. 1847 vznikla Matice srbská a kolem ní se sdružovali národní buditelé. Ti těžce probojovávali základní práva pro svůj národ, především výuku mateřského jazyka. Začátkem 20. století si Lužičtí Srbové ze sbírek postavili Srbský dům, který však na konci války nacisté zničili. V době nacismu byli Lužičtí Srbové tvrdě pronásledováni. Teprve po II. světové válce byl přijat tzv. srbský zákon, který stanovil určitá práva na podporu Lužických Srbů a umožňoval ustavení tohoto institutu. Institut má bohatou knihovnu (10 tisíc svazků) a obsáhlý archív. Zákon na podporu Lužických Srbů byl potvrzen i po sjednocení Německa. Srbské gymnázium je dokladem usilovné snahy nejen o zachování, ale i rozvíjení vzdělání v lužickosrbském jazyce. Senátoři se zde setkali s vedoucí Jazykového centra WITAJ dr. Beatou Brězanowou, které provozuje lužickou srbštinu jako komunikační jazyk již od mateřských škol. Mnohé lužickosrbské školy mají dobré kontakty s českými školami a v rámci dohod probíhají různé výměnné akce. S velkou vděčností Lužičtí Srbové přijímají zájem a podporu ze strany Senátu PČR i České republiky. Návštěva českých senátorů v Horní Lužici by měla přispět k dalšímu rozvoji mezi oběma blízkými národy a pomoci tak k uchování národní a kulturní identity Lužických Srbů. V Drážďanech bohatý program začal setkáním s předsedou Zemského sněmu Svobodného státu Sasko Mathiasem Rösslerem, bývalým ministrem školství a také ministrem pro vědu. Hovořil o nezbytných krocích, které konstituovaly školství na úrovni Saska. Setkání s předsedou Výboru pro vědu, vysoké školy, kulturu a média Zemského sněmu Svobodného státu Sasko Güntherem Schneiderem se týkalo především příhraničních oblastí a problémů se vzájemnou komunikací. V současné době vzájemnou a bezproblémovou komunikaci ztěžuje nedokončená železniční trať, kde chybí vybudovat ještě 18 km, a proto probíhají intenzivní jednání o jejím dokončení. Ukázkou spolupráce a zájmu obou zemí vytvářet co nejtěsnější vazby je binacionální gymnázium Fridricha Schillera v Pirně. Tato škola vznikla na základě společného projektu Evropské unie a podílu vlád Česka a Saska, více než 10 let tento záměr plní nad očekávání svou funkci. Jedná se o šestileté gymnázium, kam přicházejí české děti do 7. třídy. Každý zájemce o výuku musí projít poměrně přísnými přijímacími zkouškami z matematiky a českého jazyka, ověřuje se také znalost němčiny a angličtiny. Poté následuje pohovor s psychologem, který se zajímá o možnost dětí zvládnout v tak nízkém věku odloučení od rodiny. Studenti v rámci studia zvládnou z němčiny až čtyři tisíce slov, což jim dává dobrou komunikační možnost i připravenost k vysokoškolskému studiu na německých univerzitách. Studium, pobyt ve škole a internátu včetně stravování jsou zdarma. Přáním školy je, aby se o tomto projektu dozvědělo co nejvíce rodičů a dětí v celé České republice. Cesta delegace výboru splnila svůj záměr seznámit se s vědou, vzděláváním, kulturou a lidskými právy v sousedních zemích. Setkala se s Čechy žijícími za dnešními hranicemi naší republiky, kteří však přesto stále Českou republiku považují za svou vlast. Stejně tak to cítí i Lužičtí Srbové, kteří s Českou republikou udržují intenzivní kontakty. S vděčností přijímají jakoukoliv možnost setkat se s představiteli Parlamentu ČR i státu. Obětavá práce krajanek při vytváření vazeb dětí prostřednictvím výuky českého jazyka a české historie je pro budoucnost posilování spolupráce v oblasti společenského a hospodářského života velmi důležitá. A je zárukou rozvoje dalších vztahů mezi sousedními zeměmi, které budou určitě ku prospěchu nás všech. PhDr. Jaromír Jermář předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
11
10_11_Jermar.indd 11
Senát
4.11.10 10:06
Zahraniãní politika
SENÁT – AKTIVNÍ SOUâÁST âESKÉ ZAHRANIâNÍ POLITIKY 14. července 30. schůze Výboru pro záležitosti Evropské unie se zúčastnila velvyslankyně Belgie Renilde Loeckx, která senátory seznámila s prioritami belgického předsednictví v Radě Evropské unie. Mezi ně patří vypořádání se s pokračující ekonomickou krizí, posílení sociální dimenze Unie a boj proti chudobě. Belgičané se zaměří také na problematiku životního prostředí a klimatických změn, na rozvoj spolupráce v oblasti justice a vnitra a v neposlední řadě i na vnější vztahy Evropské unie. 22. července Ve Frýdlantském salonku předseda Senátu Přemysl Sobotka přijal ministra obrany Slovenské republiky Lubomíra Galka. Oba politici spolu hovořili o nedávných parlamentních volbách u nás i na Slovensku, o vzájemné vojenské spolupráci obou zemí v rámci NATO a také o dopadech finanční krize na rozpočty armád.
31. srpna Předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie Luděk Sefzig se setkal s velvyslancem Ázerbájdžánské republiky v České republice Tahirem Taghizadem. Jednání bylo věnováno především přípravě zahraniční pracovní cesty Výboru pro záležitosti EU do Ázerbájdžánu. Dále byl zmíněn přetrvávající konflikt o Náhorní Karabach, vztahy s Evropskou unií (iniciativa Východní partnerství), energetická politika (výstavba plynovodu Nabucco) nebo možnost bezvízového styku mezi naší republikou a Ázerbájdžánem. Předsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury Jiřina Rippelová se sešla s právní poradkyní lotyšského prezidenta Sandrou Sonore-Kukule. Během jednání se lotyšská politička zajímala o postavení hlavy státu v českém ústavním systému. V Lotyšsku se chýlí k závěru práce na roz-
Delegace grónského Parlamentu se senátory
Senát
12
12_15_ZahrPolitika.indd 12
4.11.10 10:07
sáhlých analýzách vyvážení mocí, jež se do značné míry týkají právě role prezidenta republiky, a tak jsou pro lotyšskou stranu důležité všemožné komparativní poznatky. Z vnějšího pohledu je český prezident republiky, tedy Parlamentem volená hlava státu, velmi silný. V rozhovoru obě strany hledaly odpovědi na otázky, je-li tomu tak fakticky, resp. proč tomu tak je. Dílčí pozornost byla věnována i možným změnám české Ústavy ve vztahu k řešení politických krizí (vyslovování nedůvěry vládě, rozpouštění Poslanecké sněmovny apod.). 5.–9. září Na oficiální návštěvu naší republiky přicestoval předseda Parlamentu Grónska Josef Motsfeldt s doprovodem. Jednalo se o vůbec první návštěvu grónské delegace mimo Skandinávii. Program sestával především z jednání s ústavními činiteli. Gróňané se u nás zajímali o ústavní právo, tvorbu ústavy a její implementaci do života společnosti, jednali i o ekonomické spolupráci s naší republikou. Během přijetí u předsedy Senátu Přemysla Sobotky oba politici hovořili také o budoucnosti Grónska, o jeho přírodním bohatství i o vztazích s Evropskou unií. Josefa Motsfeldta přijala také 1. místopředsedkyně Senátu A. Gajdůšková a jednání probíhala i na výborové úrovni. Během jednání s předsedou Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jiří Dienstbierem se hovořilo o evropské protiraketové obraně a o ochraně životního prostředí, zejména v souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami, které mají pro Grónsko zásadní význam. Grónskou delegaci během pobytu provázel předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie L. Sefzig. J. Motsfeldta přijal rovněž ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. 20. září Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jiří Dienstbier spolu s místopředsedou výboru Pavlem Lebedou a senátorem Tomášem Kladívkem přivítali skupinu senegalských senátorů a senátorek. Delegace vedená předsedou zahraničního výboru senegalského Senátu Fadelem Gayem a předsedou výboru pro obranu Papem Diopem se v průběhu svého téměř týdenního pobytu v ČR setkala jak s představiteli obou komor Parlamentu ČR, tak i se zástupci Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostředí. Setkání se senátory potvrdilo oboustranně rostoucí zájem o spolupráci mezi Českou republikou a celou subsaharskou Afrikou, kde Senegal představuje jeden z nejvýznamnějších pólů stability. Všichni se zneklidněním sledují politický vývoj v sousední Guineji čelící etnickým nepokojům a stále narůstající činnost africké odnože al-Káidy v dalších oblastech regionu. Politická stabilita je základ-
Přijetí zástupců senegalského Senátu
Předseda Senátu Přemysl Sobotka a předseda Národní rady Slovenské republiky Richard Sulík ní podmínkou spolupráce se zeměmi afrického kontinentu, které podle všech rozborů dnes patří k nejrychleji se rozvíjejícím státům světa. Tentýž den se předseda Senátu Přemysl Sobotka na pracovním setkání sešel s předsedou Národní rady Slovenské republiky Richardem Sulíkem. „Šlo o naše první setkání. Shodli jsme se, že na bilaterální úrovni nejsou mezi Slovenskem a Českou republikou sebemenší problémy,“ uvedl Přemysl Sobotka. „Zaměřili jsme se proto na hledání společných témat směrem k Evropské unii a domluvili jsme se, že při jednání parlamentní V4, které bude za deset dnů v Bratislavě, předložíme společná témata, především ekonomická,“ dodal předseda Senátu. Oba předsedové se shodli, že Unie a bruselská administrativa musí být pod větší kontrolou národních parlamentů. Dále předseda Senátu Přemysl Sobotka jednal s ministrem zahraničí Izraele Avigdorem Liebermanem. „Pan ministr si schůzku v Senátu vyžádal a já jsem rád vyslechl izraelský postoj k nově otevřenému kolu palestinsko-izraelských rozhovorů. Je jasné, že komplexní řešení bude velmi obtížné a že přehnaná očekávání mohou naopak vyústit ve frustraci a další nedůvěru. V tomto smyslu podporuji izraelské kroky postupných a střednědobých smluv tak, aby se v budoucnu vytvořila atmosféra, která umožní řešení, jež dnes pod tlakem emocí a iracionality nejsou možná. Pan ministr má na mysli tři patra řešení: bezpečnost, ekonomiku a nakonec politická vyústění,“ uvedl P. Sobotka. Předseda Senátu také izraelskému ministrovi řekl, že Evropská unie by jasně měla vyjádřit svůj postoj k Izraeli. „Ten musí být věcný a faktický, oproštěný od mediálního nánosu a stereotypů, jichž jsme v poslední době svědky,“ řekl P. Sobotka. „Izrael je historicky a kulturně náš přirozený spojenec na Blízkém východě, toho bychom se měli držet,“ dodal předseda Senátu. Vyzval zároveň ministra Liebermana, aby z Izraele do České republiky více přijížděli politici i podnikatelé. „Vedle politických dobrých vztahů, které je nutné rozvíjet, jde i o ekonomickou spolupráci,“ vysvětlil Přemysl Sobotka. „Pan ministr naopak přislíbil návštěvu izraelského premiéra a ministra hospodářství v České republice příští rok,“ dodal.
13
12_15_ZahrPolitika.indd 13
Senát
4.11.10 10:07
Předseda finského Parlamentu S. Niinstö se zdraví s místopředsedou Senátu P. Pithartem a senátorem L. Sefzigem 23. září Předseda Senátu Přemysl Sobotka se setkal s předsedou finského Parlamentu Sauli Niinistem. „S panem předsedou se nevidíme poprvé. Shodli jsme se, že důraz na bilaterální vztahy především menších zemí Evropské unie je nezbytný pro zachování rovnováhy v Unii,“ řekl P. Sobotka. Předsedovi finského Parlamentu také oznámil, že Senát na své poslední schůzi přijal usnesení, které upozorňuje na možné porušení subsidiarity u jednoho konkrétního návrhu evropské směrnice. „Jsem potěšen a doufám, že směrnici náš parlament brzy obdrží a budeme se jí se vší vážností zabývat,“ reagoval předseda Niinistö. Hlavními tématy bilaterálních rozhovorů byly společná evropská obrana a otázka dalšího fungování eura. „Finové nejsou členy NATO jako my, možná právě proto velice silně cítí nutnost intenzivní diskuse o obraně evropského prostoru, a to nejen ve smyslu vojenském. Já jsem přesvědčen, že NATO je dostatečným garantem bezpečnosti celé Evropy a že budování dalších struktur je vyhazováním peněz,“ uvedl Přemysl Sobotka. Dalším klíčovým tématem byla otázka eura a s ním spojené ekonomické otázky ve smyslu společné evropské zodpovědnosti za vývoj hospodářství jednotlivých zemí. Zároveň se uskutečnilo setkání místopředsedy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Igora Petrova s muzejními pracovníky z Wolfenbüttelu (SRN). Pan senátor představil činnost Senátu a speciálně výboru, jehož je členem. Hovořil také o problematice zřizování, fungování a financování muzeí v České republice. Na závěr odpověděl na otázky, jak obyvatelé naší republiky hodnotí situaci několik let po vstupu země do Evropské unie a možnost přijetí eura. 5. října Předseda Senátu Přemysl Sobotka přijal guvernéra provincie Bursa v Turecké republice Sahabettina Harputa. „Jde především
Senát
o to, že provincie Bursa v západním Turecku je ekonomicky silná zejména v textilním, automobilovém a potravinářském odvětví a Turci hodně stojí o spolupráci s Českou republikou,“ uvedl po jednání P. Sobotka. Hovořilo se také o spolupráci regionů. „Jako příklad jsem uvedl Liberecký kraj, který nabízí podobnou skladbu průmyslu a vybudovanou infrastrukturu. Za velmi užitečnou považuji také možnou spolupráci regionálních vysokých škol,“ uvedl mimo jiné P. Sobotka. Jednání se rovněž týkalo vzájemné spolupráce obou zemí v rámci přibližování Turecka k Evropské unii. Guvernér Harput vyjádřil potěšení nad podporou České republiky tureckým snahám přiblížit se co nejvíce Unii. 11. října Na pracovní návštěvu přijela v říjnu do Senátu delegace Senátu Kanady vedená předsedou kanadského Senátu Noëlem Kinsellou. Delegaci přijal 11. října předseda Senátu Přemysl Sobotka, který Kanaďany do České republiky oficiálně pozval. Hlavním tématem jednání se stala otázka víz. „Předseda Kinsella zmínil, že on sám před několika lety pro zrušení víz hlasoval a nyní přináší dobrou zprávu v tom smyslu, že kanadský Parlament přijal takové změny v azylovém zákoně, které mohou vést, a já jsem přesvědčen že povedou, ke zrušení víz pro občany České republiky,“ uvedl P. Sobotka na tiskovém briefingu po jednání. Podle něj je jediným skutečným řešením dostat Českou republiku do standardního postavení v rámci zemí schengenského prostoru, tedy bezvízového režimu. „Na tom jsme se s panem předsedou Kinsellou shodli, v tuto chvíli jsou ale před námi ještě další jednání a také technické kroky, které postupně k odstranění víz povedou,“ dodal P. Sobotka. Během jednání se hovořilo také o bilaterálních vztazích v hospodářské oblasti. N. Kinsella podle předsedy českého Senátu v této souvislosti zdůraznil, že Českou republiku vnímá jako „ostrov klidu“ a ekonomické stability v Evropě.
14
12_15_ZahrPolitika.indd 14
4.11.10 10:07
význam parlamentní diplomacie pro udržování a rozvíjení vzájemných vztahů.
Předseda Senátu P. Sobotka a předseda kanadského Senátu N. Kinsella Kanadská delegace také jednala se senátory z Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Během rozhovorů s předsedou výboru Jiřím Dienstbierem se hovořilo také o problematice víz do Kanady. N. Kinsella vysvětlil senátorům legislativní postup, který by měl vést k odstranění vízové nereciprocity mezi oběma zeměmi, a vyjádřil naději, že nový kanadský zákon o azylu povede ke zrušení vízové povinnosti pro české občany cestující do Kanady. Senátor Tommy Banks, člen bezpečnostního výboru, se zajímal o pravidla a právní úpravu činnosti bezpečnostních složek v České republice. Parlamentní dohled nad zpravodajskými službami a regulaci odposlechů objasnil kanadské delegaci senátor Tomáš Kladívko. Obě strany mimo jiné také zdůraznily
18. října Předseda Senátu Přemysl Sobotka se sešel na pracovním jednání s předsedkyní vlády Slovenské republiky Ivetou Radičovou, která byla v České republice na jednodenní oficiální návštěvě. I. Radičová hovořila zvláště o tom, že hlavním úkolem současné vlády je odpovědná politika. Hlavní výzvy politiky pak jsou odpovědi na ekonomickou krizi a otázky týkající se fungování pilířů Evropské unie a evropských institucí. Slovensko se nyní soustředilo na diverzifikaci zdrojů a alternativní zdroje; je důležité zabránit firmám, aby zneužívaly nepříznivou ekonomickou situaci. Zmínila také to, že Slovensko jako jediná země Unie řekla ne falešné solidaritě v otázce půjčky Řecku. Oba politici hovořili především o bilaterální spolupráci v rámci Evropské unie a následně na platformě V4 a Regionálního partnerství. „Shodli jsme se, že se Evropa musí neustále vracet ke čtyřem základním pilířům, k hodnotám, na kterých vznikla. Mezi ty samozřejmě patří i solidarita, na druhou stranu nelze ze solidarity dělat ideologii,“ řekl mimo jiné předseda Senátu. Podle P. Sobotky Evropské unii přísluší kompetence, které jí členské země svěřily, ale musí být zachován princip subsidiarity. P. Sobotka se domnívá, že tento princip by měl platit i v případě řešení řecké krize. Oba představitelé se rovněž bavili o vojenské spolupráci, především s ohledem na novou obrannou strategii NATO. „Spolupráce je pro naše země nutností,“ konstatovali shodně předseda Senátu P. Sobotka a premiérka Slovenska I. Radičová. Pozn. Podrobný souhrn zahraničních aktivit Senátu naleznete na adrese: www.senat.cz
Předseda Senátu P. Sobotka vítá premiérku Slovenska I. Radičovou
15
12_15_ZahrPolitika.indd 15
Senát
4.11.10 10:07
Komentáfi
VE STÍNU VÁLKY A VOLEB P
olitická sezóna, která se zvolna rozbíhá, bude poznamenána především postojem hlavních hráčů k osudu jaderného programu Íránu a k strategii koaličních sil v Afghánistánu. Vedle toho chování Ameriky, Ruska, Francie a do jisté míry i Číny bude ovlivněno volbami v příštím či přespříštím roce.
Íránská karta V případě Íránu se blíží doba nepříjemných rozhodnutí. Sankce schválené v květnu Radou bezpečnosti OSN nezapůsobily na Teherán žádným dojmem. O něco tvrdší jednostranná opatření uvalená na trucovité ajatolláhy Spojenými státy a Evropskou unií se také minula účinkem. Co s tím, neví nikdo. Mezitím nabírají na síle hlasy obviňující Baracka Obamu z neschopnosti zastavit existenciální íránskou hrozbu. Zatímco v technické rovině se v táboře jeho spojenců sem tam slabě ozve názor, že jaderné ozbrojení Íránu ještě není konec světa, v rovině politické je taková perspektiva pokládána za holou katastrofu. Jestliže zkraje měl Obama určitý manévrovací prostor, nyní jedná v časové tísni, neboť stále více na něj tlačí nutnost vykázat alespoň nějaké zahraničněpolitické úspěchy. A kde je brát, a nekrást? Přičemž čím méně času zbývá do příštích prezidentských voleb, tím světobornější by ty úspěchy měly být. Íránská otázka přestává být pouze otázkou bezpečnostní (jakou je v Izraeli) a stává se povýtce otázkou prestiže: Amerika prostě musí demonstrovat svou politickou, a bude-li třeba, i vojenskou moc. Nelze proto vyloučit, že se Washington pod dvojím tlakem okolností, vnitřním a vnějším, odhodlá použít sílu. Ostatně i ve svém nobelovském projevu připomněl mírotvůrce Obama, že válka je neodmyslitelnou a někdy i nevyhnutelnou součástí politiky. Převáží-li v Bílém domě tento názor, vývoj bude náramně rychlý – nekonečné protahování jen zvyšuje riziko. Rozhodnutí tedy musí padnout v příštích měsících.
Afghánská karta Jenže aby se daly soustředit síly na Írán, musí Spojené státy pochopit, co s Afghánistánem. Podle původních Obamových slibů by stahování mělo začít už v polovině příštího roku. Čistě symbolické gesto se silným trumfem nestane, bezhlavý úprk už vůbec ne. Vojenské vedení včetně nového velitele afghánské operace Davida Petraeuse nabádá k opatrnosti, i když vzhledem k vývoji situace na bojišti ani odklad stahování mnoho neřeší. Nelze vy-
Senát
16
16_17_Fistejn.indd 16
4.11.10 10:07
loučit, že padne-li rozhodnutí o použití síly proti Íránu, připadne nová aktivnější role americkému expedičnímu sboru, který nyní marní čas a životy v Afghánistánu. Jeho další osudy budou odvislé od vývoje situace v regionu: tažení proti Íránu by tak jako tak změnilo zdejší geopolitické poměry, ať už by skončilo jakkoli.
Ruské volby nevolby Nadcházející volby zrychlují tep politického života nejen v Americe. Předvolební kampaň prakticky započala také v Rusku – s tím rozdílem, že rozhodnutí zde padá nikoli v okamžiku hlasování, ale v době, která mu předchází. Dá se předpokládat, že vládnoucí uskupení bude mít jasno ohledně budoucího rozložení moci zhruba v polovině roku 2011. Do té doby bude ve vnitřní a zahraniční politice Ruska cítit rostoucí nervozita. V takových osudových okamžicích, když v sázce je moc, je vše podřízeno jen jednomu jedinému taktickému zájmu – kremelské vedení je v takových případech zvlášť citlivé k jakýmkoli zahraničněpolitickým podnětům. Pokud na toto období připadnou bouřlivé události na mezinárodní scéně, které si vyžádají rychlou reakci Moskvy, lze se nadát čehokoli.
Sarkozy hraje vabank Na jaře roku 2012 současně s Ruskem proběhnou volby také ve Francii, zemi, která do značné míry určuje politické ovzduší v Evropě. Popularita Nicolase Sarkozyho spadla na nejnižší míru, leč ješitný Francouz se snadno nevzdává. V nadcházející sezóně lze od něj očekávat výbuch činorodosti. Ten už vlastně započal: kampaň vystěhování rumunských a bulharských Romů byla povýšena na evropské a národní téma. Nepochybně se Sarkozy vynasnaží zahltit veřejnost novými počiny, aby upevnil vůdčí postavení Paříže v Evropské unii ochromené vnitřními tahanicemi. Předchozí zkušenost napovídá, že impulzivní kolotání francouzského prezidenta jen prohloubí rozvrat Evropy, avšak přinese mu nějaké bodíky doma. Stejně jako pro Obamu i pro Sarkozyho budou rozhodujícími ekonomické ukazatele, jimiž se zatím ani Bílý dům ani Elysejský palác nemohou chlubit.
Čínský poker Otázka střídání stráží na vrcholu moci je aktuální také pro Čínu: v roce 2012 na kongresu komunistické strany nynější předseda ČLR Hu Jintao oznámí své odstoupení. Čína si v prudkých obratech nelibuje, veškeré změny se připravují dlouho předem. Jelikož ovšem jde o stát významný a zároveň komplikovaný, navíc procházející obdobím vnitřní transformace umocněné světovou krizí, správné rozkrokování změn si vyžádá nemalé úsilí. Finální volba nástupce na mocenské struktury teprve čeká. Radikálně to s čínskou zahraniční politikou jistě nezamává, ovšem nuance jsou možné. I v čínském případě stejně tak jako v ruském lze očekávat záchvat propagandistického vlastenčení.
Malí hráči V nejbližší době volit vedení anebo způsob vládnutí bude také řada postsovětských zemí. V Moldavsku zkrachovalo referendum o ústavním uspořádání země, jež mělo vyvést společnost ze slepé uličky vzhledem k neschopnosti parlamentu zvolit prezidenta. Pokud by to mělo způsobit pád proevropské koalice, svět se nezboří, jenže by to po Ukrajině byl druhý podobný obrat a Moskva by mohla mluvit o trendu. Platí to i pro volby v Lotyšsku, kde poprvé za léta nezávislosti má šance na vstup do vlády strana „Dohoda“ zastupující zájmy ruské menšiny a prosazující zlepšení vztahů s Ruskem. Lotyšsko samozřejmě zůstane členem EU a NATO, ovšem bude to precedens, který soudržnost těchto celků dále zpochybní. S jistým zděšením očekávají pozorovatelé nadcházející volby v Kyrgyzstánu. Koalice protibakijevských sil se definitivně rozpadla a není zřejmé, jak bude vypadat politická konfigurace po volbách. Zatím se chmurné předpovědi nenaplnily: červnové referendum poněkud stabilizovalo situaci a zlepšilo základní řiditelnost země. Napětí však je takové, že stačí škrtnout zápalkou, aby se násilí rozhořelo znovu. Nečekaně největší pozornost k sobě přitahují prezidentské volby v Bělorusku, které se budou konat na přelomu roku. Alexandr Lukašenko stále nemá reálné soupeře, opozice není schopna domluvit se a uvnitř nomenklatury se zatím nenašli dobrodruzi ochotní riskovat. Nicméně „taťka“ poprvé bude usilovat o znovuzvolení v podmínkách sílícího informačního a politického nátlaku ze strany Moskvy. Zatím nikdo nemůže předpovědět, jak to ovlivní výsledek, neboť neexistuje žádná zkušenost. Nelze vyloučit, že ještě před volbami Moskva a Minsk najdou smírčí řešení – stejně tak jako nelze vyloučit, že strany sporu naopak záměrně vyhrotí situaci. Největší intrika vznikne, pokud si Lukašenko udrží moc i přes aktivní odpor Ruska. To už se Kreml bude muset zamyslet nad tím, co dělat dál: vsadit na úplnou roztržku, anebo nabídnout „taťkovi“ čestný mír podložený ekonomickými ústupky. Nudit se každopádně nebudeme. Jefim Fištejn
17
16_17_Fistejn.indd 17
Senát
4.11.10 10:07
Doc. JUDr. Petr Pithart, místopfiedseda Senátu
DEMOKRACIE MÁ B¯T NAMÁHÁNA, NIKOLIV ·ET¤ENA Váš pracovní životopis je velmi pestrý. Pracoval jste jako vysokoškolský učitel, zahradník, noční hlídač, dělník v maringotce, novinář, knihovník, byl jste chartistou, na druhé straně jste působil jako předseda vlády či předseda Senátu. V jaké pozici jste se cítil nejšťastnější? Začínal jsem v šedesátých letech na pražských právech. Tehdy bylo ještě možné pěstovat osobní vztahy mezi učitelem a nadanými žáky, čímž by se univerzita měla lišit od jiných škol – ale dnes už se, bohužel, neliší. Učitel si má vychovávat své žáky, objevovat talenty, měl by mít s nimi bezprostřední kontakt. Poměry se tehdy den ode dne uvolňovaly, ke studentům bylo možné mluvit o všem. Tenkrát jsem si připadal nejužitečnější. A nejsilnější zážitky pak přinesly první týdny po Listopadu, kdy jsem se ocitl v samém středu dramatických dějů jako jeden z těch, kteří vyjednávali převzetí moci. Nejzajímavější byla doba, kdy jsem v letech 1996–1998 jako první předseda Senátu spolutvořil s ostatními kolegy podobu horní parlamentní komory. Tehdy jsme měli možnost ovlivňovat a od bodu nula utvářet zcela novou instituci. To byla zkušenost mimořádně vzácná a neopakovatelná. Mluvíte o době pro vás nejužitečnější, nejsilnější, nejzajímavější. Ale kdy jste se cítil nejšťastnější? Budete se divit, ale nejšťastněji jsem se cítil jako dělník – čerpač, když jsem žil začátkem sedmdesátých let sám v desetidenních cyklech v maringotce podniku Vodní zdroje uprostřed přírody. Dělal jsem užitečnou práci, kontroloval jsem vydatnost navrtaných pramenů a přitom jsem intenzivně četl a psal. Představte si městského člověka obklopeného klidem, mírem a čistou přírodou, který zároveň může studovat a něco tvořit. A to jsem se v maringotce ocitl přímo po nuceném návratu z Oxfordu! Jste jedním z nejvýznačnějších českých politiků po roce 1989. Jak k tomu vůbec došlo, že jste se dal na politickou dráhu? O politice jsem v šedesátých letech četl a na Právnické fakultě přednášel. Politologie ještě tehdy jako obor neexistovala, nesměle se začínalo mluvit o sociologii práva a politiky. Působil jsem také jako redaktor týdeníku Literární noviny, který byl vlajkovou lodí společenských změn. Měl jsem tam na starosti tři vnitropolitické stránky. Náklad byl přes tři sta tisíc a všechno se vždy vyprodalo. O politiku jsem se tedy intenzivně zajímal, ale že ji budu někdy aktivně vykonávat, to mne nenapadlo. Pak přece přišlo dvacet let normalizace. Po Listopadu jsem se stal tzv. představitelem Občanského fóra a pak, když se skoro všichni z Občanského fóra rozešli do vysokých funkcí, jsem tam zbyl na pozici předsedy české vlády, na což se jaksi zapomnělo, už jen já. Snad jsem osvědčil jakési vyjednávací schopnosti, uměl jsem zformulovat stanovisko a najednou se mi hodilo všechno to, co jsem měl napřemýšleno za třicet předchozích let. Ale věřte, že být předsedou vlády, to můj plán nebyl. V červnu 1992, kdy Ob-
Senát
čanské hnutí prohrálo volby, jsem se domníval, že jsem v politice definitivně skončil. V roce 1996 však za mnou znenadání přišel Josef Lux s nabídkou, abych jako nestraník kandidoval na Vysočině za KDU-ČSL do Senátu. Sám jsem nedělal nic pro to, abych se do politiky vrátil. Byl jsem prostě osloven a volby jsem vyhrál. Líbí se vám označení Petr Pithart – politik? Líbí i nelíbí. Byl bych rád, kdyby za slovem „politik“ se vždy udělala pomlčka nebo čárka a následovalo by „vysokoškolský učitel“. Učil jsem s výjimkou dvacetileté vynucené pauzy po většinu života a učím dodnes. Učitelství je moje druhé, anebo možná dokonce první já. A kdybych nemohl učit, velmi by mi to chybělo. Ano, ve vaší rodině je také velmi silná pedagogická větev. Pokud vím, působíte jako vedoucí katedry politologie na Právnické fakultě UK, Vaše manželka je pedagožka, učí dcera i syn. Sledujete osud svých žáků? Jste na některé z nich hrdý? Nezapomeňte, prosím, na dědečka, který byl řídicím učitelem v Luhačovicích. Učila i moje maminka. Předávat vědomosti, zkušenosti a životní postoje žákům, to je podle mne nejdůležitější ze všeho. A moji žáci? Z velkého množství posluchačů si těžko vybavím jednotlivá jména. Mezi ně ale patří například bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, ústavní soudce Jiří Mucha, československý premiér Marián Čalfa nebo bývalý předseda vlády Slovenské republiky Ján Čarnogurský. To všechno je ale z doby, kdy učitel mohl ještě své žáky rozeznávat a pamatovat si je. Z polistopadové doby mám jen jednu srovnatelnou zkušenost: jednou o přestávce mé přednášky mi na chodbě položil jeden mladý studentík 1. ročníku tak chytrou otázku, že jsem ho vyzval, aby za mnou přišel na kus řeči. Tak mne zaujal. Dnes je z něho obecně uznávaný odborník na ústavní právo, zvou ho do všech médií a navíc také učí na Právnické fakultě a jsem rád, že můžu říct, že už je vědecky dál než já. A dělal a dělá skvělé služby pro Senát. Mám z jeho úspěchů velkou radost. Kdo že to je? Přece náš Jan Kysela! (tajemník Stálé komise Senátu pro
18
18_19_Rozhovor.indd 18
4.11.10 10:54
Ústavu ČR a parlamentní procedury – pozn. red.) S dalšími talenty jsem se nejspíše minul: na přednášce, na které je na dvě stě studentů, nemáte šanci je poznat. Honza Kysela by se ovšem „našel“ i beze mne. Ještě na chvíli se ale vraťme k Vaší politické dráze. Bál jste se jako politik někdy o osud národa? Spíše v jednu chvíli o polistopadový vývoj. V půli prosince 1989 komunisté přišli s nápadem zvolit prezidenta referendem, mysleli přímou volbou. Velmi se to líbilo. Tehdy měl ale Ladislav Adamec 8 % preferencí a Václav Havel 1–2 %. Tomuto požadavku jsem musel jako představitel Koordinačního centra Občanského fóra veřejně čelit a to vůbec nebylo jednoduché. Jednalo se o několik kritických dnů. Kdyby prosadili svou, znamenalo by to přinejlepším veliké zdržení celého vývoje. A tehdy jsem musel bránit dosud platnou komunistickou ústavu, navíc to paradoxně byla KSČ, která chtěla její změnu, a tak vypadala velmi pokrokově. Kdo by nechtěl po tom všem referendum? Když jsem se ptala na Vaše obavy, očekávala jsem spíše dobu dělení tehdejšího Československa. Jak se na tento proces díváte dnes? Napsal jsem o tom stovky stránek ve sbornících, v knihách, mluvil jsem o tom na přednáškách, v mnoha rozhovorech. Ale zařekl jsem se už dávno, že o této kapitole našich dějin nebudu vynášet žádné kategorické soudy. Byla to jistěže nejen pro mne těžká doba. Nechci hodnotit, kdo se o rozdělení více přičinil, nevím, zda se společná republika dala určitě udržet. Já stoupencem rozdělení státu nikdy nebyl a dodnes jsem si jist, že se pro udržení Československa neudělalo úplně všechno. Pak bychom se mohli s dobrým svědomím oddělit. Ale jsem si jist, že oběma zemím rozdělení přitížilo. V obou zemích se vynořily nové problémy, a to zvláště národnostní. Jako Československo bychom slovenským problémům s Maďary čelili určitě lépe, stejně jako českým s Benešovými dekrety. Nám Čechům ubyla slovenská otázka, Slovákům česká otázka – jenže tím nabyly na váze nám Čechům sudetoněmecká a Slovákům maďarská otázka. Víte, že jsme v roce 1938 byli etnicky nejpestřejší stát v tehdejší Evropě? 33 procent občanů Československa nebyli Čechoslováci! Etnicky rozmanitý stát je pravda velmi složitý, soužití národů a národností demokracii namáhá, ale já jsem přesvědčen, že demokracie má být namáhána, ne šetřena. Jinak hrozí, že bude atrofovat. Soužití národů a národností může být velmi inspirativní a kulturně plodné. A dnes? Jsme po Islandu etnicky nejčistší stát v Evropě. Já to za pokrok nepokládám. Jeden evropský politik mi kdysi řekl s politováním, že Československo byla taková kramle vězící jedním hrotem v nestabilní střední a druhým v ještě nestabilnější východní Evropě, která ten kus Evropy držela pohromadě. Dnes už nedrží. Když jste v roce 1992 opouštěl vysokou politiku, odpověděl jste na otázku, zda byste se chtěl vrátit, že ano, ale lépe připravený. V roce 1996 jste byl zvolen do Senátu. Byl jste připravenější? A v čem ta příprava spočívala? Na roli předsedy vlády v roce 1990 jsem opravdu nebyl připravený, ale to by tehdy nebyl nikdo. Vrátit se ale do politiky jako senátor, to bylo něco zcela jiného. Senát chápu jako parlamentní komoru reflexe: ještě jednou promyslet, zvážit… Slovo parlament bylo přeci odvozeno od latinského „parlére“, mluviti. Tady bychom měli debatovat, poslouchat jeden druhého a přesvědčovat se, i o tom, o čem jsme dosud přesvědčeni nebyli. Na něco takového jsem se připraven cítil. V Senátu působíte jako jeden z osmi senátorů od jeho úplných počátků. Mohl byste stručně charakterizovat jeho proměny?
Senát se opravdu za svých 14 let působení dost proměnil. První období bylo pestřejší, co se týká profesní skladby senátorek a senátorů. Dnes v horní komoře začínají převažovat starostové, kteří do zdejších lavic přinášejí starosti ze svých měst. Samozřejmě, komunální politici mají zájem řešit komunální problémy. Ale je toto ta hlavní role Senátu? Neměla by to být, jako třeba v USA, zahraniční politika? V současném Senátu se často přesvědčují už přesvědčení. Při závažné debatě se stává, že druhá strana opustí Jednací sál, jako by tím chtěla říci: mluvíte zbytečně, my už víme, jak to je. Nedávno se dokonce stalo, že nejsilnější klub odhlasoval, že se vůbec nepovede obecná rozprava – a bylo to o nejdůležitějším zákoně, který v sobě obsahoval 49 novel! Nebo se stane, že vprostřed diskuse se senátoři jedné strany zvednou a ti, kdo chtějí uvést své argumenty, mluví k prázdným lavicím. V takových chvílích jsem hodně sklíčený a napadá mě, k čemu vlastně druhou parlamentní komoru máme. Vždyť samotným smyslem parlamentu je mluvit, přesvědčovat! Ale naštěstí se Senát stále po třetinách obměňuje, každé dva roky přijdou noví lidé a situace a atmosféra se mění. Může se změnit i k lepšímu. Do návštěvní knihy ve Výstavní síni Senátu jste při poslední vernisáži napsal: Praha potřebuje invazi umělců z regionů, je už moc namyšlená. Proč si to myslíte? Obávám se, že nůžky mezi Prahou a zbytkem republiky se čím dál více rozevírají. I v rámci Evropské unie je tento rozdíl nadstandardní. Praha jako kulturní, společenské a politické velkoměsto nemá v žádném ohledu mezi našimi jinými městy konkurenci. Život v regionech se stále více odlišuje od života v Praze. Průvodním jevem je pak nezájem těch mimopražských o politiku, lhostejnost, fatalismus, s čímž souvisí i nízká účast při volbách. Praha se odcizuje tempem, které by mělo politikům nahánět strach. A současná krize rozevírání nůžek ještě zrychluje, což může vést k výbušné situaci. Nebo k apatii, která zpravidla uvolňuje nástupní prostor extrémům, ať již zprava či zleva. Které své vlastnosti si nejvíce ceníte? Snad schopnosti být účastníkem plodného dialogu. Pokud ten druhý má zajímavé myšlenky, jsem dychtiv se něco dozvědět, jsem připraven se nechat inspirovat, jsem připraven se nechat přesvědčit. Ale také vyžaduji, aby mi bylo nasloucháno. Dialog a schopnost klást dobré otázky je úžasná kulturní hodnota. A také umění. Kdo Vás ve životě nejvíce ovlivnil? Co formovalo vaši osobnost? Nejvíce vás ovlivní ti, s kterými něco tvoříte, nikoliv ti, kterým jen nasloucháte nebo jejichž myšlenky jen čtete. Na prvním místě rád jmenuji svoji ženu, s níž se přitom v řadě věcí názorově lišíme. Je velmi citlivá na falešné tóny pokrytectví, sentimentalitu. Ovlivnili mne také lidé, s kterými jsem třináct let psal knihu reflexí o moderních českých dějinách: Petr Příhoda a Milan Otáhal. Také filozof Milan Machovec. Kdysi dávno, ještě na katedře teorie státu a práva, mě silně ovlivňoval také můj starší kolega Vojtěch Cepl. V lednu oslavíte význačné jubileum. Co byste si přál, čím by Vám Vaši blízcí či spolupracovníci udělali radost? Moc bych si přál, abychom s lidmi, na kterých mi záleží a kterých si vážím, měli na sebe mnohem více času, než si dokážeme udělat dnes. Abychom se tedy nenechali odvádět podružnostmi, rozptylovat zbytečnostmi a neztráceli čas mlácením prázdné slámy. Velmi rád bych s nimi mnohem častěji než dnes vedl poklidný a neuspěchaný rozhovor. A mělo by přitom být na stole dobré červené víno, nejspíše nějaký Cabernet Sauvignon. Mgr. Květa Kozáková odbor vnějších vztahů a služeb KS
19
18_19_Rozhovor.indd 19
Senát
4.11.10 10:54
VOLBY DO JEDNÉ T¤ETINY SENÁTU Senát je institucí trvalou, volby se konají každý sudý rok v jedné třetině volebních obvodů. Horní parlamentní komora tak pracuje nepřetržitě a není nikdy rozpuštěna. Senátorem se může stát každý občan České republiky, kterému je nejméně 40 let. Ve volbách může opakovaně kandidovat i senátor, kterému končí mandát. Pokud dostane důvěru občanů, může ve své práci pokračovat i po více volebních období. Letošní volby se konaly 15. a 16. října, druhé kolo o týden později. Volili občané z volebních obvodů, kde se poslední volby konaly v roce 2004.
Volební obvod č. 1 Karlovy Vary ZVOLEN: Jan Horník (za TOP+STAN) Dosavadní senátor: Jan Horník (za ED) Kandidáti: Borka Jaroslav (KSČM) Horník Jan (TOP + STAN) Kotek Jiří (ALTER + OB) Pavel Josef (ODS) Poustka Ivan (Victoria) Procházková Věra (Suveren.) Rovný Jaroslav (ČSNS) Vyvadil Jiří (ČSSD) Weiss František (VV) Žák Jaroslav (Doktoři)
Volební obvod č. 4 Most ZVOLEN: Alena Dernerová (za S.cz) Dosavadní senátor: Vlastimil Balín (KSČM)
Senát
Kandidáti: Balín Vlastimil (OMMO) Brabec Zdeněk (ČSSD) Dernerová Alena (S.cz) Doležal Vlastimil (VV) Hofman Václav (ODS) Nétek Josef (KSČM) Štembera Sáša (TOP 09) Vandas Tomáš (DSSS)
Volební obvod č. 7 Plzeň-město ZVOLEN: Dagmar Terelmešová (ČSSD) Dosavadní senátor: Jiří Šneberger (ODS) Kandidáti: Čížek Pavel (TOP + STAN) Kodeda Oldřich („KČ“) Kůrka Jan (SPOZ) Kvit Karel (KSČM) Pillmann František (Suveren.) Sequens Richard (SZ) Šneberger Jiří (ODS) Terelmešová Dagmar (ČSSD)
Volební obvod č. 10 Český Krumlov ZVOLEN: Tomáš Jirsa (ODS) Dosavadní senátor: Tomáš Jirsa (ODS) Kandidáti: Bezemek Bohumil (SPOZ) Bureš Roman (Suveren.) Dvořák Luboš (KSČM) Jirsa Tomáš (ODS) Špidla Vladimír (ČSSD) Troup Zdeněk (TOP 09) Zasadil Jan (KDU-ČSL)
Volební obvod č. 13 Tábor ZVOLEN: Pavel Eybert (ODS) Dosavadní senátor: Pavel Eybert (ODS) Kandidáti: Eybert Pavel (ODS) Goetz Jindřich (SPOZ) Hejl Jaroslav (KDU-ČSL)
20
20_23_KandidatiVolby.indd 20
4.11.10 11:09
Krůček Petr (TOP 09) Mikula Vilém (ČSNS 2005) Mládek Jan (ČSSD) Straka Zdeněk (KSČM) Vilímková Iveta (Suveren.)
Volební obvod č. 16 Beroun ZVOLEN: Jiří Oberfalzer (ODS) Dosavadní senátor: Jiří Oberfalzer (ODS) Kandidáti: Illés Tom Jack (SPOZ) Kovářová Věra (TOP + STAN) Kysela Pavel (ČSSD) Oberfalzer Jiří (ODS) Peltan Rudolf (KSČM) Winter Marcel (Suveren.)
Volební obvod č. 25 Praha 6 ZVOLEN: Petr Bratský (ODS) Dosavadní senátor: Karel Schwarzenberg (za US-DEU/ODA) od 29. 5. 2010 poslanecký mandát Kandidáti: Bratský Petr (ODS) Briardová Helena (KSČM) Finger Tomáš (Suv.SPOZ) Hošek Marián (KDU-ČSL) Kohout Jan (ČSSD) Moldan Bedřich (TOP + STAN) Ramnebornová Lucie (NK) Solis Daniel (DSZ) Stránský Martin (VV) Šterzl Ivan (ČSNS 2005)
Volební obvod č. 28 Mělník Volební obvod č. 19 Praha 11 ZVOLEN: Milan Pešák (ODS) Dosavadní senátor: Jan Nádvorník (ODS) Kandidáti: Bátora Ladislav (Suveren.) Bednář Miloslav (Svobodní) Bubník Augustin (SNK ED) Čunátová Jana (KSČM) Hlaváč Pavel (TOP 09) Kárský Ladislav (ČSSD) Ondrejka Peter (ČSNS 2005) Pešák Milan (ODS) Přeučil Pavel (ČPS) Zieleniec Josef (VV)
Volební obvod č. 22 Praha 10 ZVOLEN: Jaromír Štětina (za TOP+STAN) Dosavadní senátor: Jaromír Štětina (za SZ) Kandidáti: Babinec Bohdan (ČSNS 2005) Bobošíková Jana (Suveren.) Duchek Karel (KDU-ČSL) Ledl Lubomír (KSČM) Lipovský Vladislav (ODS) Svoboda Miroslav (ČSSD) Svobodová Eva (SPOZ) Stříteská Eva (SZ) Suja Miroslav (DSZ) Štětina Jaromír (TOP + STAN) Vocelka Jaroslav (VV)
ZVOLEN: Veronika Vrecionová (ODS) Dosavadní senátor: Jiří Nedoma (ODS) Kandidáti: Fialová Jiřina (KSČM) Hannig Petr (Suveren.) Holík Libor (VV) Němec Milan (ČSSD) Nováková Nina (TOP + STAN) Vrecionová Veronika (ODS)
Volební obvod č. 31 Ústí nad Labem ZVOLEN: Jaroslav Doubrava (S.cz) Dosavadní senátor: Pavel Sušický (ODS) Kandidáti: Brázda Petr (KSČM) Dobrovolná Liběna (TOP 09) Doubrava Jaroslav (S.cz) Eichler Jan (SZSP) Jaroš Jan (KDU-ČSL) Krov Gustav (ČSSD) Sušický Pavel (ODS)
Volební obvod č. 34 Liberec ZVOLEN: Přemysl Sobotka (ODS) Dosavadní senátor: Přemysl Sobotka (ODS) Kandidáti: Drobný Milan (SPOZ) Eichler Stanislav (ČSSD)
Erbert Milan (KSČM) Chytrá Zuzana (Suveren.) Joukl Zdeněk (ALTER) Kubr Zdeněk (VV) Marušiak Jan (TOP 09) Sobotka Přemysl (ODS) Škoda Leoš (SOS)
Volební obvod č. 37 Jičín ZVOLEN: Josef Táborský (ČSSD) Dosavadní senátor: Jiří Liška (ODS) Kandidáti: Czernin Tomáš (TOP + STAN) Hvězda Jiří (VV) Kuhn Jiří (KDU-ČSL) Liška Jiří (ODS) Ruml Otakar (KSČM) Táborský Josef (ČSSD) Voda Miroslav (Suveren.)
Volební obvod č. 40 Kutná Hora ZVOLEN: Jaromír Strnad (ČSSD) Dosavadní senátor: Bedřich Moldan (ODS) Kandidáti: Doležal Oldřich (NK) Exner Ladislav (VV) Matyášová Marie (SPOZ) Mrocek Josef („KČ“) Nováček Zdeněk (TOP + STAN) Strnad Jaromír (ČSSD) Šojdrová Michaela (KDU-ČSL) Talmanová Lucie (ODS) Veselý Stanislav (KSČM) Vodička Milan (Svobodní) Volfová Jana (Suveren.) Zubová Olga (DSZ)
Volební obvod č. 43 Pardubice ZVOLEN: Miluše Horská (za Nestran.) Dosavadní senátor: Jiří Stříteský (ODS) Kandidáti: Engelmajer Vladimír (ČSR) Horská Miluše (Nestran.) Janko Petr (SPOZ) Komárek Jiří (ČSSD) Lederová Marta (Suveren.) Málek Jiří (VV) Snopek Václav (KSČM) Stříteský Jiří (ODS)
21
20_23_KandidatiVolby.indd 21
Senát
4.11.10 11:10
Volební obvod č. 46 Ústí nad Orlicí ZVOLEN: Petr Šilar (KDU-ČSL) Dosavadní senátor: Ludmila Müllerová (KDU-ČSL) Kandidáti: Bajt Jaroslav (KSČM) Dušek Jaromír (SPOZ) Müllerová Ludmila (TOP + STAN) Neugebauer Richard (ODS) Soušek Miloslav (ČSSD) Šilar Petr (KDU-ČSL) Toppisch Wesselin (Suveren.)
Volební obvod č. 49 Blansko ZVOLEN: Jozef Regec (ČSSD) Dosavadní senátor: Vlastimil Sehnal (ODS) Kandidáti: Henek Pavel (KONS) Holomková Ivana (TOP 09) Jarůšek Karel (ODS) Lejsek Miroslav (FiS) Mikulášek Josef (VV) Navrkal Stanislav (KSČM) Peša Zdeněk (KDU-ČSL) Regec Jozef (ČSSD) Rožňák Petr (SPOZ) Vomela Jindřich (Suveren.)
Volební obvod č. 52 Jihlava ZVOLEN: Miloš Vystrčil (ODS) Dosavadní senátor: Václav Jehlička (KDU-ČSL) Kandidáti: Drlíková Zdeňka (TOP + STAN) Halásek František (Suveren.) Kasal Jan (KDU-ČSL) Nechvátal Vladislav (Svobodní) Šlechtický Pavel (KSČM) Výborný Vratislav (ČSSD) Vystrčil Miloš (ODS) Zeman Eduard (SPOZ)
Volební obvod č. 55 Brno-město ZVOLEN: Jan Žaloudík (za ČSSD) Dosavadní senátor: Tomáš Julínek (ODS)
Senát
Kandidáti: Adam Vojtěch (KSČM) Bořecký Karel (TOP 09) Čadeni Ivan (Suveren.) Julínek Tomáš (ODS) Magálová Daniela (SPOZ) Paulík Vladimír (VV) Svoboda František (KDU-ČSL) Žaloudík Jan (ČSSD)
Volební obvod č. 58 Brno-město ZVOLEN: Stanislav Juránek (KDU-ČSL) Dosavadní senátor: Rostislav Slavotínek (KDU-ČSL) Kandidáti: Borecký Daniel (KSČM) Božek Václav (ČSSD) Hošek Miroslav (ODS) Juránek Stanislav (KDU-ČSL) Kux Jan (Suveren.) Vítek Jiří (VV) Vorlíček Jiří (TOP 09) Zapletal Ladislav (SPOZ)
Volební obvod č. 61 Olomouc ZVOLEN: Martin Tesařík (ČSSD) Dosavadní senátor: Jan Hálek (ODS) Kandidáti: Dušek Josef (SPOZ) Hálek Jan (ODS) Klein Jiří (TOP + STAN) Nováček Pavel (KDU-ČSL) Rytíř Jan (Suveren.) Skácel Miroslav (KSČM) Tesařík Martin (ČSSD)
Volební obvod č. 64 Bruntál ZVOLEN: Jaroslav Palas (ČSSD) Dosavadní senátor: Jiří Žák (ODS) Kandidáti: Bačgoň Pavel (KSČM) Hustáková Miroslava (NK) Maláč Vítězslav (KDU-ČSL) Olejník Marián (TOP 09) Palas Jaroslav (ČSSD) Roik Alfréd (Suveren.) Síla Jan (NK) Urbiš Vilém (VV) Žák Jiří (ODS)
Volební obvod č. 67 Nový Jičín ZVOLEN: Zdeněk Besta (ČSSD) Dosavadní senátor: Milan Bureš (ODS) Kandidáti: Besta Zdeněk (ČSSD) Bureš Milan (ODS) Hrabánek Antonín (Suveren.) Kobsa Miroslav (TOP 09) Kováčiková Sylva (VV) Krajčír Zdeněk (SPOZ) Kuboš Karel (KSČM) Strnadel Drahomír (NBeskydy) Šula Jaroslav (KDU-ČSL)
Volební obvod č. 70 Ostrava-město ZVOLEN: Antonín Maštalíř (ČSSD) Dosavadní senátor: Liana Janáčková (za NEZ) Kandidáti: Čermák Tomáš (TOP 09) Dobrozemský Aleš (VV) Janáčková Liana (NEZ) Kamená Justina (KSČM) Maštalíř Antonín (ČSSD) Pavlíček Zdeněk (Suveren.) Pražák Zbyněk (KDU-ČSL) Štědroň Radoslav (ProOstr.) Ženatý Lukáš (ODS)
Volební obvod č. 73 Frýdek-Místek ZVOLEN: Petr Gawlas (ČSSD) Dosavadní senátor: Igor Petrov (SNK) Kandidáti: Adamová Dagmar (ODS) Boublík Miroslav (KSČM) Czudek Stanislav (VV) Gawlas Petr (ČSSD) Kuś Marian (NEZ) Petrov Igor (TOP + STAN) Szotkowski Jan (Suveren.) Trojka Michael (KDU-ČSL)
Volební obvod č. 76 Kroměříž ZVOLEN: Miloš Malý (ČSSD) Dosavadní senátor: Zdeněk Janalík (ODS)
22
20_23_KandidatiVolby.indd 22
4.11.10 11:10
Kandidáti: Adamík Jaroslav (KSČM) Dohnal Pavel (M) Dokoupilová Zdeňka (SZ) Hoza Ignác (VV) Janalík Zdeněk (ODS) Malý Miloš (ČSSD) Mergenthalová Lenka (TOP + STAN) Nečas Lubomír (SPOZ) Pánek Zdeněk (KDU-ČSL)
Volební obvod č. 79 Hodonín ZVOLEN: Zdeněk Škromach (ČSSD) Dosavadní senátor: Alena Venhodová (ODS)
Koliba Jiří (KDU-ČSL) Ljasovský Risto (TOP + STAN) Matušková Zuzana (Suveren.) Milerová Martina (KSČM) Škromach Zdeněk (ČSSD) Venhodová Alena (ODS)
Kandidáti: Bauer Rudolf (SPOZ) Brüch Jiří (VV)
SEZNAM ZKRATEK ALTER ALTER + OB BEZPP ČPS ČSNS ČSNS 2005 ČSR ČSSD Doktoři DSSS DSZ ED FiS „KČ“ KDU-ČSL KONS KSČM M NBeskydy Nestran. NEZ NK ODS
ALTERNATIVA Koalice ALTERNATIVA a OBČANÉ.CZ Bez politické příslušnosti Česká pirátská strana Česká strana národně sociální Česká strana národně socialistická Česká strana regionů Česká strana sociálně demokratická Doktoři (za uzdravení společnosti) Dělnická strana sociální spravedlnosti Demokratická strana zelených Evropští demokraté Folklor i Společnost Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová Konzervativní strana Komunistická strana Čech a Moravy Moravané Naše Beskydy Nestraníci Nezávislí Nezávislí kandidáti Občanská demokratická strana
OMMO ProOstr. S.cz SNK SNK ED SOS SPOZ Suv.SPOZ Suveren. SZ TOP 09 TOP + STAN US-DEU/ODA Victoria VV
“Občané městu, město občanům“ Koalice Senátor pro Ostravu Severočeši.cz Sdružení nezávislých kandidátů SNK Evropští demokraté Strana pro otevřenou společnost Strana Práv Občanů ZEMANOVCI Koalice Suverenita a Strana Práv Občanů ZEMANOVCI Suverenita-blok J. Bobošíkové, strana zdravého rozumu Strana zelených TOP 09 Koalice TOP 09 a Starostové a nezávislí Koalice Unie svobody - Demokratická unie, Občanská demokratická aliance Victoria.cz Věci veřejné
Pozn.: 1. V závorce za jménem je uvedena strana, hnutí, společnost či společenství, za které dotyčný kandidoval. 2. Seznam kandidátů převzat ze serveru www.volby.cz 3. Nově zvolení senátoři dle zdroje www.volby.cz
23
20_23_KandidatiVolby.indd 23
Senát
4.11.10 11:10
Senát pro krajany
T¯DEN KRAJANÒ Z
ačátkem září se již tradičně uskutečnilo setkání zahraničních Čechů v Praze. V rámci setkání ve dnech 6.–8. září probíhala v nové budově Národního muzea konference Krajané a kultura. Od roku 1998 se jedná již o šestou podobnou konferenci, pořadatelem je vždy občanské sdružení Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů. Letos se na jednání sjelo na 100 účastníků z dvaceti zemí světa, což je v dosavadní historii konferencí nejvíce. Jednání zaštítili předseda Senátu Přemysl Sobotka a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. V rámci konference předali předseda Senátu a předsedkyně Koordinačního výboru Ája Vrzáňová ocenění za dlouholetou činnost pro krajanské komunity šesti ženám, které většinu svého volného času zasvětily práci v úspěšných krajanských organizacích. Ocenění získaly Helena Baslerová – předsedkyně Kulturního klubu Čechů a Slováků ve Vídni, Fanynka Husáková – předsedkyně České besedy Rijeka, Vlastenka Krišan – předsedkyně spolku Češi jižního Banátu v Srbsku, Helena Miškufová – redaktorka, scénáristka a předsedkyně Slovensko-českého klubu, Ludmila Muchina – předsedkyně České národní rady Ukrajiny a Marie Nenadálová – organizátorka vzpomínkových oslav Jana Palacha a Jana Zajíce ve Švýcarsku. Během konference vystoupili představitelé jednotlivých komunit a podrobně referovali o kulturní činnosti krajanů ve svých teritoriích. Na závěr se uskutečnila diskuse s předsedou Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Marcelem Chládkem a místopředsedou komise Tomášem Grulichem. V diskusi se ozvala řada kritických poznámek, např. nemožnost korespondenčního hlasování. Senátoři M. Chládek a T. Grulich přítomným zdůraznili marný boj senátorů, kdy Senát již třikrát schválil návrh na korespondenční hlasování na základě návrhu komise. Informovali také, že stávající problémy by měl řešit nový volební zákon s možností elektronického hlasování. Dalším diskusním
Senát
tématem byla neexistence jednotného úřadu, který by agendu a problémy zahraničních Čechů koordinoval a řešil. Účastníci diskuse schválili text dopisu, který byl adresován předsedovi vlády Petru Nečasovi a ministru zahraničních věcí Karlu Schwarzenbergovi, ve kterém vznik takového úřadu doporučují.
Krajanský folklorní festival Čtvrtý mezinárodní krajanský folklorní festival byl zahájen v Hlavním sále Senátu 9. září. Záštitu nad čtyřdenním festivalem převzal místopředseda Senátu Jiří Liška, Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, primátor Pavel Bém a radní Hlavního města Prahy Ondřej Pecha a Milan Pešák. V úvodním projevu J. Liška vyzdvihnul krajany jako reprezentanty naší republiky v zahraničí a ocenil jejich působení ve světě. Předseda komise M. Chládek hovořil o svých zkušenostech z cest za krajany. Dle jeho názoru
24
24_25_Krajane.indd 24
4.11.10 11:10
jsou krajané více hrdými Čechy než Češi doma a připomněl, že jsme jeden národ bez ohledu na to, zda žijeme v Česku nebo někde ve světě. Letošní festival navštívilo 450 krajanů z devíti zemí světa, soutěžit přijelo dvacet souborů. První přehlídkový den, který se uskutečnil v prostorách Valdštejnské zahrady, upoutal velké množství Pražanů i návštěvníků zahrady. Všichni byli velmi překvapeni vysokou úrovní souborů i pestrým programem. Nejpočetnější skupinou byli Chorvaté a Ukrajinci, nejvzdálenějším souborem byl dětský soubor Meninas Cantoras z Brazílie. Nedělní dopoledne již tradičně patřilo přehlídkovému průvodu krojovaných krajanů a účastníků festivalu na Hradčanském náměstí.
kem 1989 se uzavírá éra bolestné emigrace a zároveň se uzavírá funkční období československého exilu, vyvolalo zpočátku rozpaky v českých komunitách v zahraničí. Nová migrace je dnes všeobecně uznávaným elementem. Musíme se dle mého názoru zbavit názvů, které mají pro různé skupiny odlišnou konotaci. Mám na mysli například výraz „krajané“, který odmítají exulanti v USA, aby se tak odlišili od řady Čechoameričanů, kteří byli svedeni StB. Výraz emigrace působí pejorativně jak pro nás doma, tak i pro Čechy venku. Často se nyní používá výraz Čech v cizině. Není špatný, ale při pokusu pro bližší definici, která by v sobě obsahovala i vyjádření vztahu „těch doma“ a „těch venku“, nedává mnoho prostoru. Přesnější se jeví sousloví česká diaspora, která v sobě nese jednotu etnickou a národní bez ohledu na to, kde její příslušník žije. Sousloví by mělo být užíváno v oficiálních dokumentech. V běžné mluvě se asi i nadále budeme setkávat se všemi výrazy, hlavně s poněkud archaickým „krajanem“. Po redefinici by mělo následovat hledání institucionálních forem, aktivity je třeba na obou stranách. Velmi si vážím závěru ze setkání zahraničních Čechů v Praze, která jde přesně v duchu našich společných úvah – vytvořit při úřadu vlády koordinační pracoviště pro českou diasporu v zahraničí. Jsme v době, kdy přesvědčujeme českou společnost v naší republice, že část z nás žije v cizině. Je nutné vzdát hold a poděkování exilu za jeho přínos pro zachování demokratické kontinuity, národní vzdělanosti i boje proti všem totalitám. Senát PČR přijal
PhDr. Marcel Chládek, MBA předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí
Krajanská konference v USA Krajanský spolek Bohemian Citizens Benevolent Society sídlící v newyorské čtvrti Astoria uspořádal na začátku října konferenci s názvem Češi – národ bez hranic, na kterou byl pozván i místopředseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Konference se uskutečnila u příležitosti 100. výročí založení spolkové budovy Bohemian Hall. První den byl věnován přehledu dějin etnické Ameriky, komunitě Moravských bratří v Americe a pohledu na Čechy ve světě z pozice našich krajanů z Východu a ze zámoří. Ve svém vystoupení jsem se mimo jiné pokusil nově redefinovat Čecha v zahraničí. Ti tvoří velmi různorodou entitu, kam patří potomci vystěhovalců i před dvěma sty lety, dále exil, jímž nazýváme ty, kteří odešli převážně z politických důvodů po roce 1948 a 1968. Součástí této skupiny jsou i Češi na Slovensku, kteří nikam neodcházeli, a přesto žijí v cizině. Patří sem také lidé, kteří odešli z České republiky po roce 1989. Přesvědčení, že ro-
v roce 2010 usnesení, ve kterém projevil vděk exilu. Poděkování také zaznělo z úst předsedy Senátu Přemysla Sobotky na jednání parlamentů zemí bývalého sovětského bloku, které se uskutečnilo v Praze při příležitosti 20. výročí rozpadu komunistického systému. Druhý den konference byl věnován smyslu českých organizací ve světě dnes, vztahům české diaspory a českého státu nebo právům a povinnostem české diaspory vůči českému národu. Třetí den byla konference ukončena velkou debatou na přednesená témata a závěrem bylo přijato společné prohlášení účastníků konference, ve kterém je definován požadavek udržení českého jazyka a nutnost vzdělávání v českém jazyce. Účastníci konference také požadují zřízení centrálního pracoviště při Úřadu vlády ČR, které by se zabývalo koordinací české společnosti a její diaspory v cizině. V rámci oslav 100. výročí Bohemian Hall se vedle kulturního programu konalo také diskusní fórum s Josefem Mašínem, kterému jsem předal Pamětní list Senátu PČR. PhDr. Tomáš Grulich místopředseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí
25
24_25_Krajane.indd 25
Senát
4.11.10 11:10
Pfiehled akcí
SENÁT – MÍSTO K JEDNÁNÍ 20. července Předseda Podvýboru pro dopravu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jiří Nedoma jednal s generálním ředitelem společnosti Grandi Stazioni Fabio Battaggiou. F. Battaggia na setkání informoval o revitalizačních projektech, které společnost v naší republice realizuje. Jedná se o revitalizace výpravních budov železničních stanic Praha hlavní nádraží, Karlovy Vary horní nádraží a Mariánské Lázně. J. Nedoma uvítal konstatování, že zkušenosti v České republice jsou velice dobré a že společnost by ráda v rámci dalších projektů ve spolupráci pokračovala. Senátor J. Nedoma zároveň F. Battaggiu ujistil, že o závěrech z jednání bude informovat všechny členy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. 26. července Na tiskové konferenci oznámil senátor Jaromír Štětina výsledky práce Dočasné komise Senátu pro posouzení ústavnosti KSČM. Komise dokončila návrh správní žaloby, jež má pozastavit činnost strany. „Chtěl bych tento závažný dokument předat osobně premiéru Petru Nečasovi,“ uvedl na tiskové konferenci předseda komise Jaromír Štětina. Dalším krokem by podle J. Štětiny měla být žaloba, kterou vláda podá na KSČM u Nejvyššího správního soudu. Žaloba se týká ústavnosti strany. Tak, jak dnes KSČM vystupuje a funguje, je totiž podle komise protiústavní. KSČM by proto měla odstranit zmínku o komunismu ze svého názvu a také by se měla vzdát marxisticko-leninského násilí jako prostředku k dosažení svých politických cílů. Senát se již v říjnu 2008 usnesl,
že Nejvyšší správní soud by se měl zabývat důvodným podezřením, že KSČM porušuje ústavu a zákony. 29. července Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí uspořádala společné setkání učitelů působících u krajanských komunit a lektorů českého jazyka a literatury na vzdělávacích institucích v zahraničí. V Senátu se sešlo více než 50 učitelů a lektorů vyučujících v zahraničí a okolo 30 zástupců institucí v oblasti vzdělávání. Cílem již druhého společného setkání v Senátu bylo zhodnotit fungování a dopady Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. V rámci tohoto programu vysílá Česká republika každý rok ke svým krajanům v zahraničí učitele češtiny a na zahraniční vzdělávací instituce, převážně univerzitního typu, lektory českého jazyka a literatury. Z celkového počtu 13 krajanských učitelů českého jazyka a literatury jich v současné době působí 8 v evropských destinacích a 5 v Jižní Americe (Brazílie, Argentina a Paraguay). Učitelé jsou vysíláni ke krajanům s cílem podporovat znalost českého jazyka a všestranně působit u těch krajanských komunit, které mají zájem udržet si českou identitu. 5. srpna Senát navštívili účastníci Kurzu českého jazyka pro krajany žijící v zahraničí. Kurz, který se koná tradičně v Dobrušce, je organizován letos již po dvacáté a uvítal 65 zájemců o výuku češtiny. Mezi nejvzdálenější země, odkud přicházejí lidé studující češtinu,
Setkání krajanských učitelů českého jazyka
Senát
26
26_28_MistokJednani.indd 26
4.11.10 11:11
Í
patří Chile, JAR, Uruguay, Venezuela, Austrálie, Argentina, Čína, Filipíny. Krajané si prohlédli historické prostory Senátu a následně probíhala beseda se členy Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, jejím předsedou Marcelem Chládkem, místopředsedou Tomášem Grulichem a členem komise Petrem Pakostou. Poté hosté navštívili Valdštejnskou zahradu, kde v rámci Kulturního léta v Senátu probíhal koncert kapely Svítání. 8. září V rámci 31. schůze Výboru pro záležitosti Evropské unie se uskutečnila diskuse Výstupy a data poskytovaná Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC). Mezi hlavní řečníky patřili Ladislav Metelka a Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, profesor pedologie a půdní fyziky Miroslav Kutílek a Vítězslav Kremlík, zakladatel portálu klimaskeptik.cz. Cílem diskuse bylo vyjasnění některých otázek týkajících se klimatu v prostředí protichůdných názorů a zahájení osvěty v oblasti informací o klimatických změnách, ekonomickém hodnocení jejich následků a míře potřebných opatření.
představil další existující modely bydlení v Evropě a hovořil také o regulaci nájemného jako o základu sociální nespravedlnosti. Široce diskutovány byly otázky problémů s bydlením v obcích, a to i v případě bydlení sociálního. Na co narážejí majitelé domů při správě svého majetku, popsal generální ředitel RPG RE Tony Akisch. V následné diskusi vystoupili zástupci místních správ a samospráv, architekti-urbanisté, zástupci majitelů domů, neziskových organizací, nájemníků i médií. 15. září Seminář věnovaný problematice proměn státnosti v procesu europeizace se konal za účasti bývalého soudce Spolkového ústavního soudu prof. Dietera Grimma, kterého z české strany doplňovala místopředsedkyně českého Ústavního soudu Eliška Wagnerová a Vojtěch Belling z Úřadu vlády. Pozornost přednášejících se soustředila zejména na koncept státní suverenity a roli ústavních soudů při kontrole ústavní identity a kompetenčního rámce působnosti evropského práva. 20. září V Jednacím sále proběhlo Slavnostní vyhodnocení folklorních festivalů a slavností za rok 2010. Bylo oceněno 12 starostů měst a obcí, kteří festivaly dlouhodobě podporují a organizují. Jednání zahájil předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jaromír Jermář. Po vystoupení hostů následovalo ocenění vítězů v soutěži o obec s nejvýraznějším programem dlouhodobé péče o místní lidové tradice, vyhlašované v rámci soutěže Vesnice roku 2010. Putovní pohár Folklorních festivalů České republiky získal městys Koloveč z Plzeňského kraje. 21. září V Jednacím sále se uskutečnilo pod záštitou místopředsedy Senátu Jiřího Lišky veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice s názvem Prevence rizikového chování ve školách. Slyšení se konalo jako součást cyklu Výchova příkladem III. Cílem jednání bylo prostřednictvím námětů a zkušeností širokého spektra přítomných hledat různé a zároveň pestré formy a nástroje, jak oslovit a motivovat školní populaci a jak zefektivnit preventivní působení na děti a mládež ve škole i mimo školu. Se svými příspěvky vystoupili zástupci ministerstev školství, vnitra, práce a sociálních věcí a kultury. Přítomni byli též
Diskuse o změně klimatu 9. září Seminář s názvem Možnosti snížení emisí skleníkových plynů z pohledu České republiky uspořádal Výbor pro záležitosti Evropské unie. Ve třech blocích vystoupili v Senátu zástupci odborných institucí, klíčových ministerstev a podnikatelské sféry. V závěrečném bloku byly zodpovězeny dotazy z pléna a proběhla diskuse. Výstupy z tohoto semináře byly využity při jednání výborů pro záležitosti Evropské unie parlamentů zemí Visegrádské skupiny, které se konalo v Senátu 14. září. Závěry semináře budou také použity při formulaci usnesení ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Analýza možností snížení emisí skleníkových plynů o více než 20 % a vyhodnocení rizika úniku uhlíku (senátní tisk č. K 115/07). 13. září V prostorách Frýdlantského salonku zorganizoval místopředseda Senátu Petr Pithart seminář s názvem Bydlení jako sdílená odpovědnost. V úvodu vystoupil náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous a vysvětlil koncepci bydlení v České republice. Zástupce Vysoké školy ekonomické Miroslav Zajíček
Veřejné slyšení Prevence rizikového chování ve školách
27
26_28_MistokJednani.indd 27
Senát
4.11.10 11:11
Pfiehled akcí zástupci České školní inspekce, Institutu pedagogicko-psychologického poradenství nebo Magistrátu hl. m. Prahy. Veřejné slyšení bylo určeno především pro zřizovatele, učitele a ředitele škol a školských zařízení, představitele kateder společenskovědních předmětů pedagogických fakult a pro další odborníky v této oblasti. 23. září Místopředseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Igor Petrov se setkal s muzejními pracovníky z Wolfenbüttelu (SRN). Pan senátor představil činnost Senátu a speciálně výboru, jehož je členem. Hovořil také o problematice zřizování, fungování a financování muzeí v České republice. Na závěr odpověděl na otázky, jak obyvatelé naší republiky hodnotí situaci několik let po vstupu země do Evropské unie a možnost přijetí eura v České republice. 30. září V Hlavním sále se konala první část setkání podnikatelů ve stavebnictví a dalších osobností spojených se stavěním s názvem Dny stavitelství a architektury. Záštitu nad setkáním, kterého se zúčastnilo téměř 200 osob, převzal předseda Senátu Přemysl Sobotka. Během odpoledního jednání byl oceněn nejlepší výrobce stavebnin v kategorii velkých a malých společností, nejlepší stavební firma roku v kategorii velkých, středních a malých společností a také osobnost stavitelství. Touto osobností se letos stal Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Setkání pokračovalo v Betlémské kapli, kde byly oceněny jednotlivé stavby. Jako první byla vyhodnocena stavba vybraná předsedou Senátu P. Sobotkou, a to rekonstrukce Malostranské besedy na Malostranském náměstí. Podle P. Sobotky má tento objekt značný architektonický význam v oblasti vlastního historického jádra Prahy. Předseda Senátu považuje za vynikající, že přestavba obsahovala stavební úpravy, které znamenaly návrat k původním
4. října Již tradičně se konala mezinárodní konference zaměřená na podporu rodin s dětmi, kterou Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku pořádá spolu s Národním centrem pro rodinu. Mimořádně vysoká účast posluchačů svědčila o aktuálnosti přednášených příspěvků, mezi nimiž zaujaly zkušenosti z Německa nebo Rakouska. Témata reagovala na aktuální ekonomickou situaci, která zvláště doléhá na početnější rodiny. Stát i občanské organizace se proto snaží stanovit hlavní problémy, které musí v současnosti rodiny řešit a na základě toho modifikují nebo rozšiřují formy pomoci. Nejde jen o ekonomickou podporu, ale také o poradenskou činnost, napomáhající plánování rodinných výdajů nebo rozšiřování vědomostí o tom, jak předcházet zadlužení nebo různým typům závislostí. 7. října Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí uspořádal v úzké spolupráci s Českým svazem ochránců přírody a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR odbornou konferenci k Mezinárodnímu roku biodiverzity. Smyslem této iniciativy bylo zvýšit veřejné povědomí a informovanost o významu biologické rozmanitosti pro kvalitu a udržitelnost života na Zemi, upozornit na příčiny vymírání rostlin a živočichů a vyzvat organizace a jednotlivce k aktivitám, které pomohou zastavit úbytek biologické rozmanitost po roce 2010. Konference se těšila velkému zájmu veřejnosti.
Konference k Mezinárodnímu roku biodiverzity
Dny stavitelství a architektury historickým dispozicím včetně dostavby původních věží a štítů. Rekonstrukce těchto starých objektů s novými prvky považuje za velké umění a chce tyto schopnosti architektů a stavitelů náležitě ocenit. Podle jeho názoru je to protipól některých negativních projevů těch, kteří účelově sledují jen finanční aspekty tohoto podnikání.
Senát
12. října V Hlavním sále se pod záštitou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku uskutečnil Kulatý stůl s názvem Prevence násilí na pracovišti v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Účastníci jednání debatovali o pracovním násilí, jeho podobách a také o jeho prevenci. Zazněly zde také stěžejní výstupy diagnostického šetření výskytu násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče a porovnání výsledků diagnostického šetření s výsledky z roku 2004.
Pozn. Podrobný souhrn všech seminářů, konferencí, setkání a dalších aktivit Senátu naleznete na www.senat.cz
28
26_28_MistokJednani.indd 28
4.11.10 11:11
STATEâN¯ âLOVùK ALOIS ELIÁ· Pamětní deska připomínající statečný život a osud armádního generála Aloise Eliáše byla 29. září 2010, v den jeho 120. narozenin, odhalena v Senátu, na průčelí Kolovratského paláce. Generál Eliáš jako předseda druhé protektorátní vlády spolupracoval s domácím i zahraničním odbojem. Vzápětí poté, co se v Praze ujal úřadu zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, byl Alois Eliáš zatčen a odsouzen nacistickým Lidovým soudem k smrti. Jako jediný z šéfů vlád v nacisty okupovaných zemích byl pak v době heydrichiády popraven. Umístění desky inicioval místopředseda Senátu Petr Pithart, jehož projev na počest tohoto odvážného českého vlastence přinášíme.
D
vacátého devátého září před sto dvaceti lety se narodil armádní generál in memoriam Alois Eliáš. V roce 1941, dva dny před svými narozeninami, byl jako předseda druhé protektorátní vlády odvolán ze služební cesty do jižních Čech a v předpokoji Karl Hermana Franka v Černínském paláci zatčen a zanedlouho odsouzen k trestu smrti. V červnu následujícího roku byl v době tzv. heydrichiády na kobyliské střelnici v Praze zastřelen. Stal se jediným popraveným předsedou vlády na nacisty okupovaném území Evropy. Eliášovo zatčení předznamenalo novou etapu vystupňovaných represí v dějinách protektorátu Čechy a Morava. Na druhý den, 28. září, kdy Češi vzpomínali svého národního světce knížete Václava, přijel do Prahy Reinhard Heydrich, aby nastoupil na místo údajně ochořelého říšského protektora Konstantina von Neuratha jako zastupující říšský protektor. Neurath byl pro Hitlera příliš slabý, na Čechy příliš měkký. Poslal proto do protektorátu svého nejspolehlivějšího, nejsilnějšího, nejobávanějšího muže. Eliášovo zatčení o den dříve bylo již součástí aranžmá Heydrichova příjezdu, který měl vzbudit strach a ochromit český odboj. S Čechy, „smějícími se bestiemi“, jak nás okupanti charakterizovali, se mělo od toho dne zacházet docela jinak. Eliáš byl pro Heydricha zosobněním toho, co napříště již nemělo být trpěno. O jeho spojení s odbojem gestapo už dlouho vědělo. O to se postarali čeští kolaboranti, kteří byli právě tak podlí, jako byli stateční ti, kteří se neváhali zapojit do odboje. Klíčová osoba okupační správy státní sekretář K. H. Frank věděl, že takoví lidé jsou i v úřadu ministerského předsedy. V Kolovratském paláci a v sousedním Malém Fürstenberském paláci rozmístil totiž Eliáš pod různými krycími funkcemi zpravodajce, kteří pracovali pro rozsáhlou ilegální organizaci dřívějších československých důstojníků a vojáků Obrana národa. Udržoval styk i s Londýnem a přes prostředníky byl v častém spojení přímo s Benešem. Ten jej bohužel udržoval v iluzi, že konec války je blízký. „Obrana národa“ se proto od začátku protektorátu připravovala na bezprostřední celonárodní povstání, a byla proto až příliš zranitelná. Eliáš dlouhé měsíce věděl, že okupanti o něm vědí. Od první chvíle, kdy přijal jmenování premiérem, neměl sebemenší iluze o tom, jak skončí. Často mluvil o oprátce, která ho nemine. Věděl, že každý den může být jeho dnem posledním.
Po jeho zatčení udělalo gestapo v obou palácích tak důkladnou prohlídku, že úředníci nebyli s to dát zdejší kanceláře do pořádku, a tak byla následující schůze vlády „provizorně“ svolána do Strakovy akademie. V lednu 1942 vzniká třetí Krejčího protektorátní vláda. Ministrem školství a zároveň vedoucím Úřadu lidové osvěty byl z Heydrichovy vůle jmenován Emanuel Moravec. To on po Eliášovi obsadil oba malostranské paláce, když se Ministerská rada definitivně přestěhovala do Strakovy akademie. Moravec vystřídal Eliáše. Oba vysocí důstojníci, oba bojovali u Zborova. Přesto byl jeden hrdina a druhý zrádce. Dnes si připomínáme hrdinu. Už v roce 1946 byl in memoriam povýšen z hodnosti divizního generála do hodnosti armádního generála. Prezident republiky jej v roce 2002 vyznamenal Řádem bílého lva. Popel jeho a jeho statečné ženy Jaroslavy byl v květnu 2006 uložen v Národním památníku na Vítkově. Pohybujeme se dnes a denně v prostorách, kde působili stateční odbojáři, kde se ale také špehovalo a zrazovalo. Kde prožíval své úzkosti statečný člověk, který po dva roky věděl, že jde vstříc jisté smrti. Deska, kterou dnes odhalíme, nám to bude každodenně připomínat. Čest památce generála Aloise Eliáše. Petr Pithart místopředseda Senátu
29
29_Elias.indd 29
Senát
4.11.10 11:11
a
Regionální
k VO č. 1 – Karlovy Vary JAN HORNÍK Pod záštitou Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu se 4. září na Božím Daru sešlo 263 milovníků chůze se speciálními holemi, známé jako Nordic Walking, aby se zúčastnili již 7. ročníku Karlova kroku – Nordic Walking Marathon. Navázali tak na tradici těchto oblíbených soutěží v Krušných horách, kolébce této sportovní aktivity v Čechách. A kdo zvítězil? Úplně každý. A když ne svým časem na připravených tratích, tak určitě sám nad sebou, protože absolvoval závod navzdory chladnějšímu, větrnému a občas i deštivému počasí. Senátor Jan Horník předal cenu pro nejstaršího účastníka akce, kterým se stal pan Albert Reichenbauer ze SRN narozený v roce 1937.
Karlovy Vary – Nordic Walking Marathon VO č. 6 – Louny MARCEL CHLÁDEK Dětem v Novém Strašecí se splnil sen. Město jim postavilo moderní hřiště v rekonstruované části areálu haly BIOS. Slavnostního otevření se zúčastnil vedle představitelů města i senátor Marcel Chládek. Nové hřiš-
Louny – Hřiště v Novém Strašecí
Senát
tě zvýší atraktivitu města a zpříjemní volný čas rodinám s dětmi. Areál jim nabízí opravdu velký výběr. Od několika typů houpaček přes věže až po plochu pro házení s košem. Kolem hřiště je třicetimetrový chodník s bezbariérovým vstupem, prostředí zkrášlují terénní úpravy a nový trávník. Dotace na projekt, který stál zhruba půl milionu korun, pocházela z Regionálního operačního programu.
e l
d i
VO č. 47 – Náchod PETR PAKOSTA Na oslavy 40 let fotbalu v obci dorazil do Dolan u Jaroměře také hvězdný Arabela Team. Pořádající Tělovýchovná jednota Dolany připravila 14. srpna pestrý program, kterému přihlížely tři stovky spokojených lidí. Vše začalo v pravé poledne fotbalovým sou-
VO č. 12 – Strakonice MIROSLAV KREJČA Oddémonizovat vědu a formou zábavy přitáhnout mladou generaci ke studiu technických oborů je cílem vzniku Klubu malých debrujárů v Písku. Klub byl založen na konci letošního srpna a je třetím klubem svého druhu v Jihočeském kraji. Pro děti z Písku a okolí to přináší další možnost pro využití volného času k rozvíjení svých schopností a znalostí z oblasti vědy, techniky a ekologie. Iniciátorem této aktivity je provozovatel Elektrárny královského města Písku Marek Anděl a senátor Miroslav Krejča. V pondělí 13. září se za účasti prezidenta Asociace malých debrujárů Petra Zapletala a za přítomnosti senátora M. Krejči uskutečnila první pracovní schůzka mladých zájemců o práci v klubu. Hnutí debrujárů vzniklo v 80. letech minulého století v Kanadě jako reakce na výrazný úbytek technicky vzdělané populace a přes Francii se postupně rozšířilo po Evropě. V ČR začaly první kluby malých debrujárů vznikat po roce 1991.
Náchod – Fotbalová oslava bojem starých gard. Následovalo slavnostní zahájení oslav moderátorem Arabela Teamu Radkem „Kajmanem“ Komoráčem. Mikrofonu se postupně ujali předseda Tělovýchovné jednoty Dolany Petr Záliš, starosta obce Jiří Plšek, patron oslav senátor Petr Pakosta, předseda Okresního fotbalového svazu v Hradci Králové Martin Zbořil a dlouholetý tahoun dolanské tělovýchovy Honza Pádr, který dopsal a vystavil kroniky tělovýchovné jednoty. Dolanské fotbalové oslavy se povedly, akce výrazně přispěla k oživení sportovní a kulturní nabídky v regionu.
Strakonice – Debrujáři
30
30_32_Kaleidoskop.indd 30
4.11.10 11:12
i
d
s o
o k
p VO č. 61 – Olomouc JAN HÁLEK
VO č. 53 – Třebíč VÍTĚZSLAV JONÁŠ 14. září se slavilo v Moravských Budějovicích na Třebíčsku. Senátor Vítězslav Jonáš společně s dalšími regionálními osobnostmi zahájil provoz nově otevřeného detašovaného pracoviště občanského sdružení STŘED, které díky dotaci z fondů Evropské unie připravilo skvělé prostory pro provoz nízkoprahového klubu Su-Terén. Občanské sdružení STŘED je nestátní nezisková organizace s desetiletou historií, která pomáhá lidem s problémy v kraji Vysočina. Poskytuje ambulantní a terénní služby sociální prevence dospělým lidem a dětem, kteří se dostanou do obtížné životní situace. Pomáhá řešit např. následky problémů ve vztahu s partnerem nebo při výchově dětí, problémy z důvodu ztráty zaměstnání či bydlení. Část činnosti organizace je zaměřena na primární prevenci, tzn. na informování o možnostech, jak se do nebezpečných a nepříjemných situací nedostávat.
Třebíč – Klub Su-Terén VO č. 54 – Znojmo MARTA BAYEROVÁ V červenci byl slavnostně otevřen Domov pro seniory v Šanově, kde je poskytována péče nemocným s Parkinsonovou chorobou, demencí, se stavy po cévních a mozkových příhodách, amputacích a nádorových onemocněních. Je zde možnost ubytování v 18 dvojlůžkových pokojích s trvalou asistentskou a lékařskou službou. Toto soukromé sociální zařízení je zapsáno na seznamu priorit komunitních plánovaných sociálních služeb Jihomoravského kraje. U zrodu celého projektu stála vedle ředitele DS Morava J. Duška a starosty obce Šanov Petra Škarky i senátorka Marta Bayerová, která pomohla slavnostně přestřihnout pásku. O prázdninách se konají i další akce, jež mají zpříjemnit život spoluobčanů. Jednou z již tradičních akcí je soutěž v pojídání
24. července navštívil senátor Jan Hálek Muzeum – Pěchotní srub K-S 14 „U Cihelny“ v Králíkách. Objekt byl vybetonován ve dnech 29. září až 8. října 1936. V říjnu 1940 zde proběhly zkoušky palby kanónů, minometů a kulometů. Byla to nejrozsáhlejší zkouška sortimentu československých pevnostních pěchotních zbraní provedená na našem území německou armádou. Srub ale vlastně nikdy nesloužil svému původníZnojmo – Soutěž v Bohuticích vdolků v Bohuticích. Snad všechny ženy v obci se účastní smažení vdolečků s meruňkovou marmeládou. Soutěží se nejen v množství zkonzumovaných vdolků, ale i v kvalitě marmelády. Vítěz jich stačil zkonzumovat téměř 60. VO č. 55 – Brno-město TOMÁŠ JULÍNEK Ze své osobní zkušenosti senátor T. Julínek velmi dobře ví, jak důležitý je spolkový život na vesnicích a malých městech. V době globalizace, kdy za pozornost stojí jen ten, kdo je nejlepší na planetě, je nedocenitelná aktivita lidí v místě, kde žijeme. Každodenní nadšení pro věc, ať se týká čehokoliv, si zaslouží nejen pozornost, ale i ocenění. Proto se senátor T. Julínek rozhodl založit nadační fond Dobrá volba. Dobrou volbou je spolkový život a dobrou volbou je život na vesnici a malém městě, kde spolkový život existuje.
Olomouc – Muzeum v Králíkách mu účelu. Senátor se seznámil se sbírkovým fondem, knihovnou, koncepcí rozvoje muzea, ale i s problémy, které zřizovatele tíží. Jde zejména o problémy se spoluúčastí a získáváním dotací. Poznal i doplňkovou a vzdělávací činnost muzea a jeho dobrovolníků. Zajímal se také o návštěvnost pevnostní památky i o aktivity zaměřené na veřejnost. J. Hálek doporučuje všem zajímavé muzeum navštívit, otevřeno je každý víkend od 9 do 18 hodin.
Brno-město – Nadace Dobrá volba
31
30_32_Kaleidoskop.indd 31
Senát
4.11.10 11:12
v Bohumínské městské nemocnici, které letos v květnu zaplavila velká voda. Dosáhla do výšky téměř půl metru a zničila takřka veškeré vybavení. Jarní povodeň tak omezila provoz plicní ambulance, rehabilitace a laboratoří.
VO č. 62 – Prostějov BOŽENA SEKANINOVÁ 25. září se senátorka B. Sekaninová v Němčicích nad Hanou zúčastnila slavnostního předání nového hasičského vozidla CAS 20 Sboru dobrovolných hasičů. Ve svém projevu ocenila dobrovolné hasiče za jejich práci nejen v oblasti požární ochrany, ale také za součinnost při zajišťování kulturně-společenských akcí ve městě. Vyslovila přesvědčení, že nová technika hasičům podstatně usnadní práci při zásazích, a také jim popřála pouze šťastné návraty z výjezdů. Senátorka rovněž velmi kladně hodnotila podporu města, které dobrovolným hasičům vychází vstříc již dlouhá léta. Němčice nad Hanou letos z vlastních zdrojů provedly první část rekonstrukce hasičské zbrojnice v hodnotě 2,2 milionu korun.
Přerov – Rekonstrukce mostu byl průkopnickým dílem českého mostařství a nejvýznamnější přerovskou stavbou 20. století. Na konci 2. světové války ho však ustupující německá armáda strhla, zůstaly jen mostní pilíře. Na nich byla vybudována provizorní lávka, která sloužila až do současnosti. Nový most by měl být dokončen v roce 2012.
Karviná – Nemocnice VO č. 81 – Uherské Hradiště HANA DOUPOVCOVÁ V Polešovicích, obci Moravského Slovácka, se 4. září uskutečnil III. ročník soutěže vinařů TOP VÍNO SLOVÁCKA. Jedná se o regionální ocenění výrobků z odvětví zemědělství a potravinářství ve Zlínském kraji. Tato soutěž je podporována Ministerstvem zemědělství České republiky a řídí se přísnými pravidly. Všechna prezentovaná vína musí být vyrobena z hroznů odrůd vinné révy mající původ na území České republiky. Deseti nejlépe hodnoceným vínům je pak udělen certifikát, který veřejnosti dává záruku, že jde o velmi kvalitní a chutné mistrovské dílo. Senátorka uherskohradišťského obvodu Hana Doupovcová uděluje v soutěži cenu nejlépe hodnocené kolekci vín. „Víno je neodmyslitelnou součástí Slovácka, jsem proto ráda, že mohu podpořit tuto prestižní akci a být nápomocna s propagací jednoho z nejlepších produktů, který u nás v regionu máme“, řekla mimo jiné H. Doupovcová.
Prostějov – Vozidlo pro hasiče VO č. 63 – Přerov JIŘÍ LAJTOCH Senátor a primátor města Přerova Jiří Lajtoch společně s výkonným ředitelem divize Silniční stavitelství Skanska a.s. Michalem Reiterem symbolicky zahájili 31. srpna rekonstrukci Tyršova mostu v Přerově slavnostním poklepem na jeho původní sloup. Akce se zúčastnila i autorka návrhu architektka Alena Šrámková. Most navrhla v jedné výškové úrovni, pouze prostor pro vozidla je z bezpečnostních důvodů oddělen od chodců a cyklistů 15 cm vysokou obrubou. Původní Tyršův most postavený v roce 1903 technologií Hennebique
Senát
VO č. 74 – Karviná PETR VÍCHA Dvacet dva gymnazistů proti jedinému soupeři – starostovi Bohumína a senátoru Petru Víchovi. Tak vypadal v září už patnáctý ročník tradiční šachové simultánky se studenty. Přestože někteří mladí hráči mu dlouho odolávali, nakonec se senátora nikomu z nich porazit nepodařilo. Tři z nich však s ním remizovali. Na svém kontě má tak Petr Vícha 285 vítězství, 11 remíz a 5 porážek. V posledních čtyřech letech v simultánce přitom neprohrál. V říjnu senátor Petr Vícha slavnostně otevřel zrekonstruované suterény za 5 milionů korun
Uherské Hradiště – Top víno Slovácka
32
30_32_Kaleidoskop.indd 32
4.11.10 11:12
Kultura
KULTURNÍ LÉTO ÚSPù·NÉ V
letošním roce se konal již popáté letní kulturní festival hudebních, tanečních a pěveckých představení ve Valdštejnské zahradě s názvem Kulturní léto v Senátu. Pátý ročník se vyprofiloval jako úspěšná přehlídka regionálních souborů z celé České republiky. Senátoři ze svých regionů přivážejí každoročně do Prahy to nejlepší, co jejich kraj může zájemcům a návštěvníkům Senátu nabídnout. Mohli jsme vidět přes dvacet nejrůznějších vystoupení, od pěveckých sborů, jakými byli například pěvecký sbor Slavík z Pacova nebo smíšený pěvecký sbor Bruntál, přes folklorní vystoupení, například folklorního sdružení Mužácký sbor z Pohořelic a okolí nebo souboru Světlovan z Bojkovic. Své místo na pódiu Saly terreny si našly i dětské pěvecké sbory, mezi jinými například Vrabčáci z Jablonce nad Nisou nebo soubory Permoníček Most a Čmeláček Žatec. Na své si přišli i milovníci dechovky, zvláště při vystoupení orchestru Zlatíčka ze Stříbra či Městské hudby Františka Kmocha Kolín. Populární melodie naproti tomu zazněly v podání Pavla Nováka ml. Přehlídku regionálních souborů letos doplnilo vystoupení skupiny Framus Five a Michala Prokopa. Kulturní léto si mohli užít diváci od června do září každý čtvrtek od 17 hodin. Pro velký zájem se však některá představení konala i mimo tento pravidelný termín. Jubilejní 5. ročník navštívilo téměř 7 000 diváků. Do Valdštejnské zahrady si našli cestu vedle náhodných turistů zvláště pravidelní návštěvníci, pro které Kancelář Senátu uspořádala malou soutěž. Pro věrné diváky, kteří se zúčastnili alespoň dvanácti představení, zorganizovalo oddělení vztahů s veřejností na závěr Kulturního léta koncert v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Bez nároku na honorář zde vystoupil pěvecký sbor seniorek Života 90 pod vedením vitální sbormistryně Květuše Žákové. Čtyřicetičlenný sbor zazpíval v hodinovém recitálu lidové písničky ve svěžím a nevšedním aranžmá. Nejvěrnější
diváci Kulturního léta získali slosovatelné vstupenky, na které měli možnost vyhrát publikaci o Valdštejnském paláci a několik drobných dárků. Na setkání vystoupil vedoucí Kanceláře Senátu F. Jakub, který celé Kulturní léto zhodnotil a přislíbil, že se rozhodně nejednalo o poslední ročník. Koncertu se zúčastnilo asi sto diváků, kteří po koncertě ještě absolvovali prohlídku sídla Senátu. Setkání se velmi povedlo, všichni odcházeli ze Senátu spokojeni. „Dnešní vystoupení se mi moc líbilo. Valdštejnský palác je úžasný, moc děkuji všem, kteří pro nás tento příjemný večer připravili,“ řekla například paní H. Moravcová z Tuchoměřic. „Kulturní léto je velmi dobrý nápad, pro návštěvníky je příjemné vědět, že každý čtvrtek si v létě mohou zdarma zajít do Valdštejnské zahrady na koncert,“ dodala paní Z. Rákosníková z Prahy 6. Mgr. Květa Kozáková odbor vnějších vztahů služeb Kanceláře Senátu
33
33_KulturniLeto.indd 33
Senát
4.11.10 11:12
Zaslechnuto
CO TAKÉ ZAZNùLO NA SCHÒZÍCH SENÁTU 22. schůze Senátu Senátní návrh zákona senátora Marcela Chládka, kterým se mění školský zákon Maturita se zavádí z toho důvodu, aby zvýšila úroveň a aby objektivizovala maturitní zkoušku. Bohužel opak je pravdou. Hovoříme o úrovni státní maturity a já namátkou vyberu například některé z otázek. Otázka pro maturanta: Co je víc – 1/2 nebo 1/3? To je zvýšená úroveň státní maturity? Nebo vyjádření ředitele CERMAT, mimochodem firmy, která se léta přípravou státních maturit zabývá a má řádově asi 80 zaměstnanců, tak prohlásí, poslechněte si, prosím pěkně, cituji pana ředitele: „Písemná zkouška z českého jazyka nemá hodnotit originalitu studentů.“ To jsme to tedy pěkně dopracovali se státní maturitou. Marcel Chládek Já myslím, že daleko nejlevnější systém by byl, svolat vždycky ten populační ročník na náměstí, když mu bude devatenáct let, a vyhlásit jim maturitu. Výsledek bude stejný, na procenta – možná se to bude lišit o osm až deset procent, ale ten můj systém by byl v podstatě zadarmo. Možná by se starostům, když to bude v sobotu, dala stokoruna, že dělají nějakou práci navíc. Jiří Pospíšil
Senát
Je nasnadě, proč vám vyprávím tento příběh. Je to alternativa k příběhu čtrnáctiletého blouznění o univerzální všeobjímající státní maturitě, o unifikovaném školství, o úřednících lidských duší. Je to stesk nad vyhozenou miliardou korun plus prohýřeném balíku eur. Je to obava, že při generální zkoušce zbytečně vyšumí dalších 140 mil. Kč. V okamžiku, kdy se diskuse o státní maturitní zkoušce zúží na téma, zda na rozvoz namnoze stupidních maturitních testů, jak již bylo zmíněno, vytištěných v režimu nejvyššího možného utajení, použijeme vozidla s jednoduchým nebo raději dvojitým pancéřováním, nepovažuji spuštění tohoto šíleného projektu za šťastný a statečný krok. Můj senátorský hlas je samozřejmě proti takovéto podobě státních maturit. Projekt by měl být zastaven a co nejdříve zrušen. Domnívám se, že vycházím z dobré znalosti věci, a neshledávám na svém postoji nic obzvlášť statečného. Jen bych si rád posteskl v duchu prvorepublikových tradic: Je mi z toho nyní nanic. Karel Šebek
34
34_35_Zaslechnuto.indd 34
4.11.10 11:12
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních zemí za účelem zaměstnání Já bych se chtěl ale zeptat na něco jiného pana ministra. Tady zaznělo číslo 84 sezónních pracovníků v České republice. Nepřeslechl jsem se? Anebo udělali soudruzi z Ministerstva vnitra někde chybu, pane ministře?… Mne by zajímalo, jaké by mohly být dopady na naše oba dva systémy, když k nám sem přijdou sezónní dělníci, a teď nikdo neví, jestli se bude jednat o těch 84, anebo 84 tisíc, anebo třeba milion Číňanů na stavbu dálnice. Vladimír Dryml
Senátní návrh zákona senátora Jiřího Lišky a dalších senátorů o účastnících protikomunistického odboje a účastnících odporu proti komunismu Naši bezradnost nad problematickou minulostí si kompenzujeme tu strháváním mariánského sloupu, tu přebarvováním tanku. Co jsme nestihli, když to bylo, jak se říká „vo hubu“, to ochotně uděláme, když je to povoleno a snímá to televize. Obávám se, že přijímání zákonů o minulosti je činnost s tímto obrazoborectvím spřízněná. Petr Pithart
Těch 84 lidí, to jsou lidé, kteří mají dlouhodobá víza za účelem zaměstnání, a my to máme pokryté, ale potřebujeme, aby Česká republika měla nějakou kontrolu, protože když pominu, jak velký je tlak dostat sem ze třetích zemí jakýmkoli způsobem desetitisíce lidí, v některých zemích je to přímo vládní úkol, tak druhá, zhruba dvě hodiny denně věnuji podpisování materiálů kolem bezpečnostních rizik, spojených s občany třetích zemí. ministr vnitra Radek John
23. schůze Senátu Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2009 Viděl jsem, že kolega Kubera si zuřivě píše poznámky, a protože ho znám, tak jsem si dovolil použít finty s písemnou přihláškou. Petr Pakosta Vážená paní místopředsedkyně, vážení senátorující – musí se to říkat senátorující, protože jsem si četl, že už se neříká tatínek a maminka, ale rodič. My musíme být politicky korektní, tak budu nadále používat výrazu senátorující, předsedající, abychom neurazili naše bruselské přátele. Jaroslav Kubera
Senátní návrh zákona senátora Jiřího Oberfalzera, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky Druhou zkušenost, už ne tak dobrou, mám z těchto voleb posledních, kdy vzniklo podivné hnutí „volte ty, co neznáte, protože ti jsou nezkorumpovaní a ještě nic nemohli zkazit“. V našem volebním kraji zase byl za jednu stranu zvolen poslanec, po 20 letech a 7 mandátech ve Sněmovně můžu říci, že znám v politice skoro každého, tak já jsem ho vůbec neznal. A nejen to. Protože jsem mu chtěl poslat blahopřání, pátral jsem, kdo ho zná, po jeho adrese. Neznal jsem ani nikoho, kdo by ho znal. A přesto tento člověk zastupuje kraj, ve kterém ho ale vůbec nikdo nezná. Dva dny trvalo mé asistentce, která umí sehnat cokoli, než zjistila jeho adresu, takže na rozdíl od všech ostatních poslanců dostal blahopřání o dva dny později. Jiří Pospíšil Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 16. září 2010 Nikdo další se už nehlásí, pardon, hlásí, já myslel, že tam visíte, paní kolegyně, zminula. Myslím na monitoru. Přemysl Sobotka
Konkrétně z vystoupení pana senátora Kubery si pro příště vezmu ponaučení pro příští zpravodajskou zprávu, že nebudu oslovovat paní předsedající, ale paní místopředsedkyně, abych vás mohl oslovit paní senátorky, páni senátoři, a ne senátorující. Karel Korytář Dovolím si učinit poznámku. V této chvíli předsedající znamená, že člověk, který je předsedající, řídí schůzi. To není genderově zaměřené. Takže to, co říkal pan senátor Kubera, je jazykově trošku mimo. Alena Gajdůšková
35
34_35_Zaslechnuto.indd 35
Senát
4.11.10 11:12
Legendy Vald‰tejnského paláce
Mohlo by se zdát, že legendy jsou dílem přinejmenším středověku, ale jisté záhadné události se mohou zrodit i v současnosti. Dnes bych vás chtěl seznámit se třemi, ve kterých jsem více či méně osobně zainteresován.
protože byl jako příslušník německé armády zařazen do odsunu a byl přemístěn i se svou rodinou do tehdejšího západního Německa, ale těsně za hranice s ČSR. Všichni odsunutí si mohli vzít jen základní věci, jejich objem byl váhově limitován, takže většinu vybavení zanechali na místě. Když pan Hirsche přemýšlel, jakou památku by si měl s sebou vzít, vybral si jednu dřevěnou figurku z rozsáhlejšího betléma, který pro jeho rodinu vyřezal místní řemeslník. Jednalo se o malého pasáčka. Ukryl ho snadno do vnitřní kapsy kabátu a v novém domově ho postavil na čestné místo, aby mu připomínal dobu i místo pobytu jeho mládí. Jak říkal, často vzpomínal na jejich statek, na krásné pískovcové skály i hluboké lesy ve svém původním bydlišti, na svůj pobyt v Praze i na působení ve Valdštejnském paláci. Do Čech se ale nikdy nejel podívat, nejprve kvůli železné oponě, později i pro své stáří. Jednoho rána se probudil se zážitkem z velmi živého snu. Zdálo se mu, že jeho pasáček stojí ve Valdštejnské zahradě, ale je stejně velký jako ostatní lidé v zahradě, či spíše stejně malý, protože Sala terrena a její okolí byly v jakémsi miniaturním provedení. A shodou okolností viděl odpoledne v české televizi, kterou občas sledoval, záběry z vánočních výstav v Praze a mezi nimi byl Valdštejnský betlém ve Výstavní síni Senátu. To ho inspirovalo k rozhodnutí přeci jenom ještě jednou do Čech zavítat a na betlém se podívat. Tak tu dnes seděl před betlémem a vyslovil přání, jestli by nemohl na chvíli svou starobylou figurku do zahrady postavit. Samozřejmě jsem vyhověl, tak se darovníci rozrostli o jednu postavičku, sice trochu odlišnou od ostatních, ale pan Hirsche byl na výsost spokojen, ba až dojat. Pasáčka jsme zanechali u oveček, virtuálně spásajících buksusy kolem trávníků, a ještě si dále povídali. Zjistil jsem, že pochází z vesnice, která je v sousedství osady, kde mám již dlouhá léta chalupu. Živě se zajímal o to, jak to tam teď vypadá, ale nechtěl tam jet. Jednak aby si nejitřil vzpomínky, jednak to už bylo pro něho náročné. Na rozloučenou mi figurku pasáčka věnoval se slovy, že ten patří do Čech a naprosto odmítal, že bych mu ji zaplatil, i když měla značnou hodnotu. Nechtěl mi ani říci žádné spojení na sebe. Prý to byla poslední tečka za jeho téměř devadesátiletým životem a teď už se jen vrátí v klidu zemřít. Bylo mi z toho smutno, tak jsem ho aspoň doprovodil k metru a tam se s ním rozloučil. Přeci jenom mi to nedalo, rád bych mu za tu figurku aspoň něco poslal, tak jsem se spojil se známým betlemářem, který shodou okolností žije blízko místa jako pan Hirsche, se žádostí, aby mi zjistil jeho adresu. Po čase se ozval, že u nich žádný pan Hirsche nikdy nebydlel, nebyl tam ani nikdo, kdo by přišel z české vesnice, kterou pan Hirsche uváděl. Příští víkend jsem z chalupy zajel do vedlejší vsi na starý hřbitov, kde jsem skutečně našel hrob rodiny Hirsche a také hrob Franze
Tajemný návštěvník Na rozhraní let 2008 a 2009 byl na vánoční výstavě ve Výstavní síni Senátu umístěn mimo jiné mechanický Valdštejnský betlém, kde je Svatá rodina v modelu Saly terreny, darovníci, ovce i pasáci a ostatní figurky ve Valdštejnské zahradě a v přilehlých prostorách. Netradičnost betlému a velké množství pohyblivých částí neušly pozornosti návštěvníků, tak mě ani moc nepřekvapilo, když mi volala služba z Výstavní síně, že by se mnou – jako autorem tohoto betléma – rád mluvil nějaký návštěvník. Dole mě očekával hodně starý pán, který se mi představil jako Franz Hirsche, a trochu lámanou češtinou mi vyprávěl následující příběh: Pocházel ze Sudet, hlásil se k německé národnosti, ale ne k nacistům. Přesto byl jako mladý hoch v roce 1940 odveden a přidělen do pomocných praporů německé armády a poslán do Prahy, kde se podílel na budování protileteckého krytu v konírně Valdštejnského paláce. Strávil tady většinu doby za existence protektorátu, počátkem května roku 1945 se mu podařilo utéct a vrátit se do rodné obce v severních Čechách. Tam ovšem nepobyl dlouho,
Senát
36
36_37_Dusek.indd 36
4.11.10 11:13
Hirscheho s údaji: *21. 1. 1921 † 7. 5. 1945. V matrice, která se kupodivu zachovala, žádný jiný mužský potomek, který by se narodil v inkriminované době, uveden není. Tak nevím, kdo se mnou vlastně mluvil. Ale figurka je skutečná. A dokonce na podstavci podepsaná.
Mobilní telefon ve studni 14. dubna se otevřela druhá část sklepních prostor, ve kterých je umístěná Trčkovská galerie. V době vernisáže tam bylo přeplněno, tak jsem zašel do galerie v následujícím týdnu, abych si prostory v klidu prohlédl a nafotil. Bylo tam jen několik návštěvníků, mezi nimi nepřehlédnutelná dvojice: chlapec a dívka, jejichž vlasy zářily ne zcela běžnými barvami. On je měl v barvě zapadajícího slunce, ona brčálově zelené. Ostraha i já jsme je sledovali trochu s podezřením, ale chovali se slušně, dívenka jen aktivně fotila téměř všechno mobilním telefonem. Po prohlédnutí exponátů jejich pozornost zaujala studna. Dívka se naklonila hodně nad okraj, snad aby měla výjimečný záběr, když v tom vykřikla a ozvalo se šplouchnutí. Mobil jí vypadl z ruky dolů. Když jsem se šel podívat, nevěřil jsem vlastním očím: v rozporu se všemi fyzikálními zákony mobil plaval na hladině! Přivolaný údržbář vylovil přístroj síťkou na tyči, která se používá na čištění vody v kašnách. Po otření majitelka mobil vyzkoušela a on bez problémů fungoval. Byla tam i poslední fotografie směrem do studny. Dívka ji uchváceně všem ukazovala s výkřiky, že tam je vidět hastrman, který mobil po jeho pádu jistě podržel na hladině. Myslel jsem si, že to je spíše odraz její zelené hlavy, ale proč se mobil nepotopil, to jsem nepochopil. Schválně jsem ho vzal do ruky. Byl opravdu natolik těžký, že sám plavat nemohl, zvlášť po pádu z výšky. Když vyloučíme působení pohádkové bytosti, moc řešení nezbývá. Neznámé síly ve sklepení? Náhodná a výjimečná konstelace jakýchsi (ale jakých?) vlivů? Nebývalé povrchové napětí? Opravdu nevím. Ale až mi umře mobil, půjdu to vyzkoušet. Jen nevím, jestli jednou z podmínek úspěšnosti není zelená hlava.
kdy do okolí Valdštejnského paláce autem pojedu. Toho dne jsem pracoval dlouho, takže když jsem přišel na parkoviště na Valdštejnském náměstí, byl na vyhrazeném místě pouze můj Renault. I doprava byla výjimečně klidná, jen občas projelo nějaké vozidlo z Valdštejnské do Tomášské ulice. Kromě jednoho muže, který postával na chodníku před palácem, bylo i celé náměstí prázdné. Sedl jsem za volant a nastartoval. Motor chytil rychle, ale kontrolka imobilizéru blikala a po chvíli motor zhasl. Ani druhý pokus nebyl úspěšný. To vypadalo na závadu palubního počítače. Už jsem viděl ty problémy před sebou – v tomto případě by zbývalo jen zavolat odtahovou službu a auto odvézt do servisu. Muž na chodníku mě se zájmem pozoroval, zdálo se mi, že se tvářil trochu výsměšně, což se mi ani trochu nelíbilo. Se svým úzkým obličejem, dlouhými vlasy, velkým knírem a kozí bradkou mi někoho připomínal, ale abych pátral v paměti, na to nebylo ani pomyšlení. Vypadal jako postava ze staré fotografie. Bezradně jsem seděl a přemýšlel, co dělat, protože jsem druhý den nutně potřeboval jet na domluvenou schůzku dost daleko za Prahu. Mezitím divák mého snažení odešel a já jsem v zoufalství zkusil ještě jednou nastartovat. A vida – kontrolka zhasla, motor běžel naprosto v pořádku. Moc jsem si oddechl a vtom se mi rozsvítilo – ten muž na chodníku jako by Albrechtu z Valdštejna z oka vypadl. Mít v ruce maršálskou hůl, mohl by se postavit na nádvoří paláce místo bronzové sochy vévody. Rychle jsem vystoupil a rozhlížel se kolem, ale nikdo už nebyl vidět. Já vím, něco jsem ten den při hovoru řekl, ale že by…? Ale ta závada se už nikdy potom neprojevila. Také jsem ovšem od té doby nebyl autem na Valdštejnském náměstí. Mgr. Bohumil Dušek ředitel odboru vnějších vztahů a služeb
Temné síly? Do práce jezdím autem zcela výjimečně a po události, která se mi stala koncem března, si moc rozmyslím, jestli ještě vůbec ně-
36_37_Dusek.indd 37
4.11.10 11:13
Ve struãnosti Pomoc zaplaveným obcím
Sídlo Senátu nabízí prostor výstavám
Jednou z nejničivěji zasažených oblastí letošních srpnových povodní se stalo Liberecko. Předseda Senátu Přemysl Sobotka navštívil tyto mikroregiony během prvních čtyřech dní hned dvakrát. Nejprve se jel přesvědčit, zda Armáda ČR již v postižených oblastech pomáhá tak, jak dohodnul s ministrem obrany Alexandrem Vondrou. Podruhé přijel organizovat finanční pomoc. Ze svého předal do veřejné sbírky pro odstranění následků povodní sto tisíc korun. „Lidé tu dřou, pomoc běží a funguje, jak má. Pořád tu ale chybějí peníze a já osobně budu prosit u podnikatelů v celé ČR, aby na konta mikroregionů Frýdlantska a Chrastavska dali další peníze,“ řekl po návštěvě P. Sobotka. Do postižených oblastí se předseda Senátu vrátil spolu se starostou Prahy 6 Tomášem Chalupou 11. září. V Heřmanicích předali šek v hodnotě jeden a půl milionu korun na pomoc Heřmanicím z rozpočtu Prahy 6 a zároveň další šek na částku sto tři tisíc a tři sta padesát korun, kterou na odstranění následků záplav vybrali zaměstnanci radnice v Praze 6. I více než měsíc po záplavách tak přicházely do místních obcí, díky úsilí předsedy Senátu, prostředky na obnovu. V září předal předseda Senátu starostům postižených obcí děkovný list, ve kterém ocenil jejich nasazení při likvidaci škod způsobených ničivými záplavami.
V letošním roce se v prostorách Senátu konalo třicet výstav. Z toho se jich uskutečnilo sedm ve Výstavní síni Senátu a třiadvacet v Předsálí Jednacího sálu. Velmi zajímavá výstava proběhla v září a říjnu v historických prostorách Valdštejnského paláce. V rámci 160. výročí narození Tomáše Garrigue Masaryka připravila Kancelář Senátu ve spolupráci s Masarykovým muzeem v Hodoníně výstavu Tomáš Garrigue Masaryk a rodina. Záštitu nad výstavou převzala 1. místopředsedkyně Senátu A. Gajdůšková, z jejíž iniciativy se výstava uskutečnila. První československý prezident se zde představil nejen jako politik a prezident, ale také jako manžel, tatínek i dědeček. Návštěvníci měli možnost se na 16 panelech postupně seznámit se všemi členy Masarykovy rodiny, Tomášem G. Masarykem, manželkou Charlottou, s jejich čtyřmi dětmi a čtyřmi vnoučaty. Nejcennějšími předměty na výstavě byly prvorepublikové Řády Bílého lva a dále egyptský a belgický řád, které obdržel prezident Masaryk. Velmi zajímavá byla i Masarykova sedací souprava se stolem podle návrhu Josipa Plečnika, prezidentův rozhlasový přijímač z roku 1925 nebo kolekce prezidentových obleků či jeho psací souprava i pozdější razítko s faksimilí prezidentova podpisu.
Úprava webových stránek V prvním pololetí roku 2010 proběhla úprava webových stránek Senátu z hlediska dostupnosti pro osoby se zrakovým omezením a osoby nevidomé. Úpravy spočívaly hlavně v doplnění a úpravě textové navigace, textových popisů netextových objektů (např. obrázků), správném uspořádání zobrazování tabulek, ale i například ve vytvoření zvukových záznamů s možností přehrávání při zadávání kontrolních kódů (tzv. captcha). Kontrola všech úprav byla zaměřena na tzv. reálnou přístupnost webu. Kontrolu provedla Sjednocená organizace pro nevidomé a slabozraké a Kanceláři Senátu bylo vystaveno osvědčení, že webová prezentace www.senat.cz vyhovuje požadavkům vyhlášky č. 64/2008 o přístupnosti webových stránek orgánů veřejné správy.
Valdštejnská zahrada v zimě V zimní sezoně nastává ve Valdštejnské zahradě období klidu. Vegetace i zdejší zvířata mají čas si odpočinout od návštěvníků, probíhají zde nutné obnovovací práce. Pro veřejnost je zahrada zavřena od 1. listopadu. Přesto Kancelář Senátu pro zájemce zahradu otevře, a to v pondělí 6. prosince. V 17 hodin bude zahájena komentovaná prohlídka nasvícené a zazimované zahrady, návštěvníci se budou moci podívat i do zdejšího skleníku. V 18 hodin pak v prostorách Sala terreny bude zahájen koncert Předvánoční zpívání, na kterém vystoupí Svatotomášský sbor z Malé Strany pod vedením sbormistra Pavla Vernera. Na koncert je třeba se teple obléknout, i když pro diváky budou podávány teplé nápoje. Záštitu nad celou akcí převzal místopředseda Senátu Petr Pithart. Pro širokou veřejnost se Valdštejnská zahrada otevře opět 1. dubna příštího roku.
Senát
Pozvání na vánoční výstavu Stejně jako v předchozích letech i v prosinci 2010 vás zveme do Senátu na vánoční výstavu ve Výstavní síni Senátu. Jubilejní 5. vánoční výstava, kterou pořádá Kancelář Senátu ve spolupráci se Spolkem českých betlemářů, bude letos zaměřena především na historické betlémy. Betlémy z 19.–20. století, především dřevěné a papírové, vystaví jak některá muzea, tak soukromí sběratelé. Zastoupeni budou ale i současní tvůrci, kteří představí betlémy keramické, dřevěné a mechanické. Novinkami budou doprovodné akce: soutěž pro děti a předvádění práce řezbářů. Bližší informace k těmto aktivitám budou k dispozici ve Výstavní síni Senátu. Výstava bude otevřena od 2. prosince 2010 do 9. ledna 2011.
38
38_39_Strucnost.indd 38
4.11.10 11:14
Nova Author Cup Již 15. ročník závodu horských kol odstartoval předseda Senátu Přemysl Sobotka 9. října. Stejně jako v loňském roce se na těžkou trať měřící 64 km vydala i dvě družstva senátních borců. S náročným terénem (1 546 m převýšení) se ve společnosti profesionálů reprezentanti Senátu poprali většinou velmi dobře. Nejlepší čas zajel opět Milan Eberle, a to 3 hodiny, 4 minuty a 51 vteřin a ve své kategorii obsadil 308. místo. Jediná žena v týmu se ve své kategorii umístila na 9. místě. Letos nám sice přálo počasí, ovšem organizátoři nachystali daleko náročnější trať. To se projevilo i tím, že z 3 336 startujících jich téměř 200 nedojelo. Všem našim zástupcům, mezi kterými byli i I. Brokeš a R. Merkl, gratulujeme. Zleva: Z. Hofman, M. Eberle, M. Nemeth, P. Sobotka, P. Kostka, K. Kozáková, F. Jakub, R. Karger a J. Knotek.
byl vyhlášen jako nejlepší tým turnaje, navíc naše družstvo A získalo suverénně první místo. Nejlepším hráčem turnaje se stal P. Pilař, když ze tří her získal 628 bodů. Cenu za nejvyšší nához mezi ženami obdržela H. Borodáčová s 212 body a mezi muži P. Pilař s 226 body. Všem zúčastněným (zleva: R. Nausch, H. Borodáčová, J. Blachowicz, J. Červenková, S. Topinka a P. Pilař) gratulujeme.
Učitelé v Senátu Seminář pro pedagogické pracovníky pořádá Kancelář Senátu pravidelně dvakrát do roka. Seminář, který se konal 19. října, byl v pořadí již desátý. Během pobytu v horní parlamentní komoře se pedagogové seznamují se složením Senátu, s jeho pravomocemi, legislativní činností, s historií parlamentarismu, ale i s prací senátorů v regionech. Na každém semináři také vystupuje minimálně jeden senátor, který odpovídá na jejich otázky. Na semináři 19. října s pedagogy besedovala 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková a člen Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva Zdeněk Janalík. Hovořilo se o každodenní práci senátorů, o schvalování zákonů, ale i o evropských dokumentech. Kantoři se zajímali zejména o legislativní normy týkající se školství, ale zazněly i otázky na lidská práva nebo trestní odpovědnost mladistvých. V rámci semináře také vystoupil vedoucí Kanceláře Senátu František Jakub, od kterého se pedagogové dozvěděli, co Senát školám může nabídnout. Na závěr si účastníci prohlédli Valdštejnský palác.
Turnaj v bowlingu Kancelář Senátu se zúčastnila 18. října již 7. ročníku tradičního bowlingového turnaje mezi zaměstnanci obou komor Parlamentu ČR, Úřadu vlády a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Každá instituce vyslala do bojů, které letos organizovala Kancelář Poslanecké sněmovny, dvě smíšená čtyřčlenná družstva. Naši zástupci tentokrát zabojovali a vyhráli vše, co se vyhrát dalo. Tým Kanceláře Senátu, tvořený J. Blachowiczem, H. Borodáčovou, J. Červenkovou, R. Kargerem, J. Knotkem, R. Nauschem, P. Pilařem a S. Topinkou,
Z redakční pošty ■ Děkuji za krásné Kulturní léto ve Valdštejnské zahradě a těším
se na příští rok. Zlata Pokorová, Praha 10 ■ Při návštěvě Prahy jsem získala váš časopis Senát. Velmi mě překvapil bohatstvím námětů a množstvím kvalitních fotografií. Dnes, kdy je nepřeberné množství časopisů, je váš velmi dobrým konkurentem. Přeji vám mnoho zajímavých námětů a ještě více dobrých a spokojených čtenářů, kteří dovedou ocenit dobrou práci. M. Bendová, Přeštice ■ V Praze mám velmi starou tetu, kterou často navštěvuji a při té
příležitosti neopomenu projít se Valdštejnskou zahradou. Je nádherná. V. Šínová, Opava
Výherci křížovky z minulého čísla Tajenka zní: Na podzim bude v Senátu výstava značky Praga. První cenu, výpravnou publikaci Valdštejnský palác a pozvání do Senátu, získává: L. Vorlíček, Poběžovice. Další výherci obdrží drobné dárky: H. Břinčilová, Praha 3; M. Šafrová, Roztoky; J. Švábová, Dubeč; V. Cabalka, Praha 1; J. Fanta, Pardubice.
39
38_39_Strucnost.indd 39
Senát
4.11.10 11:14
KfiíÏovka Pomůcka: anol, ace
Boxerská zkratka
1. část tajenky
Madridský fotbalový Ženský hlas klub
Lázeňská léčba
Hýkavec
Ubránit se
Žena
Spojka
Mlha
Orvat
Ženské jméno
2. část tajenky
Plemeno
Mužské jméno
Ochránci
Zušlechtěné železo
Irácké město
Ženské jméno
Bílá barva básnicky
Arabské muž. jm.
Zvedání
Uvrhnouti (na někoho)
St. plošná míra
Zámořská velmoc
Západočeské město
Zbavit vousů
Jeden vylosovaný luštitel bude odměněn výpravnou publikací o Valdštejnském paláci, dalších pět upomínkovými předměty. Tajenku zašlete do 10. 1. 2011 na adresu: K. Kozáková, Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 4, 118 01 Praha 1 nebo e-mailem:
[email protected] nebo předejte do Informačního centra Senátu.
Doprovod
Jas
Značka telluru
Kobka
Uhlovodík
3. část tajenky
Anglický souhlas
Pamětní destička Staré zájmeno
Pianissimo
Domácky Olina
Citoslovce překvapení
Eliška
Druh pokrmu
Součást éterických olejů
Vysílání, pořad
Nemoc z tepla
Vyrytá čára
Vydávati zvuk vlka
Vepř
Zlý skřítek
Vývoj. stadia brouků Polotuhý pokrm V bytě Dvakrát snížený tón To samé
Dopouštět se
Brit
Kurzíva
Obyvatel ČR
Bájný letec
Ačkoliv
Indiánský symbol
Podnik v Novém Jičíně
Část úst
Pracovníci u kotlů
Televizní zkratka
Vůně
Malý akát
Podpora
Stav při opití
Vojenská jednotka
Mužské jméno
Pokolení
Zájmeno
Nářečně pobuda
Léčivý odvar
Angl. otevřený
Ubytovací zařízení
Vodič tepla
Druh literatury
Ambaláž
Vyměšovat pot
Časové údobí
Patřící ženě
Rytmus
Dopravní prostředek Přístavní prostor
Slovan
Anglicky eso
Část houslí
Had z Knihy džunglí
Tažná zvířata
Šlechtický přídomek
Snížený tón
4. část tajenky
Avšak
Přírodní stavební materiál
Kyselá pochutina
Klekání
Spřádat
Zastarale otec
Právo koupě nebo prodeje
Značka rádia
Kůň knižně
Sportovní náčiní
Sek
Dva
Solmizační slabika
Pochutina
Stav bez světla
Složení redakční rady: Květa Kozáková (šefredaktorka), Přemysl Sobotka, Ivo Brokeš, Bohumil Dušek, Jefim Fištejn, František Jakub. Redakční uzávěrka: 18. 10. 2010. Foto: M. Vlček, T. Martinec, A. Kapraň, R. Šťastný, M. Hubová, ČTK a archiv Kanceláře Senátu. Vydává: Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 17/4, 118 01 Praha 1, www.senat.cz, tel.: 257 072 652, e-mail:
[email protected], ročník XIII., číslo 4/2010, evidenční číslo MK ČR E 10120, vychází čtvrtletně, graficky upravil Jan Dvořák, produkce HQ Kontakt, spol. s r. o. Senát
40
40_Krizovka.indd 40
4.11.10 11:15
Obsah Schůze Senátu 1 Editorial předsedy Senátu 2 Schůze Senátu Jan Knotek 4 Senátní návrhy zákonů o třetím odboji a o majetkovém vyrovnání Jiří Liška 6 Nová vláda poprvé v Senátu Květa Kozáková 7 Předsedové Parlamentů zemí V4 na Slovensku Petr Kostka
2
Setkání evropských výborů 8 Setkání evropských výborů zemí V4 Luděk Sefzig 10 Senátoři u Lužických Srbů Jaromír Jermář 12 Senát – aktivní součást zahraniční politiky 16 Ve stínu války a voleb Jefim Fištejn 18 Rozhovor s místopředsedou Senátu Petrem Pithartem Květa Kozáková
8
20 Volby do Senátu 2010 24 Senát pro krajany Marcel Chládek Tomáš Grulich 26 Senát – místo k jednání 29 Statečný člověk Alois Eliáš Petr Pithart 30 Regionální kaleidoskop 33 Kulturní léto úspěšné Květa Kozáková
Zahájení krajanského festivalu 24
Kulturní léto v Senátu 33
34 Co také zaznělo na schůzích Senátu 36 Legendy Valdštejnského paláce Bohumil Dušek 38 Ve stručnosti 40 Křížovka o ceny
Foto na titulní straně: Martin Vlček
obalka_2_3.indd 2-3
1
2
3
4
5
6
1. Velvyslanec Republiky Srbsko v ČR V. Vereš s předsedou VZOB J. Dienstbierem / 2. Přijetí Chargé d’Affaires Spojených států amerických J. Ordwaye místopředsedou Senátu P. Pithartem / 3. Setkání senátorů Výboru pro záležitosti EU s předsedou Parlamentu Grónska J. Motzfeldtem / 4. Beseda senátora J. Hálka se studenty z Olomouce / 5. Výstava T. G. Masaryk a rodina v historických prostorách Valdštejnského paláce / 6. Předseda Senátu P. Sobotka s předsedou Parlamentu Finska S. Niinistem
4.11.10 11:15
PARLAMENT âESKÉ REPUBLIKY
1 2 4 6
3 5 7
1. Setkání senátora M. Antla se zástupci Českého červeného kříže / 2. Přijetí delegace Senátu Parlamentu Senegalské republiky předsedou VZOB J. Dienstbierem / 3. Velvyslanec Státu Izrael v ČR Y. Levy s předsedou Senátu P. Sobotkou / 4. Seminář Možnosti snížení emisí skleníkových plynů / 5. Setkání předsedy Senátu P. Sobotky se zástupci České besedy Záhřeb / 6. Výstava „Lidé a jiné bytosti“ / 7. Návštěva předsedy Národní rady Slovenské republiky R. Sulíka v Senátu
obalka_4_1.indd 4-1
4/2010
KONâÍ 7. FUNKâNÍ OBDOBÍ SENÁTU 4.11.10 11:16
