Jižní KURÝR
INFORMAČNÍ ČASOPIS ZASTUPITELSTVA MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JIH
3/2010 nebo v Komárově. Jeden příklad za všechny - když například v lednu roku 2004 přišla povodeň z polí nad Přízřenicemi a byly zatopeny domy na Moravanské a Modřické ihned jsme přesunuli finanční prostředky na opatření, která by zabránila, aby se takový stav již neopakoval. Takto bych mohl pokračovat i na dalších příkladech.
SLOVO starosty Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou mimořádné vydání Jižního kurýra, týkající se naší Městské části Brno-jih. Dne 12. září 2010 v době od 9:00-20:00 hod. proběhne v Dolních Heršpicích a Přízřenicích referendum o osamostatnění těchto dvou nejjižnějších částí Brna-jih. Dolní Heršpice a Přízřenice jsou součástí „Velkého Brna“ již od roku 1919. Prakticky krátce po vzniku samostatného Československa byla správa brněnské radnice předána do českých rukou a již v dubnu 1919 se k Brnu připojilo 23 obcí včetně dvou měst – Králova Pole a Husovic.
JIŽNÍ KURÝR 3/2010
Vznik „Velkého Brna“ tak otevřel cestu k dalšímu rozvoji města. Po komunálních volbách v roce 1990, kdy vznikla Městská část Brno-jih, která se skládá z Komárova, Horních Heršpic, Dolních Heršpic a Přízřenic, jsme vždy přistupovali k naší Městské části jako celku, která má na určitých územích svá specifika. Důkazem toho je i ta skutečnost, že první finanční prostředky Městské části Brno-jih byly použity právě na kanalizaci v Přízřenicích. Vždy byly a jsou tímto způsobem vybírány priority, a to dle závažnosti a také dle finančních možností. V minulých letech nikdy nebylo přistupováno při financování jednotlivých akcí způsobem, jestli je to v Přízřenicích, Dolních Heršpicích, Horních Heršpicích
Je lidské, že si člověk na lepší rychle zvykne a zapomíná, co se kde za léta změnilo k lepšímu. Je to přirozená reakce každého z nás, nikoho nevyjímaje. Nechci hovořit o pozitivech či negativech v případě osamostatnění Dolních Heršpic a Přízřenic. Co se týká mého názoru - jsem proti osamostatnění. „Rodina“ má držet spolu a problémy se mají řešit diskusí a případnými kompromisy. Pokud dojde 12. září 2010 k osamostatnění Dolních Heršpic a Přízřenic, jsem přesvědčen, že ztráty budou na obou stranách. Obracím se proto na všechny občany z Dolních Heršpic a Přízřenic, aby své rozhodnutí o budoucnosti pečlivě zvážili. Přeji vám všem pevné zdraví a těm, kteří mají dovolenou ještě před sebou také hezké počasí se šťastným návratem domů na Jih. Mgr. Josef Haluza Váš starosta
1
SLOVO místostarostky Vážení spoluobčané, srdečně vás zdravím v tomto horkém létě. Předkládáme vám mimořádné vydání „Jižního Kurýru“, jehož vydání bylo navrženo zastupiteli naší městské části. Bude distribuováno do celé městské části, protože jak již určitě víte dvě naše jižní části – Dolní Heršpice a Přízřenice požádaly o referendum k jejich osamostatnění, resp. odtržení od města Brna. Protože se problém týká celé městské části, chceme informovat vás, všechny občany – Jižany. Z naší Jižanské rodiny chtějí odejít dva členové. Členové občanského sdružení Samostatný jih jako záminku pro odtržení zneužili neinformovanost občanů Dolních Heršpic a Přízřenic o výstavbě na tzv. Slunné louce v Přízřenicích. Investor dlouho a složitě vyjednával podmínky výstavby s vedením městské části, s občany Přízřenic, s Pěkným jihem o. s., a se zastupiteli z Přízřenic. Bohužel občanské sdružení Pěkný jih neinformovalo pravdivě občany o konečné variantě výstavby. Oproti původně plánované výstavbě 868 bytů se všichni shodli na 460 bytech (snížení o 47 %), což znamenalo navýšení počtu obyvatel o 930. Celá výstavba v poslední variantě představovala rodinné domy a bytové domy, od dvou pater při ul. Moravanská do pěti pater na kopečku. Rovněž nepravdivě byli občané informováni, že výstavbou vznikne „ghetto“ pro sociálně nepřizpůsobivé občany. Výstavba na „Slunné louce“ se stala následně záminkou pro tvrzení, že městská část a město Brno se o tyto části nestará a za 20 let se tam nic neudělalo apod. To, co předvádí někteří členové Samostatného jihu o.s. na setkáních a v písemných materiálech pro obča-
JIŽNÍ KURÝR 3/2010
ny, to nemá s úctou, ale ani se slušným chováním nic společného. Při svolaném setkání s občany vykřikují a uráží bez jakýchkoliv argumentů. Nikomu nebereme právo na diskuzi, ale je nutné ji vést v rámci slušnosti, hledání kompromisů a vyslechnutí každého. Proč ti, co organizují osamostatnění nikdy nepřišli na zasedání zastupitelstva naší městské části, nikdy se nedotazovali na to, co trápí občany Dolních Heršpic a Přízřenic? Vlastně ani dnes přesně neuvádí, co by dělali pro občany lépe, kam by investovali. Říkají, že rozhodne až budoucí zastupitelstvo, ale občana zajímá, kdo je bude vést, kdo bude bojovat o dotace, co konkrétně plánuje budoucí vedení nově vzniklé obce. Také se občané ptají, jak se budou rozdělovat finanční prostředky mezi Dolními Heršpicemi a Přízřenicemi, když v obou částech je počet obyvatel výrazně rozdílný.
lalo v Dolních Heršpicích a Přízřenicích za 20 let existence městské části. Ti z nás co bydlíme v daném území si můžeme vzpomenout, co a jak bylo, jaké byly silnice, či zarostlé pozemky, jak vypadala mateřská či základní škola, kulturní památky, osvětlení, zastávky MHD, prostor kolem Svratky či Leskavy atd. Jistě se dá udělat víc, ale nejde to najednou. Městská část je rozvojovým územím města Brna – a město nám pomáhá s výstavbou staveb celoměstského významu, jako jsou cyklistické stezky, sportoviště, silnice, školy apod. Chci konstatovat, že takové náklady města Brna a jejich částí nutně souvisí se životem všech jeho občanů a nelze je proto chtít dělit pro každou část města samostatně. Není snad pokrytecké využívat vymožeností města Brna – např. divadla, MHD, sportoviště, aj. a přitom se tvářit, že peníze na jejich zbudování a provoz platit nechceme, že pro nás město za „naše“ peníze nevybudovalo nic?
Jak tomu bývá ve vícečlenných rodinách, lze společným sdílením nákladů na živobytí ušetřit, tedy „na hlavu“ platit méně. Stejné je tomu v případě města Brna. Každý ví, že žít v domácnosti sám je dražší. V rodině si často někdo může připadat méně doceněný, má pocit, že na něj zbývají pouze povinnosti, zatím co ten druhý si přisuzuje většinu práv. Vždy se vedou spory, která investice je správná, či potřebná. Také v městské části je nutná vzájemná tolerance, komunikace, respektování názoru toho druhého a vyrovnání potřeb tak, aby vznikl kompromis. Nikdo z nás, nemůže předvídat co osamostatnění přinese, jestli to bude výhoda, nebo riziko, ale každý z nás s tímto rozhodnutím bude muset žít dál.
Chci vyzvat všechny občany, jak to dělám v každém „Jižním Kurýru“, aby se zapojili do práce samosprávy, aby s radnicí diskutovali, přišli říct svoje požadavky, připomínky.
Z těchto důvodů předkládáme občanům přehled toho, co se udě-
Ing. Anna Böhmová Vaše místostarostka
V referendu dne 12. 09. 2010 nechť se každý svobodně za plentou rozhodne, vyjádří. Přeji všem, aby již skončila mírně dusivá atmosféra posledních měsíců. Zvažte všechna pro a proti, která vaše hlasování v referendu o osamostatnění přinese. Zvažte, zda je levnější a výhodnější být na náklady spojené s provozem obce „single“ nebo v širší rodině města Brna. Opakuji, že ať se rozhodnete jakkoliv, budete to právě vy, kdo s tímto rozhodnutím bude žít dál. Přeji pevné zdraví a pohodu všem.
2
Statutární město Brno Místní referendum Informace pro občany (osoby oprávněné hlasovat v místním referendu)
Zastupitelstvo města Brna na svém Z5/034. zasedání dne 18. května 2010 rozhodlo na základě návrhu přípravného výboru a v souladu se zákonem č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o místním referendu) o vyhlášení místního referenda na území statutárního města Brna, a to na katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a BrnoPřízřenice, o otázce: „Souhlasíte s osamostatněním, tedy oddělením katastrálních území Dolní Heršpice a Přízřenice od statutárního města Brna a se vznikem samostatné obce Dolní Heršpice – Přízřenice?“. Místní referendum bylo vyhlášeno v souladu s ust. § 15 zákona o místním referendu prvním dnem vyvěšení usnesení Zastupitelstva města Brna na úřední desce města, tedy 19. května 2010. Místní referendum se uskuteční v neděli 12. září 2010 od 9.00 hodin do 20.00 hodin. Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce, tedy státní občan České republiky, který alespoň v den hlasování dosáhl věku nejméně 18 let a je v den hlasování v této obci, tj. v městské části Brno-jih, v katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a Brno-Přízřenice přihlášen k trvalému pobytu a státní občan jiného státu, který v den hlasování dosáhl věku nejméně 18 let, je v den hlasování v této obci, tj. v městské části Brno-jih, v katastrálních územích Brno-Dolní Heršpice a Brno-Přízřenice přihlášen k trvalému pobytu a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. V současné době je takovou mezinárodní smlouvou Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. Občané členských států Evropské unie, kteří splňují podmínky pro přiznání volebního práva, mají právo, pokud požádali o zápis do dodatku stálého seznamu voličů, hlasovat v místním referendu. Primátor města Brna zveřejní způsobem v místě obvyklým (nejčastěji na úřední desce), nejpozději 15 dnů přede dnem konání místního referenda oznámení o době a místě konání místní-
JIŽNÍ KURÝR 3/2010
ho referenda. V oznámení uvede územní vymezení jednotlivých hlasovacích okrsků a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň v oznámení uvede adresy hlasovacích místností, včetně popisu ulic, které náleží do jednotlivých hlasovacích okrsků a otázku položenou k rozhodnutí v místním referendu. Současně oznámení musí obsahovat upozornění oprávněné osoby na povinnost prokázat při hlasování svoji totožnost a státní občanství. Hlasovací lístky pro místní referendum nebudou oprávněným osobám roznášeny do schránek před konáním referenda, oprávněné osoby je obdrží od okrskové komise přímo v hlasovací místnosti. Oprávněná osoba po příchodu do hlasovací místnosti prokáže okrskové komisi svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem. Cestovní pas neobsahuje údaj o trvalém pobytu občana; je proto vhodné, aby si občan v tomto případě ověřil, zda je zapsán v seznamu voličů dle místa svého trvalého pobytu. Jde-li o cizince prokáže po příchodu do hlasovací místnosti okrskové komisi státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky průkazem o povolení k pobytu vydaným podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Je nezbytné, aby oprávněná osoba měla u sebe potřebné doklady; neprokáže-li svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občan je oprávněn hlasovat na území České republiky, nebude mu hlasování umožněno. Oprávněná osoba nemůže hlasovat na potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození občanského průkazu. V případě, že oprávněná osoba nebude uvedena ve výpisu ze seznamu oprávněných osob a po příchodu do hlasovací místnosti prokáže své oprávnění hlasovat, okrsková komise tuto osobu dopíše do výpisu ze seznamu oprávněných osob přímo v hlasovací místnosti. Musí však kromě totožnosti a státního občanství prokázat i věk a trvalý pobyt; v případě cizinců je nutné prokázat tyto skutečnosti průkazem o povolení k pobytu. Po prokázání oprávněnosti hlasovat v místním referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku. V hlasovací místnosti jsou pro úpravu hlasova-
cích lístků určeny zvláštní prostory, oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. V hlasovací místnosti musí být současně na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem „vzor“. Po obdržení hlasovacího lístku a úřední obálky vstoupí oprávněná osoba do prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku, kde hlasovací lístek předepsaným způsobem upraví (označí křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď „ano“ nebo „ne“, pro kterou hlasuje), vloží ho do úřední obálky a vhodí do hlasovací schránky. K jiné úpravě hlasovacího lístku se nepřihlíží. Oprávněná osoba se zdrží hlasování o určité otázce tím, že na hlasovacím lístku neoznačí křížkem žádnou odpověď. Oprávněná osoba hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. Oprávněná osoba, která ze závažných důvodů, zejména zdravotních, nemůže sama upravit hlasovací lístek, může požádat jinou oprávněnou osobu o úpravu hlasovacího lístku. Obě osoby budou přítomny u úpravy hlasovacího lístku, nikoli však člen okrskové komise. Ze stejných důvodů může oprávněná osoba požádat úřad městské části Brno-jih a v den hlasování okrskovou komisi, aby mohla hlasovat mimo hlasovací místnost, a to pouze v územním obvodu hlasovacího okrsku, pro který byla okrsková komise zřízena. V takovém případě vyšle okrsková komise k oprávněné osobě 2 své členy s přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacím lístkem. Při hlasování postupují členové komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování. Zákon upravuje možnost oprávněných osob hlasovat na hlasovací průkaz, pokud se z nějakých důvodů nebudou moci zúčastnit hlasování na území, ve kterém jsou přihlášeny k trvalému pobytu. Vzhledem k tomu, že hlasování bude probíhat v jednom katastrálním území, nesplnily by hlasovací průkazy svůj účel. Rozhodnutí v místním referendu, v němž se rozhoduje o oddělení části obce, je přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob, v té části obce, která se má oddělit. Upozorňujeme všechny oprávněné osoby, že v době konání místního referenda nebude zajištěna služba na Odboru správních činností MMB a Referátu státního občanství a matrik Odboru vnitřních věcí MMB na Husově ul. č. 5, kde se vyřizují platné osobní doklady a státní občanství ČR.
Zpracoval: Odbor vnitřních věcí MMB
3
Základní škola Bednářova Zeleň a životní prostředí finanční prostředky z rozpočtu MČ Brno – jih a MMB
v Dolních Heršpicích a Přízřenicích
Většina obyvatel Přízřenic a Dolních Heršpic si určitě pamatuje ZŠ Bednářova více než posledních pár let. Mnozí ji také navštěvovali a nyní v ní mají své děti či vnoučata. Také si vzpomínám, že do roku 1993 se v ZŠ Bednářova topilo pouze koksem, že 1. a 2. třída byla na ul. Sokolova a družinka na ul. Havránkova. Na obědy děti docházely na ul. Sokolova. Protože to byly i naše děti, které absolvovaly ZŠ Bednářova, uvádím náklady na její rekonstrukci, na zkvalitnění vyučování a komfortnější provoz školy. Tyto prostředky byly vynaloženy proto, aby i naše děti měly pohodlnější a lépe vybavenou školu, aby nemusely přejíždět a taky aby mohly sportovat či jinak využívat prostory ZŠ Bednářova.
Přehled vynaložených prostředků: Rekonstrukce topení-plyn Oprava střechy Vznik PC učebny Rekonstrukce hřiště Nástavba pavilonu A Chodník u školy Výdejna stravy-pavilon D Nákup pozemku pod tělocvičnou Odkup pozemku při ZŠ, K Terminálu Cyklotrial při ZŠ Hřiště s umělým povrchem Víceúčelové sportovní hřiště Plot CELKEM
Částka (v Kč) 900 000 1 500 000 400 000 341 000 5 831 300 95 000 6 605 150 200 000 2 250 000 250 000 1 998 000 3 556 000 30 500 23 956 950
Rok 1993 1994 1995 1996 1996 1997 2000 2000 2004 2006 2006 2008 2007
Kromě toho každoroční provozní náklady jsou cca 1 350 000 Kč. V současné době se připravuje zateplení budovy a výměna oken. Je to málo nebo dost? Záleží na tom, z jakého pohledu se na to díváme. Pro starší, kteří už děti v ZŠ nemají je to asi dost, ale pro rodiče dětí školou povinných je to možná málo. Vždy je co zlepšovat. Lze konstatovat, že MČ a MMB pro naše děti udělalo hodně. Doufejme, že ještě další generace „našich“ dětí budou navštěvovat ZŠ Bednářova. V současné době je to 65 dětí z Dolních Heršpic a Přízřenic.
Sbor dobrovolných hasičů v Přízřenicích (SDH) Do vzniku Jednotky SDH v Přízřenicích zde fungovalo jen pár dobrovolníků. Je pravda, že zde pracovaly dvě rodiny ve svém volném
JIŽNÍ KURÝR 3/2010
V celé MČ se parky a zeleň, které spravuje MČ, pravidelně sekají 5x ročně. Pokud je to nutné kvůli dešťům, seče se i 6x ročně. Roční náklady, které MČ vynakládá na údržbu zeleně a životního prostředí v Dolních Heršpicích a Přízřenicích jsou následující: Zeleň Údržba zeleně Odpadkové koše - vývoz Výměna pískovišť Sběrové dny - kontejnery Separovaný odpad Černé skládky Parky – údržba inventáře Veřejná zeleň města Brna Údržba zeleně – ŘSD+SÚS JMK CELKEM
Dolní Heršpice 91 922 8 294 8 352 12 000 309 57 53 153 90 1 082
Přízřenice 292 083 5 529 4 176 12 000 671 394 201 438 * 000 ** 060
* údržba stromořadí ** zeleň mezi silnicemi a chodníky
Zeleň a mobiliář v Dolních Heršpicích a Přízřenicích Zeleň a mobiliář v Dolních Heršpicích Park Bernáčkova Jižní náměstí Havránkova, Chleborádova Vývěska Odpadkové koše CELKEM
v Kč 832 539 83 471 286 267 15 769 18 918 1 236 964
Zeleň a mobiliář v Přízřenicích Hřiště Modřická Park Jezerní Park Zelná (u hospody) Zeleň Břeclavská Vývěska Odpadkové koše CELKEM
v Kč 10 459 18 949 1 405 814 8 400 15 769 12 619 1 472 003
Kromě údržby se pravidelně dělá tzv. redukční a zdravotní ořez stromů a asanace dle aktuálnosti (suché havarijní stromy). Celkem v Dolních Heršpicích a Přízřenicích za 153 438 Kč ročně.
čase na přípravě vzniku jednotky. Činnost občanského sdružení spočívala v organizování dětského karnevalu, dne dětí a v získávání dalších dobrovolníků. MČ Brno – jih občanskému sdružení pronajala za symbolickou 1 Kč ročně (veškeré energie hradí MČ Brnojih) část hasička, kde sbor provozoval svou činnost. V roce 2005 ZMČ Brno – jih schválilo vznik Jednotky SDH Přízřenice. Finanční prostředky pro občanské sdružení např. v roce 2005 činily 35 000 Kč, v r. 2006 to bylo 24 420 Kč. V tomto roce je to 8 000 Kč. Tyto prostředky jsou společně s věcnými dary
a bezplatným užíváním hasičky určeny především na akce, které občanské sdružení organizuje pro místní děti například, maškarní ples, den dětí, pálení čarodějnic apod. Jednotka SDH Přízřenice je organizační složkou MČ. Vznikla v roce 2005 a dodnes na její zabezpečení vynaložila MČ přes 500 000 Kč (uniformy, pohonné hmoty, technika, auto atd.). Jednotka SDH se pravidelně účastní akcí MČ a pomáhá dohlížet na bezpečnost těchto akcí. V případě nutnosti funguje jako plně funkční jednotka.
4
Mateřská škola Zelná Mateřská škola Zelná je mateřskou školou venkovského typu, je jednotřídní, tj. má 25 dětí. Škola není vybavena kuchyní, což znamená, že strava se dováží z Mateřské školy Hněvkovského. Tuto školku navštěvují děti z Dolních Heršpic a Přízřenic. Ročně její provoz stojí 366 000 Kč – jsou to náklady na energii (voda, plyn, elektřina), na drobné opravy, na nákup čistících prostředků apod. Strava dětí je dotovaná zřizovatelem. Městská část Brno-jih každý rok přispívá částkou 300,- Kč na 1 dítě, na dopravu, na školy v přírodě. Na MŠ
Zelná byla opravena střecha, fasáda, vyměněny okna, byla vyčištěna druhá část zahrady, kterou děti nevyužívají, opravily se stupačky, toalety a letos se předláždí chodníky okolo školky. V současné době se připravuje přístavba pro další třídu, jelikož v Dolních Heršpicích a Přízřenicích je o 20 dětí více než může MŠ Zelná přijmout. Tyto děti jsou v současné době umístěny v dalších mateřských školách městské části. V případě osamostatnění budou mít rodiče velmi ztížené možnosti umístit své děti do některé z našich mateřských škol, již dnes máme 40 dětí, které nemáme kam umístit. Lze předpokládat, že MČ Brnojih dá přednost dětem s trvalým bydlištěm v městské části (kriteria platná pro celé město Brno) a navíc musím upo-
zornit, že se zvýší náklady na stravu o cca 50,- Kč na den a dítě. Byla bych ráda, kdyby moje slova nebyla chápána jako vyhrožování, což je mi podsouváno členy Občanského sdružení Samostatný jih (v představeném rozpočtu občanského sdružení je uvedeno 50.000,- na provoz školky), ale jako holý fakt. Realita počtu míst v MŠ je dobře známa každému rodiči a proto apeluji na zachování současného stavu také z pohledů dětí. Po skončení předškolního vzdělávání totiž tyto děti přechází do základní školy jako kolektiv dětí, které se znají, jsou kamarádi a tím je i přechod pro ně i rodiče do náročné první třídy jednodušší a příjemnější.
Památky drobné Komunikace MČ Brno – jih V MČ jsou komunikace ve vlastnictví či správě architektury těchto vlastníků, resp. správců: v Dolních Heršpicích a Přízřenicích
1. Objekty památkově chráněné - Boží muka: ul. Bernáčkova (restaurováno v r. 2004, částka 80 000 Kč) - Boží muka: ul. Zelná (restaurováno v r. 2004, částka 60 000 Kč. V současné době jsou tato Boží muka zničena; viník je znám a obnova se řeší) 2. Ostatní objekty drobné architektury: - kříž na Jižním náměstí (restaurován v r. 2004, částka 51 850 Kč) - kříž na Starém náměstí u kostela (restaurován v r. 2002, částka 98 880 Kč.) - kříž na Starém náměstí uprostřed (restaurován v r. 2002, částka 93 750 Kč) - kříž na ul. Břeclavská – přemístěn z ul. Modřická (restaurován v r. 2004, částka 49 400 Kč) - kříž na ul. Moravanská (restaurován v r. 2005, částka 45 577 Kč) - pamětní deska obětí z řad občanů Dolních Heršpic 2. sv. války 19391945 na ul. Havránkova Kostel v Přízřenicích není majetkem MČ Brno-jih, patří do Modřické diecéze.
JIŽNÍ KURÝR 3/2010
1. Ředitelství silnic a dálnic ČR (části dálnice) 2. Správa a údržba silnic JMK (Havránkova, Zelná, Modřická a Moravanská) 3. Místní komunikace ve správě MMB, resp. komunikace svěřené k údržbě MČ (Vomáčkova, Jižní náměstí, Chleborádova, Břeclavská, Staré náměstí,…) Roční náklady ŘSD + SÚS JMK Lokální opravy Údržba odvodnění Údržba zeleně Údržba dopravního značení Zimní údržba
ŘSD + SÚS JMK (v Kč) 1 500 000 220 000 900 000 750 000 17 000 000
Dotace města (v Kč) 300 000
400 000 4 850 000
V letošním roce byly realizovány rozsáhlejší lokální opravy na silnici III./15278 ul. Havránkova a Zelná ve finančním objemu 2 300 000 Kč. Tyto finanční prostředky byly získány ze stavby odstavného nádraží (objízdné trasy) za aktivní pomoci Brněnských komunikací a. s. a MČ Brno – jih. V současné době probíhá rozsáhlá oprava I./52 ul. Vídeňská, která je stavbou ŘSD ČR. Současně se zpracovává přípravná dokumentace na opravu mostu BM 569 Bernáčkova přes řeku Svratku, jehož oprava je plánovaná na rok 2011. Stavební náklady odhadují Brněnské komunikace a. s. jako správce mostu na 2 000 000 Kč. Finanční náklady na výstavbu a údržbu místních komunikací v Dolních Heršpicích a Přízřenicích za posledních 10 let byly následující:
Místní komunikace Investiční akce města Brna (celkové náklady staveb): CS podél Svratky, Sokolova IKEA, Bernáčkova (část) – r. 2000 CS IKEA soutok Svratky se Svitavou - r. 2005 CS soutok Svratky se Svitavou přes most D2 – r. 2009 CS Kaštanová – most přes dálnici D2 – r. 2010
2 12 1 18
649 287 776 412
000 000 000 000
* CS – cyklistická stezka
5
Opravy a souvislá údržba komunikací: Oprava – Jižní náměstí, Bernáčkova – r. 2001 Oprava mostu BM-568 Břeclavská u soutoku přes Svratku Oprava – chodník Moravanská 7-35 – r. 2006 Oprava – chodník Moravanská 48-konec - 2008 Souvislá údržba vozovky na ul. Chleborádova – r. 2002 Souvislá údržba cyklistické stezky od mostu za soutokem Svratky a Svitavy po nájezd na CS do Modřic – r. 2009
8 100 000 3 573 000 1 006 000 1 938 000 1 300 000 460 000
Běžná údržba místních komunikací od roku 2000: Lokální opravy komunikací 2 450 000 Údržba odvodnění 950 000 Údržba zeleně* 1 800 000 Údržba dopravního značení 750 000 Zimní údržba MK - ZAKOS 600 000 Údržba mostních objektů 700 000
Rok 1991 Druhá polovina roku – pokládka elektrického kabelu Kšírova – Havránkova, stržení dřevěných sloupů Výměna plynovodu Dolní Heršpice, Přízřenice Koncem roku začala výstavba kanalizace v Přízřenicích – Staré náměstí, Břeclavská, Jezerní Obnova hasičského sboru Přízřenice (první oprava Hasičky – 50 000 Kč.) Rok 1992 v Kč Dokončení kanalizace v Přízřenicích a připojení na městskou síť Rekonstrukce splavu na řece Svratce v Přízřenicích Rekonstrukce parku Jižní náměstí a Staré náměstí
1 560 000
Kromě těchto nákladů financuje každoročně MČ údržbu místních komunikací: Dolní Heršpice Přízřenice Zimní údržba silnice 18 323 27 892 Blokové čištění 117 712 65 321 Podchody 78 650 52 442 Chodníky 216 250 118 750 Celkem 430 935 264 405 Roční náklady městské části na údržbu MK činí: 695 340,– Kč. Dle informací současné vlády resp. ministra dopravy jsou pro tento a další rok zastaveny investice do komunikací. Počítáme, že v budoucnu se budou obtížně získávat finanční prostředky i na základní údržbu silnic, zejména pokud jsou ve správě ŘSD a SÚS JMK.
Vážení spoluobčané, MČ Brno-jih následujícím výčtem akcí investic, oprav a úprav prováděných v Dolních Heršpicích a Přízřenicích chce uvést na pravou míru nepravdivé informace občanského sdružení Samostatný jih, které byly uvedeny v návrhu přípravného výboru na konání „místního referenda na katastrálních územních Brno – Dolní Heršpice a Brno – Přízřenice k otázce osamostatnění těchto katastrálních území“. Samostatný jih, o. s. v odůvodnění tohoto návrhu uvádí, že na uvedených územích došlo k dvacetiletému zanedbávání, kdy poměr investic, který je MČ určen pro Dolní Heršpice a Přízřenice, neodpovídá oprávněným potřebám a poměrnému počtu obyvatel. Dále uvádí, že v těchto oblastech neprobíhal žádný koncepční rozvoj. Vážení spoluobčané, tímto vám nabízíme k nahlédnutí výčet prováděných investic, oprav či úprav, které se týkají koncepčního rozvoje předmětných území od roku 1991 tak, abyste i vy sami mohli posoudit oprávněnost tvrzení Samostatného jihu, o. s.
JIŽNÍ KURÝR 3/2010
200 000
Rok 1993
*zeleň mezi komunikacemi a chodníky udržují Brněnské komunikace
Uvedené údaje jsme získali od Brněnských komunikací a. s.
392 660
Chodník Dolní Heršpice – Zelná k MŠ Začátek rekonstrukce Hasičky Výstavba zastávek MHD v Dolních Heršpicích a Přízřenicích
v Kč 158 000 500 000 300 000
Rok 1994 Dokončení parku Jižní náměstí Dokončení parku Jezerní Dokončení parku Staré náměstí MŠ Zelná – nová střecha Oprava kaple sv. Markéty v Dolních Heršpicích – fasáda Dokončení opravy a nástavby Hasičky 1 v Přízřenicích a zřízení knihovny
148 111 48 250 170
v Kč 100 000 000 000 000
300 000
Rok 1995 v Kč Dolní Heršpice – park a hřiště na ul. Chleborádova – Havránkova Oprava ulice Bernáčkova Oprava komunikace Moravanská
250 000 200 000 600 000
Rok 1996 MŠ Zelná – nová fasáda Oprava chodníku ul. Břeclavská u Hasičky Úprava levého břehu řeky Leskava
v Kč 200 000 135 440 500 000
Rok 1997 Opravy silnic recyklátem v Přízřenicích Chodník na ul. Havránkova Výsadba stromů v území Ul. Bernáčkova – asfaltový recyklát Oprava chodníku na ul. Břeclavská Dokončení úpravy levého břehu řeky Leskavy
v Kč 200 000 80 000 200 000 200 000 200 000 100 000
Rok 1998 Rekonstrukce mostu na ul. Břeclavská Úprava VEPO Přízřenice
v Kč 30 000 250 000
6
Rok 1999
Rok 2007 v Kč 800 000
Rekonstrukce ul. Poplužní Rok 2000
v Kč Cyklistická stezka Sokolova – Bernáčkova 2 649 000 (dokončeno 2001) Rekonstrukce hospody v Přízřenicích (dokončen 2001) 1 631 000
Úprava pozemku a vybudování hřiště na ul. Bernáčkova Čištění ústí Leskavy do Svratky Čištění podél cyklistické stezky – Přízřenice
v Kč 832 539 18 802 20 000
Rok 2008 Dokončení opravy chodníku na ul. Moravanská MŠ Zelná – výměna oken
v Kč 1 938 000 401 000
Rok 2001 Úprava parku na ul. Břeclavská Rozšíření fotbalového hřiště v Přízřenicích + výsadba stromů Úprava zeleně před ul. Bernáčkova – Dolní Heršpice Sběrové dny – kontejnery Oprava Jižního náměstí a ul. Bernáčkova - sítě,chodníky
v Kč 150 000 100 000 100 000 24 000 8 100 000
Rok 2002 Souvislá úprava vozovky na ul. Chleborádova
v Kč 1 300 000
Rok 2003 Úprava krajnic na ul. Moravanská Lokální úpravy komunikací
v Kč 300 000 500 000
Rok 2004 v Kč Oprava propadlé vpustě na ul. Břeclavská 14 28 700 Záplavy v Přízřenicích 80 000 Veřejné osvětlení na ul. Vomáčkova investice města Brna Veřejné osvětlení ul. Kšírova – Havránkova Investice města Brna Oprava božích muk na ul. Bernáčkova 80 000 Oprava a přeložení kříže z ul. Modřická na ul. Břeclavskou 49 400 Přesunutí a restaurování Smírčího kamene na Jižním nám. 60 000 Kříž na ul. Moravanská – oprava 45 000 Nový asfalt a beton na ul. Jezerní 61 650 Oprava propadlé vpustě na ul. Břeclavská 28 700 Oprava vpustě u kostela na Starém náměstí 24 900 Oprava cesty u mlýna v Přízřenicích 65 850 Oprava silnice na Starém náměstí 392 660
Rok 2009 Most pod soutokem řek Svratka a Svitava Nákup hasičské cisterny
v Kč 1 776 000 120 000
Rok 2010 Park Pěstitelská Dolní Heršpice Čištění pozemku ul. Vídeňská Úprava zelené plochy při ul. K Železnici
v Kč 1 183 740 80 000 170 000
Roční náklady na veřejné osvětlení v lokalitě Dolní Heršpice a Přízřenice činí 900 000 Kč (cena zahrnuje i spotřebu elektrické energie). Je to jen část investičních akcí, oprav a úprav v Dolních Heršpicích a Přízřenicích. Nepřímo s obyvateli Dolních Heršpic a Přízřenic souvisí i výstavba dalších cyklistických stezek, oprava a přístavba radnice – všechny odbory jsou na jednom místě. V budově radnice je i zasedací místnost, ve které dvakrát ročně vítáme občánky, dvakrát ročně se scházíme s našimi seniory a občan má všechny odbory pod jednou střechou. Cyklistické stezky a sportoviště na území MČ slouží všem občanům. Noční spoje MHD mohou využívat také všichni občané MČ. Na akce MČ, jako jsou ples, pálení čarodějnic, Horno – Dolnoheršpická póť, kluby seniorů, Dětský den, Komárovský podzim či Vánoční zpívánky, chodí občané, takže náklady nejsou pouze pro jednu skupinu obyvatel. Mobiliář – vývěsky, názvy ulic, odpadkové koše, zastávky MHD, lavičky apod. jsou stejné a pravidelně obměňované v celé MČ. Pro nás, lidi, je typická tzv. „krátká paměť“. Na lepší věci si zvykneme hned a snadno a také rychle zapomeneme, jak vypadaly naše domy, ulice, chodníky, parky a zeleň před 10 – 20 lety. Nebo ne? Možná bychom si některé věci mohli častěji připomínat. Pozn. výše uvedené články zpracovala Ing. Anna Böhmová
Rok 2005 Cyklistická stezka IKEA – soutok Svratky a Svitavy 12 Protipovodňová opatření v Přízřenicích VEPO Přízřenice – vyčištění slepého ramene řeky Svratky Dopravní značení na ul. Břeclavská Výsadba stromů
v Kč 287 000 594 704 120 000 25 000 10 000
Rok 2006 v Kč Dokončení cyklistické stezky IKEA a mostku Investice města Brna přes řeku Leskavu Rekonstrukce parku Zelná – Moravanská 1 400 236 (za hospodou) + chodníky a veřejné osvětlení Chodníky na ul. Moravanská 7 – 35 1 006 000 Odpočívadlo na soutoku řek Svratky a Leskavy 59 500
JIŽNÍ KURÝR 3/2010
7
Informace týkající se odtržení z pohledu Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod Vaše obec (Statutární město Brno) je způsobilým žadatelem v rámci ROP JV v následujících oblastech podpory:
1.2 – Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy 1.4 – Rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu 2.1 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 2.2 – Rozvoj služeb v cestovním ruchu 3.3 – Rozvoj a stabilizace venkovských sídel Více informací o jednotlivých oblastech podpory naleznete na www.jihovychod.cz, konkrétně v Prováděcím dokumentu ROP JV. Za předpokladu, že obce Dolní Heršpice a Přízřenice (dnes části města Brna) budou spojené, jsou způsobilým žadatelem v oblasti podpory 3.2 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel. Projekty lze podávat pouze tehdy, kdy je vyhlášena výzva k předkládaní projektů. Pro oblast podpory 3.2 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel je plánována výzva v roce 2011 (pravděpodobně se bude jednat o výzvu poslední). Alokace na výzvu bude někde kolem 100 mil Kč a projekty budou moci předkládat všechny obce s 500 až 5000 obyvateli z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina = > poptávka po dotacích bude převyšovat nabídku nejméně trojnásobně. Možnými projekty, na které by obec mohla čerpat dotace jsou zařízení neziskové sociální péče registrované dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a regenerace brownfields (nové využití objektů a ploch, které pozbyly svou původní funkci) ve vlastnictví veřejného sektoru. S ohledem na finanční objem plánované výzvy a množství obcí, které mohou žádat, a také s ohledem na blízkost Brna, které má zařízení neziskové sociální péče (v žádosti o dotace se analyzuje „konkurence“) bude získání dotace poměrně obtížné. Pro úplnost informace dodávám, že na národní úrovni se uvažuje o přesunu dodatečných finančních prostředků do Regionálních operačních programů, a to někdy v roce 2011, podporována by však byla pouze velká města. Mgr. Viktor Jaroš Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod Kounicova 13, 602 00 Brno, tel.: 532 193 540 e-mail:
[email protected], www.jihovychod.cz
Dolní Heršpice a Přízřenice jsou klidnými a bezpečnými částmi Brna
stejně bezpečná? Stala by se onou vysněnou zónou klidu a bezpečí? Troufám si konstatovat, že nikoliv. Kriminalita je obecně problémem celé společnosti, Brno nevyjímaje. Ze statistiky Policie České republiky je patrno, že kriminalita v Dolních Heršpicích a Přízřenicích je dlouhodobě pod celoměstským průměrem. Na druhou stranu jen za rok 2009 bylo na území Dolních Heršpic a Přízřenic spácháno 101 trestných činů, které policie prošetřovala. Ze skladby nápadu trestných činů převládá tzv. pouliční kriminalita, vloupání do vozidel, odcizení vozidel, krádeže na osobách, majetková kriminalita. Úkoly na úseku vnitřní bezpečnosti a pořádku plní Městské ředitelství PČR, zejména prostřednictvím Obvodního oddělení Komárov a na úseku místních záležitostí veřejného pořádku Městská policie Brno, revír Jih, dislokovaná na ulici Dornych. Zejména pořádkovým silám těchto složek přísluší boj s pouliční kriminalitou, její objasňování, včetně předcházení trestné činnosti, čili prevence. Dostupnost policie v případě nouze je cca 6 minut na jakémkoliv místě v Brně. Samozřejmě bychom všichni přivítali, aby bylo více policistů v ulicích, ale skutečnost, že pomoc ze strany policie lze očekávat řádově v minutách, pokládám za obrovskou devizu. A jak by se změnila situace v případě osamostatnění? Působnost státní policie je na celém území republiky. Současné vnitřní členění policie by však znamenalo, že Dolní Heršpice a Přízřenice by se staly územím Územního odboru Brno venkov, patrně spravovaným Obvodním oddělením Rajhrad, eventuálně Šlapanice, s nižší dostupností a dojezdem poněkud delším.Územní působnost těchto oddělení je k nahlédnutí na webových stránkách PČR. Prosím, aby bylo správně pochopeno. Z hlediska bezpečnostního by se území nové obce nestalo bílým místem na mapě, dostupnost policie by se však patrně změnila v neprospěch občana. Působnost Městské policie je limitována hranicemi města Brna. Její podíl na ovlivňování a zajištění veřejného pořádku je nezanedbatelný. Ze zprávy o činnosti Revíru jih za období od 1.1.2009 do 25.5.2010 vyplývá, že v lokalitě Dolní Heršpice a Přízřenice bylo zjištěno 522 přestupků ve veřejném pořádku, 300 přestupků v dopravě, celkem evidují 2041 záznamů z uvedených lokalit. Kvantitativní výčet činnosti je možná zavádějící a poněkud zjednodušujícím kriteriem pro hodnocení stavu bezpečnosti. Účinek preventivní je však z tohoto pohledu nesporný i když těžko měřitelný. Samozřejmě nová obec si může zřídit svoji vlastní obecní policii a vybavit ji technikou. Obce s přibližně stejným počtem obyvatel zaměstnávají 4, možná 6 obecních strážníků. Při těchto počtech však nelze hovořit o akceschopnosti a efektivitě. Na závěr ještě jedna poznámka. V devadesátých letech usilovala MČ Brno Tuřany o zřízení samostatného obvodního oddělení PČR. Zejména z ekonomických důvodů k tomuto nedošlo. Zřízení nového policejního obvodu v současných ekonomických podmínkách lze téměř se stoprocentní jistotou vyloučit. Cílem tohoto příspěvku není někoho zastrašovat, ani s někým polemizovat. Smyslem je ukázat, že ne všechno musí být jen a jen růžové. Mgr. Vladimír Vařeka tajemník ÚMČ Brno-jih a občan města Brna
OZNÁMENÍ Městská část Brno-jih si Vás dovoluje pozvat na již tradiční akci
Dne 22.6. jsem se zúčastnil akce pořádané o.s. Samostatný jih v hotelu Gregor. Setkání v duchu revolučního nadšení z porcování Brna a optimismu nad přebytkovým rozpočtem pro případně novou obec Dolní Heršpice – Přízřenice mělo jednoznačný a tak trochu očekávaný průběh. Návrat do reality přinesla snad pouze otázka přítomného občana na protagonisty akce, zda existují úskalí, stinné stránky projektu odtržení. Radost z objevené Atlantidy však slabiny nepřipouští... Napadá mě spousta přiléhavých příměrů a současně také otázka týkající se bezpečnosti občanů, o které se na setkání nehovořilo. Kdo bude odpovídat za bezpečnost občanů v nové obci? Byla by nově vzniklá a bohatá obec také
Jižní KURÝR JIŽNÍ KURÝR 3/2010
„Komárovský podzim“, který se bude konat dne 11.09.2010 v areálu Hněvkovského, hospůdka „U Lampy“, v 15:00 h. Součástí programu bude i slavnostní předání paralelní cyklistické stezky s in-line oválem a dráhou pro BMX kola pro děti, včetně veřejného osvětlení, úpravy okolní zeleně a výsadby stromů. Na této akci pořádané městskou částí bude také vyhodnocena soutěž „O nejhezčí balkon“ v obecních bytech.
Uzávěrka příštího čísla Jižního Kurýru 04/2010 bude dne 03. 09. 2010. Vydavatel: Městská část Brno-jih. Adresa redakce: Mariánské nám. 13, 617 00 Brno, e-mail:
[email protected], www.brno-jih.cz. Připravila redakční komise při RMČ Brno-jih. Srpen 2010. Náklad 5.000 výtisků. ZDARMA. Inzerci přijímá reklamní agentura Marais, s.r.o., tel.: 603 207 626, e-mail:
[email protected]. Cena inzerce 15 Kč/cm2. Tisk: Marais, s.r.o.
8
