201 3 M ATEŘSKÁ ŠKOLA B LATENSKÁ 21 45, P RAHA 4 TELEFON : M OBIL: Š KOLNÍ JÍDELNA:

titt

ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK

Blateň áček

36. číslo, 201 3 (červen) © MŠ Blatenská 21 45, Praha 4

OBSAH:

Projekt "Mezigenerační dialog" Nemocnice pro medvídky Čarodějnice 2013 Asistenční psi Hrnčířská školička Koncert Hradní stráže V zajetí moře Okénko pro rodiče Prázdninový provoz M ATEŘSKÁ ŠKOLA B LATENSKÁ 21 45, 1 48 00 P RAHA 4 TELEFON : 272 933 1 37 M OBIL: 724 251 550 Š KOLNÍ JÍDELNA: 272 933 46 22 WWW . MS - BLATENSKA. CZ EMAIL: INFO @ MS - BLATENSKA. CZ

ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK

Naši dráčci se zúčastnili světového projektu OMEP na téma "Mezigenerační dialog" PRŮBĚH PROJEKTU

• „Od Aničky po babičku, od Kubíka k dědovi“ – děti se seznamovaly s průběhem lidského života od narození ke stáří: hrály si na to, jak se v jedné rodině narodila Anička a v jiné zase Kubík, děti rostly, učily se sedět, lézt, chodit a mluvit. Později chodily do školky a pak i do školy, až přišel den, kdy Kubík zjistil, že má Aničku moc rád a ona zase jeho a tak jsme uspořádali skoro opravdovou svatbu. Brzy po svatbě se narodila Adélka a za rok Péťa. Děti tak poznávaly, nejen jak se lidé stávají rodiči a prarodiči, ale i kdo je vlastně teta a strýček a jaký je rozdíl mezi bratrancem a kamarádem • „Babička a dědeček“ – společně s dětmi jsme přemýšleli, jaké bývají maminky a tatínkové a jaké babičky a dědečkové, v čem jsou stejní a v čem zase jiní. Nejprve jsme se věnovali rozdílům fyzického rázu (změny postavy, řídnoucí vlasy, suchá kůže, vrásky, brýle, hůl, slabší sluch, bolavé klouby) a zkoušeli hledat jejich důvody. Později jsme se zabývali rozdíly „neviditelnými“ – babičky a dědečkové znají leccos, co maminka s tátou neumí, také na děti mívají více času, často umí pěkně vyprávět, babičky vaří jiné dobroty než maminky a dědečkové znají jiné hry než tátové.... • „Babi, dědo, povídej mi....“ – požádaly jsme děti, aby vymýšlely, co asi mohlo být jinak, když jejich babičky a dědové byli ještě malé děti a domluvili jsme se, že si zahrajeme na detektivy a budeme pátrat po tom, jak asi vypadal svět v době, kdy babičky a dědečkové byli ještě malé děti. Abychom to zjistili, napadlo nás, že společně vymyslíme otázky, které bychom jim mohli položit. Tyto otázky (viz bod číslo 5) jsme pak s kolegyní vyvěsily v šatně na nástěnku a požádaly o spolupráci i rodiče dětí. Protože jsou ve třídě i děti, jejichž prarodiče žijí mimo Prahu, dokonce i mimo republiku, a nebylo možné, aby se s nimi děti mohly v průběhu projektu setkat, požádaly jsme rodiče, zda by nemohli zprostředkovat dětem alespoň telefonický či internetový kontakt s nimi. Dětem jsme zároveň navrhly nejen možnost popovídat si třeba se staršími lidmi v sousedství, ale doporučily jsme jim, aby se ptaly i starších učitelek (babiček) ve školce, paní kuchařky a uklízeček.... V následujícím období 4 týdnů děti postupně přinášely odpovědi a my jsme je zapisovaly na připravené archy papíru, označené obrázkem daného okruhu otázek (knihy, hračky a hry, volný čas, jídlo....) a vyvěšené ve třídě. V době, kdy děti postupně sbíraly informace a odpovědi na své otázky, jsme se společně věnovali dalším souvisejícím činnostem: • děti kreslily svůj autoportrét a potom stejnou technikou (kolorovaná kresba tuší) na stejný formát papíru (A3) portrét na téma „Jak asi budu vypadat, až budu babičkou, dědečkem?“ • udělali jsme si ve třídě výstavu starých hraček

M ATEŘSKÁ ŠKOLA B LATENSKÁ 21 45, 1 48 00 P RAHA 4 TELEFON : 272 933 1 37 M OBIL: 724 251 550 Š KOLNÍ JÍDELNA: 272 933 46 22 WWW . MS - BLATENSKA. CZ EMAIL: INFO @ MS - BLATENSKA. CZ

ČÍSLO 36/201 35/201 3

B LATEŇÁČEK

• zašli jsme k blízké poliklinice a pozorovali přicházející a odcházející pacienty – děti sledovaly rozdíly v chůzi mladých a starých lidí • četli jsme si příběhy a pohádky, ve kterých vystupují moudří staří lidé • požádaly jsme zaměstnance školní kuchyně, aby dětem připravili některé z „dávných tradičních“ jídel našich babiček a děti ochutnaly kulajdu, škubánky a nastavovanou

kaši.

• učili jsme se hrát pozapomenuté hry: „Zlatá brána“, „Na Heličku“, „Honzo, vstávej“.... • nabídly jsme dětem k prohlížení obrázky a fotografie starých hraček • z keramické hlíny jsme si modelovali vlastní hračky místo koupených plastových, přemýšleli jsme nad tím, z čeho dalšího bychom mohli hračky udělat • děti ve skupinkách stavěly z nejrůznějších materiálů „Dům pro osamělé stařenky a stařečky“ – vymýšlely, čím by jim tam mohly zpříjemnit život (vymyslely spoustu věcí, např. bazén s teplou vodou, kde mohou jen tak sedět a povídat si, tlačítky ovládané topení, kdyby jim byla zima, místo na zahradě zakryté střechou, aby babičky mohly být venku i v dešti a nepršelo na ně, velkou zahradu na procházky, kočičky a ovečky, aby je mohli stařečkové hladit, krmit a mazlit se s nimi, pohodlný gauč, odkud se mohou dívat na velkou televizi, záhonky, kde si babičky mohou pěstovat kytičky, stroj, který dědečkům podává nacpanou fajfku, když ji chtějí.....) • pozvaly jsme do školky skláře - foukače skla, který dětem nejen ukázal své umění, ale ukázal jim i rozdíly mezi skleněnou a plastovou lahví a vyprávěl jim o tom, že se v jeho

dětství žádné PET lahve nepoužívaly a místo nich byly jen skleněné. Když se jej děti zeptaly, povídal jim o svých hračkách a o tom, jak si s kamarády nejraději hrál na Indiány. • četly (a stále ještě čteme) dětem na pokračování knihy, o kterých se dozvěděly, že patřily k nejoblíbenějším knihám jejich prarodičů v době, kdy byli malí: Honzíkova cesta, Pohádka O Květušce, Broučci, Pohádky Hanse Christiana Andersehna....

UKONČENÍ PROJEKTU

• Kostýmový den „Jaké to bude, až budeme staří“ – ve spolupráci s rodiči přišly děti ráno do školky přestrojené za stařenky a stařečky, aby si vyzkoušely, jaké to je chodit třeba s holí do schodů, se zakrytýma ušima a očima se pokoušely představit si, jak těžké to je, když člověk špatně slyší, či vidí, vzájemně se učily poskytnout pomoc člověku s bolavou nohou. Dramatizovali jsme různé modelové situace (stařeček nastoupí do plného autobusu, babička nemůže v obchodě najít nějaké zboží, pán s holí potřebuje pomoct přejít ulici....).

V závěrečné reflexi si pak děti znovu připomněly, co všechno jsme společně dělali a co se při tom nového dozvěděly a jaké pocity a prožitky si z celého projektu odnesly – co se jim nejvíc líbilo, co je nejvíc těšilo, z čeho měly radost, co se jim zdálo těžké


ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK

OTÁZKY A ODPOVĚDI MEZIGENERAČNÍHO DIALOGU

● S jakými hračkami si nejraději hrála babička a s jakými dědeček?

* U babiček vedly panenky a kočárky. Jedna z babiček měla starou panenku Helenku plněnou pilinami. Některé panenky měly hlavičky z porcelánu nebo plastu, ale tělo bylo ušité z látky.Tři babičky měly nejraději medvěda – medvídci ale byli mnohem tvrdší, než dnešní plyšáci, jeden z nich byl naplněný pilinami, jeden slámou. Jedna babička ráda „přebírala“ – šlo o hru s nitkami na prstech. * Dědečkové nejčastěji vzpomínali na kuličky – hliněnky, ale obzvlášť rádi měli vzácné skleněnky. Kuličky cvrnkali do důlku v zemi. Další oblíbenou hračkou byli cínoví vojáčci a indiáni a také mašinky. Jiní dědečkové měli nejraději míč, zvaný meruna. Jeden dědeček si nejraději hrál s prakem, jiný s vyřezávanými koníčky. Tři dědečkové měli rádi plechovou stavebnici Merkur.

● Jaké jídlo babičce a dědečkovi nejvíc chutnalo, když byli ještě malými dětmi? * Bramborové placky pečené na plotně, buď sladké s povidly, nebo slané se škvarky * Nudle s tvarohem a nudle s mákem * Krupicová kaše * Chléb se sádlem a cibulí * Chléb s máslem * Pečené brambory z ohně * Lívance * Párky – byly jen velmi málo kdy a mnohem lepší, než dnes! * Knedlíky se zelím * Sladká mejdlíčka - bonbóny

● Jaké nápoje měli rádi?

* Limonáda žlutá a červená * Mléko, ale to se kupovalo z velké plechové konve a naběračkou ho paní prodavačka nalévala do bandasky. * Kakao, které se prodávalo ve skleněné láhvi. * Smetana v malé láhvi ze skla s pruhovaným víčkem z alobalu * Ovona – to byl hustý džus z různého ovoce, móóc dobrý! * Limonáda, kterou babičce dělala její babička z květů černého bezu

● Kam chodili nakupovat? Bylo zboží v obchodě stejné jako dnes?

* Do malé mlékárny ve vedlejším domě * Do obchodu, kde prodávali všechno možné – jídlo i hřebíky, mýdlo a košile * Babička ráda chodila do obchodního domu Bílá labuť, protože tam nahoře prodávali polárkové dorty s čokoládovou polevou * Věcí v obchodech bylo mnohem méně, skleničky byly skleněné a hrnky z porcelánu nebo plechu * Hodně potravin v obchodě nebylo zabalených, prodavači je nejdřív třeba ukrojili a pak zabalili do papíru. Jídlo se nedávalo do igelitových sáčků. * v obchodech nebyly žádné dětské koutky * v obchodech byly pulty a za nimi paní prodavačky, které prodávaly různé věci, nebyly žádné nákupní vozíčky * Dědeček neměl igelitku, ale chodil nakupovat se síťovkou, to byla taška, která vypadala jako síťka na rybičky v akváriu a když do ní dal nakoupené věci, hrozně se natáhla a nemohl ji uzvednout nahoru.


ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK

● Kterou knížku měla babička a dědeček nejraději a kdo jim z ní četl? * Honzíkova cesta * Pohádky od Andersehna * Knížka O Květušce * Robinson Crusoe * Pohádky Boženy Němcové * Broučci * Příhody Káji Maříka * Neználkovy příhody

Knížky většinou četly maminky a babičky, v jednom případě občas tatínek a ve dvou případech teta. Babičkám a dědečkům v dětství jejich rodiče a prarodiče častěji pohádky a příběhy vyprávěli, než četli.

● Kde a jak prarodiče trávili víkendy?

* babička sbírala klásky na poli * prababička pásla krávu! Živou! * chodili na výlety * dědeček si hrál s kamarády na Indiány * v sobotu se chodilo do práce a volno bylo jenom v neděli * prababička chodila s maminkou v neděli do kostela * u sousedů * u babičky a dědečka

● Jaké hry nejraději hráli s kamarády?

* Na stopovanou * Na schovávanou * Honzo, vstávej * skákali přes švihadlo * Na pasáka, to byla hra s pálkou a míčem * babička hrála školku s míčem, to se házelo na zeď a tleskalo * na indiány * na partyzány * Na krvavý koleno, to se říkalo strašidelný říkadlo a pak se muselo utíkat * babička si s kamarádkami nejradši hrála na vaření

● Jak babička a dědeček zlobili?

* dědeček rozbil míčem okno u sousedů * babička jela na kole a neposlouchala a spadla a rozbila si koleno a natloukla si * babička chtěla ochutnat koláčky, a jak lezla na polici, spadla a na ni spadla celá police i všechny koláčky * dědeček nesměl chodit sám do řeky, ale neposlechl a při tom mu uplavaly boty, dostal pak nasekáno * dědeček se honil se svým bráchou a ten za sebou zavřel skleněné dveře a dědeček do nich spadl a pak musel do nemocnice, kde mu zašili ruku a čelo a má tam ještě jizvy * babička chodila svojí mamince brát věci do kuchyně, aby mohla „vařit“ pro panenky, maminka se pak na ni zlobila, že dělá nepořádek


ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK

● Na co se nejraději dívali v televizi? Jak často?

* babička měla televizi, až když jí bylo 9 let * nebyl vůbec žádný počítač!!! * televize byla maličká a hrála jenom v neděli * babička se dívala na Čertíka Bertíka * v neděli na pohádky * na Pohádkové dívánky se Štěpánkou Haničincovou v neděli ráno * dědeček koukal na Vlaštovku

● Které věci neexistovaly, když byli babička a dědeček malí?

* nebyly telefony, muselo se jít do budky na ulici a tam házet korunky * nebyly počítače ani hry na počítače * nebylo cédéčko a dývko (DVD) * prababička říkala, že místo aut jezdily koňské povozy * v jednom domku žili třeba rodiče, děti, babička s dědečkem, prababička, stará teta a mladá teta a ne jenom jedna rodina * nebyly plastové láhve s víčky, všechno pití vždycky babičce vyteklo * nebyly džíny * děti neměly mobil * plasty nebyly, jen bandasky * nebyly žádné Barbíny * nejezdilo žádné metro!, ale jen vlak nahoře

● Které věci prarodiče měli a dnes už je děti nemají?

* rekreační střediska, která měl každý podnik a jezdilo se tam na hory a na dovolenou, ne k moři do ciziny * hodně školních výletů a školy v přírodě * ve škole byla jen jedna třída a do ní chodily všechny děti a každá řada se učila něco jiného * ve škole děti neměly paní kuchařku a musely si nosit oběd z domova * voda se musela nosit ze studny * děda nosil uhlí a mohl přikládat do opravdických kamen * prababička říkala, že se svítilo petrolejkou a nebyla elektřina * u prababičky neměli pračku a pralo se v neckách a na valše * u babičky se večer dralo peří a krásně se přitom vyprávěly strašidelné příběhy * v kině místo popcornu prodávali eskyma * dědeček měl rád svoje brusle na kličku, které se dávaly na normální boty * posílaly se telegramy * babička ráda vybírala slepicím vajíčka a nosila je domů

● Co by si babička s dědou nejvíc přáli, aby bylo již v době jejich dětství a proč? * volné soboty a hodně prázdnin, to děda neměl * babička by byla ráda, kdyby prodávali v obchodě normální kuře, protože ona vždycky musela škubat peříčka a to nesnášela * dnešní lyže a lyžařské boty s přezkami * babička by si přála dnešní rovnátka na zuby, ona měla vyndavací a nesnášela je * děda by chtěl dalekohled a angličáky, ale bylo to moc drahý


ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK

● Co by prarodiče přáli svým vnoučatům, ale dnes už to vlastně není?

* zdravotní péče a lázně zdarma – to by mi děda moc přál! * aby se zase posílaly dopisy a pohledy, protože to bylo príma * kamaráda jako byl dědův kamarád Pepa * aby na ně měli rodiče čas * ježdění na saních s rolničkami, které tahali koně * aby nebyly drogy * prohlídky u zubaře a u doktora, kam chodily děti se školou, protože, když tam byli kamarádi, tak ani vrtání tak nebolelo a děda se tolik nebál ani na injekci * aby zase mohly děti chodit do „hudebky“ a učit se skoro zadarmo hrát na různé hudební nástroje * ulice bez aut, kde se dalo i sáňkovat, různé plácky ve městě, kde si mohly děti hrát * takový báječný letní tábor, kam jezdil můj děda a který už dneska není * kino a divadlo za pár korun * domácí bonbóny, které dědovi dělala jeho babička * pouštění lodiček z kůry a píšťalky z bezu – děda to neumí udělat, ale jeho dědeček to uměl

HODNOCENÍ PROJEKTU

Projekt „Babi, dědo, povídej mi...“ probíhal v naší třídě po dobu 8 týdnů. Považujeme jej za úspěšný, téma bylo dětem velmi blízké, zaujalo je. Nadchla je „detektivní“ práce se zjišťováním odpovědí na otázky. V průběhu projektu byla patrná změna pohledu dětí na problematiku stáří. Zpočátku vnímaly totiž hlavně negativa (bolavé nohy, špatný zrak a sluch, časté nemoci, užívání léků, padající zuby, plešatost..). Brzy si však začaly uvědomovat i kladné stránky, hlavně to, že prarodiče toho hodně znají a umí, že častěji mívají čas si s nimi povídat, že většinou umí vyprávět zajímavé historky, že si dokáží s lecčíms poradit. Bývají i klidnější, trpělivější, méně se na děti zlobí. Při vymýšlení domečků pro babičky a dědečky, jejichž děti bydlí příliš daleko, aby se o ně mohli starat, se už děti skutečně zajímaly o to, čím by jim mohli život zpříjemnit a usnadnit – mnohem lépe si už uvědomovaly, proč potřebují mít některé věci jinak než ony. Všechny děti bez výjimky mluvily o tom, jak jim bylo dobře, když si s prarodiči povídali a hledali s nimi společně odpovědi na otázky. Velice rády poslouchaly i o tom, jací byli jejich rodiče, když byli malí. Lze konstatovat, že se podařilo nejen naplnit stanovené cíle, ale projekt přinesl i nové pohledy na každodenní všední situace. Dětem poskytl celou řadu příležitostí a témat k samostatnému přemýšlení, vyhodnocování situací a komunikaci. Pobudová Alena


ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK

Nemocnice pro medvídky Dne 23. dubna se uskutečnila pro děti z MŠ Blatenská akce pod názvem „NEMOCNICE PRO MEDVÍDKY“. Před časem tato akce proběhla i na MŠ Babákova, kde měla velký úspěch. Děti z MŠ Blatenská se na tuto akci velmi pečlivě připravovaly – přinesly si svá oblíbená plyšová zvířátka, která byla různě zraněná či nemocná. Děvčata (studentky lékařské fakulty) dětem zahrála malou scénku o tom, jak je snadné, přijít k úrazu na přechodu pro chodce. Zraněným byl velký plyšový medvěd, porazilo ho auto. Měl zlomenou tlapku. Studentky s pomocí dětí medvěda vyšetřily a následně mu daly tlapku do sádry. V druhé polovině akce byly děti rozděleny do 5 skupin. Každé skupině se věnovala jedna ze studentek. Všechny děti si samostatně ošetřily svého malého pacienta – vlastní plyšové zvířátko. Děti si vyzkoušely, jak se vyšetřuje srdíčko opravdovým fonendoskopem, vyzkoušely si ošetřit různá poranění, ať už většího či menšího rozsahu. Na závěr dostal každý pro svého malého pacienta recept na léky a obrázek za statečnost. Akce se velmi vydařila, pro děti byla velkým zážitkem. Kučerová Jana


ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK

Čarodějnice Jako každoročně i letos se v naší mateřské škole konal „Slet čarodějnic“. Již od rána se ve všech třídách malovaly čarodějnice, děti se připravovaly na odpolední akci. Nechyběly ani tance, či létání na koštěti. Při hudbě, která doprovázela celé odpoledne, čarodějnic a čarodějů lítalo po zahradě hojně a jedna byla šerednější než druhá. Nechybělo ani občerstvení, jež zajistily maminky z Klubu rodičů a samozřejmostí bylo i opékání buřtů. Závěrem tedy stačí říci, že odpoledne se vydařilo, přálo nám i počasí a my se můžeme těšit opět za rok. Bílková Martina

Hrnčířská školička v naší MŠ Blatenské... V měsíci dubnu přijel do mateřské školy Blatenská pan hrnčíř Aleš Kuna s mobilním hrnčířským kruhem. Nebyl v naší MŠ poprvé a pro velký zájem jsme se rozhodli hrnčířskou školičku, pod jeho vedením zopakovat. Školička probíhala po celý den pro děti ze třídy Káčátek a Broučků. Pan Aleš si rozložil hrnčířský kruh, mističku s vodou, hadříky na ruce, bedny na výrobky, paní učitelky napsaly štítky se jmény dětí a školička mohla začít.


ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK Každé dítě dostalo připravenou kuličku z hlíny a rozhodlo se, zda si vyrobí na kruhu hrníček, talířek nebo vázičku. Děti si vyzkoušely tvarování z hlíny, začištění, zdobení razítkem a společné sundání výrobku z kruhu. Hotový výrobek označil pan Aleš jejich jménem a uložil ho do bedýnky, protože všechny výrobky pak odvezl do své dílny naglazovat a vypálit. Z takového výrobku je možné potom i pít, jíst nebo jej použít jako vázičku, třeba na kytičku pro maminku. Děti práce s keramickou hlínou moc bavila, byly soustředěné a pozorné. Svým klidným a vstřícným přístupem si je pan Aleš okamžitě získal. Bedýnka se tak zaplnila krásnými hrníčky různých tvarů, vázičkami i talířky. Také paní učitelky si práci na hrnčířském kruhu vyzkoušely a společně s dětmi se těší na hotové výrobky. Přijďte si to příští Školičku také vyzkoušet. Veverková Renata

Asistenční psi Koncem dubna na zahradu MŠ Blatenská přijely za dětmi dvě mladé příjemné cvičitelky asistenčních psů se svými třemi psími svěřenci. S černým pudlíkem jménem Kim, zlatým retrívrem jménem Bonie a nováčkem - terierem jménem Gejša. Děti viděly ukázky dovedností, které již psi zvládají a umějí – podat věc, která nám upadne, sundat košili, brýle či čepici, otevřít skříňku a podat lék. Pudlík Kim se cvičí pro třináctiletou holčičku, která většinou jen leží. Z toho důvodu nesmí být pejsek příliš těžký a velký. Bonie půjde k jedenáctiletému chlapci. Gejša je zatím na začátku výcviku. Výcvik takového pejska trvá celých 1 2 měsíců a stojí 200 000,-Kč. Dětem bylo vysvětleno, jak se chovat k cizím psům a co dělat, kdyby na nás chtěl pes zaútočit. Více o Helppes můžete najít na jejich webových stránkách www.helppes.cz, kde je uveden i účet, na který můžete společně s dětmi přispět. Uhlířová Jana


ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK

Koncert Pražské hradní stráže Třída Rybiček společně s předškoláky ze všech tří pracovišť se jela podívat na koncert Pražské hradní stráže. Děti některé hudební nástroje samy poznaly a s jinými se naopak prvně seznámily a slyšely, jak znějí. Hudebníci jim na ně zahráli různá zvířata, hlasy zvířat a nakonec i celý cirkus. Nejvíce se dětem líbil a nejsnadněji poznaly hlas žáby. Ve školce jim za to děti na oplátku nakreslily obrázky z koncertu, které jim poslaly. Jana Uhlířová

Výstava V ZAJETÍMOŘE 1 9. dubna 201 3 se nejstarší děti třídy Káčátka a Broučci vydaly s třídními učitelkami na edukační výstavu „V zajetí moře“, která probíhala v nákupním centru Arkády na Pankráci. K vidění byly například akvária s vodními živočichy, sáhnout jsme si mohli na různé druhy písků, kamenů a rostlin. Pozorovali jsme pohyb mořské vlny a chrlení pěny ze sopky. Vyzkoušeli jsme si ovládání podvodní kamery. Nedílnou součástí akce byla i jízda metrem a po jezdících schodech, která měla dětem obohatit zážitkové učení o dopravních prostředcích v Praze a prověřit dodržování bezpečného chování v nich. A tak jsme si na chvilku už v dubnu odskočili k moři. Svobodová Jana


ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK

Vážení čtenáři, rodiče, do naší rubriky tentokrát zařazujeme pokračování – další výňatek vztahující se k důležitému tématu komunikace.

Komunikace – jak naslouchat dítěti

Jaké role hrajeme, když děti vyjadřují své pocity. Mnozí z nás mají z dřívějška zafixováno, že pocity strachu, zklamání a hněvu jsou špatné a neměly by být dávány najevo. V důsledku toho často nevíme, jak na tyto pocity reagovat, když je vyjadřují naše děti. Jsme v rozpacích a reagujeme tím, že „hrajeme určité role":

Vrchní velitel

Rodič, který hraje tuto roli, chce mít všechno řádně pod kontrolou a žádá od dítěte, aby se okamžitě zbavilo svých záporných pocitů a „vzchopilo se". Nástroje, které „vrchní velitel" používá, aby ovládal situaci, jsou nařízení, příkazy a hrozby.

Moralista

Moralista je rodič, který stále "honí bycha". Takový rodič stále káže: „Měl bys udělat tohle!" a „Neměla jsi dělat tamto!" Moralista má mimořádný zájem na tom, aby jeho dítě mělo „ty správné" pocity.

Děd Vševěd

Rodiče, kteří hrají tuto roli, se snaží ukázat dítěti, že dospělí jsou na světě podstatně déle, a znají tudíž na všechno odpověď. Takoví rodiče kážou, radí, apelují na rozum dítěte a snaží se ukázat, jak nadřazení jsou oni sami.

Soudce

Tento typ rodiče už vynesl nad dítětem rozsudek bez soudu. „Soudcové" se snaží dokázat, že oni mají vždycky pravdu a že chyba je vždy na straně dítěte.

Kritik

Rodiče, kteří hrají tuto úlohu, se stejně jako „soudce", „moralista" a „děd Vševěd" snaží mít vždycky pravdu. Nadto „kritik" se při ovládání dítěte spoléhá na zesměšnění, nadávky, sarkastické poznámky nebo vtipy.

Psycholog

Rodič „psycholog" se snaží analyzovat problém. Tito rodiče chtějí - s těmi nejlepšími úmysly vyslechnout všechny detaily, aby tak měli lepší možnost dítě uvést na správnou cestu. „Psycholog" zkoumá, rozebírá a vyptává se.

Utěšitel

Rodiče hrající tuto roli se nechtějí nechat vtáhnout do problémů a berou pocity dítěte na lehkou váhu. Jejich odpovědí na starosti a úzkosti dítěte je zběžné ujištění, poklepání na rameno a předstírání, že je všechno v pořádku, i když pro dítě všechno v pořádku není. Přestože jsme při kritice těchto rodičovských rolí použili dosti silné výrazy, rádi bychom zdůraznili, že rodiče, kteří je hrají, to nedělají ve špatném úmyslu, ale naopak s těmi nejlepšími záměry. Zdroj: Efektivní rodičovství krok za krokem, nakladatelství Portál 2008


ČÍSLO 36/201 3

B LATEŇÁČEK

PRÁZDNINOVÝ PROVOZ Na základě projednání se zřizovatelem, oznamujeme, že mateřská škola bude během července

a srpna 201 3 otevřena v následujících dnech: 1. 7. - 19. 7. 2013 19. 8. - 28. 8. 2013

7 -17.00hod. 7 -17.00hod.

Pro všechna pracoviště (Blatenská, nám. Pošepného, Babákova) bude místo provozu:

v Blatenské 21 45.

Upozorňujeme rodiče, že je nutné podat přihlášku a týká se pouze dětí, jejichž oba rodiče jsou zaměstnáni. Formulář žádosti lze vyzvednout u třídních učitelek. Termín podání žádosti:

Platby:

nejpozději do pátku 24. 5. 201 3 třídním učitelkám

červenec: školné 500,- Kč, stravné: 30 - 34,-Kč/ den srpen:

školné 500,- Kč, stravné: 30 - 34,-Kč/ den

V případě odhlášení dítěte po 28. 6. 201 3, se školné ani stravné nebude vracet.

Termín plateb: 1 8. 6. -27. 6. (v hotovosti vždy úterý a čtvrtek) u paní hospodářky v MŠ Blatenská

Péči o Vaše děti mimo uvedené dny nabízí společnost Wattsenglish formou příměstského tábora. Bližší informace podají třídní učitelky nebo webové stránky školy. Školní rok 201 3/201 4 začíná v pondělí 2. září 201 3

Přejeme dětem krásné prázdniny a rodičům klidnou dovolenou! Ve školním roce 201 3/201 4 a v Blateňáčku č. 37 NA VIDĚNOU! Mgr. Jana Vaníčková ředitelka školy


201 3 M ATEŘSKÁ ŠKOLA B LATENSKÁ 21 45, P RAHA 4 TELEFON : M OBIL: Š KOLNÍ JÍDELNA:

Recommend Documents