2009: GENETICKÉ ZDROJE

Obsah

ÚVOD UDÁLOSTI 2009 Téma roku 2009: GENETICKÉ ZDROJE Národní program ochrany a využití genetických zdrojů__________________________________ 8 VÝZKUM 2009 Udržitelný rozvoj chovu hospodářských zvířat v evropském modelu multifunkčního zemědělství23 ODBORNÉ ČINNOSTI Vědecký výbor výživy zvířat ______________________________________________________ 40 Projekty in situ konzervace a regenerace genetických zdrojů ve VÚŽV,v.v.i. _____________________ 42 SEUROP a řídící výbory evropské komise pro maso (EKM)_______________________________ 44 TRANSFER POZNATKŮ A VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Semináře pro odbornou praxi ____________________________________________________ 45 Semináře a workshopy pro vědecké pracovníky ______________________________________ 46 Odborné konzultace ___________________________________________________________ 47 APLIKOVANÉ VÝSTUPY Z VÝZKUMU Užitné vzory, prototypy, ověřené technologie ________________________________________ 49 ÚČELOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Experimentální základna ________________________________________________________ 52 PŘÍLOHY PUBLIKACE Nejvíce citované publikace vydané v letech 2000 – 2009 (POČET CITACÍ V ZÁVORCE) ____________ 58 SEZNAM VŠECH PUBLIKACÍ 2009 __________________________________________________ 60

2

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. (VÚŽV, v.v.i.) je již 58 let hlavní vědeckou výzkumnou institucí v České republice, která působí v oborech zootechnického výzkumu a biologických a biotechnologických základů živočišné výroby. Hlavním předmětem činnosti je základní a aplikovaný výzkum a vývoj v oborech genetiky a šlechtění zvířat, reprodukce, výživy, kvality živočišných produktů, etologie, technologií chovů a managementu. Tato činnost je financována v podstatné míře z veřejných prostředků, částečně z účelových prostředků (projekty národních i mezinárodních poskytovatelů). Tak jako pro celé národní hospodářství, i pro VÚŽV, v.v.i. znamenal proto rok 2009 nelehké období, které si vyžádalo řadu organizačních a úsporných opaření nutných k úspěšnému zvládnutí všech naplánovaných aktivit. Byl naplněn intenzivní prací, kdy jsme se kromě řešení výzkumných projektů soustředili také na hledání dalších příležitostí, které by se staly zárukou stability a dalšího rozvoje ústavu. Rok 2009 byl rokem zahájení řešení nového výzkumného záměru „Udržitelný rozvoj chovu hospodářských zvířat v evropském modelu multifunkčního zemědělství“. Jeho účelem je další kvalitativní posun ve znalostech a rozvoji zootechnického oboru, s cílem přispět k udržitelnému rozvoji a efektivnímu využívání všech živočišných zdrojů. V řešitelských týmech působilo 66 vědeckých pracovníků, dalších 163 odborných pracovníků - vysokoškoláků a středoškoláků působilo v servisních útvarech (laboratoře, IT, dokumentace a transfer výsledků, public relations, ekonomické a administrativní agendy) na technických pozicích. Experimentální základnu (účelové hospodářství Netluky) zajišťovalo 33 osob v dělnických profesích v živočišné a rostlinné výrobě. Realizace Národního programu uchování a využívání genetických živočišných zdrojů je vedle vědeckovýzkumné činnosti nejvýznamnější aktivitou ústavu, kde kromě odborné garance, koordinace a administrace programu ústav zajišťuje veškeré mezinárodní agendy. Rok 2009 byl ve znamení rozsáhlých mezinárodních aktivit, týkajících se genetických zdrojů – v rámci FAO, Úmluvy o biologické rozmanitosti OSN i Evropské Unie. Předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2009 znamenalo z tohoto hlediska velkou výzvu a nové úkoly, kterých se ústav se ctí zhostil. Úspěšné završení roku 2009 je i přes nepříliš optimistické prognózy dobrým startem do dalšího období, které bude ve znamení zvyšování efektivity vědecké činnosti a práce celého ústavu, posílení spolupráce s podnikatelským sektorem a nezbytného zapojování do mezinárodních výzkumných projektů v rámci integrovaného evropského prostoru.

Věra Skřivanová

VEDENÍ ÚSTAVU V ROCE 2009

doc. Ing. Věra Skřivanová, CSc. ředitelka

Ing. Josef Fulka, Jr. DrSc. zástupce ředitelky, náměstek pro vědeckou činnosti

Ing. Václav Kudrna, CSc. technicko – ekonomický náměstek

Ing. Jan Ludvík předseda dozorčí rady

doc. Ing. Jan Pulkrábek, CSc. předseda rady instituce

Ing. Věra Mátlová vědecký sekretář

4

UDÁLOSTI 2009

Evropská asociace pro živočišnou výrobu (EAAP) EAAP je vrcholná evropská struktura, reprezentující profesní zájmy zemědělského základního i aplikovaného výzkumu, odborných specialistů, poradců a školitelů, chovatelských svazů, producentů a jejich organizací. VÚŽV, v.v.i. je dlouholetým oficiálním reprezentantem České republiky u EAAP. Je v neustálém přímém kontaktu s vedením a sekretariátem EAAP v Římě, zajišťuje veškerou administrativní agendu, zajišťuje sponzorované pobyty mladých vědeckých pracovníků na výročních zasedáních EAAP, spoluúčast ČR na mezinárodních projektech organizovaných EAAP a další. Rozvoj vědecko-výzkumné práce EAAP je zajišťován prostřednictvím studijních komisí, které navrhují prioritní směry výzkumu, vyplývajících z měnících se potřeb evropské živočišné výroby (komise genetiky, fyziologie a výživy zvířat, zdraví a managementu zvířat, chovu skotu, prasat, ovcí a koz, chovu koní a produkčních systémů chovu). ČR je v těchto komisích zastoupena dvěma pracovníky VÚŽV,v.v.i.; Věra Mátlová je místopředsedkyní studijní komise produkčních systémů, Michal Milerski je od roku 2008 členem komise chovu ovcí a koz. Na srpnovém jednání plenárního shromáždění EAAP byla do jejího nejvyššího orgánu - Vědecké rady zvolena ředitelka ústavu doc. Ing. Věra Skřivanová, CSc. Ústav se tak jejím prostřednictvím má možnost ještě více podílet na formování programu EAAP. Během vědecké konference konané každoročně společně s plenárním zasedáním EAAP se v jednotlivých sekcích prezentují nejnovější výsledky evropských výzkumných pracovišť. Účast a prezentace prací našich vědeckých pracovníků na těchto zasedáních má dlouholetou tradici. V roce 2009 se výročního zasedání EAAP ve španělské Barceloně zúčastnilo osm pracovníků VÚŽV,v.v.i. s prezentací svých výsledků: Bartoň, L., Kott, T., Bureš, D., Řehák, D., Zahrádková, R., Kottová, B. The association of stearoyl-CoA desaturase (SCD1) and sterol regulatory element binding protein-1 (SREBP-1) genotypes with the adipose tissue fatty acid composition in Fleckvieh cattle. In: Book of Abstracts of the 60th Annual Meeting of the EAAP, Barcelona, Spain. 2009: 146 Vostrý, L., Přibyl, J., Šimeček,P., Majzlík, I., Jakubec, V.: Selection of important traits for breeding value estimation of the linear described type traits of the Old Kladruber horses Koukolová, V., Homolka, P., Jančík, F.: Importance of mountain forage for evaluation of feeds and biodiversity protection of landscape areas of the Czech republic. Jančík, F., Homolka,P., Koukolová, V.: Comparison of grass species influence on dry matter degradability and its prediction using chemical composition. Homolka,P., Jančík, F., Koukolová, V.: Protein sugestibility of different varieties of white lupine. Šafus, P., Přibyl, J.: Selection indexes in cattle breeding in the Czech republic. Šafus, P.: Review of methods for fertility evaluation. Milerski, M., Kvapilík, J.: Comparison of beef cattle and sheep production profitability in the Czech republic.

Program genetických živočišných zdrojů FAO-OSN (UN-FAO Global Plan of Action for Animal Genetic Resources) Mezinárodní režim přístupu ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosu, který plyne z jejich využívání (UNEP- CBD Negotiations of the International Regime on ABS) VÚŽV, v.v.i. jako Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat přímo spolupracuje s organizací FAO – OSN na zajišťování Globálního akčního plánu pro genetické živočišné zdroje. Národní koordinátor Věra Mátlová, je zároveň členem Evropského regionálního střediska pro genetické zdroje (ERFP), v současné době vykonává i funkci zástupce zemí střední a východní Evropy v jeho Řídícím výboru. 5

UDÁLOSTI 2009

Rok 2009 byl rokem pravidelného zasedání Komise pro genetické zdroje FAO. Z titulu předsednictví Evropské komise jsme tedy zajišťovali koordinaci aktivit a pozic pro jednání na tomto fóru, konaném v lednu a říjnu v ústředí FAO v Římě. Otázku genetických zdrojů řeší také další struktura OSN - Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD). V souvislosti s přípravou Mezinárodního režimu přístupu ke genetickým zdrojům VÚŽV, v.v.i. z pozice Národního referenčního střediska v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí na expertní úrovni zajišťuje i agendu těchto jednání. Rok 2009 byl vzhledem k termínu očekávaného přijetí režimu (podzim 2010) ve znamení zvýšené frekvence jednání jak na úrovni EU v Bruselu, tak přímo na zasedání pracovní skupiny Úmluvy pro ABS v Paříži, která spadala do období koordinace aktivit EU Českou republikou v rámci jejího předsednictví. Z titulu předsednictví Evropské komise koordinovalo Ministerstvo zemědělství také aktivity resortních organizací členských zemí EU, m.j. Stálého výboru pro výzkum v zemědělství (SCAR). Osmé zasedání jeho Pracovní skupiny pro výzkum zdraví a welfare zvířat (CWG) se konalo v Praze. VÚŽV,v.v.i. jako zásadní pracoviště řešící tuto problematiku bylo 16. března její hostitelskou organizací. Národní výzkum v oblasti welfare představil hostům Marek Špinka z oddělení etologie. Doktorandka oddělení Výživy a krmení hospodářských zvířat Kateřina Blažková (školitelé Petr Homolka a doc. Maršálek z JUČB) vyhrála „13. Mezinárodní kolo SVOČ soutěže pro Ph.D. studenty“. Zvítězila s prací „Corn silage dry matter digestibility by horses - Stravitelnost sušiny kukuřičné siláže u koní“.

NÁVŠTĚVA PROFESORA TAKASHI MIYANO, KOBE UNIVERSITY, JAPONSKO Koncem roku 2009 jsme ve VÚŽV, v.v.i. přivítali zástupce University v Kobe, pana Takashi Miyano. Hlavním důvodem této návštěvy bylo podepsání smlouvy o vzájemné spolupráci a výměně pracovníků (International Training Program podporovaný JSPS - Japanese Society for Promotion of Science). Smlouva navazuje na předchozí velmi úspěšnou spolupráci na vědeckých projektech a výměnné pobyty, které se v ústavu realizují od roku 2000.

6

UDÁLOSTI 2009

PŘEDSTAVUJEME: SHOMO NAKAGAWA Japonští studenti a mladí vědečtí pracovníci v posledních letech pravidelně hostují ve výzkumném týmu Laboratoře biologie reprodukce. Na téma „práce ve VÚŽV, v.v.i. z pohledu zahraničního vědeckého pracovníka“ jsme diskutovali s doktorem Shomou Nakagawou, který se od června 2009 stal na tři roky členem tohoto pracovního týmu. Pane doktore, po osmi měsících pobytu u nás jste získal nové poznatky a zkušenosti nejen v oblasti své odborné specializace, ale také o podmínkách a práci ve výzkumném ústavu, která se jistě liší od univerzitních pracovišť, kde jste působil dosud. Technické a technologické obory v Japonsku jsou na velmi vysoké úrovni, také vazby na vedoucí světová pracoviště a výzkum, zejména americké, jsou velmi intenzivní. Předpokládala bych tedy, že se mladí vědci budou spíš zajímat o práci v USA. Co Vás vedlo k rozhodnutí odejít pracovat právě k nám? Práci vašeho ústavu, konkrétně týmu doktora Fulky, jsem sledoval už dříve, prostřednictvím jejich publikací, a věděl jsem že se na vysoké úrovni zabývá technikami mikromanipulace, přenosem jadérek a jader somatických buněk, a také technikami využitelnými v regenerativní medicíně, jako je příprava indukovaných pluripotentních kmenových buněk a embryonálních kmenových buněk. Rozhodujícím okamžikem pro mě byla jejich publikace v Science v roce 2008, která objasnila zásadní roli jadérka v raných stádiích vývoje embryí a která mě velmi zaujala. Kontaktoval jsem doktora Fulku, navštívil váš ústav a projevil zájem o práci v jeho laboratoři. Jsem velmi rád, že mě přijal do svého týmu a mohl jsem se tak zapojit do řešení vašeho nového výzkumného záměru. Můžete porovnat podmínky pro výzkum ve svém oboru v Japonsku a u nás? A jak se Vám podařilo začlenit se mezi kolegy v týmu? Pokud jde o technickou úroveň, vybavení laboratoře, dostupnost potřebných chemikálií a přístrojů, infrastrukturu, myslím že tam není rozdíl. Mnohem jednodušší je u vás ale přístup k potřebnému biologickému materiálu, pokud chcete pracovat přímo s hospodářskými zvířaty. V Japonsku se zemědělské farmy koncentrují na severu, v oblasti Hokkaido, a tak pro vědce pracujícího v Tokyu je to složité. Jiné jsou i vazby na vlastníky farem, jatky apod., fungují tam mnohem přísnější předpisy a tak je docela obtížné takový materiál v potřebném množství získávat. Navštěvuji i vaši experimentální farmu, kterou máte přímo na místě, a to je veliká výhoda, i když předpokládám že její provoz musí být ekonomicky dost náročný. Musím říci, že moji noví kolegové mě skvěle přijali a jsem opravdu rád, že s nimi mohu pracovat. Pomáhají mi ve všem, řadu věcí řešíme dokonce i v mimopracovní době. Kromě mně je tady teď na několikaměsíční stáži i mladší kolega Hirohisa Kyogoku z university v Kobe, v týmu zatím komunikujeme převážně anglicky, ale snažím se učit česky, i když někdy je to pro mě značně obtížné. Zajímáte se o techniky, které by mohly přinést zásadní inovace ve využívání živočišných genetických zdrojů, a dokonce jsou perspektivní pro regenerativní medicínu. Jak vnímá tento problém japonská „hi-tech“ společnost, jejíž život je moderní technikou a technologií značně ovlivněn? I technicky vyspělá japonská společnost je velmi citlivá na použití některých záležitostí, hlavně pokud jde o produkci potravin. Jak už jsem říkal, máme mnohem přísnější předpisy, co se týká třeba experimentů se zvířaty nebo využívání biologického materiálu. Například i u masa určeného pro trh je producent povinen na etiketě deklarovat, jestli zvíře pochází z přirozené plemenitby nebo bylo rozmnoženo technikou IVF (in vitro fertilization), prosadit takové věci, jako je produkce klonovaných zvířat pro potravinářské využití, asi nebude vůbec jednoduché. Já se teď věnuji hlavně práci s myšími a prasečími oocyty, její výsledky jsou převážně zaměřeny na biomedicíncké využití. 7

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE

Národní program ochrany a využití genetických zdrojů Program ochrany genofondu původních plemen se v České republice datuje od roku 1994, kdy byla na popud prof. Máchy z brněnské Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity zpracována studie o vývoji a současném stavu původních druhů a plemen hospodářských zvířat. Tato studie se stala základem návrhu výzkumného projektu s názvem „Národní program uchování a využití genových zdrojů hospodářských zvířat“, řešeného v období 1995-1998 ve VÚŽV,v.v.i. v Praze – Uhříněvsi. Výstupem projektu byla identifikace původních plemen a jejich lokalizace, shromáždění jejich dat jako základu pro budoucí databanku a návrh opatření k jejich uchování nebo regeneraci. Česká republika se tak aktivně připojila ke globálnímu programu Dohody o biologické rozmanitosti a FAO (FAO Global Programmes for Management of Genetic Resources). Činnost spojená s programem byla jako jedna z priorit Ministerstva zemědělství zařazena mezi podporované programy. Rychlý rozvoj dané problematiky ve světovém měřítku vedl k transformaci tohoto podpůrného programu ve standardní a komplexní Národní program ochrany genetických zdrojů pro zemědělství (2003). Mezi jeho úkoly patřila už nejen záchrana, ale udržitelný rozvoj - tj. nalezení udržitelných způsobů využití genetických zdrojů. Na základě novely zákona o plemenitbě (Zákon 136/2006 Sb.) byl v roce 2006 Národní program s účinností od 1.1.2007 inovován. Inovace zavádí opatření umožňující monitorování vývoje chráněných genetických zdrojů, zahrnuje indikátory pro včasnou výstrahu, zřízení genobanky. Národní program zahrnuje plemena: skotu

česká červinka, český strakatý skot

prasat

přeštické černostrakaté

ovcí

šumavská ovce, valašská ovce

koz

koza bílá krátkosrstá, koza hnědá krátkosrstá

koní

starokladrubský kůň, huculský kůň, slezský norik, českomoravský belgický kůň

drůbeže

česká slepice zlatě kropenatá, česká husa, inbrední a outbrední populace drůbeže pro experimentální účely, 33 zdrojových linií hybridizačních programů slepic a vodní drůbeže

králíků

český strakáč, český luštič, český albín, český červený, český černopesíkatý, moravský modrý, moravský bílý hnědooký

nutrií

přeštická vícebarevná, standardní nutrie českého typu, stříbrná nutrie

ryb

kapr obecný, pstruh duhový, pstruh obecný forma potoční, lín obecný, sumec velký, jeseter malý, vyza velká, síh peleď, síh maréna

včel

včela kraňská

GENETICKÉ ZDROJE HLAVNÍCH DRUHŮ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT V ČESKÉ REPUBLICE M. Milerski, J. Fiedler, V. Mátlová Sudokopytníci byli prvními domestikovanými hospodářskými zvířaty (kozy a ovce jsou člověkem chovány již 10-11 tis. let, prasata nejméně 9 tis. let a u skotu se předpokládá začátek domestikace před zhruba 8 tis. lety) a představují hlavní zdroj potravin živočišného původu pro lidstvo až do dnešních dnů. Působením přirozeného výběru v rámci rozdílných podmínek chovu i vlivem umělého výběru prováděného lidmi došlo u domestikovaných druhů sudokopytníků v průběhu tisíciletí chovu k vytvoření značné genetické proměnlivosti a velkého množství plemen hospodářských zvířat, o čemž svědčí rozsah světové databáze o genetických zdrojích zvířat, kterou vede FAO 8

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE

(Domestic Animal Diversity Information System DAD-IS – www.fao.org/dad-is). V posledních desetiletích však dochází k opačnému jevu, kdy v řadě případů nastává globální dominance několika málo vysoce užitkových plemen. Zejména pak v případě prasat dochází i k značné monopolizaci šlechtitelské práce. S intenzifikací procesů šlechtění při znásobení reprodukčního potenciálu zvířat pomocí moderních biotechnologických postupů klesá i vnitroplemenná proměnlivost. Genetická různorodost je přitom základním předpokladem pro schopnost populace přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí i vývoji požadavků člověka na úroveň a kvalitu produkce či úlohu zvířete v produkčním systému. Právě s cílem zachování biologické diverzity je potřeba provádět průzkum, inventarizaci a specifikaci genetických zdrojů, které jsou k dispozici a u ohrožených populací geneticky cenných zvířat je potřeba zabezpečit jejich kontinuitu pomocí podpůrných a záchranných programů. V České republice je v současnosti chováno přes 30 plemen ovcí, 5 plemen koz, 13 plemen masného skotu, 5 plemen dojeného skotu a několik plemen a syntetických linií prasat. Většina z těchto plemen je zahraničního původu a zejména u ovcí a masného skotu k jejich dovozu došlo v průběhu posledních dvaceti let. Pod zvláštní ochranu v rámci Národního programu konzervace a využití genetických zdrojů bylo vybráno a zařazeno 7 autochtonních plemen přežvýkavců a prasat: česká červinka, český strakatý skot, bílá krátkosrstá koza, hnědá krátkosrstá koza, šumavská ovce, valašská ovce a přeštické černostrakaté prase.

Chov in situ Jako in situ je označován chov plemene v pro něj přirozených podmínkách, v rámci nichž se vytvořily jeho charakteristické vlastnosti. Tato situace je v rámci ČR příznačná zejména pro šumavské ovce, které jsou tradičně chovány převážně v horských oblastech, zejména na Šumavě a v Krušných horách, takže je vyvíjen setrvalý tlak prostředí na jejich přirozené vlohy pro adaptaci na místní podmínky, nenáročnost na výživu, odolnost, chodivost, toleranci vůči dlouhé době zimního ustájení a pod. Většina chovatelů tohoto plemene uplatňuje tradiční systém chovu se zimním bahněním, prodejem jehňat v předvelikonočním období a následnou pastvou základního stáda bahnic během vegetačního období. Tato dlouhodobá stabilita chovného prostředí a produkčního systému je příznivá z hlediska udržení genetického zdroje v původním stavu. U hnědých i bílých krátkosrstých koz je v posledních letech znatelný trend zvyšování koncentrace chovu. Vznikají větší, komerčně zaměřené chovy, zatímco počty zvířat v chovaných drobnochovech zejména za účelem samozásobení výrazně klesají. S rostoucí velikostí stád je spojen i rozvoj využití strojního dojení. Tato situace klade na populace dojných koz větší požadavky na toleranci vůči skupinovému chovu a přizpůsobení zejména morfologie vemene strojnímu dojení. Ačkoliv pod tlakem těchto faktorů může dojít ke ztrátě části proměnlivosti v populaci, nastoupené trendy jsou jednoznačně žádoucí z hlediska budoucí využitelnosti těchto plemen. Chov valašské ovce je v současnosti zaměřen prioritně na ochranu tohoto genofondu. Chovateli jsou často lidé s vazbami na ochranu přírody či lidových tradic. Zvířata jsou ve většině případů chována v rámci menších chovů, při užším poměru pohlaví, kdy na jednoho berana připadá v průměru méně než 10 bahnic, což je příznivé pro udržení genetické proměnlivosti v populaci. Z hlediska dodržení zásad chovu in situ by bylo žádoucí obnovit u tohoto plemene tradici dojení a salašnického chovu. Pro regeneraci dříve vyskytující se černé varianty valašských ovcí byl využit jeden beran černého zbarvení ze Slovenska a jedna bahnice sice neznámého původu, avšak v typu valašské ovce z oblasti Slezských Beskyd. Vzhledem k tomu, že u těchto zvířat nebyla jistota co do možného podílu genů jiných plemen a ve snaze zachovat část populace v čisté formě, bylo stanoveno, že berani bílého zbarvení zařazování do plemenitby nesmějí mít v rodokmenu tato černě zbarvená zvířata. Naopak zvířata černého zbarvení jsou připařována bíle zbarvenými jedinci s typickým exteriérem. Nyní jsou již k dispozici vybraní jedinci 2. i 3. generace programu regenerace černého zbarvení, která svým zevnějškem i charakterem vlny odpovídají valašským ovcím a vzhledově se shodují s dostupnými fotografiemi černě zbarvených valašek z minulosti.

9

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE Rovněž chov české červinky musí být na současné etapě zaměřen na zachování holé existence této populace. Z ekonomických důvodů řada chovatelů zvolila u tohoto plemene chov bez tržní produkce mléka, avšak prostor pro uplatnění českých červinek lze spatřovat zejména v individuálních chovech s dojením, například v rámci agroturistických aktivit. Tento způsob využití je pro toto plemeno přirozenější a lépe odpovídá zásadám chovu in situ. U českého strakatého skotu byl do dnešní doby konzervační program zaměřen pouze na uchování semenných dávek a embryí. Vzhledem k tomu, že v produkčních chovech zůstalo již jen několik desítek krav původního typu a bez přílivu genů zahraniční provenience, uvažuje se o soustředění vybraných krav či jejích potomků po inseminaci semenem uloženým v genobance GŽZ do jednoho stáda a dalším chovu v rámci uzavřeného obratu. Uvažováno je i s prováděním testace plemenných býků z této chráněné populace v rámci produkčních chovů českého strakatého skotu. I přes ekonomicky složitou situaci chovu prasat v ČR se díky podpoře v rámci Národního programu uchování a využití genových zdrojů hospodářských zvířat daří zachovat chov genetické rezervy přeštického černostrakatého prasete v pěti šlechtitelských chovech. Základním principem šlechtitelského programu genetického zdroje přeštického černostrakatého prasete je stabilizační selekce na znaky výkrmnosti a jatečné hodnoty. Obměna prasnic a kanců v populaci PC GZ je cílená na využívání zvířat maximální dobu, a to z důvodů snižování nákladů na chov genetického zdroje (Fiedler et al., 2006) a prodlužování genetického intervalu, čímž je dosaženo zpomalení nárůstu inbreedingu v populaci. Udržení ohrožených plemen in vivo ex situ znamená jejich chov v nestandardních podmínkách ve specializovaných zařízeních (např. zoologických zahradách, rezervacích, přírodních parcích apod.) nebo mimo původní území chovu, ve kterém probíhala evoluce daného plemene. I u nás jsou ohrožená plemena hospodářských zvířat stále častěji chována v rámci zařízení zaměřených na kultivování tradic zemědělství (Toulcův Dvůr, Valašské muzeum v přírodě apod.). Velkou předností takovýchto zařízení je kromě přímé ochrany genetických zdrojů i jejich propagační a osvětová činnost. Valašské ovce jsou chovány i v rámci zoologických zahrad nejen u nás, ale i v Rakousku a Německu. Německá populace valašských ovcí po zvířatech dovezených z Československa na začátku 90.let minulého století v současnosti čítá asi 250 kusů, čímž je vytvořen dodatečný rezervoár genů tohoto plemene. V pohraničních oblastech Bavorska a Rakouska je jako genetický zdroj chováno plemeno Waldschaf, které je fylogeneticky velmi blízké naším šumavským ovcím. V minulosti došlo mezi těmito populacemi k výměně plemenného materiálu. V populaci šumavských ovcí působili dva berani plemene Waldschaf. V dnešní době je genetický zdroj šumavských ovcí chován v rámci uzavřené populace a s dalším propojováním s plemenem Waldschaf se nepočítá. U živě chovaných populací chráněných genetických zdrojů je důležité udržení vnitropopulační genetické proměnlivosti. Základem je průběžné sledování a omezování nárůstu koeficientu příbuzenské plemenitby (Fx). Podle skutečného nárůstu koeficientu inbeedingu Fx za jednu generaci je stanovena realizovaná efektivní velkost populace: Ne = 1/(2*Fx) Ne je definována jako velkost idealizované populace s panmiktickým připařováním, v rámci, které je nárůst koeficientu přibuzenské plemenitby stejný jako v uvažované selektované populaci (Wright, 1969). Velikost Fx souvisí s intenzitou selekce a organizací využívání jedinců v plemenitbě. Nevybalancované využití úzkého okruhu plemeníků zejména za pomoci umělé inseminace může vést k výraznému nárůstu Fx, potažmo ke snížení realizované Ne. Takovýto příklad dokumentují např. Moreaux a kol. (2001), kteří u početně velmi rozšířeného holštýnského plemene uvádějí realizovanou efektivní velikost populace 52 jedinců, tedy dokonce nižší než u mnohem méně početných lokálních plemen (Montbéliarde 81, Normandy 59, Abondance 60). V mnoha případech však nemáme znalosti o dostatečném počtu generací předků nebo v rodokmenech jsou chybějící údaje. V tom případě jsou je nárůst Fx podhodnocen.

10

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE Realizovaná Ne je důsledkem minulého vývoje v populaci. Při práci s genetickými zdroji je snaha na základě současného stavu populace odhadnout a optimalizovat budoucí vývoj její efektivní velikosti a s ní spojeného koeficientu příbuzenské plemenitby. I v těchto případech však jsou odhady efektivní velikosti populace často v praxi nadhodnoceny, pokud nezohledníme vzájemnou příbuznost mezi zvířaty a způsob jejich využití v plemenitbě, ale pouze četnost a poměr pohlaví podle vzorce pro platného pro panmiktickou populaci:

Kde: Ne je efektivní velikost populace, Nm počet plemeníků a Nf počet plemenic. V případech, kdy dochází k výkyvům početních stavů v populaci je mimo to potřeba vzít v potaz počty zvířat jednotlivých generací. Efektivní velikost populace je pak vypočítána jako harmonický průměr za jednotlivé generace.

Kde: t je počet generací, Ni efektivní velikost populace v jednotlivých generacích. Efektivní velikost populace je v těchto případech výrazně ovlivněna zejména obdobími, kdy počty zvířat dosáhnou nejnižších hodnot. Tato období, v rámci nichž dochází k největšímu nebezpečí genetického driftu a ztrátě genetické proměnlivosti jsou označována jako „hrdlo láhve“ (bottleneck) a záleží nejen na tom jak úzké toto hrdlo, kterým protékají geny do dalších generací je, ale i na tom, jak je toto kritické období dlouhé. Například u valašských ovcí, kterých je v dnešní době u nás chováno přes 200 bahnic a 25 beranů, by při setrvalých stavech činila efektivní velikost populace při panmiktickém připařování skoro 100 jedinců. Nicméně při zohlednění poklesu početních stavů v 80. a 90.letech minulého století, kdy bylo chováno pouze 20-30 bahnic tohoto plemene a zpravidla 3 berani činí efektivní velikost populace pouze kolem 20 jedinců. Ještě nepříznivější je z tohoto pohledu situace u českých červinek, kde chráněná populace vznikla z několika málo jedinců, navíc s pouze částečným podílem genů původní populace českých červinek. Namnožením několika málo jedinců, kteří prošli „hrdlem láhve“ se genetická proměnlivost nezvýší a efektivní velikost populace se i v případě opětovného nárůstu absolutních početních stavů plemene zvyšuje jen velmi pozvolna. Důležité je však v této souvislosti i uchování proměnlivosti působené mitochondriální dědičnosti, která se přenáší pouze přes matky a vede k původním, na našem území chovaným jedincům. Při stanovení efektivní velikosti populací genetických zdrojů hospodářských zvířat bychom měli zohlednit počet a vzájemnou příbuznost zvířat chovaných in vivo i zvířat, od nichž máme k dispozici kryokonzervovaný genetický materiál. Připařování zvířat je pak třeba řešit tak, aby byla ralizovaná efektivní velikost populace co možná největší. Uchování in vitro Obrovskou podporu pro zachování genetických živočišných zdrojů představují metody konzervace a dlouhodobého uchování pohlavních buněk, zárodků i somatických buněk. Vzhledem k prudkému pokroku v oblasti biotechnologických metod reprodukce a buněčných manipulací se jako perspektivní pro účely programů ochrany jeví zejména kryokonzervace tělních buněk, ovšem za předpokladu, že se je podaří v budoucnosti oživit. Získávání vzorků somatických tkání je jednoduché a levné, čímž je umožněn jejich odběr od většího množství zvířat v rámci genetického zdroje. V případě potřeby pak bude v budoucnu možné vytvoření klonů zvířat, které tyto buňky poskytly. Chov in vivo a uchování genetického materiálu in vitro se vzájemně vhodně doplňují. V případě nativního chovu se mohou v rámci populace objevovat další mutace a genetický zdroj se může působením přírodního či umělého výběru průběžně přizpůsobovat měnícím se podmínkám prostředí případně i šlechtitelským cílům. V případě druhém zůstává zachován v původní podobě. Dlouhodobě skladované inseminační dávky či embrya lze využívat s odstupem času v rámci in vivo 11

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE

udržovaného genetického zdroje pro zvýšení jeho genetické proměnlivosti i eventuální doplnění ztracených alel. Využitím konzervovaného genetického materiálu můžeme zvýšit efektivní velkost populace. U přeštických černostrakatých prasat byly prostřednictvím využití dlouhodobě uchovávaného semene revitalizovány dvě genealogické linie kanců (Fiedler, 2009) Tabulka 1: Počty zamražených inseminačních dávek a zárodků u plemen v chráněných GŽZ v rámci České republiky Plemeno Česká červinka Český strakatý skot Šumavská ovce Valašská ovce Hnědá krátkosrstá koza Bílá krátkosrstá koza Přeštické prase

Počet inseminačních dávek 10 100 (7 býků) 12 100 (22 býků) 650 (53 beranů) 325 (21 beranů) 230 (11 kozlů) 270 (14 kozlů) 7 145 pejet (cca 900 ID, 90 kanců)

Počet embryí 80 950 -

Možnosti využití metod molekulární genetiky v programech uchování živočišných genetických zdrojů Další využitelné nástroje pro uchování genetické proměnlivosti v rámci malých populací nabízejí metody molekulární genetiky. Pomocí analýzy četností jednotlivých alel na vybraných zejména mikrosatelitních lokusech lze stanovovat míru genetické proměnlivost uvnitř populací a genetické distance mezi plemeny. Tyto informace pak lze dále využívat pro stanovení strategie uchování jednotlivých genetických zdrojů. Pokud jde o určení příslušnosti konkrétních jedinců k danému genetickému zdroji, jsou možnosti molekulární genetiky často přeceňovány, neboť obvykle není známo genetické složení původní populace. Nicméně sběr, uchování a genotypizace vzorků DNA umožňuje monitorování vývoje v populaci zejména pokud nejsou k dispozici rodokmenové údaje (Fernández a kol., 2005) a může pomoci v zamezení genetickému driftu a ztrátě některých alel. V současné době dostupné možnosti sledování polymorfizmu několika desítek tisíc jednotlivých nukleotidů (SNP) rozložených po celém genomu, umožňuje zpřesnit stanovení skutečné genetické podobnosti mezi zvířaty, což může být využito například pro výběr geneticky co nejvzdálenějších sourozenců do plemenitby, a tím podporu uchování genetické proměnlivosti zejména ve velmi malých populacích.

Využití genetických zdrojů Hlavním cílem uchování genetických zdrojů je zachování biodiverzity a tím i posílení potravní bezpečnosti lidstva do budoucna. Původní plemena jsou však cenná i z hlediska historického a vzdělávacího a často jsou proto atraktivní i pro laickou veřejnost. Toho lze využít v rámci produkce a propagace regionálních značkových produktů, agroturistiky a programů údržby rázu krajiny či tradic venkova. Proto je potřeba podporovat zapojení původních plemen do takovýchto aktivit, což přispěje k větší nezávislosti ochrany genetických zdrojů na přímých podporách a zvýší šance jejich uchování pro další generace.

Použitá literatura Domestic Animal Diversity Information System DAD-IS – www.fao.org/dad-is Fernández J., Villanueva, B., Pong-Wong, R., Toro M.A. (2005), Genetics 170: 1313-1321 Fiedler, J., Fiedlerová, M., Smital, J.(2006). Agroregion 2006, České Budějovice, s. 161 – 164 Fiedler, J. (2009). Přeštické černostrakaté plemeno prasat – genetický zdroj. VÚŽV, v.v.i., Praha Uhříněves, 20 s. Moreaux S., Boichard D., Verrier E. (2001) Elévage et Insémination, 301, 10-12. Wright S. (1969) Evolution and the Genetics of Populations: The Theory of Gene Frequencies, Vol 2, University of Chicago Press, Chicago, II. 12

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE

VLIV ZAHRANIČNÍCH POPULACÍ NA DOMÁCÍ GENETICKÉ ZDROJE DOJENÉHO SKOTU J.Přibyl, J. Přibylová

Úvod U intenzivně šlechtěných populací hospodářských zvířat dochází vlivem selekce a křížení se zahraničními populacemi ke ztrátě jedinečných vlastností původních domácích plemen a jejich mizení. Vše je zesilované globalizací, kdy obchodní společnosti obchodují s genetickým matriálem (spermatem) celosvětově. Tento obchod nebere v úvahu interakci genotypu s prostředím a dostává se do rozporu s jedinečností chovatelských a ekonomických podmínek jednotlivých zemí a stád. Dále dochází vlivem omezeného počtu používaných býků k celosvětovému zvyšování vzájemné příbuznosti, nárůstu koeficientu příbuzenské plemenitby a tím ke snižování efektivní velikosti populací (Verrier et al. 2006), která u intenzivně šlechtěných plemen s milióny zvířat je na hranici malých ohrožených populací s několika desítkami kusů. Využívání zahraničních populací není proto nutně vždy výhodné. S postupujícím vědeckým pokrokem, především v oblasti molekulární genetiky, se stala skutečností genomická selekce, která vede k dalšímu urychlení šlechtění na základě znalosti genotypů jednotlivých lokusů. Tato selekce s sebou nese vážné nebezpečí ztráty některých alel, o kterých na základě současného stupně poznání nevíme k čemu v širších souvislostech jsou, nebo k čemu mohou být v budoucnosti dobré. Dále je třeba vzít v úvahu, že šlechtění a výběr zvířat do plemenitby ovlivňuje všechny navzájem korelované vlastnosti a u řady vlastností dochází nepřímo ke zhoršování. Uchování původních genetických živočišných zdrojů je proto velmi naléhavé a je podporované mezinárodními organizacemi (FAO, EAAP).

Cíle šlechtění V dnešní době je chov hospodářských zvířat podřízen tvrdým ekonomickým pravidlům. Cílem zušlechťování je trvalá obnova stáda novými mladými zvířaty, která jsou pro chovatele v souhrnu všech vlastností ekonomicky výhodnější než zvířata starší, dosud ve stádě chovaná. Důležitou skutečností je jedinečnost ekonomických a výrobních podmínek každé země. I sousední země, navenek se jevící podobně, se mnohdy zcela zásadně liší v souhrnných podmínkách chovu (výkupní ceny, výrobní kvóty, státní podpory z různých zdrojů, úrodnost půdy, klima, srážkové a teplotní poměry, odbyt výrobků, spotřeba a požadavky trhu, pracovní síly, kapitálová vybavenost, organizace výroby, velikost chovů, vzdělanost chovatelů). Cíle šlechtění se proto liší podle výrobních podmínek, až po makroekonomické skutečnosti národní ekonomiky, které souvisí s různou formou státních zásahů do obhospodařování krajiny a ovlivňování řetězce výroby potravin a trhu. Ze strany chovatelů jde o přizpůsobení způsobu chovu podmínkám tak, aby chov byl co nejhospodárnější. Šlechtění má tomuto přizpůsobení napomoci a je jeho součástí. Při pohledu do chovatelského světa vidíme podle zaměření šlechtění dojeného skotu několik rozdílných oblastí, což souvisí s celkovými chovatelskými a hospodářskými podmínkami. Skandinávské země mají dlouhodobě šlechtění zaměřené na souhrn vlastností, ve kterém zaujímají největší podíl druhotné-funkční vlastnosti související se zdravím, plodností a dlouhověkostí. Severní Amerika je zaměřena na vysokou mléčnou užitkovost. Především v USA je běžné hormonální provokování pro zvýšení mléčné užitkovosti krav během laktace a připouštění krav se provádí téměř výhradně po předchozím hormonálním vyvolání říje. Naopak na Novém Zélandu je mléčná užitkovost krav v porovnání s našimi zvyklostmi nízká. Při minimalizaci veškerých nákladů je hlediskem nikoliv užitkovost na krávu, ale hospodárnost a užitkovost na přepočtený hektar, která činí 10.502 kg mléka/ha plochy, ze které je živen skot (tabulka 1). Krávy se v průměru dožívají 4,6 laktací. Podobně vysoká dlouhověkost krav v Irsku umožňuje přibližně 50 % zapojení všech plemenic v dojených stádech do užitkového křížení s masným skotem a tím tvorbu kvalitního zástavového skotu s lepším zpeněžením i v dojených stádech. V obou těchto zemích se využívá sezónní telení, které je podmínkou hospodárnosti. Ta dále souvisí s velmi krátkým mezidobím, které se mnoho neliší od 1 roku. Izrael je na druhé straně zaměřen u poměrně malé populace holštýnského skotu, chovaného s velkou péčí v obtížných přírodních podmínkách, na velmi vysokou mléčnou užitkovost. 13

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE Tabulka 1. Ukazatele užitkovosti krav ve vybraných zemích v roce 2006 Mezidobí dnů Vyřazování krav % Mléko kg/kráva/rok Mléko kg/ha***

ČR 410 33,2 6.370 -

Irsko** 375 22,0 5.200 9.400

Izrael** 425 35,0 11.250 -

Norsko** 384 30,1 6.430 -

Nový Zéland** 368 21,7 3.800 10.502

USA

8.599* -

* Podle údajů ICAR v roce 2004 ** Odvozeno na základě jiných celostátních údajů odborníky z dané země (osobní sdělení). *** Užitkovost pouze na přepočtenou plochu, která živí stádo.

Během vývoje v posledních dvou desetiletích došlo u nás k významnému poklesu početních stavů skotu, který byl doprovázen významným nárůstem užitkovosti. Ve stejném období zesílilo používání zahraničních plemeníků. Současně s nárůstem užitkovosti však došlo k nežádoucímu zhoršení plodnosti, zdravotního stavu a dlouhověkosti, což nepříznivě ovlivňuje hospodářské výsledky. Poklesla reprodukční schopnost stád, průměrné mezidobí za rok 2006 činilo 410 dnů, s čímž souvisí průměrné zabřezávání plemenic (krav + jalovic) po prvé inseminaci 47,8 %. Na březí krávu a jalovici bylo potřeba 2,1 a 1,6 inseminací, u nezabřezlých a vyřazených plemenic byl počet inseminací ještě vyšší. Vyřazování krav stouplo na 33,2 % (vyřazování všech plemenic, které zahrnuje i snižování jejich početních stavů činilo 36,6 %), čemuž odpovídá doba užitku 3,01 (2,73) dožitých laktací na krávu (Chov skotu v České republice, Ročenka 2006). S uvedenými skutečnostmi souvisí vysoké náklady na zabřeznutí plemenic a malé (žádné) možnosti selekce uvnitř stáda. Je obtížné posoudit, do jaké míry se jedná o nepřizpůsobení chovu výrobním podmínkám a nesplnění požadavků zvířat ze strany chovatelů a do jaké míry se jedná o vliv použitých plemeníků, šlechtěných do jiných ekonomických a chovatelských podmínek. Silným využíváním zahraničních plemeníků, ať již v postavení rodičů příští generace plemeníků, nebo přímo pro obnovu stád, došlo u obou dojených plemen (české strakaté (C), holštýnské (H)) ke změně typu zvířat. Ekonomický dopad (zda příznivý, či nepříznivý) je však obtížné vyhodnotit. Jak ukazuje tabulka 1, dosahované úrovně chovů se mezi zeměmi liší. Přímé porovnání mezi zeměmi není vždy možné, neboť se používají odlišné způsoby vyjadřování výsledků a údaje nejsou všeobecně dostupné.

Výsledek šlechtění Vedle zlepšujících se podmínek chovu, především výživy, se šlechtění významně podílí na zvyšování užitkovosti. Cílem šlechtění je dosahovat pravidelný každoroční genetický pokrok v souhrnu všech hospodářsky důležitých vlastností, který se v navazujících letech načítá a tím trvale zlepšovat hospodárnost výroby každého chovatele. Toho je dosahováno přísným výběrem jedinců zařazovaných do plemenitby a sestavováním rodičovských párů. Dosahovaný genetický pokrok je pravidelně sledován a je významným ukazatelem odborné úrovně šlechtění v jednotlivých zemích. Na celkovém pokroku se přibližně ze 2/3 podílí rodiče příští generace plemeníků (matky býků, otci býků) a přibližně z 1/3 plemeníci používaní pro obnovu stád. Vlastní práce s plemenicemi ve stádě, přestože náročná, má pro zušlechťování stáda omezený význam, neboť každá plemenice má malý počet potomků zařazených do plemenitby a v důsledku nízké dlouhověkosti téměř nelze dělat mezi nimi výběr. Chovatel může genetické zlepšování svého stáda ovlivnit především výběrem z celkové nabídky plemeníků, čímž se může podílet na 1/3 celkového přínosu. Podstatně významnější úlohu, 2/3 celkového přínosu, sehrávají inseminační společnosti, které již předem rozhodly o rodičích býků nabízených chovateli. S tím souvisí i podíl zodpovědnosti inseminačních společností za celkové šlechtění. Z uvedeného dále vyplývá velký význam co nejspolehlivějšího hodnocení a návazně co nejpřísnější selekce plemeníků, kteří se podílejí ze 2/3 na celkovém chovatelském pokroku. Dosahovaný genetický zisk je hlavním ukazatelem k posouzení selekčního programu. Tabulky genetického zisku jsou uveřejňovány na internetových stránkách Plemdatu (Plemdat 2010). Šlechtění je na základě souhrnu více vlastností. Na obrázku 1 je uveden jako příklad genetický zisk pro jednu důležitou vlastnost - kg mléčných bílkovin, podle ročníků narození býků používaných v plemenitbě, vyjádřený ve směrodatných odchylkách (sPH). (V počátečním období jsou údaje méně spolehlivé.) 14

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE Obrázek 1. Genetický zisk kg mléčných bílkovin podle roku narození býků vyjádřený ve směrodatných odchylkách (sPH). Plemeno C – plná čára, plemeno H – tečkovaná 0,6 H

0,4

C

0,2 0 1978

1982

1986

1990

1994

1998

2002

-0,2 -0,4 -0,6

U holštýnského skotu podle ročníku narození býků od 1978 do 2002 dochází k mírnému, ale trvalému zvyšování. PH kg mléčných bílkovin býků stoupla z -6,4 kg na +4,1 kg, což je celkový nárůst o 10,5 kg. Tomu odpovídá průměrný (nízký) roční genetický zisk 0,44 kg za laktaci. Po celé sledované období je trend podobný. U českého strakatého skotu v rozpětí roků narození býků od 1978 do 2002 PH býků pro kg mléčných bílkovin stoupla z -2,3 kg na +4,6 kg, což je celkový nárůst o 6,9 kg. Tomu odpovídá průměrný roční genetický zisk 0,29 kg za laktaci. Z hodnot podle jednotlivých roků narození býků, je vidět vlnu. Do roku narození býků 1984 (vzhledem k délce generačního intervalu se jedná o druhé nasazení býků do inseminace po prověření do roku 1990) docházelo ke zlepšování. Následně došlo k prudkému zhoršení o více než ½ směrodatné odchylky. Teprve rok narození býků 1998 (druhé nasazení v plemenitbě přibližně 2004) se dotáhl nad úroveň roku 1984. Přestože MZe po roce 1990 uvolnilo dotace na dovoz plemenného materiálu, došlo k významnému propadu a používali se (dováželi se) plemeníci v této důležité vlastnosti horší, než byli domácí v předchozím období. Došlo k 15letému propadu ve šlechtění. Za toto období se domácí populace mohla dostat při systematické práci na značně vyšší úroveň. Při samostatném hodnocení posledního období jsou výsledky příznivější. Údaje uvedené v tomto odstavci do značné míry dokreslují všeobecné změny, ke kterým došlo po roce 1990.

Převod mezi zeměmi V současnosti jsou plemena celosvětově otevřená a mezi zeměmi probíhají rozsáhlé dovozy a výměny inseminačních dávek. Chovatelské a ekonomické podmínky se však mezi zeměmi značně liší, což způsobuje, že pořadí plemeníků podle odhadovaných genetických (plemenných) hodnot (PH) je rozdílné. Pro věrohodné posouzení plemeníků testovaných v jiných zemích jsou Interbullem (Interbull 2010) metodou MACE přepočítávány PH mezi zeměmi, přičemž se bere v úvahu interakce genotyp x prostředí“. Výhodou tohoto celosvětového hodnocení je, že chovatel má dnes možnost vybírat plemeníky z celosvětové základny. V tabulkách 2 a 3 jsou uvedeny jako příklad Interbullem stanovené korelace (rG) pro kg mléčných bílkovin mezi vybranými zeměmi s chovem simentálského a holštýnského skotu. Jak ukazuje tabulka 2, korelace nejsou „1“, ale země se liší. Nejvyšší hodnoty (0,93) jsou mezi společným hodnocením Německa+Rakouska a montbeliardem ve Francii. Z Francie jsou v Interbullu zapojeny samostatně dvě plemena – montbeliard a simental, mezi nimiž je korelace 0,91. Nejnižší hodnota z uvedených zemí (0,85) je mezi DEU a CZE, a FRM a ITA. Rozdíly jsou způsobeny jednak stupněm genetické podobností a jednak odlišnými způsoby chovu.

15

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE Tabulka 2. Genetické korelace (rG) mezi vybranými zeměmi pro kg mléčných bílkovin u simentálského skotu. DEU FRM ITA SVN FRA CHE 0,86 0,90 0,86 0,88 0,92 DEU 0,93 0,86 0,86 0,90 FRM 0,85 0,87 0,91 ITA 0,86 0,87 SVN 0,87 FRA

CZE 0,86 0,85 0,86 0,86 0,87 0,86

CHE – Švýcarsko, DEU – společně Německo + Rakousko, FRM – Francie montbeliard, ITA – Itálie, SVN – Slovinsko, FRA – Francie simental, CZE – Česká republika

U holštýnského skotu (tabulka 3) jsou si nejpodobnější země Kanada s USA s korelací 0,93. Od všech ostatních se nejvíce odlišuje Nový Zéland, s korelací pouze 0,75, který má zcela odlišný způsob chovu. Novému Zélandu je nejpodobnější Irsko (korelace 0,85), které rovněž jde cestou pastevního chovu s nízkými vstupními náklady a nižší užitkovostí. Značně se také od všech ostatních odlišuje Izrael, s korelacemi od 0,76 do 0,84, který má naopak velmi vysokou celostátní užitkovost v náročném podnebí a při jiném způsobu chovu. ČR má k ostatním zemím korelaci většinou 85 %. Uvedená čísla vypovídají, že jsou jiné podmínky chovu (velikost stád, péče o jednotlivá zvířata, způsoby výživy, způsoby chovu, ekonomické podmínky, podnebí, cíle šlechtění), které způsobují, že do daných podmínek jsou vhodná jiná zvířata a šlechtění by mělo být zaměřené poněkud jiným směrem. Tabulka 3. Genetické korelace (rG) mezi vybranými zeměmi pro kg mléčných bílkovin u holštýnského skotu. DEU FRA NLD USA NZL IRL CZE CAN 0,89 0,90 0,91 0,93 0,75 0,75 0,85 DEU 0,89 0,89 0,87 0,75 0,75 0,85 FRA 0,87 0,90 0,75 0,83 0,85 NLD 0,87 0,75 0,79 0,85 USA 0,75 0,75 0,85 NZL 0,85 0,75 IRL 0,75 CZE

ISR 0,84 0,76 0,78 0,77 0,78 0,76 0,76 0,77

CAN – Kanada, DEU – Německo, FRA – Francie, NLD – Nizozemí, USA – USA, NZL – Nový Zéland, IRL – Irsko, CZE – Česká republika, ISR - Izrael

Ovšem i uvnitř jednotlivých zemí mezi výrobními oblastmi a chovy jsou mnohdy značně rozdílné podmínky a způsoby chovu, které se projevují ve zmíněné interakci genotyp x prostředí (Bohmanová et al. 2008, Brade a Hamann 2009). Znamená to, že jeden celostátní žebříček plemeníků není plně vypovídající a mělo by být žebříčků PH podle podmínek chovu několik. Z výše uvedených údajů vyplývá, že chovatelské a ekonomické podmínky v jednotlivých zemích (a chovech) jsou odlišné a tím je odlišný i směr šlechtění, s čímž souvisí i odlišný důraz na jednotlivé vlastnosti. Velmi snadno lze nevhodným šlechtěním, které neodpovídá domácím podmínkám, dospět nikoliv ke zlepšení hospodárnosti, ale naopak ke zhoršení a prodělečnosti vlastního chovu, například špatná dlouhověkost některých stád a vysoké náklady na zabřeznutí krávy. V plemenitbě se buď přímo ve stádech, nebo v postavení rodičů plemeníků silně využívají zvířata ze zahraničí. Je proto důležité posoudit, jaké přínosy od použití plemenných zvířat ze zahraničí lze očekávat. 16

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE Tabulka 4. Spolehlivost (r2D) převedené PH v závislosti na výchozí spolehlivosti a genetické korelaci mezi zeměmi. 2 Výchozí spolehlivost (r ) rG 0,90 0,85 0,80 0,75 0,70 1 0,90 0,85 0,80 0,75 0,70 0,95 0,81 0,77 0,72 0,68 0,63 0,90 0,73 0,69 0,65 0,61 0,57 0,85 0,65 0,61 0,58 0,54 0,51 0,80 0,58 0,54 0,51 0,48 0,45 0,75 0,51 0,48 0,45 0,42 0,39 2

Spolehlivost PH po převodu z jiné země (r D) závisí jednak na spolehlivostech odhadu PH ve výchozí zemi (r2) a genetické korelaci (rG) mezi zeměmi (tabulka 4.). Při výchozí spolehlivosti 0,85 a genetické korelaci mezi zeměmi, tak jak je pro naši zemi uváděno také 0,85, vychází spolehlivost po převodu pouze 0,61. což je hodnota nízká, obvykle je požadována pro použití v plemenitbě spolehlivost alespoň 0,75. Toho nelze dosáhnout ani při výchozí spolehlivosti 90 %, kdy se po převodu dostáváme na konečnou spolehlivost 65 % (v tabulce označeno barevně). Z tohoto pohledu je dovoz plemeníků ze zahraničí vždy méně spolehlivý. Jejich spolehlivost je po převodu na úrovni přibližně středu mezi mladými býky v testu s pouze rodokmenovou hodnotou a býky doma prověřenými. Pokud je dováženo sperma ze zahraničí, předpokládáme, že dovezeme něco lepšího než máme doma, to znamená, že PHD bude vyšší, než PH býků domácích. Chceme na základě kontroly dědičnosti vybrat 5 plemeníků a 50% selekce je z jiných důvodů než je naše selekční hledisko. PH je stanovena se spolehlivostí 0,85 a genetická korelace mezi zeměmi je rovněž 0,85. Větší zahraniční populace umožňuje testovat větší počet býků a tím lze dosáhnout vyšší intenzity selekce. Jak bylo výše uvedeno, populace jsou všeobecně značně příbuzné a jsou proto mezi nimi malé genetické rozdíly. Předpokládáme, že genetické průměry ve vývozní i dovozní populací jsou shodné. Na obrázku 2 jsou uvedeny výchozí PH a PHD po převodu, v závislosti na počtu testovaných mladých býků od 50 do 300. Obrázek 2. PH výchozí (čárkovaná) a po převodu (plná), v závislosti na počtu testovaných býků, vyjádřená ve směrodatných odchylkách. 2,2 2 1,8 1,6 1,4 výchozí 1,2

po převodu

1 50

100

150

200

250

300

V závislosti na počtu testovaných mladých býků stoupá PH vybraných 5 nejlepších. Při počtu testovaných mladých býků v zahraniční populaci 200 mají vybraní plemeníci PH +2,02. Po převodu do dovozní země jejich PH klesne na +1,71. Přibližně stejnou hodnotu (+1,70) má 5 nejlepších plemeníků vybraných přímo v domácích podmínkách dovozní země, při počtu testovaných býků 100. To znamená, že v domácích podmínkách stačil k docílení stejné PH vybraných 17

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE

plemeníků poloviční počet býků v testu, než při převodu ze zahraničí. Tudíž, aby po převodu ze zahraničí měl v domácích podmínkách plemeník PH +1,70, musí být oproti stejně starým vrstevníkům na zahraničním žebříčku postaven podstatně výše (+2,02).

Závěr Se zvyšováním užitkovosti a šlechtěním na množství mléka dochází doprovodně ke zhoršování jiných vlastností, například zdravotního stavu a plodnosti. Globalizace šlechtění vede ke ztrátě vlastností vázaných na domácí prostředí a používáním celosvětově omezeného počtu stejných plemeníků narůstá celosvětová příbuznost a klesá efektivní velikost populace. I za současných podmínek je využívání zahraničních genotypů v domácím prostředí sporné. Souhrnný dopad na současnou a budoucí hospodárnost chovu není znám. Při posuzování plemeníků podle zahraničních žebříčků je třeba u nich požadovat v porovnání s průměrem stejně starých vrstevníků vyšší hodnoty než u domácích, aby byli po převodu v domácích podmínkách srovnatelní. Mezinárodní testace a celosvětové vyhodnoceni plemeníků Interbullem je nezbytné pro přepočet PH plemeníků mezi zeměmi a zprůhlednění mezinárodního obchodu se semenem. Je základem pro ohodnocení zahraničních plemeníků v domácích podmínkách. Plemena se trvale vyvíjejí. Intenzivní šlechtění a využívání zahraničních plemeníků nutně vyžaduje ochranu původních domácích genotypů a genetické rozmanitosti. Alely ztracené nebo s malou četností a jejich kombinace se mohou v budoucnu ukázat žádoucí.

Použitá literatura Bohmanová, J., Misztal, I., Tsuruta, S., Norman, H.D., Lawlor, T.J. (2008): Short communication: Genotype by environment interaction due to heat stress. J. Dairy Sci., 91, 840-846. Brade, W., Hamann, H. (2009): Sire x herd-interaction for milk performance traits and for culling by first-calf cows. Zűchtungskunde, 81, 235-242. Interbull (2010): http://www.interbull.org [10.2.2010]. Plemdat (2010): http://www.plemdat.cz [10.2.2010]. Verrier, E., Moureaux S., Tribout, T., Delaunay, I., Palhiere, I., de Rochambeau, D., Colleau, J.J. (2006): Overwiew of the genetic variability in French livestock populations and management approaches. International Workshop, Selection in small animal populations, Berlin, 16.-17. 3.

PROGRAM UCHOVÁNÍ EX-SITU GENETICKÉHO ZDROJE PŘEŠTICKÉ ČERNOSTRAKATÉ PRASE M. Rozkot, A. Lustyková S rozvojem biotechnologických metod je možné lépe využívat větší množství nejrůznějších užitkových znaků, uchovaných a rozvíjených u nejrůznějších plemen jednoho živočišného druhu. Předpokladem úspěšnosti je zachování různorodosti plemen v nejvyšší možné míře. Moderní plemena, vyšlechtěná pro intenzivní průmyslovou produkci živočišných produktů, dosahují sice vysoké užitkovosti, ale za cenu ztráty tzv. primitivních vlastností, jako je např. přizpůsobivost prostředí, lepší využití lokálních krmivových zdrojů, odolnost ke klimatickým stresům, místním parazitům a patogenům. Původní plemena jsou tedy zdrojem genů využitelných pro zlepšení zdraví a dalších užitných vlastností intenzivních plemen. V České republice se k těmto plemenům řadí originální místní plemeno přeštické černostrakaté prase (PC), které je od roku 1996 zahrnuto do programu uchování genových zdrojů hospodářských zvířat v ČR. Význam zachování tohoto plemene spočívá v jeho genetické výbavě, jenž poskytuje základ pro vynikající reprodukční znaky, nenáročnost, vysokou adaptabilitu, životaschopnost a odolnost vůči různým onemocněním. Přeštické černostrakaté prase je chováno in situ pouze jako genetický zdroj v uzavřené populaci, jen občas je využito jako mateřské plemeno pro křížení v rámci hybridizačního programu. Předností tohoto plemene je zejména jeho výborná plodnost, mléčnost a vysoká odolnost (vůči podmínkám 18

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE vnějšího prostředí, stresům, infekcím aj.). Bohužel, přeštické prase dosahuje méně příznivé úrovně jateční hodnoty. Tento zápor, projevující se horšími parametry výkrmnosti a brzkým tučněním, způsobuje, že při současné poptávce po libovém vepřovém mase, je pro stále více chovatelů jeho chov nerentabilní, a proto hodně chovů zaniká. K zachování jeho genofondu se využívá stabilizační selekce v uzavřené populaci tak, aby udržení typu, konstituce a zevnějšku a stabilní úrovně produkčních znaků nezatěžovalo chov natolik, aby byl nucen k jejich změně, případně i zrušení chovu. Cílem tudíž není zvyšování užitkovosti, ale minimalizování nákladů na chov GZ. V chovech je doporučovaná přirozená plemenitba, neboť kanci na inseminačních stanicích by vzhledem k neustálému poklesu stavů prasnic byli málo využíváni a tudíž pro stanici nevýhodní a ekonomický tlak by zákonitě vedl k snížení počtu kanců. V rámci uchování ex situ dlouhodobou kryokonzervací semene se naskýtá možnost využívat zmrazené inseminační dávky. Předpokladem ovšem je rutinní zvládnutí metody inseminace na všech chovech. Liniová struktura stávající populace PC je v současnosti zmrazenými inseminačními dávkami zcela pokryta, přestože stavy plemenných kanců a šlechtitelských chovů v posledních letech rapidně klesají. Průběžně se dále odebírají mladí kanci nově zařazovaní do plemenitby. Zabezpečení uchování GZ je možno několika způsoby. V prvé řadě je snaha o uchování živé populace zvířat, tzv. in situ. Další metody zahrnují konzervaci genetického materiálu zvířat ex situ, a to buď in vivo (chovem v umělém prostředí – zooparky, výukové expozice apod.) nebo konzervované in vitro (oocyty, spermie, embrya, tkáně, segmenty DNA apod.) v hlubokozmrazeném stavu. Tomu všemu napomáhají biotechnologické metody jako je inseminace, embryotransfér (v kombinaci s in vitro fertilizací) a sexování, mikromanipulace embryí, sexování spermií a klonování. Uvedené techniky významně zvyšují efektivnost, nicméně jsou velmi velké rozdíly mezi jednotlivými živočišnými druhy. Jednou z cest, jak uchovat genetické zdroje pro budoucnost, je kryokonzervace spermií, kdy se sperma ředí speciálními postupy a ředidly pro dlouhodobou konzervaci hlubokým zmrazením na teplotu tekutého dusíku -196 °C. Je to velmi cenný způsob konzervace využívaný pro dlouhodobé uskladnění spermií a prakticky vede k jeho časově neomezenému využití. Je vhodnou alternativou k nahrazení transportu živých zvířat a vynikajícím způsobem uchování cenného genetického materiálu. Přispívá k zachování ohrožených druhů či plemen a systematická kryokonzervace může napomoci k udržení jejich genetické heterozygotnosti. Může také usnadnit příliv nového genetického materiálu mezi populacemi s využitím inseminace. Kryokonzervace spermatu velmi usnadňuje distribuci hospodářsky žádoucích genů, protože sperma je snadno transportovatelné na velké vzdálenosti a rychle zvyšuje produktivitu chovu. Její použití by mohlo pomoci kontrolovat přenos určitých patogenů a tím chránit zdravotní stav stáda. Rezerva takto uchovaného spermatu by mohla minimalizovat důsledky náhlého propuknutí infekčních nemocí nebo přírodních katastrof. Přestože je kryokonzervace spermatu úspěšně aplikována u několika druhů zvířat, existují značné rozdíly v životaschopnosti spermatu po jeho rozmrazení, neboť je velmi rozdílná senzitivita spermií ke kryokonzervaci. Bez ohledu na kvalitu spermatu před zmrazením a při shodném postupu mrazení se bude sperma některých jedinců špatně mrazit s následnou nízkou motilitou, porušením akrozómu a buněčných membrán a v konečném důsledku se sníženou fertilizační schopností signalizující existenci rozdílných vlastností membrán i v rámci jednoho druhu (Thurson et al., 2002). Je proto tedy dosti obtížné převádět osvědčenou technologii od jednoho na další druhy zvířat. Obecně mrazem konzervované semeno savců má horší fertilizační schopnost než čerstvé semeno. Kryokonzervace kančích spermií je problematická. Ačkoliv je kryokonzervované kančí sperma dosažitelné od roku 1975, významnější průlom v jeho běžném využití zatím nenastal. Semeno kanců je na rozdíl od semene jiných druhů zvířat či člověka extrémně citlivé k chladovému šoku. Přestože nabízí kryokonzervace značné výhody v reprodukčních technologiích, je kančí mrazené semeno velmi málo používané z důvodu jeho nízké fertilizační schopnosti po kryokonzervaci. Dosud se nepodařilo zmrazovat kančí spermie, aniž by došlo ke snížení jejich oplozovací schopnosti. Úspěšnost kryokonzervace spermatu závisí na pochopení faktorů a jejich vzájemných vztahů 19

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE zahrnujících počáteční kvalitu semene, kryokonzervační protokol a specifickou vnímavost spermií k teplotnímu, mechanickému a osmotickému stresu během zchlazování a mrazení (Johnson et al., 2000; Holt et al., 2005). Práce s hluboce zmrazeným kančím semenem není zatím tolik v praxi používána, jako je tomu např. v chovu skotu. Fertilita inseminační dávky s rozmrazeným semenem je výrazně nižší než u krátkodobě uskladněného spermatu v tekutém stavu či v technologii přirozeného páření. Tyto problémy jsou příčinou neekonomičnosti kryokonzervace v chovu prasat. Navzdory celosvětovému úsilí nebyly dosud vyvinuty úspěšné metody kryokonzervace kančího spermatu. Volba kryoprogramu je záležitostí druhu zvířete, ale i individua, protože existují individuální rozdíly v odolnosti spermií k mrazícímu procesu. V současné době je hluboké zmrazování kančího spermatu používáno pouze v omezené míře vzhledem k jeho snížené fertilitě v porovnání s čerstvým spermatem. Příčinou je porušení funkce u části z přeživších spermií. Velikost ztráty kvality spermií je rozdílná podle počáteční kvality spermatu, přičemž semeno o nízké kvalitě bývá ovlivněno více. Klasické parametry kvality spermatu souvisejí se schopností spermií přežít kryokonzervaci. Vysoká vitalita spermií před mrazením nepřímo svědčí o jejich vysoké vitalitě a motilitě po rozmrazení . Mrazení a rozmrazování kančích spermií způsobuje značné poškození buněk vedoucí k prudkému snížení zabřezávání a velikosti vrhu po inseminaci mrazeným spermatem (Roca et al., 2003). Zabřezávání a velikost vrhu je o 20-30 % nižší v porovnání s čerstvým spermatem, neboť rozmrazené spermie mají kratší životnost než čerstvé spermie (Bathgate et al, 2008). Současný výzkum kryokonzervace spermatu kanců zahrnuje různé strategie pro zlepšení kvality mrazených spermií a zvýšení množství spermií schopných oplození. Zlepšení mrazících protokolů přispělo k lepší životaschopnosti spermií po rozmrazení a fertilita bývá někdy i více než 70 % (Okazaki et al., 2009) a 9 živě narozených selat na vrh (Ericsson et al., 2002), ale fertilita je nicméně stále velmi variabilní (Bolarín et al., 2006). Spermie mohou být i úspěšně mrazeny v malém objemu o vysoké koncentraci s možností využití pro hlubokou intrauterinní inseminaci DIUI (Saravia, 2005). Slibné výsledky přežitelnosti spermií jsou doposud zastíněny významnými rozdíly mezi jednotlivými kanci v mrazitelnosti spermatu (Großfeld, 2008), které jsou ovlivněné genetickými faktory (Thurson et al., 2001; Gila et al., 2005). Na těchto rozdílech je závislá kvalita zmrazených spermií a úspěšnost zabřeznutí (Hernández et al., 2007). U kanců byl rovněž prokázán sezónní vliv na kvalitu a mrazitelnost spermatu a rezistenci spermií k chladovému šoku. Roční období může způsobit změnu v sekreci některých přídatných pohlavních žláz a ovlivnit množství a chemické složení semenné plazmy (Strzezek et al., 2000). V rámci národního programu uchování GZ bylo v rozmezí let 2001-2009 odebráno a kryokonzervováno 99 ejakulátů od 83 plemenných kanců PC, čímž je zcela pokryta liniová struktura stávající populace. Kryokonzervace byla provedena metodou podle Westendorfa (modifikace Minitüb) s následnou dílčí substituční úpravou konzervace novými ředidly. Získaný ejakulát od každého plemenného kance byl vyhodnocen rutinní analýzou a zamrazen do pejet s koncentrací 0,5x109 aktivních spermií v jedné pejetě. Celkem bylo zamrazeno více než 8300 pejet. Výsledky parametrů kvality použitých ejakulátů jsou prezentovány v tabulce č. 1. Hodnota udaného objemu ejakulátu nereprezentuje množství, které bylo možno skutečně získat.Ve skutečnosti by tato hodnota byla vyšší, neboť bylo nutno při odběrech respektovat jejich využitelnost v přirozeném páření, tudíž odběr ejakulátů byl limitován potřebami chovatelů. Ejakuláty až třetiny kanců byly velmi špatně mrazitelné a jejich přežitelnost po rozmrazení byla nulová. Průměrná hodnota přežitelnosti po rozmrazení v tabulce je tedy výsledkem přežitelnosti ejakulátů, které vykazovaly vyšší než nulovou aktivitu po rozmrazení. Tab. 1 Průměrné hodnoty kvality ejakulátu kanců Přeštického černostrakatého prasete (n=99) Objem ejakulátu ml 196,12 Koncentrace spermií 103/mm3 472,39 Motilita % 78,79 Obsah abnormálních spermií % 23,20 Motilita spermií po rozmrazení % 32,83 20

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE Graf 1 Přehled počtu odebraných ejakulátů plemenných kanců Přeštického černostrakatého prasete pro kryokonzervaci podle jednotlivých let 25

20

19

19

15 13 11 10 10 8 7

7 5

5

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

V programu udržení a revitalizace linií plemene Pc, jako genetického zdroje v uzavřené populaci, byla ověřena inseminace dlouhodobě zmrazeným spermatem. Pokus probíhal v poloprovozních a provozních podmínkách šlechtitelského chovu na 48 prasnicích plemene BU, BUxL a PC (tab. 2), s průměrným pořadím vrhu 3,68. Prasnice byly inseminovány ve spontánní říji pomocí komerční intrauterinní inseminační sondy VERONA MINITÜB. Inseminační dávka (80 ml) obsahovala v průměru 7,5-8,5x109 spermií s motilitou 35-40 %. Vlastní inseminace a dvě reinseminace byly provedeny v rozpětí 8-14 h. Jako základní kryokonzervační medium byl použit Androhep v kombinaci s ředidly SUS a Safecell po rozmrazení do inseminační dávky. Oprasilo se 21 prasnic tj. 43,75 % z celkového počtu inseminovaných prasnic. Březost po I. inseminaci dosáhla 52,08 % s průměrnou natalitou 8,32 živě narozených selat na vrh. Průměrná délka březosti byla 115,23 dne. Čtyři prasnice tj. 16 % spontánně zmetaly v prvním trimestru bez specifikace příčin.

Tab. 2 Výsledky intrauterinní inseminace dlouhodobě zmrazeným semenem plemenných kanců Pc Počet inseminovaných prasnic ks 48

Interval Březost po od odstavu I.inseminaci do říje dny 5,46

% 52,08

Počet prasnic oprasených % 43,75

Narozeno selat Celkem ks/vrh 8,32

Živě ks/vrh 7,66

Odstaveno selat

Ztráty selat v puerperiu

ks/vrh 7,11

% 9,23

Dlouhodobé odběry spermatu potvrdily, že 70-80 % deponovaných inseminačních dávek dosahuje 30-40 % motility po rozmrazení, zároveň však 20-30 % populace plemenných kanců nesplňuje podmínky pro úspěšnou kryokonzervaci s následnou reversibilitou a fertilizační schopností. I když snížená aktivita inseminační dávky po rozmražení může jako rizikový faktor nepříznivě ovlivnit požadovaný efekt zabřeznutí, přesto se zdá, že tato cesta za současného stavu má svoje racionální opodstatnění zvláště z důvodů rapidně snižující se plemenné a liniové základny. To potvrzuje obnovení (revitalizace) čtyř zaniklých původních linií, které z plemenářského a užitkového hlediska se jeví stále zajímavými. Současný stav bude mít tedy stabilizační charakter k udržení stávající liniové populace a výhledově se počítá s využitím zmrazených inseminačních dávek k produkci jak nové populace k obnově stáda na stávajících šlechtitelských chovech, tak k navýšení počtu zmrazených inseminačních dávek, eventuelně embryí liniové populace PC jako genového zdroje in situ. 21

Téma 2009: GENETICKÉ ZDROJE

Použitá literatura BATHGATE, R., ERIKSSON, B. M., THOMSON, P. C., MAXWELL, W. M. C., HANS, G. Field fertility of frozen-thawed boar sperm at low doses using non-surgical, deep uterine insemination. Animal Reproduction Science, 2008, vol. 103, p. 323–335. BOLARÍN, A., ROCA, J., RODRÍGUEZ-MARTÍNEZ, H., HERNÁNDEZ, M., VÁZQUEZ, J. M., MARTÍNEZ, E. A. Dissimilarities in sows’ ovarian status at the insemination time could explain differences in fertility between farms when frozen-thawed semen is used. Theriogenology, 2006, vol. 65, p. 669–680. ERICSSON, B. M., PETERSSON, H., RODRÍGUEZ-MARTÍNEZ, H. Field fertility with exported boar semen frozen in the new FlatPack container. Theriogenology, 2002, vol. 58, p. 1065–1079. GILA, M. A., ROCA, J., CREMADES, T., HERNÁNDEZ, M., VÁZQUEZ, J. M., RODRÍGUEZ-MARTÍNEZ, H., MARTÍNEZ, E. A. Does multivariate analysis of post-thaw sperm characteristics accurately estimate in vitro fertility of boar individual ejaculates? Theriogenology, 2005, vol. 64, p. 305– 316. GROßFELD, R., SIEG, B., STRUCKMANN, C., FRENZEL, A., MAXWELL, W. M. C., RATH, D. New aspects of boar semen freezing strategies. Theriogenology, 2008, vol. 70, p. 1225–1233. HernÁndez, M., Ekwall, H., Roca, J., VÁzquez, J. M., MartÍnez, E., Rodríguez-Martínez, H. Cryoscanning electron microscopy (Cryo-SEM) of semen frozen in medium-straws from good and sub-standard freezer AI-boars. Cryobiology, 2007, vol. 54, p. 63–70. Holt, W. V., Medrano, A., Thurston, L. M., Watson, P. F. The significance of cooling rates and animal variability for boar sperm cryopreservation: insights from the cryomicroscope. Theriogenology, 2005, vol. 63, p. 370–382. JOHNSON, L. A., WEITZE, K. F., FISER, P., MAXWELL, W. M. C. Storage of boar semen. Animal Reproduction Science, 2000, vol. 62, p. 143–172. OKAZAKI, T., ABE, S., SHIMADA, M. Improved conception rates in sows inseminated with cryopreserved boar spermatozoa prepared with a more optimal combination of osmolality and glycerol in the freezing extender. Animal Science Journal, 2009, vol. 80, p. 121–129. ROCA, J., CARVAJAL, G., LUCAS, X., VAZGUEZ, J. M., MARTINEZ, E. A. Fertility of weaned sows after deep intrauterine insemination with a reduced number of frozen-thawed spermatozoa. Theriogenology, 2003, vol. 60, p. 77–87. SARAVIA, F. Deep freezing of concentrated boar semen for intra-uterine insemination: effects on sperm viability. Theriogenology, 2005, vol. 63, p. 1320–1333. STRZEZEK, J., FRASER, L., DEMIANOWICZ, W., KORDAN, W., WYSOCKI, P., HOLODY, D. Effect of depletion tests (DT) on the composition of boar semen. Theriogenology, 2000, vol. 54, p. 949–963. THURSON, L. M., WATSON, P. F., MILEHAM, A. J., HOLT, W. V. Morphologically distinct sperm subpopulations defined by Fourier shape descriptors in fresh ejaculates correlate with variation in boar semen quality following cryopreservation. Journal of Andrology, 2001, vol. 22 p. 382–394. THURSON, L. M., WATSON, P. F., HOLT, W. V. Semen cryopreservation: A genetic explanation for species and individual variation? Cryoletters, 2002, vol. 23, p. 255–262.

22

VÝZKUM 2009

Udržitelný rozvoj chovu hospodářských zvířat v evropském modelu multifunkčního zemědělství

Rok 2009 byl rokem zahájení nového výzkumného záměru MZE 000270104, který se zaměřuje na výzkum zavedení a využití nových poznatků a postupů v rozhodujících oblastech dalšího možného rozvoje chovu HZ a navazuje na řešení záměru předchozího. Jde o komplex na sebe navazujících vědních oborů zabývajících se rozvojem genetiky a šlechtění včetně výzkumu a aplikace poznatků molekulární genetiky, aplikací moderních biotechnologií, rozvojem poznání ve fyziologii výživy a výživě, rozvojem aplikované etologie a welfare a managementem chovu HZ různého produkčního zaměření. Pozornost je zaměřena na zastavení trendu snižování genetické rozmanitosti a udržení genetické proměnlivosti uvnitř chovaných populací, na zlepšení kvality produkce, funkčních znaků a mimoprodukčních vlastností HZ. Cílem je vypracování nových metod pro hodnocení zvířat a efektivní strategii selekce s využitím poznatků molekulární genetiky. Rozvoj a aplikace biotechnologií v chovu HZ se zaměřuje na embryotechnologie, kde jsou vyvíjeny a ověřovány nové metody a postupy produkce a uchování genetického materiálu (spermií, oocytů, jader somatických buněk) pro další efektivní využití. Specifickou částí je produkce embryonálních kmenových buněk, které by umožnily snadnější genetické zásahy, event. byly využitelné jako modely pro buněčné terapie v humánní medicíně a farmaceutickém průmyslu. Výzkum v oblasti fyziologie výživy a systémů výživy jako základních faktorů ovlivňujících zdraví zvířat a následně kvalitu jejich produkce je zaměřen na charakteristiku trávení frakcí bílkovin a vlákniny v bachoru a duodenu, predikci nutriční hodnoty krmiv v optimalizovaném systému hodnocení krmiv. Významným přínosem jsou výstupy týkající se snižování zdravotních rizik v chovech HZ, zejména ve směru ustanovení vztahů mezi výživou, energetickou bilancí organismu, změnami ve složení těla a reprodukční výkonností zvířat, včetně působení na kvalitu živočišných produktů. Jednou z priorit výzkumného záměru je ochrana a welfare HZ. V tomto směru jde především o zabezpečení vysoké úrovně zdraví chovaných zvířat, jejich výkonnosti a kvality produkce. Cílem řešení je přinést zásadní pokrok do poznání vlivu sociálního prostředí na chování a fyziologii zvířat a zabezpečit celkovou optimalizaci chovného prostředí v souladu s jejich biologickými potřebami. Výzkum v oblasti managementu chovu ve značné míře završuje aplikaci poznatků ostatních témat výzkumného záměru. Jde především o studium vztahů mezi růstem a vývinem, adaptabilitou a odolností zvířat, jejich zdravím, výkonností a kvalitou produkce, stanovení rizikových faktorů ovlivňujících zdraví a výkonnost zvířat. Řešení výzkumného záměru je tak směrováno na stanovení komplexního modelu zvířete se zřetelem na perspektivní produkční systémy chovu, objektivizace faktorů limitujících efektivnost chovu, stanovení ekonomického významu vlastností a znaků v modelu multifunkčního zemědělství (zdraví, výkonnost, reprodukční výkonnost, mateřské vlastnosti, pastevní schopnost, kvalita produkce, technologické zátěže prostředí). Na řešení se v roce 2009 podílelo celkem 134 (přepočtených) pracovníků, z toho 45 vědeckých, a bylo dosaženo 60 zásadních výstupů (31 vědeckých publikací, 3 patenty a 26 chráněných aplikovaných výsledků).

23

VÝZKUM 2009

TÉMATICKÝ OKRUH 1 Rozvoj genetiky a šlechtění hospodářských zvířat s přístupy populační a molekulární genetiky Josef Přibyl, Tomáš Kott, Marie Wolfová, Zdeňka Veselá Okruh je rozčleněn do čtyř věcných etap v oblasti studia genetického polymorfizmu kandidátních genů a jejich exprese, nových metod genetického hodnocení hospodářských zvířat s využitím bioekonomických modelů a návrhem efektivních strategií selekce hospodářských zvířat. E 01 E 02 E 03 E 04

Genetický polymorfizmus kandidátních genů a exprese genů ve vztahu k produkčním a funkčním vlastnostem HZ Nové metody genetického hodnocení HZ Využití bio-ekonomických modelů ve šlechtění HZ Efektivní strategie selekce HZ

ROZPRACOVÁNÍ SYSTÉMU HODNOCENÍ DOJENÉHO SKOTU GENOMICKOU PLEMENNOU HODNOTOU Základem zušlechťování je spolehlivé ohodnocení zvířat pro souhrn hospodářsky důležitých vlastností. Metody odhadu plemenné hodnoty (PH) prodělávají kontinuální vývoj a je proto třeba trvale obnovovat celý systém navazujících kroku hodnocení zvířat. Při využití údajů molekulární genetiky rozkládáme genetickou část na příčinné složky. Stanovíme snadno zjistitelné genetické „markery“, které jsou ve vazbě s geny (quantitative trait locus - QTL), které ovlivňují užitkovou vlastnost (schema 1) Výběr jedince do plemenitby je potom podle celkové PH za podpory markerů (marker assisted selection (MAS) na základě jednotlivých QTL a polygenů: PHMAS = PHQTL + PHPOL

Schema 1. Působení genetického založení na užitkovost

Metodami molekulární genetiky je možné určit velký počet jednotlivých nukleotidů (SNP) a stanovit tak genomickou příbuznost mezi zvířaty (G). Genomická příbuznost se částečně liší od aditivní příbuznosti stanovené na základě příbuzenských vztahů v rodokmenu. Na základě genomické příbuznosti a plemenných hodnot zvířat stanovených s vysokou spolehlivostí, například prověřených býků (PHPB), se stanoví přímá genetická hodnota (PGH) mladých zvířat bez známé užitkovosti. Sloučením PGH s PHPOL na základě polygenů vznikne genomická plemenná hodnota (GEPH) = PGH + PHPOL Postup hodnocení (schema 2): V rámci kontroly užitkovosti je stanovena PH prověřených býků (PHPB). Ta je odeslána do mezinárodního hodnocení Interbullem. Prověření býci a mladá zvířata vybíraná do plemenitby jsou ogenotypováni. Na základě SNP je stanovena genomická příbuznost (G). PH prověřených býků a genomická příbuznost jsou použity ke stanovení přímé genetické hodnoty mladých zvířat (PGHMLA). Přímá genetická hodnota je sloučena s PH na základě polygenů do genomické plemenné hodnoty mladých zvířat (GEPHMLA). Tato hodnota je opět odeslána do mezinárodního hodnocení mladých zvířat Interbullem.

Schema 2. Postup hodnocení

24

VÝZKUM 2009 MODEL GENETICKÉHO HODNOCENÍ VÝSKYTU KLINICKÉ MASTITIDY V PRŮBĚHU LAKTACE U ČESKÉHO HOLŠTÝNSKÉHO SKOTU Mastitida je nejvíce rozšířené a nákladné onemocnění dojených krav Genetické zlepšení náchylnosti krav k mastitidě je možné

Selekce pouze na počet somatických buněk, ale data o mastitidě jsou k disposici Cíl: vypracovat metodiku pro odhad plemenné hodnoty náchylnosti k mastitidě

Jaký je výskyt klinické mastitidy během laktace? Podíl nemocných krav (%)

12 1.laktace 4. a vyšší laktace 8

4

0 0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

Den laktace

Jak definovat náchylnost k mastitidě? Binární znak (0/1 – zdravá/nemocná)

Počet onemocnění za laktaci (hodnoty 0, 1, 2, ...), přepočet na normovanou laktaci

Jaký model používat? Faktory v modelu pro odhad plemenné hodnoty Pořadí laktace Stádo – rok otelení Období otelení

Permanentní efekt krávy Aditivně genetický efekt krávy Zbytkový efekt

Jaké hodnoty mají genetické parametry? Počet onemocnění Množství mléka Skóre za som. buňky

Počet onemocnění 0,11

Množství mléka 0,34 0,25

Skóre za som.buňky 0,80 0,13 0,17

dědivost/ genetické korelace

Jak využít výsledky? Počet onemocnění klinickou mastitidou je dědivý znak. Data, která se zaznamenávají na farmách, jsou použitelná pro odhad plemenné hodnoty.

Metoda odhadu plemenné hodnoty je funkční. Pokud se zajistí přenos existujících dat do centrální databáze, bude možné zavést metodu odhadu plemenné hodnoty během krátké doby do praxe.

Navazující projekty NAZV QH71280 QH81312 QH91271

Tvorba plodné linie ovcí plemene Merinolandschaf s využitím metod molekulární genetiky (2007-2011, Michal Milerski) Genetické hodnocení plodnosti a růstu skotu Tvorba šlechtitelských programů pro dojné ovce s důrazem na morfologické a funkční vlastnosti vemen (2009-2012, Michal Milerski)

25

VÝZKUM 2009

Publikace HOUŠKA, L. The relationship between culling rate, herd structure and production efficiency in a pig nucleus herd. (Vztah mezi procentem vyřazování, strukturou stáda a efektivností produkce v nukleovém šlechtitelském chovu prasat). Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 365-375. HYÁNKOVÁ, L. & KNÍŽETOVÁ, H. Divergent selection for shape of growth curve in Japanese quail. 5. Growth pattern and low protein level in starter diet. (Divergentní selekce na tvar růstové křivky u japonských křepelek. 5. Růstový vzor a nízká hladina proteinu ve startérové dietě). British Poultry Science, 2009, roč. 50, s. 451-458. RASCH, D., RUSCH, T., ŠIMEČKOVÁ, M., KUBINGER, K.D., MODER, K. & ŠIMEČEK, P. Tests of additivity in mixed and fixed effect two-way ANOVA models with single sub-class numbers. (Testy aditivity u dvoucestných ANOVA modelů se smíšeným a pevným efektem s jednoduchými čísly podtříd). Statistical Papers, 2009, roč. 50, č. 4, s. 905-916. SMITAL, J. Effects influencing boar semen. (Vlivy působící na sperma kanců). Animal Reproduction Science, 2009, roč. 110, s. 335-346. WOLF, J. & SMITAL, J. Effects in genetic evaluation for semen traits in Czech Large White and Czech Landrace boars. (Efekty v genetickém hodnocení pro ukazatele spermatu u kanců plemen české bílé ušlechtilé a česká landrase). Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 349-358. WOLF, J. & SMITAL, J. Quantification of factors affecting semen traits in artificial insemination boars from animal model analyses. (Kvantifikace faktorů v animal modelu ovlivňující ukazatele spermatu u kanců v inseminaci). Journal of Animal Science, 2009, roč. 87, s. 1620-1627. WOLF, J. Genetic correlations between production and semen traits in pig. (Genetické korelace mezi produkčními znaky a ukazateli spermatu u prasat). Animal, 2009, roč. 3, s. 1094-1099. WOLF, J. Genetic parameters for semen traits in AI boars estimated from data on individual ejaculates. (Genetické parametry pro ukazatele spermatu kanců v inseminaci odhadnuté z údajů o individuálních ejakulátech). Reproduction in Domestic Animals, 2009, roč. 44, č. 2, s. 338-344. WOLFOVÁ, M., WOLF, J. & MILERSKI, M. Calculating economic values for growth and functional traits in non-dairy sheep. (Výpočet ekonomických hodnot pro růstové a funkční znaky v nedojených populacích ovcí). Journal of Animal Breeding and Genetics, 2009, roč. 126, s. 480-491. WOLFOVÁ, M., WOLF, J., KRUPOVÁ, Z. & KICA, J. Estimation of economic values for traits of dairy sheep: I. Model development. (Odhad ekonomických hodnot znaků u dojených ovcí: I. Vývoj modelu). Journal of Dairy Science, 2009, roč. 92, s. 2183-2194. WOLFOVÁ, M., WOLF, J., KRUPOVÁ, Z. & MARGETÍN, M. Estimation of economic values for traits of dairy sheep: II. Model application to a production system with one lambing per year. (Odhad ekonomických hodnot znaků u dojených ovcí: II. Aplikace modelu pro produkční systém s jedním bahněním do roka). Journal of Dairy Science, 2009, roč. 92, s. 2195-2203.

Aplikované výstupy HOUŠKA, L. HerdTEC, Version 1.094 (Software). Bioekonomický deterministický model produkčního systému chovů prasat. Program lze použít jako základ pro výpočet ekonomických vah reprodukčních a produkčních znaků a pro optimalizaci produkce stáda nebo chovu.

Certifikované metodiky HYÁNKOVÁ,L. Odchov a chov japonských křepelek masného typu PULKRÁBEK,J. VÍTEK,M., VALIŠ,L, DAVID,L. Složení jatečně upraveného těla prasat

26

VÝZKUM 2009

TÉMATICKÝ OKRUH 2 Aplikace moderních biotechnologií v chovu hospodářských zvířat a programu genetických živočišných zdrojů Josef Fulka, Jr., Jaroslav Petr, Tibor Moško Téma výzkumného záměru rozčleněné do tří dílčích etap se věnuje studiu vývoje embryí se zaměřením na epigenetické a genetické aspekty vývoje časného embrya v podmínkách in vitro, nové postupy uchování genetického materiálu. Výsledky ukazují na mimořádnou důležitost jednotlivých aspektů vývoje embryí a nutnost přehodnotit některé hypotézy o podobnosti tohoto procesu u jednotlivých živočišných druhů. E 01

Nové postupy uchování genetického materiálu

E 02

Epigenetické a genetické aspekty vývoje časného embrya v podmínkách in vitro

E 03

Studium vývoje embryí

V uplynulém roce jsme se zabývali transkripční aktivitou oocytů ve vztahu k remodelaci přeneseného jádra. Ukázali jsme, že spolu s růstem oocytu dochází k postupnému umlčování transkripce, a to zejména díky degradaci RNA Polymerasy II (RNA Pol II). Dále jsme nicméně prokázali, že transkripčně neaktivní oocyt nedokáže efektivně inhibovat tento proces v přenesených jádrech. Dalším krokem byla obdobná charakterizace oocytů u prasete. Zde dosavadní výsledky naznačují jiný mechanismus transkripčního umlčování – zdá se že u tohoto druhu se zmíněný proces realizuje především pomocí změn fosforylace RNA Pol II. Myší oocyty s ukončeným růstem: RNA Pol II, zeleně – zřetelná je zejména výrazná přítomnost tohoto komplexu v somatických buňkách, v jádrech oocytu je téměř nedetekovatelný; DAPI (DNA), červeně.1,3,5 Oocyty prasete: RNA Pol II, zeleně – oproti myším oocytům nedochází k tak výraznému úbytku RNA Pol II v konečné fázi růstu a oocyt, stejně jako somatické buňky, vykazuje vysokou hladinu tohoto proteinu; DAPI (DNA), červeně. 2,4,6

Navazující projekty GAČR 523/09/1878

Přenosy jader somatických buněk u savců: analýza úlohy mateřského jadérka (2009-11, Tibor Moško)

NAZV QH71284 QG50052

Stanovení biologických a manažerských parametrů pro vysokou úroveň užitkovosti prasat (2007-11, Miroslav Rozkot Reprodukční biotechnologie u prasat (2005-9, Jaroslav Petr)

27

VÝZKUM 2009 Publikace FULKA, J. Jr., LOI, P., PTAK, G., FULKOVÁ, H. & ST JOHN, J. Hope for the Mammoth? (Naděje pro mamuta?). Cloning and Stem Cells, 2009, roč. 11, s. 1-3. FULKOVÁ, H., NOVÁKOVÁ, Z., MOŠKO, T. & FULKA, J. Jr. The inability of fully grown germinal vesicle stage oocyte cytoplasm to transcriptionally silence transferred transcribing nuclei. (Neschopnost cytoplazmy oocytu ve stádiu zárodečného váčku s ukončeným růstem transkripčně umlčet přenesené aktivní jádro). Histochemistry and Cell Biology, 2009, roč. 132, s. 457-468. CHMELÍKOVÁ, E., SEDMÍKOVÁ, M., PETR, J., KOTT, T., LÁNSKÁ, V., TŮMOVÁ, L., TICHOVSKÁ, H. & JEŠETA, M. Expression and localization of nitric oxide synthase isoforms during porcine oocyte growth and acquisition of meiotic competence. (Exprese a lokalizace izoforem syntázy oxidu dusnatého během růstu prasečích oocytů a při procesu získání meiotické kompetence). Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 137-149. CHRONOWSKA, E., TOMÁNEK, M. & KOTT, T. Effect of aromatase inhibitor (fadrozole) on proliferation, estradiol production and telomerase activity in pig granulosa cells in vitro. (Účinek inhibitoru aromatázy (fadrozol) na proliferaci, produkci estradiolu a aktivitu telomerázy u prasečích granulózních buněk in vitro). Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, č. 12, s. 566-574. PETROVÁ, I., SEDMÍKOVÁ, M., PETR, J., VODKOVÁ, Z., PYTLOUN, P., CHMELÍKOVÁ, E., ŘEHÁK, D., ČTRNÁCTÁ, A., RAJMON, R. & JÍLEK, F. The roles of c-Jun N-terminal kinase (JNK) and p38 mitogen-activated protein kinase (p38 MAPK) in aged pig oocytes. (Role c-Jun N-terminální kinázy (JNK) a p38 mitogeny aktivované proteinkinázy (p38 MAPK) u stárnoucích prasečích oocytů). Journal of Reproduction and Development, 2009, roč. 55, s. 75-82.

Patenty KRYLOV, V. & VACKOVÁ,I. Použití prostředku na zjišťování genů v prasečích chromozómech. Patentový spis CZ 300860 B6. (2009) SZTANKÓOVÁ, Z. & KYSELOVÁ, J. Způsob detekce genetického polymorfizmu (A/G) ovčího beta kaseinu. Patentový spis CZ 300952 B6. (2009)

28

VÝZKUM 2009

TÉMATICKÝ OKRUH 3 Fyziologie výživy a výživa hospodářských zvířat Milan Marounek, Petr Homolka, Eva Urbanová Skřivanová Ve třech etapách výzkumného záměru se v roce 2009 řešila charakteristika trávení frakcí bílkovin a vlákniny v bachoru a duodenu přežvýkavců, predikce nutriční hodnoty krmiv, faktory ovlivňující kvalitu siláží z hrachu, kukuřice a čiroku, snižování zdravotních rizik HZ - náhrada antibiotik v krmných směsích, a možnost ovlivnění kvality živočišných produktů výživou hospodářských zvířat – výzkum interakcí mezi selenem a vitaminem C u drůbeže E 01

Charakteristika trávení frakcí bílkovin a vlákniny v bachoru a duodenu přežvýkavců, predikce nutriční hodnoty krmiv

E 02

Snižování zdravotních rizik chovaných HZ

E 03

Ovlivnění kvality živočišných produktů výživou HZ

EFEKTIVNÍ BACHOROVÁ DEGRADOVATELNOST NEUTRÁLNĚ DETERGENTNÍ VLÁKNINY U PŘEŽVÝKAVCŮ U vybraného souboru krmiv byl stanoven stravitelný a nestravitelný podíl neutrálně detergentní vlákniny (NDF), vyhodnocena efektivní bachorová degradovatelnost NDF a formulovány korelační vztahy mezi parametry popisujícími profil degradovatelnosti NDF a základním chemickým složením sledovaných krmiv. V experimentu byly využity vzorky porostu jetele lučního (I. seč odebraná v termínech 10. 5. - jetel 1), 18. 5 (jetel 2) a 25. 5. (jetel 3)). Graf: Zastoupení komponentů buněčné stěny (NDF), tzn. obsah celulózy, hemicelulózy a ligninu (%) u vzorků jetele lučního (vzorek 1, 2 a 3). 60 50 40

% 30 20 10 0 1 (10.5.)

2 (18.5.)

3 (25.5)

Celulóza

50,6

55,1

55,2

Hemicelulóza

31,7

26,2

26,3

Lignin

17,7

18,7

18,5

Neutrálně detergentní vláknina (NDF) hraje významnou roli ve výživě přežvýkavců. Novým přínosem této práce je přesnější charakteristika nutriční hodnoty objemného krmiva (jetele lučního) pomocí stravitelnosti NDF. Vyjádření nutriční hodnoty objemného krmiva pomocí základních chemických rozborů a in situ pokusů pokládáme za důležitá stanovení, kterými lze vyjádřit využitelnost objemného krmiva přežvýkavci. Metodou mnohonásobného srovnávání Scheffého testem byl prokázán statisticky významný rozdíl v ED NDF a parametru b (nerozpustné, ale potenciálně degradovatelné frakci NDF) mezi jednotlivými termíny sklizně jetele lučního. S narůstající vegetační zralostí jetele lučního docházelo k poklesu (P < 0,05) efektivní degradovatelnosti NDF. Parametr DNDF (stravitelný podíl NDF) jetele lučního 3 byl odlišný od parametru DNDF jetele lučního 1 a 2. 29

VÝZKUM 2009 SNIŽOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK CHOVANÝCH HZ 1. Zavedení molekulárně biologických technik používaných pro studium mikrobiálních ekosystémů

trávicího traktu HZ 2. Využití metody real-time PCR při studiu antibakteriálních účinků organických kyselin 3. Využití metody DGGE v souvislosti se studiem mikroflóry trávicího traktu HZ

Pomocí metod DGGE a T-RFLP byl sledován vliv přídavku mastných kyselin se střední délkou řetězce na diverzitu mikroflóry trávicího traktu králíků. Naše předchozí pokusy prokázaly inhibiční účinky kyseliny kaprylové na enteropathogenní bakterie, mj. i na enteropathogenní Escherichia coli O103. Dosud však nebylo známo, jak přídavek mastných kyselin ovlivňuje celou bakteriální populaci. Z výsledků našich pokusů vyplývá, že mastné kyseliny nepůsobí selektivně na určité bakteriální druhy a bakteriální diverzitu s největší pravděpodobností nenarušují. Experimenty byly uskutečněny ve spolupráci s univerzitou ve Walesu.

Byla stanovena citlivost bakterií rodu Arcobacter (A. butzleri, A. cryaerophilus a A. skirrowii) na 17 organických kyselin. Ke zjištění inhibičních koncentrací bylo využito metody real-time PCR. Všechny organické kyseliny do jisté míry inhibovaly růst arkobakterů; nejcitlivější byl A. skirrowii. Od každého druhu byly testovány dva kmeny. Kyseliny s nejvýraznějšími antibakteriálními účinky byly následně testovány s cílem jejich případného využití pro zajištění bezpečnosti surovin živočišného původu. Počty arkobakterů byly stanoveny po kultivaci na selektivních agarech, identifikace kolonií byla provedena pomocí druhově specifické PCR.

Sledován byl rovněž inhibiční účinek organických kyselin na bakterii Campylobacter jejuni. V pokusech in vitro vykazovaly nejvýraznější účinky mastné kyseliny se střední délkou řetězce; jejich účinky byly ověřeny v experimentální infekci kuřat. V obou případech byla využita metoda real-time PCR. Experimentální infekce proběhla ve spolupráci se společností Vitamex (Belgie) a s univerzitou v Gentu. Ukázalo se, že mastné kyseliny o střední délce řetězce redukují počty C. jejuni v trávicím traktu infikovaných zvířat. Kromě volných kyselin byly testovány i kyseliny v enkapsulované formě, která by měla zajistit jejich uvolnění v distálních oddílech trávicího traktu.

Příklad analýzy diverzity bakteriální populace, DGGE

30

Příklad analýzy diverzity bakteriální populace, dendrogram

VÝZKUM 2009

OVLIVNĚNÍ KVALITY ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ VÝŽIVOU HZ Potkani v pokusných skupinách dostávali po dobu 4 týdnů krmivo s 5 % amidovaného pektinu, 2 % cholestyraminu nebo s kombinací obou sorbentů. Kromě 1. kontrolní skupiny bylo krmivo doplněno 1 % cholesterolu. Zjišťovali jsme vyloučení cholesterolu a žlučových kyselin exkrementy, cholesterolemii a řadu dalších parametrů. Hlavní nálezy jsou znázorněny na obrázcích 1 a 2.

Cholesterol v játrech (µmol/g)

Cholesterol v séru (µmol/ml)

Jedním z úkolů řešení je nalézt formy vlákniny použitelné ke snížení cholesterolémie. Tou by mohl být hydrofobní derivát pektinu, připravený heterogenníamino - dealkoxylací pektinu N - oktadecylaminem. V pokuse s potkany jsme zjišťovali mechanismus účinku amidovaného pektinu a srovnali tento pektin s cholestyraminem a kombinací obou látek.

3 b

2,5 2 1,5

a

a

a

3

4

a

1 0,5 0 1

2

5

14 12

b

10 8 6 4 2 0

a

1

2

a

a

a

3

4

5

Skupina potkanů

Skupina potkanů

Obr. 1 Koncentrace cholesterolu v séru a játrech kontrolních skupin (1,2), skupiny s amidovaným pektinem (3), cholestyraminem (4) a s kombinací obou sorbentů (5). Dieta potkanů skupin 2 – 5 obsahovala 1% cholesterolu.

c

Ztráta sterolů v exkrementech (g/d/100 g ž. hm.)

400

c

350 300 b

250

b

cholesterol žlučové kyseliny

200 150 c

100 50

d

d b

a a

0 1

2

3

4

5

Skupina potkanů

Obr. 2

Množství cholesterolu a žlučových kyselin vyloučené exkrementy potkanů kontrolních skupin (1,2), skupiny s amidovaným pektinem (3), cholestyraminem (4) a s kombinací obou sorbentů (5). Dieta potkanů skupin 2 - 5 obsahovala 1% cholesterolu.

Použitá aditiva neměla vliv na růst a příjem krmiva. Zařazením cholesterolu do diety se zvýšila cholesterolemie i obsah cholesterolu v játrech (obr.1). Přídavkem amidovaného pektinu či cholestyraminu se koncentrace cholesterolu vrátily k hodnotám negativní kontroly bez cholesterolu (1.skupina). Účinky obou sorbentů se nesčítaly. Z analýz exkrementů vyplývá, že amidovaný pektin zvyšuje fekální ztrátu cholesterolu a v menší míře i žlučových kyselin (obr. 2). Cholestyramin, jeden ze standardních prostředků léčby hypercholesterolemie, zvyšuje pouze vyloučení žlučových kyselin.

31

VÝZKUM 2009 Navazující projekty GAČR 523/07/0673

Hydrolýza kyseliny fytové v trávicím traktu nosnic (2007-9,Miloš Skřivan)

523/07/P340

Uplatnění kyseliny kaprylové a laurové ve výživě brojlerových králíků a kuřat: vliv na růst, úhyny a enteropathogenní bakterie (2007-9, Eva Urbanová Skřivanová)

525/08/H060

Využití synbiotik a rostlinných extraktů ve výživě lidí a zvířat (2008-11,Milan Marounek)

NAZV QG60142

Využití vybraných odrůd lupiny ve výživě hospodářských zvířat (2006-9, Věra Skřivanová t)

QI91A240

Faktory ovlivňující nutriční hodnotu kukuřičných siláží (2009-13, Radko Loučka)

Publikace MAROUNEK, M., BŘEŇOVÁ, N., SUCHORSKÁ, O. & MRÁZEK, J. Phytase activity in rabbit cecal bacteria. (Aktivita fytázy u bakterií ze slepého střeva králíků). Folia Microbiologica, 2009, roč. 54, s. 111-114. SKŘIVANOVÁ, E., MOLATOVÁ, Z., SKŘIVANOVÁ, V. & MAROUNEK, M. Inhibitory activity of rabbit milk and medium-chain fatty acids against enteropathogenic Escherichia coli O128. (Inhibiční aktivita králičího mléka a mastných kyselin o střední délce řetězce vůči enteropatogennímu kmeni Escherichia coli O128). Veterinary Microbiology , 2009, roč. 135, s. 358-362. SKŘIVANOVÁ, E., SKŘIVANOVÁ, V., VOLEK, Z. & MAROUNEK, M. Effect of triacylglycerols of medium-chain fatty acids on growth rate and mortality of rabbits weaned at 25 and 35 days of age. (Vliv triacylglycerolů mastných kyselin o střední délce řetězce na růst a mortalitu králíků odstavených ve 25 a 35 dnech věku). Veterinární Medicína, 2009, roč. 54, č. 1, s. 19-24. TŮMOVÁ, E., SKŘIVAN, M., ENGLMAIEROVÁ, M. & ZITA, L. The effect of genotype, housing system and egg collection time on egg quality in egg type hens. (Vliv genotypu, systému ustájení a doby sběru vajec na kvalitu vajec u nosných typů slepic). Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, č. 1, s. 17-23. VOLEK, Z. & MAROUNEK, M. Whole white lupin (Lupinus albus cv. Amiga) seeds as a source of protein for growing-fattening rabbits. (Celá semena lupiny bílé (Lupinus albus cv. Amiga) jako zdroj proteinu pro rostoucí vykrmované králíky). Animal Feed Science and Technology, 2009, roč. 152, s. 322-329.

32

VÝZKUM 2009

Aplikované výstupy Certifikované metodiky SKŘIVAN, M. Zvýšení obsahu nenasycených mastných kyselin ve vejcích a jejich antioxidační ochrana SKŘIVAN, M. Zvýšení obsahu selenu ve vejcích JANČÍK, F., HOMOLKA, P., KOUKOLOVÁ, V. Stanovení parametrů degradovatelnosti a stravitelnosti sušiny a vlákniny trav na základě chemického složení TOMÁNKOVÁ, O., HOMOLKA, P. Predikce střevní stravitelnosti dusíkatých látek uniklých degradaci v bachoru in vitro metodou TYROLOVÁ, Y.,VÝBORNÁ, A. Silážování lupiny bílé VOLEK, Z. Využití lupiny bílé (lupinus albus, odrůda amiga) ve výkrmu brojlerových králíků KOUKOLOVÁ, V., KOUKOL, O., JANČÍK, F., HOMOLKA, P. Bachorová degradovatelnost neutrálně detergentní vlákniny a stravitelnost organické hmoty jetele lučního

33

VÝZKUM 2009

TÉMATICKÝ OKRUH 4 Aplikovaná etologie a welfare hospodářských zvířat Luděk Bartoš, Marek Špinka, Gudrun Illmannová, Ivana Knížková Cílem tohoto okruhu je ve třech etapách ojasnit nejdůležitější faktory, které ovlivňují sociální chování, užitkovost, zdraví a welfare, roli vzájemné koordinace chování zvířat (skupinové chování), roli vzájemné akustické komunikace mezi zvířaty a objasnit její mechanismy a možnosti využití akustické komunikace jako zdroje informací o jejich stresové zátěži. Čtvrtá etapa se věnuje tvorbě a zlepšování chovného prostředí hospodářských zvířat při současném snížení ekologických zátěží chovem. E 01 E 02 E 03 E 04

Ontogeneze sociálního chování, interakce mezi sociálním chováním a zdravím HZ Časová a prostorová struktura sociálního chování HZ Úloha komunikace v mateřském a sociálním chování Tvorba chovného prostředí HZ

VLIV TEPLOTY V PORODNÍM KOTCI NA MATEŘSKÉ CHOVÁNÍ A FYZIOLOGICKÉ PARAMETRY PRASNIC PRVNÍCH 24 HOD PO PORODU Sledované parametry: Odběry krve (oxytocin, kortizon, ACTH) Mateřské chování Délka porodu

o 17% vyšší než kontrola

o 29% vyšší než kontrola

34

VÝZKUM 2009

TVORBA CHOVNÉHO PROSTŘEDÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Experimentální část řešení se zaměřuje na analýzy jednotlivých faktorů ovlivňujících kvalitu chovného prostředí, převážně s využitím termografických technik, výsledky jsou potom ve vývojové a inovační části zpracovávány do nových technických řešení k průmyslově právní ochraně a dále ověřovány.

V roce 2009 bylo cílem experimentální činnosti: zpracovat analýzu vlivu délky světelného dne (DSD) a dalších vybraných prvků a objasnit jejich podíl na vývoj produkce mléka dojnic; zmonitorovat a zanalyzovat reálné hodnoty osvětlení u dojnic, vyhodnotit průměrné denní osvětlení, následně stanovit reálné DSD a zanalyzovat vliv osvětlení na denní produkci mléka; stanovit vliv vybraných makroklimatických parametrů na koncentraci frakcí prachu PM10 a PM2,5 a zjistit, který z činitelů nejvíce ovlivňuje koncentraci prachu v objektu výkrmu prasat; zjistit vliv kokcidiózy (Eimeria intestinalis) na změny teploty povrchu těla a teploty rektální u králíka domácího; zjistit termografickou metodou energetickou náročnost provozu haly pro výkrm brojlerů a navrhnout opatření ke snížení této energetické náročnosti;. zanalyzovat bioklimatické parametry tepelné pohody chovného prostředí v průběhu bahnění a zhodnocení jejich vlivu a vliv dalších vybraných efektů na přežitelnost jehňat první den po narození; posoudit vliv vybraných fyzikálně chemických parametrů bioklimatu v různých typech ustájení telat na užitkovost telat v průběhu makroklimatických obdobích roku a zanalyzovat dynamiku povrchové teploty telat v závislosti na věku a ustájení, v závislosti na makroklimatickém období roku a posoudit její vliv na užitkovost telat;

Teplotní profil zdravého králíka

34,0°C 34

34,0°C 34

32

32

30

30

28

28

26

26

24

24

22 22,0°C

22 22,0°C

Teplotní profil králíka napadeného kokcidiózou (10.den nemoci)

Výsledky mj. ukázaly, že denní produkce mléka je ovlivněna délkou světelného dne (1 h = zvýšení o 0,274 kg mléka) a teplotou (změna 1 K = 0,074 kg mléka). U králíků byl prokázán stav hypotermie vyvolaný kokcidiózou.

35

VÝZKUM 2009 Navazující projekty GAČR 523/08/0808 523/08/P301 528/08/P313

Hormonální podstata vztahu mezi sociální aktivitou a růstem paroží III (2008-11, Luděk Bartoš) Behaviorální funkce rozevírání pre-orbitální žlázy u jelena evropského a daňka (2008-10, Jitka Bartošová) Vnitrodruhové a mezidruhové aspekty kojení koňovitých (2008-10, Jan Pluháček)

GA AV ČR IAA603070801

Vliv chování a vokalizace selat na mateřské chování prasnice ve vztahu k mortalitě selat (2008-10, Gudrun Illmannová )

Norský grant B/CZ0046/2/0010

Protection of the environment – animal welfare of farrowing sows and sustainable farming (2008-10, Gudrun Illmannová )

NAZV

QH92265

Optimalizace systému chovu a veterinární péče o kriticky ohroženou populaci starokladrubského koně (2009-2011, Jitka Bartošová)

QH72286

Vliv chovného prostředí a způsobu dojení na welfare, užitkovost a kvalitativní vlastnosti mléka dojných ovcí (2007-11, Gabriela Malá)

QH72134

Výzkum základních enviromentálních aspektů v chovech hospodářských zvířat z hlediska skleníkových plynů, pachu, prachu a hluku, podporujících welfare zvířat a tvorbu BAT (2007-11, Jan Dolejš)

QH92195

Využití vybraných nanotechnologií pro návrhy a ověření nejlepších dostupných technik (BAT) v zemědělské činnosti (2009-11, Jan Dolejš)

QH91267

Působení technických a animálních faktorů v procesu robotizovaného dojení (2009-13, Ivana Knížková)

Publikace BARTOŠ, L., SCHAMS, D. & BUBENIK, G.A. Testosterone, but not IGF-1, LH, prolactin or cortisol, may serve as antler-stimulating hormone in red deer stags (Cervus elaphus). (Testosteron, ale ne IGF-1, LH, prolaktin nebo kortizol, může sloužit jako hormon stimulující růst parohů u jelena evropského (Cervus elaphus)). Bone, 2009, roč. 44, s. 691-698. LHOTA, S., JŮNEK, T. & BARTOŠ, L. Patterns and laterality of hand use in free-ranging aye-ayes (Daubentonia madagascariensis) and a comparison with captive studies (Způsob a lateralita při používání končetin u volně žijících ksukolů ocasatých (Daubentonia madagascariensis) a porovnání s chovem v zajetí). Journal of Ethology, 2009, roč. 27, s. 419-428.

36

VÝZKUM 2009

MALMKVIST, J., DAMGAARD, B.M., PEDERSEN, L.J., JORGENSEN, E., THODBERG, K., CHALOUPKOVÁ, H. & BRUCKMAIER, R.M. Effects of thermal environment on hypothalamic-pituitary-adrenal axis hormones, oxytocin and behavioral activity in periparturient sows. (Vlivy teploty prostředí na hormony hypotalamo-hypofyzární-adrenální osy, oxytocin a behaviorální aktivity u prasnic před porodem). Journal of Animal Science, 2009, roč. 87, s. 2796-2805. PETRŮ, M., ŠPINKA, M., CHARVÁTOVÁ, V. & LHOTA, S. Revisiting play elements and self-handicaping in play: A comparative ethogram of five Old World monkey species. (Nové zkoumání herních prvků a sebehendikepujícího chování při hře: Srovnávací etogram pěti druhů opic Starého světa). Journal of Comparative Psychology, 2009, roč. 123, s. 250-263. SLAVÍK, O., BARTOŠ, L. & HORKÝ, P. Effect of river fragmentation and flow regulation on occurrence of landlocked brown trout in a fish ladder. (Vliv fragmentace řeky a regulace toku na výskyt pstruha obecného na rybích přechodech). Journal of Applied Ichthyology , 2009, roč. 25, s. 67-72. SLAVÍK, O., HORKÝ, P. & BARTOŠ, L. Occurrence of cyprinids in fish ladders in relation o flow. (Výskyt kaprovitých ryb na rybích přechodech ve vztahu k průtoku řeky). Biologia, 2009, roč. 64, s. 999-1004. TUCKER, C.B., COX, N.R., WEARY, D.M. & ŠPINKA, M. Laterality of lying behaviour in dairy cattle. (Lateralita při ležení u krav). Applied Animal Behaviour Science, 2009, roč. 120, s. 125-131.

Aplikované výstupy Certifikované metodiky STANĚK, S., KOSOVÁ, M. Správná chovatelská praxe. Rutinní postupy při zacházení s dojnicemi MALÁ, G. Hygienické zásady získávání ovčího mléka

37

VÝZKUM 2009

TÉMATICKÝ OKRUH 5 Produkční systémy chovu hospodářských zvířat Mojmír Vacek, Jitka Matějíčková, Jindřich Kvapilík. Luděk Bartoň Čtyři etapy okruhu řeší otázky zlepšení odolnosti a adaptability hospodářských zvířat, ovlivnění kvality produkce hospodářských zvířat v systémech chovu a efektivní management jejich chovu. E 01 E 02 E 03 E 04

Zlepšení odolnosti a adaptability HZ Efektivní management chovu HZ Ovlivnění kvality produkce HZ v systémech chovu Efektivní produkční systémy v chovu skotu

VYUŽITÍ BCS PŘI ŘÍZENÍ REPRODUKCE HOLŠTÝNSKÝCH KRAV (MOJMÍR VACEK) Stupeň tělesné kondice při otelení holštýnských krav ovlivňuje výraznost říje v 1. a 2. říjovém cyklu, kde největší podíl výrazných říjí je zaznamenán u krav s optimální BCS při otelení (3,25 a 3,5 bodu, tj. 2. skupina). Odchylka od optima směrem k nízkým hodnotám BCS (3 a méně bodů, skupina 1) i směrem k vysokým hodnotám 4 a více bodů, 4 skupina) výraznost říje snižuje. Nejmenší podíl výrazných říjí byl zjištěn u krav, které se otelily v nízké kondici, tj. BCS 3 a méně bodů (1. sk.).

Procento zabřezávání po 1. inseminaci ani délka intervalu není ovlivněna stupněm tělesné kondice krav při otelení ani mírou jeho změny mezi otelením a 1. resp. 2.říjí, ale významnou roli hraje změna BSC v období bezprostředně před inseminací, resp. v období od předchozí říje do říje, kdy byla kráva poprvé inseminována. Krávy, u nichž tělesná kondice v tomto období klesala, zabřezávaly nejhůře (32,7 % po 1. inseminaci), u krav se stabilní kondicí byla březost vyšší (38,0 %), a nejvyšší březosti dosáhly krávy které tělesnou kondici oproti předchozí říji zvýšily (43,1 %).

Sledování a přesnou evidenci BCS krav při otelení a při každé kontrole zjištěné říje lze využít k optimalizaci inseminace, jak úsporu nákladů na inseminaci, tak zkrácením intervalu u dojnic, jež se brzy vypořádaly s negativní energetickou bilancí. 60

50

40

skupina 1 skupina 2

30

skupina 3 skupina 4

20

10

0 1. říje

38

2. říje

VÝZKUM 2009 Navazující projekty NAZV QH71275 QH81309 QH81228 QH81280 QI91A238

Výzkum faktorů ovlivňujících zdraví a dlouhověkost dojnic (2007-11, Jitka Matějíčková Optimalizace výživy a chovu dojnic v podmínkách zemědělské politiky EU (2008-2012, Václav Kudrna), Genetické faktory ovlivňující zastoupení mastných kyselin v hovězím mase (2008-2012,Luděk Bartoň) Studium hlavních faktorů ovlivňujících stabilitu trvale udržitelného systému obhospodařování travních porostů v České republice (2008-2012,Jindřich Kvapilík) Efektivní postupy při řízení stáda dojnic (2009-2013, Mojmír Vacek)

Publikace KVAPILÍK, J., PŘIBYL, J., RŮŽIČKA, Z. & ŘEHÁK, D. Results of pig carcass classification according to SEUROP in the Czech Republic. (Výsledky klasifikace jatečných těl prasat podle systému SEUROP v České republice). Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 217-228. PAVLÍK, A., ZAHRÁDKOVÁ, R., BUREŠ, D., JELÍNEK, P. & HAVLÍČEK, Z. Indicators of the internal environment of Gasconne calves during rearing. (Indikátory vnitřního prostředí gaskoňských telat v průběhu růstu). Acta Veterinaria Brno, 2009, roč. 78, s. 37-45. ŘEHÁK, D., RAJMON, R., KUBEŠOVÁ, M., ŠTÍPKOVÁ, M., VOLEK, J. & JÍLEK, F. Relationships between milk urea and production and fertility traits in Holstein dairy herds in the Czech Republic. (Vztah mezi močovinou v mléce a produkčními a reprodukčními ukazateli u stád holštýnských dojnic v České republice). Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 193-200. ZAVADILOVÁ, L., NĚMCOVÁ, E., ŠTÍPKOVÁ, L. & BOUŠKA, J. Relationships between longevity and conformation traits in Czech Fleckvieh cows. (Vztahy mezi dlouhověkostí a znaky zevnějšku u krav českého strakatého skotu). Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, č. 9, s. 387-394. ZAVADILOVÁ, L., ŠTÍPKOVÁ, M., NĚMCOVÁ, E., BOUŠKA, J. & MATĚJÍČKOVÁ, J. Analysis of the phenotypic relationships between type traits and functional survival in Czech Fleckvieh cows. (Analýza fenotypových vztahů mezi znaky zevnějšku a funkční přežitelností u krav českého strakatého skotu). Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, č. 12, s. 521-531. Aplikované výstupy Certifikované metodiky KVAPILÍK, J.,KOHOUTEK,A. Chov přežvýkavců a trvalé travní porosty MATĚJÍČKOVÁ, J., ŠTÍPKOVÁ, M, KYSEĽOVÁ, J., RYCHTÁŘOVÁ, J., BOLEČKOVÁ, J. Využití genů mléčných bílkovin pro zlepšení kvality mléka u českého strakatého skotu BARTOŇ, L., BUREŠ, D. Způsoby ovlivnění profilu mastných kyselin v hovězím mase prostřednictvím výživy BUREŠ, D. , BARTOŇ, L.,Využití pánevních rozměrů plemenic masného skotu pro snížení frekvence obtížných porodů a pro zvýšení podílu živě narozených a odchovaných telat NĚMCOVÁ, E., ŠTÍPKOVÁ, M., ZAVADILOVÁ, L. Odhad plemenné hodnoty a genetických parametrů znaků zevnějšku holštýnského skotu VACEK, M., KUBEŠOVÁ, M. Využití BCS při řízení reprodukce u holštýnských krav

39

ODBORNÉ ČINNOSTI

Vědecký výbor výživy zvířat Zajišťování aktivit Vědeckého výboru výživy zvířat patří mezi hlavní činnosti ústavu, vykonávané na základě Usnesení vlády č. 1320/2001 ke „Strategii zajištění bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v ČR“. Výbor pod vedením předsedy prof. Ing. Milana Marounka, DrSc., vypracovává podle zadání Ministerstva zemědělství expertní studie, které reagují na aktuální dění v oblasti výroby krmiv a výživy zvířat. Ve výboru jsou zastoupeni pracovníci VÚŽV, v.v.i., Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, České zemědělské univerzity v Praze, Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Mendelovy univerzity v Brně a dále přední pracovníci firem, zabývající se výrobou probiotik, krmných směsí a jejich doplňků.

ODBORNÉ STUDIE vydané v roce 2009 PŘÍRODNÍ LÁTKY A JEJICH BIOLOGICKÁ AKTIVITA 3. METABOLITY ROSTLIN VYUŽITELNÉ PRO ZLEPŠENÍ KVALITY POTRAVIN ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU. Cílem studie bylo informovat o pozitivních a perspektivních směrech, kterými by se využití vegetabilních zdrojů v živočišné výrobě v reálné době mělo ubírat. Ve studii jsou zahrnuty práce publikované v rozmezí let 1990–2009. Součástí studie jsou souhrnné tabulky biologického účinku přírodních látek. U jednotlivých rostlin a přírodních komponentů je uvedeno, jaký efekt přinášejí. Přírodní látky, které jsou v současnosti navrženy k použití, musí být především z hlediska dlouhodobého časového horizontu netoxické, ekonomicky rentabilní, snadno získatelné, bezpečné v krmivovém i v potravním řetězci a stabilní.

BIOLOGICKY AKTIVNÍ LÁTKY VE VÝŽIVĚ VČEL V posledních letech dochází v Evropě k hromadným úhynům včelstev v důsledku rozšíření varroázy a doprovodných mikrobiálních onemocnění, (hniloba včelího plodu, zvápenatění včelího plodu a včelí mor způsobený sporulující grampozitivní tyčinkou Paenibacillus larvae). V EU není použití antibiotik povoleno. Používání antibiotik proti včelímu moru není v EU povoleno, výzkum proto řeší použití biologicky aktivních látek ve výživě včel, které by mohly vést k vyšší odolnosti včelstva – zejména při přezimování a v období nedostatku potravy. Ve studii je popsána výživa včel, náhražky živin pro včely, nemoci včel, doplňkové látky pro tlumení onemocnění.

SILÁŽ A ZDRAVÍ ZVÍŘAT Studie se zabývá problematikou kvality siláží, kdy obsah nežádoucích látek a mikroorganismů může způsobit zdravotní problémy zvířatům a následně ovlivnit jejich produkty. Při zkrmování siláží se mohou vyskytnout různá zdravotní rizika, siláže mohou obsahovat nežádoucí mikroorganismy (listerie, klostridie, Escherichia coli), sekundární metabolity plísní – mykotoxiny, jejichž hlavními producenty jsou plísně rodů Aspergillus fumigatus, Aspergillus flavus, Penicillium roqueforti a Byssochlamys nivea. Nevhodným zastoupením kyselin v silážích mohou vznikat metabolické poruchy – acidóza (konzumace příliš kyselé siláže) a ketóza (způsobená vysokým obsahem kyseliny máselné).

VLIV DIETY, ZEJMÉNA OBSAHU DUSÍKATÝCH LÁTEK, NA MNOŽSTVÍ A KVALITU MLÉČNÉ BÍLKOVINY A ZDRAVÍ DOJNIC

Stoupající mléčná užitkovost a zvyšující se – často nadměrný – příjem N-látek v krmivech pro dojnice vedou ke zvýšené fyziologické zátěži organizmu a k neúměrné zátěži životního prostředí. Je nezbytné přesně definovat potřebu jednotlivých aminokyselin tak, aby byla zajištěna potřeba dojnice, kvantita i kvalita mléčné produkce za současného minimálního ohrožení zdraví. Studie je rozdělena do sedmi kapitol, které v převážné části zahrnují problematiku dusíkatých látek ve výživě skotu, resp. vysokoprodukčních dojnic.

40

ODBORNÉ ČINNOSTI

NUTRIČNÍ A DIETETICKÁ HODNOTA TUZEMSKÝCH PROTEINOVÝCH KRMIV JAKO ALTERNATIVA SÓJI A SOJOVÝCH PRODUKTŮ - ČÁST IV. HRÁCH Hrách je v ČR dominantní luskovinou, využívanou jak ve výživě člověka, tak jako součást krmné dávky přežvýkavců a monogastrů. Kvalita hrachového proteinu, hodnoceno na základě aminokyselinového spektra, je srovnatelná s proteinem sójovým. Hrachový protein, ve srovnání se sójovým, obsahuje vyšší zastoupení Thr, Lys a Arg a nižší zastoupení Val, Met, Ile a Leu. Proto při sestavování krmných směsí s vysokým podílem hrachu je nutné uvedené aminokyseliny, především methionin, doplnit. Hrách lze zkrmovat v denním množství až 6 kg na dojnici, ve výkrmu prasat prakticky bez omezení, při výkrmu jateční drůbeže může podíl v krmných směsích představovat až 25 %, u nosnic až 20 %.

NUTRIČNÍ A DIETETICKÁ HODNOTA TUZEMSKÝCH PROTEINOVÝCH KRMIV JAKO ALTERNATIVA SÓJI A SÓJOVÝCH PRODUKTŮ - ČÁST V. BOB Semeno bobu obsahuje významně nižší obsah N látek než sója a s tím související i nižší obsah jednotlivých aminokyselin. Kvalita proteinu bobu, hodnocená na základě aminokyselinového spektra, je srovnatelná s proteinem sójovým. Protein bobu, ve srovnání se sojovým, obsahuje vyšší zastoupení Lys a především Arg. Nižší zastoupení některých esenciálních aminokyselin jako Thr, Val, Met, Ile a Leu je nutno respektovat při sestavování krmných směsí s vysokým podílem bobových semen, je třeba uvedené aminokyseliny, především methionin, doplnit. Při použití semen bobu v krmivech určených k výživě hospodářských zvířat, je nutné respektovat i použitou odrůdu. Výsledky dokládají, že mezi odrůdami existují u jednotlivých živin (ale i antinutričních látek) významné meziodrůdové rozdíly.

MONOGRAFIE PŘÍRODNÍ LÁTKY A JEJICH BIOLOGICKÁ AKTIVITA. VYUŽITÍ LÁTEK PRO OVLIVNĚNÍ FYZIOLOGICKÝCH PROCESŮ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT. Monografie, na jejímž zpracování se podílela většina členů Vědeckého výboru výživy zvířat, dále odborníci ze škol, vědeckých ústavů a firem, které se zabývají výrobou krmiv a doplňkových látek, se věnuje problematice legislativy doplňkových látek, antibiotickým stimulátorům růstu, ovlivnění reprodukce prasat přírodními látkami, nežádoucím a toxickým účinkům přírodních látek a jejich vlivu na životní prostředí a welfare hospodářských zvířat. K přípravě vydání monografie Vědecký výbor výživy zvířat uspořádal specializovaný workshop.

ODBORNÁ STANOVISKA Koordinační skupina (KS – meziresortní poradní iniciační orgán ministra zemědělství v oblasti bezpečnosti potravin) zadává Vědeckému výboru výživy zvířat vypracování odborných stanovisek k aktuální problematice. V roce 2009 se jednalo o stanoviska k návrhům nové evropské legislativy v oblasti bezpečnosti krmiv.

STANOVISKO K PROBLEMATICE RIZIK VZTAHUJÍCÍ SE KE KONTAMINANTŮM/REZIDUÍM V KRMNÝCH SUROVINÁCH A DOPLŇKOVÝCH LÁTKÁCH POUŽÍVANÝCH KE KRMENÍ ZVÍŘAT PRODUKUJÍCÍCH POTRAVINY.

STANOVISKO K NÁVRHU STÁLÉHO VÝBORU PRO POTRAVINOVÝ ŘETĚZEC A ZDRAVÍ ZVÍŘAT EVROPSKÉ KOMISE (SCOFCAH), KTERÝ SE ZABÝVÁ ZPŮSOBY A KRITERII ROZLIŠOVÁNÍ KRMNÝCH SUROVIN, DOPLŇKOVÝCH LÁTEK, VETERINÁRNÍCH PŘÍPRAVKŮ A BIOCIDŮ. STANOVISKO K NÁVRHU STÁLÉHO VÝBORU PRO POTRAVINOVÝ ŘETĚZEC A ZDRAVÍ ZVÍŘAT EVROPSKÉ KOMISE (SCOFCAH) NA ÚPRAVU LIMITŮ VITAMÍNU A V KRMIVECH.

41

ODBORNÉ ČINNOSTI

Projekty in situ konzervace a regenerace genetických zdrojů ve VÚŽV,v.v.i. V roce 2009 byl chov přeštického prasete na pracovišti VÚŽV,v.v.i. Kostelec nad Orlicí zapsán jako šlechtitelský se statutem zdravého chovu. Současně s instalovanou laboratoří pro odběr a manipulaci se spermatem tak obě součásti splnily parametry požadované zákonem o inseminaci, šlechtění, kontrole užitkovosti a plemenné evidenci hospodářských zvířat pro zařazení do Národního programu. Chov má stabilizační charakter k udržení stávající liniové populace, s hlavní náplní využití zmrazených inseminačních dávek k produkci nové populace k obnově stáda na stávajících šlechtitelských chovech a k navýšení počtu zmrazených inseminačních dávek, eventuelně embryí liniové populace jako genového zdroje in situ. Liniová struktura populace genetického zdroje je konzervovanými dávkami pokryta a zabezpečuje její udržení, přestože stavy samčí i samičí populace uvedeného plemene rapidně klesají. V současné době produkci plemenného materiálu zajišťují pouze čtyři plemenné chovy s průměrným stavem 30-40 prasnic základního stáda, plemenných kanců je pouze 15. Revitalizace zaniklých nebo chovatelskou praxí požadovaných linií byla provedena u linií AMPEROR, AKOGA, MASON a SACKO. Průběžně je ověřována aktivita a fertilizační schopnost zmrazených inseminačních dávek. 70-80% inseminačních dávek s 40-50% motilitou spermií po rozmrazení splňují požadovaná kritéria pro inseminaci zmrazeným spermatem. Projekt revitalizace české červinky zahájený na účelovém hospodářství VÚŽV,v.v.i. v Netlukách v roce 2007 (využití embryí konzervovaných v letech 1996-97 pro produkci nových plemenných býků s maximálním podílem genů původních „zakladatelek“ chráněné populace) pokračoval úspěšně i v roce 2009. Z odchovaných býčků byli tři vybráni jako plemenní a umístěni na stanici pro odběr inseminačních dávek, čtyři odchované jalovice jsou v prvním reprodukčním cyklu využity pro produkci nových embryí pro genobanku, následně budou zapuštěny pro zisk a odchov potomků pro další chov. Monitoring a hodnocení genetického zdroje českého strakatého skotu (ČESTR) v rámci šlechtitelského programu PK ČESTR již v roce 2008 signalizoval, že v populaci došlo během posledních pěti let k výraznému snížení variability linií. Populace z pozice otců býků je výrazně ovlivněna plemeníky Fleckvieh z Německa, kde u býků vybraných pro využití v inseminaci v roce 2007 tvořili plných 57 % pouze dvě německé linie Radi a Honig, pouze dva býci byli zástupci českých linií 590 Cesar a Brok (grafy 1, 2, 3). Původní projekt ochrany, z provozních a ekonomických důvodů realizovaný především konzervací embryí a spermatu od zvířat s minimálním podílem krve ČESTR 87,5%, byl v roce 2004 dočasně zastaven resp. omezen na uchování in vitro, tj. uložením cca 12 000 inseminačních dávek od 22 býků devíti nepříbuzných linií a 950 nesexovaných embryí. Počátkem roku 2009 se situace v samičí populaci vyvíjela tak, že v chovech zůstala pouze necelá stovka plemenic, které by měly alespoň dvě generace zpět ze strany otce i matky zastoupeny pouze české linie (Brok, Cesar 590, Eben, Fanfán, Frajer, Hubert, Junek 1, Květouš, Laban, Lom, Lucián, Menelík, Mrak 5, Primus, Prut, Šohaj a Ulk), tj. původní genetický zdroj. Po konzultacích s PK ČESTR a ministerstvem zemědělství bylo rozhodnuto vykoupit zbývající vhodné plemenice, bezprostředně ohrožené brakací, a vytvořit konzervační nukleus pro další plánované aktivity Národního programu (detailní genetická charakterizace apod.) na účelovém hospodářství VÚŽV,v.v.i. v Netlukách.

42

ODBORNÉ ČINNOSTI V listopadu 2009 byla takto vytvořená skupina 18 krav po karanténě zařazena do programu konzervace in vivo, s využitím uložených inseminačních dávek. V ostatních chovech zůstává cca 20 dalších krav a jalovic.

Graf 1 Býci genetického zdroje ČESTR zapsaní do PK v jednotlivých letech 18 15 12

N 9 6 3 0 1990- 1996

1997

1998

1999 2000

2001

2002

2003

2004 2005

2006

2007

2008

1995

2009

počet

Graf 2 – býci jediné původní české linie 5 Mrak zastoupeni osmi procenty Podíl linií býků strakatého plem ene v insem inaci, 2005

Radi Honig Unaf Bavor Aimant 5 Mrak Morelo Bajer Egel Helios ostatní Balda Nicou Redkan Redez

Graf 3 – v inseminaci býci linie 590 Cesar a Brok, méně než 2% (tj. v kategorii „ostatní“) Podíl linií býků strakatého plem ene v insem inaci, 2007

Radi Honig Unaf Bavor Aimant 5 Mrak Morelo Bajer Egel Helios ostatní Balda Nicou Redkan Redez

43

ODBORNÉ ČINNOSTI

SEUROP a řídící výbory evropské komise pro maso (EKM) Klasifikační systém SEUROP jatečně upravených těl jatečných zvířat a jeho aplikace v podmínkách České republiky a Evropské unie je zajišťován ve VÚŽV,v.v.i. v rámci plnění veřejné zakázky pro MZe. Hlavním smyslem této aktivity je přispívat k objektivizaci klasifikačního systému a prosazovat využívání výsledků v zemědělské praxi, při zpeněžování jatečných zvířat i v masném průmyslu. Jsou navrhovány a ověřovány metodické postupy přenosu a zpracování dat z klasifikace prasat a skotu. Údaje z klasifikace podle SEUROP – systému jsou podrobně vyhodnocovány a porovnávány v časové řadě od roku 2005, což umožňuje posoudit základní tendenci vývoje vybraných parametrů a zpracovávány formou Ročenky, která je dále projednávána Radou SEUROP. Navazující činností, kterou naše pracoviště pravidelně zajišťuje na základě vyhlášky MZe ČR č. 194/2004 Sb. „O způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat“ je odborná příprava klasifikátorů. V roce 2009 se uskutečnily základní a doplňkové kurzy pro klasifikátory JUT prasat a dospělého skotu, které se skládají z jednodenní teoretické části konané ve VÚŽV,v.v.i. a následné dvoudenní praktické části ve vybraných jateckých provozech. Kurzy jsou zakončeny závěrečnou zkouškou, kterou v roce 2009 složilo 22 účastníků pro klasifikaci JUT prasat a 18 pro klasifikaci JUT dospělého skotu. Zároveň byly v rámci periodického proškolování realizovány tři jednodenní doplňkové kurzy pro klasifikátory JUT prasat a skotu, ve kterých bylo proškoleno celkem 82 klasifikátorů. Pro odbor živočišné výroby ÚKZUZ bylo uskutečněno školení inspektorů klasifikace JUT skotu v České Skalici a v Poličce. Školení zahrnovalo praktickou klasifikaci na jatkách a v teoretické části byla podána informace o způsobu hodnocení jatečného skotu ve vybraných mimoevropských zemích. Dále jsme uspořádali odborné školení pro pracovníky SZIF Praha zaměřené na klasifikaci jatečně upravených těl prasat a skotu. Školení mělo dvě části - teoretickou, která se uskutečnila ve VUŽV,v.v.i. v Praze Uhříněvsi a praktickou, která proběhla v experimentálních jatkách VÚŽV,v.v.i. Program byl zaměřen na teoretické základy klasifikace (biologické, zootechnické, technické a legislativní aspekty) a dále na praktickou realizaci klasifikačních postupů na experimentálních jatkách. Část školení byla věnována dělení JUT skotu a prasat podle referenční metody EU. Účastníci obdrželi výukové materiály (učební texty pro odbornou přípravu ke klasifikaci JUT a přehled platné legislativy). Na aktivitách řídících výborů Evropské komise pro maso (EMK) se podílejí tři zástupci VÚŽV, v.v.i. – Jan Pulkrábek, Luděk Bartoň a Věra Mátlová jako specialisté na produkci vepřového, hovězího a skopového masa. Jedná se o zpracování podkladů pro přípravu pozic ČR na jednáních u EMK, materiálů pro zasedání pracovní skupiny „Klasifikace jatečných těl skotu“ a „Klasifikace jatečných těl prasat“ při EK, odborných posudků a podkladů pro následnou implementaci příslušných směrnic do národní legislativy. Posuzované materiály rovněž představují významný přínos pro možné využití obdobných postupů v podmínkách České republiky.

44

TRANSFER POZNATKŮ A VÝSLEDKŮ VÝZKUMU

Semináře pro odbornou praxi Nejrozsáhlejším projektem roku 2009 byl cyklus seminářů, uspořádaných ve spolupráci s UZEI, které se během roku uskutečnily s názvem „Transfer výsledků výzkumu v oblasti živočišné výroby do praxe.“ Program byl sestaven na základě požadavků odborné veřejnosti, které byly vybrány ze široké nabídky témat zveřejněných na webových stránkách. V programu byla zahrnuta aktuální a naléhavá témata. Konkrétně se jednalo o problematiku ekonomiky v chovu dojnic, především produkce mléka, dále o možnosti uplatnění nových tuzemských zdrojů krmných bílkovin ve výživě hospodářských zvířat a způsoby redukce emisí a tepelného stresu v objektech chovu skotu. Témata byla prezentována ve třech termínech, pro oblast Čechy - Praha, květen 2009, oblast Morava - Brno, září 2009 a kraj Vysočina - ZD Velká Chyška u Pacova, listopad 2009 Program seminářů: Vybrané ukazatele chovu skotu v ČR a v EU.( J. Kvapilík) Redukce emisí amoniaku, skleníkových plynů, zápachu a prachu v objektech chovu hospodářských zvířat ( J. Dolejš) Lupina – tuzemský zdroj bílkovin (V. Koukolová, P.Homolka) Nové poznatky ve výživě dojnic. (V. Kudrna) Vejce a maso, obohacené o selen a vitamin E, jako funkční potraviny. (M. Skřivan) Eliminace tepelného stresu – nové poznatky a řešení. (P. Kunc)

Ve spolupráci s VÚŽV,v.v.i. pořádal VVS Verměřovice v únoru 2009 cyklus seminářů zaměřených s tématikou Kvalitních objemných krmiv a výživy dojnic, s tématy Změny ve výživě vysokoužitkových dojnic Efektivní výroba objemných krmiv Biotechnologie ve výrobě objemných krmiv Pro Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického kraje zajistil v dubnu 2009 VÚŽV, v.v.i. seminář - profesní školení na téma chovu prasat v podmínkách kontrol

podmíněnosti: Welfare v chovu prasat v podmínkách kontrol podmíněnosti (R. Stupka, ČZU v Praze) Reprodukce prasnic v podmínkách konkurenceschopnosti (J. Čeřovský, VÚŽV v.v.i., Kostelec n. Orlicí) Nová technika výkrmu prasat oddělených podle pohlaví (M. Koucký, VÚŽV v.v.i.) Výkrm kanečků v podmínkách ekologického systému hospodaření (A. Dostálová, VÚŽV v.v.i.)

Oddělení chovu skotu uspořádalo v dubnu 2009 odborný Seminář k 15letům chovu plemene gasconne v České republice, kde má VÚŽV,v.v.i. dlouhodobě vynikající výsledky.

45

TRANSFER POZNATKŮ A VÝSLEDKŮ VÝZKUMU

Dne 5. listopadu se v ZD Velká Chyška u Pacova uskutečnil tradiční Farmářský den, v pořadí už desátý. I přes současnou nepříznivou situaci v sektoru živočišné výroby byl zájem o danou problematiku poměrně velký. Po ukončení semináře následovala prohlídka nově dokončené stáje pro dojnice.

11. listopadu v Pohořelicích a 12. listopadu 2009 v Uhříněves se uskutečnily mezinárodní semináře, které společně uspořádali VÚŽV,.v.v.i. a NutriVet, s.r.o., Pohořelice Využití kukuřice ve výživě dojnic a výrobě bioplynu: Nové trendy ve využití kukuřice – poznatky z cesty do USA (R. Loučka) Význam stravitelnosti neutrálně detergentní vlákniny krmiv ve výživě vysokoprodukčních dojnic (T. Mitrám, Schaumann SK) Hodnocení stravitelnosti vlákniny pomocí metody DINAG (S. Studénka, Limagrain Central Europe, Vizovice) Hodnocení stanovení stravitelnosti vlákninového komplexu u různých hybridů kukuřice (V. Jambor, NutriVet, s.r.o., Pohořelice) Degradovatelnost škrobu (Emmanuel Lepage, CCPA, Francie) Hodnocení vhodnosti vybraných hybridů kukuřice pro produkci bioplynu (S. Usťak, VÚRV, Praha – Ruzyně, prac. Chomutov) Produkce bioplynu (D. Kořínek, Schaumann ČR s.r.o., Volyně)

Semináře a workshopy pro vědecké pracovníky Seminář Rozvoj embryotechnologií – přenosy jader a kmenové buňky V rámci rozšířeného zasedání Předsednictva České akademie zemědělských věd byl uskutečněn 2. června 2009 ve VÚŽV, v.v.i. v Uhříněvsi odborný seminář s diskusí. Manipulace s jadérky v oocytech a časných embryích savců (J. Fulka) Embryonální kmenové buňky derivované ze zrajících oocytů (H. Fulková) Indukované pluripotentní kmenové buňky (T. Moško) Aplikace biotechnologií v reprodukci a konzervaci genetických zdrojů (V. Mátlová)

Seminář The Polish Cattle Genomic Breeding Value Estimation Project (Projekt genomické plemenné hodnoty skotu v Polsku) 9.7.2009 Heliodor Wierzbicki, Univ. Wroclaw - introduction and overview of the project Anna Macierzyńska, Univ. Wroclaw - data processing and methodology

Seminář Příprava odhadu genomické plemenné hodnoty dojeného skotu 12.8.2009 Genetický polymorfizmus a metody jeho detekce (T. Kott) Očekávané přínosy genomické selekce (J. Přibyl) Metody odhadu genomické plemenné hodnoty (J. Přibyl) Ukázka vyhodnocení na datech (P. Šimeček)

Seminář Welfare indicators and environmental choice in laying hens 11.–13.8.2009 Mezinárodní seminář oddělení etologie vedený prof. Christine Nicol, Velká Británie, University of Bristol

46

TRANSFER POZNATKŮ A VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Mezinárodní workshop Výzkum v chovu prasat, organizovaný oddělením chovu prasat v Kostelci nad Orlicí uspořádalo ve dnech 8. a 9. září 2009 za účasti výzkumných ústavů a univerzit z Polska, Německa, Slovenska a Slovinska a Čech, prezentoval aktuální poznatky ze současného výzkumu v chovu prasat. Stanovení membránové resistence spermií kance modifikovaným testem HOS (Z. Věžník,VÚVeL Brno) Level of stress indicators in plasma at slaughter in relation to pork quality (M. Čandek-Potokar, Slovinsko); The effect of housing on growth, carcass and meat quality in pig (M.Prevolnik, Slovinsko) Biological potential of fecundity of saws (M. Wähner,Německo); The possibility of estimation of the lean meat content in ham and loin (L. David (VÚŽV, v.v.i) Qualification and quantification of impact factors on fattening and slaughter performance in pigs (K. Stephan, Něměcko) Influence of different zearalenone exposition on pregnant gilts, lactating sows and their offspring (K. Eber Německo) Supplementation of organic selenium in pigs and its effect on pork quality and selenium status of people (L. Gajdošová,Slovensko) Effect of herbal extract on semen quality and libido sexuality in boars (M.Rozkot,. VÚŽV v.v.i.,)

Volné ustájení prasnic, vliv mateřského chování, ustájení a managementu na mortalitu selat“ Mezinárodní seminář organizovaný 11.-.13. září ve VÚŽV,v.v.i. oddělením etologie pro posluchače z řad farmářů, pedagogů zemědělských univerzit, výzkumníků a společností zabývající se ochranou zvířat. Inger Lise Andersen (Norwegian University of Life Sciences, Dep. of Animal and Aquacultural Science) a Roland Weber (Agroscope Reckenholz-Tänikon Research Station ART, Ettenhausen, Švýcarsko). uvedli nejnovějších poznatky z chovu prasnic během laktace ve volném ustájení. Ostatní příspěvky seznámily posluchače s výsledky studií oddělení etologie z oblasti výzkumu mateřského chování prasnic (Gudrun Illmannová) a vlivu ustájení na chování prasnic a selat (Jitka Šilerová a Helena Chaloupková). Roman Rozsypal ze společnosti Biokont s.r.o. seznámil posluchače s legislativními podmínkami ekologického chovu prasat. V prosinci se uskutečnil ve VÚŽV,v.v.i. workshop k přípravě vydání monografie PŘÍRODNÍ LÁTKY A JEJICH

BIOLOGICKÁ AKTIVITA - Využití látek pro ovlivnění fyziologických procesů hospodářských zvířat Legislativa v oblasti krmiv v ČR, současné názory na krmivářské suroviny z pohledu EU (L. Zeman) Přírodní látky ve výživě hospodářských zvířat a možnosti jejich využití k prevenci chorob hospodářských zvířat v ČR (L. Opletal) Toxické látky v krmivovém a potravním řetězci (P. Suchý)

Odborné konzultace Pro rok 2009 získal VÚŽV v.v.i. grant z dotačního programu MZe - Poradenství pro malé a střední

podniky v zemědělství V rámci programu bylo uskutečněno téměř 600 odborných konzultací, které byly součástí výstupů výzkumných problematik směřovaných do výrobní praxe v oboru živočišné produkce. Odborné konzultace zajišťovalo celkem 36 vědeckých pracovníků instituce.

47

TRANSFER POZNATKŮ A VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Obsahové zaměření konzultací bylo situováno především na současné problémy živočišné produkce, které ve finální podobě vážně zhoršují ekonomickou stabilitu podniku a zároveň snižují konkurenceschopnost odvětví. Z důvodů rozšíření aktivit na úseku poskytování odborných konzultací, byla ve spolupráci s UZEI realizována veřejná nabídka odborných témat na webových stránkách, tak aby na odborných seminářích byla prezentována témata, o která bude mít odborná veřejnost zájem. Na základě tohoto výběru byl sestaven program seminářů, které se během roku uskutečnily na různých místech ČR s názvem „Transfer výsledků výzkumu v oblasti živočišné výroby do praxe.“

Studenti z Francie Oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí dlouhodobě spolupracuje s místní Vyšší odbornou školou a střední odbornou školou zemědělskou, například při zajišťování odborných praxí studentů a vedení absolventských prací z oboru chovu prasat. V programu výměny studentů navštívili školu studenti z Francie a 6. října také pracoviště VÚŽV,v.v.i. Po seznámení s činností oddělení chovu prasat vyslechli přednášku na téma Biotechnologie v chovu prasat. Následná praktická ukázka práce Leony Urbánkové v laboratořích reprodukce a biotechnologie všechny velmi zaujala, stejně jako předvedení živých zvířat. V regionu Champagne, odkud studenti přijeli, převládá rostlinná výroba a vinařství. Pro mnohé z francouzských studentů byla návštěva v Kostelci první příležitostí k seznámení s chovem prasat.

Zájmový program pro základní školy Akce tohoto typu běžně pořádají přední světové ústavy a slouží především k propagaci činnosti těchto institucí a vědy jako takové. Cílem podobných aktivit je seznámit širokou veřejnost s problematikou, které se VÚŽV, v.v.i. věnuje, a podpořit její zájem o vědeckou činnost. Dne 11.září 2009 proběhla v rámci zájmového dne návštěva dětí z I. základní školy v Říčanech. Hlavním tématem byla záchrana ohrožených druhů. Helena Fulková z oddělení Biologie reprodukce připravila pro děti atraktivní program. Nejprve je seznámila během krátké prezentace se základními informacemi o fungování buňky, buněčném dělení, základu dědičnosti (DNA) a klonování, dále jim představila program „Uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat“ – v souvislosti s tímto programem jim byly rozdány propagační materiály s popisem jednotlivých ohrožených plemen hospodářských zvířat. Po krátké prezentaci absolvovaly děti návštěvu laboratoře, kde si mohly vyzkoušet základní postupy práce s DNA, barvení Barrova tělíska a mitotických chromosomů. Během této návštěvy se dětem snažila vysvětlit problematiku klonování, možnosti moderní vědy a představit základní principy práce v laboratoři.

48

TRANSFER POZNATKŮ A VÝSLEDKŮ VÝZKUMU

Užitné vzory, prototypy, ověřené technologie DANĚK, P. Krmná směs pro miniaturní prasnice. 2009. užitný vzor, CZ 20133 U1 DANĚK, P. & HOVORKOVÁ, J. Kotec pro vrh a odchov miniaturních prasat. 2009. užitný vzor, CZ 20213 U1 DANĚK, P. & ROZKOT, M. Skalpel s nastavitelnou hloubkou řezu. 2009. užitný vzor, CZ 20172 U1, DANĚK, P., HÁJEK, J. & HOVORKOVÁ, J. Porodní kotec pro prasnice. 2009. užitný vzor, CZ 20320 U1, DOLEJŠ, J., TOUFAR, O. & KNÍŽEK, J. Zařízení na simultánní měření stájového mikroklimatu bez síťového zdroje proudu. 2009. Užitný vzor, CZ19490U1 DOLEJŠ, J., TOUFAR, O. & KNÍŽEK, J. Zařízení pro modelování průvanu pro výzkumné účely termoregulace zvířat. 2009. Užitný vzor, CZ19369U1 DOLEŽAL, O., KUNC, P., BENEDIKT, P. & KOTAČKA, B. Řídící jednotka zářivkových světel. 2009. užitný vzor, CZ 20200 U1 KLEIN, P. Roztok pro zvířata s L-glutaminem s rehydratačním účinkem. 2009. užitný vzor, CZ 19239U1 KUNC, P., KNÍŽKOVÁ, I., JANKOVSKÁ, I., VEDLAJCH, J. & LANGROVÁ, I. Komůrka pro počítání larev parazitických hlístic. 2009. Užitný vzor, CZ19369U1 MILERSKI, M. Strukový násadec pro dojení ovcí. 2009. užitný vzor, CZ 20363 U1 ROZKOT, M. Pomůcka pro manipulaci s nepohyblivou prasnicí v porodním kotci. 2009. Užitný vzor, CZ19578U1 SVOBODOVÁ, I., JEBAVÝ, L., GARDIÁNOVÁ, I., KVAPIL, R., VELKOBORSKÁ, L., PAPEŽOVÁ, M. & CHALOUPKOVÁ, H. Návlek pro měření Holter-EKG u zvířat. 2009. užitný vzor, CZ 20369 U1 KUNC, P. & KNÍŽKOVÁ, I. Technologie evaporačního ochlazování skotu s využitím řídících jednotek. 2009. ověřená technologie, Výzkumný ústav živočišné výroby v.v.i. OT/VÚŽV/01/2009/17896118338.

49

TRANSFER POZNATKŮ A VÝSLEDKŮ VÝZKUMU

EXKURZE NA ÚČELOVÉM HOSSPODÁŘSTVÍ VÚŽV, V.V.I. Exkurze pro studenty Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Horšovském Týně na farmě Netluky byla spojena s názornou ukázkou používání moderních technologií chovu hospodářských zvířat. Studenti i pedagogové ocenili množství nových odborných informací, zajímavě srozumitelně podaných hlavním zootechnikem Vladimírem Němečkem.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE - UNIVERZITA TŘETÍHO VĚKU

Pro studentskou organizaci Pupen byla 8. dubna 2009 ve VÚŽV,v.v.i. uspořádána akce pro posluchače Univerzity třetího věku. Přednášky se týkaly technologie a techniky chovu skotu, zásad při odchovu telat, nových trendů v chovu skotu, dále degustace křepelčích a drůbežích vajec s doplňující přednáškou o vejcích. Poté následovala prohlídka jednotlivých chovů. Posluchači tak měli možnost nahlédnout a zhodnotit technologie chovu a porovnat způsob ustájení u jednotlivých druhů a kategorií zvířat. Zasvěceným průvodcem byl Stanislav Staněk, který provázel studenty a po celou dobu exkurze zodpovídal jejich četné dotazy.

PRAXE STUDENTŮ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH A ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE V říjnu a v listopadu 2009 navštívili ústav již tradičně v rámci výuky studenti univerzity JU v ČB VÚŽV,v.v.i. Po přednášce na téma „Chov přežvýkavců v ekologickém zemědělství – z pohledu welfare a technologií“ a „Chov skotu -technologie a management“ následovala exkurze a praktické cvičení na Účelovém hospodářství VÚŽV,v.v.i. Pro studenty univerzity ČZU v Praze byly připraveny dva výukové dny na téma „ZOOHYGIENA STÁJÍ – vysokoprodukční dojnice“. Po prezentaci následovala exkurze a praktické cvičení na Účelovém hospodářství VÚŽV,v.v.i.

KURZY PRO AGROVENKOV, O.P.S. V rámci projektu „Manažer pro řízení Cross compliance“ realizovaného společností Agrovenkov, o.p.s. pro vzdělávání zemědělců v Pardubickém kraji navštívili účastníci jejich kurzů ve třech termínech během dubna a května 2009 VÚŽV,v.v.i. Byli seznámeni s příslušnými nařízeními a směrnicemi EU i odpovídající českou legislativou, navštívili modelovou stáj na Účelovém hospodářství Netluky

50

TRANSFER POZNATKŮ A VÝSLEDKŮ VÝZKUMU

PREZENTACE VÝZKUMNÉHO OBORU – TÝDENÍK PORT ČESKÉ TELEVIZE Týdeník PORT České televize je pořad, který informuje o novinkách a zajímavostech nejrůznějších oblastí vědy, nových technologií a společenských oborů a popularizuje vědu jako takovou. Dne 21.3.2009 byla odvysílána v tomto týdeníku reportáž „Hi-tec ve chlévě“, kde pracovníci oddělení technologie a techniky chovu hospodářských zvířat Ivana Knížková a Petr Kunc představili divákům využití termografické kamery (termovize) a vysokorychlostní kamery ve výzkumu hospodářských zvířat a v dalších biologických oborech a v následném chatu na internetových stránkách tohoto pořadu odpovídali na dotazy diváků.

VÝSTAVY Výsledky a výstupy z výzkumné činnosti a dalších aktivit VÚŽV, v.v.i. byly prezentovány na třech významných českých výstavách v rámci expozice MZe ČR: Zemědělec, Lysá nad Labem - březen 2009, Národní výstava

hospodářských zvířat a zemědělské techniky, Brno - červen 2009, Země živitelka, České Budějovice - srpen 2009. V expozicích VÚŽV, v.v.i. byly formou letáků prezentovány vybrané výsledky především aplikovaného výzkumu, dále informace z Národního programu využití a ochrany genetických zdrojů hospodářských zvířat, jehož je ústav garantem a koordinátorem. Soubor letáků byl doplněn aktuální nabídkou metodik a metodických listů, zaměřených na problematiku chovu hospodářských zvířat v praxi. Kromě informačních materiálů pro odbornou a chovatelskou veřejnost to byly také materiály pro dětské návštěvníky, s cílem nejen informovat o činnosti VÚŽV, v.i.i., ale i povzbudit zájem dětí o zemědělskou problematiku. Přítomní pracovníci oddělení transferu, propagace a dokumentace zodpovídali četné dotazy týkající se možností a podmínek účasti v Národním programu, ale i praktických otázek chovu a řešení technologických problémů.

51

ÚČELOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Experimentální základna

Experimentální základnu, která zajišťuje podmínky a zázemí především pro výzkumnou činnost jednotlivých pracovišť ústavu, tvoří 24 akreditovaných objektů ve střediscích Uhříněves, Netluky, Královice a Kostelec nad Orlicí. Kromě experimentálního zázemí umožňuje účelové hospodářství i ověřování navržených technologií a opatření přímo v praxi a jejich demonstraci v rámci aktivit pro pedagogické účely a osvětu chovatelské a poradenské praxe. Na základě spolupráce s ČZU Praha se zde realizují týdenní bloky studentských praxí a cvičení z odborných předmětů, exkurze základních škol a gymnasií, a odborné kurzy pro přepravce zvířat. Areály a objekty se průběžně modernizují a vybavují tak, aby splňovaly požadavky pro realizaci plánovaných pokusů. Na hlavním experimentálním pracovišti v Netlukách jsou objekty pro skot (výkrmna skotu, experimentální stáj pro dojnice, 3 kravíny, dojírna, odchovna mladého skotu, teletník), ovce, prasata (2 porodny a kontrolní stanice prasat) a koně, dále biotechnická laboratoř a klimatizovaná stáj. V lokalitě Podlesko je umístěna základna pro experimenty spojené s faremním chovem jelenovitých. Komplex experimentálních stájí Uhříněves je tvořen fyziologickými stájemi, pokusnou stájí pro drůbež a objekty pro chov křepelek, králíků, ovcí a chov laboratorních potkanů a myší. Nedílnou součástí jsou i pokusná jatka. Areál masného skotu v Královicích s přilehlými pastvinami slouží především řešení úkolů oddělení chovu skotu a etologie. Experimentální stáj pro prasata je umístěna na detašovaném pracovišti oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí. V chovu skotu, metodicky usměrňovaném výzkumnými programy především v oboru genetiky a šlechtění, se udržuje skladba dojené části základního stáda na cca 70 % zastoupení holštýnského plemene a 30 % zastoupení plemene českého strakatého, dále se využívá pokusné čistokrevné stádo masného skotu plemeno Gasconne. Chov prasat je organizován jako produkční, v roce 2009 tvořil základnu pro pokusy oddělení etologie, výživy zvířat a jakosti produkce živočišné výroby. Rostlinná výroba obhospodařovala v roce 2009 celkem 836 ha zemědělské půdy (z toho 773 ha orné) a byla orientována především na produkci krmiv v potřebné kvalitě i sortimentu pro účely živočišné výroby.

Rozsah chovu Průměrný stav jednotlivých druhů a kategorií zvířat od 1.1. do 31.12. 2009 Kategorie Skot celkem z toho dojnice Prasata celkem z toho prasnice Jeleni a kolouši Daňci

52

stav v ks

615 206 667 61 47 0

Kategorie Nosnice Brojleři Křepelky Ovce a skopci Koně a hříbata Králíci

stav v ks

115 118 1005 7 40 173

ÚČELOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Přehled pokusů realizovaných na účelových provozech Rozvoj poznání ve výživě zvířat s cílem zvýšit kvalitu a bezpečnost živočišných produktů. Farma Královice. Bartoň,L. Využití biodiverzity mezi plemeny dojeného a masného skotu a stanovení efektu hybridizace. Fyziologická stáj Uhříněves. Bartoň,L. Úloha androgenů při monitoringu pohody zvířat a iniciaci a modifikaci růstu kostní tkáně. Podlesko. Bartoš,L. Behaviorální aspekty chovu laní a kolouchů jelena evropského ve farmových chovech. Podlesko. Bartoš,L. Funkce a význam vzájemných vzeskoků mezi samci skotu a farmově chovaných jelenovitých. Podlesko. Bartoš,L. Metodika in situ a mobile bag na kanylovaných kravách. Fyziologická stáj Uhříněves. Homolka,P. Metodika in vivo bilančních pokusů na skopcích. Hlavní stáj Uhříněves. Homolka,P. Vliv změn hmotnosti v průběhu březosti laktujících krav na vývoj produkce reprodukce jejich dcer. Farma Netluky. Řehák,D. Složení těla a stav reprodukčních orgánů po dlouhodobé snášce u divergentně selektovaných linií na tvar růstové křivky. Uhříněves. Hyánková,L. Dlouhodobé divergentní selekce na tvar růstové křivky. Uhříněves. Hyánková,L. Odchov telat pomocí granulované mléčné krmné směsi. Fyziologická stáj Uhříněves, farma Netluky. Skřivanová,V. Srovnání různých fenotypů dojnic, jalovic. Farma Netluky. Přibyl,J. Působení různých forem methioninu v krmných dávkách dojnic. Farma Netluky. Kudrna,V. Vliv chování a vokalizace selat na mateřské chování prasnice a důsledky pro mortalitu selat. Farma Netluky. Illmannová,G., Bozděchová,H. Porovnání vlivu ustájení ve volném kotci a porodní kleci na mateřské chování prasnic, chování a mortalitu selat. Farma Netluky. Illmanová,G., Chaloupková,H. Odběr vaječníků prasat za účelem izolace oocytů. Farma Netluky. Vacková,I.

53

ÚČELOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Vliv přídavku lupiny úzkolisté do krmné směsi rostoucích králíků na užitkovost a kvalitu jatečného těla. Hlavní stáj Uhříněves. Volek, Z. Tepelně-izolační vlastnosti srsti a kůže dojnic a telat českého strakatého skotu. Farma Netluky. Knížková,I., Kunc,P. Vliv přídavku selenu a kyseliny askorbové do krmné směsi při výkrmu kuřat na užitkovost a oxidační stabilitu masa. Hlavní stáj. Skřivanová,V., Bubancová,I. Výživa dojnic „Cartalim MP“. Farma Netluky. Kudrna,V. Využití lupiny bílé ve výživě dojnic. Farma Netluky. Kudrna,V. Vliv způsobu konzervace kukuřičné siláže na užitkovost a kvalitu mléka dojnic. Klimatizovaná stáj Netluky. Homolka,P. Posouzení stravitelnosti kukuřičné siláže u koní metodami in vivo, in vitro. Farma Netluky. Homolka,P. Sledování genetického polymorfismu kandidátních genů pro ukazatele masné a mléčné užitkovosti u skotu. Farma Netluky. Matějíčková,J. Měření prašnosti ve stájích prasat a skotu. Farma Netluky. Dolejš,J. Čekanka obecná v krmné směsi rostoucích králíků. Hlavní stáj. Volek,Z. Metabolický profil krve skotu plemene Gasconne chovaného v systému BTPM. Farma Královice. Zahrádková,R. Regenerace plemene česká červinka. Farma Netluky. Mátlová,V. Stanovení hierarchie stáda masného skotu plemene Gasconne. Farma Královice. Stěhulová,I. Vliv kyseliny kaprylové na zdravotní stav brojlerových kuřat. Hlavní stáj Uhříněves. Urbanová-Skřivanová,E. Vliv nanesené vrstvy oxidu titaničitého na stěny a strop haly za účelem snížení emisí amoniaku, skleníkových plynů a zápachu. Farma Netluky. Dolejš,J. Vliv kombinace délky světelného dne a úrovně intenzity osvětlení na užitkovost a další parametry dojnic. Farma Netluky. Dolejš,J.

54

ÚČELOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Ovlivnění depozice a složení tukové tkáně prostřednictvím konjugované kyseliny linolové ve výživě prasniček ve vztahu k produkčním a reprodukčním ukazatelům. Farma Netluky. Rozkot,M. Dynamika koncentrace plynů a časová dynamika teplot povrchu těla telat při různém způsobu ustájení v průběhu jednotlivých makroklimatických období. Farma Netluky. Malá,G. Ověření vlivu přídavku Se a kyseliny askorbové do krmné směsi při výkrmu brojlerových kuřat na užitkovost a oxidační stabilitu masa. Hlavní stáj. Skřivanová,V. Ověření účinku biopřípravku na snižování emisí amoniaku a skleníkových plynů u dojnic. Klimatizovaná stáj. Dolejš,J. Variabilní úroveň osvětlení jako nedílná součást stájového mikroklima dojnic. Farma Netluky. Dolejš,J. Jatečná výtěžnost prasat. Farma Netluky. Pulkrábek,J. Tvorba plodné linie Merinolandschaft. Kunštát. Milerski,M. Vliv odstupňovaného obsahu fosforu v krmných směsích na užitkovost slepic a kvalitu vajec. Hlavní stáj. Skřivanová V., Bubancová,I. Sledování stáda dojnic. Farma Netluky. Vacek,M. Testace produkčního účinku kompenzace bílkovinných krmiv ve výkrmu prasat. Farma Netluky. Kudrna,V. Konzervace in vivo – původní typ českého strakatého skotu. Farma Netluky. Mátlová,V., Vacek,M.

55

PŘÍLOHY

KONFERENCE 2009 Město / země

Konference

Fyziologie výživy, výživa a krmení hospodářských zvířat, kvalita živočišných produktů Gent, Belgie Symposium Intracellular pathogen-host interactions Helsinky, Finsko 19th ECCMID - European Congress of Clinical Microbiology and Infections Diseases Medison, Konference ISC Wisconsin Szklarska Poroba, Konference „Geologické problémy Krkonoš 2009“ Polsko Etologie Bristol, Velká Británie Cairns, Austrálie Leeds, Velká Británie Rennes, Francie Stockholm, Švédsko Vídeň, Rakousko Vídeň, Rakousko

Mezinárodní konference „University Federation for Animal Welfare“ Konference “International Society of Applied Ethology”

56

1 1

1 1

International Ethological Congress Workshop. Setkání výzkumných institucí ohledně projektu welfare na farmách. Workshop - odhad welfare hospodářských zvířat Konference Regional Meeting of Society of Applied Ethology

4

Chov hospodářských zvířat, živočišná produkce Berlín, Německo 15. Milchforum 2009

Vechta, Německo

2

1

Genetika, bioinformatika, molekulární genetika Krakov, Polsko Vědecká konference „Transmissible Spongiform Encephalopaties in Farm Animals - Diagnosis and Prevention Rehfelde, Německo Výběr plemenných zvířat Sielinko, Polsko Genomická selekce skotu

Řím, Itálie

1

Konference “Veterinary Deer Society”

Biologie reprodukce Barcelona, 7. Congress International Society for Stem Cells Research Španělsko Congress “Chromatin, Replication and Chromosomal Kodaň, Dánsko Stability” Ženeva, Švýcarsko Congress “International Society of In Vitro Fertilization”

Košice, Slovensko

Počet účastníků

X středoevropský bujatrický kongres "Health - the Base of Production and Reproduction in Ruminants" Seminář k problematice sektorového přístupu Mezinárodního režimu přístupu ke genetickým zdrojům XIV. ISAH Congress 2009 "Sustainable Animal Husbandry: Prevention is Better than Cure"

1 5 1

3 1 1

1 1 1

1 1 1 3

PŘÍLOHY

ZAHRANIČNÍ STÁŽISTÉ Joy Tripovich Austrálie, The University of Sydney, Australia, leden – březen 2009, post doc (M.Špinka)

NAŠI STÁŽISTÉ V ZAHRANIČÍ Jana Bolečková (Aarhus University, Foulum. Dánsko a University of Environmental and Life Sciences, Wroclaw, Polsko) Michala Melišová (Norvegian University of Life Sciences, As, Norsko). Zuzana Molatová (University of Gent, Belgie) Barbora Bozděchová (Norvegian University of Life Sciences, As, Norsko), Vojtěch Zink (Aarhus University, Foulum. Dánsko).

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY O SPOLUPRÁCI Slovenské centrum pol‘nohospodárskeho výskumu, Nitra Univerzita veterinárského lekárstva, Košice Slovenská pol‘nohospodárska univerzita, Nitra Ondokuz Mayis University, Turecko DELACON, Rakousko Anhalt University, Německo Univerzita Kobe a Kyushu, Japonsko Ústav fyziológie hospodárskych zvierat SAV, Slovensko

SMLUVNÍ SPOLUPRÁCE - DOMÁCÍ Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzita Pardubice Česká zemědělská univerzita v Praze CONTIPRO C MONSANTO SAATBAU LINZ Kaufland Vysoká škola chemicko-technologická Veterinární a farmaceutická fakulta Brno

57

PUBLIKACE

Nejvíce citované publikace vydané v letech 2000 – 2009 (POČET CITACÍ V ZÁVORCE) LOI, P., PTAK, G., BARBONI, B., FULKA, J., Jr., CAPPAI, P. & CLINTON, M. Genetic rescue of an endangered mammal by cross-species nuclear transfer using post mortem somatic cells. Nature biotechnology, 2001, roč. 19, s. 962-964. (154) MERMILLOD, P., TOMÁNEK, M., MARCHAL, R. & MEIJER, L. High developmental competence of cattle oocytes maintained at the germinal vesicle stage for 24 hours in culture by specific inhibition of MPF kinase activity. Molecular Reproduction and Development, 2000, roč. 55, s. 89-95. (106) ŠPINKA, M., NEWBERRY, R.C. & BEKOFF, M. Mammalian play: Training for the unexpected. Quarterly Review of Biology, 2001, roč. 76, s. 141-168. (87) FULKOVÁ, H., MRÁZEK, M., TEPLÁ, O. & FULKA, J. Jr. DNA methylation pattern in human zygotes and developing embryos. Reproduction, 2004, roč. 128, s. 703-708. (46) MARCHAL, R., TOMÁNEK, M., TERQUI, M. & MERMILLOD, P. Effects of cell cycle dependent kinases inhibitor on nuclear and cytoplasmic maturation of porcine oocytes. Molecular Reproduction and Development, 2001, roč. 60, s. 65-73. (37) ŠPINKA, M., ILLMANNOVÁ, G., DE JONGE, F., ANDERSSON, M., SCHUURMAN, T. & JENSEN, P. Dimensions of maternal behaviour characteristics in domestic and wild x domestic crossbred sows. Applied Animal Behaviour Science, 2000, roč. 70, s. 99-114. (30) MACHATKOVÁ, M., KRAUSOVÁ, K., JOKEŠOVÁ, E. & TOMÁNEK, M. Developmental competence of bovine oocytes: Effect of follicle size and the phase of follicular wave on in vitro embryo production. Theriogenology, 2004, roč. 61, s. 329-335. (28) LOI, P., CLINTON, M., BARBONI, B., FULKA, J. Jr., CAPPAI, P., FEIL, R., MOOR, R.M. & PTAK, G. Nuclei of nonviable ovine somatic cells develop into lambs after nuclear transplantation. Biology of Reproduction, 2002, roč. 67, s. 126-132. (28) VALROS, A., RUNDGREN, B., ŠPINKA, M., SALONIEMI, H., RYDHMER, L. & ALGERS, B. Nursing behaviour of sows during a 5 weeks lactation and effects on piglet growth. Applied Animal Behaviour Science, 2002, roč. 76, s. 93-104. (24) MATOUŠEK, J., SOUČEK, J., SLAVÍK, T., TOMÁNEK, M., LEE, J.E. & RAINES, R.T. Comprehensive comparison of the cytotoxic activities of onconase and bovine seminal ribonuclease. Comparative Biochemistry and Physiology C - Toxicology and Pharmacology, 2003, roč. 136, s. 343-356. (23) SKŘIVAN, M., SKŘIVANOVÁ, V., MAROUNEK, M., TŮMOVÁ, E. & WOLF, J. Influence of dietary fat source and copper supplementation on broiler performance, fatty acid profile of meat and depot fat, and on cholesterol content in meat. British Poultry Science, 2000, roč. 41, s. 608-614. (21) FULKA, J. Jr., MARTINEZ, F., TEPLÁ, O., MRÁZEK, M. & TESAŘÍK J. Somatic and embryonic cell nucleus transfer into intact and enucleated immature mouse oocytes. Human Reproduction, 2002, roč. 17, s. 2160-2164. (20) PŘIBYL, J., MISZTAL, I., PŘIBYLOVÁ, J. & ŠEBA, K. Multiple-breed, multiple-traits evaluation of beef cattle in the Czech Republic. Czech Journal of Animal Science, 2003, roč. 48, s. 519-532. (20) DONALDSON, M.T., NEWBERRY, R.C., ŠPINKA, M. & CLOUTIER, P. Effects of early play experience on play behaviour of piglets after weaning. Applied Animal Behaviour Science, 2002, roč. 79, s. 221-231. (20) OGUSHI, S., PALMIERI, CH., FULKOVÁ, H., SAITOU, M., MIYANO, T. & FULKA, J. Jr. The maternal nucleolus is essential for early embryonic development in mammals. Science, 2008, roč. 319, s. 613-616. (20) LOI, P., CLINTON, M., VACKOVÁ, I., FULKA, J. Jr., FEIL, R., PALMIERI, C., DELLA SALDA, L. & PTAK, G. Placental abnormalities associated with post-natal mortality in sheep somatic cell clones. Theriogenology, 2006, roč. 65, s. 1110-1121. (19) JÍLEK, F., HÜTTELOVÁ, R., PETR, J., HOLUBOVÁ, M. & ROZINEK, J. Activation of pig oocytes using calcium ionophore: Effect of protein synthesis inhibitor cycloheximide. Animal Reproduction Science, 2000, roč. 63, s. 101-111. (18) FULKA, J. Jr., LOI, P., LEDDA, P., MOOR, R.M. & FULKA, J. Nucleus transfer in mammals: How the oocyte cytoplasm modifies the transferred nucleus. Theriogenology, 2001, roč. 55, s. 1373-1380. (17)

58

PUBLIKACE HYÁNKOVÁ, L., KNÍŽETOVÁ, H., DĚDKOVÁ, L. & HORT, J. Divergent selection for shape of growth curve in Japanese quail. 1. Responses in growth parameters and food conversion. British Poultry Science, 2001, roč. 42, s. 583-589. (16) JESENSKÁ, A., BARTOŠ, M., CZERNEKOVÁ, V., RYCHLÍK, I., PAVLÍK, I. & DAMBORSKÁ, J. Cloning and expression of the haloalkane dehalogenase gene dhmA from Mycobacterium avium N85 and preliminary characterization of DhmA. Applied and Environmental Microbiology, 2002, roč. 68, s. 3724-3730. (15) PEŠKOVIČOVÁ, D., WOLF, J., GROENEVELD, E. & WOLFOVÁ, M. Simultaneous estimation of the covariance structure of traits from field test, station test and litter recording in pigs. Livestock Production Science, 2002, roč. 77, s. 155-165. (15) SKŘIVAN, M., ŠIMÁNĚ, J., DLOUHÁ, G. & DOUCHA, J. Effect of dietary sodium selenite, Se-enriched yeast and Se-enriched Chlorella on egg Se concentration, physical parameters of eggs and laying hen production. Czech Journal of Animal Science, 2006, roč. 51, s. 163-167.(15) PLUHÁČEK, J. & BARTOŠ, L. Male infanticide in captive plains zebra, Equus burchelli. Animal Behaviour, 2000, roč. 59, s. 689-694. (14) FULKA, J., FULKOVÁ, H., SLAVÍK, T., OKADA, K. & FULKA, J., Jr. DNA methylation pattern in pig in vivo produced embryos. Histochemistry and Cell Biology, 2006, roč. 126, s. 213-217. (14) GOLIÁŠOVÁ, E. & WOLF, J. Impact of the ESR gene on litter size and production traits in Czech Large White pigs. Animal Genetics, 2004, roč. 35, č. 4, s. 293-297. (13) JÍLEK, F., HÜTTELOVÁ, R., PETR, J., HOLUBOVÁ, M. & ROZINEK, J. Activation of pig oocytes using calcium ionophore: Effect of protein kinase inhibitor 6-dimethyl aminopurine. Reproduction in Domestic Animals, 2001, roč. 36, s. 139-145. (13) SKŘIVANOVÁ, E., MAROUNEK, M., DLOUHÁ, G. & KAŇKA, J. Susceptibility of Clostritidum perfringens to C2-C18 fatty acids. Letters in Applied Microbiology, 2005, roč. 41, s. 77-81. (13) WOLFOVÁ, M., PŘIBYL, J. & WOLF, J. Economic weights for production and functional traits of Czech dairy cattle breeds. Czech Journal of Animal Science, 2001, roč. 46, s. 421-432. (13) DOSTÁLKOVÁ, I. & ŠPINKA, M. Synchronization of behaviour in pairs: the role of communication and consequences in timing. Animal Behaviour, 2007, roč. 74, s. 1735-1742. (12) KNIERIM, U., VAN DONGEN, S., FORKMAN, B., TUYTTENS, F.A.M., ŠPINKA, M., CAMPO, J.L. & WEISSENGRUBER, G.E. Fluctuating asymmetry as an animal welfare indicator - A review of methodology and validity. Physiology & Behavior, 2007, roč. 92, s. 398-421. (12) PETR, J., URBÁNKOVÁ, D., TOMÁNEK, M., ROZINEK, J. & JÍLEK, F. Activation of in vitro matured pig oocytes using activators of inositol triphosphate or ryanodine receptors. Animal Reproduction Science, 2002, roč. 70, s. 235-249. (11) WOLFOVÁ, M., WOLF, J., PŘIBYL, J., ZAHRÁDKOVÁ, R. & KICA, J. Breeding objectives for beef cattle used in different production systems. 1. Model development. Livestock Production Science, 2005, roč. 95, s. 201-215. (11) HAVLÍČEK, J., DVOŘÁKOVÁ, R., BARTOŠ, L. & FLEGR, J. Non-advertized does not mean concealed: Body odour changes across the human menstrual cycle. Ethology, 2006, roč. 112, s. 81-90. (11) FULKOVÁ, H., ST.JOHN, J., FULKA, J. & HOZÁK, P. Chromatin in early mammalian embryos: achieving the pluripotent state. Differentiation, 2008, roč. 76, s. 3-14. (11) DĚDKOVÁ, L. & WOLF, J. Estimation of genetic parameters for milk production traits in Czech dairy cattle populations. Czech Journal of Animal Science, 2001, roč. 46, s. 292-301. (10) MAROUNEK, M., SKŘIVANOVÁ, V. & SAVKA, O. Effect of caprylic, capric and oleic acid on growth of rumen and rabbit caecal bacteria. Journal of Animal and Feed Sciences, 2002, roč. 11, s. 507-516. (10) MALETÍNSKÁ, J. & ŠPINKA, M. Cross-suckling and nursing synchronisation in group housed lactating sows. Applied Animal Behaviour Science, 2001, roč. 73, s. 17-32. (10) RASCH, D. & MAŠATA, O. Methods of variance component estimation. Czech Journal of Animal Science, 2006, roč. 51, s. 227-235. (10) ŠEVČÍKOVÁ, S., SKŘIVAN, M., DLOUHÁ, G. & KOUCKÝ, M. The effect of selenium source on the performance and meat quality of broiler chickens. Czech Journal of Animal Science, 2006, roč. 51, s. 449-457. (10) VACKOVÁ, I., UNGROVÁ, A. & LOPES, F. Putative embryonic stem cell lines from pig embryos. Journal of Reproduction and Development, 2007, roč. 53, s. 1137-1149. (10)

59

PUBLIKACE SEZNAM VŠECH PUBLIKACÍ 2009 BARTOŇ, L., BUREŠ, D., ZAHRÁDKOVÁ, R. & KOTT, T. Možnosti ovlivnění zastoupení mastných kyselin v hovězím mase. Maso, 2009, roč. 20, č. 1, s. 19-20. BARTOŠ, L., SCHAMS, D. & BUBENIK, G.A. Testosterone, but not IGF-1, LH, prolactin or cortisol, may serve as antlerstimulating hormone in red deer stags (Cervus elaphus). Bone, 2009, roč. 44, s. 691-698. BARTOŠ, L. Sika Deer in Continental Europe. In Sika Deer: Biology and Management of Native and Introduced Populations. Tokyo: Springer, 2009, s. 573-594. BEČKOVÁ, R. & VÁCLAVKOVÁ, E. Lněný šrot v krmné dávce prasat - vliv na skladbu mastných kyselin. Náš chov, 2009, roč. 54, č. 1, s. 17-23. BUREŠ, D. & BARTOŇ, L. Vliv plemenné příslušnosti býků na senzorickou kvalitu hovězího masa. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 8, s. 75-77. BUREŠ, D. & BARTOŇ, L. Vztah mezi hmotností jatečně upraveného těla skotu a jeho zařazením do třídy jakosti SEUROP. Maso, 2009, roč. 20, č. 5, s. 45-47. ČEŘOVSKÝ, J., FRYDRYCHOVÁ, S., LUSTYKOVÁ, A., LIPENSKÝ, J. & ROZKOT, M. Semen characteristics of boars receiving control diet and control diet supplemented with L-carnitine. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 417-425. ČEŘOVSKÝ, J. Složení inseminačních dávek kanců. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 9, s.35-38. DANĚK, P. Evaluation of lecithin as an emulsifier for weanling piglets. Research in Pig Breeding, 2009, roč. 3, č. 1, s. 11-14. FULKA, J., Jr., LOI, P., PTAK, G., FULKOVÁ, H. & ST JOHN, J. Hope for the Mammoth? Cloning and Stem Cells, 2009, roč. 11, s. 1-3. FULKA, J., Jr., LANGEROVÁ, A. & FULKOVÁ, H. Nucleoli in mammalian oocytes and embryos. In Reproductive Medicine and Surgery. Bologna, Italy: Medimond, 2009, s. 125-127. FULKOVÁ, H., LANGEROVÁ, A., BARNETOVÁ, I., NOVÁKOVÁ, Z., MOŠKO, T. & FULKA, J. Jr. How to repair the oocyte and zygote? Journal of Reproduction and Development, 2009, roč. 55, č. 6, s. 583-587. FULKOVÁ, H., NOVÁKOVÁ, Z., MOŠKO, T. & FULKA, J., Jr. The inability of fully grown germinal vesicle stage oocyte cytoplasm to transcriptionally silence transferred transcribing nuclei. Histochemistry and Cell Biology, 2009, roč. 132, s. 457-468. HLAVNIČKA, R. & VACEK, M. Využití BCS při řízení reprodukce dojnic. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 12, s. 20-22. HOUŠKA, L. The relationship between culling rate, herd structure and production efficiency in a pig nucleus herd. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 365-375. HYÁNKOVÁ, L. & KNÍŽETOVÁ, H. Divergent selection for shape of growth curve in Japanese quail. 5. Growth pattern and low protein level in starter diet. British Poultry Science, 2009, roč. 50, s. 451-458. HYÁNKOVÁ, L. & STAROSTA, P. Charakteristika snášky v závislosti na tvaru růstové křivky. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 11, s.. 60-62. CHMELÍKOVÁ, E., SEDMÍKOVÁ, M., PETR, J., KOTT, T., LÁNSKÁ, V., TŮMOVÁ, L., TICHOVSKÁ, H. & JEŠETA, M. Expression and localization of nitric oxide synthase isoforms during porcine oocyte growth and acquisition of meiotic competence. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 137-149. CHRONOWSKA, E., TOMÁNEK, M. & KOTT, T. Effect of aromatase inhibitor (fadrozole) on proliferation, estradiol production and telomerase activity in pig granulosa cells in vitro. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, č. 12, s. 566-574. ILLEK, J., KUMPRECHTOVÁ, D., KUDRNA, V., MATĚJÍČEK, M. & VLČEK, M. Minerální výživa dojnic a její nedostatky. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 3, s. 16-20. JALČ, D., LAUKOVÁ, A., SIMONOVÁ, M., VÁRADYOVÁ, Z. & HOMOLKA, P. The use of bacterial inoculants for grass silage: their effects on nutrient composition and fermentation parameters in grass silages. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 84-91. JALČ, D., LAUKOVÁ, A., VARÁDYOVÁ, Z., HOMOLKA, P. & KOUKOLOVÁ, V. Effect of inoculated grass silages on rumen fermentation and lipid metabolism in an artificial rumen (RUSITEC). Animal Feed Science and Technology, 2009, roč. 151, s. 55-64.

60

PUBLIKACE JALČ, D., VARÁDYOVÁ, Z., LAUKOVÁ, A., HOMOLKA, P. & JANČÍK, F. Effect of inoculated corn silage on rumen fermentation and lipid metabolism in an artificial rumen (RUSITEC). Animal Feed Science and Technology , 2009, roč. 152, s. 256-266. JALČ, D., LAUKOVÁ, A., SIMONOVÁ, M.P., VARÁDYOVÁ, Z. & HOMOLKA, P. Bacterial inoculant effects on corn silage fermentation and nutrient composition. Asian-Australasian Journal of Animal Sciences , 2009, roč. 22, s. 977-983. JANČÍK, F., KOUKOLOVÁ, V., KUBELKOVÁ, P. & ČERMÁK, B. Effects of grass species on ruminal degradability of silages and prediction of dry matter effective degradability. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 315-323. JANČÍK, F., HOMOLKA, P. & KOUKOLOVÁ, V. Využitelnost vlákniny přežvýkavci jako ukazatel optimálního termínu sklizně trav . Krmivářství, 2009, roč. 13, č. 3, s. 27-29. KELLER, K., WOLFOVÁ, M., WOLF, J., FEKETE, Z., KOMLÓSI, I. & SZABÓ, I. Der Einfluss des Kuhgewichts auf die Betriebsrentabilität und auf die ökonomischen Gewichte der Fleischrindmerkmale. Archiv für Tierzucht, 2009, roč. 52, s. 255-264. KOHOUTEK, A., KVAPILÍK, J., CAGAŠ, B., HRABĚ, F. & POZDÍŠEK, J. Selected indicators of productive and extraproductional management of grasslands in the Czech Republic. In Alternative function of grassland. Prague: Britisch Grassland Society, 2009, s. 11-24. KREJČOVÁ, T., PETR, J., KREJČOVÁ, M. & KHEILOVÁ, K. Effects of cycloheximide or 6-dimethyl aminopurine on the parthenogenetic activation of pig oocytes using pulsatile treatment with nitric oxide donor. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 293-306. KRUPOVÁ, Z., WOLFOVÁ, M., WOLF, J., ORAVCOVÁ, M., MARGETÍN, M., PEŠKOVIČOVÁ, D., KRUPA, E. & DAŇO, J. Economic values for dairy sheep breeds in Slovakia. Asian-Australasian Journal of Animal Sciences, 2009, roč. 22, č. 12, s. 1693-1702 KUDRNA, V., ILLEK, J., MAROUNEK, M. & NGUYEN NGOC, A.. Feeding ruminally protected methionine to pre- and postpartum dairy cows: effect on milk performance, milk composition and blood parameters. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 395-402. KVAPILÍK, J., PŘIBYL, J., RŮŽIČKA, Z. & ŘEHÁK, D. Results of pig carcass classification according to SEUROP in the Czech Republic. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 217-228. KVAPILÍK, J. & RŮŽIČKA, Z. Odhad ztrát způsobených mastitidami. Veterinářství, 2009, roč. 59, č. 2, s. 104-108. KVAPILÍK, J. Ekonomické aspekty odchovu a nemocí telat a jalovic. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 2, s. 35-38. KVAPILÍK, J. & RŮŽIČKA, Z. Ceny mléka v ČR a v EU v letech 2007 a 2008. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 4, s. 76-80. LHOTA, S., JŮNEK, T. & BARTOŠ, L. Patterns and laterality of hand use in free-ranging aye-ayes (Daubentonia madagascariensis) and a comparison with captive studies. Journal of Ethology, 2009, roč. 27, s. 419-428. LOUČKA, R. Lipofilní vitamíny a jejich stabilita v silážích a seně. Krmivářství, 2009, roč. 13, č. 1, s. 16-18. LOUČKA, R. Možnosti snižování obsahu kumestrolu ve vojtěšce. Krmivářství, 2009, roč. 13, č. 3, s. 18-19. LOUČKA, R., JAMBOR, V. & HAKL, J. Kvalitu ovlivňuje mnoho faktorů. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 8, s. 34-35. LOUČKA, R., JAMBOR, V. & HAKL, J. Vliv termínu sklizně kukuřice na obsah a stravitelnost živin. Krmivářství, 2009, roč. 13, č. 4, s. 29-31. LOUČKA, R. Dokonalé utěsnění je podmínkou. Krmivářství, 2009, roč. 13, č. 1, s. 30-31. LOUČKA, R. Systém výběru silážních přípravků. Krmivářství, 2009, roč. 13, č. 2, s. 24-27. LOUČKA, R. Siláže šťovíku bez konzervantů. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 3, s. 72-75. MALÁ, G., NOVÁK, P. & MARKOVÁ, M. Účinnost čištění a dezinfekce dojicího zařízení pro ovce. Veterinářství, 2009, roč. 59, č. 2, s. 110-114. MALÁ, G. & NOVÁK, P. The system of evaluation of the thermal comfort of dairy sheep lambs. In Sustainable Animal Husbandry: Prevention is Better than Cure. Hannover: University of Veterinary Medicine, 2009, s. 211-214. MALÁ, G., KNÍŽKOVÁ, I., KUNC, P. & KNÍŽEK, J. The effect of different way of milking on the surface temperature of sheep udder. In Sustainable Animal Husbandry: Prevention is Better than Cure. Hannover: University of Veterinary Medicine, 2009, s. 207-210

61

PUBLIKACE MALÁ, G., NOVÁK, P., MARKOVÁ, M., KNÍŽEK, J. & ŠMAHELOVÁ, L. The influence of body surface hygiene scores on sheep milk quality. In 10th Jubilee Middle European Buiatrics Congress. Košice: University of Veterinary Medicine, 2009, s. 277-281. MILERSKI, M. & KOTT, T. Výskyt genu Booroola v populaci ovcí plemene merinolandschaf v ČR. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 3, s. 34-36. MALMKVIST, J., DAMGAARD, B.M., PEDERSEN, L.J., JORGENSEN, E., THODBERG, K., CHALOUPKOVÁ, H. & BRUCKMAIER, R.M. Effects of thermal environment on hypothalamic-pituitary-adrenal axis hormones, oxytocin, and behavioral activity in periparturient sows . Journal of Animal Science, 2009, roč. 87, s. 2796-2805. MAROUNEK, M., BŘEŇOVÁ, N., SUCHORSKÁ, O. & MRÁZEK, J. Phytase activity in rabbit cecal bacteria. Folia Microbiologica, 2009, roč. 54, s. 111-114. NAJMANOVÁ, Z. & VACEK, M. Jak ovlivňuje kulhání dojnic příjem krmiva a užitkovost. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 12, s. 34-35. NOVÁK, P., KAMARÁDOVÁ, J., ILLEK, J., KNÍŽKOVÁ, I. & KUNC, P. The effect of bioclima on the welfare of dairy cows. In 10th Jubilee Middle European Buiatrics Congress. Košice: University of Veterinary Medicine, 2009, s. 282-286. PAVLÍK, A., ZAHRÁDKOVÁ, R., BUREŠ, D., JELÍNEK, P. & HAVLÍČEK, Z. Indicators of the internal environment of gasconne calves during rearing. Acta Veterinaria Brno, 2009, roč. 78, s. 37-45. PETROVÁ, I., SEDMÍKOVÁ, M., PETR, J., VODKOVÁ, Z., PYTLOUN, P., CHMELÍKOVÁ, E., ŘEHÁK, D., ČTRNÁCTÁ, A., RAJMON, R. & JÍLEK, F. The roles of c-Jun N-terminal kinase (JNK) and p38 mitogen-activated protein kinase (p38 MAPK) in aged pig oocytes. Journal of Reproduction and Development, 2009, roč. 55, s. 75-82. PETRŮ, M., ŠPINKA, M., CHARVÁTOVÁ, V. & LHOTA, S. Revisiting play elements and self-handicaping in play: A comparative ethogram of five old world monkey species. Journal of Comparative Psychology, 2009, roč. 123, s. 250-263. PŘIBYL, J. & PŘIBYLOVÁ, J. Genomická plemenná hodnota a šlechtění dojeného skotu. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 10, s. 24-28. PULKRÁBEK, J., VÍTEK, M., VALIŠ, L. & DAVID, L. Carcass composition of pigs classified in different SEUROP grades. Research in Pig Breeding, 2009, roč. 3, č. 1, s. 42-44. RASCH, D., RUSCH, T., ŠIMEČKOVÁ, M., KUBINGER, K.D., MODER, K. & ŠIMEČEK, P. Tests of additivity in mixed and fixed effect two-way ANOVA models with single sub-class numbers. Statistical Papers, 2009, roč. 50, s. 905-916. ŘEHÁK, D., RAJMON, R., KUBEŠOVÁ, M., ŠTÍPKOVÁ, M., VOLEK, J. & JÍLEK, F. Relationships between milk urea and production and fertility traits in Holstein dairy herds in the Czech Republic. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 193-200. SKŘIVANOVÁ, E., MOLATOVÁ, Z., SKŘIVANOVÁ, V. & MAROUNEK, M. Inhibitory activity of rabbit milk and mediumchain fatty acids against enteropathogenic Escherichia coli O128. Veterinary Microbiology, 2009, roč. 135, s. 358-362. SKŘIVANOVÁ, E., SKŘIVANOVÁ, V., VOLEK, Z. & MAROUNEK, M. Effect of triacylglycerols of medium-chain fatty acids on growth rate and mortality of rabbits weaned at 25 and 35 days of age. Veterinární Medicína, 2009, roč. 54, č. 1, s. 19-24. SLAVÍK, O., BARTOŠ, L. & HORKÝ, P. Effect of river fragmentation and flow regulation on occurrence of landlocked brown trout in a fish ladder. Journal of Applied Ichthyology, 2009, roč. 25, s. 67-72. SLAVÍK, O., HORKÝ, P. & BARTOŠ, L. Occurrence of cyprinids in fish ladders in relation to flow. Biologia, 2009, roč. 64, s. 999-1004. SMITAL, J. Effects influencing boar semen. Animal Reproduction Science, 2009, roč. 110, s. 335-346. SMITAL, J. Vliv sexuální intenzity na produkci spermatu kanců. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 6, s. 30-32. ŠEFROVÁ, J., ŠTÍPKOVÁ, M., MATĚJÍČKOVÁ, J., BOUŠKA, J. & JÍLEK, F. Zařazení jalovic a krav do reprodukce a jejich následná užitkovost a plodnost. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 1, s. 57-62. ŠPINKA, M. Behaviour of Pigs. In The ethology of domestic animals. London: CABI, 2009, s. 177-191. ŠTÍPKOVÁ, M., BOUŠKA, J., ZINK, V. & KREJČOVÁ, M. Růst a vývin holštýnských jalovic a ekonomické vlastnosti skotu. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 9, s. 28-30. ŠTÍPKOVÁ, M., ZAVADILOVÁ, L., MATĚJÍČKOVÁ, J., BOUŠKA, J. & KREJČOVÁ, M. Vztahy mezi reprodukčními ukazateli holštýnských plemenic a jejich matek. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 11, s. 46-49.

62

PUBLIKACE TOMÁNKOVÁ, O. & HOMOLKA, P. Comparison of ruminal degradability of starch of maize grain and maize silages by in vitro method. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 2009, roč. 18, č. 1, s. 165-170. TUCKER, C.B., COX, N.R., WEARY, D.M. & ŠPINKA, M. Laterality of lying behaviour in dairy cattle. Applied Animal Behaviour Science, 2009, roč. 120, s. 125-131. TŮMOVÁ, E., SKŘIVAN, M., ENGLMAIEROVÁ, M. & ZITA, L. The effect of genotype, housing system and egg collection time on egg quality in egg type hens. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, č. 1, s. 17-23. TYROLOVÁ, Y., PETŘÍKOVÁ, V. & VÝBORNÁ, A. Šťovík jako krmivo i vstupní materiál do bioplynových stanic. Krmivářství, 2009, roč. 13, č. 4, s. 39-41. VÁCLAVKOVÁ, E. & BEČKOVÁ, R. Effect of vaccenic acid in pig diet on fatty acid composition in muscle tissue. Research in Pig Breeding, 2009, roč. 3, č. 1, s. 52-54. VALIŠ, L., PULKRÁBEK, J., VÍTEK, M. & DAVID, L. Conformation and lean meat content of the belly in gilts and barrows. Research in Pig Breeding, 2009, roč. 3, č. 1, s. 55-57. VÍTEK, M., VALIŠ, L., PULKRÁBEK, J. & DAVID, L. Carcass value and meat quality in pig final hybrids. Research in Pig Breeding, 2009, roč. 3, č. 1, s. 63-66. VOLEK, Z. & MAROUNEK, M. Whole white lupin (Lupinus albus cv. Amiga) seeds as a source of protein for growingfattening rabbits. Animal Feed Science and Technology, 2009, roč. 152, s. 322-329. VOSTRÝ, L., PŘIBYL, J., SCHLOTE, W., VESELÁ, Z., JAKUBEC, V., MAJZLÍK, I. & MACH, K. Estimation of animal x environment interaction in Czech beef cattle. Archiv für Tierzucht, 2009, roč. 52, č. 1, s. 15-22. WOLF, J. & SMITAL, J. Effects in genetic evaluation for semen traits in Czech Large White and Czech Landrace boars. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 349-358. WOLF, J. & SMITAL, J. Quantification of factors affecting semen traits in artificial insemination boars from animal model analyses. Journal of Animal Science, 2009, roč. 87, s. 1620-1627. WOLF, J. Genetic correlations between production and semen traits in pig. Animal, 2009, roč. 3, s. 1094-1099. WOLF, J. Genetic parameters for semen traits in AI boars estimated from data on individual ejakulates. Reproduction in Domestic Animals, 2009, roč. 44, č. 2, s. 338-344. WOLF, J. & WOLFOVÁ, M. Souvislost mezi přírůstkem od narození do konce testu a zabřezáváním prasniček. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 8, s. 49-51. WOLFOVÁ, M., WOLF, J. & MILERSKI, M. Calculating economic values for growth and functional traits in non-dairy sheep. Journal of Animal Breeding and Genetics, 2009, roč. 126, s. 480-491. WOLFOVÁ, M., WOLF, J., KRUPOVÁ, Z. & KICA, J. Estimation of economic values for traits of dairy sheep: I. Model development. Journal of Dairy Science, 2009, roč. 92, s. 2183-2194. WOLFOVÁ, M., WOLF, J., KRUPOVÁ, Z. & MARGETÍN, M. Estimation of economic values for traits of dairy sheep: II. Model application to a production system with one lambing per year. Journal of Dairy Science, 2009, roč. 92, s. 2195-2203. ZAVADILOVÁ, L., NĚMCOVÁ, E., ŠTÍPKOVÁ, L. & BOUŠKA, J. Relationships between longevity and conformation traits in Czech Fleckvieh cows. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, s. 387-394. ZAVADILOVÁ, L., NĚMCOVÁ, E. & ŠTÍPKOVÁ, M. Počet somatických buněk v mléce, produkce mléka a utváření vemene dojnic. Náš chov, 2009, roč. 69, č. 12, s. 29-31. ZAVADILOVÁ, L., ŠTÍPKOVÁ, M., NĚMCOVÁ, E., BOUŠKA, J. & MATĚJÍČKOVÁ, J. Analysis of the phenotypic relationships between type traits and functional survival in Czech Fleckvieh cows. Czech Journal of Animal Science, 2009, roč. 54, č. 12, s. 521-531. ZAHRÁDKOVÁ, R. a kol. Masný skot. 1.vydání. Praha: Český svaz chovatelů masného skotu, 2009, 345 s. ISBN 978-80-254-4229-6

63

Název:

ROČENKA 2009

Vydal:

Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves útvar transferu a propagace

Neprodejné