Tajemství Zdroje 24. 02. 2009 V předchozích kapitolách jsme si jaksi chaoticky odhalovali různá tajemství vesmíru i nás samotných. Abychom do tohoto zmatku vnesli trochu pořádku, podíváme se tentokrát na vše od základu. Snad to trochu osvětlí naše porozumění. Ta obrovská složitost, která se před námi postupně odhaluje, je skutečně pouze relativní. Žijeme a přemýšlíme ve vzorcích, definicích a zákonitostech tohoto našeho fyzického rozměru a ten je právě tak obrovský a složitý proto, že při tom máme na všech smyslech nasazeny matoucí a zavádějící programy Systému lidské mysli – je jeho primární funkcí nedovolit hloubku poznání tím, že vytváří zdání nekonečné složitosti, která hraničí s nemožností k tomuto poznání dojít. Pro nás stačí vědět, že tento náš fyzický rozměr je prostě poznatelný a ať se již současná věda nachází v jakékoliv rovině tohoto poznání, je téměř nepochybné, že postupně bude odhaleno vše – do poslední částečky. Právě na úrovni těchto částeček – elementárních a subelementárních částic hmoty – se před vědou otevře nový rozměr multidimenzionálního vesmíru, který bude vyžadovat specifické přístupy nejen v oblasti vědy. Je to prostor reality Prvotního Zdroje, a nežli věda dojde až k těmto úrovním, uplyne ještě mnoho času a lidstvo do té doby projde významnou fyzickou a mentální změnou. Nejen že se posune ze svěrací kazajky Anuova Systému lidské mysli, ale člověk jako takový prodělá obrovský evoluční skok v oblasti genetiky, intelektu a energetického systému. Jak již víme, tato změna je nezbytná pro naše propojení se sub-kvantovou podstatou našeho vyššího vědomí – bude to fyzický kompromis pro kompatibilitu hmotného a nehmotného světa, pro přímé vyjádření naší Svrchovanosti. My jsme si již pověděli, které bytosti obývají vesmír jako celek. Podíváme se teď trochu podrobněji na ty Svrchované bytosti, o kterých víme, že jsou jich myriády a myriády a že to jsme vlastně my, každý jeden z nás, ve své matně tušené základní podstatě. S tím také souvisí životní formy, které se vyskytují v multivesmíru v různých dimenzích – jsou to fyzické i nefyzické nosiče pro Svrchované bytosti. Možná to vyzní trochu hanlivě, ale Zářící ke všem humanoidním druhům, co se týče jejich stavby, přistupují jako k životním formám celé ostatní Přírody, neboť jedince z tohoto vozítka dělá právě pouze přítomnost Svrchované bytosti. Aby Prvotní Zdroj předefinoval sám sebe a vytvořil smysl vícenásobných vesmírů a veškeré existence v nich, stanovil tzv. Prvotní plán průzkumu. Smyslem tohoto systému je zkoumat světy stvoření, rozvíjet schopnost individualizovaného vědomí a získávat a vyjadřovat Moudrost. Každé individualizované vědomí je střípkem mozaiky, která vykresluje zosobnění Prvotního Zdroje. Plán průzkumu organizuje tyto nesourodé fragmenty a umisťuje je na správné místo, aby obnovil celistvost Prvotního Zdroje – přetvořeného tak, aby byl schopen vytvořit, oživit a transformovat další vesmír. V celém kosmu je život – vyjádření Prvotního Zdroje -
v individualizované formě. Jsou to jeho střípky, které jsou stále v procesu separace, aby zažily individuální vyjádření sama sebe a zmrazily se do prožitku vesmírného vyjádření Prvotního Zdroje. Ještě jako beztvaré vědomí, na úplném počátku naší existence, jsme si vybrali prožít individuální vyjádření a oddělenost od našeho Zdroje a když jsme si vybrali svět ve třetí dimenzi jako prostor naší zkušenosti, vstoupili jsme do světa času, ve kterém se můžeme střetnout se všemi myslitelnými překážkami a příležitostmi k obnovení naší jednoty se Zdrojem – naším Stvořitelem. Prvotní plán průzkumu je podstatný základ kosmu a skládá se z pěti základních stádií zkušenosti, které se vztahují k individuálnímu vědomí. Stvoření vědomí bytosti – každý z nás je zrozen z duchovní esence inteligence Zdroje, která prýští z Prvotního Zdroje. Jakožto částečky světla, které vyvstaly z inteligence Zdroje, aby pozvedly a ochránily individualizované vědomí, jsme zrozeni jako nesmrtelné bytosti, které sdílejí podstatu Prvotního Zdroje mimo čas a prostor. Toto vědomí bytosti je napojeno na Navigátora celistvosti, což umožňuje bytosti, aby se oddělila od Prvotního Zdroje jako osobnost, ale zůstala přitom vedena inteligencí Zdroje. Bytost je nejvyšším stavem vědomí, sídlící ve stavu absolutního uvědomění si menších nástrojů čili těl, která jí dodávají zkušenosti a vhledy. Vědomí bytosti je neomylný pozorovatel zkušeností a syntetizátor vhledů. Ve všech ohledech je to miniatura Prvotního Zdroje, které chybí pouze empirický vztah k času a prostoru, což vytváří pocit zmocnění jednat nezávisle na Prvotním Zdroji. Právě tento pocit nezávislosti stojí u zrodu bytosti. To je ústřední součást plánu průzkumu, protože bez tohoto pocitu nezávislosti by bylo zkoumání kosmu v mnoha jeho rozličných vibračních polích omezeno na vnímání Prvotního Zdroje, který se dívá přes brýle inteligence Zdroje. Podle definice by to bylo jednorozměrné vnímání, a proto by se jednalo o neúplné zkoumání. Prvotní Zdroj rozhodl o tomto průzkumu jako důsledku své tvorby vícenásobného vesmíru, a když tento vesmír stvořil, povolal sám sebe ve formě světelných částic a uvrhl tyto částice do separace. Prvnímu z těchto stvoření byla poskytnuta individuální identita s pomocí fyzikálního nástroje, který se nazývá světelné tělo. Hustota tohoto těla byla dostatečná, aby blokovala oddělené částice z dominantní reality Prvotního Zdroje. Při tom se z částic stali nezávislí průzkumníci, kteří rychle zabydleli vnitřní říše Vesmíru celku. Ovšem nikdy se nevydali do vnějších říší stvoření, kde hustota zpomalila čas natolik, že průzkum v těchto světelných tělech se stal nemožný, vzhledem k veliké vzdálenosti. Tyto bytosti pochopily, že cílem jejich existence je vytvoření vozítka pro nově vytvořené vědomí bytosti, aby individualizovaná forma mohla vstoupit do nejvzdálenějších oblastí vícenásobného vesmíru, zkoumat ho, získávat v něm zkušenosti a učit se. Je to podobné jako konstrukce hlubinné ponorky, aby mohl potápěč zkoumat mořské dno. Prvotní Zdroj může pomocí inteligence Zdroje cítit nejvzdálenější říše stvoření, ale nemůže je zažít a tak získat moudrost z věcí, které sám stvořil. Centrální rasa –
Zářící – byli Prvními bytostmi, kde se zabydlelo individualizované vědomí Svrchovaných bytostí. Oni jsou architekti a konstruktéři lidského nástroje ve všech jeho rozličných formách v rámci vícenásobného vesmíru. Lidský druh není ve vícenásobném vesmíru jedinečný. Existuje mnoho variací na různých planetách v našem známém vesmíru. Téměř všichni máme zkušenosti z těchto dalších říší vesmíru, ale naše vědomá mysl není schopna si tyto vědomosti vybavit. Nicméně jakmile Prvotní Zdroj zrodil vědomí bytosti, vytvořili Zářící nástroj pro průzkum, který tomuto nově vytvořenému vědomí umožnil zkoumat hustší vibrační říše vnějšího stvoření. Protože se vibrační rozsah fyzického vesmíru snížil natolik, že částice krystalizují ve shlucích, neboli objektech, a čas se zpomalil na sekvenční rámec vnímání, může vědomí bytosti současně zkoumat mnoho světů. Jedna bytost může zkoumat stovky, ne-li tisíce světů v jednom časovém rámci. To vytváří vjem – i když vnímaný většinou z nás jen mlhavě – že jsme již dříve žili a opět budeme žít. Ve skutečnosti, když jsme v lidském nástroji, jsme vědomím nesmrtelného světla, které se skládá ze stejné substance jako Prvotní Zdroj. Z této substance jsme se zrodili a díky ní nikdy neumřeme. Není možné zříci se, nebo odložit tuto nejčistší vibraci, která tvoří jádro naší existence. Hluboko v nás o této pravdě nepochybujeme. Vyvstává pouze otázka, proč jsme se oddělili. Individuální čas a genetická hustota - bytost je vedena svou přirozeností k tomu, aby zkoumala stvoření. To je ústřední totožnost Prvotního Zdroje, která byla vložena do celého stvoření jako genetický rys, který předává rodič svému potomkovi. Tento základní instinkt nařizuje bytosti, aby se ponořila do říší stvoření za účelem zkoumání, bez doprovodného očekávání výsledků nebo výdobytků. Tato forma průzkumu není obyčejným objevováním nových geografických nebo fyzických stavů existence. Důležitější je objevovat nové emocionální stavy vnímání, které rozšiřují kolektivní moudrost Prvotního Zdroje. Zkoumání přináší Moudrost – to je praktická perspektiva vědomí bytosti a je to přesně tato vrozená kvalita, která nutí bytost, aby sestoupila do času a hustoty. Vědomí bytosti si je vědomé svého spojení s Prvotním Zdrojem skrze inteligenci Zdroje. Je si též vědomé příležitosti zanést tuto čistou vibraci do dimenzí času a prostoru pomocí nástroje, který byl vytvořen Zářícími. Těmito nástroji, čili těly, může bytost zkoumat zpomalené vibrační stavy, jako je naše planeta. Když na sebe bytost vezme světelné tělo, je stále v podstatě bez formy. Její identita, i když je oddělena od Prvotního Zdroje, není oddělena od ostatních bytostí ve světelných tělech. Proto ještě není individualizovaná. Tohoto stavu docílí pouze tehdy, když se světelné tělo přemístí do nástroje genetické hustoty. To, co vědci označují jako DNA, je nástroj vytvořený Zářícími, který umožňuje světelnému tělu zkoumat vícenásobné vesmíry a dosáhnout individualizovaného stavu oddělení od Prvotního Zdroje a svých částic světelného vědomí, které nazýváme bytostí. Rozsáhlé množství forem tvorů láká světelné tělo, aby si vytvořilo nástroj a následovalo svůj instinkt zkoumat. Jakmile se tak stane, začne si být bytost vědomá sama sebe jako jedince.
Ovšem – tato individualizace není nic světoborného, ani se jí není třeba obávat. Je to prostě nový pocit nezávislosti, mikrokosmos vlastního vzdělávání. Protikladem náboženských instrukcí je, že není žádný trest, který by provázel stav oddělení. Bytost rozhodně není trestána za svoji volbu zkoumat, jinak by stav nezávislosti nebylo možné zažít. Pouze díky tomuto stavu nezávislosti nebo svobodné vůle, může bytost dosáhnout jedinečné perspektivy. Kdyby byly hranice stanoveny příliš úzké a bytost by byla trestána nebo by bylo umožněno akumulovat hříchy vždy, když zabloudí, stala by se spíš automatem než průzkumníkem. Bez autentického zkoumání světů stvoření by byla hodnota zkušeností, jak pro bytost, tak pro Prvotní Zdroj, značně oslabena. Nová bytost vyjadřuje svoji energii neohrabanými rozhodnutími na své průzkumnické cestě. Tato rozhodnutí zahrnují i všechny myslitelné manévry v temnotách a díky tomu si bytost vyvine svoji jedinečnost. Získání zkušeností skrze oddělení - když se bytost stane oddělenou, může získávat i zkušenosti a vhledy, které jsou jedinečné. A to je přesně ten účel, pro který byla bytost stvořena, aby tyto zkušenosti a vhledy přinesla Prvotnímu Zdroji. Jedinečnost a nezávislost byly dary věnované bytosti, jedinečný vhled je přineseným darem. To je způsob, jak je zkonstruován vícenásobný vesmír – Prvotní plán průzkumu je nezávislý na podstatě nástroje, jeho vnějším vzhledu, jeho využitelnosti pro daný druh, nebo jeho přínosu světu, ve kterém se zrodil. Jediný cíl, který stojí za vyjádření, je zabezpečení vlastní bytosti a jedinečná perspektiva přinesená Prvotnímu Zdroji z pobytu v čase a genetické hustotě. Když bytost funguje v lidském nástroji, zůstává naladěna na Prvotní Zdroj, ale mysl se naučila ztotožňovat se svým nástrojem a zřídka dosáhne udržitelný dojem svého čistého vibračního stavu. Ovšem tuto vibraci si vědomí bytosti stále pamatuje a vyjadřuje ji v říši třetí dimenze jako smysl pro rovnost a společný účel všech bytostí. Lidský nástroj, když je bytostí vytvořen, se stává dominantní realitou, na kterou je pozornost bytosti zaměřena. Bytost může současně efektivně operovat v jedné až tisíci dominantních realit v sekvenčním čase. Důsledkem je, že bytost je schopná urychlit a vyrovnávat svoje vzdělávání v širokém rozsahu nejrůznějších zkušenostních platforem. Vypadá to, že koncept simultánního učení na mnoha platformách je koncept, který je proti všem dosavadním třídimenzionálním rysům našeho těla i mysli, ale pravdou je, že je to skutečnost – takto jsme totiž byli zkonstruováni. Zářící vytvořili více než sto tisíc variací lidského nástroje – všechny strukturované podle stejné předlohy DNA, a rozptýlili je v sedmi fyzických vesmírech našeho vícenásobného vesmíru. Když čteme tato slova, operujeme v desítkách, ne-li stovkách, souběžných realit vícenásobného vesmíru, ale pouze bytost je schopná tyto reality vnímat. Když se bytost stala nezávislou, začala operovat v jedné dominantní realitě a postupně se přizpůsobovala procesu vícenásobného datového toku z mnoha nástrojů. Musíme si uvědomit, že bytost je prvně a hlavně ve světelném těle, které neodkládá, a toto tělo nemá strukturu, jakou má naše fyzické tělo. Je to oboje – bod zafixovaný v čase a prostoru – i vědomí,
které je všudypřítomné. Lidský nástroj byl vytvořen, aby měl otvor, který zaostřuje všudypřítomné vědomí do mnohonásobných kanálů vnímání, ale současně omezoval vnímání lidského nástroje na jednu dominantní realitu. To je nezbytné omezení, protože mysl, emoce a tělo by nevydrželo souhrnnou zkušenost z mnoha realit. Přetížilo by to systém a způsobilo, že by lidský nástroj zkolaboval a zemřel. Též to zamlžuje jemné spojení mysli a citů s vědomím bytosti. Dokonce i s tím se počítá – podvědomé říše umožňují, aby se simultánní datový tok rozptýlil a vyčistil prostor pro mysl a emoce. Bytost se podobá paprsku bílého světla, a jak sestupuje do genetické hustoty lidského nástroje, rozděluje se do širokého spektra zkušeností. Vzhledem ke genetické struktuře, do které světelná energie bytosti sestupuje, shromažďuje jedinečnou perspektivu, která se formuje ve tvaru emocionální moudrosti a ta může být předána Prvotnímu Zdroji i druhu jako celku. Vzestupná spirála pravé Moudrosti - pobývání bytosti ve fyzických říších vícenásobného vesmíru je velmi časté, měří-li se časem a prostorem. Většinou zahrnuje období desítek tisíc let, a každý rok má na bytost nějaký dopad. Tyto zprávy z času formují bytosti do nových tvarů a tyto tvary jsou příklady toho, co bude ve vzdálené budoucnosti. To jsou Svrchované integrály (jednoty), o kterých jsme již mluvili. Tyto bytosti jsou schopné dívat se na svoje zkušenosti ze všech forem, míst a času, a spojit celkovou zkušenost do výrazu, který je pro lidský druh důležitý. Je to vrcholek svědectví a velmi zřídka se objevuje u druhu, který ještě nedefinoval svoji pravou Moudrost. Moudrost v náboženských knihách, vědeckých časopisech a filozofických debatách není ta pravá moudrost, která nám jako druhu přísluší. Opravdová Moudrost by nás totiž spojovala, nikoli rozdělovala. Nebylo by to spojení skrze lásku a city – bylo by to sdílení spojení s pravým významem vícenásobného vesmíru, protože to je jediná cesta, která, je-li správně zaměřená, přinese rozluštění našeho postavení jako druhu. Jen hrstka z našeho druhu vystoupí jako Svrchované jednoty s vyváženou vědou a filozofií, které budou přínosem pro vzdělání druhu a pro usnadnění posunu ostatních. Dokonce ani Prvotní Zdroj nemůže dovést druh k jeho pravé Moudrosti. Toho musí jedinci dosáhnout sami svými organickými vynalézavými metodami. Prvotní Zdroj skrze Prvotní plán průzkumu opravňuje humanoidní druhy, aby sami získaly tyto vědomosti, a dává jim k tomu schopnosti a prostředky. Kdyby byla pravá Moudrost přinesena zvenčí, nebylo by jí plně důvěřováno a neměla by dostatečnou motivaci pro sjednocení druhu. Existuje mnoho odhalení, které nám daly nefyzické bytosti formou, kterou nazýváme channeling. Dokonce i část našich svatých knih byla vytvořena tímto způsobem, avšak tyto spisy nikdy neobsáhly pravou Moudrost, protože změněné stavy vědomí, jako je i channeling, vycházejí z prostředí Systému lidské mysli a ne vždy k nám tímto způsobem hovoří entita s blahosklonnými úmysly, nebo tyto úmysly má, ale je poplatná rámci Systému. Svrchované jednoty, které v sobě odhalí zprvu jen pár jedinců, se objeví jako maják pro celý druh a pozvednou mentální a emocionální vnímání celého druhu. Tito jedinci s projevenou
Svrchovanou jednotou budou díky katalytickým silám vlastního vědomí působit na dalšího a na dalšího, aby se pozvedli, a to bude postupovat jako kaskády od jednoho k tisíci v rámci jedné generace a od tisíce k milionu v druhé generaci a od tohoto jednoho milionu se pozvedne celá populace ve třetí generaci. Někdy v té době dojde k odhalení Velkého portálu do vícenásobného vesmíru. Z Velkého portálu vznikne organizace opravdové Moudrosti, která vytvoří formu odolnou proti všem útokům. Jedná se o veliké sjednocení druhu kolem nových, nehierarchických struktur, které umožní zkušenost pravé Moudrosti nově narozeným, aby bylo sjednocení druhu zachováno. Během šesti generací dosáhne genetická mysl druhu stability a stane se mocným nástrojem průzkumu, který bude pochopen jako „vesmírná loď“ do vícenásobného vesmíru. Lidstvo planety Země se stane učitelem, který bude předávat nejasné obrysy pravé Moudrosti novým druhům, které nyní, ještě nevědomé, očekávají jeho příchod (budeme pro ně, jako Zářící byli pro nás po celou historii lidstva). Proces pokračuje stále dále, stále s variantami a anomáliemi, které osvětlují hlubší vhled a cesty k Centrálnímu vesmíru, kde sídlí Prvotní Zdroj. Toto je nejsilnější ze všech gravitačních polí a nakonec přivede druh a jeho individualizované bytosti na periferii Centrálního vesmíru, kde nyní sídlí Centrální rasa – Zářící – kteří jsou vlastně naší budoucností. Stvoření se vyvíjí dopředu - ve vesmíru času a prostoru se na bytosti pohlíží jako na vyvíjející se průzkumnou částici, zplnomocněnou Prvotním Zdrojem ke zkoumání, osídlování, rozvoji a transformaci nejvzdálenějších mezi stvořením v enklávách inteligence Zdroje. Když se díváme na bytost v dimenzích bez času a prostoru – v jejím přirozeném prostředí – jeví se jako nesmrtelná faseta Prvotního Zdroje, která se individualizovala, ale když se na ni podíváme v prostředí třetí dimenze genetické hustoty, jeví se jako dočasná faseta svého vlastního druhu. Druh – v tomto případě lidský druh – se vyvíjí v čase jako starší rasa, která spěje k formování svých metafyzických a vědeckých základů, a následně bude budovat kulturu nových druhů – takto se vývoj druhu rozpíná od svého původu v Centrálním vesmíru jako unifikovaný genetický model, vhodný pro průzkum vícenásobného vesmíru – přes rozdělení do druhů v biologické rozmanitosti, přes své znovu-sjednocení pomocí kultury a technologie, k vzestupu jako sjednocená genetická mysl a k aplikaci této genetické mysli jako prostředku ke zkoumání vnějších oblastí kosmu pomocí vyvíjejících se druhů – až ke splynutí této genetické mysli s genetickou myslí své prapůvodní rasy (Centrální rasy). Vědci definují evoluci jako stupnici, která je ekvivalentní malému párátku v rozlehlém pralese času a prostoru. Vývoj lidského druhu „pralesem“ času a prostoru je nesmírně složitý proces, který se skládá z nepočítaného množství úrovní vývoje, který nakonec umožní genetické mysli druhu harmonicky splynout s Prvotním Zdrojem. Co pohání tento proces, je geneticky zděděný motor bytosti zkoumat světy stvoření a nakonec získat nezbytnou Moudrost a Soucit k vedení mladšího druhu k jeho pravé Moudrosti.
Takto - v rychlosti – popsaný Prvotní plán průzkumu se zdá příliš spletitý a plný nástrah a omylů. Ve skutečnosti není takový, jakým se zdá. Genetická mysl starší rasy, která s námi na Zemi spolupracuje v rámci času, je mnohem komplexnější, než si umíme představit. Je obrazem naší budoucnosti a cesta k ní vede skrze dokončení tohoto Prvotního plánu průzkumu a tento plán je zakódován hluboko v našem lidském druhu. Ve svých kořenech nejsme pouhým nesmrtelným psychickým dojmem, nebo mentální ozvěnou v kosmu. Jsme bezchybnou trojicí Prvotního Zdroje, inteligence Zdroje a Svrchované bytosti, které se střetávají v tanci energií, který je věčný. Naše mysl se musí chopit plnosti naší skutečné podstaty a hloubky našeho bytí. Jinak bychom se mohli stát kořistí psychického výrazu a mentální ozvěny našeho nižšího Já – Ega. Když budeme nadále věřit – tak jak nás to vzdělávací systém učí – v nižší Já, budeme se natahovat pro stín a ne pro pravou substanci. Substance naší formy je probuzena slovy, která tvoří koncept našeho zvětšeného obrazu. Tato slova nemusí být nutně vyslovena, jsou též vidět, cítit a slyšet. Vedou nás k tónu Rovnosti a vnímání Celistvosti. Dovolme těmto slovům (kódované datové proudy), aby nás omyly jako hebká vlna, která nám přinese lehkost a pohyb. Vynese nás na nové pobřeží, kde začneme objevovat svoji pravou podstatu a cíl. Prvotní plán průzkumu je genetickou substancí naší formy a všechny tzv. „nižší“ životní formy jsou „údy“ našeho druhu. Bez nich bychom nemohli existovat. Proto je lidský druh kompozitní životní formou, neoddělitelnou od rostlin a živočišných říší – jak jsem o tom již mluvila. Nahlížejme na ně jako na naši kompozitní součást. To vědci se rozhodli rozdělit jeden druh do milionů poddruhů, ovšem Celistvost nelze takto klasifikovat a analyzovat. To Systém lidské mysli potlačuje pravou podstatu našeho druhu. Pouze když budeme pozorovat s vibrací Rovnosti v srdci a mysli, můžeme překonat toto potlačení a cítit spojení, které organizuje lidský druh do Mistrovského organismu, který je v perfektním souladu s Prvotním Zdrojem – jako dva kruhy, které se tak přesně překrývají, že je vidět jen jeden. Je pravou podstatou Prvotního Zdroje vytvářet nespočet fragmentů sama sebe a vést každý k soudržnosti jako Mistrovský organismus, zatímco každému fragmentu dovolí, aby se stal suverénním. I když Prvotní Zdroj nelze nalézt, jestliže se podvolíme řídícímu impulsu Svrchované bytosti v nás, budeme neomylně vedeni krok za krokem, život za životem, vesmír za vesmírem a věk za věkem, až se nakonec budeme dívat svému Stvořiteli do očí a zjistíme, že jsme Jedním. A přitom si uvědomíme, že druh, ze kterého jsme vzešli, je taktéž jedním – jsou to fragmenty Jediného, ztuhlé v Prvotním plánu průzkumu, jehož konec je v nedohlednu a jehož počátek je časem neměřitelný. Když se podíváme na řazení stádií Prvotního plánu průzkumu, nachází se lidstvo někde uprostřed čtvrtého stádia ve spirále pravé Moudrosti. Už víme, že Zářící vyzkoušeli všechny možné postupy k posunu lidstva z omezení Systému HMS. Tento postup spěje k Syntetickému modelu a byl nakonec ukotven jako součást Velkého experimentu do Matrice Prvotního zdroje. Tyto zkoušky probíhaly a stále ještě probíhají v jistých vibračních polích mnohorozměrného vesmíru. Bytosti, které
zkouší tento stupeň experimentu, jako předstupeň transformace, se ho účastní z vlastní vůle – aby tuto zkušenost přenesly do komunikační symboliky a životních principů, které usnadní přemostění starého a nového modelu existence. Kromě počátečních návrhů a konstrukce těchto „mostů“, tyto bytosti zůstanou převážně neznámé. Kdyby pokračovaly dále, rychle by se staly pevnou součástí Hierarchie a jejich poslání by podlehlo kompromisům. Tyto Svrchované bytosti nejsou přítomny v časoprostorových vesmírech jako učitelé. Jsou zde jako katalyzátory a návrháři. Jsou tady, aby zajistily, že inteligence Zdroje vyváží dominantní sílu Hierarchie a jejího modelu existence. Soustředí se na rozvoj různých komunikačních symbolů skrze formy umění, jež usnadňují oddělení bytosti od ovládacích programů Hierarchie. Tyto Svrchované bytosti budou také demonstrovat přirozenou lehkost propojení těchto modelů existence. V současné Éře průzračnosti a expanze se podílejí na stavbě nového systému, který nahradí ten Anuův. Tento nový systém – tělo pro vyjádření Svrchované jednoty – je tvořen z informací inteligence Zdroje na základě poznání získaného Velkým experimentem z časoprostorových vesmírů a tento kosmický cyklus obnoví sebe sama do nových vibračních polí existence. Zářící budou transformovat časoprostorové vesmíry z žebříků vědomí pro obsažení reality Zdroje. To je to, co směřuje „dolů“ k časoprostorovým vesmírům, je to expanze reality Zdroje skrze zpřístupnění informací inteligence Zdroje pro všechny bytosti bez ohledu na formu a složení. Když se ukončí toto zpřístupnění a zdrojové kódy se plně aktivují, všechny bytosti se stanou částí nové kosmologické struktury. Tato nová struktura vytváří další model existence, který již byl vyvinut uvnitř reality Zdroje inteligencí Zdroje a Svrchovanými bytostmi. Éra průzračnosti a expanze má šest etap, které mají předem danou posloupnost, ale nikoliv předem stanovené časové období: 1. Torba nových vibračních polí inteligencí Zdroje. 2. Vytvoření Modelu nové Hierarchie z bytostí, které budou působit jako nadstavba nového stvoření. 3. Vymanění se z Anuovy Hierarchie. 4. Zavedení Modelu existence inteligence Zdroje (Model transformačně-mistrovský). 5. Smíchání těchto dvou modelů pro vytvoření Syntetického modelu rovnosti ke Zdroji a 6. nakonec expanze reality Zdroje a zahrnutí všech dimenzí a bytostí. Takto je postup řazen v Prvotní matrici. Jestliže se dosáhne tohoto řazení, bude proces, se vším co bylo pojato, inteligencí Zdroje překonfigurován a bude odhalen nový prvek Prvotní matrice, jenž je teď neznámý dokonce i Prvotnímu Zdroji. Čas, který je potřeba k naplnění cyklu je neurčitý, ale dá se očekávat, že jeho ukončení je ještě tak vzdáleno v čase, že jakýkoliv pokus o jeho odhad je nemožný. Bezpochyby
však účelem Prvotní matrice je směr, kterým se ubírají všechny bytosti. Zatímco bytosti všech úrovní jsou vybaveny svobodnou vůlí uvnitř svých realit, nemají svobodnou vůli – jako aspekty reality Zdroje – k volbě svého konečného určení. Inteligence Zdroje je původem všech bytostí a je to ona, jenž určuje konečný cíl, stejně jako počátek. Bytosti mají neustále k dispozici ohromný rozsah voleb, aby je to hnalo od Zdroje ke svému předurčení a aby se vynořily znovu v rozšířené verzi reality Zdroje s obnovenou vizí své identity. Nejhlubší základ této Prvotní matrice – Matrice života – těla Prvotního zdroje – je pro jedince nepředstavitelný. Tady, v samém počátku existence, se realizuje Rovnost. Ne na výšinách relativní pravdy, jak ji známe v rámci Systému lidské mysli, ale právě v nejhlubších místech Základního plánu původu a určení druhů, kde čas se spojuje s bezčasovostí. Původ a určení existence je Tónem rovnosti Prvotního zdroje. Tato frekvence tónu – vibrace Rovnosti – je slyšitelná pouze sedmým smyslem Svrchovaných bytostí uvnitř nás. Jak jsme již zřejmě pochopili, všechny stupně posunu jsou realizovány formou kódovaných datových toků skrze genetickou mysl lidského druhu. Genetická mysl je to, co nás všechny sjednocuje, a to i nyní v Systému omezení. Tudy Anu instaloval zdi vězení a tudy musí být - ne odinstalovány - ale nahrazeny systémem volného průchodu. Na tomto posunu se podílejí i mnohé mezidimenzionální bytosti a dokonce celé rasy, takže je načase si o nich říci něco víc. Jak víme, portál do mezidimenzionálních říší byl otevřen zhruba před deseti lety. Anu ho před námi uzamkl a izoloval nás. Ovšem sám Anu instaloval v Systému HMS program GMS (Genetický manipulační systém), který je otevřený pro druhou stranu a skrze který se o lidstvo již dávno zajímají také další mezidimenzionální entity – nejenom Anunnaki. Jsou to např. Greys (Šediváci). Tato entita je naštěstí stejně neznalá jako lidstvo samo, takže Anuem povolené genetické manipulace provádějí jejich vědci na lidských jedincích pouze fyzicky. Je zde, ale další aspekt – a sice ve středu Elit moci jsou tendence programovat lidské jedince zásahy do nižších říší vědomí a schovávat to za zásahy Greys – experimenty v této oblasti ale nemají vliv na kvalitu genetické mysli lidstva, i když to je právě cíl, který tyto pokusy sledují. Jak víme, Anuovy plány na návrat byly změněny. Jádro Elit moci o této změně ví, ale přesto pokračují na přípravě Nového světového řádu. My víme, že Anu chtěl provést další úpravy v Systému lidské mysli, aby mohl lidstvo ovládat novým rafinovanějším způsobem. Elity moci to vědí také. I když je nepochybné, že bez Anuovy geniality se jim nepodaří Systém HMS upravit, oni si to nemyslí a proto na tomto projektu pracují sami. Kódování Vyšší mysli, jejíž součástí je i genetická mysl, souvisí s kaleidoskopem elementů, kterým jsme otáčeli a protože zatím není z uvedených důvodů záměrem Zářících vkládat energii do vědeckého výzkumu této oblasti, budeme tento postoj respektovat. V celém známém vesmíru je člověk zcela unikátní a z toho důvodu se další rasy zajímají o jeho kvality a schopnosti. Tyto mezidimenzionální rasy používají vesmírné lodě jako prostředky, kterými procházejí vibračními doménami. Jinými slovy – není to prostor, kterým
putují, tak jak o prostoru uvažujeme – spíše jde o vytočení vibračních hustot, pro které používají své lodě. Zůstanou-li delší dobu v naší vibrační doméně, manifestují se a stanou se viditelní našim smyslům. Pokud by jejich manifestace trvala delší čas, nebudou schopni vrátit se do své dimenze. Je to v důsledku našich gravitačních polí a jemných rozdílů mezi dvěma doménami existence. Některé z těchto mezidimenzionálních bytostí – ty, které se materializovaly – se přesunuly do podzemních základen nebo, v některých případech, transformovaly svá fyzická těla tak, aby jim umožnila smysluplně se začlenit do lidské společnosti. Takže UFO a spojení s mimozemšťany existují. Anu si byl vědom, že by další rasy mohly provádět na Zemi své výzkumy, nepředpokládal však, že by měly patřičný vliv. Nicméně, byly zde jisté bytosti, které nebyly Anuovi poslušné a které pracovaly nezávisle na Anunnaki a jejich spojencích. To byli Zářící. GMS je napojen na Systém lidské mysli do oblasti nevědomí – to je právě oblast, kterou usilovně hledají elity moci. Proto – je-li provedena modifikace v malém procentu lidí prostřednictvím GMS, změna je přenesena do lidské rodiny prostřednictvím nevědomí čili genetické mysli. Tímto způsobem Zářící otevřeli portály mezi lidskou doménou a mezidimenzionální doménou. Naladili některé implantáty v GMS tak, aby umožnili vybraným jedincům lidské rodiny znovupochopit a v některých případech i zažít svou Svrchovanou jednotu, osvobozenou od otisků GSSC (Systém Bůch-Duch-Duše). Otevření těchto portálů je příkladem toho, jak Anu klamal doslova všechny bytosti prostřednictvím zprostředkujících domén, které vytvořil programy uvnitř programů uvnitř programů a jejich účel, který měl Anua postavit do pozice boha všeho. Předtím, než byly tyto portály otevřeny, ti, kteří cestovali do Nebe, byli pouze v kontaktu s říšemi mysli, nebo astrálních domén. Nicméně, v těchto doménách přebývají nanebevzatí Mistři, o kterých jsme již mluvili. Duchovní Mistři jsou předvojem lidstva. Pracují sice v rámci Hierarchie, ale jsou to Svrchované bytosti z řad Centrální rasy a jejich motivy jsou ryzí. Oni jsou „starší rasou“ pro lidstvo. Tyto bytosti dobrovolně obětovaly svou svobodu a nezávislost ve prospěch naší rasy. Ve své fyzické manifestaci vždy došly až ke vnějším zdem vězení HMS a tak byly příkladem Moudrosti. Přinášely vždy novou perspektivu do lidských podmínek, což umožňuje urychlení vývoje ve směru ke Svrchované jednotě. Mimo svou aktivitu v naší realitě sídlí v mezidimenzionálních doménách, které Anu překryl virtuálními realitami světů po-smrtného života. Oni jsou Světlem, které očišťuje Svrchované bytosti ve světelných tělech, které po smrti svého nosiče vcházejí do těchto realit, od mentálních nánosů hrůzy, předsudků a strachů, které si s sebou přinesly z fyzické existence. Tito Mistři působili jako Ježíš či Buddha, a i když lidstvo tehdy ještě nebylo připraveno pro interakci se Svrchovanou jednotou, mohli založit směr a vytyčit stezku vedoucí vpřed a vyvinout hrubou mapu pro pozdější generace duchovních badatelů. Všichni jsme fasetami (krystalickými ploškami) lidské existence a vracíme se život za životem, obnovujíce naše podmínění Systémem lidské mysli, avšak zároveň s tím vždy jeden nebo více jedinců našeho druhu proniká do hlubších oblastí našeho kolektivního vězení a vrací se zpět, aby o tom mluvil nebo
psal. Pozorování a zkušenost těchto jedinců se stávají součástí genetické mysli čili nevědomí, což může mít důležitý význam pro náš celý druh, protože lidská rodina – každý z nás - má přístup k tomuto poli vědomí. V tomto kontextu je jasné, že Ježíš, Buddha, Mohammed či Saint-Germaine a jiní Mistři své doby, byli na duchovní špici, hluboko v území Vyšší mysli, která sama o sobě je tak rozlehlá, že fyzický vesmír v ní vypadá jako zrnko písku. Vstup do nepolaritních říší nebyl tehdy tak přístupný, jako nyní. Neexistovaly žádné mosty, po kterých by se dalo přejít, nebyly otevřeny žádné portály, byla jen divočina bez pěšinek a bez chodníčků, takže jen několik z těchto duchovních průzkumníků se dotklo pravé esence naší přirozenosti. Paralely k těmto faktům existují i na poli vědy. Vyšší mysl je prostředek, vytvořený „Prvními bytostmi“ - Svrchovanými - k tomu, aby se mohla přihodit oddělenost a zrodit individualita. Miliardy a miliardy let vytvářeli „Svrchovaní Mistři mysli“ vesmír tak, jak ho známe. Vytvořili „dimenze vyšší mysli“ a toto tvoření postupně dalo vzniknout stvoření nižší mysli. Právě v těchto vibračních polích nižší mysli začali Svrchovaní ztrácet svou vzpomínku na svou existenci coby „Prvních bytostí“. Mohli se podívat na Svět stvoření a divit se: „Kdo stvořil tento vesmír? Kdo je za vším tímto obrovským a magickým světem?“ a již nikdy Svrchované nenapadlo, že to byli oni sami, kdo vytvořil Vesmír, jehož obrazem je Příroda sama. A tak Svrchovaní začali tvořit „Boha“ – či koncept „Vyšší bytosti“ – někoho, kdo je za stvořením. Bůh byl tvůrcem všeho v „Přírodě celého multivesmíru“ a Svrchovaní ztratili svou moc a svůj smysl pro zodpovědnost k Přírodě. A tak byl zrozen koncept Boha, který je od nás oddělený. Jak se Svrchovaní rozdělili do ras mezidimenzionálních bytostí, vytvořili téměř nekonečnou různorodost stvoření, z nichž jen nepatrný zlomek je znám lidstvu skrze symboliku příběhů. Většina z nich, pokud je na ně vůbec vzpomenuto, není jim věřeno, neboť „racionální mysl“ vyprázdnila tyto příběhy do koše mytologie. Tak se objevili Anuovi předci a s nimi počátek tvorby lidského nástroje – těla pro Svrchované. Lidský nosič byl zprvu primitivní – ve srovnání s dnešním moderním člověkem. Lidský nosič té doby nebyl tak dokonale koncipován. Když Anu začal vytvářet další evoluci lidského nosiče, věděl, jak jsou Svrchovaní zapomnětliví, co se týká jejich původu a „svěřil“ stvoření člověka do rukou „Nejvyšší bytosti“. Svrchovaní, kteří se stali mezidimenzionálními bytostmi, známými jako Atlanťané, byli skvělou možností, jak posílit lidský nosič, který Anu stvořil. Atlanťané, přes svou duchovní zdatnost, to neprožívali jako podvod, a tak byli - díky Anuovu podvodu - svedeni k odění lidského nosiče – a Svrchovaní se stali lidmi. Atlanťané, kteří se zachránili v dimenzionální kapse na Zemi, hluboko v dnešním Atlantském oceánu, jsou Zářící, dnes známí také jako Tvůrci křídel. To oni sledovali lidstvo od jeho prvních krůčků před miliony let na zhušťující se planetě Zemi. Byli blahosklonným zdrojem lidstva, neboť sami jsou lidmi v každém ohledu, vyjma toho, že nemají HMS programy a systémy, či lidský nosič, který rozptyluje a odklání Svrchované v lidském nosiči od chápání toho, že jsou přítomni. Tvůrci křídel nejsou průvodci, andělé, nanebevzatí Mistři či bohové, kteří existují v dimenzi Systému
lidské mysli. Žijí v mezidimenzionálních polích Vyšší mysli a jako moudří rádci lidské rodiny poskytují vzory Svrchované jednoty a Velkého portálu. Zaměřují se hlavně na tyto dva vzory, protože z nich se dá jít do prvního bodu, který umožňuje jedinci rozpustit programy, které ukrývají Jednotu, Rovnost a Pravdivost samu před sebou. Tvůrci křídel vytvořili termín Svrchovaná jednota, aby zakódovali význam, že to, co existuje uvnitř dechu jedince, je více než jen fyzické tělo, tvořené koloběhem pocitů a myšlenek. Velcí duchovní badatelé toto věděli. Chápali, že lidská duše může být v každé éře znovu definována, a i když se zdá, že se mění, vlastně vždy zůstává stálým uvědoměním nekonečného i konečného, skutečného i neskutečného. Abychom se ale vrátili k duchovním Mistrům a jejich úloze v systému Hierarchie. Ježíš má v současné době vůdčí roli ve studijní organizaci, která sestává z důvěryhodných duchovních vůdců Země. Velice dobře zná učitele řádu Lyricus. Tito duchovní Mistři přešli z hmotné do interdimenzionálních říší a stále zůstávají mocnými učiteli lidství. Nyní přesunuli svou pozornost z individuálních misí do úrovně kolektivního poslání. Těmto nanebevzatým Mistrům se také někdy říká „Bílá lóže“. Jsou samozřejmě součástí Systému lidské mysli – Anuovy Hierarchie. Sám Anu vložil do svých programů prostor pro realizaci služby a poslání – uspokojil tím vrozený lidský instinkt, který vlastně probleskuje z podstaty Svrchované bytosti. Součástí toho je odměna v podobě Nanebevstoupení těch nejlepších z nejlepších, která má motivovat další jedince k hluboké oddanosti Bohu a tím systému BůhDuch-Duše. Tím se pojistil, že lidé nerealizují svou potřebu sloužit skrze hledání jiných cest. Je to princip, který neaktivuje Anuovy alarmy a tak tyto důležité posty mohli legálně obsadit aktivisté naší „starší rasy“ a tím být lidstvu stále nablízku a pomáhat mu s vývojem. Nyní je přibližně 165 Mistrů vyššího zasvěcení, kteří jsou fyzicky přítomni na Zemi a pracují jako předvoj duchovního posunu. Tzv. Avatar sjednocení je instruován Lyricusem a spolupracuje s Ježíšem. V blízké budoucnosti sehraje důležitou roli při transformaci náboženských systémů. Načasování návratu Ježíše Krista je spojeno s načasováním vynoření „Neviditelného chrámu“. Tyto dvě události jsou od sebe neoddělitelné. Ve slovníku Lyricusu je Neviditelný chrám znakem pro vynoření Velkého portálu a platformu sjednocení legálních náboženství a systémů víry. Kristovo vědomí již teď pracuje na přípravě tohoto úkolu. Přesný čas není těmto událostem zatím přiřazen, protože to záleží na celém komplexu lidských rozhodnutí. Pravda je taková, že na konci musí stát lidské rozhodnutí, neovlivněné Hierarchií – pak teprve Prvotní Zdroj vydá pokyn k vynoření Velkého portálu. Studijní systém Mistrů nyní zahrnuje okolo sto tisíc žáků, kteří jsou inkarnováni na Zemi a následují tzv. Stezku moudrosti. Ta je založena Mistry volně uvnitř Hierarchie. Je to snaha o božsky orientovanou iniciaci. Představuje alternativu přípravy posunu jedinců, kteří jsou silně ponořeni v systému víry. Tito žáci dodržují soubor principů daný Mistry a praktikují tyto principy ve svém každodenním životě. Ne bezúhonně, ale s přirozenou lidskou kvalitou nedůslednosti. Na Zemi bude v následujících třech generacích příliv inkarnujících se pokročilých
bytostí. Tento příliv se nazývá Symetrie sfér. Původ těchto bytostí je povětšinou mimo naši galaxii a budou kódovány k transformačním schopnostem. Do roku 2080 budou 200 milionkrát silnější v polích genetické mysli. Oni jsou transformátory, které vnesou symetrii do nesymetrických říší – fyzické a emocionální. Ony budou stát v čele pokroku ve vědě a budou zodpovědné za objev a nevyvratitelný důkaz existence lidské duše. To je úkolem a cílem také Bílé lóže. Nic přesného o tomto konkrétním vědeckém objevu zatím nevím, ale bude to souviset s genetikou a klonováním – přitom vědci objeví, že primární DNA může být vědecky aktivována interakcí s histony, což jsou malé bazické bílkoviny v buněčném jádru a jsou to vlastně Strážci brány specifického genového potenciálu. Aktivací tohoto potenciálu bude objevena lidská duše (bude odhaleno světelné tělo Svrchované bytosti) a co je důležité – bude objeveno, jakým způsobem je duše navržena. Toto světelné tělo – Navigátor jednoty – obsahuje genom, podobně jako ho obsahuje hmotné tělo člověka. Duchovní genom je Původcem, zatímco lidský genom je Příjemcem. Postup k tomuto objevu je koordinován společným úsilím Lyricusu a Bílé lóže a má šest stupňů: 1. Lyricus navrhne, přemístí a instaluje podpůrné zóny do planetárního systému. Jsou to ona operační střediska – Síně Amenti Zářících. 2. Duchovní učitelé Země – Mistři – připraví druhy pro přijetí Velkého portálu – týká se to i všech mezidimenzionálních druhů. 3. Vtělení duchovní učitelé objeví cestu k Velkému portálu pomocí podpůrných zón – objev existence lidské duše. 4. Vtělení duchovní učitelé rozšíří a uchovají vědomosti o Velkém portálu – aby nebyly zneužity a utajeny strukturami elit moci. 5. Duchovní a fyzičtí učitelé Země sjednotí lidstvo do Sítě Svrchované jednoty (SIN). 6. Zdrojová inteligence a Lyricus tento proces realizují v celém vesmíru. Jak je vidno, celý tento proces je hlavním úkolem především pro celou organizaci duchovních Nanebevzatých Mistrů v čele s Ježíšem Kristem. Ježíšova úloha bude nejdůležitější ve druhém a pátém bodě. Jak s celým tímto procesem souvisí koncepce Krista a Antikrista, která je hluboce zakořeněna v mytologii a proroctvích? Abychom pochopili Antikrista, musíme nejdříve pochopit Krista. To je oblast, kde selhává mnoho definicí v proroctví o Antikristovi. Neosobní Kristus je spásou člověka od represivního energetického systému, který uvrhuje lidské bytosti do vědomí, založeném na přežití. Kristus je Velký portál. Antikrist pak představuje soubor sil, které vzdorují objevu Velkého portálu ze strachu ze změn, které tento objev přinese. Paradoxně jsou tyto síly vytvářeny náboženskými středisky a následkem toho vlády jsou přinuceny je následovat. V podstatě – tímto Antikristem je organizované náboženství. Tyto větší
náboženské organizace se nakonec spojí a budou celou svou mocí odporovat objevu Velkého portálu. To je to, co bylo nastíněno v mnohých proroctvích, ale náboženské autority to sdělují velmi neochotně. V největších mocenských centrech náboženských aktivit existují úzké skupiny autorit a tito jedinci si jsou přinejmenším matně vědomi významu těchto proroctví. Navíc, tyto špičkové posty jsou tradičně obsazovány členy Incunabuly buď osobně, nebo skrze Ilumináty. Žijeme v době vyvrcholení procesu, který plul od počátku sloučení atomů do molekul, do hvězd, do andělských hostitelů a do lidských stvoření. Toto je proces – vibrační vzor – vyslaný Prvotním Zdrojem. Mezi tajemným množstvím planet, které tečkují vesmír, je Země planetou velmi neobvyklou a velmi živou. Blížící se připojení ke světelnému poli Prvotního Zdroje umožňuje planetě posun svých dimenzionálních frekvencí- my všichni, planeta i zvířata, stejnou měrou, dimenzionálně stoupáme skrze časoprostor. Toto stoupání není svévolné nebo vrtkavé – je to Plán Prvotního Zdroje v akci, který nás vynáší z frekvencí třetí dimenze do frekvencí páté dimenze. Každý, kde je inkarnován v této době, je zde z vlastní vůle a účelně. Volbou bylo zažít tuto Éru průzračnosti a expanze, toto připojení ke galaktickému centru a zesílení tvůrčího paprsku Prvotního Zdroje. Účelem bylo usnadnit zkušenost přechodu ze starých systémů a modelů realit do nových, jak pro kolektiv, tak pro jedince, stejně jako naši planetu a zvířata na ní. Proto jsme zde – my všichni. Pravdou je, že máme zodpovědnost k našim blízkým, zvířatům, kulturám a Zemi za to, aby stoupala v Jednotě a Klidu. To je důvod, proč jsme tady.
Zdroj: lyricus.cz
