Středoškolská odborná činnost 2008/2009 EURO: Politický či ekonomický projekt? Číslo oboru: 13 Název oboru: Ekonomika a řízení
Autor: Monika Jabůrková Gymnázium, Brno- Řečkovice Terezy Novákové 2 621 00 Brno, 2.ročník Konzultanti práce: Mgr. Jakub Vojta, PhD. Ing. Petra Černíková
Brno 2009
Poděkování: P.prof. Mgr. Jakubu Vojtovi, PhD. za cenné rady, ochotu, trpělivost a pomoc při zpracování mé práce. Pí.ing. Petře Černíkové za odborné vedení, vstřícný přístup, poskytnuté konzultace a zasvěcení do problematiky mé práce.
2
Prohlašuji, že jsem svoji práci vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v použitých pramenech.
V Brně dne 14.03.2009
…………………….... Monika JABŮRKOVÁ
3
Anotace Téma své práce jsem si vybrala z důvodu, že bych se při svých dalších studiích na vysoké škole ráda věnovala podobnému oboru, jako např.: evropským studiím či mezinárodním vztahům. O přijetí eura jsem plánovala psát již dříve, ale nevěděla jsem, jak přesně svoji práci zaměřit. Zhodnocení z hlediska ekonomického a politického mě však zaujalo nejvíce. A to hlavně proto, že se dnes již můžeme snadno z různých zdrojů dozvědět výhody, nevýhody a informace o daném hledisku, ale rozřešení, o jaký projekt se spíše jedná, nikde nenajdeme. Ačkoliv se může zdát, že informací k tomuto tématu je dostatek, není to vždy zcela pravda. Přijetí eura hodnotím ze dvou specifických úhlů, ekonomického a politického, velké množství informací je však psáno spíše obecně. Navíc se situace kolem přijetí eura jak v ČR, tak v ostatních státech neustále mění a vyvíjí, bylo tedy nutné údaje stále aktualizovat. Projekt jednotné evropské měny je unikátní také tím, že nikde na světě nenajdeme v současné době takový počet zemí, které by byly ochotny široce sdílet určité důležité součásti národní suverenity. Všechny tyto země jsou si však rovné, aby nedošlo ke zvýhodňování jakékoliv země, platí pro všechny stejná pravidla, nejen co se týče přijetí eura. Respektive platit by měla, moje práce se ale zaměřuje také na maličkosti, ve kterých určitá rovnost, jednota chybí. Abych však mohla vyhodnotit důvod zavedení eura, mají pro mě také význam. Myslím si, že motto Evropské unie, Jednota v rozmanitosti, by mělo platit i v případě přijímání jednotné evropské měny.
4
Obsah: 1. Úvod ....................................................................................................................................... 6 2. Základní informace o euru ..................................................................................................... 7 2.1. Euro ................................................................................................................................. 7 2.2. Členství v Hospodářské a měnové unii ........................................................................... 7 2.3. Členství v eurozóně......................................................................................................... 8 3. Euro z historického hlediska, jaký byl prvotní důvod jeho zavedení?................................. 10 3.1. Období 1. - Od Římské smlouvy po Wernerovu zprávu (1957 – 1970) ..................... 10 3.2. Období 2. – Od Wernerovy zprávy po Evropský měnový systém (1970 – 1979) ... 11 3.3. Období 3. – Od začátku EMS po Maastricht (1979 – 1991)......................................... 11 3.4. Období 4. – Od Maastrichtu po euro a eurozónu ( 1991 – 1999) ................................. 11 4. Přijetí eura ............................................................................................................................ 13 4.1. Průběh zavedení eura..................................................................................................... 13 4.2. Kurz převodu koruny na euro........................................................................................ 13 4.3. Euromince ..................................................................................................................... 13 5. Euro na Slovensku................................................................................................................ 15 6. Vnímání eura dalšími členskými zeměmi EU..................................................................... 18 6.1. Bulharsko ...................................................................................................................... 18 6.2. Estonsko ........................................................................................................................ 18 6.3. Litva .............................................................................................................................. 19 6.4. Lotyšsko ........................................................................................................................ 19 6.5. Maďarsko ...................................................................................................................... 20 6.6. Polsko ............................................................................................................................ 20 6.7. Rumunsko...................................................................................................................... 21 6.8. Švédsko ......................................................................................................................... 21 7. Politické a ekonomické důvody zavedení jednotné měny.................................................... 23 7.1. Důvody politické ........................................................................................................... 23 7.1.1. Jednotná a národní strana euromincí ..................................................................... 23 7.1.2. Jednotný zápis a výslovnost „euro“ ..................................................................... 24 7.1.3. Užívání centových mincí....................................................................................... 24 7.2. Důvody ekonomické .................................................................................................... 24 7.2.1. Země mimo EU, platící eurem .............................................................................. 25 7.2.2. Význam eura pro ČR v období finanční krize ...................................................... 25 8. Zamyšlení ............................................................................................................................. 26 8.1. Proč je užitečná velká měnová oblast ........................................................................... 26 8.2. Politika .......................................................................................................................... 26 8.3. Má to smysl? ................................................................................................................. 26 9. Závěr..................................................................................................................................... 28 10. Použité prameny................................................................................................................. 29
5
1. Úvod Zavedení jednotné měny provází velké množství otázek. Euro by mělo být v budoucnu měnou všech států Evropské unie. Proč je ale ve skutečnosti důležité jednotnou měnu přijmout? Kvůli důležitosti, výhodám či nevýhodám v oblasti politické nebo ekonomické? V každém státě Evropské unie a budoucím státě eurozóny jsou důležité mírně rozdílné oblasti, které zavedení eura ovlivní. V mé práci se tedy budu zabývat a pokusím se vyhodnotit, zda je zavedení eura důležité spíše v otázkách politických, či je hlavně ekonomicky výhodné. V České republice fungují jak webové stránky o zavedení eura, tak již byly vydány i mnohé publikace. Kdo se o danou problematiku zajímá více, ocení informace např.: v Národním plánu zavedení eura v České republice, vydaném národní koordinační skupinou pro zavedení eura v České republice.Technické informace, přesné statistiky a ekonomické ukazatele týkajících se přijetí eura je možné najít na stránkách národních bank, jak České republiky, tak ostatních států. Po zmínění základních informací o euru a historických souvislostí je práce psána ze tří pohledů. Jsou to: přijetí eura na Slovensku, vnímání eura dalšími členskými zeměmi, které se euro teprve chystají přijímat a srovnávání s ostatními státy. V průběhu celé práce také srovnávám a hodnotím, jak je euro vnímáno Českou republikou. Práci zakončím shrnutím politických a ekonomických důvodů spolu s jejich problematikami, na základě kterých se rozhodnu, o jaký projekt se spíše jedná. Ať už se tedy přikloním k jakémukoli závěru, doufám, že Vás moje práce zaujme, načerpáte z ní mnoho potřebných informací a uděláte si o dané problematice vlastní, ucelený názor.
6
2. Základní informace o euru 2.1. Euro Od počátku evropské integrace v roce 1951 ( podepsání smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli)1 se členské státy soustředily na budování společného trhu pro potřeby obchodu. Postupem času však bylo jasné, že na další růst a rozvoj vnitřního trhu je potřebná užší hospodářská a měnová spolupráce. Roku 1991 proto členské státy schválily Smlouvu o Evropské unii (Maastrichtská smlouva). Byla podepsána roku 1992 a vzešla v platnost roku 1993. V této smlouvě se mimo jiné dohodli také na tom, že Evropa bude mít silnou a stabilní společnou měnu pro 21. století. V květnu 1998 bylo přijato rozhodnutí, které státy přijmou euro jako první. Do oběhu bylo euro ve fyzické podobě zavedeno 1. ledna 2002. První státy, které euro zavedly byly: Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko, a Řecko( Řecko mělo problém s plněním maastrichtských konvergenčních kritérií, která byla splněna takřka na poslední chvíli, a proto bylo rozhodnuto o jeho přijetí později) . Slovinsko euro zavedlo roku 2007 a další, v roce 2008 byly Kypr a Malta. K 1. lednu 2009 euro přijalo také Slovensko. Euro je jedním z nejsilnějších hmatatelných symbolů společné identity a sdílených hodnot Evropy, evropských národů a samotných Evropanů2.
2.2. Členství v Hospodářské a měnové unii Hospodářská a měnová unie (dále jen HMU) je proces, kterým dochází k harmonizaci hospodářských a měnových politik členských států Unie s výhledem na zavedení jednotné měny eura. Je to integrační stádium, jehož „projevem“ je právě euro. Nezávislé státy mohou do různé míry integrovat svá hospodářství, aby dosáhly výhod jako např.: vyšší vnitřní efektivnosti svých hospodářství a vyšší odolnosti vůči vnějším událostem.3 Kroky k hospodářské integraci: 1. Oblast preferenčního chodu (snížené celní tarify mezi určitými zeměmi) 2. Oblast volného obchodu (bez interních tarifů pro některé, či všechny účastnické státy) 3. Celní unie (stejné vnější celní sazebníky a společná obchodní politika) 4. Společný trh (společné předpisy pro výrobky a volný pohyb zboží, kapitálu, pracovních sil a služeb) 5. Hospodářská a měnová unie (jednotná trh s jednotnou měnou a měnovou politikou) 6. Úplná hospodářská integrace (vše výše uvedené spolu s fiskální, rozpočtovou politikou a dalšími hospodářskými politikami) Dnes se evropská hospodářská integrace nachází v 5. fázi tohoto modelu. 1
Roku 1957 byly podepsány smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii, tento rok byl uváděn např.: při. oslavách 50 let existence EU v roce 2007 2 Európska komisia na Slovensku 2007 3 Brožura Evropské komise Cesta k Euru, informace ze strany 1
7
Česká republika se automaticky účastní třetí fáze HMU, ale jako země, na kterou se vztahuje přechodná výjimka pro zavedení eura. Vedle zemí s touto výjimkou existují ještě členské státy, které si dohodly výjimku trvalou, tzv. opt-out podmínku, pro zavedení jednotné měny, což je případ Velké Británie a Dánska. Velká Británie vyhodnotila, že používání eura je pro ni ekonomicky nevýhodné a v Dánsku odmítli používání eura občané v referendech. Švédsko v podstatě od počátku nenaplňuje svůj závazek přijmout euro. Tento postoj podpořil i výsledek referenda, které přijetí eura odmítlo. Švédsko je v podobné právní pozici jako ČR a ze smlouvy vyplývá závazek přijmout euro, avšak není specifikováno, kdy přesně by se to mělo stát.Opt-out podmínku však nově vstupující země do EU nemohly využít. Stupeň hospodářské integrace se v různých částech Evropské unie liší. Všechny státy EU jsou součástí HMU, a tvoří společný trh, známý jako jednotný vnitřní trh4.Všichni členové vzájemně koordinují vytváření svých hospodářských politik tak, aby podpořily cíle HMU.
2.3. Členství v eurozóně Euro je nyní společnou měnou v 16 členských státech EU, které spolu tvoří eurozónu. Eurozóna je geografická oblast zemí Evropské unie, jejichž měnou je euro. Eurozóna vznikla v lednu 1999, kdy Evropská centrální banka převzala od národních bank jedenácti členských států EU kompetenci provádět měnovou politiku. V roce 2001 vstoupilo do eurozóny Řecko, od roku 2007 je členským státem Slovinsko a od roku 2008 Kypr a Malta a od 1.ledna 2009 také Slovensko. Podmínkou vstupu do eurozóny pro všech šestnáct zemí bylo splnění konvergenčních kritérií. Tato kritéria platí i pro další členské státy Evropské unie, které se na přijetí eura teprve připravují. Splnění těchto kritérií však nezaručuje úspěšné členství v měnové unii. Maastrichtská konvergenční kritéria: 1. Deficit veřejného rozpočtu nesmí převýšit 3 % HDP v tržních cenách . 2. Hrubý veřejný dluh nepřekročí 60 % HDP v tržních cenách. 3. Průměrná míra inflace nesmí za poslední rok převýšit o více než 1,5 % průměrnou míru inflace členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. 4. Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí za poslední rok převýšit o více než 2 % průměrnou úrokovou sazbu členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. 5. Minimálně dvouletá účast v kurzovém mechanismu ERM II5 bez značného napětí a devalvace6. Česká republika nesplňuje a zatím ani nemůže splňovat kritérium kursové, protože se neúčastní kursového mechanismu ERMII (viz. pátý bod) a kritérium stabilní cenové hladiny (viz. třetí bod) , kde překračuje referenční hodnotu průměrné míry inflace tří zemí EU s nejlepší cenovou stabilitou +1,5 %. Splnění těchto kritérií je nezbytným předpokladem k přijetí eura a sbližování ekonomické úrovně mezi zeměmi EU. S deficitem veřejného rozpočtu a vládního dluhu to prozatím vypadá takhle: 4
Jednotný vnitřní trh je celní unie se společnými politikami ohledně svobody kapitálu, zboží, pracovních sil a služeb Je podobný trhu společnému, ale klade větší důraz na odstranění překážek obchodu, jako technické normy a daně. EU byla nejdříve trhem společným, ale Maastrichtskou smlouvou v roce 1992 se z ní stal trh jednotný. 5 Kurzovný mechanismus ERM II je mechanismus fixních směnných kurzů, kterého se musí každá země usilující o vstup do eurozóny účastnit minimálně 2 roky před hodnocením konvergence. 6 Devalvace je pokles úředně stanoveného měnového kurzu vůči ostatním v systému fixních kurzů
8
Tabulka 1: Notifikace vládního deficitu a dluhu
Říjen 2008
Zdroj: Český statistický úřad
9
3. Euro z historického hlediska, jaký byl prvotní důvod jeho zavedení? Projekt společné evropské měny byl opakujícím se přáním evropských národů už od konce druhé světové války, protože sliboval prostředí pro vyšší růst a zaměstnanost. V cestě ovšem stály různé politické a hospodářské překážky, např. hospodářská ropná krize v 70. letech. Druhá polovina 20. století nicméně přinesla trvalou snahu členských zemí o hlubší hospodářskou spolupráci jako prostředek pro posílení vzájemných společenských vazeb a ochrany společného trhu. Graf:1
Zdroj: Vlastní zpracování
3.1. Období 1. - Od Římské smlouvy po Wernerovu zprávu (1957 – 1970) Poválečná mezinárodní měnová situace v Evropě, Severní Americe a Japonsku byla řešena tzv. Brettonwoodským systémem, který udržoval stabilitu měny použitím zlata a amerického dolaru jako převládajícího měnového standardu. Roku 1957 byly v Římě podepsány Římské smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) a Euratomu – Evropského společenství. Zatímco Euratom se věnoval pouze jednomu odvětví, tedy mírovému využití atomové energie, cílem EHS bylo dosáhnout hospodářského vývoje ve všech odvětvích, čímž by byl zajištěn růst životní úrovně obyvatelstva. Prostředkem jak toho dosáhnout byl tzv. společný trh. Autoři tedy předpokládali, že stabilní měny zůstanou a konstrukce Evropy by mohla být založena na dosažení celní unie a společného trhu, který by umožnil volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. V letech 1968-1969 hrozila nová éra měnové nestability, způsobená revalvací7 německé marky a devalvací francouzského franku.To ohrozilo společný systém cen. V této znepokojující situaci usilovalo společenství o vytyčení nových cílů pro příští desetiletí.Barreho plán z roku 1969 navrhoval větší hospodářskou koordinaci a HMU se na summitu v Haagu 1969 stala reálným cílem. Představitelé evropských zemí založili pracovní skupinu pod vedením tehdejšího ministerského předsedy Lucemburska, Pierra Wernera, která měla pracovat na způsobu dosažení HMU. V roce 1970 podala Wernerova skupina konečnou zprávu, jejíž cílem měly být konvertibilní (směnitelné) měny, volný pohyb kapitálu a pevně stanovené směnné kurzy – případně jednotná měna. 7
Přehodnocení, zhodnocení či zvýšení směnného kurzu měny
10
3.2. Období 2. – Od Wernerovy zprávy po Evropský měnový systém (1970 – 1979) V roce 1971 se členské státy (Belgie, Francie, Itálie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemí, Irsko, Velká Británie a Německo) dohodly na vytvoření HMU. Důležitým krokem bylo ověření koncepce směnných kurzů. Wernerova zpráva považovala pevné kurzy vůči dolaru za dané, proto, když USA uvolnily kurz dolaru, objevila se další vlna tržní nestability v měnové oblasti. Roku 1972 vytvořily členské státy k nápravě uskupení pod názvem „had v tunelu“, pro udržení fluktuací8 měn (had) v úzkém rozpětí vůči dolaru (tunel). Šlo tu o to, že evropské země si stanovily vzájemné pásmo pohybu kurzu (fluktuační pásmo – pásmo povoleného pohybu kurzu od střední hodnoty – centrální parity, směrem nahoru a dolů) užší, než bylo povolené fluktuační pásmo k dolaru. Během dvou let kvůli ropné krizi ztratil mnoho složek a zůstala jen zóna německé marky (Německo, Dánsko, Benelux). V roce 1977 byl proto předložen nový návrh HMU tehdejším předsedou Evropské komise Royem Jenkinsem. Byl přijat roku 1979 jako Evropský měnový systém (EMS), systém pro stabilizaci směnných kurzů,s účastí všech členských zemí kromě Spojeného království.
3.3. Období 3. – Od začátku EMS po Maastricht (1979 – 1991) V rámci EMS byly fluktuace měn kontrolovány a omezovány mechanismem směnných kurzů (ERM), prostřednictvím kterého se členové EMS rozhodli udržovat kurzy svých měn v úzkém rozpětí vůči sobě navzájem. Přestože primárním cílem EMS bylo omezení nestability směnných kurzů, která byla považována za škodlivou pro obchod, investice a mezinárodní růst, bylo jasné, že prioritou se musí stát regulace a omezování inflace. EMS byl mnohokrát dolaďován, ale během jednání o Maastrichtské smlouvě 1990-1991 se ukázal jako úspěšný. To vytvořilo povzbudivé podmínky k vytvoření HMU a cenné zkušenosti získané centrálními bankami daných zemí. Výbor pro studium hospodářské a měnové unie v čele s tehdejším předsedou Jacquesem Delorsem podal roku 1989 zprávu, která definovala cíl měnové unie jako úplnou liberalizaci pohybu kapitálu, integraci finančních trhů, směnitelnost měn , fixaci směnných kurzů a možnou jednotnou měnu. Roku 1991 byla v nizozemském Maastrichtu dojednána hlavami států nebo předsedy vlád smlouva o Evropské unii. Bylo zde rozhodnuto, že Evropa bude mít silnou a stabilní jednotnou měnu do konce století. Maastrichtská smlouva také změnila název z Evropského společenství na Evropskou unii. Byla vytvořena Maastrichtská kritéria konvergence, aby zajistila, že ekonomika státu bude dostatečně připravena na přijetí jednotné měny.
3.4. Období 4. – Od Maastrichtu po euro a eurozónu ( 1991 – 1999) Před zavedením jednotné měny bylo třeba velkého množství přípravných činností. V letech 1994-1998 dosáhly členské státy výrazného pokroku ve sbližování hospodářských politik podnikly kroky k dodržování maastrichtských kritérií. Roku 1994 byl ve Frankfurtu založen Evropský měnový institut (EMI), předchůdce Evropské centrální banky (ECB) a začal koordinovat měnovou politiku mezi národními centrálními 8
Náhodné kolísání či pohyb hodnoty měny
11
bankami. Roku 1995 se Evropská rada na zasedání v Madridu dohodla na názvu nové měny – euro a vytvořila scénář přechodu na jednotnou měnu. Roku 1996 představil EMI vítězné návrhy eurobankovek. Ty jsou společné pro všechny země, mince, které krátce na to následovaly, mají jednu stranu společnou a druhou národní. Roku 1997 v Amsterodamu Evropská rada schválila pravidla Paktu stability a růstu, který má za cíl zajistit rozpočtovou kázeň v rámci HMU. Roku 1998 splnilo prvních 11 zemí kritéria konvergence a vytvořily tak první vlnu zemí, které přijaly euro.
12
4. Přijetí eura K problematice přijetí eura se budu více zmiňovat v politických a ekonomických důvodech níže, proto bych nyní ráda zmínila, jak by měl takový přechod na euro v České republice probíhat.
4.1. Průběh zavedení eura Euro bude v České republice zavedeno variantou jednorázového přechodu (tzv. velkého třesku). Znamená to, že během jediného okamžiku se euro začne používat jak v hotovostní tak i bezhotovostní formě. Doba duální cirkulace, kdy vedle sebe budou obíhat koruny i eura bude v tomto případě relativně krátká, několik týdnů (ze strany EU je sice stanoveno, že může trvat až 6 měsíců, ale už současní členové eurozóny se v době zavedení eura dohodli, že tato doba bude trvat max. 2 měsíce). Existují i další scénáře zavedení eura, varianta jednorázového přechodu je však už obecnou a ověřenou metodou. Osvědčila se při zavádění eura ve Slovinsko, na Kypru, Maltě i Slovensku.
4.2. Kurz převodu koruny na euro Fixní kurz, resp. přepočítací koeficient, bude stanoven zhruba půl roku před zavedení eura, a to poté co Česká republika požádá radu EU o zrušení výjimky na zavedení eura. Tento přepočítací koeficient bude závazný a neměnný, a v tuto chvíli není možné jej předjímat. Vyhlásí ho Rada EU ve složení zemí, které zavedly euro a ČR, po předchozí konzultaci s Evropskou centrální bankou. Konečnou výši kurzu by si ČR měla stanovit sama, ale bude záležet zejména na předchozím vývoji výše kurzu Kč, který bude 2 roky před zavedením eura fungovat v systému měnových kurzů ERM II (Tento kurz si nemůžeme přesně určit, např. Slovensko chtělo přijímat euro v poměru 30SKK/EUR pro lepší přepočítávání, nakonec budou přijímat euro v poměru 30,126 SKK/EUR. Rozhodli o tom v Bruselu ministři financí EU.)
4.3. Euromince České euromince, stejně jako mince všech zemí, které zavedly euro, budou mít jednu stranu identickou se všemi mincemi zemí eurozóny – to je tzv. evropská strana, na které je uvedena hodnota v eurech resp. centech a evropský symbol. Problematiku národní strany euromincí bude diskutovat Česká národní banka a rozhodne o mechanismu výběru. Například na Slovensku sehrála důležitou úlohu při výběru národního motivu veřejnost, která měla možnost svými hlasy rozhodnout o favoritech. Poslední slovo má však vždy centrální banka dané země.
13
Graf 2:
Zdroj: MF ČR Obrázek 1:
Zdroj: www. zavedenieura.cz
14
5. Euro na Slovensku Zavedení eura na Slovensku je realitou. Na přelomu jara a léta roku 2008 přijaly evropské instituce všechna klíčová politická i technická rozhodnutí, jejichž společný závěr je možný shrnout do jedné věty: Slovensko vstoupilo do eurozóny 1. ledna 2009 s konverzním kurzem 30,1260 slovenských korun za euro. Slovensko na své cestě do eurozóny prokázalo, že kromě ekonomických předpokladů jsou důležitá i politická rozhodnutí. Ačkoliv se jedná o méně rozvinutou zemi než ČR, která je také méně podobná ekonomice eurozóny, reformní elán a jasný cíl, v podobě přijetí eura se podařil. Výhodou České republiky může být alespoň skutečnost, že se může s několikaletým odstupem poučit ze slovenských zkušeností s procesem nahrazení koruny společnou evropskou měnou.9 Tabulka 2: Srovnání plnění maastrichtských kritérií v České republice a na Slovensku: Plnění maastrichtských kritérií referenční hodnota
Slovensko
ČR
cenové kritérium
3,2 %
2,2 %
4,4 %
úrokové kritérium
6,5 %
4,5 %
4,5 %
kursové kritérium
kurs. Mechanismus ERMII
plní
neplní
kr. veřejného rozpočtu
-3,0 %
-2,2 %
-1,6 %
kr. veřejného dluhu
60,0 %
29,4 %
28,7 %
Zdroj: www.businessinfo.cz Můžeme říci, že ačkoliv měla Česká republika jak lepší předpoklady k úspěšnému přijetí eura, tak bližší ekonomickou úroveň vzhledem k ostatním státům eurozóny než Slovensko, není ani moc překvapivé, že Slovensko přijalo euro už nyní. I když Slovensko zatím jako jediné z deseti členských zemí EU, které zatím nejsou součástí eurozóny (mezi dalších devět patří Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko) splnilo maastrichtská kritéria, bylo doporučeno Evropskou komisí jako dostatečně připravené k přijetí eura a od 1.ledna je euro již v oběhu, stále jim to nezaručuje stoprocentní úspěšnost. Slovensko bylo však už od počátku členství v EU podstatně optimističtější k přijetí eura než ČR. Dokazuje to nejen brzký vstup do kursovního mechanismu ERM II, a to hned následující rok po vstupu do EU, ale také kladný přístup slovenské veřejnosti. I přesto, že Slovensko splňovalo všechna konvergenční kritéria, některá dokonce se značnou rezervou, panovaly tu určité obavy z velmi rychlého a výrazného posilování slovenské koruny. Ta se od roku 2005 dostala z původních 38,4550 SKK/EUR až na konverzní kurs 30,1260 SKK/EUR. Posilování slovenské koruny se projevilo v tlumení inflačních tlaků v zemi, což však v okamžiku přijetí eura už není možné, a dá se tudíž přepokládat zvýšený nárůst inflace. Obavy z růstu inflace po vstupu do eurozóny byly příčinou odmítnutí přijetí 9
Informace v tomto odstavci a tabulka z portálu BusinesInfo.cz.
15
eura v Litvě. Pokud tenhle nárůst inflace po přijetí eura na Slovensku nastane, povede to nejspíš k velkému nárůstu cen.10 I když zavedení eura nebylo v rukou veřejnosti, na Slovensku s ním naprostá většina občanů souhlasila. Podle informací z listopadu 2008 se 40% Slováků domnívá, že se pro ně přijetím nic nezmění, 25% s ním naprosto souhlasí a považuje ho za přínosné, a jen zbylých 29% ho považuje jako nevýhodné.11 Určitě k tomu přispěla i velmi dobrá informovanost, o kterou se postarala slovenská vláda. Slováci považují přijetí eura za prestižní záležitost, je pro ně důležitá spíše politická stránka věci. Slovákům jde především o silnější integraci v rámci EU, a zatímco v České republice se budou občané těžko loučit s českou korunou jako s jedním ze symbolů národní identity, Slováci se na euro v hmotné podobě těšili, a věří, že s přijetím eura se budou „cítit Evropany“ mnohem více než doposud. Euro považují za silnější, stabilnější a jistější měnu než je slovenská koruna.12 Od eura očekávají politický vzestup, také tedy o krok napřed před Českou republiku. Z hlediska ekonomického je pro ně důležité usnadnění cestování, podnikání a mezinárodního obchodu, následně pak také možné zvyšování životní úrovně. Paradoxně jsou připraveni i na nárůst cen. Informace z listopadu 2008 uvádějí, že se ceny nejčastěji kupovaných výrobků a služeb zvýšily podle subjektivního názoru obyvatel v průměru o 2,6%, více sledovaných indikátorů o pohybu cen však dosáhlo za toto období nejpříznivějších hodnot.13 Zjednodušeně tedy můžeme říci, že Slováci nepřijali euro jako politický závazek, ale jako prestižní politickou událost, která s sebou snad ponese i ekonomické výhody. Rozdílný přístup české a slovenské veřejnosti k přijetí eura je vidět v následující tabulce, která v procentech znázorňuje počet obyvatel souhlasících či nesouhlasících s daným výrokem. Tabulka 3: Slovensko Ano Ne Posílení pozice Evropy ve světě 68 20 Zajištění stability cen 55 28 Zlepšení růstu a zaměstnanosti 40 41 Zdravější veřejné finance 43 30 Zajištění nižších úroků a nižších dluhových poplatků 35 31
Česká republika Ano Ne 50 35 35 45 21 58 28 44 20 49
Zdroj: ing. Petra Černíková pro práci Bude mít Slovensko příští rok euro? A co z brzkého přijetí eura na Slovensku vyplývá pro ČR? Názory na přijetí eura se různí, v tomto případě neplatí, že čím dříve, tím lépe. Pro nás může být v oddáleném vstupu do eurozóny pozitivním aspektem, že budeme mít dost času k vyladění české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Můžeme se tedy vynasnažit předejít negativním dopadům, jako například růstu inflace. A kdo jiný by nám mohl být lepším příkladem, na kterém se vlastně inspirujeme tím co se povede, a naopak budeme mít možnost vyvarovat se toho, v čem vznikne problém, než právě Slovensko, které je nám v podstatě 10
Informace v tomto odstavci z článku Bude mít Slovensko příští rok euro I.?-Slovenská koruna změnila paritu, Bude se opakovat případ Litvy?, Petra Černíková 11 Štatistický úrad Slovenskej republiky, odkaz v použitých pramenech (pozn. 11,12,13) 12 Štatistický úrad Slovenskej republiky 13 Štatistický úrad Slovenskej republiky
16
nejvíce podobné? V případě Slovenska se tedy jedná spíše o politický úspěch, pro nás je nyní důležité sledovat, jak se s ním Slováci vypořádají a jak tento přechod bude probíhat, abychom v případě přijetí eura u nás byli připraveni co nejlépe.
17
6. Vnímání eura dalšími členskými zeměmi EU Aneb vnímají nové členské země EU, které nyní budou euro přijímat, tento projekt jako ekonomicky výhodný či pouze jako určitý politický závazek? O které země (s výjimkou ČR) se jedná? • • • • • • • •
Bulharsko Estonsko Litva Lotyšsko Maďarsko Polsko Rumunsko Švédsko
6.1. Bulharsko Bulharsko si klade za cíl co nejrychlejší vstup do eurozóny. S Evropskou centrální bankou vedlo spor o to, jak by mělo být v bulharštině psáno slovo „euro“. Zatímco ECB trvala na zachování jednotné výslovnosti názvu společné měny, Bulharsko prosazovalo právo na dodržení svých jazykových pravidel a výslovnosti „evro" (v cyrilici psáno EBRO) a ve sporu zvítězilo. Kladné řešení tohoto problému pro Bulharsko ukazuje na jeho stoupající politickou důležitost. Termín pro zavedení eura zatím nebyl stanoven. Problémem je inflace, zato veřejné finance vykazují rozpočtový přebytek a dluh klesá. Bulharsko není členem ERM II. Úrokové sazby plní maastrichtské kritérium. Požadavky eurozóny však nesplňuje bulharská legislativa týkající se nezávislosti centrální banky a právní integrace do Eurosystému.14 Bulharsko se navíc stalo členskou zemí EU teprve 1.1.2007 a patří k nejchudším státům. Kritika padá na Bulharsko především kvůli rozsáhlé korupci, organizovanému zločinu a přístupu k menšinám. U Bulharska je problém nejen v neplnění maastrichtských kritérií, ale také v nedostatečném plnění některých stanovených podmínek již při vstupu do EU. Přičteme-li k tomu ještě ne zcela uspokojivou ekonomickou situaci a také např. to, že je zde většina obyvatel zaměstnána v zemědělství, vyplývá nám, že Bulharsko skutečně ještě není k závazku v podobě přijetí eura připraveno.
6.2. Estonsko Největším problémem Estonska je inflace, která mu zabránila v plánovaném přijetí eura již v roce 2007. Další termínem bylo 1.1. 2008, ale ani do tohoto data se Estonsku nepodařilo splnit všechna kritéria. Veřejné rozpočty jsou v přebytku a veřejný dluh klesá. Estonská koruna je od 28. června 2004 součástí ERM II, návrh estonských euromincí, které zatím nevešly v platnost, mělo Estonsko připravený již k roku 2007. Zákon o měně a zákon o bezpečnosti estonské koruny nesplňují veškeré požadavky týkající se právní integrace do 14
Eurosystému je název pro institucionální rámec eurozóny. Je složen z Evropské centrální banky a z národních centrálních bank těch zemí, které zavedly euro. Odpovídá za provádění měnové politiky v eurozóně.
18
Eurosystému. Ostatní kriteria pro přijetí eura, jako jsou rozpočtový deficit, veřejné dluhy či úrokové sazby Estonsko splňuje, přesto zatím nebylo stanoveno datum přijetí eura. Spekuluje se o roce 2011. V EU patří mezi státy, které z Evropského rozpočtu dostávají více peněz, než do něj dávají, členství je pro ně zatím ekonomicky výhodné. Estonská ekonomika je úzce propojena s finskou a švédskou ekonomikou, čímž je podstatně blíže ekonomice EU. Nadpoloviční většina obyvatel vnímá budoucí přijetí eura kladně, obávají se však nárůstu cen. Estonsko je pro realizaci politických a ekonomických reforem v kandidátských zemích, členství v EU a v budoucnu v eurozóně pro ně znamená stabilitu a blahobyt, a zatím jim přineslo hlavně ekonomické výhody.
6.3. Litva Členství v eurozóně je jedním z hlavních cílů litevské evropské politiky. Litva se chtěla stát členem eurozóny ve stejnou dobu jako Slovinsko, 16.5.2006 však Evropská komise ve svém posudku došla k závěru, že Litva neplní inflační kritérium (překračovala referenční hodnotu o pouhého 0,1 procentního bodu!), a proto na přijmutí eura není připravená. V současnosti nadále platí, že jediným neplněným kritériem je inflační, a termín zavedení eura se posunul za rok 2010. (Veřejné mínění však euru příliš nakloněno není, podpora 47,7 % v roce 2004 klesla na 39,2 % v roce 2006.) Litevský litas je od 28.6.2004 členem ERM II. Pro Litvu bylo přijetí eura hlavně politickou záležitostí. Jako postsovětská země se snaží co nejrychleji začlenit mezi vyspělejší evropské státy a vítá vše, co ji posunuje blíže do Evropy. Jako první země bývalé SSSR vyhlásila samostatnost, jako první například schválila unijní ústavu. Je však paradoxem, že ačkoli by litevští politici udělali pro přijetí eura téměř cokoliv, obyvatelé již tak optimističtí nejsou, obávají se hlavně nárůstu cen. Další studenou sprchou pro Litvu bylo, když Unie odsouhlasila, že první pád jednotného čísla společné měny zní všude „euro“. Litevci žádali o výjimku, protože v litevštině se euro řekne „eura“ a litevské „euro“ znamená druhý pád. Neuspěli, tento termín budou moci používat pouze mezi sebou, mnoho vět tak ztratí svůj smysl. Není pochyb, že otázka výslovnosti či psaní názvu „euro“ je politickou záležitostí. Jak třeba vysvětlit, že Bulharsku, státu očividně méně vyspělému než Litva, který navíc vstoupil do EU později, bylo privilegium vlastního zápisu a výslovnosti umožněno?
6.4. Lotyšsko Stejně jako ostatní pobaltské státy i Lotyšsko se snaží o brzké přijetí eura. Od 2.5.2005 je lotyšský lat pevně navázán na euro v rámci ERM II., rozpočet je vyrovnaný, veřejný dluh klesá a dlouhodobé úrokové sazby také splňují Maastrichtské kritérium. Momentálně však Lotyšsko bojuje s vysokou inflací a lotyšská legislativa nesplňuje veškeré požadavky týkající se nezávislosti centrální banky a právní integrace do Eurosystému. Lotyšsko se v mnohém podobá Litvě. Lotyšsko chtělo přijmout euro již v roce 2008, což nemohli uskutečnit také kvůli neplnění inflačního kritéria. I když se vláda podobně jako v Litvě snaží z politických důvodů přijmout euro co nejdříve, lidé jsou zde snad ještě skeptičtější a veřejná podpora přijetí eura stále klesá. Dalším problémem je taktéž psaní a výslovnost názvu měny „euro“. Lotyšská vláda by dala přednost národní variantě názvu eura.
19
Důvodem je skutečnost, že v lotyšském jazyce se nepoužívá dvojhláska „eu“. Veškeré oficiální překlady dokumentů tak používají pro společnou evropskou měnu název „eiro“. „Samozřejmě tento problém, týkající se více zemí, představuje velmi důležitou otázku, která ohrožuje základní hodnoty EU, jako je rovnost a identita.“15 Z členských zemích výjimku získalo Řecko a nyní také Bulharsko, a to sice díky odlišné abecedě, ale i přesto tohle rozhodnutí není odmítnutým státům příliš po chuti. I v Lotyšsku bude muset být euro nazýváno tak, jak je oficiálně určeno.
6.5. Maďarsko Ačkoli Maďarsko chtělo být původně jednou z prvních nových členských zemí, které přijmou euro, nyní se jeho vstup odhaduje nejdříve na rok 2014. Má problémy s inflací, ale také výrazný rozpočtový schodek a rostoucí veřejný dluh. Maďarský forint zatím není v ERM II a vůči euru vykazuje značnou volatilitu16. Maastrichtské kritérium přesahuje i průměrná úroveň dlouhodobých úrokových sazeb a ani maďarská legislativa nesplňuje veškeré požadavky týkající se nezávislosti centrální banky a právní integrace do Eurosystému. Maďarsko tvoří spolu s Českou republikou, Polskem a Slovenskem alianci pod názvem Visegrádská skupina, někdy také Visegrádská čtyřka (V4). Všechny tyto země se profilují velmi proevropsky, tedy v zásadě podporují další prohlubování evropského integračního procesu jak v rovině ekonomické, tak v rovině politické. Tato integrace má historické kořeny, státy V4 byly vždy součástí jedné civilizace sdílející kulturní a intelektuální hodnoty a společné kořeny náboženských tradic, což si přejí zachovat a dále posilovat. V Maďarsku je euro poměrně dost podporováno jak veřejností, tak vládou. Maďarsko bylo po Litvě hned druhou zemí, která ratifikovala unijní ústavu. Maďarsko se nachází v blízkosti méně vyspělých států jako Ukrajina, Moldávie, Rumunsko a Bělorusko, proto byli v otázce přijetí eura tak ambiciózní a snažili a co nejbližší přiblížení své ekonomické úrovně a politického významu vyspělejším členským státům. Také díky dopadům současné finanční krize si zde ekonomická situace vyžaduje další odklad. Maďarsko je jednou z nejvíce postižených zemí, doplatilo především na vysokou dvoucifernou spotřebu a růst úvěrů, nízkou míru úspor a nadměrné deficity platební bilance. Výsledkem je drastický propad HDP a značné rozdíly v prosperitě oproti zbylým 27 zemím EU. Je zřejmé, že členství v EU je stabilizující faktor, který však negarantuje rychlou ekonomickou prosperitu.
6.6. Polsko Polská vláda na svém jednání 28. října 2008 stanovila datum zavedení eura v Polsku. Premiér Donald Tusk oznámil, že Polsko vstoupí do eurozóny 1. ledna 2012. Polský premiér již na konci léta sdělil, že jeho vláda bude usilovat o co nejrychlejší přijetí eura. Po zmíněném jednání prohlásil při příležitosti vyhlášení oficiálního termínu zavedení eura, že současná finanční krize ho v tomto názoru ještě více utvrdila a podle jeho mínění „osud polského hospodářství se nebude rozehrávat v nejbližších dnech, ale perspektiva strategického bytí v eurozóně bude pro Polsko rozhodně bezpečnější“. 15
Prohlásila lotyšská ministryně školství Tatjana Koke, když lotyšská vláda v lednu 2006 schválila „eiro“ jako název společné evropské měny. S rozhodnutím ale nesouhlasila Evropská centrální banka, která jim jejich žádost o povolení vlastního názvu zamítla. 16
Volatilita je riziko akcií (ale nejen akcií) se obvykle vyjadřuje pomocí volatility. Volatilita je číslo, které udává „míru kolísavosti“ kursů obligací.
20
Ekonomové se shodují, že euro přinese Polsku vyšší stupeň stability, jelikož polský zlotý je silně ovlivňován spekulacemi na finančních trzích, které současná finanční krize vystupňovala. Po oznámení termínu zavedení eura kurz polského zlotého vůči euru posílil o 3,5 %. Nahrazení zlotého eurem je stejně jako v ostatních kandidátských státech vnímáno jako náročný technický proces. Polsko se na něj připravilo vydáním tzv.: „Cestovní mapy přijetí eura v Polsku“. Tento dokument stanoví nezbytná opatření v rámci příprav na přijetí společné evropské měny. Polská národní banka také již v roce 2004 vydala tzv.: zprávu o výdajích a výhodách polského přijetí eura. Tato zpráva obsahuje jak ekonomické výhody, tak politické otázky důležitosti přijetí eura. Současné průzkumy veřejného mínění ukazují, že 49 procent Poláků očekává zavedení eura v horizontu let 2011-2012 a 46 procent dotázaných se k přijetí eura staví kladně. Také polská vláda se staví k přijetí eura velmi realisticky. Hlavním důvodem je, že si uvědomují, že přijetí eura je pouze otázkou času a současná finanční krize jejich rozhodnutí pouze urychlila. Poláci považovali toto rozhodnutí za politicky strategické a bezpečné, zajišťující ekonomickou stabilitu. Podle nejnovějších informací však Polsko bude kvůli dopadům finanční krize možná muset datum přijetí dále odložit. Premiér Donald Tusk přiznal, že vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, plánovaný na polovinu roku, může být odložen, pokud to bude příliš riskantní.
6.7. Rumunsko Cílem rumunské vlády je co nejrychlejší přijetí eura. Ačkoliv Rumunsko ve srovnání s ostatními členskými státy ekonomicky zaostává, má momentálně již stanoven termín zavedení eura. Je jím rok 2014. Pokud jde o plnění konvergenčních kritérií, Rumunsko má problémy s inflací a příliš vysoké jsou také dlouhodobé úrokové sazby. Rumunský leu ještě není součástí ERM II a legislativa nesplňuje veškeré požadavky týkající se nezávislosti centrální banky a právní integrace do Eurosystému. Rozpočtový schodek a veřejný dluh jsou v rámci povolených mezí. Také cíle Rumunska ohledně přijetí eura jsou vzhledem k jeho ekonomické situaci velmi ambiciózní. Pokud by jsme měli srovnávat, je tu jistá podobnost s Bulharskem. Rumunsko je stát oproti ostatním členským státům EU chudý, politicky i ekonomicky nestabilní, vzhledem ke všem okolnostem byl zde i vstup do EU možná mírně předčasný. I když to vypadá, že by Rumunsko mohlo do roku 2014 splnit všechna konvergenční kritéria a alespoň částečně vyladit svoji ekonomiku, bude asi trvat mnohem déle než stoupne také jeho politický význam.
6.8. Švédsko Ačkoli Švédsko nebylo jednou ze zemí, které si v rámci vyjednávání o Maastrichtské smlouvě zajistily trvalou výjimku z povinnosti přijmout jednotnou měnu euro (šlo pouze o Dánsko a Velkou Británii), zatím se rozhodlo euro nepřijmout. Švédský parlament schválil deklaraci o švédské neúčasti na měnové unii již v roce 1997, dva roky před spuštěním eura jako společné evropské měny. Tato deklarace ponechala pro případnou budoucí diskuzi o euru otevřený prostor. 14. září 2003 Švédové v referendu euro 55,9 % hlasů odmítli, přičemž účast v referendu byla vysoká, přes 82 % oprávněných voličů. Průzkum veřejného mínění provedený těsně po referendu hledal příčiny záporného rozhodnutí. Voliči v referendu vyjádřili spíše svůj názor 21
na Evropskou unii jako takovou než na samotnou společnou měnu. Evropská unie podle nich rozhoduje o příliš mnoha oblastech. Pokud měli jmenovat důvody proti euru, patřily mezi ně silné pochyby o jeho výhodách a obavy ze zdražování. Většina Švédů však přesto věří, že dříve či později v Evropské měnové unii skončí. Švédsko má stejný status jako nové členské země - dočasnou výjimku, tzn. že se musí k eurozóně přidat, jakmile splní konvergenční kritéria. Tomu se však Švédsko z vlastní vůle šikovně vyhýbá záměrným neplněním konvergenčních kritérií. Hlavně se stále neúčastní systému ERM II a švédská legislativa nesplňuje veškeré požadavky týkající se nezávislosti centrální banky a právní integrace do Eurosystému. Ekonomicky by ale Švédsko bylo na euro připraveno už nyní, problémem je, že o výhodách vstupu do eurozóny pochybuje také vláda. Švédsko patří mezi země, které do EU více přispívají než z ní čerpají, navíc se jedná o jeden z bohatších států. Politický vliv Švédska je i nyní dostatečně vysoký. Nedá se říct, zda by se zde jednalo o politickou či ekonomickou záležitost, protože Švédsku na přijetí eura nezáleží ani z jednoho důvodu. Tabulka 4:
Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 5:17 Plnění konvergenčních kritérií kandidátských zemí 2008 ( kritéria neplněná)
Zdroj: Vlastní zpracování 17
Data v tabulce - Konvergenční zpráva květen 2008, Evropská komise (Eurostat) a ECB
22
7. Politické a ekonomické důvody zavedení jednotné měny 7.1. Důvody politické Nejvýraznějším a zároveň nejdůležitějším důvodem zavedení eura v ČR, který bychom mohli označit jako politický je, že ČR se už k jeho přijetí zavázala vstupem do Evropské unie. Dalšími důvody by mohlo být, že po vstupu do eurozóny by byla posílena vnější suverenita ČR. Nynější členské státy EU by k nám byly politicky otevřenější a byla by jak pro ně, tak i pro nás, výhodnější mezinárodní politická spolupráce. Zavedením eura bychom sice ztratili jeden symbol národní identity- českou korunu, ale stali bychom se součástí společenstva zemí, které je natolik politicky významné, že i pro nás by znamenalo větší politickou účast nejen v Evropě, ale snad i ve světě. 7.1.1. Jednotná a národní strana euromincí Na neformálním zasedání Rady ECOFIN18 v dubnu 1996 ve Veroně bylo rozhodnuto, že euromince budou mít jednu stranu evropskou a druhou národní. Za výběr národní strany mincí odpovídá každý členský stát samostatně. Jedinou povinností je zobrazit na národní straně evropský symbol tvořený kruhem dvanácti hvězd. Za výběr společné evropské strany odpovídá Evropská komise, která za tím účelem vypsala veřejnou soutěž. Motiv národní strany může být stejný pro všech osm mincí (v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1 € a 2 €), pro několik z nich nebo jiný i na každé nominální hodnotě mince. Při volbě národního motivu mají členské státy poměrně velkou svobodu, může jít o umělecká díla, architekturu, státní symboly, osoby nebo další typické znaky daného státu. Co by však mělo být stejné, je zápis hodnoty EURO a EUROCENT na všech mincích. Tenhle zápis by měl být stejný na národních stranách všech zemí, i když je možný zápis vlastní používanou abecedou v dané zemi. Není však možné zápis nahradit vlastním názvem. Což je opět případ Řecka: Obrázek 2:
Zdroj: www.wikipedia.cz Na každém centu má Řecko uvedeno název hodnoty místo slovem cent, slovem ΛEΠTA. Oficiálně by se takovýto zápis neměl vůbec vyskytovat, v případě Řecka je však jakoby přehlížen. Další maličkost, která ukazuje na politický význam. 18
ECOFIN je rada ministrů hospodářství a financí, je jednou z devíti formací Rady ministrů zemí EU
23
7.1.2. Jednotný zápis a výslovnost „euro“ O této taktéž politické problematice jsem se dříve již zmínila. Jediné státy, které zde mají výjimku jsou Řecko a Bulharsko. Tyto dva státy mají sice odlišnou abecedu, ale není stejně silným důvodem také budoucí nesmyslný význam v případě Litvy a zápis s v dané zemi nepoužívanou dvojhláskou v případě Lotyšska? Nebylo by politicky nejsprávnějším řešením umožnit výjimku buď všem nebo nikomu? Další maličkost, kde zcela nefunguje tzv. Jednota v rozmanitosti, motto Evropské unie. Kdybychom ji aplikovali na tuhle záležitost, pak pokud jednota, tak u všech stejná, pokud rozmanitost, tak povolená všem. 7.1.3. Užívání centových mincí Euromince mají 8 nominálních hodnot: 1 eurocent, 2 eurocenty, 5 eurocentů, 10 eurocentů, 20 eurocentů, 50 eurocentů, 1 euro a 2 eura. V rámci zachování všech pravidel používání jednotné měny by měly být všechny nominální hodnoty euromincí zachovány. Finsko a Nizozemsko mince v hodnotě 1 eurocent a 2 eurocenty nepoužívají, ale přesto ji razí. Jako důvod uvádějí, že manipulace s jedno a dvoucenty je pro ně příliš finančně náročná a žádali, aby byly používány pouze mince s nominální hodnotou od 5 centů výše. I když Nizozemsko nyní mince nejnižší nominální hodnoty téměř nepoužívá, nadále zůstávají oficiálním platidlem. Ve Finsku tyto mince také nejsou používány, taktéž je však dále razí a sběrateli jsou tyto drobné mince velmi ceněny. O tom, zda dále používat 1 a 2 centové mince se vedou diskuze také na Slovensku. Podle předsedy slovenské vlády Roberta Fica se tyto mince ukazují být spíše překážkou než užitečným platidlem.19
7.2. Důvody ekonomické Ekonomické důvody k zavedení eura jsou poměrně dobře známé. Začala bych tedy s tím, co nejvíce pocítí veřejnost. Budeme mít výrazně usnadněné cestování, nebude nutné si peníze stále měnit při každé cestě do zahraničí (v rámci EU, někdy euro akceptují i jiné evropské státy) za měnu daného státu. Při nákupech v zahraničí budeme mít možnost srovnání cen a lepší orientace bez složitého přepočítávání. Především podnikatelé, ale nejen oni, se nebudou muset obávat změn kurzu koruny vůči euru a zajišťovat se proti nim. Při platbách v euru nebude rozdíl mezi transakcemi doma a v zemích EU. Euro je důvěryhodnou světovou měnou kladně hodnocenou zahraničními investory. Pro Českou republiku by to mohlo znamenat zvýšení přílivu zahraničních investic, propojení finančních trhů,a tím i vytvoření nových pracovních míst20. Nižší úrokové sazby přinášejí nové možnosti pro mnoho lidí, kteří si půjčují peníze na investice v budoucnosti, a tak rozšiřují své výdaje. Pro celý stát by euro mělo znamenat snížení zadlužování a zdravější vedení státního rozpočtu, které by předcházelo zvýšené zátěži na obyvatele v budoucnosti. Obecně by pak zavedení eura v ČR mělo přispět k zvýšení důvěryhodnosti a stability české ekonomiky a v důsledku tak k jejímu vyššímu růstu a tedy rychlejšímu zvyšování životní úrovně občanů České republiky.21
19
Slovenský premiér Robert Fico v Národní radě Slovenska ve čtvrtek 12.2. při hodině otázek na členy vlády
20
Informace z Národního plánu zavedení eura v ČR vydaného Národní koordinační skupinou pro zavedení eura v ČR 2007 21 Národní informační webové stránky o zavedení eura, odkaz v použitých pramenech (pozn.21)
24
7.2.1. Země mimo EU, platící eurem Nejen ekonomickou, ale z části i politickou záležitostí je, proč se eurem platí také v některých zemích, které nejsou součástí eurozóny ani Evropské unie. Jedná se o: Černá Hora, Vatikán, Monako, Andorra, San Marino a Kosovo. Monako, San Marino, Andorra a Vatikán používají euro na základě dohod s Evropskou unií. Euro jako svou měnu zavedly s ohledem na existenci měnové unie s Francií (v případě Monaka), s Itálií (v případě San Marina a Vatikánu) a se Španělskem (v případě Andorry). Zanechání původních měn pouze na území takto malých států by bylo ekonomicky nemyslitelné. Tyto tři země mohou na základě dohod s EU vydávat omezené množství euromincí se svou vlastní rubovou národní stranou. V případě Černé Hory a Kosova došlo k tzv. spontánní euroizaci země. V praxi to znamená, že euro je masově užíváno všemi subjekty ekonomiky. Vzhledem k tomu že euro je měnou jiných zemí, taková země nemůže vydávat ani vlastní bankovky a mince v eurech, ani se jakýmkoli způsobem podílet na stanovování měnové politiky této měny. Tento stav není podporován ze strany institucí EU. Na druhé straně nelze používání eura mimo území současných států eurozóny zakázat. Jde však rozhodně o nestandardní a výjimečnou situaci.
7.2.2. Význam eura pro ČR v období finanční krize Příčiny finanční krize samozřejmě nezáleží na měně, ale používaná měna mohla zčásti ovlivnit její dopady. Je pravděpodobné, že finanční krize by se České republiky dotkla mnohem více, kdybychom již nyní byli v eurozóně. Nedá se však říct, že by nás koruna zachránila. Island má také svoji měnu, která se shodou okolností rovněž jmenuje koruna, přesto tento malý stát pocítil nejdrtivější dopady finanční krize. Irsko, které finanční krize taktéž velmi silně zasáhla, však platí eurem. Na vážnosti dopadu finanční krize v jednotlivých státech měly rozhodující vliv především jiné faktory, než používaná měna.Vnímání eura v období finanční krize se velmi liší. Zatímco čeští politici odkládají kvůli finanční krizi rozhodnutí o termínu přijetí eura v ČR, polská i maďarská vláda urychlují přípravy na vstup do eurozóny. Popularita eura stoupá i v Dánsku a Švédsku. Zaznívaly názory, že díky koruně se Česku finanční krize vyhýbala, respektive její dopady byly pouze omezené, jenže přímá spojitost krize s eurem by se hledala velmi těžko. Euro by nám přineslo určitou větší stabilitu, je to přece jenom světová měna, která je v poslední době stejně jako všechny světové měny volatilnější než dřív, ale v porovnání s českou korunou je míra volatility menší. S eurem byla závislost na evropském peněžním trhu bezprostřednější, a to by bylo znát. Je pravdou, že kolísání české koruny je v posledních měsících velmi vysoké, na druhou stranu tím, že máme samostatnou měnu, se volatilita, nebo prudké výkyvy na evropském bankovním trhu nepřenášejí plně do České republiky. V návaznosti na dopady světové finanční krize ČR zřejmě přestane plnit rozpočtové maastrichtské kritérium. Premiér Mirek Topolánek chce, aby se tato podmínka v době hospodářské krize zmírnila nebo aby byla vztažena k dalšímu kritériu, například k inflaci. Premiér již dříve řekl, že vláda oznámí termín vstupu do eurozóny 1.listopadu letošního roku. Kritérium požaduje udržení schodku veřejného rozpočtu pod hranicí tří procent výkonu ekonomiky. Zvyšování veřejného schodku se patrně nevyhnou ani další evropské státy. Kvůli dopadům světové hospodářské krize se jejich hospodářský růst zpomalí.22 22
Podrobnosti a přímý odkaz k tomuto vyjádření naleznete v použitých pramenech
25
8. Zamyšlení 8.1. Proč je užitečná velká měnová oblast Pokud nyní nebudeme brát v úvahu měnu jako znak státní suverenity, otázka by podle ekonoma Charlese Wyplosze mohla znít asi takhle: „Má hospodářsky opodstatněný smysl, že každá země disponuje svojí vlastní měnou?“ V této souvislosti se můžeme ptát dále například: „Nestačila by světu pouze jedna měna nebo mělo by mít každé město svoji vlastní měnu? Samozřejmě že ne.“ Velká měnová oblast je žádoucí, jednoduše proto, že čím více lidí měnu přijímá, tím více je užitečná. V tomto smyslu by měl svět prospěch ze zavedení pouze jedné měny, která by byla všude přijímána. Nebylo by třeba peníze směňovat, navíc vyhledání míst, kde je možné peníze směnit je někdy obtížné a také drahé. Peněžní zprostředkovatelé si nechávají zaplatit za služby a měnové kurzy kolísají. To je důvod, proč nejsou malé měnové oblasti – měna používána v malé oblasti není příliš užitečná. Velká měnová oblast je tedy vhodná, protože zvyšuje užitečnost peněz, ale má i nevýhody. Její rozmanitost je významná v mnoha ohledech, některé jsou ekonomické a některé politické. Rozmanitost je ale nákladná, protože společná měna vyžaduje jedinou centrální banku a jednotný měnový orgán není schopen reagovat na každou místní zvláštnost. Podle pana Wyplosze je klíčovým zájmen jednotné měny zajištění makroekonomické stability.23
8.2. Politika Podle kritérií optimální měnové oblasti (dále jen OCA)24 Evropa není zrovna optimální měnovou oblastí. Teorie OCA se snaží stanovit, v rámci jaké geografické oblasti je optimální nastolit jednotnou měnu. Klíčovým proniknutím do podstaty věci je to, že s velikostí roste užitečnost peněz, ale pokud se oblast stane příliš různorodou, náklady se zvyšují. Pan Wyplosz si zde položil otázku: „Proč se tedy představitelé evropských vlád a zástupci zemí, kteří se sešli v roce 1991 v Maastrichtu rozhodli vytvořit měnovou unii?“ Podle jeho názoru, který s ním sdílím je odpovědí politika. Ano, ve skutečnosti byly pro zavedení eura rozhodující politické faktory. Musím však zmínit, že političtí představitelé, kteří se dohodli na měnové unii, neuvažovali z hlediska teorie OCA. Jejich záměrem bylo postoupit o další krok dopředu k „daleko těsnější unii“, právě proto, že měna a státní suverenita jsou vzájemně propleteny. Základní silou pohánějící evropský integrační proces již od konce 40. let 20. století bylo vědomí, že spousta let válek musí skončit a řešením je ještě hlubší hospodářská integrace. Když by Evropané dosáhli stavu, kdy by byly hospodářské zájmy silně propleteny, nebudou existovat žádné důvody soutěžit spolu jinak než na svých trzích ku prospěchu všech.
8.3. Má to smysl? V mysli některých Evropanů mimo jiné euro znamená výzvu dominanci dolaru. Přání nahradit dolar je nepochybně taženo politickým sentimentem, ale co ekonomické přednosti? Když je mezinárodní obchod zúčtován v cizí měně importéři a exportéři čelí kursovnému riziku. Mezi 23
Makroekonomie se zabývá zkoumáním ekonomického systému jako celku, sleduje vztahy mezi agregátními veličinami jako například hrubý domácí produkt, agregátní nabídka (celková nabídka zboží a služeb v národní ekonomice v určitém časovém období), agregátní poptávka (úhrn výdajů všech subjektů – domácností, firem, subjektů, státu, dovozců…), inflace, nezaměstnanost, úroková míra a měnový kurz. 24
V angličtině OCA – optimum currency area, více informací o problematice OCA v knize Ekonomie evropské integrace; Baldwin R., Wyplosz Ch.; kapitola 16 - zde uvedena i další literatura
26
uskutečněním kontraktu a platbou uplyne až několik měsíců, v mezidobí se směnný kurz může měnit a to představuje riziko pro obchodníky. Americké firmy, které většinou uskutečňují mezinárodní transakce v dolarech, jsou tedy ve výhodě, neboť jim tyto náklady nevznikají. Euro učinilo jistý pokrok v zúčtování obchodu a emitování dluhopisů. Má potenciál v budoucnu soutěžit s americkým dolarem, který je první zahraniční měnou drženou jednotlivci, společnostmi a centrálními bankami, i měnou volenou pro mezinárodní obchod. Podmínku velikosti dnes již eurozóna splňuje a s příchodem nových členů se stále ještě zvyšuje. Je obvyklé porovnávat Evropu s USA a soudit, že Evropa zdaleka nedosahuje takového stupně integrace. Ale můžeme se ptát: Jak by fungovaly spojené státy americké dnes, kdyby si každý stát ponechal vlastní měnu, která existovala v 19. století?25 „Pokud se porozhlédneme po světě, nenajdeme žádný jiný příklad zemí, ochotných široce sdílet určité důležité součásti národní suverenity. Národní cítění ale stále existuje, jen již zcela nepřevládá, protože občané jsou ochotni vzdát se části své národní svrchovanosti ve snaze dosáhnout společných zájmů.“26
25
Inspirace v knize Ekonomie evropské integrace, kap. 19.4 Mezinárodní role eura, Richard Baldwin, Charles Wyplosz 26 Charles Wyplosz, kniha Ekonomie evropské integrace, str. 385
27
9. Závěr Závazek zavést jednotnou měnu byl součástí podmínek pro vstup nových členských zemí do EU. Aby se tak mohlo stát, členské státy musí splňovat maastrichtská konvergenční kritéria. Načasování procesu vedoucího ke splnění kritérií je však politickým rozhodnutím. Země s přechodnou výjimkou na zavedení eura jsou povinny usilovat o jeho zavedení v co nejbližším možném termínu, avšak i zde záleží na politice každého státu. Jen vláda rozhodne, zda je ekonomika už dostatečně připravena a vyladěna, aby byl přechod na euro bez jakýchkoliv komplikací. Je však třeba rozhodnout, z jakého důvodu má smysl, aby se skupina zemí vzdala svých národních měn. Jak již jsem zmínila, s rozšiřováním měnové oblasti roste užitečnost peněz, jakmile je ale jednotná měnová oblast příliš velká a různorodá, stává se opět nevýhodnou, protože se čím dál víc zvyšuje její nákladnost. A jaké jsou důležité faktory v každé měnové oblasti? Snazší mobilita pracovní síly, zboží, kapitálu a služeb, společné předpisy, obchodní politika, společný trh. Euro jako měna má jistě ekonomický účel. Jedním z nejdůležitějších aspektů, které euro zajišťuje, je stabilita. Euro je již nyní důvěryhodnou světovou měnou užívanou na velkém území, proto by se ekonomika nových, v porovnání s eurozónou malých, členských zemí měla stát po připojení k eurozóně důvěryhodnější. Další ekonomické výhody přináší euro při cestování. Přesto se na základě informací, které uvádím ve své práci, musím přiklonit k druhému názoru, tedy že euro je hlavně politickou záležitostí. Politické faktory, které vzešly či vzejdou z přijetí jednotné měny, jsou podle mě daleko větších rozměrů. Začněme s historií. Od projektu jednotné měny se zpočátku očekávala hlubší politická a hospodářská integrace, posílení vzájemných společenských vazeb a společného trhu. Důležitější byly především politické faktory vedoucí k daleko těsnější unii. Přesuneme-li se do současnosti, jsou členské státy povinny jednotou měnu zavést. Tyto státy se nevzdávají svého národního cítění a jejich vnější suverenita není ohrožena, vzdávají se pouze své měnové suverenity za účelem politických i ekonomických výhod. Je pravdou, že fiskální politika zůstává hlavním nástrojem makroekonomické stabilizace daného státu. Většina států přijímá euro také s výhledem na větší politickou otevřenost a komunikaci ze strany ostatních států. Komunikace a spolupráce se zemí, která je dostatečně stabilní a je součástí takového významného společenství, jakým je eurozóna, je strategičtější, perspektivnější a důvěryhodnější. Všechny země EU i eurozóny jsou velmi rozmanité, euro je jedním z prostředků zajišťujících jednotu. Ale ani zde nemůže být jednota dokonalá, při cestě k přijetí eura i při cestě s eurem, jako národní měnou, vždy narazíme na drobnosti a problémy pramenící z toho, že některá z členských zemí chce mít vyšší politický význam. Tato práce byla aktualizována ke dni 19.2.2009. Situace se však stále mění a vyvíjí, proto jakékoliv změny dané situace po tomto datu již nebudou brány v potaz.
28
10. Použité prameny a) Knihy BALDWIN R., WYPLOSZ CH. Ekonomie evropské integrace. 2. vydání. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1807-1 b) Učební pomůcky STEINMETZOVÁ D. a kolektiv. Jsme v EU, buďme v obraze- pracovní sešit s učebními texty. Nové město u Chlumce nad Cidlinou: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. ISBN 80-239-8024-6 EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ. Evropa ve 12 lekcích. Belgie: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007. ISBN 92-79-02860-X EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ. Poznejte Evropu. Německo: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2008. ISBN 978-92-79-06752-5 c) Brožury EVROPSKÁ KOMISE. Jedna měna pro jednu Evropu, Cesta k euru. Belgie: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007. ISBN 92-79-04472-9 EVROPSKÁ KOMISE. Základní fakta a čísla o Evropě a Evropanech. Německo: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006. ISBN 92-894-9558-8 EVROPSKÁ KOMISE. Krátký průvodce eurem. Evropské společenství, 2006. KC-76-06269-CS-C EVROPSKÁ KOMISE. Bylo zavedení eura příčinou zvýšení cen? KC-70-05-956-CS-D EURÓPSKA KOMISIA. Euro prináša výhody nám všetkým. Evropské společenství, 2007. KC-78-07-277-SK-C d) Oficiální dokumenty OFFICE OF THE GOVERMENT OF THE CZECH REPUBLIC. Czech Republic and the EU: Year one. 1st edition. Praha, 2006. ISBN 80-86734-51-X NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Národní plán zavedení eura v České republice. Ministerstvo financí ČR, Květen 2007 EUROPEAN COMMISSION. Convergence Report 2008. Directorate-General for Economic and Financial Affairs.Luxemburk, 2008. ISBN 978-92-79-08385-3 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR A ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou Společný dokument schválený vládou České republiky na jejím zasedání dne 25. října 2006
29
EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Konvergenční zpráva Květen 2008. ISSN 1725-9592 EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Provádění měnové politiky v eurozóně, září 2006. ISSN 1830-2785 VÝZKUMNÉ CENTRUM PEF MZLU. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. Ministerstvo financí České republiky. Prosinec 2007. NATIONAL BANK OF POLAND. A Report on the Costs and Benefits of Poland’s Adoption of the Euro. Warsaw, March 2004. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČR. Zpráva o plnění Národního plánu zavedení eura v České republice. Březen 2008.
e) Časopisy SlovakReport. Slovenská agentúra pre cestovný ruch. Autumn 2008. Bratislava: Galas, s.r.o. f) Internet Oficiální stránky zavedení eura v ČR. Scénář Big Bang zavedení eura. Dostupné z URL: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_scenar_prijeti.html Oficiálnístránky zavedení eura v ČR. Maastrichtská smlouva a mapa států eurozóny. Dostupné z URL: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_eurozona.html Česká národní banka. Konvergenční kritéria. Dostupné z URL: http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/ Konverzní kurz SR. Dostupné z URL: http://www.akcie.cz/komentare-a-doporuceni/36463slovensku-stanoven-konverzni-kurz-pro-prechod-na-euro-30126-skkeur Český statistický úřad. Notifikace vládního deficitu a dluhu. Dostupné z URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/notifikace_vladniho_deficitu_a_dluhu_20081001 Oficiální stránky zavedení eura v ČR. Informace k přijetí eura v ČR. Dostupné z URL: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/otazky.html#jak_bude_probihat http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/otazky.html#jaky_bude_kurz http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/otazky.html#kdo_kdy_rozhodne Vnímání přijetí eura dalšími členskými zeměmi EU. Dostupné z URL: Polsko: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_941.html http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_237_en.pdf Bulharsko: http://www.euroskop.cz/389/sekce/bulharsko-v-evropske-unii/ Estonsko: http://www.euroskop.cz/515/sekce/estonsko-v-evropske-unii/ Litva: http://www.euroskop.cz/495/sekce/litva-v-evropske-unii/ Článek: Litva bez eura: kocovina i úleva, 30.05. 2006 , Milan Vodička MF Dnes
30
http://ekonomika.idnes.cz/litva-bez-eura-kocovina-i-uleva-dmj/ekonomika.asp?c=A060529_191804_ekonomika_maf Lotyšsko: http://www.euroskop.cz/488/sekce/lotyssko-v-evropske-unii/ Článek: Lotyšsko prosazuje vlastní název společné evropské měny, 06.01.2006 http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/lotysko-prosazuje-vlastn-nzev-spolenevropsk-mny Maďarsko: http://www.euroskop.cz/479/sekce/madarsko-v-evropske-unii/ Švédsko: http://www.euroskop.cz/403/sekce/svedsko-v-evropske-unii/ Rumunsko: http://www.euroskop.cz/459/sekce/rumunsko-v-evropske-unii/ Euromince a problémy s jejich používáním. Dostupné z URL: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_euromince.html http://www.rozhlas.cz/evropskaunie/ekonomika/_zprava/516643 Používání eura v Černé Hoře a Kosovu. Dostupné z URL: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/otazky.html#proc euro plati vzemich mi mo EU Finanční krize. Petr DUFEK, analytik ČSOB, diskuze: Finanční krize testuje euro, 4.11.2008, český rozhlas. Slovenský statistický úřad. Statistiky týkající se Slovenské republiky, pozn. 11, 12, 13. Dostupné z URL: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=14835 Oficiální stránky zavedení eura v ČR. Proč zavádět euro, výhody. Dostupné z URL: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/otazky.html#proc_mame_euro_zavadet Dopady finanční krize v Maďarsku. Dostupné z URL: http://www.akcie.cz/odborne-clanky/46093-dopady-financni-krize-ve-vychodni-evrope Používání centových mincí ve Finsku a v Nizozemsku. Dostupné z URL: http://www.euroskop.cz/52/sekce/evropska-mena/ Nový vývoj přijetí eura v Polsku. Dostupné z URL: http://hn.ihned.cz/c4-1008425033975230-500000_d-cnb-vyrazila-do-boje-o-korunu Pozn. 21. Dostupné z URL: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/otazky.html#proc_mame_euro_zavadet Článek: Topolánek: Česko přestane plnit podmínku pro přijetí eura. 15.020.2009, 17:24. Dostupné z URL: http://ekonomika.idnes.cz/topolanek-cesko-prestane-plnit-podminku-pro-prijeti-eura-pm7/ekonomika.asp?c=A090215_172430_ekonomika_vem
31
