Básnička
CHLUMEČEK 3/2008
MATKO ŽIVOTA Květen/červen
3/2008 Jaký byl půst?
Ministranti v Ústí
Ó Maria, Matko Života, celý náš život svěřujeme Tobě, život každé matky v požehnaném stavu a dítě v jejím lůně; život každého člověka, život každé lidské duše; život každého nově zrozeného dítěte i životy všech dospělých. Ty jsi nosila Boha pod svým srdcem, byla jsi mu tak blízko; prosíme tě, buď blízko i nám ve všech našich potřebách, ó Matko Života. Amen.
Unit 2008
(Anonym)
Pouť KDU-ČSL
Chlumeček číslo 3/2008 (Květen/červen) Redakce: P. J. Hubálek (oJ), J. Sedlák (JS), M. Zárubová (MZ), M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Urbanová. (TU) Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu. Uzávěrka příštího čísla 20.6.2008. Neprodejné. Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137, tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800, účet na opravu varhan: 1142957339/0800 web: http://www.chlumek.net; e-mail:
[email protected]
Diecézko
Kaple chlumeckého ambitu: Navštívení Alžběty
Dvouměsíčník farností Luže a Řepníky
Setkání se s. Lenkou
strana 2
Úvodník
CHLUMEČEK 3/2008
Uvažuj o tom, co je nejkrásnější a nejvznešenější na zemi,… co lahodí mysli a ostatním schopnostem, …co je radostí tělu i smyslům…Uvažuj také o světě a o ostatních světech, které září v noci, o celém vesmíru. - Mysli si, že všechna bláznivá přání tvého srdce jsou splněna,… to všechno není nic, nic a méně než nic v poměru k mému Bohu – tvému Bohu… (Sv. Josemaría Escrivá, španělský kněz – Cesta č. 432). Milí čtenáři, časopis Chlumeček se Vám dostává do rukou v měsíci květnu. Tento měsíc patří bezesporu k nejkrásnějším obdobím během celého roku. V tomto měsíci se obracíme na P. Marii. Proto navštěvujeme kaple, které jsou Matce Boží zasvěcené. Je nádherné vidět v tomto čase rozkvetlé zahrady s kvetoucími stromy. Příroda je, ať si to uvědomujeme nebo to nevnímáme, živou bytostí. V přírodě se setkáváme s projevy mnoha rozmanitých sil. Snad také proto se dá říci, že měsíc květen je lásky čas, ale teď jde o to, jak tomu správně rozumět. Jestliže připustíme, že Bůh je stvořitelem, pak by na jeho díle mělo být patrné, že mu dal směr a smysl. Lidé byli stvořeni jako vrchol jeho díla, k lásce a pro lásku. Slovo láska na jedné straně často slyšíme v různých seriálech, ale protože je tento výraz postavený a chápaný jen jako projev citu, emoce, tak se pro nás stává nevěrohodným. V bibli se dovídáme od Ježíše o pravé lásce, která potřebuje být postavená na hlubších základech, než je pouhé citové zaujetí. Sv. Pavel píše ve svém listě Korintským „…Kdybych…ale neměl lásku…“. Láska se stává u sv. Pavla tématem číslo 1. Máme-li růst ve svém vztahu, je-li důležité „růst“, pak musíme vědět, co je obrazně řečeno nahoře nad námi, kam směřujeme, ale na druhé straně i dole, na čem chci stavět svůj život. K pravé lásce, má-li být skutečnou láskou, potřebujeme poznat, co je a co není láska. P. Michael Marsch OP, kněz a psychoterapeut, který působí v Německu v jedné své knize uvádí, že současnou moderní dobu lze charakterizovat jako dobu postiženou autismem. Autisty rozumíme děti, ale i dospělé, kteří v důsledku duševních zranění odmítají jakýkoliv kontakt se svým okolím. Většinou nemluví. Žijí si ve vlastním světě, uzavřeni do sebe. Vzpomínám na jednoho člověka, o kterém se říkalo, že je to autista, byl to muž, který nedovedl navazovat trvalé vztahy. Jinak se moc neodlišoval od svého okolí. Autismus je dost těžká nemoc. Sv. Augustin mluvil v jedné své promluvě o člověku pohrouženém do sebe na rozdíl od člověka Nového zákona, který by měl být člověkem na cestě, vědom si toho, že byl stvořen jako muž a žena. Tedy pro společenství. Mnoho lidí se dnes ztrácí v labyrintu svého vlastního nitra a nenachází cestu zpět. Mnohdy tito lidé neví, jak z toho ven. Dnes se dá tato „nemoc“ vnímat v mnoha oblastech života společnosti, ale i v samotné církvi. Je to vztah lidí, kteří žijí blízko sebe, ale stále si jsou cizí. Je to naše stálé hledání Boha, a neschopnost ho milovat. Potřebujeme se učit umění lásky od Toho, kdo je jejím dárcem. „Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který nám byl dán“ (Řím 5,5). Sv. farář Arský říkával: „Jak lehké jsou námahy tohoto světa, máme-li Ducha Svatého.“ Váš otec Josef strana 3
Pastorační rada informuje
CHLUMEČEK 3/2008
PASTORAČNÍ RADA INFORMUJE Setkání pastorační rady 18.4.2008 se účastnili všichni členové PR. Ve společné diskusi jsme se věnovali zvláště těmto bodům: Plánované akce: • 3.5. Poutní zájezd – poutní místo Lomek, zámek Hluboká. • 8.5. Dětské setkání „Na stopě – pátráme po pachatelích dobrých skutků“. • 11.5. Pouť rodin do Srbců k Panně Marii Růžencové a zasvěcení farnosti P. Marii s oslavou svátku maminek „Květinkový den“. • 22.6. Pouť KDU- ČSL na Chlumek. • 6.7. Diecézní pouť – 1. chlumecká pouť. • 18.–20.7. Velehrad - setkání české a slovenské mládeže. • 11.–16.8. Prázdninový pobyt dětí ve Vrbatově Kostelci. • 18.–26.8. Pouť do Medžugorje s pobytem u moře. Reakce na náměty, otázky farníků: • Kdy je možné a vhodné podávání svatého přijímání pod způsobou Těla i Krve Páně. • Potřeba vybudování výtahu na Chlumek pro lepší přístupnost zvláště pro pacienty HL. • Umístění krabičky v kostele na dotazy, náměty a připomínky farníků pro pastorační radu. • Úklid Chlumku – sobota 21. června, prosíme o pomoc dobrovolníky, kteří si rozumějí s hadrem, kbelíkem, vysavačem a koštětem. • Možnost předplatného Katolického týdeníku pro novomanžele jako dárek zdarma. Na vzájemnou spolupráci se těší členové pastorační rady. (Pastorační rada) P O Z N E J K D O J E K D O strana 4
Otázky a odpovědi
CHLUMEČEK 3/2008
OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA
Slovníček cizích slov
CHLUMEČEK 3/2008
SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV - HNUTÍ
Žiji rozumně a harmonicky 39. Proč je nectností nerozumná pracovitost? V „pracovitosti“ mnohých lidí je jen skrytá forma nervozity. Je tu skrytý vzdor vůči Bohu, snaha ohlušit své svědomí a vlastně jiný způsob přílišné péče o dočasné věci. 40. Proč je nectností nerozumná starostlivost? Bůh nenechal člověka v absolutní beznaději o budoucím osudu. Nerozumná starostlivost je vlastně odmítnutí Boží prozřetelnosti. Obyčejně je to ale útěk od současných a skutečných úkolů, které má člověk vykonat, a nechce se mu do nich. Raději se stará o podmíněnou budoucnost, která ještě nezačala, a tudíž nedoléhá svou zodpovědností. 41. Co je žehravost? Člověk nepřijímá tajemství Boží prozřetelnosti a moudrosti, porovnává svá přání a vůli s tím, co mají druzí, a je se svým údělem nespokojen. 42. Co je ctnost spravedlnosti? Ctnost spravedlnosti je pevná vůle dávat každému, co mu podle přirozeného práva náleží. 43. Kdy je skutek spravedlnosti dokonalý? Dokonalá ctnost spravedlnosti je nejen vůle, dát, co náleží, ale i odstraňovat, co brání nebo škodí spravedlnosti. 44. V jakých formách je ctnost spravedlnosti? Spravedlnost je: vzájemná, podělující, zákonná. 45. Co znamená spravedlnost vzájemná? Vzájemná spravedlnost je mezi dvěma účastníky, kdy nepoškodí jeden druhého. 46. Co znamená spravedlnost podělující? Spravedlnost podělující rozděluje společné dobro jednotlivcům k jejich skutečnému osobnímu dobru. 47. Co je spravedlnost zákonná? Spravedlnost zákonná je pečlivé dodržování litery spravedlivého zákona. 48. Co je epikeia? Epikeia je vlastnost spravedlnosti zákonné, pochopit co nejlépe úmysl spravedlivého zákonodárce. 49. Které ctnosti patří ke ctnosti spravedlnosti? Ke ctnosti spravedlnosti patří: zbožnost, kajícnost, úcta, láska, vděčnost, láska ke spravedlnosti, pravdivost, přátelství – solidarita. 50. Co je ctnost zbožnosti? Zbožnost je ctnost, která dává Bohu náležitou úctu. 51. Co rozumíme náležitou úctou Bohu ze ctnosti nábožnosti? Ve ctnosti nábožnosti jsou obsaženy úkony nábožnosti: modlitba, svěcení dne Páně, přijímání svátostí, řeholní sliby, přísaha. strana 5
Církevní hnutí a komunity – fenomén současné církve, většinou laická společenství snažící se o prohloubení křesťanského života, charakteristická určitou spiritualitou Mariánské kněžské hnutí Mariánské kněžské hnutí vzniklo před 27 lety ve Fatimě. 8.5.1972 se modlil italský kněz Don Stefano Gobbi v kapličce zjevení „za některé kněze, kteří nejen zradili své povolání, ale snažili se organizovat ve sdruženích, která se postavila proti autoritě církve“. Vnitřní síla ho nutí, aby měl důvěru v lásku P. Marie, která ho použije jako skromného a chudého nástroje a shromáždí kněze, kteří přijmou její výzvu a zasvětí se jejímu Neposkvrněnému Srdci, aby „se pevně sjednotili s papežem a s církví s ním spojenou a aby přiváděli věřící do bezpečného útočiště jejího mateřského Srdce”. O dvě léta později se už začala konat Večeřadla modlitby a bratrské lásky mezi kněžími a laiky. Postupně se rozšířila po Evropě a pak do všech kontinentů. Dnes toto hnutí počítá přes 100 000 kněží, více než 400 biskupů a kardinálů a desítky milionů laiků. Hlavním cílem je žít zasvěcení Neposkvrněnému Srdci P. Marie. Věřit v konkrétních situacích, že P. Maria je stále nablízku s touhou nám pomoci, jak by to udělala každá maminka a ještě lépe než ona, vyvolává pocit jistoty i uprostřed osobních bolestí a nejistot dnů, které prožíváme. Tak přicházíme k jádru evangelního poselství, k víře v Prozřetelnost Boží, která nás vede k přijímání všech životních situací s dětskou důvěrou maličkých, kteří se zcela odevzdávají Otcově lásce. Žít své zasvěcení Neposkvrněnému Srdci znamená především žít své křestní závazky. Zdůrazněno je „spojení se Svatým otcem, s hierarchií a s našimi kněžími, aby se tak postavila hráz pokračujícímu odboji proti učitelskému úřadu církve, neboť tento odboj ohrožuje základy církve”, jak se praví v zásvětné modlitbě. Hlavní pomůckou spirituality tohoto mariánského hnutí je kniha poselství „Kněžím, přemilým synům Panny Marie”, která ovšem není určena jen kněžím (bylo jich u nás dosud rozdáno 18 000). Tato tzv. „modrá kniha” má církevní schválení. Předpokládá se denní modlitba růžence, který tvoří také podstatnou část tzv. večeřadel (farních, oblastních a především rodinných), ve kterých se scházejí nespočetné rodiny či skupiny měsíčně nebo častěji ke společné modlitbě a bratrskému povzbuzení a výměně zkušeností z denního života farnosti, kde tato společenství mají ve spolupráci s knězem být projevem Mariiny lásky v místní církvi. Více na http://www.mkh.cz (PFJ) strana 6
Svatí a jejich atributy
CHLUMEČEK 3/2008
SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY
Pane Bože, co mám dělat?
CHLUMEČEK 3/2008
PANE BOŽE, CO MÁM DĚLAT? ANEB MANUÁL PRO ČLOVĚKA, KTERÝ SI V KOSTELE PŘIPADÁ JAKO ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ
Sv. Pankrác, 12.5.
Sv. Justin, 1.6.
Pankrác byl ještě dítě, když mu zemřel otec. O jeho výchovu se pečlivě staral jeden z jeho strýců, Diviš. Když bylo chlapci čtrnáct let, šel s ním do Říma a oba se dali pokřtít. Diviš zemřel, když byl Pankrác na Diokleciánův rozkaz zatčen; chlapec byl sťat, jeho tělo pohřbila křesťanka Octavie. Nad jeho hrobem na via Aurelia postavil papež Symmachus kolem roku 500 kostel. Pankrác zůstal v Římě populárním světcem a ještě dnes se u jeho hrobu shromažďují mladí lidé. Jeho dojímavý osud je zachycen v románě Fabiola od kardinála Wisemana, kde bylo použito i zpráv o umučení svaté Anežky a svatého Šebestiána.
Justin se narodil kolem roku 100 ve městě Nablus v Sýrii. Už v raném mládí hledal pravdu, zklamán stoicismem, peripatetickou školou, platonismem i pythagorovci, nalezl nakonec klid a radost v křesťanském učení. Pracoval jako učitel v Římě. Pokusil se „sklenout most“ mezi křesťanstvím a filozofií. V jeho Apologiích je i vzácné svědectví o liturgii té doby, o katechezi v prvotní církvi a teologii eucharistie. Zajímavý je i jeho Dialog s Tryphonem, učeným Židem. Se svými žáky byl zatčen a předveden před městského prefekta. Ten hrozil, že nepřinesou-li ihned povinnou oběť bohům, vynese rozsudek smrti. „Dělej, co chceš, jsme křesťané.“ Všichni byli stati. (PFJ)
strana 7
KNĚZ A NEMOCNICE Jak se dívají křesťané na nemoc? V katechismu najdeme hutnou, ale jistě nevyčerpávající odpověď: „Nemoc a utrpení vždy patřily k nejvážnějším problémům, které podrobují lidský život zkoušce. V nemoci člověk zakouší vlastní bezmocnost, vlastní meze a svou ohroženost. Každá nemoc nám může dát zahlédnout smrt. Nemoc může vést k úzkosti, k uzavření se do sebe, někdy dokonce k zoufalství a vzpouře proti Bohu. Může však také napomáhat člověku k větší zralosti, pomoci mu rozlišit v jeho životě, co není podstatné, aby se zaměřil na to, co je důležité. Velmi často nemoc vyvolává hledání Boha a návrat k němu .“ V nemocnicích, pokud budete pozorní, naleznete kontakty na nemocniční kaplany. Nemusíte být věřící, pokřtění a tak dále. Můžete se cítit jen osamělí, nepochopení, zmatení situací, do které vás nemoc přivedla. V takovém případě zavolejte tohoto kaplana. Nebude vás obracet na víru, nebude si za svou službu účtovat nějaké peníze. Možná nebude mnoho mluvit, ale vyslechne vás, bude s vámi. Vždyť jeden druhého zvláště v náročných chvílích svého života potřebujeme. Ježíš dal křesťanům příkaz: „Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.“ Co platí pro nemocnici, platí i pro ty, kteří jsou upoutáni na lůžko doma. Stačí zavolat a domluvit se, aby vás nějaký kněz navštívil. Udělá to jistě rád. A nejen kněz: „O nemocného a zvlášť o člověka těžce nemocného má pečovat a pomáhat mu na jeho cestě každý, kdo je mu nablízku a kdo je toho schopen .“ Když někdo z vaší rodiny smrtelně onemocní a pro vás, nejbližší milované osoby, se stane péče o tohoto nemocného příliš vyčerpávající, je možné využít hospicové péče. První a nejznámější je Hospic sv. Anežky České v Červeném Kostelci, ale existují i další hospice po celé naší zemi. Uvedu alespoň kontakt na hospic v Červeném Kostelci: 5. května 1170, 549 41 Červený Kostelec, internetové stránky: http://www.hospic.cz/. Strávil jsem v tomto hospici asi dva týdny na stáži. Sám jsem byl mile překvapen rodinnou atmosférou. S obyčejnou nemocnicí se hospic těžko srovnává. Předně pro personál není trpící nemocný člověk jen nějaká diagnóza, ale člověk, který má svou důstojnost. Toto prostředí proměňuje lidi a oni se tam rádi vrací a nejednou přidají své síly, podají pomocnou ruku. Celý Červený Kostelec žije svým hospicem. I těžce nemocní a umírající obohacují ty zdravé. Vybavuje se mně jedna tvář paní s roztroušenou sklerózou, která je mnoho let upoutaná na lůžko. Svou nemoc zacílila na pomoc druhým. Sice nemohoucí, ale dokáže být oporou lidem, kteří za ní chodí, třeba jen „na kus řeči“. Je šťastná. (Z knihy P. Petr Šabaka: Pane Bože, co mám dělat? Pokračování příště) strana 8
Z naší knihovny
CHLUMEČEK 3/2008
JEŽÍŠ TĚ MILUJE Přijmi od něj odpuštění a uzdravení Tak se jmenuje kniha, pracovní příručka k exerciciím P. Josepha K. Billa. Tento kněz učinil velké zkušenosti s Pannou Marií Fatimskou. A jak v úvodu píše P.Pavel Dokládal, snad proto našel P. J. Bill cestu do Koclířova, fatimského centra v České republice, aby zde skrze jeho službu mohl Pán Ježíš uzdravovat člověka. P. Joseph K. Bill se narodil 23. 2. 1928 v Indii. Vstoupil do Kongregace Vincentýnů a v r. 1958 byl vysvěcen na kněze. Ve věku 48 let prodělal infarkt, byl zázračně uzdraven a poté konal lidové misie a vedl exercicie. Svou neúnavnou práci ukončil 14. 3. 2008, kdy ho Pán povolal z tohoto světa. Tato knížka je velmi čtivá a díky mnoha úryvkům z Písma svatého s podrobným vysvětlením a příkladům ze života se pro nás stává srozumitelnou a každého jistě obohatí. P. J. Billovi především záleželo na lidech, kteří se rozhodli jít cestou víry, aby ji opravdově chápali a žili. Přibližuje Boha jako Otce, který dá svému dítěti všechno, co potřebuje. Vše, co dopouští v našem životě, nám slouží k dobrému. Chvalte Boha za všechno a v každé situaci. Je to velmi silná modlitba. Bůh je láska a ta je nekonečná. Můžeme zakusit Boží lásku jen tehdy, když jsme v jeho lásce. Ježíš ztělesňuje Boží lásku k nám. Proto i my máme být plní lásky. Naše lidská přirozenost je porušena dědičným hříchem. Abychom uzdravili svou duši, dal nám Ježíš k dispozici svátosti, jednou z nich je zpověď. Zde rozebírá Desatero Božích přikázání. Ježíš nám odpustí jenom tehdy, když i my odpustíme všechno a všem. Hodně nemocí je psychického původu. Říká, že nám je zatěžko odpouštět, protože neprosíme o sílu. Jestliže má člověk v sobě nenávist, působí mu velké těžkosti se modlit. Proto nás Ježíš vybízí, abychom se modlili i za ty, kteří nás pronásledují. Vždyť lidé v nás poznají křesťana podle lásky. Ježíš nevstoupí do našeho srdce, pokud nebude čisté. Dále se zabývá uzdravením ducha. Mnozí lidé jsou nešťastní, málo nebo vůbec se neobracejí na Ježíše. Chceme konat dobro, ale nedaří se nám to, protože jsme smutní, máme strach, starosti, výčitky svědomí, jsme nedůvěřiví, pověrčiví… Nechceme hřešit, ale nemůžeme odbourat nenávist, nepřátelství, neodpouštíme, nekontrolovanou sexualitu, pýchu, komplexy méněcennosti, závist, žárlivost, alkohol, drogy…. Je žádoucí zprostředkovat svým dětem dobré návyky. Rodina je důležitou buňkou dobré společnosti. Je třeba pochopit křesťanskou hodnotu rodinného života. strana 9
Z naší knihovny
CHLUMEČEK 3/2008
V další části knihy nás seznamuje s děním v životě od početí až po současnost. Hezky promlouvá k maminkám, které nosí své děťátko, jak mají tento čas příjemně žít a snažit se o svatý život. Když přijde dítě na svět, mělo by být zahrnuto množstvím lásky. A tak pokračuje s výkladem až do doby dospělosti a výběru povolání. Dále rozebírá, jakým způsobem Ježíš uzdraví našeho ducha, tělo. Vysvětluje, proč je pro nás Duch svatý tak významný. Měli bychom ho neustále prosit o sílu, abychom správně žili, abychom dokázali trpět pro Ježíše. Měli bychom růst v Duchu svatém. Kdo je spojen s Ježíšem, zakouší pravou radost a štěstí. Abychom naplnili křesťanský život, modleme se každý den k Duchu svatému, prosme o jeho dary, charismata a o sílu nést jeho ovoce. Denně čtěme Písmo svaté a rozjímejme o něm. Ať v každém vidíme Ježíše, žijeme podle Božího slova. Ať je naše rodina, farnost milujícím společenstvím. Mějme k Panně Marii hlubokou úctu a denně se modleme Růženec, má zvláštní moc. Prosme ji o její přímluvu a pomoc, protože je i naší Matkou. (MZ) Dne 14.3.2008 brzy ráno P. Joseph Bill, charismatický kněz, zemřel ve věku 80 let v pověsti svatosti. Jeho diář byl více než 30 let zcela zaplněn požadavky věřících, kteří uvěřili, že Ježíš může uzdravovat i dnes. Pohřeb se konal v Ugandě dne 19.3.2008 (v den sv. Josefa).
5. NEDĚLE POSTNÍ V naší farnosti jsme si zvykli, že náš otec Josef mívá při kázání různé pomůcky, kterými nám přibližuje slova evangelia. Nadešla 5. neděle postní, kdy otec Josef vysvětloval, že se jí říká též smrtná nebo smrtelná. A to z důvodu, že při mši svaté čte evangelium o smrti a vzkříšení Lazara. Byla jsem zvědavá, kterou pomůcku náš kněz použije tentokrát. Ale neměl žádnou. Což ovšem neznamená, že otec Josef zapomněl! Když jsem vyšla po mši svaté z kostela, stál na louce pod Chlumkem černý pohřební vůz značky Škoda 1203 (s křížkem samozřejmě). Myslím, že to byl velmi výstižný symbol celého kázání a že tato pomůcka by se nám do kostela opravdu nevešla (vešla, ale jak ji tam dostat?). Copak si asi otec Josef donese, až bude číst o svatbě v Káni? (M. Hálova nejmladší) strana 10
Ohlasy – Postní doba
CHLUMEČEK 3/2008
Ohlasy – Unit 2008
CHLUMEČEK 3/2008
JAK JSME PROŽILI POSTNÍ DOBU
UNIT 2008
Odpověď najdeme u každého z nás zcela odlišnou. Společné bylo to, že jsme mohli využít nabídku našeho pana faráře k prožití postní duchovní obnovy, která se uskutečnila 8.března v kostele sv. Bartoloměje. Vedl ji P.Josef Kopecký, SDB z Litomyšle. Děkujeme mu za duchovní povzbuzení, za obětavou a neúnavnou službu ve zpovědnici. Tento den byl pro nás takový sváteční a bohatší, protože jsme při večerní mši svaté mezi sebou přivítali i pana vikáře Josefa Smolu. Uvedl totiž do funkce pana faráře našeho otce Josefa Hubálka, mimochodem dekret o jeho jmenování jste si mohli prohlédnout v minulém čísle našeho časopisu. Tato slavnostní událost nás naplnila radostí, znovu jsme si uvědomili významnost a také krásu kněžského povolání a musím říct, že láska a hluboká oddanost ke svému povolání byla cítit ze všech tří otců Josefů, takže vedle radosti jsme cítili i značné dojetí. Tato výjimečná událost si opravdu zasloužila oslavu. Společné setkání ve společenské místnosti na faře bylo příjemným zakončením tohoto nevšedního dne. V další části postní doby i náš pan farář strávil dlouhé hodiny ve zpovědnici, abychom očistili svoje srdíčka a mohli s láskou přijímat Tělo a Krev Pána Ježíše Krista. Pro mne byl velice radostný 14. březen, kdy otec Josef udílel v kostele sv. Bartoloměje svátost pomazání nemocných. Děkuji mu jménem všech, kteří tuto svátost přijali. V tento den přijala pozvání po večerní mši svaté sestřička Schönstattské spirituality Lenka Singerová a my jsme se dozvěděli víc o působení tohoto společenství v Rokoli. Uvědomila jsem si více, že duchovní povolání je v dnešním světě hodně potřebné. Je to těžké povolání, ale ten, který do této služby vstoupí s pevným rozhodnutím, že chce nosit světlo Ježíše Krista a daruje mu své všechno, pak z něho září to Boží světlo, kterým dokáže zapalovat i druhé a takovým člověkem je i sestřička Lenka. A že se i jí líbilo i u nás, zapsala do farní kroniky: „Moc děkuji za krásné přijetí, rodinnou atmosféru, věrnost a lásku, s kterými žijete svou víru. Kéž Vám Pán daruje svou milost a požehnání a kéž Vás Panna Maria provází. V modlitbě na vás budu denně pamatovat.“ Pro mnohé to byl jen částečný výčet událostí, které předcházely velikonočním svátkům, kdy jsme při společných obřadech prožívali události Ježíše Krista na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a Boží hod velikonoční. Otče Josefe, děkujeme. (MZ)
V termínu 5.-6.4. jsem se zúčastnila ekumenické konference mládeže v Plzni. Na tomto setkání bylo přítomno asi 200 převážně mladých lidí z různých církví – Křesťanské společnství, Církev bratrská, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev metodistická,… Samozřejmě nechyběla ani skupinka katolické mládeže. Program zahájili moderátoři a art team, který za několik minut ztvárnil na plátno logo a motto setkání: „Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce…“ (Žid 3, 15). Následovala chválící kapela, která celé setkání doprovázela. Jednotlivé bloky byly totiž prokládány písněmi chval. Po seznamovací hře následovalo kázání Toma Edwardse o Boží lásce. Tom se nám snažil ukázat, jak moc nás Bůh miluje. Jsme to ale my, kdo se brání přijmout jeho lásku. Jsme to my, jež mají zatvrzelé srdce. Jsme to my, kdo chtějí jít po svých stezkách a ne Jeho stezkách (Iz 55, 8-9). My Bohu lámeme jeho srdce. On se od nás však neodvrací. Bere na sebe všechny naše hříchy. To je největší projev Boží lásky k nám. Zemřel za všechny naše špatnosti. Tom nám kladl na srdce, abychom nikdy nezapomněli, že je někdo, kdo Tě, ano právě Tebe miluje a chce Tě za dceru, chce Tě za syna! Ještě před obědem jsme měli na výběr ze třech workshopů: Taneční chvály, Duch svatý a charismata a Uzdravení a odpuštění. Já jsem byla na posledním uvedeném semináři, který vedla sestra Mary z Floridy, která pracuje na jedné střední škole. Její náplň práce je, jak pro nás bylo obrovským překvapením, modlit se za druhé – především za mladé lidi. Z její přednášky uvedu alespoň několik myšlenek. Každý z nás si nese nějaké rány. Každý z nás potřebuje uzdravit a každého z nás zároveň Bůh pomazal, abychom nesli radostnou zvěst a obvazovali rány zkroušeným srdcem (Iz 61, 1-3). Při semináři jsme rozebírali 4 typy uzdravení – spasení, fyzické uzdravení, vnitřní uzdravení a osvobození. Říkali jsme si, co brání uzdravení. Na závěr jsme se pomodlili modlitbu osvobození a odpuštění. Odpoledne měl kázání Roger Harsh o pokušení na poušti. Jistě jste i vy položili někdy Bohu otázku: „Proč já?“ Každý z nás už zažil, jaké to je být na poušti, být na dně, prožít něco velmi náročného. Je to pro nás těžké, ale důležité. Je to čas testování a růstu. Ukazovali jsme si to na příkladu Josefa. Měl všechno, ale bratři mu záviděli. Svlékli ho ze šatů, hodili do studny, prodali…I on poznal poušť. I jemu však dala sílu. Vyrostl, protože přes všechny okolnosti stál pevně ve víře. Kéž to dokážeme i my. Následoval modlitební blok, při kterém jsme utvořili skupinky po pěti a vzájemně se za sebe modlili. Potom jsme se naučili několik izraelských tanců, které mohou být také modlitbou. Po večeři jsme se ztišili při večeru chval, který vedl John de Jong. Téměř všechny chvály byly bohužel v angličtině, navíc s velkolepými světelnými efekty, takže mi tento večer připomínal spíše koncert. Večer jsme zakončili společnou modlitbou „Otče, náš“.
strana 11
strana 12
Ohlasy – Novomanželé
CHLUMEČEK 3/2008
V neděli ráno jsme se opět sešli v hale na kázání Karla Řežábka o tvrdosti srdce. Hovořil především o tom, zda dokážeme Bohu naslouchat a co nám v tom brání. Ten, kdo uslyšel na Unitu Boží hlas, nebo se chtěl ostatním svěřit se svým svědectvím o Božím působení v jeho životě, mohl přijít dopředu a říct to všem. Po chválách jsme si opět mohli vybrat z nabídky workshopů. Já jsem šla zase na sestru Mary, tentokrát však na jiné téma – Služba modlitbou za druhé. Jak už nám řekla v minulé přednášce, každý z nás může být prostředníkem Boží lásky a uzdravovat druhé. Musíme být ale otevření Duchu svatému a nechat ho skrze nás působit. Na člověka, za kterého se modlíme, můžeme položit ruce, aby cítil, že ho Bůh objímá. Mary má s modlitbou za uzdravení mnohaleté každodenní zkušenosti. Snažila se nám alespoň některé základy předat. Na závěr se za nás pomodlila. Vyvrcholením celého setkání byla ekumenická bohoslužba, při které jsme se modlili především za jednotu církve. Celé setkání se neslo v příjemné atmosféře. Nesnažili jsme se hledat to, co naše církve odlišuje, ale naopak to, co je spojuje. Tím je Bůh. (Barča Brázdová)
NOVOMANŽELÉ 29.3.2008 uzavřeli na Chlumku svátost manželství Bc. Jaromíra Márová (bývalá dlouholetá členka naší redakční rady ) a Mgr. Martin Skočílek. Blahopřejeme a vyprošujeme Boží milosti a přímluvu Panny Marie na jejich životní cestě. (Redakce)
strana 13
Ohlasy – Setkání se sestrou Lenkou
CHLUMEČEK 3/2008
SETKÁNÍ SE SCHÖNSTATTSKOU MARIINOU SESTROU LENKOU V pátek 14.3. před Květnou nedělí jsme se po mši svaté sešli na faře, abychom si poslechli povídání S. Mariiny Lenky o Schönstattském hnutí. Co to vlastně je, jak vzniklo a co nabízí dnešní době. P. Josef Kentenich, zakladatel tohoto hnutí, už na začátku minulého století viděl postupné odvracení se lídí od Boha a uvědomil si, jak je nutné najít cestu zpět do náruče Boží lásky. A jako už mnohokrát v historii, našel tuto cestu v přímluvách a ustavičné pomoci Boží rodičky. Veden Duchem svatým tak 18.října 1914 spolu se skupinkou chlapců uzavřeli ve hřbitovní kapličce v Schönstattu úmluvu lásky s Třikrát Podivuhodnou P.Marií. Tato kaplička se pak stala symbolem rychle se rozšiřujícího hnutí a úmluva lásky jeho základním stavebním kamenem. A náš národ byl po Německu prvním, který si P. Maria zvolila. Ve staré kapličce v Rokoli u Nového Města Nad Metují dne 11.srpna 1939 prvních sedm kněží uzavřelo svoji úmluvu lásky s P. Marií a poprosili ji, aby na pramen milostí tryskající z Schönstattu připojila i Rokoli. Dnes stojí v Rokoli nová kaplička (přesná kopie té Schönstattské) a Rokole se stala národním centrem tohoto mariánského hnutí u nás. Sestra Lenka nám promítala spoustu diapozitivů o historii a z různých aktivit hnutí. Pověděla nám také o zajímavém projektu PUTOVNÍCH SVATYNĚK - jedná se o obraz P.Marie s Ježíškem v náručí, který putuje mezi rodinami ve farnosti. I my se nyní snažíme takové skupinky vytvořit, aby i nás mohla P.Maria takto navštěvovat a přinášet do našich rodin milosti od Boha. Povídání sestry M.Lenky bylo obsáhlé, ale úžasné. Zářila úsměvem a láskou, a tak nás velmi obdarovala. Jakoby se skrze ni na nás dívala sama P.Maria. (Jana Vodvárková)
strana 14
Ohlasy – Duchovní obnova
CHLUMEČEK 3/2008
Ohlasy – Setkání ministrantů
CHLUMEČEK 3/2008
DUCHOVNÍ OBNOVA VINCENTINŮ
DIECÉZNÍ SETKÁNÍ MINISTRANTŮ 12.4.2008
V sobotu 15.3.2008 probíhala duchovní obnova Vincentinů v Adalbertinu v Hradci Králové. Přednášel P. Z. Novák. Vyslechli jsme tři přednášky o hříchu, odpuštění a svátosti smíření. Na začátku přednášky zazněla píseň „Přijď o Duchu přesvatý“. První přednáška byla o hříchu a Boží odpovědi. Adam a Eva prožívali blízkost Boží, byli stvořeni k obrazu Božímu, prožívali harmonii, krásu, řád, stav štěstí, plnou blaženost. První hřích – důsledek porušení harmonie mezi Bohem a člověkem. Bůh vylučuje Adama a Evu z ráje. Hříchem nakazili celý lidský rod. Následek hříchu - potopa světa, bratrovražda, Babylonská věž. Vyrůstá osobní přikloněnost ke hříchu . Nežijeme v ráji následkem selhání Adama a Evy. Hřích je provinění proti rozumu a svědomí. Nepochopitelné milosrdenství, které skrývá v sobě nebeský Otec, odpouští člověku jeho provinění, pakliže vzbudí lítost nad svými hříchy. Člověk je stvořen proto, aby se díval před sebe. Dívat se na ukřižovaného Ježíše, který dává velký dar odpuštění. V 10.30 k nám promluvily dvě řádové sestry Vincentinky. Hovořily o sestře Nicole z Itálie, která byla blahořečena 3.2.2008. Starala se o chudé děti na Sardinii v městě Cagliari. Zemřela 31.12.1924. Na její přímluvu se stal zázrak, uzdravení kostního nádoru mladého vojáka z Milána. Další sestra Lindalva – dcera křesťanské lásky podněcovaná láskou ukřižovaného Krista zemřela mučednickou smrtí ve státě Bahia město Salvador. Pracovala v domově důchodců s velikou láskou. Při ošetřování pacientů na velký pátek 9.4.1993 byla ubodána nožem starým mužem, kterému s láskou sloužila. Byla blahořečena 2.12.2007 v Salvadore. „Na místo jedné sestry, která utrpí mučednictví, příjdou další. Její krev bude jako semeno, které přinese ovoce, a to v hojnosti. Krev našich sester přitáhne další a zaslouží u Boha milost, živé svátosti pro ty, které zůstávají.“ (Sv. Vincent, Caste X, s 551 v orig.) Druhá přednáška – odpuštění. Sv. smíření patří k uzdravující svátosti. Má uzdravit nitro člověka, zraněné hříchem. Smiřují se s církví, kterou zraňují svými hříchy. Hřích pošpiňuje celé společenství, ve kterém žijeme. Bůh se smiřuje s námi. Sv. smíření je nabídka k odpuštění jakéhokoliv hříchu. Boží odpuštění má jednu podmínku – lítost a uznání našich hříchů. Vyvarovat se hříchu a jít po cestě dobra. Přistupte s důvěrou k trůnu Boží spravedlnosti, abyste dosáhli Božího milosrdenství. Třetí přednáška: Svátost smíření. Sv. smíření je setkání s Bohem. Uznat, že jsem hříšný člověk. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky. Bože, buď milostiv a žehnej nám. Když mluvíš, dej si před ústa tři síta: pravdu, nutnost a lásku. Na závěr duchovní obnovy jsme se zúčastnili mše svaté ve 14.30 h v kapli sv. Josefa. V Kuklenách jsme navštívili kostel sv. Anny při kláštěru, kde řádové sestry Selesiánky poskytují ubytování v internátu pro studenty středních a vysokých škol. (Ludmila Jirásková)
Do Ústí nad Orlicí nám autobus vyjížděl v 7:45 z Luže. Jelikož stavěl ve Skutči a dalších vesnicích, byl už plný. My jsme se do něho ale vešli. V autobuse měl jeden kluk potíže se zvracením, a tak se po cestě třikrát zastavovalo. V Ústí jsme po příchodu na faru vyfasovali číslo naší skupinky a vedoucího, který nás provedl po trase. První zastávka byla v kostele , kde mladší měli pojmenovat monstranci, ciborium, patenu a purifikatorium, na které jsme si nevzpomněli. Starší měli obléci pana biskupa. Toto, jak řekl porotce, zvládli poměrně dobře. Potom jsme zapisovali lidi ve farnosti a co má dělat ministrant. U další zastávky nám přečetli jedno čtení o Filipovi a služebníku. Tady jsme jezdili v kolečku a bratr jáhen nám říkal slova v cizím jazyce a my jsme je podle abecedy překládali. Po chvíli chůze jsme přešli k dalšímu úkolu, kde jsme přenášeli dva se zavázanýma rukama lžíci hrubé mouky. Potom jsme došli k zastávce UMĚNÍ, kde jsme opisovali žalm o patnácti verších. Pak jsme měli uhodnout dvě písně ze mše sv. Obojí bylo Kyrie. Po tomto lehkém úkolu jsme se přemístili na stanoviště RODINA, kde jsme sehráli dvě pantomimy. My jsme měli hasiče. Na další zastávce byl internet. Tady nám vojenský kaplan pověděl něco o internetu. Říkal nám, že internet nám má být pomocníkem, ale ne pánem. Po tomto zastavení jsme šli na mši svatou. Tady jsme konečně zjistili, kolik je tu farností. Po krásné mši svaté s panem biskupem jsme odjeli domů. (Péťa Tesař)
strana 15
strana 16
Články – Kněžna máje
Články – MDŽ – trochu jinak
CHLUMEČEK 3/2008
CHLUMEČEK 3/2008
KNĚŽNA MÁJE
MDŽ – TROCHU JINAK
Poutní kostel Panny Marie na Chlumku upoutá každého návštěvníka svou krásou. Nejen že dominuje celému městečku, ale i našemu kraji. Vejde-li nový příchozí dovnitř, zůstane v údivu nad skvostnou nádherou interiéru. Chrám je zasvěcen Panně Marii Pomocnici křesťanů a náš pohled spočine na obraze Matky Boží, která svírá ve svém náruči malého Ježíška. Tolik něhy k nám promlouvá. Ježíšek hledí do krásné tváře své maminky, ručičkou ji objímá kolem krku a ona nám předává tento pohled plný lásky, moudrosti a jistoty, že stejně jako je každý okamžik se svým Synem, tak je i s námi. Její ruce chrání tělíčko synáčka, tak jako chrání každého, kdo jí důvěřuje a zná její zájem o každého z nás. I rozevřené ruce dvojice andělů tuto myšlenku stvrzují. Spojují milostivý obraz se svatostánkem umístěným na oltáři. Spatřujeme v pohledech těch dvou to nekonečně krásné, vznešené a přeci tak prosté. Hlavy jim zdobí koruny. Panna Maria v Loretánské litanii dostává dvanáct královských titulů: královna andělů, královna patriarchů, královna proroků, královna apoštolů, královna mučedníků, královna vyznavačů, královna panen, královna všech svatých, královna počatá bez poskvrny hříchu dědičného, královna nanebevzatá, královna posvátného růžence, královna míru. Panna Maria během života na tomto světě pocítila bolestné trny Krista Krále, když byl za nás trním korunován. Také si všimneme, že Boží děťátko je vyobrazené nahé. Tak přichází na svět každý člověk a také tak odchází. Vždyť si nikdo z tohoto světa nic neodnese. Panna Maria je také Kněžnou máje. Nastal pro nás tak milý čas, kdy ji oslavujeme při májových pobožnostech. Ti, kdo Pannu Marii milují, svěřují jí své bolesti a radosti, mohou jí tento měsíc intenzivněji a vděčněji prosit a děkovat. Věnovat jí svůj čas, modlitbu, milé slovo, kytičku. Vždyť během tří století, kdy je tento obraz uctíván, došlo k mnoha tělesným a duchovním uzdravením, mnoho lidí získalo znovu svůj pokoj do nepokojných srdíček nebo získali odpověď na své bolestivé otázky. Myslím, že každý z nás Boží Matce, naší mamince s vděčností poví: děkuji ti za všechno, že jsi mezi námi stále přítomná, že nám pomáháš, že k tobě máme tak blízko. Je na místě projevit vděčnost i hraběnce Maxmiliáně Hiesserlové, neboť kdyby nebylo jí, nemělo by naše městečko tak honosný chrám ani Pannu Marii Chlumeckou (Passovskou). Je to místo, které náleží mezi vyhledávaná poutníky a Panna Maria svými zjeveními a zázraky na mnoha místech ve světě nám připomíná, že je Pán Ježíš stále s námi. (MZ)
V cyklu měsíců roku přichází opět ke slovu máj, vsazen do probouzející se přírody. Dominantou je hlavně úcta k naší drahé Matičce Panně Marii, která je vzorem našim pozemským maminkám. Právem jí zní po celém světě ten krásný chvalozpěv „Ave, ave, ave Maria“. A je na místě, že v tomto měsíci patří jeden den i našim maminkám. Oč je důstojnější, než tomu bylo v nedávné minulosti! Pozná se to hlavně tam, kde úcta z dětí ještě nevymizela, buď za to dík. Vzpomínám si, asi před třiceti lety jsem se ne poprvé ocitl na plicním oddělení Na kopečku. Opět vzorná péče. Mé léčení spělo k závěru, kdy se blížil též mezinárodní den žen. Jelikož jsem chtěl dotyčný personál něčím odměnit, požádal jsem dceru cukrářku, aby mi zhotovila dort ve tvaru knihy, aby ji ozdobila slovy: „Mír dar životu“. Vyznělo to tehdy úplně odlišně a že ta kniha byla nejen lákavá, brzo ji děvčata s chutí přečetla a na tácku zbyla na čokoládové podložce jen ta tři slova, která byla krásně zdobená. Toto heslo jistě oslavuje maminky, kéž by bylo konečně završeno, aby se nemusely obávat přivádět svá děťátka na svět, pro nelidské ničení těch nejvyšších hodnot. Děkujeme Vám, naše milé maminky. A Matička Boží, kéž bdí nad našimi rodinami, spínejme k ní ruce a prosme nejen za ochranu, ale i její požehnání. Ave, ave, ave Maria… (JM)
strana 17
Ta moje maminka jako ta růže je celý svět rozkvétá jen když se usměje Práce jí vyšila na rukou znamení přece tak sladké je každé pohlazení V hlase má písničku v očích sto plamínků ze všeho nejradši mám moji maminku
strana 18
Články – Pouť KDU-ČSL
CHLUMEČEK 3/2008
Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 3/2008
POZVÁNÍ NA POUŤ KDU-ČSL NA CHLUMEK Možná Vás taky trochu trápí, jak se rozumní a chytří lidé čím dál víc straní veřejné činnosti, čímž dávají prostor těm druhým, kteří se naopak nestraní ničeho. „Člověk" by s tím chtěl něco udělat, ale ono to „nějak" nejde. Neustále narážíme na další a další překážky, připadáme si slabí a nemohoucí. To napětí nás potom rozděluje. Hodně lidí to vzdá, zatrpkne a přestane se o věci kolem sebe zajímat. A přitom máme řešení přímo „před očima", je ale třeba začít od toho, co dokážeme všichni. Ne nadarmo se říká: „S Bohem začni každé dílo ... !" Máme tady u nás už více než tři sta let starý poutní kostel P. Marie Pomocnice a po těch 300 let si do něj chodí lidi vyprošovat Boží milosti. Zveme Vás tedy srdečně 22. června 2008 na Pouť KDU-ČSL na Chlumek. Společně si vyprosíme trochu toho „zdravého" rozumu a posilu, aby se naše práce dostala zase na ten správný základ. Abychom ve chvatu všechních dní nezapomínali na to opravdu důležité, na to podstatné. Naším úmyslem rozhodně není politická demonstrace, ale naopak skutečně duchovní setkání s cílem načerpat energii. A rozhodně to nemá být jenom „stranická" záležitost, taky ta politika by měla jít úplně stranou - spíš bychom chtěli naplnit ducha. Ten název je tam vlastně jen proto, abychom si uvědomili, že nejsme politici jenom na radnici a věřící jenom v kostele. Celá akce je otevřená pro všechny, spíš taková nabídka na (věřím) příjemně strávenou neděli. Začneme společnou mší svatou od 10-ti hodin spolu s otcem biskupem Dominikem Dukou. Odpoledne ve 14. hodin nás čeká beseda a povídání na téma „etiky a morálky" s prof. Janem Sokolem, pravděpodobně v klubovně Hamzovy léčebny. Den pak zakončíme koncertem chrudimského pěveckého sboru Salvátor od 16-ti hodin na Chlumku. Těšíme se, že se setkáme se spoustou milých a zajímavých lidí, a že si něco zajímavého „odneseme". (za MO KDU-ČSL Pavel Vodvárka, předseda) strana 19
♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫ Spolčo v Luži a Diecézní setkání mládeže Najdou se v naší farnosti mladí lidé, kteří by měli chuť vytvořit společenství, pravidelně se scházet a věnovat svůj čas pro sdílení s ostatními? Podaří se nám vzájemně podporovat se ve víře, utvořit mezi sebou pevné vztahy a smysluplně využívat čas, který ve spolču strávíme? Na začátku byla spousta otázek a nejistot. Přesto jsme se do toho pustili a na pátek a sobotu 14. a 15. března jsme naplánovali první setkání, první kousek do mozaiky nového společenství a také první společnou akci-účast na Diecézním setkání mládeže, které se uskutečnilo v sobotu v Hradci Králové. A jak to všechno dopadlo? Pro netrpělivce můžu prozradit, že dobře. Kdo se chce dozvědět více, ať ve čtení pokračuje . Sešli jsme se v pátek v sedm hodin večer na faře. Zahráli jsme si dvě seznamovací hry, ve kterých jsme se o sobě mohli ledacos dozvědět (třeba komu je bližší Bob a komu Bobek, kdo má radši les a kdo moře, …). Potom jsme měli krátké témátko s panem farářem, jak jinak než o společenství. Mluvili jsme o tom, jak by správně fungující společenství mělo vypadat, co by v něm nemělo chybět a jaké my o něm máme představy a co od něj očekáváme. Na stejné téma jsme vyplnili krátký dotazník a společně jsme hledali odpovědi na dané otázky. Celým večerem nás doprovázela Barča s kytarou a s písničkami, některé pro nás určitě byly nové. Na závěr jsme se ztišili ke krásné večerní modlitbě. Děkováním, chválou a prosbami jsme tak zakončili první večer, který jsme mohli prožít v nově zrozeném a pomalu se vyvíjejícím společenství. Z fary jsme se po programu přesunuli do skautského srubu, kde jsme měli večerní promítání filmu Božský Evan, filmu o novodobém Noemovi a o poslechnutí Boží vůle (jakkoliv může člověku připadat bláznivá a nepochopitelná). A potom už honem spát, ráno jsme museli brzo vstávat. Před půl osmou jsme odjížděli od fary speciálním autobusem do Hradce Králové na Diecézní setkání mládeže. Dopolední program diecézka se konal v budově filharmonie a byl velmi bohatý a pestrý – slovo na den, katecheze, svědectví mladých lidí, kontakty na nové kamarády, písničky od VeKy, pozdravení biskupů, scénky – to vše tematicky inspirované mottem setkání: „Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky“ (Sk 1,8). Po obědě jsme si mohli každý vybrat skupinku, jejíž téma nás zaujalo, nebo jít do katedrály na adoraci a ke svátosti smíření anebo si jít zasportovat. strana 20
Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 3/2008
Ve dvě hodiny začínala na nádvoří Nového Adalbertina křížová cesta, během níž jsme náměstím došli až do katedrály. Právě tam se na závěr celého setkání konala slavnostní mše svatá s biskupem Dominikem, závěrečné poděkování a rozloučení. Celé diecézko uteklo jako voda a v pět hodin odpoledne už jsme zase seděli v autobusu a jeli zpátky do Luže. Sbalili jsme ve srubu svoje věci, uklidili a museli se rozloučit. Ale ne nadlouho, už za tři týdny máme naplánované další setkání na faře a potom společný výlet na premiérový koncert VeKy k novému CD v Chocni. Co napsat na závěr? Myslím si, že obavy z prvního spolča se nevyplnily, že nám s tím Pán Bůh hodně pomohl a věřím, že s Jeho pomocí budeme v budování společenství s radostí pokračovat. Chci také za všechny pozvat i ostatní mladé lidi z farnosti a okolí, aby se přidali a přišli, mají-li chuť a chtějí-li poznávat Boha i sebe ve společenství druhých. Vždyť „ve dvou (a více, dodávám) se to lépe táhne“ a „kde jsou dva anebo tři, tam je i Pán uprostřed nich“. Však víte. Ale opravdu to prožívat stojí za to! (AHZ)
Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 3/2008
Jaro už je konečně tady, všechno to kvete a voní, však se taky podle toho jmenuje i měsíc květen. Takže neseďte doma u televize, radši se běžte pěkně proběhnout
Druhou květnovou neděli mají svátek všechny maminky. Už víš, co dáš mamince za dárek? přáníčko
Můžete také navštívit internetovou nástěnku našeho nového spolča na adrese: pusu
http://luzskespolco.signaly.cz strana 21
strana 22
kytičku
obrázek
Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 3/2008
Informace
CHLUMEČEK 3/2008
Velká soutěž pokračuje Hledej v modrém textu ukryté květiny, nalezené pošli se svým jménem v SMS zprávě na číslo 605964703. Čím víc jich najdeš, tím větší šanci na výhru máš. A kdo jich najde všech 15, ten je opravdu botanik znalec a zaslouží si speciální ODMĚNU!
Pod bělostnou skálou mečí koza. Devět silných pastevců ji drží a strach je telefonovat nutí. Desátý na koni klec veze, pro těžkou váhu svízelně klopýtá. Najednou práskne třesk: koza rozrazila sevření, zbytky pasteveckých sborů žene, kolem se kosti válejí. Teď má ta potvora s hlavou hrdě nahoře celou pastvinu pro sebe. To se poměje! Olej z růží pro maminku: Až pokvetou růže, můžete pro maminku vyrobit voňavý olejíček. Vyrobíme ho z okvětních plátků intenzivně vonících růží stolistých, příprava trvá asi 12 dní. Celé květy trháme za slunného počasí (než se rozvinou další, můžeme ty první uchovat 3–4 dny čerstvé v lednici) – na přípravu oleje budeme potřebovat více než 1 kg plátků. Otrhané okvětní plátky napěchujeme do sklenice a zalijeme kvalitním panenským slunečnicovým olejem. Sklenici uzavřeme a květy necháme 4 dny louhovat. Olej scedíme přes čisté plátno, lístečky vymačkáme nebo vylisujeme. Pak napěchujeme do sklednice další čerstvé okvětní plátky, zalijeme je již scezeným olejem. Opět necháme 4 dny louhovat. Celý postup jestě jednou zopakujeme. Nakonec olej nalijeme do čisté sklenice s uzávěrem. Použití: Odbourává stres, působí protizánětlivě a vyrovnává hladinu hormonů. Páček shledáček Vaše Barunka :o) strana 23
Pouť rodin farnosti Skuteč – neděle 4.5.2008, mše sv. ve 14:00 na Chlumku. Májová pobožnost u kříže v Hroubovicích - neděle 4.5.2008 v 15:00. Mše svaté na Podskale – každé pondělí v květnu v 18:00. Dětské setkání ve farnosti – čtvrtek 8.5.2008. Na stopě - pátráme po pachatelích dobrých skutků. Začátek v 9:00 na faře. Na setkání přijďte v převleku za osobu, která páchá dobré skutky a nezapomeňte si papírek, na který napíšete dobré skutky, které jste sami spáchali. Koncerty NAŽIVO – známá prosečská skupina zve na jarní májové prozpěvování v sobotu 10.5.2008 v 18:00 v chrámu sv. Mikuláše v Proseči a v neděli 11.5.2008 v 15:00 v evangelickém kostele v Krouně. Pěší pouť rodin a zasvěcení farnosti P. Marii s oslavou svátku maminek – neděle 11.5.2008, sraz u fary v Luži ve 14:00. Diecézní setkání dětí s otcem biskupem - sobota 17.5.2008 Hradec Králové. Téma: Poklady středověké církve (Kláštery, Katedrála, Univerzita, Poutnictví, Rytířství). Dopolední program je od 9:00 do 12:00. Pak mají děti přestávku na oběd z vlastních zásob. Od 13:00 pokračuje programem v katedrále. Slavnost Božího Těla – neděle 25.5.2008, mše sv. v 9:30 na Chlumku. Vincentiský zájezd do Prahy - Společenství sv. Vincence z Pauly pořádá zájezd do Prahy (Vyšehrad) v sobotu 24.5.2008. Odjezd bude z Pardubic vlakem, čas bude upřesněn. Přihlášky přijímají František a Ludmila Jiráskovi. Vincentiský zájezd do Jižních Čech - Společenství sv. Vincence z Pauly pořádá v sobotu 14.6.2008 zájezd do Jižních Čech, Prachatice – rodiště sv. Jana z Nepomuku. Odjezd autobusem z Holic a z Pardubic. Čas bude upřesněn. Přihlášky přijímají František a Ludmila Jiráskovi. Úklid Chlumku – sobota 21.6.2008. Prosíme dobrovolníky, kteří si rozumějí s hadrem, kbelíkem, vysavačem a koštětem. Pouť KDU-ČSL – neděle 22.6.2008, mše sv. s biskupem Dominikem Dukou OP na Chlumku v 10:00, ve 14:00 beseda a povídání na téma „etiky a morálky“ s prof. Janem Sokolem, v 16:00 koncert chrudimského pěveckého sboru Salvátor. Diecézní pouť – neděle 6.7.2008 na Chlumku, bude upřesněno. Setkání české a slovenské mládeže na Velehradě - 18.–20.7.2008 Dětský tábor ve Vrbatově Kostelci – 11.-16.8.2008, bude upřesněno. Výlet do Medžugorje s pobytem u moře – 18.-26.8.2008, hlásit se můžete u Lenky Zárubové.
strana 24