2008

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA MEZINÁRODNÍHO A EVROPSKÉHO PRÁVA

Bakalářská práce

Mezinárodní ochrana investic z pohledu ČR

Ivana Vanická 2007/2008

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mezinárodní ochrana investic z pohledu ČR zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.“

…………………………………….

OBSAH 1. ÚVOD .................................................................................................................................................. 4 2. VYMEZENÍ POJMŮ ........................................................................................................................ 6

2.1. INVESTICE ............................................................................................................. 6 2.1.1. Pojem „Investice“ .................................................................................................... 6 2.1.2. Pojem „Mezinárodní Investice“ ............................................................................... 7 2.1.3. Druhy investic .......................................................................................................... 7

2.2. PODPORA INVESTIC ............................................................................................... 8 2.3. OCHRANA INVESTIC .............................................................................................. 8 2.4. INVESTOR ............................................................................................................. 8 2.5. INVESTIČNÍ SPOR................................................................................................... 8 3. PRÁVNÍ REGULACE INVESTIC................................................................................................ 10 4. DVOUSTRANNÉ DOHODY O PODPOŘE A OCHRANĚ INVESTIC ................................... 11

4.1. STRUKTURA MEZINÁRODNÍCH SMLUV O OCHRANĚ A PODPOŘE INVESTIC ............ 11 4.2. OBSAH BIT – ÚVODNÍ USTANOVENÍ ................................................................... 12 4.3. OBSAH BIT – REŽIM ZACHÁZENÍ S INVESTICÍ ..................................................... 13 4.4. OBSAH BIT – HMOTNĚ PRÁVNÍ OCHRANA .......................................................... 15 4.4.1. Vyvlastnění ............................................................................................................ 15 4.4.2. Poskytování náhrad ................................................................................................ 16 4.4.3. Převod zisků z investice ......................................................................................... 17

4.5. OBSAH BIT – ŘEŠENÍ SPORŮ .............................................................................. 18 4.5.1. Spory mezi smluvními státy a jejich řešení ........................................................... 18 4.5.2. Spory mezi smluvním státem a investorem a jejich řešení ................................... 19 4.5.2.1. Řešení sporů rozhodčím soudem ad hoc......................................................... 20 4.5.2.2. Řešení sporů stálým rozhodčím soudem ......................................................... 20 4.5.2.3. Řešení sporů střediskem ICSID ...................................................................... 20

4.6. OBSAH BIT – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ............................................................ 21 5. ZAPOJENÍ ČR DO SÍTĚ PRAMENŮ INVESTIČNÍHO PRÁVA ............................................ 22 6. INVESTIČNÍ SPORY VEDENÉ PROTI ČR ............................................................................... 24

6.1. SPORY JIŽ UKONČENÉ ......................................................................................... 24 6.2. SPORY PROBÍHAJÍCÍ ............................................................................................ 26 6.3. VYHODNOCENÍ SPORŮ A DOPORUČENÍ ................................................................. 27 7. ZÁVĚR ............................................................................................................................................. 30

2

RESUMÉ .............................................................................................................................................. 32 PRAMENY .......................................................................................................................................... 33 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................................... 36 PŘÍLOHA Č. 1 .................................................................................................................................... 37

3

1. ÚVOD Vývoj světové ekonomiky v posledních desetiletích přinesl velký rozmach mezinárodního investování. Ochrana a podpora mezinárodních investic se tak stala jednou z nejaktuálnějších oblastí úpravy mezinárodního práva veřejného. Státy se smluvně zavazují ochraňovat na svém území investice cizích investorů a zároveň tak poskytují ochranu svým občanům investujícím ve druhém smluvním státě. I přes existenci několika mnohostranných mezinárodních smluv1, které se zabývají mimo jiné investičními záležitostmi, je úprava velmi roztříštěná a nesystematická. Pokus zemí OECD sjednotit normy Mnohostrannou dohodou o investicích (MAI) se definitivně zhroutil v roce 1998 zejména pro nepřijatelnost MAI pro rozvojové státy a pro obavy některých evropských států, že ztratí kontrolu nad zahraničními investicemi. Jádro právní úpravy tvoří dvoustranné dohody o ochraně a podpoře investic (dále také „BIT“ – bilateral investment treaties), které jsou smluvními státy sjednávány individuálně tak, aby vyhovovaly jejich konkrétním potřebám a požadavkům. Tato bakalářská práce si klade za cíl obecně popsat a zachytit problematiku ochrany investic a sporů, z nich vyplývajících, očima České republiky (dále také „ČR“). Vlastní práce začíná vymezením důležitých pojmů, kterými jsou investice, podpora investic, ochrana investic, investor a investiční spor. Dále nastíním škálu možností, jakými lze mezinárodní investice zabezpečit a ochránit. Z důvodu omezeného rozsahu této práce nebudu analyzovat všechny prostředky ochrany, nýbrž své úsilí omezím na, Českou republikou nejpoužívanější, bilaterální investiční smlouvy. Další kapitola bude tedy věnována dvoustranným dohodám o podpoře a ochraně investic. Popíši jejich typickou strukturu a pokusím se podat obsahovou analýzu jednotlivých částí. Budu postupovat podle jednotlivých článků dohod od úvodních ustanovení, přes úpravu režimu zacházení s investicí k hmotně právním zárukám ochrany investic, až k ustanovením upravujícím řešení sporů z investic. Samozřejmě neopomenu ani zbylá ustanovení zakotvená obvykle v závěru dohod o ochraně a podpoře investic. Následovat bude pohled na zapojení ČR do „světa“ bilaterálních investičních dohod a na účast ČR na ochraně investic prováděné na multilaterální úrovni. K práci připojím aktuální seznam pro Českou republiku závazných BIT.

1

Např. Dohoda o Severoamerické zóně volného obchodu (1992); Dohoda o energetické chartě (1994)

4

V poslední kapitole práce se pokusím, na základě mě dostupných zdrojů, podat souhrn sporů, ve kterých Česká republika, coby ochránce investic, (z pohledu zahraničního investora) selhala a byla nebo je žalována investorem z důvodu porušení dohody o ochraně investic. Připojím stručné charakteristiky sporů. Na závěr sdělím návrhy, jak by mohlo být předcházeno investičním sporům.

5

2. VYMEZENÍ POJMŮ

2.1. INVESTICE 2.1.1. Pojem „Investice“ Ač je pojem investice v dnešní době běžně užíván, jeho vymezení není zcela snadné. Obecně je za investování považováno používání finančních prostředků s očekávání vydělat prostřednictvím nich větší částku peněz.2 Slovník Black´s Law Dictionary investice popisuje jako „výdaje vynaložené za účelem nabytí majetku či aktiv s cílem vytvářet zisk; kapitálový výdaj“.3 Původem jde o pojem ekonomický, který začal být začleňován do právních dokumentů, přičemž právní a ekonomický význam se neshoduje. Z ekonomického hlediska spočívá investice v naplnění těchto tří kritérií: Jde o • určitý ekonomický přínos, který je • poskytnut na určitou dobu, a zahrnuje • podnikatelské riziko spočívající v závislosti budoucí odměny investora na hospodářském výsledku podniku.4 Z hlediska právního neexistuje jednotná definice investice, což je dáno skutečností, že mezinárodní smlouvy sledují různé cíle. Různým, pro své účely nejvýhodnějším, způsobem pak smluvní strany vymezují i pojem investice. Ve dvoustranných dohodách o ochraně a podpoře investic, jejichž struktura je blíže analyzována v Kapitole č. 3, lze pozorovat tendenci definovat investice co možná nejširším způsobem. Vedle movitého a nemovitého majetku investice zahrnuje práva duševního vlastnictví, práva vyplývající ze zákona či smlouvy, i podnikatelská oprávnění, koncese, licence a povolení. Na opačném konci spektra stojí např. Washingtonská úmluva o řešení sporů mezi státy a občany druhých států z r. 1965 (dále jen „Washingtonská úmluva“),5 která naopak definici investice neobsahuje vůbec.

2

Finanční slovník InvestorWords.com,: heslo Investment [citováno dne 11.4.2008]. Dostupný z: http://www.investorwords.com/2599/investment.html 3 Garner, B., Black´s Law Dictionary. 8th edition. United States of America: West, a Thomson business, 2007, s. 844 4 Balaš, V., Šturma, P., Kurs mezinárodního ekonomického práva. Praha: C.H.Beck, 1997, s. 172 5 Sdělení FMZV č. 420/1992 Sb.

6

2.1.2. Pojem „Mezinárodní Investice“ Přídavné jméno „mezinárodní“ označuje okruh subjektů, které požívají ochranu poskytovanou investičními smlouvami. Jde tedy vždy o ochranu cizích investorů, příslušníků jiného než hostitelského státu.6 M. Sornarajah označuje mezinárodní investice za přesun hmotného či nehmotného majetku z jednoho státu do druhého, jehož účelem je užití toho majetku v hostitelské zemi k vytvoření zisku, přičemž proces zhodnocení majetku bude probíhat buď pod úplnou nebo pod částečnou kontrolou majitele přeneseného majetku7 (stupeň kontroly je členícím kritériem pro níže uvedenou klasifikaci investic na přímé a nepřímé).

2.1.3. Druhy investic Investice lze z hlediska subjektu rozdělit na veřejné, kde je investorem stát či státní subjekt, a soukromé, v nichž je investor nestátní povahy. Dvoustranné dohody o podpoře a ochraně investic regulují právě onen diagonální vztah mezi hostitelským státem a soukromým investorem, proto v této práci bude blíže pojednáváno o investicích soukromých, nikoli veřejných. Soukromé investice se dále dělí na obchodní, které spočívají v proniknutí na mezinárodní trh, ovšem nezahrnují přesun výroby; a průmyslové, jejichž součástí je také transfer výroby do jiného státu.8 Dále jsou soukromé investice rozlišovány na přímé a nepřímé. Přímá investice je „převod dlouhodobého kapitálu za účelem financování podnikatelských aktivit v zahraničí, kdy tento převod předpokládá určitý stupeň efektivní kontroly nad majetkem“.9 Dle českého právního řádu má investor efektivní stupeň kontroly, pokud vlastní nebo získá nejméně 10% podílu na základním kapitálu společnosti nebo nejméně 10% hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10%.10 Jedná se například o založení nového podniku v zahraničí nebo o vlastnictví takového množství akcií či podílů, při kterém se investor bude moci aktivně podílet na rozhodování. Nepřímou investici představuje nabytí takového podílu, který nepřesáhne hranici 10% jejího základního kapitálu či hlasovacích práv. Výraznější obsahové rozdíly jsou patrné mezi dohodami uzavíranými evropskými zeměmi a dohodami americkými. Vývojově starší, evropský model dvoustranných dohod,

6

Hostitelským státem autorka míní stát, na jehož území je zřizována a prováděna zahraniční investice. Sornarajah, M., The International Law on Foreign Investment. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2004, s. 7 8 Šturma, P., Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. Praha: Linde, 2001, s. 17 9 Žák, M. a kol., Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozšířené vydání. Praha: Linde, 2002, s. 346 10 Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, § 1 písm. j) 7

7

který je dnes nejčastěji uzavíraným typem, zdůrazňuje ochranu investic poskytnutých do hostitelské země, která naopak posuzuje soulad zahraniční investice s domácím právem. Méně rozšířený model americký se odlišuje zejména tím, že smluvní režim zacházení s investicí rozšiřuje i na fázi předcházející okamžiku zřízení investice a fázi následující po ukončení investice.11

2.2. PODPORA INVESTIC Podpora investic je v dohodách obvykle vymezována jako vzájemný závazek smluvních stran podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory z druhého smluvního státu a takové investice v souladu se svým právním řádem připouštět.

2.3. OCHRANA INVESTIC Ochrana investic znamená závazek každé ze smluvních stran, že pro investice druhé smluvní strany vždy zajistí řádné a spravedlivé zacházení a poskytne jim na svém území plnou právní a faktickou bezpečnost. Investor je chráněn před zásahy a omezováním svého vlastnického práva.

2.4. INVESTOR Obecně lze říci, že investorem může být fyzická osoba, která je občanem jedné ze smluvních stran či právnická osoba mající sídlo ve smluvním státě a byla zřízena podle jeho práva. Pouze tito mohou požívat výhod a ochrany vyplývající z konkrétní bilaterální investiční dohody.

2.5. INVESTIČNÍ SPOR Státy si uvědomují, že může dojít k situaci, kdy budou mít rozdílné názory na výklad a plnění jednotlivých ustanovení investičních dohod, proto se připravují na eventuální rozpory a upravují v bilaterálních dohodách postup v případě vzniku investičního sporu, tedy jakékoli neshody v právní nebo skutkové otázce týkající se předmětu dohody, a způsob jeho řešení. Obvykle dochází ke vzniku dvou druhů sporů, a to: a) mezi smluvními státy dohody o podpoře a ochraně investic, jejichž předmětem bývá výklad a použití dohody o podpoře a ochraně investic uzavřené mezi smluvními státy, b) mezi smluvním státem a investorem pocházejícím z druhého smluvního státu, které se nejčastěji týkají opatření provedených smluvním státem typu vyvlastnění, znárodnění nebo 11

Šturma, P., Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. Praha: Linde, 2001, s. 36 - 37

8

nepovolení převodu finančních prostředků do zahraničí. V tomto případě se jedná o diagonální vztah, kdy proti sobě stojí stát jakožto subjekt mezinárodního práva a fyzická či právnická osoba, která nemá mezinárodněprávní subjektivitu.

9

3. PRÁVNÍ REGULACE INVESTIC Otázkami týkajícími se mezinárodního investování se zabývá velmi bohatá, avšak roztříštěná a nesystematická právní úprava. Pravidla nacházíme ve spletité síti bilaterálních dohod i v několika multilaterálních dohodách, ovšem ucelená mezinárodní úprava neexistuje. Tato práce neposkytuje dostatek prostoru pro rozbor vícestranných a mnohostranných smluv týkajících se zahraničních investic12, ani to není jejím cílem, nicméně pro úplnost uvádím příklady nejvýznamnějších z nich a dále se již budu zabývat pouze dvoustrannými dohodami. Jak je uvedeno v úvodní části této práce, na univerzální investiční dohodě se světové fórum nedokázalo shodnout (projekt MAI vypracovaný na půdě OECD nebyl úspěšný). Smlouvy zabývající se pouze určitou konkrétní částí ekonomického života naopak schváleny byly. Například mnohostranná Dohoda o obchodních aspektech investičních opatření13 (TRIMs), která byla přijata v rámci Uruguayského kola jednání GATT v r. 1994, „se vztahuje pouze na investiční opatření, týkající se obchodu zbožím“14; Dohoda k energetické chartě15 z r. 1994 upravuje zahraniční investice v sektoru energetiky. K usnadňování řešení sporů z investic mezi smluvními státy a občany druhých smluvních států byla v r. 1965 přijata Washingtonská

úmluva16.

Příkladem

významné 17

Severoamerická dohoda o volném obchodu

vícestranné

dohody

je

regionální

(NAFTA), která v Kapitole 11 upravuje

investice i způsob řešení sporů z investic vzniklých.

12

Pro bližší informace k multilaterálním pramenům týkajících se zahraničních investic viz. McLachlan, C., Shore, L., Weiniger, M., International Investment Arbitration: Substantive Principles. Oxford: Oxford University Press, 2007, s. 34 – 40. nebo Sornarajah, M., The International Law on Foreign Investment. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2004, s. 288 – 314 anebo Folsom, R., Gordon, M., Spanogle, J., International Trade and Investment in a Nutshell. 2nd edition. St. Paul, Minn.: West Group, 2000, s. 207 – 216, dále také Šturma, P., Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. 2. vydání. Praha: Linde, 2008, s. 25 - 31, 38 – 43, 71 – 83. 13 Sdělení MZV č. 191/1995 Sb. 14 Ibid., čl. 1 15 Sdělení MZV č. 372/1999 Sb., Dokument je též dostupný z: http://www.encharter.org/fileadmin/user_upload/document/EN.pdf [citováno dne 25.7.2008] 16 Sdělení FMZV č. 420/1992 Sb. 17 SICE – Foreign Trade Information System: North American Free Trade Agreement [citováno dne 25.7.2008]. Dostupné z http://www.sice.oas.org/Trade/NAFTA/NAFTATCE.ASP

10

4. DVOUSTRANNÉ DOHODY O PODPOŘE A OCHRANĚ INVESTIC Dvoustranné dohody o podpoře a ochraně investic, svým charakterem klasické mezinárodní smlouvy, tedy normy mezinárodního práva veřejného, se vyvinuly ze smluv o přátelství, obchodu a plavbě (treaties of friendship, commerce and navigation).18 První BIT byla podepsána již v roce 1959 mezi Německem a Pákistánem.19 S rostoucí ekonomickou propojeností světa se zvyšuje i počet mezinárodních smluv upravujících investování. Jak uvádí Zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), ke konci r. 2006 bylo celosvětově uzavřeno 2.573 těchto dohod (oproti r. 2005 došlo k nárůstu o 78 BIT).20 Zahraniční investice reguluje téměř každý stát světa, což jen podtrhuje význam BIT pro mezinárodní investiční právo. Už z názvů dohod o ochraně a podpoře investic lze dovodit, že jsou smluvními státy uzavírány s úmyslem podpořit příliv finančních prostředků ze zahraničí a zároveň ochránit své občany, kteří se rozhodnou investovat finance ve druhém smluvním státě. Vklady zahraničních investorů umožňují státům ekonomicky se rozvíjet a právě ve dvoustranných dohodách si strany mohou sjednat přesně takové podmínky, jaké budou vyhovovat jejich individuálním potřebám a zájmům. BIT, coby mezinárodní smlouvy, mají aplikační přednost před domácím právem hostitelské země a soukromí investoři se tudíž nemusí obávat investovat i ve státech s obecně nižším standardem právní ochrany, protože jimi poskytnuté investice budou chráněny v rozsahu zakotveném v BIT.

4.1. STRUKTURA MEZINÁRODNÍCH SMLUV O OCHRANĚ A PODPOŘE INVESTIC Jak je uvedeno výše, každá jednotlivá BIT je sjednána tak, aby reflektovala požadavky daných smluvních států. Konkrétní ustanovení jednotlivých dohod jsou tedy odlišná. Přes odchylnosti se ovšem BIT podobají co do účelu a obsahové konstrukce. Dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic se pravidelně skládají z následujících částí: 1. preambule, 2. definování investice a dalších základních pojmů (nejčastěji investor,

18

Sornarajah, M., The International Law on Foreign Investment. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2004, s. 208 19 McLachlan, C., Shore, L., Weiniger, M., International Investment Arbitration. Oxford: Oxford University Press, 2007, s. 26 20 UNCTAD: World Investment Report 2007, s. 18 [citováno dne 10.4.2008]. Dostupné z: http://www.unctad.org/en/docs/wir2007_en.pdf

11

území, výnosy), 3. úprava způsobu zacházení se zahraniční investicí, 4. úprava otázek vyvlastnění a náhrady za vyvlastnění, 5. úprava převodů výnosů z investic, 6. úprava řešení eventuálních sporů a 7. podmínky výpovědi a platnosti dohody po jejím ukončení. Česká republika není výjimkou, dohody o podpoře a ochraně investic uzavřené jejím jménem se drží zde nastíněné konstrukce.

4.2. OBSAH BIT – ÚVODNÍ USTANOVENÍ V preambuli smluvní státy vyjadřují vůli rozvíjet mezi sebou dobré ekonomické vztahy, podporovat a ochraňovat investice a posílit podnikatelské aktivity, čímž dosáhnou ekonomického růstu své země. Preambuli je možno použít jako vodítko pro výklad dohody v případě vzniku sporu.21 Článek 1 dohod o podpoře a ochraně investic se věnuje definování pojmů. Žádná BIT se neobejde bez vymezení investice a investora, vyskytuje se i specifikace výnosů a teritoriální působnosti dohody (území). Státy tendují k co možná nejširšímu pojetí investic, přičemž po obecné charakteristice následuje kazuistický výčet věcí a práv, které jsou smluvními stranami chápány jako investice. Příkladem široké definice investice je Dohoda mezi USA a ČSFR o vzájemné podpoře a ochraně investic22, která v článku I odst.1 písm. a) obsahuje jednu z nejpodrobnějších a nejširších definic: „a) "investice" označuje jakýkoli druh investice na území jedné smluvní strany, která je vlastněna nebo je přímo či nepřímo kontrolována státními příslušníky nebo společnostmi druhé smluvní strany, jako je akcie, pohledávka, smlouva o službách a investiční smlouva, a zahrnuje: i) hmotné a nehmotné vlastnictví, včetně práv jako jsou hypotéky, zástavy a ručení; ii) společnost nebo akcie či jiné podíly na společnosti, nebo podíly na jejích aktivech; iii) peněžní pohledávky nebo nároky na plnění, které mají ekonomickou hodnotu a které jsou spojené s investicí; iv) duševní vlastnictví, které zahrnuje mezi jiným práva vztahující se k - literárním a uměleckým dílům, včetně zvukových nahrávek, - vynálezům ve všech oborech lidského úsilí, - průmyslovým vzorům, - uspořádání částí polovodičových integrovaných obvodů, - obchodním tajemstvím a důvěrným podnikatelským informacím, a - obchodním a servisním známkám a názvům výrobků, v) jakékoliv právo vyplývající ze zákona nebo kontraktu, a jakékoliv oprávnění a povolení v souladu se zákonem, včetně koncesí na vyhledávání, kultivaci, těžbu nebo využívání přírodních zdrojů;“

21

Na nadpis a preambuli BIT a v nich vymezený obecný cíl a účel dohody se odvolává rozhodčí soud ve sporu Saluka Investments v. ČR v bodech 299 – 301. Srov. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rozhodci_rizeni_Saluka_BV_vs_CR_17032006_cz_doc.doc 22 Sdělení MZV č. 187/1993 Sb.

12

Rozsáhlá koncepce investic je dnes standardem vyskytujícím se v bilaterálních dohodách. Dle hodnocení P. Šturmy „nejde o příliš uspokojivé definice, protože opomíjejí takové znaky, jako dobu trvání (dlouhodobost) a závislost výnosu na úspěchu podnikání. Místo toho se soustřeďují na co nejpřesnější výčet všech typů majetkového vkladu, který má být chráněn. Tím vlastně tyto dohody nesplňují specifickou ochranu investic, nýbrž veškerého uvedeného majetku investorů z jednoho státu na území druhé smluvní strany.“23 V dohodách evropského typu je široké vymezení investice obvykle podmíněno tím, že pro její přijetí se vyžaduje, aby byla v souladu s právními normami hostitelského státu. Dohoda mezi ČSFR a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic24 dokonce v čl. 2 říká, že „Každá smluvní strana bude ... investice povolovat v souladu se svým právním řádem.“. Státy si tak ponechávají možnost regulovat svým vnitrostátním právem rozsah zahraničních investic ve fázi jejich zřizování. Naopak americký smluvní model neodkazuje na vnitrostátní právo, nahlíží na celou problematiku z jiného úhlu pohledu. Občané jednoho smluvního státu totiž mohou volně investovat ve státě druhém, přičemž smluvní státy si mohou v BIT vyhradit výjimky ze smluvního režimu zacházení s investicí pro určité oblasti. Veškerá regulace zřizování investic se tedy odehrává ve sféře mezinárodněprávní. V Dohodě mezi USA a ČSFR o vzájemné podpoře a ochraně investic je sjednáno, že „Každá smluvní strana bude povolovat a bude zacházet s investicemi a s nimi spojenými činnostmi na nediskriminačním základě, přičemž každá smluvní strana má právo učinit nebo zachovat výjimky v odvětvích nebo záležitostech uvedených v Dodatku k této dohodě.“25 Zároveň se v článku 2 státy zavazují podporovat a ochraňovat investice a vytvářet příznivé podmínky pro zahraniční investory. Za hranice obecného vyjádření podpory jde například dohoda uzavřená mezi ČR a Paraguayí obsahující závazek, že „Smluvní strana ... udělí v souladu se svým právním řádem nezbytná povolení spojená s takovou investicí.“26

4.3. OBSAH BIT – REŽIM ZACHÁZENÍ S INVESTICÍ Hlavním motivem investora při vkládání svého majetku do zahraničí je dosáhnutí zisku. Pro zahraničního investora je zásadní, jakým způsobem bude s jeho vkladem v dané zemi zacházeno. V situaci, kdy stát bude znevýhodňovat cizozemské investory oproti

23

Šturma, P., Dvoustranné dohody o podpoře a ochraně investic. Obchodní právo, 1997, č. 10, s. 11 Sdělení FMZ č. 479/1991 Sb. 25 Sdělení MZV č. 187/1993 Sb., Dohoda mezi ČSFR a USA o vzájemné podpoře a ochraně investic, čl. II 1. 26 Sdělení MZV č. 38/2000 Sb.m.s, Dohoda mezi Českou republikou a Paraguayskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, čl. 3 24

13

domácím podnikatelům či jim nebude umožňovat libovolně nakládat s jejich investičními výnosy nebo kdy bude jejich majetek ohrožen možností zabavení bez náhrady, jistě kapitál ze zahraničí nepřiláká. Státy proto vzájemně upravují pozici svých občanů-investorů ve druhém státě dohody, a to konkrétně sjednáním režimu nakládání s investicí, stanovením podmínek pro vyvlastnění a závazkem zajistit volný převod všech finančních prostředků spojených s investicí. Způsob zacházení se zahraniční investicí je dán souborem pravidel mezinárodního a vnitrostátního práva, která určují režim investice od chvíle jejího zřízení až do okamžiku likvidace.27 V investičních dohodách je hned několik standardů zacházení s investicí, všechny často zakotveny v jediném článku. Pro ilustraci lze uvést čl. 3 Dohody mezi ČSFR a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic28, který říká že: „(1) Každá smluvní strana zabezpečí investicím investorů druhé smluvní strany nestranné a spravedlivé zacházení a nebude nepřiměřenými nebo diskriminačními opatřeními poškozovat správu, řízení, udržování, používání, využití nebo dispozici s investicemi těchto investorů. (2) Každá smluvní strana poskytne těmto investicím zejména plnou bezpečnost a ochranu, která v žádném případě nebude menší než přiznávaná investicím vlastních investorů nebo investicím investorů z kteréhokoliv třetího státu, pokud je pro dotčeného investora výhodnější.“ V těchto dvou odstavcích jediného článku smlouvy tak máme obsaženu zásadu rovnoprávného a spravedlivého zacházení, princip zajištění plné ochrany a bezpečnosti a režim nejvyšších výhod a národního zacházení (čímž jsou pokryty všechny základní standardy, které se v BIT objevují). Co se pod jednotlivými pojmy skrývá? Národní režim zaručuje, že s mezinárodní investicí bude zacházeno stejným způsobem, jako s investicí domácí. Cizozemec je zrovnoprávněn s tuzemcem. Vychází se tudíž z norem vnitrostátního původu, které druhý smluvní stát nijak neovlivní. Úskalí národního zacházení se objevuje při investování v zemi, která na své občany aplikuje přísná opatření nebo jim poskytuje nižší úroveň ochrany. Pak se totiž tento standard vztáhne i na zahraničního investora. Proto je nutné včlenit do BIT i další režimy.29 Zejména při investování v rozvojových zemích je důležité smluvně zajistit, že pravidlo národního zacházení bude dosahovat určitého minimálního mezinárodního standardu. Tím je myšleno spravedlivé a rovnoprávné zacházení, kdy je s investicí zacházeno podle

27

Šturma, P., Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. 2. vydání. Praha: Linde, 2008, s. 52 Sdělení FMZV č. 569/1992 Sb. 29 Sornarajah, M., The International Law on Foreign Investment. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2004, s. 235 28

14

vnitrostátních norem hostitelského státu, které musí být v souladu s mezinárodněprávními nároky. Rovnoprávnost spočívá v tom, že hostitelský stát respektuje nejen své zájmy, ale také zájmy zahraničního investora a jeho domovského státu.30 Některé BIT rovněž obsahují výslovný závazek nepřijímat nepřiměřená či diskriminační opatření týkající se mezinárodních investic (například dohoda mezi ČSFR a Nizozemím). S obecným závazkem ochrany investice souvisí princip plné bezpečnosti a ochrany. Jde o záruku smluvních stran, že zahraniční investor a jeho majetek bude v hostitelské zemi chráněn před různými útoky stejně, jako jsou chráněni tamní občané. V investičních dohodách je hned vedle principu národního naformulován i režim nejvyšších výhod. Smluvní státy tím garantují, že budou s investicemi občanů druhého smluvního státu nakládat stejně příznivě, jako nakládají s investicemi občanů jakéhokoli třetího státu. Výsledkem je rovnost mezi zahraničními investory, občany různých států, v hostitelské zemi. Prostřednictvím tohoto režimu se do bilaterální dohody fakticky dostávají všechna příznivější ustanovení investičních dohod, která se jiným vládám podařilo s danou zemí sjednat. Zároveň však státy v dohodách ze standardu nejvyšších výhod vylučují výhody poskytované cizozemcům na základě úmluv o regionálních seskupeních (např. celní, měnové unie, zóny volného obchodu) a mezinárodních smluv týkajících se otázky zdanění.

4.4. OBSAH BIT – HMOTNĚ PRÁVNÍ OCHRANA 4.4.1. Vyvlastnění Mezinárodní právo uznává oprávnění každého státu vyvlastnit či znárodnit domácí i cizí investici.31 Institut vyvlastnění tak představuje hrozbu pro majetek investora. Proto dohody o ochraně investic tuto problematiku podrobně regulují a, v souladu s výše zmíněným principem plné ochrany a bezpečnosti, stanovují přísná pravidla. Vyvlastněním se v dohodách míní i znárodnění nebo podrobení majetku přímým či nepřímým opatřením rovnajícím se vyvlastnění nebo znárodnění. Bilaterální dohody zapovídají vyvlastňovat investice, ledaže bude kumulativně splněno, že: vyvlastnění 1. bude ve veřejném zájmu, 2. proběhne v souladu se zákonem, 3. na nediskriminačním základě, za předpokladu, že 4. bude provázeno okamžitou, účinnou a přiměřenou náhradou. Pokud nebude dotyčný investor považovat všechny podmínky za naplněné, může se

30 31

Šturma, P., Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. 2. vydání. Praha: Linde, 2008, s. 53 Ibid., s. 87

15

obrátit na soudní či jiný nezávislý orgán smluvního státu, který jeho případ bezodkladně přezkoumá. Odvolání investorovi samozřejmě nijak nebrání zažalovat hostitelskou zemi a domáhat se ochrany prostřednictvím ustanovení o řešení sporů. Zdrojem rozporů pravděpodobně bude otázka, zda zabrání majetku proběhlo či neproběhlo ve veřejném zájmu. Smlouvy neposkytují vodítko k výkladu tohoto neurčitého pojmu. Posouzení je ponecháno na subjektu, který řeší případný konflikt. Sporná může být také (ne)diskriminační povaha přijatých opatření. Zároveň bude jistě řešena zásadní záležitost, a to zda skutečně došlo k vyvlastnění. Rozpoznat zejména opatření zbavující majetku nepřímo a opatření s obdobným účinkem jako vyvlastnění nebývá snadné. Tribunály situaci hodnotí podle účinku, jaký daná opatření měla na zahraniční investici.32 Pro znázornění typického ujednání chránícího české investice v zahraničí před vyvlastněním dobře poslouží bilaterální dohoda mezi ČR a Ukrajinou: „1. Investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen "vyvlastnění") na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude provedeno podle zákona, na nediskriminačním základě a bude doprovázeno opatřeními k zaplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada se bude rovnat tržní hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním, nebo než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně známým, bude zahrnovat úroky od data vyvlastnění, bude uskutečněna bez prodlení, bude okamžitě realizovatelná a volně převoditelná ve volně směnitelné měně. 2. Dotčený investor má právo požádat o neodkladné přezkoumání svého případu a o ohodnocení své investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem smluvní strany v souladu s principy obsaženými v tomto článku. 3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se vztahuje i na případy, kdy smluvní strana vyvlastní aktiva společnosti, která byla zaregistrována nebo zřízena v souladu s platným právním řádem v jakékoli části jejího vlastního území a v níž investoři druhé smluvní strany vlastní podíly.“33

4.4.2. Poskytování náhrad Aby bylo vyvlastnění legální, musí být investorovi poskytnuta náhrada za majetek, o který přišel. Ovšem k určování výše náhrady za vyvlastnění není jednotný přístup. Vyspělé státy trvají na náhradě v plné výši. Státy rozvojové prosazují princip přiměřené náhrady.34 Záleží tedy na vyjednávací síle konkrétních států, jaká metoda se v bilaterální dohodě použije. Co se týká České republiky, převažuje výslovné zakotvení principu okamžité, účinné a přiměřené náhrady. Okamžitost spočívá v jejím vyplacení bez prodlení. Má-li být 32

McLachlan, C., Shore, L., Weiniger, M., International Investment Arbitration. Oxford: Oxford University Press, 2007, s. 290 - 291 33 Sdělení MZV č. 23/1996 Sb., Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, čl. 5 34 Sornarajah, M., The International Law on Foreign Investment. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2004, s. 241

16

kompenzace účinná, musí být okamžitě realizovatelná a volně převoditelná ve volně směnitelné měně. Náhrada je přiměřená, když se rovná tržní hodnotě investice bezprostředně před vyvlastněním, nebo než se stalo známým, včetně úroků od data vyvlastnění do data platby. Jiné vyjádření nalezneme kupříkladu v bilaterální dohodě uzavřené s Nizozemím, kde se mluví o „vyplacení spravedlivé náhrady“35. Náhrada za vyvlastnění není jedinou kompenzační zárukou obsaženou v BIT. Státy se rovněž zavazují nahrazovat škody nebo ztráty na zahraničních investicích, které byly způsobeny v důsledku válek, ozbrojených konfliktů, nepokojů, povstání, výjimečných stavů či jiných podobných událostí v zemi. Rozsah vypořádání bude ve stejné výši, jakou stát poskytne svým vlastním investorům anebo investorům jakéhokoli třetího státu. Dohody navíc garantují spravedlivou a přiměřenou náhradu za škodu nebo ztrátu, kterou investor z jedné smluvní strany utrpěl na území druhého státu smlouvy, v případě, že byla způsobena ozbrojenými silami. Výjimkou je případ, kdy je majetek zničen při bojových akcích nebo si jeho destrukci vyžaduje situace.

4.4.3. Převod zisků z investice Součástí hmotné ochrany investic je umožnění bezproblémového transferu jak kapitálového výnosu, tak náhrad za vyvlastnění a škody či ztráty do zahraničí. Stále jde totiž o jmění zahraničního investora a BIT jsou uzavírány (nejenom) proto, aby tento majetek chránily. Investiční dohody, jejichž stranou je Česká republika, neobsahují žádná omezení převádění investičních výnosů. Nejčastější formulace článku BIT, který se týká převodu plateb spojených s investicemi a výnosy, se po formální stránce podobá moderní definici investic. Za garancí volného převodu všech finančních prostředků spojených s investicí následuje demonstrativní výčet těchto prostředků. V čl. 6 dohody mezi ČR a Korejskou lidově demokratickou republikou36 stojí: „Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně: a) kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice; b) zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy; c) částky na splacení půjček; d) licenční nebo jiné poplatky; e) výnosy vzniklé z celkového nebo částečného prodeje nebo likvidace investice; f) platy nebo jiné zákonné příjmy osob majících cizí státní občanství, které jsou zaměstnány a jímž je povoleno pracovat v souvislosti s investicí na území druhé smluvní strany.“ Příkladem méně častého způsobu úpravy, bez demonstrativního výčtu prostředků, je 35

Srov. čl. 5 Dohody mezi ČSFR a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, sdělení FMZV č. 569/1992 Sb. 36 Sdělení MZV č. 250/1999 Sb.

17

čl. 6 Dohody mezi vládou ČSFR a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o podpoře a ochraně investic37: „Každá smluvní strana zajistí, pokud jde o investice investorů druhé smluvní strany, volný převod jejich investic a výnosů. Převody budou provedeny bezodkladně, v směnitelné měně, ve které byl kapitál původně investován nebo v jiné směnitelné měně, na které se investor a příslušná smluvní strana dohodnou. Pokud investor nebude souhlasit s jiným postupem, budou převody prováděny kursem platným k datu převodu ve shodě s platnými devizovými předpisy.“

4.5. OBSAH BIT – ŘEŠENÍ SPORŮ Praktická realizace investic s sebou často přináší i spory; aby mohla investiční činnost dále fungovat, je nutné tyto spory vyřešit. Také se může stát, že jedna ze stran přestane plnit své smluvní závazky. Pak je nutné, aby druhá strana měla nějaký prostředek, kterým bude moci zjednat nápravu. Proto je ustanovení o řešení sporů velmi důležitou složkou BIT. Sebelepší hmotné záruky ochrany investice budou mít nulový význam, pokud jejich aplikování nebude vynutitelné. Autorka se ztotožňuje s názorem M. Sornarajaha, že zahraniční investor nebude příliš důvěřovat nestrannosti vnitrostátních soudů při řešení sporů mezi ním a hostitelským státem38, raději se obrátí k mezinárodním prostředkům. Dohody o ochraně investic rozlišují úpravu řešení sporů mezi smluvními státy a řešení sporů mezi zahraničním investorem a státem.

4.5.1. Spory mezi smluvními státy a jejich řešení Spory mezi smluvními státy se týkají výkladu nebo použití jimi uzavřené dohody o podpoře a ochraně investic. Preferován je způsob urovnání diplomatickou cestou, tedy jednáním a konzultacemi. Někdy se v dohodách objevuje možnost dát spor k vyřešení nezávislé komisi složené ze zástupců smluvních států. V případě, že se v určité lhůtě (zpravidla 6 měsíců) nepodaří problém vyřešit, kterákoli smluvní strana se může obrátit na rozhodčí soud zřízený ad hoc podle pravidel zakotvených v předmětné bilaterální dohodě. Tento druh investičních sporů se v praxi objevuje velmi zřídka39. K tomu, dle mého názoru, přispívá i ustanovení, které se objevuje v závěru některých investičních smluv, že „Každá ze smluvních stran může předložit druhé smluvní straně návrh uskutečnit konzultace k jakékoli otázce týkající se výkladu, použití nebo provádění Dohody. Druhá smluvní strana s 37

Sdělení FMZV č. 646/1992 Sb. Sornarajah, M., The International Law on Foreign Investment. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2004, s. 250 39 Česká republika dosud nikdy neřešila tuto kategorii investičního sporu. 38

18

porozuměním zváží tento návrh a poskytne přiměřenou možnost pro uskutečnění takových konzultací.“40 Státy tak mohou, ještě dříve, než vznikne rozpor, sjednotit interpretaci a aplikaci jednotlivých ustanovení dohod. Úprava řešení sporů mezi smluvními státy se v jednotlivých bilaterálních dohodách velmi podobá.

4.5.2. Spory mezi smluvním státem a investorem a jejich řešení Specifickým rysem dohod o podpoře a ochraně investic je, že umožňují řešení sporů, v nichž je jedna strana subjektem mezinárodního práva a druhá ne. V tomto sporu z tzv. diagonálního vztahu proti sobě stojí suverénní stát a fyzická či právnická osoba z jiného státu.41 Úprava způsobu řešení těchto sporů je v jednotlivých BIT dosti odlišná. Rozdílná je zejména škála nabízených prostředků urovnávajících spory a míra podrobností, do jakých jsou prostředky upraveny. Nejednotnost panuje i ve vymezení investičního sporu. Kupříkladu, od (nejčastějšího) obecného ustanovení, že investičním sporem je „jakýkoli spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou týkající se investice investora“42, se přes detailní regulaci zakotvenou v bilaterální dohodě mezi ČR a USA43, která obsahuje konkrétní definici toho, co je a co není investičním sporem, dostaneme až k úzké úpravě dohody ČSSR s Hospodářskou unií belgicko-lucemburskou, která se vztahuje pouze na konflikty dotýkající se odškodnění za vyvlastnění. Dohody o podpoře a ochraně investic se naopak shodují v tom, že v případě vzniku sporu dávají všechny přednost jeho urovnání cestou přátelských jednání mezi zástupcem státu a zahraničním investorem. Dohody zakotvují lhůtu (nejčastěji 6 měsíců od písemného oznámení nároku), po kterou musí jednání minimálně trvat, než bude možno přistoupit k jiné metodě vyřešení rozporů. Jestliže spor není urovnán, pak bilaterální dohoda investorovi nabízí volbu mezi několika způsoby rozhodčího řízení a bývá připojena i možnost obrátit se na vnitrostátní soud hostitelského státu. V rozhodčích doložkách se objevuje možnost předložení sporu Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) nebo rozhodčímu soudu vytvořenému

ad

hoc

(pravidla

jeho

ustavení

jsou opět

různorodá),

eventuálně

40

Sdělení MZV č. 89/2006 Sb.m.s., Dohoda mezi ČR a Čínskou lidovou republikou o podpoře a ochraně investic, čl.12 41 Růžička, K., Rozhodování sporů z mezinárodních investic. Obchodní právo, 1997, č. 11, s. 16 42 Srov. čl. 8 Dohody mezi ČR a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic č. 43/1998 Sb. 43 Srov. čl. VI a VIII Dohody mezi Spojenými státy americkými a ČSFR o vzájemné podpoře a ochraně investic č. 187/1993 Sb.

19

specifikovanému stálému rozhodčímu soudu; málo časté je smírčí řízení (např. Dohoda mezi ČR a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic44). 4.5.2.1. Řešení sporů rozhodčím soudem ad hoc Některé investiční dohody (například česko-nizozemská či česko-izraelská) upravují pouze tuto formu řešení rozporů, které se nepodařilo urovnat přátelsky. Pravidla ustanovení a činnosti rozhodčího tribunálu jsou v BIT buď přesně popsána nebo je odkazováno na Rozhodčí pravidla UNCITRAL45. Poměrně široce je ad hoc rozhodčí soud upraven v Dodatku B Dohody mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic č. 162/1994 Sb. Rozhodčí pravidla UNCITRAL pokrývají celý proces rozhodčího řízení od jmenování rozhodců, přes vlastní řízení k formě a výkladu rozhodnutí včetně rozhodnutí o nákladech řízení. Odkaz na Rozhodčí pravidla UNCITRAL může být proveden takto: „ ... je investor oprávněn předložit spor ... rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc, ustavenému podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL). Strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na změnách těchto pravidel;“46 4.5.2.2. Řešení sporů stálým rozhodčím soudem47 Méně často dohody o ochraně investic poskytují možnost postoupit spor institucionalizovanému rozhodčímu soudu. Tato doložka je k nalezení kupříkladu v investiční dohodě České republiky s Kyprem (115/2002 Sb.m.s.) nebo se Spojeným královstvím (646/1992 Sb.). Přes výhody spočívající ve stálosti existence rozhodčího soudu, v zajištění administrativním a ve vyšším stupni předvídavosti rozhodování (stálé tribunály mnohdy odkazují na svá předchozí rozhodnutí) je pro spory mezi státem a zahraničním investorem vhodnější formou řízení ad hoc. Volba stálého rozhodčího soudu s sebou přináší i volbu jeho řádu. Strany tak ztrácí možnost upravit pravidla řízení. 4.5.2.3. Řešení sporů střediskem ICSID Mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic (ICSID) bylo zřízeno článkem 1 Washingtonské úmluvy. Středisko dnes představuje patrně nejvýznamnější instituci řešící investiční spory. Jeho účelem je usnadňovat smírčí nebo rozhodčí řešení sporů z investic.

44

Sdělení MZV č. 43/1998 Sb. UNCITRAL: Arbitration Rules [citováno dne 8.7.2008]. Dostupné z: http://www.uncitral.org/pdf/english/texts/arbitration/arb-rules/arb-rules.pdf 46 Sdělení č. 155/2002 Sb.m.s., Dohoda mezi ČR a Kyperskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, čl. 8 47 Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním i vnitrostátním obchodním styku. Praha: ASPI, a.s., 2002, s. 44 - 47 45

20

Aby mělo Středisko pravomoc rozhodnout, musí se jednat o právní spor, který má přímý vztah k investici. Musí jít o spor mezi členským státem Washingtonské úmluvy48 a zahraničním investorem z jiného členského státu. Třetí podmínkou je, že strany souhlasí s předložením sporu Středisku.49 Z hlediska bilaterálních dohod závazných pro Českou republiku je nejpočetnější formulace kombinující využití služeb Střediska ICSID s možností obrátit se na rozhodčí soud zřízený podle Rozhodčích pravidel UNCITRAL. Za vzor vezměme čl. 8 Dohody mezi ČR a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic (č. 226/1997 Sb.): „2. Jestliže jakýkoli spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou nemůže být tak vyřešen ve lhůtě šesti měsíců ode dne písemného oznámení nároku, je investor oprávněn předložit spor buď: a) Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států otevřené k podpisu ve Washingtonu D. C. 18. března 1965; nebo b) rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc ustavenému podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL). Strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na úpravě těchto pravidel.“

4.6. OBSAH BIT – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ V závěru dohod o podpoře a ochraně investic jsou ustanovení spíše technického charakteru. Vždy je upraven vstup dohody v platnost, její trvání (platnost je obvykle sjednána na dobu deseti let s automatickým prodlužováním) a ukončení platnosti. Rovněž je vymezena územní působnost dohody a její rozsah z hlediska časového. K řešení časového aspektu smluvní státy přistupují třemi způsoby. Nejčastěji je sjednána aplikace dohody na všechny budoucí investice i na ty, které existují k datu vstupu dohody v platnost. Druhá varianta oproti té první vylučuje použití dohody na nároky a spory vzniklé před vstupem dohody v platnost. Nepřipouští tak retroaktivní působení dohody na oblast sporů. Občas se lze setkat i s ohraničením použitelnosti bilaterální dohody na všechny investice zřízené od určitého konkrétního data. Pravidelně je sjednáno i ustanovení o použití jiných mezinárodních smluv sjednaných mezi stranami BIT. Pokud „smlouva neinvestiční“ poskytuje v otázkách, ve kterých se obě smlouvy věcně shodují, příznivější zacházení, pak tato pravidla převládnou.

48

ICSID: Seznam členských států Washingtonské úmluvy [citováno dne 8.7.2008]. Dostupné z: http://icsid.worldbank.org/ICSID/FrontServlet?requestType=ICSIDDocRH&actionVal=ContractingStates&Req From=Main 49 Růžička, K., Rozhodování sporů z mezinárodních investic. Obchodní právo, 1997, č. 11, s. 17

21

5. ZAPOJENÍ ČR DO SÍTĚ PRAMENŮ INVESTIČNÍHO PRÁVA Česká republika, jakožto svrchovaný a plnoprávný člen mezinárodního společenství, má způsobilost uzavírat mezinárodní smlouvy poskytující ochranu a podporu investic. Tyto smlouvy se po vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv stávají součástí právního řádu ČR (viz. čl. 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky), tedy jsou závazné a vynutitelné. Česká republika se od svého vzniku v roce 1993 stala smluvním státem již 62 dvoustranných dohod o podpoře a ochraně investic. Zároveň je vázána 16 dohodami uzavřenými bývalou ČSFR a dokonce jednou dohodou uzavřenou bývalou ČSSR, k jejichž recepci došlo zákonem č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky. Dalších 5 dohod bylo podepsáno, avšak ratifikační proces u nich ještě nebyl ukončen. Nevyjasněná je smluvní situace se Slovenskem. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic v ČR není publikována. Důvodem je rozpor ohledně platnosti dohody. Dne 7. dubna 1999 schválila vláda usnesením č. 303 vzorovou Dohodu mezi Českou republikou a jinými smluvními stranami o podpoře a vzájemné ochraně investic. Tato dohoda je používána jako základ při sjednávání nových dvoustranných investičních dohod. Česká republika uzavírá investiční dohody evropského typu, nicméně při sjednávání Dohody mezi ČSFR a Spojenými státy americkými o vzájemné podpoře a ochraně investic (1991) byl prosazen americký model. V souvislosti s přístupem ČR k Evropským společenstvím došlo k renegociaci Dohody tak, aby byla kompatibilní s acquis communautaire. V prosinci 2003 byl podepsán Dodatkový prokotol k výše uvedené dohodě. Tabulka s přehledem bilaterálních investičních dohod závazných pro Českou republiku je uvedena v Příloze č. 1. Síť 78 dohod o podpoře a ochraně investic byla v r. 1992 rozšířena o ratifikaci Washingtonské úmluvy (sdělení FMZV č. 420/1992 Sb.). Investorům je tak v případě sporu dána možnost obrátit se na Mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic.50 Zároveň mají investoři jistotu, že rozhodnutí Střediska bude respektováno, protože Washingtonská úmluva 50

Tribunál ICSID řešil již i jeden spor českého investora, a to v případu ČSOB v. Slovenská republika.

22

zavazuje smluvní státy uznat a vykonat rozhodčí nález Střediska. Mezinárodní středisko hraje v oblasti mezinárodních investic významnou roli, proto je velice dobré, že je Česká republika součástí této instituce mezinárodní ochrany investic. Dne 15. dubna 1994 se Česká republika podpisem Dohody o zřízení Světové obchodní organizace51 (WTO) stala členem WTO. ČR se tak zároveň stala smluvním státem všech mnohostranných dohod, které tvoří nedílnou součást Dohody o zřízení WTO. Jednou z těchto multilaterálních dohod je i Dohoda o obchodních aspektech investičních opatření (TRIMs). Dohoda TRIMs se zabývá opatřeními, které státy používají k přilákání zahraničních investic. Podpora investorům mimo jiné spočívá v investičních pobídkách, daňových úlevách či poskytování pozemků za výhodnějších podmínek. Dohoda TRIMs zakazuje opatření porušující princip národního zacházení a nerespektující zákaz kvantitativních omezení.52 Ochrana a podpora zahraničních investic do oblasti energetiky je nad rámec bilaterálních dohod zajištěna tím, že v roce 1998 ČR přistoupila k Dohodě k Energetické chartě z r. 199453. Dohoda k Energetické chartě vytváří pro všechny smluvní státy jednotná pravidla obchodování a investování v energetice. Tím dojde ke zmenšení rizik, která s sebou nesou investice do energetického sektoru. Pro ochranu mezinárodních investic je významné i členství České republiky54 v Mnohostranné investiční záruční agentuře (MIGA). Investoři, kteří se rozhodnout investovat v rozvojových zemích, se mohou obrátit na agenturu MIGA, která jim poskytne záruky proti nekomerčním (politickým) rizikům a technickou pomoc. MIGA takto podporuje tok kapitálu do rozvojových zemí.

51

Sdělení MZV č. 191/1995 Sb. Portál BUSINESSINFO: Dohoda o investičních opatřeních souvisejících s obchodem [citováno dne 10.7.2008]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pravni-prostredi-celni-problematika/dohoda-oinvesticnich-opatrenich/1000487/4790/ 53 Sdělení MZV č. 372/1999 Sb. 54 Česká republika je členem MIGA od r. 1993 coby právní nástupce ČSFR. 52

23

6. INVESTIČNÍ SPORY VEDENÉ PROTI ČR55 Za dobu své existence Česká republika nečelila velkému množství investičních sporů, ovšem v posledních letech počet zahájených arbitráží narůstá. Zvyšující se aktivita ČR na poli investování s sebou přirozeně přináší i větší možnost dostat se s některým zahraničním investorem do sporu.

6.1. SPORY JIŽ UKONČENÉ Prvotní investiční kauza vedená proti České republice byl spor týkající se televize Nova. Zvláštností tohoto případu je, že byl řešen na půdě dvou nezávislých tribunálů, které, ač se řídily stejnými pravidly, přesto dospěly k odlišným výsledkům. První rozhodčí soud (v Londýně) rozhodoval ve věci R. Lauder v. ČR56. Pan Lauder, občan USA, žaloval Český stát pro porušení Dohody mezi USA a ČSFR o vzájemné podpoře a ochraně investic (1992). Pan Lauder tvrdil, že ČR jeho investici neochránila před nepřímým vyvlastněním spočívajícím v odebrání licence k televiznímu vysílání Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, a že došlo k diskriminaci. Tribunál ve svém rozhodnutí konstatoval, že k porušení Dohody nedošlo, závazek spravedlivého a rovnoprávného zacházení a plné bezpečnosti a ochrany byl za daných okolností dodržen. Druhá žaloba byla podána ke Stockholmskému rozhodčímu soudu nizozemskou společností CME. Spor CME v. ČR 57 se rovněž týkal TV Nova (pozn. autorky: R. Lauder byl většinovým akcionářem společnosti CME, která byla 99% vlastníkem společnosti ČNTS, a tato byla provozovatelem TV Nova). Tvrzení navrhovatele, že došlo v rozporu s Dohodou mezi ČSFR a

Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic (1991) k porušení povinnost zdržet se jednání vedoucího ke zbavení žalující strany jejích investic, k nerespektování zásady spravedlivého a rovného zacházení a k nezajištění plné ochrany a bezpečnosti, bylo arbitrážním nálezem potvrzeno. Česká republika musela společnosti CME zaplatit přes 10 miliard korun za zmaření investice.

55

Při psaní této kapitoly autorka vycházela z informací uvedených na www stránkách Ministerstva financí ČR. Ministerstvo financí ČR: Přehled mezinárodních sporů [citováno 28.6.2008] Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha_2a_prehled_miznarodnich_sporu_za_2007_pdf.pdf 56 Ministerstvo financí ČR: R. Lauder v. Česká republika [citováno 28.6.2008] Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/KonecneRozhodnutiArbitra_pdf.pdf 57 Ministerstvo financí ČR: CME v. Česká republika [citováno 28.6.2008] Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/ArbitrazniRizeni.doc

24

Londýnskému arbitrážnímu tribunálu byl v r. 2001 předložen další významný spor, Saluka Investments BV v. ČR

58

. Japonská společnost Nomura nabyla akciový podíl

v Investiční a Poštovní Bance. Poté, co Nomura v Nizozemí založila společnost Saluka, převedla na ni svůj podíl v IPB. V r. 2000 se IPB ocitla ve vážné finanční situaci, byla na ni uvalena nucená správa a odkoupila ji ČSOB. Saluka v celé transakci viděla porušení českonizozemské investiční dohody a tvrdila, že ČR nezacházela s investicí Saluky rovným a spravedlivým způsobem a že došlo k vyvlastnění bez poskytnutí náhrady. V r. 2006 byl vydán částečný nález, který shledal, že k vyvlastnění nedošlo, ale ČR porušila závazek nestranného a spravedlivého zacházení a závazek nepoškozování. K druhé fázi rozhodčího řízení už nedošlo, neboť strany uzavřely v listopadu 2006 smír. Smírného řešení se podařilo dosáhnout i v dalších sporech. Jedním z nich je spor K+Venture Partners BV v. ČR. Nizozemská K+Venture je jediným společníkem české společnosti CVP, s.r.o. , která poskytovala poradenství některým fondům rizikového kapitálu, jejichž vlastníkem je ČR. Když stát zastavil činnost těchto svých fondů, K+Venture se cítila být poškozena a požadovala náhradu. Dohoda o narovnání byla uzavřena v prosinci 2006. Novinkou je smírné ukončení sporu ArcelorMittal v. ČR, ke kterému došlo 10. července 2008. Arbitrážní žalobu podala tehdy ještě Mittal Steel Company za to, že byla vyloučena z privatizace společnosti Vítkovice Steel, a.s. Vláda ČR stanovila podmínku, že nabyvatelem může být jen ten, kdo nevede žádný soudní spor se státem. Společnost Mittal tou dobou spor s ČR vedla a spatřovala v této podmínce diskriminační opatření a porušení nestranného a spravedlivého zacházení s investicemi zakotveného v dohodě o ochraně investic mezi ČR a Nizozemím. Se společností ArcelorMittal probíhalo ještě jedno řízení, a to u pařížského rozhodčího soudu. Investor požadoval náhradu za 14% akcií společnosti Nová Huť, které stát přislíbil v privatizaci a následně akcie neposkytl. Dle rozhodnutí tribunálu z března 2008 Česká republika tuto arbitráž vyhrála. Neúspěchem skončila v r. 2007 kauza Eastern Sugar BV v. ČR. Nizozemská cukrovarnická společnost byla diskriminována při přidělování produkčních kvót a ČR ji musela poskytnout náhradu asi 700 milionů korun.

58

Ministerstvo financí ČR: Saluka Investment BV v. Česká republika [citováno 1.7.2008] Dostupný z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rozhodci_rizeni_Saluka_BV_vs_CR_17032006_cz_doc.doc

25

6.2. SPORY PROBÍHAJÍCÍ Podle vyjádření R. Šnábla, ředitele mezinárodně právního oddělení Ministerstva financí ČR, v pořadu České televize Události, komentáře dne 10.7.2008, je proti našemu státu v současné době vedeno 11 investičních arbitráží.59 Ve své závěrečné fázi je spor Diag Human v. ČR. V částečném rozhodnutí z r. 2002 bylo rozhodnuto, že ČR zničila obchody společnosti Diag Human, když ji odmítla ve výběrovém řízení na zpracování krevní plazmy. V konečném rozhodnutí bude stanovena výše odškodnění, kterou bude muset ČR zaplatit. Bankovního sektoru se týká kauza Investmart BV v. ČR. Nizozemská Invesmart vstoupila do Union banky, které byla brzy poté odebrána licence a došlo k vyhlášení konkurzu. Invesmart žaluje stát za zmaření investice postupem ČNB při krachu Union banky. Ve sporu European Media Ventures, SA v. ČR žaluje lucemburská společnost EMV Českou republiku pro poškození investice vložené do TV3. Za domnělý nezákonný postup Rady pro rozhlasové a televizní vysílání EMV požaduje 45 milionů dolarů. Špatný postup českých orgánů je předmětem též sporu Frontier Petroleum Services v. ČR. Dohoda mezi ČSFR a Kanadou o podpoře a ochraně investic měla být porušena tím, že české soudy neuznaly švédské arbitrážní rozhodnutí, kterým byly dvě české společnosti odsouzeny k zaplacení náhrady škody způsobené společnosti Frontier. Pan Binder se ve sporu R. J. Binder v. ČR dovolává náhrady za škodu, kterou mu prý porušením Dohody mezi ČSFR a SRN o podpoře a vzájemné ochraně investic způsobily české celní úřady. Binder byl zakladatelem společnosti Cargo Transport – International Spedition. Celní úřady měly ztěžovat a znemožňovat činnost a poškodily společnost do té míry, že byl na Cargo Transport vyhlášen konkurz. Binder požaduje náhradu ve výši 2, 3 miliardy korun. Pochybnosti ohledně důvodů prohlášení konkurzu nad továrnou na zpracování lososů přivedly investora, norskou společnost Czechoslonor až k podání arbitrážní žaloby. Předmětem sporu Czechoslonor v. ČR je opět špatný postup českých orgánů, v důsledku kterého byla zmařena investice. Na základě vymyšleného hlášení policejního orgánu vypověděla banka továrně úvěr, což bezprostředně vedlo k prohlášení konkurzu. Norská firma svou újmu vyčíslila na 330 milionů korun.

59

Česká televize: Události, komentáře [citováno 11.7.2008] Dostupný z: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10.07.2008/208411000370710-22:30-24-udalosti-komentare-akce-mongoluspesnejsi-arbitraze-nejlepsi-v-eu.html

26

S důsledky konkurzního řízení souvisí i kauza G. Gromann v. ČR, ve které se německý občan domáhá náhrady škody za porušení povinnosti ochránit zahraniční investici. Na společnost německého investora Star-Pack, s.r.o. byl v r. 1999 vyhlášen konkurz a tím mu měla vzniknout značná majetková škoda. Další porušení česko-německé investiční smlouvy vede německá společnost InterTrade Holding GmbH, která byla vlastníkem české společnosti CE WOOD, a.s. Ve sporu InterTrade v. ČR investor tvrdí, že státní podnik Lesy ČR, s.p. ve výběrových řízeních na lesnické zakázky postupoval netransparentně se záměrem vyloučit nabídku CE WOOD a dopustil se diskriminace. Ve stejné věci bylo učiněno oznámení o sporu ze strany nynějších lucemburských investorů v české CE WOOD. Opět je namítáno poškození investice v důsledku diskriminačního způsobu zadávání veřejných zakázek podnikem Lesy ČR. V březnu 2006 byla poprvé podána žaloba proti České republice k Mezinárodnímu středisku pro řešení investičních sporů.60 Jde o investiční spor Phoenix Action v. ČR. Izraelská společnost Phoenix Action investovala do české Benet Praha. Se společností Benet bylo vedeno řízení kvůli celním a daňovým únikům a byly zmraženy její finanční prostředky. Tvrzeným poškozením izraelské investice měla být porušena česko-izraelská BIT. Novým investičním sporem je případ Nepolský v. ČR, ve kterém jde o zmařené investice v oblasti čerpání podzemních vod k potravinářským účelům. Oznámení o sporu učinil německý investor v kauze karlovarského golfového hřiště Cihelna.

6.3. VYHODNOCENÍ SPORŮ A DOPORUČENÍ České republice se doposud podařilo zcela vyhrát pouze arbitrážní řízení zahájené společností ArcelorMitall. (pozn. autorky: Řízení R. Lauder v. ČR skončilo také ve prospěch našeho státu, ovšem prostřednictvím sporu CME v. ČR pan Lauder vlastně své odškodnění získal.) V české

společnosti tak panuje názor, že ČR není schopna se účinně bránit ve sporech ze zahraničních investic. Tuto představu podpořila i značná medializace prohraných kauz (zejména „CME“ a „Saluka“). Typově nejčastěji se v ČR můžeme setkat s investičními spory, které byly vyvolány nějakým administrativním zásahem státního orgánu do zahraniční investice, nerovným

60

Srov. ICSID: Case information – Phoenix Action Ltd v. Czech Republic (ICSID Case No. ARB/06/5) [citováno 13.7.2008] Dostupný z: http://icsid.worldbank.org/ICSID/FrontServlet

27

zacházením a diskriminací investora či korupcí a diskriminací při zadávání veřejných zakázek. Z administrativních zásahů je důležitá zejména otázka poskytování a následného odebírání různých povolení a licencí, která jsou nutná pro podnikání. Jejich odebráním je investorovi zabráněno pokračovat v činnosti, do které investoval své zdroje, a ten se pak domáhá náhrady na státu. Stát má možnost v určitých případech odebrat povolení, ovšem, pokud se chce vyhnout investičním sporům, měl by důsledně dbát na dodržování zákonem stanovených podmínek a rozhodovat jednoznačně a objektivně.61 Také je na místě navrhnout variantu podrobnější úpravy otázky administrativních zásahů přímo v BIT a lépe zvážit, co všechno bude spadat do rozsahu definice investice. Nerovnost zacházení, diskriminace a korupce jsou selhání, která nelze odčinit změnou investiční dohody. Jediné, co lze v této problematice rozumně navrhnout, je, aby stát začal tzv. sám u sebe a důsledně stíhal takovéto chování u svých občanů a orgánů. Pak se vyhne odsuzujícím rozhodnutím pro porušování principu rovného a spravedlivého zacházení. Pro případy, kdy nelze zacházet se všemi investory stejným způsobem, je třeba mít své kroky dostatečně rozumně a řádně odůvodněny. Ve dvou významných kauzách (CME v. ČR a Saluka Investments v. ČR) Česká republika jakožto odpůrce namítala, že tribunál nemá pravomoc rozhodovat spor z důvodu, že navrhovatel ve skutečnosti v ČR nic neinvestoval a že není investorem ve smyslu dohody. (pozn. autorky: V obou případech byl akciový podíl v českých společnostech koupen třetí osobou a následně převeden na výše zmíněné navrhovatele.) Tribunál v případu „Saluka“ tuto námitku odmítl s tím, že investorem je každá právnická osoba, která byla zřízena podle nizozemského práva. Dále konstatoval, že na rozdíl od stran dohody, on nemá právo vyloučit z definice investora dceřiné společnosti, jež jsou plně vlastněné společnostmi, které jsou založeny podle práva třetích států.62 Lze tedy doporučit úpravu vymezení investora ve výše uvedeném smyslu. Vyhneme se pak žalobám společností, které se ve skutečnosti vůbec neúčastnily vyjednávání o připuštění investice. Na závěr nelze nedoporučit, aby byla co nejvíce podporována metoda smírného řešení sporů. Uzavření smíru po oznámení sporu lze totiž svým způsobem považovat také za úspěch, vzhledem k tomu, že při něm jsou finanční náklady nižší a obvykle pak mezi státem a

61

Balaš, V., Investiční spory vedené Českou republikou a jejich mediální obraz. Právní fórum, 2004, č. 3, s. 93 Částečný nález Rozhodčího tribunálu ve věci Saluka Investment BV v. Česká republika, bod 209 [citováno 23.7.2008] Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rozhodci_rizeni_Saluka_BV_vs_CR_17032006_cz_doc.doc 62

28

investorem pokračují dobré vztahy. Tyto vztahy jsou oboustranně ekonomicky výhodné, protože investor může dál bezproblémově podnikat a stát tak nepřijde o zahraniční kapitál.

29

7. ZÁVĚR V dnešním globálním světě je pro státy téměř nutností využívat zahraniční investice, protože podporují růst a rozvoj ekonomik. Aby systém zahraničního investování bezproblémově fungoval a zahraniční investoři nemuseli mít obavy o své vklady, státy uzavírají dvoustranné dohody o podpoře a ochraně investic. Právě bilaterální investiční dohody představují jádro úpravy mezinárodních investic. Přestože je každá dohoda individuální, v základních obsahových rysech panuje shoda. Všem dohodám je také společný trend rozšiřování investiční ochrany (vedený úmyslem přilákat do země investory) do oblastí, které už z ekonomického hlediska vlastně investicí nejsou. Státy se smluvně zavazují k široké podpoře a ochraně poskytované zahraničním investorům a jejich majetku, čímž se snaží získat co největší sumu mezinárodního kapitálu. Při zvažování zahraniční investice je pro investora důležité, aby v daném státě neměl horší podnikatelskou pozici než jeho konkurenti. Z tohoto hlediska hrají významnou roli ustanovení smlouvy, ve kterých je zachycena kombinace národního režimu zacházení s investicí a doložky nejvyšších výhod, doplněná zákazem diskriminace. Přes veškerou snahu o ochranu majetku zahraničního investora nemůže žádný stát vyloučit, že nebude investorem žalován pro porušení pravidel BIT. V okamžiku vzniku sporu se dostanou do popředí další významná ustanovení tvořící nedílnou součást všech investičních dohod, a to ustanovení regulující řešení sporů. Spory z mezinárodních investic mají specifickou povahu v tom, že proti investorovi (fyzické či právnické osobě) stojí suverénní stát. Tato specifika si vyžadovala odpovídající úpravu. Společenství států se na ni zaměřilo a v r. 1965 byla přijata Washingtonská úmluva, jenž založila Středisko ICSID, které se specializuje na řešení sporů mezi investorem a státem. Hojně využívaným způsobem je také rozhodčí řízení před ad hoc ustaveným tribunálem podle Rozhodčích pravidel UNCITRAL, sjednaných na půdě OSN v roce 1976. Přirozeně ani Česká republika, do které plyne relativně dost zahraničních investic, se nevyhnula investičním sporům. Zahraniční investoři spatřovali nebo spatřují porušení dohod o ochraně a podpoře investic Českou republikou a jejími orgány zejména v nezajištění principu plné ochrany a bezpečnosti, v nedodržování zásady rovného a spravedlivého zacházení, často je namítáno zmaření investice v důsledku administrativního rozhodnutí. Pokud by ČR chtěla snížit počet arbitrážních žalob, eventuálně zvýšit svou úspěšnost v těchto řízeních, měla by dbát na to, aby formulace investičních dohod neumožňovala 30

rozdílný výklad. Celkově by mělo být dbáno na právní jistotu. K právní jistotě českých občanů, kteří investovali svůj kapitál na Slovensko, jistě nepřispívají nejasnosti ohledně dvoustranné dohody o ochraně investic uzavřené se Slovenskem, kdy zatímco ji slovenská strana považuje za platnou, ČR nikoli. Ke zvýšení počtu arbitrážních nálezů, které by zněly ve prospěch ČR, by jistě mohla přispět i renegociace dohod o ochraně investic směrem ke zúžení rozsahu poskytované ochrany. Nicméně, uvědomuji si, že toto řešení je pro praxi nevhodné, protože světové společenství jde opačným směrem, než je snižování rozsahu ochrany investic. Tedy by to vedlo k odlivu mezinárodního kapitálu, což by jistě neprospělo české ekonomice.

31

RESUMÉ This thesis, on the topic of International Protection of Investments from Czech view, offers a picture of methods by which the investments are protected. My work is based on analysis of bilateral investment treaties. In the opening statements in the first Chapter, I do specify the aim of the thesis. I aspire to describe and analyze questions related to investments and investment disputes from the Czech view. Chapter II is devoted to basic definitions related to the subject-matter of this work. The most important term is investment, which can be defined as economic value given for specific period of time which is dependent on the profit of the enterprise into which it was invested. Next, there is explained term investor, investment support, investment protection and investment dispute. Chapter III presents briefly sources of international investment law. We can find the law in bilateral, regional and multilateral treaties. Bilateral treaties are the most spread and are essential for regulation of international investments. Bilateral investment treaties are further analyzed in Chapter IV. In spite of the fact, that BIT are made bilaterally, their structure is nearly the same around the whole world. BIT are opened by Preamble. Next follows terms definition and expression of support and protection. Other part of BIT deals with standard of treatment, expropriation and compensation and repatriation of profit. Then, BIT provides rules for investment disputes settlement. This is probably the most variable part of BIT, because states offers different measures how to solve the investment dispute. Final parts of BIT regulate questions of validity or duration of treaty. Chapter V shows how the Czech Republic is connected to the bilateral investment treaties’ network. Beside being bound by 78 BIT, Czech Republic is a party of some multilateral treaties connected to investment. Chapter VI is devoted to the question investment disputes brought against the Czech Republic. The most often reason, why investors sued Czech Republic, is violation of treatment standards, discrimination and frustration of investment due to wrong or unfair administrative decision.

32

PRAMENY • Balaš, V., Investiční spory vedené Českou republikou a jejich mediální obraz. Právní fórum, 2004, č. 3 • Balaš, V., Šturma, P., Kurs mezinárodního ekonomického práva. Praha: C.H.Beck, 1997 • Folsom, R., Gordon, M., Spanogle, J., International Trade and Investment in a Nutshell. 2nd edition. St. Paul, Minn.: West Group 200 • Garner, B., Black´s Law Dictionary. 8th edition. United States of America: West, a Thomson business, 2007 • McLachlan, C., Shore, L., Weiniger, M., International Investment Arbitration: Substantive Principles. Oxford: Oxford University Press, 2007 • Ondrůšek, P., Právní pojem investice v mezinárodním hospodářském styku. Právník, 2000, č. 2 • Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním i vnitrostátním obchodním styku. Praha: ASPI, a.s., 2002 • Růžička, K., Rozhodování sporů z mezinárodních investic. Obchodní právo, 1997, č. 11 • Sornarajah, M., The International Law on Foreign Investment. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2004 • Šturma, P., Dvoustranné dohody o podpoře a ochraně investic. Obchodní právo, 1997, č. 10 • Šturma, P., Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. Praha: Linde, 2001 • Šturma, P., Mezinárodní dohody o ochraně investic a řešení sporů. 2. vydání. Praha: Linde, 2008 • Žák, M. a kol., Velká ekonomická encyklopedie. 2. vydání. Praha: Linde 2002

PRÁVNÍ PŘEDPISY A MEZINÁRODNÍ SMLOUVY • Sdělení FMZ č. 479/1991 Sb., Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic • Sdělení FMZV č. 420/1992 Sb., Úmluva o řešení sporů mezi státy a občany druhých států (1965) • Sdělení FMZV č. 569/1992 Sb., Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic • Sdělení FMZV č. 574/1992 Sb., Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Hospodářskou unií belgicko-lucemburskou o vzájemné podpoře a ochraně investic • Sdělení FMZV č. 646/1992 Sb., Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o podpoře a ochraně investic

33

• Sdělení MZV č. 155/2002 Sb.m.s., Dohoda mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic • Sdělení MZV č. 162/1994 Sb., Dohoda mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic • Sdělení MZV č. 187/1993 Sb., Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic • Sdělení MZV č. 191/1995 Sb., Dohoda o obchodních aspektech investičních opatření (1994) • Sdělení MZV č. 226/1997 Sb., Dohoda mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic • Sdělení MZV č. 23/1996 Sb., Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic • Sdělení MZV č. 250/1999 Sb., Dohoda mezi Českou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic • Sdělení MZV č. 372/1999 Sb., Dohoda k energetické chartě (1994), • Sdělení MZV č. 38/2000 Sb.m.s., Dohoda mezi Českou republikou a Paraguayskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic • Sdělení MZV č. 43/1998 Sb., Dohoda mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic • Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky • Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon • Zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky

ARBITRÁŽNÍ ROZHODNUTÍ • http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/ArbitrazniRizeni.doc - CME v. Česká republika • http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/KonecneRozhodnutiArbitra_pdf.pdf - R. Lauder v.

Česká republika •http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Rozhodci_rizeni_Saluka_BV_vs_CR_17032006_cz_d oc.doc - Saluka Investment BV v. Česká republika INTERNET • http://icsid.worldbank.org • http://miga.org • http://www.aktualne.centrum.cz/ekonomika • http://www.businessinfo.cz • http://www.ceskatelevize.cz

34

• http://www.financninoviny.cz • http://www.ihned.cz • http://www.investorwords.com/2599/investment.html

• http://www.mfcr.cz • http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha_2a_prehled_miznarodnich_sporu_za_2007_pdf.pdf • http://www.uncitral.org • http://www.unctad.org

35

SEZNAM ZKRATEK BIT

dvoustranná smlouva o investicích (z angl. bilateral investment treaty)

GATT

Všeobecná dohoda o clech a obchodu (z angl. General Agreement on Tariffs and Trade)

ICSID

Mezinárodní středisko pro řešení sporů z investic (z angl. International Centre for Settlement of Investment Disputes)

MAI

Mnohostranná dohoda o investicích (z angl. Multilateral Agreement on Investment)

MIGA

Mnohostranná investiční záruční agentura (z angl. Multilateral Investment Guarantee Agency)

NAFTA

Severoamerická zóna volného obchodu (z angl. North American Free Trade Area)

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (z angl. Organization for Economic Cooperation and Development)

TRIMS

Dohoda o investičních opatřeních souvisejících s obchodem (z angl. Agreement on Trade-Related Investment Measures)

UNCITRAL

Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (z angl. United Nations Comission on International Trade Law)

UNCTAD

Konference OSN o obchodu a rozvoji (z angl. United Nations Conference on Trade and Development)

WTO

Světová obchodní organizace (z angl. World Trade Organization)

36

PŘÍLOHA Č. 1 Dvoustranné dohody o ochraně investic závazné pro ČR Název dohody

1

Dohoda mezi Českou republikou a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 2 Dohoda mezi Českou republikou a Argentinskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 3 Dohoda mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic 4 Dohoda mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 5 Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou 6 Dohoda mezi Českou republikou a Bulharskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 7 Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Čínské lidové republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic 8 Dohoda mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou o podpoře a ochraně investic 9 Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Dánským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic 10 Dohoda mezi Česko republikou a Egyptskou arabskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 11 Dohoda mezi Česko republikou a Estonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 12 Dohoda mezi Česko republikou a Filipínskou republikou o podpoře

Podpis

Vstup dohody

Publikace

dohody

v platnost

dohody

27.6.1994

7.7.1995

183/1995 Sb.

27.9.1996

23.7.1998

297/1998 Sb.

30.9.1993

29.6.1994

162/1994 Sb.

14.10.1996

09.4.1998

213/1998 Sb.

17.4. 2002

30.5. 2004

74/2004 Sb.

17.3. 1999

30.9. 2000

103/2000 Sb.m.s.

4.12.1991

1.12.1992

95/1993 Sb.

8.12. 2005

9.1. 2006

89/2006 Sb.m.s.

6.3. 1991

19.12. 1992

575/1992 Sb.

29.5. 1993

4.6.1994

128/1994 Sb.

24.10.1994

18.7. 1995

203/1995 Sb.

5.4. 1995

4.4. 1996

141/1996 Sb.

37

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic Dohoda o vzájemné podpoře investic mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Francouzskou republikou Dohoda mezi Česko republikou a Guatemalskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Hospodářskou unií belgickolucemburskou o vzájemné podpoře a ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chilské republiky o vzájemné podpoře a ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky o podpoře a ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Italskou republikou o podpoře a ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Jihoafrickou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským

6.11.1990

23.10. 1991

478/1991 Sb.

13.9. 1990

27.9. 1991

453/1991 Sb.

8.7. 2003

29.4. 2005

86/2005 Sb.m.s.

24.4. 1989

13.2.1992

574/1992 Sb.

24.4.1995

5.10.1996

41/1997 Sb.

5.3.1996

15.5.1997

155/1997 Sb.

11.10.1996

6.2.1998

43/1998 Sb.

17.9.1998

21.6.1999

156/1999 Sb.

28.6.1996

1.8.1997

226/1997 Sb.

22.1.1996

1.11.1997

277/1997 Sb.

23.9.1997

16.3.1999

73/1999 Sb.

14.12.1998

17.9.1999

294/1999 Sb.

20.9.1997

25.4.2001

62/2001 Sb.m.s.

38

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Kanady o podpoře a ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Kazašsko republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Kostarickou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a státem Kuvajt o podpoře a ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Libanonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Litevské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Maďarskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic

13.10.1997

29.1.2001

23/2001 Sb.m.s

15.11.1990

9.3.1992

333/1992 Sb.

8.10.1996

2.4.1998

217/1999 Sb.

27.4.1992

18.3.1995

125/1995 Sb.

27.2.1998

10.10.1999

250/1999 Sb.

28.10.1998

5.3.2001

68/2001 Sb.m.s.

8.1.1996

21.1.1997

42/1997 Sb.

15.6.2001

25.9.2002

115/2002 Sb.m.s

19.9.1997

24.1.2000

106/2001 Sb.m.s.

27.10.1994

12.7.1995

185/1995 Sb.

25.10.1994

1.8.1995

204/1995 Sb.

14.1.1993

25.5.1995

200/1995 Sb.

39

38 Dohoda mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 39 Dohoda mezi Českou republikou a Malajsií o podpoře a ochraně investic 40 Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o podpoře a vzájemné ochraně investic 41 Dohoda mezi Českou republikou a Marockým královstvím o vzájemné podpoře a ochraně investic 42 Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mauricijské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic 43 Dohoda mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 44 Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o podpoře a vzájemné ochraně investic 45 Dohoda mezi Českou republikou a Nikaragujskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 46 Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic 47 Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Království Norska o vzájemné podpoře a ochraně investic 48 Dohoda mezi Českou republikou a Panamskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 49 Dohoda mezi Českou republikou a Paraguayskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 50 Dohoda mezi Českou republikou a Peruánskou republikou o

21.6.2001

20.9.2002

116/2002 Sb.m.s.

9.9.1996

3.12.1998

296/1998 Sb.

9.4.2002

9.7.2003

115/2003 Sb.m.s.

11.6.2001

30.1.2003

15/2003 Sb.m.s.

5.4.1999

27.4.2000

62/2000 Sb.m.s.

12.5.1999

21.6.2000

128/2000 Sb.m.s.

13.2.1998

7.5.1999

104/1999 Sb.

2.4.2002

24.2.2004

51/2004 Sb.m.s.

29.4.1991

10.10.1992

569/1992 Sb.

21.5.1991

6.8.1992

530/1992 Sb.

27.8.1999

20.10.2000

96/2005 Sb.m.s

21.10.1998

24.3.2000

38/2000 Sb.m.s

16.3.1994

6.3.1995

181/1995 Sb.

40

51

52

53

54

55

56

57

58

59

60

61

62

podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Polskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Portugalské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o podpoře a ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Řecké republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Salvadorskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o podpoře a ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o podpoře a ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených arabských emirátů o podpoře a ochraně investic Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic Dodatkový protokol mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými k Dohodě mezi

16.7.1993

29.6.1994

181/1994 Sb.

12.11.1993

3.8.1994

96/1995 Sb.

15.10.1990

1.10.1991

454/1991 Sb.

8.11.1993

28.7.1994

198/1994 Sb.

5.4.1994

6.6.1996

201/1996 Sb.

3.6.1991

30.12.1992

102/1993 Sb.

29.11.1999

28.3.2001

34/2001 Sb.m.s.

8.4.1995

8.10.1995

57/1996 Sb.

4.5.1993

21.5.1994

159/1994 Sb.

23.11.1994

25.12.1995

69/1996 Sb.

22.10.1991

19.12.1992

187/1993 Sb.

10.12.2003

10.8.2004

102/2004 Sb.m.s

41

63

64

65

66

67

68

69

70

71

72

Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné podpoře a ochraně investic ze dne 22.října 1991 Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy mexickými o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a podpoře a ochraně investic Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Španělským královstvím Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Tádžikistán o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Thajského království o podpoře a ochraně investic Dohoda mezi Českou republikou a Tuniskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic

4.4.2002

13.3.2004

45/2004 Sb.m.s.

10.7.1990

26.10.1992

646/1992 Sb.

2.10.1990

2.8.1992

573/1992 Sb.

12.12.1990

28.11.1991

647/1992 Sb.

13.11.1990

23.9.1991

479/1991 Sb.

5.10.1990

7.8.1991

459/1991 Sb.

11.2.1994

6.12.1995

48/1996 Sb.

12.2.1994

4.5.1995

180/1995 Sb.

6.1.1997

8.7.1998

203/1998 Sb.

30.4.1992

1.8.1997

187/1997 Sb.

42

73 Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic 74 Dohoda mezi Českou republikou a Uruguayskou východní republikou o podpoře a ochraně investic 75 Dohoda mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic 76 Dohoda mezi Českou republikou a Venezuelskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic 77 Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic 78 Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic Zdroj: vlastní zpracování

17.3.1994

2.11.1995

23/1996 Sb.

26.9.1996

29.12.2000

10/2001 Sb.m.s

15.1.1997

6.4.1998

202/1998 Sb.

27.4.1995

23.7.1996

99/1998 Sb.

25.11.1997

9.7.1998

212/1998 Sb.

23.11.1992

v ČR nepublikováno, spor o platnost

Dvoustranné dohody o ochraně investic dosud nezávazné Název dohody 1

Podpis dohody 22.1.2008

3

Protokol mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o podpoře a vzájemné ochraně investic Protokol mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o změnách Dohody mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic Dohoda ČR s Alžírem

4

Dohoda ČR s Pákistánem

7.5.1999

5

Dohoda ČR se Zimbabwe

13.9.1999

6

Dohoda ČR s Bahrajnem

15.10.2007

7

Dohoda ČR s Jemenem

20.3.2008

2

21.3.2008

22.9.2000

Zdroj: vlastní zpracování

43