2008

Sbfrka zakonu c. 157 / 2008

Strana 2018

Castka 49

157 VYHLASKA ze dne 24. dubna 2008, kterou se rneni vyhlaska c. 5412004 Sb., 0 potravinach urcenych pro zvlastni vflivu a 0 zpusobu jejich pouziti, ve zneni pozdejsich predpisu

Ministerstvo zdravotnictvi stanovi podle § 19 odst. 1 pism. a) a i) zakona c. 110/1997 Sb., 0 potravinach a tabakovych vyrobcfch a 0 zrnene a doplneni nekterych souvisejfefeh zakonu, ve zneni zakona c. 316/2004 Sb.:

Cl.

I

Vyhlaska c. 54/2004 Sb., 0 potravinach urcenych pro zvlastni vyzivu a 0 zpusobu jejieh pouziti, ve zneni vyhlasky c. 402/2006 Sb. a vyhlasky c. 473/2006 Sb., se rneni takto: 1. V § 1 odstavee 1 vcetne poznamek pod carou c. 1, 1a a 1b zni: ,,(1) Tato vyhlaska") zapracovava pifslusne predpisy Evropskych spolecenstvr'") a upravuje v navaznosti na Rrimo pouzitelne predpisy Evropskych spolecenstvi b) druhy potravin pro zvlastni vyzivu, pozadavky na zdravotnf nezavadnost potravin urcenych pro zvlastni vyzivu, jejieh slozeni, oznacovani a podmfnky a zpusob jejieh pouziti, 1) Je vydana na zaklade a v mezich zakona, jehoz obsah umoziiuje zapracovat pi'lslusne predpisy Evropskych spolecenstvi vyhlaskou. 10) Smernice Rady 1989/398/EHS ze dne 3. kvetna 1989 0 sblizovanf pravnich predpisu clenskych statU tykajfcich se potravin urcenych pro zvlastnf vyzivu. Smernice Fvropskeho parlamentu a Rady 1996/84/ES ze dne 19. prosince 1996, kterou se menf smernice 1989/398/ /EHS 0 sblizovanf pravnich predpisu clenskych statu tykajfcfch se potravin urcenych pro zvlastn! vyzivu. Smernice Fvropskeho parlamentu a Rady 1999/41/ES ze dne 7. ccrvna 1999, kterou se menf smernice 1989/398/ /EHS 0 sblizovanf pravnich predpisu clenskych statu tykajfcfch se potravin urcenych pro zvlastn! vyzivu. Smernice Komise 2001/15/ES ze dne 15. (mora 2001 0 latkach, ktere mohou byt pro zvlastnf vyzivove ucely pi'idavany do potravin pro zvlastnf vyzivu. Smernice Komise 2004/5/ES ze dne 20. ledna 2004, kterou se menf smernice 2001/15/ES za ucelem zafazenf urCitych latek do pi'1lohy. Smernice Komise 2006/34/ES ze dne 21. brezna 2006, kterou se menf pi'1loha smernice 2001/15/ES, pokud jde 0 zafazenf urCitych latek. Smernice Evropskeho parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. brezna 2000 0 sblizovanf pravnkh predpisu clenskych statU tykajfclch se oznacovanf potravin, jejich obchodnf upravy a souvisejfcl reklamy.

Smernice Rady 1992/52/EHS ze dne 18. ccrvna 1992 0 pocatecnf a pokracovaci koj enecke vyzive urcene pro vyvoz do tfetich zerni, Smernice Komise 1996/8/ES ze dne 26. unora 1996 0 potravinach pro nfzkoenergetickou vyzivu ke snizovani hmotnosti. Smernice Komise 1999/21/ES ze dne 25. brczna 1999 0 dietnich potravinach pro zvlastnflekarske ucely. Smernice Komise 2004/6/ES ze dne 20. ledna 2004 odchylujici se od smernice 2001/15/ES k odkladu aplikace zakazu obchodovani s urcityrni produkty. Smernice Komise 2007/26/ES ze dne 7. kvetna 2007, kterou se menf smernice 2004/6/ES s cilern prodlouzit obdobi jejich pouziti. Smernice Komise 2006/125/ES ze dne 5. prosince 2006 o obilnych a ostatnich pfikrmech pro kojence a male deti. Smernice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o pocatecn! a pokracovaci kojenecke vyzive a 0 zmene srnernice 1999/21/ES. Smernice Komise 2007/29/ES ze dne 30. kvetna 2007, kterou se menf smernice 96/8/ES, pokud jde 0 oznacovani, reklamu a obchodni upravu potravin pro nfzkoenergetickou vyzivu ke snizovani hmotnosti. 1b) Narfzenf Fvropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 0 vyzivovych a zdravotnich tvrzenich pfi oznacovanf potravin. Narfzenf Fvropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 0 pridavanf vitarninu a mincralnich Iatek a nekterych dalsich latek do potravin. Narfzenf Komise (ES) c. 1609/2006 ze dne 27. i'ljna 2006, kteryrn se na obdobi dvou let povoluje uvcdeni na trh pocatecnf kojenecke vyzivy na bazi hydrolyzatu syrovatkovych bilkovin ziskanych z bflkovin kravskeho mleka. Narfzenf Komise (ES) c. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 0 mikrohiologickych kriteriich pro potraviny. Narfzenf Komise (ES) c. 1441/2007 ze dne 5. prosince 2007, kteryrn se menf nanzenf Komise (ES) c. 2073/2005 0 mikrobiologickych kriteriich pro potraviny.".

2. V § 1 odst. 4 se slova "Potravnf dopliiky" nahrazujf slovy "Vitaminy, mineralni latky a dalsi latky s nutricnfm nebo fyziologiekym ucinkem upravene primo pouzitelnym predpisem Evropskyeh spolecenstvf 0 vitamineeh, mineralnfch latkaeh a dalSfch latkaeh 1C) (dale jen "vitaminy, mineralnf latky a dalSf latky")" . Poznamka pod carou C. 1e znf: "lc) Nai'lzenf Evropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 0 pi'idavanf vitaminu a mineralnkh latek a nekterych dalskh latek do potravin.".

C.1stka 49

Sbfrka zakonu e. 157 / 2008

3. V § 2 se zrusuje pismeno j) a dosavadnf pismeno k) se oznacuje jako pismeno j). 4. V § 4 odst. 1 pisrnena c) a d) zneji; "c) pocatecni kojeneckou vyzivou potraviny urcene pro zvlastni vyzivu kojencu od narozeni do sesti mesicu veku kojence, ktere odpovidajf vyzivovym pozadavkum teto skupiny kojencu, d) pokracovaci kojeneckou vyzivou potraviny urcene pro zvlastni vyzivu kojencu starsich sesti rnesicu, ktere vytvafeji zakladni tekuty podiI postupne se rozsirujici smisene stravy kojencu.". 5. § 5 vcetne nadpisu a poznamek pod carou e. 1d, 1e, 2, 3 a 3a zni:

,,§ 5 Pozadavky na slozeni potravin pro pocatecni a pokracovaci kojeneckou vyzivu a vyzivu rnalych detf (1) Pocatecni kojenecka vyziva se vyrabi ze zdroju bflkovin uvedenych v bode 2 prflohy e. 1 k teto vyhlasce a take z dalsich slozek, jejichz vhodnost pro zvlastni vyzivu kojencu byla prokazana obecne uznavanyrni vedeckyrni poznatky. (2) Pokracovaci kojenecka vyziva se vyrabi ze zdroju bflkovin uvedenych v bode 2 piflohy e. 2 k teto vyhlasce a take z dalsich slozek, jejichz vhodnost pro zvlastni vyzivu kojencu starsich sesti mesicu byla prokazana obecne uznavanyrni vedeckyrni poznatky.

e.

3 k teto vyhlasce stanovi zvlastni pravni predpis o zdravotnich pozadavcich na identitu a cistotu pifdatnych latek.'"). (6) Pocatecni a pokracovaci kojenecka vyziva a vyzrva malych detf nesmi obsahovat zadnou latku v takovern rnnozstvi, aby ohrozila zdravi kojencu nebo rnalych deti, zejmena

a) rnusi obsahovat pouze pifdatne l.1tky podle zvlastniho pravniho predpisu, kterym se stanovi druhy a podmfnky pouziti pndatnych a pornocnych 1.1tek2 ) , b) rnusi spliiovat mikrobiologicke pozadavky stanovene pifmo pouzitelnyrn predpisem Evropskych spolecenstvi 0 mikrobiologickych kriterifch pro potraviny'), c) nesmi obsahovat rezidua pesticidu") v rnnozstvi prekracujicfm rnnozstvi 0,01 mg/kg vyrobku, jak je nabizen ke spotrebe, nebo po obnove podle pokynu vyrobce, pro kazdy jednotlivy pesticid, d) pro vyrobu pocatecni a pokracovaci kojenecke vyzivy a vyzivy pro male deti se nesmi pouzivat zemedelske produkty osetrene pesticidy, ktere jsou upraveny v prfloze e. 11. Pritorn za zemedelsky produkt neosetreny ternito pesticidy se povazuje produkt, v nemz 1. obsah rezidui pesticidu upravenych v tabulce e. 1 prflohy e. 11 neprekroci hranici 0,003 mg/ /kg, ktera je povazovana za mez stanovitelnosti pri stanoveni obecne prijatelnyrni normalizovanyrni metodami zkouseni,

(3) Slozeni pocatecni kojenecke vyzivy a pokracovaci kojenecke vyzivy rnusi byt takove, aby pfiprava vyzadovala pouze pridani vody vhodne pro kojence 1d ) . a)

b)

c) d)

e)

(4) Poiadavky na slozenf poe.1teenf kojenecke vyzivy jsou upraveny v prfloze e. 1 k teto vyhl.1sce s ohledem na specifikace uvedene v tabulce e. 1 pnlohy e. 6 k teto vyhl.1sce nebo v prfloze e. 14 k teto vyhl.1sce, slozenf pokraeovaef kojenecke vyzivy jsou upraveny v prfloze e. 2 k teto vyhl.1sce s ohledem na specifikace uvedene v tabulce e. 1 prflohy e. 6 k teto vyhl.1sce, pouzitf vitaminu, miner.1lnfeh l.1tek a dalSfeh larek jsou upraveny v prfloze e. 3 k teto vyhl.1sce, obsah nezbytnych a podmfnene nezbytnych aminokyselin v materskem mlece jsou upraveny v tabulce e. 1 pnlohy e. 6 k teto vyhl.1sce, obsah, zdroj a zpracov.1nf biIkovin pro poe.1teenf kojeneckou vyzivu vyrobenou z hydrolyzovanych biIkovin jsou upraveny v prfloze e. 14 k teto vyhl.1sce. (5) Poiadavky na eistotu l.1tekuvedenych v pnloze

Strana 2019

2. obsah rezidui pesticidu uvedenych v tabulce e. 2 prilohy e. 11 neprekroci hranici 0,003 mg/kg, ktera je povazovana za mez stanovitelnosti pri stanovenf obecne pnjatelnymi normalizovanymi metodami zkousenf, e) musf byt doddeny zvl.1stnf maxim.1lnf limity reziduf pesticidu nebo metabolitu pesticidu pro poe.1teenf a kojeneckou vyzivu a vyzivu pro male deti, ktere jsou uvedeny v pnloze e. 12 k teto vyhl.1sce. (7) Obsah reziduf pesticidu a zvl.1stnf maxim.1lnf limity stanovene v odstavci 6 pfsm. d) a e) se vztahujf na potraviny, ktere jsou ureene ke spotrebe nebo pripravene k pouzitf podle n.1vodu vYrobce. 1d)

Napi'lklad vyhlaska c. 27512004 Sb., 0 pOZadavclchna jakost a zdravotnf nezavadnost balenych vod a zpusobu jejich upravy, ve znenf vyhlasky c. 40412006 Sb.

1e) Napi'lklad vyhlaska c. 5412002 Sb., kterou se stanovf zdravotnf pOZadavky na identitu a Cistotu pi'ldatnych latek, ve znenf pozdejsfch predpisu; zakon c. 79/1997 Sb., 0 16Civech a 0 zmene a doplnenf nekterych souvisejfclch zakonu, ve znenf pozdejsfch predpisu.

Strana 2020

Sbfrka zakonu

c. 157 / 2008

Castka 49

2) Vyhlaska c. 412008 Sb., kterou se stanovi druhy a podminky pouziti pifdatnych Iatek a extrakcnfch rozpoustedel pfi vyrobe potravin. 3) Narfzenf Komise (ES) c. 207312005, nanzenf Komise (ES)

a kde je to vhodne, i prumerna hodnota obsahu cholinu, inositolu, karnitinu a taurinu ve 100 ml potraviny pripravene k pouziti podle navodu vyrobce,

Vyhlaska c. 38112007 Sb., 0 stanoveni maximalnich limiru rezidui pesticidu v potravinach a surovinach.".

e) u pocatecni a pokracovaci kojenecke vyzivy navod na vhodnou pifpravu, skladovani a zachazeni s vyrobkem a upozorneni na dulezitost spravne pfipravy a skladovani pro zdravf kojence.

c. 144112007.

3a)

6. § 6 vcetne nadpisu a poznamky pod carou c. 4 zni:

(3) U pocatecni a pokracovaci kojenecke vyzivy rnuze oznaceni uvadet cfselny iidaj 0 prumernern rnnozstvi zivin ve 100 ml potraviny pripravene k pouziti podle navodu vyrobce, ktere uvadi priloha c. 3, pokud jiz tento iidaje neni uveden podle odstavce 2 pism. d).

,,§ 6 Oznacovani potravin pro pocatecni a pokracovaci kojeneckou vflivu a vflivu rnalych detf (1) V nazvu potraviny pro pocatecni nebo pokracovaci kojeneckou vyzivu rnusi byt uvedena slova a) "pocatecnf mlecna kojenecka vyziva", jde- li 0 pocatecnf kojeneckou vyzivu vyrobenou vyhradne z bilkovin kravskeho mleka, b) "pokracovacf mlecna kojenecka vyziva", jde-li o pokracovaci kojeneckou vyzivu vyrobenou vyhradne z bflkovin kravskeho mleka, c) "pocatecnf kojenecka vyziva", jde-li catecnf kojeneckou vyzivu,

0

ostatni po-

d) "pokracovacf kojenecka vyziva", jde-li pokracovaci kojeneckou vyzivu.

0

ostatni

(2) Krome udaju uvedenych v zakone a v § 3 se na obalu potraviny pro pocatecni a pokracovaci kojeneckou vyzivu uvede a) u pocatecni kojenecke vyzivy informace, ze potravina je vhodna pro vyzivu kojencu od narozeni, nemohou-li byt kojeni, b) u pokracovaci kojenecke vyzivy informace, ze potravina je vhodna pouze pro vyzivu kojencu starsfeh sesti rnesicu, dale informace, ze by potravina mela tvorit pouze cast smfSene stravy a nema se pouzfvat jako nahrada materskeho mleka behem prvnfeh sesti mesfeu zivota, a ze rozhodnutf 0 zahajenf podavanf prikrmu, vcetne jakekoliv vyjimky z pravidla veku sesti mesfeu by melo byt prijfmano pouze na zaklade doporucenf lekare nebo osoby kvalifikovane v oblasti vyzivy, farmacie nebo pece o matku a dfte, v zavislosti na individualnfm rustu a vfyojovych potrebach konkretnmo kojence, c) u pocatecnf a pokracovaef kojenecke vyzivy vyuzitelna energeticka hodnota vyjadrena v kJ i kcal a cfselne vyjadreny obsah bflkovin, tuku a sacharidu ve 100 ml potraviny pripravene k pouzitf podIe navodu vyrobce, d) u pocatecnf a pokracovaef kojenecke vyzivy cfselne vyjadrena prumerna hodnota obsahu jednotlivych vitaminu a mineralnfeh latek podle priloh c. 1 a 2,

(4) U pokracovaci kojenecke vyzivy rmize oznaceni krorne cfselnych udaju 0 rnnozstvi vitaminu a mineralnich latek obsahovat take vyjadreni procentniho podflu referencni hodnoty podle tabulky c. 2 prflohy c. 5 ve 100 ml vyrobku pripraveneho k pouziti podle navodu vyrobce. (5) Na obalu potravin pro pocatecni kojeneckou vyzivu lze uvest pouze vyzivova a zdravotnf tvrzeni vztazena k slozkam potravin uvedenym v prfloze c. 4 k teto vyhlasce za podmfnek tam stanovenych. Podmfnky pro uvedeni vyzivoveho nebo zdravotniho tvrzeni u pokracovaci kojenecke vyzivy a vyzivy pro male deti stanovi pifmo pouzitelny predpis Evropskych spolecenstvi 0 vyzivovych a zdravotnich tvrzenich pri oznacovani potravin"). (6) Soucasti oznaceni pocatecni koj enecke vyzivy je upozorneni, ktere se uvede slovy "Dulezite upozornenf" nebo slovy stejneho vyznamu a doplnenim textu vyj adrujfemo a) prednost kojeni pred vyrobky kojenecke vyzivy, b) doporuceni, aby vyrobek byl uzfvan jen na zaklade doporuceni lekare nebo osoby kvalifikovane v oblasti vyzivy, farmacie nebo pece 0 matku a dfte. (7) Na obalu potravin pro pocitecnf kojeneckou vyzivu nesmf byt uvedeny obrazky kojencu ani jine obrazky nebo tvrzenf, ktere by idealizovalo vyrobek; pripoustf se vsak graficka znazornenf pro vhodnou identifikaci vyrobku a znazornenf zpusobu pripravy. (8) Na obalu potravin pro pocitecnf kojeneckou vyzivu nebo pokracovaef kojeneckou vyzivu nesmf byt uvedeny pojmy "humanizovanf', "maternizovanf', "upravenf' nebo jim podobne pojmy. (9) Oznacenf potraviny pro pocatecnf kojeneckou vyzivu nebo pokracovaef kojeneckou vyzivu musf byt provedeno srozumitelne tak, aby bylo vylouceno riziko zameny pocatecnf a pokracovaef kojenecke vyzivy.

Castka 49

Sbfrka zakonu c. 157 / 2008

(10) Oznaceni pocatecni kojenecke VYZIVY nebo pokracovaci kojenecke vyzivy rnusi byt navrzeno tak, aby byly zajisteny nezbytne informace 0 vhodnem pouziti vyrobku, pncemz tyto informace nesmi odrazovat od kojeni,

nahrazujf slovy "Vitaminy, mineralni latky a dalsi latky". 13. V § 12 odst. 2 pismeno b) vcetne poznamky pod carou c. 5 znf: "b)

4) Narfzenf Fvropskeho parlamentu a Rady (ES) c. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 0 vyzivovych a zdravotnich tvrzenich pfi oznacovani potravin.".

7. V § 7 odst. 3 se za slova "Potraviny pro" vkladajf slova "obilnou a". 8. V § 8 odst. 1 pism. b) se slova "potravnfeh dopliiku a slozek" nahrazujf slovy "vitaminu, mineralnich latek a dalsich latek". 9. V § 8 odst. 3 pisrnena a) a b) zneji; "a) rnusi obsahovat pouze pifdatne latky stanovene vyhlaskou, kterou se stanovi druhy a podmfnky pouziti pridatnych latek a extrakcnich rozpoustedel pri vyrobe potravirr'),

Strana 2021

0 prumernern rnnozstvi jednotlivych vitaminu a mineralnich latek, pro ktere jsou stanoveny pozadavky v pifloze c. 15 k teto vyhlasce, ve 100 g nebo 100 ml potraviny urcene k pouziti podle navodu vyrobce, nebo v rnnozstvi teto potraviny, ktera nahrazuje jeden pokrm. U potravin upravenych v § 10 odst. 1 pisrn. b) se dale uvedou v procentech iidaje 0 vitaminech a mineralnich latkach a jejich doporucenych dennich davkach"),

5) Vyhlaska

c. 450/2004

Sb., 0 oznacovani vyzivove hodnoty

potravin.".

14. V § 12 odstavec 4 zni: ,,(4) Oznacovani potraviny pro redukcni dietu nesmi obsahovat iidaj 0 rychlosti nebo mire iibytku hmotnosti v dusledku jejfho pouzfvani,".

b) rnusi spliiovat mikrobiologicke pozadavky stanovene pifmo pouzitelnyrn predpisem Evropskych spolecenstvi 0 mikrobiologickych kriterifch pro potraviny")," .

15. V § 14 odst. 3 se slova "Potravnf dopliiky" nahrazujf slovy "Vitaminy, mineralni latky a dalsi latky".

10. V § 8 odst. 3 pisrn. d) bodu 1 se slova "spodnf mez stanovitelnosti" nahrazujf slovy "mez stanovitelnosti pri stanoveni obecne prijatelnyrni normalizovanyrni metodami".

16. V § 16 odstavec 2 zni: ,,(2) Potraviny bez fenylalaninu jsou urceny pro osoby s vrozenou, geneticky podminenou poruchou metabolismu fenylalaninu.". 17. V § 17 pismeno b) znf:

11. V § 9 odstavec 2 zni: ,,(2) Na obalu obilnych a ostatnich prikrmu lze dale uvest pouze a) cfselne vyjadrene prumerne rnnozstvi vitaminu, mineralnich latek a dalsich latek uvedenych v pfiloze C. 9 ve 100 g nebo 100 ml potraviny, jak je prodavana, a je-li to vhodne, ve stanovenem rnnozstvi potraviny pripravene k pouziti podle navodu vyrobce, pokud se na tento iidaj nevztahuje odstavec 1 pism. d), b) ciselne iidaje 0 vitaminech a mineralnich latkach uvedenych v tabulce c. 1 prflohy c. 5 vyjadrenych jako procentni podiI tam uvedenych referencnfch hodnot ve 100 g nebo 100 ml potraviny, jak je prodavana, a je-li to vhodne, ve stanovenem mnozstvf potraviny pripravene k pouzitf podle navodu vyrobce, pokud mnozstvf pritomnych latek predstavuje nejmene 15 % jejich referencnf hodnoty, c) vyzivove nebo zdravotnf tvrzenf za podmfnek stanovenych primo pouzitelnym predpisem Evropskych spolecenstvf 0 vyzivovych a zdravotnfeh tvrzenfeh pri oznacovanf potravin 4).". 12. V § 11 odst. 3 se slova "Potravnf dopliiky"

"b)

obsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1tek v hmotnostnich jednotkach pg, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, popifpade na jine vhodne rnnozstvi, odpovfdajfef denni davce '),". 0

18. V § 18 odst. 2 pisrn. a) se slova "hodnota gliadinu ve finalnf potravine neni vyssf nez 1 mg/100 g susiny dale oznaceny jako "prirozene bezlepkove potraviny" " nahrazujf slovy "a u kterych obsah lepku cini nejvyse 20 mg/kg potraviny ve stavu urcenem ke spotrebe, nebo". 19. V § 18 odst. 2 pismena b) a c) zneji; "b) potraviny, ktere obsahujf slozky z psenice, nebo ostatnich druhu z rodu Tritium jako spalda (Triticum spelta L.), kamut (Tritium polonicum L.) nebo tvrda psenice, jecmene, zit a, ovsa a z jejich hybridnfeh odrud a u kterych obsah lepku cinf nejvyse 100 mg/kg potraviny ve stavu urcenem ke spotrebe, nebo c) potraviny, ktere obsahujf slozky nebo smes slozek uvedenych v pfsmenech a) a b) a u kterych obsah lepku cinf nejvyse 100 mg/kg potraviny ve stavu urcenem ke spotrebe.".

Strana 2022

Sbfrka zakonu

20. V § 18 odstavec 3 znf:

c. 157 / 2008 "b)

,,(3) Potraviny bezlepkove jsou urceny pro osoby s vrozenou, geneticky podrnfnenou intoleranci prolamimi psenice, jecmene, zita a ovsa.". 21. V § 19 odstavec 1 znf: ,,(1) Potraviny se mohou oznacit jako "bez1epkove" nebo "bez 1epku" pouze, pokud sp1iiujf pozadavky uvedene v § 18 odst. 2.".

"b)

22. V § 19 odst. 2 pismeno b) zni: 0 obsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1tek v hmotnostnich jednotkach pg, mg nebo g na 100 g nebo 100 m1 potraviny, nebo na jine vhodne rnnozstvi, odpovfdajfef denni davce"),". 23. V § 19 odstavec 3 znf:

,,(3) Potraviny se mohou oznacit jako "prirozene bezlepkove" pouze, pokud sp1iiujf pozadavky uvedene v § 18 odst. 2 pism. a).". 24. V § 23 pisrneno b) zni:

"b)

Castka 49

0 obsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1tek v hmotnostnich jednotkach pg, mg nebo g na 100 g nebo 100 m1 potraviny, nebo na jine vhodne rnnozstvi, odpovfdajfef denni davce '),".

25. V § 25 pismeno b) znf: 0 obsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich 1.1tek v hmotnostnich jednotkach pg, mg nebo g na 100 g nebo 100 m1 potraviny, nebo na jine vhodne rnnozstvi, odpovfdajfef denni davce '),".

26. Cast 11 se zrusuje. 27. V § 29 se slova "Potravnf dop1iiky" nahrazujf slovy "Vitaminy, mineralni 1atky a dalsi latky". 28. V § 30 pismeno d) znf:

"d) iidaj 0 obsahu vitaminu, mineralnich latek a dalsich latek v hmotnostnich jednotkach pg, mg nebo g na 100 g nebo 100 m1 potraviny, nebo na jine vhodne rnnozstvi, odpovfdajfef denni davce"),". 29. Prilohy

c. 1 ai 6 znejf:

"PHloha C. 1 k vyhlasce

c. 5412004 Sb.

CJ< ~\

V"l

rt

~

~

Zakladui slozeni pocatecnl kojenecke vyzivy pfipravene podle pokynu vyrobce

...j::;..

'-.D

(hodnoty stanovene v teto piflozc se vztahuji ke konecnemu vyrobku pripravenemu k pouziti, ktery je prodavan jako takovy nebo pripravcny podle pokynu vyrobce) KRITERIUM

1. Energie

2. Bilkoviny 2.1 Pocatecni kojenecka vyziva vyrobena z bilkovin kravskeho mleka

Minimum

Maximum

250 kJ/iOO ml (60 kcal/IOOml)

295 kJ/iOO ml (70 kcal/IOO ml)

0,45 g/lOO kJ (1,8 g/IOO kcal)

0,7 g/IOO kJ (3 g/IOO kcal)

Poznamka Vhodnost slozek se prokazuje systematickym prezkoumavanirn dostupnych udaju tykajicich se ocekavanych vyhod a uvah 0 bezpecnosti, a v pripadc nutnosti rovnez pomoci odpovidajicich studii vypracovanych v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii. Vhodnost dalsich slozek urcenych pro zvlastni vyzivu kojencu od narozeni musi byt prokazana obecne uznavanymi vedeckyrni poznatky. Obsah bilkovin = obsah dusiku x 6,25 Pro stejnou energetickou hodnotu musi pocatccni kojenecka vyziva obsahovat kazdou nezbytnou a podminene nezbytnou aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, jake je obsazeno v referencni bilkovine uvedene v ptilozc c. 6 tabulce c. 1. Pfi vypoctu se mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 2, rovnez se mohou secist koncentrace fenylalaninu a tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu nepfesahuje hodnotu 2. Pokud je vhodnost vyrobku pro vyzivu kojencu prokazana odpovidajicimi studiemi vypracovanymi v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii, muze byt pomer methioninu k cystinu vetSi nez 2, nesmi vsak presahovat hodnotu 3.

C/)

o:

~

~

N

~\

~

o

::s ~o

0< ...Jl,

en ~

<,

N

o o

00

C/) rt '"1 ~

::s

~

N

o

N

VJ

C/) rt '"1

2.1.1 Pocatecni kojenecka vyziva vyrobena z bilkovin kravskeho mleka

0,45/100 kJ (1,8 g/100 kcal)

2.2 Pocatecni kojenecka vyziva vyrobena z hydrolyzovanych bilkovin

0,45 g/lOO kJ (1,8 g/100 kcal)

0,5 g/ 100 kJ (2,0 g/100 kcal)

0,7 g/100 kJ (3 g/100 kcal)

~

U pocatecni kojenecke vyzivy vyrobene z bilkovin kravskeho mleka s obsahem bilkovin v rozmezi mezi minimalni hodnotou a 0,5 g/100 kJ (2 g/100 kcal) se vhodnost pocatecni kojenecke vyzivy pro zvlastni vyzivu kojencu prokazuje prostrcdnictvim odpovidajicich studii vypracovanych v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii, Pro stejnou energetickou hodnotu musi pocatccni kojenecka vyziva obsahovat kazdou nezbytnou a podminene nezbytnou aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, jake je obsazeno v referencni bilkovine (materske mleko ve smyslu pfilohy c. 6 tabulky c. 1). Pti vypoctu se mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 2, a stejne tak se mohou secist koncentrace fenylalaninu a tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu ncprcsahujc hodnotu 2. Pokudje vhodnost vyrobku pro vyzivu kojencu prokazana odpovtdajicimi studiemi vypracovanymi v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii, muze byt pomer methioninu k cystinu vetSi nez 2, nesmi vsak presahovat hodnotu 3. Obsah L-kamitinu musi byt nejmene 0,3 mg/100 kJ (1,2 mg/100 kcal).

::s

~

N

o

N

...j::;..

C/)

o:

~

~

N

~\

~

o

::s ~o

0< ...Jl,

en ~

<,

N

o o

00

CJ< ~\

V"l

rt

~

~

...j::;..

'0.0

CJ< ~\

V"l

2.2.1 Pocatecni kojenecka vyziva vyrobena z hydrolyzovanych bilkovin

0,45 g/lOO kJ (1,8 g/IOO kcal)

0,56 g/IOO kJ (2,25 g/IOO kcal)

U pocatecni kojenecke vyzivy vyrobene z hydrolyzovanych bilkovin s obsahem bilkovin v rozmezi mezi minimalni hodnotou a 0,56 g/IOO kJ (2,25 g/IOO kcal) se vhodnost pocatecni kojenecke vyzivy pro zvlastni vyzivu kojencu prokazuje prostrednictvirn odpovidajictch studii vypracovanych v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii a musi byt v souladu s odpovidajicirni specifikacemi uvedenyrni v priloze c. 14 teto vyhlasky, 0,56 g/lOO kJ 0,7 g/IOO kJ Pfi vyrobe teto pocatecni kojenecke vyzivy se pouzivaji pouze 2.3 Pocatecni kojenecka 2,25 g/IOO kcal) (3 g/IOO kcal) izolaty bilkovin ze s6ji. vyziva vyrobena z izolatu sojovych bilkovin, Pro stejnou energetickou hodnotu musi pocatccni kojenecka samotnych nebo ve smesi vyziva obsahovat kazdou nezbytnou a podminene nezbytnou aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, jake s bilkovinami kravskeho je obsazeno v referencni bilkovine (materske mleko ve smyslu mleka pfilohy c. 6 tabulky 1). Pfi vypoctu se vsak mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 2, a stejne tak se mohou secist koncentrace fenylalaninu a tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu ncprcsahujc hodnotu 2. Pokudje vhodnost vyrobku pro vyzivu kojencu prokazana odpovtdajicimi studiemi vypracovanymi v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii, muze byt pomer methioninu k cystinu vetSi nez 2, nesmi vsak presahovat hodnotu 3. Obsah L-kamitinu musi byt nejmene 0,3 mg/IOO kJ (1,2 g/IOO kcal). 2.4 Ve vsech pripadech mohou byt aminokyseliny do pocatecni kojenecke vyzivy pridavany vyhradne pro zlcpseni vyzivove hodnoty bilkovin a pouze v mnozstvi nezbytncm k tomuto ucelu. 2,9 mg/IOO kJ 3. Taurin (pfidany) (12 mg/IOO kcal) 1,7 mg/lOO kJ 12 mg/lOO kJ 4. Cholin

rt

~

~

...j::;..

'-.D

C/)

o:

~

~

N

~\

~

o

::s ~o

0< ...Jl,

en ~

<,

N

o o

00

C/) rt '"1 ~

::s

~

N

o

N

U1

C/) rt '"1

5. Tuky

(7 mg/IOO kcal) 1,05 g/lOO kJ (4,4 g/IOO kcal)

(50 mg/IOO kcal) 1,4 g/IOO kJ (6,0 g/IOO kcal)

~

::s

~

N

o

N

0'

5.1 Je zakazano pouziti techto latek: - sezamovy olej, - bavlnikovy olej. jcdnotlive nebo dohromady: 20 % z celkoveho obsahu tuku 5.3 Obsah trans-izomeru mastnych kyselin nesmi byt vetSi nez 3 % celkoveho obsahu tuku, 5.4 Obsah kyseliny erukove nesmi bvt vetSi nez 1 % celkoveho obsahu tuku,

5.2 Kyselina laurova a kyselina myristova

5.5 Kyselina linolova (ve forme glyceridu = linoleanu)

70 mg/IOO kJ (300 mg/IOO kcal)

285 mg/IOO kJ (1200 mg/IOO kcal)

5.6 Obsah kyseliny u-linolenove musi byt nejmene 12 mg/IOO kJ (50 mg/IOO kcal). Pomer kvselinv linolove ke kvseline u-linolenove musi bvt neimene 5 a nejvice 15.

5.7 Mohou se pridavat polynenasycene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem (20 a 22 atomu uhliku). V tomto pnpade nesmi byt jejich obsah v celkovem obsahu tuku vetSi nez: - 1 % pro n-3 polynenasycene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem a - 2 % pro n-6 polynenasycene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem (1 % pro kyselinu arachidonovou (20:4 n-6)).

C/)

o:

~

~

N

~\

~

o

::s ~o

0< ...Jl,

en ~

<,

N

o o

00

Obsah kyseliny eikosapentaenove (20:5 n-3) nesmi byt vetSi nez obsah kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3). Obsah kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3) nesmi byt vetSi nez obsah n-6 polynenasycenych mastnych kyselin s dlouhym fetezcem. 2 gil 6. Fosfolipidy 1 mg/IOO kJ 10 mg/lOO kJ 7. Inositol (4 mg/IOO kcal) (40 mg/IOO kcal) CJ< ~\

V"l

rt

~

~

...j::;..

'0.0

CJ< ~\

V"l

rt

8. Sacharidy

8.1 Laktoza

2,2 g/iOO kJ (9 g/iOO kcal)

1,1 g/iOO kJ (4,5 g/iOO kcal)

3,4 g/iOO kJ (14 g/iOO kcal)

-

Smcji byt pouzity pouze tyto sacharidy: -lakt6za, -malt6za, - sachar6za, -gluk6za, - maltodextriny, - glukozovy sirup nebo suseny glukozovy sirup, - pfedvareny skrob - prirozene bezlepkovy, - zelirujicl skrob - prirozene bezlepkovy, Toto ustanoveni se nevztahuje na pocatecni kojeneckou vyzivu, ve ktere izolaty sojovych bilkovin predstavuji vice nez 50 % z celkoveho obsahu bilkovin,

~

~

...j::;..

'0.0

C/)

o:

~

~

8.2 Sacharoza (pfidana)

20 % celkoveho obsahu sacharidu 0,5 g/iOO kJ (2 g/iOO kcal)

8.3 Glukeza (pfidana)

Sachar6zuje mozne pridavat pouze do pocatecni kojenecke vyzivy vyrobene z hydrolyzovanych bilkovin, Gluk6zu je mozne pridavat pouze do pocatecni kojenecke vyzivy vyrobene z hydrolyzovanych bilkovin,

N

~\

~

o

::s ~o

0< ...Jl,

en ~

<,

8.4 Pfedvareny a/nebo zeiirujici skrob 9. Fruktooligosacharidy a galaktooligosacharidy

-

2 g/iOO ml a 30 % z celkoveho obsahu sacharidu 0,8 g/iOO ml Ostatni kombinace a maximalni hodnoty fruktooligosacharidu v kombinaci 90 % a galaktooligosacharidu je mozne pouzivat v souladu s § 5 odst. oligogalaktosyII teto vyhlasky. lakt6zy a 10 % oligofruktosylsachar6zy 0 vysoke molekularni hmotnosti

N

o o

00

C/) rt '"1 ~

::s

~

N

o

N

'-J

C/) rt '"1 ~

::s

10. Minenilni latky

~

N

o

10.1 Pocatecni kojenecka vyziva vyrobena z bilkovin kravskeho mleka nebo z hydrolyzovanych bilkovin Miueralni latka

Jednotka

Sodik

(mg)

Draslik

na 100 kJ

Minimum

N

na 100 kcal

Maximum

Minimum

00

Maximum

14

20

(mg)

5 15

38

60

60 160

Chlorid

(mg)

12

38

50

160

Vapnik

(mg)

12

33

50

140

Fosfor

(mg)

6

22

25

90

o:

Horcik

(mg)

1,2

3,6

5

15

~

Zelezo

(mg)

0,07

0,3

0,3

1,3

Zinek

(mg)

0,12

0,36

0,5

1,5

Med'

(~g)

8,4

25

35

100

(ue)

2,5

12

10

50

Jod Selen

(ue)

0,25

2,2

1

9

Mangan

(Ug)

0,25

25

1

100

Fluorid

(ue)

°

-

25

-

C/)

~

N

~\

~

o

::s ~o

0< ...Jl,

en ~

<,

N

o o

00

100

Pomer vapniku k fosforu nesmi byt mensi nez 1, ani vetSi nez 2,0. 10.2 Pocatecni kojenecka vyziva vyrobena z izolatu sojovych bilkovin, samotnych nebo ve smesi s bilkovinami kravskeho mleka Plat! vsechny pozadavky bodu 10.1, s vyjimkou pozadavku na zelezo a fosfor, ktere jsou tyto: Zelezo

(mg)

0,12

0,5

0,45

2

Fosfor

(mg)

7,5

25

30

100 CJ< ~\

V"l

rt

~

~

...j::;..

'0.0

CJ< ~\

V"l

rt

~

Na 100 kJ

11. Vitaminy

~

Na 100 kcal

...j::;..

'0.0

Vitamin

Jednotka

Vitamin A

(Jlg-RE)(*) (Jig)(**)

Vitamin D Thiamin Riboflavin Niacin

(Jlg) (Jig) (Jlg)(***)

Minimum

Maximum

Minimum

Maximum

14

43

60

180

0,25

0,65

1

2,5

14

72

60

300

19

95

80

400

72

375

300

1 500

95

475

400

2000

9

42

35

175

0,4

1,8

1,5

7,5

2,5

12

10

50

Vitamin Bl2

(Jig) (Jlg) (Jig) (Jlg) (Jig)

0,025

0,12

0,1

0,5

Vitamin C

(mg)

2,5

7,5

10

30

1

6

4

25

Kyselina pantothenova Vitamin B6 Biotin Kyselina listova

Vitamin K

(Jig)

Vitamin E

(mg u-TE)(****)

C/)

o,5/g(*****)

o,5/g(******)

1,2

5

v

N

~\

~

o

::s ~o

0< ...Jl,

en ~ N

o o

00

(mg/l00 kJ)

(mg/l00 kcal)

cytidin 5'-monofosforecnan

0,60

2,50

uri din 5'-monofosforecnan

0,42

1,75

adenosin 5'-monofosforecnan

0,36

1,50

guanosin 5'-monofosforecnan

0,12

0,50

inosin 5'-monofosforecnan

0,24

1,00

(*) RE = vcskery trans-retinol-ekvivalent. (**) Ve forme cholekalciferolu, jehoz 10Jlg = 400 IV vitaminu D.

~

~

<,

N ejvyse . , (*******)

12. Nukleotidy

o:

C/) rt '"1 ~

::s

~

N

o

N

'0.0

C/) rt '"1 ~

::s

(***) (****) (*****)

Preformovany niacin. a- TE = d-n-tokoferol-ekvivalent polyncnasycenych mastnych kyselin, vyjadrcnych jako kyselina linolova a upravenych podle poctu dvojnych vazeb********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,1 mg/lOO vyuzitelnych kJ (******) polyncnasycenych mastnych kyselin, vyjadrcnych jako kyselina Iinolova a upravenych podle poctu dvojnych vazeb(********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,5 mg/lOO vyuzitelnych kcal (*******) celkova koncentrace nukleotidu nesmi byt vetSi nez 1,2 mg/lOO kJ (5 mg/lOO kcal) (********) 0,5 mg a- TE/l g kyseliny linolove (18:2 n-6) 0,75 mg a-TEll g kyseliny o-linolenove (18:3 n-3) 1,0 mg a- TE/l g kyseliny arachidonove (20:4 n-6) 1,25 mg a- TE/l g kyseliny eikosapentaenove (20:5 n-3) 1,5 mg a- TE/l g kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3)

~

N

o VJ o

C/)

o:

~

~

Priloha C. 2 k vyhlasce

c. 5412004 Sb.

N

~\

~

o

::s ~o

0<

Zakladni slozeni pokraeovaci kojenecke vyzivy pfipravene podle pokynu vyrobce (hodnoty stanovene v teto piflozc se vztahuji ke konecnemu vyrobku pripravenemu k pouziti, ktery je prodavan jako takovy nebo pripravcny podle pokynu vyrobce)

...Jl,

en ~

<,

N

o o

00

Kriterium

1. Energie

Minimum

Maximum

Poznamka

250 kJ/lOO ml (60 kcal/lOOml)

295 kJ/lOO ml (70 kca1/l00 ml)

Vhodnost slozek se prokazuje systcmatickym prezkoumavanirn dostupnych udaju tykajicich se ocekavanych vyhod a uvah 0 bezpccnosti, a v pripade nutnosti rovnez pomoci odpovidajicich studii vypracovanych v souladu se vseobecne uznavanymi odbornymi pokyny ohledne podoby a zpusobu vypracovani takovych studii. Vhodnost dalsich slozek urcenych pro zvlastni vyzivu kojencu od narozeni musi byt prokazana obecne uznavanymi vedeckyrni poznatky.

CJ< ~\

V"l

rt

~

~

...j::;..

'-.D

CJ< ~\

V"l

2. Bilkoviny 2.1 Pokracovaci vyziva vyrobena z bilkovin

Obsah bilkovin = obsah dusiku x 6,25 0,45 g/lOO kJ (1,8 g/lOO kcal)

0,8 g/lOO kJ (3,5 g/lOO kcal)

kravskeho mleka

Pro stejnou energetickou hodnotu musi pokracovaci vyziva obsahovat kazdou nezbytnou a podminenc nezbytnou aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, jake je obsazeno v referencni bilkovine (materske mleko vymezene v piflozc c. 6 tabulce c.I teto vyhlasky). Pti vypoctu se vsak mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 3, a stejne tak se mohou secist koncentrace fenylalaninu a tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu ncprcsahujc hodnotu 2.

rt

~

~

...j::;..

'0.0

C/)

2.2 Pokracovaci vyziva vyrobena z hydrolyzovanych bilkovin

2.3 Pokracovaci vyziva vyrobena z izolatu sojovych bilkovin,

samotnych nebo ve smesi s bilkovinami kravskeho mleka





o:

Pro stejnou energetickou hodnotu musi pokracovaci vyziva obsahovat kazdou nezbytnou a podminenc nezbytnou aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, jake je obsazeno v referencni bilkovine (materske mleko vymezene v piflozc c. 6 tabulce c. 1 teto vyhlasky). Pfi vypoctu se vsak mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 3, a stejne tak se mohou secist koncentrace fenylalaninu a tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu ncprcsahujc hodnotu 2. Pti vyrobe teto vyzivy se pouzivaji pouze izolaty sojovych bilkovin, Pro stejnou energetickou hodnotu musi pokracovaci vyziva obsahovat kazdou nezbytnou a podminenc nezbytnou aminokyselinu nejmene ve stejnem vyuzitelnem mnozstvi, jake je obsazeno v referencni bilkovine (materske mleko uvedene v ptiloze c. 6 tabulce c. 1 teto vyhlasky). Pfi vypoctu se vsak mohou koncentrace methioninu a cystinu secist, pokud pomer methioninu k cystinu nepfesahuje hodnotu 3, a stejne tak se mohou secist koncentrace fenylalaninu a

~

~

N

~\

~

o

::s ~o

0< ...Jl,

en ~

<,

N

o o

00

C/) rt '"1 ~

::s

~

N

o

VJ

........

C/) rt '"1

tyrosinu, pokud pomer tyrosinu k fenylalaninu nepfesahuje hodnotu 2.

2.4 Ve vsech ptipadcch mohou byt aminokyseliny do pokracovaci kojenecke vyzivy pridavany vyhradne pro zlcpseni vyzivove hodnoty bilkovin a pouze v mnozstvi nezbytncm k tomuto ucelu.

::s

~

N

o

VJ

N

2,9 mg/IOO kJ (12 mg/IOO kcal)

3. Taurin (pfidany) 4. Tuky



4.1 Je zakazano pouziti techto latek: - sezamovy olej, - bavlnikovv olei. 4.2 Kyselina laurova a kyselina myristova

~

C/)

o:

~

-

jcdnotlive nebo dohromady: 20 % z celkoveho obsahu tuku

4.3 Obsah trans-izomeru mastnych kyselin nesmi byt vetSi nez 3 % celkoveho obsahu tuku,

~

N

~\

~

o

::s ~o

0< ...Jl,

en ~

<,

4.4 Obsah kyseliny erukove nesmi byt vetSi nez 1 % celkoveho obsahu tuku,

N

o o

00

4.5 Kyselina linolova (ve forme glyceridu = linoleanu)

70 mg/IOO kJ (300 mg/lOO kcal)

285 mg/IOO kJ (1 200 mg/IOO kcal

4.6 Obsah kyseliny u-linolenove musi byt nejmene 12 mg/IOO kJ (50 mg/IOO kcal). Pomer kyseliny linolove ke kyseline u-Iinolenove musi byt nejmene 5 a nejvice 15. 4.7 Mohou se pridavat polynenasycene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem (20 a 22 atomu uhliku), V takovem pripade nesmi bytjejich obsah v celkovem obsahu tuku vetSi nez: - 1 % pro n-3 polynenasycene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem a - 2 % pro n-6 polynenasvcene mastne kyseliny s dlouhym fetezcem

CJ< ~\

V"l

rt

~

~

...j::;..

'0.0

CJ< ~\

V"l

rt

(1 % pro kyselinu arachidonovou (20:4 n-6)).

~

~

...j::;..

'0.0

Obsah kyseliny eikosapentaenove (20:5 n-3) nesmi byt vetSi nez obsah kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3). Obsah kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3) nesmi byt vetSi nez obsah n-6 polyncnasycenych mastnych kyselin s dlouhym fetezcem. 2 gil

5. Fosfolipidy 6. Sacharidy

2,2 g/lOO kJ (9 g/100 kcal)

6.1 Lakt6za

1,1 g/lOO kJ 4,5 g/100 kcal

3,4 g/100 kJ (14 g/100 kcal)

Je zakazano pouzit slozky obsahujici lepek.

Toto ustanoveni se nevztahuje na pokracovaci kojeneckou vyzivu, ve ktere izolaty sojovych bilkovin predstavuji vice nez 50 % z celkoveho obsahu bilkovin,

C/)

o:

~

~

6.2 Sachar6za, frukt6za, med

6.3 Gluk6za (pfidana) 7. Fruktooligosacharidy a galaktooligosacharidy

jcdnotlive nebo dohromady: 20 % z celkoveho obsahu sacharidu 0,5 g/100 kJ (2 g/100 kcal)

Med musi byt osetren tak, aby byly zniceny spory Clostridium botulinum.

N

~\

~

o

::s ~o

0< ...Jl,

en Gluk6zu je mozne pridavat pouze do pokracovaci kojenecke vyzivy vyrobene z hydrolyzovanych bilkovin,

~

<,

N

o o

00

Ostatni kombinace a maximalni hodnoty fruktooligosacharidu 0,8 g/100 ml v a galaktooligosacharidu je mozne pouzivat v souladu s § 5 kombinaci 90 % oligogalaktosy1odst. 2 teto vyhlasky. lakt6zy a 10 % oligofrukto sylsachar6zy 0 vysoke molekularni hmotnosti

8. Mineralni latky 8.1 Pokracovaci vyziva vyrobena z bilkovin kravskeho mleka nebo z hydrolyzovanych bilkovin

na 100 kJ

na 100 kcal

C/) rt '"1 ~

::s

~

N

o

VJ VJ

C/) rt '"1 ~

Miueralni latka

Jednotka

Minimum

Maximum

Minimum

Maximum

::s

~

N

Sodik

(mg)

5

14

20

60

Draslik

(mg)

15

38

60

160

Chlorid

(mg)

12

38

50

160

Vapnik

(mg)

12

33

50

140

Fosfor

(mg)

6

22

25

90

Horcik

(mg)

1,2

3,6

5

15

Zelezo

(mg)

0,14

0,5

0,6

2

Zinek

(mg)

0,12

0,36

0,5

1,5

Med'

(ug)

8,4

25

35

100

Jod

(ug)

2,5

12

10

50

Selen

(ug)

0,25

2,2

1

9

o

VJ ...j::;..

C/)

Mangan

(ug)

Fluorid

(ug)

°

0,25

25

1

25

-

o:

~

~

N

~\

~

o

::s ~o

100

0<

100

-

...Jl,

en

Pomer vapniku k fosforu nesmi byt mensi nez 1, ani vetSi nez 2,0.

~

<,

8.2 Pokracovaci vyziva vyrobena z izolatu sojovych bilkovin, samotnych nebo ve smesi s bilkovinami kravskeho mleka

N

o o

00

Plat! vsechny pozadavky bodu 8.1, s vyjimkou pozadavku na zelezo a fosfor, ktere jsou tyto Zelezo

(mg)

0,22

Fosfor

(mg)

7,5

0,9

2,5

25

30

100

Na 100 kJ

9. Vitaminy Vitamin

0,65

Vitamin A

Jednotka (Jlg-RE)(*)

Vitamin D

(Jlg)(**)

Minimum

Na 100 kcal

Maximum

Minimum

Maximum

14

43

60

180

0,25

0,75

1

3

CJ< ~\

V"l

rt

~

~

...j::;..

'0.0

CJ< ~\

V"l

Thiamin

(Jlg)

14

72

rt

60

300

(Jig)

19

95

80

400

(Jlg)(***)

72

375

300

1 500

Kyselina pantothenova

(Jig)

95

475

400

2000

Vitamin B 6

(Jlg)

9

42

35

175

Biotin

(Jig)

0,4

1,8

1,5

7,5

Kyselina listova

(Jlg)

2,5

12

10

50

Vitamin B l 2

(Jig)

0,025

0,12

0,1

0,5

Vitamin C

(mg)

2,5

7,5

10

30

Vitamin K

(Jig)

6

(mg a- TE)(****)

4 o,5/g(******)

25

Vitamin E

1 o,5/g(*****)

Riboflavin Niacin

...j::;..

'0.0

C/)

1,2 N ejvvse . , (*******)

5

o:

~

~

N

~\

v

10. Nukleotidy

~

~

~

o

(mg/100 kJ)

(mg/100 kcal)

cytidin 5'-monofosforecnan

0,60

2,50

uri din 5'-monofosforecnan

0,42

1,75

adenosin 5'-monofosforecnan

0,36

1,50

guanosin 5'-monofosforecnan

0,12

0,50

inosin 5'-monofosforecnan

0,24

1,00

::s ~o

0< ...Jl,

en ~

<,

N

o o

00

(*)

RE = veskery trans-retinol-ekvivalent. Ve forme cholekalciferolu, jehoz 10Jlg = 400 IV vitaminu D. (***) Preformovany niacin. (****) a- TE = d-a-tokoferol-ekvivalent. (*****) polynenasyccnych mastnych kyselin, vyjadrcnych jako kyselina Iinolova a upravenych podle poctu dvojnych vazeb(********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,1 mg/100 vyuzitelnych kJ. (******) polyncnasycenych mastnych kyselin, vyjadrcnych jako kyselina linolova a upravenych podle poctu dvojnych vazeb(********), v zadnem pripade vsak ne mene nez 0,5 mg/100 vyuzitelnych kcal. (*******) Celkova koncentrace nukleotidu nesmi byt vetSi nez 1,2 mg/100 kJ (5 mg/100 kcal). (**)

C/) rt '"1 ~

::s

~

N

o

VJ U1

C/) rt '"1 ~

::s

~

(********)

0,5 mg a-TEll g kyseliny linolove (18:2 n-6); 0,75 mg a-TEll g kyseliny alfa-linolenove (18:3 n-3); 1,0 mg a-TEll g kyseliny arachidonove (20:4 n-6); 1,25 mg a-TEll g kyseliny eikosapentaenove (20:5 n-3); 1,5 mg a-TEll g kyseliny dokosahexaenove (22:6 n-3).

N

o

VJ

0'

C/)

o:

~

~

N

~\

~

o

::s ~o

0< ...Jl,

en ~

<,

N

o o

00

CJ< ~\

V"l

rt

~

~

...j::;..

'0.0

Sbirka zakonu

Ceistka 49

c.

157 / 2008

Strana 2037


c. 5412004 Sb.

Vitaminy, miueralni latky a dals] latky Tabulka c.l Vitaminy

Vitamin

Chernicky nazev vitaminu

Vitamin A

retinylacetat retinylpalmitat retinol

Vitamin D

vitamin D2 (ergokalciferol) vitamin D3 (cholekalciferol)

Vitamin B 1

thiamin hydrochlorid thiamin monodusicnan

Vitamin B2

riboflavin riboflavin-5'-fosforecnan sodny

Niacin

nikotinamid kyselina nikotinova

Vitamin B6

pyridoxin hydrochlorid pyridoxin-5'- fosforecnan

Kyselina listova

kyselina listova

Kyselina pantothenova

Dspantothenat vapenaty Dspantothcnat sodny dexpanthenol

Vitamin Bl2

kyanokobalamin hydroxykobalamin

Biotin

D-biotin

Vitamin C

kyselina Lvaskorbova L-askorban sodnv L-askorban vapenatv kyselina 6-palmityl- Lsaskorbova (askorbylpalmitan) askorban draselny

Vitamin E

D-a-tokoferol DL-a-tokoferol Dsu-tokoferylacetat Dl.su-tokoferylacetat

Vitamin K

fylochinon (fytomenadion)

Strana 2038

Sbirka zakonu

c.

157 / 2008

Ceistka 49

Tabulka c. 2 Minenilni latky Povolene soli

Mineralni latka Vapnik (Ca)

uhlicitan vapenaty chlorid vapenaty vapenate soli kyseliny citronove glukonan vapenaty glyccrolfosforccnan vapenaty mlecnan vapenaty vapenate soli kyseliny orthofosforecne hydroxid vapenatv

Horcik (Mg)

uhlicitan horecnatv chlorid horecnatv oxid horecnatv horccnate soli kyseliny orthofosforecne siran horecnatv glukonan horecnatv hydroxid horecnatv horccnate soli kyseliny citronove

Zelezo (Fe)

citronan zeleznarv glukonan zeleznatv mlecnan zeleznatv siran zeleznatv citronan zelezito-amonnv fumaran zeleznatv difosforecnan zelezitv (pvrofosforecnan zelezitv) bisglycinat zeleznaty

Med' (Cu)

citronan med'naty glukonan med'naty siran med'naty komplex med' -lysin uhlicitan med'naty

lod (I)

jodid draselny jodid sodnv jodicnan draselnv

Zinek (Zn)

octan zinecnatv chlorid zinecnatv mlecnan zinecnatv siran zinecnatv citronan zinecnatv glukonan zinecnaty oxid zinecnatv

Mangan (Mn)

uhlicitan manganatv chlorid manganatv citronan manganatv siran manganatv glukonan manganatv

Ceistka 49

Sbirka zakonu

c.

157 / 2008

Sodik (Na)

hvdrogenuhlicitan sodnv chlorid sodnv citronan sodnv glukonan sodnv uhlicitan sodnv mlecnan sodnv sodne soli kvselinv orthofosforecne hvdroxid sodnv

Draslik (K)

hydrogcnuhlicitan draselny uhlicitan draselny chlorid draselny draselne soli kyseliny citronove glukonan draselny mlecnan draselny draselne soli kyseliny orthofosforecne hydroxid draselnv

Selen (Se)

selenan sodnv selenicitan sodnv

Tabulka c. 3 Aminokyseliny a jine slouceniny dusiku L-cystin a hvdrochlorid L-cystinu L-histidin a hydrochlorid L-histidinu L-isoleucin a hydrochlorid L-isoleucinu L-Ieucin a hydrochlorid L-Ieucinu L-Iysin a hvdrochlorid L-Iysinu L-cystein a hydrochlorid L-cysteinu L-methionin L-fenylalanin L-threonin L-tryptofan L-tyrosin L-valin L-kamitin a hvdrochlorid L-kamitinu L-kamitin-L-tartarat taurin cytidin 5'-monofosforecnan ajeho sodna sul uri din 5'-monofosforecnan ajeho sodna sul adenosin S'-monofosforecnan ajeho sodna sul guanosin 5'-monofosforecnan a jeho sodna sul inosin S'-monofosforecnan ajeho sodna sul

Strana 2039

Strana 2040

Sbirka zakonu

c.

157 / 2008

Ceistka 49

Tabulka e. 4 .line nutrieni latky cholin chlorid cholinu citronan cholinu dvojvinan cholinu inositol


c. 5412004 Sb.

Vyzivova a zdravotni tvrzeni plama pro pocatecnl kojeneckou vyzivu a podminky pro jejich pouziti Tabulka e.l Vyzivova tvrzeni Vyzivove tvrzeni vztazena k

Podminky pro jejich pouziti

Pouze obsahu lakt6zy

Lakt6zaje jediny pritomny sacharid

ncpritomnosti lakt6zy

Obsah lakt6zy nepfesahuje 2,5 mg/IOO kJ (10 mg/IOO kcal).

PrIdavku polynenasycenych mastnych kyselin s dlouhym fetezcem nebo rovnocennemu vyzivovemu tvrzeni tykajiciho se pfidavku kyseliny dokosahexaenove

Obsah kyseliny dokosahexaenove predstavuje nejmene 0,2 % celkoveho obsahu mastnych kyselin

Obsahu taurin Obsahu fruktooligosacharidu a galaktooligosacharidu Obsahu nukleotidu

Volitelne pridano v mnozstvi vhodnem pro zamyslenc pouziti pro kojence a v souladu s podminkami stanovenymi v ptilozc c. 1 teto vyhlasky.

Sbirka zakonu

Ceistka 49

c.

157 / 2008

Strana 2041

Tabulka c. 2 Zdravotni tvrzeni Zdravotni tvrzeni (vcetne tvrzeni 0 snizeni rizika onemocneni) vztazena k

Podminky pro jejich pouziti

Snizeni rizika alergie na mlecne bilkoviny; v tomto zdravotnim tvrzeni se mohou pouzit pojmy odkazujici na snizeny obsah alcrgenu nebo na snizene antigcnni vlastnosti.

Na dukaz vlastnosti uvedenych v tvrzeni musi byt k dispozici objektivni a vedecky overene poznatky. Pocatecni kojenecka vyziva musi vyhovovat ustanovenim stanovenym v bodu 2.2 ptilohy c. 1 teto vyhlasky a mnozstvi imunoreaktivnich bilkovin, zmerene obecne pfij atelnymi metodami, musi byt mensi nez 1 % latek obsahujicich dusik ptitomnych ve ryzive. Etiketa musi uvadet, ze vyrobek nesmi byt konzumovan kojenci, kteri jsou alergicti na intaktni bilkoviny, ze kterych je vyrobek vyroben, pokud obecne uznavane klinicke zkousky neprokazi pro tuto pocatecni kojeneckou vyzivu toleranci u vice nez 90 % kojencu precitlivelych na bilkoviny, ze kterych byl hydrolyzat vyroben (interval spolehlivosti 95 %). Oralne podavana pocatecni kojenecka vyziva nesmi u zvffat vyvolat precitlivelost na intaktni bilkoviny, ze kterych jc pocatecni kojenccka vyziva vyrobena.


c. 5412004 Sb.

Referencni hodnoty vitamin" a miueralnlch latek pro oznacovaui vyzivove hodnoty Tabulka

c. 1 Obilne a ostatni pfikrmy pro kojence a male deti

Vitamin / mineralni Iatka Vitamin A Vitamin D Vitamin C thiamin riboflavin ekvivalenty niacinu Vitamin B6 Kyselina listova Vitamin B 12 Vapnik Zelezo Zinek j6d selen med'

jednotka

Referencni hodnota pro oznacovani

~g

400 10 25 0,5 0,8

~g

mg mg mg mg mg ~g ~g

mg mg mg ~g ~g

mg

9

0,7 100 0,7 400 6

4 70 10 0,4

Strana 2042

Sbirka zakonu

c.

157 / 2008

Ceistka 49

Tabulka c. 2: Pocatecni a pokracovaci kojenecka vyziva Vitamin/mineralni latka

jednotka

Vitamin A Vitamin D Vitamin E Vitamin K Vitamin C Thiamin Riboflavin Niacin Vitamin B 6 Kyselina listova Vitamin B12 Kyselina pantothenova Biotin Vapnik Fosfor Draslik Sodik Chlorid Zelezo Zinek j6d selen Med' Horcik Mangan *)

Referencni hodnota pro oznacovani 400 7 5 12 45 0,5 0,7 7 0,7 125 0,8 3 10 550 550 1000 400 500 8 5 80 20 0,5 80 1,2

~g

~g

mgTE

*)

~g

mg mg mg mg mg ~g ~g

mg ~g

mg mg mg mg mg mg mg ~g ~g

mg mg mg

tokoferolekvivalent Priloha C. 6 k vyhlasce

Obsah aminokyselin v matefskem mlece Tabulka c.1 Obsah nezbytnych a podmfnene nezbytnych aminokyselin v matefskem mlece (vyjadrcne v mg/l00 kJ a v mg/lOOkcal)

aminokyselina Cystin Histidin Isoleucin Leucin Lysin Methionin Fenylalanin Threonin

Na 100 kJ 9 10 22 40 27 5 20 18

*)

Na 100 kcal 38 40 90 166 113 23 83 77

*)

c. 5412004 Sb.

Castka 49

Sbirka zakonu

I T~tofan Valin *) 1 kJ

Tabulka

c.

157

Strana 2043

I 2008

8 18 21

32

76 88

0,239 kcal

c. 2 Obsah aminokyselin v referencnl bilkovine kaseinu

aminokyselina

Mnozstvi g/iOOg bilkovin

..

3,7 0,3 2,9 5,4 9,5 8,1 2,8 5,2 4,7 1,6 5,8 6,7"

argmm Cystin Histidin Isoleucin Leucin Lysin Methionin Fenylalanin Threonin Tryptofan Tyro sin Valin 30. V pfiloze c. 7 tabulce se v bodu 3. Tuky slova ,,- kyseliny linolove (ve forme glyceridu) musi byt nejmene 0,007 g/100 kJ (0,3 g/100 kcal) a nejvysc 0,285 gl 1100 k] (1,2 g/100 kcal)" nahrazuji slovy ,,- kyseliny Iinolove (ve forme glyceridu) musi byt nejmene 0,07 gl 1100 kJ (0,3 g/100 kcal) a nejvysc 0,285 g/100 kJ (1,2 gl 1100 kcal)". 31. V pfiloze c. 7 tabulce v bodu 5. Vitaminy polozka vitamin D zni:

"Vitamin D 3)

B

0,25 ug (1 ug)

32. V pfiloze c. 9 casti 2. Aminokyseliny se za polozku "L-isoleucin a jeho hydrochloridy" vklada polozka "L-Ieucin a jeho hydrochloridy". 33. V nadpisu pfilohy c. 13 se slova "Potravni doplfiky" nahrazuji slovy "Vitaminy, mineralni latky a dalsi latky" a v poznamce") za tabulkou se slova ,,31. prosince 2006" nahrazuji slovy ,,31. prosince 2009". 34. Pfiloha

c.

14 zni:

0,75 ug (3 ug)".

Strana 2044

Sbirka zakonu

c.

157 / 2008

Ceistka 49

"PHloha C. 14 k vyhlasce

c. 5412004 Sb.

Specifikace obsahu a zdroje bilkovin a zpracovani bilkovin pouzivanych pfi vyrobe pocatecni kojenecke vyzivy 0 obsahu bilkovin nizsim nez 0,56 g/lOO kj (2,25 g/lOO kcal) vyrobene z hydrolyzovanych syrovatkovych bilkovin ziskanych z bilkovin kravskeho mleka Kriterium 1. Obsah bilkovin

Minimum

Maximum

0,44 g/100 kJ (1,86 g/100 kcal)

0,7 g/100 kJ (3 g/lOO kcal)

Poznamka Obsah bilkovin = obsah dusiku x 6,25

2. Zdroj bilkovin Bilkoviny z demineralizovane sladke syrovatky ziskane z kravskeho mleka po enzymatickcm vysrazeni kaseinu pomoci chymozinu, ktere sestavaji z techto latek: a) 63 % izolatu syrovatkovych bilkovin bez kaseinovych glykomakropeptidu s minimalnim obsahem bilkovin v susinc 95 % a mene nez 70 % denaturaci bilkovin a 0 bsahem popela nejvysc 3 % a b) 37 % bilkovinneho koncentratu ze sladke syrovatky s minimalnim obsahem bilkovin v susine 87 % a mene nez 70 % denaturaci bilkovin a obsahem popela nejvysc 3,5 %. 3. Zpracovani bilkovin Dvoustupiiovy proces hydrolyzy s pouzitim pripravku z trypsinu, pricernz mezi temito dvema stupni hydrolyzy dochazi k tepelnemu osetreni (3-10 minut pti teplote 80 az 100°C).". 35. V pfiloze

c. 16 tabulce c. 2 polozka vitamin D

zni:

I "Mangan (gg)

0,25

25

1

100".

Castka 49

Sbfrka zakonu

Cl. II Prechodna ustanoveni 1. Potraviny vyrobene nebo oznacene prede dnem nabyti ucinnosti teto vyhlasky, ktere nejsou v souladu s bodem 4, bodem 5, pokud jde 0 § 5 odst. 1 az 5, body 6, 21 a 22 as bodem 29, pokud jde 0 prflohu c. 1, se mohou uvadet do obehu nejdele do 31. prosince 2009. 2. Potraviny pro zvlastni lekarske iicely urcene pro kojence, ktere neodpovfdaji pozadavkum uprave-

c. 157 / 2008

Strana 2045

nyrn v bodu 5, pokud jde 0 § 5 odst. 4 pismo a), b), d) a e), a v bodu 29, pokud jde 0 prflohu c. 1 body 2.1.1 a 2.2.1 a prflohu c. 2 bod 2, lze uvadet do obehu nejdele do 1. ledna 2012.

Cl. III Ucinnost Tato vyhlaska nabyva ucinnosti dnem 15. kvetna 2008.

Ministr:

MUDr. julinek, MBA

V.

r.

2008

Recommend Documents