SPDS-APOREKO Svaz průmyslu druhotných surovin
Informační BULLETIN 04/2008
A. Hodnocení mezinárodní situace na trhu druhotných surovin I. Železný a ocelový šrot Komentář bvse Rozjitřený trh Německými ocelárnami objednaná množství šrotu byla v březnu – ve vztahu k předešlému měsíci – koupena za nadále nezměněné ceny. Pokus málo továren snížit začátkem měsíce ceny, ztroskotal především kvůli tlaku poptávky zámořského trhu. Různé technické problémy vedly v prvním čtvrtletí 2008 u několika továren ke snížené potřebě šrotu. Od dubna je všechno již opraveno a plná produkce tak povede k odpovídající potřebě šrotu. Pouze u některých závodů bude ještě pravděpodobně do května nebo června vznikat o 50 procent nižší potřeba, protože pak budou teprve uvedeny do provozu nové elektrické pece, čímž se potřeba šrotu zvýší dodatečně o 50.000 tun měsíčně. Jako neuspokojený se ukázal obchod kvůli problémům s odbytem u určitých továren. Na jednu stranu jak v lednu, tak v únoru, byla objednána množství navíc nad normální potřebu, která měla zjevně sloužit k naplnění skladů; na druhé straně má vysoká úroveň cen za následek značný objem dodávek obchodu. Obojí dohromady připravilo železnici na některých místech nepřekonatelné logistické problémy a nadělilo obchodu mnoho problémů. Od půlky března se trh ocitl vlivem cen světového trhu pod tlakem a očekávání obchodu ohledně vyšších cen ovlivnilo pohotovost dodávek. Množství, která ocelárny ještě nepotvrdily, už nemohla být pořízena za ceny úrovně začátku měsíce. Sousední země Zatímco ceny ve východních sousedních zemích zůstaly beze změny, museli spotřebitelé na západní straně, kteří ještě nebyli dostatečně zásobeni, reagovat na přibývající rozdíl mezi cenou na zámořském trhu a doma. Zvýšení v Lucembursku obnášely 4 až 8 € za tunu podle druhu, a v Belgii
2 např. 10 – 15 €. Tato cenová zvýšení rozdmýchala očekávání dodavatelů pro nadcházející měsíc. Ze Španělska byly od půli března hlášeny rovněž zesílené aktivity a rostoucí ceny. Italští spotřebitelé se postavili tlaku některých zahraničních dodavatelů a nakoupili pouze za nezměněné ceny. Domácím dodavatelům se zvýšila nákupní cena o 10 – 15 € za tunu, takže domácí ceny leží nad dovozními. Slévárny Slévárny koupily v březnu kvůli vysokému vytížení velká množství za nezměněné ceny. Podle údajů Německého slévárenského spolku (dgv) se příkup šrotu sléváren zvýšil v uplynulém roce o 5,9 % na 4,035 milionů tun. Výše vytíženosti železáren, oceláren a sléváren temperované litiny odpovídá také v tomto roce dalšímu růstu výroby a tím vyšší potřebě šrotu. Ceny surového železa budou hnány o 65% vyššími cenami rudy letošní roční uzávěrky. Rostoucí ceny surového železa, chudého na mangan, ovlivní zdá se také ceny šrotu chudého na mangan v nadcházejícím měsíci. Třetí země Zámořský trh byl v březnu silně napjatý kvůli vysokému odbytu do oblasti Středozemního moře obzvláště Turecka, což se projevilo v téměř denně rostoucích cenách. Současně se zostřila situace na přepravním trhu a vedla ke zvýšení námořních dopravních nákladů z US-$ 47 na US-$ 55 za dodávky z Evropy do Turecka. Po tom, co turecké ocelárny z velké části pokryly svou dubnovou potřebu v Evropě a ne v USA, dostavila se v půlce měsíce trocha klidu. Obnovená nákupní vlna od třetího březnového týdne znovu nažhavila vývoj cen a vedla např. u druhu HMS 1/2 (80:20) k růstu cen od začátku měsíce až do Velikonočních svátků o asi US-$ 80 – 90 za tunu FOB Rotterdam. Turečtí spotřebitelé se zjevně snažili, aby nevyprovokovali žádná další stoupání cen, a zastavili příkupy s odůvodněním, že jsou dostatečně zásobeni. Toto se zpochybňuje ve vývozních kruzích, přinejmenším poptávka po betonářské oceli, hlavním produktu tureckých minioceláren, je v zemích Perského zálivu extrémně vysoká, což nechalo ceny za dodávky v květnu stoupnout na cca US-$ 1.000 za tunu. Ve vývozních kruzích se zpochybňuje, že je pokryta obzvláště potřeba šrotu pro druhou polovinu května. Vysoká poptávka uvedla do chodu spirálu stoupání cen, jejíž konec je v nedohlednu. Ceny za kvalitní šrot vzrostly v Asii na více než US-$ 600 za tunu. Výhledy Vývozci označili vývoj na trhu jako jízdu na žiletkách. Zkušenost ukázala, že vždycky, když ceny rychle a silně vzrostou, následuje hluboký pád. Nepřetržitá enormně vysoká poptávka na
3 Blízkém a Dálném východě stejně jako v Asii však trvá. Kdy už koncoví spotřebitelé nebudou připraveni snášet cenový vývoj, se nedá předvídat. Stejně špatně se dá vykalkulovat krize s nemovitostmi v USA, která denně uplatňuje svůj negativní dopad po celém světě. Naříkání je jistě řečí obchodníků, ale na tomto místě má nářek své oprávnění. Dosažená cenová úroveň zvyšuje významně riziko financování účastníků trhu. Tvrdý konkurenční boj o získání šrotu se vede přes marže. K tomu ještě skladování svazuje příliš mnoho kapitálu a financování odběratelů přes úvěry také není uskutečnitelné zadarmo. Prognózy o dalším vývoji jsou obtížné. Ocel se bude obchodovat za téměř denně rostoucí ceny na základě beze změny vysoké potřeby. Není se čeho bát, že se odtud ceny surovin odpojí. Německý obchod vychází na základě stabilního objemu šrotu z cenových přizpůsobení v dubnu od 10 do 20 € podle potřeby závodu, možná o něco více. Firemní zprávy F.A.Z.: Alba obchod šrotem láká mnoho zájemců O šrotařskou divizi berlínské Alba a.s. je nyní živý zájem. Jak vysvětlil předseda Alby, Axel Schweitzer, dostala společnost asi tucet nevyžádaných obchodních nabídek. Zdali bude divize s ročním obratem okolo 200 milionů € skutečně prodána, zůstává stále ještě otevřené. Alba zkouší všechny strategické možnosti. Do poloviny roku má zavládnout jistota. Koncem minulého roku předala Alba svou dceřinnou společnost v Polsku švábskému rodinnému podniku Scholz. „Byli jsme na polském trhu prostě příliš malí, abychom se tam mohli rozumně rozvíjet“, odporuje Schweitzer F.A.Z. dojmu, že byl konec polského angažmá předběžným rozhodnutím pro zřeknutí se celé divize. Voestalpine nevidí žádný konec ocelového boomu Největší rakouský ocelový koncern Voestalpine vychází z toho, že obchodní rok 2007/2008, který skončil koncem března, „vykáže nový rekordní výsledek“. Také pro 1. pololetí 2008/2009 se rýsují „už stabilní konjunkturální rámcové podmínky“, značilo se u nedávno prováděných předkládání průběžných zpráv pro prvních 9 měsíců. Jako mnoho konkurentů zvýší Voestalpine od dubna ceny oceli o 10 až 15 %. Tím reaguje koncern na nejnovější cenový skok železné rudy, který se zdražil na základě dolaru o 65% oproti předešlému roku.
4 Přehled trhu ocelovým šrotem – EUWID Rusko je navzdory poklesu největším dodavatelem šrotu v EU Německo podle údajů Spolkového svazu šrotařských firem (BDSV) v uplynulém roce značně zvýšilo své vývozy šrotu o 8,8 procent na 8,276 milionů tun. Vývozy do Lucemburska stouply o 16,4 procent na 1,777 milionů tun. Další významnější odběratelé jsou Francie s 1,384 miliony tun (plus 7,6 procent), Nizozemsko s 1,367 miliony tun (plus 8,8 procent) a Itálie s 1,352 miliony tun (plus 5,9 procent). Vývozy do Belgie stouply o 4,9 procent na 0,837 milionů tun, zatímco vývoz do Švýcarska klesnul o 6,8 procent na 0,287 milionů tun. Německé importy dosáhly 5,6 milionů tun, což odpovídá nárůstu o 9,4 procenta. Největší dodavatelem bylo Nizozemsko, které svá množství zvýšilo o 16,6 procent na 1,357 milionů tun. Čechy dodaly 1,009 milionů tun (plus 9,0 procent) a Polsko 0,656 milionů tun (mínus 2,1 procent). Skokově narostly dovozy z Dánska. Dosáhly 0,794 milionů tun, což odpovídá nárůstu 95,7 procent. Mimořádně silně se vyvinuly také dovozy z Rakouska s 66,1 procenty na 0,524 milionů tun. Za celou EU byla doposud k dispozici jen čísla pro první tři čtvrtletí roku 2007. Rusko je navzdory poklesu o 47,2 procent s 1,298 miliony tun i dále největším dodavatelem. Mezi odběratelskými zeměmi se řadí na první místo Turecko. V roce 2007 zvýšilo svůj dovoz z EU o 33,7 procent na 4,305 milionů tun. Při celkovém vývozu z EU ve výši 7,603 milionů tun přijalo Turecko více než polovinu všech vývozů šrotu z Evropy. BDSV poukazuje na vysokou volatilitu cen oceli. Cenové výkyvy by mohly být vyvolány spekulativním nákupním chováním oceláren stejně jako spekulativním prodejním chováním podniků recyklujících ocel. Také tím, že ocelárny nepřikupovaly kontinuálně, vznikají cenové výkyvy. Další příčiny mohou být například vliv zimy, vývoj nákladů na námořní dopravu, stejně jako vývoj dolaru.
II. Barevné kovy Cenový přehled barevných kovů – EUWID Po poklesech kurzu v předešlých týdnech se ceny na trhu měděného šrotu v 15. týdnu znovu trochu zotavily. Šrot z neizolovaných měděných drátů (Kabul) se zdražil o 20 € na 490 až 495 €. To stejné platí pro sekaný šrot z měděných drátů Ia (Kasus), který se nyní obchoduje mezi 480 a 485 € za 100 kilogramů. Cena za sekaný šrot z měděných drátů II (Katze), se zvýšila o 15 € na 445-450 €. šrot z měděných drátů I (Kader) vykazuje mezi 455-460 €, plus 20 € oproti předešlému týdnu. Šrot z měděných drátů II (Kanal) se pohybuje s cenami mezi 435 a 440 €, 15 € nad úrovní předchozího týdne. Těžký měděný šrot (Keule) zdražil rovněž o 15 € a zaznamenává nyní cenu okolo 440 a 445
5 €. Lehký měděný šrot (Klima) stojí mezi 410 a 415 €, o 15 € více než v minulém týdnu. U mosazného šrotu pokračuje klesající trend. Těžká mosaz (Milbe) vykazuje o 10 € méně. Cenové rozpětí se nyní pohybuje mezi 285 a 290 € na 100 kilogramů. Lehký mosazný šrot (Modus) zlevnil o 5 € na 110 až 115 €. Velkoobchodní nákupní cena pro mosazné špony (Maler) se pohybuje beze změny mezi 310 a 315 €. Také šrot z válcované mosazi (Magda) si drží s cenami mezi 335 a 340 € úroveň předchozího týdne. Druh I (Radar) a druh II (Rampe) dosahují stejně jako předtím cen mezi 380 a 385 €. Po lehkém poklesu kurzu zinkového šrotu koncem března, se neukázaly žádné změny. 100 kilogramů stojí dále mezi 95 a 100 €. Ceny za chromnikloocelové odpady si rovněž držely úroveň předchozího týdne. Druh V-IIa vykazuje mezi 165 a 170 €. Cenové rozpětí pro chromnikloocelové odpady V-IVa sahá od 245 po 250 €. Velkoobchodní ceny druhů hliníkového šrotu se ve srovnání s předešlým týdnem nezměnily. Zatímco hliník nový, chudý na měď, vykazuje mezi 120 a 125 €, leží ceny za čistý hliníkový drát dále u 165 až 170 €. Litinový šrot stojí 90 až 95 €. Cena za odpady z hliníkových plechů a hliníkových špon se pohybuje mezi 85 a 90 € za 100 kilogramů. Hliníkové profilové odpady dosahují cen mezi 165 a 170 €. Velkoobchodní nákupní ceny slitin hliníku a litiny zaznamenávají stabilně úroveň předešlého týdne. Slitina č. 225 dosahuje dále mezi 230 a 239 € za 100 kilogramů. Cena za slitinu č. 226 leží okolo 231 až 240 €, zatímco za slitinu č. 231 se platí konstantně mezi 240 a 249 €. Slévárenská slitina č. 233 stojí 248 až 257 €. Firemní zprávy kovy Cena hliníku roste Až do nedávna byl hliník kvůli bohaté nabídce na světovém trhu jako „koncové světlo“ v boomu průmyslových kovů, trvajícím od roku 2003. Už od začátku roku katapultovaly výpadky výroby v Číně, jižní Africe, Tádžikistánu a Jižní Americe cenu hliníku o asi jednu třetinu nahoru. Očekávání dalších úbytků odráží cenový nárůst na LME. Cena za tříměsíční kontrakt leží ještě těsně 100 $ pod rekordním stavem 3.310 $ za tunu od května 2006. Hliník bude obzvláště potřeba ve stavebnictví a přepravě (auta a letadla) a v obalovinách. Měď na LME v Londýně drahá jako nikdy předtím Po poklesu skladových zásob vzrostla cena průmyslového kovu mědi koncem 10. týdne 2008 na ze všech nejvyšší cenu 8.820 $ za tunu. Obchodníci mezitím sami nevylučují kotace mědi až na 10.000 $ a odůvodňují to trvalým přeskupením investovaných peněz z akcií do surovin.
6 Fúze výrobců zinku Fúzí obou výrobců zinku Oxiana a Zinifex pokračuje vlna fúzí v sektoru surovin. Australská těžební firma Oxiana oznámila, že převezme rivala Zinifex za v přepočtu 3,5 miliard €. V případě, že akcionáři a australská vláda budou souhlasit, vznikne druhý největší výrobce zinku na světě – po švýcarském koncernu Xstrata – a mimo jiné i významný těžař olova a mědi. Cena zinku se v průběhu celkových vzestupů surovin na burze od roku 2005 více než zdvojnásobila.
II. Sběrový papír Komentář EUWID Cenová skladba sběrového papíru, která se ukázala začátkem března na německém trhu, trvala podle očekávání celý měsíc. Ovšem obchodníci museli u podmínek pro zvláštní množství alespoň ojediněle snášet škrty až do 10 €. Některé papírny částečně zastavily příjem. Právě výrobci kartonů si stěžovali na výpadky poptávky, ze kterých vycházelo normální cyklické kolísání. Kromě toho přetrvávají problémy u výrobců grafického papíru, takže deinking se nadále poptává ve sníženém rozsahu. Regulace nabízených množství deinkingu se provádí přes cenový rozdíl ke smíšenému papíru, který v současnosti tříděním už často ztrácí na rentabilitě. Mezitím už velký výrobce novinového tiskařského papíru oznámil, že v nadcházejícím měsíci stáhne cenu deinkingu o 5 €. Také pro smíšený papír a papír z obchodních domů se počítá s ojedinělými poklesy cen. Jak se potom bude jevit vztah cen deinkingového zboží ke smíšenému papíru, na to si budeme muset počkat. V každém případě je vývozní trh pro smíšený papír – a také pro papír z obchodních domů – dále schopen přijímat. To znamená, že na Dálný východ by se mohlo vyvážet jakékoli množství, ovšem za redukované ceny. Úpadek vývozních podmínek, který se naznačil už před 10. březnem, se v dalším průběhu měsíce potvrdil. Za papír z obchodních domů se za celý měsíc vypozorovala cena 120-133 € a za smíšený papír cena 110-120 € za tunu. Tím pádem se počítá s tím, že v nadcházejícím měsíci bude i nadále klesat. Velký význam má také to, zda budou moci rejdaři změnit své záměrné zvýšení přepravních nákladů. Jako mrzutost viděli výrobci papíru podmínky pro komunální sběrový papír, které si dohodli likvidátoři při veřejné soutěži ve druhé polovině uplynulého roku, obzvláště v posledních třech měsících. Mezitím se konkretizovaly informace, že ne všechna ujednání byla zajištěna odpovídajícími dohodami s papírnami a obchodníci mohli dodávat komunální množství jen s částečnými ztrátami.
7 Vzhledem k negativním zprávám, obzvláště z finančního sektoru, se ozývají obavy o celohospodářský vývoj, který nemůže zůstat bez následků ani pro papírenský průmysl. Nejenom oblast obalového papíru, ale také grafického papíru, by tím mohly trpět – s odpovídajícími účinky na poptávku po deinkingu. Smíšený papír stál v březnu 75-80 € a papír z obchodních domů 85-90 € za tunu. Za zvláštní množství se platilo 85-95 €, resp. 95-105 €. Odpadová vlnitá lepenka II stála 100-115 € a staré noviny 95-105 €. Za deinkingové zboží zaplatily fabriky na měsíční bázi mezi 85-100 € a na bázi dlouhodobých smluv 73-115 €. Barevné spisy dosáhly beze změny 115-140 €, multitisk 130-155 € a bílé rotační odpady 190-240 €. Bílé odřezy se obchodovaly za 360-420 € za tunu. Průběžná zpráva o sběrovém papíru v Německu V 15. týdnu ještě nebyly učiněny žádné konkrétní výpovědi o vývoji cen sběrového papíru v dubnu. Většina smluv nebyla podle údajů partnerů rozhovoru EUWID ještě uzavřena. Postupy při cenových vyjednáváních nejsou podle údajů jednotné. Zatímco mnoho zpracovatelů chce ceny masových druhů smíšeného papíru a papíru z obchodních domů o 10 € zredukovat, mluví se v ostatních případech také o stabilních cenách. Jisté je, že jsou ceny ve vývozu na Dálný východ v poklesu. U nejmladších ujednání mají být ceny papíru z obchodních domů sníženy pod 100 €/t a také v Číně se mají citelně snížit. Firemní zprávy Evropský papírenský průmysl varuje kvůli Plánu na ochranu klimatu EU před ztrátami pracovních míst – požadovanými výstavbou sběrných systémů sběrového papíru Evropský papírenský průmysl varoval před nedostatkem surovin a ztrátami pracovních míst, když EU s předstihem razila své plány na ochranu klimatu, jak plánovala. Když se podíl energie z obnovitelných zdrojů nezvýší do roku 2020 na 20% a nenasadí se dřevo, potom to bude vést už v roce 2012 k dramatickým nedostatkům v zásobování. Až do roku 2020 se má zvýšit mezera mezi nabídkou a poptávkou po dřevě na 200 až 260 milionů metrů krychlových. To je více než čtvrtina celkové spotřeby v EU. V uplynulých letech cena surového dřeva stoupla kvůli silnějšímu využití přírodních paliv na získání energie. Tak se cena krbového dřeva „z lesa“ v průběhu jednoho roku zdvojnásobila, což papírenskému průmyslu přineslo potíže už dnes. Podle údajů Svazu evropského papírenského průmyslu hrozí ztráta cca 270.000 pracovních míst v EU, když nebude produkce kvůli příliš vysokým cenám dřeva už rentabilní. Jak informovala F.A.Z., reagovala mezitím Evropská komise na starosti v papírenské branži. V akčním plánu navrhuje požadovat vysazování lesů. Mají být vybudovány sběrné systémy na
8 sběrový papír a přístup ke světovému trhu dřevem má být vylepšen. Papírenský průmysl ale pochybuje, jestli toto postačí, aby se vyplnily zásobovací mezery. VDP: Stav výnosů papírenského průmyslu se i nadále horší Stav výnosů německého papírenského průmyslu se v roce 2007 celkově dále zhoršil. Dramaticky stoupající náklady na suroviny a energii utiskují branže, které toto mohou absorbovat jen v málo oblastech druhů. Tak uvedl prezident Bernd Rettig na roční tiskové konferenci Svazu německých papíren (VDP) 26. února v Düsseldorfu. S produkcí 23,2 milionů tun a odbytem 23,1 milionů tun probíhala konjunktura množství v papírenském průmyslu v roce 2007 pozitivně a dopřála branži v odbytu plus dobrých šest procent na 14,9 miliard Euro. Pro vývoj běžného roku je Svaz dokonce ještě optimističtější. Jak Rettig navrhl, rozvinuly se velké oblasti druhů rozdílně: zatímco celkový odbyt u grafického papíru vzrostl o téměř dvě procenta, vzrostl v oblasti obalů o tři procenta a u hygienických papírů – také na základě nového výrobního místa – o šest procent. Zvláštní papír šel o tři procenta dolů. Oporou byl tentokrát domácí trh. Ten se utěšeně vyvíjel s nárůstem čtyř procent. Oproti tomu stagnoval v roce 2007 zahraniční odbyt. Zatímco odbyt do východní Evropy stoupl ještě o tři procenta, zůstal odbyt do západní Evropy konstantní. Naproti tomu zaznamenaly dodávky do Zámoří značný pokles o sedm procent. VDP varovala na své tiskové konferenci o roční bilanci před dvěma vývoji v souvislosti s Klimatickým balíčkem Evropské komise, který předpokládá zavedení obchodu s certifikáty CO2 od roku 2013. Dr. Christopher Grünewald, předseda Komise pro životní prostředí, potvrdil požadavek Svazu na výjimečné opatření pro energeticky náročné branže a tím také pro papírenský průmysl u obchodu s emisemi. Úplné zapojení papírenského průmyslu do obchodu s emisemi by prakticky spolklo celkový zisk z branže. Před plány obsaženými v Balíčcích na ochranu klimatu, o posílení využití dřeva k výrobě energie, varoval předseda výboru VDP lesů a dřeva, doktor Wilhelm Vorher. Poukázal na McKinseyho studii, která při změně plánů už pro rok 2012 prognózovala nedostatky při zásobování dřevem. Východoněmecký papírenský průmysl v roce 2007 s vysokou kvótou použití sběrového papíru Východoněmecký papírenský průmysl v roce 2007 použil téměř 3,2 milionů tun sběrového papíru. Podle údajů Svazu východoněmeckých papíren (VOP) Heidenau, je 38 vůdčích papíren ve východním Německu s kvótou použití sběrového papíru v Evropě a Německu v poměru k nové produkci ve vedoucí pozici. U 20 firem je sběrový papír ze 100% hlavní surovina. Tyto podniky byly v uplynulém roce nově otevřeny resp. dalekosáhle modernizovány. Východoněmecká papírenská branže zaměstnává více než 3.000 pracovních sil.
9 VOP poukazuje ve svém tiskovém sdělení na to, že je při nasazení sběrového papíru nutné, aby byly cesty pro opatřování krátké. Dlouhé transportní cesty nepřiměřeně zvyšují silně rostoucími logistickými náklady cenu sběrového papíru a výroba papíru, kartonu a lepenky ze sběrového papíru by se stala nerentabilní. Proto by měl být použit nasbíraný starý papír v regionu resp. v blízkosti ležících papíren. Starosti VOP chystá také aktuální boj o samotné zpracování sběrového papíru v zemi. Při současné spotřebě 250 – 255 kg papíru, kartonu a lepenky na hlavu za rok a reálné klesající
kvótě starého papíru 75% by bylo například ve východním Německu ročně
evidováno téměř 3,2 milionů tun starého papíru a tak by byla tonáž starého papíru pro výrobu 2007/2008 s těmito potřebnými 3,2 miliony tun ještě zajištěna. V jeho tiskovém sdělení nakonec VOP vyzývá občany země k větší aktivitě ve sběru ekologicky nezávadné suroviny, starého papíru. Plattling Papier zahájil provoz Výrobce papíru Plattling Papier, patřící ke Myllykoski-Gruppe, zahájil provoz. Začátkem prosince 2007 se začalo se zkušebním provozem a vyrobil se první testovací papír. Na novou investici bylo vynaloženo asi 500 milionů € v novém závodě v dolnobavorském Plattlingu. Ze zprávy o spuštění závodu v odborném časopise „Wochenblatt für Papierfabrikation“ je zřejmé, že na více než 11,3 m širokém multigrade-papírenském stroji SC-A budou vyráběny papíry, které najdou použití při tisku časopisů, magazínů, katalogů a propagačních příloh. Roční kapacita od Metso Paper dodávaného PM zahrnuje 380.000 t, které obnášejí konstrukční rychlost 2.000 m/m. Plattling papier se nachází v přímém sousedství už dlouhá léta fungujícího závodu Myllykoski MD Plattling, který vyrábí výlučně dřevité tiskařské papíry. Se zahájením provozu Plattling Paper vz roste na místě Plattlingu u Isaru produkce papíru na celkových 800.000 t/rok. Myllykoski je tradiční bohatý finský rodinný podnik a platí celosvětově za jednoho z největších producentů tiskařského papíru, převážně ze sběrového papíru. Toho času provozuje Myllykkoski 9 papíren v Evropě, včetně Rhein Papier s.r.o. s ročním výkonem 3 miliony tun papíru, ke kterému patří nový závod Plattling Papier. V branži platí Myllykoski za pionýra ve využití sběrového papíru jako suroviny pro výrobu papíru. Nové varování ohledně zisku Norske Skog Druhý největší světový výrobce novinového tiskařského papíru vydal 11. března podruhé za poslední krátkou dobu varování ohledně zisku. Zisk v 1. čtvrtletí tohoto roku byl „značně nižší“ než ještě ve 4. čtvrtletí roku 2007, kdy koncern vykázal hospodářský výsledek 775 milionů korun (ca. 98,4 milionů €). Důvodem jsou rostoucí náklady, klesající ceny papíru a nevýhodný poměr slabého
10 dolaru a silné norské koruny. Norský koncern bojuje rovněž s přemírou kapacit. Proto chce Norske Skog zastavit výstavbu papírny v Brazílii. Již vzniklé náklady 125 milionů korun by zatížily 1. čtvrtletí 2008, sdělila společnost. Výzkumný projekt: sběrový papír může nahradit dřevo v plastech EUWID Papier und Zellstoff informoval o výzkumném projektu Institutu pro techniky přírodních látek Univerzity pro půdní kulturu ve Vídni, který došel k výsledku, že zbytkové látky papírenského průmyslu stejně jako druhově čistý mletý sběrový papír se hodí jako náhrada za dřevo v tzv. Wood Plastic Composities (WPC). Překvapivě je papír všeobecně značně robustnější než dřevem plněné pojivo. Rázová tuhost WPC-standardu dosahuje údajů přesně podle 60% rázové tuhosti mletým papírem plněného plastu. Důvodem je, že vlákno papíru má lepší poměr protažení a tloušťky. Dosavadní WPC by mohly být eventuálně také vylepšeny příměsí papírových vláken. Zbytková látka z papírových vláken a plakátový papír se hodí podle názoru výzkumníků kvůli nízkým cenám pro oblast použití v podlahách a obložení teras.
III. Staré sklo – střepy Obalové sklo Podle hodnocení výrobců nápojových lahví podílejících se na Ifo-konjunkturním testu v únoru 2008, byl vývoj obchodu ještě výhodnější než v předchozích měsících. Na počátku roku lehce poklesnuvší zakázkové krytí znovu stouplo ve vykazovaném měsíci a podniky mohly docílit citelně vyšších prodejních cen. Důvěra v obchodní a vývozní očekávání trvá i nadále. U podniků plochého skla (výroba základního plochého skla pro další zpracování a zušlechťování) šla spokojenost s aktuální obchodní situací vzhledem k poklesnuvší poptávce dále dolů. Zlepšení není podle názoru účastníků v dohledu. Trh střepů z obalů FEVE: recyklace skla v Evropě 2006 Podle údajů Spolku evropského průmyslu obalového skla (FEVE), Brusel, bylo v roce 2006 do Evropy dovezeno 10,459 milionů tun střepů z obalového skla (oproti předešlému roku: + 0,58). FEVE redukuje stoupání do značné míry na první bilancování šesti nových východoevropských členských zemí EU. Odpovídající čísla můžete vidět v následující tabulce:
11 Množství (t)
Země 2006
Recyklační kvóty (v %)
2005
2004
(2)
318.000
314.000
91
92
90
(3)
-
-
33
-
-
Dánsko
(4)
119.000
119.000
145.000
75
70
75
Německo
2.550.000
2.521.000
2.580.000
89
86
91
Estonsko
11.000
-
-
32
-
-
Finsko
50.000
(5)
50.000
50.000
72
72
72
Francie
1.903.000
1.882.000
1.984.000
60
62
58
20.000
30.000
31.000
10
17
24
(6)
1.259.000
1.049.000
50
53
44
Irsko
98.000(4)
98.000
83.000
81
81
69
Itálie
1.256.000(6)
1.211.000
1.296.000
59
62
61
432.000
423.000
416.000
77
78
76
53.000
54.000
51.000
90
90
90
214.000
207.000
207.000
84
83
88
270.000(3)
250.000
-
28
-
-
Portugalsko
181.000
156.000
142.000
46
41
39
Rumunsko
16.000(3)
-
-
9
-
-
Švédsko
159.000
155.000
152.000
92
96
96
Švýcarsko
308.000
308.000
304.000
96
95
96
Slovensko
40.000(3)
-
-
35
-
-
Španělsko
840.000
745.000
675.000
51
45
41
(3)
-
-
76
-
-
Turecko
93.000
96.000
80.000
22
24
24
Maďarsko
25.000
-
-
18
-
-
10.459.000
9.882.000
9.559.000
61
-
-
Belgie Bulharsko
317.000 54.000
Řecko Velká Británie
1.303.000
Nizozemsko Norsko Rakousko Polsko
Česká Republika
Celkem
146.000
2006
2005
2004
Vysvětlivky: - = žádné údaje 1) od soukromých spotřebitelů a plničů 2) na základě odhadované celkové spotřeby (347.000 t) a recyklační kategorie recyklačního systému FostPlus; vztahuje se pouze na nevratné lahve 3) odhad 4) čísla z roku 2005 5) čísla z roku 2004 6) nasbírané množství odpovídá skutečně zrecyklovanému množství Pramen: FEVE (Federation Europeene du Verre d´Emballage, Brusel)
12 IV. Staré umělé hmoty Komentář bvse Trh druhotných plastů Cenové zrcadlo EUWIDu pro standardní plasty druhotného trhu se ukazuje oproti předchozímu měsíci jen málo změněné. Obchod probíhá ještě vyrovnaně; teprve ke konci měsíce se rýsují poklesy. Změny u primárního zboží doposud neprorazily na druhotný trh. Neklid na Dálném východě! Hlášení evropského dozoru pro vývoz do Číny, že SEPA zveřejnila změny s účinností k 1. 3. 08, se postaraly o značné podráždění. Zveřejněné čínské listy k dovoznímu embargu, k dovozním omezením a k dovozním povolením, nechávají ještě otevřené otázky. Z Evropy byly zjevně rozdílné reakce, které sahají od zastavení vývozu po omezení vývozu. Zatím se situace vývozu na Dálný východ trochu uklidnila. Ovšem v budoucnosti bude vývoz znečištěných plastových materiálů do Číny silněji střežen, resp. značně omezen. Dovážení silně znečištěných plastových materiálů zůstává zakázáno. Vývoz do Číny a Hongkongu se v posledních měsících i nadále zdražuje. Komentář EUWID: Zmatení kolem čínských dovozních požadavků, vzniklé koncem února až začátkem března, se během několika málo dnů vyřešilo. Vývozci, kteří svým dodavatelům radili vyčkávat, měli pravdu. K částečně obávanému propadu cen nedošlo. Jen málokteří mohli počáteční nejistou situaci využít k výhodnějším nákupním cenám. Už déle bylo jisté, že Čína nechce žádné znečištěné suroviny z domácího odpadu. Standardní zboží nebylo zákazy dotčeno. Ovšem zásah Číny se postaral o to, aby počet poptávajících z Dálného východu už nebyl tak velký. K tomu se branže postará o vývozy méně hodnotných foliových odpadů jako stavební folie. Navíc to znamená, že pro velké balíky (Bigbags) nejsou skoro žádní odběratelé z Dálného východu. Ceny za PE foliový odpad poklesly v březnu ve vývozu a v tuzemsku jen lehce. Většinou se platilo o 10 € méně než v předchozím měsíci. Hlavní důvod poklesu byl ovšem dále slábnoucí dolar. Slabý kurs dolaru se nepříznivě projevuje také na vývozu PET vloček na Dálný východ. Spekulace, že Vietnam by mohl jako větší odběratel PET vloček zaplatit lepší ceny se nepotvrdil. Tam sice čínské firmy postavily větší továrny na vlákna, ale přesto přijde doprava do Vietnamu dráž než do Číny. Cenový tlak na zhodnotitele PETu v Německu zůstává beze změny vysoký. První opatření kvůli příliš vysokým cenám za vratné lahve přetrvávají i nadále. Ceny za zboží na jedno použití
13 dále nestouply, jsou i nadále stálé. Všichni zhodnotitelé PETu doufají v teplé léto, díky kterému objemy stoupnou a ceny lahví by měly klesnout. PE: V průřezu byly foliové odpady k dostání o 10 € výhodněji, barevné kvality jsou na odbyt horší a částečně podle kvality nabízeny o 30 € levněji. Nejlepší folie z výroby a smršťovací folie zůstaly v cenách konstantní. Čínští obchodníci platí za průmyslové folie 98/02 značně nad normální úroveň trhu, to se v kruzích německých vývozních obchodníků postaralo o nedorozumění, přinejmenším by čínští zpracovatelé toho času nakoupili zčásti značně výhodněji v USA. Obzvláště dobré obchody se zbožím 98/2 mají být v Německu dle místa uzavřeny za 470 €. Také u 80/20 PE průmyslové smíšené folie byla občas ujednání, která ležela okolo 230 a 240 €. U drtí se dále zvýšil tlak na nákupní ceny pro výrobní odpad následkem zdražení nového zboží na začátku roku. Jestli se bude zvýšení v drtích šířit dále, musí ukázat příští týdny. PP: Znovu konstantní ceny hlásí partneři rozhovoru EUWIDu pro PP drti a foliové odpady z výroby. Dle typu a kvality jsou možná také značně vyšší ujednání. Přeci nákupčí zpracovatelů ještě nezastavili své snahy o tlak na ceny. PS: Stálost se ukazuje i nadále v obchodě s drtěmi z polystyrénu. Pro určité nárazuvzdorné typy jsou možné dle místa i ceny okolo 750 €. Barevné, rázově houževnaté zboží může tu a tam stát i 650 €. PVC: Sezóna ve stavebním sektoru ještě nenastala. Pokles množství pro semletí je jako obyčejně v prvních měsících roku ještě slabší. Odbyt nechystá podnikům žádné problémy, nehledě na barevné kvality, pro které už je jen málo odbytových kanálů. Zde dochází částečně k vytváření skladů. Ceny drtí zůstávají přesto konstantní a neukazují už měsíce žádný pohyb. PET: Vysoké cenové požadavky na zboží ze zálohového systému jsou na trhu i nadále. Ale ne každý dodavatel nastoupil do tohoto vlaku. „Na severu se také musí přiblížit alespoň trochu normálním cenám PETu. Někteří dodavatelé pravděpodobně umí odhadnout plynulý odbyt, obzvláště když má přijít horké léto“, ohodnotil zpracovatel současnou situaci. Také na jihu se objevují hlasy, které sdílejí tento pohled. Většina cen za čiré vratné zboží ležela v březnu mezi 360 a 380 € za tunu, volně dodávaná zhodnotiteli. Kdo potřeboval dodatečná množství, musel často zaplatit značně více. Odbyt vloček byl doposud označován za dobrý až velmi dobrý. Ovšem jen ojediněle se podařilo lehce zvýšit prodejní ceny. Nabídka kompletních barevných vratných lahví se nezvýšila, ale je stále ještě lepší než u vyhledávaného čirého zboží. Pro celobarevné dodávky s nízkým podílem hnědých lahví jsou často možné ceny u volně dodávaných okolo 230 až 240 €. S vyššími podíly křišťálově čistých lahví jsou slyšet ceny značně nad 300 €. Horší barevné zboží s ostatními PET obaly stojí podle podílu lahví 40 až 100 €.
14 Trh primárních plastů Při slabé poptávce a dostačující nabídce v březnu ceny za standardní plasty převážně povolily. Vedle klidu, způsobeným dovolenou přes Velikonoční svátky, se projevuje skutečnost, že bylo mnoho zpracovatelů v poslední době ještě dobře pokryto a proto často nakupovali na poslední chvíli. Kromě toho se podle názoru mnohých partnerů rozhovoru EUWIDu projevuje určitá nejistota spotřebitelů. Otázky, zda hrozí v USA recese a do jaké míry se zpomalí hospodářský růst v Německu, jsou nyní na místě. Očekáváno zůstává, jak se bude ve druhém čtvrtletí vyvíjet cena ethylenu. Zda pálení ethylenu v Severním Porýní – Westfálsku sníží množství stejně jako porucha ethylen crackeru ve Francii, mohou zástupci z branže zatím těžko posoudit. Nabízející doufají, že se v dubnu trh oživí, když bude za prvé u konce čas dovolených a za další budou zpracovatelé odbourávat své skladové zásoby. Trh pro LDPE je správně vyrovnaný. Zákazníci se poddávají vyčkávání. Pokusy zvednout ceny, se neukázaly jako reálné. Víceméně byly ponechány ceny z února, částečně také s malými slevami ke 30 €/tunu. Za LDPE-foliové kvality se požaduje 1,31 – 1,36 €/kg. Podobně se představuje LLDPE, přičemž zde je zboží hůře k dispozici. Také LLDPE zaznamenává úroveň předešlého měsíce až po o 30 €/t pod ní a dosahuje 1,27-1,30 €/kg za foliové kvality. HDPE naráží na o něco lepší zájem při normální nabídce. Ceny jsou podle výchozí báze nezměněné, resp. lehce poklesly o 20-30€/t. Vstřikované zboží stojí 1,30-1,33 €/kg, foukané 1,311,34 €/kg. Také zpracovatelé PE cítí částečnou zdrženlivost ze strany zákazníků. Špatné marže dosahují také standardní strečové folie, neboť podniky jsou dobře zásobené vysokohodnotnými foliemi. Jako podprůměrná až mírná platí poptávka u PS. Především distribuční sektor a zájem malých zákazníků jsou slabé. Jako důvody jmenují účastníci trhu velikonoční dovolenou a také klesající konjunkturu. Výrobci označují své vytížení, stejně tak i své skladové zásoby, jako normální. Jako důsledek zvýšení cen u styrenu, a jen proto, daly se začátkem měsíce prosadit vyšší kotace, které ale budou postupně s časem znovu nivelovány. Podle data ujednání byly dosahovány buďto měsíc staré hodnoty nebo zvýšení o 30-35 €/t. PS čiré je k dostání za 1,24-1,30 €/kg, nárazuvzdorné za 1,29-1,35 €/kg. U PP mluví účastníci trhu obzvláště u kopolymeru o převisu nabídky. U homopolymeru jsou k dostání normální množství. Poptávka je tu a tam velmi potlačovaná, protože odběratelé kupují pouze to, co nutně potřebují. Tyto okolnosti vedly k tlaku na ceny. U nabízejících s lepší poptávkou se mohly únorové hodnoty udržet. Homopolymer leží u 1,27-1,31 €/kg, kopolymer u 1,32-1,36 €/kg. Na burze s promptními transakcemi se dají nalézt i ceny pod touto úrovní.
15 Potřeba PVC se neoživila, jak se v branži doufalo. Že několik producentů omezuje své kapacity, ukazuje, že množství překračuje potřebu. Příčiny jsou viděny částečně v povětrnostních podmínkách, částečně v ještě plných skladech z dobrých koupí začátkem roku. Kromě toho vzniká vzhledem ke světové hospodářské situaci nejistota spotřebitelů. Boj o vyšší ceny ze strany nabízejících nebyl moc úspěšný. Jen kdo prodal začátkem března mohl ještě docílit částečné plus, pozdější vyjednávání směřovala zpravidla k hodnotám předchozího měsíce, někdy došlo také k ústupkům. Trubky zaznamenávají okolo 0,95-0,99 €/kg, foliové a kabelové zboží okolo 1,00–1,03 €/kg.
II. Stav a výhled trhu v České republice Hodnocení situace na trhu se železným šrotem - 2008 Hodnocení současné situace Ceny šrotu v měsíci dubnu zaznamenávají dramatický nárůst a dosahují historického maxima. Vysoká poptávka po šrotu především z Asie a jižní Evropy se v dubnu promítla i do cen ve střední Evropě a hutní podniky byly nuceny pro zabránění dalšího masivního vývozu do těchto teritorií výrazně navýšit ceny této suroviny. 1) Česká republika Počátkem dubna uvažovaly naše hutě pouze o mírném navýšení cen, zhruba na úrovni únorových cen. Na základě vývoje cen v ostatních zemích, především v Německu a Polsku však byly nuceny svůj původní záměr pozměnit a byly nuceny rovněž ceny šrotu uzpůsobit celosvětovému vývoji, i když navýšení cen bylo nižší, než v Německu nebo Polsku a pohybovalo se mezi 1.300 -1.500 Kč/ t. K této skutečnosti přispěl i poměrně vysoký stav zásob šrotu na konci března, což nenutilo tuzemské hutní podniky k ještě výraznějšímu nárůstu cen. Potřeba rozhodujících hutních podniků v nákupu šrotu na duben v tunách ArcelorMittal Ostrava a.s.
60 tis.
Třinecké železárny
43 tis.
EVRAZ Vítkovice
8 tis.
Vítkovice Heavy Machinery
4 tis.
16 2) Německo Především německé hutě výrazným způsobem reagovaly na zvýšený vývoz šrotu do Asie a byly nuceny ceny šrotu zvýšit v průměru o 60 – 80 EUR/ t, v některých oblastech( především severní Německo) byl nárůst i vyšší.. 3) Polsko Polské hutě reagovaly na vývoj cen šrotu především v Německu navýšením cen v průměrně o 60 – 70 EUR/t, i když žádná polská huť nehlásí problémy s dostatečnými zásobením železným šrotem a vzhledem k těmto cenám dochází i k výraznému importu šrotu z ČR a SR. 4) Rakousko Oproti všem předpokladům reagoval ocelářský koncern VOEST
ALPINE
pouze „mírnějším
nárůstem cen“, oproti ostatním, „ pouze“ o 50 EUR/ t. Zásoby šrotu má VOEST ALPINE poměrně vysoké a vyšší navýšení cen se z jeho pohledu jeví jako zbytečné. 5) Itálie Také italské hutě reagovaly na vývoj cen v Evropě navýšením cen šrotu o 60 EUR/ t. Cenové navýšení je ovšem velmi rozdílné v závislosti na momentální potřebě a stavu zásob. Předpokládaný trend Historicky nejvyšší ceny šrotu budou pro většinu šrotařských společností znamenat masivní prodej této suroviny, dá se rovněž očekávat i výrazný nárůst nákupu. Poptávka po šrotu má být i v dalším období ze strany hutních podniků vysoká, hutní výroba jede na 100% , asijské hutě mají dále velký zájem nakupovat velké množství šrotu v Evropě. Na druhé straně i ze strany šrotařských společností dochází k výraznému nárůstu nabídky a zůstává proto otázkou, jaká bude dále ochota hutí tuto nabídku za vysoké ceny akceptovat. Z dnešního pohledu je proto možný vývoj cen oběma směry, nicméně trh se železným šrotem nám může v průběhu tohoto roku dále přinášet velká překvapení. III. RecyAktuell Aktuální situace zákona v Itálii Italský Svaz obchodníků šrotem Assofermet informoval o aktuální situaci zákona v Itálii k tématu odpad/druhotná surovina. V Itálii platilo až do 12. února 2008, že smějí ocelárny, slévárny nebo ostatní tavírny přijímat ke zhodnocení druhotné suroviny a žádné odpady. Přitom se jednalo o počínání, které bylo v rozporu s evropským zákonodárstvím. Italští spotřebitelé teoreticky nemohli od v platnost vstoupivšího Uspořádání o přemísťování odpadů EU dovážet už žádný šrot, pokud nedisponovali povolením o legálním odpadu. „Do budoucna je zajištěno, že se obchod šrotem v Itálii může odvíjet na jistém právním základu“, vysvětlila expertka na šrot bvse Birgit Guschall-Jaik.
17 Ustanovení, podle kterého se zahraniční nabízející musí nechat registrovat v Národním registru odpadu v Římě, bylo zrušeno. Krom toho mohou ocelárny, slévárny a ostatní tavírny zažádat o povolení, aby mohli přijmout šrot jako odpad. Časový prostor pro žádost byl omezený od 13. Února 2008 do 14. Dubna 2008. Ode dne zažádání do konce platnosti povolení mohou spotřebitelé dále přijímat šrot jako druhotnou surovinu. To platí jak pro domácí materiál, tak pro materiál od zahraničních dodavatelů. S udělením svolení se kromě toho vyřídí problém podepsání dodatku VII Nařízení o přemísťování EU 1013/2006. Mezitím je ale pro odběratele právně stále ještě nemožné podepsat dodatek VII. Assofermet vychází z toho, že většina italských oceláren a sléváren o povolení k přijetí šrotu jako odpadu zažádá. Učiní to už před horizontem REACH-uspořádání, v němž je odpad výjimkou.
Praha, 15.4.2008 Zpracoval : sekretariát SPDS-APOREKO