Janovské listy čtvrtletník Obecního úřadu Janová 1/2008
ÚVODEM Uplynulý rok lze považovat za hledání podoby Janovských listů. Má předchozí zkušenost v tomto směru byla minimální. A tak se čtvrtletník vyvíjel. Předpokládám, že v podobě v jaké ho dostáváte do rukou nyní jej budete dostávat i nadále. Některé rubriky měly své pevné místo již od prvního čísla, jiné se objevily v průběhu roku. Jsem rád za příspěvky od sdružení a doufám, že se dočkáme informací o činnosti od ostatních sdružení či organizací působících v naší obci. Pro zpravodaj je jistě přínosem, že se v něm pro odlehčení objevují křížovka a povídka. Také informace ze školy si našly ve zpravodaji své pevné místo. Novinkou je rubrika „Z kroniky obce“, zvyšující povědomí o historii Janové. Za pomoc při tvorbě Janovských listů bych chtěl poděkovat nejen Evě Ščotkové (distribuce, příspěvky, materiály) a Radku Dolanskému (povídky, příspěvky), ale také všem ostatním, kteří se na jeho realizaci podíleli. Součástí tohoto čísla je i DOTAZNÍK. Tento průzkum se provádí ve všech obcích Horního Vsacka. Obecní úřad prosí občany o co možná nejpečlivější vyplnění, neboť na základě výsledků tohoto šetření se budou rozvíjet aktivity nejen regionu, ale i obce. Prázdné dotazníky jsou k dispozici na Obecním úřadě, kde také můžete vyplněný dotazník odevzdat. Karel Eliáš
ZASTUPITELÉ JEDNALI Zastupitelstvo na svém 15. zasedání konaném dne 14.12.2007
• schválilo obecně závaznou vyhlášku (OZV) č.8/2007 Požární řád obce Janová • schválilo OZV č.5/2007 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství a OZV č.6/2007 o místním poplatku ze vstupného • schválilo žádost p. Pavla Bambucha na pronájem pozemků p.č. 700, 70l/l, 702/2, 702, 703, 704, 708/2, 727/2, 728, 729, 73l, 732, 737/2 a 757/2 na manipulaci a skladování dřevní hmoty • vzali na vědomí informaci o vybudování části cyklostezky v lokalitě Kúta za přispění finanční výpomoci ze Zlínského kraje
Zastupitelstvo na svém 16. zasedání konaném dne 23.1.2008
• vzalo na vědomí informace projektového manažera Sdružení Valašsko – Horní Vsacko (SVHV) Bc. Romana Kalabuse o trase cyklostezky z Janové na Hovězí. • schválilo uzavření smlouvy o partnerské spolupráci při realizaci Cyklostezky Bečva mezi obcí Janová a Sdružením Valašsko – Horní Vsacko. • schválilo v souladu s místním programem rozvoje obce zapojení se do dotačního titulu v rámci Programu obnovy venkova (dále jen POV) Zlínského kraje, dotační titul č. 3 – opravy místních komunikací, kde je možnost získat pro obce od 501 – 1500 evidovaných obyvatel dotaci ve výši 50 %, 30 % návratné finanční výpomoci a 20 % tvoří vlastní zdroje. Celková částka 993 176 Kč bude rozdělena takto: 496 000 Kč – dotace, 297 000 Kč - návratná finanční výpomoc a 200 176 Kč – vlastní zdroje. • vzalo na vědomí možnost čerpání dotace na singltreky z úřadu Regionální rady Zlínského kraje, kde je možnost čerpat dotaci až do výše 100 %. Jedná se výstavbu cyklotrasy pro zdatné turisty. • schválilo příspěvek výši 1 000 Kč regionálnímu sdružení ČSTV Vsetín na vydání publikace „100 let šachu na Valašsku“. • projednalo a zamítlo žádost Svazu postižených civilizačními chorobami v Halenkově o poskytnutí příspěvku na činnost.
• schválilo v souladu s místním programem rozvoje obce zapojení do Programového fondu Zlínského kraje – vodohospodářská infrastruktura (č. programu 01-08), kde je možné žádat o dotaci na výstavbu ČOV, která je naplánována pro stavbu Tělocvičny Janová. Poměr je až 70 % dotace a 30 % vlastní zdroje. Rozpočet na ČOV pro Tělocvičnu Janová činí celkem 1.244.000,- Kč, dotace by tedy mohla činit až 870.000,- Kč a vlastní zdroje 374.000,Kč. • zamítlo žádost ing. Vesky, Janová č.p. 238, o úhradu rozdílu nákladů na pořízení pozemku p.č. 920/3, který koupil od obce Janová v roce 1994. • projednalo a rozhodlo o žádosti manželů Vallových a Květoňových o vybudování kanalizace a vodovodního řádu v lokalitě Hradištěk. Bude písemně odpovězeno, že lokalita Hradištěk je zařazena do územního plánu obce a počítá se v ní s vybudováním obecní kanalizace. Vodovodní řád bude vybudován společně s kanalizací. • projednalo a schválilo příspěvky na rok 2008 pro Sdružení Valašsko – Horní Vsacko. Jedná se o částku 56 934 Kč. • vzalo na vědomí informace p. Josefa Holce o postupu prací na stavbě „Tělocvična Janová“ • schválilo dodatečné nezbytně nutné změnu rozpočtu na rok 2007 – zvýšení příjmové i výdajové části o 898 000 Kč. Po úpravě činil objem příjmů 23 318 tis. Kč, objem výdajů činil 22 418 tis. Kč a financování zůstává 900 tis. Kč. • vzalo na vědomí žádost p. Pacuta, Janová 32, o vykácení vzrostlých stromů a křovin před RD • pověřilo starostu obce podáním písemné výpovědi firmě JOGA Valašsko, která provádí v obci svoz odpadů a sepsáním nové smlouvy s Technickými službami Vsetín. Důvodem změny je lepší cenová nabídka. • projednalo a odsouhlasilo o odkoupení spoluvlastnického podílu 2/24 z parcely č. 115 v k.ú. Janová od Pozemkového fondu ČR. • Na závěr zasedání p. Karel Solanský vylosoval výherce hrníčku se znakem obce za správné vyluštění křížovky uveřejněné v Janovských listech č. 4/2007. Šťastným výhercem se stal p. Jan Bogár, Janová 167. Gratulujeme.
Zastupitelstvo na svém 17. zasedání konaném dne 12.3.2008
• vzalo na vědomí novou trasu cyklostezky – přes most přes Bečvu, ulicí Nábřežní, přejezd k hrázi Bečvy a po levém břehu Bečvy až k vodní nádrži – zbytek trasy zůstává beze změny • pověřilo starostu obce oslovením vlastníků pozemků na trase od mostu přes Bečvu na konec ulice Nábřežní o možnosti odkoupení pozemků u hráze Bečvy, aby se zabránilo průjezdu ulicí Nábřežní • schválilo zápis o provedené inventarizaci majetku, pohledávek a závazků obce Janová za rok 2007 • vzalo na vědomí zápis z provedené finanční kontroly, která proběhla dne 14. 2. 2008, zápis je k nahlédnutí na obecním úřadě v úředních hodinách • projednalo a odložilo žádost manželů Dostálových o odkoupení pozemku p.č. 916/68, který mají v současné době v nájmu • projednalo a schválilo žádost Jany Pončíková, Janová 176, o odprodání pozemku (vlastník 4/8) p.č. 1422 o výměře 5280 m2 po těžbě obci. Podmínkou je, souhlas ostatních spolumajitelů.
• pověřilo účastí na Valné hromadě společnosti VaK Vsetín, a.s. členku ZO p. Taťánu Hradovou. Valná hromada se koná 12.6.2008 • schválilo návrh na zvýšení mezd v souladu s nařízením vlády ze dne 25. února 2008, kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů. • schválilo smlouvu o zřízení věcného břemene na pozemcích p.č. 915/4, 915/7, 918/68 a p.č. 2826/4 za jednorázovou náhradu ve výši 10.000,- Kč se Severomoravskými plynárnami Net, s.r.o. Předmětem smlouvy je zřízení věcného břemene – právo zřídit a provozovat plynárenské zařízení, rekonstrukci a opravy a provozování distribuční soustavy a plynovodní přípojky. • schválilo zasláním písemné výzvy k dodržování zákazu stání v lokalitě Řečiska • pověřuje člena ZO p. Kotrlu Lubomíra zjištěním informací o možnosti legálního odstranění autovraků z místních komunikací • schválilo zřízení dvou pracovních míst ve spolupráci s Úřadem práce ve Vsetíně – veřejně prospěšné práce
ŠKOLNÍ AKCE OČIMA DĚTÍ Velikonoční výstava na Hovězí Byli jsme na Hovězí na velikonoční výstavě mateřských škol. Byla tam pěkná vajíčka a výrobky.Byla tam i školka. Matěj si koupil velký tatar. Potom jsme si šli něco koupit do obchodu. Nazpět do školy jsme šli pěšky. Michal Spurný Vítání občánků Dne 12. března proběhlo ve škole vítání občánků. Nejdříve přišli rodiče s dětmi. Pan starosta vítání občánků zahájil a pak jsme my přednášeli básničky a zahráli na flétnu. Nakonec paní místostarostka předala rodičům dětí dárek a květiny. Klárka Katrušáková
Hudební vystoupení: Dobří bobři Nejdříve jsme přijeli autobusem na Vsetín. Pak jsme šli do kina, kde bylo vystoupení, kde se zpívaly různé písničky. Mně se to líbilo. Pavel Soukup Karneval V únoru jsme měli karneval. Nejdříve byl průvod masek, potom představení masek a pak jsme dostali papírky, a tam jsme měli napsat nejlepší masku. A já jsem zvolil Víťu a Víťa zvolil mně. Potom byly soutěže, hry a tombola. V těch hrách jsem hrál dvakrát a jednu hru jsem prohrál. Nakonec jsme hráli hru nejlepší ze všech her, protože jsme se dozvěděli, kam pojedeme na výlet za vydělané peníze z vánočního jarmarku. Pojedeme do westernového městečka do Boskovic a určitě se mě to bude líbit. Štěpán Pospíšil K fotografiím : vpravo nahoře - nejlepší masky vlevo dole - kam pojedeme na výlet
SENIORKY SLAVILY JUBILEUM V únoru tohoto roku oslavila Beseda seniorek v obci Janová desáté výročí svého vzniku. Na otázku, proč vlastně takové společenství vzniklo jsem se zeptal zakladatelky paní Jarmily Jurycové. „Vlastně se ani tak úplně nejedná o můj nápad. Již před vznikem naší Besedy něco přibližně podobného vytvořila paní Rozálie Machalcová. Já jsem si pak řekla, že bych mohla oslovit kamarádky s kterými jsem chodila dříve do Sokola. Tak všechno začalo,“ vzpomíná paní Jurycová. A to bylo 23.2.1998. Po čase začaly navštěvovat tato setkání i další seniorky a program nabýval na pestrosti. Například jako diplomovaná zdravotní sestra paní Jurycová seznamovala seniorky s možnostmi jak nejlépe bojovat proti zdravotním neduhům, spolupracovaly s místní Základní školou, kdy děti s připravenými pásmy básniček, písní a scének přišly potěšit srdce svých babiček. Pokud se „našly“ peníze pořádaly zájezdy, návštěvy koncertů a podobně. Rovněž si zvaly zástupce obce, aby neformálně podebatovaly o dění v obci. V téhle tradici chtějí podle slov paní Jurycové pokračovat i nadále. Všechno dění seniorky zapisují do kroniky, kterou převzali od již výše zmíněné Rozálie Machalcové. Spoustu akcí mají zvěčněných na fotografiích a zakladatelka Besedy má každou maličkost zapsánu a uloženu v archivech. Dnes je kronikářkou Besedy seniorek paní Olga Plachtovičová. Svého času měla Beseda seniorek i přes dvacet členek. V současnosti zůstává osm věrných. Vlastně téměř o tucet méně, ale jelikož věk a zdraví nechodí vždy ruku v ruce navštěvují své přítelkyně doma. Při této příležitosti si paní Jurycová posteskla, jak ráda by v kolektivu přivítala nové tváře. Seniorky, které občas zatouží po společnosti, po písničkách z mládí, které zahřejí u srdce, ale i po zcela
„obyčejném poklábosení“. Můžou přijít kdykoliv. Seniorky se scházejí každé třetí úterý v měsíci od 15,00 do cca 17,00 hod. v poslední době převážně v salonku kavárny ZZJM Janová. A protože kolektiv seniorek nikdo nedotuje ani nesponzoruje, obracejí ekonomiku státu naruby, poněvadž dovedou vykouzlit za málo peněz moc muziky. Na část občerstvení se vždy složí a jinak si vypomáhají svépomocí. Jedna donese chlebíčky, druhá buchty a hned je setkání příjemnější. Snad to nejvzácnější o co se snaží Beseda seniorek a každá z nich jednotlivě je pocit sounáležitosti. Jak paní Jurycová podotýká, tohle lidství a dříve zcela samozřejmá úcta k sobě navzájem, bohužel, začíná být v dnešní době vzácností. Proto nezapomínají, která z přítelkyň má kdy narozeniny či svátek, pokud odjede do lázní pohlednice s pozdravy je samozřejmostí a dostane-li se některá z nich do nemocnice, může si být jistá, že některá z těch, která ještě může „na nohy“, přijde na návštěvu. A i na tu cestu poslední jsou vyprovázeny věncem či kyticí od Besedy seniorek. Na závěr našeho rozhovoru mne paní Jurycová požádala, abych za seniorky prostřednictvím tohoto článku poděkoval panu ing. Karlu Eliášovi za snahu o co nejlepší informovanost občanů obce Janová, ale i za kritické názory, které v Janovských listech neváhá zveřejnit. Tomu velmi rád vyhovím. Nezbývá mi než popřát seniorkám ještě mnohá setkání ku dobré náladě a nové tváře ve svém středu. Zakončím větou, kterou kdysi řekla paní Jurycová mladému doktorovi, když se divil co je to Beseda seniorek a která vystihuje tu nejvzácnější podstatu tohoto společenství: „Pane doktore, až budete v důchodu, víte jak budete rád, když si máte s kým popovídat a když vás přijdou navštívit?! Radek Dolanský
Foto zachycuje členky Besedy seniorek v roce 2007. Za fotoaparátem stála paní Jurycová.
CO S AUTY Parkování motorových vozidel na místních komunikacích je problémem nejen naší obce. Nejenže brání plynulosti provozu, ale může se stát příčinou zranění, zejména dětí. Jejich neočekávané vyběhnutí zpoza zaparkovaného vozidla může být příčinou neštěstí. Mnozí motoristé tak z vlastní pohodlnosti obtěžují svým jednáním ostatní. V naší obci je tento problém nejvíce spojován s odstavením většího než malého množství automobilů (převážně vraků) v prostoru Halašova dvora. Zastupitelstvo projednává tamní situaci téměř na každém svém zasedání. Průjezdnost komunikace do Hořanska se zlepšila instalací značky „zákaz stání“. Že však problém přetrvává je patrné všem, kteří tudy projíždějí či procházejí. Doufejme, že zastupitelstvo brzy přijme takové opatření, které by dokázalo vyřešit nynější kritickou situaci v této části obce. Potíže s parkováním automobilů jsou i jinde. Na Řečiskách je stání na jedné straně komunikace zakázáno dopravní značkou. Zákaz však nebyl dodržován. Po upozornění místního občana proběhly kontroly policie ČR. Poprvé jen s upozorněním, podruhé již s pokutou. Zlepšení nastalo jen částečné, neboť vvvvvvvvvvvvvvvvv
někteří začali namísto na svém pozemku parkovat na druhé straně komunikace, která není označena zákazem stání (přestože dříve byla). Tímto nedošlo k odstranění problému, jen se přesunul na druhou stranu vozovky, kde se auta začala kumulovat. Značka zákazu stání se navíc někomu nelíbila natolik, že ji poničil. Nejenže tak vznikla obci škoda ve výši min. 1 500 Kč, ale začalo opět docházet k parkování na této straně cesty. Zdá se, že instalace značek zákazu stání na obě strany ulice situaci nevyřeší (jen by vznikaly obci další náklady). Existuje i jiná možnost řešení. Obecní zastupitelstvo může přijmout takové opatření, umožňující zpoplatnit parkování vozidel na místní komunikaci (veřejném prostranství). Platná vyhláška č. 5/2007 o poplatku za užívání veřejného prostranství umožňuje stanovit částku za vyhrazení trvalého parkovacího místa. Poplatek, který by se v tomto případě týkal jen pravidelného parkování (ne jednorázového - návštěvy příbuzných, známých, pracovníci služeb, řemeslnící apod.), činí až 10 Kč/m2/den…. Karel Eliáš P
P
VELKÉ PUTYKOVÉ SPOMÍNÁNÍ - Radek Dolanský Gdyž nadejdú dně nevábné jak sa putyka odkloní od slunka, venku sa brzo stmívá, začne padať studená bílá voda a chlapi sa húfujú v putyce okolo kamen, příde čas spomínání. Jak sú tak zhúfovaní od najstarších kmocháčkú po mladé smrady, stane sa, že ich přepadne nálada, keréj sa učeně říká melancholická. V takých chvílách chlapi spomínajú na všecko možné. Spomíná sa na doby, gdy vyváďali dajaké paskudy ešče coby haranti lebo na prvé cigarety nebo neco temu podobného enem aby to dýmilo. Na prvé gořalkové draky a s tým spojené rychlovyprazdňování. A gdyž si negdy mezi chlapy v putyce lapla dajaká měscká naplavenina, tož sa dožúvali, gde v městě stávala kerá putyka a jak sa im přezdívalo. U Krásnej paní, U Stalina, Na Palubě, V Áčku, U Trpa a gdovíjaké ešče. Samosebú, že sa spomíná aj na roby, no na všecky iné než ty, co ich dodneška v chalupách obletujú. Tak sa aj ozval ze svojú trochú do mlýna ogar co mu přezdívajú Chozé Paragán lebo má břušisko jak záložní padák. To gdyž sa bere dom, tož aby ho to nestahovalo na jednu stranu, mosí si hodiť na hrba ruksak plný pivisek lebo vepřových lebení. A to už býl parašutista jak vymalovaný. A toť ten Chozé Paragán, kerý byl schopný každého přesvědčiť, že hrál na odvrácenéj straně Měsíca z Marťanama hokéj, zaspomínal, jak sa im gdysi v hlubokéj totalitě podařilo dostať ze zájezdem na Západ. Tož nenapadlo ho nic iného než zebrať pohlednicovú karetku a poslať ju do fabriky s týmto psaním: „Z teho ztrúchnivělého, zhnilého kapitalizma vám posílám pozdravy do teho pjekného zkvétajúceho socializma.“ Chlapi sa řechtali jak blbí, no Chozé zamával paprčama: „Počkajte, chlapi, to ešče néjni všecko. Jak zme přijeli do fabriky, tož ňa hneď zebrali na zvláštní odděléní a že co to mělo znamenať. A já na to, že coby, šak to samé každú chvílu vykládá aj súdruh prezident a aj ostatní súdruzi našéj drahéj a jedinéj strany komunistickéj.“ S tým estébáci pohnúť nemohli aj gdyž im bylo jasné, že si z nich robí čurynu. Tož ho moseli pustiť. „No, ale gdyž ňa takto honem pustili a bez flastra, tož sa se mňú ve fabrice nebavili ani uklízečky. Žeprý za odměnu estébákom donášám. Tož tak sem dopadl za trochu srandy,“ postěžoval si Chozé Paragán. Jak chlapi vyzungli borovú a objednali další kolo začal spomínať ogar, kerému sa přezdívalo Pelé lebo si pamatovál hystóryju celéj dědinskéj fotbalovéj ligy aj gdo gdy dával branku a dokonca aj kerú nohú. O postupoch za klobáse ani nemluvjác. No včíl si vybral z inéj bečky. „Ogaři,“ začal a rozhlédl sa po svojich vrstevníkoch, „to si pamatujete jak
ke Gengelom jezdila na vagace ta cérka? Maňa sa, myslím, menovala.“ Otočíl sa k nezasvěceným a začal vykládať. „Tož čújte, ta cérka byla stará jak my, no jakýmasi zázrakama měla už výbavu jak celá roba. Gdysi došla za našú ogarskú partyjú a že ať jí poščáme kolo. No a já, aby byla čuryna, na ňu: „Tož faň, ale mosíš si zdělať gatě.“ Všeci zme sa začali řechtat až zme sa z teho zajíkali, no gdyž zme sa podívali před sebja, lapli zme si na řitě jak spartakijádní družstvo. Gatě byly dole! Od teho dňa sa vláčali s koliskama aj ogaři, keří na tem ešče ani nelapěli. To byly jedny z najfajnějších vagací, keré sem zažíl.“ A chlapi sa znova řechtali stejnako jak vtedy enem to kolo si nigdo nepřišel pošťať. A jak tak uchlpkávajú borovéj, ozve sa Mrča. Ogar, kerý na všecko a na všecky nadával v jednom kusi a kolotoče gořalkové sa z něho dobývali těžéjc než zlato ze země. „Ogaři, čújte, gdyž čučím z okna jak tam pěkně mete sněhem, spomínáte, jak zme na staré brusliska nabili latě a potem hybaj dole od zvonice až skorem k mostku?“ „Ó jé, ó jé,“ snivo chlapi mrčali. To byly fajné časy. V tem začal Indra Orságú: „Tož ogaři a co gdybyzme....“ „Nezmýšlaj, Indro,“ skočil mu do řeči Pelé, „chceš byť dokaličený ešče vjec než si včíl?“ Chvílu teda nigdo ani nepípl enem koštovali gořale, čučali z okna, no kemusi to přecaj enem nedalo. „Tož chlapi, byla by to ale fajná čuryna,“ ozval se enem tak, jak gdyby mezi řečú, Chozé Paragán. A bylo rozhodnuté. Chlapom zasvítili očiska a v momentě z nich byli malí ogaři. Bohovský dar, kerý robám chybí. Od šenkéřky pozbírali igelitové tašky co tu ostaly po gořalkových koštéroch a už valili nad zvonicu. Ludé čučali z oken a načúvali esli nebude střílať Aurora, děcka zaséj jednúc rožínaly lampióny, no to enem parta přerostlých ogařisek táhla saňovať. Ani jeden z nich si v téj tmě nevšiml, že dole pod kopcem je fest posypané. Lapli do řady jak na olympijádě a fičali dolu kopcem. Samosebú, že prvý byl s tým měchem Chozé Paragán. A jak tak letija večerem, tož sa výskot a řehotání v momentě měnil v zavýjání a skučání. Vsadím sa, že uhodnete, proč teho mjél najvěc a najhlúb Chozé. To bylo v ten večer v chalupách řehota. Aj na chrurgiji sa mohli druhý deň dorvať. A gdyž o poledni tá sáňkařská partyja postávala v putyce okolo pulta lebo ani jeden nemohl lapěť, došla Zlatka, mama šenkéřky. „Vitajte ogaři. Co tu všeci postáváte jak svatí za dědinú? Co ty, Mrčo, jak sa máš,“ a pleskla ho po řiti. „Uáááááá.....“
MYSLIVCI BILANCOVALI První březnovou sobotu se sešli členové Mysliveckého sdružení Janová-Ústí, aby zhodnotili výsledky mysliveckého hospodaření za uplynulé období. Myslivecké sdružení pronajímá honitbu od Honebního společenstva Janová – Ústí o celkové výměře 1424 ha. Sdružení má celkem 22 členů z Janové, Ústí ale i ze Vsetína. Na rozdíl od lyžařů si myslivci pochvalují velmi mírnou loňskou zimu. Nízká nebo žádná sněhová pokrývka umožňovala zvěři nalézt si dostatek přirozené potravy, takže zvěř prakticky nestrádala. Přesto jsme byli na zimu náležitě připraveni. Zakoupili jsme 32 q granulovaného krmiva pro spárkatou zvěř, 7 q ovsa, 2,5 q kamenné soli a každý myslivec měl dostatek kvalitního sena. Myslím si, že jsme do našich krmných zařízení měli zvěři co předložit. Pro zlepšení úživnosti honitby máme založeny dvě políčka pro zvěř. Pro upevnění zdravotního stavu spárkaté zvěře předkládáme léčivé medikované krmivo. Členové sdružení se zúčastňují také akcí pořádaných Mysliveckým svazem. Je to hlavně účast na okresní výstavě trofejí spárkaté zvěře, kde také vystavujeme trofeje zvěře ulovené v naší honitbě. V loňském roce jsme uspořádali tradiční Kácení Máje. Tuto kulturní akci považujeme za velmi úspěšnou. Pro členy honebního společenstva v Janové a Ústí jsme uvařili srnčí guláš. Myslivecké sdružení je dobrovolná zájmová organizace. Naším hlavním úkolem je ochrana přírody a v ní volně žijící zvěře. Provozování myslivosti je především hodně práce. Nejvíce času věnujeme údržbě starého a výstavbě nového mysliveckého zařízení. Lov zvěře je pro nás jediná odměna.
R. Machalec a I. Zgarba – Úspěšní lovci jelenů ze Žaružného Každoročně na jaře provádíme sčítání zvěře a podle toho se sestavuje plán odlovu. Naší hlavní zvěří je zvěř srnčí. V loňské lovecké sezóně jsme ulovili 12 srnců, 8 srn a 9 srnčat. Jednalo se o průběrný odlov. Z další zvěře, která nepodléhá plánování, jsme ulovili 1 jelena, 1 laň a koloucha. A dále pak 2 ks zvěře černé. Na večerním nebo ranním tahu bylo uloveno 6 ks kachen. Z další zvěře, která se v honitbě vyskytuje, je zvěř škodící myslivosti. Na společných honech nebo individuálním způsobem bylo uloveno 11 lišek a 3 kuny. Machalec Jan, myslivecký hospodář
PRAVÁ VALAŠSKÁ ZABIJAČKA V JANOVÉ Nikoliv, nemusíte se obávat, že se jedná o černou kroniku nebo akční film americké produkce. Jedná se o klasickou vesnickou zabijačku, která proběhla u enzionu ZZJM v Janové 25. ledna
tohoto roku a na niž se dostavila tři prasátka. Mistři řezníci a jejich pomocníci se dostavili již ve čtyři hodiny ráno. Paluba, kde v létě sedávají návštěvníci
kavárny, nyní spíše připomínala parník neboť zde kouřilo od kotlů pět komínů. Jakmile se pašíci změnili na vepřové maso, začalo se sekat, krájet, vařit, prostě tak, jak to na zabijačce chodí. Brzy po poledni se na stolech kavárny, jako pozornost podniku, objevily chleby obložené vepřovými pochoutkami na jejichž přípravu dohlížela paní Zajíčková. Samozřejmě, že nesměla na valašské zabijačce chybět slivovice, kterou hostům naléval Jarda Machalec. Hosté si dali jednu či více sousedských, takže čekání na výtvory kuchyně probíhalo v družné zábavě. A pak se již při páté hodině odpolední začala kavárenská chodba podobat frontě u pokladny v supermarketu. To už znavení výrobci těchto pochoutek zaslouženě restaurovali své tělesné schránky. Pro úplnost uvedu co vše se prodalo za hodinu a deset minut: 95 kg tlačenky, 105 kg jitrnic, 80 kg kaše + jelita, 140 l prdelačky (oficiální prameny se zmiňují o ovarové polévce), 20 l kyselice a 30 kg sádla. Takže nezbývá než položit si otázku, kolik vepříků přijede do Janové příště? Radek Dolanský
Z KRONIKY OBCE jejímž kronikářem se stal na základě usnesení obecní rady a po schválení okresní politickou správou na Vsetíně Suldovský František, a to v roce 1926. Johanová – zeměpisná črta z této doby (jedná se o zkrácený výpis z obecní kroniky): Johanová leží v okrese Vsetínském, který tvoří sám o sobě politický okres (hejtmanství). Patří do župy „Moravská Ostrava“, měří (9,212482 km2) a má 636 obyvatel. Vodstvo: Obcí protéká řeka Bečva (Horní, Vsacká), most přes řeku je 362,8 m nad mořem. Na pravém břehu jsou potoky: Kadějovský, Lázkový a Johanovský, na levém pak potůčky Žarušenský, z Babínka a Lazů (jinak Kůtový). U mostu řeky Bečvy jsou dvě jezírka, ve kterých se máchá prádlo, když je voda v řece zakalená. I pitné vody v Žlébku, Halašů i Javora a jinde je hojnost. Na dědině jsou dvě studny. Ze studny u Hromadového hostince vede roura do chalupy p. Zajíčka, který pumpou vodu v kuchyni pumpuje. Dědinou vede vsetínský vodovod, který obec neužívá. Horstvo: Pokud se týče půdy, převládá vyvýšenina nad sníženinou. Nejvyšší bod je Lysný – 655m/n. mořem. Vypíná se mohutně a lze ho pokládati za uzel našeho horstva. Horstva v okolí obce jsou odnože Karpat patřící k útvaru křídovému. Hornina je tvrdý karpatský pískovec. Ornice je místy jílovitá či slínovitá s mokrým spodkem, jinde je štěrkovitá a suchá. Na hřbetech horských je hrubozrnný pískovec, který je tvrdý a hutný a je proto dobrým stavivem. Půda je v celku dosti úrodná, rodí všechny druhy hospodářských plodin. Nepřiměřené parcelování škodí orbě i práci. Ovocného stromoví je dost, leč trnek za několik roků nebude neboť schnou. Lidé je nepostřikují, v dědině není stříkačky na hubení hmyzu. Před několika lety se mnoho zalesňovalo. Na stráních jsou třešně, trnky a kolem hasičské zbrojnice lípy a jasany. Nezalesněné plochy poskytují pastvu pro hovězí dobytek, ovce a kozy. Dělnické rodiny chovají kozy, chov ovcí klesá, důvodem je nízká cena za ovčí vlnu. Majitelé si hledí pozemků bližších, na rovině, na vrších se pěstuje len. Neurodí-li se zemáků, je bída neboť strava většiny omezuje se na zelí a zemáky. Ten občan, který má pěknou horu je boháčem, neboť dřevo je v ceně. Komunikace: Hlavním spojovacím prostředkem se světem je železnice „Vsetín – Velké Karlovice“, která byla 31.12.1908 odevzdána veřejné dopravě. Je zde zastávka železniční. Dnes jezdí 3 vlaky do Karlovic a tři vlaky zpět. Občané by si přáli, aby na zastávce byla postavena bouda, by cestující včas nepohody byli poněkud chráněni. Z cest jen silnice Vsetín – Karlovice respektive Klobouky je v dobrém stavu. Podle ní vede telefon firmy S. Reich a bratrů Thonetů. Kolem dráhy je postaven telefon státní. Telefonovat se dá jen z Hovězí nebo Vsetína. Přechod přes Bečvu usnadňuje most spravovaný silničním výborem. Dříve most spravovala obec. Na Vsetín se chodí polní cestou zvanou „Pod Lysou“. Na hřbitov jde též cesta, která však je pro povozy uzavřena, patří občanům ze Vsetína. Hojnost povozů usnadňuje dovoz potřeb. Též několik jízdních kol je v obci. Zboží vozí se dopravním autem p. Petřvalského. Lékaři používají aut ze Vsetína nebo doktor Tolar svého. Koní je málo, asi 3 a to Hrtáňovi a Rubačů jeden. Od 1.2.1914 je v obci poštovní sběrna na dopisy a peněžní poštu, balíky se zde nepřijímají. Stavby: Johanová by byla přívětivou osadou s malebným okolím, kdyby ji nehyzdilo bláto, kterého je na podzim a na jaře příliš mnoho. Značná část domků je z tvrdého staviva, jsou jen nevhodně uspořádány. Stěžejní budovou je jednopatrová škola, kterou postavil v r. 1906 velmi dobrý člověk, architekt Michal Urbánek ze Vsetína. P
P
Na pasekách jsou domky dřevěné, stavení jsou kryta šindelem, břidlicí a taškami. Okna ve zděných domcích jsou dosti velká, v dřevěných malá, nedostatečná. Rodiny mají jen jizbu a kuchyň. Stodoly jsou prostorné. Část hostince p. Jaroška je jednopatrová. Od 22.7.1920 se v obci svítí elektřinou. Všech žárovek je 86. I na dědině je světlo. Elektrárna zřízená je družstvem s 500 Kčs podílem. Stavěl ji pan Josef Sousedík, elektromontér ze Vsetína. Hřbitov zřízen 31.12.1889 je na něm i márnice. Hasičské zbrojnici chybí vůz na sušení hadic. Mezi důležité stavby dlužno počítat mlýn a elektrárnu. Elektrickým pohonem řežou dva rolníci sečku, mlátí obilí a také řežou dříví. Obyvatelstvo: V roce 1920 bylo v obci 636 obyvatel, 115 čísel domovních a dle národnosti jsou Johanovjané všichni Čechoslováci. Obyvatelé obce bývají považování za dosti zámožné neboť mají pozemky na rovině. Kroj Valašský úplně hyne, lid se přizpůsobuje městu. Mládež obého pohlaví se velice strojí, neboť dělnice – cérky chodí oblečeny po městsku a šatí se nad poměry. Náboženské vyznání: Johanová je přidružena k Českobratrské evangelické církvi Horní a Dolní i Římskokatolické ve Vsetíně. Do kostelů chodí věřící málo, jednak pro vzdálenost a lhostejnost, která se mezi lidem šíří. Staří písmáci (p. Zajíček J., č.p. 62) a občané na pasekách chodí do kostela skoro každou neděli. Největším svátečním dnem pro Johanovou je „Velký pátek“. Jinak lidé i v neděli vykonávají pilně polní práce. Při pohřbech, oddavkách i konfirmaci každý příslušník dané církve táhne do kostela svého. Pohřby novorozeňat bývají i bez kněze. Jména farářů jsou: Porubják Jan (a.v.), Skalák (refok.), Svrčina (řím.kat.)
Hostinec u Jarošků a škola na pohlednici z r. 1906
Zaměstnání: Mimo rolnictví poskytuje výživu práce v továrnách na ohýbaný nábytek, křiváky a nože, sklo, na pilách a při stavitelství (zedníci a tesaři). V obci jsou dvě hospody. Jeden potravinářský konzum a nálev lihovin v uzavřených láhvích, dva obchodníci, jeden střižný obchod, jeden kovář a jedna trafika. Dvě třetiny občanů jsou rolníci a domkáři a jedna třetina dělníci. Na škole vyučují dva učitelé: Řídící učitel Suldovský František a učitelka Suldovská Božena. Ženským ručním pracem učí paní Doležalová Anna z Hovězí. V obci je hasičský sbor od r. 1897 a má 35 členů a 15 dorostu. Dospělí občané jsou tzv. naturisté – oni spravují si doma pro sebe boty, zpracují len a ovčí vlnu. Většinou sami vše doma spotřebují. Jednotlivci strouhají šindel, zhotovují putýnky, škopky, trakaře, hrábě, žebříky a pletou proutěné košíky „plejáky“. Též síta a řičice zde jeden občan dělá. Kožichy a rukavice i pytlíky na tabák šije hostinský Jarošek, který sám si kůže ovčí i jiné vydělává. Pivo odebírají hostinští z Jarošova, zboží zdejší obchodníci kupují od velkoobchodníků ze Vsetína, střižné zboží nakupují z Holešova. Osvětu šíří škola, která je dvoutřídní a na sto žáků. Občas bývají přednášky hospodářské, zdravotní a jinak poučné. Obecní knihovna, která vznikla z hasičské má 200 svazků. Z novin dochází do Johanové: Lidové noviny, Volná myšlenka, Valašský kraj, Krematorium, Lubina, Legionářský směr, Hostinské listy, Milotický hospodář, Moravské noviny, Nový lid, Komunistické listy a některé další.
Do měšťanské školy na Vsetíně chodí 8 žáků, zimní hospodářskou školu navštěvuje 5 žáků. Analfabetů je málo, jsou to starší ojedinělci. Osvětový kroužek, který hrával divadlo, právě prodal své jeviště a tak Johanová udělala krok zpět. Občané však chodí do divadla na Vsetíně a též přednášek a schůzí se tam od případu k případu zúčastňují. O školu pečuje místní školní rada s p. Halašem Josefem, č.p. 50 jako předsedou. Rozdělení obce je na části: Dolansko 52 domů Hořansko 28 domů Kadějov 5 domů Karoli 4 domy Krošenky 2 domy Láz 13 domů Mlýny 6 domů Studny 5 domů Snozek 3 domy Kromě jmenovaných částí je ještě obydlen chlév půstevníkem p. Šrámkem, který dříve bydlel pod zemí jako vojín ve frontě za světové války. Chlév není očíslován. Připravil p. Milan Babovec
KŘÍŽOVKA Znění tajenky zaneste na vyplněném kupónu (pod křížovkou) na Obecní úřad. Vylosovaný výherce obdrží hrnek se znakem obce. Vylosovaným luštitelem křížovky z minulého čísla se stal p. Jan Bogár, Janová 167. Blahopřeji Při prvních obecních volbách v roce 1850 bylo na základě daňového klíče z celkového počtu 601 obyvatel k volbě oprávněno 74 občanů. K volbě se dostavilo 70 voličů (95% účast), kteří zvolili osmičlenný obecní výbor. (Dokončení je v křížovce) POMOC:
Esel;Eo; ovocyt.
Unaveně
Prostory pro televizní natáčení
Zdvořilé oslovení ženy
100 m 2
Ptáček z Kout čeledi pěnmístnosti kavovitých
Orgán čichu
Příslušník osmanské říše
Básnická předložka (k)
Usrknutí Desetina tisíce
Dokončit (knižně)
Jedna ze Něm ecky spolkových „osel" zemí Rakouska
Spodní část nádoby
Medikament
Titul m uže
Pytlákovy nástrahy
Úder sekerou
Zkratka trinitrotoluenu
Značka decilitru Lékařská stříkačka
Přikrývka Ochucené solí
1. ČÁST
TAJENKY
Buňka při zrání vajíč ka
Instinkt
Spojování látky šitím
Žlutohnědá barva (slov .)
Studentská
Australský pštros
slavnost
(s lov ensky)
Druh ústí řeky do moře
Polévkový knedlíček Chem .značka ceru
Postupné vyvíjení Název značky metru
Olympijské hry (zkr.) Šicí vlákna
Přítel Evy
Citron (zastarale) Mluva
Stupeň rychlosti Velký hluk
3. ČÁST
Rýns.člun Ruský prozaik („Revizor")
TAJENKY Paříž
Latinsky „ono"
(anglicky)
Opření
Den v týdnu Vrchní pastevec ovcí
Dětské loučení
Druh lehkého betonu Sbírky fotografií
Pobídka Obdělaný pozem ek
Remíza v šachu Stanice te-
Škodlivý motýlek
Krátkozraký člověk Špatnosti
chn.kontroly
Tlak krve (zkr.)
Stejnopis
Zkr.základ. organizace Chemic.zn. yterbia
Rozlehlá místnost Evropan
Český zpěvák (Karel) SPZ aut Vel. Krtíše
2. ČÁST
Om ýt pod vodou
Pohodný
Značka hliníku
TAJENKY
Typický znak žirafy
KUPÓN NA VYLUŠTĚNOU TAJENKU Jméno a příjmení: Tajenka:
Beduínský plášť
Roští (básnicky)
Adresa:
VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ
INFORMACE Z MÍSTNÍ KNIHOVNY
Ve středu 12. 3. 2008 proběhlo v Základní škole Janová slavnostní „Vítání občánků“, kterého se zúčastnily čtyři z pěti pozvaných rodin. Jedna rodina se pro nemoc omluvila. Vítání chvíli po 15-té hodině zahájila Eva Ščotková přivítáním přítomných a přednesením krátkého projevu. Poté následovalo vystoupení tří žáků místní školy (Lucky Pisklákové, Vítka Kopeckého a Klárky Katrušákové), kteří přednesli několik básniček a zahráli na zobcové flétny. Přítomní žáky odměnili potleskem za jejich velmi pěkné vystoupení, které s nimi nacvičila vychovatelka Eva Podešvová. Pozvané rodiny povstáním přivítali starostu obce, který přednesl projev, ve kterém zdůraznil roli rodiny ve společnosti a popřál malým občánkům do života hodně štěstí a jejich rodičům hlavně trpělivost, lásku a porozumění při jejich výchově. Poté byli (místostarostkou obce Ilonou Tomancovou a členkou výboru pro občanské záležitosti Helenou Potočnou) rodičům předány dárky pro jejich děti (letos to byla stavebnice dřevěných kostek) kytička a pamětní list. Zároveň se rodiče i prarodiče podepisovali do kroniky. Na závěr malé slavnosti si mohli rodiče vyfotografovat své ratolesti v dřevěné kolébce, kterou každý rok ochotně zapůjčuje i s peřinkami Lenka Filgasová, které tímto mnohokrát děkujeme. Doufáme, že se letošní slavnost všem líbila Eva Ščotková
V roce 2007 byla z rozpočtu obce uvolněna částka 3 089 Kč na nákup knih pro místní knihovnu. Za tuto částku pořídila knihovnice p. Vlasta Valešová 18 ks nových knih. V současné době čítá knihovní fond 3 133 ks knih, z čehož je 690 knih naučná literatura a 2 443 knih krásná literatura. K 31. 12. 2007 bylo registrováno 46 čtenářů (což je o 3 více než v loňském roce), z toho bylo 25 čtenářů do 15-ti let. V roce 2007 navštívilo knihovnu celkem 379 čtenářů a proběhlo 1 023 výpůjček. Výhodou naší místní knihovny je bezplatný přístup k internetu. Bohužel se stále častěji stává, že někteří návštěvníci se neumějí k výpočetní technice chovat slušně, a tak Ti, kteří přijdou po nich si už nejen že nemohou nic vytisknout, ale ani přečíst. Proto tímto prosíme občany, aby obzvláště své děti poučili o tom, že co je zadarmo, nemusí se ihned zničit. Děkujeme. Vlasta Valešová a Eva Ščotková
SPOLEČENSKÁ KRONIKA Životní jubilea Leden Vesková Anna Daňková Anežka Juryca Karel Hrtáň Josef
č.p. 238 č.p. 77 č.p.156 č.p. 37
50 let 75 let 80 let 80 let
Únor Růžičková Jiřina Matula Karel
č.p. 159 č.p. 149
60 let 80 let
Březen Pisklák Pavel Pisklák Josef Fojtová Jevdokie Novotná Marie
č.p. 227 č.p. 152 č.p. 175 č.p. 42
60 let 70 let 85 let 85 let
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Jak jsem slíbila v minulém čísle Janovských listů, předkládám Vám podrobné vyúčtování odpadového hospodářství za rok 2007. Z výše uvedené tabulky je patrné, že obec pro občany zajišťuje svoz komunálního odpadu (dvakrát měsíčně – svozový den pondělí), svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu (dvakrát ročně), dále obec zajistila pro občany kontejnery na tříděný odpad, které jsou umístěny ve dvoře za obecním úřadem (dva ks á 8 211 Kč jež jsou majetkem obce), nákup pytlů na tříděný odpad a nákup popelnic, které si občané mohou zakoupit za 700 Kč a po dohodě jim budou přivezeny k domu. Obec pořizuje popelnice za 737,80 Kč/ks. Tímto doplácí občanům na pořízení nové popelnice částkou 37,80 Kč/ks. Dle níže uvedených čísel je možné vypočítat, že obec doplácí částkou 125,74 Kč na každého občana, pokud zahrneme do nákladů svoz popelnic, nebezpečný a velkoobjemový odpad a vývoz kontejneru a do příjmu poplatky od občanů, od firem a tříděný odpad. (Výpočet 326.526 – 232.599 / 747 = 125,74 Kč)
výdaje: svoz popelnic 12 x 24.420 nebezpečný + velkoobjemový dopad vývoz kontejneru - dvůr za OÚ výdaje za odpad nákup pytlů nákup popelnic nákup kontejnerů
výdaje celkem
293 040 32 415 1 071 326 526 16 066 14 756 16 422
373 770
Narození Michal Martinec Úmrtí Karel Juryca Marie Machalcová Božena Holcová
14.12.2007 29.1.2008 15.2.2008 11.3.2008
č.p. 42
příjmy:
č.p. 156 č.p. 208 č.p. 63
poplatky od občanů poplatky od firem tříděný odpad příjmy za odpad prodej popelnic prodej pytlů
příjmy celkem
204 080 6 000 22 519 232 599 14 000 8 185
254 784 Eva Ščotková
Čtvrtletník Janovské listy vydává Obecní úřad Janová nákladem 250 ks. Vydání je distribuováno zdarma. Odpovědný redaktor Karel Eliáš. Neprošlo jazykovou úpravou. Redakce si vyhrazuje právo na krácení příspěvků. Janovské listy 2/2008 vyjdou v červnu 2008.