2008

dobroučské farnosti neděle 10. února 2008 1. neděle postní

2/2008

Modlitba z 1. neděle postní Všemohoucí Bože, ty nám dáváš milost, abychom se čtyřicet dní připravovali na Velikonoce. Prosíme tě, ať v postní době hlouběji pronikneme do tajemství Kristova vykupitelského díla a stále opravdověji z něho žijeme.

Slovo duchovního správce Půst je dobou milosti Dnešní doba, tak často charakterizovaná jako uspěchaná a chaotická, se vyznačuje neustálými změnami. Celý svět dnes někam spěchá a člověk ani nechápe, co se děje. Cítíme, že si ve svém životě musíme udělat jasno a nastolit pořádek. K tomu potřebujeme čas, v němž se můžeme „nadechnout“. Když mluvíme s lidmi, velmi často slyšíme: „Jsem unaven, už nemohu dál.“ Prázdniny, dovolené a víkendy jako by nedokázaly splnit, co od nich očekáváme. Potřebujeme totiž odpočinek, založený na oživujícím ztišení. Postní doba je pro křesťany obdobím, kdy je třeba pracovat na opravdové proměně a obnově, abychom se mohli znovu naplno nadechnout, urovnat všechny své zmatky, obnovit vztahy, znovu navázat dialog s lidmi, se kterými nemluvíme, opravdu si odpočinout. Tohle ale nedokážeme zvládnout jenom svou lidskou vůlí a rozumem. Musíme v sobě najít ochotu poslouchat Boží hlas, dovolit Bohu, aby nás proměnil, musíme opustit své cesty a vydat se na cesty Boží. A právě to můžeme prožít v době postní, která je dobou, kdy chceme obnovit svůj život s Bohem. o. Jano

2

Jít cestou, kterou nechceš Nevěřím v Boha některých teologů Po celý život jsem zakoušel Ježíšovu přítomnost, zvláště ale v kritických okamžicích. Dokáže tě dovést až na pokraj zoufalství, aby tě přiměl jít správnou cestou, kudy ale momentálně jít nechceš. Bůh má ale spousty pomocníků, říkám jim „andělé“, andělé s lidskou tváří, kteří se objevují ve tvé blízkosti v nejkritičtějších chvílích jen proto, aby ti dali zakusit jeho lásku a péči. Nevěřím v Boha některých teologů, kteří o něm mluví abstraktně a často nesrozumitelně. Já věřím v Boha, který je mi neustále nablízku, přítomen se svou nezměrnou láskou. Prožíval jsem na cestě životem stále jeho přítomnost a přispění. Cítil jsem se vždy zcela v rukou Božích. Bůh je pevnou půdou pod mýma nohama. Na vlastní kůži jsem zakusil, že obrací k dobrému všechno v životě těch, kteří ho milují.

Převzato z knihy „Setkání s Philem Bosmansem“.

+++++++++++++++++++++++++++ Rozlišuj: vyzpovídat se a vyznat se. Při vyzpovídání se zbavíš ošklivých pocitů. Při vyznání hříchů se zbavuješ nesprávných postojů. Uklidnit svědomí je něco jiného než umlčet svědomí.

Člověk dává přednost čistotě nikoli tím, že se neumaže, nýbrž tím, že se umývá. Křesťan dává přednost čistotě srdce nikoli tím, že nehřeší,nýbrž tím, že koná pokání. J. Doubrava, Mozaika naslouchání

3

Pouť do Francie a Belgie (dokončení) Čtvrteční budíček i snídaně proběhly tentokrát v pořádku, neboť obsluha „nezaspala“. Po snídani jsme snesli svá zavazadla do autobusu a kolem půl osmé se rozloučili s penzionem u de Gaullova letiště, opustili Paříž a vydali se směrem do Burgundska. Prvním městečkem, kde jsme zastavili, bylo Lisieux. Asi už vás napadlo, kdo ho nejvíc proslavil. Ano, bylo to mladé děvče jménem Terezie Martinová. Toto děvče se narodilo r. 1873 a zemřelo v pouhých 24 letech. Terezie měla pět sester a všechny se staly řeholnicemi. Sama vstoupila do kláštera v Lisieux v r. 1888. Byla známá svou veselostí a je také známá jako Terezie od Dítěte Ježíše. Je také známá jako „autorka“ tzv. „cesty malých duší“, která spočívá v každodenním ochotném plnění Boží vůle i v těch nejobyčejnějších věcech. Po příjezdu do Lisieux kolem půl dvanácté jsme se odebrali do krypty (podzemní kaple), kde otec Pavel odsloužil mši svatou. Po jejím skončení jsme si prohlédli dochované památky na Terezii a zanedlouho se vrátili do autobusu. Během přejezdu do dalšího městečka -- Rouen -- jsme se stihli posilnit (poobědat). Rouen je kromě jiného proslavené tím, že zde byla upálena velká francouzská hrdinka Jana z Arku. Příběh Panny Orleánské, jak se také nazývala, asi znáte. Jana žila v letech 1412—1431. Už od raného dětství byla velmi zbožná. Často slyšela hlasy, které vnímala jako hlas Boží, které ji nabádaly, aby se Francouzi sjednotili a společně vyhnali Angličany ze země. Jako mladá (ještě jí nebylo ani dvacet let) našla francouzského prince Karla, který se skrýval, a přiměla ho, aby se nechal korunovat králem. Poté se sama postavila do čela francouzské armády a dosáhla podivuhodných vojenských vítězství nad Angličany, kteří v té době okupovali velkou část Francie. Nakonec byla zrazena a zajata u města Compiegne, vyslýchána církevním tribunálem a nakonec upálena jako čarodějnice. Nicméně o půl století později byla rehabilitována a svatořečena. Po příjezdu do Rouen kolem třetí hodiny odpoledne jsme si prošli centrum města, prohlédli si další gotickou baziliku Notre Dame (opravenou po bombardování za 2. světové války), navštívili další chrám sv. Jany z Arku, tentokrát postavený v moderním stylu (třebaže jsem si uvnitř připadal jako Jonáš v břiše velryby). Renesanční vitrážová okna s mnoha biblickými motivy byla (včas) přenesena z chrámu sv. Vincence, než vzal tento za své během druhé světové války při bombardování. V Rouen byly k vidění i zachovalé hrázděné domy. Následný rozchod jsme využili k návštěvě místní tržnice, kde bylo k dostání mnoho druhů čerstvé zeleniny, ovoce, ryb a jiných mořských živočichů (dokonce i tři velcí živí krabi v akváriu) a také spousta francouzských sýrů (tvrdých i zrajících). Spolu se spolubydlícími jsme si každý aspoň jednu krabičku sýra koupili (vzhledově připomínal typický hermelín). Když jsme se zase sešli v autobuse, zamířili jsme k našemu penzionu kousek od Rouen, kde nás čekala poslední noc v posteli. Průvodce nám doporučil blízký supermarket Lídl, kde byly ceny potravin přijatelné i pro naše kapsy. Drtivá většina z nás tam zamířila, doplnila si zásoby pečiva či chleba a většinou si také koupila i něco na památku pro své blízké – ať už láhev francouzského vína (třebaže žádná extra kvalita za několik eur), skleničku poměrně ostré francouzské hořčice nebo něčeho podobného. Já jsem koupil vína dvě, přičemž jedno jsme ještě ten večer vypili na ubytovně. Po vycházce jsme se vrátili do penzionu, kde jsme si udělali pohodu, narazili láhev červeného vína a já si k němu dal sýr zakoupený na tržnici v Rouen – pěkná francouzská večeře, nebo spíš předkrm

4

(podle Francouzů). Poslední noc v pohodlné posteli, před pátečním celonočním přejezdem, jsme si pěkně vychutnali. V pátek ráno jsem na snídani ani nešel, neboť jsem ještě dojídal druhou polovinu sýra – měl celkem čtvrt kila, takže mi vyšel na dvakrát. Krátce před osmou hodinou jsme se i se zavazadly sešli v autobuse a vyrazili do sousední Belgie do městečka Baneaux – zvaného také belgické Lurdy. Z větší části proto, že zde podobně jako v Lurdech prýští pramen zázračné vody. Cestou jsme se seznámili s historií zjevení. Mariánská zjevení zde probíhala v roce 1933, přičemž Matka Boží se zde představila jako Matka chudých. Náš autobus sem dorazil kolem druhé hodiny odpoledne. Areál zjevení v Baneaux je velmi klidné místo, umístěné poněkud stranou v zalesněné oblasti. Je tu ticho a příroda i klid na vás dýchá ze všech stran. Kromě samotné kapličky, postavené na místě zjevení, kde otec Pavel sloužil naši poslední společnou mši svatou, tu najdete i křížovou cestu, adorační kapli a také spoustu soch svatých, které věnovaly určité země nebo společenstva. Hodinku volna na tomto klidném místě jsme strávili různě, ať už meditační procházkou, nabráním vody ze zázračného pramene, či modlitbou v kapli. Na závěr – ještě před odjezdem – jsme zde společně zazpívali Te Deum jako poděkování za zdar naší pouti. Poté, kolem půl páté, co jsme nasedli do autobusu, se rozpršelo a my se vydali na dlouhou cestu do českých i moravských končin. Během cesty jsme stihli shlédnout dvoudílný film o otci Piovi a o zjevení ve Fatimě. Zpáteční cesta přes Německo probíhala bez obtíží. V sobotu kolem druhé hodiny ranní jsme už byli v Plzni. Poté následovaly zastávky a vykládka poutníků v Praze a Hradci Králové. Kolem šesté hodiny jsme přijeli do Koclířova, kde jsem vystupoval nejen já, ale i poutníci ze severní Moravy a svitavského regionu. Zbytek poutníků pokračoval dál do Brna. Pak už jsme se každý rozjeli k rodnému domovu a v mém případě jsem přijel z jedné poutě do druhé, neboť v Dobrouči se v neděli slavila pouť Božího těla. Tato pouť, stejně jako předešlé, které jsem s koclířovskou Fatimou absolvoval, se nám opět vydařila. Počasí nám celou dobu přálo, žádný karambol s autobusem jsme nezažili stejně jako ani žádné vážné zdravotní potíže někoho z účastníků. Sestavu poutníků tvořily spíše starší ročníky (z mého pohledu), věkový průměr kolem 50 let a výš, ale všichni jsme se chovali jako taková velká rodina. Byl jsem rád, že jsem se mohl podívat i na ta méně známá francouzská poutní místa – působiště arského faráře i čtyř slavných řeholnic (M. M. Alacoque, K. Labouré, B. Soubirrous a Terezie z Lisieux). Jejich životní příklad i poselství jsou dodnes velmi aktuální – jak poselství obou srdcí, Ježíšova i Mariina, tak i důležitost svaté zpovědi. Pavel Dušek Foto: Záběr oltáře v kryptě v Lisieux. Uprostřed na podstavci je vidět sochu karmelitky Terezie od Dítěte Ježíše.

5

POŘAD BOHOSLUŽEB V DOLNÍ DOBROUČI A OKOLÍ ve dnech od 10. února 2008 do 17. února 2008

NEDĚLE 10. února

7.30 Ostrov 9.00 Dolní Dobrouč Za farnost 1. neděle postní

dětská+rytmika

10.30 Hnátnice 17.30 Dolní Dobrouč Křížová cesta

PONDĚLÍ 11. února ÚTERÝ 12. února STŘEDA 13. února ČTVRTEK 14. února PÁTEK 15. února

17.30 Dolní Dobrouč Křížová cesta + sv. přijímání 17.30 Dolní Dobrouč Mariánská družina

17.30 Dolní Dobrouč Křížová cesta + sv. přijímání 17.00 Ostrov

SOBOTA 16. února

18.30 Dolní Dobrouč Za živé a zemřelé členy rodiny 7.30 Horní Dobrouč 9.00 Dolní Dobrouč Za farnost

NEDĚLE 17. února

2. neděle postní

10.30 Hnátnice Sbírka na střechu 17.30 Dolní Dobrouč Křížová cesta

Myšlenka na týden: Nemít ohledy, které spoutávají: „Co tomu řeknou lidé?“ Mít však ohledy, které zavazují: „Co tomu říká Bůh?“ J. Doubrava, Mozaika naslouchání

6

POŘAD BOHOSLUŽEB V DOLNÍ DOBROUČI A OKOLÍ ve dnech od 17. února 2008 do 24. února 2008 7.30 Horní Dobrouč 9.00 Dolní Dobrouč Za farnost NEDĚLE 17. února

2. neděle postní

Sbírka na střechu 10.30 Hnátnice 17.30 Dolní Dobrouč Křížová cesta

PONDĚLÍ 18. února 17.30

ÚTERÝ 19. února

Dolní Dobrouč

STŘEDA 20. února

18.00

Za Josefa a Boženu Houfovy

07.00 Dolní Dobrouč

Za Františku Hanzlíčkovou, manžela a věrné zemřelé

18.00 Dolní Dobrouč Biblická hodina

ČTVRTEK 21. února

PÁTEK 22. února

Svátost smíření

Stolec sv. Petra

7.00 Dolní Dobrouč

Za Josefa Špinlera, manželku a celý rod

17.00 Ostrov 17.30

Svátost smíření Mše svatá

17.00

Svátost smíření

17.30 Dolní Dobrouč Křížová cesta Za Josefa a Ludmilu Horákovy a dceru Zdeňku

18.00 SOBOTA 23. února

17.00 Hnátnice sv. Polykarpa 18.30 Dolní Dobrouč Za vnoučata a pomoc v nemoci

NEDĚLE 24. února 3. neděle postní Svatopetrský haléř

7.30 99.00 éé9.0 0 10.30

Ostrov Dolní Dobrouč Za farnost dětská+rytmika

Lanšperk

17.30 Dolní Dobrouč Křížová cesta Vydává: Římskokatolická farnost Dolní Dobrouč, Dolní Dobrouč 1, 561 02, tel. 465 543 420, 605 543 654 Vychází každou neděli. Uzávěrka vždy předcházející sobotu. Pouze pro potřebu farnosti! Kontaktní osoby: P. Ján Kubis ([email protected]), Mgr. Iva Špinlerová ([email protected]), Mgr. Pavel Dušek ([email protected]) http://sweb.cz/farnostdobrouc, email: [email protected]