2008 ÚNOR. mi. 6,38). Proč by to říkal? Spolehl jsem se tedy

2/2008 Blı´zˇ´ı se masopust, Popelecˇnı´ strˇeda, rychle to ubeˇhne do velikonoc. Uprostrˇed vsˇech mozˇnyćh uda´lostı´ a kra´snyćh liturgickyćh zvyklostı´ (naprˇ. popelec) jakoby ustupuje do pozadı´ datum 11. uńora. Prˇipada´ na pondeˇlı´. Myslı´m si, zˇe vsˇichni cˇtena´rˇi Zpravodaje veˇdı´, co to je za datum a mozˇna´ i neˇkdo uzˇ vı´, zˇe letos je zvla´sˇt’vy´znamne´. Vzpomeneme 150. vy´rocˇ´ı zjevenı´ Panny Marie ve francouzskyćh Lurdech. Letos tedy „Den nemocnyćh“, ktery´ tradicˇneˇ na vy´rocˇ´ı lurdske´ho zjevenı´ slavı´me, by meˇl mı´t slavnostnı´ rozmeˇr. Jakkoli se jedna´ o zjevenı´ mariańske´, smysl one´ uda´losti v roce 1858 je christologicky´. Ra´d bych to prˇipomenul i ve vztahu k veˇteˇ z Pı´sma, kterou na´m pan biskup pro rok 2008 vybral z „Velekneˇzˇske´ modlitby“ Jezˇ´ısˇovy: „Posveˇt’je pravdou; tvoje slovo je pravda.“ (Jan 17,17) Tuto veˇtu je mozˇno cˇ´ıst neˇkolikery´m zpu˚sobem. Jeden z nich pro nasˇi u´vahu vyberme. Jezˇ´ısˇ sa´m o sobeˇ rˇ´ıka´: „Ja´ jsem ta cesta, pravda a zˇivot.“ (Jan 14,6) On je „Slovo, ktere´ se stalo teˇlem“ (Jan 1,14). Sa´m ma´m nejpu˚sobiveˇjsˇ´ı a pro mne samotne´ho nejprˇesveˇdcˇiveˇjsˇ´ı zkusˇenosti s Bohem ty, kteryćh se mohu dotknout. Vzpomıńa´m si, jak jednou, asi prˇed trˇiceti le´ty, jsem meˇl k dispozici jenom pomeˇrneˇ malou cˇa´stku, kterou jsem potrˇeboval v nejblizˇsˇ´ı

´ NOR U dobeˇ da´t za benzıń. Vyskytla se vsˇak neˇjaka´ du˚lezˇita´ potrˇeba, na kterou bylo dobre´ hned da´t neˇjake´ penı´ze. Va´hal jsem. Nechteˇlo se mi. Ale potom jsem si rˇekl: Jezˇ´ısˇ rˇ´ıka´ — dejte a bude va´m dańo, mı´ra vrchovata´, natrˇesena´ a natlacˇena´ bude va´m dańa do klıńa (srv. Lk 6,38). Procˇ by to rˇ´ıkal? Spolehl jsem se tedy na tento prˇ´ıslib Jezˇ´ısˇu˚v a potrˇebnou cˇa´stku jsem daroval. Tak, zˇe mi nezu˚stalo skoro nic. Asi dva dny pote´ mi telefonovala panı´ z posˇty, zˇe se ma´m na posˇteˇ zastavit, protozˇe tam ma´m za´silku. Kdyzˇ jsem to ucˇinil, nevycha´zel jsem z u´divu: Moji ma´lo zna´mı´ lide´, od kteryćh bych to nikdy necˇekal, poslali penı´ze. A bylo jich neˇkolikana´sobneˇ vıć, nezˇ kolik jsem dal na ten dobry´ ućˇel. Poznamenańo na u´strˇizˇku, zˇe je to pro mou osobnı´ potrˇebu. Byl jsem z toho tak trochu v sˇoku. V dobeˇ, kdy se to stalo, jesˇteˇ nebyla zˇa´dna´ da´lnice, jezdı´vali jsme s maminkou do Brna po krajskyćh silnicıćh. A to byla cesta prˇes meˇstecˇka a vesnice. Take´ okolo fary, kde pu˚sobil mu˚j prˇ´ıtel ze semina´rˇe. Stavovali jsme se u neˇho chvı´li si na cesteˇ „odpocˇinout“. Prˇi kafıćˇku jsem mu ten prˇ´ıbeˇh vypra´veˇl. Rˇ´ıkal mi potom (a to jsem si opakoval od te´ doby mnohokra´t): „Vı´sˇ, co je na tom nejdivneˇjsˇ´ı? Zˇe se tomu divı´me. Vzˇdyt’ to rˇekl Jezˇ´ısˇ. TO JE PRAVDA.“ 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

A ted’ zpeˇt k zacˇa´tku. S veliky´m zaujetı´m jsem si prˇecˇetl v 1. cˇ´ısle Katolicke´ho ty´denı´ku rozhovor s panı´ Delı´ziou Cirolli (KT1, str. 12), ktera´ se za´zracˇneˇ uzdravila z jednoho z nejzhoubneˇjsˇ´ıch na´doru˚ (osteosarkomu) v koleneˇ. Neuzdravila se prˇ´ımo prˇi pobytu v Lurdech, ale pote´ prˇikla´dańı´m obkladu˚ z lurdske´ vody. Bylo jı´ tehdy 11 roku˚. Jedna z teˇch ma´la (je jich okolo stovky), ktere´ cı´rkev oficielneˇ uznala jako prˇirozeneˇ nevysveˇtlitelna´ — cˇili za´zracˇna´ — uzdravenı´. Cela´

ÚNOR 2008

uda´lost se prˇihodila na prˇelomu roku 1976– 77. Hlavneˇ jejı´ maminka se u´peˇnliveˇ modlila a prosila s du˚veˇrou za uzdravenı´ sve´ dcerky. Divne´, zˇe? Ale Jezˇ´ısˇ prˇece rˇekl: „Proste, a bude va´m dańo; hledejte, a naleznete; tlucˇte, a bude va´m otevrˇeno.“ (Mt 7,7) — Jeho slovo je ska´la, ktera´ neuhne, protozˇe je to slovo zˇive´ho Boha. Upevnˇujme letos o tom sve´ prˇesveˇdcˇenı´! Sva´ slova na´m Spasitel nechal jako smeˇrnici zˇivota. P. Ludolf Josef Kazda O.Praem

Eucharistie i materˇska´ prˇ´ımluva Panny Marie jsou posilou pro trpıćı´ Tiskove´ strˇedisko Aposˇtolske´ho stolce zverˇejnilo v sobotu 19. ledna poselstvı´ papezˇe Benedikta XVI. k oslaveˇ XVI. Sveˇtove´ho dne nemocnyćh, ktery´ kazˇdorocˇneˇ prˇipada´ na pama´tku Panny Marie Lurdske´ 11. uńora. Ve sve´m poselstvı´ s na´zvem „Eucharistie, Lurdy a pastoracˇnı´ pećˇe o nemocne´“ papezˇ hovorˇ´ı o vztahu mezi eucharisticky´m tajemstvı´m, Pannou Mariı´ a lidsky´m utrpenı´m. Zminˇuje dveˇ uda´losti, ktere´ cı´rkev letos oslavı´: 150. vy´rocˇ´ı zjevenı´ Panny Marie v Lurdech, na jejı´zˇ pama´tku 11. 2. sveˇtovy´ den prˇipada´, a cˇervnovy´ Mezina´rodnı´ eucharisticky´ kongres v Que´becu. Obeˇ uda´losti jsou podle papezˇe prˇ´ılezˇitostı´ k zamysˇlenı´ nad u´zky´m vztahem mezi „tajemstvı´m Eucharistie, Mariinou u´lohou v dı´le spa´sy a skutecˇnostı´ lidske´ bolesti a utrpenı´.“ 2

Benedikt XVI. v poselstvı´ ukazuje Pannu Marii jako „Matku Bolestnou“, ktera´ stojı´ pod krˇ´ızˇem sve´ho Syna a trpı´ spolu s nı´m. „Maria trpı´ s teˇmi, kdo jsou sklıćˇeni, s nimi i doufa´ a je uteˇsˇuje a materˇsky podporuje,“ pı´sˇe Svaty´ otec. Pote´ Benedikt XVI. obracı´ pozornost k eucharisticke´mu kongresu v Que´becu. Jezˇ´ısˇ Kristus podle papezˇe „shromazˇd’uje veˇrˇ´ıcı´ kolem eucharisticke´ho stolu a ve svyćh ucˇednıćıćh probouzı´ la´skyplnou pećˇi o trpıćı´ a nemocne´, ve kteryćh krˇest’anske´ spolecˇenstvı´ vidı´ tva´rˇ Pańeˇ. Je proto jasne´, zˇe pećˇe o nemocne´ musı´ cˇerpat potrˇebnou duchovnı´ sı´lu zvla´sˇteˇ z Eucharistie,“ rˇ´ıka´ papezˇ. Papezˇ take´ zve vsˇechna farnı´ i diece´znı´ spolecˇenstvı´, aby se zućˇastnila oslav Sveˇtove´ho dne nemocnyćh „s veˇdomı´m sˇt’astne´ na´hody soubeˇhu 150. vy´rocˇ´ı zjevenı´ Panny Marie v Lurdech a Mezina´rodnı´ho eucharisticke´ho kongresu,“ a


ÚNOR 2008

vyjadrˇuje nadeˇji, zˇe se stane prˇ´ılezˇitostı´ k pod- u´teˇchou,“ rˇ´ıka´ Benedikt XVI. V za´veˇru listu trzˇenı´ vy´znamu msˇe svate´. „Poda´vańı´ Eucha- pak udeˇluje vsˇem sve´ aposˇtolske´ pozˇehnańı´. ristie nemocny´m . . . je pro trpıćı´ skutecˇnou podle TS CˇBK

Dobra´ zpra´va, zˇa´dna´ zpra´va Azˇ se koncem prosince bude sestavovat kalenda´rium uda´lostı´ letosˇnı´ho roku, bude tam u 19. ledna veˇta: „V Plzni byl zmarˇen pokus neonacistu˚ pochodovat prˇed Velkou synagogou v dobeˇ vy´rocˇ´ı transportu˚ zdejsˇ´ıch Zˇidu˚ z roku 1942.“ Pokud ta informace neˇkoho zaujme a projde si reakce me´diı´, rozroste se mu zmıńeˇna´ veˇta v housˇt’te´mat, ktere´ ted’ jesˇteˇ ma´me v dobre´ pameˇti. Soudeˇ podle hlavnıćh denı´ku˚ a trˇ´ı u´strˇednıćh televiznıćh stanic vsˇak mozˇno rovnou konstatovat, zˇe jeden podstatny´ na´meˇt prˇisˇel zkra´tka. Noviny, internetove´ zpravodajstvı´ i televize prˇedevsˇ´ım zaujalo, zˇe plzenˇsky´ prima´tor Pavel Ro¨dl pochod zaka´zal. Jeho odpoveˇdne´ — a jak veˇrˇ´ım i za´konne´ — rozhodnutı´ bylo prˇeva´zˇneˇ vystaveno kritice. „Boj s neonacisty je nad za´kon,“ vynesl naprˇ´ıklad rozsudek jeden celosta´tnı´ denı´k. Rˇ´ıka´m si, jaka´ sˇkoda, zˇe stejnou pozornost neveˇnoval postupu u´rˇednı´ka, ktery´ akci neonacistu˚ hned po ohla´sˇenı´ nezaka´zal. Cozˇ se snad v za´koneˇ nepı´sˇe, zˇe se tak ma´ sta´t, jestlizˇe by ozna´meny´ ućˇel shroma´zˇdeˇnı´ smeˇrˇoval k rozneˇcovańı´ nena´visti a nesna´sˇenlivosti kvu˚li na´rodnosti, pu˚vodu, rase a na´bozˇenske´mu vyznańı´? Jak toto prˇ´ıslusˇny´ u´rˇednı´k oveˇrˇil? Snad jesˇteˇ vıće vsˇak me´dia propı´rala jine´ te´ma: Prˇ´ıpravu Plzneˇ na boj. Dozveˇdeˇli jsme se , kolik na neˇj bude vycˇleneˇno policistu˚, transporte´ru˚, vodnıćh deˇl a vrtulnı´ku˚. Plzenˇane´ meˇli v ohrozˇene´ oblasti prˇeparkovat auta, zavrˇ´ıt obchody a nejle´pe je i zabednit. Byli jsme varovańi prˇed bitkami neonacistu˚ s prˇ´ıvrzˇenci extre´mnı´ levice, odrazovańi od cesty kolem plzenˇske´ Velke´ synagogy.

O aktiviteˇ odpu˚rcu˚ neonacismu spojenyćh v sˇiroke´ koalici zˇidovskyćh, obcˇanskyćh, krˇest’anskyćh a mla´dezˇnickyćh organizacı´ se zato takrˇka nemluvilo. Copak by televiznı´ho diva´ka mohla zajı´mat solidarita lidı´, ktere´ nespojuje ani strana, ani ideologie? Odpor proti hanobenı´ obeˇtı´ nacismu, ochota verˇejneˇ vystoupit v neforma´lnı´m spolecˇenstvı´ proti propagaci nena´visti — to prˇeci nevyvola´ me´dii tolik hyćˇkane´ napeˇtı´ a obavy. A pak prˇisˇla sobota 19. ledna. V Praze se sesˇly dveˇ stovky neonacistu˚, v Plzni dvacet. Pa´r z nich samozrˇejmeˇ dostalo slovo v hlavnıćh televiznıćh zpravodajstvıćh, ale shroma´zˇdeˇnı´ neˇkolika tisıć lidı´ v Plzni nesta´lo televizı´m za jedinou veˇtu prˇ´ıme´ho ućˇastnı´ka. S ohledem na nepsany´ media´lnı´ za´kon „dobra´ zpra´va zˇa´dna´ zpra´va“ meˇ to neprˇekvapuje. Stejne´ to bylo jizˇ 10. listopadu v Praze. Shroma´zˇdeˇnı´ neˇkolika tisıć obcˇanu˚ proti neonacistu˚m ustoupila do pozadı´ prˇed opakujıćı´mi se za´beˇry poulicˇnıćh bitek. V Plzni se vsˇak nikdo nepral. Neonaciste´ zde prˇipravovali provokaci, mı´sto nich prˇisˇli slusˇnı´ lide´. Atmosfe´ra, ktera´ prova´zela jejich setkańı´, byla na´dherna´, a bylo to i setkańı´ historicke´ho vy´znamu: Jesˇteˇ nikdy se u na´s tak vy´razneˇ neproka´zala krˇest’ansko– zˇidovska´ vza´jemnost jako ućˇastı´ biskupa Frantisˇka Radkovske´ho na sˇabatove´ bohosluzˇbeˇ v synagoze a zˇidovsky´m vyznańı´m vı´ry proneseny´m v plzenˇske´ katedra´le. Jenzˇe, vsˇechno marno. Dobra´ zpra´va, zˇa´dna´ zpra´va. To kdyby si neˇkdo z ućˇastnı´ku˚ shroma´zˇdeˇnı´ vymknul kotnı´k, to by byl zpravodajsky´ trha´k! Leo Pavla´t rˇeditel Zˇidovske´ho muzea v Praze prˇevzato z Ra´dia Cˇesko, Rannı´ zamysˇlenı´ 23. ledna 3


ÚNOR 2008

Charitnı´ Domov sv. Frantisˇka pro lidi v nouzi v Plzni Prˇi prˇ´ıchodu do Domova sv. Frantisˇka, zna´me´ho v Plzni vsˇeobecneˇ jako azylovy´ du˚m pro bezdomovce, procha´zı´m v chodbeˇ u vra´tnice hloucˇkem muzˇu˚, kterˇ´ı vypadajı´ — no, rˇekneˇme trochu drsneˇ. Cˇloveˇk by tu taky teˇzˇko ocˇeka´val pańy ve fraku. Najednou ale jejich hovor umlkne a vsˇichni uprˇou pohled k okeńku vra´tnice. Zameˇstnanec domova pra´veˇ prˇina´sˇ´ı balıćˇky se sladkostmi a ruce cˇekajıćıćh se po nich netrpeˇliveˇ natahujı´. A v jejich ocˇ´ıch se na´hle zableskne neˇco, co prˇipomıńa´ nedocˇkavy´ pohled dı´teˇte pod vańocˇnı´m stromecˇkem. Ale jenom na okamzˇik. Vezmou si svu˚j balıćˇek a uzˇ jsou to zase ti chlapi. Drsnı´ nebo svou drsnostı´ maskujıćı´ bezradnost, slabost cˇi zoufalstvı´, trˇeba take´ zlobu. Kdo vı´? „Ty sladkosti, to je sponzorsky´ dar, beˇzˇneˇ tu jı´dlo nasˇim klientu˚m neposkytujeme, to si musı´ obstarat sami,“ vysveˇtluje vedoucı´ Domova sv. Frantisˇka Dzˇemal Ge¨rbani s tı´m, zˇe pokud prˇijde neˇkdo opravdu vyhladoveˇly´, dostane pole´vku. Ale jinak je domov pro lidi v nouzi, ktery´ v Plzni funguje od roku 1994, prˇedevsˇ´ım zarˇ´ızenı´m, jezˇ poskytuje strˇechu nad hlavou teˇm, kdo ji nemajı´ kam slozˇit. V objektu ve Wenzigoveˇ ulici sı´dlı´ domov, jehozˇ provozovatelem je Meˇstska´ charita Plzenˇ, od roku 2000 a od te´ doby se jeho sluzˇby dost rozsˇ´ırˇ´ıly. V soucˇasne´ dobeˇ slouzˇ´ı s dvaceti lu˚zˇky jako Azylovy´ du˚m pro muzˇe na celodennı´ ubytovańı´, osmadvacet lu˚zˇek je v muzˇske´ nocleha´rneˇ, sˇest lu˚zˇek v nocleha´rneˇ pro zˇeny a kromeˇ toho je zde k dispozici Nı´zkoprahove´ dennı´ centrum. „Nocleha´rna je u na´s skutecˇneˇ jen na prˇespańı´. Noclezˇnıći mohou prˇijı´t mezi 18. a 19. hodinou, rańo je budıćˇek v 630, v 8 hodin musı´ prostory opustit,“ rˇ´ıka´ Dzˇemal Ge¨rbani. Poplatek je 25 korun za noc, sedmkra´t v meˇsıći zde majı´ klienti mozˇnost prˇespat zdarma, 4

pokud se rańo budou podı´let na u´klidu spolecˇnyćh prostor. Ubytovańı´ v muzˇskyćh nocleha´rnaćh je navıć z motivacˇnıćh du˚vodu˚ rozdeˇleno dvoustupnˇoveˇ. „Prvnı´ stupenˇ prˇedstavuje 16 lu˚zˇek v sutereńnı´ mı´stnosti, tam veˇtsˇinou prˇespa´vajı´ ti, kdo u na´s zacˇ´ınajı´. Druhy´ stupenˇ je potom v prˇ´ıstavku ve dvou sˇestilu˚zˇkovyćh pokojıćh, kam prˇicha´zejı´ obyvatele´ prvnı´ho stupneˇ, pokud jsou ochotni spolupracovat, cozˇ znamena´ aktivnı´ hledańı´ praće, pokud nejde o du˚chodce, a spolupraći s nasˇ´ım socia´lnı´m pracovnı´kem na rˇesˇenı´ takovyćh proble´mu˚, jako jsou dluhy, za´vislosti a podobneˇ,“ objasnˇuje vedoucı´ domova.

Dalsˇ´ı sluzˇba Domova sv. Frantisˇka je Nı´zkoprahove´ dennı´ centrum. To slouzˇ´ı vsˇem, kdo se potrˇebujı´ neˇkam uchy´lit prˇes den. Je tu k dispozici televize, knı´zˇky, cˇasopisy, zdarma ka´va a cˇaj, mozˇnost nechat si vyprat sˇatstvo. Sta´le jsou tu dva socia´lnı´ pracovnıći, s nimizˇ lze spolupracovat na rˇesˇenı´ individua´lnıćh proble´mu˚. Pro ty, kdo sem chteˇjı´ chodit trvale, je to podmıńka. Azylovy´ du˚m prˇedstavuje neˇkolik pokoju˚, spolecˇne´ socia´lnı´ zarˇ´ızenı´, kuchynˇku, kde si lze prˇipravit jı´dlo, a kurˇa´rnu. Tady lze poby´vat trvale za meˇsıćˇnı´ poplatek dva tisıće korun,


ovsˇem maxima´lneˇ jeden rok. I toto ubytovańı´ sesta´va´ ze dvou stupnˇu˚. Pokoje prvnı´ho stupneˇ jsou trˇ´ılu˚zˇkove´ a oby´vajı´ je veˇtsˇinou invalidnı´ nebo starobnı´ du˚chodci, kterˇ´ı cˇekajı´ na umı´steˇnı´ v jine´m zarˇ´ızenı´, naprˇ. v domeˇ s pecˇovatelskou sluzˇbou apod., nebo ti klienti, kterˇ´ı projevujı´ aktivnı´ snahu zı´skat zameˇstnańı´, ale z objektivnıćh du˚vodu˚ se jim to zatı´m nepodarˇilo. Ve druhe´m stupni jsou pokoje dvoulu˚zˇkove´ a jejich obyvatele´ majı´ trvale´ zameˇstnańı´. „Nasˇi klienti, pote´ co jim pomu˚zˇeme vyrˇesˇit jejich akutnı´ sˇpatnou situaci, majı´ neˇkolik mozˇnostı´, kam se od na´s dostat,“ vypocˇ´ıta´va´ Dzˇemal Ge¨rbani. „V horsˇ´ım prˇ´ıpadeˇ bud’ selzˇou a skoncˇ´ı opeˇt na ulici, nebo stagnujı´ na prvnı´m stupni nocleha´rny. Jindy trˇeba zacˇnou pobı´rat du˚chod, ktery´ jim pomu˚zˇeme vyrˇ´ıdit, a mohou prˇejı´t do zarˇ´ızenı´ pro seniory, prˇ´ıpadneˇ do noveˇ v Cˇeske´ republice budovanyćh domovu˚ se zvla´sˇtnı´m rezˇimem, kam jsou umist’ovańi lide´ s ru˚zny´mi psychicky´mi cˇi menta´lnı´mi poruchami. Nejlepsˇ´ı mozˇnostı´ samozrˇejmeˇ je, kdyzˇ na´sˇ klient zı´ska´ trvale´ zameˇstnańı´, z platu si mu˚zˇe porˇ´ıdit ubytovańı´ a zacˇlenı´ se do beˇzˇne´ho zˇivota. Prvnı´m pomocny´m krokem mu˚zˇe by´t trˇeba socia´lnı´ ubytovna v Plache´ho ulici nebo Domov sv. Vincence v Plzni — Koteroveˇ.“ Zajı´ma´ meˇ, kolik takovyćh prˇ´ıpadu˚, kdy se cˇloveˇk za pomoci Domova sv. Frantisˇka a jeho zameˇstnancu˚ odrazı´ ode dna a zacˇne zase zˇ´ıt v mezıćh spolecˇenskaćh norem, tu asi tak rocˇneˇ majı´. Dzˇemal Ge¨rbani se zamyslı´ a pak rˇ´ıka´: „To se da´ teˇzˇko neˇjak prˇesneˇ vycˇ´ıslit. V lonˇske´m roce nasˇ´ım domovem prosˇlo zhruba 450 klientu˚, asi tak polovina z nich ale prˇisˇla jen jednora´zoveˇ, nemeˇli za´jem nasˇe sluzˇby da´l vyuzˇ´ıvat. Z teˇch sta´lejsˇ´ıch jich tak 20 azˇ 30 procent zacˇalo le´pe spolupracovat. U´speˇsˇneˇ na´s rocˇneˇ opustı´ tak 10 lidı´, ale neˇkterˇ´ı se sem zase vra´tı´, trˇeba i po letech. Meˇli jsme tu prˇ´ıpad muzˇe, ktery´ sem prˇed peˇti lety

ÚNOR 2008

prˇisˇel jako za´visly´ na drogaćh, alkoholu a hracıćh automatech, meˇl dluhy. S nasˇ´ı pomocı´ zacˇal sve´ proble´my rˇesˇit, docha´zel na lećˇbu za´vislostı´ na specializovane´ pracovisˇteˇ. Posle´ze zı´skal praći a sluzˇebnı´ byt, dokonce mu na´sledneˇ sveˇrˇil soud do pećˇe tehdy cˇtyrˇlete´ho syna. Tak zˇil sporˇa´daneˇ neˇkolik let. Pak zrusˇili jeho pracovnı´ mı´sto, prˇisˇel i o byt a rˇesˇenı´ zacˇal opeˇt hledat v drogaćh. Syna si vzali prarodicˇe a on zase skoncˇil u na´s. Ted’ opeˇt docha´zı´ na lećˇbu za´vislostı´ a uzˇ se mu podarˇilo zı´skat praći.“ Dzˇemal Ge¨rbani pu˚sobı´ v Domoveˇ sv. Frantisˇka sedm let, vedenı´ prˇevzal prˇed dveˇma lety. Persona´l domova da´le tvorˇ´ı tzv. anima´torˇi, kterˇ´ı se strˇ´ıdajı´ na dennıćh a nocˇnıćh smeˇnaćh, takzˇe neˇkdo z nich je zde sta´le prˇ´ıtomen. Da´le tu pu˚sobı´ socia´lnı´ pracovnıći, hopoda´rˇka a na cˇtvrtinovy´ u´vazek je k dispozici psychiatr. „Kromeˇ materia´lnıćh a socia´lnıćh sluzˇeb nabı´zı´me take´ sluzˇbu duchovnı´. Jednou v ty´dnu sem docha´zı´ bratr Sˇimon od dominikańu˚ k rozhovoru˚m s klienty, neˇkterˇ´ı te´to mozˇnosti pravidelneˇ vyuzˇ´ıvajı´,“ konstatuje Dzˇemal s tı´m, zˇe v blı´zke´ dobeˇ by ra´di rozsˇ´ırˇili ubytovnu pro zˇeny o trˇi lu˚zˇka azylove´ho celodennı´ho ubytovańı´. To by postacˇovalo, nebot’ podle statistik je mezi cˇesky´mi bezdomovci jen 15 procent zˇen. „Asi je to tı´m, zˇe jsou zodpoveˇdneˇjsˇ´ı, zejmeńa kvu˚li deˇtem. A take´ si sna´z najdou partnera s bydlenı´m,“ zamy´sˇlı´ se Dzˇemal a pak doda´va´: „Oni ani nasˇi muzˇsˇtı´ klienti nejsou vzˇdy jen asocia´lnı´ prˇ´ıpady. Meˇli jsme tu naprˇ. stare´ho pańa, inzˇeny´ra, ktery´ drˇ´ıve deˇlal projekty do zahranicˇ´ı, procestoval kus sveˇta. Na stara´ kolena se ale stal obeˇtı´ podvodnı´ku˚ a o vsˇechno prˇisˇel, vcˇetneˇ strˇechy nad hlavou. Neˇjaky´ cˇas byl u na´s, pomohli jsme mu sehnat bydlenı´ v domoveˇ pro seniory. Odcha´zel od na´s s tenisovou raketou v ruce.“ Alena Ourˇednı´kova´ 5


ÚNOR 2008

Kostel sv. Vaćlava v Horˇe sv. Vaćlava Hora sv. Vaćlava (vikaria´t Domazˇlice) se nacha´zı´ 5 km za´padneˇ od Pobeˇzˇovic. Mala´ rozdrobena´ vesnice se krcˇ´ı na svahu pod kostelem, ktery´ je dominantou nejen jejı´, ale prˇedevsˇ´ım okolnı´ krajiny. Lokalita je prvneˇ zminˇovańa k roku 1239, kostel k roku 1459 a do husitskyćh va´lek zde sta´la tvrz nebo hrad, ale je take´ mozˇne´, zˇe sˇlo o opevneˇny´ kostel. Listinne´ materia´ly a zpra´vy jsou velmi skoupe´ a nezna´me ani stavebnı´ka kostela. Vy´znam mı´sta vsˇak byl v teˇchto dobaćh asi veˇtsˇ´ı, nezˇ dnes doka´zˇeme posoudit.

vaćh v 17. stoletı´, ktere´ prova´deˇl stavitel Mates Mach. Uvnitrˇ kostela je raneˇ baroknı´ zarˇ´ızenı´ z obdobı´ baroknı´ prˇestavby v 17. stoletı´, jezˇ se stalo cı´lem zlodeˇjskyćh vy´prav. Nejvıće je posˇkozena´ kazatelna, ostatnı´ cenne´ veˇci jsou z kostela odvezeny. V 90. letech 20. stoletı´ byla opravena strˇecha a uvnitrˇ kostela zrˇ´ızena betonova´ podlaha. Strˇecha bez okapu˚ a nemozˇnost odveˇtrańı´ velke´ho mnozˇstvı´ vlhkosti zpu˚sobuje extre´mnı´ zavlhcˇenı´ zdiva, ktere´ je hlavnı´ technickou za´vadou kostela. Bohosluzˇby jednou za cˇtrnaćt dnı´ udrzˇujı´ alesponˇ minima´lnı´ provozuschopnost kostela, ale potenciona´lneˇ se jedna´ o ohrozˇenou stavbu. V domazˇlicke´m vikaria´tu je sv. Vaćlavu jesˇteˇ zasveˇcen kostel na Bru˚dku, postaveny´ na bojisˇti z roku 1040. Traduje se, zˇe byl postaven na podeˇkovańı´ sv. Vaćlavu vı´teˇzem bitvy, cˇesky´m knı´zˇetem Brˇetislavem, ale prvnı´ pı´semna´ zmıńka je z roku 1390. Kostel zanikl za husitskyćh va´lek a byl obnoven azˇ kolem roku 1670.

Samotny´ zachovany´ kostel ma´ jednoznacˇneˇ fortifikacˇnı´ charakter. Byl postaven ve trˇetı´ cˇtvrti14. stoletı´ jako jednolodnı´ s dlouhy´m polygona´lneˇ uzavrˇeny´m presbyta´rˇem a s veˇzˇ´ı. Rozmeˇry kostela jsou prˇekvapiveˇ monumenta´lnı´ a vybocˇujı´ z dobovyćh zvyklostı´ rozmeˇru˚ venkovskyćh cı´rkevnıćh staveb. Presbyta´rˇ je zaklenut velmi elegantnı´ krˇ´ızˇovou klenbou, jejı´zˇ kvalita odkazuje na architekturu, realizovanou kra´lovskou stavebnı´ hutı´ Karla IV. I tato skutecˇnost hovorˇ´ı o neobvyklyćh mozˇnostech zrˇejmeˇ poucˇene´ho stavebnı´ka, jı´mzˇ nakonec mohl by´t i prazˇsky´ arcibiskup, jemuzˇ patrˇil neprˇ´ılisˇ vzda´leny´ Horsˇovsky´ Tyń. Lod’ byla zaklenuta azˇ prˇi u´pra6

Jinou svatovaćlavskou svatynı´ je kostel v Krˇakoveˇ, severneˇ od Horsˇovske´ho Tyńa, postaveny´ po polovineˇ 14. stoletı´ jako jednolodnı´ goticka´ stavba. V 90. letech 20. stoletı´ byl peˇkneˇ opraven, ale bohuzˇel nenı´ pravidelneˇ vyuzˇ´ıvany´. Jan Soukup Nasˇe letosˇnı´ putovańı´ po kostelıćh jednotlivyćh vikaria´tu˚ zasveˇcenyćh sv. Vaćlavu je prˇ´ıspeˇvkem k roku sv. Vaćlava, ktery´ slavı´ cˇeska´ cı´rkev u prˇ´ılezˇitosti 1100. vy´rocˇ´ı Vaćlavova narozenı´ (narodil se neˇkdy mezi lety 907 - 909, pro vy´rocˇ´ı byl tedy vybrań „prostrˇednı´ “ rok).


• Blahoslavena´ Anna Katerˇina Emmerichova´ Mysticˇka korunovana´ trnovou korunou. „Byla jsem vzˇdycky toho mıńeˇnı´, zˇe Bu˚h neposı´la´ bolest bez zvla´sˇtnı´ prˇ´ıcˇiny, ale zˇe tı´m se vzˇdycky musı´ neˇco zaplatit,“ rˇ´ıka´ bl. Katerˇina Emmerichova´, jezˇ se neuńavneˇ modlila za ty, kterˇ´ı se nemodlı´. „Kdyzˇ chud’as neprosı´, nedostane daru. Tak te´zˇ ty, o´ Bozˇe, nepoma´ha´sˇ teˇm, kterˇ´ı nechteˇjı´ prositi a trpeˇti. Hle, ja´ prosı´m a vola´m za neˇ, protozˇe oni toho necˇinı´.“ Hodneˇ se modlila za dusˇe v ocˇistci a za neˇ obeˇtovala velkou cˇa´st svyćh modliteb a utrpenı´. Sta´valo se, zˇe ji samotne´ dusˇe prosily o pomoc. Jejı´ la´ska ke Kristu byla tak silna´, zˇe sama byla obdarovańa stigmaty. Ve cˇtyrˇiadvaceti letech prozˇila mysticke´ korunovańı´ trnovou korunou. Sve´ rańy na hlaveˇ skry´vala pod specia´lnı´ cˇelenkou.

ÚNOR 2008

Meˇla schopnost poznańı´, za koho se ma´ zvla´sˇteˇ modlit. „Od mla´dı´ jsem se modlila, ani ne tak za sebe, jako spı´sˇe za druhe´, aby nebyl hrˇ´ıch a aby zˇa´dna´ dusˇe nebyla zavrzˇena. Vsˇechno jsem vyprosˇovala na Bohu, a cˇ´ım vıće jsem obdrzˇela, tı´m vıće jsem prosila a nikdy jsem nemeˇla dost. Byla jsem tak doteˇrna´ a myslela jsem si: On ma´ vsˇechno a ma´ ra´d, kdyzˇ ze srdce ho o neˇco prosı´me.“ Zˇila na prˇelomu 18. a 19. stol., v roce 1802 vstoupila do augustiniańske´ho kla´sˇtera, v neˇmzˇ zˇil deveˇt let do jeho zrusˇenı´. Prvnı´ stigmata se na jejı´m teˇle objevila v roce 1812, v letech 1813 – 1819 byla stigmata vysˇetrˇovańa a zjistilo se, zˇe jsou autenticka´ a veˇrohodna´. Mezitı´m od roku 1813 byla kvu˚li nehybnosti upoutańa na lu˚zˇko. Jejı´ soukroma´ zjevenı´ z let 1818 azˇ 1824 zapisoval ba´snı´k Klement Brentano. Vznikla tak kniha Horˇke´ umucˇenı´ Pańa nasˇeho Jezˇ´ısˇe Krista podle videˇnı´ zbozˇne´ A. K. Emmerichove´, augustiniańky z kla´sˇtera Agnetenberg v Du¨lmenu. Zemrˇela 9. uńora 1824, od roku 1892 probı´hala s neˇkolika prˇerusˇenı´mi jejı´ beatifikace, byla ukoncˇena v roce 2003, a 3. rˇ´ıjna 2004 ji papezˇ Jan Pavel II. prohla´sil za blahoslavenou. Veronika Pechova´

sobotu 18. ledna byl pu˚vodneˇ ohla´sˇen pochod neonacistu˚ centrem meˇsta, oficia´lneˇ povoleny´ trˇetı´m plzenˇsky´m obvodem jako demonstrace „Spolecˇnost, ktera´ zapomıńa´, riskuje, zˇe se „za svobodu slova“. zle´ veˇci mohou opakovat.“ Tak zneˇla u´strˇednı´ mysˇlenka, s nı´zˇ si letos 18. a 19. ledna krˇest’anVzpomıńkova´ shroma´zˇdeˇnı´ zacˇala uzˇ v pa´ske´ cı´rkve spolecˇneˇ se Zˇidovskou obcı´ v Plzni tek 18. ledna bohosluzˇbou v policiı´ pecˇliveˇ prˇipomneˇly 66. vy´rocˇ´ı prvnıćh transportu˚ pl- strˇezˇene´ Velke´ synagoze na zacˇa´tek sˇabatu. zenˇskyćh Zˇidu˚ do koncentracˇnıćh ta´boru˚. Le- Mı´stnı´ Zˇidovskou obec prˇisˇli podporˇit nejen tosˇnı´ vzpomıńka byla o to aktua´lneˇjsˇ´ı, zˇe na plzenˇsˇtı´ krˇest’ane´, ale i dalsˇ´ı obcˇane´. „Nikdy

Nezapomıńejme a nedovolme opakovat zlo!

7


jsem zˇidovske´ modlitby nevideˇla, zajı´malo meˇ to,“ uvedla jedna z ućˇastnic. Modlitby v trˇetı´ nejveˇtsˇ´ı synagoze na sveˇteˇ vedl vrchnı´ zemsky´ rabıń Efraim Karel Sidon. Ten v promluveˇ na text o vyćhodu Izraele z Egypta a jeho boji s Ama´lekem zdu˚raznil, zˇe dokud se nenaplnı´ zaslı´benı´ o vymazańı´ pama´tky na Ama´leka zpod nebes, musı´me si sta´le prˇipomıńat utrpenı´ obeˇtı´ nena´visti a na´silı´. Mnozı´ ućˇastnıći se pote´ prˇesunuli do katedra´ly sv. Bartolomeˇje na na´meˇstı´ Republiky, kde se od 18 hodin konalo vzpomıńkove´ modlitebnı´ shroma´zˇdeˇnı´, porˇa´dane´ plzenˇsky´mi cı´rkvemi. Prˇi ekumenicke´ bohosluzˇbeˇ zazneˇlo kromeˇ cˇtenı´ ze Stare´ho za´kona — cˇa´sti Bible, spolecˇne´ zˇidu˚m i krˇest’anu˚m — take´ dochovane´ sveˇdectvı´ jedne´ z deportovanyćh Plzenˇanek. V zcela zaplneˇne´ katedra´le pote´ vsˇichni uctili minutou ticha pama´tku plzenˇskyćh obeˇtı´ holocaustu. Na´sledovaly prˇ´ımluvy za pokoj ve sveˇteˇ, Bozˇ´ı lid stare´ a nove´ smlouvy, obeˇti zla i jeho pachatele a za prˇedstavitele meˇsta a ty, kdo nesou odpoveˇdnost. Shroma´zˇdeˇnı´ doprovodila zpeˇvem hebrejskyćh pı´snıćh skupina Filia.

„Jsme solida´rnı´ s nasˇimi zˇidovsky´mi spoluobcˇany nejen proto, zˇe jsme obyvateli jednoho meˇsta, ale take´ proto, zˇe je vnı´ma´me jako nasˇe starsˇ´ı bratry a sestry ve vı´rˇe,“ rˇekl plzenˇsky´ biskup Frantisˇek Radkovsky´. 8

ÚNOR 2008

„Na jednom z nasˇich prˇ´ıpravnyćh setkańı´ zazneˇla velmi du˚lezˇita´ mysˇlenka: Zapomenout neˇktere´ veˇci znamena´ riskovat, zˇe je prozˇijeme znovu. Jako veˇrˇ´ıcı´ — zˇide´ i krˇest’ane´ — chceme napomoci tomu, aby nasˇe meˇsto ani cˇeska´ spolecˇnost nezapomneˇly,“ zdu˚raznil prˇedseda Plzenˇske´ ekumeny a pastor Krˇesˇ ezˇa´bek. t’anske´ho spolecˇenstvı´ Plzenˇ Karel R Na bohosluzˇbu nava´zala v ucˇebnaćh plzenˇske´ho biskupstvı´ od 19 hodin prˇedna´sˇka Radovana Kodery s na´zvem „Osudy zmizelyćh“. Uda´losti z roku 1942 a na´sledny´ osud nejen plzenˇskyćh Zˇidu˚ ilustrovalo promı´tańı´ dobovyćh fotografiı´. Nejvıće pozornosti jak mezi veˇrˇ´ıcı´mi, tak v cele´ spolecˇnosti poutalo uzˇ neˇkolik dnı´ prˇedem sobotnı´ pietnı´ shroma´zˇdeˇnı´, svolane´ Zˇidovskou obcı´ v Plzni na 14 hodin prˇed Velkou synagogu. Ve stejny´ cˇas totizˇ meˇla po Klatovske´ trˇ´ıdeˇ a kolem synagogy pochodovat skupina extre´mistu˚, jejichzˇ akce byla ohla´sˇena jako demonstrace „za svobodu slova“. Pietnı´ shroma´zˇdeˇnı´ prˇed Velkou synagogou se stalo nejen vzpomıńkou na utrpenı´ 2 605 Zˇidu˚, z nichzˇ se po va´lce vra´tilo pouhyćh 112, ale za´rovenˇ projevem nesouhlasu se sˇ´ırˇenı´m antisemitismu, neonacismu a extre´mismu v nasˇ´ı spolecˇnosti. Prima´tor meˇsta Plzneˇ Pavel Ro¨dl se ve cˇtvrtek rozhodl pochod neonacistu˚ prˇes vy´hruzˇky soudnı´ zˇalobou od porˇadatelu˚ zaka´zat, nicmeńeˇ na charakteru tiche´ho protestu ze strany Zˇidu˚, krˇest’anu˚ a plzenˇske´ obcˇanske´ splecˇnosti proti na´silı´ a nesna´sˇenlivosti se nic nezmeˇnilo. Prˇes tisıć ućˇastnı´ku˚ prˇivı´tal v sobotu prˇed Velkou synagogou prˇedseda Federace Zˇidovskyćh obcı´ Jirˇ´ı Danıćˇek. Veˇra Tydlita´tova´ z plzenˇske´ Ligy proti antisemitismu prˇipomneˇla za´vazek na´s vsˇech neignorovat zlo a nena´vist, za´vazek, ktery´ na´m prˇedala na´silna´ smrt miliońu˚ nevinnyćh za poslednı´ va´lky ve vyhlazovacıćh ta´borech. „Jsme vsˇichni deˇti jednoho


Otce, proto by nikdo nemeˇl by´t proti nikomu. A prˇesto se najdou i dnes lide´, kterˇ´ı chteˇjı´ vytva´rˇet spolecˇnost bez pra´va na existenci neˇkoho jine´ho. Tomu se musı´me postavit,“ rˇekl prˇed synagogou biskup Frantisˇek Radkovsky´, ktery´ se na du˚kaz sve´ solidarity zućˇastnil i rannıćh sˇabatovyćh bohosluzˇeb.

„Nesmı´me prˇipustit, aby o historii i soucˇasnosti rozhodovaly sı´ly, ktere´ se falesˇneˇ dovola´vajı´ pra´va a na druhou stranu si neva´zˇ´ı pra´v druhyćh,“ varovala mı´stoprˇedsedkyneˇ Poslanecke´ sneˇmovny Miroslava Neˇmcova´. K pietnı´mu aktu se svou ućˇastı´ prˇipojili take´ ministr spravedlnosti Jirˇ´ı Pospı´sˇil, letosˇnı´ prˇedseda plzenˇske´ ekumeny a pastor Krˇest’anske´ho spolecˇenstvı´ Karel Rˇezˇa´bek a dalsˇ´ı za´stupci krˇest’anskyćh cı´rkvı´. Pote´, co bylo prˇed synagogou prˇecˇteno neˇkolik desı´tek jmen umucˇenyćh Zˇidu˚, se tisıćovka shroma´zˇdeˇnyćh poklidny´m pru˚vodem odebrala do katedra´ly sv. Bartolomeˇje, kde

ÚNOR 2008

zazneˇly v podańı´ krˇest’anske´ho sboru Filia tradicˇnı´ hebrejska´ pı´senˇ „Sˇalom chaverim — Pokoj Va´m prˇa´tele´“ a za´kladnı´ vyznańı´ vı´ry Izraele „Sˇema Izrael“. Biskup Frantisˇek Radkovsky´ pak rozda´val sveˇtlo, od neˇhozˇ si ućˇastnıći prˇipalovali svıćˇky na znamenı´ la´sky a solidarity. Nebot’ „la´ska je to nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı “, jak v za´veˇru setkańı´ zdu˚raznil biskup Frantisˇek. „Kdosi moudry´ rˇekl, zˇe lepsˇ´ı nezˇ nada´vat temnoteˇ je zazˇehnout malou svıćˇku,“ uvedl Karel Rˇezˇa´bek jako letosˇnı´ prˇedseda plzenˇske´ho ekumenicke´ho setka´vańı´ k tomuto symbolicke´mu aktu. Z u´st biskupa Frantisˇka Radovske´ho take´ zazneˇlo podeˇkovańı´ prima´torovi meˇsta za jeho za´kaz pu˚vodneˇ povolene´ho pochodu neonacistu˚ a policistu˚m za jejich dohled nad poklidny´m pru˚beˇhem akce. „Hrozba neonacisticke´ho pochodu dala dohromady Zˇidy a krˇest’any a probudila v lidech solidaritu. Bylo videˇt, zˇe Plzenˇanu˚m nenı´ jedno, jestli nacismus znovu bude zvedat hlavu,“ uvedl da´le biskup Frantisˇek Radovsky´. „Ma´m radost, lide´ z prazˇske´ Zˇidovske´ obce rˇ´ıkajı´, zˇe tady je vıć lidı´ nezˇ loni prˇi vy´rocˇ´ı Krˇisˇt’a´love´ noci v Praze. Byla to u´speˇsˇna´ akce a snad si ji lide´ zapamatujı´ a mozˇna´ ji budeme kazˇdy´ rok opakovat,“ rˇekla prˇedsedkyneˇ plzenˇske´ Zˇidovske´ obce a prˇ´ıma´ ućˇastnice transportu˚ Eva Sˇtixova´. „Myslı´m, zˇe se podarˇilo dobrˇe zvolit formu cele´ akce, nenechali jsme se vta´hnout do neˇjake´ protiakce, ale vyja´drˇili jsme svu˚j postoj duchovnı´mi prostrˇedky a pokojnou formou,“ zhodnotil Karel Rˇezˇa´bek akci, prˇi nı´zˇ plzenˇsˇtı´ Zˇide´, krˇest’ane´ i obcˇanska´ spolecˇnost uka´zali, zˇe se doka´zˇ´ı sjednotit na obranu dobre´ vu˚le. Pra´veˇ v takovyćh chvı´lıćh se cˇloveˇku vybavı´ slova ba´snı´ka Johna Donna: Zˇa´dny´ cˇloveˇk nenı´ ostrov sa´m pro sebe . . . . . . a proto se nikdy neda´vej pta´t, komu zvonı´ hrana. Zvonı´ tobeˇ. Alena Ourˇednı´kova´, Karel Sˇimr 9


ÚNOR 2008

Sv. Jan Nepomucky´ v Perninku vika´rˇu˚ nasˇ´ı diece´ze, starostky Perninku a prˇa´tel z Ackermann Gemeinde ve Freiburgu.

Otevrˇenı´ Pastoracˇnı´ho a rekreacˇnı´ho strˇediska sv. Jana Nepomucke´ho v Perninku (okr. Karlovy Vary) probeˇhlo 17. ledna. Prˇi msˇi sv. podeˇkoval biskup Frantisˇek Radkovsky´ da´rcu˚m z Neˇmecka, kterˇ´ı prˇispeˇli na rekonstukci a dostavbu by´vale´ fary, i Josefovi Kasˇe, ktery´ se o prˇestavbu strˇediska velice zasadil a je jeho vedoucı´m (spolu s jizˇ zavedeny´m strˇediskem Wolfgang v Hornı´ Blatne´).

plastika v pru˚cˇelı´ domu

Po msˇi sv. na´sledovalo pozˇehnańı´ strˇediska, ktere´ ma´ slouzˇit duchovnı´m programu˚m a setka´vańı´ krˇest’anu˚ i rekreacˇnı´m pobytu˚m rodin i dalsˇ´ıch skupin. Vsˇe bylo zakoncˇeno prˇa´telsky´m posezenı´m a vy´borny´m obeˇdem pro asi 60 prˇ´ıtomnyćh, vcˇetneˇ neˇkolika okrskovyćh 10

Brigitte Schmidegger s plastikou Jana Nepomucke´ho, darem pro Ackermann–Gemeinde Freiburg


Prezident republiky navsˇtı´vil katedra´lu a setkal se s biskupem Fr. Radkovsky´m V ra´mci sve´ trˇ´ıdennı´ na´vsˇteˇvy Plzneˇ a Plzenˇske´ho kraje zavı´tal 14. ledna v poledne prezident republiky Vaćlav Klaus se svou manzˇelkou Lı´viı´ do plzenˇske´ katedra´ly sv. Bartolomeˇje. Zde byl prezidentsky´ pa´r s doprovodem prˇivı´tań za zvuku varhan biskupem Mons. Frantisˇkem Radkovsky´m, o historii chra´mu kra´tce pohovorˇil architekt Jan Soukup.

ÚNOR 2008

jazyce, kterou celebruje P. Antonin Pham Van Tinh CSsR, redemptorista ze Sv. Hory (duchovnı´ spra´vce vietnamske´ komunity v nasˇ´ı diece´zi). Kazˇdou sobotu ve 20 hodin je tamte´zˇ msˇe sv. v jazyce anglicke´m, kterou zpravidla slouzˇ´ıva´ P. Ing. Vojteˇch Ondrˇej Soudsky´ OP, biskupsky´ vika´rˇ pro sˇkolstvı´. Kazˇdou nedeˇli v 11 hod. u sv. Jana Nepomucke´ho na Chodske´m na´meˇstı´ je msˇe sv. slovensky pro Slovenske´ katolicke´ centrum v Plzni (slouzˇ´ı P. Miroslav Martisˇ). Takte´zˇ v nedeˇli je od 15 hod. msˇe sv. polsky u Panny Marie Nanebevzate´ pro polske´ deˇlnı´ky, kterˇ´ı dojı´zˇdeˇjı´ do Plzneˇ na praći, a ostatnı´ obcˇany polske´ na´rodnosti zˇijıćı´ v Plzni — tuto msˇi sv. celebruje zpravidla P. Dariusz Gebala, administra´tor ze Zbiroha. (acep)

Kaple v Chlumcˇanech dostala novy´ obraz Panny Marie

Pote´ biskup jako upomıńku prˇedal prezidentovi a jeho choti bustu Panny Marie, kterou podle sveˇtozna´me´ Plzenˇske´ madony odlil akademicky´ malı´rˇ Jaroslav Sˇindela´rˇ, a knihu Ohrozˇene´ kostely, zachycujıćı´ slovem i fotografiemi neˇktere´ postupneˇ cha´trajıćı´ kostely v plzenˇske´ diece´zi, na jejichzˇ opravu se cı´rkvi nedosta´va´ peneˇz. Vaćlav Klaus v rozhovoru s biskupem Radkovsky´m vyja´drˇil nadeˇji, zˇe se ohrozˇene´ kostely podarˇ´ı zachrańit. Prezident take´ rozhodneˇ odsoudil pokusy extre´mistickyćh skupin o zviditelneˇnı´ se pod za´minkou falesˇnyćh ra´doby demokratickyćh hesel. (alo)

Cizojazycˇne´ bohosluzˇby v Plzni V kostele Nanebevzetı´ Panny Marie je kazˇdou sobotu v 18 hod. msˇe svata´ ve vietnamske´m 11


Akademicky´ malı´rˇ Jaroslav Sˇindela´rˇ veˇnoval do kaple Panny Marie Pomocnice krˇest’anu˚ v Chlumcˇanech svu˚j obraz Madony s Jezˇ´ısˇkem. Sve´ dı´lo slavnostneˇ v kapli prˇedal 16. prosince za prˇ´ıtomnosti biskupa Mons. Fr. Radkovske´ho, ktery´ obraz pozˇehnal. Chlumcˇansˇtı´ veˇrˇ´ıcı´ i prˇedstavitele´ obce, v jejı´mzˇ majetku kaple je uzˇ od dob prˇed 2. sveˇtovou va´lkou, toto obohacenı´ pomeˇrneˇ chudeˇ vybavene´ho interie´ru kaple velmi prˇivı´tali. (alo)

ÚNOR 2008

Kniha Ohrozˇene´ kostely aneb Prˇ´ıbeˇhy staveb, ktere´ uzˇ nemusı´ by´t, o ktere´ jsme informovali v prˇedcha´zejıćı´m cˇ´ısle, je k dostańı´ na vra´tnici plzenˇske´ho biskupstvı´ nebo v prodejneˇ Karmelitańske´ho nakladatelstvı´ „U frantisˇkańu˚“ v Plzni. Za´jemci o zaslańı´ si o ni mohou napsat na [email protected] nebo na adresu v tira´zˇi.

Sbı´rky v diece´zi v roce 2007 Svatopetrsky´ hale´rˇ . . . . . . . . . . . . . 293 167,50 na Charitu (2 sbı´rky) . . . . . . . . . . . 417 543,50 na bohoslovce . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 025,50 na misie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282 273,50 na diece´zi (2 sbı´rky) . . . . . . . . . . . 189 462,50 na Svatou zemi . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 848,50 na bibli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 928,—

• Zpravodajstvı´ Vatikańske´ho telev. centra OCTAVA DIES Kazˇdy´ ty´den mu˚zˇete sledovat zhruba pu˚lhodinove´ obrazove´ zpravodajstvı´ z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch uda´lostı´ ty´kajıćıćh se cı´rkve, Vatikańu a Svate´ho otce s na´zvem „Octava dies“. Zpravodajstvı´ prˇipravuje Vatikańske´ televiznı´ centrum, cˇeskou verzi zpracova´va´ TV NOE (financovańa z daru˚ diva´ku˚) a mimo odvysı´lańı´ v nedeˇlnı´ premie´rˇe je porˇad Octava dies umı´steˇn v archı´vu na www.TV-MIS.cz, kde je ho mozˇno prˇehra´t nebo sta´hnout do pocˇ´ıtacˇe kdykoliv v ru˚zne´ kvaliteˇ dle rychlosti prˇipojenı´. Nove´ vydańı´ porˇadu je do archivu zarˇazeno nejpozdeˇji v pondeˇlı´. Porˇad napoma´ha´ 12

Autorˇi (Jan Soukup, Ludeˇk Krcˇma´rˇ a Borˇivoj Horˇ´ınek) a biskup Fr. Radkovsky´ prˇi prezentaci knihy

porozumeˇnı´, cˇ´ım cı´rkev zˇije a spojuje na´s se sveˇtovou cı´rkvı´. P. Pavel Zahradnıćˇek, krˇest’anska´ internetova´ televize www.TV-MIS.cz

• Cˇesky´ za´pad Nedaleko nove´ho kla´sˇtera bratrˇ´ı trapistu˚ v Nove´m Dvorˇe lezˇ´ı vesnice Dobra´ Voda. V te´to obci, ktera´ nemeˇla prˇ´ılisˇ dobrou poˇ eholnı´veˇst, zˇije pocˇetna´ romska´ komunita. R ku˚m bylo jasne´, zˇe je trˇeba, aby pomohli svy´m sousedu˚m. Na aktivity trapistu˚ nava´zalo obcˇanske´ sdruzˇenı´ Cˇesky´ za´pad, ktere´ usiluje o integraci romske´ komunity. O tom, zda se za´zraky opravdu deˇjı´ i v dnesˇnı´ dobeˇ, se chteˇla prˇesveˇdcˇit rezˇise´rka Alena Hynkova´. Mu˚zˇete videˇt v programu Cesty vı´ry: Cˇesky´ za´pad (Romove´ a trapisti), rezˇie Alena Hynkova´, 3. uńora ve 1410 na CˇT1 a 5. uńora ve 420 na CˇT2. (acep)


ÚNOR 2008

• Don Bosko

• Kolegium katolickyćh le´karˇu˚ v Plzni

Skupina deˇvcˇat z plzenˇske´ diece´ze si ve spolupraći se scholou z Hlucˇ´ına u Ostravy prˇipravila zˇivotopisne´ hudebneˇ–dramaticke´ pa´smo srdecˇneˇ zve vsˇechny sve´ cˇleny a o Donu Boskovi, ktere´ prˇedstavı´ v sobotu prˇ´ıznivce na setkańı´, ktere´ se bude 2. uńora po vecˇernı´ msˇi svate´ v Domazˇlicıćh konat ve strˇedu 13. uńora od 1200 vva U ´ stavu a v nedeˇli 3. uńora v ra´mci programu salesi- histologie a embryologie Le´karˇske´ fakulty ańskyćh dnu˚ v kostele sv. Martina a Prokopa UK v Plzni, Karlovarska´ 48. v Plzni–Lobzıćh. za KKL v Plzni MUDr. Jaroslav Kotrba, Doc. MUDr. Jitka Kocˇova´ CSc. Dobrovolny´m vstupny´m bude prˇispeˇno na cˇesky´ dabing filmu Don Bosko, ktery´ bude • Setka ´ nı´ duchovnı´ obnovy k dispozici na DVD. Vsˇichni jsou srdecˇneˇ v Klatovech ve cˇtvrtek 21. uńora v 830 na zvańi. Olga Landrova´ FMA farˇe. Vede Ing. Josef Kasˇe. • Divadelnı´ spolek Plańice CˇKA v Klatovech porˇa´da´ ve cˇtvrtek 21. uńora v 1900 v Hifiklubu hraje v Bolesˇinech 2.–3. uńora hru Carlo Golve Vrchlicke´ho sadech v Klatodoniho Poprask na laguneˇ. vech prˇedna´sˇku „Tajemstvı´ kneˇzˇ• Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ skyćh semina´rˇu˚“. O tom, jak se prˇipravujı´ na sve´ pu˚sobenı´ (P. Ing. Vojteˇch Soudsky´ OP) katolicˇtı´ kneˇzˇ´ı v dnesˇnı´ dobeˇ, prˇedna´sˇ´ı P. Ing. ? Studentske´ msˇe svate´ kazˇdou strˇedu od 19 Zdeneˇk Wasserbauer, ThD., spiritua´l kneˇzˇhod. v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie ske´ho semina´rˇe v Praze.

? Studentsky´ klub HORA (strˇeda 2015 ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11)

• Vecˇer chval v Holostrˇevech

se kona´ 29. uńora od 1930 v domeˇ komunity – 6. uńora Popelecˇnı´ strˇeda, spolecˇna´ mod- Noe (by´vala´ fara). litba vecˇernıćh nesˇpor

• Postnı´ vı´kendove´ setkańı´

– 13. uńora biblicka´ hodina s P. Ing. ThLic. v arcibiskupske´m semina´rˇi Reginaldem Veˇtrovcem, OPraem. Th.D. Bohoslovci cˇeskyćh diece´zı´ zvou mlade´ muzˇe S.S.L. ve veˇku od 15–ti let na postnı´ vı´kendove´ set– 20. uńora volny´ program kańı´, ktere´ se uskutecˇnı´ ve dnech 29. uńora — 2. brˇezna v Arcibiskupske´m semina´rˇi – 27. uńora beseda ve spolupraći s Cˇeskou v Praze. krˇest’anskou akademiı´ Setkańı´ je urcˇeno vsˇem, kterˇ´ı hledajı´ svou Podrobnosti o vsˇech chystanyćh akcıćh na- zˇivotnı´ cestu a chteˇjı´ prohloubit svu˚j vztah jdete na: vysokoskolaci.signaly.cz/ s Bohem. Mlady´m muzˇu˚m nabı´zı´me prostor pro modlitbu, ztisˇenı´, mozˇnost hovorˇit o tom, rubrika/plzen. 13


co prozˇ´ıvajı´, workshopy a setkańı´ se zajı´mavy´mi lidmi. Prˇihla´sˇky (do 20. uńora): Arcibiskupsky´ semina´rˇ, Tha´kurova 3, 160 00 Praha 6, tel. 220 181 404, e-mail: [email protected]. Mons. ThLic. Artur Matuszek, rektor Arcibiskupske´ho semina´rˇe v Praze

• Den klatovske´ho vikaria´tu se kona´ v sobotu 1. brˇezna ve sˇkolnı´ jı´delneˇ prˇi ZSˇ Cˇapkova ul. v Klatovech pod mottem plzenˇske´ diece´ze na rok 2008: „Posveˇt’je pravdou, tvoje slovo je pravda.“ (Jan 17,17) spolecˇny´ program: 930 Zaha´jenı´ a u´vodnı´ slovo P. Antonıń Bachan, vika´rˇ klatovsky´ 1200 Polednı´ prˇesta´vka, obcˇerstvenı´ 1500 Msˇe svata´, celebruje otec biskup Frantisˇek Radkovsky´ s prˇ´ıtomny´mi kneˇzˇ´ımi pro dospeˇle´ 00 10 Prˇedna´sˇka „Posveˇt’ je pravdou, tvoje slovo je pravda.“ — 1. cˇa´st Mons. Josef Zˇa´k 1330 Prˇedna´sˇka „Posveˇt’ je pravdou, tvoje slovo je pravda.“ — 2. cˇa´st Mons. Josef Zˇa´k pro mla´dezˇ (prˇipravujı´ mladı´ z Klatov a okolı´) 1000 Krˇ´ızˇova´ cesta meˇstem 1300 Povı´dańı´ s hostem pro deˇti mladsˇ´ı deˇti (1–3. trˇ´ıda): 1000–1430 „Biblickyćh prˇ´ıbeˇhu˚ nenı´ nikdy dost“, „Postnı´ cesta“ – Jitka Boronˇova´, Blanka Kovarˇ´ıkova´

ÚNOR 2008

• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´ v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie (u frantisˇkańu˚) v Plzni Kazˇdou strˇedu (od rˇ´ıjna do cˇervna) P. Josef Zˇa´k: 830–915; 1100–1145; 1230–1300; 1500– 1545; 1830–1930. Kazˇdy´ cˇtvrtek (od rˇ´ıjna do cˇervna) P. Stanislav Uhlı´rˇ: 1100–1200 1330–1500.

• Knihovna Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇovańı´ knih z vlastnı´ knihovny. Knihovna zahrnuje literaturu teologickou, biblickou, da´le z oblasti duchovnı´ho zˇivota, cı´rkevnıćh deˇjin a hagiografie. Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ do pa´tku 9–1500 hod., jindy po domluveˇ, 377 223 112, mail: [email protected]. Na tomto cˇ´ısle je prˇ´ıpadneˇ mozˇne´ oveˇrˇit, zda pozˇadovanou knihu ma´me k dispozici.

Meditacˇnı´ zahrada — Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

? uzavrˇena do konce dubna ? msˇe sv. v kapli sv. Maxmiliańa Kolbeho pravidelneˇ 2. a 4. cˇtvrtek v meˇsıći od 16 hod. ? Kontakt: mobil 603 809 798.

• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ pro pacienty v plzenˇskyćh nemocnicıćh

starsˇ´ı deˇti (4.–7. trˇ´ıda): Kneˇzˇ´ım z mimoplzenˇskyćh farnostı´, jejichzˇ 1000–1430 „Putovańı´ do Zaslı´bene´ zemeˇ“ – farnıći jsou hospitalizovańi v plzenˇskyćh nesestra Bernadetta a spol. mocnicıćh a oni sami za nimi nemohou prˇiPo cely´ den prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´. jı´t, nabı´zı´m sluzˇbu sva´tostı´ (smı´rˇenı´, eucharisProdej krˇest’anske´ literatury. tie, pomazańı´ nemocnyćh) u teˇchto pacientu˚. K ućˇasti Va´s co nejuprˇ´ımneˇji Kontaktovat meˇ mu ˚ zˇete na tel. cˇ´ıslech 373 zvou kneˇzˇ´ı klatovske´ho vikaria´tu 721 936 a 739 089 448. P. Jirˇ´ı Barhonˇ 14


• Exercicie v Perninku Exercicie pro dospeˇle´ — muzˇe i zˇeny — v domeˇ Jan Nepomucky´ vede 5.–9. cˇervna Mons. Josef Zˇa´k a kneˇzˇ´ı plzenˇske´ diece´ze. Zacˇ´ına´ se ve cˇtvrtek 5. 6. vecˇerˇ´ı v 18 hod. (na´stup od 15 hod.), koncˇ´ı v pondeˇlı´ 9. 6. obeˇdem. Cena za ubytovańı´ a stravu 1000 Kcˇ (platı´ se hotoveˇ v mı´steˇ pobytu), ubytovańı´ ve dvoulu˚zˇkovyćh pokojıćh (vy´jimecˇneˇ mozˇnost samostatne´ho pokoje). Nezapomenˇte s sebou: tuzˇku, za´pisnı´k, prˇezu˚vky! Prˇihla´sˇky: Biskupstvı´ plzenˇske´, Anna Sˇlajsova´, na´m. Republiky 35, 301 00 Plzenˇ, tel. 377 223 112, mob. 604 936 691.

ÚNOR 2008

Obec Pernink se rozkla´da´ v za´veˇru jednoho z krusˇnohorskyćh u´dolı´ v nadm. vy´sˇce 850 m, ma´ neˇco ma´lo prˇes 700 obyvatel. Mı´sto je oblı´beny´m centrem zimnıćh sportu˚ (lyzˇarˇske´ vleky, sjezdovky, beˇzˇkarˇske´ trateˇ) a rozvı´jejıćı´ se (cyklo)turistiky. Obec ma´ vlakove´ i autobusove´ spojenı´ na K. Vary. Bohosluzˇby v mı´stnı´m kostele pravidelneˇ v sobotu v 1530.

• Pastoracˇnı´ centrum pro laiky ve spolupraći s MC Plzenˇske´ panenky zve na prˇedna´sˇku PhLic. Katerˇiny Lachmanove´, ThD „Pousˇteˇ duchovnı´ho zˇivota“, ktera´ se kona´ dne 20. uńora od 2000 hod. v ucˇebnaćh biskupstvı´. Motto: „Proto ji prˇemluvı´m, Trˇ´ıpodlazˇnı´ objekt strˇediska se nacha´zı´ uvedu ji na pousˇt’, budu jı´ promlouvat k srdci.“ v budoveˇ by´vale´ fary, ktera´ byla v uplynulyćh (Oz 2,16) vstupne´ na prˇedna´sˇku: dospeˇly´: 30 dvou letech zrekonstruovańa a dostaveˇna — Kcˇ, pa´r: 40 Kcˇ info na t.cˇ. 728 930 030. vsˇe z financˇnıćh prostrˇedku˚ da´rcu˚ ze SRN. • Rekolekce pro zˇeny Ubytovańı´ je v celkem trˇinaćti dvou– azˇ pe ˇ tilu ˚ zˇkovyćh pokojıćh; 4 pokoje majı´ vlastnı´ se konajı´ v termıńu od 25.–27. dubna ve Stare´m Sedlisˇti. Srdecˇneˇ zveme vsˇechny socia´lnı´ zarˇ´ızenı´, zby´vajıćı´ majı´ socia´lnı´ zarˇ´ızˇeny, ktere´ touzˇ´ı spocˇinout v tichu a kra´sne´m zenı´ vzˇdy pro 2 pokoje na spolecˇne´ prˇedsıńˇce. Za´kladnı´ ubytovacı´ kapacita je 32 lu˚zˇek, prostrˇedı´ u´tulne´ fary i jejı´ho okolı´. Cena rekolekce 400,–Kcˇ, prˇihla´sˇky posı´lejte emailem max. kapacita objektu je pro 42 osob. Mozˇnost individua´lnı´ho varˇenı´ pro ubytona adresu: [email protected], nebo na t.cˇ. 728 930 030. Podrobne´ informace vane´ v dobrˇe vybavene´ kuchyni, k dispozici jsou dveˇ jı´delny, dveˇ spolecˇenske´ mı´stnosti najdete v brˇeznove´m vydańı´. Teˇsˇ´ı se na Va´s Majka, Vlad’ka, Josef a P. Krzysztof (herny), TV+audio+domaćı´ kino. V sousedstvı´ je dobrˇe za´sobeny´ obchod s celoty´dennı´m • Pastoracˇnı´ a rekreacˇnı´ strˇedisko provozem po–ne 800–2000. sv. Jana Nepom. v Perninku Platby za ubytovańı´: – dospeˇlı´ — vy´deˇlecˇneˇ cˇinnı´ 150 Kcˇ/noc (okr. Karlovy Vary) je v provozu od 17. ledna – deˇti, mla´dezˇ do 18 let — nevy´deˇlecˇneˇ (viz rubrika Stalo se) a nabı´zı´ spolecˇenstvı´m, cˇinnı´ 120 Kcˇ/noc rodina´m i jednotlivcu˚m svoje sluzˇby. 15


ÚNOR 2008

– lu˚zˇkoviny: jednora´zoveˇ 30 Kcˇ/pobyt – poplatek z ubytovacı´ kapacity 2 Kcˇ/den – poplatek za rekreacˇnı´ pobyt 8 Kcˇ/den Objedna´vky: Josef Kasˇe: mobil 731 619 703; e-mail: [email protected] nebo Biskupstvı´ plzenˇ-

ske´, na´m. Republiky 35, 301 00 Plzenˇ; tel. 377 223 112. Du˚m je (zatı´m) zcela obsazen v termıńech: 16. 2.–2. 3., 27.–29. 3., 7.–11. 5., 5.–9. 6., 14.– 18. 7., 3.–22. 8. 2008.

Centrum pro rodinu

pro ućˇastnı´ky chlapskyćh vı´kendu˚ v minulyćh letech 28. uńora v Domecˇku v Plzni od 1900.

Lektory programu jsou Mgr. Ing. Jan Cˇapek (psycholog) a jeho zˇena Mgr. Marke´ta Cˇapkova´ (specia´lnı´ pedagozˇka). Program nabı´zı´ rodicˇu˚m (nejen) prˇedsˇkolnıćh deˇtı´ podneˇty: • jak rozumeˇt chovańı´ svyćh deˇtı´ • jak aktivneˇ reagovat na chovańı´ dı´teˇte • jak podporovat pozitivnı´ chovańı´ dı´teˇte • jak zvla´dnout alternativnı´ metody vedenı´ • jak ve´st deˇti k zodpoveˇdnosti, samostatnosti, spolupraći, zvla´dańı´ zˇivotnıćh teˇzˇkostı´ • jak z domova vytvorˇit pro deˇti za´zemı´ podpory, porozumeˇnı´ a la´sky • jak zkvalitnit vlastnı´ zˇivot v rodicˇovske´ roli Kurs bude probı´hat (stejneˇ pro oba vı´kendy) v sobotu 900–1800 a v nedeˇli 900–1300 v ucˇebneˇ biskupstvı´, cena za osobu 300 Kcˇ, je mozˇna´ i ućˇast pouze jednoho z rodicˇu˚. ? Prˇihla´sˇky, informace: J. Fencl, 731 619 704; [email protected].

• Kurz efektivnı´ho rodicˇovstvı´

• Poradna PPR

5.–6. dubna a 26.–27. dubna v Plzni Program nabı´zı´ demokraticky´ styl vyćhovy jako zdravou alternativou k vsˇeobecneˇ zasta´vane´mu autoritativnı´mu a permisivnı´mu stylu vyćhovy. Tento vyćhovny´ prˇ´ıstup respektuje dı´teˇ a vede jej k samostatnosti a zodpoveˇdnosti za svu˚j zˇivot. Kurz (obsahujıćı´ prˇedna´sˇky, diskuze, prˇ´ıpadove´ studie, techniku hranı´ rolı´ s prakticky´m naćvikem) poma´ha´ rodicˇu˚m osvojit si metody demokraticke´ vyćhovy a poradenstvı´ prˇi jejich aplikaci.

vysˇkolene´ instruktorky nabı´zı´ bezplatne´ konzultace ohledneˇ syptoterma´lnı´ metody prˇirozene´ho plańovańı´ rodicˇovstvı´. Domluva mozˇna´ na 608 200 601 nebo 776 200 028.

nabı´zı´: • Prˇ´ıprava na zˇivot v manzˇelstvı´ cyklus sedmi setkańı´ pro snoubence a ty, kterˇ´ı uvazˇujı´ o snˇatku, v u´tery´ od 18 hod. ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11, Plzenˇ. Te´mata: 19. 2. Jak cha´pe kat. cı´rkev manzˇelstvı´ 26. 2. Hodı´me se k sobeˇ? Co si prˇina´sˇ´ıme, co ocˇeka´va´me 4. 3. Manzˇelstvı´ z pohledu bible 11. 3. Psych. rozdı´ly mezi muzˇem a zˇenou, potrˇeby muzˇe a zˇeny, rozdeˇlenı´ rolı´ 18. 3. Sexualita, Odpoveˇdne´ rodicˇovstvı´ 25. 3. Komunikace 1. 4. Manzˇelsky´ slib

• Setkańı´ Chlapu˚ na cesteˇ

16

prˇipravuje: ? Vı´kend pro chlapy 23.–25. kveˇtna na Sˇumaveˇ s te´matem Muzˇ a zˇena. ? Exercicie pro manzˇele 17.–23. srpna ve Sˇteˇkni, vedou P. Hrusˇka a manzˇele´ Fenclovi.


Sady 5. Kveˇtna cˇp 8, Plzenˇ

• Odpolednı´ nabı´dka programu˚ vıće na www.plzenskepanenky.cz

• Hedva´bne´ dı´lny Pondeˇlı´ 4. uńora od 17–1830 hod, v Sadech 5. kveˇtna 8. Te´ma: „Velikonocˇnı´ dekorace“ — malovańı´ do ra´mecˇku˚ (cena kursu 200 Kcˇ).

• Zlate´ rucˇicˇky Krouzˇek pro deˇvcˇata i chlapce ve veˇku od 9– 12–ti let. Kazˇde´ u´tery´ odpoledne od 16–1700 hod. v Sadech 5. kveˇtna cˇp. 8. Vstupne´ na jednotlive´ program: 50,–Kcˇ (vstupne´ + materia´l) 5. 2. SˇVADLENKA: sˇijeme polsˇta´rˇek — zvı´rˇa´tko 12. 2. SˇPERKY: kora´lky–prˇ´ıveˇsˇek ´ PADU˚: obra´zky na skle 19. 2. BURZA NA 26. 2. KOUZLENI´ S PRˇÍRODNINAMI Mile´ maminky a prˇa´tele´ MC. V meˇsıći uńoru otevı´ra´me program v novyćh prostoraćh,

ÚNOR 2008

ktere´ jsou jine´ nezˇ ty, na ktere´ jste byli zvyklı´. Beˇhem meˇsıće ledna probı´haly vesˇkere´ prˇestavbove´ praće, ktere´ byly cˇasto velmi na´rocˇne´. Bez vytrvale´ a souvisle´ pomoci vsˇech zućˇastneˇnyćh bychom nemohly zacˇ´ıt. Chci podeˇkovat vsˇem skveˇly´m lidem, nasˇim tatıńku˚m, manzˇelu˚m, kamara´du˚m, zna´my´m, kterˇ´ı navzdory pocˇa´tecˇnı´mu nevlı´dne´mu vzhledu prostor upravovali, malovali, spravovali, tra´vili spoustu cˇasu na jejich zprovozneˇnı´. Deˇkuji Va´m vsˇem, mile´ maminky, ktere´ jste docha´zely uklı´zet, my´t okna a jakkoli poma´hat, kdykoli bylo trˇeba. Deˇkuji Va´m, mile´ zˇeny a prˇa´tele´, kterˇ´ı jste na´m pomohli financˇnı´m darem, byla to velika´ pomoc a podpora, take´ dı´ky Va´m bude nove´ mı´sto pro nasˇe centrum kra´sne´ a prˇ´ıveˇtive´. Deˇkuji Va´m vsˇem, kterˇ´ı jste byli nablı´zku modlitbou, laskavy´m slovem a optimismem. Teˇsˇ´ım se na nasˇe spolecˇne´ zacˇa´tky i dalsˇ´ı zˇivot cele´ho centra. Do nove´ho mı´sta nesteˇhujeme jen program MC, ale hlavneˇ bohatstvı´ vnitrˇnı´ho zˇivota a prˇa´telskyćh vztahu˚ cele´ sˇiroke´ komunity Plzenˇskyćh panenek. Je-li tento „zˇivot“ prˇ´ıtomen, pak zmeˇna znamena´ i sˇanci pro na´s. Kra´sne´ a la´skyplne´ spolecˇne´ chvı´le prˇeje Majka Lachmanova´, MC Plzenˇske´ panenky.

YWAM (Mla´dezˇ s misiı´) a pra´veˇ tato skupina usporˇa´da´ na DCM 5. uńora v 1930 (u´tery´ prˇed Popelecˇnı´ strˇedou) Vecˇer chval se zpeˇvy a cˇetbou Pı´sma svate´ho. Zvańi jsou u´plneˇ vsˇichni, prˇeklad bude zajisˇteˇn.

´ ... CO SE CHYSTA

• JUMP 2008

Cˇerveneˇ si do svyćh kalenda´rˇu˚ poznamenejte 28. uńor, nebot’ pra´veˇ v tento den bude od 800 do 2000 probı´hat na internetove´ adrese V ra´mci sve´ praxe navsˇtı´vı´ Plzenˇ na za- www.cho.cz/jump prˇihlasˇovańı´ na „nejprescˇa´tku uńora osm mladyćh Australanu˚ z hnutı´ tizˇneˇjsˇ´ı krˇest’ansky´ ta´bor“ JUMP.

• Na´vsˇteˇva evangelizacˇnı´ skupiny z Austra´lie na DCM 5. uńora

17


ÚNOR 2008

Opeˇt se prˇipravujı´ dva turnusy — JUMP • Pra ´ zdninove´ setkańı´ mla´dezˇe ML (15–18 let), ktery´ se uskutecˇnı´ 27. 7.–2. plzen ˇ ske´ diece´ze & setkańı´ 8., a JUMP XL (17–22 let) v termıńu 4.–10. ˇ C echu ˚ a Slova´ku˚ na Velehradeˇ 8. Z dosˇlyćh prˇihla´sˇek se pak bude losovat.

• Setkańı´ mla´dezˇe s biskupem Frantisˇkem prˇed Kveˇtnou nedeˇlı´ 14.–15. brˇezna „Azˇ na va´s sestoupı´ Duch Svaty´, dostanete moc a budete my´mi sveˇdky (Sk 1,8).“ Jizˇ na polovinu brˇezna zveme letos mlade´ na Setkańı´ s biskupem u prˇ´ılezˇitosti Sveˇtove´ho dne mla´dezˇe. V pa´tek se uskutecˇnı´ Krˇ´ızˇova´ cesta centrem Plzneˇ, na kterou zveme vsˇechny veˇrˇ´ıcı´ (zaha´jenı´ v 1800 v katedra´le sv. Bartolomeˇje). Pote´ bude mozˇnost setkańı´ a pohosˇteˇnı´ v prostoraćh biskupstvı´. Pokud by chteˇlo vasˇe spolecˇenstvı´ ztva´rnit neˇktere´ zastavenı´ krˇ´ızˇove´ cesty, kontaktujte na´s — ra´di va´m vyjdeme vstrˇ´ıc! Nabı´zı´me take´ nocleh z pa´tku na sobotu (ve spaca´ku). V sobotu v 930 bude program pokracˇovat na Salesiańske´m strˇedisku mla´dezˇe v Plzni– Lobzıćh (Revolucˇnı´ 98). Nebude chybeˇt modlitba, setkańı´ se zajı´mavy´mi hosty (ućˇast prˇislı´bil P. Vojteˇch Kodet, O. Carm), kra´tke´ filmy z akcı´, sveˇdectvı´ a setkańı´ v te´matickyćh skupinkaćh; po celou dobu s na´mi bude na´sˇ biskup Frantisˇek a nebude chybeˇt ani hudebnı´ skupina Quo vadis. Vrcholem cele´ho setkańı´ bude msˇe svata´ ve 1430, ktera´ zacˇne radostny´m pru˚vodem s ratolestmi. Kneˇzˇ´ı jsou srdecˇneˇ zvańi ke koncelebraci! Na za´veˇr msˇe svate´ otec biskup kazˇde´mu osobneˇ pozˇehna´ a prˇeda´ maly´ da´rek — pama´tku ze setkańı´. Jaky´ da´rek bude letos? Nechte se prˇekvapit! Prˇijd’te a uvidı´te! Stejneˇ jako v minulyćh letech uvı´ta´me vasˇi podporu prˇi organizaci cele´ho setkańı´ — pokud na´m mu˚zˇete pomoci (liturgie, zarˇizovańı´ prostor, informace, stravovańı´), budeme moc ra´di — ozveˇte se! Take´ prosı´me o modlitbu za toto setkańı´ i jeho prˇ´ıpravu. 18

ActIv8 15.–20. cˇervence Jak jisteˇ vı´te, v cˇervenci se v australske´m Sydney uskutecˇnı´ setkańı´ mla´dezˇe s papezˇem Benediktem. Protozˇe na´klady spojene´ s cestou na jizˇnı´ polokouli jsou pro veˇtsˇinu z na´s prˇ´ılisˇ vysoke´, rozhodla se Sekce pro mla´dezˇ CˇBK usporˇa´dat ve stejnou dobu na Velehradeˇ cˇesko–slovenske´ setkańı´ s telemostem Sydney–Velehrad. Tato akce se uskutecˇnı´ o vı´kendu 18.–20. cˇervence. Krom vigilie se svaty´m otcem bude soucˇa´stı´ programu beneficˇnı´ koncert nebo i jitrˇnı´ msˇe svata´;–). Vıće informacı´ o te´to akci se dozvı´te na internetovyćh strańkaćh www.activ8.cz A pra´zdninove´ setkańı´ mla´dezˇe plzenˇske´ diece´ze? Konec spekulacı´!!! Bude a bude navazovat na cˇesko–slovenske´ setkańı´ na Velehradeˇ, nebo prˇesneˇji rˇecˇeno mu bude prˇedcha´zet — my vsˇichni ze za´padnıćh Cˇech se sejdeme uzˇ v u´tery´ 15. cˇervence na farˇe v Bukovci u Horsˇovske´ho Tyńa. Spolecˇneˇ prozˇijeme trˇi dny a pak se prˇesuneme na Velehrad. Jizˇ dnes prˇijı´ma´me prˇihla´sˇky a vsˇechny, kdo by se chteˇli zapojit do prˇ´ıprav, zveme ke spolupraći — ozveˇte se na´m.

´ LE NA ´ S CˇEKA ´ ... DA ? VII. U´plneˇ norma´lnı´ ples . . . v Plzni 29. brˇezna

? UNIT 2008 5. dubna — prˇihla´sˇky a vıće informacı´ na www.unit.krestan.org

? Dny vı´ry s programem pro mla´dezˇ 31. kveˇtna

? Letnice v Polsku 9.–11. kveˇtna ? Exercicie pro mla´dezˇ 18.–22. srpna v Perninku, vede mons. Josef Zˇa´k

? Kajaky v Polsku 22.–31. srpna


STALO SE . . . • Ikonopisci na DCM Jizˇ podruhe´ se na DCM porˇa´dala jaka´si sˇkolka psanı´ ikon pod vedenı´m patera Roberta Bergmana z Rokycan. Sesˇlo se tam kolem trˇinaćti lidı´ z naprosto ru˚znyćh koutu˚ zˇivota, z ru˚znyćh zameˇstnańı´, od studentek prˇes maminky po du˚chodce a jedina´ veˇc, ktera´ je spojovala, byl jaky´si „zajı´maveˇ“ va´zˇneˇjsˇ´ı za´jem o psanı´ ikon. A tento za´jem zde utvorˇil mı´sto pro vytvorˇenı´ na´dherne´ho spolecˇenstvı´, kam se vsˇichni kazˇdy´ cˇtvrtek velmi teˇsˇili a s Jezˇ´ısˇkem v podpazˇ´ı prˇibı´hali v ru˚zne´m stupni udyćhańı´. Skutecˇneˇ jsem napsala psanı´ a myslela jsem to zcela va´zˇneˇ. Jestli jste neˇkdy videˇli pravoslavnou ikonu, vı´te, zˇe je barevna´ . . . prosteˇ namalovana´. Avsˇak spra´vneˇ se rˇ´ıka´, zˇe se ikona pı´sˇe. Je to proto, zˇe ikonopisec zacˇ´ına´ tvorˇit ikonu s tı´m, zˇe chce zobrazit Boha v te´ konkre´tnı´ osobeˇ neˇjake´ho sveˇtce, cˇi dokonce v osobeˇ Spasiteloveˇ, ale Hospodin je, jak pravı´ Stary´ za´kon, nezobrazitelny´ a zobrazovat Ho je dokonce zcela jasneˇ zaka´zańo. Ale pak prˇisˇel Jezˇ´ısˇ a pokud ma´ by´t Jezˇ´ısˇ pravy´m cˇloveˇkem i Bohem, pak Jej ma´me pra´vo zobrazit, stejneˇ tak jako se fotı´ jinı´ lide´. Ale to jesˇteˇ samo o sobeˇ nevysveˇtluje fakt, zˇe se ikony pı´sˇ´ı. Fı´gl je v tom, zˇe Boha nelze zobrazit, ale pouze popsat a i to je dost obtı´zˇne´. Patriarchove´ se z toho vykroutili tak, zˇe Bozˇ´ı vlastnosti opsali jen za´porny´mi prˇ´ıdavny´mi jmeńy. Ikona je symbol a vsˇechno, co je na ikoneˇ i vsˇechno, co se jı´ ty´ka´, ma´ neˇjaky´ hluboky´ vy´znam. Ikonopisectvı´ je nesmı´rneˇ tajemne´ a obsa´hle´ umeˇnı´, kde stacˇ´ı, aby cˇloveˇk pobral hrozneˇ ma´lo, a uzˇ mu˚zˇe cˇerpat z jejıćh pokladu˚, ktere´ jsou nedozı´rne´. Neumı´m si prˇedstavit, zˇe by existoval nebo zˇe existuje na sveˇteˇ neˇjaky´ cˇloveˇk, ktery´ by mohl rˇ´ıci, zˇe zna´ ikony dokonale. Ony jsou na tom podobneˇ jako Bu˚h, vzˇdy je jesˇteˇ neˇco tajemne´ho, neobsa´hnutelne´ho, co skry´vajı´. Svaty´ Theodor Studita prohla´sil, zˇe ikona Krista a Kristus je neˇco u´plneˇ same´ho, jen se to lisˇ´ı podstatou. Tento vy´rok da´va´ tusˇit hloubku, prˇitazˇlivost a obecnou va´zˇnost ikon. Da´va´ tusˇit, jak moc byla pro obycˇejne´ veˇrˇ´ıcı´ du˚lezˇita´, jak moc si jı´ va´zˇili a ctili ji. Da´vajı´ vysveˇtlenı´, procˇ o neˇ v dobeˇ ikonoborectvı´ tak urputneˇ bojovali, zˇe dosˇlo i na krev. Ale zpeˇt ke sˇkolce psanı´ ikon. Vzˇdycky jsme se scha´zeli ve cˇtvrtek vecˇer v sedm hodin na DCM,

ÚNOR 2008

kde jsme stra´vili tak dveˇ hodiny praće. Zacˇ´ınalo se modlitbou, prˇi ktere´ se trochu pozpı´valo a P. Robert Bergman hra´l na kytaru. Meˇl u´zˇasne´ zpeˇvnı´ky. Vsˇichni psali ikonu Jezˇ´ısˇe Krista Pantokratora — Vsˇevla´dce. Nebudu tady popisovat cely´ postup praće, jestli va´s to bude zajı´mat, pak defiluji, zˇe se bude porˇa´dat dalsˇ´ı sˇkolka — nejspı´sˇe zas na podzim.

Tentokra´t to vysˇlo asi na osm setkańı´. To poslednı´ bylo zavrsˇeno na´dhernou malinkou msˇ´ı v male´ kapli na DCM, prˇi ktere´ byly ikony posveˇceny. Pro kazˇde´ho z na´s bylo psanı´ ikon zajı´mavy´m mı´stem setkańı´ s Bohem, pro kazˇde´ho to znamenalo urcˇity´ du˚lezˇity´ kus zˇivota, kousıćˇek cesty, pro neˇkoho lekce z pokory, pro neˇkoho lı´tacı´ za´lezˇitost, ale vsˇechny byly dobre´ a sˇt’astne´. Jadla

NABI´DKA — FARA STOD Obnovene´ prostory stodske´ fary mohou poslouzˇit k ru˚zny´m vı´kendovy´m, pra´zdninovy´m a dalsˇ´ım setkańı´m pro vasˇe (farnı´) spolecˇenstvı´ — veˇk nenı´ podmıńkou. Kapacita je cca 15 lidı´ (vejde se ale i vıće prˇi mensˇ´ım pohodlı´). Blizˇsˇ´ı informace va´m poda´me na DCM. z DCM zdravı´ P. Krysˇtof, Lı´da, Pavlıńka & Petr 19

2. 2. 930 Plzenˇ, katedra´la, biskupstvı´ plzenˇske´, Den zasveˇcenyćh osob 6. 2. 800 Plzenˇ, katedra´la, Popelecˇnı´ strˇeda, msˇe sv. s udeˇlenı´m popelce, 10. 2. 1030 Plzenˇ, katedra´la, msˇe sv. s prˇijetı´m katechumenu˚ mezi cˇekatele krˇtu 17.–22. 2. Velehrad, spolecˇne´ exercicie plzenˇske´ diece´ze 24.–29. 2. Castelgandolfo, setkańı´ biskupu˚ — prˇa´tel Hnutı´ fokola´re ´ Udaje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

Koncˇ´ıte studia, pracujete nebo studujete v Praze? Mozˇnost zı´skat podrobne´ znalosti o katolicke´ vı´rˇe a krˇest’anske´m umeˇnı´ Va´m nabı´zı´ Univerzita Karlova v Praze, Katolicka´ teologicka´ fakulta (www.ktf.cuni.cz) v oborech: – Katolicka´ teologie, mgr. prezencˇnı´ peˇtilete´ – Teologicke´ nauky, bc. komb. cˇtyrˇlete´ Prˇihla´sˇky – Teologicke´ nauky, nmgr. komb. dvoulete´ do 29. uńora. – Deˇjiny krˇest’anske´ho umeˇnı´, bc. prezencˇnı´ trˇ´ılete´ – Deˇjiny krˇest’anske´ho umeˇnı´, nmgr. prezencˇnı´ dvoulete´

Objevovańı´ Bible. Svata´ Pı´sma Iz- ota´zkami za´kladnı´ho charakteru: Co vı´me raele ve sveˇtle soucˇasne´ archeologie o dobeˇ izraelskyćh patriarchu˚ Abraha´ma, Israel Finkelstein, Neil Asher Silberman

Dva vy´znacˇnı´ znalci biblicke´ tematiky, archeolog Finkelstein a historik Silberman, prˇedstavujı´ v te´to knize vy´sledky sve´ho soucˇasne´ho ba´dańı´ o staroveˇke´m Izraeli. Oba autorˇi patrˇ´ı k prˇednı´m odbornı´ku˚m svyćh disciplıń, vedli rˇadu tereńnıćh vy´zkumu˚, inovovali archeologickou metodologii a o vy´sledcıćh sve´ praće publikovali cˇetne´ studie i knihy urcˇene´ sˇirsˇ´ı verˇejnosti. Jejich dı´lo doznalo v mnoha zemıćh nespornyćh u´speˇchu˚. V te´to knize se zaby´vajı´

Iza´ka a Ja´koba? Kdy vznikl monoteismus? Kdy a kde se objevili prvnı´ Izraelite´? Jak se izraelsky´ lid poprve´ dostal do zemeˇ zaslı´bene´? Kdy a procˇ se stal Jeruzale´m hlavnı´m meˇstem staroveˇke´ho Izraele? Na tyto a dalsˇ´ı ota´zky zde dosta´va´me nove´ a cˇasto prˇekvapive´ odpoveˇdi. Tak si oba autorˇi vytva´rˇejı´ za´klad pro svu˚j fascinujıćı´ vy´klad, jak a procˇ se biblicka´ vypra´veˇnı´ vy´razneˇ lisˇ´ı od mı´stnıćh archeologickyćh na´lezu˚. Postupneˇ dospı´vajı´ k nove´ verzi deˇjin staroveˇke´ho Izraele a vytva´rˇejı´ tak prˇedpoklad pro objasneˇnı´ ota´zek kdy, kde a procˇ byla Bible sepsańa a v cˇem sta´le tkvı´ jejı´ vsˇeobecny´ vy´znam duchovnı´ i kulturnı´. Vydal Vysˇehrad, Praha 2007, cena 368 Kcˇ

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 31. ledna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 28. uńora, uza´veˇrka je 2O. uńora. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

2008 ÚNOR. mi. 6,38). Proč by to říkal? Spolehl jsem se tedy

Recommend Documents