2008 FOSECO SLOUŽÍME SLÉVÁRNÁM. Řešení na míru s použitím prvotřídních produktů. INOCULIN MSI NODULANT COVERAL FDU MTS

7–8 / 2008

Navštivte naše nové internetové stránky:

www.foseco.cz

|

NÁTĚRY

|

VTOKOVÉ SOUSTAVY

|

FILTRACE

|

ÚPRAVY TAVENIN

|

VYZDÍVKY PÁNVÍ

FOSECO – SLOUŽÍME SLÉVÁRNÁM Řešení na míru s použitím prvotřídních produktů. INOCULIN MSI NODULANT COVERAL FDU MTS 1500

Kontaktujte Foseco Česká pro více informací o úpravě slitin železných i neželezných kovů. Kancelář: Tel.: +420 585 967 313 Fax: +420 585 967 287 www.foseco.cz

Obchodní zástupci: Ing. Petr Filip Tel.: + 420 724 306 112 Pavel Heřmánek Tel.: +420 602 547 057 Ing. Tomáš Štěpán Tel.: +420 725 741 040

|

POJIVA

|

Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu ochranné známky. Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. To platí především pro rozmnožování, překlady, kopírování na mikrofilm, ukládání a zpracování v počítačových systémech. Korektury českého jazyka se řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány.

časopis pro slévárenský průmysl Foundry Industry Journal

ro ční k LV I . 20 0 8 . číslo 7– 8

ISSN 0037-6825 Číslo povolení Ministerstva kultury ČR – registrační značka – MK ČR E 4361

tematické zaměření / slitiny neželezných kovů special topic / non-ferrous metal alloys odborný garant / Ing. I vo L ána, Ph.D.

Vydává © Svaz sléváren České republiky IČ 44990863

obsah

Redakce: 616 00 Brno, Technická 2896/2 tel.: 541 142 664, 541 142 665, fax: 541 142 644 e-mail: [email protected] [email protected] www.slevarenstvi.svazslevaren.cz



ÚVODNÍ SLOVO

331

Lána,I. Udržitelnost slévárenství neželezných kovů v ČR







SLITINY NEŽELEZNÝCH KOVŮ

334

L i c h ý, P. – Š v a n d o v á , L . Vliv filtrace taveniny na mechanické vlastnosti odlitků ze slitin hliníku



Influence of melt filtration on mechanical properties of aluminium alloys castings



337

Brůna,M.–Kantorík,R.–Bolibruchová,D. Komplexné metalografické hodnotenie hliníkovej zliatiny po filtrácii



Complex metallographic evaluation of an aluminium alloy after filtration

Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce. Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce. Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Zátišie 10, 831 03 Bratislava, tel.: 00421 244 455 238, fax: 00421 244 455 239. Členové Združenia zlievarní a kováční Slovenska na adrese: Združenie zlievarní a kováční Slovenska, Robotnícka 14, 036 01 Martin, tel. + fax: 00421 434 220 350, e-mail: [email protected]



340

Száraz,A.–Pastirčák,R.–Sládek,A. Vplyv elektrického prúdu na mechanické vlastnosti hliníkových zliatin



The effect of electric current on mechanical properties of aluminium alloys

343

Šerák,J. a kol. Možnosti snížení obsahu železa ve slitinách AlSiCuMgFe



Possibilities of iron content reduction in AlSiCuMgFe alloys

346



Vojtěch,D. a kol. Možnosti zlepšení odolnosti odlitků ze slitin Al-Si proti otěru bezproudovým pokovením

Vychází 6krát ročně. Číslo 7–8 vyšlo 28. 8. 2008. Cena čísla Kč 60,–. Roční předplatné Kč 360,– (fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné. Cena čísla Kč 100,–. Roční předplatné Kč 600,– (podniky) + DPH + poštovné + balné.



Improvement of wear resistance of Al-Si castings by electroless coating



349

M i c h n a , Š . – Vo j t ě c h , D . – M a j r i c h , P. Metalurgická jakost hliníkové taveniny při nízkotlakém lití automobilových disků



Metallurgical quality of aluminium melt during low-pressure casting of automobile discs



Z PRAXE

354

Kvapil,D. – R ylichová ,V. Vytvrzování hliníkové slitiny AlSi9Cu3 (Fe)



Hardening of aluminium alloy AlSi9Cu3 (Fe)



357

Horký,K.–Vrtílek,J. Eliminace staženin pomocí přípravku Probat Fluss MIKRO 100



Elimination of shrinkage cavities with the aid of Probat Fluss MIKRO 100 preparation

Tisk Reprocentrum, a. s., Bezručova 29, 678 01 Blansko, telefon: 516 412 510 e-mail: [email protected] Do sazby 8. 7. 2008, do tisku 30. 7. 2008. Náklad 700 ks. Inzerci vyřizuje redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. vedoucí redaktorka Mgr. Helena Šebestová redaktorka Mgr. Milada Haasová redakční rada prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc. Ing. Ján Cibuľa prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Ing. Štefan Eperješi, CSc. Ing. Jiří Fošum Ing. Josef Hlavinka doc. Ing. Milan Horáček, CSc. Ing. Jaroslav Chrást, CSc. prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c. Richard Jírek Ing. Radovan Koplík, CSc. Ing. Václav Krňávek doc. Ing. Antonín Mores, CSc. prof. Ing. Iva Nová, CSc. Ing. Ivan Pavlík, CSc. doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. Ing. Vladimír Stavěníček, předseda prof. Ing. Karel Stránský, DrSc. Ing. František Střítecký Ing. Jiří Ševčík Ing. Jan Šlajs Ing. Josef Valenta, Ph.D. Ing. Ivo Žižka

Tavírna slitin hliníku

Kokilový odlitek – držák izolátoru ze slitiny AlSi10Mg

příští číslo bude věnováno přesnému lití

v  

´ á ç â á k á“ Í W × c å Ô “ ¢ “Â ß Ú Ô “ ¾z á Ü Ú â é W ½âæØٓ»ßÔéÜáÞÔ

ÆéÔíè“æßbéWåØᓓ "ØæÞb“åØãèÕßÜÞì ÇØ ÖÛáÜ ÖÞW“¥« ¬ © ¢ ¥ ©¤©“£ £“µ å á â çØ ß¡­“¨ §¤“¤§¥“© §¥ çØ ß¡­“¨ §¤“¤§¥“© «¤ çØ ß¡žÙÔ ë ­“¨ §¤“¤§¥“© § § æéÔí³æéÔíæßØéÔåØá¡Öí ê ê ê¡æ éÔ í æ ß Ø éÔ åØ á¡Ö í

ÆÉ&ÇÂÉ%“ Æ¿%ÉŸÁƾ%“·ÁÌ µåáⓠ¤¡ā¦¡“`Øåéáԓ¥££¬ êêê¡êçÙ¥££¬¡Öí

ÉؓÆéÔíè“æßbéWåØá“"œ æؓæçWßؓácÖâ“×cÝØ ÀåÞ¥—ÁæêÜݗ¿ãØíàåâØ é ŽÞâá᎓€Ø×ÜçØߓÆÆ"Å

ÁԓçcÖÛçâ“æçåWáÞWÖۓæؓãåÔéÜ×Øßác“×âék  ×WçؓÜáÙâåàÔÖؓíؓ‘ÜéâçԓæéÔí術·âéâßçؓ áWàŸ“ÔÕìÖÛâà“æؓæ“éWàܓãâ×cßÜßܓÔßØæãâu“ â“áØÝ׍ßؑÜçc݃k“âÞÔà‘ÜÞì“èãßìáèßbÛâ“âÕ  ×âÕk¡

““ ÛæÚ ¥—ÀåÞ¥—ÄàãØ嗿æé[dÜâ £—ºÊÚ ¥

ÞâèæÞÔ¡“Ãâ×íÜàák“íÔæØ×Wák“æؓãåâçâ“Õè×ؓ ÞâáÔç“é“åÔÞâèæÞbà“ÆÔßÖÕèåÞè“Ô“éåÖÛâßáb“ íÔæØ×Wák“ãåâÕcÛáؓ©¡ā«¡“`Øåéáԓ¥££¬“éؓ Ék×áÜ¡“ "ØæÞW“ åØãèÕßÜÞԓ Õè×ؓ €k×Üç“ ¶´¸¹““ é“åâÖؓ¥£¤¥¡

㠀 Ø × æ Ø × Ô “ â å Ú Ô á Ü í Ô ` á k Û â “ é Ž Õ â å è“ Ê Ç¹“¥££¬

ÆéÔí“æßbéWåØá“"ØæÞb“åØãèÕßÜÞ ì“ Ýؓ〠Ü×åè‘ØáŽà“`ßØáØà“¶´ ¸¹ ¶âààÜç çØؓâٓ´ ææâÖÜÔçÜâáæ“ âٓ¸èåâãØÔᓹ âèá×åÜØæ“ › ´ æâÖÜÔÖؓØéåâãæÞ ŽÖۓ æßbéWåØáæÞ ŽÖۓæ éÔ퍜

¬°«™™

ƗdÜä—êܗåؗáÜÛå[åo—åÜáíoÚܗßæíæ„àã涗 ¼àãßØàØáçÔÖؓßØÚÜæßÔçÜéì“Ÿ´¶»“×â“æßb  éWåØ៓ ÝÔޓ ãåâÕkÛW“ ã€ØåØÚÜæçåÔÖؓ è“ âÖØ  ßâéŽÖۓâ×ßÜçލŸ“ÕØíãØ`áâæçák“ßÜæçì“Ôçס ¶Øáì“ æßbéWåØáæގÖۓ æèåâéÜᓠíÔ`káÔÝk“ ÞåÜ  çÜÖÞì“ âéßÜéuâéÔç“ ØÞâáâàÜÞè“ Ô“ ‘ÜéâçÔ  æÖÛâãáâæç“ æßbéWåØᡓ ɃÜÖÛáܓ í‡`Ôæçácák“ æâèÛßÔæÜßܓæؓæìæçbàØà“¶´¸¹“æçÔçÜæçÜÞì“æè  åâéÜᡓÆßbéWåáWà“×âãâåè`èÝk“ÝØ×áÔç“â“ÖØ  áâéŽÖۓã€ÜåW‘ÞWÖۓæؓæéŽàܓâ×ÕcåÔçØßÜ¡ ÍԓÆéÔí“æßbéWåØá“"œÝæàؓåW×ܟ“‘Ø“çìçâ“Õâ×ì“ Ýæâè“Ĉáԓ×Øáákà“ãâ€W×Þèû“ãåWÖؓáԃØÛⓠæØÞåØçÔåÜWçè“Ô“‘Ø“"ØæÞW“åØãèÕßÜÞԓáØíÔâæ  çWéW“ ã€Ü“ €ØƒØák“ çcÖÛçⓠâçWíØÞ¡“ Áԃؓ íÞè  ƒØáâæçܓÝæàؓ`Ôæçâ“éìè‘kéÔßܓã€Ü“×ÜæÞèíÜ¡

Æécçâéb“æßbéWåØáæÞb“×áì“ßíؓåâí×cßÜç“áԓ ç€Ü“íWÞßÔ×ákŸ“áÔéíWÝØà“áÔéÔíèÝkÖk“Ô“ãåâ  ãâÝØáb“ÔÞÖØ­ ā“ Êígëæíf—ëÜÚßåàÚâf—Ý|éìä— — ŸÎ˽—ą—ÎæéãۗËÜÚßåàÚØ㗽æéìä £ ā“ «­¥—êãfí[éÜåêâf—Ûå𣗠ā“ ÄÜñàå[éæÛåo—âæåÝÜéÜåÚܗÇߥ»¥ µßܑ “ÜáÙâåàÔÖØ­“îîî¥îëÝ©§§°¥Úñ¥ ÉW‘Øák“ ã€WçØßbŸ“ ×âèÙWà؟“ ‘Ø“ æؓ áWà“ éƒØà“ ãâ×Ԁk“ æãâßØ`áŽà“ ‡æÜßkà“ ã€Ø×  æçÔéÜç“ "ØæÞâè“ åØãèÕßÜÞè“ ‡`ÔæçákÞà“ “ í“ ÖØßbÛⓠæécçԓ ›â`ØÞWéWàؓ §££ā¨££“ ×ØßØÚW獜“ ÝÔÞⓠæçWßؓ é ŽíáÔàábÛⓠ“ ÔÞçbåԓé“âÕßÔæçܓéŽåâÕì“â×ßÜçލ¡ Çâèçâ“Ýܑ“×åèÛâè“éŽíéâè“æؓáԓéWæ“âÕ  åÔÖkàؓ ÝàbáØà“ âåÚÔáÜíWçâ卓 æ“ áÔ “ Õk×Þâè“àâ‘áâæçܓÔÞçÜéák“‡`Ôæçܓéԃk“ÿå  àì“áԓçbçâ“ÔÞÖܓ›ãåØíØáçÔÖؓÿåàì“ã€Ø×  áWƒÞâ蟓 áԓ éŽæçÔécŸ“ é“ åØÞßÔàc“ ÔçסœŸ“ “ ԓ çⓠÕèa“ Ùâåàâè“ æãâáíâåæçékŸ“ áØÕⓠĈçåÔ×Ü`ákû“Ùâåàâè“×ßؓíéìÞßâæçk“‡`Ôæçܓ áԓÆßbéWåØáæގÖۓ×áØÖÛ¡ ·âèÙWà؟“‘Ø“éԃؓÿåàԓÕè×ؓáԓçèçⓠéŽíéè“åØÔÚâéÔç“ãâíÜçÜéác“Ô“Õè×ؓæؓçÔޓ ÔÞçÜéác“æãâßèãâ×kßØç“áԓãåÕcÛè“ÔÞÖØ¡“

ÇéæçØÞØÚܗăéäð ā“ èéØ×Øák“ßâÚԓÿåàì“éؓéƒØÖۓàÔçØåÜW  èéØ×Øák ßâÚÔ ÿåàì éØ éƒØÖÛ àÔçØåÜW  ßØÖۓãåâãÔÚèÝkÖkÖۓÊǹ¢§©¡“Æ·¢ÃÛ¡·¡ ā“ èé؀ØÝácák“ èé؀ØÝácák åØÞßÔàì“ åØÞßÔàì é“ é ÞâáØ`áb“ ÞâáØ`áb ãâ  íéWáÖؓáԓÆécçâéb“æßbéWåØáæÞb“×áì ā“ éìæçâèãØák“æ“ã€Ø×áWƒÞâè“áԓÊǹ“Ô“§©¡“ éìæçâèãØák æ ã€Ø×áWƒÞâè áÔ Êǹ Ô §©¡ Æ· ā“ éŽæçÔéák“ éŽæçÔéák ãßâÖÛԓ ãßâÖÛÔ ãåⓠãåâ æçWáØޓ æçWáØÞ áԓ áÔ ×â  ãåâéâ×áb“éŽæçÔéc

ĎÌÍJ4»ËÇX™ÌÉÈÇÓÈËā™ Ÿç„oêçgíÜâ—äà套¬—§§§—€  Ď»ËÈÇÓÈÏX™ÌÉÈÇÓÈËā™ Ÿç„oêçgíÜâ—äà套©—§§§—€ 

DŽoåæêð—çéæ—êçæåñæéð ·ßؓçìãè“æãâáíâåԓâ×æçèãuâéÔác“ãåâãÔ  ÚÔÖؓã€Ü“ã€kãåÔéc“Ô“ÞâáWák“Êǹ¢§©¡“Æ·¢ ÃÛ¡·¡“ ŸÙãà•‡o—àåÝæéäØÚܱ—îîî¥îëÝ©§§°¥Úñ 

¹ÜñçãØëå[—‹dØêë—åØ ā“ íÔÛÔÝâéÔÖk“ÔÞÖܓé“ÇØÖÛáÜÖÞbà“àèíØè“ íÔÛÔÝâéÔÖk ÔÞÖÜ é ÇØÖÛáÜÖÞbà àèíØè ԓáԓÞâáÙØåØáÖkÖۓÊǹ¢§©¡Æ·¢ÃÛ¡·¡ ā“ æãâßØ`ØáæގÖۓÔÞÖkÖۓé“ãåÕcÛè“Þâ  æãâßØ`ØáæގÖÛ ÔÞÖkÖÛ é ãåÕcÛè Þâ  áWák“Êǹ¢§©¡“Æ·

ÁÔÕk×Þԓàâ‘áâæçk“ÔÞçÜéák“‡`ÔæçÜ ¸ —ÇH¼»ÅK¸—ą—©¥—ÛÜ嗫­¥—Ê»— Ÿª¥—­¥—©§§°  ´“¼œ“ãåØíØáçÔÖؓæ“ÞâàØå`ák“âåÜØáçÔÖk“ “ ´“¼“ ¤œ“¤¨“àÜᡓ “ ¾`“§“£££Ÿā ´“¼“ ¥œ“¦£“àÜᡓ“ ¾`“©“£££Ÿā

¨«¥§§—ÁÜÛå[åo—ÜïÜâìëàíð—νƗ¦—ÜïÜÚìëàíܗ äÜÜëàåޗæݗνƗŸ¿æëÜ㗿æãàÛØð—Àåå  ¨­¥§§—ÁÜÛå[åo—ļ¾À—Ÿ»£—¸£—Ê£—ÊÃÆ£—Ç㗿£— ºÑ —¦—ļ¾À—äÜÜëàåޗŸ¿æëÜã—ÍæéæåÜñ 

´“¼¼“ ¤œ“¤¨¡“àÜá“

·“¼Éœ“É¿´ÆÇÁ.“ôÁ¸¿Ì“ “ ÖØáԓ×ßؓéØßÜÞâæçܓæçWáÞè ÀØáâæ᎓éŽæçÔéW€æގ“æìæçbà“

í×ÔåàÔ

µ“¼œ“ãåØíØáçÔÖؓæ“ÞâàØå`ák“âåÜØáçÔÖk“ ¾`“¨“£££Ÿā µ“¼¼œ“ãåØíØáçÔÖؓéc×ØÖÞâ éŽíÞèàáŽÖۓÜá  æçÜçèÖk“Ô“ÉG“ “ í×ÔåàÔ º —ÀÅѼɺ¼— ɓ `ØæÞb“ éØåíܓ ãâíéWáÞì“ áԓ Æécçâéb“ æßb  éWåØáæÞb“×áì“ ¶“¼œ“`ØåáâÕkßWŸ“ÙâåàW瓴¨“

¾`“§“£££Ÿā

¶“¼¼œ“ÕÔåØéáWŸ“ÙâåàW瓴¨Ÿ“¥¡Ÿ“¦¡“Ô“§¡“âÕÔ  ßâéW“æçåÔáԓ ¾`“¤¥“£££Ÿā

“

ÉìæçÔéâéÔçØßb“àÔÝk“ÛåÔíØáâ蓇`Ôæ瓥“íW  æçèã֍“áԓ§©¡“æßbéWåØáæގÖۓ×áØÖۓé`Øç  ác“éæçèãØáØޓáԓ¥“æãâßØ`ØáæÞb“éØ`Øå졓 ¼ —ɼÂøĸ ¸“¼œ“Éßâ‘Øák“åØÞßÔàákÛâ“ßØçWÞè“×â“ÞâáÙØ  åØá`ákÖۓàÔçØåÜWߍ““ ¾`“©“£££Ÿā Çæñå[äâØ ¾“ÖØáWà“Õè×ؓã€Üãâ`çØáԓ¤¬˜“·Ã»¡—

¶“¼¼¼œ“ÕÔåØéáWŸ“ÙâåàW瓴¨Ÿ“èéáÜ瀓ãâíéWá  Þì“ “ “ ¾`“ª“£££Ÿā ɓç܃çcábà“æÕâåákÞè ¶“Éœ“ÕÔåØéáWŸ“ÙâåàW瓴¨Ÿ“¥¡Ÿ“¦¡“Ô“§¡“âÕÔ  ßâéW“æçåÔáԓ ¾`“¤¨“£££Ÿā ¶“ɼœ“ÕÔåØéáWŸ“ÙâåàW瓴¨Ÿ“èéáÜ瀓æÕâåák  Þè“ “ ¾`“«“£££Ÿā

ÇH¼»¹*YÅ—ÇHÀ¿ÃK¸— —¸ÂËÀÍÅ2—O&¸ÊËÀ Þؓ æçԑØák“ áԓ Ûççã­¢¢êêê¡êçÙ¥££¬¡Öí¢ êçÙ¥££¬¢¶ÍÒÖÔßß¡Ûçàߓ

ÆÙ饗©¥—— ÀåÞ¥—¿ãØíàåâؗàåÝæéäìáܗæ—êëØíì—êãfí[éÜåêëío—í—&É

¬±©™™

Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿É ¼“¡“` Ø å éØ á Ø Öā æ å ã Ø á“¥£ £ «“¡“ªā «

¤©¡££“ ÅØÚÜæçåÔÖؓ ×ØßØÚW獓 ¢“ ÅØÚÜæçåÔçÜâᓠâٓ“ ×ØßØÚÔçØæ“ Ÿ¿æëÜ㗠ÍæéæåÜñ— ą— ºæåÝÜéÜåÚܗ ºÜåëéÜ  —ÇæåÛgão—¨¥—dÜéíåؗ©§§°— —ÄæåÛØð—¨êë—Áìåܗ©§§° Ÿ¿æëÜã—ÍæéæåÜñ—ą—ºæåÝÜéÜåÚܗºÜåëéÜ  ÎæéãۗËÜÚßåàÚØ㗽æéì䗱—ÛÜ嗨—¦—»Ø𗨠«¡££“ÅØÚÜæçåÔÖؓ×ØßØÚW獓¢“ÅØÚÜæçåÔçÜâá“âٓ×Ø  ßØÚÔçØæ ¨§¥§§—OíæÛåo—Ùãæ◦—ÆçÜåàåޗêÜêêàæå »ÜæçâåÜؓæßbéWåØáæÞb“çØÖÛáâßâÚÜؓéؓæécçc“¢“»Üæ  çâåì“âٓÖÔæçÜáړçØÖÛáâßâÚì“Üá“çÛؓêâåß× ¨©¥§§ą¨©¥«¬—Ç„Üêìå—Ûæ—ËÜÚßåàÚâfßæ—äìñÜؗ¦— ËéØåêÝÜé—ëæ—ëßܗËÜÚßåàÚØã—ÄìêÜì䗹éåæ ¨ª¥§§—ÌíoëØÚo—éÜÚÜçÚܗ¦—ÎÜãÚæäܗéÜÚÜçë¤ àæ嗟¹éåæ—ËÜÚßåàÚØã—ÄìêÜìä  ¨«¥§§—ÇéÜñÜåëØÚܗ¦—ÇéÜêÜåëØëàæåê »ÜæçâåÜؓæßbéWåØáæçék“áԓ‡íØàk“"ØæÞb“åØãèÕßÜÞì“ ¢“»Üæçâåì“âٓÖÔæçÜáړçØÖÛáâßâÚì“Üá“çÛؓ¶íØÖۓ çØååÜçâåì ¨¬¥§§—ÇéæßãoÛâؗËÜÚßåàÚâfßæ—äìñÜؗ¹éåæ— ¦—¼åáæðàåޗÜïßàÙàëàæå—Øë—ëßܗËė¹éåæ

¶“¼Éœ“`ØåáâÕkßWŸ“ÙâåàW瓴¨“ ¾`“¨“£££Ÿā Ìñ[ígéâؗç„àßã[‡Üâ—â—Øâëàíåo—‹dØê¤ ëà—ŸØÙêëéØâëؗç„ÜÛå[‡Ü⣗í’êëØíØ ±— Ûæ—âæåÚܗ„oáåؗ©§§¯¥

µåá⟓¶íØÖۓÅØãèÕßÜÖ ª¨¥—âígëåØ ąª¥—dÜéíåؗ©§§° ª¨êë—ÄØð ąªéۗÁìåܗ©§§°

·“¼œ“;¿´·Á.“À·ȿ“ ¾`“¤¨“£££Ÿā ÃåØíØáçÔ`ák“àkæç⭓¤“æçßŸ“¥“ãÔáØß쟓¥“‘Ü×ßØ

·“¼¼¼œ“À´Ë¼À¿Á.“À·ȿ“ ¾`“¥¬“£££Ÿā ÃåØíØáçÔ`ák“àkæç⭓¦“æçâß쟓¨“ãÔáØߍŸ“¨“‘Ü×ßk

“

DŽÜÛÙg•å’—çéæÞéØ䗦—ÇéÜãàäàåØéð—ÇéæÞéØä

¨­¥§§—Ç„Üêìå—Ûæ—ßæëÜãì—Íæéæåg•—ßàêëæéàÚâ’äà— ëéØäíØáÜäà— ç„Üê— ÚÜåëéìä— ¹éåؗ ¦— ËéØåêÝÜé— ëæ— ÍæéæåÜñ— ¿æëÜ㗠íàؗ ¹éåæ— ºÜåëéܗ Ùð— ßàêëæéàÚØ㗠ëéØäê ¨®¥ª§—ÍØãå[—ßéæäØÛؗdãÜåêâ’ÚߗñÜäo—νƗ ¦—¾ÜåÜéØ㗸êêÜäÙãð—æݗëßܗνƗŸ¿æëÜã—Íæ¤ éæåÜñ—ą—ºæåÝÜéÜåÚܗºÜåëéÜ  ©§¥§§—ÊçæãÜdÜåê⒗íÜdÜé—åؗ¹éågåêâf—ç„ܤ ßéØÛg—í—ßæëÜãì—ÊØåëæ嗦—¾Üë¤ëæÞÜëßÜé—çØé¤ ëð—Øë—ëßܗ¹éåæ—ÛØ䗱—ÊØåëæ嗿æëÜã

ŸÍæéæåÜñ—¿æëÜ㗺æåÝÜéÜåÚܗºÜåëéÜ  ÎæéãۗËÜÚßåàÚØ㗽æéì䗱—ÛÜ嗩—¦—»Ø𗩗 «­¥—êãfí[éÜåêâf—Ûå𗦗«­ëߗ½æìåÛéð—»Øðê— ą—»Ü嗨—¦—»Øð—¨

—Êë„ÜÛؗª¥—dÜéíåؗ©§§°— —ÎÜÛåÜêÛØð—ªéۗÁìåܗ©§§°

¯¥§§—ÉÜÞàêëéØÚܗ‹dØêëåo⑗¦—ÉÜÞàêëéØëàæå—æݗÛܤ ãÜÞØëÜê

Å[í‡ëgíð—êãfí[éÜå—çé旋dØêëåoâð—Î˽— ¦—Îæéâ—íàêàëê—Ýæé—Î˽—çØéëàÚàçØåëê— Â—ÛàêçæñàÚà—ÙìÛܗågâæãàâ—íØéàØåë—å[í‡ëgí— ¦—ÊÜíÜéØã—ëæìéê¦æçëàæåê—îàãã—ÙܗØíØàãØÙãÜ ›Â×ÝØí×ì“âדÛâçØßè“Éâåâác‘“é“«¡££“æ“â`ØÞW  éÔáŽàܓ áWéåÔçì“ ÞâßØà“ ¤«¡££“ ۓ ¢“ ·ØãÔåçèåØæ“ Ùåâà“»âçØߓÉâåâáØí“Ô瓫“ÔàŸ“ØëãØÖçØדåØçèåáæ“ Ô瓩“ãàœ“

°¥§§—OíæÛåo—Ùãæ◦—ÆçÜåàåޗØÛÛéÜêê ¬¡¤¨“µè×âèÖk“çåØá×ì“éؓæßbéWåØáæÞb“çØÖÛáâßâ  ÚÜܓ¢“¹èçèåؓçåØá×æ“Üá“Ùâèá×åì“çØÖÛáâßâÚì“ `Wæç“ ¤“ ¢“ ãÔåç“ ¤“ ›ÂÕØÖác“ âåÜØáçâéÔáb“ ã€Ø×  áWƒÞ쓢“ºØáØåÔßßì“âåÜØáçØדãÔãØåæ“ ĈæßbéWåáԓåâÞ蓥£¥£“Ô“×WßØû“¢“ûÙâèá×å쓥£¥£“ ÔáדÕØìâá×ĉœ ¨§¥ª§———â [ í Ø — ¦ — Ú æ Ý Ý Ü Ü Ù é Ü Ø â ¤¤¡£“µè×âèÖk µè×âèÖk“çåØá×ì“éؓæßbéWåØáæÞb“çØÖÛáâßâ  çåØá×ì éØ æßbéWåØáæÞb çØÖÛáâßâ  ÚÜܓ¢“¹èçèåؓçåØá×æ“Üá“Ùâèá×åì“çØÖÛáâßâÚì `Wæ瓥“¢“ãÔå瓥“›ÃâÞåâÞì“é“è‘kéWák“ãâ`kçÔ`âéŽÖۓ æÜàèßÔÖk“àØçâדåìÖÛßbÛâ“íÛâçâéØák“ãåâçâçì㍓ ¢“ÃåâÚåØææ“Üá“èæÜáړÖâàãèçØå“æÜàèßÔçÜâá染ÅÓ çØÖÛáÜäèØæœ ¨©¥§§———æ Ù g Û — ¦ — ã ì å Ú ß ¤¦¡££“µè×âèÖk“çåØá×ì“éؓæßbéWåØáæÞb“çØÖÛáâ  ßâÚÜܓ¢“¹èçèåؓçåØá×æ“Üá“Ùâèá×åì“çØÖÛáâßâÚì `Wæ瓦“¢“ãÔå瓦“›Áâéb“æßbéWåØáæÞb“ãåâÖØæ쟓éì  ãԀÜçØß᎓ԓéìçÔéÜçØß᎓àâ×Øߓ¢“ÁØê“Ùâèá×åì“ ãåâÖØææØ染ßâæç“êÔ럓ßâæç“ÙâÔàœ ¤§¡££“ µè×âèÖk“ çåØá×ì“ éؓ æßbéWåØáæÞb“ çØÖÛ  áâßâÚÜܓ¢“¹èçèåؓçåØá×æ“Üá“Ùâèá×åì“çØÖÛáâßâÚì `Wæ瓧“¢“ãÔå瓧“›ÃkæÞâéb“Ùâåàì“ā“âæç€Üéԟ“ãâÝÜéԟ“ áWçcå쓢“ÆÔáדàâèß×æ“ā“æÔá×染ÕÜá×Øå染ÖâÔçÜáÚæœ ¨¬¥ª§——â—[—í—Ø—¦—Ú—æ—Ý—Ý—Ü—Ü—Ù—é—Ü—Ø—â ¤©¡££“ µè×âèÖk“ çåØá×ì“ éؓ æßbéWåØáæÞb“ çØÖÛ  áâßâÚÜܓ¢“¹èçèåؓçåØá×æ“Üá“Ùâèá×åì“çØÖÛáâßâÚì“ `Wæ瓨“¢“ãÔå瓨“›ÍԀkíØák“æßbéWåØ៓ÔèçâàÔçÜíÔ  Ö؟“åâÕâçÜíÔÖؓ¢“¹âèá×åì“ØäèÜãàØá矓ÔèçâàÔ  çÜâ៓åâÕâçæœ ¤ª¡££“µè×âèÖk“çåØá×ì“éؓæßbéWåØáæÞb“çØÖÛáâ  ßâÚÜܓ¢“¹èçèåؓçåØá×æ“Üá“Ùâèá×åì“çØÖÛáâßâÚì“ `Wæ瓩“¢“ãÔå瓩“›UÜéâçák“ãåâæç€Ø×kŸ“éí×cßWéWák“¢“ ¸áéÜåâáàØáçÔߟ“Ø×èÖÔçÜâá“ÜææèØæœ ¨¯¥§§—»àêâìñܗؗñ[ígé—Î˽—¦—»àêÚìêêàæå— ØåۗÚãæêìéܗæݗëßܗÎ˽

ÎæéãۗËÜÚßåàÚØ㗽æéì䗱—ÛÜ嗪—¦—»Øð—ª

«­¥—êãfí[éÜåêâf—ÛåðĴ—¦—«­ëߗ½æìåÛéð—»ØðêĴ— ą—ÛÜ嗩—¦—»Ø𗩠Ÿ¿æëÜã—ÍæéæåÜñ—ą—ºæåÝÜéÜåÚܗºÜåëéÜ  ¬¡££“¾âàØå`ák“ãåØíØáçÔÖؓ¢“¶âààØåÖÜÔߓÃåØ  æØáçÔçÜâáæ“ā“"Wæ瓤“¢“ÃÔå瓤 ¨§¥ª§———â [ í Ø — ¦ — Ú æ Ý Ý Ü Ü Ù é Ü Ø â ¤¤¡££“¾âàØå`ák“ãåØíØáçÔÖؓ¢“¶âààØåÖÜÔߓÃåØ  æØáçÔçÜâáæ“ā“"Wæ瓥“¢“ÃÔå瓥 ¨©¥ª§———æ Ù g Û — ¦ — ã ì å Ú ß ¤¦¡¦£“¾âàØå`ák“ãåØíØáçÔÖؓ¢“¶âààØåÖÜÔߓÃåØ  æØáçÔçÜâáæ“ā“"Wæ瓦“¢“ÃÔå瓦 ¤¨¡££“·ÜæÞèíؓԓíWéc哧©¡“Æ·“¢“·ÜæÖèææÜâá“Ôáד ¶ßâæèåؓâٓçÛؓ§©çۓ¹· °¥§§ą¨¬¥§§—»æçéæíæÛå[—í’êëØíؗÛæÛØíؤ ëÜãêâ’ÚߗăéÜä—Ø—êãfí[éÜ嗦—¸ÚÚæäçØåðàåޗ ¼ïßàÙàëàæå— æݗ ½æìåÛéð— ÊìççãàÜéê— Øåۗ ½æìåÛéàÜê ÄÜñàå[éæÛåo—Çߥ»¥—êãfí[éÜåêâ[—âæåÝÜéÜåÚܗ ¦—ÀåëÜéåØëàæåØã—Çß»—½æìåÛéð—ºæåÝÜéÜåÚÜ Ÿ¿æëÜã—ÍæéæåÜñ—ą—ºæåÝÜéÜåÚܗºÜåëéÜ  ŸÇæۗñ[‡ëàëæì—νƗؗļ¾À—¦—ÌåÛÜé—νƗ Øåۗļ¾À—ìäÙéÜããØ 

ÇØáÜæâ鎓çèåáÔݓ¢“ÇØááÜæ“çâèåáÔàØáç ŸÆëÜí„Üåf—ÛíæéÚܗÍÌ˗¹éå旦—ÆçÜå—Øàé—ëæìé¤ åØäÜå뗱—Øë—ëßܗË̗¹éåæ—ëÜååàê—Úæìéëê 

¨°¥§§—ÂæåÚÜéë—í—âØëÜÛé[ãܗåؗÄÜåÛãæíg— å[ägêëo—¦—ºæåÚÜéë—à嗺ØëßÜÛéØã—Øë—ÄÜåÛÜ㗠ÊèìØéܗà嗹éåæ

¨­¥§§ą©¨¥§§—ÄÜñàå[éæÛåo—ëÜåàêæ풗ëìéåØᗠíܗdëð„ßé[Úߗ¦—ÀåëÜéåØëàæåØã—ËÜååàê—Ëæìé¤ åØäÜåë—àå—ÛæìÙãÜê

“

stránky:

www.foseco.cz ɓæâÕâç蓦£¡“ÞécçáԓæؓÞâáÔߓÝܑ“ç€Øçk“åâ`  ákޓÆâÖÛâßÜçk“é“‘ØßØíWåáWÖۓéؓGçcãWáâéc“ áÔדÆéåÔçÞâè“ãâדíWƒçÜçâè“ÛØÝçàÔáԓÞåÔ  Ýؓ Éìæâ`Üáԓ ÅÁ·å¡“ ÀÜßâƒØ“ Éìæçå`ÜßÔ¡“ ÇÔޓ ÝÔÞâ“àÜáèßb“åâ`ákÞì“ÕìßܓܓßØçâæ“âæßâéØáܓ æçè×ØáçܓéìæâގÖۓƒÞâߟ“ÔÕì“æܓéìíÞâèƒØßܓ ãåWÖܓæؓƒØ×âè“ßÜçÜáâè“ÝÔÞâ“ÔßçØåáÔçÜéákà“ àÔçØåÜWßØà“ÝÔޓ×â“ÜáçØåÜb卟“çÔޓܓØëçØåÜ  b卡“ Æçè×Øáçܓ ¹ÔÞèßçì“ ÔåÖÛÜçØÞçèåì“ ÉÈǓ

—

Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿É ¼“¡“` Ø å éØ á Ø Öā æ å ã Ø á“¥£ £ «“¡“ªā « “

“¬±ª

ÚPRAVY TAVENIN

|

VYZDÍVKY PÁNVÍ

|

POJIVA

|

COVERAL ÊëìÛÜåëà—ç„à—„Ü‡Üåo—å܄܇àëÜãå’Úߗ çéæÙãf䑗ê—Ýæéäæ엛Ùâç⓼¡“GçcãWᓠàß¡œ

——

FDU

Ëíæé—Ø—áÜßæ—âìâãؗæۗ¹¥—ÂÜàåßØä¤ çãæíf“›Ùâç⓿¡“µâ`Øޜ

MTS 1500

Kontaktujte Foseco Česká pro více informací o úpravě slitin železných i neželezných kovů. Kancelář: Tel.: +420 585 967 313 Fax: +420 585 967 287

ÆÙ饗ª¥—— ÇæßãÜۗåؗìdØêëåoâð—Ø—ç„oñåàíÚܗßàêëæéàÚâf—ëØíÙð—

“

Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿É ¼“¡“` Ø å éØ á Ø Öā æ å ã Ø á“¥£ £ «“¡“ªā « “

www.foseco.cz

“¬±®

362

FOSECO rozšiřuje svá evropská testovací zařízení (FOSECO ČESK Á, s. r. o., Příkazy)

363

Váhy a vážicí systémy pro slévárny od firmy FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna

364

Účinné odstraňování otřepů u odlitků (RÖSLER Oberflächentechnik GmbH, Německo)

365

Haluška,M. Utěsňování odlitků vakuovou impregnací (AMCO, spol. s r. o., Příbram)

366

K o t a s , P. – H a t t e l , J . H . – V r á b e l , P. Optimalizace plnění tlakově litého odlitku v programu MAGMAsoft ® (A XIOM TECH, s. r. o., Žďár nad Sázavou)

369

Sendler,M.– Neuder t,A . Bentonit Geko Optimum – zkušenosti z Moravských železáren Olomouc (Süd-Chemie AG, Moosburg)



RUBRIKY

372 373 382 384 385 386 386 388

Zprávy Svazu sléváren České republiky

Obchodní zástupci: Ing. Petr Filip Tel.: + 420 724 306 112 Pavel Heřmánek Tel.: +420 602 547 057 Ing. Tomáš Štěpán Tel.: +420 725 741 040

WORLD FOUNDRY DAYS SVĚTOVÉ SLÉVÁRENSKÉ DNY



BRNO 1.–3. 06. 2009



• SVĚTOVÉ TECHNICKÉ FÓRUM • 46. SLÉVÁRENSKÉ DNY® • MEZINÁRODNÍ KONFERENCE Ph.D.

Zprávy České slévárenské společnosti Slévárenské konference Aktuality Umělecká litina Nekrolog

HLAVNÍ CÍL Prezentace českého slévárenství před účastníky z celého světa

Blahopřejeme Z historie



OBÁLKA



FOSECO ČESKÁ, s. r. o., Příkazy



Commexim Group a. s., Říčany u Prahy



FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna



Veletrhy Brno, a. s., Brno

inzerce 325 327 364 387 339

|

NODULANT — ÆÙ饗«¥—— Ëg•â’—‹Ûgã—ßìëåoâ‘

Vyzdívky pánví INSURAL ATL v podniku NEMAK CZ (FOSECO ČESK Á, s. r. o., Příkazy)



FILTRACE

MSI

360



|

INOCULIN

ÅgâëÜéf—ñ—Øêà—ª§—æÛãàë⑗çæ—çoêâæ¤ í[åo—›Ùâç⓿¡“µâ`Øޜ

Zlaté medaile na jubilejním MSV (Veletrhy Brno, a. s., Brno)



VTOKOVÉ SOUSTAVY

Řešení na míru s použitím prvotřídních produktů.

—

359



|

ÆÙ饗©¥—— ͒Ùéìê—ÝéØÞäÜåë엕ÜãÜñåf—ßæìÙð

FIREMní prezentace



NÁTĚRY

FOSECO – SLOUŽÍME SLÉVÁRNÁM





|

ÊëìÛÜå뗽¸—ÍÌ˗¹éåæ—Ä¥—Áìêë—ç„à— ÚàñÜãæí[åo—éædåoâæíf—çé[Úܗñ—Øëܤ ãàÜéì—Á¥—KÜÙ[åâؗ›Ùâç⓿¡“µâ`Øޜ

¬¡££ā¤ª¡££“ ¤¨àÜᡓãåØíØáçÔÖؓ¢“¤¨àÜá“ãåØæØáçÔçÜâáæ“ â`ØÞWéÔáW“‡`Ôæç“Ôæܓ¦£ā§£“×âÞçâåÔá׍“í“ÖØ  ßbÛⓠæécçԓ ¢“ ØëãØÖçØד ¦£ā§£“ ÃÛ·“ æçè×Øáçæ“ Ùåâà“çÛؓêâåßד

¤£¡££ā¤«¡££“ ·âãåâéâ×áW“ éŽæçÔéԓ ×â×ÔéÔ “ çØßæގÖۓÿåØà“Ô“æßbéWåØᓢ“´ÖÖâàãÔáìÜáړØë  ÛÜÕÜçÜâá“âٓÙâèá×åì“æèããßÜØåæ“ÔáדÙâèá×åÜØæ“

Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿É ¼“¡“` Ø å éØ á Ø Öā æ å ã Ø á“¥£ £ «“¡“ªā «

ÆÙ饗¨¥—— YÜãÜñå[—ßæìÙØ£—ßäæëåæê뗫£«—âÞ

©§¥§§—Íàå[éåؗČ̗¼ãà‡âðÿ—¦—ÎàåܗºÜããØé— ÿ̗¼ãàêâð藟ÄæéØíàØå—Ýæãâ—äìêàڗØåۗîàåÜê 

—OëÜ钗©¥—dÜéíåؗ©§§°— —ËìÜêÛØð—©åۗÁìåܗ©§§°

nové internetové

ÆvÞؗÂ~åàÞæí[ â × Õ â å “ æ ã å W é á k “ Ô “ ƒ Þ â ß æ ç é k“ ÀcK“µìæç€ÜÖؓáÔדÃØåáƒçØÝáØà

«­¥—êãfí[éÜåêâf—Ûå𗦗«­ëߗ½æìåÛéð—»Øðê ÄÜñàå[éæÛåo—Çߥ»¥—êãfí[éÜåêâ[—âæåÝÜéÜåÚܗ¦—ÀåëÜéåØëàæåØã—Çß»—½æìåÛéð—ºæåÝÜéÜåÚÜ

» —»ÆÇÉÆÍƻŗÍVÊ˸͸—

·“¼¼œ“Åâí “À·ȿ““ ¾`“¥¥“£££Ÿā ÃåØíØáçÔ`ák“àkæç⭓¥“æçâß쟓§“ãÔáØß쟓¦“‘Ü×ßØ

Navštivte naše

ÆâÖÛâßÜçk ÊÍ*ËÆÍ)—˼º¿ÅÀºÂ)—½@ÉÌė©§§°—¦—ÎÆÉû—˼º¿ÅÀº¸Ã—½ÆÉÌė©§§°—

—ÅÜÛgãܗª¨¥—âígëåؗ©§§°— —ÊìåÛØ𗪨êë—ÄØ𗩧§°

´“¼¼œ“ãåØíØáçÔÖؓéc×ØÖÞâ éŽíÞèàáŽÖۓÜá  æçÜçèÖk“Ô“ÉG

¹ —ÇÆÊ˼ɗą—çæ—æÙؗÛå𗫭¥—Ê»— Ÿ©¥—Ø—ª¥—­¥—©§§° 

ìägãÜÚâ[—— ãàëàåØ

È À &¿ ¸¶¾  “ ¿ ¼ Ç ¼ Á ´

ÚØáØåWßák“æØÞåØç ÔåÜWç“ ÆâÛáæ çåÔææؓª£ ·   § £¥¦ª“·‰ææØß×âå ٠ᡵâ들£“¤¬“©¤ ·   § £ £¤£“·‰ææØß×âå Ù Á càØÖÞâ çØß¡­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“¤¨ çØß¡­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“£ «“ çØß¡­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“¤ª ÙÔ ë­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“£¨ ÜáÙâ ³ÖÔØÙ  ØèåâÙâèá×å ì¡âåÚ ê ê ê¡ÖÔØÙ  ØèåâÙâèá×å ì¡âåÚ

ºæìåÚàã—äÜÜëàåޗº¸¼½£—ÍàÚÜåñؗÀë[ãàܓ ā“ éåÖÛâßáb“ íÔæØ×Wák“ €Ø×ÜçØߍ“ æßbéWåØá  æގÖۓæéÔ퍓íØàk“¸È¡“Çâçâ“íÔæØ×Wák“ÕìßⓠáØâÕéìÞßb“ éâßÕâè“ áâébÛⓠÚØáØåWßákÛⓠæØÞåØçW€ØŸ“ ÞçØåŽà“ æؓ æçÔߓ ÀÔë“ ÆÖÛèàÔ  ÖÛØ塓ÇØá“éìæç€k×Ôߓ¾ßÔèæؓÈåÕÔçԟ“ÞçØ厓 áԓçâàçâ“ãâæçè“ãåÔÖâéÔߓâדæÔàâçábÛⓠíÔßâ‘Øák“¶´¸¹¡“ ÃcçÔ×éÔÖØç“íWæçèã֍“í“ãÔçáWÖçܓíØàk“¸È“ æؓæ؃ß⟓ÔÕì“íÛâ×áâçÜßâ“ã€Ø×ÖÛWíØÝkÖk“âÕ  ×âÕk“Ô“íéâßÜßâ“çÔÞb“áâébÛâ“ãåØíÜ×Øáçԓáԓ áWæßØ×èÝkÖk“åâÞ¡“½ÔޓÝؓÝܑ“çåÔ×ÜÖkŸ“àkæçâ“æØ  çÞWák“ÝؓíWåâéØu“íØàkŸ“ÞçØåW“Þâá`k“ã€Ø×  æØ×áÜÖçék¡“ ÃåⓠâÕ×âÕk“ ¥££«¢¥££¬“ Õìߓ“ ãåØíÜ×ØáçØà“íéâßØᓸáåÜÖ⓹åÜÚØåÜâ“í“ÅÔ 

Í Ã Å É Ì “ " ¸ Æ ¾ % “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ Æ Ã Â ¿ ¸ " Á Â Æ Ç ¼

ÆÙ饗¨¥—— Êãfí[éÜåêâ[—í’éæÙؗí—ñÜäoÚߗ¼Ì—ŸñÛéæᗺ¸¼½ 

ĎÓźÍX™ÌÉÈÇÓÈËā™ Ÿç„oêçgíÜâ—äà套¯—§§§—€ 

Í Ã Å É Ì “ " ¸ Æ ¾ % “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ Æ Ã Â ¿ ¸ " Á Â Æ Ç ¼

Í Ã Å É Ì “ Æ É´ Í È “ Æ ¿ % É Å ¸ Á “ " Å

Àkƒçk“æécçâéb“æØçÞWák“æßØéÔ`“æؓèæÞè  çØ`ák“éؓ×áØÖۓ¤¡ā¦¡“`Øåéáԓ¥££¬“铵åácŸ“ áԓÞ×ì“Õìßԓ"ØæÞb“åØãèÕßÜÖؓã€Ü×cßØáԓ Æécçâéâè“âåÚÔáÜíÔÖk“æßØéÔ`“›Ê¹Âœ“ãⓠ¥¦“ßØçØÖۓ “ãâ€W×Ôç“Æécçâéb“çØÖÛ  áÜÖÞb“ÙxåèàŸ“Ô“çÔޓãåØíØáçâéÔç“áWƒ“æßb  éWåØáæގ“ãåàìæß¡

ÆãâáíâåæÞb“ÞÔçØÚâåÜØ

Bühler Druckgusss AG, Švýcarsko SÜD-CHEMIE AG, Německo RÖSLER Oberflächentechnik GmbH, Německo Targi Kielce Sp. z. o. o., Polsko KARAT Software a. s., Přerov

i n ze r c e

ñçé[íð“

VÝZVA K AKTIVNÍ ÚČASTI Výrobci odlitků a dodavatelé sléváren, využijte této příležitosti k představení produkce a služeb své firmy BLIŽŠÍ INFORMACE www.wtf2009.cz

U d r ž i t e l n o s t s l é v á r e n s t v í n e ž e l e z ný c h ko v ů v ČR I v o L á n a

Ing. Ivo Lána, Ph.D. Slévárna a modelárna Nové R a n s ko, s . r. o .

Motto: J e s tl iže p r a cuj e m e na ř e š e ní n ě jaké ho p r o b l é mu, je ve lkou v ýho dou, v íme - li p ř e de m, č e h o c h c e m e d o s á h n o u t . (M ur phyho záko n)

Ú vo d České slévárenství navazuje na dlouholeté dobré tradice. Řada českých vynálezů je světově proslulá. Tuto mezi slevači známou okolnost uvádíme proto, že je pro nás, současníky, závazkem. Na začátku třetího tisíciletí je však stále ve větší míře kritickým faktorem konkurenceschopnosti nejen technická úroveň výroby a technické znalosti a dovednosti lidí, ale i úroveň a kvalita řídící práce. Východiska pro dosažení dlouhodobě udržitelného vývoje českého slévárenství jsou schopnost vést lidi a řídit procesy, a to na všech úrovních a s dostatečným stupněm prevence a znalosti oboru. Citlivě vnímat signály předmětných změn vnějšího prostředí. Neoddělitelně zavádět a hýčkat příjemnou firemní kulturu, vycházející z kvalitních partnerských vztahů uvnitř i vně, tedy jak mezi jednotlivými pracovišti podniku, tak na vstupu s dodavateli i na výstupu s odběrateli. Samozřejmě je pro udržení konkurenceschopnosti nezbytné nejen zdokonalovat systémovou dokumentaci pro jakost, životní prostředí a bezpečnost, ale velmi uvážlivě, ale dynamicky realizovat investice s kvalitními reprodukovatelnými výstupy. To vše při dlouhodobé ohleduplnosti k životnímu a tím i k pracovnímu prostředí.

Výroba odlitků v ČR ve srovnání se zahraniční produkcí Celosvětová výroba odlitků (v 36 rozhodujících zemích světa) dosáhla v roce 2006 hodnoty 91,4 mil. tun, což je oproti roku 2005 nárůst o 7,2 %. Jestliže bude tento trend pokračovat, bude výsledek roku 2007 již cca 98,7 mil. tun a v roce 2008 přesáhne 100 mil. tun [1]. Můžeme konstatovat, že konjunktura trvá, poptávka po odlitcích je stále vysoká, jak ze zahraničí, tak i z tuzemska, a to především v oblasti neželezných kovů. Nárůst výroby odlitků ze slitin železných kovů činil 6,5 %, nárůst výroby odlitků ze slitin neželezných kovů cca 10 %. Vyhlídky českého slévárenství do budoucna jsou tedy nadále dobré a mnoho sléváren využívá období relativní hojnosti k investicím [2]. Dosáhlo se toho, že většina sléváren je kapacitně vytížena (mnohdy až přetížena), a tím mají slévárny v současnosti dostatek zakázek a plně nestačí pokrývat požadavky domácích i zahraničních zákazníků. Nepříznivým globálně ekonomickým jevem současnosti je zvyšování nákladů na výrobu odlitků; v roce 2008 se zvyšují ceny všech vstupů důležitých pro slévárny – ceny energií i ceny surovin. Tato zvýšení cen vyvolávají další vzrůst nákladů na logistiku a skladování, výrobu a administrativní činnosti, což má významný vliv i na mzdové náklady. Vývoj ceny elektrické energie bude zvyšovat i cenu nejdražší energie ve slévárně, stlačeného vzduchu, protože tato cena přímo kopíruje cenu elektrické energie. Ceny všech slévárenských surovin se v budoucnu budou pravděpodobně všeobecně zvyšovat, protože ve světovém měřítku je po surovinách zvýšená poptávka a ta určuje tržní cenu surovin a její vývoj. Slévárenství dlouhodobě provázel nedostatek financí jak v oblasti investic, tak i v oblasti provozních prostředků [3]. V minulosti byly slévárny nuceny prodávat odlitky s minimálním ziskem nebo dokonce na úrovni nákladů, čímž bylo navyšování základního kapitálu velmi pomalé. Vysoká poptávka po odlitcích znamenala zásadní změnu v cenové politice sléváren, které ve většině případů upravily ceny odlitků téměř na úroveň cen evropských. Tím byly vytvořeny podmínky pro zvýšení efektivity výroby odlitků a již přiměřenou tvorbu zisku. Toto navýšení umožnilo jednak kompenzovat nárůst cen surovin a jednak dynamičtěji realizovat potřebné investice. Pozitivní na současné konjunktuře je zájem sléváren o nové investice, které v konečném efektu pomohou řešit jednak nedostatek pracovníků a jednak zvyšovat produktivitu práce, kvalitu produkce, a tím zvyšovat konkurenceschopnost českého slévárenství. Negativním problémem ve slévárenství je přetrvávající nedostatek pracovníků, a to jak kvalifikovaných, tak nekvalifikovaných, který je v současné době ve slévárenství limitujícím faktorem pro další rozvoj sléváren a přímo ovlivňuje výrobní kapacity [4], protože ve většině případů je v současnosti dosahováno nižší produkce, než by mohlo být dosaženo při plném technickém využití kapacit. Víme tedy, že než problém vypukne plnou silou, měli bychom hledat východiska a současně připravovat pracovní tým, který bude mít potřebné informace a dovednosti a nespokojí se s řešením, které má krátkodobý účinek.



S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

331

Ú vodní slovo

Udržitelnost slévárenství neželezných kovů v ČR

Ka m s m ě ř u j e s l é vá r e n s t v í n e ž e l e z nýc h kov ů

Ú vodní slovo

I v o L á n a U d r ž i t e l n o s t s l é v á r e n s t v í n e ž e l e z ný c h ko v ů v ČR

Extrapolace podle údajů z několika předchozích let V tab. I a II jsou uvedeny údaje z výroby slitin železných a neželezných kovů v ČR 2004 a 2006 ve srovnání se světem. Trend v ČR je nižší než ve světě, výroba odlitků z LKG roste s malou dynamikou, ale v oceli se ČR výrazně odchyluje od světového trendu. Výroba odlitků z oceli má vysokou dynamiku (viz řádek 4 a 7). V Evropě i v USA se velmi dynamicky zvyšuje výroba odlitků ze slitin neželezných kovů; celosvětový trend značně zkresluje enormní nárůst produkce odlitků ze slitin železných kovů v Asii, především v Číně. Z uvedených tabulek lze mimo jiné vyvodit, že produkce odlitků v ČR poroste zejména v oblasti litin s kuličkovým grafitem a slitin neželezných kovů.

v dobrém smyslu slova schopni udržet odběratele i v kritické situaci, je nízká. Vzhledem k již výše řečenému si potřebujeme více uvědomit, zda opravdu pokračujeme správným směrem. Je to, co děláme skutečně to, co nás nadále bude dobře živit? V praxi to také znamená analyzovat rizika a zavádět činnosti, které budou rizika alespoň snižovat na přijatelnou míru, když už je nelze zcela odstranit. Z a m ě ř e n í v ý z k u m u a v ý vo j e Z důvodů vysoké energetické náročnosti hutní výroby slitin neželezných kovů, především slitin hliníku, a významného nepříznivého vlivu hutních procesů na životní prostředí je problema-

Tab. I. Výroba odlitků v České republice v roce 2004 a 2006 ve srovnání se světem ocel

železné kovy celkem

neželezné kovy včetně Al

celkem vč. ostatních

Položka

produkce odlitků

LLG

LKG

1

ČR tis. [t] 2004

285,6

48,4

96,1

430,1

81,6

522,4

2

ČR tis. [t] 2006

293,0

51,0

113,9

457,9

89,8

556,4 34,0

3

ČR nárůst [t]

7,4

2,6

17,8

27,8

8,2

4

ČR trend [%]

2,6

5,4

18,5

6,5

10,0

6,6

5

celosvětově 2004 [t]

40 225,4

18 615,4

6 864,3

65 705,0

17 812,5

83 517,5

6

celosvětově 2006 [t]

45 239,3

21 689,4

9 938,8

76 867,5

12 278,5

91 368,1

7

trend 2004/2006 [%]

12,5

16,5

1,4

12,5

0,8

10,0

Tab. II. Počet sléváren ve vybraných zemích Země

LLG + LKG

Česká republika [%] Německo [%] Francie [%] Švédsko [%] Maďarsko [%] Čína [%] USA [%]

ocel

celkem

89

28

59

176

51

16

34

100

212

53

354

619

34

9

57

100

110

37

322

469

23

8

69

100

36

15

85

136

26

11

63

100

42

27

143

212

20

13

67

100

17 000

4 700

43 00

26 000

65

18

17

100

564

239

1367

2 170

26

11

63

100

Nejvýznamnější skupinou sléváren neželezných kovů jsou střední a menší subjekty, zajišťující spíše kusovou až středně sériovou výrobu, obvykle pro rozsáhlejší skupinu většinou vzájemně nezávislých odběratelů. Uvědomme si, že vnitřní svět slévárny ovlivňuje vnější svět pouze zprostředkovaně, ale teprve ve vnějším světě může naše slévárna uspět; teprve vnějšímu světu prodáme naše odlitky. Schopnost vyrobit většina sléváren má, ale smysl má jen prodaný odlitek. K ovlivnění vnějšího světa potřebujeme zdroje (informace, peníze a hlavně lidi, abychom předstihli konkurenci). Ale bohužel schopnost firem „vyprodukovat“ pracovníky, kteří jsou si

332

neželezné kovy

S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

tika využití druhotných surovin stále velmi aktuální. S tím souvisí nutnost stanovit vliv nečistot ve slévárenských slitinách hliníku na jakost odlitků. Výzkum a vývoj směřuje k prošetřování vlivu sloučenin bohatých na nečistoty intermetalického typu AlFeSi, AlMnSi, AlFeMnSi, AlFeCu, AlMgCu a AlFeSiMg. Tedy sloučenin, které mají tendenci blokovat tuhnutí fází v mezidendritických prostorech slévárenských slitin typu AlSi a AlCu. Tyto sloučeniny přispívají ke vzniku ředin (pórovitosti) a tvoří se převážně v průběhu tuhnutí slitin hliníku, což má za následek, že jejich zachycení keramickými filtry je téměř nemožné [5]. Významnější úspěchy jsou (již v provozní praxi běžnou filtrací) se zachycováním oxidu Al2O3 v podobě plenek. Přesto si filtrace

U d r ž i t e l n o s t s l é v á r e n s t v í n e ž e l e z ný c h ko v ů v ČR I v o L á n a

[10] Vojtěch, D. – Novák, M. - Šerák, J. – Novák, P.: Možnosti zlepšení odolnosti odlitků ze slitin Al-Si proti otěru bezproudovým pokovením, Slévárenství, 2008, 7–8, s. 346. [11] MICHNA, Š. – VOJTĚCH, D. – MAJRICH, P.: Metalurgická jakost hliníkové taveniny při nízkotlakovém lití automobilových disků, Slévárenství, 2008, 7–8, s. 349.

Z á vě r Vyhlídky českého slévárenství do konce prvního desetiletí tohoto století jsou dobré i přes uvedená varování a hrozby. Bez preventivních opatření v oblasti životního prostředí a pracovních podmínek, bez účelně realizovaných investic a bez dobře promyšlené strategie však nebude možné v dalším desetiletí 21. století přežít v konkurenci. V České republice se předpokládá nárůst výroby odlitků z neželezných kovů. Je však třeba neustále prověřovat možnosti zpracování dalších surovin, které při dodržení jakosti nepovedou ke zvyšování zátěže škodlivinami na pracovišti a současně budou tyto možnosti ekonomicky přijatelné. L i t e ra t u ra [1] [2] [3] [4] [5]

[6]

[7]

[8]

[9]

41st Census of World Casting Production 2006. Žižka, I.: Slévárenství, 2007, č. 10, s. 443. Šlajs, J.: Slévárenství, 2007, č. 10, s. 441. Jochim, R.: Návrh na pokračování řešení (seminář k projektu VIII OK EKO). Ptáček, J.: Vliv nečistot na tuhnutí a mechanické vlastnosti recyklovaného sekundárního hliníku a slitin hliníku, seminář OK 07. LICHÝ, P. – ŠVANDOVÁ, L.: Vliv filtrace taveniny na mechanické vlastnosti odlitků ze slitin hliníku. Slévárenství, 2008, č. 7–8, s. 334. BrŮna, M. – Kantorík, R. – Bolibruchová, D.: Komplexné metalografické hodnotenie hliníkovej zliatiny po filtrácii. Slévárenství, 2008, č. 7–8, s. 337. Száraz, A. – Pastirčák, R. – Sládek, A.: Vplyv elektrického prúdu na mechanické vlastnosti hliníkových zliatin, Slévárenství, 2008, č. 7–8, s. 340. Šerák, J. – Vojtěch, D. – Novák, P. – ŠEFL, V. – JANOUŠEK, T.: Možnosti snížení obsahu železa ve slitinách AlSiCuMgFe, Slévárenství, 2008, č. 7–8, s. 343.

S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

333

Ú vodní slovo

zaslouží nadále velkou pozornost [6], mimo jiné proto, že se v povědomí uživatelů filtrů doposud udržuje několik mylných předpokladů (chybný výklad kapacity filtrů, průtočnosti, fyzikálních i chemických účinků) a neodpustím si kritickou poznámku k dosud neustálené terminologii. V současnosti je zajímavým výzkumem vliv vícenásobné filtrace na morfologii křemíku, který do problematiky výzkumu kvality slitin hliníku přináší nový pohled. Dochází k pozorovatelnému zjemnění desek eutektického křemíku oproti nefiltrovanému vzorku, což má pozitivní vliv na tažnost. Rovněž platí, že filtrace jako rafinační proces ovlivňuje tvar eutektického křemíku [7]. Vlivem elektrického proudu na mechanické vlastnosti hliníkových slitin se zabývá [8]. Mikrostruktura takto ovlivňované slitiny vykazuje podobné změny jako mikrostruktura ovlivňovaná stejnosměrným a střídavým proudem. Možnost snížení obsahu železa ve slitinách AlSiCuMgFe je tématem [9]. Jedná se o recyklované hliníkové slitiny. Zvýšením odolnosti odlitků ze slitin Al-Si proti otěru bezproudovým pokovením kompozitními vrstvami tvořenými matricí Ni-P a tvrdými keramickými částicemi se podrobně zabývá [10]. Metalurgická jakost hliníkové taveniny při nízkotlakovém lití automobilových disků je tématem [11]. Na základě analýzy řady druhů vměstků pomocí EDX se díky takto stanovenému chemickému složení zjišťoval původ těchto vměstků s cílem zamezení jejich vzniku.

Josef Hlavinka

zprávy Svazu sléváren České republiky

zprávy svazu sléváren čr

Te chni c ká 28 9 6 / 2 616 0 0 B r n o te l.: 5 41 142 6 42 te l.: 5 41 142 6 81 te l.+fa x : 5 41 142 6 4 4 [email protected] w w w.s va z s l e va re n.c z

Ve Svazu sléváren ČR se stále něco děje Ing. Josef Hlavinka v ýkonný ředitel SSČR

Na těchto stránkách se pravidelně dovídáte informace ze života svazu. Dovolte nám, abychom se s vámi podělili alespoň o nejdůležitější okamžiky uplynulého období.

kouska. Podzimní zasedání se proto bude konat v rakouském Salcburku a vrcholné zasedání proběhne 6.–8. června 2009 ve Vídni. Česká republika bude řídit CAEF v roce 2012.

Obr. 1. Slévárenská výroba v zemích EU (zdroj CAEF)

Svaz sléváren České republik y je př idruženým členem CA EF Commit tee of A ssociations of European F oundries ( A sociace evropsk ých slévárensk ých s vazů)

generální sekret ariát Sohns trasse 70 D - 4 0237 Düsseldor f P.O.Box 10 19 61 D - 4 0 010 Düsseldor f N ěmecko tel.: + 49 211 6 87 12 15 tel.: + 49 211 6 87 12 0 8 tel.: + 49 211 6 87 12 17 fa x: + 49 211 6 87 12 05 info @caef- eurofoundr y.org w w w.caef- eurofoundr y.org

372

Council meeting CAEF, Vicenza Itálie – vrcholné zasedání ředitelů slévárenských svazů zemí EU. Toto zasedání bylo neobvyklé volbou nového generálního sekretáře, kterým se stal Max Schumacher. Ten vystřídal Klause Urbata, který na tomto postu pracoval od samotného založení CAEF. Pětadvacet zástupců z patnácti zemí EU se sešlo, aby zhodnotilo předcházející období a zvolilo také nového prezidenta na následující rok. Jak je již tradicí, místo setkání je zároveň zemí, která končí předsednictví. Pro období 2008/2009 byl prezidentem zvolen Enrico Frigerio z Ra-

O čem se na jednání nejvíce hovořilo? Implementace legislativy REACH do sléváren, jak probíhá přeregistrace u ocelových odlitků, bezpečnostní listy atd. Ceny slévárenských surovin začínají kriticky ovlivňovat ekonomiku a životaschopnost sléváren. Všichni zúčastnění souhlasili se systémem CAEF statistiky surovin. Slévárnám doporučují jednat o cenových přirážkách se svými odběrateli. Za Svaz sléváren ČR jsme rádi, že tyto body jsou „na denním pořádku“ práce našeho sekretariátu a že Česká republika nezaostává při řešení těchto otázek. Naše zkušenosti jsme často využívali při diskuzi.

Obr. 2. Ing. Hlavinka informuje o stavu slévárenství v ČR

S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

Josef Hlavinka / Jan Šlajs

Jaká je situace ve slévárenství v zemích EU a co lze očekávat v nejbližším období? Spoustu názorů a poznatků jsme zaslechli při jednání „around the table“. Statistické zhodnocení je uvedeno na obr. 1. Dá se říci, že dochází ke stabilizaci trhů a slévárenské výroby. Vše ale mohou velice rychle změnit ceny surovin, ropy a energií, které se stávají cílem světového kapitálu. Silné finanční skupiny hledají prostor, kam investovat. Před odjezdem jsme konečně obdrželi zprávu o slévárenské výrobě v České republice za rok 2007 (obr. 2). Získat objektivní informace nebylo vzhledem ke změnám na MPO a ČSÚ jednoduché. V krátkosti informujeme (rozsáhlejší článek na toto téma vyjde ve Slévárenství č. 9–10/2008), že se v ČR stabilizovala výroba odlitků ze železných kovů, která byla přibližně shodná s rokem 2006. Nárůst cca o 14 % zaznamenala výroba z neželezných kovů. Vzhledem k boomu automobilového průmyslu se dal tento nárůst očekávat. Co dále poškozuje naše slévárny, je kurz Kč vůči euru. Tragické posilování koruny je pro slévárny s proexportním zaměřením děsivé a stává se noční můrou. O tom, jaký to má dopad, se zde nebudeme rozepisovat a přenecháme tento bod odborným ekonomickým časopisům.



S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

373

SVĚTOVÉ SLÉVÁRENSKÉ DNY Brno 1.–3. června 2009 www.wtf2009.cz doc . Ing. Milan Horáček , CSc . předseda organizačního výboru W TF 2009

zprávy Č eské slévárenské společnosti

Příští světové setkání slevačů se uskuteční ve dnech 1.–3. června 2009 v Brně, na kdy byla České republice přidělena Světovou organizací slevačů (WFO) po 23 letech šance pořádat Světové technické fórum, a tak prezentovat náš slévárenský průmysl. Světové slévárenské dny lze rozdělit na tři základní, navzájem navazující a propojené akce: – Světové technické fórum (WTF – World Technical Forum), – 46. slévárenské dny, – Mezinárodní konference Ph.D. Bližší informace: www.wtf2009.cz. Vážení přátelé, doufáme, že se nám všem podaří společným úsilím představit Českou republiku účastníkům z celého světa (očekáváme 400–500 delegátů) jako stále v ýznamného aktéra v oblasti výroby odlitků. Touto již druhou výzvou se na vás obracíme jménem organizátorů s nabídkou možnosti aktivní účasti vaší firmy na této akci (prezentace firmy přednáškou, na výstavě, v reklamě atd.), a to buď formou sponzorství, nebo „tradiční“ formou dle zvyklostí účasti na Slévárenských dnech. Doufáme, že vaše firma bude na tuto výzvu reagovat pozitivně a bude se tak aktivně spolupodílet na průběhu akce.

Sponzorské kategorie „ZLATÝ SPONZOR“ (příspěvek min. 8 000 €)

Propagace firmy – uvedení loga firmy ve všech materiálech propagujících WTF/46. SD/Ph.D. – uveřejnění reklamy v konečné pozvánce na Světové slévárenské dny – vystoupení s přednáškou na WTF a 46. SD – výstavní plocha pro stánek na doprovodné výstavě

„STŘÍBRNÝ SPONZOR“ (příspěvek min. 5 000 €) „BRONZOVÝ SPONZOR“ (příspěvek min. 2 000 €)

Přínosy pro sponzory Dle typu sponzora odstupňovaně propagace při přípravě a konání WTF/46. SD/ Ph.D. (bližší informace: www.wtf2009.cz)

Bezplatná účast na – zahajovací akci v Technickém muzeu a na konferencích WTF/46.SD/Ph.D. – společenských akcích v průběhu konání WTF/46. SD

Nabídka možností aktivní účasti A) PŘEDNÁŠKA – 2. den 46. SD (3. 6. 2009) A I) prezentace s komerční orientací A I -1) 15 min. Kč 4 000,– A I -2) 30 min. Kč 6 000,–

D) DOPROVODNÁ VÝSTAVA D I) ZÁKLADNÍ MODUL Kč 15 000,– Prezentační místo: 1 stůl, 2 panely, 2 židle D II) Rozšířený MODUL Kč 22 000,– Prezentační místo: 2 stoly, 4 panely, 3 židle

A II) prezentace vědecko-výzkumných institucí a VŠ

D III) MAXIMÁLNÍ MODUL Kč 29 000,– Prezentační místo: 3 stoly, 5 panelů, 5 židlí

A II -1) 15. min

D IV) VLASTNÍ PANELY cena dle velikosti stánku Přenosný výstavářský systém

zdarma

B) POSTER – po oba dny 46. SD (2. a 3. 6. 2009) B I) prezentace s komerční orientací Kč 5 000,– B II) prezentace vědecko-výzkumných institucí a VŠ zdarma C) INZERCE V české verzi pozvánky na Světové slévárenské dny C I) černobílá, formát A5

Kč 4 000,–

C II) barevná, formát A5, 2., 3. a 4. obalová strana Kč 12 000,–

Vystavovatelé mají hrazenou účast 2 zástupců na 46. slévárenských dnech včetně vstupenek na 2 společenské večery. E) REKLAMA E I) Vložení reklamního letáku do konferenčních materiálů Kč 6 000,– Poznámka K cenám bude připočtena 19% DPH.

C III) barevná, formát A5, uvnitř pozvánky Kč 7 000,– V tištěném sborníku C IV) černobílá, formát A5 Kč 5 000,–

Uzávěrka přihlášek k aktivní účasti (abstrakta přednášek, výstava): do konce října 2008.

380

C V) barevná, formát A5, 2., 3. a 4. obalová strana Kč 15 000,– C VI) barevná, formát A5, uvnitř sborníku Kč 8 000,–

S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

PŘEDBĚŽNÁ PŘIHLÁŠKA K AKTIVNÍ ÚČASTI ke stažení na http://www.wtf2009.cz/ wtf2009/CZ_call.html

SVĚTOVÉ TECHNICKÉ FÓRUM 2009 / WORLD TECHNICAL FORUM 2009 46. slévárenské dny / 46th Foundry Days Mezinárodní Ph.D. slévárenská konference / International PhD Foundry Conference Předběžný program / Preliminary Program

Brno, Czech Republic 31. května –3. června 2009 31st May –3rd June 2009

20.00 Vinárna „U Elišky“ / Wine Cellar “U Elisky” (Moravian folk music and wines)

Úterý 2. června 2009 Tuesday 2nd June 2009 (Voronez Hotel Conference Centre) World Technical Forum – den 2 / Day 2 46. slévárenské dny / 46th Foundry Days – Den 1 / Day 1 8.00 Registrace účastníků / Registration of delegates

14.00 Jednání exekutivy WFO / executive meeting of WFO (Hotel Holiday Inn) 16.00 Jednání MEGI (D, A, SK, SLO, PL, H, CZ) / MEGI meeting (Hotel Voronez) 16.00 Registrace delegátů / Registration of delegates (Hotel Voronez – Conference Centre) Pondělí 1. června 2009 Monday 1st June 2009 (Hotel Voronez – Conference Centre) World Technical Forum – den 1 / Day 1 8.00 Registrace delegátů / Registration of delegates 10.00 Úvodní blok / Opening session Historie slévárenské technologie ve světě / History of casting technology in the world 12.00–12.45 Přesun do Technického muzea / Transfer to the Technical Museum Brno 13.00 Uvítací recepce / Welcome reception (Brno Technical Museum) 14.00 Prezentace / Presentations Historie slévárenství na území České republiky / History of casting technology in the Czech territory 15.00 Prohlídka Technického muzea Brno / Enjoying exhibition at the TM Brno 16.00 Přesun do hotelu Voroněž historickými tramvajemi přes centrum Brna / Transfer to Voronez Hotel via Brno Centre by historical trams 17.30 Valná hromada členských zemí WFO / General Assembly of the WFO (Hotel Voronez – Conference Centre) 20.00 Společenský večer na Brněnské přehradě v hotelu Santon / Get-together party at the Brno dam – Santon Hotel

9.00 Úvodní blok / Opening address 9.15 Budoucí trendy ve slévárenské technologii / Future trends in foundry technology část 1 / part 1 (Obecně orientované přednášky / Generally oriented papers „slévárna roku 2020 a dále“ / “foundry 2020 and beyond”) 10.30 k á v a / c o f f e e b r e a k 11.0 Budoucí trendy ve slévárenské technologii / Future trends in foundry technology část 2 / part 2 (Pokroky v užívání počítačových simulací metod rychlého zhotovení prototypů / Progress in using computer simulations, RP techniques) 12.00 o b ě d / l u n c h 13.00 Budoucí trendy ve slévárenské technologii / Future trends in foundry technology část 3 / part 3 (Nové slévárenské procesy, vypařitelný a vytavitelný model / New foundry processes, lost wax, lost foam) 14.00 Budoucí trendy ve slévárenské technologii / Future trends in foundry technology část 4 / part 4 (Pískové formy – ostřiva, pojiva, nátěry / Sand moulds – sands, binders, coatings) 15.30 k á v a / c o f f e e b r e a k 16.00 Budoucí trendy ve slévárenské technologii / Future trends in foundry technology část 5 / part 5 (Zařízení sléváren, automatizace, robotizace / Foundry equipment, automation, robots) 17.00 Budoucí trendy ve slévárenské technologii / Future trends in foundry technology část 6 / part 6 (Životní prostředí, vzdělávání / Environmental, education issues) 18.00 Diskuze a závěr WTF / Discussion and closure of the WTF

World Technical Forum – den 3 / Day 3 Návštěvy sléváren pro účastníky WTF / Work visits for WTF participants K dispozici bude několik variant návštěv / Several tours/options will be available (Odjezdy od hotelu Voroněž v 8.00 s očekávanými návraty kolem 18.00 h / Departures from Hotel Voronez at 8 am, expected returns at 6 pm) 46. slévárenské dny® / 46th Foundry Days® – den 2 / Day 2 (Hotel Voronez – Conference Centre) 9.00 Komerční prezentace / Commercial Presentations – Část 1 / Part 1 10.30 k á v a / c o f f e e b r e a k 11.00 Komerční prezentace / Commercial Presentations – Část 2 / Part 2 12.30 o b ě d / l u n c h 13.30 Komerční prezentace / Commercial Presentations – Část 3 / Part 3 15.00 Diskuze a závěr 46. SD / Discussion and Closure of the 46th FD 9.00–15.00 Doprovodná výstava dodavatelských firem a sléváren / Accompanying Exhibition of Foundry Suppliers and Foundries Mezinárodní Ph.D. slévárenská konference / International PhD Foundry Conference (Hotel Voronez – Conference Centre) (Pod záštitou WFO a MEGI / Under WFO and MEGI umbrella) 9.00–17.00 15min. prezentace / 15min presentations očekávaná účast asi 30–40 doktorandů z celého světa / expected 30–40 PhD students from the world

10.00–18.00 Doprovodná výstava dodavatelských firem a sléváren / Accompanying exhibition of foundry suppliers and foundries

Tenisový turnaj / Tennis tournament (Otevřené dvorce VUT Brno / Open air tournament – at the TU Brno tennis courts)

19.00 Koncert v katedrále na Mendlově náměstí / Concert in Cathedral at Mendel Square in Brno

16.00–21.00 Mezinárodní tenisový turnaj ve čtyřhrách / International Tennis Tournament in doubles



S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

381

zprávy Č eské slévárenské společnosti

Neděle 31. května 2009 Sunday 31st May 2009

Středa 3. června 2009 Wednesday 3rd June 2009

P e t r L i c hý / A nt o n í n Z á d ě r a

aktuality Rekonstrukce tavby ve staroslovanské peci na VUT v Brně aktuality

Antonín Záděra

Dne 12. června 2008 se na VUT v Brně uskutečnila již tradiční rekonstrukce tavby ve staroslovanské nadzemní dřevěnouhelné šachtové peci. Místo konání bylo zvoleno na obvyklém místě, a to na Fakultě strojního inženýrství na Palackého vrchu. Vlastní pec byla zhotovena z keramické hlíny z Rudické oblasti. Pro zajištění optimálních parametrů pro redukci rudy byly u pece použity hlavní délkové rozměry stanovené na základě dříve provedených

384

S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

experimentálních rekonstrukcí pod vedením prof. Karla Stránského. Výška pece činila od dmyšny k hornímu okraji cca 1 200 mm. Průměr v oblasti dmyšny byl cca 220 mm a pec se postupně zužovala až na průměr cca 180 mm. Hloubka nístěje činila přibližně 300 mm. Dmýchání vzduchu probíhalo přes dmyšnu pomocí měchu. Samotná redukce probíhala po vyhřátí pece po dobu přibližně 7 hodin. Postupně se přisazovala železná ruda (indický krevel) a dřevené uhlí v poměru cca 1 : 1,3. Jedna vsázka rudy se pohybovala okolo 300 g. Po ukončení tavby byla pec vybourána a z nístěje vytažena železná houba, která se následně ochladila ve vodní lázni. Z hlediska metalurgického výtěžku lze provedenou tavbu hodnotit jako úspěšnou. Fotografie železné houby a vzorků zhotovených z jejich fragmentů jsou uvedeny na obr. 1 a 2. Pořádání těchto rekonstrukcí má v podstatě hned dva významy, historický a společenský. Historický význam spočívá v seznámení účastníků s historií výroby železa s praktickou ukázkou. Součástí této sondy do minulosti bylo také v tomto roce vystoupení prof. K. Stránského, který účastníky seznámil s historií výroby železa v šachtových pecí na Brněnsku a Blanensku. Druhý neméně důležitý význam těchto akcí je vhodná příležitost k setkání studentů, akademických pracovníků a zástupců z řad sléváren. V letošním roce se rekonstrukce v průběhu celého dne zúčastnilo opět přibližně 80 lidí z řad studentů, akademických pracovníků VUT v Brně (obr. 3 a 4) a zástupců některých sléváren. O pohoštění se postarali naši sponzoři, kterými v letošním roce byly již tradičně slévárna Shaw, s. r. o., dále DSB Euro, a Česká slévárenská společnost. Díky nim tak bylo možné doplnit osvědčený Rajhradský kotlík v podání doc. Šenbergera také nejedním soudkem piva a výbornou kýtou na rožni. Na závěr bych chtěl poděkovat jednak sponzorům, kteří nám svým finančním příspěvkem umožnili zpříjemnit naše snažení, a prof. K. Stránskému za zajímavou přednášku. Závěrem lze konstatovat, že cíl této akce byl zcela naplněn, a to jak z poznatkového a historického hlediska, tak i z hlediska výborné nálady a příjemné atmosféry, ke které přispělo i krásné a slunečné počasí. V dalším roce se pokusíme v této tradici i nadále pokračovat a budeli nám svatá Barborka stále nakloněna, povede se nám i v budoucnu tyto rekonstrukce nejen společensky, ale i metalurgicky vylepšovat.

A nt o n í n Z á d ě r a / O l g a Kö n i g o v á

umělecká litina Socholití Oľga Königová odbor správní a školství MěÚ Bystřice nad Pernštejnem

Obr. 1. Železná houba, hmotnost 4,4 kg

V sobotu 30. května se konal již třetí ročník Socholití v železárnách ve Štěpánově nad Svratkou pod záštitou hejtmana kraje Vysočina RNDr. Miloše Vystrčila. Tak jako minulé ročníky byli i letos osloveni studenti vysokých škol, aby si vyzkoušeli práci se šedou litinou jako alternativním materiálem jak do interiérů, tak i exteriérů. Studenti Fakulty architektury VUT



Student FA VUT Brno M. Just při cizelování ročníkové práce z atelieru J. Šebánka (foto L. Boček)



Některé z asi 30 odlitků po pískování (foto L. Boček)



Tvor a jeho kukla od B. Keinhamplové (foto L. Boček)

Obr. 2. Výbrus fragmentu železné houby

Obr. 4. Těžký úděl hutníků

Studenti při řešení neřešitelných problémů s formou (foto I. Štěpán ml.)

umělecká litina

Obr. 3. Pohled na učastníky a příznivce historické tavby



S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

385

J a n H u č k a / J o s e f S e d l á k / Ko l e k t i v s p o l u p r a co v n í k ů k a t e d r y s l é v á r e n s t v í V U T v B r n ě

nekrolog / blahopřejeme

Brno a studenti AVU Praha spolu s umělci zde odlévali před zraky stovek návštěvníků odlitky podle uměleckých modelů, které mají přiblížit litinu jako materiál vhodný pro návrat do měst i interiérů. Občanské sdružení Zapnuto Bystřice vyhlásilo v letošním roce také první ročník soutěže v manuální zručnosti pro žáky II. stupně ZŠ. Myšlenka vznikla jako reakce na požadavek trhu práce, kde poptávka po pracovní síle s technickým vzděláním výrazně převyšuje nabídku. Mikroregion Bystřicko je prezentován jako region se strojírenským zaměřením, což dokazuje i skladba místních podniků. Tuto skutečnost si uvědomuje stále více lidí, a proto doufáme, že tato aktivita padne na úrodnou půdu nejen ze strany zaměstnavatelů a učitelů, ale i rodičů, kteří nesou zodpovědnost za perspektivní budoucnost svých dětí. Soutěž má oslovit zejména děti, představit zábavnou formou řemesla a přiblížit tak obor strojírenství jako zajímavou možnost studia. Další akce navazující na Socholití proběhne 9. až 10. srpna 2008 na Masarykově náměstí v Bystřici nad Pernštejnem v rámci slévárenského sympozia, kde představí své dovednosti studenti Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy technické v Brně, Vyšší odborné školy a Střední odborné školy zemědělskotechnické v Bystřici nad Pernštejnem a Střední školy řemesel v Třebíči. Na náměstí se představí i potenciální zaměstnavatelé, čímž by měl být naplněn praktický význam celého sympozia.

nekrolog Zemřel Ing. Miroslav Skála, CSc. Ing. Jan Hučka

S velikou lítostí čtenářům oznamujeme, že 1. června 2008 zemřel v Písku ve věku nedožitých 87 let náš milý kolega Ing. Miroslav Skála, CSc. Článek k jeho životnímu jubileu vyšel ve Slévárenství č. 7–8/2006, s. 323. Jistě si na něj rádi vzpomenou všichni, kdo ho znali.

386

blahopřejeme Šedesáté páté výročí narození Ing. Jana Tolara Ing. Josef Sedlák, CSc.

Čas běží někdy rychleji než voda, chtělo by se říci v případě Ing. Tolara, když se ohlížíme za jeho posledními pěti roky. Ve srovnání s těmi předchozími 60 lety, jak byly popsány ve Slévárenství č. 7/2003, to byla mimořádně plodná léta. Ing. Jan Tolar navázal na všechny tradice svého rodu: vzdělání, zkušenosti nabyté jak od svých dnes již bájných učitelů (v mnohých případech pozdějších kolegů), tak získané doma i v zahraničí. S nezmenšenou silou a elánem se pustil do obnovy a modernizace modelárny v Sigmě v Lutíně. Během uplynulých 5 let se mu podařilo k nepoznání přebudovat Sigma modelárnu, s. r. o., v moderní podnik, vybavený 5D stroji a opírající se zcela o CNC techniku. Vedle profesní činnosti se Jenda věnoval předávání vědomostí dalším generacím mladých slevačů, a to jako přísedící při státnicích nových slevačů na VŠB v Ostravě. Svoje zkušenosti předával i mladým zahraničním studentům, např. z Vietnamu. Byl zvolen do Ústředního výboru České slévárenské společnosti, kde se aktivně podílel na organizaci 45. slévárenských dnů®. Svoje poznatky prezentuje i na mezinárodní úrovni, např. v roce 2004 na Světovém slévárenském kongresu v Istanbulu. Ještě několik historických dat. Narodil se 12. srpna 1943. Studoval na Vysoké škole báňské v Ostravě u prof. Přibyla. Profesní kariéru zahájil v domovské slévárně v Lutíně, potom pokračoval na Generálním ředitelství SIGMA, kde se brzy stal vedoucím odboru metalurgie celého koncernu SIGMA.

S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

Odborné znalosti a zaměření přivedly Ing. Tolara zákonitě do Odborné skupiny pro tavení litin a do technologické skupiny ČSVTS, kde byly jeho poznatky inspirujícím zdrojem poučení pro další kolegy. Znalosti a zkušenosti Ing. Tolara vyústily v řadu původních řešení a úspěšných zlepšovacích návrhů, jako je např. postup vibračních vyzdívek elektrických pecí. Své vzdělání si cílevědomě rozšiřoval – počátkem 90. let úspěšně absolvoval odborné školení na mezinárodní manažerské škole v Ipswitch v Británii. Získané vědomosti pak zúročuje celá 90. léta. Ta znamenala pro Ing. Tolara usilovnou činnost při konverzi několika sléváren na výrobu v podmínkách tržní ekonomiky. Bylo tomu tak ve funkci generálního ředitele firmy Roučka Slatina, Železárny Štěpánov, TMS Pardubice, ve slévárně v Otíně u Jindřichova Hradce a konečně ve zmíněné modelárně v Lutíně. A tak nezbývá, než popřát: „Jendo, ještě mnoho takových úspěšných pětiletí!“

Životní jubileum doc. Ing. Milana Horáčka, CSc. Kolektiv spolupracovníků katedry slévárenství VUT v Brně

Kulatá výročí bývají vždy příležitostí k rekapitulaci určitého životního období. Pokud tím výročím je šedesátka, je to příležitost ke zhodnocení především pracovní kariéry. K této šanci se po dlouhých (z pohledu mladých) – krátkých (z pohledu nás zralejších) 60 letech propracoval i náš kolega doc. Ing. Milan Horáček, CSc. Kolegu Milana není třeba představovat nikomu, kdo se pohybuje v našem domácím, ale i mezinárodním slévárenském světě. Je především vysokoškolským pedagogem a za více než 30 let svého působení na katedře slévárenství VUT v Brně

Ko l e k t i v s p o l u p r a co v n í k ů k a t e d r y s l é v á r e n s t v í V U T v B r n ě

blahopřejeme

prošla jeho rukama valná část všech absolventů slévárenské specializace v celé České republice. Asi každý z jeho studentů ocení jeho přátelský přístup a zájem nejen o záležitosti studijní, ale i osobní a kariérní. Díky jeho kontaktům se řada z nich dostala na studijní pobyty do zahraničí nebo našla zajímavé pracovní uplatnění. Profesně se Milan Horáček věnuje oblasti slévárenských technologií, zejména však přesnému lití metodou vytavitelného modelu. V problematice přesného lití má dokonalý přehled a rozsáhlé tuzemské i zahraniční odborné kontakty. Neméně významná byla vždy činnost kolegy Horáčka ve slévárenském spolkovém životě. Je dlouholetým členem České slévárenské společnosti a Sdružení přesného lití, které spoluzakládal. Je nutno zmínit zejména jeho působení v Ústředním výboru ČSS, kde se uplatnily jeho manažerské schopnosti a velmi dobrá znalost angličtiny. Připomeňme si zejména změny stylu každoročních Slévárenských dnů®, zvýšení společenské i komerční atraktivity této odborné akce a mnoho zajímavých zahraničních přednášek, které jsme měli možnost si poslechnout, a to rovněž díky jeho angažovanosti a osobním kontaktům. Ne všichni vědí, jaké úsilí tomu Milan věnoval. V současné době intenzivně připravuje program a organizační zajištění významného celosvětového Technického fóra 2009 v České republice. Po řadu let se zúčastňuje práce Středoevropské slévárenské iniciativy MEGI a řeší odborné projekty této organizace. Pokud by měl být závěr profesní kariéry ozdoben i vrcholem společenského ocenění, platí to v jeho případě beze zbytku. Je významným členem Mezinárodního sdružení přesného lití. V roce 2003 se stal členem exekutivy Světové slévárenské organizace (World Foundry Oranisation – WFO) a v letošním roce byl zvolen jejím prezidentem pro následující funkční období. V roce 2008 úspěšně absolvoval profesorské řízení na VUT v Brně a dosáhl tak nejvyšší vysokoškolské pedagogické mety. A protože nejen prací živ je člověk, připomeňme rovněž, že bývaly časy, kdy Milan hrál velmi dobře volejbal, později tenis a teď snad na něj čeká už jen golf, u kterého se přece jen tolik neběhá. Přejeme Ti, Milane, pevné zdraví, elán a spokojenost. Věříme také, že Tvoje rodina Ti i nadále bude zdrojem radosti, pevného zázemí a hrdosti.



S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

387

K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý

z historie Zaniklé hamry u Svojanova

z historie

prof. I ng. Karel Stránsk ý, Dr Sc . Ing. Drahomíra Janová I ng. Lubomír Stránsk ý, C Sc .

Asi tři km severozápadně od Svojanova a přibližně ve stejné vzdálenosti severovýchodně od Bystrého se dnes nachází ves Hamry (obr. 1). V regionální literatuře se dočteme [1], že v roce 1658 zde byla založena vysoká pec s vodou hnanou kovárnou, vyrábějící kotle, plotny, nádobí a profilové železo. Strohá zpráva uvádí, že zanikla v roce 1676 pro nedostatek dřeva. Hutě stály na potoce, který je na mapách uváděn jako Zlatý potok, avšak místně se nazývá Bystrckým potokem. Potok se těsně pod vsí vlévá do říčky Křetínky, která se zde místně nazývá Stašovským potokem. G. Hofmann v Soupisu železných hutí a hamrů v období feudalismu [2] píše u Svojanova o části vsi řečené Hamry, nebo Hamergrund a u severně asi tři km vzdálené Rohozné o samotě Dolní hamry. První údaj vztahuje k roku 1848, druhý k roku 1895. Existenci vysoké pece někde v okolí osady Hamry potvrzuje také M. Kreps [3], který uvádí, že na svojanovském panství, patřícím Martinicům, v lokalitě Ve žlebích, patrně na katastru dnešní obce Hamry, byla ve zmíněném roce 1658 postavena vysoká pec a kujnicí výheň. Dále poznamenává, že v roce 1659 dal hrabě Martinic postavit druhou kujnicí výheň u Lačnova za Korouhví, asi šest km jihovýchodně od Poličky. K. Palla v průvodci po Svojanovsku píše [4], že k založení vesnice Hamry dal podnět držitel panství Maxmilián Valentin hrabě z Martinic zřízením železářských závodů ve Žlebech. Ze železné rudy, která byla dovážena z dolů mezi rohozenským dvorem a stašovskými lesy Na Roudníkách, byly po vytavení ve vysoké peci a zpracování v hamrech vyráběny řemeslnické potřeby, kovadla, palice, kotle a jiné věci [4]. Avšak již roku 1676 práce v hamrech skončila, neboť si vyžádala vykácení rozsáhlých lesů. Na mýtině poté vznikla panská dominikální ves, uvedená již roku 1680 ve farním archivu v Bystrém jako Hamry. V kronice města Bystrého [5] F. Elčkner cituje, že vysoká pec i železárny se vrchnosti nevyplácely, proto k nemalé radosti Bysterských léta 1676 pec vysoká přestala jíti a druhého roku hamry kovací v Žlebích a třetího roku v hamřích Lačnovských všelijaké věci od železa, co se při vysoké peci a dolních hamřích potřebovalo, tabule, štráfy, formy na kovadla rozdělány jsou a tu potom konec železných hamrů byl. Stejný osud železných hutí v osadě Hamry, zřízené v souvislosti s železnou hutí v místech původní nepatrné vsi Žleby, popisuje K. Zámečník v publikaci Bystré – Monografie starého města na Českomoravské vysočině [6]. Po zániku vysoké pece a obou hamrů s kujnicími výhněmi nebyla výroba železa na svojanovském panství už nikdy obnovena. V dějinách hutnictví [7] najdeme kromě poukazu na krátkou dobu činnosti hutě také stručnou poznámku o tom, že dělníci z brdských železáren, zvláště ze zbirožských, pracovali v 17. století také v hutích u Svojanova. Podle regionální literatury lze soudit, že huť s dřevouhelnou vysokou pecí a s místní kujnicí výhní byla původně postavena v tehdy malé vsi Žleby, byla v činnosti asi 19 let, a po jejím zániku se název Hamry přenesl na původní ves. Pro huť pracoval další kujnicí hamr někde za Korouhví u Lačnova, snad přímo v Lačnově, který zanikl téměř zároveň s hutí.

388

S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

Ke zpřesnění informací o poloze vysoké pece, kujnicích výhní a technologií, s nimiž se v huti pracovalo, jsme uskutečnili terénní průzkum obou lokalit – v Hamrech i v Lačnově, po kterém následovaly chemické a metalografické analýzy odebraných vzorků strusek a jejich posouzení. Pr ů z k u m t e r é n u Hamry Základní průzkum terénu spojený se sběrem strusek se uskutečnil v letech 1988 a 1989, jednak přímo v osadě Hamry, jednak v okolí Lačnova, který je od Hamrů vzdálen severozápadním směrem asi 14 až 16 km. Kontrolní průzkum proběhl ještě v roce 2008 v osadě Hamry. V osadě Hamry (obr. 1) pod soutokem Bystrckého (Zlatého) a Stašovského potoka (Křetínky) se dnes nachází bývalý Schafferův mlýn (obr. 2), u něhož je z velké části zachován původní vodní náhon i odpad. Ve směru toku vlevo od něho se pod příkrým svahem doposud nacházejí ve značném množství železářské strusky. Strusky jsou šedozelené, mírně feromagnetické, často napěněné a pórovité, převážně krystalické povahy. Jejich vnější vzhled a konzistence poukazují na kovářské a kujnicí (svářkové strusky). Schafferův mlýn bral vodu z obou potoků – Bystrckého i Stašovského. Splav na Bystrckém potoku spolu se zaústěním na náhon k Schafferovu mlýnu je v terénu doposud zachován (obr. 3). Také koryto přivádějící vody od Stašovského potoka (Křetínky), které bylo na bývalý mlýn vedeno pod silnicí, je možno v terénu, vpravo od silnice odbočující Stašova, doposud nalézt (obr. 4). Dá se proto předpokládat, že bývalý Schafferův mlýn byl postaven po zániku hamrů na původním vodním díle v tehdejších Dolních Hamrech uváděných v Hofmannově soupisu [2]. V restitučním řízení byl po roce 1989 vrácen bývalý mlýn do rukou původních majitelů a dnes je v těchto místech provozována pila. Několik set metrů výše proti proudu Bystrckého (Zlatého) potoka, asi sto metrů nad splavem (obr. 3) se nachází další bývalý mlýn, zvaný Gerischerův. Nad tímto mlýnem byly ještě v roce 1988 (obr. 5) zachovány v terénu stopy vodního náhonu a na loučce nad bývalým mlýnem a také na levém břehu potoka se sporadicky nacházely železářské strusky. Strusky měly podobnou konzistenci jako u níže položeného Schafferova mlýna, avšak byly mezi nimi i strusky amorfní, skelné povahy, charakterizující odpadní produkt železářské vysoké pece. Dnes je bývalý Gerischerův mlýn soukromým majetkem. Jeho budovy jsou zčásti rekonstruovány a opravovány, torzo vodního náhonu bylo zavezeno a loučka rekultivována (obr. 6). Strusky z povrchu loučky přitom zmizely a dnes lze jejich úlomky nalézt pouze ojediněle. Vzorky strusek k analýzám byly vyzvednuty od obou bývalých mlýnů jak v roce 1988, tak při kontrolním průzkumu terénu dvacet let poté v roce 2008. Lačnov a okolí V osadě Lačnov je zachováno jediné bývalé vodní dílo, a to Musilův mlýn. Ten sloužil ještě v roce 1983 místnímu jednotnému zemědělskému družstvu jako pila, ale již na elektrický pohon. Avšak v okolí bývalého Musilova mlýna, zřízeného na Bílém potoku tekoucím od Korouhve, nebyly nalezeny žádné strusky. Podle místní tradice a ústního sdělení zdejších rodáků se kujnicí hamr nacházel níže po proudu, po levém břehu řeky Svratky, která zde tvoří bývalou hranici mezi Čechami a Moravou. Stál někde v poloze mezi Lačnovem a osadou Kateřinky [9], [10], kde se ještě před sedmdesáti až osmdesáti lety údajně nacházely zbytky struskových hald [10], [11]. V místní tradici se zachovala také informace o tom, že umělá strouha (vodní náhon) k lačnovské kujnicí výhni byla vedena z levého břehu Svratky,

K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý

pod ústím Teleckého potoka, z místa pod osadou Telecí jmenovaného Na familiích [10], [11]. Zbytky této umělé strouhy, která byla vedena ze Svratky, překlenovala níže ležící Bílý potok a byla po zániku hamrů již zaústěna přímo do Bílého potoka [11], byly v roce 1989 na lukách doposud pozorovatelné. Její torzo je dokonce stále ještě zakresleno na současných topografických mapách (obr. 7). Povrchovým průzkumem terénu v okolí zbytků umělé strouhy a terénu po levém břehu Svratky ve směru ke Kateřinkám nebyly nalezeny žádné zbytky vodního díla ani žádné strusky. Svratka v těchto místech míjí po svém pravém břehu ves Borovnici, obtéká velkým meandrem návrší zvané Horka s výškovou kótou 578 m n. m. (obr. 7) a směřuje k Jimramovu.

zrn metalického železa a vlevo od něj rovněž jedno osamocené zrno železa. Další čtyři vzorky strusek (3 až 6) mají obsah oxidu fosforečného mezi 1,72 až 2,23 hm. % a je možno je hodnotit jako strusky svářkové, pocházející ze zkujňování surového železa v kujnicí výhni. Poslední, sedmá struska pochází z dřevouhelné vysoké pece, má velmi nízký obsah síry a prakticky žádný obsah fosforu, což je pro redukční proces v dřevouhelné vysoké peci příznačné, neboť v redukční fázi se fosfor rozděluje přednostně do taveniny. Vskutku je také z tab. II patrno, že zrna metalického železa vyloučená ve vysokopecní strusce od Gerischerova mlýna obsahují 0,87 hm. % fosforu. Je zároveň pozoruhodné, že u Gerischerova mlýna se kromě vysokopecních strusek nacházely a doposud nacházejí, i když pou-

Analýzy strusek Vzorky strusek byly k analýze připraveny jednak jako metalografické výbrusy, jednak jako práškové vzorky a ke stanovení jejich chemického složení byl použit analytický komplex JEOL JSM 830/TRACOR TN 2000 – *) pro strusky vyzvednuté v roce 1988 – a analytický komplex PHILIPS-EDAX – **) k analýze strusek vyzvednutých v roce 2008. Pracovalo se s dobou expozice jednoho měření 100 s a ke stanovení průměrného složení strusek byla aplikována plošná analýza při rastrujícím elektronovém paprsku, vždy ze tří různých míst plochy výbrusu, resp. ze tří různých oblastí práškového vzorku naneseného na speciální karbonové pásce o rozměrech 8 × 12 mm. Výsledky analýz jsou uspořádány v tab. I, která zahrnuje průměrná složení série sedmi vzorků strusek. Ve vzorku strusky z dřevouhelné vysoké pece (VP), která pracovala v prostoru bývalého Gerischerova mlýna, bylo navíc analyzováno chemické složení granulí (zrn) metalického železa zalitých ve strusce. Výsledky jsou uvedeny v tab. II. Kromě toho bylo navíc analyzováno chemické složení jednotlivých fází v kujnicí (svářkové) strusce vzorku strusky 6***G od Gerischerova mlýna. Z chemického složení strusek v tab. I je patrno, že první dvě analyzované strusky mají nízký obsah oxidu fosforečného a je možno je zařadit mezi strusky pocházející z kovářského zpracování. Mikrostruktura první z nich (1*S) je doložena na obr. 8. Její fázovou strukturu tvoří velmi pravidelné vějířovitě uspořádané, světle se zobrazující dendrity wüstitu, dále velmi světlešedé částice fayalitu a mezi nimi malý podíl tmavé sklovité hmoty. Mírně pod středem snímku je vyloučen shluk drobných

Tab. II. Chemické (prvkové) složení zrn kovu zalitých ve strusce [hm. %] Prvek

Si

P

KS 2*G 0,00 0,08 10,53 30,89 0,31 0,07 2,12 13,79 0,66 0,04 1,40 40,07 99,96

KV 3**G 1,06 1,27 14,61 32,16 1,72 0,17 2,01 5,28 0,7 0 1,06 39,95 99,99

KV 4**G 0,74 1,22 12,17 31,62 1,79 0,13 1,68 5,80 0,48 0,05 0,37 43,95 100,01

KV 5**G 0,68 1,24 11,01 22,88 2,04 0,13 1,15 14,92 0,27 0,05 0,32 45,32 100,00

KV 6***G 0,71 1,15 16,51 33,65 2,23 0,19 2,13 5,55 0,76 0,14 1,21 35,77 100,00

Mn

Fe

Ni

Cu

sx

0,20 0,02 0,00 0,00 0,00

0,41

celkem 99,76

0,03 0,03

Pozn.: složení zrn kovu v dřevouhelné vysokopecní strusce 7*G

Tab. III. Chemické složení svářkové strusky (KV–6***G) od Gerischerova mlýna (obr. 9) [hm. %] Složka Na2O MgO Al2O3 SiO2 P2O5 S K 2O CaO TiO2 Cr2O3 MnO Fe2O3 Celkem

průměr − x

fáze 1

0,71

0,54

1,15 16,51 33,65 2,23 0,19 2,13 5,55 0,76 0,14 1,21 35,77 100,00

2,42 55,87 0,50 0,40 0,08 0,10 0,13 0,59 0,41 0,63 38,34 100,01

fáze 2

fáze 3

fáze 4

1,33

1,10

0,86

0,91 23,44 43,76 1,17 0,07 2,57 7,48 0,17 0,09 0,60 18,42 100,01

2,73 4,99 30,29 1,40 0,17 0,56 1,39 0,29 0,12 1,46 55,49 99,99

0,91 19,88 39,01 2,91 0,11 2,33 8,33 0,67 0,06 0,76 24,18 100,01

Poznámky: – na obr. 9: fáze 1 na má složení blízké minerálu hercynitu; – fáze 2 představuje skelnou fázi o nejmenším průměrném atomovém čísle; – fáze 3 má složení blížící se minerálu fayalitu; – fáze (složka) 4 představuje přesycenou a částečně se rozpadající skelnou fázi, z níž se vylučuje sekundární fayalit.

souhrn − x sx 0,53 0,43 0,83 0,61 11,72 3,80 28,42 5,86 1,39 0,89 0,12 0,07 1,81 0,37 8,67 4,44 0,52 0,22 0,05 0,05 0,80 0,48 45,14 10,66 99,99 0,02

VP 7*G 0,42 0,34 7,67 73,26 0,00 0,04 10,79 1,82 0,73 0,04 0,34 4,51 99,96

Poznámky: *) strusky odebrané v roce 1988 (napětí el. paprsku 25 kV – metalografické výbrusy); **) strusky odebrané v roce 2008 (napětí el. paprsku 20 kV – práškové vzorky); 6***G) struska odebraná v roce 2008 (napětí el. paprsku 20 kV – metal. výbrus, viz tab. III); S – Schafferův mlýn; G – Gerischerův mlýn; KS – kovářská struska; KV – struska z kujnicí výhně (svářková); VP – vysokopecní struska; – při analýzách byla aplikována korekční metoda ZAF.



ze sporadicky, úlomky kujnicích i kovářských strusek. Uvážíme-li že kovářské a svářkové strusky mají vysoký obsah oxidů železa (podle tab. I v souhrnu cca 45 hm. % Fe2O3), potom oba druhy strusek od Schafferova mlýna, kde pracovala kujnicí výheň, představovaly v druhé polovině 17. století cenný železářský odpad pro vysokou pec. Dá se předpokládat, že tento odpad byl pravidelně převážen na skládku ke Gerischerovu mlýnu, kde pracovala vysoká pec a zbytky kujnicích a svářkových strusek se v těchto místech zachovaly do současnosti. Příklad analýzy průměrného složení i jednotlivých fází kujnicí (svářkové) strusky (6***G), jejíž průměrné složení je také v tab. I, je na obr. 9 a složení jednotlivých fází i složení průměrné je v tab. III. Mineralogické složení této strusky tvoří cel-

S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

389

z historie

KS 1*S 0,00 0,00 5,50 19,30 0,22 0,00 1,74 6,70 0,26 0,00 0,45 65,78 99,95

Cr

0,26 0,87 0,00 0,00 0,00 98,12 0,29 0,22

Tab. I. Chemické složení železářských strusek z lokality Hamry u Svojanova [hm. %] Typ složka Na2O MgO Al2O3 SiO2 P2O5 S K 2O CaO TiO2 Cr2O3 MnO Fe2O3 celkem

S

x

K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý

Obr. 1. Hamry u Svojanova na topografické mapě (dostupné na www.supermapy.cz)

Obr. 2. Bývalý Schafferův mlýn pod soutokem Bystrckého a Stašovského potoka, sloužící dnes jako pila. Kujnicí (svářkové) a kovářské strusky se nacházejí vlevo pod svahem (foto 2008 K. Stránský)

Obr. 7. Lačnov u Borovnice na topografické mapě (dostupné na www.supermapy.cz)

Obr. 5. Bývalý Gerischerův mlýn na Bystrckém (Zlatém) potoce v roce 1988. Na loučce (po pravé straně snímku vpravo od silnice) se nacházely kujnicí – svářkové i vysokopecní strusky (foto K. Stránský)

Obr. 6. Bývalý Gerischerův mlýn v roce 2008. Přístavek vpravo od budovy byl odstraněn, náhon zasypán a loučka rekultivována, svářkové strusky se na ní nacházejí jen ojediněle (foto K. Stránský)

z historie

A r c h e o m e t a l u r g i c ké poznámky Dřevouhelná vysoká pec Založení hutě v Hamrech u Svojanova spadá do údobí po třicetileté válce. V roce vzniku hutě (1658) to bylo přesně deset let poté, co byl v roce 1648 uzavřen vestfálský mír. Válka tehdy silně zdecimovala české a moravské země hospodářsky i co do počtu obyvatel. Nejsou známa přesná Obr. 4. Koryto přivádějící vody od StaObr. 3. Splav na Bystrckém potoku spolu čísla, uvádí se však, že počet obyvatel se šovského potoka (Křetínky) na se zaústěním na náhon k Schafbývalý Schafferův mlýn je dopoferovu mlýnu (foto 2008 K. Stránsnížil pod polovinu stavu před válkou. Po sud vedeno pod silnicí ský) válce vzniká údobí, ekonomicky později označované jako merkantilizmus, v němž se česká, moravská i cizí šlechta snažila kem čtyři fáze. Chemické složení fáze 1 se nejvíce blíží minerázhodnotit přírodní bohatství svých vlastních panství. Zatímco lu hercynitu, jehož základní složení tvoří 58,66 hm. % Al2O3 v Čechách vznikají první dřevouhelné vysoké pece již koncem a 41,43 hm. % FeO. Chemické složení fáze 2 odpovídá amorf16. století (první založil valonský hutník Jindřich Kašpar de Sart ní skelné fázi, má ze všech fází nejnižší obsah oxidu železa (18,42 v roce 1596 na Podbrdsku), na Vysočině byl jejich vznik opožhm. %), nejvyšší obsah oxidu křemičitého (43,76 hm. %) a v děn o více než půl století. módu BSE se zobrazuje jako nejtmavší. Chemické složení fáze Jako první byly na Vysočině uvedeny do provozu hutě s dře3 se blíží minerálu fayalitu, jehož základní složení činí 54,46 hm. vouhelnými pecemi a zkujňovacími výhněmi krátce po sobě % (FeO)2 a 45,54 hm. % SiO2, fáze má nejvyšší obsah oxidů žev Kadově (1651), v Polničce (1653) a huť v Hamrech u Svojanoleza a v módu BSE se zobrazuje jako nejsvětlejší. Čtvrtá fáze va (1658). Následně vznikají hutě v Olešničce (1662), v Dlouhém (složka) představuje přesycenou a částečně se rozpadající skelu Nového Města na Moravě (1666), ale i v Martínkově na Třenou fázi s nejvyšším podílem oxidu fosforečného – 2,91 hm. bíčsku (1669) a ve Starém Ransku (1670), tedy v krátké době %, z níž se během chladnutí vylučuje tzv. sekundární fayalit. 19 let zde vzniklo sedm železářských hutních podniků, v nichž pracovaly dřevouhelné vysoké pece a řada zkujňovacích výhní.

390

S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý

Vidíme, že struska z vysoké pece v Hamrech u Svojanova má obsah oxidů železa téměř uprostřed ze všech pecí, které zde v minulosti pracovaly. S jistou přibližností tak lze soudit, že ztráty železa přechodem do strusky zde byly menší než například v hutích v Martínkově, Dolním Bolíkově, Ořechově, Dlouhém u Nového Města a v Pusté Kamenici. Kvalitněji se zřejmě pracovalo v hutích ve Vevčicích, Obr. 8. Kovářská struska od bývalého Obr. 9. Kujnicí (svářková) struska od býna Kadově, na Milovech, v Olešničce Schafferova mlýna se světlou valého Gerischerova mlýna s vyu Štěpánova nad Svratkou a na Prudké. kostrou wüstitu, s podlouhlý- značením čtyř fází různého chePodobný a přibližně stejný metalurgický mi krystality šedého fayalitu mického složení (rastrovací elek(Fe2SiO 4) a mezi nimi vyloučené tronový mikroskop, foto 2008 D. Jarežim jako ve vysokopecní huti v Hamrech tmavé amor fní skelné fáze. nová) u Svojanova lze předpokládat v hutích Uprostřed snímku jsou vyloučev Polničce, Sobíňově, ve Svratce, v huti ny nepravidelné krystality mepod Javorkem a v Kundraticích. I když je talického železa (světelný mikroskop, foto 1988 M. Jandlová) třeba brát uvedené srovnání se zřetelem k náhodnému výběru omezeného souboru vzorků strusek jako velmi přibližné a orientační, ukazuje se, že mezi hutěmi existovaly velké rozS větším časovým odstupem poté, avšak již po zániku hutního díly v kvalitě výroby a velké procento oxidů železa odcházelo se podniku v Hamrech u Svojanova, vznikají další hutě v Krásném struskou v podstatě do odpadu, např. v huti v Martínkově až (1687), Sobíňově (1690), v Kundraticích (1691), v Ořechově (1703), 16 hm. %. Až do třetí čtvrtiny 19. století pracovaly na Vysočině a v prvním desetiletí 18. století ve Vevčicích (1706), v Hamrech nejdéle a snad i nejlépe dřevouhelné vysoké pece na Kadově u Hlinska (1710) a Veverská huť pod Javorkem (1716). a v Olešničce, kde byl obsah oxidů železa odcházejícího se strusDřevouhelné vysoké pece zde pracovaly s dosti proměnlivou kou poměrně nízký, kolem 2 hm. %. technologickou kázní, o jejímž stavu může poskytnout jistou základní orientační informaci chemické složení strusek, především obsah oxidů železa v těchto struskách. V tomto směru stoZkujňovací výhně jí za pozornost grafické znázornění obsahů oxidů železa (Fe2O3) Svářkové strusky z kujnicích výhní se vyznačují tím, že mají vyna obr. 10 ve vysokopecních struskách z jednotlivých hutních soký obsah oxidů železa a také poměrně vysoký obsah oxidu lokalit Českomoravské vysočiny, stanovené s využitím dat v této fosforečného. Strusky ze zkujňovacích výhní jsou totiž oxidické práci a v práci [12]. Do grafu je zahrnuto celkem 16 dřevouhelpovahy a fosfor, který je v roztaveném surovém železe, se běných vysokých pecí, které pracovaly na území Vysočiny od pohem zkujňování spolu s uhlíkem, křemíkem a manganem spaloviny 17. do konce 19. století, přičemž obsah oxidů železa je luje a ve formě oxidů přechází do strusky. Kujné železo vyrobeznázorněn v klesajícím pořadí. Obsah oxidů železa ve strusce né v ohništi zkujňovací výhně obsahovalo zpravidla 0,04–0,06 závisel zcela přirozeně na jakosti železné rudy, čím měla ruda % C, 0,04–0,06 % Mn, fosforu a síry méně než 0,01 %, zbytek menší podíl hlušiny a vyšší kovnatost, tím méně oxidů železa je železo. Pevnost byla 380 až 400 MPa, tažnost 25 až 29 %. odcházelo celkově se struskou do sekundárního odpadu, avšak Železo bylo výtečně svařitelné a způsobilé ke zpracování v žáru, významnou úlohu zde sehrával i samotný způsob chodu vysoké a proto bylo hledanou surovinou pro výrobu řetězů, závěsných pece, tj. teplota taveniny, dmýchání vzduchu (přívod větru), geháků, podkov aj. Průměrný obsah oxidů železa ve svářkových ometrické poměry vysoké pece, její konstrukce, jakost paliva struskách odebraných z Hamrů u Svojanova (od bývalých mlý(dřevěného uhlí) a další faktory. nů Schafferova a Gerischerova) činil 41,25 ± 4,30 hm. % a oxi-



S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

391

z historie

Obr. 10. Obsah oxidů železa (Fe2O3) ve struskách z dřevouhelných vysokých pecí Českomoravské vysočiny

du fosforečného obsahovaly tytéž strusky 1,95 ± 0,23 hm. %. Podle chemického složení zkujňovaného surového železa a použitého režimu zkujňování zůstával také ve svářkových struskách určitý podíl oxidů železa. Na rozdíl od vysokopecních strusek, kde byl obsah oxidů železa velmi nízký, představovaly svářkové strusky cennou přísadu do dřevouhelné vysoké pece. Průměrný obsah oxidů železa z 15 lokalit kujnicích výhní na Vysočině činil podle [12] 59,08 ± 10,54 hm. % Fe3O4 a oxidu fosforečného obsahovaly tyto strusky 2,55 ± 2,34 hm. %. Také v tomto případě je možno průměrné obsahy oxidů železa vyskytující se ve svářkových struskách na jednotlivých hamerských lokalitách navzájem porovnat. Z grafického znázornění na obr. 11 plyne, že krajní meze představují hamry v Líšné, v Lipnici u Dačic a Rudlicích, v jejichž struskách je obsah oxidů železa přes 70 hm. %, tedy nejvyšší, a poté Hamry u Svojanova a hamr v Kuklíku, kde obsahují svářkové strusky pouze kolem 40 hm. % oxidů železa a jejichž obsah je zde nejnižší. S jistou opatrností je tedy možno soudit, že také režim zkujňování se výheň od výhně, tj. hamr od hamru, dosti podstatně lišil. Postup tavení ve zkujňovacích výhních se měnil v širokých mezích. Např. Ivo Kruliš [13], který se technologií těchto pochodů

K a r e l St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / L u b o m í r St r á n s k ý

ve třetí čtvrtině 20. století podrobně zabýval, uvádí pro druhou polovinu 18. století v tehdejší Evropě více než 13 variant základního zkujňovacího postupu [13] (s. 56). U nás bylo nejrozšířenější tzv. české zkujňování napouštěcí, které mělo ve srovnáním se sousedním štýrským zkujňováním základní odlišnosti spočívající v rozdílných vlastnostech zkujňovaného surového železa. České zkujňování mělo větší výkon a vykazovalo proti štýrskému větší úsporu dřevěného uhlí. Naproti tomu byl ve Štýrsku velmi nízký propal zkujňovaného surového železa. Bylo to dáno tím, že se tam pracovalo s jedním přetavením bílého surového železa, které bylo čisté a obsahovalo málo příměsí, zatímco u tmavošedého českého surového železa bylo zapotřebí zoxidovat mnoho uhlíku a dalších příměsí [14] a železo přetavit vícekrát. Kromě jiného se použité zkujňovací pochody odrážely také v množství oxidů železa, které odcházely ve struskách jako druhotný odpad. Všeobecně lze říci, že zkujňování ve výhni, jejíž obsah byl v závěrečné fázi pochodu tvořen směsí kovové taveniny, tuhé kovové fáze a oxidické strusky, bylo silně závislé na znalosti, zkušenosti a zručnosti taviče. V dnešním slova smyslu technologicky exaktní, přesný popis zkujňování ověřený pokusně, již jako zaniklého pochodu, není k dispozici a neznáme ani vztahy mezi složením zkujňovacích, svářkových strusek a jednotlivými variantami zkujňovacích pochodů. Pouze nepřímo je možno soudit, že pochody, kterým odpovídal nižší obsah oxidů železa v odcházející svářkové strusce, byly vedeny se zřetelem ke ztrátám zkujňovaného surového železa úsporněji. Režim kujnicích výhní v Hamrech u Svojanova a v Kuklíku této představě vedení zkujňovacího pochodu více či méně odpovídal (obr. 11). Z ávě r e m

z historie

Krátká doba činnosti dřevouhelné vysoké pece a kujnicího hamru v osadě Hamry u Svojanova, trvající necelých dvacet let, po sobě nezanechala výrazné stopy. Dá se soudit, že obě vodní díla, která sloužila jako zdroje energie k dmýchání větru do vysoké pece a k pohonu hamerských kladiv, byla po zániku hutě využita k pohonu obou vodních mlýnů, Gerischerova a Schafferova, které zde byly až do minulého století v provozu a v jejichž nejbližším okolí se dodnes zachovaly železářské vysokopecní a svářkové, tj. zkujňovací strusky. Podle složení strusek je možno s jistou přibližností konstatovat, že režim tavení ve vysoké peci i režim zkujňování vytaveného

Obr. 11. Obsah oxidů železa (Fe3O 4) ve svářkových struskách z lokalit, na kterých pracovaly zkujňovací výhně na Českomoravské vysočině

392

S l é vá re ns t v í . LV I . č e r ve n e c– s r p e n 20 0 8 . 7– 8

surového železa ve výhních byl ve svojanovské huti poměrně dobře zvládnut a zaveden. Vysokopecní režim dokonce mnohem lépe, než tomu bylo například v hutích v Martínkově, Dolním Bolíkově, Ořechově, v Dlouhém u Nového Města na Moravě a v Pusté Kamenici. Obdobně to lze říci i o zavedení zkujňovacího pochodu. V této souvislosti je pozoruhodná zpráva o tom, že dělníci z brdských železáren, zvláště zbirožských, pracovali také v hutích u Svojanova. Dá se předpokládat, že dělníci a snad i mistři, kteří pracovali ve zbirožských hutích, kde byly tehdy nové technologie zavedeny již v roce 1596, měli v době zřízení svojanovské hutě (1658) již generační, téměř šest desetiletí trvající zkušenosti s tehdy zcela převratnou technologií a mohli zde významně přispět jak k zavedení, tak ke stabilitě vysokopecního a zkujňovacího pochodu. V místním povědomí se přitom zachovaly zprávy, že hlavní příčinou zániku činnosti svojanovské hutě byl po vykácení okolních lesních porostů [4], [11] nedostatek paliva – dřevěného uhlí – a nikoli špatná jakost železa a oceli, jako tomu bylo na jiných panstvích, například na Křižanovsku. Pro majitele svojanovského panství, šlechtice z Martinic, bylo patrně mnohem výhodnější zachovat vyvážené lesní a zemědělské hospodářství, než vyrábět železo a obchodovat s ním, zvláště když se objevovala potenciální konkurence nedaleko vzdálených železných hutí v Kadově, takže provoz hutě zrušili. L i t e ra t u ra a p o z n á m k y [1] LENHART, Z.: Žďárské vrchy. Českomoravská vrchovina I. díl. Praha : STN, 1964. [2] HOFMANN, G.: Soupis železných hutí a hamrů v Čechách v období feudalismu. Rozpravy NTM, sv. 14, Praha, 1964. [3] KREPS, M.: Železářství na Žďársku. Brno : Blok, 1970. [4] PALLA, K.: Průvodce po Svojanovsku. Svojanov : Nákladem L. Beneše ve Svojanově, 1936. [5] ELČKNER, F.: Kronika města Bystrého. Bystré : MNV, 1948. [6] ZÁMEČNÍK, K.: Bystré. Monografie starého města na Česko- moravské vysočině. Bystré : MNV, 1948. [7] PLEINER, R. – KOŘAN, J. – KUČERA, M. – VOZÁR, J.: Dějiny hutnictví železa v Československu 1. díl. Praha : ACADEMIA, 1984, 296 s. [8] BROJ, T. (∗1970): Majitel pily v místech bývalého Schafferova mlýna. Ústní sdělení v dubnu roku 2008. E-mail: pila.broj@ seznam.cz. [9] WEISHAPL, Engelbert (∗1912): Ústní sdělení v květnu roku 1989, Lačnov č. 5. [10] MUSIL, M. (∗1924): Majitel bývalého Musilova mlýna. Ústní sdělení v květnu roku 1989. Lačnov č. 16. [11] SÍLA, J. V. (∗1908): Ústní sdělení v květnu 1989. Lačnov č. 9. Akademický malíř, absolvent Pražské akademie výtvarných umění, obor krajinářství v roce 1933, žák prof. Otakara Nejedlého, prof. Maxe Švabinského aj. (Pokud by informace podle [9], [10] vztahující se k náhonu (v místním dialogu – umělá strouha) měla mít reálné jádro, pak by to zamenalo, že umělá strouha přivádějící vodu k lačnovské kujnicí výhni (k hamru) by musela překračovat Bílý potok, který je v těchto místech mnohem nížeji položen, takže by potok před ústím do Svratky tuto umělou strouhu (náhon) podtékal). Záznam části bývalé strouhy, který je uveden ještě na současných topografických mapách (viz obr. 7 – směr šipky) reálnost této tradice podporuje). [12] Stránský, K. – ustohal, v. – rek, A. – stránský, l.: Železné hamry a hutě na Českomoravské a Drahanské vrchovině. Brno : VUT, 2003. 109 s. ISBN 80-214-2431-1. [13] KRULIŠ, I.: Příspěvek k vývoji železářských zkujňovacích výhní. Rozpravy Národního technického muzea v Praze sv. 63. Praha : NTM, 1974. 204 s. [14] BOHUŠ, O.: Stručné dějiny ocelářství na území Československa v letech 1830 až 1975. Praha : TEVUH, řada 20., 1980. 184 s.