2008 Domácí zabíjačka

Jaroslav Marsa Už slyším ty hlasy, které mě posílají kamsi do nenávratna s tím, ať si nechám svoje rady pro sebe a neradím vám, lidem, kteří domácí zabíjačky znají daleko lépe, kteří zabíjačky prožívali a mnozí ještě prožívají. Proto raději předesílám, že jsem o zabíjení nejen četl, ale také jsem se v této obci zúčastnil asi 15 – 20 zabíjaček. Vždy se jednalo o prase a konalo se to u Horkých v čp. 36, také u Srbů v čp. 50. A ještě něco si dovoluji podotknout: člověk je tvor, který zapomíná a tak je dobré mu občas připomenout něco z toho, co se odehrávalo již dávno a těm mladším dát na vědomí, aby si uvědomili rozdíl mezi povolováním zabíjení před půlstoletím a dneškem. Dnešní pohled člověka na prasátko, které si vykrmí, je celkem jasný. Chce ho mít co nejtěžší a zdravé až do poslední chvíle, kterou je obvykle den domácího zabíjení. Nikdo nikomu nebrání, aby si čuníka vykrmil a ani mu neklade žádná byrokratická omezení. Prostě a jednoduše: máte-li chuť do krmení, máte-li chuť do práce, máte-li přiměřený chlívek a čím krmit a zajistíte-li vepříkovi dostatečnou péči, máte vyhráno a dočkáte se. Protože neumím a tudíž v žádném případě nechci podrobně popisovat způsoby zpracování masa a vnitřností pašíka, soustředím se jen ve stručnosti hlavně na činnost, která tomu bezprostředně předchází a ještě stručnější budu při popisu porážky. Začínám několika definicemi, trochu ze široka a čistě v teoretické rovině. A co je to useň? Vyčiněná kožka převážně savců, zbavená při činění vlasu, laicky se jí říká kůže. Činění usní je chemická operace, při níž se surová kůže, zbavená chlupů (tzv. holina), mění na useň. Správně vyčiněná useň je odolná vůči vlhkosti a vodě,

Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008

I

Domácí zabíjačka.

odolává vyšším teplotám než holina, odolává účinkům bakterií a enzymů, působení slabých kyselin a zásad, má trvalou pružnost, ohebnost, pevnost a správný omak. Mezi základní vlastnosti usní patří také její pevnost a ta záleží na tom, ze kterého zvířete je useň připravena, jak staré bylo zvíře, ze kterého místa na těle zvířete pochází a na mnoha dalších faktorech. Usně se rozřezávají na mnohé tvary. Nejjadrnější a nejpevnější je krupon. Co je to krupon? Střední, nejhodnotnější část usně, zbavená krajů, tj. např. břišních částí. Tolik nám řekne ten nestručnější významový slovník. Teď již tedy víme, která část kůže našeho prasátka je nejkvalitnější. Omračování. Zvíře je usmrceno ztrátou krve po předchozím omráčení. Důvodem pro omráčení je ochrana zvířat proti týrání, usnadnění manipulace se zvířaty, zajištění bezpečnosti pro řezníka a okolostojící a dosažení dobrého vykrvení. Vzhledem k tomu, že krev je vhodným prostředím pro růst mikroorganismů, je třeba, aby při následující operaci vykrvení - ze zvířete vyteklo co možná nejvíce krve. Proto se obvykle uchovává v činnosti krevní oběh, který je řízen centry v prod1oužené míše; při správném omráčení nejsou tato centra zasažena. Pouze v případě, že je zajištěna bezprostřední návaznost omráčení a vykrvení (prodleva max. jednotky sekund), je možné zvíře místo omráčení usmrtit jde však o speciální moderní způsob použite1ný při splnění určitých podmínek. Omračovat lze mechanicky (tupý úder do hlavy nebo prostřelení čelní kosti speciální pistolí s vázaným projektilem), elektricky a chemicky (působením oxidu uh1ičitého, který vyvolá dokonalou narkózu). Prakticky se u nás na jatkách obvykle omračuje bud’ pomocí porážecí pistole s vázaným projektilem (skot) nebo elektrickým proudem (prasata) pomocí kleští nebo speciálně řešených omračovacích pastí. Používaná napětí jsou velmi rozdílná; s ohledem na ochranu zvířat by však měla být vyšší než 400 V. V podmínkách domácí zabíjačky se převážně uplatňuje omráčení tupým předmětem nebo pomocí pistole. Vykrvení. Ihned po omráčení následuje vykrvení, čímž dojde k usmrcení zvířete a zároveň se z těla odstraní krev. Dokonalost vykrvení má význam pro údržnost i vzhled masa. Vykrvuje se buď ve visu nebo vleže, přičemž se napíchne tzv. hlavový kmen, nebo se přeřízne krční tepna a krev volně vytéká do podstavené mísy. Při porážce se vyžaduje co nejkratší doba mezi omráčením a vykrvením (řádově jsou to jednotky sekund). Vedle dosaženi dobrého stupně vykrvení má zkrácení doby mezi omráčením a vykrvením vliv i na rozvádění stresových hormonů s krví po těle. Při opožděném vykrvení je hormonální informace krevní cestou dopravena do svaloviny, vyvolá zde urychlení glykolýzy a způsobí vznik myopatií. Ošetření povrchu těla. Povrch těla poražených zvířat je kryt kůží, kteră se musí dále buď odstranit, stáhnout nebo ošetřit tak, aby byla zbavena z větší části mikrobiální kontaminace. U skotu se stahuje celá kůže, u drůbeže se nestahuje vůbec, u prasat se buď nestahuje, nebo jen částečně (krupon). U prasat předchází vlastnímu stažení kůže napaření a odstranění štětin. Paří se bud’ celý povrch těla nebo jen některé části, a to nejčastěji ponořením do horké vodní lázně. Odštětinování pak zajišťuje řezník nebo jeho pomocníci za pomoci kovových zvonků s ostrou hranou. Povrch těla může být dočištěn opálenim. Stahování kůže (kruponu), pokud je nutné nebo nařízené, musi probíhat šetrně, aby se kůže příliš nevytahala, nepoškodila a nedocházelo k vytrháváni svaloviny a tukové tkáně z podkožnich vrstev; zároveň je nutné zajistit, aby se neznečistil povrch masa. Provádí ho řeznik (kruponář) ostrým nořem. ********* V tomto bodě si dovolím navodit vám atmosféru padesátých let, jejichž část – do měnové reformy - byla poznamenána lístkovým přídělem potravin. Uvolněnější šedesátá léta v žádném případě neodnesla byrokracii panující kolem povolování, kontrol a odevzdávání produktů domácích porážek. Povídání, sice krátké, ale výstižné, napsal neznámý pisatel a mně se tak líbilo, že vás s ním seznámím. Dokážete ho časově zařadit? Hodí se, podle vás, spíše do období po 1.světové válce nebo po druhé? Citát (viz http://pismak.cz/index.php?data=read&id=104119): Spíš ráno jsme na roráty spěchali, po škole knížky hltali nebo hry všelijaké zkoušeli, ale bylo víc povinností jak zábavy. Často, byť malý byl, večer šel k řezníkovi do fronty postát. Potom na střídačku syn starší neb děvče, až nakonec z rodičů nad ránem poslední střídající se masa dočkal. Náklaďák přijel po ránu a pak kus po kuse řezník odsekával flaksu, ať hospodyně chtěla či nechtěla. Na čas systému lístků v té době už dávno zapomněli, leč příděl i tak byl omezen a k flakse ještě kus salámu, pokud nějaký byl. Ber jak je, jinak nemáš nic. Měl-li však doma kdos pár slepic, husu či králíka a, nedej Bože, snad prasátko! Pak sádlo, či vejce a krupon bylo zapotřebí odevzdat státu. Ten chudý byl a každý kus komisař venkovský prozkoumal, do lejster zapsal. Bývalo králíků dost a otec v neděli jednoho k obědu obětoval, kůži zpeněžil. Byly i husy, slepice a nějaké vajíčko. Matka načerno vyšila pár šátků či zástěru a koupila mouku, cukr do koláčů. Tak ani k vánocům nebylo třeba nákupů. Ať si chce kdo chce Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008

II


vyprávět o stromku, ty nebyly v rodinách, leč později. Když bohatší u hajného ozdobu vánoc koupili, otec můj pokaždé pár dnů před Štědrým dnem, spíš až v týž den z lesa malý stromek ukradl. K tomu napodruhé přinesl dubec, soušku, aby vedle trochy lignitu z přídělu bylo čím v kamnech zatopit. (Konec citátu.) Abych vás nenapínal pokud se týče položené otázky: kdo typoval dobu před padesáti léty, ten uhodl. * ** * * * *

Podívejme se na své prasátko z jiného úhlu, než jsme dnes zvyklí, z pohledu chovatele v padesátých a šedesátých letech 20.století a zabrusme spolu jen nakrátko i do let válečných a jim předcházejících. Nejen po druhé světové válce, ale již dlouho před ní, byly domácí porážky zvířat svátkem pro rodinu. A co si budeme povídat! Největší pochoutkou pro nás, Čechy, je vepřové a z toho titulu byla zabíjačka vepře ta nejdůležitější ze všech možných. K rodinné slavnosti, které předcházely docela náročné přípravy, byli pozváni i blízcí příbuzní. Kdesi jsem zaslechl, že pouze při zabíjačce člověk pozná, kolik má vlastně příbuzných a známých. Nejen chovatel, ale také stát se svým způsobem staral o kvalitu masa. Zaznamenal jsem, že již koncem 19.století byli v obcích určováni tak zvaní prohlížitelé masa, jejichž hlavní povinností bylo prohlédnout porážené zvíře a pak i maso a zamezit porážce příp. konzumaci masa ze zvířat nakažených nebo nemocných. Ve Spomyšli se 15.prosince 1897 vedení obce dohodlo, že ponechá ohledávání masa na představenstvu obce. Počátkem října 1908, tedy před sto léty, byl přijat návrh pana Karla Štolce (čp. 23), aby výkon prohlídky masa a dohlídky při porážce byl ponechán panu starostovi, příp. obecním starším po řadě jdoucím. Komplikace s chovem a zabíjením domácích hospodářských zvířat nastaly v průběhu války 1939-1945 a po ní, kdy bylo zemědělství (i průmysl) rozvrácené válkou a byl všeho nedostatek. Už v listopadu 1939 došel z Okresního úřadu v Roudnici do obce přípis Porážka vepřů – poučení, počátkem února roku následujícího přípis Sběr tuku z mimojatečných a domácích porážek, za několik dní nato se do obce dostaly porážkové listy a formuláře hlášení domácích a nutných porážek. 8.července 1940 došla do obce zpráva, že bývalý šrtm. Josef Hovorka je prohlížitelem jatečného dobytka i pro Spomyšl. 24.března roku 1942 požaduje roudnický okresní úřad data o nucených porážkách zvířat v roce 1941. Vedení zdejší obce sděluje, že bylo nutně poraženo 11 prasat, které byly uznány k požívání, v jednom případě je řízení pozastaveno (Řáda Josef). Pan Jan Podrápský hlásí 17.06.1942 na obecním úřadě domácí porážku a je povinen odevzdat 3 ½ kg škvařeného sádla. Okresní úředníci zaslali v září 1942 do obce předpis o evidování neschválených domácích porážek a zadržení masa. Týž měsíc dostala obec sdělení, že je úředně stanovena nejnižší živá váha dobytka pro porážky, 27.října 1942 došla další úprava snížení váhy u hovězího dobytka na 250 kg. Do Roudnice, konkrétně sběrně tuků firmě Kelldrich, musí představitelé obce pravidelně hlásit povolené domácí porážky. Například v říjnu 1942 to bylo u těchto lidí: Macek Lad., Pokorný Lad. a Leger Vilém – všechny 3 bez tuku, Dobruský a Šrytr. Současně obec téže firmě hlásí odvedení sádla z domácích porážek u Ant. Růžičky a Václava Tošnera. Počátkem prosince 1942 zasílá OÚ Spomyšl Statistickému úřadu do Prahy statistiku o porážkách koz a vepřů. – Poraženo bylo 26 koz a 5 vepřů, ale, bohužel, není uvedeno za jaké období. Devátého února 1943 přišel do obce z Okresního úřadu přípis o zmenšení prohlížitelských obvodů (veterinářských). Uplynul týden a Spomyšl zasílá do Roudnice žádost pana Josefa Víška ml., který v té době provozoval v obci řeznickou živnost, za prohlížitele. Pro starší občany jistě není žádnou novinkou, že za války byly obce povinny zasílat různá měsíční hlášení, mezi něž patřil výkaz o domácích porážkách vepřů, koz a ovcí a výkaz o stavech hospodářských zvířat a drůbeže v jednotlivých domech, včetně hlášení o jejich úhynu. Rovněž není žádným objevem, že z domácích porážek se platily poplatky, které pak obec jednou měsíčně odesílala do Roudnice. Např. za domácí porážky v lednu 1943 odvedla do státní kasy 555,30 K, za únor 1943 částku 103,50 K, za srpen obnos 55,80 K. V květnu 1943 předávají obecní radní panu Maškovi přípis z Roudnice, který se týkal odevzdávání kostí z domácích porážek. Proč panu Maškovi? Protože právě on byl určeným orgánem, který v té době schvaloval porážky. V listopadu 1943 zabíjeli občané Kulhánek, Srba, Šeba, Fišer, Veltruská a Tichota. Poslední měsíc roku 1943 se konaly porážky u občanů ing. Sobotky, Kindla, Černého, Vršovské, Šmejkala, Macka, Sankota, Nešvery, Uhrové, Šeby Ant.st., Růžičky, Buttona, Viktorina, Šeby Václava a Karase. Hlášení o porážkách šlo pochopitelně do sběrny tuku Kelldrich v Roudnici. Zpřísnění pro schvalování domácích porážek došlo do obce čtyři dny před koncem roku 1943. Podle něho může být domácí porážka za dodržení platných předpisů schválena jen tomu pěstiteli, který má splněny dodávky na 80%. Na Silvestra 1943 požádali pánové Josef Dobruský a František Pokorný o povolení domácí porážky vepře pod paušální váhou 125 kg. – Porážky byly povoleny proti úřednímu odvážení zabitých vepřů. Tutéž žádost podává v lednu 1944 pan Václav Švec (čp. 103). Tak, jak Němci prohrávali jednu bitvu za druhou a fronta se z východu blížila k Československu, ztráceli okupanté zdroje potravin na Ukrajině. Protektorátní území Čech a Moravy se stalo hlavním dodavatelem masa, obilí, mléka, cukru, krmiva pro koně a dalších zemědělských produktů. Vysocí protektorátní úředníci nařídili, aby se v každé obci ustavila hospodářská rada, která měla posuzovat každého zemědělce, zda mohl splnit předepsané dodávky. Bujel černý Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008

III


trh a drahota. Úřední cena sádla na potravinové lístky činila 21,60 korun za 1 kg, ale na černém trhu se platilo i přes 1000 K. Podobně se platilo za 1 vejce – až 10 K, za kilo masa se platilo 500 K, ačkoliv dle lístků stálo 17 K. To vše by nám moc neřeklo, kdybychom si neuvědomili, že průměrný měsíční plat byl tehdy kolem 1600 K. Příděly potravin na potravinové lístky nestačily a proto si obyvatelstvo pomáhalo všelijak, aby uživilo svou rodinu i sebe. K hospodářským zákazům a omezením přidali Němci přísné tresty za černé porážky. V lednu 1944 zabíjeli občané Tošner Josef, Suchý Karel, Macák Václav a Dobruský Oldřich. V únoru hlásí obec do Roudnice porážky u občanů: Rožec Rudolf, Nietsche Anton, Srba Ladislav, Fišer Josef, Vaňura, Horká, Turek (čp. 4) a Šrytr. V březnu zabíjel m.j. také pan Josef Rybák. Počátkem dubna provede obec vyúčtování porážek z března a Zemskému úřadu v Praze odesílá 92,70 K, podobně za porážky v květnu 1944 zasílá tamtéž 76,50 K. V květnu došly do obce oběžníky č. 406 – 408 datované 18.5.1944, které se týkaly dodávkové povinnosti sádla při domácích porážkách vepřů, stanovení paušálu při domácích porážkách vepřů a nové úpravy povolování domácích porážek vepřů. V 67.zásobovacím období nebylo v obci poraženo ani jedno prase, za 68. a v 69.období bylo hlášení zasláno jako obvykle firmě Kelldrich, počet porážek není znám. 17.listopadu zaslal Okresní úřad v Roudnici přípis s pokyny o stahování vepřů z domácích porážek. Pokyny byly vyvěšeny pro veřejnost. V březnu 1945 zasílá obec hlášení o 9 porážkách prasat za 72. zásobovací období Přišel očekávaný konec války a čas poválečný, ale opatření v přídělovém, lístkovém zásobování, zavedená Němci, neměla ještě dlouho ztratit svoji platnost. Den po pražském povstání hlásí obec firmě Kelldrich do Rce domácí porážky v 79. (4.) zásobovacím období. Počátkem listopadu 1945 sděluje obec do Roudnice, že MNV je svolný, aby se domácí porážky konaly v sobotu odpoledne. V lednu 1946 došel z Roudnice do obce přípis o povolování domácích porážek a o odvádění sádla z domácích porážek. K projednání se musel předseda MNV Šourek dostavit na ONV v Roudnici 26.01.1946 v 9 hodin. Roudnická firma Kelldrich, sběrna tuku, dostává hlášení o porážkách ve Spomyšli i počátkem února 1946, na ONV do Roudnice zasílá obec vyúčtování poplatků vybraných za domácí porážky a také tam zasílá peníze vybrané za prohlídku masa z domácích porážek. V lednu 1947 posílá ONV v Roudnici přípis o odvodu sádla z domácích porážek. Za půl roku poté přišel do obce oběžník č. 265, který mluví o revizi odvodu sádla z domácích porážek. První listopadový den téhož roku přišel přípis o domácích porážkách vepřů v souvislosti s plněním dodávek a v polovině prosince pak oběžník, zabývající se hlášením trestních případů při neplnění dodávek. V roce 1948 a dalších zasílá vedení obce některé žádosti občanů o povolení domácí porážky k rozhodnutí do Roudnice. Tak se stalo s žádostí paní Rozálie Vorlové v prosinci 1948 i s žádostí Jaroslava Šípala v únoru 1949. V březnu 1949 byly žadatelům Boženě Tiché, Karlovi Levému a Václavu Plickovi povoleny domácí porážky se sníženým množstvím odvedeného sádla. Koncem listopadu roku 1951 vydává ONV v Roudnici pokyny k podávání žádosti o povolování domácí porážky a volném prodeji masa. Dne 11.ledna 1952 přišel do Spomyšle přípis z Ministerstva potravinářského průmyslu o stahování kůží s prasat při domácích porážkách. Koncem srpna 1952 se ozývá ONV v Roudnici a píše o zahajovaných kurzech na kruponování vepřů. Zde mohu poznamenat, že jako člověk konající veterinární službu při domácích zabíjačkách ve Spomyšli, je zmiňován pan Václav Boreček (žil v domě čp. 111) a také pan Antonín Růžička (žil v čp. 94). Od října 1952 bylo nařízeno, že se musí stahovat kůže z vepřů při domácích porážkách (krupon), aby se ušetřily drahé dovozy ze zahraničí, a její odvádění na jatky. Za 1 kg se platí 30,- Kčs, dodávka 3 ½ - 10 kg. Kruponování se provádí na místech porážek, tzn. u majitelů vepřů. Tímto aktem se stát stává majitelem levně získané, ale velice kvalitní suroviny, která je v následujících rocích zpracovávána v kožedělných závodech na boty, kabely a všechny sedlářské potřeby. Pro stát je to finančně velmi výhodné. Domácí porážky v roce 1953 a v letech dalších by!y povolovány vždy až po splnění dodávkové povinnosti. Krupony z domácích porážek vepřů odváděny po celý rok 1953. Protože zdaleka ne všechny odevzdávané krupony měly dobrou kvalitu, přistupovaly mnohé Okresní národní výbory k nařízení, aby kruponáři odevzdávali kůže sami a vzali na sebe veškerou odpovědnost za kvalitu kruponů. Za kůže mají dostávat po 6 Kčs za 1 kg. Je-li nepořezaná, dostanou prémii 30 haléřů, t.j. 6,30 Kč/kg. Pak-li je poškozena, je určena cena 5 — 6 Kčs. Aby se zlepšila práce kruponářů, byla v okresech dokonce vyhlášena soutéž o nejlepší z nich, jako odměna bylo vyznamenání většími premiemi. V roce 1955 se stále pokračuje s kruponovaním v místech porážek, za 1 kg kůže se platí 8 Kčs, premie za kvalitní kruponovaní a tím i kvalitní kůži jsou zrušeny přesto, že poškozené kůže jsou pak bezcenné a státu nepomohou v získávání deviz vývozem koženého zboží. V roce 1956 je stále za 1 kg kůže 8,- Kčs. Kruponáři pracují nejen na jatkách, ale i v soukromí, kde se kruponuje více, ježto je to pro zemědělce výhodnější. Od roku 1958 jsou kruponáři dle nových směrnic považováni za samostatné mistry a tím podléhají dani z obyvatelstva. U kruponářského mistra, který kruponoval na domacích porážkách 128 vepřů, byla za rok 1958 vypočtena daň Kčs Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008

IV


900,-. Třídy kruponů: I. tř. - bezvadný - hodnocen 8 Kčs za 1 kg (krupon má rozdílnou váhu od 2 - 9 kg), II. tř. - poškozený při práci (pořezáním), nebo přírodními vadami: strupy, vyrážky a podlitiny – hodnocen 3,50 Kčs/kg. Návrh na osvobození od kruponování domácí porážky může vydat pouze veterinární 1ékař s dodatečným schválením orgánu ONV. Vedle kruponů pro sedlářské a pro obuvnické úče1y se část kruponů používá k výrobě souprav pro motoristy. Dnem 1.října 1959 vydalo Ministerstvo financí „Přímou instrukci pro výkonné orgány národních výborů“ ve věci správních poplatků za povolení domácích porážek a za provedení veterinárně zdravotní prohlídky prasat. Mimo jiných údajů se zde uvádí, že poplatek za zdravotní prohlídku prasat při domácích porážkách se platí 7 Kčs a že povolení porážky se od 1.října 1959 platí správní poplatek 20 Kčs. Oba poplatky, které se boudou platit kolkovými známkami, budou vybírat výkonné orgány MNV. Tím odpadl dosavadní způsob placení poplatku za veterinární služnu přímo veterináři. Poplatky byla povinna platit jak JZD, tak i jejich členové, soukromí zemědělci a jiní uživatelé zemědělské půdy. Rovněž v roce 1960 byly domácí porážky vepřů povolovány až po splnění dodávkové povinnosti. Třídění kruponů a jejich cena zůsta1y na úrovni roku 1958 a 1959. V některých částech republiky se v důsledku reorganizace krajských národních výborů zača1y krupony doručovat do Jednoty - lidového spotřebniho družstva - sběr krupony. Suroviny se zpracovávají v kožedělných podnicích a zhotovuje se z nich kořená bižuterie, kožené boty za Kčs 39,-, obleky na motorky, hrubší na sedlářské potřeby pro JZD. Z porážek se odvádi 5 kg kostí Sběrným surovinám. Příklad: z nejtěžšího poraženého vepře o hmotnosti 250 kg vážil krupon 9 kg, z nejmenšího vepře o hmotnosti přes 70 kg vážil krupon 2 kg. Živnost kruponářská je dále zdaněna jako daň z obyvatelstva, za rok 1960 platil solidní kruponářský mistr daň kolem půl druhého tisice Kčs. Také v roce 1961 byly domácí porážky vepřů povolovány po splnění dodávkové povinnosti. Družstevníci na tom byli lépe: první prasátko mohli zabít bez ohledu na splnění dodávek, na druhou zabíjačku musela být splněna dodávka masová; u soukromého sektoru musela být na první zabíjačku splněna dodávka hned na celý rok (hovězí i vepřové). Do konce února se povolovaly zabíjačky s ohledem na minulý rok, ale podmínkou bylo splnění dodávky v předchozím roce. Když soukromý zemědělec nesplní dodávku masa, není mu zabíjačka povolena. S platností od 1.ledna 1961 byl správní poplatek za povolení porážky stanoven zákonem č. 160/1960 Sb. na 25 Kčs za 1 prase. V tomto roce se již začal projevovat nedostatek krmiv a proto se kruponářští mistři začali stále častěji setkávat s lehčími vepříky. Právě pro nedostatky v zajišt’ování krmiv se prasata mohla krmit nejdéle jeden rok. Cena kruponů zůstává stejná: krupony bezvadné v ceně 8,- Kčs a méněcenné v ceně 3,50,- Kčs. Z porážek se odvádí 5 kg kostí Sběrným surovinám. Kruponářská živnost je stále zdaněna jako daň z obyvatelstva. Zákon č. 154/1961 Sb. nařizoval, že prohlídku masa při domácí porážce zajišťuje okresní veterinární zařízení zpravidla prodtřednictvím prohlížitelů masa domácích porážek a o prohlídku musí požádat chovatel nejpozději 3 dny před dnem porážky. O dva roky později, k 1.červenci 1963, nabyla platnosti vyhláška č.48/1963 Sb. V ní se některé pokyny opakují, např., že domácí porážka se může provést jen tehdy, má-li k ní chovatel povolení MNV. Rozdíly v podmínkách udělení povolení zůstávají i nadále, osoby, které nejsou uživateli zemědělské půdy, mají povolenu pouze jednu porážku v kalendářním roce. Soukromé osoby a členové JZD nemusí odevzávat škvařené sádlo z první porážky v roce, ale až z každé další a to ve váze 5 kg. Převzetím sádla jsou pověřeny sběrny sádla a sádlo jim musí chovatel dodat do 7 dnů po porážce. Z poraženého prasete jsou chovatelé povinni dát stáhnout kůži, která musí být ihned zbavena tuku, opatřena razítkem, zvážena a jakostně ohodnocena. Úleva pro chovatele přišla zavedením vyhlášky č. 100/1965 Sb., která rušila povinný odprodej sádla státu. V uvolněných společenských poměrech roku 1968 byla vydána vyhláška č. 156, která se zabývala veterinárním vyšetřením domácích porážek. Požadavek na vyšetření musel být nahlášen nejméně 7 dní a prohlídka provedena do 3 dnů před porážkou (prohlídka za živa) a provádět ji směl odborně způsobilý veterinární pracovník za úplatu 36 Kčs (za prase a sele) včetně cestovního paušálu. V dalších letech zůstává situace kolem domácích porážek prakticky na stejné úrovni: chovatel nemusí odevzdávat sádlo, musí odevzdávat kůži (krupon). O povinném odevzdávání kruponu jsem našel poslední záznam ve vyhlášce č.145/1978 Sb., která prodlužuje účinnost předchozích opatření do konce roku 1981. ***** * Abych byl konkrétní, zkusím vám přiblížit administrativní akce nutné pro zajištění zabíjačky v padesátých a šedesátých letech u nás, ve Spomyšli, a pokusím se o stručnou informaci o tom, co je třeba doma připravit před zabíjačkou. Když se hospodář rozhodl zabít vepříka, musel mít k tomu nejprve souhlas MNV. Vydal se tedy na úřad a požádal o povolení k porážce. Od úředníka obdržel povolení (na příslušném tiskopise), který koncem padesátých let měl formu třídílné skládačky, která se vyplňovala přes kopírovací papír. Všechny díly vyplňoval úředník na MNV, díl první byl určen pro žadatele, díl druhý pro potřebu MNV a díl třetí pro ONV. Tyto tiskopisy se v různých obdobích vyskytovaly s drobnými odchylkami. Pak žadatel o povolení porážky zaplatil stanovený poplatek a obdržel také čtyřdílný tikopis zvaný “kruponka”, který byl povinen pravdivě vyplnit podle instrukce na rubové straně dílu A.


V


Jak si můžete sami ověřit, žádost byla podána 5.ledna 1960, porážka plánována na 10.ledna 1960, vyplněné není množství vyškvařeného sádla, které se mělo odevzdat, byl určen kruponář a vše bylo podepsáno výkonný m orgánem MNV. Na zadní straně tiskopisu, která byla určena pouze pro záznamy MNV, je v tomto případě vylepeno 5 kolků v celkové hodnotě 27 Kčs, kolky jsou znehodnoceny kulatým razítkem Rady MNV ve Spomyšli, okr.Roudnice.

Ještě před zabíjačkou měl být porážený kus odborně prohlédnut, zda netrpí nějakou chorobou a měla se dostavit určená osoba, v jednu dobu to byl pan Boreček, která na místě určila, kolik škvařeného sádla byl hospodář povinen odevzdat státu. A nebyla to žádná maličkost; z některého dobře krmeného pašíka byla stanovena dodávková povinnost až 10 kg škvařeného sádla. Není tedy divu, že se český člověk proti takovýmto praktikám v duchu bouřil a vyhledaval různé způsoby, jak si pomoci. Jednim ze způsobů byl nákup levnějšího margarinu a jeho přidávání do sádla, které bylo pak odevzdáno. Když uvážíte, kolik starostí dalo drobnému zemědělci (a nejen jemu), aby prasátko vykrmil, aby mu nezahynulo, bylo zdravé a při těle, pak každé kilo odevzdaného sádla znamenalo poměrně velký odvod ve prospěch státu, který se vůbec nijak nepřičinil o růst vepříka, naopak, různými způsoby házel klacky pod nohy všem jeho držitelům. A to ještě nebylo všechno! Bylo tady i tzv. kruponování, tj. odnětí části kůže ze hřbetu prasátka a jeho odvod státu; byl tady také, již ne tak boIestivý, odvod 5 kg kostí z každého poraženého prasete. ***** * V krátkosti se spolu můžeme podívat na tzv. ,,kruponku”. Jednalo se o tiskopis, který měl zpočátku formu soutisku dílů A, B a C (tisk 1958). 〈

Později (tisk 1960) je jednalo celkem o 4 listy ve formě bločku. Originál pro Středočeský průmysl masný, n.p. Úvaly, má rozměry 70 x 155 mm. Jednotlivé listy čtyřdílné kruponky jsou označeny ve1kými písmeny A až D.


VI


Kruponka A — byla určena majiteli porážky (k domácí porážce vepře) a uvádělo se na ní číslo domácí porážky, dále adresa majitele vepře, den provedení porážky, adresa kruponáře, hmotnost kruponu, jednotková cena a celková cena za krupon. Tento díl po vyplnění zůstal majiteli vepře. Na druhé straně kruponky A bylo poučení pro držitele domácí porážky, které je pro mne úsměvné; všemocný a vševědoucí úředník od kancelářského stolu radí hospodářům, jak se starat o prase. Doslova se tam píše: S ohledem na dobrý zdravotní stav prasete a získání bezvadného kruponu při příští domácí porážce je třeba dokrmované prase udržovat v čistotě na vhodné podestýlce a nezavšivené. Kruponky B, C a D — byly potvrzeny sběrnou kruponů, přičemž díly B a C byly vráceny kruponáři. Kruponka B se odevzdávala MNV, kruponka C zůstala kruponáři. Na druhé straně kruponky B, která byla určena pro povolovací úřad (MNV), bylo poučení pro sběrnu kruponů, na druhé straně kruponky C určené pro kruponáře bylo poučení pro kruponáře. ***** * Abychom si připomněli používané tiskopisy v celé jejich “kráse”, pokusil jsem se je zkompletovat tak, aby patřily k jedné zabíjačce. Jak vidno, papíry se týkají porážky prasete pana Václava Duchoslava čp. 35.

Na vyobrazení vidíte vyplněné Povolení pro domácí porážku ze dne 20.12.1958 (řezník pan Víšek, podepsán předseda MNV Šafařík), porážka je povolena za podmínky, že bude odevzdáno 7,5 kg škvařeného sádla do sběrny v Horních Beřkovicích. Vlevo je Kruponka – díl B, na níž stojí, že porážka byla provedena kruponářem Víškem dne 20.12.58 a krupon o hmotnosti 7 kg byl odevzdán do sběrny v Roudnici n.L. a kruponáři bylo za něj vyplaceno 56 Kčs. Jako poslední je uveden doklad ze dne 7.ledna 1959 z Horních Beřkovic o odevzdání předem určeného množství škvařeného sádla, což v tomto případě bylo 7,5 kg.


VII


***** * Příslušný úředník na MNV byl povinen vést seznam domácích porážek, který vypadal asi takto (je zobrazena pouze 1 strana tiskopisu):

***** * MNV byl také povinen čtvrtletně hlásit na ONV do Roudnice a ten zase Krajskému NV do Ústí n. Labem počty poražených kusů prasat. Předkládám kopii výkazu za I.čtvrtletí roku 1958 a protože je v originále tato kopie dost nečitelná (napsaná obyčejnou tužkou), opíši vám počty poražených kusů: JZD III.-IV.typu 0 kusů, členové JZD (záhumenkáři) 20 kusů, jednotlivě hospodařící rolníci s výměrou půdy od 0,10 ha 32 kusů a bezzemci a ostatní 27 kusů. Celkem bylo v obci v průběhu prvních tří měsíců roku 1958 poraženo 79 prasat.


VIII


***** * Jak jsem již v předchozím textu uvedl, není účelem tohoto povídání radit co a jak připravovat před zabíjačkou a jak postupovat při ní. Každý řezník má svoje postupy, svoje návyky, určitý stupeň znalostí a zkušeností, určitě také jinou chuť při kořenění pokrmů. Proto jen heslovitě, jak jsem to poznal z vlastní zkušenosti: Několik dní před zabíjačkou bylo třeba upéci neslazený kynutý plát nebo veku (z hladké mouky, vody, soli a droždí) nebo koupit housky do jelit a jitrnic. Housky musely do zabíjačky mírně oschnout. Bylo třeba zajistit špejle a na jednom konci je oříznout do špičky, aby dobře posloužily k zašpejlování jitrnic a jelítek. Současně se musela koupit nebo sehnat vepřová střeva, měchýře a papírová střeva na tlačenky. Nesměla se podcenit příprava koření. Z náčiní se musely připravit mlýnky na maso, vidličky, cedníky a kbelíky, bez velkých hrnců na vaření masa a misky nebo pekáče na zachycení krve by to také nešlo. Ne nezbytnými byly tyče a háky na zavěšení masa. Den před porážkou bylo vhodné připravit necky, kde se bude prase pařit, kladku k zavěšení poraženého vepře a také důkladně vydrhnout štoček, takový větší dřevěný vál s postranními stěnami. Bylo vhodné prase den před porážkou krmit pouze ráno, aby nemělo střeva příliš plná, a zajistit mu dostatek pitné vody. Hospodyně umlely nebo v hmoždíři utloukly pepř, nové koření, hřebíček a kmín, promnuly a prosily majoránku, oloupaly a pokrájely asi 1 kg cibule a usmažily ji na sádle dorůžova, prolisovaly nebo utřely stroužky asi ze 4 paliček česneku, uvařily přiměřené množství krup (přebraly je, vypraly v několika vodách, uvařily doměkka za častého míchání, aby se nepřipálily, uvařené propláchly dvakrát ve studené vodě, aby se odplavil šlem. Aby vše probíhalo k úplné spokojenosti, musela mít hospodyně připravené nejen křehké nakládané okurky, hořčici a chléb, nýbrž také nějaké sladkosti a koláče, nemluvě o vejmrdě – ochucené směsi strouhaného křenu s jablky. V den porážky je třeba včas zajistit dostatek horké vody. K osvěžení přítomných dospělých je skoro nezbytné připravit nějaký silnější alkoholický nápoj, někdy rum, někdy slivovici, vodku apod. Dospělí si mezi sebou rozdělili práci, každý pomáhal řezníkovi podle svých možností a znalostí. Řeznické náčiní si sebou přinesl řezník. Tak mohl začít den, pro každou rodinu zcela výjimečný. Po podřezání čuníka bylo důležité zachytit krev do čisté mísy a promíchávat ji, třeba rukou nebo vařečkou. Vymíchanou krev je třeba mírně osolit a uložit na chladném místě. Je třeba zajistit, aby žádná krev nezůstala v těle, proto se její zbytky odstraňují z těla tzv. pumpováním přední nohou. Celá akce musí proběhnout co nejrychleji, hrozí sražení krve. Po vykrvácení se prase omylo studenou vodou a pak pařilo, již položené v neckách, vodou teplou 60°C, maximálně 90°C. Pro lepší zbavení štětin se prase posype bednářskou smolou, jemně drcenou. Po napaření se prase zbavuje štětin posouváním řetízku. Zvonkovou škrabkou se dokončí odstranění štětin z ostatních částí. Háčkem na zvonku se odstraní paznehty z nožiček. Pak se prase vyjme z necek, odstraní se oči, uvolní jazyk a šlachy u zadních nohou pro zavěšení. Částečně ještě v neckách a také po zavěšení se prase „oholí“, tzn., že se pomocí ostrých nožů (někteří řezníci používají i žiletku) důkladně zbaví všech zbytků štětin. Po zavěšení se prase důkladně opláchne studenou vodou. Po naříznutí břišní dutiny se vyňaly vnitřnosti, játra a všechny orgány a prase se opět opláchlo studenou vodou. Po očištění a rozdělení se postupně odsekávalo nebo odřezávalo maso. Celek byl rozseknut na dvě půlky, hlava se také půlila, oddělilo se sádlo a ledvinky, vyňal se mozek. Pak se maso rozbouralo na jednotlivé části, což se provádělo po vychladnutí půlek na pracovním stole – štočku. Kýtu oddělil řezník rovným sekem nebo řezem kolmo na páteř mezi bederní obratle od předku, hlavu nařízl před krčním obratlem tak, aby u ní nezůstalo žádné maso z krkovice. Od ušního boltce pak řízl podél oblouku spodní čelisti, nesměl však porušit žvýkací sval u hlavy. Trup, již bez hlavy a kýty, položili pomocníci řezníkovi kostmi na stůl, který kruhovým řezem tvaroval plec. Tento řez spojil s řezem, kterým přerušil povrchové prsní svaly. Plec odtažením a přeříznutím vaziva oddělil od trupu. Z trupu řezem oddělil bok. Pečeni odseknul tak, aby žebírka nebyla delší než 3 cm. Bůček oddělil rovným podélným řezem od Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008

IX


hrudní části. Pak odřízl pupeční část a hrudní špičku zbavil krvavého ořezu. Od boku oddělil lalok před prvním žebrem tak, aby rukojeť kosti hrudní zůstala při boku. Tak bylo zatím připraveno jen hrubě opracované maso, které se muselo dále upravovat. Některé části masa řezník dělil na menší části, také je odstraňoval například od velkých kloubů a tučných ořezů pro další použití. Jednotlivé části pak kuchařka – paní domu - využívala v kuchyni pro přípravu nejrůznějších pokrmů, např. na partičku. Řezník také provedl úpravu vepřové kýty, ponechal ji buď s kostí nebo bez kosti, to podle přání. Od plece oddělil nožky. Pak se již řezník věnoval přípravě střev na jelítka, jitrnice a tlačenky a přípravě masa na tyto pochoutky, guláš a ovar. Používal k tomu, spolu se svými pomocníky, různé vhodné nástroje, jako nože, sekáče, pilky na kosti, ale také mlýnky a mixéry. Střívka musel řezník v den porážky zbavit obsahu, vyčistit, vyprat a vymnout v jedlé soli a znovu vyprat, aby se zbavila střevního pachu. Někdy k tomu používal elektrickou pračku. Po vyčištění střívka nakrájel na přiměřeně dlouhé díly pro další použití. K dalšímu použití připravil také žaludek a močový měchýř, čištění probíhalo obdobně jako čištění střev. Tenké střevo používal řezník na jitrnice, tlusté střevo na jelita, močový měchýř a žaludek na tlačenku. Začínal přípravou jitrnic, pokračoval přípravou jelítek a nakonec plnil tlačenky. Mezitím se v kotli vařila ovarová polévka, bílá nebo i „černá“ s přídavkem krve, v ní pak jitrnice, jelita a tlačenky. Bylo-li místo, čas a střízlivý ochotný člověk, pak nakonec v kotli probíhalo škvaření sádla, které musely zručné ruce žen nebo mužů předtím nakrájet na drobné kousky.

Ilustrační snímky: 1.prase vykrvené a visící 2.prase vyvrhované 3.prase zbavené tuku 4.části prasete 5.zpracování uvařených vnitřností a první ochutnávka

***** * Snad mne nebudou žijící a pozůstalí pranýřovat, když si dovolím uvést na závěr tohoto povídání soupis lidí ze Spomyš1e, kteří zabíjeli své vepříky nebo kozy v první polovině šedesátých let minulého století. Jsou to již více jak čtyři desetiletí staré události a tak jsem uvážil, že by se jejich zveřejnění nemuselo nikoho osobně dotknout. Soupis nemusí být úplný, protože zachovaný materiál, který jsem musel zpracovat, byl v hrozném stavu, zaprášený, zčásti nečitelný, zčásti nepřesný v provedení zápisů o jednotlivých porážkách. Některá příjmení obyvatel jsou v soupise zkomolena.


X


1961: poř.

jméno

datum hlášení 1. Kučera Mirosl. 31.12.1960 2. Došek Josef 31.12.1960 3. Duchoslav Václav 03.01.1961 4. Tyle Jiří 06.01.1961 5. Černý Václav 06.01.1961 6. Plocková 07.01.1961 7. Srbová Vlasta 06.01.1961 8. Kacerovský Mir. 13.01.1961 9. Duchoslav Zd. 13.01.1961 10. Borečková Růž. 14.01.1961 11. Patoč 16.01.1961 12. Srba Ant. 20.01.1961 13. Srba Bedř. 21.01.1961 14. Šeba Václav 21.01.1961 15. Šafařík Fr. 21.01.1961 16. Černý Jos. 22.01.1961 17. Dobiáš Josef 22.01.1961 18. Podlaha 20.01.1961 19. Bureš Václ. 20.01.1961 20. Šeba Ant. 26.01.1961 21. Macák Jos. 27.01.1961 za leden 1961 vyplaceno 75,60 Kčs.

datum porážky 01.01.1961 01.01.1961 04.01.1961 07.01.1961 08.01.1961 08.01.1961 07.01.1961 14.01.1961 14.01.1961 15.01.1961 17.01.1961 21.01.1961 22.01.1961 22.01.1961 22.01.1961 22.01.1961 22.01.1961 22.01.1961 22.01.1961 27.01.1961 28.01.1961

druh zvířete vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř

vyplaceno (Kčs) 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60

nález

poř.

datum porážky 01.02.1961 02.02.1961 04.02.1961 04.02.1961 12.02.1961 12.02.1961 16.02.1961 19.02.1961 19.02.1961 22.02.1961 26.02.1961 28.02.1961

druh zvířete vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř

vyplaceno (Kčs) 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60 3,60

nález

datum porážky 05.03.1961 04.03.1961 07.03.1961 12.03.1961 15.03.1961 19.03.1961 26.03.1961 02.04.1961

druh zvířete vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř

vyplaceno (Kčs)

nález

datum porážky 24.09.1961 02.10.1961

druh zvířete vepř koza

vyplaceno (Kčs)

jméno

datum hlášení 31.01.1961 01.02.1961 03.02.1961 03.02.1961 11.02.1961 11.02.1961 15.02.1961 18.02.1961 18.02.1961 21.02.1961 25.02.1961 27.02.1961

1. Šafařík Václ. 2. Švecová Anna 3. Legerová Mar. 4. Turek Ant. 5. Šmejkal Al. 6. Macáková L. 7. JZD 8. Šourek Vl. 9. Vršovská Mar. 10. Jůra Stan. 11. Kacerovský A. 12. Borecký Jar. za únor vyplaceno 43,20 Kč poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. poř. 1. 2.

jméno Poláček Jar. Macek Vl. Svoboda M. Tichota Boh. Rybák Jos. Janouškovec J. Cibulka V. Zuska Jan Švecová Marie pro p. Patoče jméno Plicka Václ. Budková Marie

datum hlášení 04.03.1961 06.03.1961 11.03.1961 14.03.1961 18.03.1961 25.03.1961 01.04.1961 květen 1961 červen 1961 datum hlášení 24.09.1961 02.10.1961


XI

řezník Husák Václav Srba B. Víšek J. Víšek J. Husák V. Víšek J. Srba B. Víšek J. Víšek J. Svoboda Václ. Srba B. Víšek J. Víšek J. Husák V. Husák Jaroslav Husák V. Kolman J. Víšek J. Srba B. Husák Václ. Víšek řezník Srba B. Faust Srba Víšek J. Víšek J. Srba Víšek Víšek Srba B. Srba B. Srba B. Srba B. řezník Srba Husák Václ. Srba Boh. Srba Boh. Srba Boh. Víšek Víšek Víšek

nález

řezník Víšek


3. 4. poř. 1. 1. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

Šmejkal Alois Tyle Jiří

22.11.1961 25.11.1961

22.11.1961 25.11.1961

koza vepř

jméno

datum hlášení 07.12.1961 07.12.1961 09.12.1961 09.12.1961 09.12.1961 09.12.1961 12.12.1961 12.12.1961 16.12.1961 17.12.1961 17.12.1961 17.12.1961 18.12.1961 16.12.1961 16.12.1961 19.12.1961 19.12.1961 21.12.1961 29.12.1961 23.12.1961 26.12.1961 27.12.1961 28.12.1961 30.12.1961 31.12.1961 31.12.1961 31.12.1961

datum porážky 07.12.1961 10.12.1961 09.12.1961 10.12.1961 10.12.1961 10.12.1961 12.12.1961 12.12.1961

druh zvířete vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř 2 kozy vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř

vyplaceno (Kčs)

datum hlášení

datum porážky 01.01.1962 01.01.1962 01.01.1962 01.01.1962 06.01.1962 06.01.1962 06.01.1962 10.01.1962 13.01.1962 13.01.1962 13.01.1962 20.01.1962 20.01.1962 20.01.1962 20.01.1962 21.01.1962 26.01.1962 28.01.1962 28.01.1962 28.01.1962 29.01.1962 30.01.1962

druh zvířete vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř

vyplaceno (Kčs)

Duchoslav Václ. Turek Mir. Viktorin Oldřich Janouškovec Jos. Šeba Ant. Varta Josef Macek Ladislav Fišerová Marie Borecký Jar. Šrytr Josef Tichota Boh. Plicka Václ. Horký Josef Cibulka Černý Václ. Šmejkal Alois Svoboda Mirosl. Srba Ladisl. Barcal Josef Tyle Antonín Hruška Josef Rybák Josef Viktorinová Došková M. Gregor Zd. Hošková Růž. Hajzlerová

Víšek nález

řezník Víšek Víšek Víšek Víšek Husák Novotný Huák Václ. Srba B. Srba B. Srba B. Víšek Husák Víšek Srba B. Srba B. Srba B. Víšek Srba B. Srba B. Srba B. Víšek Srba B. Víšek

1962: poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

jméno Podlaha Macák Josef Sankot Alois Kučera Mirosl. Plocek Frant. Víšek Václav Točín Ant. Puchnerová Turek Ant. Srba Bedřich Legerová Marie Duchoslav Václ. Tyle Jiří Kopecká Emilie Černý Josef Kolmanová Kokoška Kacerovský Šourek Vl. Rechcígl J. Borecká Šafařík Fr.


XII

nález

řezník Víšek Víšek Korbel Husák Víšek Srba B. Víšek Srba Víšek Víšek Srba Víšek Srba Srba Husák Kolman Srba Srba Víšek Víšek Svoboda Husák


23. Jura 31.01.1962 vepř za leden 1962 vyplaceno 118,80 Kč (v průměru tedy ca 5,15 Kč) poř.

jméno

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

datum hlášení

datum porážky 02.02.1962 03.02.1962 03.02.1962 04.02.1962 06.02.1962 09.02.1962 10.02.1962 11.02.1962 11.02.1962 11.02.1962 15.02.1962 18.02.1962 21.02.1962 23.02.1962 24.02.1962 25.02.1962

druh zvířete vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř

vyplaceno (Kčs)

datum hlášení 28.02.1962 02.03.1962 03.03.1962 05.03.1962 08.03.1962 10.03.1962 10.03.1962 16.03.1962 05.04.1962 02.05.1962 07.09.1962 27.09.1962 01.12.1962 08.12.1962 15.12.1962 15.12.1962 16.12.1962 22.12.1962 25.12.1962 28.12.1962 29.12.1962 30.12.1962

datum porážky 01.03.1962 04.03.1962 04.03.1962 06.03.1962 09.03.1962 11.03.1962 11.03.1962 17.03.1962 05.04.1962 02.05.1962 08.09.1962 28.09.1962 01.12.1962 08.12.1962 15.12.1962 15.12.1962 16.12.1962 22.12.1962 26.12.1962 28.12.1962 29.12.1962

druh zvířete vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř koza koza vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř

vyplaceno (Kčs)

datum hlášení 31.12.1962 02.01.1963 03.01.1963 04.01.1963 05.01.1963 05.01.1963 05.01.1963 06.01.1963

datum porážky 01.01.1963 03.01.1963 04.01.1963 05.01.1963 05.01.1963 05.01.1963 05.01.1963 06.01.1963

druh zvířete vepř koza vepř vepř vepř vepř vepř vepř

vyplaceno (Kčs)

Doubravský Ol. Tůma Poláček Jar. Kulhánek V. Šafařík Václ. Uher Fran. Duchoslav Z. Janouškovec Macáková Srba Bohum. Šebová Marie Borecký Jar. Burešová Jar. Macek Vlad. Nicek Václ. Zusková

poř.

jméno

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

Patoč V. Šmejkal Tichota Svoboda Husáková Šeba Ant. Cibulka V. Viktorin Ol. Barcal Došek Jos. Cinybulk J. Patoč Vinc. Plicka Václ. Cibulka Josef Borecký Levý Karel Hošek J. Švec Karel Srba Ladisl. Rybák Josef Barcal Josef Gregor

Srba nález

řezník Husák Víšek Srba Husák Srba Dvořák Víšek Víšek Srba Srba Husák Srba Boh. Srba Boh. Husák Husák Víšek

nález

řezník Srba Víšek Srba Srba Husák Husák Víšek Víšek Husák Srba Víšek Víšek Srba Víšek Srba B. Svoboda V. Srba B. Srba B. Srba B. Víšek

1963: poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

jméno Varta Josef Kučera Mirosl. Doubravský F. Týle Jiří Duchoslav Zd. Černý Václ. Plocek Frant. Černý Josef


XIII

nález

řezník Srba Boh. Husák V. Husák V. Víšek Víšek Husák V. Víšek Husák V.


9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62.

Turek Ant. Duchoslav V. Srba Boh. Srba Bedř. Hnízdilová Šourková M. Hejslerová M. Šrytrová Zd. Legerová Mar. Kolman Kar. Došková A. Puchner F. Macák Josef Šafařík V. Macáková L. Šmejkal Hruška Kulhánek Švecová A. Cibulka V. Viktorin A. Zusková M. Poláčková M. Macek Jar. Šebová M. Burešová J. Rechcígl Husák V. Tichota Šeba Anton. Horký Josef Borecký Jar. Borečková Růž. Cibulka V. Janouškovec Švecová Šafařík V. Točín O. Patoč V. Duchoslav Z. Srbová Blaž. Cinybulk Borecký Janouškovec Tichota Patoč Plicka Václ. Dobiáš J. Glegor Zd. Viktorin Vinař Oldř. Hnízdilová R. Barcal Josef Točín

11.01.1963 12.01.1963 12.01.1963 12.01.1963 16.01.1963 17.01.1963 18.01.1963 18.01.1963 20.01.1963 20.01.1963 23.01.1963 23.01.1963 23.01.1963 25.01.1963 26.01.1963 26.01.1963 26.01.1963 26.01.1963 29.01.1963 29.01.1963 07.02.1963 08.02.1963 09.02.1963 09.02.1963 12.02.1963 13.02.1963 15.02.1963 16.02.1963 16.02.1963 21.02.1963 24.02.1963 02.03.1963 02.03.1963 07.03.1963 08.03.1963 24.03.1963 26.03.1963 29.04.1963 09.05.1963 08.12.1963 12.12.1963 14.12.1963 14.12.1963 15.12.1963 15.12.1963 19.12.1963 21.12.1963 23.12.1963 23.12.1963 27.12.1963 27.12.1963 29.12.1963 29.12.1963 31.12.1963

vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř koza vepř vepř vepř vepř vepř koza vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř beran vepř vepř koza vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř

Víšek Víšek Srba. Víšek Dvořák Víšek Víšek Víšek Srba B. Kolman Srba Puchner Srba Srba B. Srba B. Víšek Víšek Husák Panoška Víšek Víšek Víšek Srba B. Husák Husák Srba B. Víšek Víšek Srba Husák Husák Srba Svoboda Svoboda Srba Víšek Srba Víšek Srba Husák Srba Víšek Srba Srba Srba (bratr) Víšek Víšek Srba Víšek

V roce 1963 poraženo v obci při domácích porážkách 57 vepřů, 4 kozy a 1 beran, celkem 62 kusy.


XIV


1964: poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56.

jméno Duchoslav Václ. Levý Karel Legrová Marie Srba Boh. Srba Bedřich Švecová Marie Šourková Šeba Antonín Bureš Václav Týle Jiří Hošková Marie Plocková Došková Anna Turek Ant. Svoboda Mirosl. Šrytrová Zd. Šmejkal Alois Černý Václ. Hruška J. Dobruský Oldř. Švec Václ. Borečková Růž. Budková Mar. Cibulka Václ. Tůma Šafařík Šebová Marie Nicek Václ. Borecký Jar. Hajslerová Macek Srbová Blaž. Janouškovec Horký J. Hruška J. Duchoslav Zd. Tichota Boh. Varta Josef Patoč Dobruský O. Borečková Bohana Stanislav Patoč Vinc. Plicka Václ. Chladimová Cinybulk J. Varta Josef Fišerová Marie Janouškovec J. Borecký Jar. Duchoslav Zd. Barcal Josef Viktorin Kolman J. Hošková J. Gregor Zd. Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008

datum hlášení 04.01.1964 04.01.1964 09.01.1964 11.01.1964 12.01.1964 12.01.1964 12.01.1964 17.01.1964 17.01.1964 18.01.1964 18.01.1964 12.01.1964 12.01.1964 24.01.1964

datum porážky

druh zvířete vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř koza vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř

25.01.1964 25.01.1964 26.01.1964 26.01.1964 02.02.1964 03.02.1964 06.02.1964 07.02.1964 08.02.1964 08.02.1964 13.02.1964 14.02.1964 16.02.1964 22.02.1964 23.02.1964 23.02.1964 27.02.1964 22.03.1964 12.04.1964 11.04.1964 18.04.1964 26.04.1964 08.05.1964 22.06.1964 25.07.1964 29.07.1964 28.07.1964 29.09.1964 11.10.1964 13.10.1964 29.10.1964 06.11.1964 09.11.1964 11.11.1964 12.11.1964 12.11.1964 13.11.1964 17.12.1964 18.12.1964 25.12.1964 27.12.1964 XV

vyplaceno (Kčs)

nález

řezník Víšek Víšek Srba B. Srba B. Víšek Svoboda Víšek Husák V. Srba Boh. Víšek Josef Srba B. Víšek J. Srba B. Víšek Srba Víšek Víšek Husák Víšek Husák Panoška Svoboda (Jevin.) Husák (Lužec) Víšek Srba Husák Husák Srba Boh. (švára) Husák Srba Víšek J. Husák Víšek Víšek Srba (sám) Husák Svoboda Srba Srba Srba Husák Kapitán (?) Srba Víšek Srba Víšek Srba Víšek ? Srba Víšek Domácí zabíjačka.

57. 58.

Švec Karel Rybák Josef

27.12.1964 29.12.1964

vepř vepř

Svoboda Srba

V roce 1964 poraženo v obci při domácích porážkách 57 vepřů a 1 koza. 1965: poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38.

jméno Šmejkal Alois Černý Mir. Tyle Jiří Levý Karel Švecová Mar. Černá Vlasta Plocková Anna Srba Ladis. Šourková Svoboda mir. Šeba Ant. Došková Anna Duchoslav Zd. Hnízdilová Srba Boh. Cibulka V. Tůma V. Legerová M. Šafařík V. Turek Mir. Šrytrová Z. Tichota B. Hruška J. Dobruská Horký Jos. Točín Ant. Bureš Václ. Duchoslav Zd. Borecký Jar. Srba Bedř. Poláčková Janoušek J. Macek S. Bohana Stanisl. Plicková M. Patoč Vinc. Cibulka Václ. Tůma J.

datum hlášení 01.01.1965 01.01.1965 01.01.1965 02.01.1965 04.01.1965 04.01.1965 07.01.1965 08.01.1965 09.01.1965 10.01.1965 12.01.1965 15.01.1965 16.01.1965 17.01.1965 22.01.1965 23.01.1965 23.01.1965 24.01.1965 25.01.1965 30.01.1965 30.01.1965 31.01.1965 31.01.1965 31.01.1965 06.02.1965 06.02.1965 11.02.1965 13.02.1965 20.02.1965 20.02.1965 28.02.1965 28.02.1965 28.02.1965 21.03.1965 10.04.1965 17.04.1965 17.04.1965 15.05.1965

datum porážky

druh zvířete vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř vepř

vyplaceno (Kčs)

nález

řezník Víšek Husák (sám) Víšek Svoboda Husák Víšek Srba Víšek Srba Husák Srba B. Víšek Joura K. Srba (Lužec) Víšek Srba Srba Víšek Víšek Srba B. Husák Jar. Husák V. Husák V. Víšek Srba Víšek J. Srba B. Víšek Srba Víšek Husa Srba B. Srba (svatba 17.4.)

***** *


XVI


Přikládám kopie několika zachovaných ústřižků složenek, jimiž byl Okresním veterinárním zařízením Mělník placen pan Antonín Růžička, Spomyšl čp. 94, za provádění prohlídek při domácích porážkách. Zachované ústřižky pocházejí z let 1962 – 1965.

***** * Abychom si dokázali uvědomit, v jakých dimenzích asi uvažujeme, vkládám doklad o stavu prasat v obci k 1.říjnu 1956. Plemenné prasnice (též kojící)

6-9 měsíců

Státní statky JZD V osobním vlastnictví členů JZD Soukromníci 0,11 do 2,00 ha Soukromníci 2,01 do 5,00 ha

Plemenní kanci (starší 6 měsíců s povolením k připouštění)

starší 9 měsíců při nepři puš puš tě tě né né 12 6 7 3

při puš tě né -

nepři puš tě né -

-

-

-

-

-

1

Selata do 8 neděl

Ostatní prasata včetně prasnic a kanců z chovu vyřazených

celkem

8nedělní až Půlroční méně než a starší půlroční 1 1

82 7

230 45 15

105 40 24

436 103 39

1

-

10

8

39

58

-

-

-

-

2

3

***** * Ke zpracování tohoto krátkého pojednání mi posloužily údaje zveřejněné na internetových stránkách různých společností a jednotlivců. Vřele jim děkuji za poskytnutý materiál. Nejdůležitější podklady jsem získal při třídění písemných dokladů z “archivu” Obecního úřadu Spomyšl. Myslím, že pro příští generace obyvatel naší obce se tak zachová popis události, který by jinak mohl být zapomenut nebo při ústním předávání z pokolení na pokolení Příloha Spomyšelských aktualit č. 1/ 2008

XVII


neúmyslně překroucen. Pro nás, žijící a pamatující popisovanou dobu, znamená dnešní povídání jen oživení vzpomínek a připomenutí událostí, které neodmyslitelně patřily k našemu životu. ***** * Vysvětlivky: Myopatie DFD - nastává zejména u vyhladovělých a vyčerpaných zvířat, může však být i důsledkem opožděného vykrvení, zejména u zvířat, která byla před porážkou vystresovaná a vytvořená kyselina mléčná přešla do krve. Zásadním problémem je omezená údržnost takového masa. Při vyšším pH mohou snáze růst mikroorganismy, navíc, při nedostatku sacharidů mikroorganismy metabolizují jiné náhradní substráty - zejména aminokyseliny - a působí osliznutí, chuťové a pachové odchylky, tedy zkázu masa. G1ykolýza - přeměna glukózy na jednodušší látky se ziskem energie. Při nedostatku kyslíku (např. v pracujícím svalu) vzniká mléčná kyselina (viz laktát) a energetický zisk je poměrně malý.


XVIII


2008 Domácí zabíjačka

Recommend Documents