Noviny pro prevenci a léčbu obezity 1. března 2007
1/2007
Slovo úvodem Dostává se Vám do rukou nové periodikum - internetové noviny - „Obesity NEWS“. Noviny budou vycházet pravidelně 2x do měsíce, v červenci a srpnu, v době letních prázdnin, 1x měsíčně. Jistě se nabízí otázka proč nové noviny, když už dnes vychází spousty novin a časopisů, ve kterých najdete zaručené recepty a přípravky na hubnutí. Možná právě proto vznikly tyto noviny, aby Vás plně a pravdivě informovaly o možnostech, kde získat opravdu odbornou pomoc, praktické rady a zkušenosti, které Vás dovedou k úspěšné redukci hmotnosti a zdravému životnímu stylu. O b e s i t y NEWS budou pravidelně přinášet rozhovory s lékaři a odborníky, kteří se věnují problematice obezity již dlouhou dobu. V každém čísle novin si budete moci přečíst pravidelné rubriky o zdravé výživě s jídelníčkem pro Vaši inspiraci, o vhodném pohybu pro Vás s ohledem na roční období a s několika cviky pro dobrou kondici, o historii obezity, kde Vám navíc objasníme některé často užívané pojmy. Dále se zde objeví komentáře k nejnovějším postupům a možnostem v léčbě obezity, o které budou požádání odborníci z řad lékařské i nelékařské veřejnosti. Nezapomeneme ani na další zdravotní rizika, která s sebou nesou
onemocnění cukrovkou, osteoporózou a vysokým krevním tlakem. Budeme uveřejňovat i příběhy lidí, které budou pravděpodobně velmi podobné s osudy mnohých, kterým se zrovna nedaří snižovat hmotnost podle jejich představ. Samozřejmě zde najdete i zprávy z regionů, aby se konkrétní informace o konkrétních možnostech v různých částech republiky dostaly ke každému, kdo chce zlepšit svůj zdravotní stav a kondici. Máte i možnost ovlivnit
Dagmar Hejtmánková: Ztracený ženich
obsah novin tím, že budete do redakce psát o témata, která Vás budou zajímat. Nebojte se napsat na e-mailovou adresu:
[email protected]. Hned na začátku Vás chceme upozornit, že neexistuje žádná rychlá a bezbolestná metoda, která by vyřešila Vaší hmotnost na dlouhou dobu a Vy byste nemuseli proto nic udělat. Vždy bude potřeba zamyslet se nad dosavadním způsobem života a
postupně a pozvolna měnit svůj životní styl. Podrobné rozebrání současných stravovacích a pohybových návyků umožní zavést třeba jen drobné změny, které ale můžou být v budoucnu rozhodující pro úspěšné dosažení snížení váhy. Doufáme též, že v následujících číslech si každý najde a vybere způsob, který mu bude vyhovovat a dokáže nějaký ten kilogram „ztratit“. Pevně věříme, že první číslo novin Vám ukáže, jakou cestou se budeme ubírat. Obesity NEWS jsou internetové noviny, které jsou umísťovány na stránkách www. obesity-news.cz, kde můžete nalézt spoustu dalších užitečných informací. Noviny ve formátu pdf si můžete vytisknou pro snadnější čtení. Budeme se snažit zajistit partnery, abychom mohli distribuovat noviny v tištěné formě i pro lidi, pro které je práce s internetem nedostupná či složitý problém. Na stránkách, kde budou Obesity NEWS vystaveny, bude i archív, kde bude možno nalézt články a informace, které Vám z nějakých důvodů unikly. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
2 – ROZHOVOR
1/2007
Štěpán Svačina: Problém obezity by měl mít celospolečenský význam Myslíte si, že noviny Obesity NEWS budou mít význam pro Vaše pacienty? Určitě ano. Musíme si ale uvědomit, že do naší obezitologické ambulance docházejí těžší pacienti, často starší lidé. Ne všichni mají možnost a ne všichni jsou schopni pracovat s internetem. Troufám si ale odhadnout, že pro více jak 50 % našich pacientů je internet již běžnou součástí života. Noviny Obesity News vidím jako další rozšíření možností pro lidi s nadváhou, jak získat informace o zdravém a účinném hubnutí. My v naší ambulanci poskytujeme svým pacientům informace ve formě tištěných publikací. Často se stává, že klienti tyto materiály poztrácí. Internet má tu výhodu, že informace jsou vždy po ruce, nelze je nikde založit.
jako povídání o zdravém životním stylu, ale při tom jde opravdu o závažný zdravotní problém. Dnes, když přijde do mé ambulance obézní pacient, mohu s určitostí na základě jeho hodnoty BMI a obvodu pasu stanovit prognózu jeho zdravotní stavu. Myslím si, že by každý obezitolog měl svému pacientovi otevřeně sdělit, jaké zdravotní komplikace ho čekají v případě, že se nebude léčit. Dnes lékařská věda umí úspěšně pomoci každému obéznímu člověku. Dále víme, že stačí i minimální úbytek tělesné hmotnosti a zdravotní stav pacienta (vysoký krevní tlak, cukrovka, riziko infarktu myokardu apod.) se zlepší. Jiné je to ale u mechanických komplikací (bolesti zad, artróza kloubů) obezity, zde musí být váhové úbytky daleko větší.
Jak jste se dostal k tomu, že kromě dalších aktivit léčíte obézní? Víceméně náhodou. Když se v roce 1983 uvolnilo místo v ambulanci pro obézní pozval mne prof. Šonka, abych tam jednou týdně pracoval. Nikdo o to moc nestál, nikomu se nechtělo ordinovat v pátek odpoledne. Já jsem vždycky věděl, že se chci zabývat problematikou metabolismu. Navíc jsem si díky mému dalšímu učiteli, prof. Pávovi, diabetologovi, uvědomil, že obezita je stejně jako cukrovka vážná nemoc, která postihuje celého člověka. Léčba pacienta a přístup k němu musí být proto komplexní, mnohostranný, nestačí být „specialistou na levou nohu“. Proto je tato práce velmi zajímavá, nikdy jsem nelitoval, že jsem začal pracovat v obezitologické a diabetologické ambulanci.
Lze na první pohled poznat, že doporučovaný postup na hubnutí je nesmyslný? To je velmi složité. Samozřejmě když lidé investují svoje peníze do výrobků a přípravků, které nemají vědecky ověřený účinek a navíc jsou tyto produkty propagovány a prodávány v lékárnách, které by měly být odbornými institucemi, jde určitě o podvod. Jiná situace je ale v oblasti různých doporučovaných diet. Všechny diety jsou založené na kalorické restrikci. I nesmyslná dieta může pozitivně psychologicky působit na člověka, člověk tomu věří, přemýšlí o svém jídelníčku a hubne. Velkým mínusem všech těchto alternativních diet je, že je nelze držet věčně.
Co nejvíce chybí k tomu, abychom byli „v boji proti obezitě“ úspěšní? Podle mého názoru především společenská atmosféra. Problém obezity by měl mít celospolečenský význam podobně jako třeba kouření. Společnost si neuvědomuje vážný dopad obezity na zdraví, nevnímá obezitu jako nemoc. Kdo vnímá obezitu jako diagnózu se všemi vážnými riziky pro zdraví člověka, jsou lékaři, lidé však nikoliv. Obézní lidé se považují za zdravé, do obezitologické ambulance přicházejí ve většině případů na doporučení svého praktického lékaře, ne z vlastní vůle a zájmu. Je velmi důležité, aby si každý člověk s nadváhou uvědomil závažnost své situace. Lidé berou rady ohledně hubnutí
Máte sám problém s hmotností? Jsou Vaše metody hubnutí odlišné od těch, které doporučujete v ambulanci? Problém s váhou mám. V posledních letech jsem přibral 10 kg, pak jsem něco shodil. Kilogramy navíc mi zatím nezpůsobují zdravotní potíže, problémy se ale objevují ve fyzické kondici. Mou oblíbenou sportovní aktivitou je běh, časy se zhoršují, více se zadýchávám. Do 40 let jsem měl BMI 23, pak jsem se přehoupl do pásma nadváhy, nyní po mírné redukci mám BMI 27 a obvod pasu 102 cm. Obvod pasu je velmi důležitý ukazatel, zdravotní rizika spojená s obezitou stoupají u mužů od obvodu pasu 94 cm. Když hubnu, tak podle stejných doporučení, jaké dostávají moji pacienti. Nemám problém s pohybem, problémem je čas, jako asi u většiny
pracujících lidí. Hubnutí vyžaduje pevný denní režim, což v pracovním nasazení není možné ovlivnit. Mám proto pochopení pro tzv. nespolupracující pacienty, kteří nemají čas a někdy ani vůli cvičit. Pro ně může být jedinou pomocí účinný lék na hubnutí nebo chirurgický zákrok. Na to jsem se právě chtěla zeptat. Co vědecký výzkum – je něco nového, co by v budoucnu pomohlo v léčbě obezity? Určitě ano.Vědecký výzkum velmi pokročil. Dnes existují 3 účinné léky na obezitu a ve výzkumu je jich nejméně dalších deset. Lidé se ptají i na žvýkačky a náplasti na hubnutí. Vypadají na první pohled jako nesmysl. Nyní se vědecky testuje a ověřuje vstřebávání proteinů např.
inzulínu v dutině ústní nebo kůží. Výsledky jsou velmi nadějné, v budoucnu se tyto prostředky budou využívat v léčbě diabetu. Podobně jako se vstřebává inzulín, může se vstřebávat i hormon ovlivňující hubnutí. V centru pozornosti jsou i nejrůznější přírodní látky, výzkumy vypadaly nadějně, ale účinné přírodní produkty se zatím nepodařilo připravit. Pozor na nejrůznější podvodníky, kteří zneužijí článek, který hovoří o neukončeném výzkumu, a své produkty potom vydávají za účinný prostředek na hubnutí. Chtěl byste něco vzkázat našim pacientům? Rád bych jim řekl, ať monitorují svůj zdravotní stav, sledují svou váhu, pravidelně se váží a měří obvod pasu. Jakmile zaznamenají kila navíc, ať zkusí zhubnout nebo přijdou do ambulance. Nejdůležitější je začít včas. Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů ve Vaší práci i v osobním životě. Dana Fragnerová
Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA Narozen 28. 10. 1952 v Praze Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze v roce 1978, v roce 1988 absolvoval postgraduální studium Matematická informatika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1981 pracuje na III. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice a věnuje se metabolickým onemocněním, diabetologii a obezitologii. Svůj čas a odborné znalosti věnuje i studentům medicíny na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1999 do roku 2005 byl i děkanem fakulty. V roce 2002 byl jmenován profesorem v oboru vnitřní lékařství a od roku 2001 působí jako přednosta III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN. Je členem mnoha významných lékařských a profesních společností, nositelem ocenění za svou lékařskou práci, věnuje se také vědě a výzkumu.
1/2007
HISTORIE OBEZITY – 3
Z historie obezity: Pravěk Obezita se stává v dnešní době veřejným nepřítelem číslo jedna. Počet obézních, ať už dospělých nebo dětí, v populaci stoupá neuvěřitelným tempem a konec tohoto problému je v nedohlednu. V historii tomu tak však vždy nebylo.
holu. Nemá jistě smysl zdůrazňovat, že tyto nápoje jsou doslova kalorickými bombami.)
Pravěký člověk a obezita Pravěký člověk se s obezitou velmi pravděpodobně potýkal jen velmi vzácně. Ačkoliv zprávy o životě pravěkých lidí máme vzhledem k absenci písma dosti omezené (malby na zdech jeskyň, fragmenty kosterních pozůstatků), lze způsob života pravěkých lidí odvozovat ze způsobu života dnes žijících primitivních společenství. Průměrná délka života dosahovala v pravěku asi dvaceti let. Příčinou smrti nebyly jako dnes civilizační choroby, ale nejčastěji zranění utrpěná v boji, ať už mezi jednotlivými tlupami nebo při lovu, a nesmíme opomenout ani infekční choroby – utržené rány se často zanítily a při absenci antibiotik tak často zranění dotyčného v lepším případě invalidizovala a v horším případě byla příčinou jeho konce. Popravdě řečeno, obézní jedinec by to v této době jistě neměl jednoduché – pro obezitu by nemohl rychle běhat, a stal by se tak nakonec snadnou kořistí. Na druhou stranu to neznamená, že by obézní jedinci i v pravěku neexistovali, anebo že by nebyli jedinci, kteří měli k obezitě dispozice. Naopak, opakovaná krátká období relativní hojnosti (např. po úspěšném lovu) a dlouhá období krutého hladovění (zejména v zimních měsících) dávala evoluční výhodu právě těm jedincům, kteří měli „šetřivé“ geny – tedy těm, kteří byli schopni z toho mála, co snědli, přeměnit co nejvíce do tukových zásob, a zajistit si tak železnou rezervu pro budoucnost.
Obezita pravěkého člověka jako ideál krásy Ačkoliv pravěký člověk tloušťkou tedy rozhodně neoplýval, určitě ji vnímal. Dokladem nám mohou být zachované umělecké artefakty z období paleolitu představující ženy více než korpulentních tvarů. Zatímco ve světě je určitě známější willendorfská Venuše, pojmenovaná takto po rakouském nalezišti, každý z nás si jistě vzpomene na „naši“ Venuši věstonickou (mimochodem, ta naše je o celých 5 mm vyšší). Obě jsou staré asi 25 000 let. Už se nedozvíme, zda měla být vyobrazením ideálu Matky-Bohyně nebo sošky Bohyně plodnosti, ale docela určitě ukazuje umělcův ideál krásy. V kontrastu s pravěkým ideálem krásy je dnešní ideál krásy – nejlépe modelka, která má body mass index hluboko pod doporučovaným 18,5 kg/m² - viz např. nedávné úmrtí modelky Any Reston hlady, která těsně před smrtí vážila 40 kg při výšce 180 cm.
My všichni jsme dnes tedy potomky těch úspěšných. Pro zajímavost, i dnes se s některými potomky opravdových šampiónů ve spoření energie můžeme setkat, ale bohužel nyní jsou jim jejich kvalitní geny spíše na obtíž. Známým příkladem jsou indiáni kmene Pima z pouští Arizony na jihozápadě Spojených států amerických. Zatímco jejich předci byli atletičtí bojovníci, kteří dokázali využít maximum z nehostinného prostředí pouště, jejich dnešní potomci přivykli sedavému způsobu života a hojnosti stravy (vesměs se živí provozováním kasin na území indiánské rezervace Gila River) a patří mezi etnikum s nejvyšším výskytem obezity a cukrovky na světě. Jídelníček pravěkého člověka Od dnešního způsobu života se lišil i jídelníček – převážnou většinu potravy činila rostlinná strava, masitá potrava byla pouze občas, spíše nárazově a pro zpestření jídelníčku. Z rostlinné stravy pravěký člověk přijímal jak plody – zejména ovoce, tak i části rostlin (kořeny). Pravěký člověk ještě neznal zemědělství, a tak příjem obilovin byl prakticky nulový (tedy i produktů z obilovin – chleba). Zcela nemyslitelný byl sedavý způsob života. Život v tlupě se podobal spíše jednomu velkému pochodu. Přesuny na velkou vzdálenost totiž umožňovaly prozkoumávat nová loviště, a tedy hledat nové zdroje potravy, vody apod. Nutno též poukázat na rozdílný způsob úpravy přijímané potravy. Pravěcí lidé rozhodně neznali uzení, smažení či pečení masa v troubě, pro dlouhodobé skladování masa se užívalo zejména jeho sušení. Též sůl pro pravěkého člověka byla vzácností, která se vyvažovala zlatem. Maso, které pravěký člověk přijímal, bylo výhradně z divoce žijících zvířat, neboť chov zvířat v této době nebyl ještě znám. V neposlední řadě je nutné se zmínit o tom, že jediným zdrojem tekutin v pravěku byla voda. (Na rozdíl od dnešní doby, kdy pijeme přeslazené limonády nebo velké množství alko-
Any Reston - ideál krásy 2006
MUDr. Jitka Housová, Ph.D. * 1976 V roce 2001 zakončila studium na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté nastoupila na III. interní kliniku Všeobecné fakultní nemocnice, kde se věnuje svojí specializaci obezitologie a diabetologie, zejména pak bariatrické léčbě obezity (léčbě obezity pomocí chirurgických metod). V roce 2005 úspěšně zakončila postgraduální studium. Nyní je na mateřské dovolené.
Ale zpět k pravěku - určitá změna ve stravovacích návycích přišla v době 10 000 let př. Kr., kdy došlo k objevu zemědělství a pastevectví. Dosavadní nejistý život lovců a sběračů se změnil v neméně nejistý, ale přeci jen usedlejší život zemědělců. Ale o tom zase příště.
Věstonická Venuše – ideál krásy 25 000 př. Kr.
MUDr. Daniel Housa * 1975 V roce 1999 absolvoval studium na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od 1999 pracuje jako patolog. Nyní je zaměstnán na 3. lékařské fakultě UK Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Zabývá se problematikou hormonů tukové tkáně.
1/2007
4 – JÍDELNÍČEK Jak začít se změnou jídelníčku Je známé, že základem léčby obezity je změna stravovacích návyků a zvýšená pohybová aktivita. V odůvodněných případech může lékař pacientovi předepsat léky napomáhající hubnutí, u těžkých případů obezity je možné přistoupit i k léčbě chirurgické. Cílem redukční diety však není pouze ztráta nadbytečných kilogramů, ale také udržení dosaženého úbytku tělesné hmotnosti. Jedinou cestou, jak toho dosáhnout, je trvalá změna životního stylu. Abychom ale byli úspěšní, musí nám daná změna vyhovovat. To znamená, že náš jídelníček by měl nejen odpovídat zásadám správné výživy, ale důležitá je také pestrost a chutnost. Nelze dlouhodobě dodržovat žádnou dietu, která pro nás není chuťově vyhovující. Jídlo je totiž nedílnou součástí našeho života a zdrojem mnohých potěšení. Hlavními chybami ve stravovacích zvyklostech lidí s nadváhou a obézních bývá nepravidelný režim stravování, zejména vynechávání snídaní, lehký oběd a přejídání se ve večerních hodinách po téměř celodenním hladovění. Nedostatky najdeme také ve složení jídelníčku – typický bývá nadměrný příjem tuků, jednoduchých sacharidů, nízký příjem zeleniny a mléčných výrobků. Pro cílenou změnu jídelních a režimových zvyklostí je nutné poznat své současné stravovací návyky. Zapisujte si proto vše, co v průběhu dne sníte a vypijete. Zaznamenávejte si také čas jídla a dobu, po kterou stolujete. Vhodné je záznamy doplnit o místo, kde jíte, popř. zapisovat i provázející pocity. Při zpětné kontrole jídelníčku můžete zjistit, že chyba je v nepravidelném režimu, nadměrných porcích jídla, rychlém jedení bez výraznější vědomé kontroly, přejídání se následkem stresu, nudy apod. Co dělat, abychom úspěšně zhubli Základem úspěšného hubnutí je CHTÍT. Motivace může být různá – převládá zdravotní a estetická. Stanovte si také reálné cíle hubnutí. Optimální rychlost hubnutí je 0,5-1 kg týdně. Rychlejší úbytky hmotnosti většinou vedou i ke ztrátě aktivní svalové hmoty a ne pouze tukové tkáně, což je primárním cílem redukce. Změny v jídelníčku zavádějte postupně, začněte tím, co je pro vás nejméně náročné (např. vynechání sladkých nápojů). Až se vám podaří zdolat jedno úskalí, přistupte k dalšímu. Redukční dieta neznamená trápení a odříkání, naopak byste si měli na jídlo udělat čas, snažit se jej vychutnat a dávat přednost kvalitě před kvantitou. Pravidelně se odměňujte, hubnutí vyžaduje značné úsilí a odměnou si budete
posilovat svou motivaci. A nezapomínejte – občasné poručení diety není žádným hříchem a není to důvod skončit s redukcí tělesné hmotnosti. Vhodné a nevhodné potraviny pro redukční dietu Základem redukční diety je vyvážený, pestrý jídelníček s omezením tuku a pravidelný stravovací režim. Pravidelný stravovací režim podporuje metabolismus a je spojen s menšími pocity hladu. Ideální je proto rozdělit denní energetickou dávku do 5-6 porcí. • Mléčné výrobky a sýry Mléčné výrobky (mléko, tvarohy, jogurty, jogutrové nápoje, kefíry, podmáslí apod.) jsou výborným zdrojem bílkovin a vápníku. V rámci redukční diety však preferujte výrobky se sníženým obsahem tuku, sýry do 30 % t. v s. Vyhýbejte se smetanovým výrobkům, šlehačce a tučným sýrům. • Pečivo a přílohy Řada osob se snaží při redukční dietě zcela vynechávat pečivo a přílohy. To však zvyšuje riziko vzniku energetické úspornosti s následným jo-jo efektem. Z těcho důvodů se doporučuje pečivo a přílohy omezovat, ale nevynechávat. Optimální je 1 porce pečiva (45 – 50 g) nebo neslazených cereálií (1 porce 30 g) ráno, v poledne příloha v množství 10 až 20 dkg na porci, váženo ve vařeném stavu, popř. stejné množství večer. Pokud se hubnutí nedaří, vynechte večerní porci. Ve výběru dávejte přednost tmavému pečivu, neloupané rýži, těstovinám vařeným „al dante“ a vařeným bramborám. Důvodem je vyšší obsah vlákniny v tmavém pečivu a neloupané rýži a nižší glykemický index u šetrnější tepelné úpravy. Výsledkem je delší pocit nasycení a menší pocit hladu. • Maso a masné výrobky Maso a masné výrobky jsou zdrojem tzv. skrytého tuku. Např. 100 g turistického salámu obsahuje tolik kJ a gramů tuku, jako je celková doporučená denní dávka tuku. Raději se proto uzeninám a paštikám vyhýbejte, nebo si je dopřejte pouze občas. Poměrně vhodnou variantou je drůbeží i vepřová šunka nebo šunkový salám. Z mas preferujte kuřecí, krůtí, rybí (15 až 20 dkg na porci), hovězí a vepřové maso
jen libové (do 10 dkg na porci). Zařazujte do jídelníčku alespoň třikrát týdně ryby, mají málo tuků a vysoký obsah bílkovin. Pozor pouze na ryby v oleji, z hlediska energetického obsahu jsou výhodnější ryby ve vlastní šťávě. • Tuky Tuky poskytují ve srovnání s bílkovinami a sacharidy nejvíce energie (tuky 38 kJ, bílkoviny a sacharidy 18 kJ), ale přitom velmi málo sytí. Preferujte proto ve výběru nízkotučné mléčné výrobky, sýry do 30 % t. v s., libová masa, hotová jídla již nedomašťujte, na mazání na pečivo používejte tvarohové pomazánky nebo rostlinné roztíratelné tuky se sníženým obsahem tuku (Flóra light, Perla tip) a nezapomínejte na vhodnou tepelnou úpravu pokrmů – nejlepší je vaření, dušení, pečení nebo gril, smažení je zcela nevhodné. • Zelenina a ovoce Doporučený je příjem 500 g zeleniny a maximálně 300 g ovoce za den. Větší množství ovoce není žádoucí, protože obsahuje značné množství sacharidů. Zeleninu můžete konzumovat syrovou, dušenou, používejte ji jako součást jídel. Výhodou zeleniny je její nízká energetická hodnota a dobrá sytící schopnost. • Luštěniny Luštěniny jsou sice poměrně kalorické, ale poskytují biologicky hodnotné bílkoviny rostlinného původu a s výjimkou sójových bobů neobsahují téměř žádný tuk. Luštěniny jsou navíc výborným zdrojem vlákniny. Vláknina napomáhá navození pocitu sytosti schopností zvětšovat svůj objem, a tím prodlužovat dobu vyprazdňování žaludku. Luštěniny můžete jíst jako hlavní jídlo nebo je použít na přípravu polévek či pomazánek. • Sladkosti Sladkosti kromě libých pocitů nepřinášejí žádný nutriční profit. Pokud se bez nich neobejdete, vybírejte si kvalitní čokoládu s vysokým procentem kakaa, tvarohové dezerty nebo si udělejte ovocný salát. Mnohem výhodnější jsou sacharidy složené, tzv. polysacharidy. Po jejich požití nedochází k výraznějším výkyvům v hladině krevního cukru a na rozdíl od jednoduchých sacharidů navozují delší pocit nasycení. Zdrojem polysacharidů je chléb, těstoviny, rýže a zelenina. • Nápoje Sladké limonády, džusy a alkohol jsou zdrojem energie a hubnutí nepomáhají. Nejlepší je voda, ovocné, zelené čaje, občas džus ředěný vodou 1:2.
Mgr. Karolína Hlavatá Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudovala obor Výživa člověka. Od roku 2003 pracuje jako dietolog v Endokrinologickém ústavu v Praze. Zároveň se věnuje postgraduálnímu studiu v oboru Fyziologie a patofyziologie člověka. Publikuje v domácích i zahraničních časopisech, aktivně se účastní kongresů a konferencí, spolupracuje na několika studiích.
1/2007
POHYBOVÁ AKTIVITA – 5
Pohyb v léčbě obezity Pohybová aktivita je nedílnou součástí terapie obezity. Kombinace pohybové aktivity a dietního režimu je účinnou formou snižování hmotnosti. - zlepšuje poměr mezi tukem a aktivní tělesnou hmotou - působí tlumivě na přísun potravy - snižuje preferenci tučných jídel - zabraňuje poklesu aktivní tělesné hmoty při dietní léčbě obezity - pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu a sebevědomí - příznivě ovlivňuje metabolické rizikové faktory kardiovaskulárních chorob atd.
Zařazení pohybové aktivity do terapie obezity znamená obecně zvýšení energetického deficitu nad hodnotu dosaženou samotnou redukční dietou. Významný je především tzv. proteoanabolický účinek, což znamená, že dochází ke změnám v tělesném složení. Úbytek hmotnosti se skládá především z úbytku tukové tkáně a ztráta beztukové tělesné hmoty, tj. svalů a vody, je menší nebo minimální. Lidově řečeno to znamená, že pokud člověk „jen drží dietu“ a nevěnuje se pravidelnému pohybu, tak sice hubne, ale snížená hmotnost je „jen voda, svaly a pak i nějaký ten tuk“. Aby to nebylo tak jednoduché je velmi důležitý způsob provádění pohybové aktivity a také samotný výběr pohybové aktivity. Při předpisu pohybové aktivity se sledují především tyto faktory. Druh pohybové aktivity (míčová hra, běh, plavání), intenzita (dosažená tepová frekvence při provádění pohybové aktivity), frekvence (jak často se pohybová aktivita provádí, např. 3x týdně) a doba provádění pohybové aktivity (jak dlouho samotná aktivita trvá, např. 20 minut, 40 minut). Řada odborníků se shoduje v názoru na prokazatelná pozitiva pohybové aktivity. Pohybová aktivita především nižší a střední intenzity například: - příznivě ovlivňuje energetickou bilanci (vyrovnání poměru příjem – výdej)
Vhodnou pohybovou aktivitou můžeme významným způsobem ovlivnit léčbu obezity a především prevenci vzniku obezity. U obézních pacientů by mělo být vždy pravidlem konzultovat vhodnou formu pohybové aktivity se svým lékařem, vzhledem k přidruženým nemocem a k užívaným lékům.
Specifika provádění pohybové aktivity v zimním období
Provádění pohybové aktivity v zimním období má svá pravidla, jejichž dodržováním nám může pomoci udržet si zdraví a kondici celoročně. Není nutné vzdávat se svých pravidelných „procházek“ nebo tréninků jen proto, že mrzne, je pošmourno či větrno. Musíme jen brát ohled na náš aktuální zdravotní stav a případné pochybnosti konzultovat se svým lékařem. Zkusme si v následujících bodech připomenout určitá pravidla či specifika provádění pohybové aktivity v zimním období: 1. Vhodné oblečení – je důležité mít na sobě vždy více vrstev tenčího oblečení, než jeden tlustý svetr a silnou zimní bundu. Více vrstev před chladem lépe izoluje, přičemž velký důraz kladu na nošení čepice, protože až 30 % tělesného tepla se ztrácí z oblasti hlavy. 2. Vhodná obuv – jednak pohodlná, vhodná pro provádění pohybové aktivity, nejlépe nepromokavá a také bezpečná, tj. pro zimní období myšleno neklouzavá. 3. Možnost podchlazení zvyšuje nedostatek tekutin, proto i v zimě při provádění pohybové aktivity pijte! Noste si svou láhev
nebo termosku v batůžku nebo v ledvince za pasem a pravidelně upíjejte. 4. Povětrnostní podmínky - především při zhoršených povětrnostních podmínkách hrozí riziko omrzlin i přesto, že se hýbeme a zimu necítíme, je proto dobré si nechráněná místa natřít vhodnou mastí. Dobré je použít opravdu mast, např. Infadolan, který se používá pro natírání tvářiček malých dětí. Krémy nejsou pro jejich vysoký obsah vody vhodné, na‑ opak v mrazu mohou jen uškodit! 5. Sluneční záření – týká se především pobytu na sněhu, a to i v neslunečném počasí. Nezapomeňte na sluneční brýle a zase vhodný krém nebo mast. 6. Před začátkem pohybové aktivity nezapomenout na zahřátí a dostatečné rozcvičení se, protažení, nejlépe ještě v teple nebo v závětří s oblečenou svrchní vrstvou (např. vestou), kterou při samotné pohybové aktivitě sundáváme. 7. Mít možnost po skončení pohybové aktivity přesunout se do tepla a sucha, kde se také můžeme protáhnout a pozvolna vychladnout. 8. Těšit se, že po samotném výkonu je radost z pohybu umocněna dobrým pocitem z překonání nechuti „jít ven do té zimy“. 9. Bezpečnost – v zimním období bývá zhoršená viditelnost i ve dne, proto je dobré mít na oblečení reflexní pásky, nebo blikačku, zvláště pohybujete-li se třeba jen část cesty po komunikacích. V duchu specifik pohybu v zimním období by se dalo pokračovat ještě dlouho, samostatnou kapitolou by mohl být pobyt a pohyb po horách. Závěrem snad jen zbývá dodat, že pohyb je součástí života a je nezbytný v prevenci i v léčbě obezity. I v zimě. Proto začněme hned a nečekejme na jaro.
Mgr. Iva Fábinová Vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci, Fakultu tělesné kultury, obor rekreologie, specializaci Podporu zdraví a outdoor educations. V letech 2001 – 2002 pracovala v Lázních Dolní Lipová jako instruktor řízených pohybových aktivit obézních pacientů, především obézních dětí a mládeže v rámci lázeňské léčby. Na toto téma také obhájila diplomovou práci. V roce 2003 pracovala na pozici Instruktor fitness pro HELP CZ, s. r. o. V témže roce získala místo na pozici „certified massage therapist“ pro firmu HEALthy Self Wellness Center, Washington DC v USA. Od roku 2004 externě spolupracuje s Rekondičním centrem VŠTJ MEDICINA Praha, především na rekondičních pobytech a dále jako redaktorka MediSpo magazínu – průvodce zdravým životním stylem. Od dětství se aktivně věnuje sportům v přírodě, především orientačnímu běhu a horolezectví. Je příznivcem zážitkové pedagogiky a jejího uplatnění v širokém spektru lidských činností. Je maminkou dvou synů, 2,5 roku a 3 měsíce.
1/2007
6 – CHIRURGIE Historický vývoj chirurgické léčby obezity - bariatrické chirurgie Z obezitologické praxe je známo, že významné dlouhodobé redukce hmotnosti u morbidně obézních nemocných lze dosáhnout neoperační léčbou jen ve výjimečných případech a je velmi obtížné tento úbytek hmotnosti udržet. Konzervativní léčbou obezity se většinou daří redukovat nadváhu průměrně o 10-15 %. Při selhání konzervativní léčby obezity je zde možnost léčby chirurgické, tedy bariatrické chirurgie. Přínos chirurgické léčby obezity je od poloviny dvacátého století nepopiratelný, její význam stále roste zvláště v posledním desetiletí, kdy se v bariatrické chirurgii stále více využívá možností laparoskopické miniinvazivní techniky. První pokusy chirurgické léčby obezity Počátky chirurgické léčby obezity sahají do padesátých let dvacátého století. V roce 1952 Henrikson poprvé provedl částečnou resekci (částečné odstranění) tenkého střeva z důvodů omezení vstřebávání potravy a tím snížení nadváhy. V roce 1957 Payne a Scott zavedli do chirurgické léčby obezity jejunoileální bypass (přemostění části tenkého střeva), kterým redukovali délku tenkého střeva pro vstřebávání živin na 45 cm jeho vyřazením z pasáže. Tento výkon se již nepoužívá. Další chirurgické metody v boji proti obezitě V roce 1966 Mason začal používat metodu gastrických (žaludečních) bypassů (GBP). S GBP se začalo na základě pozorování pacientů po subtotální resekci žaludku druhého typu, u kterých často docházelo k velkým poklesům hmotnosti. Tyto operace byly zatíženy podobnými časnými nebo pozdními zdravotními komplikacemi. Při gastrickém by-passu byla z pasáže stravy vyřazena větší část žaludku, celé duodenum (dvanácterník) a část jejuna (část tenkého střeva), vytvořením takzvaného pouche (kapsy, váčku), který vznikne prošitím fundu žaludku buď ručně, nebo svorkovým staplerem, a na tento pouch je napojena část tenkého střeva (obr. 1).
obr. 1 – gastrický by-pass
V roce 1973 Printen a Mason publikují první zkušenosti s horizontální gastroplastikou (plastikou žaludku), kterou, pro její časté selhání roztržením v místě sešití, v 80. letech nahrazují gastroplastikou vertikální (obr. 2). Je třeba se též zmínit o nejradikálnějším chirurgickém výkonu v léčbě morbidní obezity, který v roce 1975 v Itálii provedl Scopinaro. Jednalo se o biliopankreatickou diverzi (BPD). Princip této metody spočívá v kombinaci tříčtvrtinové resekce žaludku a extenzivního jejunoileálního by-passu. BPD se v dnešní době provádí u některých morbidně obézních nemocných v Itálii nebo Spojených státech (obr. 3).
obr. 2 – vertikální gastroplastika Gastrické bandáže (bandáže žaludku) V roce 1978 Wilkinson ve snaze o zmenšení objemu přijímané stravy vypracoval metodu gastrické bandáže (GB). Hlavním principem GB je stažení a současné zúžení žaludku v jeho proximální části páskem, kroužkem nebo jiným materiálem. Tím se tvar žaludku změní přibližně do tvaru nesouměrných přesýpacích hodin. Nad bandáží vznikne kapsa (pouch), která má velice malý objem. Touto operací Wilkinson nastartoval rozvoj bariatrické metody, která je plně reverzibilní (vratná). Nevýhodou této metody, fixní gastrické bandáže, je nemožnost následné změny vnitřního průměru neostomatu mezi jednotlivými oddíly rozděleného žaludku. Tato metoda se již téměř neprovádí. Již v roce 1979 Wilkinson použil poprvé pro zmenšení objemu žaludku metodu intragastrického balónu. K tomuto účelu se používaly různé typy balónů od nafukovacích dětských balónků, nebo tvarovaných silikonových pomůcek až po intra-
obr. 3 – biliopankreatická diverze gastricky zaváděné implantáty původně určené pro modelaci prsů. Tato metoda vedla k různým komplikacím od zvracení, tvorby bezoárů („kamenů“) v žaludku přes gastritidy, dekubitální vředy či částečné nekrózy stěny žaludku až po ileózní stavy (neprůchodnost) při prasknutí balónu, který způsobil neprůchodnost vzdálenějších částí zažívacího traktu. Problémy s obtížnou kalibrací těsnosti fixní gastrické bandáže vedly v první polovině devadesátých let k vývoji nového typu žaludeční bandáže. V roce 1985 ve Švédsku použil poprvé Forsell a Hallberg bandáž s balonkem na vnitřní straně bandáže, tzv. silikonovou adjustabilní (doplňovatelnou, nastavitelnou) gastrickou bandáž, která je dosud známa jako SAGB (Swedish Adjustable Gastric Band). V roce 1986 v USA začíná Kuzmak nezávisle na Forsellovi používat silikonovou manžetu také s balónkem na vnitřní straně bandáže. U obou typů bandáže bylo možno měnit její stažení nebo těsnost jejím plněním tekutinou pomocí tenké hadičky zavedené do podkoží a ukončené komůrkou – portem (obr. 4). Od té doby se gastrická bandáž stala jednou z nejpoužívanějších metod bariatrické chirurgie.
obr. 4 – silikonová adjustabilní bandáž
1/2007
Chirurgické metody v léčbě obezity používané v současnosti V současnosti je k dispozici kolem deseti různých typů a druhů gastrické bandáže. K rozvoji metody laparoskopické žaludeční bandáže přispěl i kolektiv 1. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze pod vedením Frieda, který v Česku v roce 1993 provedl jako první na světě gastrickou bandáž laparoskopicky. V roce 1988 provedl Hess jako první otevřenou laparotomií duodenální switch (DS), který v roce 1996 Gagner provedl jako první laparoskopicky. První částí této operace je tubulizace žaludku (resekce celého velkého zakřivení od antra po žaludeční fundus) s následným přerušením zažívacího traktu 2 cm za pylorem (dolní částí žaludku) a stejně jako u gastrického by-passu je zde provedena duodenojejunoanastomóza ve vzdálenosti přibližně 150-180 cm od céka. U vysoce rizikových nemocných začal v roce 1999 Gagner používat první část duodenálního switche - Sleeve gastrectomy (SG) - jako
REGIONY – 7
„1st step operation“ (jako první část operace, např. duodenálního switche). Po následné redukci hmotnosti za 12-18 měsíců při snížení morbidity dokončil operaci provedením DS. Ale u značné části morbidně obézních pacientů byla redukce hmotnosti natolik dostatečná, že nebylo nutné dokončení DS. V současnosti se laparoskopická sleeve gastrektomie (LSG) na některých pracovištích začíná stále častěji používat jako samostatná metoda volby pro chirurgickou léčbu obezity. V těchto případech se však reziduální (zbytkový) objem žaludku
ponechává kolem 60-120 ml (obrázek 5). Gastrická elektrostimulace (Gastric pacing) je metoda, kterou poprvé použil v Itálii v roce 1992 Cigaina a tato nová metoda je stále zatím ve stadiu klinických zkoušek. Gastrická stimulace vychází z poznatků elektrické stimulace používané již mnoho let napříč spektrem medicínských oborů. Po mnoho let je známo, že v žaludeční svalovině probíhají elektrické impulzy v přibližné frekvenci 3-4 cyklů za minutu. Z experimentálních prací a klinických zkoušek léčby obezity myoelektrickou stimulací žaludeční stěny lze usuzovat, že tento způsob stimulace může vyvolávat u obézních nemocných pocit sytosti. doc. MUDr. Mojmír Kasalický, CSc. I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
obr. 5 – sleeve gastrectomy
VŠTJ MEDICINA PRAHA – bojuje proti obezitě!!! VŠTJ MEDICINA PRAHA je vysokoškolská tělovýchovná jednota při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a sídlí v Praze 2, Salmovské 5 v budově Ústavu tělovýchovného lékařství 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Sdružuje nejrůznější sportovní oddíly studentů a zaměstnanců 1. LF UK a VFN Praha (např. volejbal, basketbal, florbal a mnoho dalších). Kromě toho je zde i oddíl rekondiční tělesné výchovy (RTV), který byl od počátku určen všem, kteří chtějí snížit svou hmotnost, zlepšit fyzickou kondici a zdravotní stav. Oddíl rekondiční tělesné výchovy organizuje cvičební aktivity na různých místech Prahy, přičemž převážná část je soustředěna v Rekondičním centru VŠTJ MEDICINA PRAHA v Salmovské ulici 5, Praha 2. Toto centrum nabízí mnoho rekondičních programů, během nichž je kladen důraz na individuální přístup vzhledem ke zdravotnímu stavu a s ohledem na přidružená onemocnění. K účasti v rekondičních a regeneračních programech není nutné lékařské doporučení. Veškeré cvičební aktivity probíhají pod dohledem zkušených instruktorů se vzděláním v oblasti fyzioterapie a tělesné výchovy. VŠTJ MEDICINA PRAHA postupně zakládá další oddíly i mimo Prahu, resp. sdružuje nově vznikající rekondiční centra v ostatních regionech České republiky a snaží se o rozšíření svých aktivit. V současné době jsou v provozu rekondiční
centra v Praze, Plzni a Čáslavi, chystá se cvičení v Litoměřicích. Programy a školení instruktorů probíhá pak v úzké spolupráci s 1. lékařskou fakultou UK a především pak se III. interní klinikou 1. LF UK a VFN v Praze. Postupem času se rozšiřují programy i pro jiné skupiny pacientů. Kromě obézních v programech VŠTJ cvičí diabetici 1. i 2. typu, pacienti s vysokým krevním tlakem, dyslipidémií, ale i pacienti v rámci prevence a léčby osteoporózy. Specifickou cvičící skupinou ve spolupráci s Neurologickou klinikou 1. LF UK Praha jsou pacienti s roztroušenou sklerózou. VŠTJ MEDICINA PRAHA se zapojuje i do výzkumných projektů, a proto může svým členům nabízet i metodiky, které využívají např. vrcholoví sportovci, a to často i bezplatně. Dále se zapojuje i do evropských projektů, např. Health +, který bude jistě v následujících číslech představen podrobněji. Kontakt VŠTJ MEDICINA PRAHA Salmovská 5, Praha 2 Tel.: 224 965 721, 777 715 622 e-mail:
[email protected] www.medispo.net Provoz: Po-Pá: 7.00-21.30 So-Ne: 9.00-17.00
Rekondiční centra – co nabízejí? • zdarma vstupní i průběžné konzultace s instruktory, lékaři, kteří Vám poradí, jaký pohyb zvolit pro dosažení optimálních výsledků s minimalizací zdravotních rizik • zdarma konzultace s lékařem ohledně stávajících zdravotních problémů, související s pohybovou aktivitou • zdarma konzultace s odborníkem na výživu, který Vám poradí, jak vhodně upravit svůj jídelníček • diagnostiku zdravotního stavu spolu s určením vhodné pohybové aktivity • skupinová cvičení aerobního charakteru zdravotní a relaxační cvičení cvičení v posilovně (kombinovaní tréninky) pod odborným dohledem aqua-aerobic, plavání • víkendové a týdenní rekondiční pobyty • cvičení pro pacienty s osteoporózou, roztroušenou sklerózou • masáže a saunu pro odpočinek a relaxaci po cvičení Stanete-li se členem VŠTJ MEDICINA PRAHA, získáte mnoho výhod, např. finanční zvýhodnění navštěvovaných cvičebních hodin, možnost využití bodových permanentek, možnost zapojení do zajímavého motivačního programu Rekondík. Postupně Vám budeme představovat jednotlivá rekondiční centra, jejich programy, instruktory a možnosti, kde si můžete zacvičit a pravděpodobně si neublížíte.
1/2007
8 – AKTUALITY
Dagmar Hejtmánková: Tlouštíci Galerie Klementinum 25. ledna – 11. března 2007
Tlouštíci – to je nejenom název výstavy obrazů Dagmar Hejtmánkové, kterou připravila Galerie Klementinum, ale zároveň ústřední téma malířčiny tvorby. Na jejích plátnech defilují stovky korpulentních lidí i zvířat, jež zachytila ve všedních i neobyčejných a fantaskních situacích. Od houbařů v lese, modelek v ateliéru a baletek z Labutího jezera přes Adama a Evu, které v ráji obklopují patřičně macatá zvířata, až třeba po svatebčany na Marsu. S Dagmar Hejtmánkovou se můžete vypravit také do zákulisí Playboy klubu, na výlet do Francie či na karneval v Riu. Obraz „Banánové ryby“ zase na první pohled odkazuje k populárnímu televiznímu pořadu Haliny Pawlovské a k výjevu „Láska je láska“ posloužil jako zdroj inspirace nepochybně stejnojmenný hit Lucie Bílé. V poetice Dagmar Hejtmánkové se spojila laskavost naivních malířů s nespoutanou imaginací surrealistického snění a arcimboldovskou rafinovaností. Výstava Tlouštíci, která je v Galerii Klementinum otevřena do 11. března, nabízí reprezentativní výběr z její tvorby: kromě 64 obrazů jsou zde vystaveny i 2 sochy. Kmotry této výstavy jsou zpěvačka Hanka Křížková a moderátor radia Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.
Dagmar Hejtmánková: Labutí jezero
Dagmar Hejtmánková: Otužilci Prostřednictvím obrazů malířky Dagmar Hejtmánkové můžete navštívit veselý, optimistický svět tlouštíků. Vyzařuje z něj radost a všeobjímající láska. Humor, který má kouzelnou moc při zdolávání i těch nejtěžších překážek, je jeho neodmyslitelnou součástí. Autorka obrazů si své tlouštíky zamilovala, protože jsou pro ni prototypem optimismu a lidskosti. Důležitou součástí barevných kompozic je i plejáda nejrůznějších zvířat. Slastně se povalují mezi spokojenými lidmi a dotvářejí pohodový, ideální prostor. Dagmar Hejtmánková svými obrazy citlivě nastavuje zrcadlo současné mnohdy netolerantní společnosti plné předsudků. V jejím ideálním světě není místo pro xenofobii. Oslava života a radosti čiší z každého centimetru rozverných pláten plných voňavého koření v podobě drobných gagů či vtipných point. K malování obrazů přivedla Dagmar Hejtmánkovou potřeba vyjádřit své niterné pocity ze zdánlivě banálních situací a příběhů. Pomocí štětců a barev našla pomyslný klíč ke kouzelné bráně svého druhého světa. Od okamžiku, kdy do něj poprvé vstoupila, ho neustále rozvíjí a zdokonaluje. Svou roli také nepochybně sehrála její celoživotní restaurátorská praxe. Díky ní neměla problém s technologickými postupy. Z obrazů Dagmar Hejtmánkové je zřejmé, že jejím cílem je potěšit, rozveselit a prozářit náš často šedivý a uspěchaný svět.
www.tloustici.cz Dagmar Hejtmánková: Tlouštíci Galerie Klementinum - přízemí, otevřeno úterý-neděle 10:00 - 19:00 hod. vstupné 40,- Kč, zlevněné vstupné 30,- Kč (studenti, důchodci, děti 10 – 15 let), skupiny 10 a více osob 20,- Kč, děti do 10 let vstup zdarma. Národní knihovna České republiky, Klementinum 190, 110 00 Praha 1, tel./fax: +420 221 663 277 e-mail:
[email protected] www.nkp.cz • www.klementinum.cz Noviny Obesity NEWS vydává NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., Mírové nám. 98, 550 01 Broumov. e-mailová adresa redakce je:
[email protected], tel.č. 224 943 068, FAX 224 943 065. Tištěná verze Obesity NEWS je evidována Ministerstvem kultury ČR ev.č. MK ČR E 17352. Tisková práva: © NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., © Copyright MediSpo, s.r.o. Publikování nebo další šíření obsahu novin Obesity NEWS je bez písemného souhlasu společnosti NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o. zakázáno.
