2007. Editorial M. Dúbrava: Veda, výskum, geriatria a náš mikrosvet

GERIATRIA ODBORNÝ ČASOPIS SLOVENSKÝCH A ČESKÝCH GERIATROV Vedúci redaktor Ladislav Hegyi

Editorial M. Dúbrava: Veda, výskum, geriatria a náš mikrosvet . . . . . . . . . . 147 Originálne práce F. Németh, M. Babčák, A. Eliášová: Skríningové vyšetrenie depresie u seniorskej populácie Prešovského kraja . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150

Zástupca vedúceho redaktora Silvester Krčméry Tajomník redakcie Katarína Ďuranová Redakčná rada Ivan Bartošovič Martin Dúbrava Zdeněk Kalvach Štefan Koval Eduard Kolibáš Štefan Krajčík Zoltán Mikeš František Németh Eva Topinková Pavel Weber Helena Zavázalová Redakčný kruh Ladislav Badalík (SK) Peter Belan (SK) Vladislav V. Bezrukov (UA) Franz Böhmer (A) Svein O. Datland (N) Oleg V. Korkuško (UA) Štefan Litomerický (SK) Alex Kalache (WHO) Erich Lang (D) Christoph Lucke (D) František Makai (SK) William Molloy (CND) Jiří Neuwirth (CZ) Vladimír Pacovský (CZ) Mario Passeri (I) F.M.E. van Schendel (NL) Jörg Schulz (D) Vappu Teipale (FIN) Karol Virsík (SK) Vladimír Zaremba (CZ)

Prehľadné referáty M. Rašiová: Hyponatriémia u seniorov – príčiny a prejavy . . . . . .156 Z. Sedláčková, L. Hegyi: Vekom podmienená degenerácia makuly . . . . . . . . . 162 J. Kelnarová: Komunikace se seniory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 H. Janečková, A. Malina: Dlouhodobá péče o staré lidi v České republice a její problémy

. . . . . . . . . . . . . . 169

Správy M. Sninčák: Niektoré súčasné základné teoretické problémy artériovej hypertenzie – postrehy z 13. svetového kongresu o ochoreniach srdca. Vancouver-Britská Kolumbia, Kanada, 28. – 31. júla 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 Jubileá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Obsah ročníka 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 Kalendár akcií na rok 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184- 186 Register autorov v roku 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

Oficiálna webová stránka Slovenskej gerontologickej a geriatrickej spoločnosti

www.geriatria.sk

145 Geriatria 4/2007

Obsah / Contents

Obsah

Contens

Obsah / Contents


Editorial M. Dúbrava: Science, geriatrics and our microworld . . . . . . . . . . . . 147

GERIATRIA časopis slovenských a českých geriatrov Vydáva: Slovenská gerontologická a geriatrická spoločnosť Limbová 5 831 01 Bratislava Vedúci redaktor: prof. MUDr. Ladislav Hegyi, DrSc. Jánošíkova 78 901 01 Malacky e-mail: [email protected] Adresa redakcie: Katarína Ďuranová Klinika geriatrie LF UK Limbová 5 831 01 Bratislava tel.: 02/5954 5232 e-mail: [email protected] Jazyková úprava: Anglická: PhDr. B. Weiblová, MPH Slovenská: PhDr. I. Bielik, MPH Sadzba, reprodukcia, tlač: Charis s. r. o., Ipeľská 3 821 07 Bratislava Registračné číslo: 1441/96 ISSN 1335 – 1850

Original papers F. Németh, M. Babčák, A. Eliášová: Screening examination of depression in senior population in the district of Prešov . . . . . . 150 Review articles M. Rašiová: Hyponatremia in seniors – causes and manifestations . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Z. Sedláčková, L. Hegyi: Age induced macular degeneration . . . . . . . . . . . . . . 162 J. Kelnarová: Communication with seniors . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 H. Janečková, A. Malina: Long-term care for seniors in Czech Republic and its problems . . . . . . . . . . . . 169 News M. Sninčák: Some cureent basic theoretical and clinical problems of arterial hypertension – the 13th World Congress on Heart Diseases – Vancouver – British Columbia, Canada, 28-31. July 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 Jubilees in 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Contents of Volume 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 Calendar 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184-186 List of Authors 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

Official website of the Slovak Gerontologic and Geriatric Society

www.geriatria.sk

147 Geriatria Odborné časopisy plnia rôzne funkcie. geriatrii ani sebe nič v oblasti výskumu ne- 4/2007

Mali by byť aj miestom prezentovania nových vedeckých poznatkov. Vezmime si do ruky Geriatriu (číslo, ročník, state za poslednú päťročnicu) a zhodnoťme ju z tohto pohľadu. Podobné súdy sú iste zaťažené subjektivitou, tá však rozhodujúco neovplyvňuje podstatu, ak sa opiera o analýzu faktov. Takže, koľko článkov o našom produktívnom geriatrickom výskume ste listujúc Geriatriami našli? Že sa neviete rozhodnúť, čo je to veda a výskum, a čo je len opakovaním známeho? Na Slovensku si, zastúpení zákonom o vede a technike, myslíme, že je to celkom jednoduché: výskumná činnosť, ako súčasť vedy, je zameraná na získavanie nových poznatkov. Základný výskum je pritom zameraný na rozširovanie poznatkov o skúmanom jave a ich hlbšie pochopenie bez ohľadu na praktickú aplikáciu tohto poznania. Aplikovaný výskum je činnosťou orientovanou na praktické využitie poznatkov. Skúsme sa pozrieť aj do sveta, kde sa možno na vedecké dielo kladú predsa len vyššie očakávania a všimnime si, čo sa aktuálne v geriatrickom výskume zrkadlí medzi rozhodujúcimi témami dneška a trendmi najbližšej budúcnosti. Bude nimi iste genetika sprava i zľava, zhora i zdola. Genóm, ako prakticky skúmateľná báza starnutia, postgenomika a biotechnológie, ako revolúcia vo výskume zdravia i chorôb. Ale nielen genetikou bude našinec živý. Do popredia sa predral translačný výskum, pri ktorom ide o uplatňovanie základných objavov v klinickej praxi a vedecké overovanie tohto uplatňovania. K práci zve aj gerontofarmakológia. Iní si môžu nájsť miesto pri štúdiu systémov zdravotnej starostlivosti, a to aj z pohľadu rovnosti prístupu k vysoko kvalitnej zdravotnej starostlivosti pre seniorov. A nezabúda sa ani na paliatívnu medicínu. To všetko, a samozrejme mnoho ďalšieho, patrí do albumu modernej geriatrickej vedy. Ak sme nenadobudli presvedčenie, že

dlhujeme, mali by sme sa zamyslieť, prečo je to tak? Príčin môže byť viacero, ale v zásade sa dajú redukovať na nedostatok schopností, chuti, času alebo prostriedkov. Ak zvážime ako sa naši lekári uplatňujú v zahraničí a čo dokážu zostávajúci vykúzliť v domácich podmienkach, tak musí aj najväčšiemu kritikovi pomerov byť jasné, že príčinou nemôže byť naša neschopnosť. Obľúbeným odôvodnením našej výskumnej skromnosti je nedostatok prostriedkov. Pravdou je, že na geriatrickú vedu špičkovú zo svetového pohľadu sú potrebné značné financie. Kde ich hľadať? Povedomie spoločnosti, vymasírované informáciami o demografickom vývoji, je už nastavené tak, že prostriedky na financovanie geriatrickej vedy sa dajú nájsť dokonca aj v domácich grantových agentúrach, nehovoriac už o tých európskych. Siedmy rámcový program Európskeho spoločenstva v oblasti výskumu, ktorý predstavuje skutočnú oporu vedy na starom kontinente, hovorí o vedeckých výzvach týkajúcich sa geriatrie len v samotnej „trojstranovej“ časti „Zdravie“ explicitne na ôsmich miestach. V absolútnej väčšine ostatných prípadov je možnosť geriatrie prispieť k riešeniu nastolených problémov nespochybniteľná. Čo v praxi znamená, že Európa je vskutku pripravená geriatrický výskum financovať. Pravdou je však aj to, že mnoho dobrej výskumnej práce sa dá urobiť aj „bez dodatočných peňazí“. Obávam sa, že správnym riešením hľadania príčiny neuspokojivej vedeckej aktivity našej geriatrie je temer letálna kombinácia nedostatku času a chuti. Ako je možné, že inde to tak nie je? Zjavne preto, že v našich podmienkach množstvo času minieme na zabezpečenie elementárnych vecí pri poskytovaní zdravotnej starostlivosti, o ktorých existencii lekári vo vyspelejších krajinách „ani len netušia“. Unavuje nielen samotná kvôli bazálnym činnostiam vykonávaná práca, ale neraz možno

Slovo vydavateºa / Editorial

Veda, výskum, geriatria a náš mikrosvet


148 dokonca viac pocit, že tento boj s hlúpos- môže nám pritom zjavenie sa politickej garGeriatria ťou, ignoranciou, šlendriánstvom, závisťou nitúry, ktorá nebude zdravie, osobitne pre 4/2007 alebo ziskuchtivosťou (pomer si miešajte povolebne temer bezbranných seniorov a

podľa konkrétnej situácie) z nás vysáva aj tú poslednú energetickú molekulu a náš entuziazmus potom už tiež nevládze odolávať a zvetráva. A pritom je nás tak málo. To sa skutočne nemôže neodzrkadliť vo vyčerpanosti a istej dezilúzii. Aj keď sme unavení z toho, s čím všetkým sa u nás v geriatri už roky trápime a aké drobunké výsledky pritom dosahujeme, skúsme sa tomu ešte vzoprieť. Veď aj pekná kazuistika prináša nový pohľad na vec. Nehovoriac napr. o hodnote analyticko-syntetického zhodnotenia vlastnej dennodenne vykonávanej práce alebo o význame tvorivého spracovania literárnych poznatkov založenom na vlastných skúsenostiach a na hľadaní ciest, ako ich aplikovať v našich podmienkach. Ani dohoda o výpovednejších multicentrických projektoch nie je nemožná ani v našom geograficky malom priestore. A možno sa stane zázrak a po-

vzdelanie považovať len za spoľahlivo fungujúce predvolebné rečnícke cvičenie. U nás je v túto chvíľu, bohužiaľ, množstvo okolností, ktoré by mohli priniesť podstatné skvalitnenie starostlivosti o seniora s oveľa menším finančným i mentálnym vypätím, ako pracné získavanie a zavádzanie do dennej praxe úplných noviniek zo sveta geriatrie. Chcel som len pripomenúť, že ak nebudeme mať vytvorené podmienky na to, aby sme sa mohli obzerať aj po nových veciach, aby sme mohli vyslyšať tú detskú zvedavosť v nás a pozrieť sa, či nie je za rohom alebo hoc aj za horou, na ktorú sa z prahu nášho domu denne dívame, niečo nové a nádherné, tak náš pohyb vpred spomalíme, možno až zastavíme. A kto vie lepšie ako geriatri, aké sú dôsledky imobility? M. Dúbrava

Science, geriatrics and our longterm microworld The functions of medical journals vary. One of their function should include the presentation of scientific knowledge. Let’s have a look at the journal of Geriatrics (articles over the past 5 years) and let’s make an evaluation from this aspect. It is doubtless that such judgments are marked by a certain deal of subjectivity, which however, has no impact upon the nature of the journals, if based on the fact analysis. Have you skimmed through the articles in geriatrics ? How many articles dealing with our productive geriatric research have you found ? Perhaps you cannot make the difference between the scientific research and the repetition of the already known facts? The Act on the Science and technique valid in Slovakia simplifies the situation. Based on this Act we think that this is quite simple: research as a part of science is

focused on the acquisition of new knowledge. Basic research is orientated to the expansion of knowledge about the phenomenon being investigated and its profound understanding regardless of the practical application of this knowledge. The applied research is focused on the practical application of the newly acquired knowledge. We shall look at other countries where the expectations as for the work of science might be higher, and consider about the current topics dominating in the presentday geriatrics and its future trends. Genetics with all its aspects s is quite sure to appear among them. Genome as a practically explorable base of ageing, postgenomics and biotechnologies as revolutionary methods in the research of health and diseases. Translation research in which the application of basic discoveries is ap-

bination of lack of time and enthusiasm, I 149 am afraid. How is it possible that the situ- Geriatria ation is different in other countries? In 4/2007 our conditions a lot of time is wasted on providing of elementary needs in health care delivery. The physicians in developed countries have no idea about such problems. Providing elementary needs and activities is tiring and the feeling of constant fighting the stupidity, ignorance, negligence, envy or money grabbing (the ratio depends on a particular situation), deprive us of all our energy and enthusiasm . And there are just a few of us. This fact naturally results in exhaustion and disillusion. We are tired of many years’s tilting at windmills in geriatrics. Our poor results do not satisfy us. But let’s make another attempt ! A contribution about a case history may also bring a new outlook on a particular problem. Analytic-synthetic evaluation of our routine work, creative processing of literary knowledge based on our own experiences and searching for the ways how to apply them in our conditions, can also be challenging. Significant multicentric projects of greater validity can be conducted in our geographically small country. A miracle may happen in a form of political coalition that will not consider health and education as a reliable pre-election rhetorics for our most vulnerable group of population – seniors. Currently we have a lot of means that could markedly upgrade the care for seniors with less financial and mental efforts. Arduous searching for the latest news and their implementation into the daily geriatric routine is needless. If we do not have proper conditions for the implementation of the latest advances, if we cannot satisfy our thirst for getting acquainted with new, unknown things or wonders waiting for us elsewhere and beyond to be discovered, then our forward movement can be slowed down or even halted. And geriatricians, in particular, know the consequences of immobility. M. Dúbrava


plied along with the scientific verification of this application, has come to the foreground. Gerontopharmacology also poses several challenges. Other scientists may be interested in the study of health care systems from the aspect of equitable access to a high quality health care for seniors. The attention is drawn to palliative medicine, as well. All the above mentioned disciplines belong to the armament of modern geriatric science. If we are convinced that in the area of geriatric research we have so far exhausted all the posibilities, we shoud raise a question: why is this so? There may be several causes, such as lack of abilities, lack of enthusiasm, time or financial means. We hear a lot about successful career of our doctors abroad. Considering the efforts of those who stayed here and their results attained in our conditions, even the greatest critic has to admit that the cause is elsewhere, not in our incapability. Lack of financial means is a common excuse for our modest research activities. It is true that a considerable amount of financial means has to be invested in the top geriatric science from the global aspect. Where and how to get the necessary means? Based on the information. about demographic developments, our society knows that the means for financing geriatric science can be found both in Slovakian and European grant agencies. The seventh frame programme of the European Community in the area of research that represents a real support of science in the Old Continent explicitly mentions scientific challenges concerning geriatrics in 8 places of a 3-page part called "Health". In a vast majority of other cases it is unequivocal that geriatrics can contribute to the solution of the problems identified. In other words Europe is prepared to finance geriatric research. However, we have to admit, that good research work can be done "without additional money". Unsatisfactory scientific activities of our geriatrics consist in almost lethal com-

Originálne práce / Original papers


Skríningové vyšetrenie depresie u seniorskej populácie Prešovského kraja F. Németh*, M. Babčák**, A. Eliášová*** (*Klinika geriatrie, FNsP J. A. Reimana, prednosta MUDr. František Németh, PhD. **Interná klinika I. FNsP J. A. Reimana, prednosta MUDr. Marián Babčák, PhD. ***Fakulta zdravotníctva PU v Prešove, dekanka doc. PhDr. A. Eliášová, PhD.) Súhrn Za pomoci študentiek Fakulty zdravotníctva Prešovskej Univerzity 1028 probantov 65 - ročných a starších vyplnilo dotazník „Geriatrická škála depresie podľa Yesavage“. Podľa kritérii tohoto dotazníka 16,2 % probantov vykazovalo známky ľahkej depresie, 8,9 % probantov vykazovalo známky výraznej depresie. Je to viac ako uvádza dostupná literatúra. Prešovský región patrí medzi najchudobnejšie regióny Európskej únie. Autori sa domnievajú, že insuficientné sociálne zabezpečenie a strach starej populácie z budúcnosti, zo zvyšujúcich sa nákladov na lieky a bežné životné potreby, ako aj rozpad viacgeneračnej rodiny, je dominantnou príčinovu uvedeného zvýšeného výskytu depresie v Prešovskom okrese. Kľúčové slová: depresia – seniorský vek – geriatrická škála depresie

Úvod Depresia je jednou z najčastejších psychických porúch v starobe. Podľa literatúry vyskytuje sa u 8 – 15 % starých ľudí bývajúcich doma a asi u 30 % obyvateľov v ústavoch sociálnej starostlivosti (6). U starších pacientov je snaha popierať zmeny nálady a depresívne ladenie, namiesto toho udávajú rôzne somatické ťažkosti, ktoré často nútia lekára realizovať neadekvátne vyšetrenia (5). Pretože depresívne stavy sa v súčasnosti dajú pomerne dobre ovplyvniť, rozhodli sme sa skríningovou formou vyšetriť relevantnú skupinu probantov, aby sme zistili výskyt depresie v našich podmienkach a umožnili tak poskytovateľom zdravotníckej starostlivosti lepšiu orientáciu o seniorských pacientoch vo svojom regióne. Metodika V Prešovskom okrese pôsobí 58 zdravotníckych ambulancií pre dospelých (ďalej NZA). Náhodným výberom dvoch mestských a dvoch vidieckych obvodov vznikol súbor 1 028 probantov vo veku 65 rokov a viac, ktorí súhlasili vyplniť dotazník pod

názvom „Škála depresie podľa Yesavage“. Po získaní potrebných administratívnych súhlasov, dohovore s obvodnými lekármi, ich sestrami a študentkami Fakulty zdravotníctva PU a po oboznámení sa s metodikou testu, bolo vyšetrených v časovom intervale od marca 2005 do marca 2006 celkovo 781 probantov (77%) v určených miestnostiach na ambulanciách obvodných lekárov pri ich bežnej návšteve ambulancie. Doma bolo vyšetrených 237 probantov (23%) po ich individuálnom súhlase. Test z rôznych príčin (nesúhlas, dlhodobá neprítomnosť v mieste bydliska, absolútna hluchota, totálna afázia spojedná s apraxiou) neabsolvovalo 41 probantov (4,8 %). Je to číslo, o ktoré môžu byť prezentované výsledky skreslené. Na tabuľke č. l je uvedený počet obyvateľov 65 - ročných a starších rozdelených do jednotlivých vekových pásiem podľa pohlavia a miesta bydliska (12). Tieto údaje sa stali podkladom pri aplikácii získaných výsledkov na celú populáciu okresu Prešov.

mesto vek

vidiek

spolu

M

Ž

M

Ž

M

Ž

65-69 r 70-74 75-79 80-84 85-89 nad 90 r.

1177 1123 738 376 103 38

1896 1638 1153 710 204 141

1020 904 613 360 97 60

1431 1381 1059 759 171 145

2197 2027 1351 736 200 98

3327 3019 2212 1469 375 286

spolu

3555

5742

3054

4946

6609

10 688

celkom

9 297

8 000

17 297 Štatistický úrad, Prešov

Pri hodnotení emotívnych nálad je možné v geriatrii použiť viacero testov (1, 11, 14). Do tejto štúdie bola vybratá skrátená verzia testu podľa Yesavage, ktorá sa používa pomerne často, a naviac tento test je veľmi jednoduchý a veľmi ľahko hodnotiteľný, ani pre probantov nie je náročný. Na ďalšej tabuľke je uvedená použitá verzia Yesavage testu.

U geriatrických pacientov môžeme k určeniu stupňa depresie použiť i ďalšie testy - škály. Tie merajú aktuálny stupeň depresie, nie mieru depresivity ako osobnostného rysu. Používa sa napr. škála MADRS, škála HAM-D, alebo samohodnotiaca Beckova škála (3). K hodnoteniu úzkosti je najčastejšie používaná Hamiltonova škála (13).

Tab. 2 Geriatrická škála depresie podľa Yesavage Otázka

Odpoveď

Ste v podstate spokojný(á) so svojim životom? Opustili ste veľa svojich aktivít a záujmov? Máte pocit, že Váš život je prázdny? Pociťujete často nudu, prázdnotu? Máte väčšinou dobrú náladu? Bojíte sa, že sa Vám stane niečo zlého? Ste väčšinou šťastný(á)? Cítite sa často bezmocný(á)? Zostávate radšej doma, ako by ste išli von a niečo podnikol-podnikla? Máte pocit, že máte viac problémov s pamäťou ako ostatní? Myslíte, že je pekné žiť v tejto dobe? Tak, ako ste na tom teraz, cítite sa bezcenný(á)? Cítite sa plný(á) energie? Pociťujete svoju situáciu ako beznádejnú? Myslíte si, že väčšina ľudí je na tom lepšie ako Vy? Hodnotenie:

áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie áno – nie

každá silne označená odpoveď znamená 1 bod 0 – 7 bodov sa považuje za normu 8 – 12 bodov, mierna depresia 13 – 15 bodov, výrazná depresia (pôvodné hodnotenie z roku 1999)



Tab. 1 Geriatrická populácia v okrese Prešov – 31. 12. 2005


152 Výsledky bez štatistickej významnosti). Podľa literaNa nasledujúcej tabuľke je uvedený su- túry je vyšší výskyt depresívnych stavov v Geriatria 4/2007 márny výsledok testu podľa Yesavage. Ta- ženskej populácii (9).

buľky sú rozdelené podľa 5 - ročných vekových pásiem, podľa počtu získaných bodov s absolútnym aj percentuálnym vyjadrením. Iniciálky sú prvé písmená lekárov v zdravotných obvodoch u ktorých sa robil test.

Nebol zistený podstatný rozdiel medzi výsledkami mestskej a vidieckej populácie. Pravdepodobne dostupnosť médii, informácii a určitá „globalizácia“ nášho života má za následok „premiešanie“ podmienok života a nálad v menšom meste a

Tab. 3 Sumárny výsledok testu podľa Yesavage (GDS) Yesavage test GDS (ženy+muži), dr. K.,Ks.,Z.,M. vek

65-69 r.

70-74 r.

75-79 r.

80-84 r.

85-89 r.

nad 90 r.

Počet pr. % počtu 0-7b. 8-12b. 13-15b.

347 34% 292 41 14

306 30% 244 44 18

178 17% 121 35 22

132 13% 82 30 20

44 4% 22 12 10

21 2% 9 5 7

% 0-7b. % 8-12b. % 13-15b.

84% 12% 4%

80% 14% 6%

68% 20% 12%

62% 23% 15%

50% 27% 23%

43% 24% 33%

Vychádzajúc z uvedeného testu tri štvrtiny geriatrickej populácie sú bez depresie, približne štvrtina trpí depresiou, z toho viac ako polovica depresiou ťažkého stupňa. Probantom bola ponechaná možnosť výberu odpovedať ústne na otázky, alebo vyplňovať písomne dotazník daného testu. Pri ústnych odpovediach v ženskej populácii bolo viacej úprimnosti a ústretovosti ako v mužskej populácii. Prekvapením sú porovnateľné výsledky ženskej a mužskej populácie (rozdiely

Spolu %

Spolu počet 1028

74,9% 16,2% 8,9%

770 167 91

vidieku (stráca sa tým kolorit života v meste a na vidieku?). V našom súbore 74,9 % probantov nevykazovalo známky depresie, 16,2 % známky miernej depresie a 8,9 % probantov známky výraznej depresie. Aplikácia týchto výsledkov na celú seniorskú populáciu v okrese znamená, že treba počítať s asi 2 828 spoluobčanmi, ktorí trpia ľahkou depresiou a s asi 1 553 občanmi, ktorí majú výraznú depresiu. Zjednodušenejšie možno povedať, že

Tab. 4 Výsledok testu podľa Yesavage (GDS) v ženskej populácii Yesavage test -ženy -Dr. K.,Ks.,Z.,M. vek

65-69 r.

70-74 r.

75-79 r.

80-84 r.

85-89 r.

nad 90 r.


218 32% 186 25 7

212 31% 172 29 11

114 17% 76 23 15

94 14% 58 22 14

32 5% 15 9 8

14 2% 6 5 3

% 0-7b. % 8-12b. % 13-15b.

85% 11% 3%

81% 14% 5%

67% 20% 13%

62% 23% 15%

47% 28% 25%

43% 36% 21%

Spolu %

Spolu počet 684

75,0% 16,5% 8,5%

513 113 58

Yesavage test -muži -Dr. K.,Ks.,Z.,M. vek

65-69 r.

70-74 r.

75-79 r.

80-84 r.

85-89 r.

nad 90 r.


129 38% 106 16 7

94 27% 72 15 7

64 19% 45 12 7

38 11% 24 8 6

12 3% 7 3 2

7 2% 3

% 0-7b. % 8-12b. % 13-15b.

82% 12% 5%

77% 16% 7%

70% 19% 11%

63% 21% 16%

58% 25% 17%

43%

4

Spolu %

Spolu počet 344

74,7% 15,7% 9,6%

257 54 33

Spolu %

Spolu počet

57%

Tab. 6 Výsledok testu podľa Yesavage (GDS) vo vidieckej populácii Yesavage test -muži -Dr. K.,Ks.,Z.,M. vek

65-69 r.

70-74 r.

75-79 r.

80-84 r.

85-89 r.

nad 90 r.


129 38% 106 16 7

94 27% 72 15 7

64 19% 45 12 7

38 11% 24 8 6

12 3% 7 3 2

7 2% 3

% 0-7b. % 8-12b. % 13-15b.

82% 12% 5%

77% 16% 7%

70% 19% 11%

63% 21% 16%

58% 25% 17%

43%

4

344 74,7% 15,7% 9,6%

257 54 33

Spolu %

Spolu počet

57%

Tab. 7 Výsledok testu podľa Yesavage (GDS) v mestskej populácii Yesavage GDS (ženy+muži), dr. K.+ Ks., mesto vek

65-69 r.

70-74 r.

75-79 r.

80-84 r.

85-89 r.

nad 90 r.


144 33% 121 16 7

131 30% 104 19 8

84 19% 58 16 10

60 14% 39 13 8

15 3% 8 4 3

8 2% 4 1 3

% 0-7b. % 8-12b. % 13-15b.

84% 11% 5%

79% 15% 6%

69% 19% 12%

65% 22% 13%

53% 27% 20%

50% 13% 38%

– obyvateľov nášho okresu v geriatrickom veku nevykazuje depresívne emócie, – áno, z toho asi polovica výraznú depresiu. Pre depresiu síce nie je potrebné zvyšovať počet nemocničných, či ošetrovateľských postelí, alebo zvyšovať počet opatrovateľov, napriek tomu je to oblasť, kde by zdravotnícki pracovníci mohli v pozitív-

442 75,6% 15,6% 8,8%

334 69 39

nom zmysle ovplyvniť kvalitu života týchto seniorov. Hlavne pre obvodného lekára by to mohla byť veľmi nápomocná informácia, pretože tu cielenou antidepresívnou liečbou a psychoterapiou môže podstatne prispieť k odstránenie alebo aspoň zmierneniu depresívneho stavu pacienta (16). Depresia podľa uvedených výsledkov v



Tab. 5 Výsledok testu podľa Yesavage (GDS) v mužskej populácii


154 našom súbore sa vekom zvyšuje. Zvyšova- že symptomatika depresie vo vyššom veku Geriatria nie je lineárne, bez zlomov. Pri porovnaní je variabilnejšia ako u mladších pacientov. 4/2007 výsledkov, ktoré dosiahla vidiecka a mest- Veľmi charakteristické pre depresiu ge-

ská populácia, možno konštatovať, že sú iba malé rozdiely, bez štatistickej významnosti. Výraznejšie rozdiely boli zaznamenané vo veku nad 90 rokov, počet probantov v tejto vekovej kategórii je však malý. Sumárne výsledky ženskej a mužskej populácie vykazujú malé, štatisticky nevýznamné rozdiely. Iba vo vekovom pásme 85 – 89 ročných v skupine ťažkej depresie je výrazne viac žien ako mužov (hladina p<0.05). Skupina 90 ročných a starších pre malý počet jedincov nebola štatisticky hodnotená.

Diskusia Emočné poruchy, medzi ktoré depresia patrí, možno rozdeliť zhruba do troch skupín: krátkodobé afekty, dlhšie nálady a trvalé emočné nastavenia – vyššie city. Afekty sú krátke emočné odpovede na vonkajšie a vnútorné stimuly. Patria k normálnemu životu, ale ich nahromadenie a nezvládnutie je patické. V starobe dochádza veľmi často k nahromadeniu afektov a k neschopnosti afekty dostatočne potlačovať. Prejavujú sa často zlosťou, ľútosťou, smútkom, ale niekedy aj neodôvodniteľnou radosťou (7,10). Náladu možno definovať ako vyladenie k afektom jedného typu. V séniu sa vyskytujú najčastejšie patické nálady (napr. depresívne, úzkostné, dysforické), ktoré môžu podstatne znižovať kvalitu života a ovplyvňovať funkčnú schopnosť postihnutého jedinca (8, 9). Yesavage test odhaľuje krátkodobé afekty probanta, ale aj nálady (15). Za dôležitú skutočnosť treba považovať zdanlivo rovnaký klinický obraz vyvíjajúcej sa demencie, ktorá sa prejavuje rôznym stupňom kognitívnej poruchy a depresie (2). Naviac, v pokročilom veku je depresia súčasťou tzv. behaviorálnych a psychologických príznakov demencie (4). Z vlastnej klinickej praxe možno uviesť,

riatrického pacienta je výskyt somatických ekvivalentov depresívnej symptomatiky. Skúsený lekár pri stanovení správnej diagnózy môže ušetriť značné finančné prostriedky neindikovaním zbytočných laboratórnych, neinvazívnych aj invazívnych vyšetrení a naviac adekvátnou liečbou zlepšiť stav pacienta. Kompletné vyhodnotenie testu podľa Yesavage u skúseného lekára trvá asi 5 – 6 minút, pri nedostatku času môže tento test urobiť aj prijímajúca sestra. So stúpajúcim vekom sa percento depresií nezmenšuje, podľa niektorých štatistík sa oproti mladšiemu a strednému veku zvyšuje (1). Niektoré štatistiky avšak ukazujú na nižší výskyt depresívnej symptomatiky vo vyššom veku. Existujú hypotézy, že u depresívnych pacientov je vyššia úmrtnosť v strednom veku a ich dĺžka života je kratšia (9). Všeobecne ale prevláda názor, že v starobe zostáva množstvo nerozpoznaných depresívnych stavov pre atypický klinický priebeh, vrátane somatizácie depresívnej emócie. Vyšší výskyt depresie býva u pacientov v ústavnej starostlivosti alebo osamelo žijúcich osôb (6). Depresia je vo vyššom veku poddiagnostikovaná a cielene liečená menej často, ako by mala byť. Literatúra

1. ABRAMS, W.B., et al.: Merck manual of geriatrics, 2-nd ed., Merck and Co., INC.,1995, kapitola 17: 224-235 2. BREITNER, C.S., WELSH, K.A.: Diagnosis and management of memory loss and cognitive disorders among elderly persons, Psychiatr Serv, 1995, 46: 29 – 35 3. COPELAND, J.R., PRINCE, M., WILSON, K.C., et al.: The Geriatric Mental State Examination in the 21st. Century, Int J Geriatr Psychiatry, 2002, 17: 729 – 732 4. GEORGE, L.K.: Dignity and quality of life in old age, J Ger Soc Work, 1998, 29: 39 – 52 5. HAŠKOVCOVÁ, H.: Lékařská etika, Praha: Galén, 1994, 112 – 124, In: Vorlíček J, Adam Z, Paliatívní medicína, Praha: Grada Publishing, 1998, 369 – 383

13. TOPINKOVÁ, E.: Aging, disease and 155 quality of life in old age: which strategies work best ? Praha, Homeostasis, 1993, 39, 5: 161 – 167 Geriatria 14. TUOKKO, H.A., FRERICHS, R.J., 4/2007 KRISTJANSSON, B.: Cognitive impairment, no dementia: concept and issues, Int Psychogeriatr, 2001, 13: 183 – 202 15. YESAVAGE, J.A.: Geriatric Depresion Scale, Psychopharm Bulletin, 1998, 24: 709 – 711 16. ZAVÁZALOVÁ, H., et al.: Možností ovlivnění spokojenosti života osob vyššího věku, Plzeň: Lék. Sborn., Suppl., 1999, 72: 189 – 191

Adresa autora Primár MUDr. F.N., PhD. Klinika geriatrie FNsP J. A. Reimana Prešov

Screening examination of depression in senior population in the district of Prešov F. Németh, M. Babčák, A. Eliášová Summary With the assistance of students of Faculty of Health Care of the Prešov University, 1028 65 year old and older subjects filled in the questionnaire "Geriatric scale of depression according to Yesavage". In accordance with the criteria of this questionnaire 16.2 % of subjects showed the signs of mild depression, 8.9% of subjects revealed the signs of a more significant depression. The percentage is higher than that reported in the accessible literature. The Prešov region belongs among the poorest regions of the European Union. The authors believe that the insufficient social security and fear from the future in old population, fear from raising costs for drugs and everyday living needs, disintegration of multigeneration family pose a dominant cause of the above occurence of depression in the Prešov district. Key words: depression – senior age – geriatric scale of population


6. HEGYI, L., KRAJČÍK, Š.: Geriatria pre praktického lekára, Bratislava: Herba, 263 - 269 7. HOLMEROVÁ, I.: Stárnout zdravě-Projekt Ageing Well Europe, Praha: Národní poištění, 2000, 36-42 8. JOHNSON ,J., SIMS, R., GOTTLIEB, G.: Differential Diagnosis of dementia, delirium and depresion, Implifications for drug therapy, Drug and Aging, 1994, 5: 431 – 435 9. KALVACH, Z., a kol.: Geriatrie a gerontologie, Praha: GRADA Publishing, 2004, kapitola 1., 2.: 115-201 10. ŘIČAN, P.: Cesta životem, Praha: Panorama, 1990, 186 st. 11. SHEIKH, J.I., YESSAVAGE, J.A.: Geriatric Depresion Scale, recent evidence and development of a shorter version, Clin Geront, 1986, 5: 162 – 172 12. Štatistický úrad Vyššieho územného celku, Prešov, PonT sro., 2005, 235 st.

Prehºadné referáty / Review Articles


Hyponatriémia u seniorov – príčiny a prejavy M. Rašiová (Doliečovacie oddelenie, Fakultná nemocnica L. Pasteura, Košice, primár: MUDr. J. Kaffanová) Súhrn Abnormality koncentrácie sériového sodíka - dysnatriémie, patria medzi najčastejšie poruchy elektrolytov u seniorov. Najfrekventovanejšia elektrolytová odchýlka je hyponatriémia, po nej nasleduje hypokaliémia, hyperkaliémia a hypernatriémia. Hyponatriémia pod 135 mmol/l sa vyskytuje u 7 % doma žijúcich seniorov, naproti tomu až 53 % dlhodobo hospitalizovaných seniorov máva v priebehu 12 mesiacov minimálne raz zachytenú epizódu hyponatriémie. Riziko vzniku hyponatriémie sa zvyšuje multimorbiditou vo vyššom veku a častou polyfarmakoterapiou. Taktiež vplyvom prirodzeného involučného procesu je u seniorov znížený prietok krvi obličkou, zhoršená je aj ich dilučná schopnosť a renálna konzervácia sodíka. Tieto rizikové faktory, spolu s hormonálnymi zmenami regulujúcimi metabolizmus vody a sodíka, sa spolupodieľajú na vyššom riziku vzniku hyponatriémie geriatrických pacientov. Rýchly nerozpoznaný rozvoj hyponatriémie býva často letálny, kým jej pomalý vývoj môže byť asymptomatický. Pri závažnej hyponatriémii (sNa < 120 mmol/l) sú prítomné neurologické, gastrointestinálne a svalové prejavy, najvážnejšou komplikáciou je mozgový edém. V článku sú analyzované najčastejšie príčiny a prejavy hyponatriémie. Kľúčové slová: sodík – seniori – hyponatriémia

Úvod Dysnatriémie patria medzi najčastejšie poruchy elektrolytov u seniorov (1,2). Najfrekventovanejšia elektrolytová odchýlka je hyponatriémia, po nej nasleduje hypokaliémia, hyperkaliémia a hypernatriémia (3,4). Sodík je hlavným extracelulárnym katiónom a súčasne najdôležitejšou osmoticky aktívnou súčasťou plazmy. Jeho fyziologická koncentrácia v sére je l35 až 145 mmol/l, plazmatická koncentrácia však neodráža množstvo sodíka v organizme a nedá sa použiť k odhadnutiu celkového telového nátria (5,6). Najdôležitejšiu úlohu v exkrécii sodíka majú obličky, časť sa vylučuje kožou. Hyponatriémia sa definuje ako pokles plazmatickej hladiny sodíka pod l35 mmol/l (7). Podľa hodnôt sérového sodíka rozdeľujeme hyponatriémie na mierne, s koncentráciami sodíka nad l30 mmol/l, stredne závažné, s hodnotami 120 až l29 mmol/l a závažné, ak je natriémia nižšia ako l20 mmol/l (8). Ak trvá menej ako 48 hodín, hodnotí

sa ako akútna, pri priebehu dlhšom ako 48 hodín je to chronická hyponatriémia. Fyziologická reakcia organizmu na hyponatriémiu je supresia uvoľňovania vazopresínu (AVP) (9). Hyponatriemickí hospitalizovaní pacienti majú 60 násobne vyššiu mortalitu ako normonatriemickí (2,10). Rizikové faktory hyponatriémie seniorov a vekom podmienené humorálne zmeny ovplyvňujúce metabolizmus sodíka Rizikovým faktorom vzniku hyponatriémie je vyšší vek. U seniorov je narušená schopnosť konzervovať sodík obličkami pri sodíkovej deprivácii a vylučovať sodík pri sodíkovej náloži (2). K ďalším rizikovým faktorom patrí ženské pohlavie, hyponatriémia na dolnej hranici normy, nízky BMI. Systém renín-angiotenzín-aldosterónový (RAAS) - stúpajúcim vekom dochádza k poklesu plazmatickej renínovej aktivity. Uvoľňovanie aldosterónu nadobličkou nie je alterované (2). Nátriuretické peptidy – majú diuretic-

Rozdelenie hyponatriémií podľa osmolality Pri hyponatriémii posudzujeme vždy osmolalitu séra. Podľa osmolality séra hyponatriémiu rozdeľujeme na (11,12): ◆ hypertonickú – osmolalita je viac ako 295 mOsm/kg ◆ normotonickú – osmolalita je v rozmedzí 280 - 295 mOsm/kg ◆ hypotonickú – osmolalita je menej ako 280 mOsm/kg Hypertonická a normotonická hyponatriémia sú označované ako pseudohyponatriémia. Hypertonická hyponatriémia Najčastejšou príčinou je hyperglykémia. Glukóza zvyšuje osmolalitu extracelulárnej tekutiny (ECT), čo sa organizmus snaží vykompenzovať prienikom vody z buniek do ECT. Zvýšenie glykémie o 5,5 mmol/l má za následok zníženie plazmatického sodíka o 1,6 mmol/l (5). V prípade korekcie hyperglykémie sa upraví aj hyponatriémia. Podobné účinky má aj podanie solútov s nízkou molekulovou hmotnosťou, ako je napr. manitol a glycerol. V týchto prípadoch ide o hyponatriémiu v dôsledku transcelulárneho prieniku vody, množstvo sodíka v tele je normálne (7). Normotonická hyponatriémia Jej hlavnou príčinou je vážna hyperli-

pidémia a paraproteinémia (napr. mnoho- 157 početný myelóm). Pri hyperproteinémii aj Geriatria hyperlipidémii je objem plazmy tvorený 4/2007 vodou redukovaný z pôvodných 93 až 95% na cca 70-75%. Pretože sodík je súčasťou vodnej fázy, paralelne s jej redukciou klesá aj obsah sodíka. Korekciou hladín proteínov a lipidov sa natriémia normalizuje (7). Hypotonická hyponatriémia Osmolalita séra je znížená, celkové množstvo sodíka v tele môže byť znížené, normálne, ale aj zvýšené. Podľa objemu ECT sa rozdeľuje na hypovolemickú, normovolemickú a hypervolemickú. Klinicky možno objem ECT hodnotiť na základe anamnézy (vracanie, hnačky, edémové choroby, podávanie diuretík, atď), výsledkov fyzikálneho vyšetrenia (pulz, krvný tlak, turgor kože, potenie) a biochemickej analýzy krvi (Na, K, glukóza, urea, kreatinín, kyselina močová) (5). Hypotonická hyponatriémia Hypovolemická hypotonická hyponatriémia Ak straty sodíka sú väčšie ako straty vody, ide o hyponatriémiu so súčasnou depléciou ECT (6). Celkové zásoby sodíka v tele sú znížené. Pri zníženom intravaskulárnom objeme dochádza k aktivácii sympatika, RAAS a neosmotickej stimulácii AVP. Zvýšená sekrécia AVP zapríčiňuje zadržiavanie voľnej vody, angiotenzín je stimulátor smädu, s následným zvýšeným príjmom voľnej vody (7,11). Výsledkom je pokles koncentrácie sérového sodíka pri súčasnej deplécii objemu ECT (6,7). V klinickom obraze dominujú príznaky deficitu ECT. Príčiny hypovolemickej hypotonickej hyponatriémie (13): A. Extrarenálne straty sodíka a vody (vylučovanie sodíka močom U Na =< 20 mmol/l): ◆ Gastrointestinálne straty - vracanie, hnačky, ◆ Straty do tretieho priestoru - peri-


ké, nátriuretické a vazodilatačné účinky, sú antagonistami RAAS, priamo inhibujú uvoľňovanie aldosterónu a vazopresínu. U seniorov dochádza k zvyšovaniu bazálnej hladiny atriálneho nátriuretického peptidu (ANP), ako aj hladiny ANP po fyziologických a farmakologických stimuloch (2). Vazopresín - antidiuretický hormón (AVP) - niektoré štúdie dokumentujú, že bazálne hladiny AVP v krvi sa stúpajúcim vekom zvyšujú. Po osmotických a neosmotických podnetoch dochádza k vyššiemu uvoľňovaniu AVP v porovnaní s mladšou populáciou, čo zvyšuje riziko dilučnej hyponatriémie seniorov (2).


158 tonitída, pankreatitída, obštrukcia tenké- kladá za rizikový faktor vzniku idiopatického SIADH. Geriatria ho čreva, popáleniny, rabdomyolýza, ◆ Excesívne potenie, 4/2007

B. Renálne straty sodíka a vody (vylučovanie sodíka močom U Na > 20 mmol/l): ◆ deficit mineralokortikoidov, ◆ soľ strácajúce nefropatie, ◆ liečba kľučkovými a tiazidovými diuretikami (14), ◆ syndróm cerebrálnej straty solí (CSW). CSW sa vyskytuje u pacientov s postihnutím CNS, príčina nie je objasnená. Následkom excesívnej straty sodíka močom dochádza k hyponatriémii a hypovolémii, komplikáciou môže byť až vznik šokového stavu. Normálna až zvýšená hladina kyseliny močovej je užitočným vodítkom diferenciálnej diagnostiky CSW a SIADH, kde býva prítomná hypourikémia. Hladina sodíka v moči dosahuje oveľa vyšších hodnôt (nad 100-150 mmol/l) ako v prípade SIADH (viac ako 20 mmol/l). Osmolalita séra však môže byť aj normálna, či zvýšená, navzdory hyponatriémii. Reflektuje tak na znížený intravaskulárny objem, ktorý CSW typicky doprevádza (15). Normovolemická - euvolemická hypotonická hyponatriémia – normálny objem ECT, zásoby sodíka sú znížené (16). Najčastejšie je asociovaná s neosmotickou sekréciou AVP (2,5,11). Príčiny normovolemickej - euvolemickej hypotonickej hyponatriémie: A. Syndróm inadekvátnej sekrécie antidiuretického hormónu (SIADH): je najčastejším typom hyponatriémie v dôsledku nadmernej retencie vody. Pri SIADH je zvýšené celkové množstvo vody v tele, väčšina retinovanej vody sa však nachádza intracelulárne, pri klinickom vyšetrení pacienta je prítomný euvolemický stav (7,10). SIADH môže byť vyvolaný rôznymi ochoreniami CNS, ale aj extracerebrálnymi príčinami a liekmi. U 25% seniorov spĺňajúcich kritériá SIADH sa príčina jeho vzniku nezistí, preto sa vyšší vek po-

B. Adrenokortikálna insuficiencia, izolovaný deficit glukokortikoidov: mechanizmus je kombinovaný - deficit mineralokortikoidov, deplécia ECT a neosmotická sekrécia AVP. Priame ovplyvnenie sekrécie AVP nastáva v dôsledku spolusekrécie vazopresínu spolu s ACTH, keďže oba sú produkované neurónmi v nucleus paraventricularis a oba podliehajú spätnej väzbe s kortizolom. C. Hypotyreóza: hyponatriémia pri hypotyreóze nie je častá a jej príčina nie je celkom známa. Predpokladá sa neosmotická stimulácia sekrécie vazopresínu pri zníženom srdcovom výdaji. Porucha sa upraví substitučnou liečbou tyroxínom (7). D. Primárna polydipsia: k euvolemickej hyponatriémii sa zaraďuje aj hyponatriémia pri primárnej polydipsii, pri ktorej príjem vody môže prekročiť exkrečnú kapacitu obličiek (13,17). Typickým nálezom, na rozdiel od iných foriem dilučnej hyponatriémie, je extrémne nízka osmolalita moča (2,7).

E. Nedostatočný prívod sodíka (pivní potátori, čajovo-toastová diéta): pri diéte s nízkym obsahom sodíka, a súčasne voľným prívodom vody môže nastať hyponatriémia následkom prekročenia dilučnej a exkrečnej kapacity obličiek. Liečbou je zníženie prívodu tekutín a realimentácia. Vyskytuje sa u seniorov so slabým stravovaním a nedostatočným príjmom solútov (14). Hypervolemická hypotonická hyponatriémia - expanzia ECT s normálnymi event. zvýšenými zásobami sodíka v organizme, ide o relatívny nedostatok nátria v dôsledku prebytku vody (2,15,14). V ECT je nadbytok bezsolutovej vody (16). Je komplikáciou mnohých edémových chorôb. Príčiny hypervolemickej hypotonickej hyponatriémie:

B. Renálne ochorenia: ◆ Nefrotický syndróm – príčinou je

hypalbuminémia a redukcia arteriálneho objemu, ◆ Chronická renálna insuficiencia pri nadmernom prívode tekutín, ◆ Akútne renálne zlyhanie - v oligoanurickom štádiu, ak príjem tekutín prevyšuje eliminačné schopnosti obličiek, ◆ Akútna tubulárna nekróza. Patofyziológia, klinický obraz a liečba hyponatriémie Patofyziológia hyponatriémie Následkom zníženej plazmatickej osmolality dochádza osmotickým gradientom k vstupu vody do buniek. Pohyb vody do buniek je pasívny, preto nastáva okamžite. Nárast vody v mozgu o 5-10% je nezlučiteľný so životom, preto pri snahe organizmu zabrániť edému mozgových buniek dochádza k adaptačným reakciám (18). Mozgová kompenzácia spočíva v urýchlenom úniku likvoru do cirkulácie, do 24 hodín dôjde k poklesu draslíkových a sodíkových iónov v mozgových bunkách, do 48 hodín klesne aj obsah organických zlúčenín v mozgových bunkách (polyoly, neutrálne aminokyseliny, ich deriváty a amíny, cholínové zlúčeniny a fosforylova-

né molekuly). Výstup solútov a organic- 159 kých zlúčenín z mozgových buniek je ak- Geriatria tívny dej vyžadujúci Na+K+ATP-ázu, pre- 4/2007 to je pomalší. Takto sa ustáli nízka osmolalita mozgových buniek pri ich normálnom objeme. Vďaka tomu pacienti chronickú dlhotrvajúcu hyponatriémiu lepšie tolerujú ako akútnu (19, 20). Klinický obraz hyponatriémie Hyponatriémia rôzneho pôvodu má rovnaké neuropsychické príznaky (21). Klinicky zjavnou sa stáva, keď hladina sodíka v sére klesne pod 115 mmol/l, alebo keď je jeho pokles veľmi rýchly (7,21). Symptómy hyponatriémie závisia od jej stupňa. Pacienti s koncentráciami sodíka nad 130 mmol/l obvykle nemajú klinickú symptomatológiu (8,13). Dominujú neurologické príznaky spôsobené mozgovým edémom a intrakraniálnou hypertenziou (hyponatriemická encefalopatia), gastrointestinálne príznaky, ako aj príznaky zo strany muskuloskeletálneho systému (19, 22). Prejavy u seniorov môžu byť menej vyjadrené, najčastejšie sú prítomné anorexia, nauzea, svalová slabosť, kvalitatívne i kvantitatívne poruchy vedomia. K najfrekventovanejším príznakom hyponatriémie patria (17,21): ◆ Gastrointestinálne symptómy: anorexia, vomitus, hnačky, ileus, ◆ Neurologické symptómy: bolesti hlavy, rozmazané videnie, apatia, letargia, dezorientácia, agitovanosť, agresivita, kóma pri mozgovom edéme a herniácii mozgového kmeňa, ◆ Svalové symptómy: svalové kŕče, svalová slabosť, myalgie. Obvykle je prítomný výrazný vzostup krvného tlaku, hoci extrémna hyponatriémia môže spôsobovať poruchu činnosti baroreceptorov s posturálnou hypotenziou (10). Pacienti s akútne vzniknutou hyponatriémiou majú až dvojnásobnú mortalitu, v porovnaní s pacientmi s chronickou hyponatriémiou, čo je dané časovým faktorom rozhodujúcim pre vývoj mozgovej kompenzácie (5).


A. Extrarenálne ochorenia - stavy s objemovou expanziou: hlavným mechanizmom je redukcia efektívneho cirkulujúceho objemu a renálneho prietoku. ◆ Srdcové zlyhanie - u chorých s kongestívnym zlyhaním srdca štádia III-IV NYHA klasifikácie je hyponatriémia častým javom. Hladiny vazopresínu sú zvýšené, zároveň hypoperfúzia hypotalamu stimuluje pocit smädu, čo môže viesť k zvýšenému príjmu tekutín. Hyponatriémia je ukazovateľom zlej prognózy a indikátorom včasnej mortality. ◆ Cirhóza pečene - redukcia efektívneho cirkulujúceho objemu je dôsledkom generalizovanej vazodilatácie a hypoalbuminémie. ◆ Ťažká hypalbuminémia


160 Liečba hyponatriémie 335-348, ISBN 072169813 2. MILLER, M.: Hyponatremia and arginine Pri liečbe hyponatriémie terapeuticky Geriatria vasopressin dysregulation: mechanisms, clinical ovplyvňujeme základné ochorenie, ktoré 4/2007

consequences and management. J Gen Intern Med, 54, 2006, č. 2, s. 345-353. 3. MARTIN, D., ADETOLA, A., NORIS, K.: Emergency magement of salt and water disturbances in the elderly. Clinical Geriatrics, 9, 2001, č. 8, s. 39-46. 4. ANDREUCCI, V.E., RUSSO, D., CIANCIARUSO, B., ANDREUCCI, M.: Some sodium, potasium and water changes in the elderly and their treatment. Neurol Dial Transplant, 11, 1996, suppl. 9, s. 9-17. 5. ŠAŠINKA, M., NYULASSY, Š., BADALÍK, L.: Vademecum medici. 1. vyd. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 2003. s. 173-175, ISBN 80-8063-115-8 6. TEPLAN, V.: Nefrologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2003. s. 30, ISBN 80-7254-442-5 7. LAZÚROVÁ, I.: Poruchy vodnej a elektrolytovej rovnováhy 1. časť: Voda a sodík (hypo- a hypernatriémie). Interná Medicína, 5, 2005, č. 3, s. 149-154. 8. DEGROTT, L.J., JAMESON, J.L.: Endocrinology. 5. vyd. Philadelphia: Elsevier Saunders, 2006. s. 548, ISBN 0-7216-0376-9 9. AL-SALMAN, J., KEMP, D., RANDALL, D.: Hyponatremia. West J Med, 176, 2002, č. 3, s. 173-176. 10. FOSTER, J.: Syndome of innapropriate antidiuretic hormone secretion. www.emedicine. com, 7.6.2005. 11. EL-TWAL, M., CRAUSMAN, R.: Hyponatremia. www.emedicine.com, 9.7.2006. 12. SIMON, E., HAMRAHIAN, S.M: Hyponatriemia. www.emedecine.com, 27.10.2006. 13. GOODARZI, M.: Syndrome of innappropriate ADH. www.endocrinology.med.ucla.edu, 7. 8. 2005. 14. KALVACH, Z. et al.: Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. s. 332, ISBN 80-247-0548-6 15. MARINELLA, M.A.: Často prehlédnuté diagnózy v akutní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. s. 47, ISBN 978-80-247-1735-7 16. KLENER, P. et al.: Vnitrní lékarství. 2. vyd. Praha: Galén, 2001. s. 657, ISBN 80-7262-7 17. BEERS, M.H., BERKOW, R. et al.: The Merck manual of diagnosis and therapy. 17. vyd. Literatúra New Jersey: Merck research laboratories, 1999. s. 1. THURMAN, J.M. et al.: Therapy of dys- 128, ISBN 0911910-10-7 natremic disorders. In: Brady, H.R., Wilcox, 18. DESHMUKH, S., THOMAS, Ch.: SynCh.S.: Therapy in Nephrology and Hypertension. drome of innapropriate secretion of antidiuretic 2. vyd. Philadelphia: Elsevier Science, 2003. s. hormone. www.emedicine.com, 14.8.2006.

ju vyvolalo. Terapia hyponatriémie závisí od dĺžky jej trvania, ktorá určuje aj agresivitu liečby: rýchlejšia korekcia je možná u akútnej, pomalšia u chronickej hyponatriémie. Ak nie je možné zistiť trvanie hyponatriémie, lieči sa ako chronická. U hypovolemických pacientov vedie podávanie izotonických roztokov NaCl k úprave objemu extracelulárnej tekutiny. Tým sa zníži hemodynamická stimulácia sekrécie vazopresínu, nadbytok vody sa vylúči obličkami a hyponatriémia sa upraví (5,19). Len pri závažnej hypovolemickej hypotonickej hyponatriémii s neurologickými príznakmi substituujeme NaCl veľmi pomaly podaním hypertonického roztoku NaCl pri súčasnej kontrole s Na, centrálneho žilového tlaku a neurologického nálezu. Hypervolemická hypotonická hyponatriémia je väčšinou sekundárna, samostatne len vzácne vyžaduje liečbu (2, 13). Kontrolujeme prívod vody, pri zachovanej renálnej funkcii podávame furosemid. Pokus o korekciu hyponatriémie soľnými roztokmi by mal za následok progresiu edémov a zhoršenie stavu pacienta. SIADH liečime podľa dĺžky trvania a stupňa hyponatriémie – redukciou príjmu tekutín, zvýšeným perorálnym príjmom sodíka, podaním malej dávky kľučkového diuretika. Pri rýchlej korekcii chronickej hyponatriémie hrozí riziko vzniku demyelinizačného syndrómu, preto korigujeme natriémiu v rozsahu maximálne 10-12 mmol/ 24 hod. Vždy zvažujeme na jednej strane ohrozenie pacienta hyponatriémiou, na druhej strane ohrozenie pacienta z jej rýchlej korekcie. Cieľom je dosiahnut postupné zvýšenie sNa na 120 mmol/l a vymiznutie neurologických príznakov.

Hyponatremia in seniors – causes and manifestations M. Rašiová Summary Abnormalities of serium natrium concentrations – dysnatremias belong among the most frequent disorders of electrolytes in seniors. Hyponatremia is the most frequent elecrolyte deviation followed by hypokaliemia, hyperkaliemia and hypernatremia. Hyponatremia below 135 mmol/l occurs in 7 % of seniors living in their homes, as against 5 3 % of long term hospitalized seniors who have at least one detected hyponatremic episode during the course of 12 months. Multimorbidity and frequent polypharmacotherapy increase the risk of the onset of hyponatremia in old age. The natural involution process in seniors causes decreased flow rate of blood through the kidney and deteriorate their dilution ability and renal natrium conservation. These risk factors along with the hormonal changes regulating water and sodium metabolism greatly contribute to the onset of hyponatremia of geriatric patients. Rapid, unrecognized development of hyponatremia is usually lethal, whereas its slow development can be asymptomatic. In severe hyponatremia (sNa < 120 mmol/l) neurological, gastrointestinal and muscular manifestations are present of which the cerebral oedema is the most serious complication. The article analyses the most common causes and manifestations of hyponatremia. Key words: natrium – seniors – hyponatremia


22. KIAN, P.G.: Management of hyponatrie- 161 19. KOVÁCS, L.: Choroby neurohypofýzy. In: Ďuriš, I., Hulín, I., Bernadič, M.: Princípy mia. Am Fam Physician, 69, 2004, č. 10, s. 2387- Geriatria internej medicíny. 1. vyd. Bratislava: SAP, 2001. s. 2394. 4/2007 1989-2001, ISBN 80-88908-69-8 20. TREJBALOVÁ, Ľ., PODOBA, J., STAN- Adresa autora KOVIČ, I. et al.: Diferenciálna diagnostika hypoMUDr. M. R. tonickej hyponatriémie u pacientov s orgaDoliečovacie oddelenie nickými chorobami CNS. Lek Obz, 52, 2003, č. 1, Fakultná nemocnica L. Pasteura s. 22-26. Košice, Rastislavova 43 21. TREJBALOVÁ, Ľ., PODOBA, J.: Syn041 90 Košice dróm inadekvátnej sekrécie antidiuretického hormónu. Interná Medicína, 5, 2005, č. 1, s. 9-12.



Vekom podmienená degenerácia makuly Z. Sedláčková*, L. Hegyi** (* Očná ambulancia Malacky, vedúca: MUDr. Zuzana Sedláčková ** Katedra výchovy k zdraviu a medicínskej predagogiky Fakulty verejného zdravotníctva SZU v Bratislave, vedúci: prof. MUDr. L. Hegyi, DrSc.) Súhrn Vekom podmienená degenerácia makuly je najčastejšou príčinou straty centrálnej zrakovej ostrosti. Vo vyspelých krajinách je hlavnou príčinou straty zrakovej ostrosti u 10-15% populácie vo veku nad 65 rokov. S vekom sa zvyšuje výskyt ochorenia. Príčina ochorenia nie je známa. K rizikovým faktorom patrí vek, dedičnosť, svetlá farba očí, ženské pohlavie, ďalej strava chudobná na zeleninu a bohatá na tuky, fajčenie, konzumácia alkoholu a nadváha, arteriálna hypertenzia a prítomnosť kardiovaskulárnych ochorení. Ochorenie sa delí na častejšiu suchú, pomalšie progredujúcu formu, a zriedkavejšiu vlhkú, rýchlo progredujúcu formu. Liečba suchej formy je symptomatická, u vlhkej formy liečba môže spomaliť progresiu. Výsledný stav choroby je praktická slepota, ktorá zhoršuje kvalitu života a predstavuje závažné geriatrické riziko. Kľúčové slová: vyšší vek – slepota – vekom podmienená degenerácia makuly

Úvod Vekom podmienená degenerácia makuly (VPDM) je najčastejšou príčinou straty centrálnej zrakovej ostrosti. Jej výskyt sa zvyšuje so starnutím populácie. Vznik praktickej slepoty výrazne ovplyvní ďalší osud starého človeka. U nás sa za úplnú slepotu považuje strata zraku, zahrnujúca stavy od naprostej straty citu pre svetlo až po zachovanie svetlocitu. Praktická slepota je zníženie zrakovej ostrosti na 3/60 na lepšom oku. Pri zúžení zorného poľa obojstranne po 10 stupňov alebo do 25 stupňov pri jednom vidiacom oku zodpovedá uvedenému stavu zachovanie zrakovej ostrosti do 6/60. Epidemiológia VPDM je vo vyspelých krajinách hlavnou príčinou straty zrakovej ostrosti u 1015% populácie vo veku nad 65 rokov (6). S vekom sa zvyšuje výskyt ochorenia. V rozsiahlej multicentrickej štúdii bola VPDM zistená vo veku 55-64 rokov u 0,2% osôb, vo veku nad 85 rokov u 13% osôb a to bez rozdielu pohlavia (8). Prevalencia VPDM stúpa s vekom. Podľa niektorých autorov

sa vo veku 65-74 rokov vyskytuje u 10%, nad 75 rokov u 25% populácie (3,7,10). Multicentrická štúdia Eureye (2) sledovala prevalenciu a stupne VPDM u populácie Estónska, Francúzska, Grécka, Nórska, Španielska, Talianska a Veľkej Británie vo veku nad 65 rokov. Zistilo sa, že 52% sledovanej populácie malo známky VPDM. U 36% to boli drobné tvrdé drúzy alebo mierne nepravidelnosti pigmentového epitelu s minimálnym rizikom zvratu do exsudatívnej VPDM. Prevalencia rizikových väčších neostro ohraničených drúz bola 15%, neovaskulárna VPDM sa našla u 2,3% sledovanej populácie. Ak by sme zistené čísla aplikovali na slovenskú populáciu, znamenalo by to, že podľa zistenia Slovenského štatistického úradu v r. 2005 je z celkového počtu obyvateľov 5,377 miliónov vo veku nad 65 rokov 11,99%. Z počtu 644 702 obyvateľov vekovej skupiny 65+ trpí teda neovaskulárnou formou VPDM 2,3%, teda 14 830 obyvateľov, pričom 15%, t.j. 96 750 obyvateľov má suchú VPDM, s rizikovými mäkkými drúzami.

Rizikové faktory K rizikovým faktorom patrí v prvom rade vek. So starnutím sa riziko VPDM zvyšuje. Ďalším rizikovým faktorom je dedičnosť. Osoby, u ktorých sa v rodine vyskytuje VPDM, majú vyššie riziko ochorenia. Riziko vzniku VPDM je vyššie u žien než u mužov, častejšie u ľudí so svetlou farbou očí a u ľudí s dlhoročnou záťažou svetlom. K ovplyvniteľným rizikovým faktorom patrí najmä stravovanie a fajčenie (8). Predpokladá sa, že riziko ochorenia zvyšuje nedostatočný prísun antioxidantov, nadmerná konzumácia alkoholu, nasýtených tukov a cholesterolu. K ďalším rizikovým faktorom sa počíta nadváha, arteriálna hypertenzia a prítomnosť kardiovaskulárnych ochorení.

a to s ročnou pravdepodobnosťou 12% (5). V počiatočných štádiách je zrak postihnutý len málo, neskôr sa obraz stáva hmlistý a pokrivený. Obvykle stmavne a v strede zorného poľa sa šíri prázdna čierna škvrna. Chorí strácajú schopnosť čítať a písať, ale priestorové videnie ostáva zachované. U suchej, atrofickej formy, ktorá tvorí 90-95% všetkých VPMD, prevažujú defekty pigmentového epitelu, makulárne drúzy a chorioretinálna atrofia. Drúzy sú tvrdé a pozostávajú z fosfolipidov. Suchá forma progreduje pomaly a jej terminálnym štádiom je geografická chorioretinálna atrofia (6). U vlhkej, exsudatívnej formy proliferujú kapiláry choriokapilaris do subretinálneho priestoru. Neovaskulárna subretinálna membrána je zdrojom seróznej a hemoragickej ablácie pigmentového epitelu. V sietnici sú početné lipoidné depozitá. Drúzy sú mäkké a pozostávajú z neutrálnych tukov. Exsudát, krv a depozitá vytvárajú pseudotumor. Finálnym štádiom je atrofická jazva v oblasti zadného pólu. Vlhká degenerácia makuly prebieha rýchlejšie než suchá forma. Ochorenie vedie k úplnej strate centrálneho videnia, periférne videnie ostáva zachované a nehrozí úplná slepota (5). Zvrat suchej formy VPDM vo vlhkú ohrozuje predovšetkým chorých s mäkkými drúzami a zmenami pigmentového epitelu sietnice (6). Diagnostika Základom diagnostiky je vyšetrenie zrakovej ostrosti Snellenovými optotypmi, vyšetrenie predného segmentu štrbinovou lampou a zadného segmentu biomikroskopicky bezkontaktnou šošovkou. Vyšetrenie sa dopĺňa farebnou digitálnou fundusfotografiou s topografiou lézie, optickou koherenčnou tomografiou, fluorescenčnou angiografiou, prípadne indocyanínovou angiografiou (9).

Klinický obraz Prevencia Ochorenie začína na jednom oku, Prevencia spočíva v eliminácii ovneskôr sa obvykle rozšíri aj na druhé oko, plyvniteľných rizikových faktorov. Z



Etiológia Príčina ochorenia nie je známa. Patomechanizmus je charakterizovaný prítomnosťou nadmerného množstva patologického VEGF165. VEGF (vaskulárny endoteliálny rastový faktor) je proteín, prirodzene sa nachádzajúci v sietnici, ktorý udržuje normálnu a zdravú vaskulatúru. Nadmerná prítomnosť VEGF 165, ktorá sa objaví v rannej fáze neovaskulárnej VPMD podporuje angiogenézu, zvýšenie vaskulárnej permeability a zápal (1,11). VEGF165 je včasný a esenciálny faktor vo vývoji chorioidálnej neovaskularizácie (1). Dochádza k poškodeniu Bruchovej membrány v cievovke, ktorá je bariérou medzi choriodeou a fotoreceptormi sietnice. Jej poškodením dochádza k degenerácii pigmentových buniek a fotoreceptorov sietnice. Veľký význam pre rozvoj ochorenia má svetlo a oxidačný stres, pri ktorom sa uvoľňujú voľné radikály, akcelerujúce degeneratívne zmeny najmä v makule. Rôzne práce sa zaoberajú vplyvom beta karoténu a lueinu na vznik ochorenia.


164 dietetických opatrení sa odporúča listová vystupuje ešte výraznejšie do popredia. StaGeriatria zelenina. Predpokladá sa, že degenerácia roba prináša veľké problémy i úplne zdra4/2007 buniek sietnice súvisí s nedostatkom ome- vým ľuďom. Multimorbidita, ako typický

ga – 3 mastných kyselín, ktoré človek nevie syntetizovať a môže ich získať najmä konzumáciou morských rýb. Takisto sa predpokladá priaznivý účinok prírodných antioxidantov, ktoré sa nachádzajú najmä v listovej zelenine, petržlene, zeleri, kôpri, brokolici a ďalších. Liečba Kauzálna terapia VPDM nie je známa. Liečba suchej formy je symptomatická. Odporúčajú sa antioxidačné výživové doplnky obsahujúce vitamíny E, C, luteín, zeaxantín, zinok, selén a omega – 3 mastné kyseliny. Predpisujú sa svetelné lupy, lupové okuliare a prístroje na sledovanie televízie. Liečba vlhkej formy je laserovanie, ktoré síce nevedie k vyliečeniu, ale aspoň k dočasnému zastaveniu alebo spomaleniu procesu. Za súčasné optimálne liečebné postupy sa pokladajú transpupilárna termoterapia (9), fotodynamická terapia (5,6) a antiVEGF lieky (napr. Macugen, Lucentis, Avastin), ktoré blokádou vaskulárneho endoteliálneho rastového faktoru potlačujú angiogenézu a neovaskularizáciu (6). Diskusia Symptomatická liečba suchej formy VPDM sa dá zabezpečiť v rámci ambulantnej oftalmologickej starostlivosti. Liečba vlhkej formy sa vyznačuje zníženou dostupnosťou a vysokými nákladmi. Transpupilárna termoterapia je viazaná na klinické pracoviská, anti-VEGF lieky sú veľmi drahé. Oboje len spomaľujú priebeh ochorenia, ktorého výsledkom je praktická slepota. Slepota výrazným spôsobom poznačuje a sťažuje spoločenskú integráciu postihnutého. Obmedzuje ho v sebarealizácii v pracovnom procese, v rodinnom živote, v uplatnení jeho funkcie v spoločnosti a znižuje jeho prestíž. Ak berieme do úvahy, že viac ako polovica nevidiacich je vo veku nad 60 rokov, spoločenské postihnutie

prejav vyššieho veku, má ďaleko väčší dopad na človeka, ktorý nevidí a zvyšuje jeho stupeň odkázanosti. Postihnutie zmyslov patologickým procesom alebo traumatizmom, je význačným rizikovým faktorom pre vznik izolácie starého človeka. U starého slepého pacienta sa zvyšuje nárok na hospitalizáciu, predlžuje sa jej trvanie, zvyšujú sa náklady na ošetrenie vyššou potrebou obslužného personálu, narastá doba potrebná na rehabilitáciu. Rehabilitácia chôdze u prechodne imobilného nevidiaceho v nemocnici je podstatne zložitejšia ako doma, kde sa ľahko orientuje. Postupný rozvoj praktickej slepoty, spojený s poklesom samoobslužnosti, vytvára priaznivé podmienky pre vznik depresívneho syndrómu. Vekom sa stupňujúca skleróza mozgu, zhoršuje orientáciu v priestore a zvyšuje dispozíciu k pádom. Výrazné zníženie zrakovej ostrosti, najmä centrálneho videnia, prispieva ku vzniku spoločenskej izolácie, vytvára komunikačné bariéry a prispieva k rozvoju non compliance vo vzťahu k liečbe. Strata nezávislosti, podmienená ochorením VPDM, sa u seniora prejaví viacerými sociálnymi dôsledkami. S rastúcim vekom sa znižuje mobilita, preto strata schopnosti čítať obmedzí jeho životný program, sťažená orientácia pri chôdzi zúži jeho životný priestor, nerozoznávanie tvárí skomplikuje komunikáciu a strata schopnosti viesť motorové vozidlo, najmä u osamelých ľudí, prudko zvýši odkázanosť na pomoc. Zvyšuje sa potreba sociálnych služieb a nutnosť žiadať o prijatie do zariadení dlhodobej inštitucionálnej starostlivosti. Ak prijmeme za preukázané, že vo veku nad 80 rokov výrazne stúpa potreba pomoci, tak táto veková hranica platí len pre ľudí so zachovaným zrakom. U nevidiacich odhadujeme túto hranicu na 70 rokov, ak ide o slepotu, prinesenú do staroby. Ak ide o slepotu v starobe získanú, vzniká vysoký stupeň odkázanosti okamžite s

nástupom slepoty (4). VPDM znižuje kva- ha: Grada-Avicenum, 2004, s. 783-792, ISBN 80- 165 247-0548-6 litu života i vo svojej počiatočnej forme. Geriatria

Literatúra

6. KAREL, I.: Možnosti a ekonomické uka4/2007 zatele léčby exsudativní věkem podmíněné makulární degenerace s choroidální neovaskulární membránou. Česká a slovenská oftalmologie, 63,2007, č. 5, s. 311-319 7. LANDY, J., BROWN, G.C.: Update on Photodynamic Therapy. Curr Opin Ophthalmol, 14,2003: 163-168 8. SMITH, W., ASSING, J., KLEIN, R. ET AL.: Risk factors for age-related macular degeneration: Pooled findings from three continents. Ophthalmology, 2001, 108(4): 697-704 9. STUDNIČKA, J., RENCOVÁ, E., KORDA, V., HEJCMANOVÁ, D., DUSOVÁ, J., KVASNIČKA, J.: transpupilární termoterapie v léčbě choroidální neovaskularizace u věkem podmíněné makulární degenerace – roční výsledky. Česká a slovenská oftalmologie, 62,2006, č. 3, s. 190-199 10. Visudyne®, product monograph,, third edition, Chameleon Medical Communications Ltd, London,, 2003, 92. 11. ZARBIN., M.A.: Current concepts in the pathogenesis of age-related macular degeneration. Arch. Ophthalmol, 2004, 122:598-614

1. AMBATI, J., AMBATI, B.K., YOO, S.H., IANCHULEV, S., ADAMIS, A.P.: Age-related macular degeneration: etiology, pathogenesis and therapeutic strategies. Surv. Ophthalmol, 2003, 48:257-293 2. ANGOOD, C.A., VINGERLING, J.R., de JONG, P.T.V.M. ET AL.: Prevalence of age-related maculopathy in older Europeans. The European eye study (Euroeye). Arch. Ophthalmol., 124, 2006: 529-535 3. BUGUSZAKOVÁ, J.: Věkem podmíněná makulární degenerace. Prakt. Lék.. 81,2001, č. 6, s. 310-314 Adresa autora 4. HEGYI, L., KRAJČÍK, Š.: Geriatria pre MUDr. Z. S. praktického lekára. 2. vyd. Bratislava: HERBA, Očná ambulancia Malacky 2006, s. 364, ISBN 80-89171-36-2 Radlinského 2751/1 5. HYCL, J.: Oční problematika senia. In: Z. KALVACH a spol.: Geriatrie a gerontologie. Pra901 01 Malacky

Age induced macular degeneration Z. Sedláčková, L. Hegyi Summary Age induced macular degeneration is the most frequent cause of the loss of central visual ability. In developed countries age induced macular degeneration is the main cause of the loss of visual acuity in 10 – 15 % of the population aged over 65 years. The cause of the disease is unknown. The risk factors involve age, heredity, light colour of the eye, female gender, diet poor in vegetables and rich in fats, smoking, alcohol consumption, overweight, hypertension and presence of cardiovascular diseases. The disease is divided in dry, slow progressing form and a more scarce exudative, rapidly progressing form. The treatment of the dry form is symptomatic, in exudative form the treatment can decelerate the progression. The disease results in practical blindness that deteriorates the quality of life and poses a serious geriatric risk. Key words: high age – blindness – age induced macular degeneration


Záver Vekom podmienená degenerácia makuly je závažné ochorenie s dokázanou väzbou na vyšší vek, neznámej etiológie, s rastúcou incidenciou a prevalenciou v súvislosti so starnutím populácie. Liečba je symptomatická. Praktická slepota, ktorá je výsledkom ochorenia, má závažný sociálny kontext so zvláštnym významom pre geriatriu.



Komunikace se seniory J. Kelnarová (Střední zdravotnická škola, Brno, Jaselská 7/9, ČR Ředitelka: PhDr. Jarmila Kelnarová, PhD.) Souhrn Článek se zabývá sdělováním informací seniorům verbálně, neverbálně i činem. Uvedeny jsou zásady správné komunikace, ale také chyby, kterých se při komunikaci se staršími klienty v nemocnici zdravotnický personál dopouští. Důležití jsou i činitelé, kteří komunikaci se seniory ovlivňují. Komunikace je složitý proces, je ovlivněna vzděláním, zkušenostmi, inteligencí lidí, kteří spolu komunikují, ale i kulturními zvyklostmi a tradicemi. Klíčová slova: komunikace verbální – neverbální – senior – chyby při komunikaci – zásady komunikace

Komunikace „Comunicare est multum dare – komunikovat znamená mnoho dát.“(Mareš, Křivohlavý, 1995). Lidská komunikace je ovlivněna mentálními reprezentacemi účastníků uvědomovanými i nevědomými, sebepojetím jednotlivých účastníků. Možnosti komunikace souvisejí s kvalitou individuálního života člověka, s civilizačními změnami, s kulturami národů. Člověk je schopen komunikací měnit sám sebe, své nejbližší, je schopen měnit i svět. „Komunikace je ovlivňováním toho, s kým komunikujeme, a zároveň my jsme v každé komunikaci ovlivňováni tím, kdo komunikuje s námi.“ (Vybíral, 2005). Komunikace zdravotnického personálu je složitý proces, který je ovlivněn vzděláním, zkušenostmi, inteligencí, ale i kulturními tradicemi. Komunikace zdravotníků je často na vysoké odborné úrovní, ale pokud je uspěchaná a chybí empatie stává se nesrozumitelnou řečí pro seniory. „Nástroj, kterým se interakce uskutečňují, je komunikace. Tou rozumíme výměnu informací, pocitů, zkušeností.“ (Venglářová, Mahrová, 2006). Komunikace se seniory může zdravotníky obohatit, učí je lépe jim porozumět. Každé slovo zdravotnického personálu vnímají starší lidé citlivě. Slovem lze pomoci, ale také ublížit. „Komunikace je sociální proces a sociální instituce.“ (Moscovici, 2000).

Členění stáří 65 – 74 let: mladí senioři – problematika penzionování, volného času, seberealizace, aktivit 75 – 84 let: staří senioři - problematika tolerance zátěže, adaptace, opuštěnosti, nemocí 85 a více let: velmi staří senioři – problematika soběstačnosti a zabezpečenost (Kalvach a kol., 2004). Komunikační formy Verbální, Neverbální, Činem (Křivohlavý, 1988) Ne vždy jsou uvedené formy komunikace v souladu. Verbálně může náš hlas znít laskavě, ale neverbálně nemocnému sdělujeme nezájem, ba až odpor ke vzájemnému sdělování a sbližování. Inkongruentním projevem se stáváme nedůvěryhodnými. Dnes již mnoho seniorů má psychologické znalosti na takové úrovní, že pozná, s jakými zdravotníky se právě setkal a v jakém zdravotnickém prostředí se nachází. Dokáže-li být zdravotník empatický, musí tomu odpovídat i jeho mimika, gesta, proxemika, haptika i úprava zevnějšku a další neverbální projevy. Sdělování činy představuje tu stránku komunikace , která ukazuje na to, co děláme, jak se chováme a jak jednáme. V interakci zdravotník a pacient senior nelze nekomunikovat. Verbálně, neverbálně i činem ovliv-

Chyby při komunikaci se seniory Devalvační chování. Komunikace je jednosměrná. Je nesoulad mezi verbální a neverbální složkou komunikace, dopouštíme se kognitivní i emocionální manipulace. Autoritativní a direktivní přístup. Nedostatek času při komunikaci se seniory, netrpělivost, spěch. Nervozita při komunikaci se seniory. Vnášení zkušeností do komunikace se seniory. Předem počítáme se sníženou intelektovou schopností seniorů. Zásady při komunikaci se seniory Respektujeme identitu klienta a zachováváme lidskou důstojnost. Bereme na vědomí zpomalení psychomotorického tempa a sníženou pohyblivost, chráníme seniory před časovým stresem. Informace několikrát zopakujeme i napíšeme na papír. Komunikaci přizpůsobíme komunikačním bariérám seniorů. Udržujeme oční kontakt s pacientem. Nezesilujeme hlas, pokud není pacient nedoslýchavý. Naučíme se slovník nemocného, naučíme se používat výrazy, kterým nemocný rozumí. Podporujeme soběstačnost pacienta, nevnucujeme pomoc. S pacientem s demencí nehovoříme jako s dětmi. Evalvace je prioritou v komunikaci se seniory. Při komunikaci je dodržována Evropská charta pacientů seniorů. (Haškovcová, 2002)

Při rozhovoru dáváme najevo oprav- 167 dový zájem o život pacienta seniora. (Kel- Geriatria narová, 2007) 4/2007 Závěr Předložený článek ukazuje na význam dobré a efektivní komunikace mezi zdravotnickými pracovníky a nemocnými seniory. Komunikace se seniory vyžaduje, aby zdravotníci byli profesionálně empatičtí, aby chápali bio-psycho-sociální i duchovní potřeby seniorů, aby chápali jejich momentální psychický stav. Komunikace může být nápomocna při uzdravení seniorů, může však také velmi ublížit. Slovo může být nadějí, může pohladit, povzbudit, může být zázračným lékem. Nevhodně zvolená slova však mohou i zabít. Při komunikaci je třeba se naučit trpělivě naslouchat a respektovat každého pacienta na naší Zemi. Vytvoření důvěrného vztahu, vyjádření vzájemné úcty a respektu, laskavost a empatie jsou předpokladem terapeutického přístupu k pacientům seniorům. Chceme-li, aby naše komunikace byla co nejefektivnější, pak také vycházejme z toho, co patří k pozitivním vlastnostem pacientů seniorů. „K pozitívnym javom patrí zvýšenie rozvahy, trpezlivosť, stálost názorov a vzťahov, dobrá slovná zásoba, múdrosť a tolerancia.“ (Hegyi, Krajčík, 2004) Pacientů seniorů přibývá. Stárnutí populace je zaznamenáváno celosvětově ve všech zemích. Senioři v 21. století se budou dělit na ty, kteří budou aktivní až do pozdního věku, vedle nich však budou ti, kteří budou odkázáni na pomoc jiných. Je proto nutno začít s profylaxí sociálního stárnutí a předcházet tak důsledkům civilizace 21. století. „Umění života spočívá v umění žíti dlouho, býti zdráv a býti v pohodě … . “ Jan Ámos Komenský „…podstata dlouhověkosti jest nežíti v zahálce, nýbrž stále býti v horlivé práci.“ Jan Ámos Komenský


ňují zdravotníci veškeré dění kolem sebe, vzájemnou spolupráci se seniory. Dobrá a efektivní komunikace má veliký význam v uzdravování seniorů. Komunikaci se seniory ovlivňuje i jejich psychický stav a fyzický a důležitý je i sociální činitel. Nelze opomenout i spirituální a duchovní potřeby seniorů.


168 Literatura 6. MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J.: Komuni1. HAŠKOVCOVÁ, H.: Lékařská etika. Třetí kace ve škole. Brno: Masarykova Univerzita, Geriatria rozšířené vydání, Praha: Galén, 2002, 272 s., 1995, 210 s., ISBN 80-210-1070-3 4/2007 ISBN 80-7262-132-7 2. HEGYI, L., KRAJČÍK, Š: Geriatria pre praktického lekára. 1. vyd. Bratislava: HERBA, 2004, 298 s., ISBN 80-89171-06-0 3. KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., SUCHARDA, P. a kol.,: Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, 2004, 861 s., ISBN 80-247-0548-6 4. KELNAROVÁ, J.: Tanatologie v ošetřovatelství. Brno: Littera, 2007, 112 s., ISBN 978-8085763-36-2 5. KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha:ˇSvoboda, 1988, 235 s., 25 – 095 - 88

7. MOSKOVICI, S., G. DUVEEN, Social Representations. Explorations in Social Psychology. Cambridge, 2000 8. VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G.: Komunikace pro zdravotní sestry. Praha: Grada Publishing, 2006, 144 s., ISBN 80-247-1262-8 9. VYBÍRAL, Z.: Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005, 319 s., ISBN 80-7178-998-4

Adresa autora PhDr. J. K., PhD. Střední zdravotnická škola Jaselská 7/9, Brno, 602 00, Česká republika

Communication with seniors J. Kelnarová Summary The paper deals with providing the information to seniors by verbal and non-verbal way and by action. The author presents the principles of proper communication and mistakes made by health personnel during their communication with hospitalized seniors. The factors affecting the communication with seniors are also very important. The communication is a complex process influenced by the education, intelligence of people involved in the communication and also by cultural customs and traditions. Key words: communication – verbal – non-verbal – mistakes in communication – principles of communication

Dlouhodobá péče o staré lidi v České republice a její problémy


H. Janečková, A. Malina (Škola veřejného zdravotnictví Institutu postgraduálního vzdělávaní ve zdravotnictví Praha)


Souhrn K základním faktorům ovlivňujícím průměrný věk populace a tím také její stárnutí patří vývoj porodnosti, prodlužování délky lidského života a migrace obyvatel. Patří k nim ovšem také vyšší životní úroveň, zdravější životní styl a kvalitnější výživa a především větší možnosti medicíny uzdravit člověka nebo alespoň prodloužit jeho život. Společnost na problémy a prognózy, které souvisejí se stárnutím populace, reaguje a snaží se s nimi vyrovnat. Jednou z tendencí je snaha vylučovat staré lidi ze společnosti, omezovat jim vědomě či nevědomě přístup k různým stránkám sociálního života, vytěsňovat problém stárnutí z vědomí mladších generací i politické reprezentace, vnímat stáří jako stigma. V dokumentech EU jsou senioři považováni za sociální skupinu ohroženou sociálním vyloučením. Odborníci v geriatrii upozorňují na řadu problémů v oblasti péče o seniory. Zatím u nás nedošlo (ze strany zdravotních pojišťoven, ministerstev a jimi vytvořených koncepcí a jiných oficiálních dokumentů) k uznání nutnosti spolupráce multidisciplinárních týmů (tzv. rehabilitačních nebo geriatrických konferencí k individuálním případům pacientů) a komplexního geriatrického hodnocení, jako nástroje kvalifikovaného posouzení zdravotního a funkčního stavu seniora a jeho potřeb z hlediska individuálního rehabilitačně ošetřovatelského a pečovatelského plánu (individuálního plánu dlouhodobé péče). Dlouhodobá péče je v současné době roztříštěná, nesystematická, vnímaná jako neřešený a naléhavý problém jak ve zdravotnictví, tak v sociálních službách. Starý nemocný a nesoběstačný člověk zůstává břemenem pro oba resorty. Oba rezorty se i nadále vymezují vůči sobě navzájem, namísto aby spolupracovaly, jasně definovaly svůj cíl a směřovaly k jeho naplnění. Jasná koncepce dlouhodobé péče o seniory by měla zahrnovat adekvátní rozvoj terénních zdravotně-sociálních služeb, kde najde své místo multidisciplinární spolupráce a individální plánování péče zaměřené na aktuální potřeby dlouhodobě nemocného starého člověka včetně odpovídající podpory pečující rodině. Kľúčové slová: geriatrie – dlouhodobá péče – postavení seniorů v ČR

1. Demografické stárnutí a jeho ekonomické dopady Fenomén demografického stárnutí populace se týká všech vyspělých zemí světa, tedy i Ćeské republiky. Podíl starších osob v české populaci nebývalým způsobem přibývá, což ovšem znamená, že důsledky tohoto jevu se promítají do všech ostatních oblastí života společnosti. Příčiny tohoto vývoje jsou komplexní. K základním faktorům ovlivňujícím průměrný věk populace a tím také její stárnutí patří vývoj porodnosti, prodlužování délky lidského života a migrace obyvatel. Patří k nim ovšem také vyšší životní úroveň, zdra-

vější životní styl a kvalitnější výživa a především větší možnosti medicíny uzdravit člověka nebo alespoň prodloužit jeho život. V průběhu 20. století došlo v důsledku světových válek a do určité míry i v důsledku propopulačních opatření k cyklickým výkyvům v porodnosti, kdy období s vysokým počtem narozených dětí následovala období, kdy se dětí rodilo méně. Mohutná populační vlna silných poválečných ročníku se bude v budoucnu výrazně podílet na zvýšení podílu seniorů v populaci České republiky. Vlnovitý charakter porodnosti se projevuje také v počtu žen v


170 plodném věku, na jehož základě dochází k né prognózy vývoje veřejných financí vyGeriatria periodickému snižování počtu narozených cházejí obvykle z tzv. „poměru závislosti“, 4/2007 dětí. V České republice došlo na počátku de- tedy z podílu ekonomicky aktivních osob

vadesátých let k výrazným společenským změnám, které vedly mimo jiné k odkládání mateřství a ke snižování počtu dětí narozených jedné ženě.Tento dlouhodobý pokles porodnosti je dalším závažným faktorem, který ovlivňuje populační vývoj. Prodlužování střední délky života je dalším významným faktorem, který ovlivňuje stárnutí populace. Očekávaná délka života se v uplynulých desetiletích dramaticky zvýšila a lze předpokládat, že se bude zvyšovat i nadále (Weil 1997). Na zvyšování střední délky života se v minulosti významně podílelo snižování novorozenecké a kojenecké úmrtnosti. Tento potenciál se již prakticky vyčerpal a tak nyní dochází k prodlužování střední délky života v důsledku snižování úmrtnosti ve středním a vyšším středním věku, a to především díky možnostem moderní medicíny provést intervenci i za okolností, které by dříve vedly ke smrti. V blízké budoucnosti bude tedy populační vývoj v České republice ovlivňovat současné působení několika faktorů. Silné poválečné ročníky se dostanou do důchodového věku, porodnost se bude v důsledku populačních vln i v důsledku dlouhodobého poklesu nadále snižovat a velmi pravděpodobně dojde k dalšímu prodlužování střední délky života. Dopady vlivu migrace je obtížné předvídat, je však možné předpokládat, že Česká republika přiláká část migračního proudu z východu, což by mohlo vést k určitému „omlazení“ populace (České zdravotnictví a stárnutí populace 2007). Veřejné finance by se měly populačnímu vývoji přizpůsobit, nikoli se jej snažit měnit (Loužek 2007). Posoudit dopady stárnutí populace na budoucí výdaje na zdravotní péči je však poměrně obtížné. Jednoduché propočty, založené na vynásobení dnešních nákladů na jednotlivé věkové skupiny očekávaným počtem občanů v těchto věkových skupinách, jsou pouze schematické a velmi nepřesné. Pochmur-

v produktivním věku (20-65 let) k ekonomicky neaktivním (Weszsacker 1990). Problém je v tom, že poměr ekonomicky aktivních a jedinců a důchodců je proměnná, která se může měnit. Podle vývoje střední délky života a zdravotního stavu populace se bude pravděpodobně hranice „produktivního“ věku zvyšovat (např. na 68 až 70 let). Bude se zvyšovat i zaměstnanost, protože lidé budou ochotni a schopni pracovat i v pozdějším věku a poměr ekonomicky aktivních k ekonomicky neaktivním se tak může dost výrazně měnit a nemusí mít tak dramatické dopady, které jsou nyní občas prognózovány. Změny ve výskytu i struktuře onemocnění a postižení přinesou nejenom nové nároky na formu a organizaci poskytování péče, prostor pro rozšiřování okruhu léčených osob, ale také mnoho etických problémů spojených s umíráním, solidaritou, respektováním vůle a přání jednotlivců ve vztahu k možnostem a normám společnosti. Tyto změny nelze v jednoduchých výpočtech podchytit a budou to právě tyto změny, které budou určovat, jaký objem dostupných prostředků bude na zdravotní péci vynakládán, zda bude pod kontrolou jednotlivců nebo pod společnou veřejnou kontrolou, jak budou kontrolní mechanismy účinné a kdo bude nejvíce strádat v případě jejich neefektivity (České zdravotnictví a stárnutí populace, 2007). Je realistické očekávat, že v důsledku stárnutí populace pravděpodobně dojde ke zpomalení hospodářského růstu, přesto by dopady na životní úroveň obyvatel nemusely být nijak dramatické. Pokud veřejná politika zareaguje vhodným způsobem, blahobyt společnosti by nemusel klesnout vůbec. Teoreticky mohou vlády reagovat zvýšením daní a zatížit tak osoby v produktivním věku, mohou se pokusit udržet očekávané sociální a zdravotní výdaje v jejich podílu na HDP nebo některé z nich omezit či snížit. Stárnutí populace však

2. Věková struktura populace Podle výsledků předběžné statistické bilance přesáhl k 30. 6. 2007 počet obyvatel České republiky 10,3 milionu. Během roku 2006 zemřelo 104,4 tisíce osob, tj. o 3,5 tisíce méně než v roce 2005. Mezi hlavní příčiny smrti patřily nemoci oběhové soustavy a novotvary, které způsobily celkem 74 % úmrtí. Zlepšení úmrtnostních poměrů se odrazilo v růstu hodnoty naděje dožití (střední délky života) při na-

rození oproti předchozímu období o více 171 než půl roku, na 73,4 let u mužů a 79,7 Geriatria roku u žen, stoupla však i naděje dožití ve 4/2007 věku 60 let na 18,2 roku u mužů a 22,3 let u žen. Vývoj hodnot střední délky života během posledního půlstoletí dobře odráží i přístup naší společnosti ke zdraví obyvatelstva v jednotlivých fázích jejího vývoje (Graf. č. 1). Mezi roky 1990 a 2006 stoupla naděje dožití při narození celkově o 5,8 let u mužů a o 4,3 roku u žen, což je růst srovnatelný se zlepšením dosaženým během předchozích čtyřiceti let. Koncem minulého a počátkem 21. století dochází k výraznému zlepšování ukazatelů zdravotního stavu především díky obrovským investicím do zdravotnických technologií a uplatnění nových diagnostických a léčebných metod u kardiovaskulárních onemocnění (léčba hypertenze, kardiochirurgiie, transplantační programy). Důležitou roli hraje včasná diagnostika onkologických onemocnění a rostoucí délka přežití onkologicky nemocných. Tyto trendy se promítají též do prognózy vývoje věkové struktury obyvatelstva, která svědčí především o stoupajícím podílu velmi starých lidí v populaci (viz Graf. č. 2).


nemá na veřejné rozpočty jen negativní dopady. Úspory lze hledat v oblasti školství (méně žáků ve školách umožňuje snížit celkové výdaje na školství), i v oblasti sociální (nižší náklady na porodné, přídavky na děti, mateřskou dovolenou apod.). Jinými slovy: racionální rozpočtová politika státu může vzestup výdajů na důchody a zdravotní péči pro seniory kompenzovat mj. úsporami v zajištění mladé generace. Taková řešení však předpokládají nalezení určitého společenského „konsenzu“ a mělo by být proto snahou státu různými prostředky mezigenerační solidaritu posilovat a politici by se rozhodně neměli uchylovat k často účelovému zastrašování společnosti ekonomickými důsledky stárnutí populace.

Graf č. 1 Naděje dožití při narození v letech 1950 – 2004 Naděje dožití při narození v letech 1950-2004 75

ženy 75

70

2004

2000

1995

1990

1985

1980

1975

1970

1965

1960

1955

60

Zdroj: ČSÚ, 2007

65

1950

naděje dožití při narození (roky)

muži

nost. Podle nejnovějších statistických údaSpolečnost na problémy a prognózy, jů žije v ČR 14,1% osob starších 65ti let a které souvisejí se stárnutím populace, reaGraf č. 2 Populace 85 a více let 600 000 500 000 400 000 300 000

Zdroj: MZČR, 2007

200 000 100 000

jejich podíl se bude neustále zvyšovat (Tab č. 1). Tyto trendy by se měly odrazit i v plánovaných proměnách zdravotnického systému, zejména v orientaci na restrukturalizaci lůžkového fondu směrem ke kvalitní rehabilitativně zaměřené dlouhodobé zdravotně sociální péči o seniory.

2050

2040

2030

2020

2010

2000

1990

1980

1970

1960

0

1950


172 Změny ve věkové struktuře, tzv. demo- 3. Postavení starých lidí v české společnosGeriatria grafické stárnutí obyvatelstva, budí součas- ti a projevy sociální exkluze seniorů. 4/2007 né době v České republice velkou pozor-

guje a snaží se s nimi vyrovnat. Jednou z tendencí je snaha vylučovat staré lidi ze společnosti, omezovat jim vědomě či nevědomě přístup k různým stránkám sociálního života, vytěsňovat problém stárnutí z vědomí mladších generací i politické reprezentace, vnímat stáří jako stigma.

Tab. 1 Projekce složení obyvatelstva – střední varianta Věk, ukazatel

31.12.2005

31. 12. 2020

31. 12. 2030

31. 12.2050

Celkem / Total

10 234 092

10 283 929

10 102 433

9 438 334

0-14 15-64

1 514 013 7 274 860

1 408 644 6 786 952

1 274 155 6 520 205

1 173004 5 309 251

65+ %

1 445 219 14,1%

2 088 333 20,3 %

2 308 073 22,8%

2 956 079 31,3%

76,0 81,9 45,9 186,88

78,9 84,5 48,8 256,28

Naděje dožití muži ženy Průměrný věk Index stáří *

72,88 79,10 95,46

74,5 80,7 43,6 151,84

Zdroj: ÚZIS 2007 (*Index stáří = počet osob ve věku 60 a více let / počet osob ve věku 0-14 let)

městnání nebo z odsunutí na méně place- 173 nou práci, což je spojeno s nesmírnou vě- Geriatria kem podmíněnou frustrací, obavou ze 4/2007 ztráty prestiže a subjektivně vnímané ztráty sociálního statusu. Možnost nezaměstnanosti a obava z neschopnosti nalézt práci je vnímána staršími lidmi mnohem intenzivněji než lidmi do 30 let. Existuje také ovšem i snaha naopak staré lidi co nejvíce integrovat do společnosti, garantovat jim rovný přístup k práci, ke vzdělání, ke zdravotní péči, vytvářet podmínky pro jejich plnohodnotný a smysluplný život, cenit si jejich přínosu pro společnost, cenit si života jako takového, byť často již omezeného ve svých možnostech. V dokumentech EU jsou senioři považováni za sociální skupinu ohroženou sociálním vyloučením. Tak je tomu i v Národním akčním plánu sociálního začleňování ČR na léta 2004-2006 i na léta 2006-2008. Celou společnost však čekají změny, na které se musí připravit, počínaje proměnou obrazu seniora z toho, kdo je na společnosti závislý na toho, kdo je pro společnost zdrojem, její plnohodnotnou součástí a v životě společnosti se může nejrůznějším způsobem uplatnit, a konče zvýšenými požadavky na dlouhodobou ošetřovatelskou péči a na osobní neformální pomoc a péči o osoby, které se ve vysokém věku dožijí stavů jako je demence či mobilita. V listopadu 2005 vzala vláda České republiky na vědomí zprávu o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 (Předběžná národní zpráva 2005). V návaznosti na tuto zprávu byla v březnu 2006 zřízena Rada vlády pro seniory a stárnutí populace, která zahájila svoji činnost v dubnu 2007 a věnuje se prioritním tématům ve vztahu ke stárnutí populace a star ším lidem. V rámci Kulatého stolu k budoucnosti financování zdravotnictví ČR zřízeného Ministerstvem zdravotnicví ČR patří téma stárnutí populace k prioritám, o kterých se diskutuje (České zdravotnictví a stárnutí populace, www.kulatystul.cz. 6. 11. 2007).


Rizikovým faktorem toho, že se staří lidé ocitnou na okraji společnosti je nejen jejich přibývající množství a objevující se funkční limity související s věkem, ale i deformity v hodnotové orientaci společnosti, kdy nezájem o hodnoty rovnosti, sociální soudržnosti komunity, úcty ke stáří spolu s předsudky a stigmatizací stáří se stávají podhoubím tzv. ageismu, tedy diferenciace lidí na lepší a horší v závislosti na jejich věku. Ageismus je spojen s tendencemi a postoji směřujícími k vyčleňování starých lidí ze společnosti. V České republice se tímto fenoménem systematicky zabývala Vidovičová (2003 a 2004). Ageismus definovala jako omezování lidských práv seniorů a jejich plného občanství, které zrcadlí tzv. demografickou paniku. Ta staví generace proti sobě navzájem. Jde o mentalitu nedostatku zdrojů, která vytváří klima mezigeneračního napětí. Podle zjistění empirického šetření věří 14 % populace ČR, že penze a jiné sociální dávky poskytované seniorům odebírají ze státního rozpočtu prostředky, které by měly spíše patřit mladším. 35% respondenů se domnívá, že by senioři neměli vstupovat do politiky, aby neovlivňovali politická rozhodnutí. A 51% populace si myslí, že starší lidé si neustále stěžují, i když se jim žije docela dobře. Nižší toleranci ke starým lidem mají mladší lidé a lidé z nižších sociálních tříd. 64% reprezentativního vzorku populace se ztotožnilo s názorem, že staří a mladí lidé jsou naprosto odlišní ve všech oblastech života (Vidovićová. 2004 s. 17-19). Problémem je také to, že politici sice hovoří o prodloužení věku penzionování na 65. rok věku, ale nezabývají se otázkou, zda bude zájem na straně zaměstnavatelů seniory zaměstnávat, když se proti nim obrací tolik předsudků. 33% respondentů mělo zkušenost s diskriminací na trhu práce spojenou s věkem. U žen je toto riziko ještě vyšší (Vidovičová, s. 28-29). Lidé ve věku 50-60 let mají častěji zkušenost s opakovanou nezaměstnaností než lidé mladší. Horší, než vlastní zkušenost s nezaměstnaností, je strach ze ztráty stávajícího za-


174 4. Ohrožení sociálním vyloučením a chudoPodle reprezentativních výsledků Sociologického ústavu AV ČR( Hamplová Geriatria bou. Riziko vyloučení starých lidí ze života 2004) a Centra pro výzkum veřejného mí4/2007

společnosti je způsobeno kombinací řady faktorů a řady životních událostí, které jsou častěji právě s vyšším věkem spojené: – chudoba – penzionování vede k neúměrnému poklesu příjmů (v ČR na 52% čisté mzdy) – ztráta zaměstnání - starší člověk je nucen opustit zaměstnání a jeho zaměstnatelnost se snižuje – přestěhování - do menšího bytu, do instituce, blíže k dětem (spojené s přerušením kontinuity života) – další ztráty úmrtí či odstěhování blízkých osob a přátel, proměny životního prostředí – zdravotní postižení – poruchy vnímání, mobility, fyzické zdatnosti, kognice – sociální a prostorová izolace – osamělost, opuštěnost, potíže s překonáváním vzdálenosti, s používáním dopravních prostředků – informační deficity – zastarávání znalostí, fenomén veteránství, mezigenerační rozdíly – nedostupnost nových technologií – neznalost, nezvládání jejich obsluhy (nečitelnost návodů) – společenské předsudky (ageismus, podceňování schopností a přínosu seniorů pro společnost, ztotožnění stáří s nezdatností) – subjektivní ztráta zájmu, rezignace (zužování zájmů, orientace do minulosti, neochota chápat a sdílet problémy současnosti). K extrémním projevům sociálního vyloučení seniorů patří jejich koncentrace do segregovaných objektů sociálních zařízení bez možnosti kontaktu se širší komunitou, vyčleňování "starých mezi staré", věková diskriminace v zaměstnání nebo při poskytování zdravotní péče (Vidovičová 2004) a projevy hrubého zanedbávání a násilí na seniorech (elder abuse and neglect) v institucích i v rodinách (Tošnerová, 2002; Buriánek 2006).

nění (Dimitrová, 2007) celková životní spokojenost klesá s přibývajícím věkem. Čeští senioři jsou všeobecně méně spokojeni se svou životní situací než jiné populační skupiny. Téměř polovina lidí nad 60 let (47%) označuje svou domácnost jako chudou a svoji životní úroveň jako nízkou. Starší lidé také deklarují obtíže v souvislosti s hospodařením se svými příjmy. Čeští senioři se navíc cítí vyloučeni z aktivní spoluúčasti na každodenním životě společnosti a vadí jim, jak jsou prezentovaní v médiích - jako naivní oběti trestních činů, jako lidé neschopní a neužiteční (Vidovičová 2004, Sedláková 2005). Navzdory demografickým trendům jsou podle poslední studie R. Sedlákové skuteční senioři pro česká media v podstatě neviditelnou a nezajímavou minoritou (Sedláková 2007). Subjektivní pocit chudoby, který je u seniorů výrazný, může podpořit jejich neochotu zvýšit svoji finanční spoluúčast na zdravotní péči a sociálních službách. Podle údajů Českého statistického úřadu žije pod hranicí chudoby v ČR celkově 10% obyvatelstva. Z nich je 73 tisíc osob starších 65 let a 55 tisíc z nich žije v domácnosti jednotlivce, lze tedy u nich předpokládat kombinaci chudoby a sociální izolace. Byť jde o 4-5% všech seniorů je třeba si uvědomit, že jde o osoby mimořádně ohrožené sociálním vyloučením. 5. Charakteristiky zdravotního stavu seniorů Pokud jde o subjektivně vnímaný zdravotní stav seniorů, existují značné regionální rozdíly. V celoevropském srovnání patříme k průměru, mezi země, kde se více než 60% lidí cítí po zdravotní stránce dobře nebo velmi dobře. V mezinárodním měřítku je subjektivní zdravotní stav u mladších Čechů lepší a u starších Čechů horší než je průměr v ostatních zemích EU, což také ukazuje na kulturní a individiuální rozdíly při hodnocení vlastního

Podle výzkumu dlouhodobé nemoc- 175 nosti, prezentovaném na webových strán- Geriatria kách Českého statistického úřadu (www. 4/2007 czso.cz) mělo v populaci 15-64letých dlouhodobé zdravotní problémy 20 % a ve věku 60-64 let to bylo 46%. V Praze je dlouhodobá nemocnost nejnižší v zemi (ve věkové kategorii 60-64 let je to 27%), zatímco v průmyslovém Ústeckém kraji je to 63%.

Graf č. 3 Struktura respondentů podle subjektivního zdraví a věku za vybrané země

Zdroj: New Cronos na www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=357


zdraví (Comparison, 2004 in Vidovičová 2005, s. 26). Podle stejného zdroje je 18% české populace limitováno ve svých běžně prováděných aktivitách a z nich 3,7% je těžce zdravotně postižených, odkázaných na pomoc v základních aktivitách každodenního života. Rozdíly ve struktuře vnímání subjektivního zdraví podle věku v mezinárodním srovnání ukazuje graf č. 3.


176 V reprezentativním výzkumu uskuteč- nebo „ano, silně omezen“ z celého souboGeriatria něném na vzorku pražských seniorů nad ru 15% mužů a 21 % žen. U osob starších 4/2007 60 let (Dragomirecká, 2004), uvedlo 23% 60 let to bylo 26% mužů, u 35% žen.

z nich, že nemají žádné zdravotní problémy, 40% mělo jen jeden zdravotní problém a pouhých 5,5% uvádělo čtyři nebo více zdravotních problémů. Více zdravotních problémů měly ženy. Jen 19% žen oproti 30% mužů bylo bez problémů. Více než čtyři problémy uvádělo 8% žen a pouze 2% mužů. K nejčastěji uváděným zdravotním problémům patřily poruchy lokomoce (44%), hypertenze (21%), kardiovaskulární choroby (19%), endokrinologické a metabolické poruchy (16%). Jiný výzkum (Papeš, 2000), který se zaměřuje na starší generaci ukazuje, že 42% žen a 31% mužů nad 75 let vnímá svůj subjektivní zdravotní stav jako špatný. Šetření subjektivního zdravotního stavu (HIS 2002) provedené ÚZIS přináší rovněž údaje o prévalenci disabilit v závislosti na věku. V kategorii 55-64letých uvádělo zdravotní postižení 30% mužů i žen. Mezi 65-74letými to bylo 32% mužů a 52% žen a ve věku 75 a více to bylo 64% mužů a 81% žen. Údaje z HIS 2002 ukazují také na pokles fyzické aktivity u starších lidí. Vrchol fyzické aktivity trvá téměř dvě dekády mezi 35 – 65 lety (déle u žen než u mužů), ale pak prudce klesá prakticky až k nule v nejvyšších věkových kategoriích (viz též tab. č.2 a č. 3). Pokud jde o přítomnost chronických onemocnění, která negativně ovlivňují život člověk a mají výrazný dopad na vykonávání běžných aktivit (po dobu předchozích 6 měsíců) odpovědělo „ano, omezen“

Stáří je automaticky spojováno s vyššími veřejnými výdaji na léky a zdravotní péči, a to až do té míry, že hraničí s demografickou panikou. Některé výpočty však ukazují, že výraznější vliv na růst celkových výdajů na zdravotnictví bude mít rozvoj nových technologií (Předběžná národní zpráva 2005). Přesto se někdy setkáme s úvahami, zda nezvažovat věkový limit pro aplikaci některých zdravotnických služeb, zvláště např. pro předepisování velmi drahých léků, materiálů či technologií. Tento tzv. rationing (přidělování péče) – rozhodování o rozdělení relativně limitovaných zdrojů, které má medicína k dispozici – patří ke každodenní praxi lékařů. Ale věk by neměl být prvním kriteriem alokace těchto zdrojů. Ve výzkumu Vidovićové (2004) souhlasila 4% respondentů s větou: „Protože výdaje na medicínu jsou velmi vysoké, měl by být stanoven věk, do jakého by člověk mohl podstoupit nákladné vyšetření nebo léčbu“. Přímá osobní zkušenost s odmítnutím poskytnutí péče pro vysoký věk byla ve vzorku české populace minimální. To ovšem mohlo být zapříčiněno metodologií sběru dat a konstrukce vzorku, neboť osoby s horším zdravotním stavem zde nebyly dostatečně zastoupeny. Zprostředkovaná zkušenost („stalo se to někomu z mých blízkých“ nebo „slyšela jsem o tom, že se to někomu stalo) byla však dosti častá (57%). Problémem při poskytování zdravotní

Tab. č. 2 Pocit zdraví – podíl osob s velmi dobrým a dobrým subjektivním zdravím Věková kategorie 55 - 64 65-74 74+ Celkem

Subjektivní zdraví dobré a velmi dobré (v %) Muži

Ženy

40,7 40,4 31,2 66,4

46,7 25,5 14,5 58,4

Zdroj: HIS 2002, ÚZIS, Praha 2003 (www.uzis.cz/download_file.php?file=126)

Věková kategorie

Bez chronické nemoci v posledních 12 měsících (v %)

55 - 64 65-74 74+ Celkem

Muži

Ženy

32,2 24,8 14,3 51,9

21,6 8,3 7,5 37,6

Zdroj: HIS 2002, ÚZIS, Praha 2003 (www.uzis.cz/download_file.php?file=126)

péče starším lidem je zejména závažné podceňování některých chorob a symptomů včetně senzorických disfunkcí, které jsou připisovány věku. Jde o stále se objevující reakce lékařů typu „Co byste chtěla? To už je ten věk, lepší už to nebude!“ namísto zodpovědné úvahy o možné příčině problému, stanovení kvalifikované diagnózy a adekvátní léčby. Stáří je podle některých lékařů něco jako neléčitelná choroba, a proto nemá smysl dělat nějaké specifické diagnostické ani léčebné zákroky. Na druhé straně zcela obvyklá a stále stoupající je tendence k nadbytečnému předepisování léků. Farmakoterapie je aplikována jako nejjednodušší způsob řešení problémů zdraví seniorů. V medicínském modelu péče jsou staří lidé často přeléčováni a přepečováváni namísto toho, aby jim byl poskytnut kvalitní rehabilitační program, ergoterapie, validace a sociální začlenění, které přispívají k vyšší kvalitě života, seberealizaci a sebepotvrzení starého člověka (Holmerová 2007, Kalvach 2004). 6. Problematika zdravotní a sociální péče seniory 6.1. Problém bydlení seniorů při ztrátě soběstačnosti - domovy pro seniory Rezidenční péče o seniory je v ČR poskytována podle Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. v domovech pro seniory (dříve domovech důchodců). Jde o sociálních služby soustředěné do velkokapacitních zařízeních o velikosti 100 - 300 obyvatel. Navzdory moderním trendům v sociálních službách pro seniory, tj. udržet

starého člověka prostřednictvím komunitních služeb co nejdéle v jeho přirozeném domácím nebo sociálním prostředí, a navzdory znalostem o nevhodnosti institučního prostředí pro spokojený život seniorů, jsou dosud na území ČR nově budována zařízení o kapacitě sto a více lůžek. Důsledky institucionalizace křehkého starého člověka jsou známé a popsané i v našich podmínkách (Smékalová 2003). Umístění do ústavu znamená pro seniora omezení osobní autonomie, ztrátu motivace k aktivitě, adaptační problémy, pokles soběstačnosti a disabilitu, zhoršení fyzického i duševního zdraví. Pilotní studie kvality sociálních služeb, které proběhly v některých krajích ČR v r. 2002 ukázaly, že kvalita služeb neodpovídá představám o individuální a na člověka orientované péči. Mnoho nedostatků bylo shledáno v oblasti lidských práv (nedostatek respektu k soukromí, omezování svobody, ignorování individuálních potřeb a osobního rozhodnutí apod.). Příčina byla spatřována především v nedostatečné kvalifikaci personálu, v jeho fyzickém i psychickém vyčerpání. V České republice je 85% rezidenční služeb pro seniory provozováno kraji a obcemi a pouze 15 % provozují nestátní neziskové organizace, které usilují především o rozvoj malých zařízení komunitního typu, odpovídajících moderním trendům (Koncepce podpory transformace, 2007). Zákon o sociálních službách č. 108 / 2006 Sb se stal velkým stimulem pro zlepšení kvality poskytovaných služeb, a tedy i kvality života seniorů, kteří žijí v institucích. Tento zákon zakotvil právo uživatelů



Tab. č. 3 Podíl lidí bez chronické nemoci u starší populace


178 služeb na ochranu jejich důstojnosti a lidNedostatek lůžek v domovech pro Geriatria ských práv, právo na individuální plánování seniory je ještě prohlubován tím, že chyb4/2007 průběhu služby na základě osobních potřeb ějí i lůžka ošetřovatelské a následné péče

a vlastního rozhodnutí člověka. Cílem služeb je pomoci lidem v začlenění do společnosti a vytvoření podmínek k tomu, aby mohli žít důstojným způsobem života, který odpovídá jejich představám o sobě samém. Zákon umožňuje vznik celého spektra služeb, které podporují setrvání starých lidí v jeho přirozeném sociálním prostředí. Tento trend byl podpořen ještě Koncepcí podpory transformace pobytových sociálních služeb, kterou přijala vláda ČR v únoru 2007 a která má přispět k celkové humanizaci sociálních služeb. Tabulka č. 4 přináší údaje, z kterých je zřejmé, že potřeba rezidenčních služeb pro seniory výrazně převyšuje jejich nabídku. Zatímco počet míst v seniorských pobytových zařízeních vzrostl za poslední rok pouze o necelých 500, počet žádostí vzrostl o téměř 4,5 tisíce a převyšuje tak o téměř 11 tisíc kapacitu, kterou nabízejí domovy pro seniory. Nejhorší je situace v Praze, kde na jedno lůžko v domově pro seniory čekají další tři uchazeči. (Červenková A., 2006, s. 13). Situace je totiž taková, že v domovech pro seniory najdeme obyvatele, kteří by zde nemuseli být a mohli by žít za určitých, vhodně nastavených podmínek v domácím prostředí. Na druhé straně je mnoho seniorů, kteří by pobytové sociální služby naléhavě potřebovali a pro jejich nedostatek zůstávají na lůžku v nemocnici, ačkoli již nečerpají lékařskou péči. Jejich zdravotní stav jim však neumožňuje vést samostatný život.

v rezortu zdravotnictví. Kapacita léčeben dlouhodobě nemocných je v současné době téměř 7,5 tisíc lůžek, na kterých je ročně léčeno více než 32 tisíc dlouhodobě nemocných pacientů (viz tab. č. 5). Dalším velkým problémem je výrazná redukce zdravotnického personálu v pobytových zařízeních sociálních služeb. To má přinejmenším dvě příčiny: – uplatnění princip demedicinalizace sociálních služeb jako snahy změnit striktně medicínský, "přepečovávající" model péče směrem k přirozeným podmínkám skutečného domova – úsilím rezortu ušetřit finanční prostředky za drahý zdravotnický personál. Během minulých pěti let zmizelo tak ze zařízení sociálních služeb 1750 zdravotních sester, 502 ošetřovatelů, 2393 sanitářů. Naopak, již v intencích nového zákona o sociálních službách, přibylo 7180 pracovníků v sociálních službách (v přímé obslužné péči), u nichž se předpokládá nižší kvalifikace. Vzniká tím ale nový problém, totiž riziko nedostatečné zdravotní péče, kdy lidé dlouhodobě nemocní, křehcí a ohrožení nestabilitou zdravotního stavu, kteří v domovech pro seniory bydlí, nebudou mít k dispozici kvalifikovaného zdravotníka, který by mohl vhodným způsobem a včas intervenovat (Červenková 2006). Porovnání léčeben dlouhodobě nemocných (LDN) a domovů pro seniory (DD) ukazuje, že se oba typy zařízení zásadně neliší v charakteru onemocnění a ve stupni soběstačnosti svých klientů. Je zde ob-

Tab. č. 4 Pobytové služby pro seniory Typ pobytového zařízení Domov důchodců Domov penzion pro důchodce DD + DPD spojené zařízení Celkem Zdroj: Statistická ročenka MPSV 2005

Počet zařízení 381 151 11 535

Kapacita míst 38 023 11 701 49 724

Čekatelé 43 187 17 304 60 491


dobná struktura diagnóz a ve většině přípa- v případě pobytových zařízení musí jejich 179 dů jde o multimorbiditu pro starší věk ty- obyvatelé, kteří mají na příspěvek podle Geriatria pickou. Rozdíl mezi oběma typy zařízení, zákona o sociálních službách nárok, po- 4/2007 tedy zařízením zdravotnickým a zařízením vinně odevzdat poskytovateli služeb. sociálních služeb, je ve vybavení zdravotnickým personálem. V domovech pro se- 6.2. Ošetřovatelská, rehabilitační a dloniory je počet uživatelů služeb na jednu zdra- uhodobá péče o seniory ve zdravotnických votní sestru dvakrát až třikrát vyšší oproti zařízeních LDN, kde se jedna sestra stará průměrně Ústavní následná ošetřovatelská a reo 3-4 pacienty (Červenková 2006, s.40-46). habilitační péče o seniory je v České reZákon o sociálních službách přesně de- publice poskytována v těchto typech zdrafinuje obsah sociálních služeb. I v případě votnických zařízení: domovů pro seniory stanoví tedy konkrét– na odděleních následné péče v není činnosti (ubytování, stravování, základ- mocnicích a v nemocnicích následné péče ní úkony sociální péče, sociálně terapeu– v léčebnách dlouhodobě nemoctické a aktivizační činnosti atd.), které ných (LDN) musí být povinně součástí jimi poskyto– v jiných odborných léčebných ústavaných služeb. Důsledkem je snížení dos- vech tupnosti některých činností, jako jsou fy– v rehabilitačních ústavech, centrech zioterapie, masáže, doprovázení k lékaři či léčebné rehabilitační péče na nákupy, některé programy pracovních, – v hospicích. výtvarných a jiných zájmových aktivit atd., Kromě toho velké množství starých liprotože ty nejsou zahrnuty v povinném dí, kteří jsou nepropustitelní do domácího balíčku. Za tyto služby musí uživatelé slu- ošetření, leží v nemocnicích, na lůžkách žeb zaplatit ze svého kapesného, musí te- určených pro akutní péči. Podle něktedy udělat krok, na který nejsou zvyklí, brá- rých údajů zabírá následná péče až 30% ní se mu, musí se mu teprve naučit. Po- veškeré lůžkové kapacity v českých nemocí jim není ani příspěvek na péči, který mocnicích. Měnící se věková skladba obyGraf č. 4 Počet ošetřovatelských lůžek ve zdravotnictví a v DD na 10 000 obyvatel nad 65 let podle krajů (rok 2005)

Zdroj: Červenková 2006


180 vatelstva navíc signalizuje zvyšující se pot- (výhradně ze zdravotního pojištění, včetGeriatria řebu lůžek následné ošetřovatelské péče a ně ubytování a stravy) a v domovech dů4/2007 její současný stav se jeví jako naprosto ne- chodců (senior musel pobyt platit ze své-

dostatečný. V České republice bylo v r. 2006 celkem 14 597 lůžek následné ošetřovatelské péče. Na 10 000 obyvatel ČR nad 65 let připadá 101 lůžek v následné ošetřovatelské péče ve zdravotnictví a 102 lůžek na odděleních ošetřovatelské péče v domovech pro seniory (Červenková 2006, s.15). Vzhledem ke stárnutí populace jsou lůžka následné péče ve zdravotnických zařízeních využívána více než na 90%, což není běžné v jiných medicínských oborech. V dostupnosti následné péče existují značné regionální rozdíly (viz graf č. 4 a tab. č. 5). Např. v Karlovarském kraji připadá na 100 nemocničních lůžek 35 lůžek následné péče ve zdravotnických zařízeních, v Jihomoravském kraji pouze 17 těchto lůžek. Také v Praze není situace příznivá, na 100 lůžek v nemocnicích zde připadá 17,55 lůžek následné péče, a to i přesto, že je zde v rámci republiky nejstarší populace. (Aktuální informace č. 10, 2007). Jako nespravedlivý byl až do přijetí zákona o sociálních službách vnímán rozdílný systém financování dlouhodobé péče o seniory ve zdravotnických zařízeních

ho důchodu). Přitom úhrada pojišťovny za ošetřovatelskou péči v LDN zdaleka nepokrývala veškeré náklady zdravotnického zařízení, které činily více než 1000 Kč na lůžko a den, a tak rodiny byly nuceny ať už přímo či nepřímo platit léčebnám různé sponzorské dary a příspěvky na služby. Zákon o sociálních službách č. 108/ 2006 Sb. se snaží tyto nesrovnalosti napravit tím, že sjednocuje financování zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních služeb (§ 36) a sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§52). Domovy pro seniory získávají oprávnění poskytovat tzv. zvláštní zdravotní péči ošetřovatelskou a rehabilitační na základě zvláštní smlouvy se zdravotními pojišťovnami, které pak domovům tuto péči uhradí podle vykázaných výkonů. Tyto ošetřovatelské výkony musí být uživatelům služeb ordinovány praktickým lékařem. Podobně zdravotnická zařízení se mohou stát naopak poskytovateli sociálních služeb a získat tak další prostředky na pokrytí svých nákladů. Jde tedy o systém vícezdrojového financování, kdy platbu za péči tvoří:

Tab. č. 5 Počet lůžek následné péče v r. 2006 (počet lůžek na 1000 obyv. 65 +) Území, kraj

Následná péče nemocnicích

Nejlepší kraj

8,58 (Ústecký) Nejhorší kraj 2,02 (Olomoucký)

Hl. m. Praha ČR Celkový počet lůžek

4,42 6 702

Zdroj: ÚZIS 2007, Aktuality č.10

Léčebny dlouhodobě nemocných

Hospice léčebné ústavy

Odborné

10,02 0,71 (Karlovarský) (Královéhradecký) 1,05 0 (Liberecký) (Karlovarský Liberecký, Pardubický Vysočina Moravskoslezský) 5,27 0,14 7 462

335

Lůžka celkem 15,42 (Karlovarský) 8,1 (Jihomoravský)

9,83 10,02 88

14 597

le předem stanoveného plánu. Je třeba, 181 aby ještě před propuštěním byly posouze- Geriatria ny potřeby pacienta a včas zajištěna konti- 4/2007 nuální péče v domácím prostředí nebo relevantní pokračování zdravotní péče v rehabilitačním zařízení, případně v zařízení sociálních služeb. Komplexní zhodnocení zdravotního a funkčního stavu pacienta, podmínek prostředí, přítomnosti primárních pečovatelů a terénních služeb v místě bydliště, potřeby a dostupnosti rehabilitace a kompenzačních pomůcek, je často opomíjeno. Tím se ovšem zvyšuje riziko rehospitalizace nebo institucionalizace dané osoby a její sekundární zneschopnění (disabling model). Nesmí se zapomínat ani na vhodnou edukaci pacientů a jeho rodiny (Kalvach 2004, Trčková 2002). Celá oblast péče o dlouhodobě nemocné seniory musí být koncipována jako komplexní péče zdravotně-sociální. Oba přístupy - zdravotnický a sociální - nelze, tak jak se to často děje, v praxi reálně oddělit. Jde o požadavek adekvátní péče o seniory, kteří jsou chronicky nemocní, upoutaní na lůžko, v plné míře odkázáni na pomoc druhé fyzické osoby nebo sociálních služeb (mají nejvyšší, tedy 3-4 stupeň závislosti podle Zákona o sociálních službách). Jedná se o nejkřehčí seniory, jejichž zdravotní stav je stabilizovaný, nelze jej zlepšit a má tendenci se bez adekvátní péče zhoršovat, dekompenzovat. Cílem zdravotní péče zde není zlepšení zdravotního stavu, ale jeho stabilizace a udržení kvality života. (volně podle Holmerové a Kalvacha, 2007).


– úhrada pojišťovny za dohodnuté ošetřovatelské a rehabilitační výkony (popsané v samostatné vyhlášce MZČR) - asi 100 Kč na lůžko/den – poplatek za ubytování a stravu (hrazené z osobních příjmů uživatele služby, většinou z důchodu) - stanoveno vyhláškou MPSV č. 505/2006Sb. v max. výši 300 Kč/den – příspěvek na péči, který na základě Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. dostane uživatel služby od státu na základě posouzení jeho soběstačnosti a schopnosti péče o vlastní osobu (ve 4 stupních závislosti na pomoci druhé fyzické osoby v rozmezí 2-11 tis. Kč měsíčně) průměrně asi 150 denně – dotace od MPSV poskytovatelům sociálních služeb na základě jejich žádosti (asi 450 Kč denně) Nově zavedená praxe však přináší nové problémy. Současný způsob financování zdravotní péče v sociálních službách za ošetřovatelské výkony vede opět k absurdnímu oddělování zdravotní péče od péče sociální, neúměrně zvyšuje administrativu a odvádí pečující personál od klienta. Financování zdravotní péče prostřednictvím paušálních plateb na lůžko a den dle ošetřovatelské náročnosti pacienta/uživatele služby je považováno za vhodnější, zejména proto, že dokáže spojit zdravotní a sociální péči (Holmerová 2007). Dostupnost a financování dlouhodobé péče o seniory však není jediným problémem. Jde také o celkovou koncepci této péče a zajištění její kvality. Základem by měla být péče rehabilitativní, aktivizující, která hledá a posiluje všechny zbývající schopnosti starého člověka a usiluje pokud možno o jeho návrat do původního zdravotního a funkčního stavu a do jeho přirozeného sociálního prostředí (enabling model). Základní funkci přitom hraje propouštění křehkých pacientů z akutní péče v nemocnici, do následné péče, případně do domácího ošetřování. Propouštění starého člověka z nemocnice je spojeno s řadou specifických rizik a mělo by probíhat pod-

6. 3.Terénní zdravotnické a sociální služby pro seniory Terénní zdravotnické služby jsou součástí primární zdravotní péče a mají vytvářet systém, který napomůže primárním pečovatelům, především rodinám, zvládat péči o křehkého seniora v jeho přirozeném prostředí. Mají umožnit starému člověku žít co nejdéle ve své domácnosti, v blízkosti své rodiny, v komunitě. Asi 80% péče o seniory odkázané na pomoc druhých je zajišťována rodinou a trvá prů-


182 měrně 4-5 let. Nejčastěji o nesoběstačné ty, které nejvíce vyhovují jejich potřebám Geriatria členy rodiny pečují ženy, které jsou však a možnostem. 4/2007 zároveň (v 80% případů) zaměstnané.

Společenské změny, socioekonomické zabezpečení rodin, cestování za prací i bytové podmínky způsobují, že počet rodin ochotných a schopných se o své nesoběstačné členy postarat, neustále klesá (Předběžná národní zpráva 2005, s. 3). V ČR v současné době poskytuje své služby na 450 agentur domácí ošetřovatelské péče (Předběžná národní zpráva 2005, s. 3). I přesto, že v posledních šesti letech došlo k jejich velkému rozvoji, jejich počet a dostupnost je stále ještě nedostatečná a rozložení na území celé republiky je nerovnoměrné. Rovněž ochota praktických lékařů ke spolupráci s těmito agenturami je velmi různá a často jsou vnímány spíše jako konkurence nežli jako potřebná součást systému primární zdravotní péče. Terénní zdravotní i sociální péče by do budoucnosti měla nabývat na svém významu. Vládní program shrnutý do Koncepce podpory transformace sociálních služeb pro seniory (Koncepce 2007) chce směřovat jednak k humanizaci rezidenční péče a postupně realizovat restrukturalizacei pobytových služeb ve prospěch malých bytových jednotek, chráněného bydlení a malých komunitních center rodinného typu. Součástí této koncepce je i rozvoj terénních služeb, tedy pečovatelské služby, osobní asistence a v oblasti zdravotní pak domácí ošetřovatelské péče, které by měly být doplněny službami ambulantními, tedy denními centry a stacionáři, a službami odlehčovacími neboli respitními (krátkodobými pobyty). Registrace služeb na základě zákona o sociálních službách napomůže vytvoření precizního informačního systému o nabídce služeb. Zavedení příspěvku na péči pomůže lépe zahrnovat potřeby uživatelů do komunitního plánování rozvoje zdravotních a sociálních služeb. Vzhledem k heterogenitě seniorské populace je nutné, aby nabídka služeb byla co nejširší a nejpestřejší, aby si senioři a jejich rodiny mohli mezi nimi volit a vybírat

7. Závěr Odborníci v geriatrii upozorňují na řadu problémů v oblasti péče o seniory, které Česká republika zatím nedokázala vyřešit, a to ani přijetím Zákona o sociálních službách. Jde mj. o problém postavení geriatrie, která je samostatným medicínským oborem a věnuje se specifickým problémům nemocí vyššího věku. Je tady proto, aby pomohla při řešení problémů nemocných starých lidí. Často je však vnímána jako tzv. následné péče o nediferencovanou cílovou skupinu pacientů, pro něž není jinde místo. Zatím u nás nedošlo (ze strany zdravotních pojišťoven, ministerstev a jimi vytvořených koncepcí a jiných oficiálních dokumentů) k uznání nutnosti spolupráce multidisciplinárních týmů (tzv. rehabilitačních nebo geriatrických konferencí k individuálním případům pacientů) a komplexního geriatrického hodnocení, jako nástroje kvalifikovaného posouzení zdravotního a funkčního stavu seniora a jeho potřeb z hlediska individuálního rehabilitačně ošetřovatelského a pečovatelského plánu (individuálního plánu dlouhodobé péče). Dlouhodobá péče je v současné době roztříštěná, nesystematická, vnímaná jako neřešený a naléhavý problém jak ve zdravotnictví, tak v sociálních službách. Starý nemocný a nesoběstačný člověk zůstává břemenem pro oba resorty. Oba rezorty se i nadále vymezují vůči sobě navzájem, namísto aby spolupracovaly, jasně definovaly svůj cíl a směřovaly k jeho naplnění. Jasná koncepce dlouhodobé péče o seniory by měla zahrnovat adekvátní rozvoj terénních zdravotně-sociálních služeb, kde najde své místo multidisciplinární spolupráce a individální plánování péče zaměřené na aktuální potřeby dlouhodobě nemocného starého člověka včetně odpovídající podpory pečující rodině. Jde o vybudování celého spektra podpůrných sociálních a zdravotnických služeb pro ty se-

Literatura Aktuální informace č. 10, Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2006. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2007, www.uzis.cz BURIÁNEK J., KOVAŘÍK J. a kol.(2006): Domácí násilí - násilí na mužích a seniorech. Triton, Praha. ČERVENKOVÁ A, BRUTHANSOVÁ D., PECHANOVÁ M. (2006): Sociálně zdravotní služby poskytované klientům na ošetřovatelských odděleních domovů důchodců a v léčebnách dlouhodobě nemocných se zřetelem k jejich sociální situaci a zdravotnímu stavu. VÚPSV Praha, www.vupsv.cz České zdravotnictví a stárnutí populace (2007): pracovní tým Kulatého stolu MZČRk budoucnosti zdravotnictví v ČR, 2007, http://www.kulatystul.cz, 26.11.2007 DIMITROVÁ M. (2007): Češi o svých příjmech a uspokojování životních potřeb, CVVM, Sociologický ústav AV ČR 2007, www.cvvm. cas.cz, 16.5.2007 Diskriminaci pociťují už lidé od padesátky (2005): Právo, 16.3. Dlouhodobé zdravotní problémy a jejich vliv na pracovní aktivitu, ČSÚ 2002 www2.czso.cz/csu/2002edicniplan.nsf/otisk/110 2-02-za_2__pololeti_2002-dlouhodobe_zdravotni_problemy_a_jejich_vliv_na_pracovni_aktivitu DRAGOMIRECKÁ E., ŠELEPOVÁ P. (2004): Kvalita života u seniorů - mezinárodní výzkum. In: Kvalita života. Sborník příspěvků z konference konané dne 25.10.2004 v Třeboni. IZPE, Kostelec n.Č.L. FIALA P. (2006): Pacienti určení k likvidaci (Odvrácená tvář našeho zdravotnictví). Tempus medicorum č. 7-8, roč.15, s. 15-17. GLOSOVÁ, D. a kol. (2006): Bydlení pro seniory. Brno, Era. HABART P., HÁVA P. (2007): Týrání a zanedbávání seniorů. Problém “elder abuse” v zařízeních ústavní sociální péče v ČR. Zdravotnictví v České republice, č. 1, s. 22 – 27. HIS CR 2002: Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace. Praha, MZ ČR 2003Prague, ÚZIS. HAMPLOVÁ D.: Životní spokojenost: rodi-

na, práce a další faktory. SÚ AV ČR 2004. 183 http:/studie.soc.cas.cz 16.5.2007 Geriatria HOLMEROVÁ I. (2003): Senioři a zdraví. 4/2007 In: život ve stáří, Praha: Socioklub. HOLMEROVÁ I., KALVACH Z.: Senioři a dlouhodobá péče. Přednáška v IPVZ dne 23.4.2007. JANEČKOVÁ H: Sociální práce se starými lidmi. In: Matoušek O. et al. (2005): Sociální práce v praxi, Portál, Praha, s. 163-193. JANEČKOVÁ H., HOLMEROVÁ I., VAŇKOVÁ H.(2007): Vliv reminiscenční terapie na kvalitu života a kvalitu péče o seniory žijící v institucích, Grant IGA MZČR 2005 - 3 (osobní zkušenost hlavní řešitelky) KALVACH Z. et al. (2004): Geriatrie a gerontologie, Praha, Grada Publishing LOUŽEK M. (2007): Je stárnutí populace tragédií?, Sborník příspěvků z konference CEP, 17.04.2007, publikováno: 17.04.2007, http:// cepin.cz/cze/clanek.php?ID=743 MAREŠ, P. (1998): Senioři a politika. Sociologický časopie 34 (3): 321 -337 MRÁZOVÁ M., VIDOVIČOVÁ L., RABUŠIC L. (2005): Senioři ve strukturách občanské společnosti. VÚPSV MUSIL L., HUBÍKOVÁ O, KUBALČÍKOVÁ K., DVOŘÁKOVÁ M. (2005): Kvalifikace pracovníků v Musil L., HUBÍKOVÁ O., KUBALČÍKOVÁ K. (2003): Kultura poskytování osobních sociálních služeb: případová studie pečovatelské služby, VÚPSV Praha. ROBERTS, E. (2002): Age discrimination in health. In: Age Discrimination in Public Policy. A review of Evidence. London: Help the Aged. SEDLÁKOVÁ R., VIDOVIČOVÁ L. (2005): Mediální analýza obrazu seniorů. Výzkum realizovaný v rámci projektu Společnost přátelská všem generacím. Diakonie ČCE a Walmark a.s. (www. spvg.cz) SEDLÁKOVÁ R. (2007): Může být stáří krásné. Studie obrazu stáří v českých periodicích realizovaná v rámci projektu Společnost přátelská všem generacím Diakonie ČCE a Walmark a.s. (www.spvg.cz) SMÉKALOVÁ E., JOHNOVÁ, M.(2003): Pilotní inspekce kvality sociálních služeb. Sociální politika č. 5, s. 4-5 Statistická ročenka MPSV, 2005 TOŠNEROVÁ T. (2002): Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině, Klinika pro poruchy paměti, III.LF UK, Praha. Viz též www.pecujici.cz. TRČKOVÁ, M. a kol. (2002): Propouštění pacientů vyššího věku z nemocnic, Sborník příspěvků z pracovního dne, 3. LF UK, Praha VIDOVIČOVÁ, L., RABUŠIC L. (2003): Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohle-


niory, kteří pro svůj zdravotní stav či z jiných důvodů nejsou schopni zabezpečovat si své životní potřeby svými vlastními silami, a pro rodiny, které chtějí pečovat, ale ani ony to nezvládnou bez pomoci společnosti.


184 du České veřejnosti. Zpráva z empirického výzkuNárodní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007, (www.mpsv.cz) Geriatria mu. Praha, Brno: VÚPSV. Program Zdraví 21, Cíl 5: Zdravé stárnutí VIDOVIČOVÁ, L., RABUŠIC L. (2004): Vě4/2007 ková diskriminace - ageismus: úvod do teorie a výs- Zpráva o plnění Dlouhodobého programu zlepšokyt diskriminačních přístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh. Brno, VÚPSV. VIDOVIČOVÁ, L., RABUŠIC L. (2005): Health, Health Care System and Active Ageing in the Czech Republic. Politics, Actors and Institutions. WP 3 Czech Country Report, Masaryk University, Brno. WEIL, D.N.(1997): The Economics of Population Aging. In: Rosenzweig M. R., Start O. (eds.): Handbook of Population and Family Economics, vol. 14: Amsterdam – New York – Oxford, Elsevier Science, North-Holland, s. 967-1014. WEIZSACKER, VON R. K.: Population Aging and Social Security: Public Finance 45 (1990), č. 3, s. 491-509.

vání zdravotního stavu obyvatelstva České republiky za rok 2005 včetně 21 cílů, MZČR, 26.1.2007 (www.mzcr.cz) Předběžná národní zpráva o zdravotní a dlouhodobé péči v České republice, MPSV 2005 (www.mpsv.cz) Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.

Webové stránky

www.czso.cz - Český statistický úřad www.kulatystul.cz - Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví ČR, MZČR www.mpsv.cz - Ministerstvo práce a sociálních věcí www.mzcr.cz - Ministerstvo zdravotnictví České republiky www.uzis.cz - Ústav zdravotnických informaVládní dokumenty Koncepce podpory transformace pobytových cí a statistiky www.demografie.info/?cz_detail_clanku&art sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a clID=357 - staženo květen 2007 podporující sociální začleňování do společnosti, Usnesení Vlády ČR č. 127 z 21.2.2007, MPSV, 2007 (www.mpsv.cz/cs/3857 ) Adresa autora Národní program zdraví – projekty podpory PhDr. H. J., PhD. zdraví. www.mzcr.cz Škola veřejného Národní akční plán sociálního začleňování zdravotnictví Institutu na léta 2004 – 2006 a na léta 2006-2008, (www. postgraduálního vzdělávaní mpsv.cz) ve zdravotnictví, Národní zpráva o strategiích sociální ochraPraha, Česká republika ny a sociálního začleňování na léta 2006 – 2008 [email protected] (www.mpsv.cz)

Program podujatí ČGGS v roku 2008 Správy / News

ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J. E. PURKYNĚ CZECH MEDICAL ASSOCIATION J. E. PURKYNĚ Česká gerontologická a geriatrická společnost Czech Society of Gerontology and Geriatrics PLÁN ODBORNÝCH AKCÍ ČGGS A VÝZNAMNÝCH MEZINÁRODNÍCH AKCÍ NA ROK 2008 Březen

12. 3. 2008

Duben

3. - 4.4. 2008 16. 4. 2008

X. Brněnský geriatrický den, Brno Organizátor doc.MUDr. P. Weber, CSc. Gerontologické dny – Severozápad, Teplice organizátor MUDr, Jaroslav Müllneri Pracovní den ČGGS, Praha Lékařský dům organizátor prof. MUDr. E. Topinková, CSc.

H. Janečková, A. Malina Summary Principal factors affecting mean age of the population embrace development of birth rate, prolongation of life expectancy and migration of inhabitants. Other factors involve also higher level of living, healthier life style and last but not least greater possibility of medicine of either curing the man or prolonging his life. The society responds to the problems associated with the ageing of the population and tries to cope with them. One of these trends is the attempt to exclude seniors from the society, and either intentionally or unintentionally restrict their access to various aspects of social life, displace the problem of ageing from the awareness of younger generation and political representation, perceive old age as stigma.. The EU documents regard seniors as the social group endangered by social seclusion. The experts in geriatrics point at a wide scale of problems in the area of care for seniors. On the side of health insurance companies, ministries, their conceptions and other official documents, the necessity of multidisciplinary teams cooperation (so called rehabilitation or geriatric conferences towards individual cases of patients) and complex geriatric evaluation as a tool of qualified assessment of health and functional status of senior patients and their needs from the aspect of individual rehabilitation, nursing and caregiving plan (individual plan of long-term care) have not been recognized in our country, yet. At present long-term care is fragmentary, non-systematic, perceived as unsolved and pressing problem both in health care and social services. Unhealthy seniors dependent on other peoples help pose the burden for both sectors. Both sectors work separately instead of cooperating, defining and fulfilling their common target. Clear-cut conception of long-term care for seniors should comprise adequate development of field health-social services based on multididisciplinary cooperation and individual planning of care aimed at the current needs of seniors with long-term disease including corresponding support for caregiving family.



Long-term care for seniors in Czech Republic and its problems

Květen

28. - 30. 5. 2008

Červen Září

2008 3. 9.- 6. 9. 2008 12. 9. 2008

říjen

15.-17. 10. 2008

Listopad 20.- 22. 11. 2008 Prosinec 10. 12. 2008

12. Pražské gerontologické dny, Praha organizátor MUDr .I. Holmerová, Ph.D. Schůze výboru ČGGS 5th Congress of the European Union Geriatric Medicine Society (EUGMS), Kodaň, Dánsko Zlínský geriatrický den, Zlín organizátor MUDr. M. Forejtar XII. Ostravské gerontologické dny, Ostrava organizátor MUDr.A.Nerádová, DTO -Ostrava XIV. Celostátní gerontologický kongres-Hradec Králové organizátor MUDr. B. Jurašková, Ph.D. Pracovní den ČGGS, Praha Lékařský dům organizátor prof.MUDr.E.Topinková,CSc.

za výbor ČGGS prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., vědecká sekretářka

Správy / News

Key words: geriatrics – long-term care – position of seniors in Czech Republic

Správy / News


Program podujatí SGGS v roku 2008 Česká geriatrická a gerontologická společnost a Spolek lékařů v Brně Klinika interní, geriatrie, ošetřovatelství a praktického lékařství FN a MU Brno Slovenská geriatrická a gerontologická spoločnosť Lekárska fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě X. BRNĚNSKÝ GERIATRICKÝ DEN a 8. BRNĚNSKO - BRATISLAVSKÉ GERONTOLOGICKÉ SYMPOZIUM pro geriatry, internisty, praktické lékaře a zdravotní sestry s mezinárodní účastí Dne 12. 3. 2008 – zahájení v 9:00 hod. v kinosále FN Brno Bohunice, Jihlavská 20 Tématické bloky 1. blok – kardiovaskulární problematika chorob ve stáří – zejména trombembolické nemoci 2. blok – imobilizační syndrom, změny kožní perfuze ve stáří, dekubitus, hojení ran, žilní trombózy DKK, bércový vřed, lymfedém 3. blok - varia Koordinátor pracovního dne Prim. doc. MUDr. Pavel Weber, CSc. Adresa sekretariátu pracovního dne: Marta Zbytovská – sekretariát Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno, pracoviště Bohunice, Jihlavská 20, 625 00 Brno tel.: 532 323 262; e-mail: [email protected], fax: 532 232 509 18. celoslovenská geriatrická konferencia s medzinárodnou účasťou Téma: Naliehavé situácie v geriatrii Dňa: 23. apríla 2008 o 14. 00 hod., Hotel Danube, Bratislava Kontakt: prof. MUDr. Z. Mikeš, DrSc., [email protected] doc. MUDr. S. Krčméry, CSc., [email protected] VII. Kongres SGGS s medzinárodnou účasťou a 34. Gressnerove geriatrické dni Hlavné témy: Rehabilitácia v geriatrii, Možnosti verejného zdravotníctva v starostlivosti o seniorov, Varia Dňa: 8. 9. 2008 – 10. 09. 2008 Bratislava, poslucháreň A Slovenskej zdravotníckej univerzity, Limbová ul. Kontakt: prof. MUDr. Z. Mikeš, DrSc., [email protected] doc. MUDr. S. Krčméry, CSc., [email protected] Medzinárodná konferencia EURAG Dňa: 11. 9. 2008 – 13. 09. 2008 Bratislava, poslucháreň A Slovenskej zdravotníckej univerzity, Limbová ul. Kontakt: prof. MUDr. L. Hegyi, DrSc., ladislav@[email protected]

M. Sninčák (Klinika geriatrie a ošetrovatľstva LF UPJŠ v Košiciach a VŠOÚGsv. Lukáša v Košiciach, n. o.) R. Bhuriya a spol. (Chicago, USA): Stuhnutie aorty je prediktorom kardiovaskulárnych príhod u pacientov s hypertenziou a kardiovaskulárnym ochorením. Autori na ozrejmenie úlohy „stiffness“ aorty v predikcii kardiovaskulárnych (KV) príhod vykonali metanalýzu longitudinálnych štúdií metódy merania rýchlosti pulzovej vlny (PWV). Stuhnutie steny aorty sa vynoril ako rizikový faktor pri predikcii KV príhod. Neexistuje však žiadna široko-škálová, vysokokvalitná štúdia na ocenenie úlohy stuhnutia steny aorty pri predikcii KV príhod. Longitudinálne štúdie merania “stiffness“ aorty metódou PWV zahŕňali KV príhody u pacientov s hypertenziou a KV ochoreniami. Systematické štúdium literatúry potvrdilo existenciu 6 štúdií, ktoré zahŕňali celkom 9 614 subjektov s priemerným trvaním 6,65 rokov. Počítačovo boli spracované všetky údaje. PWV v aorte bolo spojené so signifikantným zvýšením celkovej mortality, KV mortality a koronárnej choroby srdca. Aortálna stuhlosť meraná metodou PWV je spojená so signifikantným zvýšením celkovej mortality, KV mortality a koronárnej choroby srdca (KCHS) u pacientov s artériovou hypertenziou a KV ochorením v longitudinálnych štúdiách. S. Lueders a spol. (Cloppenburg; Berlín, Nemecko): Cieľ antihypertenznej liečby po prekonanej cievnej mozgovej príhode. Údaje zo štúdie MOSES boli využité v post-hoc analýze s ohľadom na existenciu J- a U- krivky vzťahu medzi redukciou tlaku krvi a výskytom kardio/cerebrálnych príhod. Najvyšší HR pre príhody bol najvyšší

v kategóriách s najnižšími kategóriami TK (<70 mm Hg dTK alebo <120 mm Hg sTK). HR pre príhody javí charakter U- a J-krivky. Pre KV príhody údaje o TK v štúdii MOSES ukazujú vzťah podobný U- a Jkrivke. Vzhľadom na veľmi malé skupiny pacientov s hodnotami TK v najnižších kategóriách je však nevyhnutná opatrná interpretácia. Odhliadnuc od kontroverznej diskusie týkajúcej sa existencie U-či J-krivky, všetkým pacientom po cerebrálnej príhode sú odporúčané cieľové hodnoty TK v rozsahu 120-140/80-90 mm Hg. A-M. Kyvelou a spol.(Grécko): Stuhlosť artérií je ukazovateľom prítomnosti rozličnej rodinnej anamnézy hypertenzie. Zámerom tejto štúdie bolo posúdiť úlohu pozitívnej hypertenznej rodinnej anamnézy na funkciu artérií mladých jedincov podľa bremena (záťaže) rodinnou anamnézou. Štúdia zahrnula celkom 111 osôb vo veku 14-30 rokov, ktorí boli rozdelení do 2 skupín: 62 s pozitívnou rodinnou anamnézou a 49 osôb s normotenziou. Stuhlosť artérií bola hodnotená pomocou merania centrálneho augmentačného in-dexu (AIx) na zariadení Sphygmocor a rýchlosť karoticko-brachiálnej pulzovej vlny (PWCVc-r) na zariadení Complior SP. Skupina potomkov s pozitívnou rodinnou záťažou hypertenzie mala vyššie hodnoty stuhlosti artérií, v porovnaní s výsledkami u potomkov normotenzných rodičov. Záver: Vlastnosti veľkých artérií sú zhoršované výsledkom a prítomnosťou familiárnej anamnézy artériovej hypertenzie. Okrem toho však prítomnosť väčšej rodinnej záťaže predstavuje kom-


Správy / News

Niektoré súčasné základné teoretické problémy artériovej hypertenzie. Postrehy z 13. svetového kongresu o ochoreniach srdca, Vancouver-Britská Kolumbia, Kanada, 28. - 31. júla 2007

Správy / News

188 plexnejšie zahrnutú artériovú funkciu, ako zlyhávanie, z nich mnohí sú starší a ženy. Geriatria prostredníctvom indikátorov stuhlosti ar- Často bývajú vyradení z klinických štúdií. Digoxín a candesartan sú len 2 z látok, 4/2007 térií.

F. El Shaer a spol. (Saudská Arábia): Prevalencia, klinické charakteristiky a prognóza 519 starších pacientov so zlyhávaním srdca a zachovanou systolickou funkciou. Klinická štúdia s 5-ročným obdobím sledovania. Diastolické zlyhávanie srdca (DSZ) so zachovanou systolickou funkciou (ZSF) je unikátnym a vyzývajúcim ochorením. Viaceré štúdie poukázali na to, že vek je najdôležitejším faktorom pri diastolickom plnení. Autori sa rozhodli posúdiť prevalenciu, charakteristiky pacientov, počet hospitalizácií a prognózu starších pacientov s DSZ, v porovnaní so systolickým zlyhávaním srdca (SSZ). V štúdii autorov bola diastolická dysfunkcia (DSZ) so ZSF prítomná u 61 % pacientov. Prevalencia artériovej hypertenzie (81 %) bola najprísnejším prediktorom SZ v staršej populácii; druhým najčastejším prediktorom bol DM (46 %) a tretím v poradí koronárna choroba srdca (KCHS). Záver: Diastolické zlyhávanie srdca je častým a unikátnym ochorením, s vyššou prevalenciou u starších žien s artériovou hypertenziou. Výskyt opakovanej hospitalizácie je nižší a dlhodobá prognóza nie je lepšia v porovnaní so SSZ, ale stále potrebuje efektívnejšie stratégie manažmentu. A. Ahmed (Birmingham, Alabama, USA): Úloha digoxínu pri diastolickom zlyhávaní srdca. Asi polovica pacientov so zlyhávaním srdca má diastolické srdcové

ktoré boli skúšané v randomizovaných klinických štúdiách u pacientov s DSZ. Posledné výsledky zo štúdie Digitalis Investigation Group ancillary trial (n=988) potvrdili, že používanie digoxínu bolo spojené s nesignifikantnou redukciou primárneho kombinovaného endpointu; hospitalizácií pre SZ alebo mortality na SZ (HR=0,82; 95 % CI=0,63-1,07; p=0,136) s trendom smerom k redukcii počas prvých dvoch rokov po randomizácii (HR=0,79; 95 % CI=0,59-1,04; p=0,094). Používanie digoxínu nebolo v asociácii s mortalitou (HR=0,99; 95 % CI=0,76-1,28; p=0,925). V štúdii CHARM-Preserved trial (n=3 023) používanie candesartanu bolo spojené s nesignifikantnou 11 % redukciou hospitalizácií pre SZ alebo KV mortality (HR=0,89; 95 % CI=0,77-1,03; p=0,118), primárnych výsledkov v tejto štúdii. Digoxín mal podobný efekt (12% nesignifikantná redukcia) na kombinovaný endpoint hospitalizácii pre SZ alebo KV mortalitu (HR=0,88; 95 % CI=0,70-1,11; p=0,269). Digoxín alebo candesartan, so zdanlivo podobnými účinkami, sú len dve z látok dostupných pre diastolické zlyhávanie srdca, z ktorých v súčasnosti neexistuje ďalšia liečba založená na dôkazoch. doc. MUDr. Marian Sninčák, CSc., mim. prof.

Výbor Slovenskej gerontologickej a geriatrickej spoločnosti a redakcia časopisu GERIATRIA praje svojim čitateľom a spolupracovníkom šťastie, zdravie a veľa úspechov v Novom roku 2008

50 rokov doc. MUDr. Bartošovič Ivan, PhD. MUDr. Benčať Štefan MUDr. Kaňuk Stanislav MUDr. Manáková Ľubica MUDr. Mochnacký Michal Mgr. Schniererová Božena

60 rokov MUDr. Katina Peter MUDr. Krausová Tatiana MUDr. Lipták Ľubomír MUDr. Milovníková Viera MUDr. Németh František prof. MVDr. Novák Michal, DrSc. MUDr. Reváková Margita MUDr. Vegh Tibor MUDr. Zacharová Mária MUDr. Zigová Elena

65 rokov MUDr. Ferdová Eva MUDr. Jonáš Peter MUDr. Paliatková Oľga MUDr. Popeláš Michal MUDr. Ušáková Mária

70 rokov MUDr. Sidor Vladimír

75 rokov MUDr. Duhan Ladislav MUDr. Konopka Alojz MUDr. Lukáčová Daniela

80 rokov doc. MUDr. Litomerický Štefan, CSc.

Výbor SGGS a redakcia časopisu srdečne blahoželajú!


Jubileá / Junilees

Jubilanti SGGS v roku 2007

Obsah roãníka 2007 / Contents of Volume 2007


Obsah ročníka 2007 1/2007 Z. Mikeš: Ako ďalej v roku 2007? Z. Mikeš: Valsartan a hydrochlorotiazid – výhodná kombinácia v ambulantnej liečbe hypertenzie seniorov D. Hrnčiariková, Z. Zadák, P. Klemera, J. Špirková: Hodnoty total proteinu a albuminu u geriatrických pacientů hospitalzovaných ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové F. Lavička, H. Zavázalová, V. Zaremba, K. Zikmundová, J. Kotrba: České zdravotnictví ve střednodobém hodnocení občanů R. Bužgová: Podpora autonomie a samostatnosti seniorů při hospitalizaci M. Palát: Chronické bolestivé syndrómy a obdobie staroby K. Dítětová, P. Weber, J. Šlapák: Mnohočetné abscesy jater při exacerbaci toxonutritivní chronické pankeatitídy M. Sninčák: Postrehy zo sympózia „Cesty progresie a redukcie rizika“, Istanbul, Turecko, 3. – 4. február 2007 Kalendár akcií na rok 2007

2/2007 L. Hegyi: Dopady reformy zdravotníctva v SR na seniorov H. Zavázalová, K. Zikmundová, V. Zaremba: Způsob života seniorů v kontextu subjektivně vnímaného zdraví R. Suchanová, L. Tirpáková: Seniori a voľnočasové aktivity Tibor Marček, Tomáš Marček, Daniela Farkašová: Účinnosť a bezpečnosť liečby celekoxibom u pacientov s reumatoidnou artritídou a akútnou exacerbáciou osteartrózy. Výsledky observačnej štúdie. Š. Krajčík: Starnuie populácie a zdravotná staroslivosť R. Červený: Předoperační vyšetření pacienta seniora O. Škachová: Fyzioterapia v séniu F. Németh, A. Slivková L. Šimoňáková: Difúzna idiopatická skeletálna hyperostóza M. Rašiová: SIADH – syndróm inadekvátnej – zvýšenej sekrécie antidiuretického hormónu vyvolaný oxcarbazepinom Recenzie

3/2007 Z. Mikeš. Editorial L. Hegyi: Súčasné problémy starostlivosti o seniorov v SR M. Dúbrava, J. Jánošiová, D. Hladíková, P. Kazimírová: Polymorbidita seniorov: Pooperačné stavy I. Bartošovič, A. Tašká, D. Bartošovičová: Porovnanie hospitalizácií obyvateľov domova dôchodcov v rokoch 1999 a 2005 K. Zikmundová, H. Zavázalová, V. Zaremba, M. Roušarová, I. Holmerová: Osoby vyššího věku a nádorová onemocnění Česká republika a plzeňský region – novotvary v populaci osob nad 60 let věku T. Hanisková: Abúzus alkoholu v starobe 1. P. Ambrošová, P. Weber: Nonaneuryzmatická ruptúra aorty descendens pri penetrujúcom aterosklerotickom vrede F. Németh, A. Slivková: Ultrafiltrácia – alternatíva liečby refraktérnej srdcovej slabosti Recenzie Správy Jubileá

4/2007 M. Dúbrava: Veda, výskum, geriatria a náš mikrosvet F. Németh, M. Babčák, A. Eliášová: Skríningové vyšetrenie depresie u seniorskej populácie Prešovského kraja M. Rašiová: Hyponatriémia u seniorov – príčiny a prejavy Z. Sedláčková, L. Hegyi: Vekom podmienená degenerácia makuly J. Kelnarová: Komunikace se seniory H. Janečková, A. Malina: Dlouhodobá péče o staré lidi v České republice a její problémy M. Sninčák: Niektoré súčasné základné teoretické problémy artériovej hypertenzie – postrehy z 13. svetového kongresu o ochoreniach srdca. Vancouver-Britská Kolumbia, Kanada, 28. – 31. júla 2007 Jubileá Obsah ročníka 2007 Kalendár akcií na rok 2008 Register autorov v roku 2007

1/2007 Z. Mikeš: What can be expected in the year 2007 ? Z. Mikeš: Valsartan and hydrochlorothiazide – effective combination in ambulatory treatment of hypertension of seniors D. Hrnčiariková, Z. Zadák, P. Klemera, J. Špirková: Total protein and albumin values in geriatric patients hospitalized in University Hospital in Hradec Králové F. Lavička, H. Zavázalová, V. Zaremba, K. Zikmundová, J. Kotrba: Czech health care in longer evaluation of citizens R. Bužgová: Support of autonomy and independence of seniors in hospitalization M. Palát: Chronic painful syndromes and old age K. Dítětová, P. Weber, J. Šlapák: Multiple liver abscesses in exacerbation of toxonutrititive chronic pancreatitis M. Sninčák: Glimpses from the symposium: “Ways of risk progression and reduction“, Istanbul, Turkey, 3-4 February 2007 Calendar 2007

2/2007 L. Hegyi: Health care reform and its impact on seniors in SR H. Zavázalová, K. Zikmundová, V. Zaremba: Way of life of seniors in the context of subjectively perceived health R. Suchanová, L. Tirpáková: Seniors and leisure time activities Tibor Marček, Tomáš Marček, Daniela Farkašová: Efficacy and safety of celecoxib treatment in patients with rheumatoid arthritis and acute exacerbation of osteoarthrosis. Results of observational study Š. Krajčík: Ageing of population and health care R. Červený: Preoperative examination of senior patient O. Škachová: Physiotherapy in the senium F. Németh, A. Slivková L. Šimoňáková: Diffuse idiopathic skeletal hyperostosis M. Rašiová:Syndrome of imadequate – oxcarbazepin induced increased secretion of antidiuretic hormone (SIADH) Book reviews

3/2007 Z. Mikeš: Editorial L. Hegyi: Current problems of care for seniors in SR M. Dúbrava, J. Jánošiová, D. Hladíková, P. Kazimírová: Polymorbidity of seniors: Postoperative states I. Bartošovič, A. Tašká, D. Bartošovičová: Comparison of hospitalization of old people’s home residents during 1999 and 2005 K. Zikmundová, H. Zavázalová, V. Zaremba, M. Roušarová, I. Holmerová: Seniors and tumors T. Hanisková: Alcohol abuse in old age I. P. Ambrošová, P. Weber: Non-neurysmal rupture of aorta descendens in penetrating atherosclerotic ulcer F. Németh, A. Slivková: Ultrafiltration – alternative treatment of refractory heart failure Book reviews News Jubilees

4/2007 M. Dúbrava:Science, geriatrics and our microworld F. Németh, M. Babčák, A. Eliášová: Screening examination of depression in senior population in the district of Prešov M. Rašiová: Hyponatremia in seniors – causes and manifestations Z. Sedláčková, L. Hegyi: Age induced macular degeneration J. Kelnarová: Communication with seniors H. Janečková, A. Malina: Long-term care for seniors in Czech Republic and its problems M. Sninčák: Some cureent basic theoretical and clinical problems of arterial hypertension the 13th World Congress on Heart Diseases – Vancouver – British Columbia, Canada, 28-31. July 2007 Jubilees in 2007 Contents of Volume 2007 Calendar 2008 List of Authors 2007


Obsah roãníka 2007 / Contents of Volume 2007

Contents of Volume 2007


Register autorov v roku 2007 A Ambrošová, P.

M 132

B Bartošovič, I. Breza, J. ml. Bohatá, Š. Babčák, M. Bužgová, R.

119 119 132 88, 150 29

Mikeš, Z. Mikus, P. Mikusová, E. Mazanec, J. Malina, A. N Németh, F.

D Dítětová, K. Dúbrava, M. Dragašek, J. E 150

Odráška, J. Palát, M. Pálová, E. Pahuli, K.

104

Rašiová, M. Solárová, Z. Sninčák, M. Sedláčková, Z.

J

Šlapák, J. Špirková, J.

169

40 12 V

12 17, 65 104 96 104 132 166 L

Lavička, F.

138, 144 48, 138, 144, 187 162 Š

K Klemera, P. Kotrba, J. Krajčík, Š. Koval, Š. Katina, S. Kala, Z. Kelnarová, J.

156 S

85 53, 99, 113, 141, 162 72 12

Janečková, H.

35 126 138, 144 R

H Hanisková, T. Hegyi, L. Hlivák, P. Hrnčiariková, D.

72 P

F Filipová, S.

88, 150 O

40 57, 147 126

Eliášová, A.

3, 5, 72 104 104 132 169

17

Vargová, V. Vladárová, M.

88 113 W

Weber, P.

40, 132 Z

Zaremba, V. Zikmundová, K. Zavázalová, H. Zadák, Z.

17, 65 17, 65 17, 65 12

2007. Editorial M. Dúbrava: Veda, výskum, geriatria a náš mikrosvet

Recommend Documents