BENEŠOV ÚZEMNÍ PLÁN
ZÁZNAM O Ú INNOSTI
ve smyslu §14, odst.2 vyhlášky . 500/2006 Sb.
Zastupitelstvo m sta Benešov
1
! ! "
#
%
$ &
$!
!$ '
( ! #
22. íjna 2015 Ing. Iva Tichovská, vedoucí odboru výstavby a územního plánování
$ ) $!
ZHOTOVITEL:
Ing.arch. PAVEL KOUBEK, UK-24 URBANISTICKÁ KANCELÁ VEDOUCÍ PROJEKTANT: Ing. arch. Pavel KOUBEK SVATOPLUKA ECHA 328, 267 51 ZDICE, e-mail:
[email protected] PO IZOVATEL:
M STO BENEŠOV .z. UK24-0713-03 PRÁVNÍ STAV po zm n .1
prosinec 2015
! "# "! # $ % !"& ' & ( )' ! "' * )"%+ ! , &"%+ 4&
&
#& 5!
6
.
!7 ' 8-
#;"(" + * , "( & -
@ *
' $ !"5"(+#5 '$ &% !7 #; ;'"( & (&
) &$ %
1 23
. #9 3 2 #
)
. :/ 31
8
)
. #<= >? ' +"(
'(5!
"(4 & -
$ ()' &7
/ 0
, ? 4& '?
"(4 &$ "-
. #9 3 2 #
)
)
. #9 3 2 #
)
)
.6 9 A > ) 2A 9 () D<3 2D9 1
B (# 5C
)
B (# 5C
"? a. Vymezení zastav ného území........................................................................................4 b. Koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot...........................................4 c. Urbanistická koncepce...................................................................................................5 c.01
Vymezení zastavitelných ploch, ploch p estavby a systému sídelní zelen ..................... 13
c.01.1 Zastavitelné plochy.............................................................................................................................13 c.01.2 Plochy p estavby ................................................................................................................................25 c.01.3 Systém sídelní zelen ........................................................................................................................33
c.02 Vymezení ploch a koridor územních rezerv..................................................................... 34 c.03 Vymezení ploch a koridor pro vypracování územní studie .............................................. 35 c.04 Vymezení ploch a koridor pro vypracování regula ního plánu........................................ 36 c.05 Vymezení významných staveb s podmínkou vypracování dokumentace autorizovaným architektem........................................................................................................................................ 37 c.06 Vymezení staveb nezp sobilých pro zkrácené stavební ízení......................................... 37
d. Koncepce ve ejné infrastruktury .................................................................................38 d.01 d.02
Ob anská vybavenost........................................................................................................ 38 Dopravní infrastruktura ...................................................................................................... 39
d.03
Technická infrastruktura..................................................................................................... 42
d.04
Ve ejná prostranství........................................................................................................... 48
d.02.1 d.02.2 d.02.3 d.02.4 d.02.5 d.02.6 d.02.7 d.02.8 d.03.1 d.03.2 d.03.3 d.03.4 d.03.5 d.03.6 d.03.7 d.03.8
Silni ní doprava .........................................................................................................................39 Železni ní doprava.....................................................................................................................40 Vodní doprava............................................................................................................................41 Letecká doprava ........................................................................................................................41 Cyklistická doprava ....................................................................................................................41 P ší doprava..............................................................................................................................41 Doprava v klidu ..........................................................................................................................42 Dopravní vybavenost .................................................................................................................42 Zásobování pitnou vodou...........................................................................................................42 Odkanalizování ..........................................................................................................................44 Zásobování elektrickou energií ..................................................................................................46 Zásobování plynem....................................................................................................................47 Zásobování teplem ....................................................................................................................47 Produktovody .............................................................................................................................47 Telekomunikace.........................................................................................................................47 Nakládání s odpady ...................................................................................................................48
e. Koncepce uspo ádání krajiny, ÚSES ..........................................................................49 e.01 e.02 e.03 e.04 e.05 e.06
f.
Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ny využití – Návrh uspo ádání krajiny ... 49 Územní systém ekologické stability ................................................................................... 49 Prostupnost krajiny, krajinné a krajinotvorné prvky ........................................................... 50 Protierozní opat ení ........................................................................................................... 52 Ochrana p ed povodn mi .................................................................................................. 52 Nerostné suroviny, horninové prost edí............................................................................. 52
Plochy s rozdílným zp sobem využití.........................................................................54
f.01 f.02 f.03 f.04
Rozhodování o využití ploch .............................................................................................. 54 Vybrané použité pojmy ...................................................................................................... 55 P ehled ploch s rozdílným zp sobem využití a kódy jejich regulativ ............................... 57 Regulativy ploch s rozdílným zp sobem využití ................................................................ 59
g. Ve ejn prosp šné stavby a ve ejn prosp šná opat ení pro které lze práva k pozemk m a stavbám vyvlastnit ............................................................................106 g.01 Ve ejn prosp šné stavby...................................................................................................... 106 g.02 Ve ejn prosp šná opat ení................................................................................................... 111 g.03 Plochy pro asanaci................................................................................................................. 112
h. Ve ejn prosp šné stavby a ve ejn prosp šná opat ení pro které lze uplatnit p edkupní právo .........................................................................................................112 i. Údaje o po tu list zm ny .1 územního plánu a po tu výkres k n mu p ipojené grafické ásti, .............................................................................................................112
a.
Vymezení zastav ného území
Hranice zastav ného území je pro fázi zm ny .1 územního plánu upravena na základ analytické fáze úkolu z r. 2013 v lokalitách zm n podle skute ného stavu s korekcemi k datu 12.2013 – viz výkres .1 Výkres základního len ní území a . 2.1 Hlavní výkres – urbanistická koncepce.
b.
Koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot Návrh urbanistické koncepce m sta Benešov zahrnuje rozvržení a vzájemnou koordinaci ploch s rozdílným zp sobem využití území p i zachování kompozi ních vztah , zásad ochrany krajiny a krajinného rázu (viz výkres .2.1), systém dopravní obsluhy (výkres .2.3) a socioekonomických vztah . Podstatnou ástí urbanistické koncepce jsou regulativy využití území s rámcovými prostorovými regulativy (viz kap.f), které stanovují hladiny zástavby v závislosti na konkrétních pot ebách kompozi ních vztah ; Urbanistická koncepce v úrovni územního plánu, tj. ešení vzájemných vazeb ve využití území (ve smyslu systémového pojetí) a prostorových kompozi ních vztah struktury sídla jako celku, je vydáním územního plánu stanovena jako závazná. P i uplatn ní zásad urbanistické koncepce budou d sledn respektovány jedine né vlastnosti daného prost edí, limity a možnosti jeho využití – a to s cílem vytvo it harmonickou sídelní strukturu bez vzájemných st etových jev ; Urbanistická koncepce musí být v pr b hu platnosti územního plánu respektována jak správou území (stavební ú ad, zastupitelstvo obce, …), tak investory, kte í do území se svými zám ry vstupují, jako hlavní podstata závazné ásti územn plánovací dokumentace; Urbanistická koncepce je závazným podkladem pro zadání, p ípadn pro koordinaci a úpravu vzájemných vztah jednotlivých oborových (rezortních) koncepcí, p i emž sama ze své podstaty komplexního pojetí zastává roli zast ešujícího koordina ního dokumentu pro rozhodování o využití území; Jako základní vstupní p edpoklady navržené koncepce rozvoje m sta Benešov budou nadále respektovány: úloha m sta st ední velikostní kategorie jako stabilizovaného jádra významného urbanizovaného prostoru, které bude nadále plnit a komplexn rozvíjet funkci st ediska oblasti v etn vyššího zastoupení nevýrobních aktivit; význam kulturních tradic a vazby m sta k národní kulturní památce zámku Konopišt se zámeckým parkem a p ilehlým lesoparkem; p írodní p edpoklady a hodnoty soust ed né v p ím stské krajin ;
c.
Urbanistická koncepce Pro p íští rozvoj m sta je nezbytná vzájemná koordinace vztah a dohoda samosprávných orgán sousedících obcí o koordinaci navazující územn plánovací dokumentace nebo n které zám ry dosahují, resp. v n kterých místech p esahují správní hranice sousedních obcí (MÚK U Topolu, …) a vytvá ejí p ekryv zájmových ploch pro ešení infrastruktury dopravní, p ípadn technické. Rozvoj sídla musí respektovat lokální podmínky a limity. Stanovení výchozích prvk urbanistické struktury m sta: Historické jádro je vymezeno v rozsahu zastav ní doloženém na map stabilního katastru z roku 1840: Karlovský ostroh s nálevkovitým rozší ením uli ního prostoru sm rem k farnímu kostelu sv. Mikuláše a h bitovu, zástavba po obvodu dnešního Masarykova a Malého nám stí v etn vloženého bloku do p vodn velkoryse vymezeného nám stí a podél paprskovit se rozbíhajících radiálních komunikací – Pražské, Konopiš ské (Tyršovy), Táborské a Vlašimské. Podle zákresu stabilního katastru by bylo možné k historickému jádru zahrnout i ást dnešní Vnou kovy ulice, která však v novodobé historii doznala zásadních zm n. Jádro je krom ploch ve ejného prostranství (PV) celé zahrnuto do ploch SC - smíšené využití centra m sta a OV - ve ejná vybavenost (viz kap.f). V p ímé vazb na historické jádro je nezbytné stabilizovat plochy ve ejné sídelní zelen (ZS) a intenzifikovat plochy záchytných parkoviš – tak, aby historické jádro mohlo nadále rozvíjet p edpoklady pro napln ní úlohy centra m sta i širší aglomerace. Vnit ní m sto zahrnuje dnes v tší ást p vodních p edm stí z druhé poloviny 19. století situovaných západn a severozápadn od jádra m sta až po trasu železnice a železni ní stanice. Jedná se o plochy s vysokou r znorodostí funkcí s ve ejnými budovami, ú ady a školami, které z ásti plní úlohu smíšené centrální zóny m sta (SC). V d sledku lokalizace Táborských kasáren byl okraj vnit ního m sta dlouhodob vymezen k jihu po linii Táborské ulice zatímco na jihovýchod dosáhl až k okraji nivy Benešovského potoka. Do tohoto území se v poslední t etin 20. století vklínila necitlivá sídlištní p estavba navazující na východní hranu centrálního nám stí, takže vnit ní m sto ztratilo svou prostorov -objemovou konzistenci. Severní okraj vnit ního m sta je vzhledem k obdobnému charakteru zásah do m stského organismu spíše možné vnímat v linii ulic Nová Pražská – echova. Jako velmi cenná plocha se v takto vymezeném prostoru nachází jediná rozsáhlejší m stská ve ejná zele – m stský park Na Klášterce. Kompaktní m sto dorostlo v pr b hu 20. stol. na západ až k trase silnice I/3 (Praha – Tábor – eské Bud jovice) – jednak ve form vilové tvrt , ale také plochami vybavenosti (nemocnice), výrobních a skladových areál . Jižní a jihozápadní sektor vstupuje do p ím stské krajiny tém živeln rostoucími plochami výrobní zóny. Jihovýchodní hranice kompaktní zástavby byla potvrzena v linii údolí Benešovského potoka jak realizací úseku východního obchvatu silnice II/112 etapov napojeného na ulici echovu, tak zejména s ohledem na vymezené cvi išt A R na Šibeni ném vrchu a na Kav ín . Hmotov nejrazantn jším a nejvýrazn ji se uplat ujícím zásahem do kompaktní m stské zástavby se však stal proces intenzifikace zastav ného území ve form sídliš od 60-tých let minulého století v prostoru Na Bezd kov , Nová Pražská, Pražská Kasárna (Na Blát ) – všechny uvedené soubory v t sném sousedství m stského jádra, dále Na Tržišti, Spo ilov I a II, … atd. Na jihu byla dopln na rozvoln ná zástavba podél ernoleské ulice. Pom rn novodobým zásahem asi od
poloviny 20. století je pak dopln ní severní tvrt p evážn vilové zástavby – ervené Vršky. Rozvojové a p estavbové plochy Rozvojové plochy, resp. nové zastavitelné plochy stanovené návrhem územního plánu vymezují hlavní sm ry p íštího územního rozvoje m sta (kvantitativní rozvoj). Jedná se zejména o: o oblast mezi Pomn nicemi a trasou silnice I/3 v etn plochy dopravního uzlu mimoúrov ové k ižovatky ervené Vršky a p esahu do prostoru staré cihelny ur enou pro komer ní využití a výrobní aktivity. o oblast ervené Vršky a Za Spo ilovem v návaznosti na severní okraj zastav ného území m sta až k navrhované trase obchvatu silnice II/112 a stávající linii silnice II/110 – rozvojové plochy pro obytnou sféru a smíšené využití území. o prostor východn od obchvatové komunikace jsou na svazích Kav ína a Šibeni ného Vrchu s plochami pro bydlení a podél Vlašinské výpadovky (II/112) pro smíšené využití (s drobnými enklávami p estavbových ploch po za ízeních armády). o území jižn od Vlašimské výpadovky ur ené pro smíšené využití a zejména pro bydlení v lokalit Sladovka – východ a Sladovka – jih, které zahrnují návrší Na Sladovce až k niv Benešovského potoka. o plochy mezi jižním okrajem zastav ného území a trasou obchvatu II/110 podél železni ního zhlaví a v sousedství mimoúrov ové k ižovatky U Topolu ur ené pro rozvoj výrobní sféry. o prostor Mariánovic až k trase železni ní trat .220 ur ený pro bydlení a smíšené využití. P estavbové (transforma ní) jsou plochy uvnit zastav ného území, které jsou ur eny k jinému než stávajícímu využití. Jako takové poskytují nabídku na ozdrav ní, regeneraci a revitalizaci prost edí m stských tvrtí (kvalitativní rozvoj). Jedná se zejména o: o areál bývalých Táborských kasáren ur ený z nejv tší ásti pro obytnou sféru (v etn dosud nezastav ných pozemk na jižním okraji m sta v lokalit Sokola T my), ale také pro sportovní a ob anskou vybavenost a drobnou výrobu; s ohledem na nabídku ploch pro výstavbu bytových dom je pro další rozvoj m sta zám r p estavby zcela podstatný; o blok za nádražím vymezený prostorem vlastního nádraží Benešov, ulicemi Konopiš skou, Jana Nohy a Na Mýt (ur ený k p estavb již územním plánem z r.1994). Význam p estavby tohoto bloku pro dotvo ení systému dopravní obsluhy m sta a kultivace území je klí ový; o území mezi zimním a plaveckým stadionem a ernolesku ulicí – bývalé zahradnictví ur ené pro nízkopodlažní obytnou zástavbu; o vnitroblok Ulrichova – bývaké zahradnictví ur ené pro nízkopodlažní obytnou zástavbu; o zahrádká ská kolonie Na Sladovce – výhledová transformace na nízkopodlažní obytnou zástavbu; Rozvojové a p estavbové plochy dopln né zm nou .1 ÚP Benešov V rámci zm ny .1 ÚP Benešov se zp es ují podmínky využití a prostorového uspo ádání vybraných lokalit v rozvojových a p estavbových plochách v souvislosti s následujícími požadovanými úpravami: o Z1.1 – vypustit jihovýchodní obchvat m sta; v rámci zm ny .1 je vymezen náhradní koridor pro trasu p eložky silnice II/110;
o Z1.2 – sportovní areál plaveckého bazénu rozší it i pro venkovní využití; v rámci zm ny .1 je navrženo rozší ení plochy OS o pozemky k Benešovskému potoku; o Z1.3 – Ulice Nová Pražská v Benešov – návrh využití ploch na východní stran ulice; vymezení ploch SC, OV, PV zp esn no; podmínky pro zástavbu budou specifikovány v územní studii; o Z1.4 – Lokalita Danone – uvedení do souladu se stavem – z plochy s využitím pro BI je vy len na plocha stávajících bytových dom – BH; o Z1.5 – Lokalita ervené Vršky – využití OV na vymezené ploše je zrušeno; plocha je nov zahrnuta do využití BI; o Z1.6 – Lokalita u Billy – v míst „zimní“ tržnice (využití SC) – v rámci zm ny .1 je vymezena plocha ve ejného prostranství PV, která vymezuje ve ejný prostor s p evahou zpevn ných ploch a možností podílu m stské zelen ; o Z1.7 – Lokalita pod h bitovem u OV – uvedení do souladu se stavem – plocha zástavby je rozší ena o nový objekt prodejny Bosch a jako celek zahrnuta do využití SM.1; o Z1.8 – Pozemky parc. . 1832/13, 1832/14, 1832/19, 1832/12 a 1832/1, vše v k.ú. Benešov – uvedení do souladu se stavem – ást plochy OV (nemocnice) je vy len na jako plocha BH - bydlení hromadné; o Z1.9 – Pozemek parc. . 4842/7 v k.ú. Benešov (lokalita Dlouhé Pole) – plocha dosud vymezená pro využití VZ je nov za azena pro využití VD (sklad a p íprava prvk pro stavby d evostaveb a d ev ných konstrukcí); o Z1.10, 11, 12 – Pozemek parc. . 4937/33 (lokalita Dlouhé Pole) – nov vymezená zastavitelná plocha na ploše zem d lské produkce Z (orná p da) je za azena do využití BV.1; o Z1.13 – Pozemek parc. . 1311/1 v k.ú. Benešov, lokalita pod h bitovem u OV – zám r rekolaudace stávající ubytovny na bytový d m s malometrážními byty v ploše dosud vymezené pro využití VD; nov je plocha i s okolní zástavbou jako celek zahrnuta do využití SM.1; o Z1.14 – bytový d m p. 1652 v ulici Konopiš ská – uvedení do souladu se stavem – v ploše dosud vymezené pro využití BI je vy len na plocha stávajících bytových dom – BH; o Z1.15 – pozemky parc. . 3144/1 a 3144/2, v k.ú. Benešov (lokalita Sladovka) – pozemek dosud za azený v ploše s využitím RZ.x je nov za azen do plochy s využitím SM.2; o Z1.21 – Pozemek parc. 2140/1 v k.ú. Benešov – ást plochy OV je nov vy len na jako plocha VD; o Z1.22 – Pozemky parc. . 239/2 a 241/5, vše v k.ú. Benešov, ulice Tyršova u Sokolovny – za p edpokladu zp ístupn ní dopravní obsluhy úpravou k ižovatky Tyršova – Nádražní je vymezena plocha OK.3 pro podmín né komer ní využití; o Z1.23 – Pozemek parc. . 1104/6 v k.ú. Benešov, ulice K Pazdern – uvedený pozemek zahrnutý dosud do plochy s využitím VD je nov vymezen pro plochu BH.1 - zám r rozší ení bytového domu nebo administrativního objektu; o Z1.24 – Pozemek parc. . 4086/7 v k.ú. Benešov – zám r zahrada / pastvina s možností oplocení – pozemek dosud za azený v ploše s využitím Z (orná p da) je nov z ásti vy len n pro zm nu kultury do plochy S.zo; o Z1.25 – Areál hotelu Konopišt (za silnicí I/3): a) uvedení do souladu se stavem ást plochy dosud vymezená pro využití S.lzu je vymezena pro využití RH; b) zám r p em ny cca 60-ti rekrea ních objekt v západní ásti areálu na rodinné domy ást plochy dosud ur ená pro využití RH je nov vymezena pro podmín né využití BI.2;
o Z1.26 – Pozemek parc. . 4977/34 v k.ú. Benešov u Prahy, osada Boušice – rozší ení plochy BV o navazující uvedený drobný pozemek (dle zákresu KN) dosud zahrnutý v ploše S.lzu; o Z1.27 – Pozemky parc. . 3144/1, 3144/2, 3144/3, 3144/4, 3144/5, 3144/6, 3144/7, 3144/8, 3144/9, 3144/19, 3144/12, 3144/13, 3144/14, 3144/15, 3144/16, 3144/17, 3144/18, 3146/9, 3146/4, 3146/10, 3146/3, 3146/12, 3146/2, 3146/1, 3146/15 v k.ú. Benešov u Prahy (lokalita Sladovka) - pozemky dosud za azené v ploše s využitím RZ.x jsou nov za azeny do plochy s využitím SM.2; o Z1.28 – Pozemek parc. . 4400/3, k.ú. Benešov u Prahy – ást plochy dosud vymezené pro využití S.zo je vy len na v návaznosti na p ilehlé pastviny pro sportovn -terapeutický areál, ustájení koní, OS.1 – s pohotovostním bydlením; o Z1.29 – Pozemky parc. . 2395/4 a 2395/1 ( ást) v k.ú. Benešov za silnicí I/3 – zám r rozší ení plochy RH je na základ stanoviska nad ízeného orgánu upraven na z ízení plochy ú elového lesa s možností využití pro nepobytovou rekreaci S.lor; o Z1.30 - Pozemky parc. . 1198/1, 1198/2, 1199, k.ú. Benešov s truhlá skou provozovnou od roku 1994 v ploše BI. – žádost o p e azení pozemk z plochy pro BI do plochy pro OV neodpovídá skute nému využití provozovny; rozší ené obecné podmínky pro využití stávajících provozoven jsou dopln ny do úvodu kapitoly f; o Z1.33 – Pozemky parc. . 3143/3 a 4143/4 v k.ú. Benešov, (lokalita Sladovka), pozemky dosud za azené v ploše s využitím RZ.x jsou nov za azeny do plochy s využitím SM.2; o Z1.35 – Pozemek parc. . 3146/4 v k.ú. Benešov (lokalita Sladovka) – pozemek dosud za azený v ploše s využitím RZ.x je nov za azen do plochy s využitím SM.2; o Z1.37 – Pozemek parc. . 5179/1 v k.ú. Benešov u Prahy (lokalita Okrouhlice) nov vymezená zastavitelná plocha na ploše dosud zahrnuté pro zem d lskou produkci (Z) je nyní za azena do využití VZ; o Z1.38 – Pozemky parc. . 5284/5, 5288/9 a 5295/4, k.ú. Benešov (lokalita Okrouhlice) - nov vymezená zastavitelná plocha na ploše zem d lské produkce S.zo je za azena do podmín ného využití BV; o Z1.39 – pozemek parc. . 1262 v k.ú. Benešov (rodinný d m s historicky za len nou truhlá skou dílnou) v ploše SC - rozší ené obecné podmínky pro využití stávajících provozoven jsou dopln ny do úvodu kapitoly f; o Z1.40 – Pozemky parc. . 4802/1 a 4802/2 v k.ú. Benešov (lokalita ervený Dv r) - zám r na p e azení pozemk z funk ního využití pro zem d lskou výrobu (VZ) do ploch pro bydlení – BV (p estavbová plocha); o Z1.42 – Pozemek parc. . 751/1 v k.ú. Benešov ( ást p i ul. Vlašimské) – úprava využití – pozemky dosud za azené v ploše s využitím BI jsou nov za azeny do plochy s využitím BH; o Z1.43 – Pozemky parc. . 459, 460/1, 452/3 v k.ú. Benešov (Táborská 412) – uvedení do souladu se stavem – z plochy s využitím pro BI je vy len na plocha stávajících bytových dom – BH; o Z1.44 – Úprava vymezení ploch pro parkování – ul. F.V.Mareše / Poštovní a ul. Tyršova – zp esn ní využití plochy regulativem SC.2; o Z1.45 – Pozemek v k.ú. Benešov (lok. Kav ín) – úprava využití – pozemky dosud za azené v ploše s využitím BH jsou nov za azeny do plochy s využitím BI; o Z1.46 – Lokalita mezi K ižíkovou ulicí a silnicí 1/3 – úprava využití – zp esn ní vymezení ploch s rozdílným využitím OV, SM a DI;
o Z1.48 – Úprava vymezení ploch s rozdílným využitím – Dukelská ul. – zp esn ní vymezení hranice mezi plochami OS (sport, t lovýchova) a OV (ve ejná vybavenost – mate ská škola); o Z1.49 – statek Chvojen – od zám ru na p estavbu pozemk pro zem d lskou výrobu (VZ) na plochy pro bydlení bylo na základ požadavku nového vlastníka areálu po ve ejném projednání upušt no; podmínky na stabilizaci stavebních forem areálu z stávají v platnosti; o Z1.50 – Areál firmy Boneco a.s. – zám r na p e azení plochy z využití SM do ploch podmín n umož ujících výrobu – VD.4; o Z1.52 – Pozemek parc. . 2778/71 v k.ú. Benešov u Prahy – zám r za adit do využití RZ.1; o Z1.53 – Vnitroblok ulice Tyršova sever ešený regula ním plánem Pražská kasárna – zp esn ní podmínek využití plochy SC.1 (podíl zastav ných ploch) v souladu s platným regula ním plánem; o Z1.54 – Požadavek na úpravu ÚP Benešov do souladu se Zásadami územního rozvoje St edo eského kraje (vodovodní p ivad , železni ní koridor VRT, USES); o Z1.55 – Pozemky parc. . 649, 650, 651/2, 655 a ást pozemku parc. . 651/1 v k.ú. Úro nice – zám r za adit do plochy se zem d lskými stavbami pro chov hospodá ských zví at (ustájení skotu v zimních m sících, zast ešená stání, apod.) nov vymezená zastavitelná plocha na ploše dosud zahrnuté pro zem d lskou produkci (Z) je nyní za azena do využití VZ.2 a ZO ( ást); o Z1.56 – Pozemek parc. . 2683/26 v k.ú. Benešov u Prahy – zám r p evést sídelní zele na zele soukromou ZS.1 (p ípadné oplocení musí zachovat linii navazující na uli ní fasády stavebních objekt ; o Z1.57 – Pozemek parc. . 3083 a ást pozemku parc. . 3081 v k.ú. Benešov u Prahy za lenit do ploch pro zahradu s možností oplocení – ZS.1; o Z1.58 – Táborská kasárna - sportovní areál mládeže – zp esn ní podmínek využití a vymezení plochy OS a omezení ploch pro hromadné bydlení BH a pro komer ní vybavenost OK.2; Vn jší sídelní prstenec Správní území m sta zahrnuje okrajový prstenec v podstat stabilizovaných sídel, která si zachovají svou obytnou a postupn zejména nocležnou funkci. V sídlech jsou vymezeny drobné rozvojové plochy v souladu s požadavky uplatn nými v pr b hu procesu projednání územního plánu – zejména pro obytnou sféru a v menší mí e pro zem d lskou a drobnou výrobu. Jedná se o sídla s p evažující dojíž kou do Benešova: o Bedr o Boušice o Buková Lhota o ervený Dv r o Dlouhé Pole o Chvojen o Okrouhlice o Úro nice o Vidlákova Lhota Rozvojové p edpoklady a vyjíž ku ze sídel ovlivní realizace dálnice D3 a Václavické spojky jako dálni ního p ivad e pro oblast Benešova. V souvislosti s tím jsou navrženy v tší rozvojové plochy v Úro nici, Bukové a Vidlákov Lhot . Zámek a zámecký park Konopišt je nutno chápat jako samostatný kompozi ní prvek a fenomén – z hlediska kulturn památkového, z hlediska turistického ruchu i
z hlediska územního vztahu k Benešovu jako jádrovému m stu. Propojení organismu m sta s areálem zámku a zámeckým parkem Konopišt je územním plánem navrženo s využitím záv r územní studie Benešov – silnice I/3 - eliminace bariérového efektu v úseku ervené Vršky – U Topolu (06.2008). Základní len ní území m sta Rámcové len ní zastav ných území a zastavitelných ploch Benešova na území rozvojová, p estavbová a stabilizovaná (viz výkres .1 Základní len ní území) pro pot ebu územního plánu je následující: území rozvojová – zastavitelné plochy [ ísla lokalit zahrnutých v rozvojovém území jsou uvedena v hranatých závorkách]: I.
ervené Vršky o individuální bydlení, smíšené využití území [1]
II.
Marianovice (západ / jih / východ) o individuální bydlení, smíšené využití území [2 a / b / c]
III.
Sladovka - východ o platný regula ní plán - individuální bydlení [3]
IV.
Sladovka (st ed / jižní terasy / jihovýchod) o hromadné bydlení / individuální bydlení, … [8 a / b / c]
V.
Pod Karlovem o individuální bydlení, smíšené využití území Pod Karlovem [4] o drobná výroba Pod Karlovem [38] o drobná výroba Pod Pazdernou [40] o bydlení hromadné specifické – ul. K Pazdern [Z1.23] o smíšené využití území – ul. Pod H bitovem [Z1.7/13]
VI.
Pomn nice (západ / jih) o individuální bydlení [6 a / b] o Sport – specifické využití [Z1.28]
VII.
Pomn nice / ervené Vršky – komer ní zóna (sever / severovýchod) o pr myslová výroba a sklady - Pomn nice [26 / 27] o drobná výroba - Pomn nice [31 / 32] o vybavenost - Pomn nice [51, 52, 53] o vybavenost - ervené Vršky [54, 55, 56, 57] o drobná výroba - U Cihelny [39]
VIII. Za Spo ilovem o individuální bydlení, smíšené využití území [9] IX.
Kav ín o individuální bydlení / hromadné bydlení, … - Kav ín [10 a / b / e / g] o vybavenost - Kav ín [59, 60, 61] o drobná výroba - Pod Šibeni ním Vrchem [41] o individuální bydlení / hromadné bydlení [Z1.45] o úprava vymezení soukromých zahrad p i ul. Vlašimské [Z1.57]
X.
Konopištská o individuální bydlení [13]
XI.
Jih o pr myslová výroba a sklady - k Topolu [21]
o o o o o XII.
t žká výroba - u ZZN [22] t žká výroba - u WELZu [23] t žká výroba - za vle kou [24] t žká výroba - u rozvodny [25] pr myslová výroba a sklady - K ižíkova u VHS [28]
ernoleská o drobná výroba [36]
XIII. Vlašimská o drobná výroba [37] o drobná výroba specifická / dopravní polygon [K30] XIV. Chvojen o vybavenost / ubytování [63] XV.
Na K ížových o vybavenost / ubytování [64] o z ízení plochy ú elového lesa s možností využití pro nepobytovou rekreaci „S.lor“ [Z1. 29]
XVI. Na Sekyrách o sport / vybavenost [65] o rozší ení zahrádkové kolonie Na Sekyrách [Z1.52] XVII. U erného lesa o zahrádková kolonie [66] XVIII. Radíkovice o zahradnictví [81] XIX. U Mydlá ky o arboretum [82] XX.
Úro nice (sever / jih / jihovýchod) o individuální bydlení [UR-1 /-2 /-3] o OV [UR-4] o zem d lská výroba specifická (rodinná farma), ochranná zele
[Z1.55]
XXI. Buková Lhota + Vidlákova Lhota o individuální bydlení - Buková Lhota (západ / jih / východ) [BVL-1 /-2 /-6] o zem d lská výroba - Buková Lhota (sever) [BVL-7] o individuální bydlení - Vidlákova Lhota (západ / jih / sever) [BVL-3 /-4 /-5] o OV - Vidlákova Lhota [BVL-8] XXII. Bedr o individuální bydlení (sever / západ / st ed / východ / severozápad / jihozápad) [BE-1 /-2 /-3 /-4 /-5 /-6] o vybavenost / ubytování (jihovýchod) [BE-7] XXIII. ervený Dv r o individuální bydlení [CD-1] XXIV. Dlouhé Pole o individuální bydlení (sever / st ed) [DP-1 /-2] o drobná výroba (severozápad / západ) [DP-3 (Z1.9), DP-5] o zem d lská výroba (západ) [DP-4] o individuální bydlení (jih) [Z1.10/11/12]
XXV. Okrouhlice o zem d lská výroba (západ) [OK-1] o individuální bydlení (východ) [OK-2] o zem d lská výroba (západ) [Z1.37] o individuální bydlení (severovýchod) [Z1.38] XXVI. Boušice o individuální bydlení (východ / jih) [BO-1 /-3] o individuální bydlení (východ) [Z1.26] XXVII.U sv. Anny o lesnictví [SA-1] N která z rozvojových území mohou z ásti zasahovat do území zastav ného. Specifikace nápln rozvojových zastavitelných ploch – viz kap. c.01 území p estavbová (transforma ní) – [ ísla lokalit zahrnutých v p estavbovém území jsou uvedena v hranatých závorkách]: CI.
Táborská kasárna o hromadné bydlení, individuální bydlení, smíšené využití území, ve ejné prostranství [7a/b] o vybavenost, ve ejné prostranství [62] o sport, t lovýchova, víceú elová sportovní hala [71,33 (Z1.58)] o drobná výroba [34] o komer ní vybavenost [35]
CII.
U zimního stadionu o individuální bydlení [11]
CIII. Vnitroblok Ulrichova o individuální bydlení [12] CIV. U Vodárny II. o individuální bydlení [5] CV.
Jana Nohy o transformace bloku Zanádraží
CVI. Sladovka o transformace zahrádkových kolonií [Z1.15/27/33/35] CVII. Areál hotelu Konopišt o úprava využití areálu hotelu Konopišt [Z1.25] CVIII. Nová Pražská o zástavba podél ul. Nová Pražská – dopln ní bloku [Z1.3] CIX.
ervený Dv r o p estavba ásti areálu statku [Z1.40]
Další drobná p estavbová území, resp. plochy se zm nou nebo úpravou využití území: o úprava využití území a rozší ení plaveckého areálu [Z1.1/2] o zástavba podél ul. Konopištská sever [Z1.4/14] o zástavba podél ul. Vnou kova [Z1.6] o zástavba podél ul. Máchova [Z1.8] o zástavba mezi ulicemi Konopištská – Hod jovského [Z1.21] o zástavba a úprava ve ejného prostranství p ed Sokolovnou [Z1.22]
o o o o o o o o o
zm na využití v nezastav ném území Marianovice – za tratí [Z1.24] zástavba podél ul. Vlašimská jih [Z1.42] zástavba podél ul. Táborská západ [Z1.43] zp esn ní podmínek pro z izování a provozování parkovacích ploch v území Tyršova jih [Z1.44] zp esn ní vymezení ploch s rozdílným využitím mezi K ižíkovou ulicí a silnicí 1/3 [Z1.46] úprava vymezení ploch s rozdílným využitím – Dukelská ul. [Z1.48] úprava využití areálu Boneco a.s. [Z1.50] zp esn ní podmínek využití bloku Tyršova sever [Z1.53] úprava vymezení soukromých zahrad p i ul. Pražského povstání [Z1.56]
území stabilizovaná – všechny ostatní plochy, jejichž využití se ešením nového územního plánu nem ní. I v území stabilizovaném však územní plán formou verbální specifikace regulativ up es uje podmínky pro funk ní a rámcové prostorové využití s cílem vzájemné koordinace st etových jev v území (viz kap. f). Podrobné len ní struktury m sta – plochy s rozdílným zp sobem využití Správní území m sta je pro ú el územního plánu len no na p ibližn stejnorodé plochy využití území. Každá plocha s rozdílným zp sobem využití je definována z hlediska hlavního využití (p evažujícího ú elu), p ípustného nebo nep ípustného využití a dalších podmínek a z hlediska prostorového uspo ádání (rámcových podmínek forem zástavby). Každá vymezená územní plocha je v hlavním výkresu ozna ena kódem regulativu využití území. Regulativy využití ploch podle kódového ozna ení jsou obsahem kapitoly f. Ochrana kompozi ních vztah a panoramatu m sta Kompozi ní vztahy a panorama m sta jsou specifickým p edm tem ochrany a tedy i specifickým limitem územního rozvoje a stavebních aktivit ve správním území m sta. Výškovou hladinu zástavby je t eba chránit s ohledem na zachování m ítka zastav ní, charakteru zástavby m stského jádra. Je t eba dbát na ochranu a p sobnost topografie m sta a rámce p írodních horizont okolních návrší (Karlov, Kav ín, Šibeni ní Vrch, Marianovice, Šiberna, …). Jako specifický prvek kompozice sídla p sobí údolí Benešovského potoka a masív zámeckého parku Konopišt . Veškeré budoucí zám ry, které by p ekro ily hladinu zástavby a zasáhly tak do panoramatu m sta nebo do krajinného rámce, je nezbytné prov it se zvýšenou
c.01
Vymezení zastavitelných ploch, ploch p estavby a systému sídelní zelen c.01.1 Zastavitelné plochy
Hlavní rozvojové plochy m sta (resp. zastavitelné plochy) navazují na hranici zastav ného území m sta: I. ERVENÉ VRŠKY Zastavitelná plocha zahrnuje lokality 1 (požadavkem Z1.5 se d íve vymezená lokalita 58 ruší a p evádí z plochy OV do plochy BI) využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské - SM – smíšené využití území m stského typu
- PZ – ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní - S.lo – plochy smíšené nezastav ného území s funkcí ochrannou a lesnickou Plochy ur ené pro výstavbu jsou p ístupné z ulice: K Tužince, Hrubínova, K Ciheln ; specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - podmínkou je lokalizace nových trafostanic NTS (2x) v rámci lok.1; - protihluková opat ení podél trasy severovýchodního obchvatu m sta silnicí II/112 a železni ní trat .221; - území je ur eno p evážn pro bydlení v rodinných domech, p ípadn v plochách smíšeného využití charakteru nízkopodlažní zástavby; v území budou zachována ve ejná prostranství a ve ejn p ístupná nezastavitelná plocha sídelní zelen ; podmínka pro rozhodování: - regula ní plán lokality; lh ta vypracování regula ního plánu: zm na platného RP je rozpracována II. MARIANOVICE Zastavitelná plocha zahrnuje lokality 2a, 2b, 2c využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské - SM – smíšené využití území m stského typu - PZ – ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní - BH – bydlení hromadné - RH – hromadná rekreace - PV – ve ejná prostranství Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné z jihovýchodního obchvatu silnice II/110. specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - nová zástavba a využití ploch musí respektovat zájem památkové ochrany statku Marianovice; - podmínkou je lokalizace nových trafostanic NTS (3x) v rámci lok.2a, 2b, 2c; - protihluková opat ení podél trasy silnice I/3 (II/603), jihovýchodního obchvatu m sta silnicí II/110 a koridoru železni ní trat . 220; - území je ur eno p evážn pro bydlení v rodinných domech, p ípadn v plochách smíšeného využití charakteru nízkopodlažní zástavby; v území budou zachována ve ejná prostranství a ve ejn p ístupná nezastavitelná plocha sídelní zelen ; podmínka pro rozhodování: - regula ní plán lokality; lh ta vypracování regula ního plánu: platný RP bude p i rozhodování respektován III. SLADOVKA – VÝCHOD Zastavitelná plocha zahrnuje lokalitu 3 využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské - SM – smíšené využití území m stského typu
- PZ – ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné z ulice Vlašimské (silnice II/112). specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro drobnou výrobu nebo trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - podmínkou je lokalizace nové trafostanice NTS (1x); - protihluková opat ení podél trasy silnice II/112; - lokalita je ur ena pro zástavbu nízkopodlažními objekty rodinného bydlení; v pásu podél komunikace II/112 se p edpokládá smíšené využití objekty len nými do objem odpovídajících nízkopodlažní rodinné zástavb ; sou ástí lokality je plocha m stské ve ejné zelen ; podmínka pro rozhodování: - regula ní plán lokality; lh ta vypracování regula ního plánu: platný RP bude p i rozhodování respektován IV. SLADOVKA Zastavitelná plocha zahrnuje lokality 8a (st ed), 8b (jižní terasy), 8c (jihovýchod) využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské - BH – bydlení hromadné - PZ – ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní - DI – dopravní infrastruktura Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné z nov navrhované komunikace Na Homoli. specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro drobnou výrobu nebo trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - podmínkou pro využití plochy je realizace nové komunikace Na Homoli (p eložky silnice II/110) vedené od k ižovatky Vlašimská – východní obchvat a ve vrcholovém úseku pod povrchem – v etn protihlukových opat ení podél trasy p eložky silnice II/110; - p edpokladem využití plochy je dále nová obvodová komunikace od ulice ernoleské podél lokalit Sladovka (úsek p eložky silnice II/110) a Sladovka východ k ulici Vlašimské; - v plochách s obytnou zástavbou v dosahu vliv hluku ze silnice II/110 je podmínkou dodržení limit hlukové zát že v chrán ných prostorech; - podmínkou je výstavba nových trafostanic NTS (min 2x) v rámci lokalit 8a, 8b, 8c; - území je ur eno p evážn pro bydlení v rodinných a bytových domech; v území budou zachována ve ejná prostranství a ve ejn p ístupná nezastavitelná plocha sídelní zelen ; - formování nových koridor uli ní sít a sm ru stavebních ar je nutno pod ídit kompozi ním vztah m k dominantám a panoramatu historického jádra m sta a p írodním dominantám okolí; podmínka pro rozhodování: - územní studie regulace pro celek vymezeného území
lh ta vypracování územní studie: Benešov
do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP
V. POD KARLOVEM Zastavitelná plocha zahrnuje lokality 4, 38, 40, Z1.23 a Z1.7/Z1.13 využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské - BH – bydlení hromadné - BH.1 – bydlení hromadné specifické – ul. K Pazdern - SM – smíšené využití území m stského typu - SM.1 – smíšené využití území m stského typu specifické – ul. Pod H bitovem - PZ – ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní - VD – drobná výroba a výrobní služby Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné z ulice K Pazdern a jejího nového propojení s p ipravenou k ižovatkou na východním obchvatu. specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit výrobní zóny; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - podmínkou je realizace nového napojení ul. K Pazdern na p ipravenou pr se nou k ižovatku východního obchvatu v prostoru propojení na Kav ín; - podmínkou je lokalizace nových trafostanic NTS (2x) v rámci lokalit 4 a 38; - území je ur eno p echodu ploch pro bydlení v rodinných a bytových domech a ploch pro drobnou výrobu lokalizovaných podél tzv. východního obchvatu; - využití lokalit pro obytnou zástavbu je podmín no pr kazem spln ní hygienických limit staveb pro bydlení; veškerá opat ení na snížení negativních ú ink hlukové zát že budou ešena na náklady investora; VI. POMN NICE Zastavitelná plocha zahrnuje lokality 6a (západ), 6b (jih), Z1.28 (sever - ást), využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské - BV - bydlení individuální v rodinných domech – vesnické - OS.1 – sport – specifické využití – jezdecký areál, ustájení koní; - PZ – ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní - S.lo – plochy smíšené nezastav ného území s funkcí ochrannou a lesnickou Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné vnit ními obslužnými komunikacemi sídla Pomn nice a ze silnice III/10613. specifické podmínky využití: - využití lokality 6b (jih) je podmín no stabilizací polohy Václavické spojky (p ivad e k dálnici D3); - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro smíšené využití území nebo trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - podmínkou je lokalizace nové trafostanice NTS (1x) v rámci lok. 6b; - lokalita je ur ena pro zástavbu p evážn nízkopodlažními objekty rodinného bydlení m stského, resp. venkovského typu;
-
rozsah využití lokality Z1.28 je omezen na za ízení sportovn -terapeutického areálu s ustájením koní a podmín n zajišt ním technické obsluhy areálu (autonomní lokální zdroje, resp. napojení na systémy technické infrastruktury lokality Pomn nice) v etn ekologicky p ijatelné formy likvidace odpad a splašk bez negativních vliv na okolí; - využití lokality Z1.28 je podmín no zachováním pr chodnosti historické cestní sít ; - v plochách s obytnou zástavbou v dosahu vliv hluku z Václavické spojky (silnice II/112) je podmínkou dodržení limit hlukové zát že; podmínka pro rozhodování: - využití lokalit 6a a 6b je podmín no do ešením parcelace stavebních pozemk a koncepce dopravní a technické obsluhy celé lokality;
VII. POMN NICE / ERVENÉ VRŠKY – komer ní zóna Zastavitelná plocha zahrnuje lokality 26, 27, 31, 39, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - OK – komer ní vybavenost - VP – pr myslová výroba a sklady - VD – drobná výroba a výrobní služby - PZ – ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní - S.lo – plochy smíšené nezastav ného území s funkcí ochrannou a lesnickou - DI – dopravní infrastruktura Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné z nového k ižovatkového uzlu MÚK ervené Vršky a silnice III/10613. specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro komer ní využití; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - podmínkou je lokalizace nových trafostanic NTS (7x) nap . v rámci lok. 26, 27, 31, 32, 51, 53, 55, 57; - lokalita je ur ena pro komer ní vybavenost, výrobní sféru a služby; podmínka pro rozhodování: - územní studie regulace pro celek vymezeného území lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov VIII. ZA SPO ILOVEM Zastavitelná plocha zahrnuje lokalitu 9; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské - SM – smíšené využití území m stského typu - PZ – ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní - S.lo – plochy smíšené nezastav ného území s funkcí ochrannou a lesnickou - DI – dopravní infrastruktura Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné z ulice Pražského povstání a ze silnice II/110 specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro trvalé bydlení; ešení musí
zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - podmínkou je lokalizace nových trafostanic NTS (5x) v rámci lok. 9; - protihluková opat ení podél trasy severovýchodního obchvatu silnice II/112, silnice II/110 a železni ní trat .221; - území je ur eno p evážn pro bydlení v rodinných domech, p ípadn v plochách smíšeného využití charakteru nízkopodlažní zástavby; v území budou zachována ve ejná prostranství a ve ejn p ístupná nezastavitelná plocha sídelní zelen ; podmínka pro rozhodování: - územní studie regulace pro celek vymezeného území lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov IX. KAV ÍN. Zastavitelná plocha zahrnuje lokalitu 10, 41, 59, 60, 61, Z1.45 a Z1.57; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské - BH – bydlení hromadné - SM – smíšené využití území m stského typu - PZ – ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní - ZS.1 – sídelní zele individuální – nezastavitelné zahrady - VD – drobná výroba a výrobní služby - OV – ve ejná vybavenost - OK.1 – komer ní vybavenost specifická – vyhlídková restaurace - DI – dopravní infrastruktura Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné novými páte ovými komunikacemi p ipojenými k tzv. východnímu obchvatu v prostoru Pod Pazdernou a k ul Vlašimské (II/112) východn od Sladovky. specifické podmínky využití: - s ohledem na obtížné podmínky zainvestování se p edpokládá využití lokality až v záv re né etap realizace zám r územního plánu. Lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - podmínkou pro využití plochy je realizace nových komunikací z východního obchvatu v prostoru Pod Pazdernou a z Vlašimské ul. východn od Sladovky; - podmínkou je lokalizace nových trafostanic NTS (4x);. - území je ur eno p evážn pro bydlení v rodinných a bytových domech, p ípadn v plochách smíšeného využití charakteru nízkopodlažní zástavby; sou ástí zastavitelné plochy je areál pro výstavbu školské vybavenosti a ve vazb na lesopark Kav ín lokalita pro vyhlídkovou restauraci; v území budou zachována ve ejná prostranství a ve ejn p ístupná nezastavitelná plocha sídelní zelen ; - podmínkou pro využití lokality Z1.57 je projednání a kladné stanovisko správce bezejmenného drobného vodního toku IDVT 10256709; podmínka pro rozhodování: - územní studie pro vymezené území lh ta vypracování územní studie: územní studie je vypracovaná a bude p i rozhodování respektována
X. KONOPIŠTSKÁ Zastavitelná plocha zahrnuje lokalitu 13; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI.1 – bydlení individuální v rodinných domech – specifické Plocha pro zástavbu je p ístupná z ulice Konopištské (III/10614). specifické podmínky využití: - rozsah výstavby v lokalit je omezen na jeden rodinný d m; - zástavba musí respektovat zájem památkové ochrany v ochranném pásmu zámku Konopišt ; - lokalita je ur ena pro výstavbu jednoho nízkopodlažního objektu rodinného bydlení; XI. JIH Zastavitelná plocha zahrnuje lokality 21, 22, 23, 24, 25, 28; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - VP – pr myslová výroba a sklady - VT – t žká výroba - DI – dopravní infrastruktura - PZ – ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné z ulice K ižíkovy a jižního segmentu navrhovaného obchvatu silnice II/110 po realizaci p ipojení k MÚK se silnicí I/3 (II/603) U Topolu; specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit výrobní zóny; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - podmínkou pro využití plochy je realizace nových komunikací z jihovýchodního okraje prostoru Na Mýt v soub hu s vle kovým kolejišt m k jžnímu segmentu obchvatu silnice II/110 a p í né propojení k ul. K ižíkov ; - podmínkou je lokalizace nových trafostanic NTS (5x) nap . v rámci lok. 21, 22, 23, 24, 25; - území je ur eno pro výrobní a skladovou sféru a služby; podmínka pro rozhodování: - územní studie regulace pro celek vymezeného území lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov XII. ERNOLESKÁ Zastavitelná plocha zahrnuje lokalitu 36; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - VD – drobná výroba a výrobní služby Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné z ulice ernoleské, resp. z navrhované jižní obvodové páte ové komunikace; specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro výrobní sféru; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci;
-
využití lokalit je podmín no realizací navrhované jižní obvodové páte ové komunikace; podmínkou je lokalizace nové trafostanice NTS (1x) v rámci lok. 36; území je ur eno pro komer ní za ízení, drobnou výrobu a služby;
XIII. VLAŠIMSKÁ Zastavitelná plocha zahrnuje lokality 37, K30; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - VD – drobná výroba a výrobní služby - VD.2 – drobná výroba specifická / dopravní polygon Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné z ulice Vlašimské, z nové páte ové komunikace p ipojené k ul Vlašimské (II/112) východn od Sladovky. specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit výrobní zóny; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - využití ploch je podmín no realizací nové páte ové komunikace p ipojené k ul Vlašimské (II/112) východn od Sladovky; - území je ur eno pro drobnou výrobu, služby a dopravní polygon; XIV. CHVOJEN Zastavitelná plocha zahrnuje lokalitu 63; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - RH.1 – hromadná rekreace – Chvojen Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné z místní obslužné komunikace; specifické podmínky využití: - rozsah využití lokality je omezen na jeden ubytovací objekt hromadné rekreace; - zástavba musí respektovat zájem památkové ochrany v sousedství ochranného pásma kostela Chvojen; XV. NA K ÍŽOVÝCH Zastavitelná plocha zahrnuje lokalitu 64; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - RH – hromadná rekreace - TI – technická infrastruktura Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné ze stávající komunikace ur ené pro vedení p eložky silnice III/11457; specifické podmínky využití: - pozemky ur ené pro zástavbu musí být napojeny na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro bydlení a obslužnou sféru; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - využití ploch je podmín no realizací lokální OV; - lokalita je ur ena pro specifické ubytovací za ízení ve form nízkopodlažní zástavby spojené se sociálními službami senior m; - využití lokality Z1.29 je s ohledem na charakter lesnaté krajiny a jeho ochranu omezeno na ást pozemku v sousedství plochy TI; na základ stanoviska nad ízeného orgánu je využití upraveno na z ízení plochy ú elového lesa
s možností využití pro nepobytovou rekreaci „S.lor“ a je podmín no zachováním lesního porostu; XVI. NA SEKYRÁCH Zastavitelná plocha zahrnuje lokality 65; rozší ení zahrádkové kolonie Z1.52; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - OS.1 – sport – specifické využití – jezdecký areál, ustájení koní - RZ.1 - individuální rekreace – zahrádká ské osady – Na Sekyrách Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné po místní ú elové komunikaci (p i realizaci severovýchodního obchvatu m sta silnicí II/112 dojde k vyvolané úprav ú elové komunikace); specifické podmínky využití: - rozsah využití lokality OS.1 je omezen na za ízení jezdeckého areálu s ustájením koní; - návrh využití musí obsahovat zajišt ní obsluhy areálu technickou infrastrukturou; - s ohledem na velikost pozemk sousedních zahrad v navazující zahrádkové kolonii je na vymezené ploše Z1.52 možné umístit max. 3 zahrady; - zm na užívání na objekty pro trvalé bydlení není v zahrádkové osad p ípustná, - doprovodné stavby pro chovatelství nejsou v zahrádkové osad p ípustné, XVII. U ERNÉHO LESA Zastavitelná plocha zahrnuje lokalitu 66; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - RZ – individuální rekreace – zahrádká ské osady Plochy ur ené pro využití jsou p ístupné po jižní obchvatové komunikaci (II/110); specifické podmínky využití: - rozsah využití lokality je omezen na areál zahrádkové kolonie; - návrh využití musí obsahovat zajišt ní obsluhy území technickou infrastrukturou v návaznosti na celom stskou koncepci; - vymezení severní hranice areálu je omezeno územní rezervou pro koridor cílové trasy obchvatu II/110; XVIII. RADÍKOVICE Zastavitelná plocha zahrnuje lokalitu 81; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - VZ.5 – zem d lská výroba specifická – zahradnictví - VZ.6 – zem d lská výroba specifická – zahradnictví – do asné využití Plochy ur ené pro využití jsou p ístupné po komunikaci III/1101; specifické podmínky využití: - rozsah využití lokality je omezen na areál zahradnictví; - návrh využití musí obsahovat zajišt ní obsluhy území technickou infrastrukturou; - vymezení severní hranice areálu je omezeno územní rezervou pro koridor cílové trasy obchvatu II/110; XIX. U MYDLÁ KY Zastavitelná plocha zahrnuje lokalitu 82; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - ZO.2 – sídelní zele vyhražená specifická – arboretum - S.lzoa – plochy smíšené nezastav ného území s funkcí ochrannou, lesnickou a zem d lskou specificky využité pro areál arboreta Plochy ur ené pro využití jsou p ístupné po komunikaci III/10613;
specifické podmínky využití: - rozsah využití lokality je omezen na areál arboreta; - návrh využití musí obsahovat zajišt ní obsluhy území technickou infrastrukturou; podmínka pro rozhodování: - územní studie regulace pro celek vymezeného území lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov XX. ÚRO NICE Zastavitelné plochy zahrnují lokality UR-1 (sever), UR-2 (jih), UR-3 (jihovýchod), UR-4; Z1.55 (severovýchod). využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BV – bydlení individuální v rodinných domech – vesnické - TI – technická infrastruktura - VZ.2 – zem d lská výroba specifická – rodinná farma (malokapacitní zem d lské hospodá ství) - ZO – sídelní zele ochranná Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné ze silnice III/10611 a sítí místních obslužných komunikací; specifické podmínky využití: - lokality musí být napojeny na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalitám pro trvalé bydlení, v p ípad lokality Z1.55 v kategorii odpovídající lokalit výrobní zóny; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celkovou koncepci sídla; je t eba zajistit technickou obsluhu areálu (autonomní lokální zdroje, resp. napojení na systémy technické infrastruktury lokality Úro nice) v etn ekologicky p ijatelné formy likvidace odpad a splašk bez negativních vliv na okolí; - podmínkou je lokalizace nových trafostanic NTS (2x); - p i využití lokality Z1.55 je t eba zajistit ochranu využití p ilehlých ploch tak, aby byly spln ny hygienické limity vlivu hluku a vibrací na stavby pro bydlení a limity zne ist ní ovzduší; - využití lokality Z1.55 je podmín no realizací plochy ochranné zelen mezi obytnou plochou a plochou pro zem d lskou výrobu; - podél koryta bezejmenného drobného vodního toku IDVT 10277889 bude zachován manipula ní pruh ší ky min. 6m; - lokality UR-1/ 2/ 3/ 4 jsou ur eny pro bydlení v rodinných domech, lokalita Z1.55 pro zem d lskou výrobu specifickou (rodinná farma) a ochrannou zele ; v území budou respektovány požadavky na vymezení ve ejných prostranství; podmínka pro rozhodování v lokalitách UR-1, UR-2, UR-3: - využití lokalit je podmín no do ešením parcelace nových stavebních pozemk a koncepce dopravní a technické obsluhy celé lokality; XXI. BUKOVÁ LHOTA + VIDLÁKOVA LHOTA Zastavitelné plochy zahrnují lokality BVL-1 (západ), BVL-2 (jih), BVL-3 (západ), BVL4 (jih), BVL-5 (sever), BVL-6 (východ), BVL-7 (sever), BVL-8; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BV – bydlení individuální v rodinných domech – vesnické - VZ.1 – zem d lská výroba specifická - TI – technická infrastruktura
Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné ze silnice III/10610 a sítí místních obslužných komunikací; specifické podmínky využití: - lokality musí být napojeny na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalitám pro trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celkovou koncepci sídla; - využití lokality BVL-3 (západ), BVL-4 (jih), BVL-5 (sever), je podmín no realizací obecního vodovodu a kanalizace v etn OV (lok. BVL-8) - podmínkou je lokalizace nové trafostanice NTS (1x) nap . v rámci lok BVL-3; - území je ur eno pro bydlení v rodinných domech, pro areál zem d lské výroby s vylou ením živo išné výroby a technickou infrastrukturu; v území budou respektovány požadavky na vymezení ve ejných prostranství; podmínka pro rozhodování v lokalitách BVL-1, BVL-3, BVL-4, BVL-5: - územní studie regulace pro vymezená území lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov XXII. BEDR Zastavitelné plochy zahrnují lokality BE-1 (sever), BE-2 (západ), BE-3 (st ed), BE-4 (východ), BE-5 (severozápad), BE-6 (jihozápad), BE-7 (jihovýchod); využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BV – bydlení individuální v rodinných domech – vesnické - RH – hromadná rekreace Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné ze silnice II/110 a sítí místních obslužných komunikací; specifické podmínky využití: - lokality musí být napojeny na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalitám pro trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celkovou koncepci sídla; - území je ur eno pro bydlení v rodinných domech a pro areál ubytovacích nízkopodlažních objekt hromadné rekreace odpovídajících objemu rodinných dom ; v území budou respektovány požadavky na vymezení ve ejných prostranství; podmínka pro rozhodování v lokalitách BE-1, BE-2, BE-5: - využití lokalit je podmín no do ešením parcelace nových stavebních pozemk a koncepce dopravní a technické obsluhy celé lokality; XXIII. ERVENÝ DV R Zastavitelná plocha zahrnuje lokalitu CD-1; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BV – bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Plocha ur ená pro zástavbu jsou p ístupná ze silnice III/1104 a sítí místních obslužných komunikací; specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalitám pro trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celkovou koncepci sídla;
-
území je ur eno pro bydlení v rodinných domech; v území budou respektovány požadavky na vymezení ve ejných prostranství; zástavba musí charakterem a objemem staveb navazovat na kontext okolí; v p ípad obnovení provozu sousedního zem d lského areálu je t eba prokázat ochranu uvažovaného využití p ilehlých ploch tak, aby byly spln ny hygienické limity vlivu hluku a vibrací staveb pro bydlení;
XXIV. DLOUHÉ POLE Zastavitelné plochy zahrnují lokality DP-1 (sever), DP-2 (st ed), DP-3/Z1.9 (severozápad), DP-4 (západ), DP-5 (západ), Z1.10/11/12 (jih); využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BV – bydlení individuální v rodinných domech – vesnické - BV.1 - bydlení individuální v rodinných domech – vesnické – Dlouhé Pole jih - VZ – zem d lská výroba a služby - VD – drobná výroba a výrobní služby Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné ze silnice III/1104 a sítí místních obslužných komunikací; specifické podmínky využití: - lokality musí být napojeny na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalitám pro trvalé bydlení a výrobní sféry; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celkovou koncepci sídla; - území je ur eno pro bydlení v rodinných domech a pro areály drobné a zem d lské výroby; v území budou respektovány požadavky na vymezení ve ejných prostranství; - p i využití lokality Z1.10/11/12 pro obytné stavby je t eba ponechat p i komunikaci sm rem k plochám drobné výroby pás pro izola ní ochrannou zele sou asn pro p ípadnou realizaci protihlukových opat ení; - využití lokality, resp. umíst ní objekt je podmín no pr kazem o spln ní hygienických limit staveb pro bydlení; opat ení na snížení negativních ú ink dopravy budou ešena na náklady investora; - využití lokality Z1.9 je podmín no maximální ochranou vzrostlé zelen , zejména v nivní poloze území. podmínka pro rozhodování v lokalit Z1.10/11/12: - územní studie regulace pro vymezené území lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov XXV. OKROUHLICE Zastavitelné plochy zahrnují lokality OK-1/Z1.37 (západ), OK-2 (východ), Z1.38 (severovýchod); využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BV – bydlení individuální v rodinných domech – vesnické - VZ – zem d lská výroba a služby Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné ze silnice III/1104 a sítí místních obslužných komunikací; specifické podmínky využití: - lokality musí být napojeny na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalitám pro trvalé bydlení a
-
výrobní sféry; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celkovou koncepci sídla; území je ur eno pro bydlení v rodinných domech a pro areál zem d lské výroby; v území budou respektovány požadavky na vymezení ve ejných prostranství; p i rozší ení provozu farmy je t eba zohlednit ochranu ploch pro bydlení, p ípadn stanovit pásmo hygienické ochrany; v rámci dokumentace pro územní nebo stavební ízení lokality Z1.37 bude prokázána ochrana uvažovaného využití p ilehlých ploch tak, aby byly spln ny hygienické limity vlivu hluku a vibrací staveb pro bydlení;
XXVI. BOUŠICE Zastavitelné plochy zahrnují lokality BO-1 (východ), BO-3 (jih), Z1.26 (jihovýchod); využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BV – bydlení individuální v rodinných domech – vesnické Plochy ur ené pro zástavbu jsou p ístupné ze silnice III/1121 a sítí místních obslužných komunikací; specifické podmínky využití: - lokality musí být napojeny na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalitám pro trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celkovou koncepci sídla; - území je ur eno pro bydlení v rodinných domech; v území budou respektovány požadavky na vymezení ve ejných prostranství; podmínka pro rozhodování v lokalitách BO-1, BO-3: - využití lokalit je podmín no do ešením parcelace nových stavebních pozemk a koncepce dopravní a technické obsluhy celé lokality;
c.01.2 Plochy p estavby
Hlavní p estavbové plochy m sta jsou soust ed ny v následujících lokalitách: CI. TÁBORSKÁ KASÁRNA P estavbová plocha zahrnuje lokality 7a, 7b ást, 62, - Z1.58 (jihozápad), 7b ást (východ), 33, 34, 71 – Z1.58, 35; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BH – bydlení hromadné - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské - SM – smíšené využití území m stského typu - OV – ve ejná vybavenost - OK.2 – komer ní vybavenost specifická – Taborská kasárna - OS – sport, t lovýchova - DI – dopravní infrastruktura - PV – ve ejná prostranství - PV.1 – ve ejná prostranství specifická - PZ – ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní - VD – drobná výroba a výrobní služby Plochy pro p estavbu území jsou p ístupné z ulice Táborské, Pod Lihovarem, Hejtmánkovy a ernoleské; sou ástí lokality je návrh nové jižní páte ové obvodové komunikace z ulice Na Mýt k ulici ernoleské;
specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro trvalé bydlení a ve ejnou vybavenost; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - podmínkou je lokalizace nových trafostanic NTS (5x); - uspo ádání ploch s rozdílným využitím (p ípadn technická opat ení na objektech) cílen odcloní eventuální zdroje hluku z p ilehlých dopravních ploch (páte ová komunikace, železnice); - p evážná ást území (7a) je i po redukci v d sledku zm ny .1 ÚP Benešov ur ena pro hromadné bydlení v etn ve ejných prostranství, p ípadn smíšenému využití – se zázemím sídelní ve ejné zelen a vybavenosti: školství (62), …, v jižní ásti lokality se zm nou .1 ÚP na úkor plochy pro hromadné bydlení výrazn rozši uje plocha pro nový sportovní areál mládeže s m stskou sportovní halou (71); východní a jihovýchodní ást p estavbové plochy (7b) doplní lokalitu individuální zástavby rodinných dom Sokola T my. podmínka pro rozhodování: - regula ní plán pro lokality 7a, 7b, 62; územní studie pro regulaci území lokalit 33, 34, 35, 71; lh ta vypracování regula ního plánu / územní studie: platný RP bude p i rozhodování respektován krom plochy vymezené lokalitou Z1.58; územní studie je vypracovaná a bude p i rozhodování respektována; CII. U ZIMNÍHO STADIONU P estavbová plocha zahrnuje lokalitu 11; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské Plochy pro p estavbu jsou p ístupné z ulice Hráského, resp. i podél parkovišt z ulice ernoleské. specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - p i p estavb bude v rámci prostorového uspo ádání respektován kontext okolní zástavby; - k lokalit z jihu p iléhá plocha záchytného parkovišt pro sousední sprtovní za ízení; urbanistická koncepce lokality zahrne ešení vhodné clony zelen mezi t mito plochami; - území je ur eno pro nízkopodlažní zástavbu rodinnými domy; v území budou respektovány požadavky na vymezení ve ejných prostranství; CIII. VNITROBLOK ULRICHOVA P estavbová plocha zahrnuje lokalitu 12; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské Plochy pro p estavbu jsou p ístupné z ulice Ulrichovy a omezen i z ulice Na Chmelnici. specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro trvalé bydlení; ešení musí
zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - p i p estavb bude v rámci prostorového uspo ádání respektován kontext okolní zástavby; - území je ur eno pro nízkopodlažní zástavbu rodinnými domy; podmínka pro rozhodování: - územní studie regulace pro celek vymezeného území lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov CIV. U VODÁRNY II. P estavbová plocha zahrnuje lokalitu 5; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI – bydlení individuální v rodinných domech – m stské Plochy pro p estavbu jsou p ístupné z ulice Vodárenské, resp. novou obslužnou (p ípadn zklidn nou) komunikací z ulice ernoleské. specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - p i p estavb bude v rámci prostorového uspo ádání respektován kontext okolní zástavby; - území je ur eno pro nízkopodlažní zástavbu rodinnými domy; podmínka pro rozhodování: - regula ní plán pro lokalit 5 jih; územní studie regulace lokality 5 sever; lh ta vypracování regula ního plánu: platný RP lokality 5 jih bude p i rozhodování respektován; územní studie lokality 5 sever je vypracovaná a bude p i rozhodování respektována; CV. JANA NOHY P estavbová plocha zahrnuje tzv. blok „zanádraží“ vymezený ulicemi Konopiš skou, Hod jovského, Jana Nohy, Na Mýt a nov navrhovanou páte ovou komunikací po západním okraji ploch železni ní stanice Benešov; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - VD.x – drobná výroba a výrobní služby – p estavbové území - OV – ve ejná vybavenost - SM – smíšené využití území m stského typu - DI – dopravní infrastruktura Plochy pro p estavbu jsou p ístupné z ulic Konopiš ské, Jana Nohy, Na Mýt a z nov navrhované páte ové komunikace po západním okraji ploch železni ní stanice. specifické podmínky využití: lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající ve ejné vybavenosti a výrobní sfé e; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; podmínkou je up esn ní hlavní p ší trasy z centra m sta k zámeckému parku Konopišt v návaznosti na podchod železni ní trat .221; - v rámci revitalizace území se sleduje cíl vymezit koridor nové páte ové komunikace po západním okraji ploch železni ní stanice a zp ístupnit tak uvoln né
pozemky, up esnit hranice ploch s režimem drobné výroby a severní ást bloku p ednostn využít pro funkce m stotvorné s vyšším podílem ve ejných ploch a zelen ; podmínka pro rozhodování: - územní studie regulace pro celek vymezeného území lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov CVI. SLADOVKA P estavbová plocha zahrnuje lokality Z1.15/27/33/35 a enklávy zahrádkových kolonií Na Sladovce obklopené zastavitelnými plochami pro nízkopodlažní obytnou zástavbu rodinnými domy nebo smíšenou nízkopodlažní zástavbu m stského typu; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - RZ.x – individuální rekreace specifická – zahrádká ské osady – p estavbové území - SM.2 - smíšené využití území m stského typu specifické – kolonie Sladovka Plochy pro p estavbu jsou p ístupné z ulice Vlašimské, resp. z nov navrhované komunikace Na Homoli p ipojené do k ižovatky Vlašimská – východní obchvat. specifické podmínky využití: - lokality musí být napojeny na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - podmínkou pro využití plochy je respektování koridoru pr jezdního úseku komunikace II/110 ernoleská – Vlašimská (jihovýchodní obchvat) v etn úprav souvisejících s ochranou chrán ných prostor proti hluku (stavebn p ekrytý koridor, … apod.); - podmínkou je napojení celé lokality na systémy inženýrských sítí, resp. zajišt ní technické obsluhy území; - podmínkou je projednání koncepce využití území a kladné stanovisko správce bezejmenného drobného vodního toku IDVT 10269951; - v rámci revitalizace území se sleduje cíl postupné p estavby zahrádkové kolonie na plochy využitelné pro trvalé bydlení v etn tomu odpovídajících dimenzí ve ejných prostranství; podmínka pro rozhodování: - územní studie regulace vždy pro celek vymezených území lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov CVII. AREÁL HOTELU KONOPIŠT P estavbová plocha zahrnuje lokalitu Z1.25; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BI.2 - bydlení individuální v rodinných domech specifické – za hotelem Konopišt Plochy pro p estavbu jsou p ístupné ze silnice III/11457 za k ižovatkou se stávající silnicí I/3, resp. za hotelem Konopišt . specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit pro trvalé bydlení; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci;
-
využití navrhované obytné plochy odd lené od ostatních obytných ploch, jádra m sta a zejména od školských za ízení a další vybavenosti silnicí I/3 je podmín no realizací d sledn bezkolizního p ekonání silni ního koridoru I/3 a p šího propojení lokality s jádrem m sta – nap . p ším nadchodem nebo podchodem uvedené komunikace, apod.; - v rámci revitalizace území se sleduje cíl p estavby areálu hromadné rekreace na plochy podmín n využitelné pro trvalé bydlení v etn tomu odpovídajících velikostí pozemk a dimenzí ve ejných prostranství; - návrh charakteru zástavby a parcelace musí respektovat režim ochranného pásma národní kulturní památky zámku Konopišt a podmínky stanovené místn p íslušným pracovišt m NPÚ; - využití lokality, resp. umíst ní objekt je podmín no pr kazem o spln ní hygienických limit staveb pro bydlení; veškerá opat ení na snížení negativních ú ink dopravy budou ešena na náklady investora lokality; podmínka pro rozhodování: - územní studie lokality Z1.25 (plochy specifického bydlení BI.2) lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov
CIX. NOVÁ PRAŽSKÁ P estavbová plocha zahrnuje zástavbu vymezující ulici Nová Pražská - lokalita Z1.3; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - SC - smíšené využití centra m sta - PV.1 - ve ejná prostranství specifická Plochy pro p estavbu jsou p ístupné z ulice Nová Pražská. specifické podmínky využití: - zástavba musí jednozna n vymezit uli ní koridor a doplnit stavební objem bloku echova – Nová Pražská – Pod Brankou; - v linii zástavby podél ulice Nová Pražská je nutno vynechat p im en širokou proluku propojení parkových ploch ve vnitrobloku severn od jádra m sta. podmínka pro rozhodování: - územní studie pro celek vymezeného území v etn prostoru p ilehlé k ižovatky s ulicí echovou - v lokalit Z1.3 budou zp esn ny podmínky pro využití ploch SC a PV.1, prostorové uspo ádání a charakter zástavby. lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov CX. ERVENÝ DV R P estavbová plocha zahrnuje lokalitu Z1.40 – ást bývalého areálu statku specifické podmínky využití: - plocha p estavbové lokality Z1.40 nesmí být kontaminována v d sledku d ív jšího využití; - zástavba musí charakterem a objemem staveb navazovat na kontext okolí; - v p ípad obnovení provozu sousedního zem d lského areálu je t eba prokázat ochranu uvažovaného využití p ilehlých ploch tak, aby byly spln ny hygienické limity vlivu hluku a vibrací staveb pro bydlení; podmínka pro rozhodování: - územní studie lokality Z1.40 (plochy bydlení vesnického BV) lh ta vypracování územní studie: do 12 let od nabytí ú innosti zm ny .1 ÚP Benešov
Návrh územního plánu – krom vymezení výše uvedených hlavních p estavbových lokalit – p edpokládá možnost p estaveb nebo dostaveb i v rámci tzv. stabilizovaných ploch, avšak pouze za podmínek dodržení regulativ konkrétní plochy rozdílného využití. Další drobná p estavbová území, resp. plochy se zm nou nebo úpravou využití území vymezená zm nou .1 ÚP Benešov: Lokalita Z1.1/Z1.2 - zm na využití území, úprava trasy m stské páte ové komunikace a rozší ení plaveckého areálu využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - DI – dopravní infrastruktura - OS - sport, t lovýchova specifické podmínky využití: - p i rozší ení plochy plaveckého areálu je nutno zachovat p ší propojení podél Benešovského potoka a p í né pr chozí koridory, aby se areál nestal barierou v území; - zám r bude respektovat vymezení záplavového území Q100 Benešovského potoka. V záplavovém území nebudou umís ovány žádné nové stavby ani oplocení. Veškeré budoucí stavební zám ry a úpravy v záplavovém území budou projednány se správcem toku – Povodí Vltavy, s.p.; - p es parkovišt sportovního areálu musí být zachován pr jezd do lokality 11 v sousedství zimního stadionu a dále k ulici Na Chmelnici; - koridor silnice II/110 sledovaný p vodn po jižním a východním okraji sportovního areálu a údolím Benešovského potoka je nezbytné v d sledku uvedené úpravy p evést od k ižovatky obchvatu silnice II/112 s ulicí Vlašimskou do trasy nové komunikace Na Homoli, podpovrchovým úsekem p es horizont návrší Sladovka s plochami pro bydlení a mostním úsekem nad hrázemi rybník v údolí Benešovského potoka k ulici ernoleské, kde se vrací do p vodn sledované stopy; - v rámci dokumentace pro územní nebo stavební ízení upravené trasy komunikace II/110 bude prokázána ochrana uvažovaného využití p ilehlých ploch tak, aby byly spln ny hygienické limity vlivu hluku a vibrací staveb pro bydlení; Lokalita Z1.4/ Z1.14 - zástavba podél ul. Konopištská sever – úprava využití území podle aktuálního stavu využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BH - bydlení hromadné specifické podmínky využití: - aktuální stav využití území je stabilizován Lokalita Z1.6 - zástavba podél ul. Vnou kova využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - SC - smíšené využití centra m sta specifické podmínky využití: - vymezením a kultivací plochy ve ejného prostranství bude zp esn na linie a objem zástavby bloku Pod Brankou – Vnou kova - Tyršova Lokalita Z1.8 - zástavba podél ul. Máchova – úprava využití území podle aktuálního stavu využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - SM - smíšené využití území m stského typu
specifické podmínky využití: - aktuální stav využití území je stabilizován Lokalita Z1.21 - zástavba mezi ulicemi Konopištská – Hod jovského využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - VD - drobná výroba a výrobní služby specifické podmínky využití: - z ízení mycí linky automobil a rychlého lehkého servisu se školícím centrem je podmín no zajišt ním bezkolizní dopravní obsluhy z ulice Hod jovského Lokalita Z1.22 - zástavba a úprava ve ejného prostranství p ed Sokolovnou využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - OK.3 - komer ní vybavenost specifická – u Sokolovny specifické podmínky využití: - využití plochy Z1.22 je podmín no zajišt ním dopravní obsluhy v souladu s platnými technickými p edpisy a normami – tj. realizací p ipojení k nov navržené malé okružní k ižovatce ulic Tyršova a Nádražní; - architektonicko-urbanistické ešení navrhovaného objektu i úpravy parteru p ed Sokolovnou musí odpovídat kvalit a významu objektu Sokolovny i významu ústí ulice Tyršovy jako jednoho z hlavních reprezenta ních prostor nástupu do centra m sta. Komplexní návrh ešení celého prostoru a nové stavby musí zpracovat autorizovaný architekt; - v rámci úpravy parteru je t eba zajistit parkování a p íjezd pro nov navrhované využití i pro stávající sportovní areál a Sokolovnu. Lokalita Z1.24 - zm na využití v nezastav ném území Marianovice – za tratí využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - S.zo - plocha smíšené nezastav ného území s využitím pro zem d lství a ochrannou zónu specifické podmínky využití: - zm na plochy s rozdílným využitím umož uje provozovat chov drobného hospodá eského zví ectva Lokalita Z1.42 - zástavba podél ul. Vlašimská jih využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BH - bydlení hromadné specifické podmínky využití: - využití proluky umožní kontextuáln doplnit stavební objem bytovým domem bariérového typu a vymezení bloku Zapova – Vlašimská – Na Chmelnici; - sou ástí podrobn jšího stupn dokumentace bude dendrologický pr zkum lokality, p ípadn návrh kompenza ních výsadeb d evin; Lokalita Z1.43 - zástavba podél ul. Táborská západ – úprava využití území podle aktuálního stavu využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - BH - bydlení hromadné specifické podmínky využití: - aktuální stav využití území je stabilizován Lokalita Z1.44 – zp esn ní podmínek pro z izování a provozování parkovacích ploch v území Tyršova jih využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - SC.2 - smíšené využití centra m sta specifické – Tyršova jih
specifické podmínky využití: - v rámci plochy SC.2 je nutné zajistit parkovací kapacity pro rezidenty a pracovníky v lokalit , p ípadn vícepodlažní parkovací objekty i pro pot ebu centra m sta; záchytná parkovišt pro pot ebu centra na úrovni terénu (pouze na povrchu) nejsou p ípustná; - parkování pro zákazníky obslužných za ízení je nutné zajistit na vlastním pozemku – optimáln pod objektem, Lokalita Z1.46 - zp esn ní vymezení ploch s rozdílným využitím mezi K ižíkovou ulicí a silnicí 1/3 využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - OV – ve ejná vybavenost - SM – smíšené využití území m stského typu - DI – dopravní infrastruktura specifické podmínky využití: - lokalita musí být napojena na sí místních obslužných a propojovacích komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalit výrobní zóny a v ásti plochy Z1.46 v kategorii odpovídající lokalit plochy smíšeného využití území; ešení musí zahrnovat návrh systému vnit ní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celom stskou koncepci; - hladina p edpokládané zástavby nesmí p esáhnout výšku 4 nadzemních podlaží dle definice v kap. f.02. - území je ur eno pro dopravní infrastrukturu, ve ejnou vybavenost a smíšené využití území; Lokalita Z1.48 - úprava vymezení ploch s rozdílným využitím v ul. Dukelská – rozší ení areálu mate ské školy; úprava využití území podle aktuálního stavu; využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - OV – ve ejná vybavenost specifické podmínky využití: - aktuální stav využití území je stabilizován Lokalita Z1.49 – od zám ru p estavby statku Chvojen na plochy pro bydlení bylo na základ požadavku nového vlastníka areálu po ve ejném projednání upušt no; podmínky na stabilizaci stavebních forem areálu uplatn né v rámci spole ného jednání a ve ejného projednání však z stávají v platnosti; plochy jsou p ístupné ze silnice III/11457. využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - VZ - zem d lská výroba a služby specifické podmínky využití: - zásobování pitnou vodou bude zajišt no z lokálních zdroj ; - využití lokality Z1.49 je s ohledem na p sobnost krajinných a kulturních dominant podmín no stabilizací charakteru zástavby, stavebních forem objekt statku a celkového panoramatu zástavby pod dominantou návrší s kostelem sv. Jakuba a Filipa; objemové ešení areálu bývalého statku je stabilizováno. P ípadné stavební úpravy musí respektovat charakter a objem p vodní zástavby statku a jeho hospodá ského zázemí. Objemové a architektonické ztvárn ní objekt bude zachováno s ohledem na kontext okolí. Lokalita Z1.50 - úprava využití areálu Boneco a.s. využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - VD.4 - drobná výroba specifická – areál Boneco, Antuškova ul.
specifické podmínky využití: innosti, které by mohly negativn ovlivnit sousední obytné plochy a plochy smíšené obytné (zejména hlukem, ot esy, prachem, aerosoly nebo plynnými zplodinami, … apod.) a innosti, které vyžadují posouzení vlivu na životní prost edí podle platné legislativy v úrovni tzv. "projektové EIA" nejsou p ípustné. - provoz drobné výroby nesmí zhoršovat životní prost edí v etn zne ist ní ovzduší nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma; zákonem stanovené limity musí být dodrženy na hranici areálu drobné výroby; - provoz drobné výroby je podmín n pr kazem ochrany uvažovaného využití p ilehlých ploch tak, aby na hranici areálu byly spln ny hygienické limity vlivu hluku a vibrací pro bydlení; veškerá opat ení na snížení negativních ú ink hlukové zát že na okolí budou ešena na náklady investora; - provoz na p íjezdové komunikaci nesmí negativn ovliv ovat kvalitu obytného prost edí sousedních obytných ploch; - parkování vozidel je nutné zajistit na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku, - sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izola ní zele , Lokalita Z1.53 - zp esn ní podmínek využití bloku Tyršova sever využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - SC.1 - smíšené využití centra m sta specifické – Tyršova sever specifické podmínky využití: - rozhodování o využití území, hladin zástavby a hustot zastav ní se ídí platným regula ním plánem Pražská kasárna Lokalita Z1.56 - úprava vymezení soukromých zahrad p i ul. Pražského povstání využití plochy (viz kód regulativu – kap. f): - ZS.1 - sídelní zele individuální – nezastavitelné zahrady specifické podmínky využití: - p ípadné oplocení pozemk musí být v dané lokalit v linii navazující na uli ní fasády stavebních objekt ;
c.01.3 Systém sídelní zelen
Zele je ur itým podílem zastoupena v každé ploše s rozdílným využitím (viz koeficient zelen - kap. f). Podstatný význam pro strukturu m sta však mají vymezené plochy zelen , které jsou nezastavitelné a svým rozsahem mohou pozitivn ovlivnit mikroklima svého okolí a sou asn poskytují prost edí pro relaxaci obyvatel m sta. Tyto plochy jsou v územním plánu ozna eny kódem využití PZ (p ípadn PZ.1), resp. ZO, ZO.1 a ZO.2 nebo ZS.1 a jejich funkci je nezbytné do budoucna zachovat a chránit. Rozvoj zelen v sídle je zam en na posílení ploch zelen uvnit m sta a vytvá ení vzájemného propojení zelených ploch ve vazb na významné rekrea ní oblasti Konopiš ský park, údolí Benešovského potoka a nový m stský lesopark Kav ín. Jedná se zejména o plochy: v historickém jádru m sta o Na Klášterce – (PZ) parkov upravená zele obklopující severní, severozápadní a severovýchodní úbo í ostrohu Karlov v etn propojení s novým m stským lesoparkem Kav ín ve vnit ním m st o plochy zelen na Husov nám. a v Husov ulici p ed gymnáziem (PZ) o plocha zelen p ed základní školou v ul. Dukelská (PZ)
o linie zelen podél Benešovského potoka (PZ) - východní okraj vnit ního m sta v rozvojových a p estavbových plochách m sta o liniová zele v rozvojové lokalit ervené vršky a Za Spo ilovem v etn propojení s novým m stským lesoparkem Kav ín (PZ) o park v centru rozvojové lokality Táborská kasárna (PZ) o park v lokálním centru rozvojové lokality Sladovka - východ (PZ) o liniová zele v centru rozvojové lokality Sladovka - jih (PZ) o liniová zele po obvodu a v centru rozvojové lokality Kav ín (PZ) o linie Benešovského potoka – (PZ) severovýchodní okraj vnit ního m sta; o m stský lesopark Kav ín – (PZ) severovýchodní okraj rozvojových ploch m sta o izola ní a ochranná zele podél Václavické spojky a podél severovýchodního obchvatu (S.lo), o sídelní zele vyhražená specifická - relaxa ní areál U Vodárny (ZO.1) o sídelní zele vyhražená specifická - arboretum (ZO.2) Uvedené plochy sídelní zelen vytvá ejí bodové i liniové prvky systému propojeného podle možnosti alejovými stromo adími v uli ní síti. Systém rovnom rn pokrývá m sto a umož uje dobrou dostupnost relaxa ních ploch jeho obyvatel m. Ú elem systému sídelní zelen je vymezení relaxa ních ploch s podílem p írodního prost edí uvnit zastav ného území m sta a sou asn zajišt ní prostupnosti p írodních systém p ím stské krajiny do organismu m sta. Plochy sídlení zelen tak zajiš ují p irozenou návaznost na krajinu a p ím stskou nelesní zele : z jádra m sta (p ejezd Na Mýt / podchod Tyršova) novým propojením p echodem z ul. Spartakiádní k zámeckému parku Konopišt (PZ.1) podél Benešovského potoka na jih k ernému lesu a na severovýchod k Šibeni nímu vrchu (Kav ínu) od parku Na Klášterce sm rem k novému m stskému lesoparku Kav ín
c.02
Vymezení ploch a koridor územních rezerv
Plochami územních rezerv je vymezeno území p ejaté jako územní rezerva z nad azené dokumentace nebo ponechané pro eventuální využití ve vzdálen jším asovém horizontu – po vy erpání zastavitelných a p estavbových ploch nebo v p ípad , že je nebylo možné v dostate ném množství z n jaké p í iny využít. Jedná se o následující plochy a koridory: Lokalita A – Šibeni ný vrch – východ; potenciální plocha územního rozvoje pro obytnou sféru a smíšené využití území m stského typu. Využití lokality se p edpokládá po vy erpání ostatních rozvojových lokalit a vnit ních rezerv m sta; rezerva zahrnuje zbývající ást ploch p vodního cvi išt A R. Podmínkou využití je zainvestování prostoru Kav ín dopravní a technickou infrastrukturou podle návrhu územního plánu; Lokalita B – Beranice - Radíkovice; potenciální plocha územního rozvoje pro obytnou sféru, smíšené využití území m stského typu a rozší ení ploch sídelní zelen . Využití lokality je podmín no náro ným zainvestováním v souvislosti s dopravní a technickou obsluhu území. Podstatným p edpokladem využití uvedeného prostoru je návaznost na dopravní a technické sít lokality Sladovka a realizace výhledové etapy silni ního propojení jižního obchvatu silnice II/110 (viz územní rezerva C). Lokalita C – koridor p eložky silnice II/110; propojení jižního obchvatu silnice II/110 podél jižního okraje ernoleského rybníka, jižn od usedlosti Radíkovice p es návrší Beranice ke k ižovatce 2. etapy severovýchodního obchvatu silnice II/112 s Vlašimskou ulicí. Aktuální pot eba realizace p eložky bude koordinována s využitím
výše uvedené územní rezervy „B“ p ípadn s realizací 2. etapy severovýchodního obchvatu silnice II/112; Lokalita D – zp esn ní koridoru pro vysokorychlostní tra Praha – eské Bud jovice na území St edo eského kraje; koridor železni ní trat .220: úsek Praha – Byst ice u Benešova vymezený Zásadami územního rozvoje St edo eského kraje. Zp esn ný údaj projednaného zadání zm ny .1 ÚP Benešov definuje koridor jako výhledovou tunelovou trasu VRT. Lokalita E – zp esn ní koridoru dálni ního p ivad e – Václavická spojka; koridor je plošn vymezen v návaznosti na celek mimoúrov ové k ižovatky ervené Vršky (stávající silnice I/3 a severovýchodní obchvat silnice II/112) a pokra uje na západ p es území Úro nice do prostoru Václavic. Vymezení koridoru je zp esn no s využitím podkladu rozpracované 1. aktualizace ZÚR SK. Plochy a koridory územních rezerv jsou vymezeny ve výkrese .1 Základní len ní území;
c.02a
Vymezení ploch pro vypracování dohody o parcelaci
Plochy, v nichž je rozhodování podmín no dohodou o parcelaci nejsou územním plánem vymezeny.
c.03
Vymezení ploch a koridor pro vypracování územní studie
Vymezení ploch a koridor , v nichž platí podmínka rozhodování podle územní studie, je patrné ve výkresu .1 Základní len ní území. Územní studie jako nástroj pro rozhodování správního orgánu o využití území bude obsahovat stanovení regula ních prvk funk ního a prostorového ešení sledované lokality, v etn návrhu vybraných systém ve ejné infrastruktury – zejména vymezení ve ejných prostranství a prostor na základ rozboru kompozi ních vztah . P i ešení budou respektovány územní a technické limity (zachování podmínek p irozeného odtoku a retence deš ových vod v území, respektování ochranných pásem, …) zahrnuté v koordina ním výkresu od vodn ní územního plánu, resp. v aktuálních územn analytických podkladech, p ípadn zjišt né dopl ujícím pr zkumem a rozborem; P edm t ešení jednotlivých územních studií je dále specifikován z hlediska: využití plochy specifických podmínek využití viz popis zastavitelných, resp. p estavbových ploch v kap. c.01.1, resp. c.01.2 Pokud není možné v od vodn ných p ípadech vypracovat územní studii v celé ploše lokality podle vymezení v územním plánu, stanoví stavební ú ad ve spolupráci s architektem m sta jako podklad pro zadání studie p im enou ucelenou ást plochy sou asn se stanovením podmínek koncep ních vazeb, které musí studie splnit; Územní studie jako podmínka pro rozhodování v území se požaduje pro následující zastavitelné / p estavbové plochy: IV –
Sladovka (st ed / jižní terasy / jihovýchod);
VII –
Pomn nice / ervené Vršky – komer ní zóna (sever / severovýchod)
VIII –
Za Spo ilovem
XI –
Jih
XIX –
U Mydlá ky
XXI –
Buková Lhota + Vidlákova Lhota (dle možnosti pro území celého sídla)
XXIV – Dlouhé Pole - jih (lokalita Z1.10/11/12) CIII –
Vnitroblok Ulrichova
CV –
Jana Nohy
CVI –
Sladovka
CVII – Areál hotelu Konopišt (plocha pro RD - lokalita Z1.25) CIX – CX –
Nová Pražská - dopln ní zástavby bloku (lokalita Z1.3) ervený Dv r – (lokalita Z1.40 – p estavbová plocha ásti statku)
Specifický druh územní studie urbanisticko-krajiná ské koncepce jako podmínka pro rozhodování v území lokality p ím stského lesoparku: XXX – Kav ín Jako podmínka pro rozhodování v území slouží dále platné (aktualizované) územní (urbanistické) studie lokalit: IX –
Kav ín – v etn lokality Z1.45
CI –
Táborská kasárna - jih
CIV –
U Vodárny II. (sever)
Parkovišt Konopišt ;
c.04
Vymezení ploch a koridor pro vypracování regula ního plánu
Vymezení ploch a koridor , v nichž platí podmínka rozhodování podle regula ního plánu, je patrné ve výkresu .1 Základní len ní území. Regula ní plán jako nástroj pro rozhodování správního orgánu o využití území bude obsahovat stanovení regula ních prvk funk ního a prostorového ešení sledované lokality, v etn návrhu systém ve ejné infrastruktury – zejména vymezení ve ejných prostranství a prostor na základ rozboru kompozi ních vztah . P i ešení budou respektovány územní a technické limity (zachování podmínek p irozeného odtoku a retence deš ových vod v území, respektování ochranných pásem VN, …) zahrnuté v koordina ním výkresu od vodn ní územního plánu, resp. v aktuálních územn analytických podkladech, p ípadn zjišt né dopl ujícím pr zkumem a rozborem; obsah regula ního plánu je dán provád cí vyhláškou stavebního zákona v platném zn ní. P edm t ešení jednotlivých regula ních plán je dále specifikován z hlediska: využití plochy specifických podmínek využití viz popis zastavitelných, resp. p estavbových ploch v kap. c.01.1, resp. c.01.2 Regula ní plán jako podmínka pro rozhodování v území se požaduje pro následující zastavitelné / p estavbové plochy: I–
ervené Vršky; zm na platného regula ního plánu je rozpracována;
Regula ní plány komer ních nebo výrobních ploch mohou být vzhledem k legislativním požadavk m a podmínkám dot ených orgán zpracovány pouze v p ípad konkrétního zám ru investora. Jako podmínka pro rozhodování v území slouží dále platné regula ní plány lokalit: Sokola T my – Za Kasárnami Pražská kasárna II –
Marianovice;
III –
Sladovka – východ;
CI –
Táborská kasárna; - v ploše zm ny Z1.58 se regula ní plán nepoužije;
CIV –
U Vodárny;
Krom platných nebo rozpracovaných regula ních plán nejsou další plochy a koridory pro vypracování regula ního plánu územním plánem stanoveny. Územním plánem Benešov a jeho zm nou .1 není uplatn n požadavek na vymezení nových ploch, v nichž budou zm ny využití v území podmín ny vypracováním regula ního plánu.
c.05
Vymezení významných staveb s podmínkou vypracování dokumentace autorizovaným architektem
Požadavek na vypracování dokumentace stavby autorizovaným architektem se týká: zástavby p ímo navazující na významná ve ejná prostranství a reprezenta ní prostory jádra m sta, která vymezuje: Masarykovo nám stí, Malé nám stí, ul. Na Karlov , Pod Brankou, Vnou kovu, Pražskou, Novou Pražskou, Karla Nového, Dukelskou, Husovu a Tyršovu, v etn p edpolí Sokolovny v rozsahu vymezení ve ejného prostranství VP.1; zástavby a rekonstrukce objekt na území NKP zámku Konopišt a jeho OP (areál hotelu Konopišt , areál hospodá ského dvora Chvojen). Požadavek na vypracování dokumentace stavby autorizovaným architektem bude uplatn n na základ : individuálního zhodnocení významu stavby a významu konkrétní stavební lokality ve spolupráci s m stským architektem; zpracované podrobn jší územn plánovací dokumentace (regula ní plán) nebo územní studie; Nová zástavba musí respektovat charakter jednotlivých m stských ástí a p sobnost m stských dominant. Vliv nových staveb, dostaveb nebo nástaveb na celkové m stské panorama a zvlášt na horizont historického jádra musí být dokumentován vhodnými prost edky vizualizace v širších souvislostech panoramatu m sta.
d.
Koncepce ve ejné infrastruktury
d.01
Ob anská vybavenost
Sféra ob anského vybavení je územním plánem len na na následující základní druhy provoz a za ízení sloužících ve ejnosti: Vybavenost s p evahou za ízení ve ve ejném zájmu (s p edpoklady podpory m sta, kraje nebo státu – viz kód regulativu OV, OV.4, OH – kap. f): - ve ejná vybavenost – plochy pro vzd lávání a výchovu, sociální služby, pé i o rodinu, zdravotní služby, kulturu, ve ejnou správu, ochranu obyvatelstva (§2, odst.1, písm. k, bod 3 Stavebního zákona) - ve ejná poh ebišt a související služby Vybavenost s p evahou za ízení podnikatelského charakteru hospoda ících na základ poptávky a nabídky – (viz kódy regulativu OK, OK.1, OK.2, …, OS, … – kap. f) - komer ní vybavenost – plochy pro obchod, ubytování, stravování a nevýrobní služby (druhá ást odst.2 §6 vyhl. . 501/2006 Sb.); pozn.: výrobní služby je možné s ohledem na rušivé vlivy na okolí lokalizovat pouze v plochách výroby. - sport a t lovýchova (druhá ást odst.2 §6 vyhl. . 501/2006 Sb.) Územním plánem jsou pro rozvoj a zvýšení kvality sféry ob anské vybavenosti navržena tato nová za ízení, resp.opat ení: Vybavenost s p evahou za ízení ve ve ejném zájmu: o Vzd lání a výchova - nová za ízení pé e o d ti v p edškolním v ku (mate ské školy): • v lokalit Kav ín - s ohledem na docházkové vzdálenosti - jako spojené za ízení se základní školou (lok. 61), • p ípadn v lokalit Táborská kasárna – jako spojené za ízení se základní školou (lok. 62). - základní nebo st ední školy: • v lokalit Táborská kasárna – základní škola (lok. 62); p ípadn v jednom areálu se st ední školou; • v lokalit Kav ín – základní škola / domov d chodc (lok. 61) s ohledem na docházkové vzdálenosti o Sociální služby - d m s pe ovatelskou službou, domov d chodc (senior ), azylový d m,….) • v lokalit Táborská kasárna • rekonstrukcí objekt s malometrážnímy byty v lokalit vnit ního m sta ve vazb na centrum m sta o Zdravotnictví - Rozvoj, resp. intenzifikace využití ploch Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., bude probíhat v souladu s platnou dokumentací pouze v rámci sou asného vymezení areálu. o Ve ejná poh ebišt a související služby - Plocha m stského h bitova je stabilizovaná; Vybavenost s p evahou za ízení podnikatelského charakteru: o komer ní vybavenost – plochy pro obchod, ubytování, stravování a nevýrobní služby
- podmínky pro lokalizaci a možnost za len ní konkrétního za ízení v rámci jednotlivých ploch s rozdílným zp sobem využití jsou specifikovány v regulativech využití území (viz kap. f); o sport a t lovýchova - jezdecký parkurový areál, sportovn -terapeutický areál – hipoterapie, chov koní – v prostoru Na Sekyrách (lok. 65) a Pomn nice (lok. Z1.28);
d.02 d.02.1
Dopravní infrastruktura Silni ní doprava
Páte ními trasami základního komunika ního systému m sta jsou pr jezdní úseky silni ní sít a to silnice I/3 (po realizaci dálni ní trasy D3 dále vedené jako II/603), II/106, II/110 a II/112. Silnice I/3, do doby realizace nové dálni ní trasy D3, je páte ní komunika ní osou dálkového charakteru procházející ešeným územím ve sm ru sever-jih. Návrh územního plánu respektuje zám r MD R a SD R a vymezuje koridor pro zkapacitn ní sou asné stopy silnice I/3 ve smyslu vypracovaných územních studií. St edový úsek pr jezdního úseku silnice I/3, který je v kontaktu s východní hranou zámeckého parku, bude ve smyslu studie SD R (2008) áste n rozší en a zahlouben, hlavní p ší trasa vedená z centra m sta do zámeckého parku bude p es silni ní zá ez p evedena lávkou pro p ší. Sou ástí zkapacitn ní trasy pr jezdního úseku silnice I/3 bude rovn ž realizace mimoúrov ových k ižovatek ervené vršky, U Topolu a U Mlékárny, úprava mimoúrov ové k ižovatky u nemocnice a silni ní most k motelu Konopišt , ve smyslu vypracované dokumentace SD R. Vazby m sta na budoucí trasu dálnice D3 zprost edkuje tzv. „Václavická spojka“ vedená od budoucí dálni ní trasy na východ ke k ižovatce ervené vršky. Zm nou .1 ÚP Benešov je v návaznosti na projednávanou 1. aktualizaci ZÚR SK vymezen a zp esn n koridor pro sledované varianty vedení této trasy. Václavická spojka v prostoru k ižovatky ervené Vršky navazuje na navrhovanou p eložku silnice II/112 – severovýchodní obchvatovou trasu m sta. P eložka dále k východu sm uje áste n podél vedení VVN a etapov je ukon ena p ipojením na pr jezdní úsek silnice II/110. Koridor p eložkové trasy silnice II/112 dále pokra uje východním úsekem obchvatové trasy m sta p es údolí Benešovského potoka, stoupá kolem Šibeni ního vrchu až k p ipojení na dnešní stopu silnice II/112 východn m sta. Silnice II/106 zajiš uje regionální komunika ní vazby posázavského regionu k hlavnímu m stu; je vedena p es Kamenný P ívoz do Týnce nad Sázavou a Benešova. Návrh územního plánu považuje trasu za stabilizovanou, ve sm ru od Týnce je trasa vedena v sou asné stop ke k ižovatce na dálni ním p ivad i u Chlístova, odkud pokra uje dále k rekonstruované k ižovatce na pr jezdním úseku silnice I/3 (II/603) u nemocnice, kde je ukon ena. Silnice II/110 zajiš uje regionální vazby m sta Benešov a jihovýchodního sektoru st edo eského regionu k trase dálnice D1 p es dálni ní k ižovatku Ost edek. Zm nou .01 územního plánu je zp esn na stopa pr jezdního úseku silnice II/110 do jižní a východní obchvatové polohy m sta, která tak spolu s p eložkovou trasou silnice II/112 vytvo í spojitou obvodovou trasu m sta. P eložka silnice II/110 se odpojuje ze silnice I/3 (II/603 – doprovodné trasy dálnice D3) od jihu v nov navržené k ižovatce „U Topolu“. Napojení jižní m stské páte ové radiály (K ižíkova – sou asná stopa silnice II/110) je v d sledku omezení po tu ramen k ižovatky „U Topolu“ (proti p vodn sledovanému technickému ešení min. p tiramenné okružní k ižovatky) vedeno objezdem p es k ižovatku „Marianovice – západ“ p i sou asném zajišt ní ochrany
obytné plochy Marianovice proti hluku z dopravy. Trasa navrhované p eložky silnice II/110 dále využívá již d íve realizovaný úsek kolem výrobního areálu až k ernoleské ulici a úrov ovým p ejezdem v sou asné stop p ekra uje vlašimskou železni ní tra . Za p ejezdem se odpojuje na východ, p ekra uje mostním objektem údolí Benešovského potoka a dále k severu sm uje do rozvojové lokality Sladovka. Centrem rozvojové lokality, s ohledem na minimalizaci negativních dopad z automobilové dopravy na životní prost edí p iléhajícího území, prochází ve stavebn p ekrytém úseku a pokra uje k p ipojení do stávající trasy pr jezdního úseku silnice II/112 v k ižovatce s Vlašimskou ulicí. Ve výhledu je vymezena stopa pro zám r vedení p eložkové trasy silnice II/110 d sledn po jižním a východním obvodu m sta. Tato p eložková trasa za íná v prostoru u parkovišt strojíren, odklání se jižn a je vedena po obvodu ernoleského rybníka mostním objektem v soub hu s územní rezervou vlašimské (výhledov Brn nské) železni ní trat , od které stoupá a dále sm uje ke k ižovatce na trase silnice II/112 v prostoru u hlavního vjezdu do bývalého vojenského cvi išt , kde se p ipojuje na p eložkovou trasu silnice II/112. Na páte ní trasy pr jezdních úsek silni ní sít – I/3, II/106, II/110 a II/112 - dále navazují trasy silnic III. t ídy – silnice III/10610, III/10611, III/10612, III/10613, III/10614, III/11457, III/1103h, III/1101, III/1102, III/1104, III/1121. Uvedené trasy silnic III. t ídy procházející ešeným územím územní plán považuje dlouhodob za stabilizované. Výše popsané pr jezdní úseky silni ní sít vytvá ejí páte ní komunika ní systém celého ešeného správního území m sta, na který jsou p ipojeny další místní a ú elové komunikace zajiš ující propojení m stských ástí až komunika ní obsluhu každého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospoda ovaných ploch a pozemk . Návrh územního plánu zakládá zám r na uspo ádání základního komunika ního skeletu m sta ve tvaru modifikovaného roštového a radiálního komunika ního systému. V d sledku úpravy technického ešení k ižovatky „U Topolu“ (proti d íve sledovanému návrhu) je p vodní jižní m stská páte ová radiála (K ižíkova) p erušena a objezdem po roštovém komunika ním systému p ipojena k nad azené silni ní síti v k ižovatce Marianovice – západ. V modifikovaném roštovém a radiálním komunika ním systému jsou p vodní pr jezdní úseky silnic II. t ídy v poloze m stských radiál, které d íve sm ovaly až do centrální oblasti m sta, v souvislosti s postupnou realizací díl ích etap p eložek komunikací vymís ovány do polohy obchvatových silni ních tras vedených d sledn po vn jším obvodu zastav ného území m sta.
d.02.2
Železni ní doprava
Stávající koridory železni ní dopravy jsou vedeny v trase: dvoukolejné železni ní trat . 221 Praha - Benešov u Prahy a navazující trat . 220 (Praha -) Benešov u Prahy - eské Bud jovice; ob jsou azené v kategorii dráhy celostátní. Tra je sou ástí IV. železni ního tranzitního koridoru s prioritním významem pro mezinárodní nákladní dopravu a jsou respektovány jako dlouhodob stabilizované. Návrh územního plánu vychází z koncepce p estavby IV. železni ního tranzitního koridoru, respektuje návrh úpravy trat ve smyslu dokumentace pro stavbu „Modernizace trati .220 Votice - Benešov u Prahy“. Obsahem stavby je zdvoukolejn ní celého úseku trati spolu s úpravou geometrické polohy hlavních kolejí s d razem na zvýšení jízdní rychlosti od železni ní stanice Benešov až po stanici Votice. Plochy pro p estavbu železni ní infrastruktury, které p esahují drážní pozemky, budou respektovány jako ve ejn prosp šná stavba.
jednokolejné železni ní trat . 222 Benešov u Prahy - Trhový Št pánov, vy len né jako regionální dráha; koridor je respektován jako dlouhodob stabilizovaný. Zm nou .1 ÚP Benešov je nov vymezen koridor pro výhledové vedení z ásti tunelové trasy vysokorychlostní trat v souladu se zám ry schválenými v Zásadách územního rozvoje St edo eského kraje (územní rezerva D / v ZÚR SK ozna ena D204). V pr b hu zastav ným územím m sta se v ploše p vodního koridoru ze schválených ZUR SK zp es uje vymezení koridoru cca v ší i 200 metr . Na základ rozpracované studie VRT Praha – Jihlava – Brno (SÚDOP Praha) je v uvedeném koridoru zp esn n zákres trat Praha – eské Bud jovice. Sou asn je s ohledem na nezbytnou koordinaci zám r vyzna ena územní rezerva pro tuto VRT s navazujícími úseky propojovacích tratí.
d.02.3
Vodní doprava
d.02.4
Letecká doprava
d.02.5
Cyklistická doprava
d.02.6
P ší doprava
Ve správním území m sta Benešov se zájmy vodní dopravy neuplat ují. Ve správním území m sta Benešov se nenacházejí za ízení letecké dopravy. Leteckou dopravu bude i nadále zajiš ovat letišt Benešov – cca 5,5 km jihozápadn od m sta v katastru obce Nesva ily se statutem ve ejného vnitrostátního letišt a neve ejného mezinárodního letišt s celoro ním provozem a se zám rem získat statut ve ejného mezinárodního letišt . Územní plán respektuje vedení základních cyklotras . 0063, 0064, 0069 a 0073, které procházejí m stem a zajiš ují vazby na dálkovou mezinárodní cyklotrasu projektu „Greenways – Zelené stezky“ Praha – Jind ich v Hradec – Znojmo – Víde , procházející západn od m sta.
Územní plán dopl uje sou asný systém p ších komunikací, jehož t žišt m je centrální zóna m sta, o nové trasy p í ného propojení zastav ného území s jeho bezprost edním p írodním zázemím v liniích: ervené Vršky – Pomn nice; Erbenova – V Pružinách; (Pražská -) Máchova – II/106 sm r Úro nice; (Karla Nového -) Šímova – Svatojánský (- Mydlá ka); Tyršova – Konopiš ská – III/10614, Konopišt – zámek (prostor mimoúrov ové k ižovatky Konopiš ská); (Tyršova / Jiráskova -) Hod jovského / SOU - Spartakiádní – (- Konopišt – park); Táborská kasárna – Na Mýt – Jana Nohy – Spartakiádní – (- Konopišt – park); (Mariánovice -, K ižíkova -) – U Topolu (- Konopišt – park / Šiberna) (prostor mimoúrov ové k ižovatky U Topolu); Mariánovice – erný Les; Táborská kasárna – jihozápadní páte ová trasa – ernoleská (- údolí Benešovského potoka); Na Karlov – Na Klášterce – K Pazdern (- Kav ín); ervené Vršky – Za Spo ilovem – Na Homoli (- Kav ín); ervené Vršky – Tužinka; Mezi uvedenými trasami lze s využitím vedlejších propojení po stávající uli ní síti vytvo it systém široké nabídky volby tras a variantních propojení, p ípadn jejich etapového vedení, který pokrývá celé zastav né území i zastavitelné plochy m sta.
d.02.7
Doprava v klidu
Strmý nár st stupn automobilizace za poslední léta vyvolává pot ebu zásadního ešení tzv. „dopravy v klidu“ ve m stském organizmu.
Pro realizaci objekt hromadného garážování, které budou krýt minulé deficity jsou vytipovány následující lokality: lokalita stávajícího parkovišt p i ulici Pod Brankou v etn p ilehlých pozemk s p edpokladem realizace objektu hromadného parkování o cca t ech podlažích za p edpokladu jednoho až dvou podlaží pod povrchem, objekty hromadných garáží realizované v rámci revitalizace areálu bývalých Pražských kasáren, tyto objekty mohou být realizovány také na podnoži jednotlivých bytových dom , podzemní objekt pod stávajícím h išt m v sídlišti M. Kude íkové, podzemní objekt pod stávajícím parkovišt m v Tyršov ulici, dále jsou k podrobn jšímu ov ení doporu ovány plochy pod stávajícími parkovišti v ulici Na Bezd kov (Bezru ova - u lékárny) a na sídlišti v ulici Bezru ova a Zapova. Zm nou .1 ÚP Benešov se dopl ují nároky na ešení dopravy v klidu: Pro pokrytí pot eb nov navrhovaných objekt pro bydlení, vybavenosti i jiných objekt se bude postupovat ve smyslu p íslušných ustanovení vyhlášky MMR R . 268/09 Sb., o technických požadavcích na stavby – ve zn ní vyhl. . 20/2012 Sb., §5. Odstavná a parkovací stání je t eba ešit jako sou ást nebo provozn neodd litelnou ást stavby, anebo na pozemku stavby (pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opat ení) v souladu s normovými hodnotami stanovenými ve smyslu p íslušných ustanovení SN 73 6110 Projektování místních komunikací, kap. 14.1 Odstavné a parkovací plochy, v etn zpracování zm n uvedených ve Zm n Z1 z února roku 2010. Stavby budou vybaveny ve smyslu p íslušných ustanovení vyhlášky MMR R .398/09 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpe ujících bezbariérové užívání staveb, odpovídajícím po tem stání pro vozidla zdravotn postižených osob, které budou ešeny jako sou ást stavby. V bytových domech budou odstavná stání zajiš ována p ednostn hromadnými garážemi integrovanými v rámci stavby, dle skute n navrhované kapacity objektu, parkovací stání budou situována bu na plochách na terénu v normové vzdálenosti od objektu nebo v objektu hromadného parkování na pozemku investora.
d.02.8
Dopravní vybavenost
erpací stanice pohonných hmot a servisní služby pro motoristy jsou situovány v za ízeních p evážn p i trasách páte ních pr jezdních úsek silnice I/3, II/110 a II/112. Stávající za ízení jsou považována za stabilizovaná. Nová za ízení dopravní vybavenosti lze situovat v souladu s charakteristikou ploch s rozdílným využitím (viz kap. f).
d.03 d.03.1
Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou
d.03.1.1 Stavby, jejichž realizace je nutná pro zásobování vodou v rozvojových lokalitách: Benešov - m sto: BENEŠOV: hlavní propojovací ad JIH-ZÁPAD ve Vlašimské ulici a v nových páte ních komunikacích K16, K17 lok. 1 - ERVENÉ VRŠKY: distribu ní ady v budoucích komunikacích
lok. 2a,b,c - MARIÁNOVICE: distribu ní ady v budoucích komunikacích lok. 3 - SLADOVKA - VÝCHOD: distribu ní ady v budoucích komunikacích lok. 6a,b - POMN NICE: distribu ní ady v budoucích komunikacích lok. 8a,b,c - SLADOVKA: propojovací ad a distribu ní ady v budoucích komunikacích lok. 9 – ZA SPO ILOVEM: p ívodní ad v silnici .110, distribu ní ady v budoucích komunikacích lok. 10a,b,e,g - KAV ÍN - ZÁPAD: p ívodní ad a distribu ní ady v budoucích komunikacích, posilovací erpací stanice lok. 22,23,24,25 - JIH: propojovací ady a distribu ní ady ve stávajících a budoucích komunikacích, posilovací erpací stanice lok. 26,27,31,32,51,52,53,54 - POMN NICE: propojovací ady a distribu ní ady ve stávajících a budoucích komunikacích lok. 37 - VLAŠIMSKÁ: distribu ní ad ve stávající komunikaci lok. 38,40 - POD KARLOVEM, POD PAZDERNOU: distribu ní ad ve stávající komunikaci lok. 41 - POD ŠIBENI NÍM VRCHEM: distribu ní ad ve stávající komunikaci lok. 55,56,57,39 - ERVENÉ VRŠKY, U CIHELNY: distribu ní ad v budoucích komunikacích lok. Z1.25: p ívodní ad Benešov - sídla ve správním ízení: ÚRO NICE: p ívodní ad a distribu ní ady ve stávající zástavb lok. UR-1,2,3 - ÚRO NICE: distribu ní ady ve stávajících a budoucích komunikacích VIDLÁKOVA LHOTA: distribu ní ady ve stávající zástavb , úprava studn pro vodovod a z ízení jímacích zá ez lok. BVL-3,4,5 - VIDLÁKOVA LHOTA: distribu ní ady ve stávajících a budoucích komunikacích lok. OK-2 - OKROUHLICE: distribu ní ad ve stávající komunikaci lok. Z1.28 - POM NICE: p ívodní ad v komunikaci lok. Z1.55 - ÚRO NICE: p ívodní ad v komunikaci lok. Z1.38 - OKROUHLICE: p ívodní ad d.03.1.2 Stavby, jejichž realizace je nutná pro zásobování vodou v p estavbových lokalitách: lok. 5 - U VODÁRNY II.: propojovací ad v ulici Koupadla, distribu ní ady v budoucích komunikacích lok. 7a,b -TÁBORSKÁ KASÁRNA: distribu ní ady v budoucích komunikacích lok. 11 - U ZIMNÍHO STADIONU: distribu ní ady v budoucích komunikacích lok. 12 - VNITROBLOK ULRICHOVA: distribu ní ady v budoucích komunikacích lok. Z1.15,27,33,35 - SLADOVKA: p ívodní a distribu ní ady v komunikacích lok. Z1.25 - AREÁL HOTELU KONOPIŠT : p ívodní ad lok. Z1.46: p ívodní ad v komunikaci lok. Z1.49 – CHVOJEN - zásobování pitnou vodou bude zajišt no z lokálních zdroj ; d.03.1.3 Stavby významn jšího rozsahu, jejichž realizace je nutná pro zajišt ní bezporuchové funkce zásobování vodou v budoucnu: výstavba paralelního potrubí DN 400 v trase p vodního p ivad e „Benešov – Javorník“ rozší ení akumulace ve vodojemech Šiberna a ervené vršky
rekonstrukce stávajících ad , které jsou v nevyhovujícím technickém stavu nebo za hranicí své životnosti výstavba p ívodního potrubí DN 500 za ú elem zkapacitn ní p vodního p ivad e DN 400 „Benešov – Javorník“ d.03.1.4 Stavby významn jšího rozsahu navržené v rámci ZÚR SK: výstavba výstupního p ivad e V3 „Benešov – Sedl any“ d.03.1.5 Stavby a opat ení pro zajišt ní záložního zdroje pitné vody pro m sto: nové jímací za ízení by zahrnovalo pravob ežní i levob ežní ásti údolních niv Benešovského potoka - soub žn se silnicí z Benešova na obec Skalici, p edpokládaný celkový odb r by byl 25 l/s.
d.03.2
Odkanalizování
d.03.2.1 Za ízení, jejichž realizace je nutná pro odkanalizování v rozvojových lokalitách: Benešov - m sto: lok. 1 - ERVENÉ VRŠKY: splašková a deš ová kanalizace v budoucích komunikacích lok. 2a,b,c - MARIÁNOVICE: splašková a deš ová kanalizace v budoucích komunikacích, deš ová kanalizace vyvedena do recipientu mimo lokalitu lok. 3 - SLADOVKA - VÝCHOD: splašková a deš ová kanalizace v budoucích komunikacích lok. 6a,b - POMN NICE: splašková tlaková kanalizace v budoucích komunikacích lok. 8a,b,c - SLADOVKA: splašková a deš ová kanalizace v budoucích komunikacích lok. 9 – ZA SPO ILOVEM: splašková tlaková a deš ová kanalizace v budoucích komunikacích, deš ová kanalizace vyvedena do recipientu mimo lokalitu lok. 10a,b,e,g - KAV ÍN - ZÁPAD: splašková a deš ová kanalizace v budoucích komunikacích lok. 21,22,23,24,25 - JIH: jednotná a splašková tlaková kanalizace ve stávajících a budoucích komunikacích lok. 26,27,31,32,51,52,53,54 - POMN NICE: tlaková splašková kanalizace ve stávajících a budoucích komunikacích, deš ová kanalizace vyúst ná do místních recipient lok. 37,41 - VLAŠIMSKÁ, POD ŠIBENI NÍM VRCHEM: splašková kanalizace ve stávající komunikaci, deš ová kanalizace vyúst ná do reten ní nádrže s p epadem do Benešovského potoka lok. 55,56,57,39 - ERVENÉ VRŠKY, U CIHELNY: tlaková splašková kanalizace v budoucích komunikacích, deš ová kanalizace vyúst ná do reten ní nádrže s odtokem do místního recipientu lok. 64 - NA ŠANCÍCH: lokální istírna odpadních vod lok. Z1.25: výtlak splaškové kanalizace Benešov - sídla ve správním ízení: Úro nice: stoková sí splaškové kanalizace pro stávající zástavbu lok. UR-1,2,3,4 - ÚRO NICE: splašková kanalizace v budoucích komunikacích, místní istírna odpadních vod BUKOVÁ LHOTA, VIDLÁKOVA LHOTA: splašková oddílná kanalizace, v etn erpací stanice tlakové kanalizace lok. BVL-1,2,6 - BUKOVÁ LHOTA: splašková kanalizace ve stávajících komunikacích,
lok. BVL-3,4,5,8 - VIDLÁKOVA LHOTA: splašková kanalizace ve stávajících a budoucích komunikacích, místní istírna odpadních vod lok. Z1.28 - POM NICE: výtlak splaškové kanalizace v komunikaci lok. Z1.55 - ÚRO NICE: splašková kanalizace v komunikaci d.03.2.2 Za ízení, jejichž realizace je nutná pro odkanalizování v p estavbových lokalitách: lok. 5 - U VODÁRNY II.: splašková tlaková kanalizace, deš ová kanalizace vyúst ná do Benešovského potoka lok. 7a -TÁBORSKÁ KASÁRNA: jednotná kanalizace ve stávajících a budoucích komunikacích lok. 11 - U ZIMNÍHO STADIONU: jednotná kanalizace v budoucích komunikacích lok. 12 - VNITROBLOK ULRICHOVA: jednotná kanalizace v budoucích komunikacích lok. Z1.15,27,33,35 - SLADOVKA: splašková kanalizace v komunikacích lok. Z1.25 - AREÁL HOTELU KONOPIŠT : splašková kanalizace lok. Z1.46: p ívodní ad v komunikaci d.03.2.3 Opat ení nutná pro zajišt ní bezporuchové funkce stokové sít a snížení zatížení recipientu: rekonstrukce kanaliza ních stok s ohledem na kapacitu a technický stav zkapacitn ní sb ra e A a škrtící trat od OK1 zrušení odleh ovacích komor OK2 a OK6 rekonstrukce odleh ovacích komor OK3 a OK5 výstavba deš ové nádrže u OV d.03.2.4 Opat ení nutná pro zajišt ní ádné funkce OV Benešov do budoucna: intenzifikace istírny odpadních vod d.03.2.5 Opat ení vhodná pro likvidaci deš ových vod: deš ové vody ze zelených ploch budou likvidovány zasakováním na míst , kolem komunikací a zpevn ných ploch je vhodné založit zelené pásy s p íkopy a rigoly na zasakování isté deš ové vody ze st ech objekt budou p ednostn likvidovány na vlastním pozemku - vsakováním i jímáním pro pot ebu zálivky, pro omezení odtoku lze doporu it zelené st echy deš ové vody ze zpevn ných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými produkty, budou p ednostn likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním i jímáním pro pot ebu zálivky deš ové vody z ploch, kde hrozí kontaminace ropnými produkty, budou svedeny na odlu ova ropných látek, isté odpadní vody pak budou p ednostn likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním i jímáním pro pot ebu zálivky v p ípad , že nebude možné deš ové vody i jejich ást likvidovat na p ímo na pozemku, budou tyto vody jímány do vlastních reten ních nádrží, odkud budou odpoušt ny pomocí ízeného odtoku ( ádov v litrech za vte inu) do deš ové kanalizace. nádrže pro istou deš ovou vodu ze st ech a ze zpevn ných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými látkami, je doporu eno p ednostn realizovat jako povrchové polop irozeného charakteru, mohou být za len ny do budoucích sadových úprav v rámci areálu nádrže pro vody kontaminované ropnými produkty budou realizovány jako podzemní, s odpadem vedeným p es odlu ova ropných látek
odtok deš ových vod svedených do nov uvažované deš ové kanalizace bude dán množstvím vypoušt né vody z reten ních nádrží objekt a komunikací, toto množství stanoví vodohospodá ský orgán v rámci podmínek pro realizaci nových staveb, p edpokládá se vypoušt ní ve výši max. 10 l/s z jedné nádrže
d.03.3
Zásobování elektrickou energií
Pokrytí nár stu zatížení v menších lokalitách nové zástavby se p edpokládá z rezerv výkonu, p ípadn zvyšováním výkonu stávajících trafostanic (v p ípad nutnosti osazení v tších transformátor u stávajících trafostanic, event. jejich rekonstrukce). V rozvojových a p estavbových územích se p edpokládá realizace nových, resp. využití stávajících trafostanic po zm n jejich charakteru z odb ratelských na distribu ní. Výkony stanic a jejich umíst ní bude ešeno v dalších stupních projektové dokumentace po up esn ní druhu a energetické náro nosti.
d.03.3.1 Za ízení, jejichž realizace je nutná pro zajišt ní energetické obsluhy v rozvojových a p estavbových lokalitách: V rámci navrhovaného rozvoje území je navrženo vybudovat nové napájecí body transforma ní stanice s primárním propojením do stávající sít do následujících lokalit: íslo 1+OV 2a 2b 2c 3 4+38 5 6a+26,27 6b+31,32 7a+34 7b+33 8a 8b 8c 9+ výr 10a 10b 10e 10g 11 12 13 21,22,23,24,25 36, 37
Lokalita ervené vršky Marianovice-západ Marianovice-jih Marianovice-východ Sladovka - východ Pod Karlovem U vodárny II. Pomn nice-západ Pomn nice-jih Táborská kasárna-západ Táborská kasárna Sladovka-jih (st ed) Sladovka-jih (terasy) Sladovka-jih Za Spo ilovem Kav ín-západ Kav ín-jih I Kav ín-st ed I Kav ín-sever U zimního stadionu Vnitroblok Ulrichova Konopištská Jih ernoleská
byt - RD / kW 90/ 800 75/ 310 65/ 270 80/ 320 80/ 320 15/ 65 30/ 120 13/ 55 67/ 260 630/ 760 80/ 335 240/ 290 60/ 240 50/ 200 150/ 650 61/ 250 42/ 180 195/ 230 109/ 435 20/ 80 10/ 40 1/ 5
po et TS . 4x TS/k N- TS/k N- TS/k N- TS/k N- TS/k 2x N- TS/k 3x N- TS/V 3x N- TS/V 2x N- TS/V 3x N- TS/k N- TS/k N- TS/k 4x N- TS/V N- TS/k N- TS/k N- TS/k N- TS/k . 5x N- TS/V 2x N- TS/V
V rámci rozvoje území navrhovaného zm nou .1 ÚP Benešov je navrženo rozší it nové napájecí body a transforma ní stanice s primárním propojením do stávající sít v následujících lokalitách: íslo 3+ 6a+26,27 10a UR OK
Lokalita Sladovka - východ + Vlašimská Pomn nice-západ Kav ín-západ Úro nice Okrouhlice
po et TS 3x N- TS 1x N- TS 1x N- TS 1x N- TS 1x N- TS
d.03.4
Zásobování plynem
Kapacita plynárenského za ízení je dostate ná pro pokrytí sou asných i budoucích požadavk rozvoje m sta. Stávající distribu ní soustava disponuje rezervou cca 50%.
d.03.4.1 Za ízení, jejichž realizace je nutná pro zajišt ní energetické obsluhy v rozvojových a p estavbových lokalitách: severovýchod - nový páte ní ad napojený na výstup z RS Mydlá ka (podél komunikace Tábor – Praha) sever - posílení STL adu dn 90, z ul. K Tužince ve vazb na páte DN 200 v ul. Nezvalova východ – zajistit zásobování z ad DN 300 a dn 160 v ul Na chmelnici napojených na rozvodnu Benešov jih - posílení adu dn 90 a dn 110 v ul. K ižíkova stávající plynovody z oceli budou postupn p i rekonstrukci nahrazovány potrubím z PE. Opravy a rekonstrukce budou probíhat pr b žn podle vzniku jejich pot eby a to na základ výsledk diagnostiky technického stavu za ízení. bude optimalizována katodická ochrana VTL plynovod rekonstrukce nebo rozší ení stávajících regula ních stanic bude stanovena dle aktualizace Generelního ešení plynofikace Benešova Z1.25 - AREÁL HOTELU KONOPIŠT : p ívodní ad Z1.28 - POM NICE: p ívodní ad Z1.46: p ívodní ad v komunikaci
d.03.5
Zásobování teplem
Zp sob vytáp ní objekt na plochách navržených v ÚP k nové výstavb bude posuzován a navržen podle umíst ní p íslušné lokality a podle možností využití nejbližších zdroj tepla z CZT nebo plynu. Z hlediska zásobování teplem je nezbytné zajistit postupný p echod zdroj využívajících pevné palivo na plyn s možností využití CZT.
d.03.5.1 Stavby, jejichž realizace je žádoucí z hlediska zvýšení kvality zásobování rozvojových a p estavbových lokalit teplem: Optimalizace zásobování ušlechtilými energetickými nosi i se netýká kvantitativního rozvoje sít , o ekává se spíše v oblasti racionalizace spot eby energie v p ípad centrálních zdroj tepla (CZT) ve správ MTZ s.r.o. Benešov je žádoucí využít jejich rezervu pro p ipojení nové výstavby v dosažitelných rozvojových zónách. Rezerva CZT Pražská a Spo ilov iní cca 40 až 50%. Z polohového hlediska (sousedství s výtopnou Spo ilov) je optimální lokalitou pro rozvoj zásobování teplem z CZT oblast .9 – Za Spo ilovem nové a rekonstruované primérní rozvody tepla do rozvojových oblastí se p edpokládají ve form bezkanálového uložení p edizolovaného potrubí
d.03.6
Produktovody
d.03.7
Telekomunikace
Ve správním území Benešova se nenacházejí a nejsou plánována za ízení zabezpe ující dálkovou dopravu nebo distribuci kapalných látek a paliv (ropovody, produktovody) Ve ejná telekomunika ní sí je dostate n dimenzována a bude schopna pokrýt poptávku po z ízení telefonních stanic v p ípad nové výstavby menšího a st edního rozsahu. Zp sob napojení lokalit s kapacitn jší zástavbou bude možno stanovit, p i zohledn ní aktuálního stavu komunika ní sít v daném ase, až v rámci investorské p ípravy území.
d.03.8
Nakládání s odpady
Návrh ÚP nevymezuje v rámci správního území m sta plochy, na kterých by bylo p ípustné ukládání odpad .
Nakládání s odpady a jejich likvidace bude v celém správním území m sta Benešov (tj. i v zastavitelných a p estavbových plochách) provád no v souladu s aktuáln platnou Obecn závaznou vyhláškou m sta o nakládání s komunálním odpadem. Pro zapojení do systému platí pro ob any ohlašovací povinnost. Stanovené podmínky jsou závazné pro všechny fyzické osoby, které se na území m sta zdržují a vztahují se i na vlastníky a správce objekt na území m sta, ve kterých vzniká komunální odpad. Inovace v p ístupu k odpadovému hospodá ství bude cílen orientována zejména na zlepšení kvality separace odpad – a to: p edcházení vzniku odpadu a podpora jeho znovuvyužití podpora domácího a komunitního kompostování separace bioodpad - podpora principu anaerobní digesce (v souvislosti se zahájením provozu bioplynové stanice v rámci modernizace skládky v P ibyšicích) sb r bioodpadu se zam ením na specifické skupiny jeho produkce (školy, firmy s areálem se zelení, zahradnictví, zahrádká ské kolonie) a zvlášt na lokality zástavby rodinných dom a bytových dom
d.04
Ve ejná prostranství
Ve ejná prostranství (plochy ve ejn p ístupné zpravidla s úpravou parteru pro pohyb nebo krátkodobý pobyt chodc ) jsou vždy sou ástí následujících ploch s rozdílným zp sobem využití – viz kap. f územního plánu: bydlení (regulativy BH, BH.1, BI, BI.1, BI.2, BV, BV.1); rekreace (RH, RH.1, RI, RZ, RZ.1, RZ.x); ob anské vybavení (OV, OV.4, OK, OK.1, OK.2, OK.3, OS, OS.1, OH); smíšené obytné plochy (SC, SC.1, SC.2, SM, SM.1, SM.2, SV); dopravní infrastruktura (DI); výroba a skladování (VT, VP, VD, VD.1, VD.2, VD.3, VD.4, VD.x, VL, VZ, VZ.1, VZ.5, VZ.6) V rámci specifikace ploch s rozdílným zp sobem využití jsou jako ve ejná prostranství ve smyslu §7 vyhl. . 501/2006 Sb. samostatn vymezeny tyto významné plochy stabilizovaných prostor ve ejných prostranství (PV, PV.1) celom stského významu s p evládající úlohou reprezentace m sta …: Masarykovo & Malé nám stí – centrální ve ejný prostor historické ásti m sta Pražská kasárna – prostor nám stí p i rozší ení ulice Karla Nového ul. Na Karlov , Pod Brankou, Vnou kova, Pražská, Nová Pražská, Karla Nového, Dukelská, Husova, Tyršova v etn p edpolí Sokolovny – hlavní uli ní koridory m stského jádra; Táborská kasárna – prostor nám stí p i rozší ení ulice Táborské a významn jší ve ejná prostranství lokálního významu: Táborská kasárna - st ed Mariánovice východ (2x), - jih, - západ … a dále plochy ve ejn p ístupné sídelní zelen ozna ené kódy regulativ (PZ, PZ.1); Plochy ve ejných prostranství v rozvojových lokalitách je t eba vymezit na základ územních studií nebo jiné podrobn jší územn plánovací dokumentace (regula ního plánu) se zohledn ním celom stských i místních kompozi ních vztah ;
e. e.01
Koncepce uspo ádání krajiny, ÚSES Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ny využití – Návrh uspo ádání krajiny
Cílem koncepce uspo ádání krajiny je koordinace zájm a vztah v nezastav ném území z hlediska rozdílných možností jeho využití, zájm ochrany p írody a ochrany priorit a potenciál využití územních oblastí. Za tímto ú elem jsou územním plánem stanoveny plochy s rozdílným zp sobem využití i v nezastav ném území (viz kap. f). Plochy nezastav ného území vymezené územním plánem m sta Benešov jsou len ny podle charakteru využití, limitujících jev a utvá ení krajiny na: plochy zem d lské produkce (Z) – s vysokým potenciálem produkce zem d lské výroby v etn intenzivních forem obhospoda ování – tj. území intenzivn zem d lsky obhospoda ované; plochy lesnické produkce (L) - území intenzivn lesnicky obhospoda ované, sloužící p edevším lesnické výrob na lesních pozemcích; plochy smíšené nezastav ného území (S.x) – v nichž není možné nebo nezbytné stanovit p evažující ú el využití; p ípustné formy využití jsou vždy vyzna eny p íslušným indexem (.x) a musí být využívány vždy ve vzájemn kompromisním smyslu (viz kap. f). Pro takto vymezené plochy v nezastav ném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo zm ny v jejich využití (regulativy využití - viz kap. f), které jsou prost edkem pro usm rn ní budoucího utvá ení krajiny. V nezastav ném území ešeném územním plánem Benešov p evládají plochy s charakterem smíšeného využití krajiny s nevýznamn ji zastoupenou složkou p írodní preference (S.p…) a zem d lskou funkcí nebo se zastoupením pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa (S.z, S.l…). V nejbližším okolí zastav ných ploch jsou zastoupeny složky ochrany (S.o…) nebo územní rezervy pro event. výhledový rozvoj urbanizovaných ploch (S.u…). V ojedin lých p ípadech je vymezena plocha smíšeného využití krajiny se zastoupením vodohospodá ských funkcí (S.v…) nebo plocha ur ená pro nepobytovou rekreaci a relaxaci (S.r…). V plochách kulturní krajiny se smíšeným využitím mají uvedené innosti vždy kompromisní charakter – s ohledem na ostatní zde p ípustné innosti. V menší mí e jsou v nezastav ném území vymezeny plochy ur ené výhradn pro zem d lskou produkci (Z) nebo lesnickou produkci (L). Plochy ist p írodní (P) zastoupeny nejsou. P írodní prvky (biocentra, biokoridory ap.) se p ekrývají s dalšími funkcemi a jsou tedy za azeny do nezastavitelných ploch smíšených (S.p…). Podíl zelen ve v tšin vymezených ploch nezastav ného území krajiny se zvýší v d sledku realizace návrhu územního systému ekologické stability, v etn interak ních prvk liniové doprovodné zelen podél komunikací, vodote í a mezí, zatravn ním nebo dopln ním ploch nelesní zelen s p írodní funkcí. Rodová a druhová skladba této zelen musí vycházet z p vodních rostlinných spole enstev.Smyslem len ní nezastav ného území na plochy s rozdílným zp sobem využití je vytvo ení p edpoklad pro cílené ovliv ování krajinných ploch v souladu se zjišt nými podmínkami a limity – a to prost ednictvím regulativ stanovených podle specifických podmínek té které plochy (viz kap.f). Návrh uspo ádání krajiny se realizuje uplatn ním stanovených regulativ .
e.02
Územní systém ekologické stability
Územní plán m sta Benešov závazn vymezuje prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) na regionální a lokální úrovni. Nadregionální prvky se v ešeném území nevyskytují. Skladebné prvky ÚSES – biocentra a biokoridory (na lokální úrovni též interak ní prvky) tvo í vybranou soustavu vnit n ekologicky stabiln jších segment krajiny, vymezených na základ funk ních a prostorových kritérií. Podle pln ní svého ú elu v dob zpracování územního plánu jsou prvky ÚSES: a) funk ní (existující, jednozna n vymezené) nebo b) nefunk ní (navržené k založení). Prvky navržené k založení jsou za azeny do ve ejn prosp šných opat ení nestavební povahy (VPO). Regionální prvky ÚSES RC 947 "Šiberna" genová základna LS Šiberna, která se rozkládá kolem parku a v zámeckém parku Konopišt se zastoupením p vodních listnatých d evin, okrajov exot v parku. Lokalita mimo ádného významu, na kterou se vztahuje režim vyplývající ze zákona o státní památkové pé i. RK 1219 "Hory - Šiberna" lesní regionální biokoridor je veden p es Chvojen a Prost ední vrch, protíná regionální biokoridory RK 1222 a RK 1221. RK 1222 "RK 1219 - Vápenka" trasa biokoridoru vymezena podél Janovického potoka, údolí potoka s kvalitním b ehovým a doprovodným porostem na svazích toku. V trase vložena t i lokální biocentra. RK 1318 "Šiberna - Lutov" zalesn né údolí Konopiš ského potoka s ekologicky stabilními porosty s p vodní druhovou skladbou; v trase na území Benešova jsou vložena t i funk ní lokální biocentra a regionální bioicentrum Šiberna. Lokální ÚSES: Lokální biocentra LBC 5 "Podelhotský mlýn"- vložené funk ní biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 1318; rozloha 3,7 ha; zalesn né údolí Konopiš ského potoka s ekologicky stabilními porosty s p vodní d evinnou skladbou. LBC 6 "Konopiš ský potok, Racek - Vidlákova Lhota" - vložené funk ní biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 1318; rozloha 4 ha; meandr potoka s lesním porostem a skalisky. LBC 7 "Plíhal v mlýn" - vložené funk ní lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 1318; rozloha 4,4 ha; údolí potoka se zalesn ným pravým b ehem a ostr vkem porostlým doprovodnou zelení vodních tok . LBC 10 "Janovický potok - Pod Chvojenem" - vložené funk ní lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru Janovického potoka; rozloha 6,8 ha; biocentrum je místem st etu dvou regionálních biokoridor , údolního a h ebenového. LC 11 "Janovický potok - Strán " - vložené funk ní lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 1222; rozloha 6,8 ha; údolí Janovického potoka s kvalitním b ehovým porostem a p ilehlý svah na pravém b ehu s lesním porostem. LBC 12 "Chvojen" - vložené funk ní lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru Janovického potoka; rozloha 3 ha; biocentrum tvo í lesní porost na svazích Chvojenu.
LBC 15 "U Bernátek" - lokální funk ní biocentrum, rozloha 4,7 ha; biocentrum je tvo eno lesním porostem p irozené skladby. LBC 16 "U Tužinky" - lokální funk ní biocentrum, rozloha 4,3 ha; biocentrum tvo í lesní porost z velké ásti s p vodním zastoupením druh . LBC 17 "Kozmá " - lokální biocentrum navržené k vymezení, rozloha 2,7 ha; lesní porost s p evahou smrku. LBC 18 "Pod Hájem" - lokální funk ní biocentrum, rozloha 3,2 ha; údolí potoka se zalesn nými svahy pod horou Háj, hodnotná pob ežní vegetace a lesní porosty s p vodními d evinami. LBC 19 "Na dolích" - lokální funk ní biocentrum, rozloha 5,4 ha; lu ní a mok adní spole enstvo v údolí potoka s hodnotným b ehovým porostem. LBC 20 "Mlýnksý potok" - lokální funk ní biocentrum, rozloha 3,4 ha; lu ní a mok adní spole enstvo v údolí potoka mezi tokem Benešovského potoka a Mlýnského potoka s hodnotným b ehovým porostem. LBC 21 "Rybníky na soutoku" - lokální biocentrum áste n funk ní, rozloha 3,16 ha; vodní, pob ežní a mok adní spole enstvo rybník na soutoku Mysli ského a Benešovskéko potoka s b ehovými porosty. Lokální biokoridory Konopiš ský potok - K ešický potok - propojka mezi regionálními biokoridory v severní ásti území. Benešovský potok - tok a niva Benešovského potoka navržený k posílení ekologické stability východní ásti katastru. Oblast Benešovského potoka je využívána ke krátkodobé rekreaci místních obyvatel. Celý tok je v p irozeném korytu s bohatými b ehovými porosty a nivními loukami, pouze p i pr toku m stem je koryto v krátkém úseku regulováno a b ehy zpevn ny vegeta ními tvárnicemi. Navržen v parametrech ší ky 20 m. V souvislosti s realizací jihovýchodního obchvatu m sta je navržena úprava a p eložka Benešovského potoka dle Studie revitalizace. V délce 92 m bude provedeno pro išt ní koryta toku, v délce 414 m bude provedena p eložka toku, která je dána polohou nového silni ního obchvatu. Interak ní prvky Interak ní prvky p estože nedosahují parametr biocenter a biokoridor , významn se podílejí na zvýšení ekologické stability v krajin a je nezbytné hájit jejich funkci. Všechny skladebné prvky ÚSES, v etn lokální úrovn , jsou zakresleny a závazn vymezeny v Hlavním výkrese . 2.2 - Koncepce uspo ádání krajiny, ÚSES Umíst ní biocenter je nutno považovat za závazné. Biokoridory nemohou být p esm rovány, nesmí být zúženy pod 15 m u biokoridor lokálního významu a pod 40 až 50m (v závislosti na typu) u biokoridor regionálních. Up esn ní vymezení prvk ÚSES je možné jen v rámci zpracování projektu ÚSES – p i emž však musí být dodrženy jejich prostorové a funk ní parametry. Up esn ní musí být zaneseno do územn analytických podklad m sta. Biokoridory lokalizované v polích plní i funkci protierozní, resp. v trolamovou Plochy ÚSES je t eba chránit p ed degradací nej ast ji antropogenního p vodu, p ed zne išt ním složek životního prost edí, kultivací a ruderalizací. Platí pro n : stavební uzáv ra pro nové stavby; zákaz rekonstrukcí stávajících staveb, s výjimkou opat ení šet ících životní prost edí;
regulace lesního hospodá ství s d razem na druhovou skladbu d evin by m la být co nejbližší p vodním lesním spole enstv m; revitalizace vodních tok mají po spln ní nezbytných vodohospodá ských funkcí plnit co nejv tší m rou i funkce ekologické; uživatelé a vlastníci pozemk se musí ídit pravidly stanovenými pro funkci daného biocentra.
e.03
Prostupnost krajiny, krajinné a krajinotvorné prvky
Krajiná ské úpravy v lokalit Kav ín, podél Benešovského potoka a podél zámeckého parku Konopišt : M stský lesopark údolí Benešovského potoka – jedním z hlavních motiv pro p esm rování koridoru pr jezdního úseku silnice II/112 do nové trasy bylo uvoln ní nivy Benešovského potoka, zachování toku v p irozeném p írodním korytu s mírnými meandry a doprovodnou zelení a pro využití celé délky údolí od k ížení s Vlašimskou ulicí až po rybníky jižn od Koupadel pro úpravu m stského lesoparku s urbanisticko-krajiná skými úpravami, cestní sítí, cyklostezkami a s nabídkou ploch pro každodenní relaxaci obyvatel zejména východní ásti m sta – p e respektování podmínek ochrany p írody a krajiny. Benešovský potok - v souvislosti s realizací jihovýchodního obchvatu je navržena úprava a p eložka Benešovského potoka dle Studie revitalizace. Zámecký park Konopišt - v souvislosti s úpravou koridoru komunikace I/3 budou provedeny úpravy p i okraji zámeckého parku v souladu s vypracovanou územní studií „Benešov – silnice I/3, eliminace bariérového efektu …“ (06.2008), která zahrnuje požadavky památkové pé e. Liniová a bodová zele v krajin bude chrán na v koordinaci s rozvojovými zám ry; Plochy zem d lské a lesní jsou p ístupné historicky vzniklou sítí ú elových komunikací. Tato sí umož ující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je stabilizována a je v krajin zachována; systém je dopln n novými trasami – viz kap. d.02.5 a d.02.6;
e.04
Protierozní opat ení
Mimo prvky ÚSES se žádná jiná protierozní opat ení se nenavrhují. V plochách smíšeného nezastav ného území s indexem p - p írodní preference budou ve vyšší mí e uplatn ny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zele .
e.05
Ochrana p ed povodn mi
V záplavovém území se nacházejí dopravní stavby: p í né k ížení komunikací K10b a K16 s Benešovským potokem k ižovatka K13 u Benešovského potoka v rámci projektové dokumentace technického ešení komunikací je nutno navrhnout taková opat ení, aby nedocházelo k bariérovým ú ink m nebo naopak k otev ení záplavového území do nových lokalit p i povod ové vln . V záplavovém území se nachází díl í ást rozvojové lokality 5 - mimo aktivní zónu - zástavbu je nutno p izp sobit omezujícím podmínkám stanoveným p íslušným vodoprávním ú adem pro plochu mimo aktivní zónu záplavového území Q100.
e.06
Nerostné suroviny, horninové prost edí
Podle údaj eské geologické služby – Geofondu ve správním území m sta Benešov (k.ú. Benešov a k.ú. Úro nice) nejsou evidovány dobývací prostory ani chrán ná ložisková území nerostných surovin. Návrh UP nevymezuje plochy, na kterých by byla p ípustná t žba nerost
f.
Plochy s rozdílným zp sobem využití
f.01
Rozhodování o využití ploch
Pro pot ebu rozhodování o využití ploch jsou územním plánem jednotlivé pozemky agregovány do ploch p ibližn stejnorodého využití. Využití ploch a pozemk v souladu s urbanistickou koncepcí územního plánu je dáno: uplatn ním regulativu pro plochu s rozdílným zp sobem využití – a to v zastavitelných plochách stanovených územním plánem v plné mí e; v zastav ném území a v p estavbových lokalitách m že stavební ú ad zp esnit podmínky, prostorové uspo ádání a p ípustné i nep ípustné využití s ohledem na kontext okolní zástavby a využití území; p itom však nesmí dojít ke zhoršení kvality prost edí; respektováním územních limit (hygienických podmínek, technických norem, kompozi ních vztah , …), kterými je p ípadn sledovaný pozemek dot en (viz koordina ní výkres . O.1); Stavby a za ízení pro reklamu a propagaci mohou být realizovány pouze v p ípad , že nenaruší charakter, atmosféru a vzhled prost edí, ú el vlastní plochy nebo sousedících ploch s rozdílným zp sobem využití, nebudou obt žovat hlukem nebo sv tlem okolní zástavbu a nesníží bezpe nost silni ního nebo p šího provozu; reklamní za ízení umís ované na budovách musí být p izp sobeno jejich architektu e a nesmí rušit základní len ní fasád. Aby byla zajišt na požadovaná kvalita prost edí, je nezbytné p i rozhodování o využití ploch, o lokalizaci objekt , areál a inností na jednotlivých pozemcích respektovat výše uvedené faktory! Územní vymezení ploch s rozdílným zp sobem využití je vyzna eno v hlavním výkrese .2.1 a v koordina ním výkrese . O.1 ohrani ením výraznou modrou arou a vyzna ením kódu. Podle typu kódu jsou rozlišeny: Plochy v zastav ném území a plochy zastavitelné (urbanizované, resp. s další možností zástavby): kód je vyzna en dv ma velkými tiskacími písmeny (p ípadn s dalším indexem za te kou); Plochy v nezastav ném území (krajinné plochy) – pozemky, které nejsou ur eny k zastav ní: kód je vyzna en jedním velkým písmenem (p ípadn s dalšími indexy využití); Plochy dot ené záplavovým územím Q100 – vymezení pozemk a ploch na nichž je krom regulativ stanovených územním plánem nezbytné respektovat podmínky místn p íslušného vodoprávního orgánu, p ípadn správy povodí. Pozemky jsou využitelné jen v souladu s aktuáln platnou legislativou (Vodní zákon); plochy jsou ozna ené * hv zdi kou vždy za kódem regulativu; Regulativ plochy s rozdílným zp sobem využití definuje: a) Podmínky pro funk ní využití plochy – a to: hlavní využití (p evažující ú el využití); p ípustné využití; nep ípustné využití; podmínky (podmín n p ípustné využití);
Pokud se ve vymezené ploše nachází stávající za ízení, které charakterem své innosti neodpovídá hlavnímu nebo p ípustnému využití, je možné je nadále provozovat a provád t jeho údržbu – avšak bez možnosti rozší ení plochy, rozší ení kapacity nebo zvýšení produkce výroby. V p ípad rozší ení nebo zvýšení produkce musí vlastník nebo provozovatel za ízení prokázat spln ní hygienických limit na hranici takto užívaného pozemku (provozovny).
b) Podmínky prostorového uspo ádání (hladina zástavby, intenzita využití pozemku)
Rámcové zásady prostorového uspo ádání a architektonického ešení objekt pro každou plochu jsou uvedeny jako sou ást specifikace využití – psáno kurzívou. Plochy mají být postupn zastavovány tak, aby nová zástavba navazovala na zastav né území a nevznikaly nové proluky. Stávající vzrostlá zele v zastavitelné ploše bude p ednostn respektována. V p ípad pot eby detailn jší specifikace prostorového uspo ádání staveb je t eba pro vybraná území zpracovat územní studii. Koeficient zelen (KZ) vyjad uje rámcová pravidla prostorového uspo ádání pro novou zástavbu je to plošný podíl nezastavitelných a nezpevn ných ploch z celkové plochy dosud nezastav ného pozemku (stavební parcely). Tyto nezastavitelné plochy budou využity výhradn pro vegeta ní pokryv a p ednostn zahrnují vzrostlou zele . P ípadné vodní plochy musejí být p írodního charakteru. KZ je sou ástí p íslušného regulativu a udává minimální hodnotu podílu nezpevn né plochy pozemku. V p ípad , kdy je pro lokalitu vypracován regula ní plán, bude hodnota KZ uplatn na z jím stanovených podmínek pro zástavbu. Individuální stanovení KZ m že stavební ú ad provést pouze v p ípad ploch v zastav ném území a v p estavbových plochách, pro ojedin lé extrémn malé zbytkové pozemky; nelze je však aplikovat na opakované d lení pozemk , které by mohlo vyvolat porušení kontextu, struktury a charakteru zástavby. P i stanovení KZ budou respektovány podmínky stanovené v §20, odst.5 a §21, odst.3 vyhlášky . 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném zn ní.
f.02
Vybrané použité pojmy
Pro pot ebu rozhodování jsou v návrhu územního plánu použity níže uvedené pojmy v následujícím smyslu: - Ve ejná vybavenost – vybavenost s p evahou za ízení ve ve ejném zájmu – s p edpoklady podpory m sta, kraje nebo státu (za ízení pro vzd lávání a výchovu, pé i o rodinu, zdravotní služby, kulturu, ve ejnou správu, ochranu obyvatelstva, domovy d chodc , … apod. - Komer ní vybavenost – vybavenost s p evahou za ízení podnikatelského charakteru hospoda ících na základ poptávky a nabídky (obchod, p echodné ubytování, stravování a nevýrobní služby, sport, zábavní centra, … apod.) s výjimkou výrobních služeb a za ízení. - Vilad m – bytový d m velikosti vily, zpravidla s více než t emi byty, o p dorysném rozm ru cca 20 x 20m o max. 3 nadzemních podlažích s p ípadn využitelným podkrovím nebo ustoupeným tvrtým podlažím. - Dvojd m – objekt (zpravidla rodinný d m), který nejmén jednou ze svých obvodových st n p iléhá na hranici pozemku k objektu sousednímu stejného využití, p ípadn mají oba objekty uvedenou st nu spole nou. V p ípad , kdy dvojd m tvo í dva p ilehlé rodinné domy, je omezen po et byt na max. 2 byty v každém rodinném dom . - Bydlení vesnické & využití území venkovského typu – nízkopodlažní zástavba v kontextu s krajinou, zpravidla kombinace bydlení s hospodá ským zázemím ve vazb na extenzivní až st edn intenzivní p stitelství nebo chovatelství. Stavební formy se mají vyzna ovat jednoduchým, istým ešením objem spíše podélného p dorysu (nebo jejich postupným azením) s využitelným p ízemím a podkrovím se sedlovou nebo pultovou st echou klasicky o sklonu cca 35° až 45°. Uvedený sklon st ech napomáhá zachovat osobitý charakter a p írodní ráz st edo eské krajiny s uplatn ním barevnosti st ech v krajinných panoramatických pohledech. Této stavební form má odpovídat objem stavby alespo ze 75%. Krajinný ráz st edních ech je t eba chránit p ed cizorodými prvky zpravidla importovaného architektonického výrazu, který nemá ko eny v eských zemích (typicky nap . kanadské nebo finské srubové stavby, … apod.).
-
-
-
-
-
-
-
-
-
P echodné ubytování …: zam stnanc a služby s tím spojené; asov omezené ubytování osob v pracovním nebo služebním pom ru v za ízeních se sídlem, provozovnou nebo místem podnikání ve správním obvodu m sta; student a žák a služby s tím spojené; koleje, internáty, žákovské domovy, které slouží asov omezenému ubytování student nebo žák navšt vujících školská za ízení lokalizovaná ve správním obvodu m sta. turist a služby s tím spojené; hotely, motely, penziony pro turisty, které slouží krátkodobému pobytu návšt vník m sta a jeho zázemí. Pohotovostní ubytování (pohotovostní byt) – byt nebo ubytovací prostor, který slouží k bydlení nebo ubytování osob, jejichž p ítomnost (resp. dostupnost) je preferována s ohledem na pot ebu flexibility pracovního procesu, dohledu nad technologií výrobního procesu nebo ostrahy i údržby objekt a technologických celk . Pohotovostní ubytování nebo byt je vždy sou ástí stavby hlavního využití plochy nebo administrativní budovy provozovny. Služební byt – byt, který slouží osobám nebo rodinám osob zpravidla dlouhodob zam stnaných v dané provozovn . Služební byt je vždy sou ástí stavby hlavního využití plochy nebo administrativní budovy provozovny. Byt vlastníka provozovny – byt v objektu hlavního využití plochy nebo v administrativní budov provozovny, p ípadn v izolovaném objektu (rodinný d m), který slouží vlastníkovi nebo rodin vlastníka provozovny. Byt vlastníka provozovny – i v p ípad , že jde o izolovaný objekt – z stává sou ástí plochy provozovny a nelze jej d lením pozemku p evést do ploch bydlení. Hladina zastav ní, podlažnost (podlaží) – pro ú el stanovení hladiny zastav ní se p edpokládá pr m rná konstruk ní výška podlaží v rozmezí cca 2,75 až 3,25 m s ohledem na kontext okolní zástavby. Proluka – volný pozemek (pop . soubor volných pozemk ) ve stávající zástavb , který svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspo ádáním, umož uje využití pro navrhovaný ú el a je dopravn napojen na ve ejn p ístupnou komunikaci. Za proluku se nepovažuje parkov upravená ást ve ejného prostranství. Dopl ková stavba … ke stavb hlavního využití – objekty, které rozši ují spektrum p íslušenství a zázemí stavby hlavního využití, samy však neplní funkci hlavního využití. T žká výroba – odv tví pr myslu zahrnující obory a provozy hutnictví a metalurgie, stavební výroby, t žkého strojírenství, zbrojní výroby, t žebního pr myslu, chemického pr myslu a petrochemie, … apod. Lehká výroba – odv tví pr myslu zahrnující obory a provozy lehkého strojírenství a spot ebního pr myslu, výrobu od v , obuvi, nábytku, spot ební elektroniky, domácích spot ebi , papírenství a polygrafie, potraviná ství, … apod. Drobná výroba, malovýroba a emeslná výroba – výrobní aktivity zam ené na maloobjemovou produkci (výrobky drobných forem), p ípadn produkci v malých sériích nebo na výrobní služby a innosti související s emeslnou výrobou (sklená ství, záme nictví, lakýrnictví, opravárenská innost…), které vyžadují zpravidla dílenské zázemí a technické zajišt ní. P estože uvedená innost m že p ímo svým provozem nebo druhotn (dopravní zát ží) ovliv ovat plochy v sousedství, musí na hranici vymezené plochy spl ovat normové hodnoty zatížení okolí hlukem, vibracemi, polétavým prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem. Do plochy pro drobnou výrobu nelze situovat za ízení a provozy, jejich innost vyžaduje posouzení vlivu na životní prost edí podle platné legislativy v úrovni tzv. "projektové EIA".
f.03
P ehled ploch s rozdílným zp sobem využití a kódy jejich regulativ
I. ZASTAV NÉ ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY – dvoupísmenné kódy (p ípadn s indexem) Plochy bydlení BH - bydlení hromadné BH.1 - bydlení hromadné specifické – ul. K Pazdern BI - bydlení individuální v rodinných domech – m stské BI.1 - bydlení individuální v rodinných domech – specifické BI.2 - bydlení individuální v rodinných domech specifické – za hotelem Konopišt BR - bydlení individuální v rodinných domech – v rozptýlených lokalitách BV - bydlení individuální v rodinných domech – vesnické BV.1 - bydlení individuální v rodinných domech – vesnické – Dlouhé Pole jih Plochy rekreace RH - hromadná rekreace RH.1 - hromadná rekreace - Chvojen RI - individuální rekreace – chatové lokality RZ - individuální rekreace – zahrádká ské osady RZ.1 - individuální rekreace – zahrádká ské osady – Na Sekyrách RZ.x - individuální rekreace specifická – zahrádká ské osady – p estavbové území Ve ejná infrastruktura Plochy ob anského vybavení OV - ve ejná vybavenost OV.1 - ve ejná vybavenost specifická – areál fary OV.4 - ve ejná vybavenost specifická – nemocnice OK - komer ní vybavenost OK.1 - komer ní vybavenost specifická – vyhlídková restaurace OK.2 - komer ní vybavenost specifická – Taborská kasárna OK.3 - komer ní vybavenost specifická – u Sokolovny OS - sport, t lovýchova OS.1 - sport – specifické využití – jezdecký areál, ustájení koní OH - ve ejná poh ebišt a související služby Plochy dopravní infrastruktury DI - dopravní infrastruktura Plochy technické infrastruktury TI - technická infrastruktura Plochy ve ejných prostranství PV - ve ejná prostranství PV.1 - ve ejná prostranství specifická Plochy zelen sídelní PZ - ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní PZ.1 - ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní specifická – zámecký park Plochy zelen ostatní ZO - sídelní zele ochranná ZO.1 - sídelní zele vyhražená specifická – relaxa ní areál U Vodárny
ZO.2 - sídelní zele vyhražená specifická – arboretum ZS.1 - sídelní zele individuální – nezastavitelné zahrady Plochy smíšené obytné SC - smíšené využití centra m sta SC.1 - smíšené využití centra m sta specifické – Tyršova sever SC.2 - smíšené využití centra m sta specifické – Tyršova jih SM - smíšené využití území m stského typu SM.1 - smíšené využití území m stského typu specifické – ul. Pod H bitovem SM.2 - smíšené využití území m stského typu specifické – kolonie Sladovka - smíšené využití území venkovského typu SV Plochy výroby a skladování VT - t žká výroba VP - pr myslová výroba a sklady VD - drobná výroba a výrobní služby VD.1 - drobná výroba a výrobní služby specifické VD.2 - drobná výroba specifická / dopravní polygon VD.3 - drobná emeslná výroba, prodej VD.4 - drobná výroba specifická – areál Boneco, Antuškova ul. VD.x - drobná výroba a výrobní služby – p estavbové území - lesnická výroba a služby VL VZ - zem d lská výroba a služby VZ.1 - zem d lská výroba specifická VZ.2 - zem d lská výroba specifická – rodinná farma VZ.5 - zem d lská výroba specifická – zahradnictví VZ.6 - zem d lská výroba specifická – zahradnictví – do asné využití II. NEZASTAV NÉ ÚZEMÍ – jednopísmenné kódy (s indexem) Plochy produk ní Z - plochy zem d lské produkce - plochy lesnické produkce L Plochy smíšené nezastav ného území S.x - plochy smíšené nezastav ného území (s indexy využití x=): •z – zem d lství •l – lesnictví •p – p írodní preference •k – kulturn památkové zájmy •r – rekreace nepobytová •o – ochranná zóna •v – vodohospodá ství •a – arboretum •x – transforma ní plochy •u – urbanizovatelné plochy – územní rezerva •c – centrum pro ochranu fauny a útulek pro opušt ná zví ata
f.04
Regulativy ploch s rozdílným zp sobem využití
I. ZASTAV NÉ ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY PLOCHY BYDLENÍ BYDLENÍ HROMADNÉ
BH
a) využití plochy Hlavní využití: - bydlení v bytových domech a viladomech; P ípustné využití: - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ); - d tská h išt ; - maloobchod (do 150 m2 prodejní plochy) a stravovací služby, - p echodné ubytování turist , student a žák , - domy s pe ovatelskou službou a domovy d chodc , - za ízení pé e o d ti, školská za ízení, - drobné lokální služby obyvatel m, - zdravotnická za ízení (ordinace), - sportovní a relaxa ní za ízení (po zhodnocení hlukové zát že !), - stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely, - stavby pro administrativu, - nezbytná technická vybavenost, - parkovišt a garáže pro osobní automobily. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - za ízení a nevýrobní služby s p ípustným využitím (s výjimkou za ízení p echodného ubytování, zdravotnických, kulturních a církevních) jsou lokálního významu (výhradn pro pot eby obyvatel lokality). Veškeré p ípustné využití musí charakterem svého provozu respektovat hygienické limity závazné pro využití hlavní, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod.; - parkování vozidel návšt vník obslužných za ízení musí být zajišt no na vlastním pozemku nebo na plochách ur ených k tomu ú elu; b) prostorové uspo ádání
Dostavba proluk musí m ítkem, formou zast ešení (výškou ímsy a h ebene) respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko, kontext a charakter okolní zástavby. Výšková hladina zástavby nových obytných celk : 4 nadzemní podlaží s využitelným podkrovím nebo ustoupeným podlažím v lokalitách Sladovka jih a Kav ín; 4 až 6 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím (resp. ustoupeným podlažím) v lokalit Táborská Kasárna. V p ípad vyššího po tu nadzemních podlaží platí vždy podmínka prov ení kompozi ních vztah a zásahu do panoramatu m sta. U novostaveb investor zajistí parkování, resp. garážování p ímo v objektu nebo ve vlastní
hromadné garáži. Vybavení parteru: mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ), d tská h išt , sportovišt (nekrytá ve ejná). Objekty a za ízení technické vybavenosti budou ešeny jako integrovaná sou ást zástavby - s ohledem na atmosféru lokality. KZ = 0,60;
BYDLENÍ HROMADNÉ SPECIFICKÉ – ul. K Pazdern
BH.1
a) využití plochy Hlavní využití: - bydlení v bytových domech; P ípustné využití: - p echodné ubytování turist , student a žák , - drobné lokální nevýrobní služby obyvatel m, - sportovní a relaxa ní za ízení (po zhodnocení hlukové zát že !), - stavby pro administrativu, - nezbytná technická vybavenost, - parkovišt a garáže pro osobní automobily. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - za ízení a nevýrobní služby s p ípustným využitím (s výjimkou p echodného ubytování) jsou lokálního významu (výhradn pro pot eby obyvatel lokality). Veškeré p ípustné využití musí charakterem svého provozu respektovat hygienické limity závazné pro využití hlavní, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod.; - obytné objekty v dosahu rušivých vliv (p ípadn jejich pozemky) opat í vlastník (dle záv r ízení s KHS) vhodnými stavebními úpravami (technická protihlukvá opat ení, … apod.); - parkování vozidel návšt vník obslužných za ízení musí být zajišt no na vlastním pozemku nebo na plochách ur ených k tomu ú elu; - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu; b) prostorové uspo ádání
Dostavba musí m ítkem, formou zast ešení (výškou ímsy a h ebene) respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko, kontext a charakter okolní zástavby. Výšková hladina zástavby nového objektu: 4 nadzemní podlaží nad úrovní upraveného terénu v míst stavby! Objekt musí znatelným snížením hmoty potla it negativní p sobení výšky sousedního obytného domu. U novostavby investor zajistí parkování, resp. garážování p ímo v objektu nebo ve vlastní hromadné garáži. Objekty a za ízení technické vybavenosti budou ešeny jako integrovaná sou ást stavby - s ohledem na atmosféru lokality. KZ = 0,60;
BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ V RODINNÝCH DOMECH – M STSKÉ
BI
a) využití plochy Hlavní využití: - bydlení v rodinných domech (izolovaných, dvojdomech, adových domech), P ípustné využití: - bydlení ve viladomech, - oplocené zahrady u dom s funkcí rekrea ní, p ípadn okrasnou, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ); - d tská h išt . - maloobchod (do 150 m2 prodejní plochy), - p echodné ubytování turist , student a žák , - lokální služby obyvatel m, - domy s pe ovatelskou službou a domovy d chodc , - školská za ízení, - zdravotní za ízení (ordinace), - lokální sportovní a relaxa ní za ízení, - stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely, - nezbytná technická vybavenost, - parkovišt a garáže osobních automobil pro pot ebu zóny. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - za ízení a nevýrobní služby s p ípustným využitím (s výjimkou p echodného ubytování) jsou lokálního významu (výhradn pro pot eby lokality). Veškeré p ípustné využití musí charakterem svého provozu respektovat hygienické limity závazné pro využití hlavní, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod.; - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním pozemku; pro p ípustné využití na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku; b) prostorové uspo ádání
Individuální rodinné domy, izolované, dvojdomy, adové domy... o max. 2 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím nebo ustoupeným podlažím. Objemové a architektonické ztvárn ní objekt bude ešeno s ohledem na kontext okolní zástavby. U novostaveb je podmínkou garáž v objektu nebo na vlastním pozemku. Vybavení parteru: mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ), d tská h išt ; KZ = 0,65 z vým ry pozemku do 800m2, resp. 0,85 z ásti pozemku nad 800m2
BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ V RODINNÝCH DOMECH – SPECIFICKÉ
BI.1
a) využití plochy Hlavní využití: - bydlení v 1 rodinném dom , P ípustné využití: - oplocená zahrada u domu s funkcí užitkovou, rekrea ní, p ípadn okrasnou, - p echodné ubytování turist , - nezbytná technická vybavenost, Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - p ípustná za ízení a služby jsou lokálního významu, - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním pozemku. b) prostorové uspo ádání
Individuální rodinný d m ... o max. 2 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím nebo ustoupeným podlažím. Objemové a architektonické ztvárn ní objektu je nezbytné p izp sobit zapojení do krajinného rámce okraje zámeckého parku. Podmínkou je garáž v objektu nebo na vlastním pozemku. KZ bude ur en pro konkrétní stavbu individuáln .
BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ V RODINNÝCH DOMECH SPECIFICKÉ – ZA HOTELEM KONOPIŠT
BI.2
a) využití plochy Hlavní využití: - bydlení v rodinných domech (izolovaných, dvojdomech), P ípustné využití: - oplocené zahrady u dom s funkcí užitkovou, rekrea ní, p ípadn okrasnou, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ); - d tská h išt . - maloobchod (do 150 m2 prodejní plochy), - p echodné ubytování turist , - lokální služby obyvatel m, - zdravotní za ízení (ordinace), - lokální sportovní a relaxa ní za ízení, - nezbytná technická vybavenost, - parkovišt a garáže osobních automobil výhradn pro rezidenty lokality. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; adové rodinné domy, bytové domy; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití;
-
stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - využití navrhované obytné plochy odd lené od ostatních obytných ploch, jádra m sta a zejména od školských za ízení a další vybavenosti silnicí I/3 je podmín no realizací d sledn bezkolizního p ekonání silni ního koridoru a p šího propojení lokality s jádrem m sta – nap . p ším nadchodem nebo podchodem uvedené komunikace, apod.; - návrh charakteru zástavby a parcelace musí respektovat režim ochranného pásma národní kulturní památky zámku Konopišt a podmínky stanovené místn p íslušným pracovišt m NPÚ; - využití lokality, resp. umíst ní objekt je podmín no pr kazem o spln ní hygienických limit staveb pro bydlení; veškerá opat ení na snížení negativních ú ink dopravy budou ešena na náklady investora; - za ízení a nevýrobní služby s p ípustným využitím (s výjimkou p echodného ubytování a zdravotních za ízení) jsou lokálního významu (výhradn pro pot eby obyvatel lokality). Veškeré p ípustné využití musí charakterem svého provozu respektovat hygienické limity závazné pro využití hlavní, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod.; - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním pozemku; pro p ípustné využití na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku; b) prostorové uspo ádání
Individuální rodinné domy izolované, dvojdomy, ... o max. 1 nadzemním podlaží s využitelným podkrovím nebo ustoupeným podlažím. Objemové a architektonické ztvárn ní objekt bude ešeno s ohledem na charakter lokality a vztah k objektu hotelu Konopišt . U novostaveb je podmínkou garáž v objektu nebo na vlastním pozemku. Vybavení parteru: mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ), d tská h išt ; KZ = 0,65 z vým ry pozemku do 800m2, resp. 0,85 z ásti pozemku nad 800m2
BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ V RODINNÝCH DOMECH – V ROZPTÝLENÝCH LOKALITÁCH BR a) využití plochy Hlavní využití: - bydlení v rodinných domech v izolovaných stabilizovaných odlou ených polohách sídla P ípustné využití: - oplocené zahrady u dom s funkcí užitkovou, rekrea ní, p ípadn okrasnou, - p echodné ubytování turist , - zdravotní za ízení (ordinace), - nezbytná technická vybavenost, Nep ípustné využití: - rozši ování stavebních pozemk do krajiny nebo d lení pozemk za ú elem zahušt ní zástavby, - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu);
Podmínky: - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním pozemku; pro p ípustné využití na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku; - obytné objekty v dosahu rušivých vliv (p ípadn jejich pozemky) opat í vlastník (dle záv r ízení s KHS) vhodnými protihlukovými stavebními úpravami; - p ístavba je možná v p ípad , že nové i p vodní zastav né a zpevn né plochy žadatele nep esáhnou celkovou vým ru 250m2; - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu; b) prostorové uspo ádání
Individuální rodinné domy o max. 2 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím nebo ustoupeným podlažím - se završenou stabilizovanou stavební formou - p ípadn s hospodá ským zázemím. Požadavky na úpravu objemového a architektonického ztvárn ní objekt posoudí ú ad územního plánování s ohledem na vliv stavby na krajinné prost edí a s ohledem na kontext okolní zástavby a krajiny. Nová zástavba tohoto typu není (s výjimkou lokality U sv. Anny) navrhována. KZ bude ur ován pro jednotlivé lokality individuáln .
BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ V RODINNÝCH DOMECH – VESNICKÉ
BV
a) využití plochy Hlavní využití: - bydlení v rodinných domech (klasického vesnického typu) s hospodá ským zázemím, P ípustné využití: - oplocené zahrady u dom s funkcí užitkovou, rekrea ní, p ípadn okrasnou, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), - d tská h išt . - drobné chovatelství a p stitelství pro vlastní pot ebu, - maloobchod (do 150 m2 prodejní plochy), - p echodné ubytování turist , - lokální služby obyvatel m, - školská za ízení, - zdravotní za ízení (ordinace), - lokální sportovní a relaxa ní za ízení, - nezbytná technická vybavenost, - parkovišt a garáže osobních automobil pro pot ebu zóny. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; adové rodinné domy, bytové domy; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - za ízení a nevýrobní služby s p ípustným využitím (s výjimkou p echodného ubytování) jsou lokálního významu (výhradn pro pot eby lokality). Veškeré p ípustné využití musí charakterem svého provozu respektovat hygienické limity závazné pro využití hlavní, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod.; - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním pozemku; pro p ípustné využití na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku;
b) prostorové uspo ádání
Individuální rodinné domy klasického vesnického typu …. o 1 nadzemním podlaží s využitelným podkrovím a p ípadn s hospodá ským zázemím. Objemové a architektonické ztvárn ní objekt bude ešeno s ohledem na kontext okolní zástavby. U novostaveb je podmínkou garáž v objektu nebo na vlastním pozemku. Vybavení parteru: mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ), d tská h išt ; KZ = 0,65 z vým ry pozemku do 800m2, resp. 0,85 z ásti pozemku nad 800m2
BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ V RODINNÝCH DOMECH – VESNICKÉ – DLOUHÉ POLE JIH BV.1 a) využití plochy Hlavní využití: - bydlení v rodinných domech (klasického vesnického typu) s hospodá ským zázemím, P ípustné využití: - oplocené zahrady u dom s funkcí užitkovou, rekrea ní, p ípadn okrasnou, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), - d tská h išt . - drobné chovatelství a p stitelství pro vlastní pot ebu, - maloobchod (do 150 m2 prodejní plochy), - p echodné ubytování turist , - lokální služby obyvatel m, - zdravotní za ízení (ordinace), - lokální sportovní a relaxa ní za ízení, - nezbytná technická vybavenost, - parkovišt a garáže osobních automobil pro pot ebu zóny. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - za ízení a nevýrobní služby s p ípustným využitím (s výjimkou p echodného ubytování) jsou lokálního významu (výhradn pro pot eby lokality). Veškeré p ípustné využití musí charakterem svého provozu respektovat hygienické limity závazné pro využití hlavní, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod.; - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním pozemku; pro p ípustné využití na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku; b) prostorové uspo ádání
Individuální rodinné domy klasického vesnického typu o 1 nadzemním podlaží s využitelným podkrovím a p ípadn s hospodá ským zázemím. Ve venkovské lokalit je nep ípustná výstavba adových rodinných dom nebo bytových dom . Objemové a architektonické ztvárn ní objekt bude ešeno s ohledem na kontext okolní zástavby. U novostaveb je podmínkou garáž v objektu nebo na vlastním pozemku. Vybavení parteru: mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ), d tská h išt ; KZ = 0,65 z vým ry pozemku do 800m2, resp. 0,85 z ásti pozemku nad 800m2
PLOCHY REKREACE HROMADNÁ REKREACE
RH
a) využití plochy Hlavní využití: - areály a stavby hromadné rekreace pro p echodné ubytování turist , kempy, tábo išt , koupališt P ípustné využití: - ve ejná prostranství a plochy zelen s mobiliá em pro relaxaci a orientaci, - sportovní a relaxa ní za ízení, fitcentra, - specializovaná turistická za ízení (po zohledn ní specifických podmínek: agroturistika, cykloturistika, hipoturistika, …); - dopl ková maloobchodní za ízení – jen jako sou ást stavby hlavního využití; - služební i pohotovostní byty – jen jako sou ást stavby hlavního využití; - ve ejné stravování, - parkovišt pro pot ebu zóny, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v hlavním využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu; b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby a charakter území KZ = 0,60;
HROMADNÁ REKREACE - CHVOJEN
RH.1
a) využití plochy Hlavní využití: - stavba pro hromadnou rekreaci a p echodné ubytování turist , P ípustné využití: - ve ejná prostranství a plochy zelen s mobiliá em pro relaxaci a orientaci, - sportovní a relaxa ní za ízení, fitcentra – jen jako sou ást stavby hlavního využití; - specializované turistické služby (po zohledn ní specifických podmínek: agroturistika, cykloturistika, hipoturistika, …); - dopl ková maloobchodní za ízení – jen jako sou ást stavby hlavního využití; - služební i pohotovostní byty – jen jako sou ást stavby hlavního využití; - ve ejné stravování, - parkovišt pro pot ebu zóny, - nezbytná technická vybavenost.
Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v hlavním využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku, - je t eba dodržet m ítko a architektonickou formu objekt sousedního historicky hodnotného hospodá ského dvora, respektovat kontext s p vodní zástavbou a nenarušovat významové estetické vztahy v lokalit , která se uplat uje v siluet a panoramatu krajiny b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby a charakter území KZ = 0,60;
INDIVIDUÁLNÍ REKREACE – CHATOVÉ LOKALITY
RI
a) využití plochy Hlavní využití: - souvislá území p evládající rekrea ní zástavby, objekty individuální rekreace. P ípustné využití: - lokální klubová za ízení, - ve ejná prostranství a plochy zelen s mobiliá em pro relaxaci, - lokální ve ejné sportovišt , - d tská h išt . - ojedin lé stávající obytné objekty (s hospodá ským zázemím – pokud neovliv uje negativn sousední pozemky), - nezbytné technické vybavení, - parkovišt pro uživatele zóny; Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou, - zm na užívání na objekty pro trvalé bydlení (rodinné domy), - realizace doprovodných staveb pro chovatelství u rekrea ních objekt . - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - za ízení a nevýrobní služby s p ípustným využitím lokálního významu (výhradn pro pot eby lokality) musí charakterem svého provozu respektovat hygienické limity závazné pro využití hlavní, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod.; - do asné nebo trvalé vyn tí zastav né, resp. zpevn né plochy pozemku ze ZPF nebo PUPFL ve stávajících vymezených chatových lokalitách je možné provést individuáln v souvislosti se zm nou vzhledu nebo p dorysu stavby, p ípadn v souvislosti s vypracováním regula ního plánu,
-
u stávajících obytných objekt lze provést stavební úpravu nebo dostavbu za p edpokladu, že nebude narušen kontext a ráz lokality, ešení staveb a za ízení technické vybavenosti musí vycházet z podmínek daného území (zejména ešení architektonické), nová p ístavba bude možná pouze v p ípad , že objekt jako celek nep esáhne 50m2 zastav né plochy, u rekrea ního objektu je možné realizovat zpevn nou plochu (p i zajišt ní pr saku deš ových vod) max. v plošném rozsahu do 20 m2;
b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby a charakter území KZ = 0,85;
INDIVIDUÁLNÍ REKREACE – ZAHRÁDKÁ SKÉ OSADY
RZ
a) využití plochy Hlavní využití: - území zahrádkových kolonií a soust ed ných soukromých zahrad využívaných k p stitelství a relaxaci. P ípustné využití: - zahrádká ské stavby do 25m2 pro uskladn ní zahradnického ná adí, výp stk a ochranu p ed pov trností; - spole né plochy okrasné a relaxa ní zelen , - klubovní a hygienická za ízení lokálního významu, - nezbytné technické vybavení, - parkovišt pro pot ebu zóny. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - zm na užívání na objekty pro trvalé bydlení (rodinné domy), - realizace doprovodných staveb pro chovatelství u rekrea ních objekt . - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - za ízení a nevýrobní služby s p ípustným využitím lokálního významu (výhradn pro pot eby lokality) musí charakterem svého provozu respektovat hygienické limity závazné pro využití hlavní, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod.; - do asné nebo trvalé vyn tí zastav né, resp. zpevn né plochy pozemku ze ZPF nebo PUPFL ve stávajících vymezených chatových lokalitách je možné provést individuáln v souvislosti se zm nou vzhledu nebo p dorysu stavby, p ípadn v souvislosti s vypracováním regula ního plánu, - nová p ístavba bude možná pouze v p ípad , že objekt jako celek nep esáhne 25m2 zastav né plochy, b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí len ním stavebních forem, zejména pak celkovým objemem zástavby respektovat m ítko a kontext okolní zástavby a charakter území. KZ = 0,85;
INDIVIDUÁLNÍ REKREACE – ZAHRÁDKÁ SKÉ OSADY – NA SEKYRÁCH RZ.1 a) využití plochy Hlavní využití: - území zahrádkových kolonií a soust ed ných soukromých zahrad využívaných k p stitelství a relaxaci. P ípustné využití: - zahrádká ské stavby do 25m2 pro uskladn ní zahradnického ná adí, výp stk a ochranu p ed pov trností; - spole né plochy okrasné a relaxa ní zelen , - klubovní a hygienická za ízení lokálního významu, - nezbytné technické vybavení, - parkovišt pro pot ebu zóny. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - zm na užívání na objekty pro trvalé bydlení (rodinné domy), - realizace doprovodných staveb pro chovatelství u rekrea ních objekt . - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - s ohledem na velikost pozemk zahrad v navazující zahrádkové kolonii je na vymezené ploše možné umístit max. 3 zahrady; - za ízení a nevýrobní služby s p ípustným využitím lokálního významu (výhradn pro pot eby lokality) musí charakterem svého provozu respektovat hygienické limity závazné pro využití hlavní, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod.; b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí len ním stavebních forem, zejména pak celkovým objemem zástavby respektovat m ítko, kontext a charakter území. KZ = 0,85;
INDIVIDUÁLNÍ REKREACE SPECIFICKÁ – ZAHRÁDKÁ SKÉ OSADY P ESTAVBOVÁ ÚZEMÍ
–
RZ.x
a) využití plochy Hlavní využití: - území zahrádkových kolonií a soust ed ných soukromých zahrad využívaných k p stitelství a relaxaci – ur ené výhledov k transformaci na plochy individuálního bydlení. P ípustné využití: - zahrádká ské stavby do 25m2 pro uskladn ní zahradnického ná adí, výp stk a ochranu p ed pov trností; - spole né plochy okrasné a relaxa ní zelen , - klubovní a hygienická za ízení lokálního významu, - nezbytné technické vybavení, - parkovišt pro pot ebu zóny.
Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - realizace doprovodných staveb pro chovatelství u rekrea ních objekt . - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - za ízení a nevýrobní služby s p ípustným využitím lokálního významu (výhradn pro pot eby lokality) musí charakterem svého provozu respektovat hygienické limity závazné pro využití hlavní, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod.; - v rámci využití zahrádek se nep ipouští výstavba nových, ani dostavba a nástavba stávajících zahrádká ských chatek. Údržba objekt se p ipouští, - výstavba rodinných dom (p ípadn p estavba stávajících objekt na rodinné domy) bude možná pouze v souladu s územní studií nebo regula ním plánem p estavby lokality jako celku s ohledem na up esn ní koridor dopravní obsluhy území; b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí len ním stavebních forem, zejména pak celkovým objemem zástavby respektovat m ítko a kontext okolní zástavby a charakter území, resp. podmínky stanovené územní studií nebo regula ním plánem, jsou-li pro sledovanou oblast zpracovány. KZ = 0,85;
VE EJNÁ INFRASTRUKTURA - PLOCHY OB ANSKÉHO VYBAVENÍ VE EJNÁ VYBAVENOST
OV
a) využití plochy Hlavní využití: - areály, stavby a za ízení ve ejné ob anské vybavenosti (zejména pro školství, zdravotnictví, kulturu a ve ejnou správu). P ípustné využití: - administrativa, - stavby a za ízení pro vzd lávání, kulturu a církevní ú ely, - maloobchodní za ízení do 150 m2 prodejní plochy, - bydlení, - p echodné ubytování zam stnanc , turist , student a žák , - stravovací služby, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), orientaci a informace, - d tská h išt , sportovišt a relaxa ní za ízení, - parkovišt pro pot ebu zóny, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou;
- komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu; b) prostorové uspo ádání
Ú elové stavby a provozy nemají svým provozem negativn ovliv ovat sousední obytné zóny. Nové objekty, nástavby nebo p ístavby p vodních objekt musí formou zast ešení, výškou ímsy a h ebene respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko, kontext a charakter okolní zástavby. Výška objektu jako soliteru (není-li vázána hladinou sousedních objekt ) by m la odpovídat max. t em nadzemním podlažím s ustoupeným tvrtým podlažím nebo podkrovím; ojedin lé vyšší objekty charakteru kompozi ních dominant v rozsahu do 5 % plochy stavby posoudí stavební ú ad na základ prov ení kompozi ních vztah a vizualizace zákresu do panoramatu m sta z individuáln ur ených stanoviš . Vybavení parteru: mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ), d tská h išt , sportovišt (ve ejná nekrytá).. KZ = 0,45;
VE EJNÁ VYBAVENOST SPECIFICKÁ – AREÁL FARY
OV.1
a) využití plochy Hlavní využití: - areál staveb pro církevní ú ely, P ípustné využití: - administrativa, - za ízení pro vzd lávání, kulturu, - bydlení, - prostranství vyhražené zelen a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci, - parkovišt pro pot ebu areálu, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby, za ízení a innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - výroba solární energie; Podmínky: - areál fary se nachází v ochranném pásmu památek m sta Benešov; veškeré úpravy podléhají vyjád ení a souhlasu NPÚ st edních ech; - s ohledem na vyvážený vztah hmotového ešení a p sobnost stavební, historické a kulturní dominanty kostela sv. Mikuláše a areálu fary ve vrcholové poloze Karlova je t eba pokládat objemové ešení vymezeného prostoru za stabilizované a farní zahradu za plochu nezastavitelné vyhražené zelen ; b) prostorové uspo ádání
Prostorové uspo ádání objekt je stabilizované a vytvá í se sousedním farním kostelem sv. Mikuláše harmonicky skloubený celek a dominantu historické ásti m sta. Veškeré stavební úpravy v souvislosti s rekonstrukcí objekt podléhají vyjád ení a souhlasu NPÚ st edních ech. Farní zahrada bude nadále sloužit jako nezastavitelná plocha s vegeta ním porostem s vyšším podílem vysoké zelen . KZ je stanoven individuáln na základ stabilizace plochy farní zahrady a stávajících porost areálu.
VE EJNÁ VYBAVENOST SPECIFICKÁ – NEMOCNICE
OV.4
a) využití plochy Hlavní využití: - plochy areálu nemocnice – zdravotnické služby P ípustné využití: - za ízení a provozy p ímo související s hlavním využitím, - specializovaná zdravotnická pracovišt , - v decká a výzkumná pracovišt související se zdravotnictvím, - školství se zam ením na zdravotnictví, - vybavenost a služby, maloobchodní za ízení do 150 m2 prodejní plochy, - lokální stravovací za ízení, - ubytovny zdravotnického nebo v deckého personálu, - plochy vyhražené zelen (nemocni ní park, … plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), orientaci a informace), - parkovišt pro pot ebu zóny, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - p ípustná za ízení a služby jsou p evážn lokálního významu - pro pot eby zam stnanc a návšt vník areálu nemocnice; - parkování vozidel zam stnanc a návšt vník areálu nemocnice musí být zajišt no na plochách ur ených k tomu ú elu; - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu; b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí svým m ítkem, formou zast ešení (výškou ímsy a h ebene) respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko, kontext a charakter okolní zástavby. Vybavení parteru: mobiliá pro relaxaci. Objekty a za ízení technické vybavenosti budou ešeny jako integrovaná sou ást zástavby. KZ bude ur ován individuáln ;
KOMER NÍ VYBAVENOST
OK
a) využití plochy Hlavní využití: - velkoplošný maloobchod – i nad 150m2 prod. plochy (supermarkety, hypermarkety, velkoplošný hobby-prodej, …) se zázemím, P ípustné využití: - nevýrobní služby, maloobchodní a stravovací služby, - stavby pro administrativu, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), - parkovišt pro pot eby zóny.
- velkoobchod, sklady, - dvorany pro kulturní a sportovní podniky, sjezdové haly a festivalové areály - veletržní areály, výstavišt , - herny, kasina, - nerušící výrobní služby, - sportovní a relaxa ní za ízení, - areál HZS - služební i pohotovostní byty, - p echodné ubytování zam stnanc , turist , student a žák , - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. - v p ípad lokalizace za ízení výrobních i nevýrobních služeb je t eba posoudit vliv inností na sousední pozemky sloužící bydlení a ob anské vybavenosti. - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu; b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,45;
KOMER NÍ VYBAVENOST SPECIFICKÁ – VYHLÍDKOVÁ RESTAURACE OK.1 a) využití plochy Hlavní využití: - stravovací služby se zázemím, P ípustné využití: - p echodné ubytování turist , - plochy okrasné a rekrea ní zelen s mobiliá em pro relaxaci, - parkovišt pro pot eby zóny, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku.
-
návrh stavby s vyššími nároky na architektonické ztvárn ní s ohledem na dominantní polohu bude proveden s ohledem na stávající vzrostlou zele . v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu;
b) prostorové uspo ádání
Nové objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy, m ítko a kontext prost edí. KZ bude stanoven individuáln ;
KOMER NÍ VYBAVENOST SPECIFICKÁ – TÁBORSKÁ KASÁRNA
OK.2
a) využití plochy Hlavní využití: - velkoplošný maloobchod - nad 150m2 prod. plochy (supermarkety, hypermarkety, velkoplošný hobby-prodej, …) se zázemím, P ípustné využití: - malovýroba a emeslná výroba, výrobní innost, u níž nelze vylou it mírnou zát ž okolí, - výrobní i nevýrobní služby, maloobchodní a stravovací služby, - stavby pro komer ní administrativu, - plochy okrasné a rekrea ní zelen s mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), - parkovišt pro pot eby zóny. - vývojová pracovišt , - velkoobchod, sklady, - dvorany pro kulturní a sportovní podniky, - sportovní a relaxa ní za ízení, - areál HZS - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. - v p ípad lokalizace za ízení výrobních i nevýrobních služeb je t eba posoudit vliv inností na sousední pozemky sloužící bydlení a ob anské vybavenosti. - sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izola ní zele . - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu; b) prostorové uspo ádání
Nové objekty musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,45;
KOMER NÍ VYBAVENOST SPECIFICKÁ – U SOKOLOVNY
OK.3
a) využití plochy Hlavní využití: - maloobchod – do 150m2 prodejní plochy se zázemím, P ípustné využití: - ve ejná prostranství a plochy okrasné zelen s mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), - administrativa, - nerušící nevýrobní služby, - služební i pohotovostní byt, - parkovišt pro pot eby zóny. - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; Podmínky: - využití p edpolí plochy sportovního areálu je podmín no realizací nové k ižovatky ulic Tyršova a Nádražní, která umožní napojení dopravní obsluhy uvažované prodejny i sportovního areálu k ve ejné komunikaci v souladu s platnými technickými p edpisy a normami, - kvalita architektonicko-urbanistického ešení navrhovaného objektu i úpravy parteru p ed Sokolovnou musí odpovídat kvalit a významu objektu Sokolovny, jejího nástupního prostoru i významu ústí ulice Tyršovy jako jednoho z hlavních reprezenta ních prostor nástupu do centra m sta. Komplexní návrh ešení celého prostoru a nové stavby musí zpracovat autorizovaný architekt, - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku, - v p ípad lokalizace za ízení nevýrobních služeb je t eba posoudit vliv inností na sousední pozemky sloužící ob anské vybavenosti, - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu. b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,45;
SPORT, T LOVÝCHOVA
OS
a) využití plochy Hlavní využití: - stavby a za ízení pro sport a relaxaci, sportovní areály. P ípustné využití: - klubovní a hygienické za ízení pro sportovní areál, - vyhražená prostranství a plochy s okrasnou a rekrea ní zelení, s mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), vybavení pro informace a orientaci, - stravovací za ízení, p echodné ubytování turist ,
- služební byt správce (vlastníka) areálu, - nezbytné technické vybavení, - parkovišt pro uživatele areálu; Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - u sportovních za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu; b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,50;
SPORT – SPECIFICKÉ VYUŽITÍ – JEZDECKÝ AREÁL, USTÁJENÍ KONÍ
OS.1
a) využití plochy Hlavní využití: - stavby a za ízení pro sport – specifické využití – jezdectví, hipoterapie P ípustné využití: - klubovní a hygienické za ízení pro sportovní areál, - specializovaná sportovn -turistická za ízení (po zohledn ní specifických podmínek: jezdecký areál, hipoturistika, …); - vyhražená prostranství a plochy s okrasnou a rekrea ní zelení, s mobiliá em pro relaxaci, vybavení pro informace a orientaci, - stravovací za ízení, p echodné ubytování turist , - služební byt správce areálu, resp. byt (nebo rodinný d m) vlastníka provozovny - nezbytné technické vybavení, - parkovišt pro uživatele areálu; Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - u sportovních za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu;
b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,70;
VE EJNÁ POH EBIŠT A SOUVISEJÍCÍ SLUŽBY
OH
a) využití plochy Hlavní využití: - h bitovy, prostory pietního významu se zastoupením zelen parkového charakteru. P ípustné využití: - umíst ní nezbytných provozních objekt h bitova (ob adní sí , technické zázemí), - zele parkov upravená s p vodními domácími d evinami nebo i s druhy introdukovanými, p ípadn se zahradními formami a odr dami, - umís ování pomník a hrobek v souladu s podrobn jším ešením a provozním ádem h bitova, - umís ování plastik a další drobné architektury a mobiliá e souvisejícího s provozem pietního místa, - parkovišt pro návšt vníky h bitova. Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím nebo jsou v rozporu s pietní funkcí h bitova. Podmínky: - parkování návšt vník h bitova musí být zajišt no na pozemku areálu, nebo na jiných k tomu ur ených plochách. b) prostorové uspo ádání
Nezastavitelné území m sta – s výjimkou p ípad uvedených v p ípustném využití
VE EJNÁ INFRASTRUKTURA - PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
DI
a) využití plochy Hlavní využití: - koridory systému nadmístní železni ní a silni ní dopravy, základní systém m stských páte ových komunikací, P ípustné využití: - nádraží, stanice a zastávky hromadné dopravy v etn související obchodní vybavenosti, - velkoplošná parkovišt , hromadné garáže, erpací stanice pohonných hmot, - sklady a dílny pro servisní innost spojenou s dopravní vybaveností, - stravovací za ízení, p echodné ubytování turist ve spojení s dopravním ruchem, - doprovodná, izola ní a ochranná zele . Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití;
Podmínky: - liniové dopravní stavby musí být citliv za len ny do území s použitím doprovodné zelen ; po realizaci navrhované liniové dopravní stavby budou okrajové plochy koridoru sloužit p ednostn pro doprovodnou, izola ní nebo ochrannou zele a dále mohou být p i len ny k p ímo navazujícím plochám s rozdílným zp sobem využití, - ešení parkoviš a garáží – za p edpokladu posouzení kontextu okolní zástavby, - parkovišt je t eba ešit s uplatn ním st ední a vysoké zelen , - p i umíst ní garáží je nutno realizovat izola ní zele . b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt nebo za ízení musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby a charakter území. Investor, resp. vlastník za ízení je povinen zajistit ozelen ní ploch. KZ bude stanoven individuáln .
VE EJNÁ INFRASTRUKTURA - PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
TI
a) využití plochy Hlavní využití: - areály a stavby za ízení technické obsluhy území (areály technické vybavenosti) p evážn nadmístního významu. P ípustné využití: - parkování pro pot ebu zóny, - areál HZS, - sklady a dílny pro servisní innost spojenou s technickou vybaveností. Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; Podmínky: - ešení staveb a za ízení technické vybavenosti musí vycházet z podmínek daného území (zejména ešení architektonické, ozelen ní a dopravní napojení). b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby a charakter území. Investor, resp. vlastník za ízení je povinen zajistit ozelen ní ploch. KZ = 0,40;
VE EJNÁ INFRASTRUKTURA - PLOCHY VE EJNÝCH PROSTRANSTVÍ VE EJNÁ PROSTRANSTVÍ
PV
a) využití plochy Hlavní využití: - ve ejné prostory nám stí, ulic a p ších zón s úpravou parteru – ve ejná prostranství s plochami zpevn nými pro vyšší frekvenci pohybu chodc ;
P ípustné využití: - mobiliá pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ) a další prvky m stské drobné architektury, - za len ní vodních prvk (kašny, vodní plochy), - doprovodná a mobilní zele , - plošn a objemov omezená možnost výstavby za ízení ob anské vybavenosti (viz podmínky); - vymezené plochy pro p edzahrádky restaurací, ob erstvení a obdobných provoz , - p íst ešky zastávek hromadné dopravy; - vymezené plochy pro drobný stánkový prodej, - vymezené plochy pro p íležitostný (mobilní) prodej - trhy, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít . Nep ípustné využití: - všechny innosti, které vyvolávají riziko poškození úpravy parteru nebo které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím, za ízení pro do asné ubytování; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem, apod. – a to i druhotn nap . zvýšením dopravní zát že, vyvolanou p epravou materiálu nebo osob, apod.; Podmínky: - p i úprav zpevn ných ploch je nezbytné zajistit rychlý odtok deš ových vod, inženýrské sít budou optimáln vedeny v kolektorech; - zám r plošn a objemov omezené zástavby musí být ve fázi ná rtu objemového ešení projednán a odsouhlasen místn p íslušným stavebním ú adem, resp. architektem m sta. Zástavba nesmí p esáhnout 20% plochy vým ry ešeného ve ejného prostranství; objemové ešení a funk ní využití musí vhodn reagovat a navázat na kontext okolní zástavby; - pro p ípustné využití (trhy) nutno zajistit parkování vozidel prodejc a zásobování; b) prostorové uspo ádání
Ve ejná prostranství jsou nezastavitelná - výjime n je možné situovat výtvarné prvky a drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru
VE EJNÁ PROSTRANSTVÍ SPECIFICKÁ
PV.1
a) využití plochy Hlavní využití: - ve ejné prostory nám stí, ulic a p ších zón s úpravou parteru – ve ejná prostranství s plochami zpevn nými pro vyšší frekvenci pohybu chodc se zahrnutím ploch pro dopravu v klidu; P ípustné využití: - mobiliá pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), plastiky a další prvky m stské drobné architektury, - za len ní vodních prvk (kašny, vodní plochy), - doprovodná a mobilní zele , - plošn a objemov omezená možnost výstavby za ízení ob anské vybavenosti (viz podmínky); - vymezené plochy pro p edzahrádky restaurací, ob erstvení a obdobných provoz , - p íst ešky zastávek hromadné dopravy; - parkovišt pro pot ebu zóny, - vymezené plochy pro drobný stánkový prodej,
- vymezené plochy pro p íležitostný (mobilní) prodej - trhy, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít . Nep ípustné využití: - všechny innosti, které vyvolávají riziko poškození úpravy parteru nebo které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím, za ízení pro do asné ubytování; Podmínky: - p i úprav zpevn ných ploch je nezbytné zajistit rychlý odtok deš ových vod, inženýrské sít budou optimáln vedeny v kolektorech; - zám r plošn a objemov omezené zástavby musí být ve fázi ná rtu objemového ešení projednán a odsouhlasen místn p íslušným stavebním ú adem, resp. architektem m sta. Zástavba nesmí p esáhnout 20% plochy vým ry ešeného ve ejného prostranství; objemové ešení a funk ní využití musí vhodn reagovat a navázat na kontext okolní zástavby; - pro p ípustné využití (prodej - trhy) nutno zajistit parkování vozidel prodejc a zásobování; b) prostorové uspo ádání
Ve ejná prostranství jsou nezastavitelná - výjime n je možné situovat výtvarné prvky a drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru
VE EJNÁ PROSTRANSTVÍ S P EVAHOU OZELEN NÍ
PZ
a) využití plochy Hlavní využití: - plochy ve ejných prostranství zahrnuté do kostry systému ve ejné sídelní zelen ; P ípustné využití: - plochy zelen osazované p vodními druhy domácích d evin nebo i druhy introdukovanými, p ípadn zahradními formami a odr dami vegetace, - stabilizace zelen v sídle, plochy relaxace, - d tská h išt , - mobiliá pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ) a další prvky zahradní architektury, - zpevn ní chodník a cest, - plošn a objemov omezená možnost výstavby za ízení ob anské vybavenosti (viz podmínky); - oplocování se p ipouští jen výjime n vzhledem k ve ejnému významu ploch, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít . Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím nebo jsou v rozporu se stabilizací p írodní složky v zastav ném území, za ízení pro do asné ubytování; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem, apod. – a to i druhotn nap . zvýšením dopravní zát že, vyvolanou p epravou materiálu nebo osob, apod.; Podmínky: - zpev ování ploch je možné jen v minimální nutné mí e, - zám r plošn a objemov omezené zástavby musí být ve fázi ná rtu objemového ešení projednán a odsouhlasen místn p íslušným stavebním ú adem, resp. architektem m sta. Zástavba nesmí p esáhnout 7% plochy vým ry ešeného ve ejného prostranství; objemové ešení a funk ní využití musí vhodn reagovat a navázat na kontext prost edí nebo zástavby sousedící s dot eným okrajem plochy ešeného ve ejného prostranství;
-
inženýrské sít mohou být vedeny p es tyto plochy jen v p ípad , že jiné ešení není možné, trasování se pak musí pod ídit zachování stávajících porost a musí umožnit nové zapojené výsadby.
b) prostorové uspo ádání
Ve ejná prostranství jsou nezastavitelná - výjime n je možné situovat výtvarné prvky a drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru
VE EJNÁ PROSTRANSTVÍ S P EVAHOU OZELEN NÍ SPECIFICKÁ – ZÁMECKÝ PARK PZ.1 a) využití plochy Hlavní využití: - zámecké parky a zahrady památkov chrán né s parkovou vybaveností (mobiliá , drobná architektura, ...), omezen p ístupné (oplocené, obvykle s návšt vními hodinami), pat ící k zastav nému území sídel (bu zcela uvnit sídel nebo p echázející do okolní volné krajiny) P ípustné využití: - plochy památkov chrán ných historických zahrad - stabilizace zelen v sídle, plochy relaxace - mobiliá pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ) a další prvky zahradní architektury, - zpevn ní chodník a cest, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím nebo jsou v rozporu se stabilizací p írodní složky v zastav ném území - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem, apod. – a to i druhotn nap . zvýšením dopravní zát že, vyvolanou p epravou materiálu nebo osob, apod.; Podmínky: - zpev ování ploch mimo cestní sí je možné jen v souvislosti s p ípustným využitím a po dohod s orgány památkové ochrany - inženýrské sít mohou být vedeny p es tyto plochy jen v p ípad , že jiné ešení není možné; trasování sítí bude v tom p ípad respektovat zachování stávajících porost a musí umožnit revitalizaci zelen a nové zapojené výsadby b) Podmínky prostorového uspo ádání
Ve ejná prostranství jsou nezastavitelná - výjime n je možné situovat výtvarné prvky a drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru
PLOCHY ZELEN OSTATNÍ SÍDELNÍ ZELE OCHRANNÁ
ZO
a) využití plochy Hlavní využití: - plochy zelen – s prioritou izola ní a ochranné funkce P ípustné využití: - zele p írodního charakteru p evážn s p vodními domácími d evinami nebo i s druhy introdukovanými, - stabilizace ploch zelen ve m st , - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít ,
- nezbytné propojení cestní sít . Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím nebo jsou v rozporu se stabilizací p írodní složky v zastav ném území. Podmínky: - zpev ování ploch je možné jen v souvislosti s p ípustným využitím a pro cesty sloužící údržb zelen , - inženýrské sít mohou být vedeny p es tyto plochy jen v p ípad , že jiné ešení není možné, trasování se pak musí pod ídit zachování stávajících porost a musí umožnit nové zapojené výsadby. b) prostorové uspo ádání
Nezastavitelné území sídla - vyjíme n je možné situovat drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru.
SÍDELNÍ ZELE VYHRAŽENÁ SPECIFICKÁ – RELAXA NÍ AREÁL U VODÁRNY ZO.1 a) využití plochy Hlavní využití: - plochy vyhražené sídelní zelen – s prioritou relaxa ního využití, P ípustné využití: - zele parkov upravená s p vodními domácími d evinami nebo i s druhy introdukovanými, p ípadn se zahradními formami a odr dami; - stabilizace zelen ve m st , plochy relaxace. - mobiliá pro relaxaci, plastiky a další prvky zahradní architektury, - otev ená h išt a cvi ební za ízení, d tská h išt , - plošn a objemov omezená možnost výstavby za ízení ob anské vybavenosti (viz podmínky); - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít . Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím nebo jsou v rozporu se stabilizací p írodní složky v zastav ném území, za ízení pro do asné ubytování; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – i druhotn nap . zvýšením dopravní zát že, vyvolanou p epravou materiálu nebo osob, apod.; Podmínky: - zpev ování ploch je možné jen v souvislosti s p ípustným využitím a pro cesty sloužící údržb zelen - zám r plošn a objemov omezené zástavby musí být ve fázi studie objemového ešení projednán a odsouhlasen místn p íslušným stavebním ú adem, resp. architektem m sta. Zástavba nesmí p esáhnout 7% plochy vým ry ešeného ve ejného prostranství; objemové ešení a funk ní využití musí vhodn reagovat a navázat na kontext prost edí nebo zástavby sousedící s dot eným okrajem plochy ešeného ve ejného prostranství; - inženýrské sít mohou být vedeny p es tyto plochy jen v p ípad , že jiné ešení není možné, trasování se pak musí pod ídit zachování stávajících porost a musí umožnit nové zapojené výsadby, b) prostorové uspo ádání
Nezastavitelné území sídla - vyjíme n je možné situovat drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru.
SÍDELNÍ ZELE VYHRAŽENÁ SPECIFICKÁ – ARBORETUM
ZO.2
a) využití plochy Hlavní využití: - plochy vyhražené sídelní zelen – areál arboreta P ípustné využití: - plochy zelen udržované p vodními druhy domácích d evin nebo i druhy introdukovanými, p ípadn zahradními formami a odr dami vegetace - stabilizace zelen v sídle - provozy p stitelské innosti a hospodá ské zázemí (haly, skleníky, …), - ve ejn p ístupné skleníky, - mobiliá pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ) a další prvky zahradní architektury, - zpevn ní chodník a cest, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít , - parkovišt pro pot ebu zóny, Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím nebo jsou v rozporu se stabilizací p írodní složky v zastav ném území; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - zpev ování ploch mimo cestní sí je možné jen v souvislosti s p ípustným využitím; - inženýrské sít mohou být vedeny p es tyto plochy jen v p ípad , že jiné ešení není možné; trasování sítí bude v tom p ípad respektovat zachování stávajících porost a musí umožnit nové zapojené výsadby. - v p ípad výroby solární energie výhradn pro vlastní spot ebu musí být solární lánky aplikovány p ímo na stavebních objektech; b) Podmínky prostorového uspo ádání
Objekty nebo za ízení musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy, charakter území, m ítko a kontext prost edí. Investor, resp. vlastník za ízení je povinen zajistit ozelen ní ploch. KZ = 0,60;
SÍDELNÍ ZELE INDIVIDUÁLNÍ – NEZASTAVITELNÉ ZAHRADY
ZS.1
a) využití plochy Hlavní využití: - plochy soukromé nebo vyhrazené zelen , p evážn zahrad a sad - stabilizace zelen ve m st P ípustné využití: - vybavení zahrady mobiliá em pro relaxaci, - nezbytné liniové technické vybavení – inženýrské sít . Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím nebo jsou v rozporu se stabilizací p írodní složky v zastav ném území. Podmínky: - inženýrské sít mohou být vedeny p es tyto plochy jen v p ípad , že jiné ešení není možné, trasování se pak musí pod ídit zachování stávajících porost a musí umožnit nové zapojené výsadby, - zpev ování ploch je možné jen pro p ší cesty a cesty sloužící údržb zelen .
b) prostorové uspo ádání
Nezastavitelné území sídla – soukromé sady a zahrady oplotitelné (pokud není oplocení v rozporu s limitem vztahujícím se k území), vyjíme n je možné situovat drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru.
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ SMÍŠENÉ VYUŽITÍ CENTRA M STA
SC
a) využití plochy Hlavní využití: - vybavenost celom stského a regionálního významu v etn bydlení v bytových i rodinných domech, P ípustné využití: - ve ejná správa - maloobchod do 150 m2 prodejní plochy (stanovení vyšší vým ry je možné výhradn v p ípad využití stávajících objekt a je podmín no kladným posouzením urbanistických p edpoklad ) - p echodné ubytování zam stnanc , turist , student a žák , - stravovací za ízení, - p j ovny sportovních a turistických pot eb, informa ní zázemí, - stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely, - reprezenta ní prostory m sta jako kulturn historického, spole enského, i ekonomického centra regionu, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), orientaci a informace, - parkovišt a parkovací objekty pro pot ebu centra m sta, - administrativa, - za ízení pé e o d ti, školská za ízení, - zdravotnická za ízení, - domy s pe ovatelskou službou a domovy d chodc , - drobná sportovní a relaxa ní za ízení, - nevýrobní služby, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. - objekty a za ízení technické vybavenosti budou ešeny jako integrovaná sou ást zástavby - v p ípad výroby solární energie výhradn pro vlastní spot ebu musí být solární lánky aplikovány p ímo na stavebních objektech; b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní (formou zast ešení, výškou ímsy a h ebene) respektovat
kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby a charakter centra m sta. St ešní krajina musí v dálkových pohledech zachovat jednotný charakter. Plochy zelen jsou dány historickou konfigurací zástavby, event. ur eny regula ním plánem. Vybavení parteru: liniové a plošné sadovnické porosty, mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ). KZ bude ur ován pro jednotlivé lokality specificky.
SMÍŠENÉ VYUŽITÍ CENTRA M STA SPECIFICKÉ – TYRŠOVA SEVER SC.1 a) využití plochy Hlavní využití: - vybavenost celom stského a regionálního významu v etn bydlení v bytových domech, P ípustné využití: - ve ejná správa - maloobchod do 150 m2 prodejní plochy (vyšší vým ra je možná v p ípad zp esn ní podmínek podle platného regula ního plánu Pražská kasárna nebo v p ípad využití stávajících objekt za podmínky kladného posouzení urbanistických p edpoklad ), - p echodné ubytování zam stnanc , turist , student a žák , - stravovací za ízení, - p j ovny sportovních a turistických pot eb, informa ní zázemí, - stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely, - reprezenta ní prostory m sta jako kulturn historického, spole enského, i ekonomického centra regionu, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), orientaci a informace, - zajišt ní parkovacích kapacit pro obyvatele a pracovníky v lokalit , vícepodlažní parkovací objekty pro pot ebu centra m sta, - administrativa, - za ízení pé e o d ti, školská za ízení, - zdravotnická za ízení, - domy s pe ovatelskou službou a domovy d chodc , - drobná sportovní a relaxa ní za ízení, - nevýrobní služby, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel zákazník na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku, - objekty a za ízení technické vybavenosti budou ešeny jako integrovaná sou ást zástavby - v p ípad výroby solární energie výhradn pro vlastní spot ebu musí být solární lánky aplikovány p ímo na stavebních objektech; b) prostorové uspo ádání
P estavby, nástavby nebo p ístavby p vodních objekt a nová zástavba proluk bude respektovat podmínky platného regula ního plánu Pražská kasárna. Zástavba musí architektonickým ešením
a len ním stavebních forem reagovat na reprezenta ní úlohu jádra m sta jako centra regionu. St ešní krajina musí v dálkových pohledech zachovat jednotný charakter. Plochy zelen jsou dány historickou konfigurací zástavby, event. ur eny regula ním plánem. Vybavení parteru: liniové sadovnické porosty, mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ). KZ bude stanoven individuáln v souladu s platným regula ním plánem Pražská kasárna.
SMÍŠENÉ VYUŽITÍ CENTRA M STA SPECIFICKÉ – TYRŠOVA JIH
SC.2
a) využití plochy Hlavní využití: - vybavenost celom stského a regionálního významu v etn bydlení v bytových domech, P ípustné využití: - ve ejná správa - maloobchod do 150 m2 prodejní plochy (stanovení vyšší vým ry je možné výhradn v p ípad využití stávajících objekt a je podmín no kladným posouzením urbanistických p edpoklad ) - p echodné ubytování zam stnanc , turist , student a žák , - stravovací za ízení, - p j ovny sportovních a turistických pot eb, informa ní zázemí, - stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely, - reprezenta ní prostory m sta jako kulturn historického, spole enského, i ekonomického centra regionu, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), orientaci a informace, - zajišt ní parkovacích kapacit pro obyvatele a pracovníky v lokalit , vícepodlažní parkovací objekty pro pot ebu centra m sta, - administrativa, - za ízení pé e o d ti, školská za ízení, - zdravotnická za ízení, - domy s pe ovatelskou službou a domovy d chodc , - drobná sportovní a relaxa ní za ízení, - nevýrobní služby, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - záchytná parkovišt pro pot ebu centra (pokud jsou pouze povrchová – na úrovni terénu); - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - parkování pro zákazníky obslužných za ízení je nutné zajistit na vlastním pozemku – optimáln pod objektem, - objekty a za ízení technické vybavenosti budou ešeny jako integrovaná sou ást zástavby - v p ípad výroby solární energie výhradn pro vlastní spot ebu musí být solární lánky aplikovány p ímo na stavebních objektech; b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní (formou zast ešení, výškou ímsy a h ebene) respektovat
kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby a charakter centra m sta. St ešní krajina musí v dálkových pohledech zachovat jednotný charakter. Plochy zelen jsou dány historickou konfigurací zástavby, event. ur eny regula ním plánem. Vybavení parteru: liniové a plošné sadovnické porosty, mobiliá pro relaxaci (krom krb a ohniš ). KZ bude stanoven individuáln .
SMÍŠENÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ M STSKÉHO TYPU
SM
a) využití plochy Hlavní využití: - smíšené využití území m stského typu P ípustné využití: - bydlení v bytových i rodinných domech v dosahu rušivých vliv (ochranná pásma dopravních, technických, nebo výrobních staveb; v blízkosti sportoviš , …apod.), - obslužná funkce, nevýrobní služby bez nárok na nákladní dopravu, - maloobchod (do 150 m2 prodejní plochy) a stravovací služby, - administrativa, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), - parkovišt pro pot eby zóny. - za ízení pé e o d ti, školská za ízení, - zdravotnická za ízení, - domy s pe ovatelskou službou a domovy d chodc , - sportovní a relaxa ní za ízení, - stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely, - p echodné ubytování zam stnanc , turist , student a žák , - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. - v p ípad lokalizace za ízení služeb je t eba posoudit vliv inností na sousední pozemky sloužící bydlení a ob anské vybavenosti. - obytné objekty v dosahu rušivých vliv (p ípadn jejich pozemky) opat í vlastník (dle záv r ízení s KHS) vhodnými protihlukovými stavebními úpravami; - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu. b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,60;
SMÍŠENÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ M STSKÉHO TYPU SPECIFICKÉ – ul. POD H BITOVEM SM.1 a) využití plochy Hlavní využití: - smíšené využití území m stského typu specifické P ípustné využití: - bydlení v bytových i rodinných domech v dosahu rušivých vliv (ochranná pásma dopravních, technických, nebo výrobních staveb; v blízkosti sportoviš , …apod.) - p echodné ubytování zam stnanc , turist , student a žák , - maloobchod, nevýrobní služby – bez nárok na nákladní dopravu, - administrativa, - parkovišt pro pot eby zóny. - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. - v p ípad lokalizace za ízení služeb je t eba posoudit vliv inností na sousední pozemky sloužící bydlení a ob anské vybavenosti. - obytné objekty v dosahu rušivých vliv (p ípadn jejich pozemky) opat í vlastník (dle záv r ízení s KHS) vhodnými stavebními úpravami (technická protihlukvá opat ení, … apod.); b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,60;
SMÍŠENÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ M STSKÉHO TYPU SPECIFICKÉ – KOLONIE SLADOVKA SM.2 a) využití plochy Hlavní využití: - smíšené využití území m stského typu specifické P ípustné využití: - území zahrádkových kolonií a soust ed ných soukromých zahrad využívaných k p stitelství a relaxaci podmín n ur ené k transformaci na plochy s podmínkami využití dle regulativu SM, - do realizace p estavby též: zahrádková kolonie se zahrádká skými chatami do 25m2 pro uskladn ní zahradnického ná adí, výp stk a ochranu p ed pov trností; - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), - maloobchod (do 150 m2 prodejní plochy) a stravovací služby, - klubovní a hygienická za ízení lokálního významu,
- nezbytné technické vybavení, - parkovišt pro pot ebu zóny. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - realizace doprovodných staveb pro chovatelství u rekrea ních objekt . - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - výstavba rodinných dom (p ípadn p estavba stávajících objekt na rodinné domy nebo jejich rekolaudace na objekty k trvalému bydlení, resp. transformace území na plochu s podmínkami využití dle regulativu SM) je podmín na p estavbou lokality jako celku podle územní studie, která zajistí úpravu koridor dopravní obsluhy území v souladu s pot ebami pr jezdu vozidel HZS, RZS, apod.; - za ízení a služby s p ípustným využitím jsou lokálního významu – pro pot eby lokality; - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. - za ízení a služby s p ípustným využitím musí charakterem svého provozu respektovat hygienické limity závazné pro využití hlavní, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod.; - v rámci využití zahrádek se nep ipouští výstavba nových, ani dostavba a nástavba stávajících zahrádká ských chatek. Údržba objekt se p ipouští. b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,60;
SMÍŠENÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ VENKOVSKÉHO TYPU
SV
a) využití plochy Hlavní využití: - smíšené využití území venkovského typu P ípustné využití: - bydlení venkovského typu, - obslužná funkce, nevýrobní služby v p vodních hospodá ských areálech, - maloobchod (do 150 m2 prodejní plochy) a stravovací služby, - administrativa, - ve ejná prostranství a plochy okrasné a rekrea ní zelen s prvky drobné architektury a mobiliá em pro relaxaci (krom staveb krb a ohniš ), - parkovišt pro pot eby zóny. - sportovní a relaxa ní za ízení, - stavby a za ízení pro kulturu a církevní ú ely, - p echodné ubytování zam stnanc , turist , student a žák , - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití;
-
stavby a za ízení, které v d sledku provozovaných inností p ekra ují stanovené limity zatížení okolí hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem – a to i druhotn nap . vyvolanou nákladní dopravou; - komer ní výroba solární energie (nad rámec p ímé spot eby v objektu); Podmínky: - u obslužných za ízení je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku. b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastav ní respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,60;
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ T ŽKÁ VÝROBA
VT
a) využití plochy Hlavní využití: - provozy t žké pr myslové výroby, P ípustné využití: - úprava surovin, hutnictví, výroba kovových konstrukcí; - plastiká ský pr mysl, výroba skla a keramiky; - stavební výroba, výroba stavebních prvk ; - dopravní terminály; - parkovišt pro pot ebu zóny; - záchytná parkovišt t žké nákladní dopravy. - + provozy hlavního a p ípustného využití specifikované regulativem VP - výrobní a servisní služby, - skladové areály a dopravní terminály; - prodejní sklady, velkoobchod, - speciální technologie, - výzkumná a vývojová pracovišt ; - areál HZS - lokální administrativa a stravovací za ízení, - lokální parkovišt a dopravní za ízení erpací stanice PHM, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - všechny stavby a za ízení, které jsou v rozporu se stabilizací výroby a nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; zejména bydlení, smíšené využití území spojené s bydlením, ob anská vybavenost (s výjimkou služeb uvedených v p ípustném využití); - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - v prostoru výrobních zón je doporu eno p ednostn lokalizovat investory s vyššími pozemkovými nároky a vyšší nabídkou pracovních p íležitostí (omezit len ní v tších pozemk na drobné parcely), - pro hlavní i p ípustné využití je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku;
-
veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny v pohledov exponovaných polohách musí být izola ní zele . v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu; investor musí prokázat zp sob zpomalení odtoku vod ze zpevn ných ploch areálu v d sledku p ívalového dešt – zejména v p ípad , pokud je koeficient zelen (KZ) menší než 0,35;
b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a charakter širšího okolí. V rámci vlastního pozemku (p ípadn dle dohody na ve ejném pozemku p iléhajícím k areálu) je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen . KZ = 0,30;
PR MYSLOVÁ VÝROBA A SKLADY
VP
a) využití plochy Hlavní využití: - provozy lehké pr myslové výroby; P ípustné využití: - papírenská, kartonážní a textilní výroba, - polygrafický a potraviná ský pr mysl; - výroba kulturních pot eb a drobného spot ebního zboží; - skladové areály a dopravní terminály; - parkovišt pro pot ebu zóny; - záchytná parkovišt t žké nákladní dopravy. - výrobní a servisní služby, - prodejní sklady, velkoobchod, - velkoplošný maloprodej (supermarkety, hypermarkety) s doprovodnými provozy, - speciální technologie, - výzkumná a vývojová pracovišt ; - areál HZS - lokální administrativa a stravovací za ízení, - lokální zdravotnické za ízení (závodní ordinace), - útulky pro opušt ná zví ara, - lokální parkovišt a dopravní za ízení erpací stanice PHM, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - všechny stavby a za ízení, které jsou v rozporu se stabilizací výroby a nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; zejména bydlení, smíšené využití území spojené s bydlením, ob anská vybavenost (s výjimkou služeb uvedených v p ípustném využití); - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - v prostoru výrobních zón je doporu eno p ednostn lokalizovat investory s vyššími pozemkovými nároky a vyšší nabídkou pracovních p íležitostí (omezit len ní v tších pozemk na drobné parcely),
-
veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny v pohledov exponovaných polohách musí být izola ní zele . v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu. investor musí prokázat zp sob zpomalení odtoku vod ze zpevn ných ploch areálu v d sledku p ívalového dešt – zejména v p ípad , pokud je koeficient zelen (KZ) menší než 0,35;
b) prostorové uspo ádání
Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a charakter širšího okolí. V rámci vlastního pozemku (p ípadn dle dohody na ve ejném pozemku p iléhajícím k areálu) je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen . KZ = 0,30;
DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY
VD
a) využití plochy Hlavní využití: - malovýroba a emeslná výroba, výrobní innost, u níž nelze vylou it mírnou zát ž okolí, P ípustné využití: - sklady, výrobní i nevýrobní služby, servisy, - maloobchod, - vývojová pracovišt , - lokální administrativa a stravovací za ízení, - lokální parkovišt a dopravní za ízení v etn erpacích stanic PHM, - prodejní sklady, velkoobchod, - relaxa ní za ízení, fitcentra. - školící za ízení, - útulky pro opušt ná zví ara, - služební a pohotovostní byty, byty vlastník provozoven, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních byt a byt vlastník za ízení), - všechny innosti, které vyžadují posouzení vlivu na životní prost edí podle platné legislativy v úrovni tzv. "projektové EIA". - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku, - veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, - sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izola ní zele , - investor musí prokázat zp sob zpomalení odtoku vod ze zpevn ných ploch areálu v d sledku p ívalového dešt – zejména v p ípad , pokud je koeficient zelen (KZ) menší než 0,35;
b) prostorové uspo ádání
Ú elové stavby a provozy podnikání nesmí svým objemem a provozem negativn ovliv ovat prost edí v obytných objektech souseda. Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolí. V rámci vlastního pozemku je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen . KZ = 0,30;
DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY SPECIFICKÉ
VD.1
a) využití plochy Hlavní využití: - malovýroba a emeslná výroba, výrobní innost, u níž nelze vylou it mírnou zát ž okolí, P ípustné využití: - sklady, výrobní i nevýrobní služby, servisy, - lokální administrativa a stravovací za ízení, - školící za ízení, - vývojová pracovišt , - sportovní, relaxa ní a zábavní za ízení, fitcentra, herny, kasina - p echodné ubytování zam stnanc , turist , student a žák , - služební a pohotovostní byty, byt p ípadn rodinný d m vlastníka provozovny, - útulky pro opušt ná zví ara, - parkovišt pro pot ebu zóny. - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - všechny innosti, které vyžadují posouzení vlivu na životní prost edí podle platné legislativy v úrovni tzv. "projektové EIA". - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku, - veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, - sou ástí ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izola ní zele , b) prostorové uspo ádání
Ú elové stavby a provozy podnikání nesmí svým objemem a provozem negativn ovliv ovat prost edí v obytných objektech nebo v objektech pro p echodné ubytování. Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a charakter širšího okolí a krajiny. V rámci vlastního pozemku je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen . KZ = 0,50;
DROBNÁ VÝROBA SPECIFICKÁ / DOPRAVNÍ POLYGON a) využití plochy Hlavní využití: - automobilový polygon a školící centrum
VD.2
P ípustné využití: - malovýroba a emeslná výroba, výrobní innost, u níž nelze vylou it mírnou zát ž okolí, - sklady, výrobní i nevýrobní služby, servisy, - lokální administrativa a stravovací za ízení, - vývojová pracovišt , - sportovní, relaxa ní a zábavní za ízení, fitcentra, herny, kasina - p echodné ubytování zam stnanc , turist , student a žák , - útulky pro opušt ná zví ara, - parkovišt pro pot ebu zóny, - nezbytná technická vybavenost, Nep ípustné využití: - všechny innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku - s uplatn ním st ední a vysoké zelen , - veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, - sou ástí ploch, zejména v sousedství obytné zástavby nebo volné krajiny musí být izola ní a doprovodná zele ; b) prostorové uspo ádání
Ú elové stavby a provozy podnikání nesmí svým objemem a provozem negativn ovliv ovat prost edí v obytných objektech nebo v objektech pro p echodné ubytování a krajinný ráz. Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt nebo za ízení musí len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a charakter širšího okolí a krajiny. V rámci vlastního pozemku je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen a ozelen ní ploch. KZ = 0,50;
DROBNÁ EMESLNÁ VÝROBA, PRODEJ
VD.3
a) využití plochy Hlavní využití: - drobná emeslná výroba, prodej, P ípustné využití: - sklad výhradn pro pot ebu prodeje a drobné emeslné výroby, - lokální administrativa, - parkovišt a manipula ní plocha pro pot ebu provozovny, - nezbytná technická vybavenost, Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - všechny innosti negativn ovliv ující sousední obytné plochy a plochy smíšené obytné – zejména hlukem, ot esy, prachem, aerosoly nebo plynnými a výfukovými zplodinami, tj. nap . autolakovna, autoklempírna, se izování, zkoušení a lad ní motor , … apod. - všechny innosti, které vyžadují posouzení vlivu na životní prost edí podle platné legislativy v úrovni tzv. "projektové EIA". - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním pozemku,
-
provoz na p íjezdové komunikaci nesmí negativn ovliv ovat kvalitu obytného prost edí sousedních obytných ploch; veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, sou ástí vymezené plochy - zejména v sousedství obytných ploch - musí být izola ní zele ,
b) prostorové uspo ádání
Ú elové stavby a provozy podnikání nesmí svým objemem a uspo ádáním negativn ovliv ovat prost edí sousedních obytných ploch. Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy, m ítko a charakter širšího okolí a krajiny. V rámci vlastního pozemku je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen . KZ bude stanoven individuáln ;
DROBNÁ VÝROBA SPECIFICKÁ – AREÁL BONECO, ANTUŠKOVA ul.
VD.4
a) využití plochy Hlavní využití: - malovýroba a emeslná výroba, výrobní innost, u níž nelze vylou it mírnou zát ž okolí, P ípustné využití: - sklady, výrobní i nevýrobní služby, servisy, - maloobchod, - vývojová pracovišt , - lokální administrativa a stravovací za ízení, - relaxa ní za ízení, fitcentra. - školící za ízení, - parkovišt pro pot ebu zóny. - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - všechny innosti negativn ovliv ující sousední obytné plochy a plochy smíšené obytné – zejména hlukem, ot esy, prachem, aerosoly nebo plynnými zplodinami, … apod. - všechny innosti, které vyžadují posouzení vlivu na životní prost edí podle platné legislativy v úrovni tzv. "projektové EIA". - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku, - veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma; zákonem stanovené limity musí být dodrženy na hranici areálu specifické drobné výroby; - provoz na p íjezdové komunikaci nesmí negativn ovliv ovat kvalitu obytného prost edí sousedních obytných ploch; - sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izola ní zele , - investor musí prokázat zp sob zpomalení odtoku vod ze zpevn ných ploch areálu v d sledku p ívalového dešt – zejména v p ípad , pokud je koeficient zelen (KZ) menší než 0,35; b) prostorové uspo ádání
Ú elové stavby a provozy podnikání nesmí svým objemem a provozem negativn ovliv ovat prost edí v obytných objektech souseda. Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí
len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a kontext okolí. V rámci vlastního pozemku je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen . KZ = 0,30;
DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY – P ESTAVBOVÉ ÚZEMÍ
VD.x
a) využití plochy Hlavní využití: - malovýroba a emeslná výroba, výrobní innost, u níž nelze vylou it mírnou zát ž okolí, P ípustné využití: - sklady, výrobní i nevýrobní služby, servisy, - maloobchod, - vývojová pracovišt , - lokální administrativa a stravovací za ízení, - lokální parkovišt a dopravní za ízení v etn erpacích stanic PHM, - prodejní sklady, velkoobchod, - relaxa ní za ízení, fitcentra. - školící za ízení, - útulky pro opušt ná zví ara, - služební a pohotovostní byty, byty vlastník provozoven, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních byt a byt vlastník za ízení), - všechny innosti, které vyžadují posouzení vlivu na životní prost edí podle platné legislativy v úrovni tzv. "projektové EIA". - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - p estavba, nástavba nebo dostavba stávajících objekt , p ípadn výstavba nových objekt bude možná pouze v souladu s regula ním plánem nebo územní studií p estavby lokality jako celku s ohledem na up esn ní koridor dopravní páte ové trasy a up esn ní dopravní obsluhy území. - parkování vozidel je nutné ešit na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku, - veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, - sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izola ní zele , b) prostorové uspo ádání
Ú elové stavby a provozy podnikání nesmí svým objemem a provozem negativn ovliv ovat prost edí v obytných objektech souseda. Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a charakter širšího okolí. V rámci vlastního pozemku (p ípadn dle dohody na ve ejném pozemku p iléhajícím k areálu) je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen . KZ bude stanoven individuáln ;
LESNICKÁ VÝROBA A SLUŽBY
VL
a) využití plochy Hlavní využití: - lesnická výroba – ú elová výstavba, P ípustné využití: - sklady lesnické techniky, dílny, sklady krmiv, - vývojová pracovišt , - zastav né ásti obor a bažantnic v etn volier, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních byt a byt vlastník za ízení), - za ízení ob anské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v p ípustném využití), - sportovní a rekrea ní za ízení, - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, - sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izola ní zele , - nové objekty je t eba situovat s ohledem na hygienickou ochranu obytných budov na sousedních pozemcích (p ípadn stanovit pásma hygienické ochrany), - investor musí prokázat zp sob zpomalení odtoku vod ze zpevn ných ploch areálu v d sledku p ívalového dešt – zejména v p ípad , pokud je koeficient zelen (KZ) menší než 0,35; b) prostorové uspo ádání
Ú elové stavby a provozy podnikání nesmí svým objemem a provozem negativn ovliv ovat prost edí v obytných objektech. Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a charakter širšího okolí a krajiny. V rámci vlastního pozemku je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen . KZ = 0,30;
ZEM D LSKÁ VÝROBA A SLUŽBY a) využití plochy Hlavní využití: - zem d lská výroba v zem d lské ú elové výstavb , P ípustné využití: - sklady zem d lských produkt a zem d lské techniky, sklady krmiv, - uskladn ní odpad ze živo išné výroby, - výb hy pro dobytek. - p echodné ubytování sezónních pracovník , - zpracovatelská výroba, zpracování produkce, maloobchod, - vývojová pracovišt , - lokální administrativa a stravovací za ízení, - výrobní a servisní služby, strojní stanice a servis, - lokální parkovišt a dopravní za ízení v etn erpacích stanic PHM, - prodejní sklady, velkoobchod,
VZ
- útulky pro opušt ná zví ara, - služební a pohotovostní byty, byty vlastník provozoven, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních byt a byt vlastník za ízení), - do asné ubytování jiného druhu, než je uvedeno v p ípustném využití; - za ízení ob anské vybavenosti (s výjimkou služeb uvedených v p ípustném využití), - sportovní a rekrea ní za ízení, - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, - sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izola ní zele , - nové objekty je t eba situovat s ohledem na hygienickou ochranu obytných budov na sousedních pozemcích (p ípadn stanovit pásma hygienické ochrany), - investor musí prokázat zp sob zpomalení odtoku vod ze zpevn ných ploch areálu v d sledku p ívalového dešt – zejména v p ípad , pokud je koeficient zelen (KZ) menší než 0,35; b) prostorové uspo ádání
Ú elové stavby a provozy podnikání nesmí svým objemem a provozem negativn ovliv ovat prost edí v obytných objektech nebo v objektech pro p echodné ubytování. Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a charakter širšího okolí a krajiny. V rámci vlastního pozemku je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen . KZ = 0,30;
ZEM D LSKÁ VÝROBA SPECIFICKÁ
VZ.1
a) využití plochy Hlavní využití: - areál pro zem d lskou techniku, sklady, P ípustné využití: - dílny pro údržbu zem d lských stroj , servis, - vývojová pracovišt , - lokální administrativa, - výrobní a servisní služby, - služební a pohotovostní byty, byty vlastník provozoven, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních byt a byt vlastník za ízení), - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, - sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izola ní zele ,
-
nové objekty je t eba situovat s ohledem na hygienickou ochranu obytných budov na sousedních pozemcích (p ípadn stanovit pásma hygienické ochrany), investor musí prokázat zp sob zpomalení odtoku vod ze zpevn ných ploch areálu v d sledku p ívalového dešt – zejména v p ípad , pokud je koeficient zelen (KZ) menší než 0,35;
b) prostorové uspo ádání
Ú elové stavby a provozy podnikání nesmí svým objemem a provozem negativn ovliv ovat prost edí v obytných objektech. Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a charakter širšího okolí a krajiny. V rámci vlastního pozemku je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen . KZ = 0,30;
ZEM D LSKÁ VÝROBA SPECIFICKÁ – RODINNÁ FARMA
VZ.2
a) využití plochy Hlavní využití: - malá rodinná farma - malokapacitní zem d lské hospodá ství, P ípustné využití: - stavby a za ízení pro chovatelskou a p stitelskou innost, ekofarmy, agroturistika; - výb hy pro st ední a malá hospodá ská zví ata; - uskladn ní odpad ze živo išné výroby; - sklady zem d lských produkt a zem d lské techniky, sklady krmiv; - zahradnictví, p stitelské školky okrasných kv tin a d evin, - útulky pro opušt ná zví ata; - doprovodné stavby související s provozem (seník, p íst ešky pro ustájení zví at, napájedla, oplocení a ohrazení výb h , doprovodná a izola ní zele ); - oplocené zahrady a sady s funkcí užitkovou, p ípadn s funkcí rekrea ní nebo okrasnou, - parkovišt a manipula ní plocha pro pot ebu provozovny, - nezbytná technická vybavenost, Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím, zejména stavby vyžadující hygienickou ochranu, tj. stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci; - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - v p ípad , kdy farma p ímo sousedí s plochami pro bydlení, m že být chov hospodá ských zví at (po et dobyt ích jednotek, p ípadn druhy chovné zv e) omezen v závislosti na intenzit produkovaného organoleptického pachu; podmínkou je vytvo ení pásu izola ní zelen se stromy a hustou ke ovou podsadbou p i hranici ve sm ru k obytným plochám a do volné krajiny – a to i v p ípad , kdy je územním plánem vymezena plocha ochranné zelen , - umíst ní max. jednoho seníku o ploše max. do 500 m2. P i realizaci stavby budou spln ny veškeré požadavky vyplývající z požárn bezpe nostního ešení stavby, opat eného razítkem Hasi ského záchranného sboru. Deš ové vody ze st echy objektu budou svedeny na vlastní pozemek do vsakovací jímky; - za ízení pro skladování kejdy a chlévské mrvy budou provedena jako nepropustná z hlediska pr niku závadných látek do vodote í a okolních ploch; - veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma; za ízení a služby s p ípustným využitím musí
-
charakterem svého provozu na hranici areálu respektovat hygienické limity platné pro sousední plochy zastav ného území, tj. zejména nesmí p ekra ovat limity hlukové zát že, rušit no ní klid, obt žovat tzv. „sv telným smogem“, apod., nové objekty je t eba situovat s ohledem na hygienickou ochranu obytných budov v sousedství (p ípadn stanovit pásma hygienické ochrany). investor musí prokázat zp sob zpomalení odtoku vod ze zpevn ných ploch areálu v d sledku p ívalového dešt – zejména v p ípad , pokud je koeficient zelen (KZ) menší než 0,35;
b) prostorové uspo ádání
Ú elové stavby a provozy podnikání nesmí svým objemem a provozem negativn ovliv ovat prost edí, charakter zástavby sídla a krajinný ráz. Nové objekty nebo dostavby p vodních objekt musí len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat kompozi ní vztahy a reagovat na m ítko a charakter širšího okolí a krajiny. V rámci vlastního pozemku je investor nebo vlastník za ízení povinen zajistit výsadbu izola ní zelen . KZ = 0,30;
ZEM D LSKÁ VÝROBA SPECIFICKÁ - ZAHRADNICTVÍ
VZ.5
a) využití plochy Hlavní využití: - p stitelství, rostlinná produkce, P ípustné využití: - prodej vlastní produkce, - sklady související s vlastní produkcí. - výzkumná pracovišt rostlinné a zahradnické výroby, - výrobní a servisní služby spojené se zahradnickou výrobou, - služební a pohotovostní byty, byt vlastníka provozovny, - lokální parkovišt , manipula ní plochy, - nezbytná technická vybavenost. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - bydlení (s výjimkou služebních a pohotovostních byt a byt vlastník za ízení), - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, - k areálu musí být zajišt na odpovídající dopravní p ístupnost, - pro hlavní i p ípustné využití je nutné ešit parkování vozidel na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku; - v p ípad výroby solární energie musí být solární lánky zabudovány jako sou ást stavebního objektu; - investor musí prokázat zp sob zpomalení odtoku vod ze zpevn ných ploch areálu v d sledku p ívalového dešt – zejména v p ípad , pokud je koeficient zelen (KZ) menší než 0,35; b) prostorové uspo ádání
Nové ú elové stavby, skleníky a provozy podnikání musí len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat m ítko a kontext okolí a krajiny. KZ = 0,30;
ZEM D LSKÁ VÝROBA SPECIFICKÁ – ZAHRADNICTVÍ – DO ASNÉ VYUŽITÍ VZ.6 a) využití plochy Hlavní využití: - p stitelství, rostlinná produkce, P ípustné využití: - prodej vlastní produkce, - sklady související s vlastní produkcí – jako stavby do asné. - výzkumná pracovišt rostlinné a zahradnické výroby – jako stavby do asné, - výrobní a servisní služby spojené se zahradnickou výrobou – jako stavby do asné, - lokální parkovišt , manipula ní plochy – jako stavby do asné, - nezbytná technická vybavenost – jako stavby do asné. Nep ípustné využití: - stavby a za ízení, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; - výroba energie (s výjimkou solárních lánk aplikovaných na stavebních objektech); Podmínky: - využití plochy je asov omezeno územní rezervou do doby realizace tzv. velkého okruhu silnice II/110, - veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma, - k areálu musí být zajišt na odpovídající dopravní p ístupnost, - na plochách musí být vy ešeno parkování vozidel pro uživatele služeb a obchodu, - investor musí prokázat zp sob zpomalení odtoku vod ze zpevn ných ploch areálu v d sledku p ívalového dešt – zejména v p ípad , pokud je koeficient zelen (KZ) menší než 0,35; b) prostorové uspo ádání Nové ú elové stavby, skleníky a provozy podnikání (stavby do asné) musí len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat m ítko a kontext okolí a krajiny. KZ = 0,30;
II. NEZASTAV NÉ ÚZEMÍ PLOCHY PRODUK NÍ PLOCHY ZEM D LSKÉ PRODUKCE
Z
a) Podmínky pro využití plochy Hlavní využití: - zem d lská prvovýroba na zem d lském p dním fondu v etn intenzivních forem. P ípustné využití: - dopl kové zem d lské ú elové objekty pro zem d lskou prvovýrobu (polní hnojišt , odstavné plochy, za ízení pro uskladn ní siláže, letní p íst ešky pro pastevní odchov dobytka, pastevní areály apod.) - zakládání rybník pro chov ryb, závlahu nebo ochranu proti vodní erozi - místní ú elové komunikace, - stavby pro rozvod energií, - výstavba za ízení a realizace opat ení pro ochranu zem d lského p dního fondu (protierozivní opat ení, apod.), - výstavba za ízení a realizace opat ení pro stabilizaci p ípadn intenzifikaci zem d lské produkce na zem d lském p dním fondu (odvodn ní, závlahy apod.), - výstavba a realizace za ízení pro speciální zem d lské kultury,
-
terénní úpravy, které nenaruší nebo dokonce zlepší organizaci zem d lského p dního fondu a p itom neohrozí vodní režim území, kvalitu podzemních vod a obecn ochranu p írody a krajiny, Nep ípustné využití: innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím – zejména stavby pro lesnictví, pro t žbu nerost , p echodné ubytování (pobytová za ízení), hygienická za ízení krom t ch, která jsou sou ástí odpo ívek p i komunikacích nebo cyklistických a turistických stezkách a trasách; nep ípustné je oplocování pozemk krom pozemk staveb s p ípustným využitím, ochranných páserm vodních zdroj I. stupn a dále s výjimkou pasteveckých ohradník ; innosti, které by následn omezovaly formy i intenzitu zem d lského obhospoda ování, - zne iš ování p dy škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organism , poškozování p íznivých fyzikálních, biologických a chemických vlastností p dy, - výroba energie (s výjimkou solárních lánk pro vlastní spot ebu energie aplikovaných na stavebních objektech a s výjimkou malých vodních elektráren); Podmínky: - pro zem d lskou produkci budou realizovány jen nezbytn nutné stavby, které mají p ímou vazbu na innost, zajiš ovanou v dané zón , - dodržovat základní principy pro udržení ekologické stability krajiny: požadavky obecné ochrany p írody a krajiny, požadavky zákona o ochran zem d lského p dního fondu, (nap . nezhoršovat vodní režim v p d i území, ochrana p ed erozní ohrožeností, zastoupení interak ních prvk ),
PLOCHY LESNICKÉ PRODUKCE
L
a) Podmínky pro využití plochy Hlavní využití: - hospoda ení na pozemcích ur ených k pln ní funkcí lesa v souladu s lesním hospodá ským plánem nebo lesní osnovou; P ípustné využití: - lokalizace objekt ú elové výstavby pot ebných pro hospoda ení v lese - bez možnosti p echodného ubytování (pobytových za ízení) (!); - ochrana a údržba chrán ných prvk p írody - zakládání, obnova a údržba krajinných prvk - zakládání rybník pro chov ryb, závlahu nebo ochranu proti vodní erozi - výstavba ú elových lesních komunikací – základní komunika ní sít zabezpe ující pr chodnost lesními pozemky. - výstavba technických za ízení zabezpe ujících lesní hospodá skou innost (jímání vody, lesotechnické meliorace apod.) Nep ípustné využití: innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím – zejména stavby pro zem d lství, pro t žbu nerost , p echodné ubytování (pobytová za ízení), hygienická za ízení krom t ch, která jsou sou ástí odpo ívek p i komunikacích nebo cyklistických a turistických stezkách a trasách, nep ípustné je oplocování pozemk krom pozemk staveb s p ípustným využitím, lesních školek, obor, ochranných páserm vodních zdroj I. stupn a dále s výjimkou pasteveckých ohradník ; innosti, které by následn omezovaly formy i intenzitu hospoda ení na lesních pozemcích;
-
zne iš ování p dy škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organism , poškozování p íznivých fyzikálních, biologických a chemických vlastností p dy, - výroba energie (s výjimkou solárních lánk pro vlastní spot ebu energie aplikovaných na stavebních objektech a s výjimkou malých vodních elektráren); Podmínky: - pro lesnickou produkci budou realizovány jen nezbytn nutné stavby, které mají p ímou vazbu na hlavní a dopl ující funkce, zajiš ované v dané zón , - je t eba dodržovat základní principy pro udržení ekologické stability krajiny: požadavky obecné ochrany p írody a krajiny, požadavky zákona o ochran pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa, (nap . nezhoršovat vodní režim v p d i území, ochrana p ed erozní ohrožeností),
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAV NÉHO ÚZEMÍ PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAV NÉHO ÚZEMÍ (s indexy využití)
S.x…
a) Podmínky pro využití plochy Hlavní využití: - kompromisn využívané ekosystémy nezvyšující labilitu území a zprost edkovávající stabilizující funkci p írodních zón; jedná se o výrazn polyfunk ní krajinná území, kde nelze nebo není nutné stanovit hlavní využití, P ípustné využití: - Indexem jsou ozna eny funkce zastoupené ve vymezené ploše: z - zem d lství (mimo velkovýrobní formy) – p ipoušt jí se nezbytn nutná opat ení a výstavba pro zajišt ní zem d lské produkce (nap . výstavba seníku, oplocení pastvin apod.); l - lesnictví (zejména v lesích zvláštního ur ení) – p ipoušt jí se nezbytn nutná opat ení a výstavba pro lesní produkci; p - p írodní preference – územní ochrana chrán ných území a územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability a dalších ekologicky cenných území (zejména ekologické kostry území); k – kulturn památkové zájmy - krajinné plochy se zvýšeným významem z hlediska památkové ochrany a ochrany krajinného rázu (území v krajinné památkové zón , v ochranném pásmu památek, památkových rezervací nebo zón, areály zám rn krajiná sky koncipované, lokality s podstatn dochovanou p vodní skladbou pozemk ) r – rekreace nepobytová – vybavení a vybrané stavby pro nepobytovou (!) rekreaci a sport (nap . turistické cesty, cyklistické stezky, nau né stezky, otev ený jezdecký areál, odpo ivné altány a p íst ešky, pikniková místa, vyhlídky, rozhledny, informa ní prvky, sportovní a herní prvky – areály zdraví, apod.); o – ochranná zóna – prostor mezi r znými druhy funk ního využití (nap . izola ní prostor mezi obytnými a intenzivn zem d lsky využívanými plochami); v – vodohospodá ství – plochy s vodohospodá skou funkcí, území významných vodních tok , plochy záplavových území, plochy zahrnuté do ochranných pásem vodních zdroj , CHOPAV, p ípadn dalších vodohospodá sky významných území; a – arboretum – nezastavitelné krajinné plochy tvo ící p írodní rámec a produk ní zázemí areálu arboreta; x – transforma ní území – krajinné plochy u nichž dochází ke zm n využití v d sledku zm ny vlastníka a zp sobu hospoda ení (nap . rekultivace ploch po t žb , po výrobních a skladových plochách, po za ízení A R, apod.);
u – urbanizovatelné plochy – územní rezerva - plochy potenciáln využitelné pro územní rozvoj po vy erpání p evahy ploch rozvojových lokalit navržených územním plánem; využití t chto ploch je podmín no vypracováním zm ny územního plánu, konkretizací zám ru a druhu plochy s rozdílným využitím, vyhodnocením vlivu na okolí a p dní fond; c – centrum pro ochranu fauny a útulek pro opušt ná zví ata – p ipoušt jí se nezbytn nutná opat ení a výstavba pro zajišt ní ochrany zv e a útulku pro opušt ná zví ata (kotce, výb hy, voliery, sklady sloužící provozu centra, …) - zakládání rybník pro chov ryb, závlahu nebo ochranu proti vodní erozi - výstavba ú elových komunikací, - výstavba inženýrských sítí v etn nezbytných technických za ízení na t chto sítích, jejichž trasování mimo zónu by neúm rn zvýšilo náklady na jejich realizaci. Nep ípustné využití: innosti, které nesouvisejí s vymezeným hlavním nebo p ípustným využitím; aktivity a innosti, které jsou v rozporu se základními funkcemi uvedenými v indexu p ípustného využití, tj. v plochách ozna ených indexy: l – lesnictví: stavby pro zem d lství, pro t žbu nerost , p echodné ubytování (pobytová za ízení), hygienická za ízení krom t ch, která jsou sou ástí odpo ívek p i komunikacích nebo cyklistických a turistických stezkách a trasách, oplocování pozemk krom pozemk staveb s p ípustným využitím, resp. krom pasteveckých ohradník ; p - p írodní preference, k – kulturn památkové zájmy, r – rekreace nepobytová, o – ochranná zóna, v – vodohospodá ství, u – urbanizovatelné plochy – územní rezerva, stavby pro zem d lství, lesnictví, t žbu nerost , p echodné ubytování (pobytová za ízení), hygienická za ízení krom t ch, která jsou sou ástí odpo ívek p i komunikacích nebo cyklistických a turistických stezkách a trasách, oplocování pozemk krom pozemk staveb s p ípustným využitím, lesních školek, obor, ochranných páserm vodních zdroj I. stupn a dále s výjimkou pasteveckých ohradník ; a – arboretum, c - centrum pro ochranu fauny a útulek pro opušt ná zví ata: stavby pro zem d lství, lesnictví, t žbu nerost , p echodné ubytování (pobytová za ízení), stavby pro ve ejnou dopravní infrastrukturu; x – transforma ní území: stavby pro t žbu nerost ; z – zem d lství: stavby pro lesnictví, pro t žbu nerost , p echodné ubytování (pobytová za ízení), hygienická za ízení krom t ch, která jsou sou ástí odpo ívek p i komunikacích nebo cyklistických a turistických stezkách a trasách, oplocování pozemk krom pozemk staveb s p ípustným využitím, lesních školek, obor, ochranných páserm vodních zdroj I. stupn a dále s výjimkou pasteveckých ohradník ; V p ípad , že je plocha ozna ena v tším po tem index , je nep ípustné využití stanoveno souhrnem inností vztahujících se ke všem užitým index m. - používání kejdy, silážních š áv a ostatních tekutých odpad , - nenávratné poškozování p dního povrchu, - zm ny vodního režimu pozemk , pokud nejsou v zájmu ochrany p írody a ochrany lesa, - ukládání a zneškod ování odpad , - hospoda ení na pozemcích zp sobem vyžadujícím intenzivní technologie, - výstavba za ízení pro innosti velkovýrobního nebo intenzivního charakteru, - výroba energie (s výjimkou solárních lánk pro vlastní spot ebu energie aplikovaných na stavebních objektech a s výjimkou malých vodních elektráren);
Podmínky: - veškeré innosti musí být v souladu se zájmy ochrany p írody a krajinného rázu, - v p ípad , že jsou zamýšleny, je nutné p ed realizací nových nezbytn nutných (do asných) staveb a opat ení, která p ímo souvisejí se zastoupenými funkcemi, zpracovat a projednat p im eným zp sobem ov ení jejich dopad na území a na ostatní funkce (o nutnosti po ízení územní studie rozhodne stavební ú ad), - zpracování a projednání dokumentace (p ípadn územní studie) je nezbytné pro ov ení t chto event. zám r : otev eného jezdeckého areálu a z ízení jezdeckých stezek, sportovn rekrea ního využití krajiny (lyža ské areály, …) výstavby rozhledny (z hlediska ovlivn ní krajinného rázu) z ízení areálu zdraví, z ízení nau né stezky - nové oplocování pozemk v krajinné zón obecn není žádoucí, p ípustné je jen v nezbytných p ípadech (nap . lesní školky; obory, centrum pro ochranu fauny a útulek pro opušt ná zví ata; pastviny nebo výb hy st edních, resp. malých hospodá ských zví at – tj. nap . ovce, koza , prase, oslík, poník, pštros, … resp. dr bež, králík, …; ochranná pásma vodních zdroj I.stupn , … apod.); o možnosti nebo nutnosti nového oplocování pozemk rozhodne v jednotlivých p ípadech stavební ú ad.
g.
Ve ejn prosp šné stavby a ve ejn prosp šná opat ení pro které lze práva k pozemk m a stavbám vyvlastnit V územním plánu Benešova jsou vymezeny jako ve ejn prosp šné stavby (VPS) p evážn stavby dopravní a technické infrastruktury; za ve ejn prosp šná opat ení se považují úseky územního systému ekologické stability ur ené k založení. P ehledný zákres t chto staveb a opat ení je obsahem výkresu . 3 grafické ásti elaborátu. Podrobn jší vymezení ve ejn prosp šných staveb a opat ení uvnit rozvojových lokalit je p edm tem ešení regula ního plánu.
jednotlivých
Na základ zpracování podrobn jšího stupn projektové dokumentace konkrétních staveb (PD k ÚR, resp. SP) m že dojít k up esn ní vymezení ve ejn prosp šných staveb a opat ení, kdy bude také detailn ji specifikována nezbytná míra dot ení pozemk ve ejn prosp šnými stavbami a opat eními. Odn tí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavb lze po vydání územního plánu dle aktuáln platné legislativy uplatnit pro navrhované ve ejn prosp šné stavby nebo ve ejn prosp šná opat ení v p ípadech, kdy se jedná o : ve ejn prosp šnou stavbu dopravní a technické infrastruktury (v etn plochy nezbytné k zajišt ní její výstavby a ádného užívání pro stanovený ú el), ve ejn prosp šné opat ení, ur ené: - ke snižování ohrožení území povodn mi a jinými p írodními katastrofami, - ke zvyšování reten ních schopností území, - k založení prvk územního systému ekologické stability, - k ochran archeologického d dictví. Stavby a opat ení k zajiš ování obrany a bezpe nosti státu nejsou územním plánem Benešova navrhovány. V územním plánu Benešova jsou navrženy následující plochy, pot ebné pro uskute n ní ve ejn prosp šných staveb nebo jiných ve ejn prosp šných opat ení :
g.01 Ve ejn prosp šné stavby – ve ejná infrastruktura Dopravní infrastruktura * ( $( 0 1- 2
! & + $ $ , $ * / 3,4 533,67 48 33, 9 : !
3,4 533,67 48
- 9 ;4 ;< ;; ;6
.
/
.
/
-4 -<
. .
/ /
-;
.
/
. . . . . .
/ / / / / /
.
/
.
/
- 7
.
/
- 7#
.
/
;=
! !" # #" #$ #%
0 1- > / 0 1- > 533,67 48 & 0 0 0 0
1 1 1 1
-
> > > >
?
( $( 3,4 533,67 48 0 5333, / 333, <;= $ ( D D + D + D +
&
$ (
' ( ("
( 5
/ (
! @ & ! A 7 6 <8 ! # $ + $/ $ + $/ +! & $ B - $C & & &
33, 7 - $C C
333, <;=
$(
$ ( > F$ #( 33, 9 B ? 2 - D C$ ( : #( 33, 9 + 33
( */ ( & 33, 7 8 H -
3,4
-6 - 6# -= - =# 9 9 - =( 9 -= - E 9= 4 49 ; ;9 ;4 - G 4G ;;
- $C - $C
2 ( 5> * /$ ! 5 $ ( +
" !
- $C I& I& :
8 &
-
* /$ ! 5 $ 8 ! $ ( 33, 7 + & ! $ ( 33, 7 + $ ( B* /$ !
# #" & '
$( 8
$ ( +D # !
!
+) #
+) #
) #! C
- 4 - < 7 7# 7 7 4= 67 6 - <# 4 4= - ; E E# E(
. .
/ /
.
/
. .
/ /
- 6 4 E# E( 46
.
/
.
/
- = = = # 44 4< 4; = =# - E - G 99 94 9< - 94 - 9< - 9E
$ ( +D # ! ! + DI . / $ ( +H ? C . / $ ( + # J %$ . / - $C 333, <;= > 0 $/ . / - $C 333, 7 6 < + 333, 7 6 4 . / & - $C 33, 7 6 + *$ K . / *( C $ B? C! . / ( $ B? . / ) 3* $ C $( + ! $( . / " - 9< . / ) ( - $ ! *L D + 2 ! . & $( . / VPS ozna ené v ZÚR SK: … zahrnují úseky VPS vymezené v ÚP Benešov pod ozna ením: D015 ……………… K2, K3, K4, K5, K6a, K6b, K7a, K7b, K7c, K7d D080 ……………… K10a D081 ……………… K1
Technická infrastruktura
(vodní hospodá ství – zásobování vodou) * * * * * *! *# * * * * * * * *! *! *# *# *& *& *& *' *' * ( * ( * ( * ( * ( * (! *
@. / + 2 +0 +% A *4 @. / + A & ( % 3M B H N O " $! $# ! &( ( $ ( ( $! $# ! &( ( $ ( ( / & P $# ( ! $( / & 2 */ $! $# # ( ( $ ( ( $! $# # ( ( $ ( ( $! $# # ( ( $ ( ( $! $# # ( ( $ ( ( $! $# ! # ( ( $ ( ( & ( $( $ $! $# # ( ( $ ( ( $! $# ! &( # ( ( $ ( ( $! $# # ( ( $ ( ( $! $# # ( ( $ ( ( $! $# # ( ( $ ( ( & ( # ( $ ($ $! $# # ( ( $ ( ( $! $# # ( ( $ ( ( ! # !$ $( $ 7 $! $# # ( ( $ ( ( $ ($ $! $# # ( ( $ ( ( $! $# # ( $ ($ $! $# # ( ( $ ( ( $! $# # ( ( $ ( ( !$ ( ( ! $( $! $# # ( ( $ ( ( !
$ $
* 1 *1 F . * /$ ! - 6 - = 1 $( : H ;; *$ K
9 9# 9( 4 * /$ ! ; ; 6 6# = =# E ( E# E( G G 7 6 7 7# 7 7
I I . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
/ $( $( / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / /
* $! $# # ( ( $ ( ( 9 . / *+ $! $# # ( ( $ ( ( >LB 1 $( *+ $! $# # ( ( $ ( ( > L B9 1 $( *+ $! $# ! &( ( # ( ( $ ( ( > L B4 1 $( *, *$! $# ! &( ( # ( ( $ ( ( .*K B4 < 1 $( *, *$! $# ! &( ( # ( ( $ ( ( .*K B; 1 $( *, *& ( ! & 1 $( * $! $# ! &( $ (3 ) - B9 . / * & ( $! $# ! # ( ( 99 94 9< . / * !$ ( ( ! $( . / * $! $# ! &( $ ($ 9; . / * ! $! $# ! &( # ( $ (3 96 9= 4 49 . / * # $! $# # ( $ (3 9= ; ;9 ;4 ;< . / * # $! $# ! &( $ (3 4= . / * & $! $# # ( $ (3 4E <7 . / * $! $# # ( ( $ ( ( ;; ;6 ;= 4G . / * $! $# $ ( ( H ; 9= 44 4; . / * H 9; . / * & $ ($ H 9E . / * & H 4E . / * ! $ ($ H <6 . / VPS ozna ené v ZÚR SK: … zahrnují úseky VPS vymezené v ÚP Benešov pod ozna ením: V12 ……………… V/2 (vodní hospodá ství – odkanalizování) ! ! ! ! ! ! ! # # & & & ' ' ' ' ( ( ( ( ( (! (# (& ('
+
! ! & & ! ! ! !
! ! ! ! ! ! ! ! & & !
/ /Q / / /Q / /Q / /Q / /
/ / /Q / / /Q /Q / / / / / / /Q / /
/
$ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ ( $ (
#
( ( ( ( ( ( ( (
# # # ! #
! ( (
# ! # ! # ! # # # # !$ #
# # # # #
( ( &( # ( ( &( # ( ( &( # ( ( ( ( ( ( ( ( $( $ 7 ( (
( ( ( ( (
$ ( ! # ( $ ( $ ( $ ( # ( ( $ ( # ( ( $ ( # ( (
$ (
$ $ ( $ $
( ( ( (
$ $
$
$
( ( ( ( ( ( ( ($ $ $ ( ( ( ( ( ( ( ( ( ( $ ( ( ( ( ( ( $ ( ( $ ( ( ( ( $ ( (
$ ($ $ ( $ ( $ ( $ ( ( ! $( $ ($
( ( ( (
$ ( ( $ ( ( $ ( (
$ ( ( $ ( ( $ ( (
9 9# ( 9 # ( 4 4 ; ; 6 6# = = # 44 4< 4; E ( E# E # ( G G G G 7 7 7# 7 7 7 7 7 9 >LB
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
/ / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / $(
+ + + + , , , , , ,
! !
/ /
$ $ ( $ $ $ $ $
$! ******- !
! ! ! ! ! !
/ / / / / /
& !
( ( ( (
( ( ( ( (
! ! !
$ ( ( $ ( (
&( &( &(
!
# $ ($ $ ($
( !
$(
( $ ( $ (
/ / / /Q /Q ! / ! / ! / /Q !
# #
$ ( !
$! & & ! ! !
! # # # ! # # # #
( (
$ $ $ ( $ ( $ $ $ $ ( C !
/ /Q
! !
/ /
!
/
! &( $ ($ ! &( # ( ( $ ( ( $ ( ! &( $ ($ ( ! &( # ( $ ($ ( ! &( # ( $ ($ ! ! ($ $ ! ! ($ $ ( # ( $ ($ ( ! &( $ ($ ( ! ( ! $( ! C . / ! ( # ( $ ($ ! C ! ($ $ $ ( (
$ $ ( C ! $ ( $ ( !
/
$ (
> L B9 > L B4 > L B< 1 $( : H ;; .*K B .*K B9 4 < .*K B; .*K B6 . K .*K BE 9 9E 99 94 9< 9; 96 9= 4 49 9= ; ;9 ;4 ;< 9= 4 49 ; ;9 9= ; ;4 46 4= < * / $ !
/ / / / / / / / / / / / / / / / / / /
.
/
.
/
9 9# 9( 4 < 4E <7 6# 49 = 44 4< 69 = = =# = = # 4; E E# E( G 7 7 7 67
. . . . . . . . .
/ / / / / / / / /
.
/
7# 4= - 47 9 99 94 9< 9; 96 9= 4 ;
. . . . . . . . . .
/ / / / / / / / / /
49 ;9
.
/
4= < * / $ ! ;; ;6 ;= 4G ;; ;6 ;= 4G H ; 9= 44 4; H 9; H 9E H <6
$ ($
$ (
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
$ ($
$( $( $( $( $( $( $( $( $( $(
(energetika - zásobování elektrickou energií) .
2 2
. . . . . . . . . .
*/ */
B (
: #
D :
$
;E
D
$ 0
$
$( ! + (
B
-
! # # # & '
# B
B $( &$ B D # ! ! D # ! ! D # ! ! B # H $ B
. . . . . . . . . .
&$ B # * /$ ! B # * # J %$ B # * # J %$ 3 B * # J % $ 33 B * # J % $ 333 B * # J % $ $* B $( ! 3 B $( ! 33 B $( ! B # $( &$ ( $
( (
! #
B
D :
#
$ $ : D
:
D
D
$
$
:
D
$
D
$
D D :
# # # # #
6
$ $
K
D :
$ D
$
: :
D D
: : :
D
$ $ D
$ $
D
: #
D
:
#
B
$
D D
: : :
$ D
: :
B # ! B # &$ B # : #
-
!
: #
# #
. (
.
# B
$
D :
$ D
.
$( ( */
2
. #
B
#
: J
B
D
$
#
:
D
$ 2
. #
*/
&
B
#
:
D
$
. ((
C C D
. ( . ( .+ .+ . , *., .
&
.
#
*? 99 * $/ 5 # 8 *? 99 * !$ $( 33, 9 # : $ * *? 99 * + 1 $( ! B # : D $ 1 $( &$ ( B # : D $ *$ K ! B # : D $ . / $( B # : D $ $( + ! B # : D $ ) $( + B # : D $
;4
.
/
;= ;6
.
/
;= ;6
.
/
-; -6
.
/
-
.
/
46 E( 4 >L >L4 .*K 4 .)
. 1 1 1 .
/
H 9E
.
/
H 4=
.
/
.
/
.
/
9
.
/
9(
.
/
. . . . . .
/ / / / / /
.
/
.
/
.
/
. . . . . . .
/ / / / / / /
.
/
.
/
. . . .
/ / / /
- 7
$( $( $( /
(energetika - zásobování plynem) 2 2
*/ */
(
B
&
!
$
B
&
$ 0 0
$ $
$( $( !
B
& (
$
B
&
$ ! # # # & '
$(
B
D # ! D # ! D # !
! ! !
& (
&
! B &$ B
(
! ! ! ((
$
&
-
B
& &
$
J
%$ 3 B
&
*
#
J
% $ 33 B
&
B
-
- $C
$ $
& &
$/ $( ! B
$
& B
B
7 67 6 9 9= 9 9= 96 49 46
$
#
$( ! $( ( ! B
$ $
$
B
*
2 ? M & !
&
&
6 = = = E G
$
&
B H
$
B
!
$ $
L
6# =# =# = # 4; = E# E( 7#
99 94 9< 9; 9= 4 ; ;4 ;9 ;4
H 9; H 9E H <6
B $ ($
7
99 94 9< 9;
0
B
7
(energetika - zásobování teplem) /'
H !
/ ((
$ $( $
B
(
B
(
I I
( ( ( ( !
G $(
(telekomunikace) 2 0 0 !
$ $
*/ $( $( ! $( !
B B
# #
(
B B
# #
L 1L L 1L L 1L L 1L
9 9# 9# 9( 6
! #
$( &$ ! !
D # ! D # ! L 1L
# & '
H
$
(
-
B
1 1 . *$
$( ! $( &$ K K
B !
!
+ + , *, *-
# B
(
( B
B
L 1L L 1L
# B
#
#
L 1L
# L 1L
B (
#
!
L 1L B # B # B #
. .
/ /
=#
.
/
. .
/ /
.
/
E E# E( G 7 7# 7 67 6 >L >L4 .*K .*K 4
L 1L
#
6# = # 4;
L 1L L 1L L 1L
7
1 1 1 1
$( $( $( $(
Ob anské vybavení + +
P H
+
!
, # #
I( (I / 0 ! / D # ! ! #& ! ($ 5 $ I( (I ! ! C # 8 + !$ & &/ ! & (
6 69
. .
/ /
.
/
.
/
.
/
.
/
.
/
.
/
.
/
.
/
.
/
.
/
.
/
/
g.02 Ve ejn prosp šná opat ení ÚSES – prvky k založení , ! -, ! -, $ -, <
. . . . .
.
.
!
.
#
.
&
.
'
(
' 01 2 34 " 5 F & R / / ;7 R ;7 0+ / 6 7 2 3, 8 9 : 5; C Q B. R $ / ; G4 0, 8 9 : 3 5; ! P $ ! R / ; 9G 4 #0 5 ; = % 6 > 9? %"2 %@ 9 ; > A !> - , 0B % $ > 3 *= @ $ 5 ! ) $( R $ / ; =E - , 0, 8 9 : 5 ! . B K .F 97 R $ $ ( R / $ 9; 97 44 - , < (0C : : 5 #$ $ $ R < ;; -, , 8 9 : ! K .F 97 B K .F 9 R C $ R $ / 9; ;67 -, < 0 2" 2 6 65 #$ $ $ ! $! ! $ ! $ ( - 6R 4 6 - , 0, 8 9 : 5 ! K .F 9 B C $ Q #$ $ $ R $ / 9; 66
.
-, ! 9;
0, 2
8 9 : ! B <;=
5 !
#$ $
$ R $ /
g.03 Plochy pro asanaci !"#$ %& ) #& # % $C
D D
D # ! ( ! ! $ (
!
.
# (
( 5 C ( 33, 7
H H ? S 8 , &$C
D
$C
D!
, (
!
$C !$ 2 $ $$
D'
) #& D (
$! ! ! C !
$
!! I */
! ( F $ $/ ! !! 0 ! #! C
D&
h.
& C /
$
- = =
M
$
( , !
#(
! $( $ (
,
!
C
#& 33, 9 +
I $ $$ ( , $ ( $ ? ( $ ( ! ! # $ ? ( D # ! ( ! , $ $ ($ & ! &$C C $ ! $(
. / L $ $ ( ! ! ( ! ! !
44 4< 69
.
/
- G 99
.
/
- E
.
/
-9
.
/
- 7
.
/
- ;
.
/
.
/
.
/
=
( D
,
#
!$
- = (
I C
$
!
( '$( (
1 " 5
! $( . &
( ;7778
$ (
&$C
/ $
# / ( $ '
!
(
! I
! (
C !
#
( (
! 1 "
(
Ve ejn prosp šné stavby a ve ejn prosp šná opat ení pro které lze uplatnit p edkupní právo
Na základ zm ny .1 ÚP Benešov, po uvážení po izovatele v souladu s aktuálním metodickým výkladem MMR R, se uplatn ní p edkupního práva v rozsahu ve ejn prosp šných staveb vymezených územním plánem nepoužije.
i.
Údaje o po tu list zm ny .1 územního plánu a po tu výkres k n mu p ipojené grafické ásti,
Textová ást územního plánu pro m sto Benešov po zapracování zm ny .1 je vypracována v rozsahu 112 stran textu v etn titulní strany a obsahu. Grafická ást územního plánu pro m sto Benešov obsahuje následující výkresy v m ítcích: 1 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 3.
VÝKRES ZÁKLADNÍHO LEN NÍ ÚZEMÍ ………………………. 1 :5 000 HLAVNÍ VÝKRES - urbanistická koncepce 1 :5 000 HLAVNÍ VÝKRES - koncepce uspo ádání krajiny, ÚSES 1 :5 000 HLAVNÍ VÝKRES - koncepce dopravy 1 :5 000 HLAVNÍ VÝKRES - koncepce zásobování vodou 1 :5 000 HLAVNÍ VÝKRES - koncepce odkanalizování 1 :5 000 HLAVNÍ VÝKRES - koncepce zásobování elektrickou energií, telekomunikace 1: 5 000 HLAVNÍ VÝKRES - koncepce zásobování plynem a teplem 1 :5 000 VÝKRES VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB, OPAT ENÍ A ASANACÍ ..................................................................... 1 :5 000
Od
vodn
ní
územního plánu Benešov po zm n
.1
OBSAH OD VODN NÍ I. II.
II.a II.b II.c II.d
POSTUP PO ÍZENÍ ZM NY .1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................116 VÝSLEDEK P EZKOUMÁNÍ ZM NY .1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ..........................117 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem................................................................................................................ 117 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ................................................ 122 Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích p edpis ... 125 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních p edpis a se stanovisky dot ených orgán ............................................................................................................ 125
III. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIV NA UDRŽITELKNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ........129 IV. STANOVISKO KRAJSKÉHO Ú ADU K VYHODNOCENÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ................................................................................................................129 V. SD LENÍ, JAK BYLO STANOVISKO ZOHLEDN NO .......................................138 VI. VYHODNOCENÍ Ú ELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAV NÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POT EBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ...............138 VII. OBSAH OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU dle p íl. .7 vyhlášky 500/2006 Sb. ............................................................................................................................142 O.a VYHODNOCENÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH .............................................142 O.a.01 O.a.02 O.a.03 O.a.04
O.b
Systém osídlení a sídelní struktura.................................................................................. 142 Nadmístní p írodní systémy ............................................................................................. 142 Nadmístní dopravní struktury........................................................................................... 143 Nadmístní technické systémy .......................................................................................... 144
ÚDAJE O SPLN NÍ ZADÁVACÍCH DOKUMENT ............................................145
O.b.03 Údaje o spln ní zadání zm ny .1 ÚP Benešov................................................................ 145
O.b.zm1 ... VÝ ET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU EŠENY V ZÚR SK ............................................................................................................157 O.c KOMPLEXNÍ ZD VODN NÍ P IJATÉHO EŠENÍ............................................158 O.c.01 O.c.02 O.c.03
O.d
O.d.01 O.d.02 O.d.03
Od vodn ní urbanistické koncepce, kompozi ní vztahy, využití ploch ........................... 158 Plochy jiného využití než stanoví § 4 až 19 vyhl. . 501/06 Sb. ....................................... 164 Limity využití území.......................................................................................................... 165
ZD VODN NÍ KONCEPCE VE EJNÉ INFRASTRUKTURY .............................166 Ob anské vybavení ......................................................................................................... 166 Dopravní infrastruktura .................................................................................................... 168 Technická infrastruktura................................................................................................... 184
O.d.03.7.1 Komunální a stavební odpad...................................................................................................207
O.d.04
O.e
O.e.01 O.e.02 O.e.03 O.e.04 O.e.05 O.e.06 O.e.07 O.e.08
Ve ejná prostranství......................................................................................................... 208
ZD VODN NÍ KONCEPCE USPO ÁDÁNÍ KRAJINY .......................................210 P írodní podmínky............................................................................................................ 210 Ochrana p írody a krajiny................................................................................................. 214 Územní systém ekologické stability ................................................................................. 215 Krajinná ekologie ............................................................................................................. 218 Prostupnost krajiny .......................................................................................................... 219 Protierozní opat ení ......................................................................................................... 219 Ochrana p ed povodn mi ................................................................................................ 220 Nerostné suroviny, horninové prost edí........................................................................... 220
O.f VYHODNOCENÍ VLIV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ..........................................221 O.f.zm1 VYHODNOCENÍ VLIV ZM NY .1 NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ....................221 O.f.01 Hodnocení vliv na životní prost edí a ekologii krajiny.................................................... 221 O.f.01.zm1 Hodnocení vliv zm ny .1 na životní prost edí a ekologii krajiny............................ 221 O.f.02 Hodnocení vliv na sociální prost edí a hospodá ství ..................................................... 233 O.f.02.zm1 Hodnocení vliv zm ny .1 na sociální prost edí a hospodá ství ............................. 235 O.f.03.zm1 P edpokládané vlivy zm ny .1 na silné stránky, slabé stránky, p íležitosti a hrozby v území .................................................................................................................... 237 O.f.04.zm1 Hodnocení p ínosu k napln ní priorit územního plánování....................................... 239
O.f.03 Napln ní záv r vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území ...................................... 240 O.f.05.zm1 Hodnocení vliv zm ny .1 na udržitelný rozvoj území ............................................ 240
O.g
O.g.01 O.g.02
VYHODNOCENÍ D SLEDK
NA P DNÍ FOND.................................................243
Struktura p dního fondu .................................................................................................. 243 Zem d lský p dní fond.................................................................................................... 243
O.g.2.2.1 Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu p dy náležející do ZPF, údaje o druhu, (kultu e) dot ené p dy .....................................................................................................................246 O.g.2.2.2 Údaje o za azení zem d lské p dy do BPEJ a t íd ochrany zem d lské p dy.......................248
O.g.03 O.g.04 O.g.05
O.h
O.h.01 O.h.02 O.h.03 O.h.04 O.h.05 O.h.06
Investice v p d ............................................................................................................... 256 Zd vodn ní navrženého ešení ....................................................................................... 257 Pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa .............................................................................. 269
OPAT ENÍ ZAJIŠ UJÍCÍ OCHRANU A BEZPE NOST OBYVATELSTVA.......274 Ustanovení §20 vyhlášky . 380/2002 Sb., k p íprav a provád ní úkol ochrany obyvatelstva ..................................................................................................................... 274 Ustanovení §23 odst.1 vyhlášky .501/2006 SB., o obecných požadavcích na výužívání území ............................................................................................................. 276 Ustanovení §24 odst.1 vyhlášky .501/2006 SB., o obecných požadavcích na výužívání území ............................................................................................................. 277 Ustanovení vyhlášky .23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb ......................................................................................................................................... 277 Ustanovení zákona .133/1985 Sb., o požární ochran .................................................. 277 Ustanovení §15, odst.2, písm. c zákona .239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zm n n kterých zákon ............................................................................ 277
VIII.
VYHODNOCENÍ STANOVISEK A P IPOMÍNEK UPLATN NÝCH KE SPOLE NÉMU JEDNÁNÍ O NÁVRHU ZM NY .1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BENEŠOV A VYHODNOCENÍ VLIV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ........278
IX.
ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A VYHODNOCENÍ P IPOMÍNEK A STANOVISEK UPLATN NÝCH K VE EJNÉMU PROJEDNÁNÍ ZM NY .1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BENEŠOV A VYHODNOCENÍ VLIV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ..................................................................................................290
I.
POSTUP PO ÍZENÍ ZM NY .1 ÚZEMNÍHO PLÁNU
M sto Benešov má platný územní plán Benešov. Tento územní plán byl projednán a vydán v souladu s ustanoveními zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu, v platném zn ní, (dále jen „stavební zákon“). Jeho vydání (schválení) prob hlo dne 14.12.2009 s ú inností od 25.01.2010. Od doby vydání územního plánu Benešov obdržel Odbor výstavby a územního plánování, ú ad územního plánování, v tší množství žádostí o zm nu územního plánu Benešov. Vzhledem k tomuto „v tšímu“ množství žádostí o zm nu územního plánu Benešov byl návrh na po ízení zm ny . 1 územního plánu Benešov p edložen Zastupitelstvu m sta Benešov, které o po ízení zm ny rozhodlo dne 17.09.2012. Ú ad územního plánování M stského ú adu Benešov, jako po izovatel zm ny územního plánu, zpracoval zadání zm ny . 1 územního plánu Benešov a dne 11.12.2012 oznámil, ve smyslu § 47 stavebního zákona, zahájení projednávání návrhu zadání zm ny . 1 územního plánu Benešov. Na základ projednání byl návrh zadání upraven a p edložen Zastupitelstvu m sta Benešov ke schválení, které prob hlo 08.04.2013. Následovalo vyhlášení výb rového ízení na projektanta zm ny . 1 územního plánu Benešov. Toto výb rové ízení vyhrál a smlouva byla uzav ena s Ing. arch. Pavlem Koubkem, UK-24, urbanistická kancelá , Svatopluka echa 328, 267 51 Zdice dne 06.08.2013. Projektant zpracoval návrh zm ny . 1 územního plánu Benešov a po izovatel oznámil, ve smyslu § 50 stavebního zákona, místo o dobu konání spole ného jednání návrhu zm ny . 1 územního plánu Benešov a vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území, které se konalo dne 17.03.2014 od 8.30 hod v budov radnice v zasedací místnosti M Ú Benešov. Z jednání byl sepsán protokol. Následovala dohodovací ízení. Na základ spole ného jednání a dohodovacích ízení bylo zpracováno vyhodnocení spole ného jednání a úprava návrhu zm ny . 1 územního plánu Benešov. Byl požádán Krajský ú ad St edo eského kraje, ve smyslu § 50 odst. 5 stavebního zákona, o uplatn ní stanoviska, které bylo uplatn no 18.11.2014. Byl požádán Krajský ú ad St edo eského kraje, ve smyslu § 50 odst. 7 stavebního zákona, o uplatn ní stanoviska,které bylo uplatn no nesouhlasné dne 06.01.2015, po dopln ní byl následn požádán Krajský ú ad St edo eského kraje, ve smyslu § 50 odst. 7 stavebního zákona, o uplatn ní stanoviska, které bylo vydáno dne 10.03.2015. Ú ad územního plánování M stského ú adu Benešov oznámil ve smyslu § 52 stavebního zákona ve ejné projednání zm ny . 1 územního plánu Benešov a vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území, které se konalo v budov radnice v zasedací místnosti M Ú Benešov dne 20.05.2015. Z jednání byl sepsán protokol. Následovalo vyhodnocení ve ejného projednávání. Byl požádán Krajský ú ad St edo eského kraje, ve smyslu § 50 odst. 5 stavebního zákon, o uplatn ní stanoviska, toto stanovisko bylo uplatn no dne 24.07.2015. Byly obeslány dne 16.07.2015 dot ené orgány s žádostí o uplatn ní stanoviska, ve smyslu § 53 odst. 1 stavebního zákona, k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení p ipomínek. Vzhledem k dodržení zákonného postupu po izování a všech náležitostí návrhu zm ny . 1 územního plánu Benešov, je možné tento návrh p edložit Zastupitelstvu m sta Benešov k vydání.
II. II.a
VÝSLEDEK P EZKOUMÁNÍ ZM NY .1 ÚZEMNÍHO PLÁNU Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územn plánovací dokumentací vydanou krajem
Dne 15. dubna 2015 byla usnesením vlády R . 276 schválena Aktualizace .1 Politiky územního rozvoje eské republiky (dále jen aPÚR R). Územní plán Benešov byl v rámci zpracování zm ny .1 ÚP prov en a posouzen z hlediska souladu navržené a projednané urbanistické koncepce s touto nad azenou dokumentací s následujícími záv ry: 1. M sto Benešov je sou ástí Metropolitní rozvojové oblasti Praha (ozna ené OB1), která je ovlivn na rozvojovou dynamikou hlavního m sta Prahy. Jedná se o nejsiln jší koncentraci obyvatel a sou asn kulturních o ekonomických aktivit v R ve zna né mí e mezinárodního významu. Rozvojovým p edpokladem je p ipojení m sta k síti dálnic a rychlostních silnic a tranzitních železni ních koridor . Územní plán Benešova zahrnuje koncepci napojení na tranzitní nad azené dopravní sít a není v rozporu s koncepcí aPÚR R. 2. Prostor Benešova je sou ástí rozvojové osy Praha – Benešov – Tábor – eské Bud jovice – hranice R/Rakousko (– Linz) ozna ené OS6. Jedná se o území mimo rozvojové oblasti, ovlivn né p ipravovaným pokra ováním dálnice D3 a IV. tranzitním železni ním koridorem (železni ní tra .220) a spolup sobením center Benešov, Tábor a Sob slav. Územní plán Benešova akceptuje existenci zmín né rozvojové osy a není v rozporu se zám ry aPÚR R. 3. Benešovskem prochází koridor konven ní železni ní dopravy Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – eské Bud jovice – Horní Dvo išt – hranice R/Rakousko (– Linz) ozna ený C-E 551, který ve sledovaném prostoru Benešovska tvo í trat . 221 a .220 a který je nedílnou sou ástí panevropského multimodálního koridoru X s cílem zajistit zvýšení kvality a kapacity železni ní dopravy. Územní plán Benešov respektuje územní nároky vedení IV. tranzitního železni ního koridoru a je v souladu se zám ry sledovanými v aPÚR R . Další požadavky na ešení ÚP Benešov z nad azené dokumentace byly ov eny v rámci zpracování zm ny .1 ÚP Benešov: Politika územního rozvoje eské republiky Zm na .1 ÚP Benešov byla prov ena z hlediska souladu zapracovaných úprav urbanistické koncepce s Aktualizací .1 Politiky územního rozvoje eské republiky se zvláštním z etelem k t mto prioritám: 14. „Zachovat ráz jedine né urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedine né kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.“ V lokalitách zm ny .1 ÚP Benešov se nenacházejí objekty nebo areály zahrnuté do seznamu kulturních památek. V ochranném pásmu areálu národní kulturní památky zámku Konopišt se nacházejí dv lokality: - Z1.25 – p estavbová plocha areálu hotelu Konopišt navazuje na jižní hranici zámeckého parku. Zám r výstavby cca 60-ti rodinných dom je proto podmín n vypracováním ov ovací územní studie a ov ení vazeb v území;
- Z1.29 – zám r rozší ení areálu hromadné rekreace na lesních pozemcích je upraven na vymezení ú elového lesa s možností využití pro nepobytovou rekreaci. S ohledem na zachování krajinného rázu je rozsah lokality omezen s cílem zachovat okrajový pás lesního pozemku a charakter lenité lesnaté krajiny; Obnova a ochrana urbanistické struktury jádra m sta souvisí s lokalitami: - Z1.3 – dopln ní blokové struktury zástavby v ul. Nová Pražská - Z1.6 – úprava vymezení hranice ve ejného prostranství a zástravby v ul. Vnou kova - Z1.22 – zám r výstavby komer ního objektu v sousedství Sokolovny je podmín n úpravou parteru a k ižovatky Tyršova – Nádražní jako jednoho z hlavních reprezenta ních vstup k jádru m sta - Z1.44 – dopln ní blokové struktury zástavby v ul. Tyršova jih - Z1.53 – využití a stavební úpravy bloku Tyršova sever musí respektovat podmínky regula ního plánu P ažská kasárna P ímá návaznost ostatních lokalit na plochu zastav ného území a regulace navrhované hladiny zástavby p isp je k zachování charakteru urbanistické struktury m sta a jeho p i len ných sídel. 16. „P i stanovování zp sobu využití území v územn plánovací dokumentaci dávat p ednost komplexním ešením p ed uplat ováním jednostranných hledisek a požadavk , které ve svých d sledcích zhoršují stav i hodnoty území. … Vhodná ešení územního rozvoje je zapot ebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli … .“ Zm na ÚPD je vždy zásahem mozaikovit uplatn ných požadavk na úpravu p vodní urbanistické koncepce. Zm na .1 ÚP Benešov byla vypracována se zvláštním z etelem na komplexní posouzení z hlediska kontextu využití i charakteru zástavby navazujících ploch s cílem zachovat zásady urbanistické koncepce p vodního územního plánu, tedy se z etelem na prov ení všech struktur a jev , jimiž je dot eno ešené území jednotlivých lokalit, ale sou asn i s ohledem na posouzení vlivu t chto zm n na urbanistickou koncepci m sta jako celku i na kvalitu prost edí (viz kap. c, O.c.01, O.f) 18. „Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvá et p edpoklady pro posílení partnerství mezi m stskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.“ Zm na .1 ÚP Benešov zachovává autonomii jednotlivých sídel správního územi obce Benešov, umož uje jejich p im ený rozvoj nejen ve sfé e bydlení, ale i v oblasti výroby, resp. zvýšení nabídky pracovních p íležitostí – viz nap . zm ny: Z1.9 (Dlouhé Pole - VD), Z1.10/11/12 (Dlouhé Pole BV.1), Z1.26 (Boušice – BV), Z1.37 (Okrouhlice – VZ), Z1.38 (Okrouhlice – BV), Z1.40 ( ervený Dv r – BV), Z1.49 (Statek Chvojen – VZ), Z1.55 (Úro nice – VZ.2). 19. „Hospodárn využívat zastav né území (podpora p estaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastav ného území (zejména zem d lské a lesní p dy) a zachování ve ejné zelen , v etn minimalizace její fragmentace.“ Zm nou .1 ÚP Benešov jsou zcela p ednostn zp esn ny podmínky pro využití ploch v zastav ném území nebo v d íve již vymezených zastavitelných plochách – viz kap. O.g a výkres .O.3. Nap . rozvojové plochy pro bydlení jsou nov vymezeny jen ve t ech p ípadech z celkového po tu 58 prov ovaných lokalit – a to zpravidla ve vazb na soub žn navrhované zvýšení po tu pracovních p íležitostí v míst (lok. Z1.10/11/12; Z1.38) nebo jako sou ást specifického využití areálu (Z1.28) – viz též kap. V.
Vyhodnocení ú elného využití zastav ného území a vyhodnocení pot eby vymezení zastavitelných ploch. 20. „Rozvojové zám ry, které mohou významn ovlivnit charakter krajiny, umís ovat do co nejmén konfliktních lokalit a následn podporovat pot ebná kompenza ní opat ení. … Vytvá et územní podmínky pro implementaci a respektování územních systém ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajišt ní ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajin a pro ochranu krajinných prvk p írodního charakteru v zastav ných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny.“ Zm nou .1 je v údolí Benešovského potoka zrušen koridor pro p eložku silnice II/110 (Z1.1/2) a p eveden do nové stopy. Údolí zachová sv j p írodní charakter jako ve ejné prostranství s p evahou ozelen ní a bude sloužit jak k relaxaci obyvatel východní ásti m sta, tak i k optimálnímu pr chodu bikoridoru ÚSES podél vodote e; zám r bude respektovat vymezení záplavového území Q100 Benešovského potoka. Ostatní zám ry zm ny .1, které by mohly výrazn ji ovlivnit charakter krajiny, jsou podmín ny vypracováním ov ovací územní studie, která ve v tší mí e podrobnosti prokáže navrhované ešení a sou asn umožní blíže specifikovat pot ebná kompenza ní opat ení (nap . lokality Z1.25, Z1.40, …). 25. „V zastav ných územích a zastavitelných plochách vytvá et podmínky pro zadržování, vsakování i využívání deš ových vod jako zdroje vody a s cílem zmír ování ú ink povodní.“ Zrušení zám ru trasování komunikace II.t . údolím Benešovského potoka a jeho ponechání v ploše p írodního charakteru s nezpevn ným povrchem a p irozen mírn meandrujícím tokem vede sou asn ke zvýšení reten ní schopnosti a tedy zpomalení odtoku vod. Kontaktní území sou asn slouží pro rozliv p i eventuální povodni. 28. „Pro zajišt ní kvality života obyvatel zohled ovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho ešení ve všech pot ebných dlouhodobých souvislostech, v etn nárok na ve ejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních m stských prostor a ve ejné infrastruktury je nutné ešit ve spolupráci ve ejného i soukromého sektoru s ve ejností.“ Zm nou .1 ÚP Benešov jsou zp esn ny požadavky na kvalitu zástavby a úpravu ve ejných prostranství zejména v jádrové ásti m sta. Pro zástavbu vymezující hlavní reprezena ní prostory je uplatn n požadavek na zpracování dokumentace autorizovaným architektem (viz kap. c.05). 30. „Úrove technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby spl ovala požadavky na vysokou kvalitu života v sou asnosti i v budoucnosti.“ Zm nou .1 ÚP Benešov jsou pokryty nároky na dodávku pitné vody a likvidaci odpadních vod i další technické infrastruktury – viz kap. d.03, O.d.03. Zm nou .1 je do územního plánu zapracován aktuální Generel zásobování pitnou vodou a zp esn ní trasy nového vodovodního p ivad e Benešov (dle podklad poskytnutých zadavatelem) – viz výkresy . 2.4 a 2.5, kap. d.03.1, d.03.2, O.d.03.1 a O.d.03.2. Zásady územního rozvoje St edo eského kraje (ZÚR SK) Zásady územního rozvoje St edo eského kraje (ZÚR SK) byly vydány Zastupitelstvem St edo eského kraje usnesením . 000687/2012/KUSK ze dne 19.12.2011 a nabyly právní
ú innosti 22.2.2012. ZÚR SK specifikují následující st žejní priority pro udržitelný rozvoj území (uvedeno kurzívou): vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje, které je nutné sledovat jako základní požadavek p i zpracování územních plán ; Zm na .1 ÚP Benešov zachovává koncepci rozvoje sídelní sít v rozvojové oblasti OB1 Praha v souladu s vydanými ZÚR SK i s PÚR R 2008. zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability, ochranu pozitivních znak krajinného rázu, nenarušování cenných p írodních dominant nevhodnou zástavbou a omezení fragmentace krajiny p i vytvá ení podmínek pro pé i o hodnoty na území kraje; Zm na .1 ÚP Benešov p i vymezení, zp esn ní a stanovení podmínek využití lokalit požadovaných úprav vždy sleduje d slednou návaznost na charakter zástavby a využití t sn sousedícího zastav ného území, tak i na využití p ím stské kulturní krajiny. Pro vybrané lokality je stanovena podmínka vypracování ov ovací územní studie, ve které budou konkretizována kompenza ní opat ení pro ochranu krajinného rázu. vyvážené a efektivní využívání zastav ného území a zachování funk ní a urbanistické celistvosti sídel, preferování rekonstrukce a p estavby v sídlech p ed výstavbou ve volné krajin p i vytvá ení podmínek pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodá ských inností; Pouze cca 30% lokalit zahrnutých do zm ny .1 ÚP Benešov se nachází mimo zastav né území nebo d íve již vymezené zastavitelné plochy. Zm na .1 se zcela p ednostn týká zp esn ní zp sobu využití stávajících nebo d íve navržených rozvojových ploch a jejich kontextuální integrace do organismu m sta. Pokud lokality požadovaných zm n nenavazovaly p ímo na zastav né území a vytvá ely by samostatné nespojité enklávy v krajin , nebyly do zm ny zahrnuty (nap . požadované zm ny . 34, 47, … viz tabulka v kap. O.b.03). Do zm ny zapracované nové zastavitelné plochy v Benešov i v p i len ných sídlech vždy t sn navazují na hranici zastav ného území nebo zacelují enklávy charakteru proluk. Tím p ispívají ke kompaktn jší a celistvé form sídel. Rozvoj p i len ných sídel je mj. také d sledkem omezení stavební innosti v jádrovém m st , jehož urbanistická celistvost a kontinuita zástavby je v sou asné dob narušena vymezením koridoru rychlostní železni ní trat nap í zastav ným územím a z toho plynoucím omezením stavební innosti a stavebních úprav v cca 200m širokém pásu m stské zástavby od severu k jihu. Podle ZÚR SK se v ešeném území nacházejí tyto VPS: V12 – vodovodní p ivad Benešov – Sedl any D015 – koridor silnice I/3: Benešov; rozší ení a rekonstrukce úseku Mirošovice – Benešov, v etn napojení jižního obchvatu Benešova D080 – koridor silnice II/112: Benešov, severovýchodní obchvat D081 – koridor silnice II/112: úsek Benešov – Václavice; silni ní napojení na D3 D204 – koridor železni ní trat .220: úsek Praha – Byst ice u Benešova; zp esn ní koridoru pro vysokorychlostní tra Praha – eské Bud jovice na území St edo eského kraje Podle ZÚR SK se v ešeném území nacházejí tato VPO: regionální biocentrum RC 947 - Šiberna regionální biokoridor RK 1318 „Šiberna – Lutov“ regionální biokoridor RK 1219 „Hory – Šiberna“ regionální biokoridor RK 1222 „RK 1219 – Vápenka“ Lokality zm ny .1 nejsou s uvedenými prvky regionálního ÚSES v kontaktu.
Z platných ZÚR plynou pro ešené území tyto úkoly: ešit vazby silni ní sít : viz úpravy systému dopravní obsluhy související s lokalitami Z1.1, Z1.2. ochrana koridor pro VPS: Koridor ve ejn prosp šné stavby vodovdního p ivad e V12 není v kolizi s žádnou z lokalit zm ny .1. Zám r je zm nou .1 zapracován, zp esn n a územn koordinován v kontextu s plochami využití území vymezenými územním plánem – viz výkres . 2.4, kap. d.03.1; Koridory pro ve ejn prosp šné stavby nad azených komunikací D015, D080, D081 dle ZÚR SK jsou ve zp esn né podob sou ástí platného územního plánu Benešov – žádná z lokalit zm ny .1 není v kolizi s koridory uvedených VPS; Územním pr m tem koridoru D204 pro výhledovou tunelovou trasu VRT jsou dot eny lokality: Z1.8 – uvedení plochy do souladu se stávajícím využitím Z1.21 – zm na využití plochy pro ob anské vybavení nov na plochu pro drobnou výrobu zp esnit vymezení regionálních a nadregionálních prvk ÚSES a ochranných zón nadregionálních biokoridor tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajišt na jejich funk nost Regionální a nadregionální prvky ÚSES jsou v územním plánu zapracovány a územn zp esn ny v souladu se ZÚR SK koordinovat návaznost sítí a využití území sousedních obcí p i zp es ování vymezených ploch a koridor Lokality zm ny .1 ÚP Benešov nejsou v kontaktu s hranicí správního území m sta a nevyvolávají pot ebu úpravy v hrani ní oblasti proti platnému územnímu plánu. Výjimkou jsou pouze zám ry ZÚR SK jejichž návaznost je dána platností této nad azené dokumentace. respektovat a s ohledem na využití území optimalizovat vymezení koridoru trasy vysokorychlostních tratí Projednané a schválené zadání zm ny .1 ÚP Benešov zp es uje a uvádí zám r D204 jako výhledovou podpovrchovou trasu pro vysokorychlostní železni ní tra . Zám r je zm nou .1 prov en, zp esn n a na základ dohodových jednání s MD R, SŽDC a SÚDOP Praha zanesen do grafických p íloh ve form územního koridoru o prom nlivé ší i. Na základ rozpracované studie VRT Praha – Jihlava – Brno (SÚDOP Praha) je v úseku pr chodu pod zastav ným územím m sta a již d íve vymezenými zastavitelnými plochami zp esn n zákres trat Praha – eské Bud jovice a vymezení koridoru v ší i min. 100m na každou stranu od její osy. Kolize koridoru s platnými regula ními plány p estavbových a rozvojových lokalit Mariánovice (06.2011) a Táborská kasárna (02.2010) s vydanými stavebními povoleními a probíhající novou výstavbou bude t eba do ešit zp esn ním liniové trasy železnice v dalším stupni – ve studie proveditelnosti.. Mimo zastav né území sm rem k okraj m správního území m sta se koridor rozši uje na p vodní ší ku dle ZÚR SK, tj. 600m – viz nap . výkres . 2.1, 2.3, O.1, O.2, kap. d.02.2. Sou asn je s ohledem na nezbytnou koordinaci zám r vyzna ena linie územní rezervy pro VRT Praha – Jihlava – Brno s navazujícími úseky propojovacích tratí.
II.b
Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování
Dokumentace návrhu územního plánu spl uje úkoly územního plánování uvedené v § 19 stavebního zákona, jejichž jednotlivá díl í ešení jsou podle své povahy sou ástí p íslušných odpovídajících kapitol územního plánu. Zpracovaným územním plánem jsou též napln ny cíle územního plánování uvedené v § 18 stavebního zákona. Územní plán vytvá í p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, jehož posouzení bylo zpracováno v rámci II. etapy – konceptu územního plánu. Územní plán vychází z požadavk na zajišt ní vyváženého vztahu p i vytvá ení podmínek pro p íznivé životní prost edí, hospodá ský rozvoj a soudržnost spole enství obyvatel území. D vody pro navrhované zm ny v území jsou sou ástí popisu p íslušných kapitol územního plánu. Koordinovaná koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot vychází ze systémového pojetí navrhované urbanistické koncepce, která má zajistit kontinuitu rozvoje sídelní struktury. Návrh urbanistické koncepce m sta p i respektování charakteru prost edí, limit a možností využití území zahrnuje: koncepci funk ního využití území, tj. rozvržení a vzájemnou koordinaci ploch s rozdílným zp sobem využití území p i zachovávání prostorových kompozi ních vztah , které v sob zahrnují i návrhy na dopln ní ploch ve ejného prostranství, návrh ploch ve ejn p ístupné sídelní zelen – a to p i zachování zásad ochrany krajiny a krajinného rázu; závazné regulativy využití území v etn rámcových prostorových regulativ , které stanovují hladiny zástavby v závislosti na konkrétních pot ebách kompozi ních vztah ; koncepci lokalizace ve ejné ob anské vybavenosti; koncepci systému dopravní obsluhy území; koncepci systém technické obsluhy území; koncepci vymezení ve ejných prostranství. Ov ení souladu s cíli a úkoly územního plánování bylo aktualizováno v rámci zpracování zm ny .1 ÚP Benešov: Sledované cíle územního plánování vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spo ívající ve vyváženém vztahu podmínek pro p íznivé životní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro soudržnost spole enství obyvatel území Soulad je doložen v kap. O.f Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území (viz též kap. III.). Vyvážený vztah pilí udržitelného rozvoje území je zajišt n uplatn ním stanovených regulativ pro plochy s rozdílným využitím (viz kap. f), do nichž jsou zapracována opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci zjišt ných i p edpokládaných negativních vliv navrhovaná ve vyhodnocení vlivu na životní prost edí (viz též elaborát SEA). zajistit p edpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním ešením ú elného využití a prostorového uspo ádání území s cílem dosažení obecn prosp šného souladu ve ejných a soukromých zájm na rozvoji území. Cíl bude napln n uplatn ním regulativ pro plochy s rozdílným využitím, jejichž sou ástí jsou i podmínky prostorového uspo ádání (viz kap. f). Zm nou .1 navrhované úpravy zp es ují podmínky pro využití území, zachování kontextuálních vazeb struktury zástavby a zvýšení kvality zástavby a úpravy parteru v hlavních reprezenta ních prostorech jádra m sta. koordinovat ve ejné i soukromé zám ry zm n v území, výstavbu a jiné ovliv ující rozvoj území a konkretizující ochranu ve ejných zájm
innosti
Cíle lze dosáhnout d sledným uplatn ním územn plánovací dokumentace, která souhrnn vyhodnocuje zájmy v území z hlediska celého spektra zainteresovaných profesí (viz kap. d, e, g, h, O.d, O.e, O.f, O.g) a záv ry tohoto vyhodnocení definuje ve form územního pr m tu do urbanistické koncepce (viz kap. c, O.c, výkres . O.1). chránit a rozvíjet p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty území; chránit krajinu jako podstatnou složku prost edí; ur ovat podmínky pro hospodárné využívání zastav ného území, pro ochranu nezastav ného území a nezastavitelných pozemk . Uvedené zájmy ochrany se realizují jednak uplatn ním limit zahrnutých v územn analytických podkladech sledovaného území a dále hospodárným nakládáním s územím, pro n ž je pokladem vyhodnocení ú elného využití zastav ného území a vyhodnocení skute né pot eby pro vymezení zastavitelných ploch (viz kap. V. ásti od vodn ní, dále kap. O.c.01.1, O.c.03, e, O.e). v souladu s jeho charakterem lze v nezastav ném území umis ovat stavby, za ízení, a jiná opat ení pouze pro zem d lství, lesnictví, vodní hospodá ství, t žbu nerost , pro ochranu p írody a krajiny, pro ve ejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpe í ekologických a p írodních katastrof a pro odstra ování jejich d sledk , a dále taková technická opat ení a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro ú ely rekreace a cestovního ruchu, nap íklad cyklistické stezky, hygienická za ízení, ekologická a informa ní centra. Uvedené stavby, za ízení a jiná opat ení v etn staveb, které s nimi bezprost edn souvisejí v etn oplocení, lze v nezastav ném území umis ovat v p ípadech, pokud je územn plánovací dokumentace výslovn nevylu uje. Spektrum staveb, které lze, resp. nelze umís ovat v nezastav ném území, je podrobn ji specifikováno v závislosti na charakteru jednotlivých ploch nezastav ného území v regulativech ploch s rozdílným využitím (viz kap. f) na nezastavitelných pozemcích lze výjime n umístit technickou infrastrukturu zp sobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Uvedený cíl m že být napl ován prost ednictvím jiných nástroj než územního plánu. Územní plán neposkytuje možnost pro uplatn ní výjimek. Sledované úkoly územního plánování ešení úkol územního plánování uvedených v § 19 stavebního zákona je podle své povahy sou ástí p íslušných odpovídajících kapitol a výkres územního plánu, resp. jeho zm ny .1. Zapracováním požadavk zm ny .1 nedochází k narušení p vodn navržené urbanistické koncepce. úkolem územního plánování je zejména: zjiš ovat a posuzovat stav území, jeho p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty, Pro posouzení územn analytických podklad sledovaného území a zejména pro vyvození záv r o aktuálním stavu a hodnotách území je nezbytný terénní urbanistický pr zkum projektanta, který z stává jeho pracovním podkladem. stanovovat koncepci rozvoje území, v etn urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, prov ovat a posuzovat pot ebu zm n v území, ve ejný zájem na jejich provedení, jejich p ínosy, problémy, rizika s ohledem nap íklad na ve ejné zdraví, životní prost edí, geologickou stavbu území, vliv na ve ejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, Urbanistická koncepce (viz kap. c, O.c, výkresy .2.1, O.1) je výsledkem vyhodnocení charakteristik a atmosféry sledovaného území s uplatn nými zájmy a s možnostmi a potenciálními p edpoklady rozvoje sídla prov enými z hlediska
pot eb celého spektra zainteresovaných profesí (viz kap. d, e, g, h, O.d, O.e, O.f, O.g). stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspo ádání území a na jeho zm ny, zejména na umíst ní, uspo ádání a ešení staveb, stanovovat podmínky pro provedení zm n v území, zejména pak pro umíst ní a uspo ádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, Požadavky na využití, prostorové uspo ádání a strukturu zástavby jsou obsahem regulativ v kapitole f (Plochy s rozdílným zp sobem využití) textové ásti. Požadavky na konkrétní ešení staveb se uplatní v podrobn jších stupních dokumentace (regula ní plán, DUR, DSP, …) nebo v územní studii vybrané lokality. stanovovat po adí provád ní zm n v území (etapizaci), územní plán stanovuje etapizaci využití území ve form podmínek pro zainvestování ploch s rozdílným využitím – viz zn ní regulativ v kap. f. vytvá et v území podmínky pro snižování nebezpe í ekologických a p írodních katastrof a pro odstra ování jejich d sledk , a to p írod blízkým zp sobem, vytvá et v území podmínky pro odstra ování d sledk náhlých hospodá ských zm n, Problematika ochrany a prevence ekologických havárií a p írodních katastrof je nap . obsahem kap.O.e.06, O.e.07; hospodá ská oblast a sociální sféra je obsahem vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj – kap. O.f. stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, prov ovat a vytvá et v území podmínky pro hospodárné vynakládání prost edk z ve ejných rozpo t na zm ny v území, Uvedené úkoly jsou p edm tem ešení a tvorby urbanistické koncepce a jejího projednání s dot enými orgány a samosprávou m sta. Výsledená koncepce je zapracována do kap. c. O.c a výkresu O.1. vytvá et v území podmínky pro zajišt ní civilní ochrany, viz kap. O.h platného územního plánu – Opat ení zajiš ující ochranu a bezpe nost obyvatelstva ur ovat nutné asana ní, rekonstruk ní a rekultiva ní zásahy do území, viz kap. g.03 Plochy pro asanaci vytvá et podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních p edpis p ed negativními vlivy zám r na území a navrhovat kompenza ní opat ení, pokud zvláštní právní p edpis nestanoví jinak, Vlivy zám r na území jsou p edm tem kap. O.f - Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území a samostatného vyhodnocení vliv na životní prost edí (SEA) v nichž jsou také stanovena opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci zjišt ných i p edpokládaných negativních vliv . regulovat rozsah ploch pro využívání p írodních zdroj , Úkol nebylo t eba v územním plánu, resp. ve zm n .1 uplatnit uplat ovat poznatky zejména z obor architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové pé e. Úrove územního plánu je garantována zpracovatelským týmem projektant , kte í jsou držiteli autorizací uvedených profesí zahrnutých do oboru územního plánování. Úkolem územního plánování je také posouzení vliv … územního plánu na udržitelný rozvoj území. Pro ú ely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vliv na udržitelný
rozvoj území. Jeho sou ástí je také vyhodnocení vliv na životní prost edí s náležitostmi stanovenými v p íloze k tomuto zákonu, v etn posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo pta í oblast. viz kap. O.f - Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území viz samostatný elaborát SEA - Vyhodnocení vliv na životní prost edí
II.c
Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho provád cích p edpis
Návrh územního plánu Benešov byl zpracován a projednán v souladu s požadavky stavebního zákona . 183/2006 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis a jeho provád cích vyhlášek . 500/2006 Sb. o územn analytických podkladech a zp sobu evidence územn plánovací innosti a vyhlášky . 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platném zn ní v pr b hu let 2006 až 2009. Zm na .1 územního plánu Benešov byla zpracována a projednána podle stavebního zákona . 183/2006 Sb., v úplném zn ní podle novely zákona . 350/2012 Sb. a jeho provád cích vyhlášek . 500/2006 Sb. o územn analytických podkladech a zp sobu evidence územn plánovací innosti ve zn ní vyhlášky . 458/2012 Sb. a dále vyhlášky . 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve zn ní vyhlášky .431/2012 Sb.
II.d
Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních p edpis a se stanovisky dot ených orgán
Ú ad územního plánování p i Odboru výstavby a územního plánování M stského ú adu Benešov, jakožto po izovatel Územního plánu Benešov, oznámil podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona místo a dobu konání spole ného jednání o návrhu územního plánu dot eným orgán m a krajskému ú adu, a to dopisem ze dne 21.01.2009 .j. VÝST/54016/2008 Obsahem oznámení byla i výzva k uplatn ní stanovisek v etn lh ty pro jejich uplatn ní. Tato lh ta byla stanovena do 16.03.2009 (v etn ) s upozorn ním, že ke stanovisk m a p ipomínkám uplatn ným po termínu se nep ihlíží. O prodloužení lh ty k uplatn ní stanoviska ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona nepožádal žádný dot ený orgán. Dot ené orgány, krajský ú ad a sousední obce byly vyrozum ny o tom, že návrh územního plánu Benešov je vystaven na internetové adrese www.benesov-city.cz. Spole né jednání se konalo dne 12.02.2009 ve velké zasedací místnosti v budob radnice, Masarykovo nám. 100, 256 01 Benešov. Výklad územn plánovací dokumentace byl zajišt n ve spolupráci s oprávn nou osobou – autorizovaným architektem na úseku územního plánování a projektantem – Ing. arch. P. Koubkem. V rámci na ízeného spole ného jednání byly jednotliv obeslány tyto dot ené orgány, ostatní orgány a organizace spolup sobící v území: Dot ené orgány: Drážní ú ad - sekce stavební, Oblast Praha, Wilsonova .p. 300/8, 121 06 Praha 2 Hasi ský záchranný sbor St edo eského kraje - územní odbor Benešov, Pod Lihovarem .p. 1816, 256 01 Benešov Krajská hygienická stanice St edo eského kraje územní pracovišt v Benešov , ernoleská .p. 2053, 256 01 Benešov Krajský ú ad St edo eského kraje, Zborovská .p. 11, 150 21 Praha 5
Krajský ú ad St edo eského kraje odbor kultury a památkové pé e, Zborovská .p. 11, 150 21 Praha 5 Krajský ú ad St edo eského kraje odbor životního prost edí a zem d lství, Zborovská, P.O. BOX . 59 .p. 11, 150 21 Praha 5 Krajský ú ad St edo eského kraje odbor regionálního rozvoje, Zborovská 11, 150 21 Praha 5 M stský ú ad Benešov odbor DSH a dopravn správních agend, Masarykovo nám stí .p. 100, 256 01 Benešov M stský ú ad Benešov odbor životního prost edí, Masarykovo nám stí .p. 100, 256 01 Benešov M stský ú ad Benešov odbor školství, kultury a památkové pé e, Masarykovo nám stí .p. 100, 256 01 Benešov M stský ú ad Benešov odbor sociálních v cí a zdravotnictví, Masarykovo nám stí .p. 226, 256 01 Benešov Ministerstvo dopravy a spoj R, P.O.BOX 9, náb . L. Svobody .p. 12, 110 15 Praha 1 Ministerstvo pr myslu a obchodu R, Na Františku .p. 32, 110 15 Praha 1 Staré M sto M sto Benešov odbor majetku a investic, Masarykovo nám. .p. 100, 256 01 Benešov Krajské editelství St edo eského kraje Policie R, Na Baních .p. 5, 150 00 Praha 5 Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice Úsek správy nemovité infrastruktury . Bud jovice, Dvo ákova 12, 371 82 eské Bud jovice Obvodní bá ský ú ad v Kladn , pracovišt Praha, P.O.Box 31, Kozí .p. 4, 110 01 Pha 1 Policie R O dopravní inspektorát Benešov, pošt. schr. 15, 256 25 Benešov eský telekomunika ní ú ad Ministerstvo dopravy a spoj R, Klimentská .p. 27, 225 02 Praha 1 Ostatní: eská státní energetická inspekce územní inspektorát Praha, Legerova .p. 49, 120 00 Praha 2 Centrum dopravního výzkumu, Sokolovská .p. 82, 186 00 Praha 8 eské dráhy o.z. odd lení ÚP, Náb eží L. Svobody 112, 110 00 Praha 1 Telefónica O2 Czech Republic,a.s., Olšanská .p. 2681/6, 130 84 Praha 3 EZ Distribuce, a.s., Teplická .p. 874/8, 405 02 D ín 4 RWE Distribu ní služby s.r.o., Plynárenská .p. 499/1, 602 00 Brno EZ Distribuce, a.s., Teplická .p. 874/8, 405 02 D ín 4 Správa a údržba silnic Benešov, K ižíkova .p. 1351, 256 18 Benešov editelství silnic a dálnic odd lení výstavby a územního plánu, er anská .p. 2023/12, 140 00 Praha 4 Povodí Vltavy s.p. závod Dolní Vltava, Grafická .p. 36, 150 21 Praha 5 Muzeum Podblanicka pracovišt Benešov, Malé nám stí .p. 74, 256 01 Benešov Národní památkový ústav územní odborné pracovišt st edních ech v Praze, P.O.BOX 45, Sabinova .p. 5/373, 130 11 Praha 3-Žižkov eský svaz ochránc p írody o.s., Pláteníkova .p. 264, 258 01 Vlašim Svaz ochrany p írody a krajiny R o.s., Sv tlá .p. 3, 257 06 Lou ovice pod Blaníkem NIPI R, o.s. Institut pro integraci osob Krajská organizace St edo eského kraje, Vlašimská .p. 1922, 256 01 Benešov Vodohospodá ská spole nost Benešov, spol. s r.o., ernoleská .p. 1600, 256 13 Benešov Správa železni ní dopravní cesty, s.o. Stavební správa Praha, Sokolovská .p. 1955/278, 190 00 Praha 9 Zem d lská vodohospodá ská správa územní pracovišt Benešov, Poštovní .p. 2079, 256 01 Benešov Krajská veterinární správa Inspektorát Benešov, ernoleská .p. 1929, 256 01 Benešov
Pozemkový fond eské republiky územní pracovišt Benešov, Žižkova .p. 360, 256 01 Benešov Lesy eské republiky s.p. Hradec Králové, P emyslova .p. 1106/19, 501 68 Hradec Králové Lesy R, s.p. lesní závod Konopišt , Želetinka .p. 12, 256 01 Benešov u Prahy Lesy R, s.p., oblastní správa tok Benešov, Tyršova .p. 1902, 256 01 Benešov Technické služby Benešov s.r.o., Na Spo ilov .p. 1371, 256 01 Benešov M stská tepelná za ízení Benešov s.r.o., Pražská, 256 01 Benešov M stská sportovní za ízení, Hráského .p. 1913, 256 01 Benešov Ú ad pro zastupování státu ve v cech majetkových, Územní pracovišt St ední echy, odbor odlou ené pracovišt Benešov, Poštovní .p. 2079, 256 01 Benešov eská Pošta, s.p. Obvod Benešov u Prahy, Poštovní .p. 478, 256 01 Benešov Vodafone Czech Republic a.s., Vinohradská .p. 167, 100 00 Praha 10 T-Mobile Czech Republic a.s., Tomí kova .p. 2144/1, 149 00 Praha 4 RADIOKOMUNIKACE a.s., U Nákladového nádraží .p. 3144, 130 00 Praha 3 Oblastní inspektorát práce pro St edo eský kraj se sídlem v Praze, Ve Sme kách .p. 29, 110 00 Praha 1 Sousední obce: M sto Byst ice, Dr. E. Beneše .p. 25, 257 51 Byst ice M sto Neveklov, nám. J. He mana .p. 80, 257 56 Neveklov M sto Týnec nad Sázavou, 257 41 Týnec nad Sázavou Obec Bukovany, 257 41 Bukovany Obec Chlistov, Chlístov .p. 9, 256 01 Benešov Obec Mra , Mra .p. 14, 257 21 pošta Po í í nad Sázavou Obec Petroupim, Petroupim 74, 256 01 Benešov Obec Po í í nad Sázavou, Sázavská .p. 57, 257 21 Po í í nad Sázavou Obec Sob hrdy, 256 01 Sob hrdy 60 Obec Struha ov, 256 01 Struha ov 75 Obec Teplýšovice, 256 01 Teplýšovice 27 Obec Tisem, 257 56 Tisem Obec Václavice, 256 01 Václavice 3 Krajský ú ad St edo eského kraje, Zborovská .p. 11, 150 21 Praha 5 a samostatn : M sto Benešov Na základ vyhodnocení stanovisek dot ených orgán , námitek a p ipomínek ú astník projednání konceptu ešení ÚP Benešov byly v únoru 2008 vypracovány a následn zastupitelstvem m sta Benešov dne 31.03.2008 schváleny POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BENEŠOV. Údaje o spln ní pokyn pro zpracování návrhu jsou obsahem od vodn ní územního plánu podle p ílohy .7 vyhlášky 500/2006 Sb. – viz kap. O.b.02. Vyhodnocení stanovisek dot ených orgán , p ipomínek ostatních orgán , námitek a p ipomínek ú astník ve ejného projednání bylo obsahem p íloh . 1 až 4 k návrhu ÚP. Zpracování územního plánu nebo jeho zm ny je multidisciplinární týmová práce. Každý len týmu – specialista – p i práci používá oborové metodické podklady a právní p edpisy vztahující se k danému oboru. Vzájemná koordinace inností specialist spojených v jednom týmu vede ke koordinaci a provázání ú inku použitých právních p edpis v územním plánu
jako celku. Zm na .1 územního plánu Benešov je vypracována s užitím následujících právních p edpis pro obory: urbanismus a koordinace: zákon . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , vyhláška .500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti, ve zn ní pozd jších p edpis , vyhláška .501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ), ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 500/2004 Sb., správní ád, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 128/2000 Sb., o obcích (obecní z ízení), ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 256/2001 Sb., o poh ebnictví a o zm n n kterých zákon , ve zn ní pozd jších p edpis , dopravní infrastruktura: zákon . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 266/1994 Sb., o dráhách, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 114/1995 Sb., o vnitrozemské vodní plavb , ve zn ní pozd jších p edpis , technická infrastruktura: zákon . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu a o zm n n kterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv tvích a o zm n n kterých zákon , ve zn ní pozd jších p edpis , zákon .127/2005 S., o elektronických komunikacích a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o elektronických komunikacích), ve zn ní pozd jších p edpis , ochrana p írody a krajiny, ekologie, nerostné bohatství, ochrana p dního fondu zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 334/1992 Sb., o ochran zem d lského p dního fondu, ve zn ní pozd jších p edpis , vyhláška . 48/2011 Sb., o stanovení t íd ochrany, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 289/1995 Sb., o lesích a o zm n a dopln ní n kterých zákon (lesní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší a o zm n n kterých dalších zákon (zákon o ochran ovzduší), ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 254/2001Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon (vodní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 164/2001 Sb., o p írodních lé ivých zdrojích, zdrojích p írodních minerálních vod, p írodních lé ebných lázních a láze ských místech a o zm n n kterých souvisejících zákon (láze ský zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví a o zm n n kterých souvisejících zákon , ve zn ní pozd jších p edpis . Na ízení vlády .148/2006 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací zákon . 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , dokumentace SEA (EIA) Zákon . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon , ve zn ní pozd jších p edpis , ochrana a bezpe nost obyvatelstva zákon . 133/1985 Sb., o požární ochran , ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 237/2000 Sb., kterým se m ní zákon . 133/1985 Sb., o požární ochran , ve zn ní pozd jších p edpis
Zákon . 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zm n n kterých zákon , ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zm n n kterých zákon (krizový zákon), ve zn ní pozd jších p edpis Vyhláška . 380/2002 Sb., k p íprav a provád ní úkol ochrany obyvatelstva
III.
ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIV NA UDRŽITELKNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Jako sou ást konceptu územního plánu byla zpracována a projednána dokumentace posuzování vlivu na životní prost edí - tzv. dokumentace SEA (požadavek na zpracování NATURA nebyl vznesen). Na základ této samostatn zpracované dokumentace bylo ke konceptu územního plánu Benešov zpracováno v únoru 2007 vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území. Na základ výsledk projednání pak vydal p íslušný dot ený orgán, kterým je odbor životního prost edí Krajského ú adu St edo eského kraje, kladné stanovisko k vyhodnocení vliv územního plánu na životní prost edí .j 46454/2007/KÚSK, ze dne 12.04.2007 . Napln ní záv r k vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území je obsahem od vodn ní územního plánu podle p ílohy .7 vyhlášky 500/2006 Sb. – viz kap. O.f. Soub žn se zm nou .1 ÚP Benešov byla zpracována a p edložena k projednání samostatná dokumentace posuzování vlivu zm ny .1 na životní prost edí - tzv. dokumentace SEA v etn dodatku . 2 (požadavek na posouzení vlivu na lokality NATURA nebyl uplatn n). S ohledem na paralelní postup zpracování obou dokumentací je již do p edložené zm ny .1 promítnut návrh opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci zjišt ných i p edpokládaných negativních vliv podle kapitoly A.7 dodatku 2 k dokumentaci SEA a sou asn je zm nou .1 také dopln na kapitola Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území (viz kap. O.f.zm1).
IV.
STANOVISKO KRAJSKÉHO Ú ADU K VYHODNOCENÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ
Kopie stanoviska krajského ú adu St edo eského kraje k vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území byla samostatnou p ílohou . 5 p vodního návrhu ÚP v r.2009. Stanovisko Krajského ú adu k vyhodnocení vliv zm ny .1 ÚP Benešov na životní prost edí – viz str. 130 - 137
V.
SD LENÍ, JAK BYLO STANOVISKO ZOHLEDN NO
Záv ry vyhodnocení vlivu koncepce zm ny .1 ÚP Benešov na životní prost edí (tzv. dokumentace SEA v etn dodatku . 2 jsou zapracovány do relevantních kapitol textové ásti zm ny .1. Shrnutí záv r je obsahem kapitoly O.f.zm1 – Vyhodnocení vliv zm ny .1 na udržitelný rozvoj. Odkazy a podrobný popis vliv v etn podmínek, které je t eba v jednotlivých p ípadech a v lokalitách zm n respektovat v etn jejich ádného od vodn ní je obsahem kapitoly O.f.01.zm1 Hodnocení vliv zm ny .1 na životní prost edí a ekologii krajiny. S ohledem na paralelní postup zpracování vlastní zm ny .1 ÚP Benešov i dokumentace SEA a jejích dodatk jsou požadovaná opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci zjišt ných i p edpokládaných negativních vliv (viz kapitoly A.7 dodatku 2 k dokumentaci SEA) do zm ny .1 již promítnuty.
VI.
VYHODNOCENÍ Ú ELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAV NÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POT EBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
Vymezení zastav ného území provedené v rámci analytické fáze zpracování ÚP Benešov bylo upraveno k dokon ení návrhu ÚP (tj. k datu 09.2008) – viz výkres .1 Výkres základního len ní území. Ú el využití zastav ného i nezastav ného území je patrný z jejich roz len ní na plochy s rozdílným zp sobem využití (viz výkres .2.1 Hlavní výkres – urbanistická koncepce), p i emž každá z uvedených ploch je ozna ena kódem k n muž jsou blíže definovány (viz kap. f.04): a) podmínky pro funk ní využití plochy – a to: hlavní využití (p evažující ú el využití); p ípustné využití; nep ípustné využití; podmínky (podmín n p ípustné využití); b) podmínky prostorového uspo ádání: hladina zástavby; intenzita využití pozemku formou tzv. koeficientu zelen , tj. plošného podílu nezastavitelných a nezpevn ných ploch z celkové plochy pozemku. Rozhodování o využití ploch a pozemk v souladu s urbanistickou koncepcí stanovenou územním plánem je dáno: uplatn ním výše uvedených regulativ pro plochu s rozdílným zp sobem využití; respektováním územních limit (hygienických podmínek, technických norem, …), kterými je p ípadn sledovaný pozemek dot en (viz); Aby byla zajišt na požadovaná kvalita prost edí a ú el využití území, je nezbytné p i rozhodování o lokalizaci objekt , areál a inností v jednotlivých plochách respektovat oba uvedené faktory! Plochy mají být zastavovány postupn – tak, aby nová zástavba navazovala na zastav né území a nevznikaly nové proluky. Stávající vzrostlá zele v zastavitelné ploše bude p ednostn respektována – viz kap. f.01 Rozhodování o využití ploch. Pot eba vymezení nových zastavitelných ploch je dána rozvojovými p edpoklady Benešova a jeho postavením ve struktu e osídlení: polohový potenciál v rámci nad azené sídelní struktury a posílení vazeb s jádrovým územím Pražského regionu vytvá í p edpoklady pro rozvoj nových investic;
postavení a úloha m sta v rámci vlastního regionu; Benešov je nesporným centrem osídlení v rámci p vodního okresu (viz kap. O.a.01); o v návaznosti na demografický vývoj regionu a trvalý postup urbaniza ního procesu a soust ed ní obyvatel do m st s vyšší nabídkou pracovních p íležitostí a ob anského vybavení (viz kap. O.c.01.1). Územní plán proto vymezuje nové zastavitelné plochy pro: o výrobní a komer ní sféru za ú elem zvýšení nabídky pracovních p íležitostí o obytnou sféru a zajišt ní ploch pro rozvoj a zvýšení kvality bydlení o sféru ob anské vybavenosti a služeb za ú elem zvýšení standardu obytného prost edí Vlastní vymezení zastavitelných ploch je obsahem kap. c.01.1 a je vyzna eno ve výkresu .2.1 Hlavní výkres – urbanistická koncepce, resp. ve výkresu . O.1 Koordina ní výkres. Rozsah vymezených zastavitelných ploch je vyhodnocen z hlediska vlivu na zem d lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa v od vodn ní územního plánu podle p ílohy .7 vyhlášky 500/2006 Sb. – viz kap. O.g a výkres . O.3 Výkres p edpokládaných zábor p dního fondu. V rámci zm ny .1 ÚP Benešov bylo upraveno vymezení zastav ného území, které bylo zachyceno územním plánem p vodn k datu 09.2008. Nyní aktualizovaná hranice zastav ného území k datu 12.2013) je uplatn na v celé grafické ásti zm ny .1. Revize zastav ného území a zastavitelných ploch prob hla na stavebním ú adu v Benešov dne 16.1.2014. Využití rozvojových lokalit vymezených územním plánem z r. 2009 (ú inným od 01.2010) je k r. 2014 následující: 9 E 9? K $ 2 9 0 $ 9# 0 $ 9( 0 $ 4 < ; > 6 6# = D # !
2 3,
2 !
=# E E# E( G 7 7# 7( 7 9 4
D # !
8 9 97 7 G
."
/ $( B $( B&$ $( B ( B ( 33 $( B $( B&$ ! ! B&$ 5! B&$ 5 B&$
B
;97 U
8
9<7
L" G7 =; 6; E7 E7 ; 47 4 6=
92 6 7
(
( ( &
T 9; 4 7 7 EE 7 =44 =44 7 7 9E ;
( ( & ( ( ( ( ( ! ( (
64 7 7 6 7 7 7 7 7 47 7 7
'&
4E
& ( # ( !
E7 ! 8
H $ B! B B&$ B! > $ ! $ * $ # > $( $/ ! C! ! +( F
<E 46
E<< :
67 ;7 ;; ;G E 7G 4= 97 7 4 < V 9 ;E
!
! & &
$
# D3
! # D3 & ! D3
U ! B 9<7 # I
( ( ( (
7 !
L
($
! ! ! !
$ $ $ $
2 ! >L .*K .W F" " ) .)
2 !
9 E 9? 2 3 % K $ 1 $( . : *$ . 2 " I " ) $( . / $( F 9 E 9? K F
9 > L" ;7 47 ; 4 ; < < 97
K
92 6 7
( # !
T < 97 44 4 7 E7 = 9 < 9 =
(
!
2 3$ $
." E<< :
L" 92 6 7 <<; V 99EG
(
T <
Z uvedeného rozboru je z ejmé, že v pr b hu cca 4 let bylo realizováno tém 14% byt navrhovaných na základ p edpokládaného demografického vývoje v jádrovém m st . V p i len ných sídlech správního území iní tento podíl tém 22%. Výrazn vyšší podíl využití pozemk v okolních sídlech je mj. d sledkem momentáln omezené možnosti využití stavebních pozemk v jádrovém m st – nap . s ohledem na pozastavené využití lokality ervené Vršky až do vydání zm ny .1 regula ního plánu, dále vzhledem ke zvýšeným nárok m na projektovou p ípravu, územní prov ení a technické zajišt ní dalších územním plánem vymezených lokalit (Sladovka, Táborská kasárna, Marianovice, Kav ín). V jádrovém m st již nejsou k dispozici snadno využitelné plochy. V tšina lokalit navržených územním plánem z r.2010 vyžaduje zajišt ní infrastruktury a územní p ípravu developerskou formou; nejde tedy o pozemky vhodné pro okamžité využití investory jednotlivci. Dosavadní akcelerace využití lokalit vymezených územním plánem není proto zcela ilustrativní. Sou asný stav územní p ípravy jednotlivých lokalit je následující:
ervené Vršky – stavební uzáv ra do schválení zm ny . 1 regula ního plánu (ta je však vázána na zm nu .1 územního plánu), Táborská kasárna, bydlení hromadné – první bytové domy se realizují; zm nou .01 ÚP se však také p edpokládá významná redukce ploch pro bydlení v bytových domech v rozsahu cca 3,2 ha, o bloky M, N a O, celkem o cca 240 byt - ve prosp ch ploch pro sport (lokalita Z1.58), Sokola T my – prob hla revize RP, z velké ásti probíhá výstavba, Mariánovice východ – návrh RP, probíhá výstavba, Mariánovice západ – návrh RP, p ipravena projektová dokumentace, výstavba inženýrské infrastruktury, Mariánovice jih – návrh RP, p ipravuje se projektová dokumentace, Kav ín – je dokon eno kapacitní ov ení lokality územní studií; vzniklo stavební družstvo; p ipravuje se projektová dokumentace, Sladovka – v návaznosti na rekonstrukci OV Benešov byl umíst n hlavní kanaliza ní ad pro lokalitu a došlo k posílení elektro.
Díky trvale vysokému zájmu o bydlení v rodinných i bytových domech v jádrovém m st je z ejmé, že tempo využití územním plánem navržených ploch pro bydlení bude v nejbližších p íštích letech vyšší než dosud, protože byl prakticky napln n interval územní p ípravy formou vypracování i revize regula ních plán ( ervené Vršky, Sokola T my, Táborská kasárna, Mariánovice) nebo vypracování územní studie (Kav ín) a v n kterých p ípadech byla již zahájena realizace podmi ujících investic. Novým omezením však je plocha železni ního koridoru p ejatého ze Zásad územního rozvoje St edo eského kraje v ší i 200 až 600m. Tento koridor vede p es celé správní území m sta Benešov od severu k jihu nap í zastav ným územím i zastavitelnými plochami. S ohledem na zvýšené nároky na technickou infrastrukturu budou ceny pozemk v jádrovém m st vyšší, než v okolních sídlech. P itom širší cenové spektrum nabídky pozemk pro bydlení je v zájmu m sta od vodn né. Sou ástí zm ny .01 ÚP jsou proto také nové lokality v p i len ných sídlech, avšak jen takové, které p ímo navazují na zastav né území a dopl ují
kompaktní formu okolních sídel. P ibližn polovinu žádostí o možné rozší ení návrhových ploch Zastupitelstvo m sta ješt p ed zahájením po izování zm ny .1 územního plánu zamítlo. Zm na .1 ÚP Benešov nenavrhuje pro výstavbu bytových dom nové rozvojové plochy – úprava využití se týká vybraných proluk a zm n využití ploch v zastav ném území v následujících lokalitách (s tímto p vodním / nov navrženým využitím): Z1.3 Nová Pražská („SC“/ „SC“ a „PV.1“); Z1.13 u OV („VD“/ „SM.1“); Z1.23 K Pazdern („VD“/ „BH.1“); Z1.42 Vlašimská („BI“/ „BH“); Z1.44 Tyršova („SC“/ „SC.2“). Úkolem zm ny je v podstat úprava nebo zp esn ní podmínek využití dané plochy. Sumárn poskytují tyto lokality kapacitu cca 80 až 85 byt aniž by došlo k rozší ení rozvojových ploch. V p ípad využití všech t chto ploch dochází vzhledem k redukci ploch pro bytové domy v lokalit Táborská kasárna v rámci zm ny .1 ÚP k celkovému úbytku o cca 160 byt proti p vodnímu návrhu. V p ípad ploch umož ujících výstavbu rodinných dom se jedná o obdobnou situaci t eba u lokalit: Z1.5 ervené Vršky („OV“/ „BI“); Z1.15/27/33/35 kolonie Sladovka („RZ.x“/ „SM.2“); Z1.25 areál hotelu Konopišt („RH“/ podmín né využití „BI.2“); Z1.40 ervený Dv r („VZ“/ „BV“). V uvedených p ípadech se vždy jedná o zm nu vyžití plochy v zastav ném území (p ípadn d íve již vymezené zastavitelné plochy), nikoli o nov vymezenou rozvojovou plochu. Podle rozdílných podmínek a expozice té které plochy bylo však nutné stanovit specifický regulativ pro její využití, nap . podmínku d sledn bezkolizního p ekonání komunikace I/3 v p ípad lokality Z1.25, atd. Vymezení nových rozvojových ploch s možností výstavby RD v rámci zm ny .1 ÚP se týká pouze následujících lokalit: Z1.10/11/12 Dlouhé Pole („Z“/ „ BV.1“) – p im ený rozvoj sídla je navržen v úzké vazb na zám r rozší ení výrobní sféry a nabídku pracovních p íležitostí v míst (lokalita Z1.9 – výroba d evostaveb). Lokalita má sloužit mj. k prezentaci vzorových rodinných dom produkovaných v nové výrobn . Z1.28 Pomn nice („S.zo“/ „OS.1“ a „S.zor“) – lokalita je vymezena pro specifický sportovní jezdecký areál a chov koní s možností bydlení vlastníka areálu; p evážná ást plochy po úprav z stává jako pastvina a plocha pro jezdectví se zajišt ním pr chodnosti krajiny po stávající cestní síti. Z1.38 Okrouhlice („S.zo“/ „BV“) – p im ený rozvoj sídla je navržen v souvislosti se sou asn navrhovaným rozší ením výrobní sféry (pracovních p íležitostí) v míst (lokalita Z1.37).
Jiné rozvojové plochy pro bydlení nejsou zm nou .1 ÚP Benešov navrhovány.
Plochy pro rozvoj bydlení jsou v platném územním plánu Benešova z r.2010 vymezeny s ohledem na polohu m sta na jižním okraji rozvojové oblasti OB1 Praha a sou asn v rozvojové ose OS6 Praha –Benešov –Tábor – eské Bud jovice –hranice R/Rakousko – Linz (dle PÚR R 2008) v území ovlivn ném rozvojovou dynamikou hlavního m sta Prahy – v oblasti s nejsiln jší koncentrací obyvatelstva, kulturních i ekonomických aktivit v R s atraktivním zázemím pro relaxaci obyvatel – a s ohledem na dlouhodob stabilizovanou a trvající poptávku. Z etelným rozvojovým p edpokladem Benešova je jeho p ipojení na chystanou dálnici D3 a tranzitní železni ní koridor. Vymezení rozvojových ploch bylo v platném územním plánu shledáno jako od vodn né. Výše uvedené nové rozvojové plochy vymezené zm nou .1 ÚP Benešov poskytují nabídku pro cca 30 až 40 rodinných dom , tj. v p ípad pr m rného podílu 10% dvoubytových dom cca 45 byt . I v p ípad využití všech t chto nových rozvojových ploch však p i zohledn ní výše uvedeného schodku 160 byt v d sledku redukce lokality Táborská kasárna chybí cca 115 byt , tj. cca 5% k vyrovnání p vodn navrhovaných kapacit. Ty bude t eba pokrýt v rámci zahušt ní stávajících ploch, nebo v p ípad zcela nezbytné pot eby následnou zm nou ÚPD na základ zprávy o uplatn ní územního plánu.
VII. OBSAH OD VODN NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU dle p ílohy . 7 vyhlášky . 500/2006 Sb. O.a VYHODNOCENÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAH O.a.01 Systém osídlení a sídelní struktura Polohový potenciál sídel tvo ících zázemí Pražského regionu za poslední desetiletí stále roste a s výstavbou dálnice D3 ješt zesílí. Vyšší kvalita prost edí, p ízniv jší ceny pozemk a dobrá dopravní dostupnost povede k pevn jšímu sepjetí s Pražským regionem a vytvá í p edpoklady pro rozvoj investic v oblasti obytné, komer ní i výrobní (resp. skladové) sféry. V asná p íprava území a koordinace nových zám r s územními limity je nezbytná. M sto Benešov má rozsáhlý vlastní správní obvod, který zahrnuje místní ásti – sídla Buková Lhota, Vidlákova Lhota, Bedr , Dlouhé Pole, Okrouhlice a dále sídlo Úro nice v etn ady odlou ených p evážn obytných lokalit. Tato sídla mají až na n kolik málo výjimek již dnes p evážn nocležný charakter a jsou územn a pracovn spjata se svým centrem. To asto vede ke stagnaci nebo dokonce úbytku po tu trvale bydlících obyvatel, resp. k jejich st hování do jádrového m sta. Tento proces se projevuje nejrychleji v bezprost edním okolí v tších m st. Benešov je nesporným silným mikroregionálním st ediskem – centrem osídlení v rámci p vodního okresu, a to díky soust ed ní obytné a obslužné funkce a díky nabídce pracovních p íležitostí. V jeho územním vlivu se nacházejí i n která další pod ízená subregionální st ediska – Sázava, Votice a zejména blízký Týnec nad Sázavou. P i podrobn jší diferenciaci sídelní struktury širšího okruhu Benešovska bude hrát stále vyšší roli kvalita dosažitelné ekonomické základny. Vzhledem ke zvyšování efektivity zem d lské výroby, která byla ješt p ed patnácti lety v zázemí Benešova nejvýznamn jší pracovní základnou, a z toho plynoucí zem d lské nadprodukci je t eba po ítat i v následujícím období se snižováním po tu pracovních p íležitostí v tomto sektoru. Menší sídla proto budou stále více závislá na dojíž ce za prací do nejbližšího centra a mj. i tato skute nost p isp je k dalšímu prohloubení urbaniza ního procesu. Širší územní vztahy jsou dokumentovány ve výkrese .O.2 (m .: 1:50.000).
O.a.02 Nadmístní p írodní systémy V ešeném území se nevyskytují žádná velkoplošná ani maloplošná zvlášt chrán ná území. ešené území není dot eno navrhovanými evropsky významnými lokalitami ani pta ími oblastmi soustavy NATURA 2000. Vyjíme né postavení má Konopiš ský zámecký park – p írodní památka chrán ná státem. Jedná se o p írodn krajiná ský park o rozloze cca 350 ha, s adou vzácných d evin. Území parku je rozd leno na n kolik odd lení, z nichž nejpozoruhodn jší je R žová zahrada. Sou ástí odd lení Šiberna je tzv. "Promenádní cesta", která spolu s obvodovou cestou vede k Benešovské brán – nejblíže m stu – a slouží jako hlavní propojení parku a m sta. V porostech p evládají domácí druhy d evin a jejich kultivary, ale uplat ují se i cizokrajné druhy d evin. Z významných druh jsou to nap . topol Simon v, javor st íbrný, pyramidální dub letní, dub ervený, dub cer, dub bahenní, buk lesní, b íza b lokorá, smrk východní. Výstavky strom pocházejí z období vzniku krajiná ského parku; dosahují stá í cca 120 let.
Nad azený regionální územní systém ekologické stability je v ešeném území zastoupen regionálním biokoridorem Konopištského potoka RK 1318 „Šiberna-Lutov“ a rozsáhlým regionálním biocentrem RBC 947 Šiberna. Z tohoto biocentra vede p es Chvojen a Prost ední vrch lesní regionální biokoridor RK 1219 „Hory-Šiberna“ a protíná regionální biokoridor Janovického potoka RK 1222 „RK 1219-Vápenka“. Nadregionální prvky ÚSES se v ešeném území nevyskytují. Popis prvk ÚSES je p evzat ze Zásad územního rozvoje St edo eského kraje 2011.
O.a.03 Nadmístní dopravní struktury M sto Benešov leží necelých ty icet kilometr jihovýchodn od hlavního m sta. Trasování koridor dopravní sít v širších územních souvislostech bylo vždy ovliv ováno silnými dopravními vztahy sm ujícími z hlavního m sta na jih ech a do sousedního Rakouska. Pro rozvoj dopravního systému a stavbu nových dopravních tras jsou hlavními omezující faktory geomorfologické podmínky s pahorkovitým charakterem území. Silni ní doprava Nad azená územn plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje St edo eského kraje (ZÚR SK) – vymezuje v souladu s Politikou územního rozvoje R 2008 tyto koridory silni ních staveb: D015 – koridor silnice I/3: Benešov; rozší ení a rekonstrukce úseku Mirošovice - Benešov, v etn napojení jižního obchvatu Benešova; D080 – koridor silnice II/112: Benešov, severovýchodní obchvat; D081 – koridor silnice II/112: úsek Benešov - Václavice; silni ní napojení na D3. Uvedené koridory jsou v územn zp esn né podob zapracovány v územním plánu Benešova. ešené správní území m sta Benešov leží na trase hlavního mezinárodního silni ního koridoru E 55 procházejícího republikou ve sm ru sever-jih (Berlin – Praha – eské Bud jovice – Dolní Dvo išt – Linec). Mezinárodní automobilová doprava je v sou asné dob v dot eném úseku vedena po trase silnice I/3, výhledov pak v dálni ní trase D3. Na páte ní trasu silnice I/3 pak dále navazují silnice II. a III. t íd a další navazující soustava místních a ú elových komunikací zprost edkující komunika ní propojení a obsluhu celého správního území a jednotlivých sektor m sta. Železni ní doprava Nad azená územn plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje St edo eského kraje (ZÚR SK) – vymezuje v souladu s Politikou územního rozvoje R 2008 tento koridor železni ní stavby: D204 – koridor železni ní trat .220: úsek Praha – Byst ice u Benešova; zp esn ní koridoru pro vysokorychlostní tra Praha – eské Bud jovice na území St edo eského kraje. Uvedený koridor je v územn zp esn né podob zapracován do zm ny .1 územního plánu Benešova. Železni ní dálková kolejová doprava je vedena tzv. IV. tranzitním koridorem ve stop celostátních železni ních tratí . 221, 220, 196 Praha – Benešov – Tábor – eské Bud jovice – Horní Dvo išt / Summerau. Regionální vztahy v železni ní doprav zajiš uje regionální tra .222 (Benešov u Prahy – Vlašim – Trhový Št pánov); Letecká doprava Ve vlastním ešeném území se neuplat ují zájmy civilní letecké dopravy. Oblasti Benešova slouží letišt Benešov se statutem ve ejného vnitrostátního a neve ejného mezinárodního letišt s celoro ním provozem (cca 5,5 km jihozápadn od správního území m sta) s nezpevn nou vzletovou a p istávací drahou (VPD). Letišt je zam eno na sportovní letecký provoz, letecký výcvik, vyhlídkové lety a lety aerotaxi.
P edpokládá se prodloužení a zpevn ní vzletové a p istávací dráhy 06/24 ze sou asných 750 m na délku 1150m. Cyklistická doprava ešeným územím prochází dálková mezinárodní cyklistická trasa (Víde – Znojmo – Jind ich v Hradec – Praha) jako sou ást sít Greenways – zelené stezky, která má p edevším turisticko-rekrea ní charakter. V návaznosti na tuto trasu jsou na Benešovsku vymezeny další hlavní a vedlejší trasy nad azeného tzv. Základního systému cyklistických tras R, z nichž n které tangují ešené území ÚP Benešov.
O.a.04 Nadmístní technické systémy Zásobování pitnou vodou: výstavba paralelního potrubí DN 400 v trase p vodního p ivad e„Benešov – Javorník“ výstavba výstupního vodovodního p ivad e V12 „Benešov – Sedl any“ – zp esn ní koridoru navrženého v Zásadách územního rozvoje St edo eského kraje (ZÚR SK). Odkanalizování V ešeném území se nenacházejí ani nenavrhují žádné nadmístní technické systémy týkající se odkanalizování. Zásobování elektrickou energií transformovna 110/22 kV – západn od hranice zastav ného území m sta je stabilizovaná koridory nad azené soustavy napájecího venkovního vedení 110 kV procházejí do rozvodny od severozápadu (portál .1926) a od severovýchodu (portál .1930, 1938 a 1939); východn okrajov podél místní ásti Okrouhlice do TR ímovice prochází portál . 1938 a 1939 – vše ve stabilizované poloze Zásobování plynem Od jihu k severu prochází okresem Benešov VVTL plynovod . 63 DN 700 (Tranzit), p etlak 6,1 MPa. Plynovod do ešeného území vstupuje u obce Boušice, kde je umíst na i stanice katodové ochrany plynovodu, anodové uzemn ní a p íslušné kabelové rozvody. ešené území opouští plynovod severozápadn od obce Okrouhlice. V soub hu s plynovodem je veden metalický dálkový kabel DK TG (RWE Energy Customer Service CZ, a.s.) Od jihu k severu prochází VTL plynovod .13, DN 500 Tábor – Praha p ibližn v soub hu s VVTL tranzitním plynovodem DN 700. Na n j navazují VTL plynovody zásobující m sto Benešov a okolní obce zemním plynem U obce Bedr je napojen VTL plynovod .183, DN 150 do Benešova a jako .256 DN 150 pokra uje do Týnce nad Sázavou.
O.b ÚDAJE O SPLN NÍ ZADÁVACÍCH DOKUMENT O.b.01 Údaje o spln ní zadání Územní plán m sta Benešov je vypracován na základ zadání po izovatele (M sta Benešov) schváleného zastupitelstvem m sta Benešov dne 03.04.2006 usnesením .043/03/2006/ZM. Napln ní zadávacího dokumentu bylo p edm tem ešení konceptu územního plánu. Následující kapitola uvádí odkazy na kapitoly, v nichž jsou požadavky jednotlivých níže uvedených bod zadání napln ny a zapracovány do fáze návrhu ÚP z r. 2008: ad I./c) Požadavky vyplývající pro ešené území z nad azené dokumentace a z programu rozvoje kraje Respektovat ve ejn prosp šné stavby vymezené v úrovni ÚP VÚC - viz kap. g, kap. h; ad II/d) Požadavky vyplývající ze širších vztah v území, význam a funkce m sta ve struktu e osídlení Širší územní vztahy jsou dokumentovány v kap. O.a.01 a ve výkrese . O.2 v m ítku 1 : 50.000. Širší vztahy v doprav – viz kap. O.a.03. Vazby systém technické infrastruktury jsou popsány v kap. O.a.04. Ochrana p írody a krajiny, ÚSES – viz kap. O.a.02. ad II/e) Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a hospodá ských údaj a výhled . Rozvojové p edpoklady m sta jsou popsány v kap. O.c.01.1. ad II/f) Požadavky a podmínky pro rozvoj m sta, požadavky na zohledn ní hodnot jeho území. Nástroje ochrany hodnot v území (p írodních, historických, kulturních, urbanistických) jsou nadále sou ástí územn analytických podklad (ÚAP) – viz kap. O.c.03; urbanistická koncepce a kompozi ní vztahy v m st a krajin (propojení jádra m sta s prostorem zámeckého parku a areálem zámku Konopišt ) – viz kap. c + výkres .2.1. ad II/g) Požadavky na vymezení zastavitelných území. Vymezení rozvojových ploch – viz kap. c.01 + výkres .2.1; vymezení a specifikace ploch s rozdílným využitím– viz kap. f + výkres .2.1. ad II/h) Požadavky na využitelnost p írodních zdroj , na ochranu a tvorbu životního prost edí, zdravých životních podmínek a na ochranu krajiny a ÚSES P írodní podmínky a ochrana krajiny – viz kap. O.e.01 a O.e.02 + výkres .2.1 a .2.2; Územní systém ekologické stability – viz kap. e a kap. O.e.03 + výkres .2.2; životní prost edí – viz kap. O.f.01; p dní fond – viz kap. O.g + výkres .O.3; ad II/i) Požadavky na ochranu kulturních památek, památkov chrán ných území a jejich ochranných pásem. Ochrana kulturních památek – nadále sou ást územn analytických podklad (ÚAP) – viz kap. O.c.03 + výkres .O.1.
ad II/j) Požadavky na ešení koncepce dopravy, ve ejného a technického vybavení a nakládání s odpady. Dopravní obsluha území – viz kap. d.02, O.d.02 + výkres .2.3; ob anské vybavení – viz kap. d.01, O.d.01 + výkres .2.1; technické vybavení – viz kap. d.03, O.d.03 + výkresy .2.4, .2.5, .2.6, .2.7; nakládání s odpady – viz kap. d.03, O.d.03; ad II/k) Požadavky vyplývající z dalších právních p edpis . Požadavky civilní ochrany a HZS – viz kap. O.h. ástí m st a vztah ad II/l) Požadavky a podmínky pro ešení vzájemných vztah sousedními obcemi. Vztahy mezi sídly v rámci správního území obce – viz kap. c a O.a.01.
se
ad II/m) Požadavky na nutné asana ní úpravy. Plochy pro asanaci – viz kap. g.03. ad II/n) Okruhy problém k ešení vyplývající z pr zkum a rozbor . Rozvojové p edpoklady a prognóza demografického vývoje – viz kap. O.c.01.1; kvantifikace výstavby – viz kap. c.01. len ní funk ních ploch dle navrhovaného využití území - viz kap. c.01; - návrhu regulativ funk ního využití a rámcové prostorové regulativy pro zástavbu, p estavbu nebo dostavbu (hladina zástavby) – viz kap f; - dalšího len ní ploch správního území m sta na území stabilizovaná, rozvojová a transforma ní – viz kap. c; - zachování lokální identity m sta a kompozi ních vztah (specifikace p sobení dominant, jejich prostorová ochrana a posílení) – viz kap. c; - specifikace limit využití ploch a pohledových polí zahrnutých do ochranného pásma národní kulturní památky zámku Konopišt – viz kap. c; - prov ení možnosti obnovy propojení jádra m sta a t žišt jeho zástavby s prostorem zámeckého parku a vlastním areálem zámku Konopišt – viz kap. c + výkres .2.1 a .2.2; - návrhu ploch pro novou obytnou výstavbu, které budou navazovat na koncepci platného územního plánu sídelního útvaru (prov it možnost zástavby v lokalitách ervené Vršky, Sladovka, Kav ín, Marianovice, p ípadn Radíkovice a dalších lokalit dle konceptu ešení územního plánu) – viz kap. c.01 + výkres .2.1; - návrhu ploch pro výrobní sféru, na základ odvozené pot eby ploch pro nové ekonomické aktivity navazujících na koncepci platného územního plánu sídelního útvaru – viz kap. c.01 + výkres .2.1; - vymezení centrální smíšené zóny m sta v etn specifikace regulativ pro funk ní využití pozemk a ploch – viz kap. c, kap. f + výkres .2.1; - návrhu ploch ur ených pro sport, rekreaci a cestovní ruch - viz kap. c, kap. f + výkres .2.1; - prov ení možnosti zvýšení turistické atraktivity m sta – viz kap. c; - stabilizace stávajících chatových lokalit individuální rekreace – viz kap. f + výkres .2.1; - prov ení disproporce a nových nárok na lokální sportovišt s ohledem na aktuální vývoj po tu obyvatel a stoupající standard viz kap. c, kap. O.d.01 + výkres .2.1;
P i vypracování územního plánu Benešov byly uplatn ny následující podn ty fyzických a právnických osob k návrhu zadání ÚPO: - Požadavek dostavby jihovýchodního obchvatu Benešova, tzn. realizace mimoúrov ové k ižovatky „U topolu“ a její napojení na pokra ování stávající ásti obchvatu od VHS na k ižovatku ve sm ru Vlašim byl zapracován jako podn t v rámci nového územního plánu – viz kap. d.02, kap. O.d.02 + výkresy .2.1 a .2.3; - Požadavek, týkající se odklon ní navrhované trasy p ivad e dálnice D3 a dále napojení m sta Benešov na dálnici D3 ve variant Benešov – Krusi any nebylo možné akceptovat. Pro územní plán Benešova je závazná nad azená územn plánovací dokumentace (ÚP VÚC Benešov), jejímž po izovatelem je Krajský ú ad St edo eského kraje. - Problematika ur ení ploch, vhodných pro vybudování moderních d tských h iš ve m st – viz návrh regulativ v kap. f; konkrétní návrh lokalizace d tských h iš p esahuje svým detailem obsah ešení ÚP – je p edm tem ešení regula ního plánu. - Podn t, týkající se nebezpe ného p echodu silnice I/3 z centra m sta do konopiš ského parku – viz kap. c + výkres .2.1 a .2.2; - Podn ty, týkající se možnosti funk ního využití ploch v lokalit „Kav ín“ – viz kap. c + výkres .2.1.
O.b.02 Údaje o spln ní pokyn pro zpracování návrhu Na základ vyhodnocení stanovisek dot ených orgán , námitek a p ipomínek ú astník projednání konceptu ešení ÚPO Benešov byl v únoru 2008 vypracován a zastupitelstvem m sta následn schválen NÁVRH POKYN PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BENEŠOV. Jednotlivé pokyny a podn ty jsou do územního plánu Benešova z r. 2009 zapracovány následujícím zp sobem: Ad 1 – respektovat uplatn ná „p ipomínková“ a „podmín ná“ stanoviska dot ených orgán a ostatních organizací hájících své zájmy podle zvláštních p edpis v p edm tném území – dle vyhodnocení v p íloze .1 pokyn : 1a - problematika ochrany ZPF - p ehledné vy íslení, vyzna ení a zd vodn ní zábor zem d lské p dy požadovaných nad rámec záboru již schválené ÚPD – viz kap. O.g + výkres . O.3; - problematika ochrany lesa - neza azovat lokality ve kterých dochází k dot ení pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa s výjimkou lokalit pro významné liniové stavby – dle objektivních možností viz kap. O.g + výkres . O.3; - pro lokality do padesátimetrového pásma od okraje lesa up esnit zn ní regulativ s podmínkami využití – viz kap. f; - problematika vodního hospodá ství - ov ení kapacit OV pro rozvojové p edpoklady m sta – viz kap d.03; - problematika dopravy - vymezení ploch pro vypracování územních studií nebo regula ních plán v etn dopravní obsluhy – viz kap. c.03, kap.c.04 + výkres .1; - p ší a cyklistické trasy pro bezkolizní p eklenutí obchvatových komunikací – viz kap. d.02, O.d.02 + výkres . 2.1, .2.3; - z akustického hlediska preferovat dopravní systém dle var. D – viz kap. d.02, O.d.02 + výkres . 2.1, .2.3; - problematika protihlukových opat ení; up esn ní využití území v bezprost edním okolí hlavních komunikací – viz kap. O.f + výkres . 2.1; - problematika kvality ovduší – viz kap. O.f, kap. d.03.5; - problematika vodního hospodá ství – viz kap. d.03.1-2 + výkres . 2.4 + . 2.5; - ochrana ZPF a PUPFL – viz kap. O.g + výkres .O.3; - ochrana p írody a krajinného rázu – viz kap. e, kap. O.e + výkres . 2.2;
3
6 9 11
20
21 22 23
24 25
- vodní hospodá ství: ov it a doplnit po et hlavních producent odpadních splaškových vod; prov it kapacitu a technologické možnostmi stávající OV = územní plán vychází z dokumentace generelu odkanalizování zpracovaného Hydroprojektem Praha a.s. – viz kap. d.03; - ochrana p írody a krajiny: údaje o památných stromech – viz kap. O.e.02; - ovzduší: vypustit návrh plochy VZ v Úro nici – viz kap. c + výkres .2.1; - up esnit vý et velkých zdroj zne išt ní ovzduší – údaje analytické fáze se ve fázi návrhu ÚP neopakují; problematika vlivu na životní prost edí a ekologii viz kap. O.f.01; - respektovat stavbu železni ní infrastruktury jako stavbu ve ejn prosp šnou - … je uplatn no pouze v p ípad nov navrhovaných staveb mimo stávající pozemky železnic – viz kap. g, kap. h; - up esnit zákres silnice III/10613 – viz výkres .2.3; - preferovat dopravní systém dle var. D – viz kap. d.02, O.d.02 + výkres . 2.1, .2.3 - plochy zastavitelného území (bydlení) upravit v souladu s dokumentací – Akustické d sledky návrhu silni ního dopravního systému m sta Benešova – v p ípad ploch v kompaktn zastav ném nebo zastavitelném území m sta je up esn ní využití ploch provedeno zahrnutím požadavku protihlukových opat ení v rámci regulativ p íslušných ploch – viz výkres .2.1 + kap. f; - upravit grafické vyzna ení památkových objekt v etn úpravy hesel v legend – viz výkres . O.1; - požadované úpravy textu – z ásti viz kap. O.c; soupis limit jako sou ásti ÚAP aktualizovaných nezávisle na ÚPD není do návrhu ÚP Benešov zahrnut; - úprava koridoru komunikace I/3 podél parku Konopišt – viz kap. c, kap. d.02, kap. O.c; - zohlednit zám ry fy Sládek (k ižovatka ul. Jana Nohy – K ižíkova) – viz výkres . 2.1, . 2.3; - ov it kapacitní nároky rozvoje sídla Úro nice z hlediska v tší kapacity OV a p íp. dalších požadavk na úpravu kanaliza ní sít – viz kap. d.03; - zastavitelné plochy v blízkosti železnice podmínit protihlukovými opat eními – viz výkres .2.1 + kap. f; - úprava a zahloubení koridoru komunikace I/3 podél parku Konopišt – viz kap. c, kap. d.02, kap. O.c; - úprava vymezení koridoru Václavické spojky – viz kap. d.02 + výkres . 2.1, . 2.3; - vložit další k ižovatku na trase severovýchodního obchvatu m sta Benešov (p eložka silnice II/112) v úseku mezi MUK ervené Vršky a k ižovatkou silnic II/112xII/110 – po prov ení je navrženo jen p ek ížení silnice II/112 a místní komunikace sm ující severn ze zastav ného území m sta. Nová k ižovatka by zatížila obytné plochy tranzitním pr jezdem k centru m sta – viz kap. O.d.02; - úprava vymezení koridoru Václavické spojky – viz kap. d.02 + výkres . 2.1, . 2.3; - úprava a zahloubení koridoru komunikace I/3 podél parku Konopišt – viz kap. c, kap. d.02, kap. O.c;
Ad 2 – respektovat p ipomínky a námitky fyzických osob a vlastník pozemk a staveb dot ených návrhem ve ejn prosp šných staveb, ve ejn prosp šných opat ení a zastavitelných ploch a zástupc ve ejnosti – dle vyhodnocení v p íloze .2 pokyn : za azení pozemku parc. . 4673 (Bedr ) do funk ního využití BV – viz výkres . 2.1, . O.1; nesouhlas s návrhem úpravy k ižovatky ul. Jana Nohy – K ižíkova a s dot ením areálu firmy Sládek Group, a.s. – viz výkres . 2.3; 3+4 zm na využití pozemk . 3284, resp. 3282 s funk ním využitím RI na využití SM nebo BI – viz výkres . 2.1, . O.1; 6 za adit pozemky parc. . 1310, 1105/17, 1105/36, 1311/1, 1311/2, 1311/3, 1105/16, 3349/2 do funk ního využití dle stávajícího územního plánu do smíšené funkce II – tj. SM.x, p ípadn VD – viz výkres . 2.1, . O.1; 7 žádost o úpravu trasy J-V obchvatu do t sné blízkosti Benešovského potoka s cílem respektovat podnikatelský provoz spedice východn od Ulrichovy ulice. J-V obchvat silnice II/110 je v územním plánu trasován v souladu s dokumentací k ÚR; bez ohledu na tuto skute nost však nelze provoz spedice v bezprost ední návaznosti na obytnou lokalitu pokládat za stabilizovaný. Návrh územního plánu p ejímá z minulé ÚPD pouze plochy pro parkování – viz výkres . 2.1, . 2.3, . O.1; 11 dopln ní ulice K.Nového podle platného RP Pražských kasáren - výkres . 2.1, . O.1; 12 žádost o využití jižní ást pozemku parc. . 4346/1 pro bydlení: využitelnost pozemku musí být koordinována s vymezením koridoru Václavické spojky – viz výkres . 2.1, . O.1; 13 žádost o za azení poz. . . 4865/4 v osad Dlouhé Pole do funk ní plochy VD (kovárna a záme nická dílna) – viz výkres . 2.1, . O.1; 14 žádost o za azení poz. . . 4735 v sídle Buková Lhota do plochy pro výstavbu rodinného domu – viz výkres . 2.1, . O.1; 17 žádost o za azení poz. . 2437/1 a 2437/2 v k.ú. Benešov do plochy pro výstavbu rodinného domu (nap . BR) – viz výkres . 2.1, . O.1; 1 2
18 žádost o za azení poz. . 466 do plochy pro výstavbu rodinného domu; z ásti vyhov no – viz výkres . 2.1, . O.1; 19 žádost o vymezení místní obslužné komunikace pro obsluhu poz. . 2221/2: detail vymezení místních obslužných komunikací v zastavitelných lokalitách svou podrobností nep ísluší úrovni územního plánu a je provedeno jen zcela výjime n ve zvlášt od vodn ných p ípadech – viz výkres . 2.1, . 2.3, . O.1; 21 žádost o za azení poz. . 1415/16 do plochy pro výstavbu polyfunk ního objektu (bydlení, zdravotnické služby, nebytové prostory) – viz výkres . 2.1, . O.1; 22 nesouhlas s rozvojovou lokalitou Vidlákova Lhota – sever vzhledem k deficitu vodních zdroj : rozvoj v území je p izp soben záv r m na základ hydrologického posudku – viz výkres . 2.1, . O.1; 23 zahrnutí pozemku . parc. 1528/2 v k.ú. Sob hrdy do územního plánu m sta Benešov – viz výkres . 2.1, . O.1; 24 žádost o za azení poz. . 2468 do plochy pro realizaci arboreta: podmínkou je návrh up esn ní plochy pro dopl ující objekty arboreta a stanovení rámcových objem zástavby – viz výkres . 2.1, . O.1 + kap.f; 26 + 27 - žádost o úpravu za azení poz. . 2540 a . 2539/1 do plochy OK – viz výkres . 2.1, . O.1; - žádost o posun trasy obchvatu silnice II/112 v prostoru ervených Vršk severním sm rem – viz výkres . 2.1, . 2.3, . O.1; 27 areál bývalých lázní je do návrhu nového územního plánu za azen jako plocha drobné výroby, emesel a služeb – viz výkres . 2.1, . O.1; 28 využití areálu motelu Konopišt je up esn no v rámci vymezení ploch RH a OK – viz výkres . 2.1, . O.1; 29 za azení ásti pozemk . kat. 247/1 a 247/2 (Bedr ) o ší ce cca 50-70 m do funkce RH – viz výkres . 2.1, . O.1; 31 nesouhlas s návrhem úpravy k ižovatky ul. Jana Nohy – K ižíkova a s dot ením areálu firmy Sládek Group, a.s. – viz výkres . 2.3; 33 za azení pozemk za benzinovou pumpou u komunikace I/3 do ploch komer ních (OK) – viz výkres . 2.1, . O.1; 38 žádost o za azení pozemk parc. . 1225, 1227 a ásti pozemku 1178 v Úro nici do ploch pro bydlení: vzhledem k situování pozemk lze využít pouze poz. . 1225 pro využití BV – viz výkres . 2.1, . O.1; 39 v souvislosti s žádostí o úpravu využití pozemk v lokalit Sladovka – Zahrádky je poz. . 3139/8 za azen do plochy SM – viz výkres . 2.1, . O.1; 40 požadavek na úpravu p echodu pro chodce p es obchvat na poz. . 3335 – viz výkres .2.1, . 2.3; 43 žádost o využití poz. . 2395 pro provozní budovu areálu ASUS Konopišt , s.r.o. – viz výkres . 2.1, . O.1; 44 žádost o za azení poz. . 2398 do plochy pro výstavbu objektu pro trvalé bydlení správce areálu v . technického zázemí + šatny, dílna, garáže: pozemek je sou ástí areálu ASUS. V p ípad bydlení správce areálu se jedná o služební nebo pohotovostní bydlení – viz zn ní regulativu RH – kap. f, výkres . 2.1, . O.1; 45 žádost o za azení pozemku parc. . 3078/10 a ásti cesty parc. . 3778/9 do funk ního využití VD; vyhov t bylo možné jen z ásti (pozemek parc. . 3078/10 a ásti pozemk parc. . 3088 a 3464 do VD); poz. . 3078/9 nelze využít – jde o cestní sí (zabezpe ení pr chodnosti krajinou) – viz výkres . 2.1, . O.1; 46 za azení poz. . 1338/7 v Úro nici pro výstavbu RD – viz výkres . 2.1, . O.1; 47 nesouhlas s návrhem plochy VZ na poz. . 1286/2 v Úro nici – viz kap. c + výkres .2.1; 49 za len ní pozemk parc. . 878/51, 878/45, 878/50, 878/49, 878/46, 878/47, 878/48, 878/11, 878/38, 878/39, 878/40, 878/41, 878/42, 878/43 a ásti pozemk parc. . 1065, 1062/5 a 527 do funk ního využití OD není možné – pro rozší ení pozemk pro garážové objekty nebyl doložen pr kaz technického ešení; 50 žádost o zm nu využití ásti pozemku parc. . 4745/1 (Buková Lhota) pro stavby VZ; pozemek je návrhem ÚP za azen do specifického regulativu VZ1 s podmínkou, že nebude sloužit pro živo išnou výrobu – viz výkres . 2.1, . O.1; 51 nesouhlas s umíst ním páte ní komunikace na pozemcích parc. . 2212/9 a 2212/6; trasa komunikace je podle možností technických parametr upravena – viz výkres . 2.1, . 2.3, . O.1; 52 požadavek zachovat možnost obytné zástavby lokality Na Sladovém (vedle OV); použité regulativy obytnou výstavbu umož ují – viz výkres . 2.1, . O.1 a kap. f; 53 podn ty k úprav využití okolí k ižovatky U Topolu; respektovat trasu dle ÚPN SÚ 1994; napojit poz. . 2319/55 na obchvat; revidovat navrhované funk ní využití VT s ohledem na sousedství obytných objekt . Dopravní obslužnost uvedeného pozemku je limitována technickým ešením k ižovatky U Topolu; podn t na úpravu funk ního využití je v návrhu ÚP up esn n – viz výkres . 2.1, . O.1;
56 žádost o propojení ul. Sokola T my a ernoleské v míst stávajícího pozemku rodiny Metli kových – viz výkres . 2.1, .2.3, . O.1; 61 požadavek MÚ Benešov zapracovat trasu J-V obchvatu v poloze dle ÚPN SÚ 1994; s ohledem na v mezidobí vydané ÚR je trasa upravena – viz výkres . 2.1, .2.3, . O.1; 62 žádost o za azení poz. . 2569/266 pro výstavbu rodinného domu – viz výkres . 2.1, . O.1; 63 žádost o za azení poz. . 4673 (Bedr ) pro funk ní využití BV – viz výkres . 2.1, . O.1; 65 žádost o rozší ení areálu Pily Dlouhé Pole o cca 1,5 ha – viz výkres . 2.1, . O.1; Ostatní požadavky a podn ty nebyly v Pokynech pro vypracování návrhu ÚP zohledn ny - viz vyhodnocení námitek a p ipomínek ke konceptu ÚP Benešov (p íloha . 1 a 2 k Pokyn m);
Ad 3 – v grafické ásti vyzna it v koridoru železnice stávající „drážní domky“ – viz výkres . 2.1 Ad 4 – zapracovat trasu, resp. koridor dálni ního p ivad e – tzv. Václavické spojky – podle posledních aktualizovaných podklad SD R a dle dokumentace EIA - viz kap. d.02, kap. O.d.02 + výkres . 2.1 a .2.3; Ad 5 – up esnit trasu silnice I/3 v okolí Konopiš ského parku (mezi k ižovatkami „ ervené Vršky“ a „U Topolu“), resp. ov it možnost jejího rozší ení do parku, zahloubení nivelety a propojení parku s m stem lávkou – viz kap. c, kap. d.02, kap. O.d.02 + výkres . 2.1 a .2.3; Ad 6 – up esnit trasu jihovýchodního obchvatu a lokálního biokoridoru dle vydaného územního rozhodnutí – viz kap. c, kap. d.02, kap. O.d.02 + výkres . 2.1 a .2.3; Ad 7 – up esnit vymezení ploch, jejichž využití je podmín no zpracováním územních studií, p ípadn regula ních plán – viz kap. c.03, kap. c.04 + výkres .1; Ad 8 – rozší it zn ní navržených regulativ ploch s rozdílným využitím o možnost umíst ní solárních elektráren a bioplynových stanic – viz kap. f; Ad 9 – formou ve ejn prosp šných staveb komunikací zajistit p ístupy do stávajících rekrea ních lokalit (Sioux, Pilátka, apod.) – viz kap. g, kap. h, kap. d.02, kap. O.d.02 + výkres . 2.1 a .2.3; Ad 10 – blíže specifikovat pojmy „služební byt“, „pohotovostní byt“ a „ob anská vybavenost“ – viz kap. f;
O.b.03 Údaje o spln ní zadání zm ny .1 ÚP Benešov a.
Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územn plánovací dokumentace vydané krajem, pop ípad z dalších širších územních vztah Viz dopln ní kap. II.a textové ásti Od vodn ní ÚP Benešov
b.
Požadavky na ešení vyplývající z územn analytických podklad Podpora silných stránek dle analýzy swot / úkoly pro územní plánování: venkovská sídla mají charakteristický typ zástavby; Územní plán pro všechny lokality v sídlech venkovského typu za len ných do správního území m sta uplat uje regulativ „BV – bydlení individuální v rodinných domech – vesnické“, který reflektuje odlišnosti charakteru bydlení na venkov . kulturní bohatství – národní kulturní památka - zámek Konopišt : Areál zámku Konopišt se zámeckým parkem je t eba chránit p ed negativními vlivy nové územní expanze zástavby. Proto je zám r Z1.25 (návrh zástavby
v sousedství hotelu Konopišt a v ochranném pásmu národní kulturní památky) podmín n vypracováním ov ovací územní studie na jejímž základ bude možné konkretizovat opat ení pro ochranu a zachování stavebního charakteru a krajinného rázu zámeckého parku a p ilehlých lesních porost a krajinných scén. Sou asn je nezbytné nadále uplat ovat požadavek na d sledn bezkolizní p ekonání bariéry stávající silnice I/3 na spojnici jádra m sta s parkem zámku Konopišt , resp. s potenciální rozvojovou plochou. výhodná poloha – dostupnost Prahy: Polohový potenciál a dobrá dostupnost se ješt zúro í v p ípad realizace dálnice D3 zvýšením kapacity dopravních tras. m stská zele : Ve ejná m stská zele je územním plánam definována jako ve ejné prostranství s p evahou ozelen ní a jako taková je zapojena do systému ve ejných prostranství s nimiž vytvá í kostru hlavních reprezenta ních a relaxa ních prostor m sta. Zm nou .1 ÚP Benešov dochází k zásadní úprav v koncepci využití údolí Benešovského potoka, kde je po odstran ní navrhovaného dopravního koridoru navrženo rozší ení m stského lesoparku. Touto úpravou je vytvo en nový základ koncepce ochrany a rozvoje systému ve ejné m stské zelen . Podpora p íležitostí dle analýzy swot: Hlavní sledovanou inicia ní p íležitostí pro rozvoj sídelní struktury Benešova je výstavba dálnice D3. Zm na .1 ÚP Benešov zachovává koncepci napojení dopravních systém k dálnici D3 tzv. Václavickou spojkou z prostoru k ižovatky ervené Vršky, jejíž rozsah je územn hájen jako stabilizovaný. c.
2 ! C
1 2 3
4 5 6
Požadavky na rozvoj území obce Na základ vyhodnocení stanovisek dot ených orgán , námitek a p ipomínek ú astník projednání Zadání zm ny .1 ÚP Benešov jsou jednotlivé požadavky na zm ny a úpravy využití území zapracovány následujícím zp sobem: C
Vypustit jihovýchodní obchvat m sta; v rámci zm ny .1 je vymezen náhradní koridor pro trasu p eložky silnice II/110 Sportovní areál plaveckého bazénu rozší it i pro venkovní využití; v rámci zm ny .1 je navrženo rozší ení plochy OS o pozemky k Benešovskému potoku; Ulice Nová Pražská v Benešov – navrhnout funk ní využití ploch SC po pravé stran ulice (sm rem k semafor m); možnost zástavby uvedeného prostoru v ploše SC je nov vymezena hranicí ve ejného prostranství (PV); Lokalita Danone – uvedení do souladu se stavem – z plochy s využitím pro BI je vy len na plocha stávajících bytových dom – BH; Lokalita ervené Vršky – využití OV na vymezené ploše je zrušeno; plocha je nov zahrnuta do využití BI; Lokalita u Billy – v míst „zimní“ tržnice (využití SC) – v rámci zm ny .1 je vymezena plocha ve ejného prostranství PV, která vymezuje ve ejný prostor s p evahou zpevn ných ploch a možností podílu m stské zelen ;
$ 9 7 % 9 6
$ 9
*$ 9:
% (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
7 8
9
10 11 12 13
14 15 16
17 18 19
Lokalita pod h bitovem u OV – uvedení do souladu se stavem – plocha zástavby je rozší ena o nový objekt prodejny Bosch a *$ 9: jako celek zahrnuta do využití SM.1; Pozemky parc. . 1832/13, 1832/14, 1832/19, 1832/12 a 1832/1, vše v k.ú. Benešov – uvedení do souladu se stavem – *$ 9: ást plochy OV (nemocnice) je vy len na jako plocha BH bydlení hromadné; Pozemek parc. . 4842/7 v k.ú. Benešov (lokalita Dlouhé Pole) – plocha dosud vymezená pro využití VZ je nov za azena pro *$ 9: využití VD (sklad a p íprava prvk pro stavby d evostaveb a d ev ných konstrukcí);
Pozemek parc. . 4937/33 (lokalita Dlouhé Pole) – nov vymezená zastavitelná plocha na ploše zem d lské produkce Z *$ 9: (orná p da) je za azena do využití BV.1;
Pozemek parc. . 1311/1 v k.ú. Benešov, lokalita pod h bitovem u OV – zám r rekolaudace stávající ubytovny na bytový d m s malometrážními byty v ploše dosud vymezené pro *$ 9: využití VD; nov je plocha i s okolní zástavbou jako celek zahrnuta do využití SM.1; Bytový d m p. 1652 v ulici Konopiš ská – uvedení do souladu se stavem – v ploše dosud vymezené pro využití BI je *$ 9: vy len na plocha stávajících bytových dom – BH; Pozemky parc. . 3144/1 a 3144/2, v k.ú. Benešov (lokalita Sladovka) – pozemek dosud za azený v ploše s využitím RZ.x je *$ 9: nov za azen do plochy s využitím SM.2;
Pozemek parc. . 1110/1 v k.ú. Benešov za adit do funk ního využití pro drobnou výrobu a obchod.
Pozemek parc. . 4795/17 v k.ú. Úro nice (lokalita Buková Lhota) Pozemek parc. . 4795/14 v k.ú. Úro nice (lokalita Buková Lhota) Pozemek parc. . 4795/16 v k.ú. Úro nice (lokalita Buková Lhota)
$ (
$ (
$ (
$ (
$ (
$ (
$ (
7 % 9 "2 7 ? % = 2 $ 9 %F9 % = G ! ( / #$ $ 1 W !$& ( $C " / $ $ C ( ! 2 ) * !$ $( 33
7 % 9 2 "2 7 ? % = 2 $ 9 %F9 % = G6 = H A % 9 9 6
20
21 22
23
24
25
26 27
28
29 30
Pozemek parc. . 3481/25 v k.ú. Benešov – žádá o zm nu, aby stavba pro rekreaci mohla být užívána trvale.
Pozemek parc. 2140/1 v k.ú. Benešov – ást plochy OV je nov vy len na jako plocha VD; Pozemky parc. . 239/2 a 241/5, vše v k.ú. Benešov, ulice Tyršova u Sokolovny – za p edpokladu zp ístupn ní dopravní obsluhy úpravou k ižovatky Tyršova – Nádražní je vymezena plocha OK.3 pro podmín né komer ní využití; Pozemek parc. . 1104/6 v k.ú. Benešov, ulice K Pazdern – uvedený pozemek zahrnutý dosud do plochy s využitím VD je nov vymezen pro plochu BH.1 - zám r rozší ení bytového domu nebo administrativního objektu; Pozemek parc. . 4086/7 v k.ú. Benešov – zám r zahrada / pastvina s možností oplocení – pozemek dosud za azený v ploše s využitím Z (orná p da) je nov z ásti vy len n pro zm nu kultury do plochy S.zo; Areál hotelu Konopišt (za silnicí I/3): a) uvedení do souladu se stavem - ást plochy dosud vymezená pro využití S.lzu je vymezena pro využití RH; b) zám r p em ny cca 60-ti rekrea ních objekt v západní ásti areálu na rodinné domy ást plochy dosud ur ená pro využití RH je nov vymezena pro podmín né využití BI.2; Pozemek parc. . 4977/34 v k.ú. Benešov u Prahy, osada Boušice – rozší ení plochy BV o navazující uvedený drobný pozemek (dle zákresu KN) dosud zahrnutý v ploše S.lzu; Pozemky parc. . 3144/1, 3144/2, 3144/3, 3144/4, 3144/5, 3144/6, 3144/7, 3144/8, 3144/9, 3144/19, 3144/12, 3144/13, 3144/14, 3144/15, 3144/16, 3144/17, 3144/18, 3146/9, 3146/4, 3146/10, 3146/3, 3146/12, 3146/2, 3146/1, 3146/15 v k.ú. Benešov u Prahy (lokalita Sladovka) - pozemky dosud za azené v ploše s využitím RZ.x jsou nov za azeny do plochy s využitím SM.2; Pozemek parc. . 4400/3, k.ú. Benešov u Prahy – ást plochy dosud vymezené pro využití S.zo je vy len na pro specifické sportovn -terapeutické využití v krajin OS:1 – jezdecký areál, ustájení koní, hipoterapie, pohotovostní bydlení; Pozemky parc. . 2395/4 a 2395/1 ( ást) v k.ú. Benešov za silnicí I/3 – zám r rozší ení plochy RH – navrhované rozší ení je minimalizováno s ohledem na zábor PUPFL; Pozemky parc. . 1198/1, 1198/2, 1199, k.ú. Benešov s truhlá skou provozovnou od roku 1994 v ploše BI. – žádost o p e azení pozemk z plochy pro BI do plochy pro OV neodpovídá skute nému využití provozovny; rozší ené obecné podmínky pro využití stávajících provozoven jsou dopln ny do úvodu kapitoly f;
7 % 9 "2 7 ? % = 2 $ 9 %F9 % = G ! ( ' $( ( ! C $( ! $! ! $ * X C$ $ $ ! ! &( C$ ( ! $ & $ # *$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ ( C
!
$
&( (
! & !
# C$
(
& &! J
(
C ! I( A
31
Pozemek parc. . 2658/60 v k.ú. Benešov z funk ního využití RZ za adit do BI
32
Pozemky parc. . 1169/3, 1232/3, 1338/9, k.ú. Úro nice
33
Pozemky parc. . 3143/3 a 4143/4 v k.ú. Benešov, (lokalita Sladovka), - pozemky dosud za azené v ploše s využitím RZ.x *$ 9: jsou nov za azeny do plochy s využitím SM.2;
34
7 % 9 "2 7 ? % = 2 $ 9 %F9 % = G ! ( ' $( ( ! C $( ! $! ! $ * X C$ $ $ ! ! &( C$ ( $ & $ $ # 7 % 9 "2 7 ? % = 2 $ 9 %F9 % = G 6 = H A % 9 9 6 $ (
"2 7 ? % Pozemek parc. . 4624/10 v k.ú. Úro nice, (lokalita nad 7 % 9 = 2 $ 9 Vidlákovou Lhotou), funk n za adit do individuální %F9 % = G ! ( rekreace &$ # !$ !
35 36
Pozemek parc. . 3146/4 v k.ú. Benešov (lokalita Sladovka) – pozemek dosud za azený v ploše s využitím RZ.x je nov *$ 9: za azen do plochy s využitím SM.2;
R /
38
39
40
! #
#
$ (
"2 7 ? % Žádají o za len ní pozemk parc. . 5271/6, 5271/7, 7 % 9 = 2 $ 9 5316/3, vše v k.ú. Benešov (lokalita Okrouhlice) %F9 % = G ! ( pravd podobn do ploch umož ujících výstavbu $ # + rodinných dom . & $'$ & $$ $! ($
37
#& &$
Pozemek parc. . 5179/1 v k.ú. Benešov u Prahy (lokalita Okrouhlice) - nov vymezená zastavitelná plocha na ploše dosud zahrnuté pro zem d lskou produkci (Z) je nyní za azena do využití VZ; Pozemky parc. . 5284/5, 5288/9 a 5295/4, k.ú. Benešov (lokalita Okrouhlice) - nov vymezená zastavitelná plocha na ploše zem d lské produkce S.zo je za azena do podmín ného využití BV; pozemek parc. . 1262 v k.ú. Benešov (rodinný d m s historicky za len nou truhlá skou dílnou) v ploše SC rozší ené obecné podmínky pro využití stávajících provozoven jsou dopln ny do úvodu kapitoly f; Pozemky parc. . 4802/1 a 4802/2 v k.ú. Benešov (lokalita ervený Dv r) - zám r na p e azení pozemk z funk ního využití pro zem d lskou výrobu (VZ) do ploch pro bydlení – BV (p estavbová plocha);
#
# !
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
41
42 43 44 45 46 47
48 49 50 52 53
54
Pozemek parc. . 1118/4 v k.ú. Benešov (lokalita OV), za adit z funk ního využití SM do funk ního využití VD
Pozemek parc. . 751/1 v k.ú. Benešov ( ást p i ul. Vlašimské) – úprava využití – pozemky dosud za azené v ploše s využitím BI jsou nov za azeny do plochy s využitím BH; Pozemky parc. . 459, 460/1, 452/3 v k.ú. Benešov (Táborská 412) – uvedení do souladu se stavem – z plochy s využitím pro BI je vy len na plocha stávajících bytových dom – BH; Úprava vymezení ploch pro parkování – ul. F.V.Mareše / Poštovní a ul. Tyršova – zp esn ní využití plochy regulativem SC.2; Pozemek parc. . …. v k.ú. Benešov (lokalita Kav ín) – úprava využití – pozemky dosud za azené v ploše s využitím BH jsou nov za azeny do plochy s využitím BI; Lokalita mezi K ižíkovou ulicí a silnicí 1/3 – úprava využití – zp esn ní vymezení ploch s rozdílným využitím OV, SM a DI;
Pozemek parc. . 4653 v katastrálním území Úro nice, lokalita Vidlákova Lhota, žádá o zm nu z funkce S.zo – plochy smíšené nezastav ného území, zem d lství, ochranná zóna na funkci RI – individuální rekreace, chatové osady.
Úprava vymezení ploch s rozdílným využitím – Dukelská ul. – zp esn ní vymezení hranice mezi plochami OS (sport, t lovýchova) a OV (ve ejná vybavenost – mate ská škola); statek Chvojen – od zám ru na p e azení pozemk z využití pro zem d lskou výrobu (VZ) do ploch pro bydlení bylo na základ žádosti nového majitele areálu statku upušt no; Areál firmy Boneco a.s. – zám r na p e azení plochy z využití SM do ploch podmín n umož ujících výrobu – VD.4; Pozemek parc. . 2778/71 v k.ú. Benešov u Prahy – zám r za adit do využití RZ.1; Vnitroblok ulice Tyršova sever ešený regula ním plánem Pražská kasárna – zp esn ní podmínek využití plochy SC.1 (podíl zastav ných ploch) v souladu s platným regula ním plánem; Požadavek na úpravu ÚP Benešov do souladu se Zásadami územního rozvoje St edo eského kraje (vodovodní p ivad , železni ní koridor VRT, USES);
7 % 9 "2 7 ? = 2 $ 9 %F9 % = G ! / ! / C$ !! ! ( ( &$C # ( $& C$ ! # ( # # # $ # ! #! # # Q& $ C ! ! $ ( ! (
% ( !
( #
! C I!
# *$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
7 % 9 "2 7 ? % = 2 $ 9 %F9 % = G ! ( &$ # !$ ! R ! # #& # / &$ *$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9:
$ (
*$ 9: % (
2 A
A A A % ( A % ( A ( A %( A ( ;
55
56
57
Pozemky parc. . 649, 650, 651/2, 655 a ást pozemku parc. . 651/1 v k.ú. Úro nice – zám r za adit do plochy se zem d lskými stavbami pro chov hospodá ských zví at (ustájení skotu v zimních m sících, zast ešená stání, apod.) *$ 9: nov vymezená zastavitelná plocha na ploše dosud zahrnuté pro zem d lskou produkci (Z) je nyní za azena do plochy pro zem d lskou výrobu specifickou (rodinná farma - VZ.2) a z ásti pro sídelní zele ochrannou (ZO). Pozemek parc. . 2683/26 v k.ú. Benešov u Prahy – zám r p evést sídelní zele na zele soukromou ZS.1 (p ípadné *$ 9: oplocení musí zachovat linii navazující na uli ní fasády stavebních objekt ; Pozemek parc. . 3083 a ást pozemku parc. . 3081 v k.ú. Benešov u Prahy za lenit do ploch pro zahradu s možností *$ 9: oplocení – ZS.1;
$ (
$ (
$ (
íselná ada není kontinuální vzhledem k rozhodnutí Zastupitelstva m sta vy adit n které z požadavk ješt p ed vlastním schválením zadávacího dokumentu. d.
Požadavky na plošné a prostorové uspo ádání území Urbanistická koncepce a koncepce uspo ádání krajiny je sou ástí dopln ných kap. c, O.c, resp. v kap. e, f, O.e a je prezentována na výkresech . 2.1, O.1, resp. 2.2.
e.
Požadavky na ešení ve ejné infrastruktury Koncepce ve ejné infrastruktury je sou ástí dopln ných kap. d, O.d, a je prezentována na výkresech . 2.3, 2.4, 2.5, 2.6 a 2.7.
f.
Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Ochrana a rozvoj hodnot území je obsahem kap. O.c.03 a je sou ástí výkresu . O.1
g.
Požadavky na ve ejn prosp šné stavby, ve ejn prosp šná opat ení a asanace Ve ejn prosp šná opat ení jsou obsahem kap. g, p ípadn i kap. h a jsou sou ástí výkresu . 3
h.
Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních p edpis Požadavky vyplývající ze zvláštních právních p edpis v etn požadavk na ochranu ve ejného zdraví jsou sou ástí kap. O.f, resp. samostatného elaborátu SEA. Požadavky na realizaci protihlukových opat ení jsou zapracovány do urbanistické koncepce (viz kap. c, O.c a výkres . 2.1, O.1) a do regulativ ploch s rozdílným využitím (viz kap. f)
i.
Požadavky a pokyny pro ešení hlavních st et zájm a problém v území Hlavní st ety a problémy identifikované na zákald rozboru udržitelného rozvoje území jsou (dle ozna ení ZÚR SK): (ZUR-D-K-000) - st et ploch železni ního koridoru a zastav ných i zastavitelných ploch – koridor vymezený v ZÚR SK je zm nou .1 ÚP Benešov zp esn n v úseku procházejícím zastav ným územím m sta na ší ku 100m – viz kap. c, O.c, d.02.2, O.d.02.2, výkres . 2.1, 2.3, O.1. (ÚP-D-D-003) - silnice E55 jako „bariéra“ – koncepce mimoúrov ového p ekonání silnice I/3 na spojnici jádra m sta s areálem a parkem zámku Konopišt je v územním plánu již zapracována. Zm nou .1 ÚP Benešov je požadavek na d sledn bezkolizní p ekonání koridoru komunikace I/3 uplatn n též ve specifickém regulativu BI.2 plochy Z1.25 – viz kap. f.04, c, O.c.
j.
Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch p estavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Zastavitelné plochy a plochy p estavby vymezené v rámci zm ny .1 ÚP Benešov jsou popsány v dopln né kap. c, O.c a jsou znázorn ny ve výkrese .1 se zvýrazn ním hranice zm n.
k.
Požadavky na vymezení ploch a koridor , ve kterých bude uloženo prov ení zm n jejich využití územní studií Vymezení ploch a koridor vymezených zm nou .1 ÚP Benešov, v nichž bude rozhodování o zm n využití podmín no vypracováním územní studie je obsahem dopln né kap. c.03 a výkresu .1.
l.
Požadavky na vymezení ploch a koridor , pro které budou podmínky pro rozhodování o zm nách jejich využití stanoveny regula ním plánem Zm nou .1 ÚP Benešov nejsou uplatn ny nové požadavky na vymezení ploch, v nichž bude rozhodování o zm n využití podmín no vypracováním regula ního plánu.
m.
Požadavky na vyhodnocení vlivu zm ny . 1 územního plánu Benešov na udržitelný rozvoj území, pokud dot ený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vliv na životní prost edí, nebo pokud nevylou il významný vliv na evropsky významnou lokalitu i pta í oblast. Vyhodnocení vlivu zm ny .1 ÚP Benešov na udržitelný rozvoj území je obsahem kap. O.f.04
n.
P ípadný požadavek na zpracování konceptu, v etn požadavk na zpracování variant Požadavek na zpracování konceptu zm ny .1 ÚP Benešov nebyl uplatn n.
O.b.zm1 VÝ ET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU EŠENY V ZÚR SK Koridor p eložky silnice II/112 propojující podél severního okraje Benešova tzv. Václavickou spojku od dálnice D3 se silnicí II/110, resp. s pokra ováním silnice II/112 sm uje v ZÚR SK do místa dnes již nerealizovatelného podjezdu pod železni ní tratí .221. Trasa p eložky II/112 byla proto platným územním plánem Benešov vydaným v r. 2009 sm rov zp esn na podle terénních podmínek do polohy nadjezdu nad tratí. Vymezení koridoru je nezbytné koordinovat s platným územním plánem a do plochy koridoru zahrnout celý k ižovatkový uzel ervené Vršky.
O.c KOMPLEXNÍ ZD VODN NÍ P IJATÉHO
EŠENÍ
O.c.01 Od vodn ní urbanistické koncepce, kompozi ní vztahy, využití ploch Prostorové uspo ádání m sta je p edznamenáno topografií terénu a historickým vývojem jeho zastav ní. V pr b hu doby se sídlo p irozen lenilo na jádrový útvar historického m sta a p edm stí, která se postupn b hem doby transformovala ve vnitrom stské tvrt . Správní území m sta zahrnuje katastry Benešov (o vým e 4.021,4 ha) a Úro nice (662,1 ha). Zastav né území všech sídel zaujímá plochu cca 688,1 ha, tj. cca 14,6% z celkové vým ry správního územní; na vlastní Benešov pak p ipadá cca 423,4 ha, tj. 9,0 %. V prostorovém uspo ádání správního území Benešova je dodnes patrný charakter p vodní autonomie p i len ných sídel. Vzhledem k rozsahu území je žádoucí tuto p vodní sídelní strukturu zachovat, i když ve v tšin p ípad se p epokládá stagnace, resp. mírný pokles významu t chto územn odd lených sídelních jednotek. Výjimku tvo í Úro nice a dále Buková Lhota a Vidlákova Lhota, které leží na trase budoucího dálni ního p ivad e. Zm na .1 ÚP Benešov obohacuje urbanistickou koncepci vymezením systému ve ejných prostranství, které reprezentují úlohu jádra m sta, jeho charakteru a atmosféry. Ve ejná prostranství zahrnují nám stí a uli ní koridory s hlavními dominantami a prvky lokální identity, které tvo í vlastní vždy unikátní podstatu m sta. Systém t chto ve ejných prostranství je sou asn propojen s parky, lesoparky a s m stskou zelení - s prostory relaxace obyvatel. Vymezení ve ejných prostor v jádru m sta dále umož uje identifikovat pot ebu dostavby proluk a dopln ní blokové struktury zástavby vnit ního m sta (Nová Pražská, Tyršova, …), vymezení uli ních koridor , revitalizaci nivy Benešovského potoka ve form lesoparku, apod. Jedná se o zásadní zm nu v chápání i uchopení ve ejných prostor m sta, která je jedním z hlavních p ínos k pozitivním úpravám kvality obytného prost edí m sta a jeho atraktivity. Návrh m stského lesoparku v údolí Benešovského potoka zhodnocuje p írodní p edpoklady vodního toku, umož uje p irozený pr chod biokoridoru územím m stského organismu, díky revitalizaci toku a ponechání reten ních ploch p ispívá ke snížení dynamiky potenciální povodn v záplavovém území – ale p edevším vytvá í d ležitou m stskou zele v dostupné vzdálenosti východních obytných zón m sta. V souvislosti s touto navrhovanou koncepcí je upraveno vedení pr jezdního úseku silnice II/110 do podpovrchové trasy v rozvojové lokalit Sladovka, kde je možné vhodn volenou koncepcí zástavby a zakrytím komunikace preventivn ešit negativní vlivy dopravy.
O.c.01.1 Demografické p edpoklady
Obyvatelstvo Podrobný rozbor demografického vývoje a rozvojových p edpoklad m sta Benešov byl obsahem analytické fáze a je k dispozici v kap. B.02 textové ásti pr zkumu a rozboru. V rámci ešení územního plánu rozbor vstupních dat již neuvádíme – výsledky analýzy, které jsou vstupními údaji pro navrhovanou koncepci rozvoje m sta, jsou následující. M sto Benešov (16 323 ob. k r. 2001; 16 375 ob. k r. 2007) jako jediné ze srovnatelných m st zaznamenalo mezicenzový p ír stek 1991/2001 ve výši 431 osob, tj. + 2,71%. S výjimkou období mezi roky 1950 a 1960 zaznamenává jádrový m stský útvar trvalý r st v po tu obyvatel od roku 1850 a naopak dlouhodobou stagnaci nebo spíš kontinuální mírný pokles
po tu obyvatel v p i len ných odlou ených venkovských sídlech b hem posledního p lstoletí. Jádro m sta však m že r st jen na úkor t chto sídel nebo v d sledku zvýšené migrace – nap . pokrytím zvýšeného zájmu o bydlení na okraji Pražského regionu. Tato skute nost dokumentuje stálý proces urbanizace a p em nu struktury osídlení dané oblasti. Po realizaci 1.etapy dálnice D3 a zlepšení dostupnosti sídel (Úro nice, Buková Lhota, Vidlákova Lhota, Pomn nice, Benešov, …) je možné o ekávat další p íliv obyvatel. V ková skladba obyvatel Benešova je mírn nad pr m rem eské republiky – p esto však nedává p edpoklady pro r st po tu obyvatel p irozenou m nou (bez p isp ní migrace). Ze statistických výsledk je patrné zhoršení p edpoklad p irozené reprodukce; index v kového složení (0-14 / 60+) v r.2001 = 0,97. Úbytek obyvatel zp sobený tímto trendem však bude velmi pravd podobn nahrazen migrací. V pr b hu devadesátých let inil pr m rný ro ní p ír stek Benešovska v d sledku migrace cca 50 obyvatel a s ohledem na atraktivitu Benešovska díky dostupnosti z hlavního m sta Prahy bude zejména v souvislosti s realizací dálnice D3 dále stoupat. Další vývoj Benešova a jeho rozvojové p edpoklady vycházejí z následujících t í faktor : a) nesporné st edisko územního obvodu zajiš ujícího správní a obslužné funkce pro region Benešovska (cca 35000 obyv.); b) polohový potenciál m sta – dobrá dostupnost po silni ní síti a to jak z vlastního regionu (role st ediska vlastního regionu), tak díky kvalitnímu a rychlému dopravnímu propojení s Prahou jako nad azeným centrem; c) diverzifikace místní ekonomiky a profesní struktura a pestrost ekonomicky aktivních obyvatel. P edpokládaná návrhová velikost m sta vychází: z analýzy demografických dat (možnosti a p edpoklady p irozeného vývoje po tu obyvatel); z vyhodnocení širších rámc popula ního vývoje v oblasti migrace – v p ípad Benešovska nap . i z hlediska p itažlivosti regionu pro expanzi obytné funkce z nad azeného jádra regionu – z Prahy. Návrhový po et obyvatel P i zohledn ní úlohy Benešova jako p irozeného st ediska obvodu s dalším drobným p ír stkem v rámci vlastního regionu je možné p edpokládat návrhový po et: k r.2020 - cca 17000 obyvatel s rezervou v rozsahu cca 6%, tj. až na 18000 obyvatel; k r.2025 – cca 18500 až 19000 obyvatel; Pro zajišt ní tohoto návrhového po tu obyvatel jsou v územním plánu vymezeny rozvojové plochy pro obytnou výstavbu, ob anskou vybavenost a relaxaci obyvatel a dále i plochy pro rozvoj výroby a komer ní sféru. Bydlení Obecné rozší ení nabídky bytové výstavby jak co do kvalitativních standard , tak co do velikostní struktury byt koreluje s celkovým vývojem v sociální a ekonomické oblasti. I p i stagnaci nebo snížení absolutního po tu obyvatel však p etrvává poptávka po bytech, protože v souladu s celoevropskými trendy roste po et domácností jednotlivc , p ípadn neúplných domácností. V nejbližších letech se tedy p edpokládá další snížení tzv. pr m rné obložnosti bytu, tj. po tu obyvatel p ipadajících na jeden byt.
V závislosti na dosavadním vývoji po tu obyvatel a na základ nabídky nových ploch pro obytnou zástavbu se p edpokládá následující vývoj po tu obyvatel a byt : Po et obyvatel Po et trv. obydl. byt Obyvatel/trv. ob. byt Nov postaveno Úbytek byt istý p ír stek (saldo)
2001 16323 6040
2020 18005 7440
2025 18700 7790
2,70
2,42
2,4
1950 550 1400
410 60 350
S p edpokládaným poklesem pr m rného po tu obyvatel na jeden byt (tzv. „obložnost“) souvisí i snížení hustot obyvatel v obytném území. V souvislosti s novou výstavbou v okrajových ástech jádrového m sta tedy dojde ke snížení hustoty obyvatel p ímo v centrální zón a ve stávajících obytných celcích. Pot eba bytové výstavby dle výše uvedeného p edpokladu iní do roku 2020 cca 1950 byt (v etn lokalit rozestav ných po r.2001 !!) a k r. 2025 pak dalších cca 410 byt . Z toho by asi 850 až 1000 byt m lo být v bytových domech a zbývajících cca 1100 až 1360 byt by m lo být v rodinných domech. Z p edpokládaného množství bytové výstavby do r. 2020 bylo k r. 2014 realizováno cca 324 byt (14,1 %); z toho cca 171 byt v bytových domech a zbývajících 153 byt v rodinných domech. Tomuto pomalejšímu nástupu investic (proti p vodním p edpoklad m) odpovídá i pomalejší vzestup po tu obyvatel (k 1.1.2013 … 16541 ob.), který vykazuje spíše stagnaci a zárove i pomaleší pokles obložnosti byt (2,64 ob./byt). Sou asn je však zahájena p íprava výstavby dalších cca 710 byt . Celkem s již realizovanými byty tedy cca 1034 byt , tj. 48,2% celkového po tu navrhovaného k r. 2020 a 45,2% z celkové sumy byt pro n ž jsou vymezeny plochy v územním plánu. Je tedy reálný p edpoklad, že demografický vývoj k r. 2020, který sloužil jako podklad územního plánu, se m že naplnit. Zam stnanost Atraktivita Benešovska, jeho polohový potenciál a vzájemná dostupnost mezi Benešovem a centrem Pražského metropolitního regionu vytvá ejí mimo ádn p íznivé p edpoklady pro další ekonomický vývoj, stabilizaci a rozvoj nových ekonomických aktivit – zejména v prostorech s dobrou dopravní dostupností podél hlavních silni ních tah . V sou asné dob je ve m st kolem t inácti tisíc pracovních p íležitostí (údaj vychází z celkového po tu ekonomicky aktivních obyvatel se zohledn ním podílu nezam stnanosti, vyjíž ky a dojíž ky za prací). P ibližná skladba zam stnanosti podle odv tví byla v roce 2001 v procentech následující: Zem d lství, lesnictví, rybolov Pr mysl Stavebnictví a stav. mat. Doprava Obchod Ve ejná správa, obrana, soc. zabez. Školství, zdravotnictví, … Ostatní, obslužná sféra
2,8 23,0 9,3 7,6 12,5 9,6 13,0 22,2
2,8
Zem d lství, lesnictví
32,3
Pr mysl a stavebnictví
64,9
Nevýrobní sféra
Rozhodující nabídku pracovních p íležitostí ve m st poskytuje tercier (více než dv t etiny), zatímco výrobní sektory jen málo p es tvrtinu. V takovéto skladb bude vývoj z ejm také pokra ovat. Pro nové ekonomické aktivity (krom nových služeb ve stávajícím zastav ném území) je v rámci konceptu ešení ÚPO vymezeno tém 58 ha ploch. P edpokládaný vývoj zam stnanosti: Po et obyvatel Ekonomicky aktivní % EA Vyjížd jící za prací Dojížd jící za prací Saldo pohybu za prací Pracovní p íležitosti Korekce o podíl nezam st.
2001 16323 8989 55,1 2499 6773 +4274 13000 400
2020 cca 18000 cca 9200 51,0 2200 6000 +3800 cca 12600 400
P estože zdánliv by v d sledku poklesu podílu ekonomicky aktivních obyvatel bylo možné o ekávat i pokles pot eby pracovních p íležitostí, je nutné vzít v úvahu perspektivu rozsáhlých technologických zm n a inovací ve výrobním procesu, automatizaci výroby a zvýšení kvalifikace zam stnanc , což již v ad p ípad dnes vede k dramatickému snížení hustoty pracovních p íležitostí na jednotkovou plochu výrobních zón ve výrobní sfé e. P edpokládáme proto pot ebu vymezení cca 41 až 58 ha ploch pro ekonomické aktivity.
O.c.01.2 Kompozi ní vztahy
Návrh urbanistické koncepce v úrovni územního plánu zahrnuje ešení vzájemných vazeb ploch s rozdílným využitím území (ve smyslu systémového pojetí) a prostorových kompozi ních vztah struktury sídla jako celku – a to p i respektování jedine ných vlastností daného prost edí s danými limity a možnostmi jeho využití s cílem vytvo it harmonickou sídelní strukturu bez vzájemných st etových jev . Cílem urbanistické koncepce je koordinovat zájmy a vztahy v území z hlediska funk ního využití ploch, socioekonomických vztah , prostorové kompozice dané lokality i širších vztah , zájm ochrany p írody a kulturního d dictví a ochrany priorit a potenciál využití územních oblastí. Návrh urbanistické koncepce m sta Benešov zahrnuje rozvržení ploch funk ního využití území a kompozi ních vztah p i zachování zásad ochrany a bohatství krajiny a krajinného rázu (viz výkres .2.1) a systém dopravní obsluhy (výkres . 2.3). Podstatnou ástí urbanistické koncepce jsou regulativy funk ního využití území s rámcovými prostorovými regulativy (viz kap.f), které stanovují hladiny zástavby v závislosti na konkrétních pot ebách kompozi ních vztah . V prostorovém uspo ádání Benešovska je dodnes patrný charakter p vodní autonomie p i len ných sídel. Vzhledem k rozsahu území je žádoucí tuto p vodní sídelní strukturu zachovat, i když ve v tšin p ípad se p epokládá stagnace, resp. mírný pokles významu t chto územn odd lených sídelních jednotek. Výjimku tvo í Úro nice a dále Buková Lhota a Vidlákova Lhota, které leží na trase budoucího dálni ního p ivad e. Správní území m sta zahrnuje katastry Benešov (o vým e 4021,4 ha) a Úro nice (662,1 ha). Zastav né území však iní jen malý podíl (621,9 ha, tj. 13,3%) z celkové plochy správního území; na vlastní Benešov pak p ipadá cca 423,4 ha, tj. 9,0 %. Krajinný rámec Benešovska je charakterizován mírn zvln nými horizonty Konopiš ské a Benešovské pahorkatiny se st ídáním zalesn ných ploch, lu ních porost s doprovodnou zelení a obd lávaných ploch polí a založených rybník . M sto obklopuje ze severu, západu a
jihu místní terénní dominantu žulového ostrohu Karlova. I p es mírn se vlnící horizonty jsou z terénních návrší patrné výhledy dalekých horizont v nichž se uplat ují p edevším stavebn zvýrazn né dominanty vrcholk pahorkatiny - kostelík v okolní krajin . P írodní dominanty (krajinotvorn významná návrší, vrcholy a horizonty) Vlastní zastav né území m sta Benešov leží v mírn zvln ném terénu v rozmezí cca 330 až 400 m.n.m. Zatímco východní okraj m sta v údolí Benešovského potoka klesá od jihu k severu od 340 k 330 m.n.m., terén západního okraje p ibližn ve stop silnice I/3 tvo í mírnou vlnu s kótou cca 400 m.n.m. na jižním a severním okraji m sta a v míst k ížení s Konopiš skou ulicí je na kót 375 m.n.m. Severní okraj zástavby ( ervené Vršky) leží ve výškové hladin cca 390 m.n.m. St ední hladina terénu zastav ného území se pohybuje p ibližn kolem 350 až 360 m.n.m.; vrchol ostrohu Karlov p esahuje 370 m.n.m. V nejbližším okolí m sta vytvá ejí horizont p írodní dominanty: na severu Tužinka – horizont ve sm ru východ – západ na hladin 390 až 410 m.n.m.; na severovýchod Baba (396 m.n.m.); Háj (406 m.n.m.); Vini ky (427 m.n.m.); na východ Kav ín (381 m.n.m.); Šibeni ní Vrch (391 m.n.m.) a dále k východu Vl í Jámy (493 m.n.m.); na jihovýchod Beranice (401 m.n.m.); Na Hrbech (433 m.n.m.); na jihu Marianovice (410 m.n.m.); Braben ík (408 m.n.m.) – erný Les: izolované vrchy ve sm ru jihovýchodním (427 až 434 m.n.m.); na západ Šiberna – vrchol zámeckého parku (410 m.n.m.) – terén k západu klesá až do úrovn zámku (370 m.n.m.) a do úrovn Konopiš ského potoka (340 m.n.m.); dále Mydlá ka (367 a 387 m.n.m.) a Pomn nice (386 m.n.m.) Kulturn historické dominanty V dálkových pohledech na panorama m sta se dominantn uplat uje zejména ostroh Karlova s kostelem sv. Mikuláše – dnes z jižních a jihozápadních pohled narušený nevyváženými hmotami novodobé sídlištní zástavby. farní kostel sv. Mikuláše na Karlov – zaujímá nejvyšší polohu v m st na výrazném ostrohu nad údolím Benešovského potoka. Jihozápadn od kostela voln stojí zd ná zvonice p vodn zapojená do ohradní zdi areálu. Kostel je p vodn ran gotický ze 2. poloviny 13. století, presbytá ze 3. tvrtiny 14. století. torzo minoritského klášterního kostela Nanebevzetí panny Marie na Karlov . Zbytky gotického záv ru presbytá e kostela ze 2. tvrtiny 14. století p sobí jako lokální dominanta. Ob tyto dominanty se uplat ují jednak lokáln ve vlastním prostoru ulice Na Karlov a v p ilehlé tvrti, ale i v dálkových pohledech z okolních návrší krajiny správního území m sta – ideáln pak z protilehlých svah Kav ína a Šibeni ního Vrchu. kolej piarist s kostelem sv. Anny – lokální dominanta hlavního m stského nám stí z let 1705 – 17 (kostel podle plán G. B. Alliprandiho). V dálkových pohledech na panorama krajiny se zejména ze severu a západu uplat uje monumentální objekt zámku Konopišt (národní kulturní památka), který byl v etn svého okolí následníkem habsburského tr nu Františkem Ferdinandem d’Este na sklonku 19. století rozsáhle p estav n podle plán architekta Mockera. Zámecké v že a zámek samotný se uplat uje zejména v dálkových pohledech z krajinných návrší, na nichž byly cílen zakládány hospodá ské dvory zámeckého panství (Marianovice, Chvojen, …). zámek Konopišt – dominanta uplat ující se v dálkových pohledech; založen asi ve druhé polovin 13. století pravd podobn ve form francouzského kastelu (u nás mezi šlechtickými sídly nem l obdobu) s d kladným pevnostním systémem.
V krajin Benešovské pahorkatiny se dále uplat ují jako dominanty místní kostelíky jednotlivých vsí a lokalit_ kostel sv. Vav ince v Okrouhlici kostel sv. Jakuba na návrší nad Chvojenem Kompozi ní vztahy Benešov byl v n kolika vlnách zasažen ne práv š astnými p estavbovými zásahy. Niveleta trasy železnice p e ala koncem 19. století v tšinu radiálních komunikací z m stského jádra a p ekonání takto vzniklé bariéry si vyžádalo nákladná a asto nep íliš vzhledná technická ešení. Ve druhé polovin 20. století pak bylo m sto zna n postiženo rozsáhlou novodobou p estavbou a vklín ním sídlištních celk až do historického jádra p vodní m stské struktury. Snaha dopravn zklidnit centrum m sta a zajistit bezkolizní vyk ížení s železnicí vedla k um lému p erušení n kterých historických stop komunika ní m stské sít . D sledkem je pro nezasv cence dnes pon kud nep ehledný systém dopravní obsluhy území a pr jezdu m stem. V souvislosti s uvoln ním areálu bývalých Táborských kasáren pro novou zástavbu je navrženo i dopln ní systému dopravní obsluhy jádra m sta vytvo ením nového segmentu vnit ního m stského okruhu páte ových komunikací. Výše uvedené p estavbové zásahy se logicky promítly i do celkového panoramatu m sta. P vodní jednozna ná dominanta Karlova je potla ena novodobou panelovou zástavbou. P vodní stopa cestní sít Vlašimská – Pražská je p erušena barierou panelového sídlišt . Železnicí – ale i okolními komer ními plochami – jsou p erušeny p vodní trasy radiální komunika ní sít : Pražská – Máchova, Tyršova – Konopiš ská, Táborská – Na Mýt – K ižíkova. P írodní kompozi ní osou je linie m lké nivy Benešovského potoka s kaskádou vodních ploch jižn a jihovýchodn od m sta. P írodní dominantou je pak jednozna n návrší Šiberny zahrnuté do areálu anglického parku zámku Konopišt západn od m sta, ale i návrší Kav ína a Šibeni ního Vrchu na východ (p vodn vojenské cvi išt ). Cílem nového územního plánu v oblasti kompozi ních vztah je zvýrazn ní p sobnosti stávajících dominant, jejich prostorová ochrana a vytvo ení p edpoklad pro zjednodušení prostorových vztah uvnit zastav ného území. Hladina navrhované zástavby je proto v lokalitách ur ených pro individuální bydlení omezena na 2 nadzemní podlaží (v od vodn ných p ípadech – kde to umožní prostorové vztahy – s využitelným podkrovím). To se týká p edevším lokalit ervené Vršky, U Tužinky, Kav ín, Sladovka, U Vodárny a Sokola T my, ale i všech lokalit obytného rozvoje v odlou ených sídlech správního území Benešova. Obecn pak platí, že nová zástavba musí svým objemem a formou respektovat nebo reagovat na okolní zastav ní a neporušit celkový kontext prost edí. Zvláštní pozornost si zaslouží formování vyšších hustot zástavby (kobercové, p ípadn terasových dom ) nap . na jižních svazích lokality Sladovka. V lokalitách ur ených pro výstavbu bytových dom je doporu ena pro sociální prost edí optimální hladina 4 nadzemních podlaží. Ta by nem la být p ekro ena zejména v lokalit Sladovka a Kav ín. Nová zástavba by zde m la být formována citliv vzhledem k tomu, že vytvo í nové dominanty v protiváze k sou asn zastav nému území m sta. V lokalit Táborská Kasárna je v od vodn ných p ípadech možné pr m rnou hladinu zástavby zvýšit až na 6 nadzemních podlaží – s ohledem na kontext okolního zastav ní. V p ípad zám ru p ekro it uvedené hladiny zástavby a vytvo it novou výškovou dominantu m sta je nezbytné v od vodn ní provést prostorové a kompozi ní prov ení novostavby v etn zákresu (vizualizace) do panoramatu m sta z hlavních (i dálkových) vyhlídkových bod a z ve ejných prostor m sta.
O.c.01.3 Výb r varianty ve využití a obsluze území
Rozvoj m sta nebyl v rámci konceptu ešení územního plánu obce zpracován ve variantách. Jako varianty byly posuzovány etapy dopravního systému a jeho napojení na nad azenou silni ní a dálni ní sí . Na základ vyhodnocení stanovisek DO k projednání konceptu ešení ÚPO byl v pokynech pro vypracování návrhu ÚP uplatn n požadavek na preferování cílového ešení dopravního skeletu podle var. D, která se stala základem pro dopracování návrhu územního plánu Benešova – viz výkres .2.3. V pr b hu projednání konceptu ešení ÚPO a vypracování pokyn pro dopracování návrhu ÚP došlo dále k ov ení a up esn ní trasy dálni ního p ivad e v úseku ervené Vršky – Václavice (Václavická spojka). Vzhledem k tomu, že trasa p ivad e dosud nebyla zcela jednozna n stanovena, je v návrhu ÚP vymezen její koridor tak, aby jeho ší e zahrnula všechny dosud sledované varianty. Vlastí návrh ÚP je tedy invariantní. Obdobn vzhledem k tomu, že na základ dohodových jednání k projednání konceptu ešení ÚPO byla vypracována podrobn jší ov ovací studie úpravy pr b hu stávající silnice I/3 podél západního okraje m sta (ing. Pavel Kraus – pro SD R), jsou v návrhu ÚP tras vlastní komunikace a tvary k ižovatek a napojovacích dopravních uzl p izp sobeny tomuto nejnov jšímu podrobnému podkladu.
O.c.02 Plochy jiného využití než stanoví § 4 až 19 vyhl. . 501/06 Sb. V souladu se zn ním §3, odst.4 vyhl. . 501/2006 Sb. jsou plochy s rozdílným zp sobem využití v územním plánu Benešova s ohledem na specifické podmínky území len ny podrobn ji, resp. odvozeny ze základního využití ploch uvedeného v §§ 4 až 19 uvedené vyhlášky – viz kap. f textové ásti návrhu. Návrh územního plánu s ohledem na v tší pot ebu konkrétn cíleného využití vybraných ploch stanovuje funk ní a rámcov prostorové regulativy s v tší podrobností a rozši uje spektrum specifických ploch. S ohledem na rozsah spektra inností a forem využití jsou plochy ob anského vybavení dopln ny o plochy se specifickým charakterem a zp sobem využití. Základ je rozd len podle charakteru a p sobení na okolí – a to na plochy s p evahou ve ejné vybavenosti – OV… (§2, odst.1, písm. k, bod 3 Stavebního zákona) a plochy s p evahou komer ní vybavenosti – OK s možností lokalizace areál velkoplošného prodeje, i OS, …, láze ství, sportu, v deckovýzkumných za ízení (dle druhé ásti odst.2 §6 vyhl. . 501/2006 Sb.). Další len ní specifikuje plochy pro zcela unikátní využití (vyhlídková restaurace s penzionem v lesoparku Kav ín; … apod – OK.1, OK.2). Spektrum vybavenosti je dále dopln no o specifické plochy ve ejných poh ebiš a souvisejících služeb - OH: ve ejná poh ebišt a související služby (kód regulativu OH) – plochy se specifickými požadavky na využití a eliminaci rušivých vliv okolí (viz zák. . 256/2001 Sb. v platném zn ní), prostory pietního významu; d vodem pro stanovení specifické plochy OH je pot eba respektovat podmínky stávajících nebo nov navržených areál poh ebnictví a zajistit jejich p im enou d stojnost a ochranu. Vzhledem k pot eb p esn jší specifikace druh ve ejných prostranství jsou tyto plochy len ny podrobn ji na ve ejná prostranství s p evahou zpevn ných ploch pro vyšší frekvenci pohybu chodc (nám stí s úpravou parteru – PV, PV.1), … a ve ejná prostranství s p evahou ozelen ní zahrnutá do kostry systému ve ejné sídelní zelen (parky, ve ejn p ístupné plochy zelen , ... – PZ, PZ.1).
Protože n které sou asné formy využití není možné do spektra ploch uvedených ve vyhlášce .501/2006 Sb. ani p i jejich podrobn jším len ní za adit, a zejména pak z toho d vodu, že tyto plochy jsou podmín ny zcela specifickými okolnostmi nebo požadavky p sobení na své bezprost ední i vzdálen jší okolí (kompozi ní vztahy, …), jsou návrhem územního plánu stanoveny níže uvedené plochy s jiným zp sobem využití než stanoví § 4 až 19 vyhl. . 501/2006 Sb.: Plochy sídelní zelen ostatní (kód regulativu: ZO) – hlavním ú elem vymezení ploch ZO je stabilizace p írodní složky v zastav ném území sídla na plochách vyhražených, které nelze zahrnout do ve ejných prostranství, ale slouží zajišt ní pr chodu interak ních prvk nebo p ímo prvk územního systému ekologické stability zastav ným územím sídla, které však mohou kompromisn , resp. druhotn sloužit i relaxaci obyvatel. Podrobn jším len ním regulativu takto vymezených ploch je možné postihnout specifické pot eby konkrétních pozemk : nap .: ZS.1 – sídelní zele individuální - nezastavitelné zahrady, ZO – sídelní zele ochranná, ZO.1 – relaxa ní areál U Vodárny, ZO.2 – Arboretum. Sídelní zele ostatní se uplat uje p edevším v plochách s vysokým podílem vegeta ního porostu v zastav ném území, kde je nezbytné stabilizovat, resp. do budoucna posílit charakter p írodního prost edí uvnit sídla.
O.c.03 Limity využití území Stávající (vstupní) limity využití území jsou sou ástí územn analytických podklad (ÚAP), které budou pravideln aktualizovány a garantovány tzv. poskytovateli údaj a udržovány ú ady územního plánování. Cyklus aktualizace ÚAP je nezávislý na pot eb aktualizace územního plánu. Pravidelná aktualizace ÚAP umož uje vyšší kvalitu rozhodování o území. První soubory ÚAP v rozsahu správního území obce s rozší enou p sobností budou k dispozici na p elomu r. 2008-9. Soupis stávajících limit proto není zahrnut do této územn plánovací dokumentace. Územní plán navrhuje následující regulativy a formy regulace využití území, které je možné ozna it jako „výstupní limity“: Celé správní území m sta je roz len no na plochy s rozdílným zp sobem využití, pro n ž jsou stanoveny závazné regulativy využití. Specifikace regulativ je uvedena v kap.f územního plánu; Ostatní navrhované limity jsou technického charakteru a souvisí s normovými hodnotami ochranných pásem liniových sítí a komunikací – viz výkres . O.1 Koordina ní výkres.
O.d ZD VODN NÍ KONCEPCE VE EJNÉ INFRASTRUKTURY O.d.01 Ob anské vybavení Sféra ob anské vybavenosti specifikovaná novým Stavebním zákonem (§2, odst.1, písm. k, bod 3) a vyhláškou .501/2006 Sb. (§6, odst.2) je návrhem územního plánu len na podrobn ji na následující oblasti: Vybavenost s p evahou za ízení ve ve ejném zájmu (s p edpoklady podpory a dotace m sta, kraje nebo státu - viz kód regulativu OV, OV.4, OH – kap. f): za ízení tzv. ve ejné vybavenosti, která je nezbytná pro zajišt ní základního standardu a kvality života obyvatel a jejíž existence v území je v zájmu státní správy a samosprávy. Zahrnuje nap . plochy pro vzd lávání a výchovu, sociální služby, pé i o rodinu, zdravotní služby, kulturu, ve ejnou správu, ochranu obyvatelstva, apod. – viz §2, odst.1, písm. k, bod 3 Stavebního zákona; ve ejná poh ebišt a související služby – plochy ur ené k poh bení nebo uložení lidských ostatk - plochy h bitov v etn technického zázemí (márnice, krematoria, ob adní sín , …); Vybavenost s p evahou za ízení podnikatelského charakteru hospoda ících na základ poptávky a nabídky (viz kódy regulativu OK, OK.1,OK.2, …, OS, … – kap. f): Za ízení provozovaná na základ podnikatelských aktivit, jejichž vznik a rozvoj je regulován poptávkou a nabídkou – viz druhá ást odst.2 §6, vyhl. . 501/2006 Sb. (do ploch vybavenosti nejsou územním plánem za azeny tzv. výrobní služby, které je nutno vzhledem k rušivým vliv m na okolí umístit pouze do ploch výroby); Za ízení pro sport a t lovýchovu – plochy pro sportovní innosti a sout že v etn ploch související dopravní a technické infrastruktury a ve ejných prostranství – viz druhá ást odst.2 §6 vyhl. . 501/2006 Sb.; Uvedené základní druhy vybavenosti mají rozdílné p edpoklady a podmínky vzniku, existence a provozování. Vybavenost „ve ejná“ je situována asto z iniciativy samosprávy m sta, kraje nebo z iniciativy státu; vybavenost „komer ní“ je iniciována zpravidla na základ podnikatelského zám ru. V rámci územn plánovací dokumentace je možné na základ schváleného Zadání objednatele p ímo vymezit plochy p edevším pro tzv. „ve ejnou vybavenost“. Rozvoj tzv. „komer ní vybavenosti“ je územním plánem usm r ován prost ednictvím nástroj jeho závazné ásti - je sice ízen podmínkami trhu, ale lokalizace jednotlivých za ízení se sou asn ídí podmínkami stanovenými v regulativech jednotlivých ploch rozdílného využití (viz kap. f). Kapacita za ízení ob anské vybavenosti vždy vychází z pot eb obyvatel m sta a v p ípad územního plánu Benešova odpovídá p edpokládanému návrhovému po tu cca 18.700 obyvatel (viz kap. O.c.01.1). Uvedený nár st po tu obyvatel iní cca 114,6% stavu z r. 2001. S ohledem na kapacitní rezervy zjišt né ve fázi pr zkum a rozbor je možné u v tšiny za ízení ob anské vybavenosti p edpokládat p edevším stabilizaci, resp. zvýšení v úrovni kvalitativní a stabilizaci v úrovni kvantitativní. Návrh rozvoje sféry ob anské vybavenosti (viz kap. d.01) se opírá o následující záv ry analytické fáze: Vybavenost s p evahou za ízení ve ve ejném zájmu: Vzd lání a výchova o obsazenost mate ských škol inila v r.2005 96% skute né kapacity všech za ízení (volná kapacita 4%); s ohledem na p edpokládaný vývoj m sta lze o ekávat, že kapacita sou asných za ízení pokryje pot ebu pro umíst ní d tí nastupujících do mate ských škol. Výkyv popula ní vlny v období 2006 - 2010 je žádoucí pokrýt
navýšením nabídky do asných komer ních za ízení (mikroškolky, mikrojesle, resp. dohoda a provozování pé e o d ti jako forma podnikatelské innosti). V lokalit Táborská kasárna je žádoucí v souvislosti s realizací bytových objekt realizovat i mate skou školu (nap . ve spojení se základní školou). Pro výstavbu v lokalit Kav ín je t eba realizovat (mj. s ohledem na docházkové vzdálenosti) novou mate skou školu – jako spojené za ízení se základní školou v lokalit .61; o obsazenost základních škol inila v r.2005 82% celkové kapacity (volná kapacita 18%); … Sou asn se po ítá s výstavbou nebo p estavbou vhodného objektu pro pot eby základní školy v p estavbové lokalit Táborská kasárna (lokalita 7a, resp. 62). P i zahájení výstavby v lokalit Kav ín se zejména s ohledem na docházkové vzdálenosti po ítá s realizací alespo 1.etapy výstavby nové základní školy jako spojeného za ízení s mate skou školou – v lokalit .61; o pro další období se p edpokládá stabilizace sou asných st edoškolských za ízení: Gymnázium Benešov (Husova 470), St ední zdravotní škola Benešov (Máchova 400), St ední odborná škola ( ernoleská ul.), Integrovaná st ední škola technická ( ernoleská ul.), Vyšší odborná škola a St ední zem d lská škola (Mendelova 131), St ední odborné u ilišt a praktická škola (Jana Nohy 1320). Kapacita st edoškolských za ízení je pro období p edpokládaného rozvoje vyhovující – je však možné ji dále posílit rozší ením spektra nabídky soukromých st edních škol; o jiná školská nebo mimoškolská za ízení: zvláštní škola – s ohledem na sou asné vytížení zvláštní školy (71%) lze p edpokládat, že za ízení vyhoví i pro p edpokládaný nár st po tu obyvatel; základní um lecká škola v sou asné dob využívá jen 71% svých kapacit – rezerva pro p edpokláný rozvoj m sta je dostate ná. Vytížení zájmových útvar DDM nevyvolává pot ebu rozší ení stávajících za ízení; Sociální služby o nár st kapacity dom s pe ovatelskou službou (DPS) bude v p íštích letech nutný. S p ibýváním podílu stárnoucích obyvatel bude žádoucí bu rekonstruovat vhodné objekty (p edevším s malometrážními byty apod.) na domy s pe ovatelskou službou, nebo realizovat nové nap . v lokalit Táborská Kasárna. Za ízení tohoto typu by m la být realizována vždy ve vazb na centrum m sta. Obecn je možné domovy d chodc nebo domy s pe ovatelskou službou lokalizovat v obytných nebo smíšených funk ních plochách (centrální nebo m stské) – viz p ípustné využití uvedených ploch v kap. f ; o za ízení typu „azylového ubytování“ pro matky s d tmi, „azylové ubytovny“ pro bezdomovce, resp. za ízení typu „domu na p l cesty“ zajiš ujícího nástupní ubytování pro ob any bez rodinného zázemí, pro sociální návrat do spole nosti, atp., jehož absence byla evidována v rámci analytické fáze ÚP, je možné situovat v rámci ploch vymezených pro hromadné nebo individuální bydlení nebo v plochách pro smíšené využití území m stského typu nebo centrální zóny m sta; Zdravotnictví o areál nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. je územn stabilizován (kapacita cca 440 l žek); zvýšení kapacity a rozší ení služeb probíhá formou intenzifikace využití plochy sou asn vymezeného areálu. P ipravena je dostavba pavilonu akutní medicíny v sousedství vstupního objektu a zárove zám na provoz interny a chirurgie. Provoz a areál nemocnice je stabilizovaný;
Kultura, v da, výzkum o stávající kulturní za ízení m sta jsou stabilizovaná. S ohledem na p edpokládaný kvalitativní rozvoj oblasti a nabídku využití ploch bývalých Táborských kasáren se nabízí k využití rekonstruované nebo nové objekty v této p estavbové ploše; o v rámci p estavby území Táborských kasáren se p edpokládá výstavba víceú elové sportovní haly využitelné i pro kulturní p edstavení; Ve ejná poh ebišt a související služby o Plocha stávajícího m stského h bitova je stabilizovaná; Vybavenost s p evahou za ízení podnikatelského charakteru: komer ní vybavenost – plochy pro obchod, ubytování, stravování a nevýrobní služby o pro nová obchodní za ízení do velikosti 150m2 prodejní plochy, ubytovací za ízení, stravování a nevýrobní služby jsou specifikovány podmínky a možnosti za len ní v rámci jednotlivých ploch s rozdílným zp sobem využití (viz kap. f); o pro obchodní za ízení s prodejní plochou p esahující 150m2 (velkoplošný prodej marketového typu) je stanoven specifický regulativ OK; plochy tohoto druhu vybavenosti jsou situovány p ednostn v návaznosti na kvalitní a kapacitní dopravní trasy, zpravidla na okraji zastav ného území m sta; o pro komplexy ubytovacích za ízení (soubor hotelového nebo penzionového ubytování v etn areálu nového autokempu) je stanoven regulativ RH, v jehož rámci je možné uvedená za ízení situovat. sport a t lovýchova o multifunk ní sportovní hala je navržena na jižním okraji areálu bývalých Táborských kasáren v etn kapacitního parkovišt pro návšt vníky; o v rámci nových rozvojových obytných ploch ur ených k ov ení územní studií, p ípadn p i vypracování dokumentace humanizace sídliš je t eba zajistit vymezení ve ejn p ístupných h iš pro d ti a mládež (streetball, …apod.); o V lokalit K Sekyrám se uvažuje s realizací jezdeckého parkurového areálu spojeného s ustájením koní (lokalita .65). Zm nou .1 ÚP Benešov je dopln n zám r na realizaci sportovn -terapeutického areálu zam eného na hipoterapii v lokalit Z1.28 v Pomn nicích.
O.d.02 Dopravní infrastruktura O.d.02.1 Silni ní automobilová doprava
… je hlavním dopravním oborem, jehož prost ednictvím jsou v ešeném správním území m sta realizovány rozhodující objemy p epravních vztah . Silni ní automobilová doprava je realizována prost ednictvím silni ní sít a navazující struktury místních a ú elových komunikací. Páte ní komunika ní osou celého ešeného správního území je a do budoucna rovn ž z stane trasa silnice I/3. Její sou asná trasa za íná a je vedena od dálni ní k ižovatky Mirošovice (21.km dálnice D1) sm rem na jih do Benešova, odkud dále sm uje p es Tábor do eských Bud jovic a p es hrani ní p echod Dolní Dvo išt - Wullowitz do Rakouska. Trasa zprost edkuje krom p evedení významných objem dálkové mezinárodní i vnitrostátní tranzitní dopravy zárove vedení silných cílových p epravních vztah v regionálních vazbách St edo eského kraje. Sou asná stopa silnice I/3 ve sm ru od m sta na sever byla vybudována v souvislosti se stavbou prvého úseku dálnice D1 po átkem sedmdesátých let 20. století
v návrhové kategorii S 11,5/80, trasa byla áste n vybavena mimoúrov ovými k ižovatkami. V sou asné dob hodnoty zatížení této trasy prakticky p edstavují dosažení kapacitních mezí tohoto typu komunikace, což již vyvolává místní kongesce a následn vede k zablokování širšího komunika ního systému území. Tyto problémy bude ešit teprve až dlouhodob p ipravovaná výstavba nové dálni ní trasy. Dálnice D3 je ur ena p edevším k p evedení významných objem mezinárodní dálkové i vnitrostátní tranzitní dopravy spolu s p evedením silných zdrojových a cílových p epravních vztah mezi pražskou, st edo eskou, táborskou a eskobud jovickou regionální aglomerací. Vedení trasy dálnice D3 bylo SD R dlouhodob sledováno a p ipravováno. Návrh územního plánu velkého územního celku okresu Benešov, který se celou problematikou znovu komplexn zabýval a také navazující dokumentace o posouzení vlivu koncepce na životní prost edí stanovil vedení nové dálni ní trasy D3 v tzv. „stabilizované“ poloze. V sou asné dob je však proces posuzování vlivu navrhované stavby znovu otev en a trasa je podrobována novému hodnocení. Trasa dálnice D3 v tzv. „stabilizované“ poloze v širších souvislostech pražského a st edo eského regionu za íná a navazuje na Pražský okruh v k ižovatce ležící v prostoru mezi Jesenicí a Zlatníky. Trasa obchází prostor Lib e, pokra uje po západním obvodu Jílové u Prahy a v prostoru Luka pod Medníkem a Žampach vysokým mostem p ekra uje údolí Sázavy. Dálnice D3 vstupuje do území regionu Benešova jižn od Host radic a pokra uje ve stop vedené ve vzdálenosti asi 7-8 km západn od m sta v ose Chráš any – Nešt tice – Maršovice. Trasa dále pokra uje ve sm ru na jih p es prostor Vora ice, He mani ky až k napojení na již realizovanou trasu dálnice D3 v Jiho eském kraji v prostoru jižn od Mili ína. Trasa dálnice D3 je plánována v návrhové kategorii D27,5/120. Silni ní napojení m sta Benešov na tzv. „stabilizovanou trasu“ dálnice D3 zprost edkuje tzv. „Václavická spojka“ vedená od budoucí dálni ní trasy na východ ke k ižovatce ervené Vršky. S ohledem na projednávanou 1. aktualizaci ZÚR SK je v rámci zm ny .1 ÚP Benešov vymezen a zp esn n koridor pro dosud sledované varianty vedení tohoto dálni ního p ivad e. Václavická spojka v prostoru k ižovatky ervené Vršky k íží trasu stávající silnice I/3 a navazuje na navrhovanou p eložku silnice II/112 – severovýchodní obchvatovou trasu m sta. Pro zajišt ní dopravních tok ve všech sm rech k ížení Václavické spojky se silnicí I/3 (II/603 po realizaci D3) je nezbytná realizace celého k ižovatkového uzlu ervené Vršky. Obdobn to platí pro p ípad, že by realizaci Václavické spojky p edcházela realizace severovýchodního obchvatu silnice II/112. Trasa dálni ního p ivad e se ve smyslu Návrhu kategorizace silni ní sít ( SD R 2000) uvažuje pro vedení návrhové kategorie S9,5/70. Pro nep íliš žádoucí p ípad etapového ukon ení výstavby dálnice v prostoru Václavic je žádoucí prov it pot ebu realizace úseku p ivad e (D3 – Benešov) v návrhové kategorii S11,5/80. Po realizaci a uvedení p íslušného úseku dálnice D3 do provozu bude sou asná trasa silnice I/3 plnit funkci doprovodné komunikace hlavní dálni ní trasy a bude nadále vedena pod ozna ení silnice II/603. Návrh územního plánu respektuje zám r MD R a SD R na zkapacitn ní sou asné stopy silnice I/3 ve smyslu vypracovaných územních studií z roku 2008. Silnice I/3 (výhledov II/603) vstupuje do ešeného správního území dlouhým p ímým úsekem stoupajícím z údolí Sázavy od obce Mra , za vrcholem stoupání se trasa dostává do náhorní plošiny a sm uje op t v dlouhé p ímé trase ke k ižovatce ervené Vršky (p ipojení silnice II/112, do budoucna k ížení s trasou dálni ního p ivad e).
St edový úsek silnice I/3 (II/603) procházející po západním okraji m sta bude upraven ve smyslu územních studií vypracovaných SD R. V ešeném katastrálním území m sta je situováno v sou asné dob postupn p t a pro návrhové období pouze ty i k ižovatky, které zprost edkují komunika ní vazby na m sto a navazující silni ní sí . První k ižovatkou je stávající pr se ná k ižovatka v prostoru ervené Vršky na p ipojení pr jezdního úseku silnice II/112. Návrh respektuje stavbu nové mimoúrov ové k ižovatky s vazbou na trasu severovýchodního obchvatu m sta vedeného v p eložkové trase silnice II/112. K ižovatkový uzel „ ervené Vršky“ byl v souvislosti s novými podmínkami postupující komer ní zástavby a vývojem názor na komunika ní ešení v pr b hu posledních let opakovan studijn prov ován. Navrhovaný tvar kombinované mimoúrov ové k ižovatky byl podrobn pro jednotlivá etapová stadia výstavby dopravn inženýrsky ov ován a kladn posouzen firmou CityPlan Praha. Druhou k ižovatkou na trase silnice I/3 je neúplná MÚK osmi kového typu na k ížení hlavní trasy se silnicí II/106, k ižovatka je v sou asném stavu realizována ve skromných parametrech bez p ídatných pruh na hlavní trase a s nedostate nou podjezdnou výškou objektu - pouze 3,6 m – na podjezdu silnice II/106. Návrh p edpokládá její zachování. T etí k ižovatkou je styková k ižovatka na p ipojení silnice III/10614 u mlékárny vybavená dnes pouze jedinou propojovací v tví v jihozápadním kvadrantu k ižovatky a podjezdem op t s omezující výškou 3,6m na podjezdu silnice III/10614. V souvislosti s napln ním zám ru na zkapacitn ní stávající trasy silnice I/3 a problému vedení hlavní p ší trasy mezi m stem a zámeckým areálem byla vypracována SD R dokumentace, ve které je ešeno rozší ení stávající trasy pr jezdního úseku silnice I/3 a její jisté zahloubení. P es silni ní zá ez upravované trasy I/3 je lávkou veden mimoúrov ov p echod pro p ší a cyklisty pro zajišt ní vazeb mezi centrem m sta a zámeckým areálem Konopišt . Vlastní vyk ížení stávajících tras silnic I/3 a III/10614 je navrženo v podob nové prostorové úpravy mimoúrov ové k ižovatky se zvýšením podjezdné výšky mostního objektu silnice I/3 a úpravou a dopln ním p ipojovacích ramen. tvrtou k ižovatkou sou asného stavu je úrov ová pr se ná k ižovatka na p ipojení silnice III/11457. K ížení komunikací je vedeno pod velmi ostrým úhlem, bez samostatných odbo ovacích pruh s nevyhovujícími rozhledovými pom ry, k ižovatka je hodnocena jako výrazná bodová závada trasy. V souvislosti se zám rem posunutí hlavní trasy silnice I/3 a jejím áste ným zano ením oproti sou asné úrovni nivelety je v návrhu ÚP trasa pr jezdního úseku silnice III/11457 vedena prostým nadjezdem bez p ipojení na hlavní trasu. Poslední k ižovatkou na trase pr jezdního úseku silnice I/3 (II/603) je úrov ová styková k ižovatka „U Topolu“ na p ipojení pr jezdního úseku silnice II/110. P ipojení silnice II/110 je v sou asné podob vedeno ve velmi ostrém úhlu s nedostate nými rozhledovými pom ry. V r. 2006-7 byla SD R intenzivn p ipravována p estavba této k ižovatky do tvaru úplné mimoúrov ové k ižovatky osmi kového typu dle dokumentace vypracované spole ností SUDOP. Vzhledem k technickým nárok m se však ešení nepoda ilo zasituovat do území shodn s vymezením v ÚP SÚ z r. 1993. Proto byla v návaznosti na územn technickou studii silnice I/3 (Ing. P.Kraus pro SD R – 2008/2009) v novém územním plánu navržena okružní p tiramenná mimoúrov ová k ižovatka s p ednostním vedením trasy I/3 (resp. II/603) v zá ezu. Tato k ižovatka m la zajistit propojení z východní strany na již d íve realizovanou jižní obchvatovou komunikaci m sta (II/110) i na páte ovou komunikaci v ul. K ižíkov a v západním sm ru pak p ipojení trasy silnice III/11457, p ípadn šestým ramenem napojit
komer ní zónu na katastru sousední obce Byst ice. Po následném prov ení simulace pr to nosti byl zám r redukován na úrov ovou p tiramennou okružní k ižovatku. Pro úpravu zm ny .1 ÚP Benešov byl ze strany SD R a projektanta (SÚDOP Praha) p edložen podklad investi ního zám ru a rozpracovaného technického ešení ty ramenné turbok ižovatky s vypušt ním ramene pro p ímé napojení jižní m stské páte ové radiály (K ižíkova – sou asná stopa silnice II/110), které je v návrhu nahrazeno propojením na k ižovatku „Marianovice – západ“ na d íve již realizovaném úseku zamýšlené p eložky silnice II/110 a odtud k severu a západu zp t k páte ové komunikaci K ižíkova. Zmín ná z urbanistického hlediska nep íliš vhodná redukce po tu ramen tak vyvolává jednak prodloužení dojezdu ke zdroj m a cíl m dopravy ve výrobních plochách v oblasti K ižíkovy ulice o více než 1km sou asn se všemi negativními dopady vliv z dopravy a navíc cca o 100% navyšuje dopravní zát ž v úseku mezi k ižovatkami „U Topolu“ a „Marianovice – západ“ (odvozeno z Modelového výpo tu prognózy intenzit automobilové dopravy v Benešov – CityPlan, spol. s r.o., 10.2006). Vzhledem k tomu, že tento úsek lemuje severní okraj lokality nízkopodlažního bydlení Marianovice – západ se zahájenou a z ásti již stávající zástavbou, je nezbytné realizovat po jeho obvodu dostate n ú inná protihluková opat ení. Krom toho je nezbytné v podrobn jším stupni dokumentace k ižovatky „U Topolu“ nebo v blízkém okolí do ešit p í né p ekonání stávající silnice I/3 zelenou turistickou trasou, která slouží p evážn p ším turist m, rekreant m a cyklist m. Od mimoúrov ové k ižovatky „U Topolu“ trasa silnice I/3 (II/603) pokra uje ve stabilizovaném úseku sm rem na jih v parametrech návrhové kategorie S 11.5/80 s p ídavným stoupacím pruhem a klesá ke k ižovatce se silnicí II/114 a dále pokra uje k Byst ici a Táboru. Silnice II/106 v širších územních vztazích zajiš uje regionální vazby posázavského regionu ve vztazích ku Praze s velkým sezónním podílem rekrea ní dopravy, trasa je vedena ze Št chovic p es Kamenný P ívoz do Týnce nad Sázavou a do Benešova. Návrh územního plánu, ve smyslu p edchozích ujednání, po ítá s jejím vedením ve sm ru od Týnce nad Sázavou ke k ižovatce na dálni ním p ivad i u Chlístova, odkud silni ní trasa pokra uje dále k rekonstruované k ižovatce na pr jezdním úseku silnice I/3 (II/603) u nemocnice, kde je p ipojena na hlavní trasu a ukon ena. Trasu silnice II/106 je t eba považovat za stabilizovanou, lokální úpravy trasy jsou plánovány pouze v úseku na k ížení s trasou nového dálni ního p ivad e m sta v prostoru mezi Chlístovem a Žabov esky. Pro budoucí období je t eba po ítat s postupnou úpravou ší kového uspo ádání trasy pro vedení návrhové kategorie S 9,5/70. Silnice II/110 v širších vazbách zajiš uje regionální vztahy m sta Benešov a jihovýchodního sektoru st edo eského regionu ve vazb na trasu dálnice D1 k dálni ní k ižovatce Ost edek na 34.km D1 a dále ve sm ru do m sta Sázavy. Pr jezdní úsek silnice II/110 v sou asné dob za íná v prostoru k ižovatky „U Topolu“ na silnici I/3. Nutno konstatovat, že sou asná trasa pr jezdního úseku silnice II/110 m stem vykazuje adu vážných dopravn problémových míst, prochází v podstat nejživ jší ásti m sta, centrální zónou s obytnou vysokopodlažní a navazující rodinnou zástavbou. Návrh územního plánu m sta po ítá pro návrhové období s p evedením stopy pr jezdního úseku silnice II/110 do obvodové polohy m sta, která bude využívat již realizovanou ást jižního úseku obvodové trasy. P ipojení na silnici I/3 (II/603) bude realizováno novou k ižovatkou „U Topolu“. Od k ižovatky „U Topolu“ pr jezdní úsek silnice II/110 pokra uje již d íve realizovaným „jižním“ úsekem obchvatové trasy m sta kolem výrobního areálu. Pro návrhové období je pr jezdní úsek veden ve stop ulice ernoleské a úrov ovým p ejezdem v sou asné stop p ekra uje vlašimskou železni ní tra .
Za p ejezdem se odpojuje na východ, p ekra uje mostním objektem údolí Benešovského potoka a dále severním sm rem vstupuje do rozvojové lokality Sladovka. Centrum rozvojové lokality, s ohledem na minimalizaci negativních dopad z automobilové dopravy na životní prost edí p iléhajícího území, prochází ve stavebn p ekrytém úseku a dále sm uje k p ipojení do stávající trasy pr jezdního úseku silnice II/112 v k ižovatce s Vlašimskou ulicí, kde se p ipojuje na „východní“ úsek obvodové trasy m sta. Od k ižovatky s echovou ulicí pr jezdní úsek silnice II/110 již pokra uje v sou asné stop ve sm ru na Bedr . Pro návrhové období je t eba v celém pr b hu ešeným územím po ítat s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 9,5/70. Územní plán dále vymezuje územní rezervu pro výhledový zám r na vedení p eložkové trasy silnice II/110 a návazn i peážní úsek se silnicí II/112 d sledn po jižním a východním obvodu m sta. Tato nov navrhovaná p eložková trasa se v prostoru u parkovišt strojíren odklání jižn od stávající stopy a je vedena po jihozápadním obvodu ernoleského rybníka mostním objektem v soub hu s územní rezervou vlašimské železni ní trat (výhledov sm r Brno), od které stoupá ke k ižovatce na trase silnice II/112 v prostoru u hlavního vjezdu do bývalého vojenského cvi išt . Od této k ižovatky p eložková trasa silnice II/110 již dále klesá spole n s p eložkovou stopou silnice II/112 do údolí Benešovského potoka. Zde se silnice II/110 odpojuje a dále pokra uje p vodní stopou na Bedr , silnice II/112 pak stoupá do nov navrhované stopy „severní“ obchvatové trasy m sta. Silnice II/112 v širších vazbách zajiš uje regionální vazby jihovýchodního sektoru pražského a st edo eského regionu v p epravních vztazích procházejících prostorem zhruba soub žn s trasou dálnice D1. Pr jezdní úsek silnice II/112 v sou asném stavu je p ipojen na silnici I/3 v prostoru k ižovatky ervené Vršky, odkud klesá do zastav ného území m sta až do údolí Benešovského potoka. Peážním úsekem spolu s pr jezdním úsekem silnice II/110 v poloze „východní“ obvodové komunikace prochází ke k ižovatce s Vlašimskou, odkud již stoupá po úbo í Šibeni ního vrchu sm rem na jihovýchod k Vlašimi. Sou asné problémové vedení trasy pr jezdního úseku silnice II/112 m stem m že d sledn ešit teprve až navrhovaná p eložková trasa. P eložková trasa silnice II/112 je pro návrhové období v širších dopravních vztazích vedena od „stabilizované“ trasy dálnice D3 v MÚK Chráš any, navrhovaná trasa p ivad e dále probíhá prostorem mezi Úro nicí a Václavicemi ke k ížení se silnicí II/106 u Chlístova a dále pokra uje mostem p es údolí Konopiš ského potoka k nové k ižovatce ervené Vršky. Pro p echod údolí Konopiš ského potoka územní plán stanovuje široký koridor v souladu s vypracovanými podkladovými studiemi SD R. Novostavba p eložkové trasy silnice II/112 byla p vodn navrhována v kategorii S 9,5/70, ale s ohledem na postup výstavby dálnice doporu ujeme realizovat úsek p ivad e (D3 – MÚK ervené Vršky) v návrhové kategorii S11,5/80. Od k ižovatky ervené Vršky je „severní“ obchvatový úsek silnice II/112, oproti zám r m p edchozího schváleného územního plánu m sta, veden v p eložkové trase posunuté severn ji až do t sného soub hu s liniemi energetického vedení. Severní úsek obchvatové trasy silnice II/112 p ekra uje nadjezdem zá ez rekonstruované koridorové železni ní trat a dále klesá do údolí Benešovského potoka. Pro etapové období je „severní“ obchvatová trasa svedena do stopy dnešního pr jezdního úseku silnice II/110 a v její stop dále pokra uje v již d íve realizované stop navazující „východní“ obvodové komunikace ke k ižovatce s Vlašimskou ulicí a ve sm ru na Vlašim. Záv rem návrhového období plánu, s postupující výstavbou na plochách bývalého vojenského cvi išt , je uvažováno s prodloužením p eložkové trasy a p echodem silnice II/112 mostním objektem p es údolí Benešovského potoka. P eložková
trasa, spole n s rezervou trasy p eložky silnice II/110, stoupá novým úsekem po východním obvodu bývalého vojenského cvi išt na Šibeni ním vrchu ke k ižovatce a k p ipojení na sou asnou stopu silnice II/112 ve sm ru na Vlašim. Výše popsané trasy pr jezdních úsek silnic I/3 (II/603), II/106, II/110 a II/112 vytvá ejí páte ní komunika ní skelet nejen m sta samotného, ale celého ešeného správního území. Na tyto páte ní silni ní trasy jsou p ipojeny další silnice III. t íd, které zajiš ují komunika ní vazby na jednotlivé sektory m sta a m stské ásti. Na pr jezdní úsek silnice II/106 jsou postupn (ve sm ru od Týnce nad Sázavou do centra m sta) p ipojeny tyto trasy: silnice III/10610 p ipojuje m stské ásti Buková Lhota a Vidlákova Lhota, silnice je ukon ena v Bukové Lhot a navazují na ni další místní komunikace, silnice III/10611 p ipojuje m stskou ást Úro nice, trasa silnice klesá od k ižovatky u Chlístova do obce, vlastní pr jezdní úsek zastav ným územím obce vykazuje jisté závady vyplývající z konfigurace terénu a p iléhající zástavby. Silnice dále pokra uje p es Krusi any do Týnce nad Sázavou, silnice III/10612 p ipojuje obce Žabov esky a Racek, které leží mimo vlastní ešené území, silnice III/10613 je vedena po západním obvodu m sta od podjezdu silnice I/3 u Tužinky p es Pomn nice a k ížení se silnicí II/106 až ke Konopišti, kde se p ipojuje ve velmi ostrém úhlu k trase III/10614, silnice III/10614 je vedena od k ižovatky Hod jovského (silnice II/110) ulicí Konopiš skou kolem areálu mlékárny do podjezdu silnice I/3. V sou asné dob je objekt ší kov i výškov omezen a p edstavuje bodovou dopravní závadu a to jak ve vztazích pro p ipojení k silnici I/3 tak ve vztazích hlavní nástupové p ší a cyklistické trasy mezi m stem a zámkem. V souvislosti s posunem hlavní trasy a p estavbou k ižovatky dojde k úprav pr jezdního profilu objektu a silni ní trasa zde bude rovn ž ukon ena. Silnice III/10614 dále probíhá kolem zámeckého areálu a pokra uje sm rem na západ do Václavic a Chráš an. silnice III/11457 je vedena pod šikmým úhlem k ížení s hlavní trasou od silnice I/3 v prodloužení ulice Hod jovského, trasa probíhá kolem areálu Motelu Konopišt a dále klesá do prostoru Papírny, kde opouští ešené území sm rem na jih do Jarkovic. Návrh p edpokládá p eložku této trasy v souvislosti s výstavbou k ižovatky „U Topolu“. Na pr jezdní úsek silnice II/110 jsou postupn (ve sm ru od Byst ice do centra m sta) p ipojeny tyto trasy: silnice III/1103h je vedena od k ižovatky na K ižíkov ulici stoupáním kolem areálu firmy Welz do prostoru Mariánovice. Odtud již silnice klesá v nedávné dob vybudované trase jižní obvodové komunikace m sta, nadjezdem p ekra uje železni ní tra a pokra uje kolem areálu strojíren až k p ipojení na ulici ernoleskou, kterou je veden pr jezdní úsek silnice III/1101. Návrh p edpokládá, po realizaci mimoúrov ové k ižovatky „U Topolu“ p evedení silnice II/110 do stopy této silnice, silnice III/1101 je vedena od k ižovatky na pr jezdním úseku silnice II/110 (Hráského ulice) ulicí ernoleskou. Silnice prochází kolem areálu plaveckého bazénu a st ední školy, trasa úrov ov k ižuje vlašimskou železni ní tra a pokra uje ke k ižovatce u strojíren. Výjezd z m sta p es hráz ernoleského rybníka je veden v zúžených parametrech a vykazuje zna ná dopravní omezení. Návrh p edpokládá zkrácení této trasy v souvislosti s realizací p eložkové stopy silnice II/110,
silnice III/1102 se odpojuje od silnice II/110 na severním okraji zastav ného území obce Bedr a sm uje na východ do Petroupimy, silnice III/1104 vytvá í komunika ní propojení mezi trasou silnice II/110 v obci Kozmice a trasou silnice II/112. Silnice III/1104 vstupuje do ešeného území ze severovýchodu od Teplýšovic. Trasa prochází postupn zastav ným územím m stské ásti Okrouhlice, pokra uje v pom rn obtížných sm rových a sklonových pom rech a p ekonává údolí Okrouhlického potoka. Prochází m stskou ásti Dlouhé Pole a sm uje kolem bývalého výcvikového prostoru k p ipojení na trasu silnice II/112, Do vý tu silni ních tras zbývá ješt trasa silnice III/1121, která je napojena na pr jezdní úsek silnice III/1104 v m stské ásti Dlouhé Pole. Silnice je vedena na jih do Boušic, odkud dále p es k ížení s hlavní trasou silnice II/112 pokra uje mimo vlastní ešené území do obce Myslí . Výše popsané úseky a trasy silnic III. t ídy, i p es jejich místy skromné trasové parametry, územní plán považuje za dlouhodob stabilizované, krom úsek které budou p ípadn vy azeny v souvislosti se stavbou obchvatových tras m sta. Jisté úpravy na trasách silnic III. t ídy je možné p edpokládat pouze v návaznosti na p ípadnou p estavbu páte ních komunika ních tras, jinak pro návrhové období je možné po ítat pouze s pracemi v rámci b žné silni ní údržby. Na všech trasách silnic III. t ídy je t eba v dlouhodobém horizontu po ítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S7,5/60(50). Výše popsané pr jezdní úseky silni ní sít vytvá ejí páte ní komunika ní systém celého ešeného správního území m sta, na který jsou p ipojeny další místní a ú elové komunikace zajiš ující propojení m stských ástí až komunika ní obsluhu každého jednotlivého objektu a jednotlivých obhospoda ovaných ploch a pozemk . Návrh územního plánu, z hlediska uspo ádání základního komunika ního skeletu m sta, zakládá zám r na vytvo ení modifikovaného roštového a radiálního komunika ního systému. V d sledku úpravy technického ešení k ižovatky „U Topolu“ (proti d íve sledovanému návrhu) je p vodní jižní m stská páte ová radiála (K ižíkova) p erušena a objezdem po roštovém komunika ním systému p ipojena k nad azené silni ní síti v k ižovatce Marianovice – západ. V modifikovaném roštovém a radiálním komunika ním systému jsou p vodní pr jezdní úseky silnic II. t ídy v poloze m stských radiál, které d íve sm ovaly až do centrální oblasti m sta, v souvislosti s postupnou realizací díl ích etap p eložek komunikací vymís ovány do polohy obchvatových silni ních tras vedených d sledn po vn jším obvodu zastav ného území m sta. Návrh územního plánu zakládá následující komunika ní úseky oblastního páte ního sb rného charakteru: komunika ní propojení vedené ve sm ru sever-jih v sektoru m sta ležícím západn od železni ní koridorové trat . Propojení za íná v prostoru MÚK ervené Vršky (k ižovatka silnic I/3, II/603 a II/112) a je vedeno ulicí ervené Vršky k okružní k ižovatce pod nemocnicí a dále do ulice Hod jovského. Na tento stávající úsek navazuje nový komunika ní úsek vedený po západním obvodu ploch ur ených pro železni ní dopravu a to až do prostoru k ižovatky na prodloužení K ižíkovy ulice a nového p emost ní železnice z bývalých „táborských“ kasáren. Dále pokra uje nová komunikace sm rem na jih podél výrobních ploch až k p ipojení na stávající „jižní“ úsek obchvatové trasy silnice II/110. Na tento úsek jsou postupn napojeny stávající radiální trasy ulic Máchova, Konopiš ská a K ižíkova,
druhé komunika ní propojení vedené ve sm ru sever-jih v sektoru m sta ležícím východn od železni ní koridorové trat . Toto propojení navazuje na silni ní trasu II/110 od Bedr e a je v sou asné stop vedeno ke k ižovatce s echovou ulicí, dále pokra uje jako stávající úsek „východní“ obchvatové trasy silnice II/112 až ke k ižovatce s Vlašimskou ulicí. Zde navazuje nové komunika ní propojení, etapov realizované jako p eložka pr jezdního úseku silnice II/110, vedené p es návrší rozvojové lokality Sladovka (v oblasti jejího centra ve stavebn p ekrytém úseku) a dále mostním objektem p es údolí Benešovského potoka až k ulici ernoleské. V sou asné stop ernoleské ulice je propojení vedeno úrov ovým p ejezdem p es vlašimskou železni ní tra k p ipojení na „jižní“ obchvatový úsek silnice II/110. Na tento komunika ní úsek jsou postupn napojeny od severu radiální trasy: nové p ipojovací komunikace vedené p es stávající most do bývalého vojenského cvi išt a Vlašimská ulice, ve sm ru západ-východ jsou ob navrhované severo-jižní propojovací komunikace vzájemn propojeny komunika ními spojkami vedenými v poloze: severn od centra m sta ulicemi Nová Pražská a echova, jižn od centra vedené od prodloužení K ižíkovy ulice, p es nové p emost ní ploch železni ní dopravy a rekonstruované koridorové trat a dále po obvodu nového obytného souboru „Táborská kasárna“ k ulici ernoleská, kde navazuje na novou trasu etapového pr jezdního úseku silnice II/110 p es údolí Benešovského potoka. Na tento úsek v prostoru Sladovky navazuje nová trasa vedená po obvodu nových obytných soubor jižn od Vlašimské ulice až k p ipojení na trasu pr jezdního úseku silnice II/112. Na tento základní komunika ní skelet jsou p ipojeny další místní a ú elové komunikace zp ístup ující jednotlivé sektory a ásti m sta až jednotlivé objekty a jednotlivé obhospoda ované pozemky a plochy. Stávající komunika ní systém území je v podstat t eba považovat za stabilizovaný, reálné možnosti jeho úprav, s ohledem na citlivé majetkoprávní vztahy a pom rn velkou investi ní náro nost t chto oprav, jsou pom rn malé. P edkládaný návrh tedy prakticky pln respektuje sou asné uspo ádání systému. Nov navrhované rozvojové lokality m sta jsou komunika n zp ístup ovány bu p ímou vazbou na tyto stávající komunikace, p ípadn jejich krátkým prodloužením i nov navrhovanými obslužnými komunikacemi nebo komunikacemi ur enými pro smíšený provoz, které budou realizovány v rámci výstavby p íslušné lokality. Uspo ádání základního komunika ního systému m sta, vedení navazujících obslužných komunikací a jejich rozd lení dle dopravn urbanistické funkce je nejlépe patrné z výkresu .2.3 v m ítku 1:5000. Rozd lení místních a navazujících ú elových komunikací je po dohod s objednatelem provedeno dle jejich dopravn urbanistické funkce. P ehled o intenzitách silni ního provozu dávají výsledky periodicky provád ných s ítání silni ní dopravy SD R v pravidelných p tiletých intervalech. V následující tabulce jsou uvedeny po jednotlivých s ítacích stanovištích hodnoty zatížení zjišt né v rámci posledního dostupného s ítání provedeného v roce 2005 ve m st samotném a na hlavních p ístupových trasách. Hodnoty zatížení jsou uvedeny v tabulce i grafických p ílohách v po tu skute ných vozidel za pr m rný den roku 2005 a to v len ní dle druhu vozidel – t žkých, osobních, motocykl a celková sou tová hodnota. Dále je rovn ž uvedena hodnota podílu t žkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává p edstavu o charakteru dopravy v daném úseku a dále také porovnávací hodnota r stového koeficientu vztažená k výsledk m p edchozího s ítání silni ní dopravy z roku 2000, které byly uvedeny v pr zkumové ásti práce.
Silnice
Stanovišt
Místo
I/3
I-0067
Mra
I/3
I-0070
I/3
I-0087
I/3
Intenzity automobilové dopravy – rok 2005 T O M S
%T
S2005 S2000
4828
18305
83
23216
20,8
1,21
k ižovatka s II/112 u Benziny
4850
19685
95
24630
19,7
1,15
u nemocnice
4239
13256
73
17568
24,1
1,16
I-0086
u mlékárny
4349
15923
80
20352
21,4
1,25
I/3
I-0080
k ižovatka s II/114
5445
12119
80
17644
30,9
0,90
I/3
I-0090
Byst ice
5445
12119
80
17644
30,9
0,96
II/106
I-2590
Chlístov
738
4635
49
5422
13,6
1,38
II/106
I-2591
Máchova ul.
851
6586
51
7488
11,4
1,57
II/106
I-2595
Hod jovského ul., pod nemocnicí
1640
10207
61
11908
13,8
1,20
II/110
I-2540
K ižíkova ul.
1103
3397
29
4529
24,4
0,74
II/110
I-2546
Sob hrdy
432
2212
24
2668
16,2
1,16
II/110
I-2594
Konopiš ská ul.
1103
3397
29
4529
24,4
0,74
II/110
I-2547
Nádražní ul.
1138
7441
47
8626
13,2
0,99
II/110
I-2545
Táborská ul.
1188
9719
63
10970
10,8
1,51
II/110
I-2544
Hráského ul.
969
4718
44
5731
16,9
1,26
II/110
I-2511
u st elnice
920
6736
42
7698
12,0
1,11
II/112
I-2500
Struha ov
1220
5956
44
7220
16,9
1,11
II/112
I-2506
1389
8913
40
10342
13,4
1,06
II/112
I-2501
II/112
I-2502
II/112
I-2542
II/112
I-2505
III/1101
I-2512
MK
I-2541
MK
I-2593
ervené Vršky, u Auto Škoda ervené Vršky, u prodejny LIDL
1439
11118
51
12608
11,4
1,21
1454
9666
51
11171
13,0
1,34
echova ul.
1539
9128
51
10718
14,4
1,08
oto ka BUS
1255
6777
56
8088
15,5
1,11
535
2916
19
3470
15,4
3,58
Na Bezd kov ul.
113
2244
12
2369
4,8
1,01
Hod jovského ul.
1438
9292
52
10782
13,3
1,80
Nová Pražská ul.
ernoleská ul.
Z t chto údaj je patrné, že výrazn nejvyšší objemy silni ní automobilové dopravy jsou realizovány ve sm ru hlavního severojižního tahu silnice I/3 a to jak v celkové hodnot zatížení tak v podílu t žké nákladní dopravy. Tyto údaje jednozna n potvrzují snahy o brzkou realizaci dálni ní trasy D3, která pak p evezme vztahy dálkové mezinárodní i vnitrostátní dopravy. Uvedené údaje rovn ž dokládají pom rn vysoké objemy automobilové dopravy na vnitrom stských stanovištích situovaných na pr jezdních úsecích silnic II/106, II/110 a II/112 v ulicích Hod jovského, ervené Vršky, Nádražní a echova. Tyto hodnoty zatížení jsou nep íznivé op t jak z hlediska celkového objemu dopravy tak i podílu t žké nákladní dopravy. Tyto skute nosti potvrzují pot ebu návrhu a realizace obvodových silni ních tras m sta. S ohledem na pot ebu ov it návrhové parametry komunikací a rovn ž ov it a popsat ú inky ze silni ní dopravy na životní prost edí m sta byla samostatn zadána a firmou CityPlan s.r.o., Praha, v soub hu se zpracováním konceptu nového územního plánu vypracována rámcová prognóza dalšího vývoje silni ní automobilové dopravy. Prognóza byla vypracována pro ty i varianty uspo ádání základního komunika ního skeletu m sta a to v souvislosti s postupným uvád ní trasy dálnice D3 a nových komunika ních úsek ve m st do provozu. S ohledem na požadavek srovnatelnosti jednotlivých variant komunika ního uspo ádání byla prognóza vypracována pro návrhový rok 2020.
O.d.02.2 Železni ní doprava
ešeným správním územím m sta v sou asné dob prochází páte ní celostátní železni ní tra . 221 Praha - Benešov u Prahy a navazující tra . 220 (Praha -) Benešov u Prahy - eské Bud jovice, které jsou ve smyslu §3 zákona . 266/94 Sb. a v souladu s usnesením vlády R . 766 ze dne 20.12.1995, za azeny do kategorie dráhy celostátní. V koncepci dopravní struktury republiky je tra . 220 a 221 sledovaná jako sou ást IV. železni ního tranzitního koridoru s prioritním významem pro mezinárodní nákladní dopravu. Ve stanici Benešov u Prahy se od hlavní trasy odpojuje tra regionálního významu . 222 Benešov u Prahy Trhový Št pánov. Na základ mezinárodních dohod jsou trat . 221 a navazující . 220 sou ástí evropské sít železni ních magistrál procházející Evropou ve sm ru sever – jih, v trase ozna ené jako E 55 Stockholm – Berlin – Praha – Salzburg – Bologna a její vedlejší osy E 551 Praha – Linz – St. Michael. P estože doprava na trati v posledním období poklesla, je nutno konstatovat, že sou asné p epravní nároky v díl ích úsecích p ekra ují provozní kapacity stávající trat . Technické parametry a kvalita dopravní cesty nedosahují pot ebné úrovn odpovídající požadavk m a podmínkám mezinárodních dohod a proto byla zahájena zásadní p estavba této trat . Návrh územního plánu vychází z materiálu koncepce p estavby IV. železni ního tranzitního koridoru, rozsah jeho modernizace a model financování, byl aktualizován usnesením vlády R . 885 ze dne 13.7.2005. Rekonstruk ní práce na trati .221 v etn rekonstrukce železni ní stanice byly již p evážn realizovány. Územní plán respektuje návrh úpravy trat ve smyslu dokumentace pro stavbu „Modernizace trati .220 Votice - Benešov u Prahy“. Plochy pro p estavbu železni ní infrastruktury, které p esahují drážní pozemky, budou respektovány jako ve ejn prosp šná stavba. Modernizace bude dokon ena do roku 2016. Pro rekonstrukci tra ového úseku od železni ní stanice Benešov u Prahy ve sm ru na jih byla vypracována dokumentace pro stavbu „Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy“, která je jednou ze souboru staveb na IV. tranzitním koridoru. Stavba modernizace obsahuje soubor úprav železni ní trat , jejichž výsledkem bude zvýšení výkonnosti, životnosti a pohodlí nové dvojkolejné trati spolu se zvýšením bezpe nosti železni ního provozu. Obsahem stavby je p edevším zdvoukolejn ní celého úseku trati spolu s úpravou geometrické polohy hlavních kolejí s d razem na zvýšení jízdní rychlosti od po átku stavby p ed dnešní stanicí Votice až po rozhraní stavby p ed železni ní stanicí Benešov u Prahy. Sou ástí navrhované stavby je n kolik náro ných sm rových p eložek trati v etn staveb tunelových úsek (mimo ešené území ÚP Benešov). Realizací všech p eložek dojde k podstatnému zkrácení stávající délky trati a jízdní doby. V úseku od poslední sm rové p eložky u Byst ice až do konce stavby p ed stanicí Benešov u Prahy dochází již jen k minimálním sm rovým posun m s ohledem na požadavek zdvoukolejn ní trat p i dosažení co nejp ízniv jších pom r na stávajícím t lese dráhy. V rámci stavby budou rovn ž navržena a realizována opat ení ke snížení negativních d sledk železni ní dopravy na životní prost edí. Zm nou .1 územního plánu je respektován a územn vymezen koridor pro výhledové vedení z ásti tunelové trasy vysokorychlostní trat Praha – eské Bud jovice v souladu se zám ry Zásad územního rozvoje St edo eského kraje. Územní rezerva je zm nou .1 ozna ena D – zp esn ní koridoru pro vysokorychlostní tra na území St edo eského kraje dle ZÚR SK ozna eného D204. Koridor vstupuje do správního území m sta Benešov v ší i 600m (podle
vymezení ZÚR SK) v prostoru severn od Vidlákovy Lhoty a sm uje pod zastav né území Pomn nic na severozápadním okraji zastav ného území Benešova. V pr b hu zastav ným územím m sta se v ploše p vodního koridoru ze schválených ZUR SK zp es uje vymezení koridoru cca v ší i 200 metr ; jihovýchodn od rozvojové lokality Marianovice se pak vymezení koridoru za hranicí katastru op t rozši uje na cca 600m a sm uje do prostoru Byst ice u Benešova. Na základ rozpracované studie VRT Praha – Jihlava – Brno (SÚDOP Praha) je v uvedeném koridoru zp esn n zákres trat Praha – eské Bud jovice. Sou asn je s ohledem na nezbytnou koordinaci zám r vyzna ena územní rezerva pro tuto VRT s navazujícími úseky propojovacích tratí. V železni ní stanici Benešov u Prahy se odpojuje tra . 222 Benešov - Trhový Št pánov. Tato regionální jednokolejná koncová železni ní tra s motorovým provozem zprost edkuje p epravní vazby jihovýchodním sm rem od Benešova do Vlašimi a dále. Tra je územním plánem považována za dlouhodob stabilizovanou, s p edpokladem možného za len ní do integrovaného p epravního systému Benešovska.
O.d.02.3 Vodní doprava
Ve správním území m sta Benešov se zájmy vodní dopravy neuplat ují.
O.d.02.4 Letecká doprava
Ve správním území Benešova se neuplat ují zájmy civilní letecké dopravy. Jižní okraj ešeného území je však zasažen ochrannými pásmy vztaženými k ploše a za ízením letišt Benešov ležícího cca 5,5 km jihozápadn od m sta v katastru obce Nesva ily s velmi dobrou vazbou na silnici I/3. Letišt má statut ve ejného vnitrostátního letišt a neve ejného mezinárodního letišt s celoro ním provozem. Letišt je v sou asném stavu vybaveno dv ma nezpevn nými vzletovými a p istávacími drahami o délce 750 metr a je zam eno na sportovní letecký provoz v etn leteckého výcviku, provoz letadel všeobecného letectví, vyhlídkové lety a nepravidelné lety aerotaxi. S ohledem na výhledový zám r získání statutu ve ejného mezinárodního letišt byla v roce 2003 vypracována dokumentace, která eší výstavbu nových pohybových ploch letišt , dopln ní technického vybavení, výstavbu odbavovací budovy a napojení areálu letišt na inženýrské sít a komunikace. Pro zajišt ní výhledových provozních pot eb letišt je navrženo prodloužení vzletové a p istávací dráhy VPD 06/24 ze sou asných 750 metr na délku 1150 metr a z d vod vyšší provozní využitelnosti letišt bude tato prodloužená VPD opat ena zpevn ným povrchem.
O.d.02.5 Cyklistická doprava
M sto Benešov a jeho okolí je významné nejen svými historickými a kulturními hodnotami, ale je rovn ž místem velice významných krajinných a p írodních hodnot. Krajina st edního a dolního Posázaví, pás St edo eské pahorkatiny s Blaníkem a p edevším areál zámku Konopišt a navazující kultivovaná krajina na západ od m sta nabízejí adu neopakovatelných p írodních scenérií v každém ro ním období. Celé m sto a navazující území je protkáno hustou sítí p ších i cyklistických turisticky zna ených i nezna ených tras. Územní plán respektuje vedení základních cyklotras . 0063, 0064, 0069 a 0073, které procházejí m stem a zajiš ují vazby na dálkovou mezinárodní cyklotrasu projektu
„Greenways – Zelené stezky“ Praha – Jind ich v Hradec – Znojmo – Víde , procházející v poloze západn od m sta. Druhou významnou oblastí pro využití cyklistické dopravy jsou b žné denní vazby ve vztazích mezi bydlišt m a pracovišt m, školou i p ípadn dalšími složkami m stské vybavenosti, samoz ejm také cesty pro krátkodobou rekreaci. S ohledem na pom rn obtížné terénní podmínky území a pom rn silné zát že na páte ních silni ních trasách je však relativn málo využívána cyklistická doprava. Do budoucna s realizací nových obvodových tras m sta, které p evezmou vn jší zát že je však t eba ve m st i v navazující krajin po ítat s v tším rozší ením v poslední dob stále oblíben jší cykloturistické dopravy. Konkrétní vymezení tras a stezek pro cyklistickou dopravu p esahuje svou podrobností detail územního plánu a vyžaduje vypracování formou samostatného generelu cyklistické dopravy.
O.d.02.6 P ší doprava
M sto a jeho navazující území je s ohledem na významné historické, kulturní, ale i krajinné a p írodní hodnoty protkáno hustou sítí p ších turistických zna ených i nezna ených tras. Druhou významnou oblastí pro využití p ší dopravy jsou b žné denní vazby ve vztazích mezi bydlišt m a pracovišt m, školou i p ípadn dalšími složkami m stské vybavenosti, samoz ejm také cesty pro krátkodobou rekreaci. T žišt m p šího provozu ve m st je území historického jádra a centrální zóny m sta, kde je soust ed na v tšina objekt m stské a ob anské vybavenosti. Všechny p ší trasy ve sm ru východ – západ (Kav ín – Karlov, centrum m sta – Konopišt ) protínají p í n linie silnic I/3 (resp. II/603), II/112 a II/110 a tedy musejí p ekonat jejich bariérový efekt. Vazby mezi centrální zónou - historickým jádrem m sta (výhledov i p ím stským parkem Kav ín) a parkem, resp. areálem zámku Konopišt jsou p es plochy železni ní dopravy v sou asné dob vedeny v poloze bu silni ním nadjezdem v prodloužení z Konopiš ské ulice do Nádražní a Tyršovy ulice nebo práv obnovovanou lávkou pro p ší situovanou jižn od železni ní stanice v sousedství bývalých Táborských kasáren. Návrh územního plánu ve vazb na stabilizovaná p ší prostranství centra m sta vymezuje dopln ní hlavních p ších tras. Pro p ekonání bariérového efektu trasy silnic I/3 (II/603), II/112, II/110 a železni ních tratí . 220 a 221 jsou sledovány následující koridory p ší dopravy: [1] ervené Vršky – Pomn nice (prostor mimoúrov ové k ižovatky ervené Vršky); P ší trasa bude vedena v prodloužení ulice ervené Vršky a dále podél silnice (dnešní I/3) naproti erpací stanici ve sm ru na Pomn nice, po realizaci MÚK ervené Vršky p ší a cyklistické trasy využívají možnosti mimoúrov ového k ížení s hlavní silni ní trasou; [2] Erbenova – V Pružinách (zahrady – školky); P ší propojení mimoúrov ov podchodem v prodloužení ulice Erbenovy do prostoru zahrad a školek; [3] (Pražská -) Máchova – II/106 sm r Úro nice P ší trasa je vedena od Pražské ulice podchodem pod železni ní tratí a dále Máchovou ulicí kolem areálu nemocnice k podjezdu silnice II/106 a pokra uje ve sm ru na severozápad od m sta (k zahrádkovým koloniím);
[4] (Karla Nového -) Šímova – Svatojánský (- Mydlá ka); P ší trasa mí í z prostoru Karlova od centrálního Masarykova nám stí ulicí Karla Nového, mezi areály základní a st ední zem d lské a rodinné školy, mimoúrov ov k íží železni ní tra s využitím stávajícího objektu silni ního nadjezdu (p ípadn výhledov novou lávkou). Návrh v podstat p edpokládá úpravu sou asného nadjezdu a prodloužení vazby na západ novým pr chodem (obchodní pasáží) p ipravovaných komer ních objekt p ilehlého bloku. P ší trasa dále p etíná Hod jovského ulici a ulicí Šímovou sm uje k navrhované p ší lávce p es silnici I/3 do polohy jižn od p echodu pro p ší u stávající autobusové zastávky. P ší trasa dále mí í do prostoru „Svatojánský“ k areálu Mydlá ka a výhledov k areálu arboreta nebo do údolí Konopiš ského potoka. [5] Tyršova – Konopiš ská – III/10614, Konopišt – zámek (prostor mimoúrov ové k ižovatky Konopiš ská); P ší trasa je vedena ve sm ru od centra m sta (Masarykovo nám stí, Karlov) v prodloužení ulice Tyršovy; pro založení podchodu pod železni ní tratí se využívá p irozeného výškového rozdílu železni ní trat a terénu zvolna stoupajícího od centra sm rem na západ. Trasa je sm rována v prodloužení podchodu až ke Konopiš ské ulici, jihozápadn od mlékárny Danone prochází prostorem nov navrhované mimoúrov ové k ižovatky v soub hu severn podél silnice III. t ídy a dále navazuje na stávající alejovou cyklistickou trasu sm ující do údolí Konopiš ského potoka a k areálu zámku Konopišt . [6] (Tyršova / Jiráskova -) Hod jovského / SOU - Spartakiádní – (- Konopišt – park); Vedení p ší trasy navazuje na zám r územního plánu sídelního útvaru Ing.arch. Pleskota (1994) - od centra v prodloužení Jiráskovy ulice využívá podchodový tunel peronizované železni ní stanice. Dle nového územního plánu se p edpokládá prodloužení tohoto tunelu až za navrhovanou páte ovou komunikaci vedenou po západním obvodu železni ní stanice. P vodní návrh po ítá s vytvo ením nového koridoru p es p ilehlé plochy výroby a areál SOU k ulici Spartakiádní. P itom se p edpokládá, že n které z areál nebudou nadále oploceny (SOU, …) a trasa povede parkov upravenými prostory. V souvislosti s návrhem zahloubení upravené trasy silnice I/3 (II/603) v úseku podél Konopiš ského parku je navržena p ší lávka z ulice Spartakiádní v návaznosti na hlavní p ší osu Konopiš ského parku. [7] Táborská kasárna – Na Mýt – Jana Nohy – Spartakiádní – (- Konopišt – park); Navrhovaná p ší trasa sm uje od centra m sta p es Husovo nám stí, novým obytným celkem Táborská kasárna k rekonstruované lávce p es železni ní tra , dále ulicemi Na Mýt a Jana Nohy ke Spartakiádní ulici a po lávce p es zahloubenou trasu silnice I/3 do zámeckého parku. [8] (Mariánovice -, K ižíkova -) – U Topolu (- Konopišt – park / Šiberna) (prostor mimoúrov ové k ižovatky U Topolu); V návaznosti na realizaci MÚK U Topolu bude p ší a cyklistická trasa z nového obytného souboru Mariánovice vedena prostorem k ižovatky U Topolu s vazbou na centrum m sta ulicí K ižíkovou a na jižní obvodovou silni ní trasu p i emž využije možnost mimoúrov ového k ížení s hlavní silni ní trasou. [9] Mariánovice – erný Les; Navrhované p ší propojení využívá existující p echod železni ní koridorové trat propojující masív erného Lesa zklidn nou komunikací ve stop stávající cesty s areálem p vodního hospodá ského dvora Mariánovice s možností dalšího propojení s prostorem k ižovatky U Topolu a ul. K ižíkovou s centrem m sta.
[10] Táborská kasárna – jihozápadní páte ová trasa – ernoleská (- údolí Benešovského potoka); Navrhovaná p ší trasa sm uje po jižním okraji obytného celku Táborská kasárna a lokalit Sokola T my a U Vodárny k vodním plochám a podél Benešovského potoka západn od zahrádkových kolonií Na Sladovce ke Kav ínu. [11] Na Karlov – Na Klášterce – K Pazdern (- Kav ín); P ší trasa mí í z prostoru centrálního Masarykova nám stí ulicí Na Karlov , prostorem m stského parku Na Klášterce p echází k Pazdern a po p echodu stávajícíhi východního obchvatu m sta vstupuje do prostoru navrhovaného m stského lesoparku Kav ín. [12] ervené Vršky – Za Spo ilovem – Na Homoli (- Kav ín); Navrhovaná p ší trasa sm uje z prostoru komer ní zóny u MÚK ervené Vršky, prochází v t žišti nov rozši ovaných ploch lokality ervené Vršky, využívá stávající formanský podjezd želenice, po pr chodu t žišt m prostoru p echází silnici II/110 a p ím stskou krajinnou plochou Na Homoli stoupá do prostoru navrhovaného m stského lesoparku Kav ín. [13] ervené Vršky – Tužinka; P ší trasa sm uje z prostoru obytného celku ervené Vršky v pokra ování ulice K Tužince, p ekra uje navrhovaný severovýchodní obchvat silnice II/112 a ve stop stávající cestní sít pokra uje do prostoru Tužinky a p ilehlých krajinných pasáží. Mezi uvedenými trasami (zejména [4], [5] a [6]) lze využít další vedlejší propojení s využitím stávající uli ní sít (Hod jovského, …), ímž se rozši uje nabídka volby tras a variantních propojení, p ípadn jejich etapového vedení. V podstat stabilizovaná sí turisticky zna ených p ších a cyklistických tras, které vycházejí z centrální zóny m sta do širší krajiny a k jednotlivým turistickým atraktivitám bude v závislosti na realizaci výše uvedených nových tras využívat vyšší spektrum jejich nabídky propojení s centrem m sta. Jedná se o následující trasy: ervené trasy vstupují do m sta od severu ze dvou sm r a to jednak od Po í í nad Sázavou podél Konopiš ského potoka do areálu zámku, která dála pokra uje kolem Zámeckého rybníka do Byst ice a druhá trasa, která je vedena do m sta od Hv zdonic, nejprve podél Benešovského potoka, pak stoupá p es Tužinku do centra m sta a pokra uje dále p es Postupice ve sm ru do CHKO Blaník. Ob trasy ve m st propojuje trasa ve sm ru východ-západ vedená z Masarykova nám stí do zámeckého areálu, zelená trasa dopl uje systém a je vedena od zámku parkem na Mariánovice a dále p es Mokrou Lhotu do Byst ice.
O.d.02.7 Doprava v klidu
Problematika tzv. „dopravy v klidu“, která p edstavuje problematiku parkování a odstavování vozidel je obecn velice významnou a sledovanou sou ástí každého m stského organizmu. Tato problematika má v zásad dv odlišné polohy a to: 1) zajišt ní každodenních pot eb bydlících obyvatel m sta (rezident ); 2) zvládnutí nárok a pot eb generovaných návšt vníky m sta. V rámci provedené pr zkumové a rozborové ásti územního plánu byly sledovány a vytipovány významn jší p íležitosti a lokality, které slouží pro garážování a parkování vozidel obyvatel a návšt vník m sta:
pro garážování vozidel obyvatel m sta slouží dva areály adových garáží p ipojených na echovu ulici s po tem 135 + 96 = 231 stání a dále areál adových garáží p i Vlašimské ulici s po tem 66 stání, pro garážování vozidel slouží také další kapacity garáží vestav ných do podnoží bytových objekt , pro parkování vozidel ve vztazích k historickému centru m sta v okolí Masarykova nám stí slouží n kolik lokalit s kapacitou celkem 360 stání, pro parkování vozidel ve vztazích k centrální oblasti m sta v etn p ednádražní oblasti: Nádražní - 160 stání, ervené vršky - 133 stání, u nemocnice – 80 stání, Tyršova – 40 stání, pro parkování vozidel obyvatel vysokopodlažní bytové zástavby v centrální oblasti m sta: Pražská - 215 stání, Na Bezd kov - 200 stání, p i ulici Nová Pražská - 238 stání, Vlašimská - 175 stání, p i ulici echova - 134 stání, p i ulici Hráského - 150 stání, pro parkování vozidel obyvatel vysokopodlažní zástavby v oblasti p i ulici Pražského povstání: 236 stání, pro parkování vozidel u sportovních areál : ernoleská – 150 stání, fotbalový stadion a motel – 150 stání, pro parkování vozidel ve vazbách na výrobní areály: K ižíkova - 107 stání, Jana Nohy - 63 stání, u strojíren BEST - 110 stání, u mlékárny – 30 stání, pro parkování vozidel návšt vník zámeckého areálu Konopišt slouží pom rn kapacitní plochy hlídaného parkovišt s celkovou kapacitou 475 stání osobních vozidel a 20 autobus dle zp sobu azení. Celková kapacita stání v t chto zjišt ných lokalitách tedy je asi 300 stání v areálech adových garáží a dále asi 2420 parkovacích stání pro pot eby bydlení a objekt vybavenosti, 310 stání pro výrobní areály a 475 stání osobních vozidel a 20 stání pro autobusy pro pot eby parkování vozidel návšt vník zámku Konopišt . V souvislosti se prudkým nár stem stupn automobilizace v posledním období a nar stajícími problémy s odstavováním a parkováním vozidel obyvatel m sta i jeho návšt vník zadal M stský ú ad Benešov firm ACTIV s.r.o., Kladno, vypracování materiálu „Audit dopravy v klidu – Benešov 2005“. Cílem této studie bylo vypracovat podrobnou analýzu na vymezeném území m sta, stanovit problémové okruhy sou asného stavu a navrhnout sm ry a možnosti dalšího ešení. Pro šet ení byla vytipována a následn ov ována nejživ jší oblast centrální zóny m sta zahrnující oblast samotného historického jádra m sta v okolí Masarykova a Malého nám stí, p ilehlé hlavní ulice v etn navazujících lokalit sídliš . Celá sledovaná oblast byla vymezena ulicemi: Táborská, Hráského, Zapova, Vlašimská, Školní, Pod Klášterkou, echova, Nová Pražská, Hod jovského, Nádražní. V pr zkumové ásti dokumentace byla provedena podrobná pasportizace parkovacích p íležitostí a následn byly vytipovány základní okruhy problém . Byla vypracována aktuální kapacitní bilance parkovacích stání ve vymezené oblasti, v rámci které bylo zjišt no celkem 2003 stání. Na základ zkušeností z d íve provedených prací obdobného charakteru byl ur en ve sledované oblasti deficit parkovacích stání v sou asném stavu 466 míst, pro výhledový rok 2015, bez úprav ešeného území, byl ur en deficit parkovacích míst již 1067. V návrhové ásti materiálu byly stanoveny hlavní zásady moderního parkovacího systému s cílem vyrovnání nabídky a poptávky v centrální oblasti m sta. M sto by m lo p ijmout závaznou koncepci a zásady ešení a rozvoje dopravy ve st edn dobém horizontu. Budoucí
parkovací systém by m l být postaven na plošné distribuci parkujících, která je však doprovázena výstavbou nových parkovacích kapacit. Materiál dále p edstavuje dv kvalitativn odlišné cesty k ešení problém : realizaci nových parkovacích kapacit, kdy v horizontu 10 let je uvád na pot eba 1067 stání, což by však p edstavovalo investi ní náklad více jak 400 mil. K , bez aplikace regula ních a distribu ních princip , systémové budování nových parkovacích objekt v kombinaci s uplatn ním regulace a distribu ních princip , kdy objem investi ních prost edk m že být až polovi ní. Zárove byly stanoveny t i základní typy regulace parkování s uplatn ním: vyhrazených úsek místních komunikací pouze pro pot eby parkování trvale bydlících obyvatel, krátkodobé parkování návšt vnické – s parkovacími automaty bez možnosti parkování rezident a abonent v jejich provozní dob , st edn dobé parkování návšt vnické – st edn atraktivní lokality, s parkovacími automaty bez možnosti parkování rezident a abonent v rámci provozní doby. V záv rech studijní práce je navrhováno vypracování podrobn jšího materiálu, který by ešil koncepci dopravy v klidu ve m st v následném desetiletém asovém horizontu do roku 2015 a byl by len n do díl ích projekt : projekt zóny regulovaného stání v etn ešení tzv. rezidentních ochranných štít sídlištních celk , projekt postupného stavebního zklid ování místních komunikací, projekty návrhu a ešení objekt hromadného parkování. V rámci první etapy se p edpokládá z ízení zóny regulovaného stání v centrální oblasti s p edpokladem návrhu 870 rezidentn -abonentních stání a dále 1150 návšt vnických parkovacích stání s parkovacími automaty. S ohledem na objektivní pot ebu zkapacitn ní parkovacích p íležitostí výstavbou nových objekt hromadného stání v centrální zón m sta byly vytipovány následující lokality pro realizaci t chto objekt : lokalita stávajícího parkovišt p i ulici Pod Brankou v etn p ilehlých pozemk s p edpokladem realizace objektu hromadného parkování o cca t ech podlažích za p edpokladu jednoho až dvou podlaží pod povrchem, objekty hromadných garáží realizované v rámci revitalizace areálu bývalých Pražských kasáren, tyto objekty mohou být realizovány také na podnoži jednotlivých bytových dom , podzemní objekt pod stávajícím h išt m v sídlišti M. Kude íkové, podzemní objekt pod stávajícím parkovišt m v Tyršov ulici, dále jsou k podrobn jšímu ov ení doporu ovány plochy pod stávajícími parkovišti v ulici Na Bezd kov (Bezru ova - u lékárny) a na sídlišti v ulici Bezru ova a Zapova.
O.d.02.8 Dopravní vybavenost
erpací stanice pohonných hmot jsou v ešeném území m sta situovány p edevším p i páte ních pr jezdních tazích silnice I/3, II/110 a II/112. P i pr jezdním úseku silnice I/3 je stanice situována p i k ižovatce ervené Vršky na p íjezdu od Prahy, na pr jezdním úseku silnice II/110 v K ižíkov ulici, p i pr jezdním úseku silnice II/112 v ulici ervené Vršky ve
vazb na areál servisu Škoda a další komer ní objekty a také p i výjezdu silnice II/112 ve sm ru na Vlašim p i k ižovatce s východním úsekem obvodové komunikace m sta. Servisní služby pro motoristy jsou k dispozici v za ízeních situovaných rovn ž p evážn p i hlavních silni ních tazích silnice I/3, II/110 a II/112. Jisté možnosti pro opravy vozidel dále nabízejí menší provozovny v rámci podnikatelských aktivit obyvatel m sta. Pro pot eby provozu, odstavování a údržby vozidel osobní hromadné i nákladní automobilové silni ní dopravy slouží rozsáhlý areál p i K ižíkov ulici. Pro pot eby pravidelné ve ejné linkové autobusové dopravy slouží autobusové nádraží, které je situováno v p ednádražním prostoru v p ímé vazb na výpravní budovu železni ní stanice. Autobusové nádraží je solidn dimenzováno s dostate ným po tem výstupních, odstavných i odjezdových stání. Ve vazb na výpravní budovu železni ní stanice je vybaveno také dobrým zázemím jak pro cestující ve ejnost tak pro dopravce. Pro návrhové období se považuje tento stav za stabilizovaný. Další velice významnou složkou dopravní vybavenosti zajiš ující v podstat plošnou dostupnost širšího spádového území regionu je systém ve ejné pravidelné linkové autobusové dopravy. Tento systém, spolu s železni ní osobní dopravou, zajiš uje b žné denní p epravní pot eby a vazby obyvatel – bydlení, zam stnání, školy, služby a další – v požadovaných vztazích a kvalit . M stem Benešov v sou asné dob prochází 24 pravidelných linek dálkové dopravy a 43 pravidelných linek regionální autobusové dopravy, což sv d í o pom rn dobré kvalit spojení jak do hlavních p epravních sm r tak v i širšímu spádovému území. Pro zlepšení dostupnosti m sta a pot eby krytí vnitrom stských p epravních vztah slouží v pracovních dnech obyvatel m m sta také 2 linky m stské hromadné dopravy. Celé ešené správní území m sta je pokryto autobusovými zastávkami pravidelné autobusové dopravy MHD s docházkovou vzdáleností p t až asi osm minut. Sí zastávek bude dopln na i v nov navrhovaných rozvojových lokalitách.
O.d.03 Technická infrastruktura O.d.03.1 Zásobování pitnou vodou
Zájmové území tvo í katastry m sta Benešova a obce Úro nice. Vodovodní sí v etn souvisejících za ízení je realizována v Benešov , v Úro nici a Okrouhlici, a je ve správ provozovatele Vodohospodá ské Spole nosti Benešov, s.r.o. (VHS). Vlastníkem za ízení je m sto Benešov. Nov se uvažuje se z ízením obecního vodovodu ve Vidlákov Lhot , Bukové Lhot a Pomn nicích. Pitná voda bude v zájmovém území i nadále používána pro komunální ú ely, pro výrobu a v zem d lství. V textové ásti územního plánu je uveden následující popis doporu ených staveb a opat ení: stavby, jejichž realizace je nutná pro zásobování vodou v rozvojových lokalitách stavby, jejichž realizace je nutná pro zásobování vodou v p estavbových lokalitách stavby významn jšího rozsahu, jejichž realizace je nutná pro zajišt ní bezporuchové funkce zásobování vodou v budoucnu stavby významn jšího rozsahu navržené v rámci VÚC okresu Benešov stavby a opat ení pro zajišt ní záložního zdroje pitné vody pro m sto
Stavby, jejichž realizace je nutná pro zásobování vodou v rozvojových lokalitách a v p estavbových lokalitách: Zásobování pitnou vodou v rozvojových a p estavbových lokalitách v místech, kde to umož ují podmínky, bude zajišt no z ve ejného vodovodu. Jedná se o lokality uvažované v Benešov , Úro nici, Okrouhlici, Vidlákov Lhot , Bukové Lhot a Pomn nicích. V t chto oblastech se p edpokládá tém stoprocentní napojení na vodovodní sí . V Benešov , Úro nici a Okrouhlici bude stávající sí dopln na o nové ady, které budou navazovat na stávající vodovodní sí . Ve Vidlákov Lhot , Bukové Lhot a Pomn nicích bude realizován vodovod nov . Ve výkresové ásti jsou zakresleny vodovodní ady ur ené pro navržené lokality, pro stávající zástavbu i pro propojení se stávající sítí. V samotných lokalitách jsou ady zakresleny pouze v p ípadech, kdy je v územním plánu uveden pr b h komunikací, konkrétní návrh sít umožní až podrobn jší územn plánovací dokumentace (regula ní plány, územní studie, …). Doporu uje se rovn ž zpracování Generelu zásobování vodou, zohled ujícího nový územní plán. Benešov má v sou asné dob vybudovánu vodovodní sí , která zajiš uje zásobování vodou v p evážné ásti m sta. Vodovodní sí vykazuje zna né ztráty (úniky) a dimenze potrubí není vždy v souladu s požadavky požárního zabezpe ení (zejména sv tlosti DN 80 v historické zástavb ). Pro zajišt ní zásobování nov uvažované zástavby jsou navrženy nové ady (propojovací, p ívodní a distribu ní), a také dv nové posilovací erpací stanice pro lokality nacházející se ve vyšších nadmo ských výškách (Kav ín, Benešov jih), kde nelze zajistit pot ebné tlakové pom ry. Úro nice bude i nadále zásobována ze stávající studny s úpravnou vody. Rozší ení vodovodu pro celé zastav né území si vyžádá posouzení kapacity tohoto sou asného zdroje. Jako další možný zdroj vody se jeví realizace nových vrt (studní) na východním okraji zástavby. P i p edpokládaném nár stu odb ru vody se jeví objem stávajícího vodojemu 30 m3 jako nedostate ný. Dokumentace vyššího stupn (která se na tuto lokalitu zpracovává) prov í pot ebu výstavby druhé komory tohoto vodojemu. Okrouhlice bude i nadále zásobována z vrtu s úpravou vody chlorováním, a bude využívat stávající vodovodní sí . Uvažovaná lokalita na východní stran zástavby bude p ipojena novým adem navazujícím na stávající vodovod, zvýšení pot eby vody je nevýznamné. Vidlákova Lhota je v sou asné dob zásobována pouze z individuálních zdroj (studny, vrty). Pro zajišt ní dalšího rozvoje je zde navržen nový ve ejný vodovod. Jako zdroj bude sloužit stávající studna na pozemku .p.1, která bude prohloubena, vy išt na a dopln na o jímací zá ezy pro zvýšení vydatnosti. Podrobnosti k tomuto ešení jsou obsaženy v materiálu „Vyjád ení k návrhu vymezení obytných území … v obecní ásti Vidlákova Lhota“, zpracovaném v dubnu 2008. Vodovod bude sloužit pro novou i stávající zástavbu. V dalších sídlech se s výstavbou ve ejných vodovod neuvažuje. Zásobování vodou bude i nadále zajiš ováno z individuálních zdroj (vrty, studn ). K výstavb nových vodovodních ad se p edpokládá použití potrubí z polyetylénu o dimenzích D 90 mm a D 110 mm, u p ívodních a propojovacích ad v Benešov budou použity i odpovídající v tší dimenze.
Dimenze vodovodního potrubí budou navrženy v souladu s požadavky požárního zabezpe ení (ustanovení § 29 odst. 1 písm. k) zákona .133/1985 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis v množství stanoveném SN 73 08 73, na adech budou v pot ebných místech osazeny nadzemní i podzemní požární hydranty. Na ve ejný vodovod budou napojeny pouze lokality, které se nacházejí v blízkosti distribu ní sít . V ostatních p ípadech se bude voda získávat z individuálních zdroj , jedná se p evážn o lokality vzdálené od souvislé zástavby Benešova. Pozemky a stavební objekty, které budou zásobovány vlastními p ípojkami z navržených i stávajících vodovodních ad , budou mít m ení odb ru zajišt no faktura ními vodom ry. Stavby významn jšího rozsahu, jejichž realizace je nutná pro zajišt ní bezporuchové funkce zásobování vodou v budoucnu: Z d vodu zlepšení zásobování Benešovska pitnou vodou a zajišt ní dostate ného množství vody pro uvažovaný skupinový vodovod "Benešov - Sedl any" bude zkapacitn n sou asný p ivad „Benešov – Javorník“ o sv tlosti DN 400. Nový p ivad v rozsahu štola Javorník VDJ Šiberna bude mít sv tlost DN 500. Na tento p ivad je již zpracována dokumentace pro územní ízení. Stavby významn jšího rozsahu navržené v rámci ZÚR SK: Výstupní p ivad „V12 Benešov – Sedl any“, s jehož výstavbou se uvažuje dle návrhu uvedeném v dokumentaci ZÚR SK, bude vycházet z vodojemu Šiberna a bude veden jihozápadním sm rem do Sedl an. Odb r z tohoto potrubí bude realizován mimo ešené území. Trasa tohoto vedení byla v rámci Zm ny ÚP . 1 oproti koridoru vymezeném ZÚR SK zp esn na tak, aby potrubí p ivad e bylo vedeno ke hranici katastru v komunikacích. Benešov nemá v sou asné dob dostate ný objem akumulace ve svých vodojemech. Pro zajišt ní pot ebné akumulace vody pro m sto i pro nový p ivad „Benešov - Sedl any“ se uvažuje s rozší ením akumulace u stávajících vodojem . Vodojem Šiberna bude rozší en o novou komoru o objemu 2000 m3, bude zde rekonstruována elektroinstalace a nov bude z ízena erpací stanice o výkonu 55 l/s pro pot ebu p ivad e „Benešov - Sedl any“. Vodojem ervené vršky bude také rozší en o novou komoru o objemu 220 m3 a bude zde rekonstruována elektroinstalace i erpací stanice. U posilovací erpací stanice v Benešov v K ižíkov ulici (výkon 8 l/s) bude nutné provést vým nu erpadel za výkonn jší typy na základ skute né nam ené pot eby vody dané rozvojem navazujícího území. Rovn ž bude postupn rekonstruována stávající vodovodní sí v Benešov a v Okrouhlici, s cílem nahradit nevyhovující potrubí (špatný technický stav, malé dimenze, úniky). Úro nice má stávajícím vodovodem zásobenu pouze polovinu obyvatel. Z tohoto d vodu se navrhuje rozší ení vodovodu nejenom pro nov uvažované lokality, ale i pro stávající zástavbu. Okrouhlice bude zásobována i nadále ze stávajícího vodovodu. Ve výhledu je t eba uvažovat s rekonstrukcí stávajících litinových ad , a s jejich vým nou za nové plastové potrubí.
Stavby významn jšího rozsahu navržené v rámci VÚC okresu Benešov: Výstupní p ivad „V3 Benešov – Sedl any“, s jehož výstavbou se uvažuje dle návrhu uvedeném v dokumentaci ÚP VÚC okresu Benešov, bude vycházet z vodojemu Šiberna a bude veden jihozápadním sm rem do Sedl an. Odb r z tohoto potrubí bude realizován mimo ešené území. Stavby a opat ení pro zajišt ní záložního zdroje pitné vody: Benešov m sto i další sídelní celky v zájmovém území nemají v sou asnosti žádné záložní zdroje vody. Využití bývalých místních zdroj „Benešov – sever“ a „Benešov – jih“ není reálné vzhledem k nevyhovující kvalit jímané vody a malé kapacit t chto zdroj . Z tohoto hlediska se jeví jako možné vybudování nových jímacích objekt pro pitné ú ely v prostoru mimo negativní dopady staré ekologické zát že pr myslové zóny Benešov - jih. P íznivá lokalita se nachází v pokra ování údolí Benešovského (Horního) potoka pravob ežní i levob ežní ást údolních niv ve sm ru na obec Skalice. Návrh na vybudování nového jímacího území vychází z pr zkum fy Geo Group, která hledala náhradu za kontaminované zdroje (podklady z r. 1997). Nové jímací za ízení by zahrnovalo pravob ežní i levob ežní ásti údolních niv Benešovského potoka - soub žn se silnicí z Benešova na obec Skalici. Tato varianta p esunu jímacího za ízení p edpokládá využití stávajících budov a technologických celk úpravny vod VHS s.r.o., p edpokládaný celkový odb r by byl 25 l/s. Pro tuto lokalitu lze po ítat s odvod ovaným zázemím cca 15 km2. V daném prostoru lze jako potenciální zdroje ohrožení jakosti podzemních vod považovat osídlení v rámci zrušeného PHO III. stupn , dopravu, zem d lskou výrobu, lesní a rybni ní hospodá ství i prostor závodišt koní. Jímací objekty byly doporu eny vybudovat jako adu širokoprofilových studní (kopaných nebo vrtaných) variantn s radiálními sb ra i - cca 5 až 6 ks o p edpokládaných hloubkách asi 6 m, dopln nou o cca 2 až 3 hluboké vrty o p edpokládaných hloubkách asi 50m. Pro optimalizaci lokalizace definitivních jímacích objekt by bylo nezbytné realizovat p edb žné pr zkumné práce, které by zahrnovaly: 1) úzkoprofilovou sondáž údolní nivy, ta by m la být zam ena na stanovení mocnosti a charakteru fluviálních sediment 2) geofyzikální pr zkum pro vyhledávání poruchových zón, jejichž výskyt m že indikovat tektonicky porušené prostory s živ jším ob hem podzemní vody. P edpokládaný odb r ve výši 25 l/s by p i výpadku zásobování m sta sta il pouze na pokrytí ásti skute né pot eby vody m sta. Pro další sídla, krom Benešova, se se z ízením záložních zdroj pitné vody neuvažuje. Pot eba vody: V posledních letech vlivem zvýšení ceny vodného a požadavku na m ení individuálních odb r vody v bytech došlo k postupnému snížení specifické pot eby vody. To zp sobilo nižší reálné odb ry pitné vody z ve ejných vodovod a zajistilo rezervy v kapacit stávajících zdroj vody. V sou asné dob iní skute ná specifická spot eba vody cca 100 l/os,den. P edpokládaný nár st pot eby pitné vody je stanoven pro výhledový po et trvale bydlících osob. Odb r vody v oblastech s p edpokládaným využitím pro výrobu, sklady, služby, obchodní innost, sport a rekreaci apod. bude možné blíže specifikovat jednotliv až v dalším stupni územn plánovací dokumentace (regula ní plány), na základ podrobn jších údaj o využití území.
V lokalitách Benešov, Úro nice a Okrouhlice dojde k rozší ení vodovodní sít . Ve Vidlákov Lhot k výstavb nového vodovodu. Ostatní místa budou i nadále zásobována vodou z individuálních zdroj . Benešov m sto má v sou asnosti pr m rnou denní pot ebu pitné vody cca 5 000 m3/d, Úro nice 9,0 m3/d a Okrouhlice 6,6 m3/d. Do budoucna je nutné uvažovat s nár stem pot eby pitné vody. Tento nár st je dán p edpokládaným rozvojem území. Nár st po tu obyvatelstva oproti sou asnému stavu se p edpokládá ve výši cca 3980 osob k roku 2020. Pot eba vody pro výrobu a zem d lství je s ohledem na dostupné údaje stanovena pouze orienta n . Výpo et nár stu pot eby vody je proveden dle sm rnice . 9/73: Benešov m sto - nár st pot eby vody: •
• •
specifická denní pot eba: - bydlení .............. ............................ 3 980 osob .............. 150 l/os,d 597,0 m3/d - vybavenost ........ ............................ 3 980 osob ................ 30 l/os,d 119,4 m3/d - výroba, zem d lství ....................... 1 880 osob ................ 80 l/os,d 150,4 m3/d celkem ............................................................................................... 866,8 m3/d maximální denní pot eba: 866,8 m3/d x 1,35 ....................................................................................1 170,2 m3/d maximální hodinová pot eba: (1170,2 m3/d x 2,1) : 24 hod...................................................102,4 m3/hod = 28,4 l/s
Úro nice nár st pot eby vody: • • •
specifická denní pot eba: - bydlení ........................................... 120 osob.................. 150 l/os,d ..........18,0 m3/d maximální denní pot eba: 18,0 m3/d x 1,5 .............................................................................................27,0 m3/d maximální hodinová pot eba: (27,0 m3/d x 2,1) : 24 hod...........................................................2,36 m3/hod = 0,7 l/s
Okrouhlice - nár st pot eby vody: •
• •
specifická denní pot eba: - bydlení ........................................... 7 osob...................... 150 l/os,d ............1,1 m3/d - výroba, zem d lství ....................... 10 osob...................... 70 l/os,d ............0,7 m3/d celkem ............................................................................................................1,8 m3/d maximální denní pot eba: 1,8 m3/d x 1,5 .................................................................................................2,7 m3/d maximální hodinová pot eba: (2,7 m3/d x 2,1) : 24 hod...........................................................0,24 m3/hod = 0,07 l/s
Vidlákova Lhota - celková pot eba vody: •
• •
specifická denní pot eba: - bydlení ........................................... 105 osob.................. 150 l/os,d ..........15,8 m3/d - výroba ............................................ 4 osoby.................... 125 l/os,d ............0,5 m3/d celkem ..........................................................................................................16,3 m3/d maximální denní pot eba: 16,3 m3/d x 1,5 .............................................................................................24,4 m3/d maximální hodinová pot eba: (24,4 m3/d x 2,1) : 24 hod...........................................................2,14 m3/hod = 0,6 l/s
Dopln ní bilance pot eby vody v d sledku úprav podle zm ny .1: Benešov m sto - nár st pot eby vody: •
• •
specifická denní pot eba: - bydlení .............. ............................... 408 osob .............. 150 l/os,d 61,2 m3/d - vybavenost ........ ............................... 408 osob ................ 30 l/os,d 12,2 m3/d - výroba, zem d lství .......................... 408 osob ................ 80 l/os,d 32,6 m3/d celkem ................. .............................................. .............................. 106,1 m3/d maximální denní pot eba: 143,2 m3/d 106,1 m3/d x 1,35 .............................................. .............................. maximální hodinová pot eba: (143,2 m3/d x 2,1) : 24 hod........................................................12,5 m3/hod = 3,5 l/s
Úro nice - nár st pot eby vody: •
• •
specifická denní pot eba: - bydlení .............. ................................. 13 osob .............. 150 l/os,d 2,0 m3/d - zem d lství ....... .............................................. .............................. 1,4 m3/d celkem ................. .............................................. .............................. 3,4 m3/d maximální denní pot eba: 5,1 m3/d 3,4 m3/d x 1,5 ...... .............................................. .............................. maximální hodinová pot eba: (5,1 m3/d x 2,1) : 24 hod..............................................................0,4 m3/hod = 0,1 l/s
Okrouhlice - nár st pot eby vody: •
• •
specifická denní pot eba: - bydlení .............. ................................. 18 osob .............. 150 l/os,d 2,7 m3/d - zem d lství ....... .............................................. .............................. 1,5 m3/d celkem ................. .............................................. .............................. 4,2 m3/d maximální denní pot eba: 4,2 m3/d x 1,5 ...... .............................................. .............................. 6,3 m3/d maximální hodinová pot eba: (6,3 m3/d x 2,1) : 24 hod..............................................................0,6 m3/hod = 0,2 l/s
Buková Lhota - nár st pot eby vody: • • •
specifická denní pot eba: - bydlení .............. ................................. 40 osob .............. 150 l/os,d 6,0 m3/d maximální denní pot eba: 6,0 m3/d x 1,5 ...... .............................................. .............................. 9,0 m3/d maximální hodinová pot eba: (9,0 m3/d x 2,1) : 24 hod..............................................................0,8 m3/hod = 0,2 l/s
Ochranná pásma Za pásma hygienické ochrany se v zájmovém území považují ochranná pásma náležející vodním zdroj m a vrtu HMÚ. Ochranná pásma vodních zdroj zahrnují prameništ v obcích Úro nice a Okrouhlice. V lokalit „Benešov – sever“ a „Benešov – jih“ u p vodních zdroj vody byla vodohospodá ským rozhodnutím ochranná pásma zrušena. Místní ást Úro nice má u zdroje vody pro obecní vodovod (studna) vytý ena ochranná pásma I. a II. stupn . Místní ást Okrouhlice má u zdroje vody pro obecní vodovod (vrt) vytý ena ochranná pásma I. a II. stupn . U nového zdroje pitné vody pro Vidlákovu Lhotu budou ochranná pásma teprve stanovena. Vrt HMÚ se nachází na východním okraji zástavby Benešova, poblíž Benešovského potoka. Ochranné pásmo tohoto vrtu je vymezeno oblastí o polom ru 500 metr .
Stávající ochranná pásma jsou zakreslena a ozna ena ve výkresové územního plánu (výkres .O.1).
ásti od vodn ní
O.d.03.2 Odkanalizování
Zájmové území tvo í katastry m sta Benešova obce Úro nice. Kanaliza ní sí v etn souvisejících za ízení je realizována pouze v Benešov , a je ve správ provozovatele Vodohospodá ské Spole nosti Benešov, s.r.o. (VHS). Vlastníkem za ízení je m sto Benešov. Nov se uvažuje se z ízením splaškové kanalizace v Úro nici, ve Vidlákov Lhot , Bukové Lhot a Pomn nicích. V textové ásti územního plánu je uveden následující popis doporu ených staveb a opat ení: stavby, jejichž realizace je nutná pro odkanalizování v rozvojových lokalitách stavby, jejichž realizace je nutná pro odkanalizování v p estavbových lokalitách stavby, které dopl ují stávající infrastrukturu v oblasti odkanalizování v sou asné zástavb stavby významn jšího rozsahu, které jsou nutné pro zajišt ní ádné funkce stokové sít a snížení zatížení recipientu stavby a opat ení, která jsou nutná pro zajišt ní ádné funkce OV Benešov do budoucna opat ení, která jsou vhodná pro likvidaci deš ových vod Stavby, jejichž realizace je nutná pro odkanalizování v rozvojových lokalitách a v p estavbových lokalitách: Odkanalizování rozvojových a p estavbových lokalit v místech, kde to umož ují podmínky, bude zajišt no pomocí ve ejné kanalizace. Jedná se o lokality uvažované v Benešov , Úro nici, Bukové Lhot , Vidlákov Lhot a Pom nicích. V t chto oblastech se p edpokládá tém stoprocentní odvád ní splaškových vod do ve ejné kanalizace. V Benešov bude stávající sí dopln na o nové stoky, které budou navazovat na stávající kanalizaci. V Úro nici, ve Vidlákov Lhot , Bukové Lhot a Pom nicích bude realizována splašková kanalizace nov . Ve výkresové ásti jsou zakresleny stoky ur ené pro navržené lokality, pro stávající zástavbu i pro propojení se stávající stokovou sítí. V samotných lokalitách jsou stoky zakresleny pouze v p ípadech, kdy je v územním plánu uveden pr b h komunikací, konkrétní návrh sít umožní až podrobn jší územn plánovací dokumentace (regula ní plány). Benešov má v sou asné dob vybudovánu stokovou sí jednotné kanalizace, která odvádí gravita n splaškové i deš ové odpadní vody z p evážné ásti zástavby na m stskou istírnu odpadních vod. V p ípad vysokých pr tok ve stokách vlivem deš ových srážek je na n kolika místech nadbyte ná voda odd lována pomocí odleh ovacích komor, a poté svedena p ímo do Benešovského potoka. Na zp sobu odkanalizování se nep edpokládají výrazné zm ny. Návrh zachovává sou asný systém a respektuje stanovené ochranné pásmo OV. V návrhu územního plánu se doporu uje, pokud to místní pom ry umožní, realizovat oddílnou kanaliza ní sí . Splaškové odpadní vody budou odvedeny na m stskou OV. Odkanalizování uvažovaných rozvojových a p estavbových lokalit ur ených Územním plánem m sta Benešova si vyžádá rozší ení stávající sít o nové stoky, v ad p ípad však bude možné napojení p ímo na stávající vedení. Pro odvodn ní nov uvažované zástavby
mimo dosah stávající kanalizace jsou navrženy nové stoky jednotné a oddílné splaškové i deš ové kanalizace. V místech, kde není možné realizovat odvodn ní gravita n , bude t eba vybudovat tlakovou kanalizaci s erpacími jímkami u jednotlivých nemovitostí i s erpáním v nejnižších místech u ukon ení gravita ní kanalizace. Tlaková kanalizace bude zaúst na do stávající stokové sít p es uklid ovací šachty. Likvidace p ípadných pr myslových odpadních vod bude provád na dle stávající koncepce m sta, p i emž všechny výrobny zabezpe í išt ní odpadních vod v obvodu svých areál a do ve ejné kanalizace budou vypoušt ny pouze odpadní vody nep esahující limity pro splaškové vody od obyvatel dané Kanaliza ním ádem. Úro nice v sou asné dob nemá realizovánu ve ejnou kanalizaci. Splaškové vody jsou akumulovány pomocí individuelních bezodtokových kanaliza ních jímek s následným vyvážením. Návrh splaškové kanalizace v p vodní zástavb Úro nice je zpracován v samostatn projektové dokumentaci a je p evzat do ÚP. Zástavba v uvažovaných rozvojových ploch bude odkanalizována pomocí nových stok splaškové kanalizace, navazujících na projektované ady. V Úro nici se dle projektu p edpokládá výstavba mechanicko-biologické istírny odpadních vod s nitrifikací pro 250 EO. S ohledem na nár st obyvatel je t eba uvažovat s OV pro 350 EO. Vy išt né odpadní vody budou vypoušt ny do recipientu potoka Úro nice. Deš ová kanalizace zde nebude realizována, deš ové vody v nov zastavovaných plochách budou odvád ny obdobn jako ve stávající zástavb pomocí p íkop , struh a propustk , p ednostn do zásaku i do potoka Úro nice. Buková Lhota a Vidlákova Lhota v sou asné dob nemají realizovánu ve ejnou kanalizaci. Splaškové vody jsou akumulovány pomocí individuelních bezodtokových kanaliza ních jímek, s následným vyvážením. Stávající i navrhovaná zástavba v uvažovaných rozvojových ploch bude odkanalizována pomocí nových stok splaškové kanalizace, navazujících na projektované ady. Ve Vidlákov Lhot se p edpokládá výstavba mechanicko-biologické istírny odpadních vod s nitrifikací, s kapacitou OV pro 120 EO. Vy išt né odpadní vody budou vypoušt ny do místního recipientu - bezejmenného potoka. Deš ová kanalizace zde nebude realizována, deš ové vody v nov zastavovaných plochách budou odvád ny obdobn jako ve stávající zástavb pomocí p íkop , struh a propustk , p ednostn do zásaku i do místního recipientu. V dalších sídlech se s výstavbou ve ejné kanalizace neuvažuje. Likvidace splaškových vod bude i nadále zajiš ována pomocí individuelních bezodtokových kanaliza ních jímek, s následným pravidelným vyvážením. Pro odvád ní deš ových vod budou užívány povrchové odtoky pomocí p íkop , struh a propustk , s p ednostním využitím zasakování. K výstavb kanaliza ních stok se p edpokládá použití potrubí z plast . U splaškové kanalizace bude p evážná v tšina úsek v dimenzi DN 300 (DN 250). U jednotné a oddílné deš ové kanalizace budou použity i profily v tších pr m r . Potrubí tlakové kanalizace bude z polyetylénu v pr m rech od D 63 mm. Konkrétní dimenze stok a výtla ných potrubí bude navržena dle hydrotechnických výpo t ve vyšších stupních dokumentace. Pozemky a stavební objekty budou v místech s kanaliza ní sítí napojeny vlastními p ípojkami do navržených i stávajících stok. U hranice pozem ku budou na p ípojkách vysazeny revizní šachty.
Stavby významn jšího rozsahu, které jsou nutné pro zajišt ní ádné funkce stokové sít a snížení zatížení recipientu: V souladu s Generelem odvodn ní pro m sto Benešov (Hydroprojekt 2007) se p edpokládá rekonstrukce nevyhovujících stok, které svým technickým stavem i kapacitou nevyhovují. Jedná se o rekonstrukce stok v ulicích ervené Vršky, Erbenova, Rubešova, Za Nádražím, Hod jovského, Konopištské, Pražské, Táborské a Husov . Generel eší také negativní vliv stávajících odleh ovacích komor na recipient. Je zde navržena úprava stávajících odleh ovacích komor, zkapacitn ní dot ených stok a výstavba nové deš ové nádrže u OV s následným od erpáním zachycené vody na istírnu. V Generelu jsou navrženy t i alternativy ešení. Do územního plánu je zapracována varianta „A“, která zahrnuje zrušení odleh ovacích komor OK2 a OK6, zkapacitn ní škrtící trat z OK1, zkapacitn ní sb ra e A na profil DN 1600 a výstavbu deš ové nádrže u OV o objemu 2.500 m3. Pro zachování edících pom r se navrhuje zvýšení p elivných hran u odleh ovacích komor OK3 a OK5. Rozsah navržených úprav je podrobn obsažen v Generelu odvodn ní pro m sto Benešov. Stavby a opat ení, která jsou nutná pro zajišt ní ádné funkce istírny odpadních vod Benešov do budoucna: Benešov má zajišt no ist ní odpadních vod v mechanicko - biologické OV s jemnobublinkovou aerací, s odstran ním dusíku a fosforu. Vy išt né odpadní vody jsou odvád ny do blízkého recipientu - Benešovského potoka. istírna byla navržena na 35 350 EO, ale v sou asnosti je její kapacita p ekro ena na cca 42 000 EO. Pr m rný denní p ítok na istírnu iní 60 l/s. Za ízení istírny je ve špatném technickém stavu, kapacitn již neposta uje, a proto vyžaduje rekonstrukci. Provozním rizikem jsou zde zejména malé dosazovací nádrže, kalové hospodá ství a nevyhovující fyzický i funk ní stav stavebních objekt a vodní linky, a dále zastaralé a dožité aera ní elementy a také technologické vestavby usazovacích i dosazovacích nádrží. Žádná další ve ejná istírna odpadních vod nebyla dosud v ešeném území realizována. Podnik Danone má na výstupu kanalizace neutraliza ní stanici pro úpravu Ph. Ubytovací za ízení v lokalit Na K ížových bude mít vlastní OV. Benešov bude pro išt ní odpadních vod i nadále využívat stávající OV, s výstavbou istírny v nové lokalit se do budoucna neuvažuje. Stávající istírna bude rekonstruována. Na tuto rekonstrukci byla již v roce 2004 zpracována dokumentace „Benešov - technologická studie OV 2004“. Projekt pro stavební povolení byl dokon en v roce 2007. P edpokládaný výkon OV po intenzifikaci byl ve studii zpracován ve dvou variantách - pro 52.000 a 62.000 ekvivalentních obyvatel. V sou asné dob se potvrzuje, že návrhový po et by m l init 60 000 EO. Navýšení po tu EO je dáno p edpokládaným nár stem po tu obyvatel napojených na kanalizaci, a také rozší ením výroby ve stávajících podnicích i v nov uvažovaných lokalitách.
Rekonstrukce OV, která je podrobn popsána v Generelu odvodn ní pro m sto Benešov, bude realizována na p vodním pozemku istírny a nebude mít nároky na zábor okolních pozemk . Opat ení, která jsou vhodná pro likvidaci deš ových vod: Deš ové vody v rozvojových i p estavbových lokalitách budou dle možností zasakovány i svedeny p es retenci do místních recipient , s využitím p íkop , struh i propustk . Pouze v nezbytné mí e budou odvád ny i do jednotné kanalizace. Odvád ní deš ových vod musí být ešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z území a byl vždy redukován vhodnými urbanistickými a technickými zásahy na co nejmenší možné hodnoty (snížení koeficientu odtoku, zelené pásy s p íkopy, apod.). V p ípad pot eby bude nutné i z ízení lokálních reten ních nádrží pro snížení okamžitého pr to ného množství deš ových vod, u individuální výstavby rodinných dom se doporu uje jímat deš ovou vodu na pozemcích pro pot ebu zálivky i domovního rozvodu užitkové vody. V p ípad výrobní a komer ní zóny pro jímání odpadní vody platí, že budou z ízeny dvojice odd lených reten ních nádrží s regulovaným odtokem (pro isté a kontaminované vody), které budou ve správ a majetku vlastníka pozemku. Retence je vhodná pro zachycení deš ových vod, jejich akumulaci a postupné vypoušt ní tam, kde nelze beze zbytku uplatnit p ímé zasakování. Na základ hydrologických pr zkum bude nutné vyhodnotit místní podmínky, které mají vliv na volbu nakládání s deš ovými vodami (propustnost podloží, vlastnosti podloží, hloubka horizontu podzemní vody apod.) a zpracovat jednotný plán pro hospoda ení s deš ovými vodami. V Benešov se uvažuje s výstavbou dvou reten ních nádrží na deš ové kanalizaci. První nádrž bude z ízena na stoce deš ové kanalizace na pravém b ehu Benešovského potoka (proti OV), s p epadem do tohoto recipientu. Druhá nádrž je navržena nad zaúst ním deš ové kanalizace do p ítoku potoka Baba na severu území ( ervené vršky). Ve zbývajících p ípadech je deš ová kanalizace v Benešov zaúst na p ímo do místních recipient . Doporu ená opat ení: deš ové vody ze zelených ploch budou likvidovány zasakováním na míst , kolem komunikací a zpevn ných ploch je vhodné založit zelené pásy s p íkopy a rigoly na zasakování isté deš ové vody ze st ech objekt budou p ednostn likvidovány na vlastním pozemku - vsakováním i jímáním pro pot ebu zálivky, pro omezení odtoku lze doporu it zelené st echy deš ové vody ze zpevn ných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými produkty, budou p ednostn likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním i jímáním pro pot ebu zálivky deš ové vody z ploch, kde hrozí kontaminace ropnými produkty, budou svedeny na odlu ova ropných látek, isté odpadní vody pak budou p ednostn likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním i jímáním pro pot ebu zálivky v p ípad , že nebude možné deš ové vody i jejich ást likvidovat na p ímo na pozemku, budou tyto vody jímány do vlastních reten ních nádrží, odkud budou odpoušt ny pomocí ízeného odtoku ( ádov v litrech za vte inu) do deš ové kanalizace nádrže pro istou deš ovou vodu ze st ech a ze zpevn ných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými látkami, je doporu eno p ednostn realizovat jako povrchové
polop irozeného charakteru, mohou být za len ny do budoucích sadových úprav v rámci areálu nádrže pro vody kontaminované ropnými produkty budou realizovány jako podzemní, s odpadem vedeným p es odlu ova ropných látek odtok deš ových vod svedených do nov uvažované deš ové kanalizace bude dán množstvím vypoušt né vody z reten ních nádrží objekt a komunikací, toto množství stanoví vodohospodá ský orgán v rámci podmínek pro realizaci nových staveb, p edpokládá se vypoušt ní ve výši max. 10 l/s z jedné nádrže Množství odpadních vod: Pro Benešov se uvažuje s nár stem množství splaškových vod odvád ných na m stskou OV. Tento nár st je dán p edpokládaným rozvojem území - ploch ur ených v rámci ÚP k novému využití. Hodnota nár stu odtoku bude áste n kompenzována úbytkem ve stávající zástavb . Nár st množství splaškových odpadních vod odvád ných do kanalizace bude odpovídat pot eb vody uvedené v ásti „Zásobování pitnou vodou“, která iní 867 m3/d. Další zvýšení lze p edpokládat vlivem rozvoje výroby (nap . podnik Danone). Úro nice bude mít p ítok splaškových vod na místní OV dán pot ebou vody uvedenou v ásti „Zásobování pitnou vodou“, která byla stanovena na 27 m3/d. Vidlákova Lhota bude mít p ítok splaškových vod na místní OV dán pot ebou vody uvedenou v ásti „Zásobování pitnou vodou“, která byla stanovena na 16,3 m3/d. Množství splaškových odpadních vod v oblastech s p edpokládaným využitím pro výrobu, sklady, služby, obchodní innost, sport a rekreaci apod. bude možné blíže specifikovat jednotliv až v dalším stupni územn plánovací dokumentace (regula ní plány), na základ podrobn jších údaj o využití a len ní ešených území. Hydrotechnický výpo et není sou ástí územního plánu. Množství odvád ných deš ových vod bude dáno požadavkem na odvodn ní komunikací a na áste né odvedení srážek ze st ech a okolních zpevn ných ploch objekt . Vzhledem ke skute nosti, že v souladu s ustanovením § 10 stavebního zákona územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, eší p ípustné, nep ípustné, pop ípad podmín né funk ní využití ploch, jejich uspo ádání, ur uje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území a hranice sou asn zastav ného území obce, je z uvedeného z ejmé, že odvod srážkových vod nem že být ešen výpo tem, nebo v rámci územního plánu se rozloha odvod ovaných ploch nestanoví. Tato množství bude možné ur it až po zpracování hydrotechnické situace v dalších stupních územn plánovací dokumentace (regula ní plány), na základ podrobn jších údaj o využití a len ní ešených území. Hospoda ení s deš ovými vodami u nov využívaných ploch bude striktn stanoveno v souladu s výše uvedenými návrhy možných opat ení. Hlavní producenti odpadních vod ALIMA BENEA, s.r.o. BEST, s.r.o. DANONE, a.s. Chemická spole nost Nemocnice
0,16 l/s 0,39 l/s 0,57 l/s 9,68 l/s 0,39 l/s 2,02 l/s
PBC Benešov PINCO Pivovar Benešov, s.r.o.
0,86 l/s 0,17 l/s 3,95 l/s
Dopln ní bilance množství odpadních vod v d sledku úprav podle zm ny .1: Nár st množství splaškových odpadních vod odvád ných do kanalizace v d sledku zm ny .1 ÚP v m st Benešov bude odpovídat pot eb vody uvedené v ásti „Zásobování pitnou vodou“, která iní 106,1 m3/d. Úro nice bude mít p ítok splaškových vod na místní OV zvýšen o pot ebu vody uvedenou v ásti „Zásobování pitnou vodou“, která byla stanovena na 3,6 m3/d. Buková Lhota bude mít p ítok splaškových vod na místní OV zvýšen o pot ebu vody uvedenou v ásti „Zásobování pitnou vodou“, která byla stanovena na 6,0 m3/d. Ochranná pásma Za pásma hygienické ochrany se v ešeném území považují ochranná pásma istíren odpadních vod: Pásmo hygienické ochrany istírny odpadních vod Benešov, která se nachází na východním okraji zástavby m sta, tvo í oblast nepravidelného tvaru obklopující tuto OV. Ochranné pásmo je zakresleno a ozna eno ve výkrese O.1 ásti od vodn ní ÚP. Ochranná pásma pro nov uvažované OV v Úro nici a ve Vidlákov Lhot nejsou dosud stanovena.
O.d.03.3 Zásobování elektrickou energií
Nad azené energetické soustavy 110kV Na západní hranici m sta Benešov je umíst na transformovna 110/22 kVs výkonem 2x40 MVA a 1X25 MVA. Od severozápadu portál .1926 a od severovýchodu portál .1930, 1938 a 1939 prochází trasy nad azené soustavy napájecího venkovního vedení 110 kV, do rozvodny. Východn okrajov podél obce Okrouhlice do TR ímovice prochází portál . 1938 a1939. Jižn od Benešova sm rem k lokalit Marianovice a Radíkovice je vybudována m nírna D napájena 110kV vedením portál . 1940, které obchází m sto východním sm rem. Napájecí systém 22 kV M sto je zásobeno elektrickou energií z okružní trasy venkovního vedení, ze které je provedeno p t kabelových vstup do napájecí sít 22kV ve m st . Jedna v tev prochází po severozápadním a druhá po jihovýchodním okraji ešeného území. Jihovýchodní v tev je dopln na o trasu venkovního vedení do prostoru Sladovky. Z t chto napájecích vedení jsou napojeny transforma ní stanice 22/0,4kV, okrajov venkovní stanice p íhradové nebo stožárové do výkonu 400kVA a kabelové svody do systému 22kV. V napájecí síti jsou zapojeny rozpínací stanice, distribu ní a odb ratelské stanice v tšinou vestav né, zd né nebo kioskové do výkonu 630kVA p ípadn 2x630kVA. Rozvody jsou provedeny kabely pr ezu v tšinou 3x120mm2. V p i len ných sídlech správního území Benešova jsou napájecí rozvody provedeny venkovním vedením spolu s trafostanicemi též venkovního provedení - p íhradové nebo sloupové.
Sekundární sí i ve ejné osv tlení je z v tší ásti tvo ena kabelovým vedením (pouze v okrajových ástech nadzemním vedením). Kapacita distribu ní sít i sekundární sít je dostate ná. Nové požadavky na p íkony elektrické energie se budou ešit individuáln pro návrhové lokality. Návrh ešení Energetická bilance Nár st odb ru elektrické energie dle návrhu ÚP (v nových rozvojových lokalitách, lokalitách zm ny .1, ale i stávající odb ry) bude pokryt napájecími systémy ze stávající transformovny Benešov 110/22 kV s výkonem 2x40 MVA a 1X25 MVA. Spot eba elektrické energie - krom pr myslových závod (kde jsou sjednávány velkoodb ry elektrické energie) - se uvažuje pro domácnosti a menší provozovny podnikatelských aktivit. V návrhových lokalitách Benešova je provedena plynofikace, proto je uvažováno s m rným zatížením kategorie A-B1 u rodinných dom 5 kW/RD, u bytových jednotek 1,2 kW/bj se soudobostí lokalit 0,8. P íkony pro výrobní zóny jsou pouze informativní; jedná se o nabídkové plochy. Rozvojové lokality - Benešov - m sto íslo 1 2a 2b 2c 3 4 5 6a 6b 7a 7b 8a 8b 8c 9 10a 10b 10e 10g 11 12 13
Lokalita ervené vršky Marianovice-západ Marianovice-jih Marianovice-východ Sladovka - východ Pod Karlovem U vodárny II. Pomn nice-západ Pomn nice-jih Táborská kasárna-západ Táborská kasárna Sladovka-jih (st ed) Sladovka-jih (terasy) Sladovka-jih Za Spo ilovem Kav ín-západ Kav ín-jih I Kav ín-st ed I Kav ín-sever U zimního stadionu Vnitroblok Ulrichova Konopištská Celkem
BH
kW
630
760
240
290
195
230
Rozvojové lokality - sídla správního území íslo UR BVL BE CD DP OK BO
Lokalita Úro nice Buková Lhota + Vidlákova Lhota Bedr ervený Dv r Dlouhé Pole Okrouhlice Boušice Celkem
BI 146 65 55 73 80 9 30 13 67
kW 585 260 220 290 320 35 120 55 260
SM 44 10 10 7
kW 210 50 50 30
6
30
63
250
17
85
60 50 122 61 42
240 200 490 250 180
33
160
109 20 10 1
435 80 40 5
BV 50 30 15 3 5 14 14 120
kW 240 145 75 15 25 70 70
celk kW 800 310 270 320 320 65 120 55 260 760 335 290 240 200 650 250 180 230 435 80 40 5 6215 celk kW 240 145 75 15 25 70 70 590
Celkový nár st p íkon do roku 2020 se p edpokládá cca 4,95MW s návrhovou reservou a okolními sídly 6,5MW
Dopln ní bilance spot eby elektrické energie v d sledku úprav podle zm ny .1: Rozvojové lokality - Benešov - m sto íslo 1 3 4 6a 11
Lokalita ervené vršky Sladovka - východ Pod Karlovem Pomn nice-západ U zimního stadionu hotel Konopišt rozptyl centrum Celkem
BH
kW
18
22
4
5
66 88
78 105
Rozvojové lokality - sídla správního území íslo CD DP OK
Lokalita ervený Dv r Dlouhé Pole Okrouhlice Celkem
BH
kW
BI 8 14
kW 40 70
1
5
63
315
86
430
celk kW 40 70 22 5 5 315 78 535
BV 6 16 7 29
kW 30 80 35 145
celk kW 30 80 35 145
P ír stek p íkon do roku 2020 v d sledku zm ny .1 ÚP Benešov se p edpokládá cca 0,50MW s návrhovou rezervou a okolními sídly 0,7MW Návrh ešení rozvoje sít V souvislosti s úpravou tras a novým ešení dopravních sítí bude nutno p istoupit k lokálním p eložkám vedení VN 22kV v lokalit mimoúrov ové k ižovatky silnic I/3 a II/112 ervené Vršky. S náro n jší úpravou se po ítá v p ípad rozší ení a zahloubení trasy komunikace I/3 (II/603) mezi zastav ným územím m sta a zámeckým parkem Konopišt – podle p edb žných jednání se správcem sít po projednání konceptu ÚPO se po ítá v uvedeném úseku (p ípadn až k rozvodn ) s uložením VN 22 kV do kabel . V rámci rozvoje území je navrženo vybudovat nové napájecí body - transforma ní stanice do míst návrhových lokalit, s primárním propojením do stávající sít . Ve m st Benešov se jedná o systém kabelových stanic propojených do stávajícího primárního rozvodu napojeného p ímo z rozvodny. V návrhových okrajových lokalitách m sta a v p ilehlých sídlech, kde je provedena sí venkovním vedením jsou ve v tšin navrhované stanice venkovního provedení. V rozvojových plochách na východním okraji m sta (Sladovka, Kav ín, …) je upravena koncepce systému kabelových stanic propojených kabelovou sítí. V okolních sídlech jsou návrhové p íkony pokryty zpravidla z výkonových rezerv u stávajících trafostanic; v p ípad v tších výkon jsou navrženy nové stanice venkovního provedení: nap . ze stávající TS Okrouhlice na východním okraji sídla je kabelov napojena nová TS Okrouhlice západ. Nová TS na jižním okraji Úro nice je p ipojena v pr b hu zasatv ným územím kabelem a kabelovým svodem ke stávajícímu vrchnímu vedení 22kV podél severního okraje sídla. Ve v tšin rozvojových lokalit pro výrobu jsou trafostanice navrženy pouze formou orienta ní nabídky a jsou zapojené do systému venkovního vedení. Výkony stanic a umíst ní bude ešeno v dalších stupních projektové dokumentace po up esn ní druhu a energetické náro nosti výroby. P ehled navrhovaných transforma ních stanic - Benešov - m sto íslo 1+OV 2a 2b 2c 3 4+38
Lokalita ervené vršky Marianovice-západ Marianovice-jih Marianovice-východ Sladovka - východ Pod Karlovem
byt / RD / kW 90/ 800 75/ 310 65/ 270 80/ 320 80/ 320 15/ 65
po et TS . 4x TS/k N- TS/k N- TS/k N- TS/k N- TS/k 2x N- TS/k
5 6a+26,27 6b+31,32 7a+34 7b+33 8a 8b 8c 9+ výr 10a 10b 10e 10g 11 12 13
U vodárny II. Pomn nice-západ Pomn nice-jih Táborská kasárna-západ Táborská kasárna Sladovka-jih (st ed) Sladovka-jih (terasy) Sladovka-jih Za Spo ilovem Kav ín-západ Kav ín-jih I Kav ín-st ed I Kav ín-sever U zimního stadionu Vnitroblok Ulrichova Konopištská
30/ 120 13/ 55 67/ 260 630/ 760 80/ 335 240/ 290 60/ 240 50/ 200 150/ 650 61/ 250 42/ 180 195/ 230 109/ 435 20/ 80 10/ 40 1/ 5
3x N- TS/V 3x N- TS/V 2x N- TS/V 3x N- TS/k N- TS/k N- TS/k 4x N- TS/V N- TS/k N- TS/k N- TS/k N- TS/k .
P ehled zm nou .1 navrhovaných transforma ních stanic - Benešov - m sto íslo 3+ 6a+26,27 10a
Lokalita Sladovka - východ + Vlašimská Pomn nice-západ Kav ín-západ
Rozvojové lokality – výrobní plochy íslo 21,22,23,24,25 36, 37
Lokalita Jih ernoleská
po et TS 3x N- TS 1x N- TS 1x N- TS
po et TS . 5x N- TS/V 2x N- TS/V
P ehled zm nou .1 navrhovaných transforma ních stanic - sídla správního území íslo UR OK
Lokalita
Úro nice Okrouhlice
po et TS 1x N- TS 1x N- TS
V rámci rozvoje území je navrženo vybudovat nové napájecí body transforma ní stanice do míst návrhových lokalit, s primárním propojením do stávající sít .
O.d.03.4 Zásobování plynem
M sto Benešov je z v tšiny gazifikováno st edotlakou plynovodní sítí. Zemní plyn má k dispozici v tšina rodinných i bytových dom . Také odb ratelé v pr myslové a terciální sfé e mají možnost p ipojení na rozvody zemního plynu a p evážná ást jich tuto možnost využívá. VVTL plynovody VVTL plynovod . 63 DN 700, p etlak 6,1 MPa prochází okresem Benešov od jihu k severu (zákres do ÚP dle RWE Transgas a.s. 1413/05/55Mal/ŠP 19.4.2005). Do ešeného území vstupuje u obce Boušice, kde je umíst na i stanice katodové ochrany plynovodu, anodové uzemn ní a p íslušné kabelové rozvody. ešené území plynovod opouští severozápadn od obce Okrouhlice. V soub hu s plynovodem je veden metalický dálkový kabel DK TG (RWE Energy Customer Service CZ, a.s.). Ochranné pásmo plynovodu je 4 m a bezpe nostní pásmo 200 m kolmé vzdálenosti od p dorysu plynovodu na ob strany. Ochranné pásmo anodového uzemn ní je 100 m. VTL plynovody VTL plynovod .13, DN 500 Tábor – Praha prochází ešeným územím od jihu k severu. Tento páte ní plynovod je veden p ibližn v soub hu s VVTL tranzitním plynovodem DN
700. Na n j navazují VTL plynovody procházející ešeným územím a zásobující m sto Benešov a okolní obce zemním plynem. U obce Bedr je napojen VTL plynovod .183, DN 150 do Benešova a jako .256 DN 150 pokra uje do Týnce nad Sázavou. Plynovod .183 je veden do RS 5 000 m3/hod Rozvodna Benešov. Dále pokra uje severn od Benešova jako .256 k odbo ce „Tužinka“ na Týnec n.S. VTL p ípojkou .339, DN 100 je napojena RS 5 000 m3/hod, Benešov Mydlá ka. Plynovod dále pokra uje k RS 1 200 m3/hod Bukovany a RS 3 000 m3/hod Týnec nad Sázavou a pr myslovou 1 200 m3/hod Týnec. Tlaková hladina VTL plynovod je 2,5 MPa. V situaci jsou vyzna ena ochranná i bezpe nostní pásma. Maximální odb r m sta v roce 2005 byl max. 5 974 m3/hod ZP, 110,5 tisíc m3/den ZP a 10 523,7 tisíc m3/rok ZP. Z maximálního hodinového odb ru je patrné, že distribu ní soustava je kapacitn vytížena cca na 50%. V ochranném pásmu za ízení, které slouží pro výrobu, p epravu, distribuci a usklad ování plynu je zakázáno provád t innosti, které by ve svých d sledcích mohly ohrozit toto za ízení, jeho spolehlivost a bezpe nost provozu. Pokud to technické a bezpe nostní podmínky umož ují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpe nosti osob, lze z izovat stavby v bezpe nostním pásmu pouze s p edchozím písemným souhlasem fyzické i právnické osoby, která odpovídá za provoz p íslušného plynového za ízení. Místní STL plynovody Na regula ní stanici VTL/STL Rozvodna Benešov je napojen páte ní STL plynovodní ad DN 300. Dále vede ulicí echovou, Na Spo ilov , Antuškovou, Novou Pražskou, Vnou kovou a Husovou na Husovo nám stí. Od RS Mydlá ka je veden STL plynovod DN 200 do ulice Konopiš ské, dn 225 ulicí Hod jovského a Pražskou, kde je páte propojena na STL plynovod DN 300. Na popsané páte ní plynovody navazuje STL distribu ní plynovodní sí profil DN 200 až DN 50 k jednotlivým odb ratel m. Délka STL plynovod p esahuje 28 km. Tlaková hladina místní sít je 300 kPa. Místní NTL plynovody Jediný NTL plynovod je ad dn 160 pro rodinné domky na okraji sídlišt Spo ilov, nad výtopnou Spo ilov. Je napojen p es RS na STL plynovod DN 50. NTL i STL rozvody jsou v technicky dobrém stavu. Urbanistický návrh rozvoje m sta Rozvojové plochy m sta jsou patrné z výkres . 2.1 Hlavní výkres – urbanistická koncepce, resp. . 2.7 Hlavní výkres – koncepce zásobování plynem a teplem. Plochy pro rozvoj obytné sféry jsou p evážn v t chto oblastech: ervené vršky, Marianovice, Sladovka, Pod Karlovem, U vodárny, Táborská kasárna, Za Spo ilovem a Kav ín. Rozsah a další len ní je patrno z výkresové dokumentace a z tabulky bilancí nár stu odb ru plynu. V sídlech p ím stského prstence by gazifikace byla možná pouze individuáln z VTL plynovod . Plochy pro výrobu (cca 41 ha) jsou vymezeny p edevším na jihu m sta. Pro drobnou výrobu a emesla je ur eno cca 17 ha ploch p edevším po obvodu na severu a jihu. Zájmové území tvo í katastry m sta Benešova a obce Úro nice. Plynovodní sí v etn souvisejících za ízení je realizována v Benešov . Nov se uvažuje se z ízením STL plynovodu v Pomn nicích.
Zemní plyn bude v zájmovém území využíván pro pot ebu vytáp ní, spojenou s p ípravou teplé vody a p ípadn i pro tepelnou úpravu pokrm . Stavby, jejichž realizace je nutná pro zásobování plynem v rozvojových lokalitách a v p estavbových lokalitách: Zásobování zemním plynem v rozvojových a p estavbových lokalitách v místech, kde to umož ují podmínky, bude zajišt no z ve ejného plynovodu. Jedná se o lokality uvažované v Benešov a Pomn nicích. Stávající sí bude dopln na o nové ady, které budou navazovat na stávající sí . V Pomn nicích bude realizován STL plynovod nov . Ve výkresové ásti jsou zakresleny ady ur ené pro navržené lokality. P epravní kapacita plynárenského za ízení je dostate ná pro pokrytí všech sou asných i budoucích požadavk zákazník na dodávku zemního plynu. Vzhledem k tomu, že distribu ní soustava je kapacitn vytížena asi na 50%, STP nep edpokládá (mimo lokality v jižní ásti m sta) technické p ekážky pro odsouhlasení jakéhokoli požadavku na množství ZP. Na ve ejný plynovod budou napojeny pouze lokality, které se nacházejí v blízkosti distribu ní sít . K výstavb nových plynovodních ad dimenzích do D 90 mm.
se p edpokládá použití potrubí z polyetylénu o
Pozemky a stavební objekty budou v místech s možností napojení na ve ejný plynovod zásobovány vlastními p ípojkami z navržených i stávajících plynovodních ad . Bilance pot eby ZP Ve m st je v sou asnosti 1739 odb ratel plynu všech kategorií. Bilance spot eby plynu ešeného území v sou asnosti je dle údaj STP 5 974 m3/hod ZP a 10 523 690 m3/rok ZP. Výpo et nár stu odb r je proveden podle urbanistického návrh využití nových ploch a p edpokládaných kategorií zástavby. Jinak z stávají platné údaje G plynofikace v plném rozsahu. Výpo et vychází z následujících p edpoklad : na plochách, navržených k zástavb rodinnými domky, jde p evážn o výstavbu individuální, plochy s navrženým využitím pro drobnou výrobu, služby, drobná emesla, lehkou výrobu, vybavenost v kombinaci s bydlením nemohou být v rámci ÚP pro stanovení odb ru blíže specifikovány. Pro ú el ÚPD je uvažován dle STP, a.s. odb r 25 m3.h-1 na jeden hektar p i pot eb tepla 230 kW na jeden ha. V kategoriích odb r obyvatelstva faktického i ekvivalentního je uvažováno s 80% gazifikací. Výpo et hodinové a ro ní spot eby vychází z jmenovitých p íkon jednotlivých spot ebi užívaných v domácnostech a z ro ních specifických pot eb ZP pro daný druh spot eby. V návrhu jsou p edpokládány dvougenera ní RD s vyšší spot ebou plynu. Jednotlivé druhy spot eb a jím odpovídající p íkony jsou uvedeny v následující tabulce: va ení + TUV
K1 =
1 ln(n + 16)
otop v RD
K2 =
1 n 0,1
otop individuální v soust ed né zástavb
K3 =
1 n
0 ,15
K 4 = 0,8
kotelny v kategorii MO
Koeficienty K byly použity ve vzorci pro hodinovou pot ebu: QH1 = n (1,2 + 2,1) K1 + 3,5n . K2
(pro RD) [v m3.h-1]
QH2 = n (1,2 + 2,1) K1 + 2,1n . K3
(pro BJ) [v m3.h-1]
QR1 = n (200 + 350 + 5 500)
(pro RD) [v m3.rok-1]
QR2 = n (200 + 350 + 1 750)
(pro BJ) [v m3.rok-1]
TABULKA VÝPO T NÁR STU ODB RU ROZVOJOVÝCH PLOCH PO DOSAZENÍ:
Rozvojové lokality - bydlení Benešov - m sto íslo Lokalita 1 ervené vršky 2a Marianovice-západ 2b Marianovice-jih 2c Marianovice-východ 3 Sladovka 4 Pod Karlovem 5 U vodárny II. 6a Pomn nice-západ 6b Pomn nice-jih 7a Táborská kasárna-západ 7b Táborská kasárna 8a Sladovka-jih (st ed) 8b Sladovka-jih (terasy) 8c Sladovka-jih 9 Za Spo ilovem 10a Kav ín-západ 10b Kav ín-jih I 10e Kav ín-st ed I 10g Kav ín-sever U zimního stadionu Vnitroblok Ulrichova Konopištská Celkem
BH
630 240
195 20 10 1
BI 146 65 55 73 80 9 30 13 67
SM 44 10 10 7
ha 7,04 1,81 2,60 2,24
6
0,59
63
17
2,18
60 50 122 61 42
33
4,28
109
Rozvojové lokality-výrobní plochy Benešov m sto – výroba(pr mysl, zem d lství) íslo 21 22 23 24 25 26 27
Lokalita jih I jih II jih III jih IV jih V Pomn nice I Pomn nice II Celkem
Benešov m sto – drobná výroba, emesla íslo 31 32 33
Lokalita Pomn nice Pomn nice Táborská kasárna
m3/h 404 181 160 191 187 43 79 38 160 824 191 364 145 124 339 147 106 306 245 81,0 40,5 -4312
tis.m3/rok 692,5 286,3 245,8 311,7 324,0 50,3 121,5 52,7 271,4 1449,0 294,0 552,0 243,0 202,5 570,0 247,0 170,0 448,5 441,5
ha 4,48 10,61 8,89 6,93 3,35 3,82 3,03
m3/h 112 265 222 173 84 96 76 1028
tis.m3/rok 201,6 477,5 400,1 311,9 150,8 171,9 136,4 1850,2
ha 1,43 3,29 1,62
m3/h 36 82 41
tis.m3/rok 64,4 148,1 72,9
49 29
-7094,4
34 35 36 37 38
Táborská kasárna ernoleská ernoleská Vlašimská Pod Karlovým Celkem
Sídla – výroba (pr mysl, zem d lství) íslo
Lokalita Dlouhé Pole – zastavitelné území Dlouhé Pole – zastav né území Okrouhlice – zastavitelné území Okrouhlice – zastav né území Celkem
1,12 2,64 2,63 3,47 0,86
28 66 66 87 22 428
ha 0,39 0,76 0,36 0,30
m3/h 10 19 9 8 46
50,4 118,8 118,8 156,2 38,7 768,3
tis.m3/rok 18,0 34,2 16,2 13,5 81,9
P ír stek hodinových odb r m sta (va ení, vytáp ní a p íprava TUV) na plochách navržených v ÚPD k zástavb p i 100% plynofikace QH = 5 890 m3.h-1. P ír stek ro ních odb r m sta na plochách navržených v ÚPD k zástavb plynofikace QR= 9 592 tisíc m3.rok-1.
p i 100%
P i 80% plynofikace a napojení ploch p ilehlých k rozvod m tepla na CZT (9-Za Spo ilovem) iní p ír stek QH= 4 712 m3.h-1 a QR= 7 674 tisíc m3.rok-1. Celkový nár st odb r bude po odsouhlasení dokumentace zahrnut do generelního ešení gazifikace a jednotlivé odb ry na navržených plochách budou up esn ny dle skute ných požadavk kategorií VO, SO, MO a DOM.
Návrh ešení P epravní kapacita plynárenského za ízení je dostate ná pro pokrytí všech sou asných i budoucích požadavk zákazník na dodávku zemního plynu. Vzhledem k tomu, že distribu ní soustava je kapacitn vytížena asi na 50%, STP nep edpokládá (mimo lokality v jižní ásti m sta) technické p ekážky pro odsouhlasení jakéhokoli požadavku na množství ZP. Distribu ní sí na jihu m sta však bude nutné posílit. P edpokládá se zásobování ze st edotlakých rozvod plynu. Pro zabezpe ení plošné plynofikace rozvojových ploch, na severovýchod Benešova bude po ov ení generelu vybudován nový páte ní ad napojený na výstup z RS Mydlá ka (podél komunikace Tábor – Praha). Pro rozvojové plochy na severu bude posílen STL ad dn 90, vedený ul. K Tužince a navazující na páte DN 200 v ul. Nezvalova. Rozvojové plochy na východ budou zásobovány plynem z ad DN 300 a dn 160 v ul Na chmelnici napojených na rozvodnu Benešov. Pro zásobování jihu m sta plynem bude posílen ad dn 90 a dn 110 v ul. K ižíkova. Distribu ní plynovodní sí v Benešov je pom rn vyhovující; technický stav odpovídá stá í a plynárenský podnik p edpokládá v sou asnosti s její b žnou údržbou. Stávající plynovody z oceli budou postupn p i rekonstrukci nahrazovány potrubím z PE. Opravy a rekonstrukce budou probíhat pr b žn podle vzniku jejich pot eby a to na základ výsledk diagnostiky technického stavu za ízení. Bude optimalizována katodická ochrana VTL plynovod . P ípadná rekonstrukce nebo rozší ení stávajících regula ních stanic bude stanovena dle aktualizace Generelního ešení plynofikace Benešova. Rozši ování stávajících plynovod do rozvojových ploch je možné provád t postupn v závislosti na etapizaci využití ploch a jejich následné plynofikaci.
Dopln ní bilance pot eby plynu v d sledku úprav podle zm ny .1: P edpokládaný nár st pot eby plynu je orienta n stanoven pro výhledový po et nemovitostí. P edpokládá se plynofikace u 80 % rodinných dom a 100 % u bytové výstavby. •
• •
hodinová pot eba: 89 RD x 0,8 x 3,5 m3/hod...................................................... 312 m3/hod 78 byt x 2,1 m3/hod ............................................................. 164 m3/hod ostaní ....................................................................................... 50 m3/hod celkem ................................................................................... 526 m3/hod redukovaná hodinová pot eba: 526 m3/hod x 0,8 ................................................................... 421 m3/hod ro ní pot eba: 89 RD x 0,8 x 3 500 m3/rok..............................................312 tis. m3/rok 78 byt x 2 100 m3/rok.....................................................164 tis. m3/rok komer ní innost ................................................................50 tis. m3/rok celkem ..............................................................................526 tis. m3/rok
Pot eba plynu je stanovena odborným odhadem. Výpo et skute né pot eby plynu bude proveden v podrobn jším stupni dokumentace, na základ p esn jšího ur ení typ objekt a tepelných ztrát.
O.d.03.5 Zásobování teplem
Benešov leží v oblasti s nejnižší výpo tovou teplotou -15°C, p evážn intenzivních v tr . V ešeném území bylo 8 velkých tepelných zdroj .
v krajin
bez
Ve m st je uplatn n kombinovaný zp sob zásobování obyvatelstva teplem, t.j. systém CZT, kotelny, lokální vytáp ní. Hlavním dodavatelem tepla ve m st je soustava CZT M stská tepelná za ízení, s.r.o. Benešov, jejíž zdroje tepla zásobují z výtopen Bezru ova, Spo ilov a Pražská centrum m sta a benešovská sídlišt . Spole nost dále spravuje p edávací stanici „Na tržišti“, která je napojena na výtopnu SZZ Nemocnice Benešov. Ostatní zdroje jsou lokální.
Bilance pot eby tepla Ve m st je v sou asnosti osm v tších zdroj tepla s uvedenými výkony: Zdroj Výtopna Bezru ova Výtopna Spo ilov, echova Výtopna Pražská Best, a.s. Benešov Danone, a.s.Benešov Pivovar Benešov, a.s. SSZ Nemocnice Benešov Železni ní stavitelství Benešov
celkový výkon (MWt) 13,8 10,0 18,4 22,6 13,1 17,8 17,8 11,6
Z nových rozvojových ploch je nejv tší p edpoklad využití CZT v oblasti Spo ilovem, která by mohla navázat na výtopnu Spo ilov echova. P edpokládaná pot eba tepla pro tuto oblast je cca 3,0MW Rezerva ve výtopn je pro pokrytí pot eby dostate ná.
Za ízení ve správ M stská tepelná za ízení s.r.o. Benešov Kotelna Bezru ova Parní kotelna 3xBK 6, vým ník v koteln , pára 9 at, 18 tun
.9 – Za
Rozvody teplovodní, áste n rekonstruované Zdroj pln využit Pod lihovarem bude nov napojeno 124 byt Postupn bude provedena rekonstrukce stávajících kanál Kotelna Spo ilov Parní kotelna 3xBK 4 + 2xBK 2,5, upravená na teplovodní Rozvody z cca 75% rekonstruované – p edizolované potrubí, domovní p edávací stanice Využití zdroje cca 50% Kotelna Pražská Parní kotelna 24 tun, 4xBK 6 upravená na teplovodní, vým ník pára – voda ve zdroji Rozvody nové – p edizolované potrubí, domovní p edávací stanice Využití zdroje cca 60% - možnost navýšení 1,0 MW PS Na Tržišti P edávací stanice pro 108 byt – teplo p ivedené z kotelny nemocnice Rozvody p vodní, domovní p edávací stanice po rekonstrukci Využití zdroje - rezerva
Návrh ešení Rozvojové plochy m sta jsou patrné z výkres . 2.1 Hlavní výkres – urbanistická koncepce, resp. . 2.7 Hlavní výkres – koncepce zásobování plynem a teplem. Plochy pro bydlení jsou p edevším v oblastech: ervené vršky, Marianovice, Sladovka, Pod Karlovem, U vodárny, Táborská kasárna, Za Spo ilovem a Kav ín. Rozsah a další len ní je patrno z výkresové dokumentace. Po obvod m sta jsou do rozvojových ploch zahrnuta menší sídla. Dále se p edpokládá rozvoj výroby (pr mysl, zem d lství) na cca 41 ha - na jihu a severozápad m sta a dalších cca 17 ha ploch pro drobnou výrobu a emesla tamtéž. Využití tuhých paliv je v celé zájmové oblasti velmi malé. Celkov lze tedy hodnotit sou asný stav zásobování lokality ušlechtilými energetickými nosi i za velice uspokojivý. Další zlepšování sou asného stavu ve stávající zástavb lze o ekávat spíše z hlediska racionalizace spot eby energie než dalším extenzivním rozvojem spot eby zemního plynu nebo CZT. Spot eba energie u stávajících odb ratel bude mírn klesat v bytové a terciální sfé e v d sledku realizace úsporných opat ení. Ve sfé e pr myslové bude spot eba energie ovlivn na p edevším vývojem ekonomiky. U CZT ve správ MTZ s.r.o. Benešov by bylo vhodné využít rezervy CZT pro p ipojení nové výstavby v rozvojových zónách pokud budou v jeho dosahu. V centru je zdroj zcela využit, u zdroj Pražská a Spo ilov je rezerva ve využití zdroj 40 až 50%. Vzhledem k poloze sousedící s výtopnou Spo ilov se jeví jako nejvhodn jší rozvojová oblast .9 – Za Spo ilovem. Na rozvody tepla by bylo možné napojit i n které další lokality, které leží blízko trasy rozvod tepla – na základ posouzení efektivity konkrétního zám ru. P i rekonstrukci rozvod tepla jsou tam, kde je to možné, primérní rozvody v kanálech nahrazeny bezkanálovým uložením p edizolovaného potrubí. Nové rozvody tepla do rozvojových oblastí se p edpokládají ve stejném provedení.
O.d.03.6 Produktovody
Dle vyjád ení .j. 2005/4/97-1 není v ešeném území žádný ropovod, ani jiné za ízení ve správ MERO R, a.s.
V ešeném území dle ZN 1737/OMI/05, SP 585/05/Vy se nenachází podzemní dálkové vedení v majetku spole nosti EPRO, a.s. V k.ú. Benešov je na pozemcích p. . 3209/5, 3209/15 a 3209/21, poblíž výpadovky na Vlašim, umíst na erpací stanice pohonných látek ( S PHL) v majetku EPRO,a.s. Tato erpací stanice je za len na do systému nouzového zásobování ropnými produkty. Plocha erpací stanice je územním plánem respektována jako stabilizovaná.
O.d.03.7 Telekomunikace
ešené území spadá do tranzitního obvodu TTO Praha, UTO Benešov, v rámci sít Telefónica O2. Sledovaným územím dále prochází sí sd lovacích kabel ostatních provozovatel – nap . dálkové kabely, kabely D (v ochranném pásmu železnice) a další kabelové a vzdušné trasy radioreléových paprsk .
Telefonní sí Telefonní sí v Benešov je v sou asné dob pln digitalizována. Lokality jsou napojeny z TR. Telekomunika ní rozvody jsou telefonní úst edny ATU a dvou tra ových rozvad provedeny p evážn zemními úložnými kabely, které vedou p es díl í telekomunika ní rozvad e TR, sí ové rozvad e SR, k ú astnickým rozvad m ÚR do jednotlivých objekt . V ojedin lých p ípadech je v okrajových oblastech použito nadzemních vedení pomocí samonosných sd lovacích kabel . S ohledem na nedávnou rekonstrukci telekomunika ních sítí se neplánují nové rozsáhlejší investi ní akce – kapacitní rezervy v telekomunika ní síti jsou dostate né. Vzhledem k celoplošné telefonizaci území nejsou trasy kabel zakreslovány. Dálkové kabely Dálkové sd lovací kabely procházejí sledovaným územím ve zna ném množství. Trasy t chto kabel podléhají zvláštní schvalovací povinnosti správc sítí. Radioreléové spoje eské radiokomunikace, Vodafonne a.s, i Telefonica – O2 mají v ešeném území etné trasy rr paprsk i základnových stanic. V území je vybudován televizní p evad -TVP Benešov. Centrální bod eských radiokomunikací z n hož vychází ada spoj je SBD Benešov, který je využíván i operátorem Vodafonne a.s, a Telefonica - O2 . Operátor Vodafonne má v území m sta Benešov cca 5 základnových stanic z nichž vychází trasy spoj . ešeným územím procházejí i vysokokapacitní rr spoje bez vazby na stávající základnové stanice. Operátor Telefonica O2 má v území cca 5 základnových stanic z nichž vycházejí trasy spoj . ešeným územím prochází i t i vysokokapacitní rr spoje. Operátor T-Mobil své informace neposkytl. V území se vyskytuji i mobilní spoje ostatních uživatel kte í operují s p enosem dat. Tyto organizace využívají p evážn základnových stanic eských radiokomunikací, ale i vlastní trasy paprsk . Rozvoj podnikatelských, ekonomických i hospodá ských aktivit a správní innost vyžadují krom provozování tras vyšších ád vytvo ení radioreléových sítí malokapacitních. Jedná se o spojení nižšího ádu. Tyto trasy jsou z izovány na žádost uživatel , nejsou u nich vyhlašována ochranná pásma a nemusejí mít trvalý ú inek. Vzhledem k prom nlivosti údaj a rychlému rozvoji technologií není možné ani žádoucí zachytit a stabilizovat stav spojových sítí v rámci územn plánovací dokumentace. Vzhledem k rychlému rozvoji v této oblasti je nutné p i p íprav dalších stup (RP, ÚS, …) aktualizovat získané podklady.
Návrh ešení Místní telekomunika ní sí V návrhových lokalitách je navržena nová kabelová místní sí s osazením SR do ucelených ástí a s dalším rozvodem k ú astnickým jednotkám. Napojení na stávající sí bude provedeno p ímo u SR nebo v p ípad velkých kapacitních požadavk vývodem ze stávající ATÚ. Napojování nov navrhovaných celk výstavby bude ve stadiu p ípravy k realizaci jednotliv projednáváno a up es ováno se správcem sít . Po ty linek jsou navrženy v závislosti nár stu byt v rozvojových lokalitách – p i spln ní požadavku 100% telefonizace nové zástavby. Po ty podnikatelských linek jsou pouze orienta ní, jsou po ítány podle nár stu pracovních míst v podnikatelské sfé e. P ipojovací místa pro návrhové oblasti:
Benešov m sto: 1. ervené Vršky Z tra ového rozvad e –TR1 je do návrhové lokality . 1. navržen p ívodní kabel s kapacitou pro napájení celé severní oblasti Benešova. V lokalit .1., bude vybudován nový sí ový rozvad N-SR. 2a, b, c. Marianovice Lokalita bude napojena ze stávajícího SR –7. V oblasti bude osazen ú astnický rozvad . 3. Sladovka východ Lokalita bude napojena ze stávajícího SR- 23. V oblasti bude osazen ú astnický rozvad o kapacit odpovídající požadavk m na p ipojení. 4. Pod Karlovem Lokalita bude napojena ze stávajícího SR –7. V oblasti bude osazen ú astnický rozvad . 5. U vodárny + komer ní plochy .35, 36 Návrhové lokality budou napojeny z nového sí ového rozvad e N-SR, p ipojeného do stávajícího telekomunika ního rozvodu. 6a, b. Pomn nice a komer ní plochy 26, 27, 31, 32 V návrhové lokalit bude vybudován sí ový rozvad N-SR, s napojením ze stávajícího telekomunika ního rozvodu. 7a. b. Táborská Kasárna a drobná výroba .33, 34 V návrhové lokalit bude vybudován sí ový rozvad N-SR, s napojením ze stávajícího telekomunika ního rozvodu 8a, b Sladovka V návrhové lokalit bude vybudován sí ový rozvad N-SR, s napojením ze stávajícího telekomunika ního rozvodu 9. Za Spo ilovem V oblasti bude osazen ú astnický rozvad o kapacit odpovídající požadavk m na p ipojení. 10a, b, e, g Kav ín V návrhové lokalit bude vybudován sí ový rozvad N-SR, s napojením ze stávajícího telekomunika ního rozvodu. 11. Z zimního stadionu V oblasti bude osazen ú astnický rozvad o kapacit odpovídající požadavk m na p ipojení. 12. Vnitroblok Ulrichova V oblasti bude osazen ú astnický rozvad o kapacit odpovídající požadavk m na p ipojení. Sídla: Úro nice
V oblasti bude osazen ú astnický rozvad o kapacit odpovídající požadavk m na p ipojení. Buková Lhota –Vidlákova Lhota V oblasti budou osazeny ú astnické rozvad e o kapacit odpovídající požadavk m na p ipojení. Bedr Lokalita bude napojena ze stávajícího SR –19. V oblasti bude osazen ú astnický rozvad ervený Dv r Lokalita bude napojena ze stávající telekomunika ní sít . Dlouhé Pole Lokalita bude napojena ze stávajícího SR –24a. V oblasti bude osazen ú astnický rozvad Okrouhlice Lokalita bude napojena ze stávající telekomunika ní sít . Boušice Lokalita bude napojena ze stávajícího SR –24. V oblasti bude osazen ú astnický rozvad
O.d.03.7 Nakládání s odpady O.d.03.7.1 Komunální a stavební odpad Základní právní normou pro odpadové hospodá ství je zákon . 185/2001 Sb., o odpadech, v platném zn ní, ur ující povinnosti právnických a fyzických osob p i nakládání s odpady a podmínky pro p edcházení vzniku odpad . Hlavním koncep ním podkladem je Koncepce odpadového hospodá ství St edo eského kraje a Plán odpadového hospodá ství St edo eského kraje. PHO ST K byl schválen 21.12.2004, závazná vyhláška byla vydána v prosinci 2004. V sou asné dob (2008) jsou zpracovávány plány odpadového hospodá ství p vodc . Na území St edo eského kraje je dle závazné ásti - obecn závazné vyhlášky . 2/2005 St edo eského kraje - preferováno následující po adí p i nakládání s odpady: - p edcházení vzniku odpad z hlediska množství - p edcházení vzniku odpad s nebezpe nými vlastnostmi - opakované použití výrobk ke stejnému ú elu p ed tím, než se stanou odpadem - znovupoužití výrobk nebo jejich ástí k jiným ú el m, než k t m, ke kterým byly p vodn ur eny p ed tím, než se stanou odpadem - materiálové využití odpad (krom níže uvedeného využití) - materiálové využití odpad v podzemních prostorách a na povrchu terénu (nap . rekultivace a terénní úpravy) - energetické využití odpad - kone né odstran ní odpad skládkováním na skládkách s využitím energie - kone né odstran ní odpad (jiné než skládkování) bez využití energie - kone né odstran ní odpad formou skládkování Plán odpadového hospodá ství m sta Benešov byl schválen Zastupitelstvem m sta usnesením 069/04/2006/ZM ze dne 15.5.2006. V Benešov bylo k 1.1.2007 celkem 1 952 dom (335 bytových dom a 1380 rodinných dom ) s 16 247 obyvateli, z toho 70 % v produktivním v ku. Obyvatelstvo produkuje cca 2 200 000 tun odpadu ro n , p i emž nejvíce je odpad spalován, dále skládkován. Nejmén odpadu je recyklováno. V Benešov a okolí vzniká i velké množství bioodpad ze zpracovatelského pr myslu, od obyvatel, v obchodních et zcích a z jídelen a restaurací. Nakládání s nimi není v sou asnosti ešeno zcela uspokojiv . ást je skládkována se
sm sným komunálním odpadem, n které bioodpady jsou drceny v kuchy ských drti ích a kon í v kanalizaci, ást bioodpad je kompostována a ást dosud zkrmována v zem d lství. Komplexní služby v odpadovém hospodá ství zajiš ují pro m sto a p idružená sídla Technické služby s.r.o. Benešov. Zajiš ují svoz a zneškod ování komunálního odpadu, svoz a likvidaci separovaného odpadu (plast, papír, sklo), svoz a zneškod ování nebezpe ného odpadu a elektrošrotu. Do skladu v Benešov jsou sváženy veškeré nebezpe né odpady v rámci mobilního svozu nebezpe ných odpad a elektroza ízení. Odpad je zde po p ivezení zvážen, rozd len a rozt íd n na jednotlivé druhy a uložen do p íslušných box a následn skladován do doby odvozu na další zpracování i k uložení do skládek nebezpe ných odpad . V nemocnici Benešov je spalovna nebezpe ných nemocni ních odpad . Zastupitelstvo M sta Benešov dne 24.9.2001 schválilo a zm nou . 5/2007 ze dne 17.12.2007 aktualizovalo obecn závaznou vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem. Vyhláška stanoví závazný systém nakládání s komunálním odpadem a se stavebním odpadem pro fyzické osoby, které mají ve správním území m sta trvalé bydlišt , pro osoby, které vlastní ve správním území m sta rekrea ní objekt, a pro osoby, které se ve správním území m sta zdržují. Vyhláška je závazná pro všechny fyzické osoby, které se na území m sta zdržují. Vyhláška se vztahuje i na vlastníky a správce objekt na území m sta, ve kterých vzniká komunální odpad. Vyhláška stanoví systém shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad vznikajících na katastrálním území m sta a v jeho místních ástech, v etn systému nakládání se stavebními odpady.
Systém nakládání s komunálním odpadem Veškerý odpad bude odvážen na ízenou skládku v P ibyšicích, s možností využít mezideponie na místech dohodnutých s m stem. Stálé stanovišt sb rných nádob ur uje jejich vlastník po dohod s vlastníkem pozemku p ípadn s oprávn nou osobou. Fyzické osoby (ob ané) jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu ur ených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecn závaznou vyhláškou, komunální odpad odd len shromaž ovat, t ídit a p edávat k využití a odstra ování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními p edpisy. P vodci, kte í produkují odpad za azený podle Katalogu odpad jako odpad komunální (z innosti právnických osob a fyzických osob oprávn ných k podnikání), mohou využít systém sb ru, t íd ní, využívání a zneškod ování komunálních odpad stanovený touto vyhláškou na základ písemné dohody s m stem uzav ené prost ednictvím pov ené osoby, která je m stem zmocn na k uzavírání t chto dohod. Pro odkládání nebezpe ných a objemných odpad byl z ízen v areálu Technických služeb spol. s r. o. v ulici Na Spo ilov sb rný dv r. Nepoužitelná lé iva se odevzdávají ve všech lékárnách na území m sta. Pro odpad ze h bitova jsou v míst ur eny 2 velkoobjemové kontejnery. Z rekrea ních objekt na k.ú. Benešov jsou vlastníci povinni odpad likvidovat samostatn v míst trvalého bydlišt . P ípadný jednorázový odvoz odpadu lze objednat jako placenou službu. Stavební odpad vzniklý p i stavební innosti ob an , pop ípad právnických nebo fyzických osob oprávn ných k podnikání bude ut íd ný odkládán do velkoobjemových kontejner objednaných k tomuto ú elu u pov ené osoby, a dále odvezen a uložen na náklady fyzické osoby (ob ana), právnické osoby nebo fyzické osoby oprávn né k podnikání, na ízenou skládku komunálního odpadu. Tímto se nevylu uje možnost
zajistit odvoz tohoto odpadu na ízenou skládku vlastními prost edky nebo prost ednictvím k tomu oprávn né osoby. M sto Benešov plánuje inovaci p ístupu k odpadovému hospodá ství ve m st - zejména zlepšení kvality separace odpad , s cílem: p edcházet vzniku odpadu a podporovat jeho znovuvyužití; podpora domácího a komunitního kompostování; separace bioodpad pro podporu pricipu anaerobní digesce (bude zahájen provoz bioplynové stanice v rámci modernizace skládky v P ibyšicích); sb r bioodpadu se zam ením na specifické skupiny (školy, firmy s areálem se zelení, zahradnictví, zahrádká ské kolonie) a zvlášt na zástavbu rodinných dom a zástavbu bytových dom . Modernizace skládky v P ibyšicích je nejvýznamn jším projektem. Objem skládkovaných odpad uložených do zem se lepším t íd ním a následným využitím jako druhotných surovin zmenší zhruba o jednu t etinu. Nakládání s odpady v ešeném území bude i nadále ešeno v souladu s platnými zákony o nakládání s odpady, v souladu s Obecn závaznou vyhláškou m sta Benešov a v souladu s Plánem odpadového hospodá ství m sta Benešov.
O.d.03.7.2 isti ka odpadních vod istírna odpadních vod pro Benešov je mechanicko – biologickou OV s jemnobublinovou aerací, s odstran ním dusíku a fosforu. Vy išt né odpadní vody jsou odvád ny do recipientu Benešovského potoka. istírna je navržena na 35 350 EO, ale v sou asnosti je její kapacita p ekro ena na cca 42 000 EO. Proto se p ipravuje rekonstrukce technologie OV a zvýšení její kapacity. Pr m rný denní p ítok na istírnu inil k r. 2007 cca 60 l/s. Pr myslová odpadní voda: - BONECO a.s. – potraviná ská výroba, Q24 = 7,7 m3/d - BENEA s.r.o. – pekárna, cukrárna, Q24 = 43,8 m3/d - DANONE a.s. – mlékárna, Q24 = 602,0 m3/d (na výstupu kanalizace je realizována neutraliza ní stanice pro úpravu Ph) - Pivovar Benešov s.r.o. – pivovar, Q24 = 4118,0 m3/d Koncepce likvidace odpadních vod je podrobn ji popsána v kap. d.03.2, resp. O.d.03.2.
O.d.04 Ve ejná prostranství Ve ejná prostranství jsou v souladu se zák. . 183/2006 Sb. (Stavební zákon), resp. vyhášky . 501/2006 Sb. sou ástí následujících ploch s rozdílným zp sobem využití: bydlení (dle regulativ : BH, BH.1, BI, BI.1, BI.2, BV, BV.1 – viz kap. f), rekreace (RH, RH.1, RI, RZ, RZ.1, RZ.x), ob anského vybavení (OV, OV.4, OK, OK.1, OK.2, OK.3, OS, OS.1, OH), smíšených obytných ploch (SC, SC.1, SC.2, SM, SM.1, SM.2, SV) i ploch pro výrobu a skladování (VT, VP, VD, VD.1, VD.2, VD.3, VD.4, VD.x, VL, VZ, VZ.1, VZ.5, VZ.6). Plochy ve ejných prostranství pak zahrnují p edevším pozemky dopravní infrastruktury (DI). V rámci specifikace ploch s rozdílným zp sobem využití jsou jako ve ejná prostranství ve smyslu §7 vyhl. . 501/2006 Sb. samostatn vymezeny tyto významné plochy stabilizovaných
prostor ve ejných prostranství (PV, PV.1) celom stského významu s p evládající úlohou reprezentace m sta …: Masarykovo & Malé nám stí – centrální ve ejný prostor historické ásti m sta; Pražská kasárna – prostor nám stí p i rozší ení ulice Karla Nového; ul. Na Karlov , Pod Brankou, Vnou kova, Pražská, Nová Pražská, Karla Nového, Dukelská, Husova, Tyršova v etn p edpolí Sokolovny – hlavní uli ní koridory m stského jádra; Táborská kasárna – prostor nám stí p i rozší ení ulice Táborské; … a významn jší ve ejná prostranství lokálního významu: Táborská kasárna – st ed; Mariánovice východ (2x), - jih, - západ; … a dále plochy ve ejných prostranství s p evahou ozelen ní (ve ejn p ístupné sídelní zelen ) ozna ené kódy regulativ (PZ, PZ.1); Ve ejná prostranství jsou nezastavitelnými (nebo jen v omezené mí e zastavitelnými) plochami v zastav ném území m sta. Jejich sou ástí je úprava parteru a zpevn ní povrch za ú elem usnadn ní p šího pohybu, vybavení m stským mobiliá em a za ízením pro krátkodobou relaxaci obyvatel a návšt vník m sta. Sou ástí t chto ploch mohou být nap . prvky informa ního systému, pouze drobné stavby (kiosky a drobný stánkový prodej) za ízení pro zajišt ní ob erstvení (p edzahrádky odbytových provozoven), kašny, vodní plochy, skulptury, drobná architektura, doprovodná a mobilní zele , apod. Úprava parteru a zástavba vymezující ve ejná prostranství s úlohou reprezentace m sta podléhá podmínce vypracování dokumentace autorizovaným architektem. Vymezení ve ejných prostranství a jejich vzájemné propojení vytvá í systém m stských prostor , jejichž úlohou je nejen m sto reprezentovat kvalitou zástavby a parteru, ale také vytvo it rámec pro uplatn ní vlivu m stských i lokálních dominant a prvk lokální identity. Plochy ve ejných prostranství v rozvojových lokalitách stanovených územním plánem je t eba vymezit na základ územních studií nebo jiné podrobn jší územn plánovací dokumentace (regula ního plánu) se zohledn ním celom stských i místních kompozi ních vztah – a to z d vodu omezení rizika vyvolaných zm n územního plánu ešením detailu nad rámec m ítka jeho zpracování (1 : 5000).
O.e ZD VODN NÍ KONCEPCE USPO ÁDÁNÍ KRAJINY O.e.01 P írodní podmínky Sou asné uspo ádání krajiny je ovlivn no p írodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspo ádání krajiny, tak i pro urbanistické ešení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické.
O.e.01.1 Klimatické podmínky
Podle základních klimatologických charakteristik p evažuje klimatická oblast MT10 s dlouhým létem, teplým a mírn suchým. P echodné období je krátké, s mírn teplým jarem a mírn teplým podzimem. Zima je krátká, mírn teplá a velmi suchá s krátkým trváním sn hové pokrývky. Pr m rná ro ní teplota se pohybuje v rozmezí 6 až 8°C, odstup ovaná dle nadmo ské výšky; pr m rné ro ní srážky se pohybují v rozmezí 600-650 mm (Benešov 7,8°C, 617 mm).
V území p evládá proud ní západních v tr (JZ, Z, SZ), které se vyskytuje tém polovinu roku (cca 175 dní). Relativn významný je i podíl bezv t í (cca 62 dní v roce). Pokud jde o rychlost proud ní, významn p evažuje její výskyt v I. t íd (p es 61,5% ro ní doby). Ve srovnání % výskytu jednotlivých t íd stability vyplývá, že po dobu jeden a tvrt m síce (11,87% ro ní doby) se zvyšuje riziko špatných roptylových podmínek (I. t ída stability). Úrove zne išt ní ovzduší v Benešov lze v rámci R hodnotit jako oblast se st ední imisní zát ží. Nejvíce problematickou zne iš ující látkou jsou prachové ástice PM10, zejména kolem nejvíce dopravn zatížených komunikací.
O.e.01.2 Geomorfologické podmínky
Území se nachází v celku Benešovská pahorkatina, podcelku Dob íšská pahorkatina a okrsku Konopiš ská pahorkatina, západn áste n v okrsku Netvo ická vrchovina. Konopiš ská pahorkatina je lenitá pahorkatina v povodí Sázavy; na granodioritech st edo eského plutonu sázavského typu s t lesy gaber a gabrodiorit na kontaktn metamorfovaných proterozoických b idlicích, drobách, k emencích. Roz len ný erozn denuda ní reliéf se strukturními h bety, suky a hluboce za íznutými údolími Sázavy a p ítok . Významný bod Vl ice 474 m n.m., 4. vegeta ního stupn . nepatrn až st edn zalesn ná, smrkové, místy jedlové a bukové porosty smíšené listnaté porosty s p ím sí borovice, bažantnice Konopišt 1 007 ha. Netvo ická vrchovina je plochá vrchovina v povodí Vltavy a Sázavy, na kontaktn metamorfovaných b idlicích, drobách, metabazitech, porfyrech, keratofyrech netvo icko-neveklovského ostrova; roz len ný erozn denuda ní reliéf, porušený p í nými zlomy sm ru SSZ - JJV, s výraznými strukturními h bety a suky; nejvyšší bod Nešt tická hora 536 m, 4. vegeta ní stupe , nepatrn až st edn zalesn ná, smrkové místy i jedlové porosty s p ím sí borovice, dubu a jiných listná .
Nadmo ská výška kolísá mezi 310 m (údolí Benešovského potoka) a 427 m (Vini ky). Reliéf území je mírn zvln ný; bez výrazných výškových rozdíl . Strm jší, avšak nep íliš vysoké svahy jsou nad Benešovským a Konopiš ským potokem. Vlastní zastav né území m sta Benešov leží v mírn zvln ném terénu v rozmezí cca 330 až 400 m.n.m. Zatímco východní okraj m sta v údolí Benešovského potoka klesá od jihu k severu od 340 k 330 m.n.m., terén západního okraje p ibližn ve stop silnice I/3 tvo í mírnou vlnu s kótou cca 400 m.n.m. na jižním a severním okraji m sta a v míst k ížení s Konopiš skou ulicí je na kót 375 m.n.m. Severní okraj zástavby ( ervené Vršky) leží ve výškové hladin cca 390 m.n.m. St ední hladina terénu zastav ného území se pohybuje p ibližn kolem 350 až 360 m.n.m.; vrchol ostrohu Karlov p esahuje 370 m.n.m. V nejbližším okolí m sta vytvá ejí horizont p írodní dominanty: na severu Tužinka – horizont ve sm ru východ – západ na hladin 390 až 410 m.n.m.; na severovýchod Baba (396 m.n.m.); Háj (406 m.n.m.); Vini ky (427 m.n.m.); na východ Kav ín (381 m.n.m.); Šibeni ní Vrch (391 m.n.m.) a dále k východu Vl í Jámy (493 m.n.m.); na jihovýchod Beranice (401 m.n.m.); Na Hrbech (433 m.n.m.); na jihu Marianovice (410 m.n.m.); Braben ík (408 m.n.m.) – erný Les: izolované vrchy ve sm ru jihovýchodním (427 až 434 m.n.m.); na západ Šiberna – vrchol zámeckého parku (410 m.n.m.) – terén k západu klesá až do úrovn zámku (370 m.n.m.) a do úrovn Konopiš ského potoka (340 m.n.m.); dále Mydlá ka (367 a 387 m.n.m.) a Pomn nice (386 m.n.m.)
O.e.01.3 Pedologické podmínky
Pro ú ely bonitace ZPF byly vy len ny klimatické regiony (KR), 1.místo kódu BPEJ, které zahrnují území s p ibližn shodnými klimatickými podmínkami pro r st a vývoj zem d lských plodin. Tém celé ešené území (95,8%) spadá do KR 5 (MT 2 - mírn teplý, mírn vlhký) a zbývající ást (4,2%) do KR 7 (MT4 - mírn teplý, vlhký). Pom rn jednotvárný je p dní pokryv. Plošn naprosto p evažují typické (nasycené) nebo mírn kyselé kambizem . V menší mí e se vyskytují luvizem a hn dozem . Na periodicky i trvale zamok ených místech kolem vodote í a rybník se vyskytují fluvizem , gleje st ídav s typickými (kambickými) pseudogleji. Ostatní p dy se vyskytují okrajov . Oblast je z hlediska výrobního typu za azena do bramborá ské výrobní podoblasti (B1). Katastrální území Benešov je za azeno do p írodní oblasti pahorkatinné P1 k.ú. Úro nice do P2. Z hlediska ochrany p dního fondu I. t ída ochrany se podílí necelými 4% a je zastoupena p edevším v nivách vodote í. Druhá t ída ochrany, která dosahuje tém 45% vým ry zem d lské p dy v k.ú. Benešov, je v ešeném území výrazn zastoupena a vytvá í rozsáhlé bloky v okolí m sta. ást zem d lských pozemk v ešeném území je odvodn no systematickou drenáží. Celkem je odvodn no 244,7 ha zem d lské p dy, což p edstavuje 10,4% z její celkové vým ry v ešeném území. Sou ástí systému je i svedení vody z odvodn ných ploch do recipient a jejich díl í úpravy (HMZ - hlavní meliora ní za ízení). Lesy v ešeném území tvo í 1381,21 ha, což iní 29,5 % z celkové vým ry ešeného území. Les nevytvá í v území plošn velké komplexy. Lesy jsou soust ed ny zejména do západní ásti, kde navazují na Konopiš ský park a táhnou se na sever podél Konopiš ského potoka. Nevelké lesní celky v jižní a severní ásti území jsou vesm s kulturního charakteru.
O.e.01.4 Hydrologické podmínky
Zájmové území spadá do širšího povodí Vltavy. Hlavními recipienty ešeného území jsou: Benešovský potok ( HP 1-09-03-136)
pramení 1 km západn od Pozova ve výšce 515 m n.m., ústí zleva do Sázavy, 1 km od Po í í nad Sázavou v 266 m n.m., plocha povodí 81,1 km2, délka toku 17,2 km, pr m. pr tok u ústí 0,23 m3.s-1, pr m. pr tok k profilu u výusti z OV Benešov 0,1 m3.s-1. Potok je významným vodním tokem od pramene k obo e u silni ního mostu Lišno-Pecínov. istota vody pod Benešovem až III.t . - do potoka jsou zaúst ny zleva p ítok Baba, zprava Boušický a Mysli ský potok. Do potoka je dále zaúst na celá ada drobných bezejmenných vodote í nap . ze sb rných oblastí Sladovka a erný les. Potok odvod uje nejv tší ást ešeného území - m sto Benešov, ást Marianovic, osady Dlouhé Pole a Boušice. - potok byl p vodn využíván k odb r m vody, III. stupe ochranného pásma byl zrušen - díl í ást potoka byla již regulována v souvislosti s výstavbou východního obchvatu m sta; díl í ást potoka bude upravena v souvislosti se zám rem výstavby jihovýchodního obchvatu na základ Studie revitalizace. V délce 92 m bude provedeno pro išt ní koryta toku, v délce 414 m bude provedena p eložka toku, která je dána polohou nového silni ního obchvatu. - Benešovský potok je ve správ Povodí Vltavy s.p., závod Dolní Vltava. - pro Benešovský potok bylo vyhlášeno záplavové území. Vymezení záplavového území Q100 toku Benešovského potoka je v ÚP provedeno podle návrhu vymezení vyhotoveného na Povodí Vltavy, s.p., Útvar inženýrských inností, eské Bud jovice – 02.2006; zákresem je vymezena záplavová ára stoleté vody Q100 a aktivní zóna záplavového území.
Konopiš ský potok ( HP 1-09-03-144)
pramení 2,5 km jjv. od Votic ve výšce 628 m n.m., ústí zleva do Sázavy v Po í í nad Sázavou v 264 m n.m., plocha povodí 90,7 km2, délka toku 32 km, p m. pr tok u ustí 0,43 m3.s-1, pr m. pr tok k profilu Pomn nice 0,35 m3.s-1. Významný vodní tok, mimopstruhová voda, istota vody do III. t . V horní polovin toku etné rybníky (v ešeném území Konopiš ský rybník). - do potoka jsou zaúst ny zleva p ítok Buková, zprava Tužinka, Mydlá ka a Helenka. Do toku jsou dále zaúst ny drobné bezejmenné vodote e ze sb rné oblasti Pomn nic, potok odvod uje díl í ásti Marianovic, osad Buková a Vidlákova Lhota. - Konopiš ský potok je ve správ Povodí Vltavy s.p., závod Dolní Vltava. - vymezení záplavového území Q100 toku Konopiš ského potoka je v ÚP provedeno podle podkladu: Konopiš ský potok - Výpo et velkých vod (Povodí Vltavy, s.p., Útvar inženýrských inností, eské Bud jovice – 03.2005) a na základ stanovení záplavového území .j. 127756/2005/OŽP-Bab odborem ŽP Krajského ú adu St edo eského kraje ze dne 23.1.2006. Zákresem je vymezena záplavová ára stoleté vody Q100 a aktivní zóna záplavového území.
Janovický potok ( HP 1-09-03-160)
pramení 3 km z. od Vrchotových Janovic ve výšce 495 m n.m., ústí zleva do Sázavy v Týnci nad Sázavou v 255 m n.m., plocha povodí 159,2 km2, délka toku 26 km, pr m. pr tok u ústí 0,58 m3.s-1. Významný vodní tok, pstruhová voda, vodácky využívyný, v horním toku menší rybníky. - pro vodní tok . km 0,00 - 28,7 stanoveno záplavové území zn. 31472/2005/OŽP-Bab odborem ŽP Krajského ú adu St edo eského kraje ze dne 8.5.2005.
Okrouhlický potok ( HP 1-09-03-137)
pramení v rybníce 0,5 km v. od Struha ova ve výšce 475 m n.m., ústí zprava do Benešovského potoka u Bedr e v 303 m n.m., plocha povodí 27,6 km2, délka toku 8 km, pr m. pr tok u ústí 0,11 m3. s-1. Pstruhová voda. - do potoka jsou zaúst ny drobné bezejmenné vodote e v povodí. Potok je recipientem pro Okrouhlice, Bedr a díl í ásti osad Dlouhé Pole a ervený dv r. - Okrouhlický potok je ve správ Les R, a.s. - záplavové území pro Okrouhlický potok nebylo vyhlášeno.
Úro nice je pravostranným p ítokem Janovického potoka ( HP 1-09-03-160), je recipientem pro obec Úro nici. Zátopové území pro potok Úro nici nebylo vyhlášeno. Do povodí Janovického potoka, který je významným vodním tokem, spadá obec Úro nice a osada Chvojen. Petrovický, Okrouhlický, Janovický a Benešovský potok jsou vyhlášeny lososovými vodami a potok Konopiš ský je vyhlášenou vodou kaprovou. V rámci návrhu ÚP je ešeno odvád ní d š ových vod z rozvojových lokalit s pozdržením vody v reten ních nádržích. – viz kap. d.03.2, resp. O.d.03.2.
O.e.01.5 Fytogeorafie a fytocenologie
Dle biogeografického len ní spadá území do 1.22 Posázavského bioregionu: Podle nového sosiekologického len ní do bioregion (Culek M, ed. 1995) je posuzované území za len no do území provincie st edoevropských listnatých les , podprovincie hercynské a nachází se v bioregionu . 1.22 Posázavském, v jeho jižní ásti. P evažuje 4. bukový vegeta ní stupe , v údolích 3. dubovo- bukový stupe . Vegeta ní stupe suprakolinní, na jihu až submontánní. Netypickými ástmi jsou plynulé p echody do okolních bioregion , zejména výrazná nereprezentativní zóna JV od Byst ice k bioregionu . 1.46 Pelh imovskému. V sou asnosti p evažuje orná p da, lesy jsou p evážn kulturními smr inami, na svazích údolí a h betech i s fragmenty dubohab in a bu in. V n kterých povodích jsou hojn ji zastoupeny rybníky. Zbytky p irozen jších les jsou p evážn v údolích ek (reliktní bory, dubohab iny, bu iny) a na návrších v okolí Konopišt . Na odlesn ných místech dominuje orná p da.
Dle geobotanické rekonstruk ní mapy (Mykyška et al. 1968) p evažují v území dubohabrové háje Carpinion betuli, podél Konopiš ského a Benešovského potoka (v dolní ásti) jsou to luhy a olšiny Alno–Padion, ve východní ásti území jsou to Acidofilní doubravy Quercion robori– petraeae. Dubo-habrové háje (Carpinion betuli) p edstavují spole enstvo st edoevropské dubové hab iny, které je zastoupeno p evážn listnatým smíšeným lesem. Struktura t chto spole enstev byla lidskou inností siln pozm n na, ve stromovém pat e p evládají zpravidla duby Quercus petraea, Quercus robur a habry Carpinus betulus. D eviny pat ící k tomuto spole enstvu jsou lípy, javory - ( klen, mlé , babyka), jilm horní, jasan, divoká hruše , ptá nice, z jehli nan jedle. Ke ové patro tvo í líska, zimolez pý itý, svída krvavá, šípek, ostružiník, hloh, brslen, ešetlák, pta í zob a kalina. Acidolfilní doubravy - hlavní d evinou je dub Quercus robur, p imíšena bývá lípa Tilia cordata, b íza Betula verrucosa, druhotn se vyskytuje na lehkých zpravidla kamenitých p dách borovice lesní Pinus silvestris. Ke ové patro z odpovídajících d evin je ve srovnání s jinými doubravami velmi chudé. Vedle dubu a lípy sestává p edevším z je ábu, krušiny, osiky a b ízy.
O.e.02 Ochrana p írody a krajiny ÚP Benešov vytvá í podmínky pro ochranu všech p írodních hodnot v území v etn ÚSES, které v zásad respektuje a je s nimi koordinován. Krom ÚSES jde o tyto hodnoty:
O.e.02.1 Zvlášt chrán ná území, NATURA 2000
V ešeném území se nevyskytují velkoplošná a maloplošná zvlášt chrán ná území. Do ešeného území nezasahují pta í oblasti ani evropsky významné lokality systému NATURA 2000. Vyjíme né postavení má Konopiš ský zámecký park. Jedná se o p írodn krajiná ský park dosahující rozlohy cca 350 ha s adou vzácných exotických d evin. Park je sou ástí národní kulturní památky. Nachází se v n m ada vzácných d evin. Území parku je rozd leno na n kolik odd lení, z nichž nejpozoruhodn jší je R žová zahrada. Sou ástí odd lení Šiberna je tzv. "Promenádní cesta", obvodová cesta, která vede k Benešovské brán a je nejblíže m stu. Na základ dohodového ízení ke konceptu územního plánu byla zpracována dopravn urbanistické studie úprav komunikace I/3. Bylo dohodnuto, že s ohledem na prostorové možnosti lze p ipustit rozší ení koridoru trasy, které sice zasáhne cca 6-ti metrový pás okraje pozemku parku Konopišt , který je však v míst stávajícího nadzemního vedení vysokého nap tí bez porost . Pokud bude toto ešení realizováno citliv , neovlivní negativn park p iléhající k areálu zámku Konopišt , ani jeho prost edí. Navržená komunikace, v etn vyvolaných úprav spojených se zahloubením komunikace, nesmí zasáhnout ani ohrozit p ilehlé porosty vzrostlých strom a musí být od nich vzdálena minimáln 5m. Z p edloženého návrhu je patrné, že tato podmínka je splnitelná. Další podmínky stanovené pro dopravn urbanistickou studii budou podkladem p i zpracování variant zahloubení a propojení parku se zastav ným územím m sta. Další stupn dokumentace musí být konzultovány s pracovníky Krajského ú adu St edo eského kraje, odboru kultury a památkové pé e a odborné organizace státní památkové pé e Národního památkového ústavu, úst edního pracovišt .
O.e.02.2 Památné stromy
„Památné stromy jsou mimo ádn významné stromy, jejich skupiny a stromo adí“ (zákon . 114/92 Sb., o ochran p írody a krajiny, §46)
Na území m sta Benešov jsou vyhlášeny a navrženy k vyhlášení: památné stromy – registrované: lípa malolistá (Tilia cordata), k.ú. Benešov u Prahy, par. . 4410; os. Pomn nice u kaple sv. Jana Nepomuckého, les Tužinky - projednáván návrh na zrušení ochrany památného stromu z d vodu špatného zdravotního stavu jírovec ma al v Nechyb (Aesculus hippocastanum), k.ú Benešov u Prahy, parc. . 5050 a 5046/2; p ed p. 5 v osad Nechyba u Boušic u silnice Benešov-Vlašim; stá í cca 250-300 let, V 20 m, O 445 cm památné stromy – navržené k registraci: dub letní (Quercus robur), k.ú. Benešov u Prahy, p. . 1561/1; dub letní (Quercus robur), k.ú. Benešov u Prahy, v osad Bedr na pozemku parc. . 4555. Rozvojové zám ry m sta pln respektují vyhlášené památné stromy, v . jejich ochranného pásma. V centru m sta jsou dále skupiny strom a stromo adí, které jsou vyjíme né bu svým vzr stem, nebo spolu s ur itým historickým místem dotvá ejí charakter tohoto místa jsou to dominanty v m stské zástavb . Tyto stromy budou rovn ž chrán ny v systému sídelní zelen .
O.e.02.3 Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) – ze zákona dle §3, písm. b) zákona .114/1992 Sb.; (geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny): lesy, vodní toky, údolní nivy; v ešeném území se nacházejí pouze tyto VKP ze zákona. Významné krajinné prvky (VKP) – registrované (resp. navrhované k registraci): nejsou ve správním území Benešova evidovány. Územní plán Benešov žádné významné krajinné prvky k registraci nenavrhuje. Územní ochrany p írody a krajiny, resp. VKP je t eba chránit p ed necitlivými zám ry p edevším z oblasti ve ejné infrastruktury (p í ný p echod, soub h, zásah do nivní polohy). P i realizaci uvedených zám r musí být minimalizován zásah do p írodních biotop .
O.e.03 Územní systém ekologické stability Z hlediska územního plánování p edstavuje ÚSES jeden z limit využití území, který je t eba respektovat jako jeden z p edpoklad zabezpe ení trvalého souladu všech p írodních, civiliza ních a kulturních hodnot v území. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální úrove systému ekologické stability (ÚSES) složeného ze skladebných ástí - biocenter, biokoridor a interak ních prvk , které jsou v krajin vymezeny na základ funk ních a prostorových kritérií. Podle pln ní svého ú elu v dob zpracování územního plánu jsou prvky ÚSES: a) funk ní (existující, jednozna n vymezené) nebo b) nefunk ní (navržené k založení). Prvky navržené k založení jsou za azeny do ve ejn prosp šných opat ení nestavební povahy (VPO).
O.e.03.1 Regionální systém ÚSES
Regionální územní systém ekologické stability: regionální biokoridor Konopištského potoka RK 1318 „Šiberna - Lutov“ + t i vložená funk ní lokální biocentra; regionální biocentrum RC 947 Šiberna - (v etn zámeckého parku Konopišt ) zahrnuje genofondovou základnu lesních d evin; regionální biokoridor RK 1219 „Hory - Šiberna“ - propojení biocentra RC 947 p es Chvojen a Prost ední vrch; protíná regionální biokoridor Janovického potoka RK 1222 „RK 1219 - Vápenka“. regionální biokoridor Janovického potoka RK 1222 „RK 1219 - Vápenka“ + t i vložená lokální biocentra Regionální biokoridory jsou v ešeném území až na malý kousek na jihozápadním okraji RBC Šiberna funk ní. RBC 947 "Šiberna" /dle konceptu ÚPO Benešov - 1 "Genová základna Šiberna" Regionální biocentrum tvo í navrhovaná genová základna LS Šiberna, která se rozkládá kolem parku a v parku zámku Konopišt . Vým ra 420 ha. Jedná se o odd lení a porosty: 17, 18D, 18E, 18F, 36, 37. V porostu je následující zastoupení d evin: listná e celkem – 60,49 %, z toho lípa – 42,34 %, dub – 30,22 %, olše – 7,89 % a dub ervený – 7,74 %. Z jehli nan jsou zastoupeny smrk, borovice, mod ín a v zámeckém parku ada exot . Opat ení: Genová základna Šiberna je t sn spojena s celým zámeckým parkem Konopišt . Do regionálního biocentra je zahrnut celý zámecký areál. Protože Konopišt je lokalita mimo ádného spole enského významu, bude se na n j vztahovat režim vyplývající ze zákona . 20/1987 Sb. o státní památkové pé i. P ísn dodržována bude hlavn : obnova porost (vycházející z p edchozích úprav parku), údržba a rekonstrukce prostorových vazeb i se širším okolím, obnova pohled do významných krajinných partií, obnova pr hled na cenná architektonická díla drobné zahradní a zámecké architektury, respektování rekonstruk ních zásah do cestní sít , respektování významných architektonických prostor na základ historických materiál a um lecko-historických rozbor . Provoz zámeckého praku a hospoda ení v okolních lesích bude p izp soben zájmu zachování t chto geneticky cenných populací. Je žádoucí zahájit p irozenou obnovu porost ve prosp ch p vodních rostlinných spole enstev.
O.e.03.3 Prvky lokálního ÚSES
V severní ásti území je veden lokální biokoridor spojující Konopiš ský potok s regionálním biokoridorem K ešického potoka. V biokoridoru jsou lesní a lu ní lokální biocentra. Prvky lokálního územního systému ekologické stability:
LBC 5 "Podelhotský mlýn" vložené lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 1318; rozloha 3,7 ha. Zalesn né údolí Konopiš ského potoka s ekologicky stabilními porosty s p vodní druhovou skladbou (dub, habr, javor). Výskyt nivní a lužní p dy na nivních uloženinách, velmi lehké, zpravidla pís ité, výsušné. Na svazích pravého b ehu se vyskytují hn dozem ilimerizované oglejené a ilimerizované p dy oglejené na svahových hlínách se sprašovou p ím si. Opat ení: Lokální biocentrum je funk ní. P i hospoda ení v lesích, p i obnov lesních porost je t eba podporovat p vodní d evinnou skladbu. Území je ohroženo rekreací, je t eba zamezit „ erným skládkám“ a provoz v osadách p izp sobit ochran území. LBC 6 "Konopiš ský potok, Racek - Vidlákova Lhota" vložené lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 1318; rozloha 4 ha. Meandr potoka s lesním porostem a skalisky. Druhové zastoupení d evin blízké p vodnímu s p ím sí smrku. V bezprost ední blízkosti vodního toku výskyt lužních p d na nivních uloženinách a spraši, st edn t žkých s p íznivými vláhovými pom ry až se sklonem k p evlh ení. Opat ení: P i obnov lesních porost vylou it smrk a vysazovat p vodní d eviny. Biocentrum je funk ní. LBC 7 "Plíhal v mlýn" vložené lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 1318; rozloha 4,4 ha. Údolí potoka se zalesn ným pravým b ehem a ostr vkem porostlým doprovodnou zelení vodních tok (olše, jasan, dub).
V lesním porostu se vyskytuje dub, javor, b íza, smrk. Lužní p dy na nivních uloženinách a spraši podél potoka p echázejí v hn dé p dy a rendziny na pískovcích a pís it v trajících horninách s nep íznivými vláhovými pom ry, velmi závislými na vodních srážkách. Opat ení: Biocentrum je funk ní. P i obnov lesa up ednostnit p vodní d evinnou skladbu. LC 10 "Janovický potok - Pod Chvojenem" vložené lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 1222; rozloha 6,8 ha. Biocentrum je místem st etu dvou regionálních biokoridor , údolního a h ebenového. Je tvo eno lesním porostem se zastoupením dubu, borovice, buku. Krom lužní p dy na nivních uloženinách a spraši se zde vyskytuje hn dozem ilimerizovaná oglejená a ilimerizované p dy oglejené na svahových hlínách se sprašovou p ím sí. Opat ení: P i obnov lesa dbát o p irozenou skladbu porost . Biocentrum je funk ní. LC 11 "Janovický potok - Strán " vložené lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 1222; rozloha 6,8 ha. Údolí Janovického potoka s kvalitním b ehovým porostem (olše, vrba) a p ilehlý svah na pravém b ehu s lesním porostem (smrk, buk). V lese se vyskytují ilimerizované p dy oglejené na svahových hlínách se sprašovou p ím sí. Opat ení: P i obnov lesa dbát na výsadbu druh reprezentujících acidofilní doubravy. Biocentrum je funk ní. LC 12 "Chvojen" vložené lokální biocentrum v trase regionálního biokoridoru RK 1222; rozloha 3 ha. Biocentrum tvo í lesní porost na svazích Chvojenu, ekologicky stabilní se zastoupením dubu, javoru, lípy, mod ínu. Lesy jsou na ilimerizovaných p dách oglejených na svahových hlínách se sprašovou p ím sí, st edn t žkých, náchylných k do asnému zamok ení. Opat ení: Obnovu lesních porost a hospoda ení v lese provád t s cílem zajišt ní p vodní rostlinné skladby spole enstva dubohabrových háj . Biocentrum je funk ní. LBC 15 "U Bernátek" lokální biocentrum, rozloha 4,7 ha. Biocentrum je tvo eno lesním porostem velmi dobré kvality co do zastoupení d evin (dub, javor, habr). Výskyt hn dé p dy a rendziny na pískovcích a pís it v trajících permokarbonských horninách, vláhové pom ry závislé na vodních srážkách. Hlavní lesní typy: 3H5 - hlinitá dubová bu ina oglejená, 2K4 - kyselá buková dubina kost avová Opat ení: P i obnov lesních porost dbát na druhové zastoupení odpovídající spole enstvu acidofilních doubrav. Biocentrum je funk ní. LBC 16 "U Tužinky" lokální biocentrum, rozloha 4,3 ha. Biocentrum tvo í lesní porost z velké ásti s p vodním zastoupením druh (dub, javor, lípa). Hlavní lesní typ: 3S1 - sv ží dubová bu ina š avelová Opat ení: Biocentrum je funk ní. P i obnov lesa je nutno dbát na p vodní zastoupení d evin. LBC 17 "Kozmá " lokální biocentrum, rozloha 2,7 ha. Lesní porost s p evahou smrku. Výskyt hn dozem a ilimerizované p dy maximáln se slabým oglejením na spraších a svahových hlínách. Hlavní lesní typ: 3K6 - kyselá dubová bu ina Opat ení: Biocentrum je nutno vymezit. K posílení funk nosti biocentra je t eba p evést smrkové porosty na listnaté lesy s p vodním d evinou skladbou. LBC 18 "Pod Hájem" lokální biocentrum, rozloha 3,2 ha. Údolí potoka se zalesn nými svahy pod horou Háj. Hodnotná pob ežní vegetace (vrby, olše) a lesní porosty s p vodními d evinami (dub, habr, b íza). Výskyt lužních p d na nivních uloženinách a spraši a m lkých hn dých p d na všech horninách, výsušných. Hlavní lesní typ: 2K2 - kyselá buková dubina ost icová Opat ení: Biocentrum je funk ní. Je t eba zachovat vegeta ní doprovod toku a p irozenou skladbu lesních porost . LBC 19 "Na dolích" lokální biocentrum, rozloha 5,4 ha. Lu ní a mok adní spole enstvo v údolí potoka s hodnotným b ehovým porostem (dub, vrba, olše). Výskyt lužní p dy na nivních uloženinách a spraši, st edn t žké s p íznivými vláhovými pom ry až se sklonem k p evlh ení. Opat ení: Biocentrum je funk ní. Je t eba zachovat pob ežní porosty a p irozené koryto potoka.
V rámci konceptu územního plánu - na základ pr zkum (Ing. Šim íková, 2006) byl navržen tok a niva Benešovského potoka jako lokální biokoridor k posílení ekologické stability
východní ásti katastru. Oblast Benešovského potoka je využívána ke krátkodobé rekreaci místních obyvatel. Celý tok je v p irozeném korytu s bohatými b ehovými porosty a nivními loukami, pouze p i pr chodu m stem je koryto v krátkém úseku regulováno a b ehy zpevn ny vegeta ními tvárnicemi. V souvislosti s realizací jihovýchodního obchvatu je navržena úprava a p eložka Benešovského potoka dle Studie revitalizace. Na toku jsou navržena dv lokální biocentra – . 21 rybníky na soutoku Mysli ského a Benešovského potoka a dále po toku .20 louka u Mlýnského potoka. Ob biocentra spl ují minimální parametry plochu 3 ha a jsou p evážn funk ní. LBC 20 "Mlýnský potok" lokální biocentrum, rozloha 3,4 ha. Lu ní a mok adní spole enstvo v údolí potoka mezi tokem Benešovského potoka a Mlýnského potoka s hodnotným b ehovým porostem. Výskyt lužní p dy na nivních uloženinách a spraši, st edn t žké s p íznivými vláhovými pom ry až se sklonem k p evlh ení. Opat ení: Biocentrum je funk ní. Je t eba zachovat pob ežní porosty a p irozené koryto potoka. LBC 21 "Rybníky na soutoku" lokální biocentrum, rozloha 3,16 ha. Vodní, pob ežní a mok adní spole enstvo rybník na soutoku Mysli ského a Benešovskéko potoka s b ehovými porosty. Opat ení: Biocentrum je áste n funk ní. Je t eba zachovat pob ežní porosty a podporovat rozvoj biodiverzity
V rámci p ipomínek DOSS (M Ú Benešov OŽP) ke konceptu ÚP bylo doporu eno vymezit na katastru obce Úro nice nový biokoridoru podél Úro nického potoka s kaskádou rybní k (jižn od obce Úro nice) s návazností na regionální koridor Janovického potoka u obce Brusi e. Nám t byl v rámci zpracování návrhu územního plánu prov en s následujícím záv rem: územní systém ekologické stability je t eba ešit v širších souvislostech. Nový biokoridor musí navazovat na místní a nadmístní prvky v sousedních katastrech, dále musí být dodrženy funk ní a prostorové parametry prvk . Tento zám r není možné bez podrobn jšího prov ení zahrnout p ímo do fáze návrhu ÚP. Proto je žádoucí vy kat na záv ry územn analytických podklad , z nichž vyplynou další požadavky na dopracování ÚSES v místech, kde prvky chybí a pot ebnou revizi provést sou asn . Interak ní prvky nedosahují parametr biocenter a biokoridor , významn se však podílejí na zvýšení ekologické stability v krajin . Funkci interak ních prvk mohou plnit dále stromo adí kolem polních cest, doprovodná zele vodote í, drobné meze a remízky. Další popis prvk ÚSES – viz kap. e.02 a O.a.02.
O.e.04 Krajinná ekologie P evážnou ást ešeného území zaujímá urbanizované území, ve zbývajících ástech jsou biotopy ovlivn né lov kem. P írodní biotopy jsou p ítomny rozptýlen a maloplošn a na v tšin z nich je patrný vliv lidské innosti. P írodní biotopy v tšinou v krajin vytvá ejí mozaiku, asto vytvá ejí p echodové typy k jiným biotop m, nebo se ve fragmentech vyskytují v biotopech siln ovlivn ných nebo vytvo ených lov kem. Nejvíce p írodních segment bylo vymapováno v poto ních údolích. V niv Benešovského potoka se st ídají biotopy pob ežní vegetace, psárkové a pchá ové louky, vrbové k oviny a údolní jasanovo olšové luhy. Z významn jších biotop jsou to rákosiny v litorálu rybník nebo v úzkém pruhu podél menších vodote í, nebo v prameništích v lok. Bratrský a v okolí ernoleského rybníka.
Nej ast jším nelesním biotopem v ešeném území jsou ovsíkové louky v r zném stupni degradace i ruderalizace. V prostoru bývalého vojenského cvi išt jsou louky nese ené, zar stající, degradující; áste n i narušované motokrosem. Na otev ené a oslun né plochy je však vázána celá ada chrán ných druh ( melák zemní, ješt rka obecná). Lokalita je rovn ž významná pro celou adu pták . Jde o bezlesí v r zném stadiu sukcese v tšinou s holými nebo travnatými plochami a náletovými porosty r že šípkové, trnky obecné. Místy jsou ob asn zvodn lé terénní deprese nebo menší rokle s vrbovými porosty a náletem pionýrských d evin. Plocha bývalého vojenského prostoru je navržena jednak k zástavb - rozvojová lokalita . 10, jednak zde bude vytvo en nový m stský lesopark Kav ín s možností vymezení relaxa ních ploch, piknikových palouk , vyhlídkových odpo ívek a vyhlídkové restaurace. Zvláštní pozornost je nutno v novat koordinaci využití lokalit, které lze charakterizovat jako p írodov decky významné: lokalita BVL-4 "Vidlákova Lhota - jih" a variantní ešení místní komunikace K 25; návrh obytné zóny, sb rné pramenné oblasti, návrh interak ního prvku, … pozemky jsou vedeny jako ostatní neplodná p da. lokality 35 a 36 " ernoleská" – p vodn sb rná pramenná oblast Benešov-jih (ochrana zdroj zrušena vzhledem k narušení kvality vod); návrh komer ních ploch. V oblasti jsou vlhké kv tnaté louky a mok adní spole enstva. lokalita 39 "U Cihelny" – západn od p vodní sb rné oblasti prameništ Benešov-sever (ochrana zdroj zrušena vzhledem k narušení kvality vod); návrh komer ních ploch. pozemky jsou vedeny jako ostatní neplodná p da. Komunikace K16 " ernoleská / Sladovka / Vlašimská – návrh místní páte ové komunikace; p echod po hrázi rybníka na soutoku Benešovského a Mysli ského potoka je nutno koordinovat se zájmy ochrany p írodních biotop vodní vegetace, vrbových k ovin a rákosin (VKP ze zákona, LBC) – s ohledem na výškové uspo ádání upravit návrh nap formou estakády, apod.
Lokalit travinnobylinných a k ovinatých lad na Kav ín a Šibeni ném vrchu je t eba v novat zvláštní pozornost. Území ur ené pro budoucí zástavbu ( rozvojová lokalita . 10) bude t eba p ipravit tak, aby nedošlo k nár stu ke ových ploch a tím i ke zvyšování biodiverzity území. Je doporu eno alespo stabilizovat sou asný stav. Pro "Lesopark Kav ín" je žádoucí vypracovat samostatnou studii urbanisticko-krajiná ských úprav. Jejím cílem bude navrhnout koncepci rekrea ního parku, možnosti, formy a pravidla pro umíst ní rekrea ních aktivit, konkretizovat rekrea ní vybavení a za ízení, doplnit zele , p ší cesty a cyklistické stezky, to vše p i respektování podmínek ochrany p írody a krajiny a dalších limit v území.
O.e.05
Prostupnost krajiny
Plochy zem d lské a lesní jsou p ístupné historicky vzniklou sítí ú elových komunikací. Tato sí umož ující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je stabilizována a je v krajin zachována; systém je dopln n novými trasami – viz kap. d.02.5 a d.02.6;
O.e.06
Protierozní opat ení
Protierozní význam bude mít realizace chyb jících biocenter a biokoridor . Jiná protierozní opat ení se nenavrhují. Další protierozní opat ení lze dle pot eby budovat v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch v nezastav ném území. V plochách smíšených nezastav ného území s indexem .p - p írodní preference budou ve vyšší mí e uplatn ny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zele .
O.e.07 Ochrana p ed povodn mi vymezení záplavového území Q100 toku Benešovského potoka je provedeno podle návrhu vyhotoveného zpracovatelem: Povodí Vltavy, s.p., Útvar inženýrských inností, eské Bud jovice – 02.2006; zákresem je vymezena záplavová ára stoleté vody Q100 a aktivní zóna záplavového území. vymezení záplavového území Q100 toku Konopiš ského potoka je provedeno podle podkladu: Konopiš ský potok - Výpo et velkých vod (Povodí Vltavy, s.p., Útvar inženýrských inností, eské Bud jovice – 03.2005) a na základ stanovení záplavového území .j. 127756/2005/OŽP-Bab odborem ŽP Krajského ú adu St edo eského kraje ze dne 23.1.2006. Zákresem je vymezena záplavová ára stoleté vody Q100 a aktivní zóna záplavového území. pro Janovický potok . km 0,00 - 28,7 stanoveno záplavové území zn. 31472/2005/OŽPBab odborem ŽP Krajského ú adu St edo eského kraje ze dne 8.5.2005. Dle návrhu ÚPO jsou záplavová území dot ena n kterými dopravními stavbami: p í né k ížení komunikací K10b a K16 s Benešovským potokem k ižovatka K13 u Benešovského potoka v rámci projektové dokumentace technického ešení komunikací budou navržena taková opat ení, aby nedocházelo k bariérovým ú ink m nebo naopak k otev ení záplavového území do nových lokalit p i povod ové vln . V záplavovém území se dále nachází díl í ást lokality 5 - mimo aktivní zónu – zástavbu je nutno p izp sobit omezujícím podmínkám stanoveným p íslušným vodoprávním ú adem pro plochu mimo aktivní zónu záplavového území Q100. Zástavba v lokalit . 9, která je umíst na v niv Benešovského potoka v . km 9.055 – 9.598 je umíst na mimo záplavové území. ešení p ípadných protipovod ových opat ení a ochrana zastav ného území m sta p ed záplavami je p edm tem ešení speciálního územn plánovacího podkladu, který s ohledem na specifika p edm tu ešení a detail zpracování nem že být sou ástí územního plánu. Podél koryt vodních tok je žádoucí zachovat volné nezastav né území o ší i 6m (drobné toky), 8 m (významné toky) od b ehové áry na ob strany - pro pr chod velkých vod a zárove jako manipula ní pruh pro výkon správy toku (zák. . 254/2001 Sb., o vodách, § 49 odst. 2 písm. b)) - nesmí dojít k zamezení p ístupu k vod .
O.e.08 Nerostné suroviny, horninové prost edí Ložiska nerostných surovin: podle údaj eské geologické služby – Geofondu ve správním území m sta Benešov (k.ú. Benešov a k.ú. Úro nice) nejsou evidovány dobývací prostory ani chrán ná ložisková území nerostných surovin. Návrhem UP nejsou vymezeny plochy, na kterých by byla p ípustná t žba nerost
O.f
VYHODNOCENÍ VLIV
NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ
Vyhodnocení vliv územního plánu na udržitelný rozvoj území bylo p edm tem zpracování samostatného separátu fáze konceptu ešení ÚPO Benešov v souladu s požadavky vyhl. . 500/2006 Sb. a zahrnulo vyhodnocení vlivu na životní prost edí (elaborát SEA) a hodnocení sféry sociální a hospodá ské. Podkladem pro zpracování uvedeného separátu byly vstupy zpracování územního plánu formulované p íslušnými rezorty. jednotlivých obor Vyhodnocení shrnuje vliv koncepce ÚP Benešov v níže uvedených záv rech. Hodnocení vlivu konceptu ÚPO Benešov na lokality NATURA 2000 nebylo požadováno a proto nebylo sou ástí Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj.
O.f.zm1 VYHODNOCENÍ VLIV ZM NY .1 NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ Vyhodnocení vliv zm ny . 1 ÚP Benešov na udržitelný rozvoj je zpracováno v souladu s požadavky vyhl. 500/2006 Sb., v platném zn ní. Zahrnuje vyhodnocení vyhodnocení vlivu na životní prost edí (elaborát SEA) a hodnocení sféry sociální a hospodá ské. Hodnocení vlivu návrhu zm ny .1 ÚP Benešov na lokality Natura 2000 nebylo požadováno a proto není sou ástí Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj.
O.f.01
Hodnocení vliv na životní prost edí a ekologii krajiny
Samostatná dokumentace "Vyhodnocení vlivu územního plánu m sta Benešov na životní prost edí " (dále SEA dokumentace) dle p ílohy . 5 k vyhlášce . 500/2006 Sb., se v obsahu hodnocení územního plánu na udržitelný rozvoj zam ilo zejména na sou asné problémy a jevy životního prost edí, které by mohly být uplatn ním územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny. Posouzeny byly zejména: hluková zát ž obyvatelstva; ovlivn ní kvality ovzduší; ovlivn ní jakosti a zdravotní nezávadnosti podzemních a povrchových vod; úbytek p dy; ochrana p írody, poškozování estetické kvality krajiny a jejího krajinného rázu. Zvláš byla hodnocena a blíže popsána plánovaná opat ení v lokalitách / zónách navržených pro komer ní, výrobní, skladové a jiné ekonomické aktivity a dále plochy pro sportovní využití: - Pr myslová a komer ní zóna Pomn nice - Komer ní zóna ervené Vršky - Pr myslová zóna Benešov - jih - Plochy pro sportovní a rekrea ní využití (ubytovcí za ízení Chvojen, ubytovací za ízení Na Šancích, parkurový areál Na Sekyrách, m stský stadion) Z výsledk hodnocení lze p edpokládat možné vlivy na následující složky životního prost edí a ve ejné zdraví: Hluková zát ž Jedná se p edevším o lokality ur ené pro bydlení ve vztahu ke stávajícímu i nov navrhovanému dopravnímu komunika nímu systému. V rámci Akustické studie, která je nedílnou sou ástí dokumentace SEA, byly posouzeny všechny navrhované varianty p ipojování nového komunika ního systému, tj. varianty A-D Modelového výpo tu prognózy intenzit automobilové dopravy v Benešov (City Plan spol.s.r.o., Praha). Ve studii byly porovnány 4 varianty ešení silni ní sít dle návrhu územního plánu pro rok 2020. Jako nulová byla stanovena varianta „A“, která p edstavuje stav komunika ní sít v roce 2006. Ve variant „B“ se p edpokládá zprovozn ní dálnice D3 do Václavic, ve variant „C“ se po ítá se zprovozn ním dálnice D3 na hranice Jiho eského kraje a
varianta „D“ p edstavuje situaci, kdy bude dálnice D3 zprovozn na na hranici Jiho eského kraje a sou asn bude pln funk ní okružní dopravní systém m sta Benešov. Z hlediska akustické situace bylo zjišt no, že limity nejvýše p ípustných hodnot hluku jsou kolem hlavních komunika ních tah p ekra ovány v denní i no ní dob a budou p ekra ovány i po realizaci nové sít . Na základ výsledk výpo t pro všechny posuzované varianty A-D tras komunikací pro den / noc obecn platí, že varianty B, C, D jsou akusticky lepší než nulová varianta A (stav sít k roku 2006). P i konkrétním ešení zástavby v daných lokalitách je nutno tyto poznatky vždy vzít v úvahu (v dalších stupních dokumentací) a navrhnout odpovídající ochranná opat ení pro snížení hlukové expozice. V okrajových lokalitách to mohou být protihlukové clony kombinované se zelení, objekty se stínící funkcí; v centrální ásti m sta pak p evážn ochrana vnit ního prostoru. Pot eba protihlukových opat ení je uvedena v regulativech kap. c.01. „Vymezení zastavitelných ploch, ploch p estavby a systému sídelní zelen “ - specifické podmínky využití. Konkrétní návrhy protihlukových opat ení by vždy m ly být založeny na detailních akustických studiích pro každou z posuzovaných funk ních ploch. P i posuzování okolí tras dle variant A, B, C, D je doporu eno vycházet z grafické prezentace územního pásmového rozložení p ekra ování nejvýše p ípustných hodnot hluku dle Akustické studie. Modernizace a optimalizace železni ní trati obecn p inese omezení negativních vliv ; jedná se zejména o snížení hladiny hluku, snížení emisní zát že (elektrifikace) a zvýšení bezpe ného provozu. Konkrétní protihluková opat ení jsou nedílnou sou ástí projekt díl ích staveb IV. tranzitního koridoru, postupn jsou podél trati ve m st realizována. Návrh na prodloužení vzletové dráhy letišt je všeobecn hodnocen negativn z d vodu zvýšení hlukové zát že v okolí letišt . Ve vztahu k navrhovaným rozvojovým lokaliám pro bydlení ve m st Benešov a v sídlech je tento vliv malý. Podmínkou realizace vzletové dráhy je zpracování aktualizace hlukové studie, na jejíž základ bude vyhlášeno (upraveno) ochranné pásmo. Pokud se týká krajiny, je pravd podobné, že v souvislosti se vznikem tichých oblastí ve volné krajin by n které lokality mohly být vyhlášeny za tichou oblast. Konkrétn se jedná ve volné krajin o zámecký park Konopišt a na východním okraji m sta pak nov navrhovaný lesopark na vrchu Kav ín. Územní plán m sta Benešov vymezil nové plochy pro eventuální lokalizaci dopravního polygonu (K30) a to v míst bývalého cvi išt A R u silnice Vlašimské - mimo dosah navrhovaných rozvojových lokalit pro bydlení. Kvalita ovzduší V Benešov se nachází 6 velkých zdroj zne iš ování ovzduší (REZZO1), z nichž za nejvýznamn jší lze považovat strojírenský podnik BEAST a.s.. Tento zdroj produkuje cca 78 % emisí tuhých látek, 60 % emisí NOx a více než 95 % všech emisí SO2, CO a uhlovodík ze všech zdroj v kategorii REZZO 1 v Benešov . V širším porovnání (nap . v rámci St edo eského kraje) však pat í z hlediska produkce emisí spíše mezi mén významné provozy. U ostatních zdroj (DANONE a.s., KLINKET s.r.o., MAVEL a.s., MYDLÁ KA a.s. - chov dr beže Benešov, Nemocnice Rud.a Stef. Benešov - kotelna a spalovna) lze p edpokládat mén výrazný vliv na kvalitu ovzduší. Pro každý nov umis ovaný zdroj zne iš ování ovzduší je žádoucí spole n s projektovou dokumentací pro územní ízení p edložit rozptylovou studii. Pro umis ování nových zdroj budou respektovány požadavky Programu snižování emisí a Program zlepšení kvality ovzduší St edo eského kraje. postupováno bude tak, aby nehrozilo p ekro ení imisních limit daných legislativou. Ve m st je uplatn n kombinovaný zp sob zásobování m sta teplem, tj. systém CZT, kotelny, lokální vytáp ní. Vlastní m sto je z velké v tšiny plynofikováno, využití tuhých
paliv je v celé zájmové oblasti velmi malé. U nových staveb nebo p i zm nách stávajících staveb v dosahu CZT budou tyto využity. Použití alternativních zdroj je možné za p edpokladu, že to bude technicky možné a ekonomicky p ijatelné. Úrove zne išt ní ovzduší v Benešov lze v rámci R hodnotit jako oblast se st ední imisní zát ží. Z hlediska ovzduší jsou v Benešov nejvíce problematickou zne iš ující látkou suspendované ástice PM10. Jedná se zejména o bezprost ední okolí nejvíce dopravn zatížených komunikací (I/3, II/106, II/110 a II/112). U ostatních zne iš ujících látek se nep edpokládá p ekra ování imisních limit . Novými významnými zdroji se stanou dálni ní p ivad a nov navrhované obchvatové trasy komunikací. Smyslem koncepce dopravy je odvedení tranzitní dopravy mimo obytnou zástavbu, pop . zkrácení délky jejího pr jezdu obytnou zástavbou. Výstavbou obchvat i vhodnou organizací dopravy uvnit m sta se p edpokládá, že tyto cíle budou napln ny a tím dojde k v tšímu rozptylu škodlivin. V zájmovém území nebude však vlivem p ísp vku z dopravní infrastruktury docházet k p ekro ení p íslušných imisních limit ani u jedné z hodnocených variant (ATEM - Modelové hodnocení kvality ovzduší v Benešov , 2007). Po adí variant z hlediska vlivu na imisní situaci ve m st Benešov lze ur it následovn . Nejmén vhodná je varianta „A“, i p es vyšší maximální hodnoty u sledovaných látek na okraji m sta je varianta „B“ vhodn jší, a to z d vodu poklesu imisní zát že v centrální obydlené ásti m sta. Vhodn jší je varianta „C“ a z hlediska kvality ovzduší v zájmovém území je nejvhodn jší varianta „D“, která se stala základem pro vypracování návrhu ÚP. Ovlivn ní jakosti a zdravotní nezávadnosti podzemních a povrchových vod Pro zásobování pitnou vodou byly až do roku 1992 využívány místní zdroje vody: prameništ „Benešov - sever“ (lokalita Tužinka, 9 studní), prameništ „Benešov - jih“ (lokalita U vodárny, 7 studní a dva zá ezy, v etn úpravny vody). Vzhledem ke zhoršené kvalit vody v obou lokalitách byl u t chto zdroj v letech 1991 a 1992 ukon en odb r. Dle vyjád ení Vodohospodá ské spole nosti Benešov byly oba zdroje zne išt ny chlorovanými uhlovodíky. Postupn byla zrušena i ochranná pásma. V sou asné dob je pozemek s technickým za ízením vodního zdroje v lokalit "Benešov - jih" v soukromé držb a ze strany vlastníka je zájem o jeho využívání jako zdroje užitkové vody pro technologické ú ely v pr myslovém areálu. Podmínkou pro možné využití zdroje jako užitkové vody pro pr myslové využití by m lo být zpracování hydrogeologického posudku pro tento zdroj, resp. další zdroje. Realizace vodních zdroj (individuálních studen) v lokalit 35 je vždy nutno podmínit podrobným rozborem vzork vody. V návaznosti na bývalé prameništ „Benešov - jih“ jsou navrženy rozvojové lokality pro bydlení (lok. 7b/BI a SM), drobnou výrobu (lok. 34, 36) a komer ní využití (lok. . 35). Pro realizaci výstavby v t chto lokalitách je nutno po ítat s vysokou hladinou podzemní vody, resp. lokality bude nutno odvodnit, což m že mít za následek snížení vydatnosti zdroje užitkové vody. Vysoká hladina vody ovlivní i zp sob zakládání staveb. Pro zajišt ní bezporuchové funkce zásobování obyvatel m sta pitnou vodou je nutná realizace paralelního p ivad e v trase p vodního p ivad e z vodní nádrže Želivka. Toto však ne eší možnost zásobování obyvatel pitnou vodou v p ípad nenadálé havárie na vodárenské nádrži Želivka a m sto by fakticky z stalo bez náhradního zdroje vody. Z tohoto d vodu je jako náhradní vodní zdroj v rámci ÚP Benešov navrženo nové jímací za ízení, které by zahrnovalo pravob ežní i levob ežní ásti údolních niv Benešovského potoka - soub žn se silnicí z Benešova na obec Skalici. Návrh vychází z pr zkum fy. GeoGroup, která hledala náhradu za kontaminované zdroje. Pro optimalizaci lokalizace
definitivních jímacích objekt bude nezbytné realizovat p edb žné pr zkumné práce. Blíže viz. kap. O.c.6.1 „Zásobování pitnou vodou“. Návrh odkanalizování m sta je v souladu s Generelem odvodn ní pro m sto Benešov (Hydroprojekt 2007). Opat ení vhodná pro likvidaci deš ových vod jsou podrobn popsána v kap. O.c.6.2 „Odkanalizování“. Deš ové vody v rozvojových i p estavbových lokalitách budou dle možností zasakovány i svedeny p es retenci do místních recipient , s využitím p íkop , struh i propustk . Pouze v nezbytné mí e budou odvád ny i do jednotné kanalizace. V p ípad komer ní a výrobní zóny pro jímání odpadní vody platí, že budou z ízeny dvojice odd lených reten ních nádrží s regulovaným odtokem (pro isté a kontaminované vody). V Benešov se uvažuje s výstavou dvou reten ních nádrží na deš ové kanalizaci - na pravém b ehu Benešovksého potoka (proti OV) a na p ítoku potoka Baba. Ostatní navrhované reten ní nádrže doporu ené v rámci SEA dokumentace byly znovu prov eny a vyhodnoceny jako mén vhodné (vodní eroze) i nepot ebné (rozvojové lokality pro bydlení, kde bude up ednost no zasakování na míst ). ást ešeného území spadá do vyhlášeného záplavového území Benešovského potoka. Povolení z ízení jakékoliv stavby v tomto prostoru m že být ud leno pouze tehdy, jestli zám r nebude mít negativní vliv na povod ovou retenci, tzn: nep ízniv neovlivní vodní stav a odtok p i povodni, negativn neovlivní stávající ochranu p ed povod mi, bude realizován s p izp sobením pro p ípad povodn . Navržena je revitalizace Benešovského potoka v souvislosti s realizací jihovýchodního obchvatu m sta. P dní fond V rámci hodnocení vlivu návrhu ÚP Benešov na p dní fond bylo zjišt no, že schvalovacím ízením bylo pro rozvoj m sta již d íve odsouhlaseno 188,12 ha ha zem d lské p dy tj. 64,6 % zem d lské p dy z celkového požadovaného rozsahu 291,60 ha v zastavitelném území v návrhovém období. Nov je pro rozvoj požadováno 103,20 ha zem d lské p dy. Zám rem jsou nejvíce dot eny p dy za azené do kategorie 2. t ídy ochrany (74,8% z vým ry dot ené ZPF). V zastav ném území p evažuje p da za azená do 2.. t ídy ochrany (48,1 %) a do 3. t ídy ochrany (41,7 %). V zastavitelném území jsou naopak nejvíce dot ené p dy za azené do 2. t ídy ochrany (77,1 %). Realizace zám r si vyžádá zábory p d velmi kvalitních p edevším z d vodu, že m sto Benešov leží v oblasti s vysokým zastoupením nejkvalitn jších p d, kde není možné z hlediska ochrany p dy nalézt vhodn jší ešení. ada zám r však vychází ze schválených dokumentací a je závazná pro návrh územního plánu. Blíže viz. kap. O.g.04 „Zd vodn ní navrženého ešení“ a tabulková p íloha „Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na ZPF“. I. t ída ochrany ZPF je zastoupena p evážn v nivách potok . Zám rem je dot eno celkem 5,7224 ha, tj. 1,8 % (v zastav ném území 1,5053 ha, v zastavitelném území 4,2171 ha). P evážn jde o zám ry p evzaté z p edchozí schválené dokumentace. Navrhovaným ešením jsou dot eny lesní pozemky v celkovém rozsahu 2,8666 ha. V tšinou však nejde o zábor, ale zm nu funce na zele ochrannou i zele sídelní (lok. 6b, 8b, 10a, 10b, 10g). Les, který bude sou ástí ploch pro bydlení a rekreaci, bude v tšinou zachován nebo za len n do sadových úprav sídelní zelen . K zábor m dojde pouze v souvislosti s vedením komunikací (soub h, i k ížení) nebo v p ípad umíst ní technické infrastruktury. V p ípad zásahu do chrán ného zámeckého parku Konopišt bylo
nalezeno takové ešení, které minimalizuje zásah do lesního porostu - trasa je vedena v míst nadzemního el. vedení, kde porost zcela chybí. U p ípadných nových staveb do 50 m od okraje lesa musí být veškeré stavby umíst ny do vzdálenosti v tší, než je pr m rná výška p iléhajícího porostu, které m že daný porost dosáhnout v mýtním v ku; k dot ení pozemk do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je vždy t eba souhlasu p íslušného orgánu státní správy les . Zele a ekosystémy Respektována jsou nezastavitelná území ochrany p írody a krajiny, tj. VKP ze zákona (až na vyjímky - k ížení a soub h komunikací a liniových staveb, schválené zám ry), systém ekologické stability v . interak ních prvk . Nejvíce se územní ochrany p írody a krajiny dotýkají liniové stavby komunikací (p í ný p echod, soub h s vodote emi a nivními polohami). Výsledné technické ešení komunikací je nutno ešit tak, aby byl minimalizován zásah do p írodních biotop . Zvláštní pozornost je žádoucí v novat vyhodnocení p edpokládaného ovlivn ní p írodních biotop , které jsou p írodov decky významné nebo kde se vyskytují zvlášt chrán né druhy živo ich . U t chto zám r bude nutno provést biologické hodnocení, na jehož základ budou up esn ny ochranné podmínky a kompenza ní opat ení dle zák. .114/92. Podrobn ji viz kap. O.e.04 Zvláštní pozornost je t eba v novat lokalit travinnobylinných a k ovinatých lad na Kav ín a Šibeni ním vrchu. Bude t eba území ur ené pro zástavbu p ipravit tak aby nedošlo k nár stu ke ových ploch a tím i ke zvyšování biodiverzity území. Doporu eno alespo stabilizovat sou asný stav ob asným se ením a probírkami ke ových porost (mimo hnízdní období). pro "Lesopark Kav ín" bude nutno vypracovat samostatnou studii krajiná ských úprav. Krajinný ráz nové zám ry, které mohou ovlivnit charakter a prost edí m sta – dopravní a technické stavby, mostní objekty, …apod., je t eba prov it s ohledem na jejich p sobení v zástavb a panoramatu m sta i v p írodním prost edí hladina navrhované zástavby je v lokalitách ur ených pro individální bydlení omezena na 2 nadzemní podlaží (v od vodn ných p ípadech – kde to umožní prostorové vztahy – s využitelným podkrovím) v lokalitách ur ených pro výstavbu bytových dom je doporu ena optimální výšková hladina 4 nadzemních podlaží s využitelným podkrovím v p ípad zám ru p ekro it uvedené hladiny zástavby a vytvo it novou výškovou dominantu m sta je nezbytné v od vodn ní provést prostorové a kompozi ní prov ení objekty v komer ních i výrobních zónách musí architektonickým len ním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat m ítko a kontext okolí Pro pr myslové a komer ní zóny bylo v rámci SEA dokumentace doporu eno zpracovat podrobn jší regula ní plány. Regula ní plány komer ních nebo výrobních ploch mohou být však vzhledem k legislativním požadavk m a podmínkám dot ených orgán (oznámení zám ru, projektová EIA) zpracovány pouze v p ípad konkrétního zám ru investora.
O.f.01.zm1 Hodnocení vliv zm ny .1 na životní prost edí a ekologii krajiny D vodem pro vypracování hodnocení vlivu zm ny .1 územního plánu m sta Benešov na životní prost edí jsou záv ry Koordinovaného stanoviska Krajského ú adu St edo eského kraje k návrhu zadání zm ny .1 ÚP Benešov .j. 176389/2012/KUSK ze dne 7.1.2013. Vyhodnocení vlivu návrhu zm ny .1 ÚP Benešov na životní prost edí je provedeno dle p ílohy . 5 k vyhlášce . 500/2006, o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zp sobu evidence územn plánovací innosti, ve zn ní pozd jších p edpis . Rámcový obsah vyhodnocení vlivu návrhu zm ny .1 ÚP Benešov na životní prost edí odpovídá p íloze k zákonu . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), v novelizovaném zn ní podle zák. . 350/2012 Sb. Vyhodnocení vlivu na evropsky významnou lokalitu (EVL) ani pta í oblast (PO) nebylo požadováno. K základnímu textu SEA dokumentace byl v íjnu 2014 zpracován Dodatek. D vodem byly záv ry Koordinovaného stanoviska k návrhu zm ny . 1 územního plánu Benešov ze dne 10.4.2014, .j. 037808/2014/KUSK, kdy Krajský ú ad St edo eského kraje, odbor životního prost edí a zem d lství, požadoval doplnit vyhodnocení SEA o hodnocení lokalit, které byly do návrhu zm ny . 1 ÚP Benešov za azeny nad rámec návrhu zadání a revizi všech ploch s ohledem na jejich významnost z hlediska životního prost edí a ve ejného zdraví. Požadavky se týkaly zejména dopln ných lokalit Z1.55, Z1.56, Z1.57. Krom revize všech lokalit dodatek hodnocení SEA dále zapracoval záv ry vyplývající ze Zm ny stanoviska k návrhu zm ny . 1 územního plánu Benešov vydaného Krajským ú adem St edo eského kraje ze dne 1. 10. 2014, .j. 135091/2014/KUSK. V únoru 2015 byl vypracován nový Dodatek 2 k hodnocení SEA dokumentace, který v plném rozsahu nahrazuje Dodatek z íjna 2014. D vodem vypracování zcela nového Dodatku 2 je Stanovisko Krajského ú adu St edo eského kraje .j. 173200/2014/KUSK ze dne 30.12.2014, resp. záv ry plynoucí z dohodovacího ízení mezi m stem Benešov a odborem regionálního rozvoje Krajského ú adu. Odbor regionálního rozvoje, jako nad azený orgán územního plánování pro obce uplatnil v souladu s prioritou uvedenou v l. 19 PÚR R požadavek na vyvážené a efektivní využívání zastav ného území a na ochranu dosud volné krajiny p ed zástavbou. Z tohoto d vodu bylo v rámci zm ny . 1 ÚP Benešov provedeno snížení po tu byt v lokalit Táborská kasárna (zm na Z1.58) a vypušt ní ploch v Bukové Lhot Z1.17/18/19 a v Úro nici Z1.32. Provedena byla revize všech ploch s ohledem na jejich významnost z hlediska životního prost edí a ve ejného zdraví. Návrh vybraných zm n byl hodnocen na základ identifikace st et se složkami životního prost edí. U zjišt ných vliv je proveden popis jejich rozsahu a významnosti. Podrobn je hodnocení provedeno u vybraných lokalit Z1.9, Z1.23, Z1.28, Z1.29, Z1.37, Z1.40, Z1.55 Prov eny jsou lokality /zm ny, které by dle vyjád ení M stského ú adu Benešov, Odboru životního prost edí ( .j. MUBN/2439/2013/OOPLH, ze dne 11.1.2013) mohly ovlivnit zájmy ochrany p írody a krajiny, krajinný ráz: Z1.24, Z1.28, Z1.29, Z1.42, (Z1.49 – zám r p estavby nebude nadále sledován), Z1.52, Z1.53. Problémy životního prost edí, které jsou významné pro posuzovanou koncepci: - zvyšování dopravních intenzit na hlavních pozemních komunikacích s tím související hluková zát ž obyvatelstva a zhoršená kvalita ovzduší v blízkém okolí t chto komunikací; - limity nejvýše p ípustných hodnot hluku jsou kolem komunikací za azených do celostátního s ítání p ekra ovány, s tím je nutno vždy po ítat a ve vztahu k navrhovaným obytným lokalitám navrhnout ochranná protihluková opat ení;
-
-
-
-
-
-
-
-
dle Registru emisí a zdroj zne iš ování ovzduší (REZZO I) je na území Benešova celkem 10 velkých zdroj zne iš ování ovzduší, z nichž za nejvýznamn jší lze považovat strojírenský podnik BAEST a.s. a M stská tepelná za ízení. Ve správním území je evidováno 66 st edních zdroj zne iš ování ovzduší (REZZO 2); nejvíce emisn zatíženou komunikací je silnice I/3, kde se celková intenzita dopravy pohybuje v rozmezí 13.000 - 16.000 vozidel denn . M sto je chrán no protihlukovou zdí. Oproti s ítání v roce 2005 se podíl nákladní dopravy snížil na cca 14-25 %, naopak podíl osobní dopravy se zvýšil v d sledku rozvoje, zejména v oblasti bydlení. Další významn ji zatížené komunikace s intenzitou 8-12 tis. vozidel jsou úseky silnic II/112, II/110, II/106; pr m rné ro ní koncentrace suspendovaných ástic PM10 (polétavého prachu) dosahovaly na m ící stanici v Benešov v roce 2010 71,5 % stanoveného imisního limitu. 36. nejvyšší hodnota 24-hod koncentrací PM10 roce 2010 dosahovala 82 % limitu, v roce 2010 nebyl limit p ekro en. nejvyšší koncentrace ástic PM10 lze o ekávat v bezprost edním v okolí základního komunika ního skeletu, tj. v okolí silnic I/3, I/106, I/110 a I/112 je krátkodob p ekro en imisní limit pro denní koncentrace PM10 a cílový imisní limit pro BaP; na základ dat za rok 2010 (V stník MŽP . 2/2012) je pro M stský ú ad Benešov uvedeno p ekro ení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren na 2,3 % území. m sto Benešov v rámci R hodnotit jako oblast se st ední imisní zát ží; realizací zám ru dojde ke zm n charakteru odvodn ní dot eného území, odvád ní deš ových vod z nov zastavovaných ploch musí být ešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z tohoto území. K tomuto ú elu je t eba respektovat opat ení ve zp sobu odvád ných deš ových vod, s p ednostním využitím zasakování i retence; problémem je zásobování pitnou vodou v místních ástech Úro nice, Buková a Vidlákova Lhota. V posledních letech asto ke snižování úrovní hladin podzemních vod u m lkých zvodní. Tyto poklesy jsou mnohde vyvolané výkyvy a nedostatkem atmosférických srážek v dané lokalit a v neposlední ad také vyšším zatížením zdroj z hlediska množství odebírané podzemní vody a s tím souvisejícím i vzájemným ovliv ováním zdroj podzemních vod situovaných v dosahu depresního snížení; Benešovský potok, Konopiš ský potok mají stanoveno záplavové území. Stanovena je záplavová ára stoleté vody Q100 a aktivní zóna záplavového území; úbytek zem d lské p dy tradi n využívané. Z celkové požadované rozlohy 10,8253 ha pro vybrané rozvojové / p estavbové lokality v rámci zm ny . 1 ÚP Benešov iní zem d lská p da 9,1870 ha, tj. 81,8 %; z toho v zastav ném území 0,9231 ha a v zastavitelném území 8,2639 ha. Je to p ísp vek k p vodnímu odhadu zábor p dy v rámci ÚP Benešov. Vybrané zm ny se v zastavitelném území nejvíce dotýkají za azené do 2. t ídy ochrany ZPF (46,5 %), do 3. t ídy ochrany ZPF (9,7 %), do 4. t ídy ochrany ZPF (39,7 %). P dy za azené do 1. a 5. t ídy ochrany jsou dot eny jen okrajov ; zm nou . 1 ÚP Benešov nejsou dot eny lesní pozemky. Zám r Z1.29 na rozší ení plochy RH byl na základ stanoviska nad ízeného orgánu upraven na z ízení plochy ú elového lesa s možností využití pro nepobytovou rekreaci. Zám r Z1.32 v Úro nici, který se p vodn lesního pozemku dotýkal, byl z návrhu vypušt n. ást rozvojových lokalit je v bezprost edním kontaktu s lokalitami, které jsou p edm tem ochrany p írody dle zák. . 114/92 sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní. Jedná se zejména o pozemky: umíst né ve volné krajin , nebo vybíhající do volné krajiny, které jsou sou ástí systému ekologické stability, zasahující do plochy významných krajinných prvk (údolní niva, les), umíst né v prostoru cenné sídlištní zelen , narušující krajinný ráz území.
Hodnocení vybraných zm n: Koridor komunikace II/110 Koridor silnice II/110 je nezbytné v d sledku návrhu využití nivy Benešovského potoka pro m stský lesopark a rozší ení plochy plaveckého areálu (zm na Z1.2) p evést od k ižovatky obchvatu silnice II/112 s ulicí Vlašimskou do trasy nové komunikace Na Homoli, podpovrchovým úsekem p es horizont návrší Sladovka s plochami pro bydlení a mostním úsekem nad hrázemi rybník v údolí Benešovského potoka k ulici ernoleské, kde se vrací do p vodn sledované stopy. Vlivem zm ny v komunika ním systému nelze vylou it lokáln hlukové zatížení obyvatel v blízkosti nové trasy II/110. Jedná se o akusticky podmín nou stavbu, u které bude požadováno zpracování akustické studie. • konkrétní návrh protihlukové ochrany bude založen na detailní akustické studii, zpracované v dalších fázích podrobn jšího stupn dokumentace pro územní a stavební ízení.
Zm na Z1.2 /OS V rámci zm ny .1 je navrženo rozší ení plochy sportovního plaveckého areálu o pozemky k Benešovskému potoku. Jedná se o lokalitu v zastav ném území na ploše 2,32 ha. Dle rozsahu se jedná o zám r vyžadující zjiš ovací ízení dle zákona o posuzování vlivu na životní prost edí. P i výstavb nutno respektovat hranice záplavového území, lokální biokoridor Benešovského potoka, zachovat pr chodnost územím. • veškeré stavební objekty musí být umíst ny mimo záplavové území. Plocha aktivní zóny záplavového území by m la sloužit jen jako volná, oddychová plocha (pouze zatravn ná plocha pro volno asové aktivity). • p i rozší ení plochy plaveckého areálu je nutno zachovat p ší propojení podél Benešovského potoka a p í né pr chozí koridory, aby se areál nestal barierou v území. Zm na Z1.9 /VD Pozemek parc. . 4842/7 v k.ú. Benešov (lokalita Dlouhé Pole) – plocha dosud vymezená pro využití VZ je nov za azena pro využití VD (sklad a p íprava prvk pro stavby d evostaveb a d ev ných konstrukcí). Lokalita je umíst na cca 150 m od nejbližší bytové zástavby a bude sou ástí areálu, kde již d evovýroba v sou asné dob existuje. Pila je umíst na v bývalém objektu JZD v Dlouhém Poli. Nejblíže ešenému území je navržena lokalita Z1.10/11/12 a to v souvislosti práv s navrhovanou d evovýrobou. V ploše pro bydlení by m ly být vystav ny vzorové d evostavby, které by posléze mohly být využity k bydlení. V areálu je umíst na STK a stavební firma. Pozornost p i hodnocení soust ed na zejména na možné ovlivn ní ovzduší a hlukové situace v okolí areálu ve vztahu k bydlení. Zm na využití území je hodnocena jako nevýznamný zásah do složek životního prost edí. • podmínkou je maximální ochrana vzrostlé zelen , zejména v nivní poloze území. Zm na Z1.10/11/12 /BV.1 Pozemek parc. . 4937/33 (lokalita Dlouhé Pole) – nov vymezená zastavitelná plocha na ploše zem d lské produkce Z (orná p da) je za azena do využití BV.1. Plocha navrhována v souvislosti s d evovýrobou (viz. Z1.9). V ploše pro bydlení by m ly být vystav ny vzorové d evostavby, které by posléze mohly být využity k bydlení. Lokalita m že být negativn ovliv ována p enosem hluku a zhoršenou kvalitou ovzduší ze zdroj protilehlé d evovýroby /pily a dalších provozoven v bývalém zem d lském areálu. Lokalita podmíne n vhodná. • podmínkou je vypracování územní studie regulace; • realizace podmín na spln ním limit pro hluk z provozu stacionárních zdroj pro obytnou funkci vzhledem ke stávající zát ži. P ed využitím vzorových staveb pro vlastní bydlení
doporu eno reálnou zát ž ov it akustickým m ením a p ípadná protihluková opat ení navrhnout na základ výsledk m ení; • doporu eno plochu pro bydlení odclonit pásem zelen min. v ší i ochranného pásma komunikace III. t ídy, tj. 15 m. Zajistit dostatek zelen v celé lokalit .
Zm na Z1.13 /SM.1 Pozemek parc. . 1311/1 v k.ú. Benešov, lokalita pod h bitovem u OV – zám r rekolaudace stávající ubytovny na bytový d m s malometrážními byty v ploše dosud vymezené pro využití VD; nov je plocha i s okolní zástavbou jako celek zahrnuta do využití SM.1 (smíšené využití území m stského typu specifické). P i dodržení navrhovaných regulativ pro funk ní plochu nemá zm na vliv na životní prost edí. • v p ípad lokalizace za ízení služeb je t eba posoudit vliv inností na sousední pozemky sloužící bydlení a ob anské vybavenosti; • obytné objekty v dosahu rušivých vliv (p ípadn jejich pozemky) opat í vlastník (dle záv r ízení s KHS) vhodnými stavebními úpravami (technická protihluková opat ení, … apod.). Zm na Z1.22 /OK.3 Pozemky parc. . 239/2 a 241/5, vše v k.ú. Benešov, ulice Tyršova u Sokolovny – za p edpokladu zp ístupn ní dopravní obsluhy úpravou k ižovatky Tyršova – Nádražní je vymezena plocha OK.3 pro podmín né komer ní využití. Jedná se o drobnou p estavbovou lokalitu, resp. o úpravu ve ejného prostranství s možností výstavby prodejny do 150 m2 se zázemím. • v p ípad lokalizace za ízení nevýrobních služeb je t eba posoudit vliv inností na sousední pozemky sloužící ob anské vybavenosti. Zm na Z1.23 /BH.1 Pozemek parc. . 1104/6 v k.ú. Benešov, ulice K Pazdern – uvedený pozemek zahrnutý dosud do plochy s využitím VD je nov vymezen pro plochu BH.1 - zám r rozší ení bytového domu nebo administrativního objektu. Lokalita umíst na na svahu nad peáží silnic II/112 a II/110; vklín na mezi drobnou výrobu – ze severu je autoopravna, z jihu výrobna zmrzliny, mražených potravin. Pozornost p i hodnocení soust ed na zejména na možnou hlukovou zát ž, ovlivn ní kvality ovzduší. Lokalita m že být negativn ovliv ována p enosem hluku a zhoršenou kvalitou ovzduší ze zdroj – peáž silnic II/112 a II/110, st ední zdroje zne iš ování ovzduší (výrobna zmrzliny, autoopravna). Lokalita podmíne n vhodná. • využití plochy je podmíne n p ípustné za p edpokladu zpracování konkrétního akustického posouzení v rámci stavebního ízení se zajišt ním podlimitních hodnot hluku v i navrhované obytné zástavb (návrh konkrétních protihlukových opat ení). • pokud nebude možné technickými opat eními ochránit vn jší prostor obytné budovy p ed nadm rným hlukem, bude povinností investora ochránit alespo vnit ní prost edí byt tak, aby byly spln ny hlukové limity pro vnit ní prost edí budov, tzn. zajišt ní spln ní hladin akustického tlaku 40 dB (45 dB v okolí silnic II. t ídy) v chrán ných místnostech v denní dob . Zm na Z1.24 /S.zo Pozemek parc. . 4086/7 v k.ú. Benešov – zám r zahrada / pastvina s možností oplocení. Pozemek ve volné krajin . Pro pastvu lze zem d lský pozemek využívat i bez zm ny územního plánu. Pozemek dosud za azený v ploše s využitím Z (orná p da) je nov z ásti
vy len n pro zm nu kultury do plochy S.zo (nezastav né smíšené území s funkcí zem d lskou a ochrannou). • oplocení v krajin je umožn no pro st ední, malá a drobná hospodá ská zví ata
Zm na Z1.28 /OS.1 Pozemek parc. . 4400/3, k.ú. Benešov u Prahy, lokalita navazuje na zastav né území obce Chlístov – ást plochy dosud vymezené pro využití S.zo je vy len na pro specifické sportovn terapeutické využití v krajin OS.1 a pastvinu S.zor – sportovn -terapeutický areál, ustájení koní, hipoterapie, pohotovostní bydlení. Zám r jezdeckého areálu vymezený na celkové ploše 3,0136 ha. Lokalita je rozd lena na dv funkce, na zastavitelnou (menší než 1 ha) a nezastav nou (cca 2 ha) s možností pastevectví. • zám r podmín n zajišt ním technické obsluhy areálu v etn ekologicky p ijatelné formy likvidace odpad a splašk bez negativních vliv na okolí; • z d vodu ochrany p dy i vzrostlé zelen by plocha m la být rozd lena na ást zastavitelnou (jízdárna, ustájení koní, pohotovostní bydlení) a na ást nezastavitelnou (plochy pro výb h koní a pastvu); • kácení d evin omezit jen na ást zastavitelnou; • zachovat pr chodnost krajiny. Zm na Z.29 /RH Pozemky parc. . 2395/4 a 2395/1 ( ást) v k.ú. Benešov za silnicí I/3 – zám r rozší ení plochy RH – navrhované rozší ení je minimalizováno s ohledem na zábor PUPFL. Na základ požadavk vyplývajících ze stanoviska Krajského ú adu a ústního jednání konaného dne 8.9.2014 na Krajském ú adu byla zm na RH vy azena z návrhu zm ny . 1 ÚP Benešov. Zám r Z1.29 na rozší ení plochy RH byl na základ stanoviska nad ízeného orgánu upraven na z ízení plochy ú elového lesa s možností využití pro nepobytovou rekreaci (Slor). Zm na Z1.37 /VZ Pozemek parc. . 5179/1 v k.ú. Benešov u Prahy (lokalita Okrouhlice) - nov vymezená zastavitelná plocha na ploše dosud zahrnuté pro zem d lskou produkci (Z) je nyní za azena do využití VZ. V sou asné dob již ást pozemku slouží zem d lské výrob . Farma hospoda í v systému ekologického zem d lství, farma se soust edí na vlastní rostlinnou a mlé nou produkci. Vizí je zajišt ní špi kových podmínek pro chov skotu, dotvo ení zázemí farmy, tj. sklad pícnin, dílen pro stroje atd., zlepšení vzhledu okolí farmy. Jedná se o zhodnocení ekofarmy. Veškerá opat ení týkající se ochrany z hlediska hlukové zát že a zajišt ní kvality ovzduší budou realizována v souladu s platnou legislativou. • nové objekty je t eba situovat s ohledem na hygienickou ochranu obytných budov na sousedních pozemcích (p ípadn stanovit pásma hygienické ochrany). Zm na Z1.40 /BV Pozemky parc. . 4802/1 a 4802/2 v k.ú. Benešov (lokalita ervený Dv r) - zám r na p e azení pozemk z funk ního využití pro zem d lskou výrobu (VZ) do ploch pro bydlení – BV (p estavbová plocha). Lokalita je umíst na na ásti bývalého zem d lského areálu, který dnes již nefunguje. Jedná se o typický brownfield. Ur itým negativním vlivem m že být kontaminace p dního prost edí. Lokalita podmíne n vhodná. • plocha p estavby nesmí být kontaminována v d sledku d ív jšího využití; doložit hydrogeologickým pr zkumem, p íp. zajistit sanaci území; • v p ípad využití protilehlého zem d lského areálu (dnes brownfield) pro zem d lskou výrobu, bude t eba zajistit hygienickou ochranu obytných budov v lokalit ;
• lokalita musí být napojena na sí místních komunikací komunikacemi v kategorii odpovídající lokalitám pro trvalé bydlení.
Zm na Z1.42 /BH Pozemek parc. . 751/1 v k.ú. Benešov ( ást p i ul. Vlašimské) – úprava využití – pozemky dosud za azené v ploše s využitím BI jsou nov za azeny do plochy s využitím BH. Pozemek je v katastru nemovitostí veden jako ovocný sad a je sou ástí ve ejné zelen v centru m sta. Dot ená ást pozemku vytvá í proluku ve Vlašimské ulici o rozloze 274 m2, ást je využívána jako parkovišt – plocha neplní funkci ve ejné zelen , ale spíš funkci ve ejného parkovišt . Kvalitn jší zele je uvnit vnitrobloku mezi panelovými domy, ta z stane zachována. Nejblíže ešenému území je k ižovatka ulic Vlašimská x Na Chmelnici. Dle akustického posouzení jsou na k ižovatce limity nejvýše p ípustných hodnot hluku p ekra ovány, zám r je od k ižovatky vzdálen cca 72 m. • kompromisním ešením je náhradní výsadba za kácené d eviny; • dispozi ní ešení bytového domu bude p izp sobeno podmínkám území – obytný d m by m l být ešen jako bariérový, obytné místnosti budou orientované sm rem do vnitrobloku. Zm na Z1.44 /SC.2 Úprava vymezení ploch pro parkování – ul. F.V.Mareše / Poštovní a ul. Tyršova. V rámci plochy SC.2 je nutné zajistit parkovací kapacity pro rezidenty a pracovníky v lokalit , p ípadn vícepodlažní parkovací objekty i pro pot ebu centra m sta; záchytná parkovišt pro pot ebu centra na úrovni terénu (pouze na povrchu) nejsou p ípustná. Parkování pro zákazníky obslužných za ízení je nutné zajistit na vlastním pozemku – optimáln pod objektem. Pokud by parkovišt nebo parkovací objekt p esáhl kapacitu nad 100 parkovacích stání, pak by zám r dle p ílohy . 1 zákona 100/2001 Sb. spadal do kategorie II – zám r vyžadující zjiš ovací ízení. V p ípad nižší kapacity se jedná o podlimitní zám r. • v dalším stupni dokumentace bude t eba se zam it na akustickou situaci a kvalitu ovzduší v oblasti, resp. v p ípad kapacity nad 100 parkovacích stání bude v rámci oznámení zám ru zpracována hluková a rozptylová studie a budou navržena ú inná ochranná opat ení. Zm na Z1.50 /VD.4 Areál firmy Boneco a.s. – zám r na p e azení plochy z využití SM do ploch podmín n umož ujících výrobu – VD.4. Dnes budovy Alima, d íve sídlo Boneco - potraviná ská spole nost. Lokalita umíst na v ul. Antuškova u k ižovatky s ul. Na Spo ilov . Možným negativním vlivem je hluková zát ž sousedních obytných ploch a zhoršení kvality ovzduší. Zm na podmíne n vhodná. • v p ípad nového zám ru v území bude t eba zajistit podlimitní hodnoty hluku v i stávající obytné zástavb . Pro každý nov umis ovaný zdroj zne iš ování ovzduší bude spole n s projektovou dokumentací pro územní ízení p edložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák. 201/2012 Sb., v platném zn ní; • innosti, které by mohly negativn ovlivnit sousední obytné plochy a plochy smíšené obytné (zejména hlukem, ot esy, prachem, aerosoly nebo plynnými zplodinami, … apod.) a innosti, které vyžadují posouzení vlivu na životní prost edí podle platné legislativy v úrovni tzv. "projektové EIA" nejsou p ípustné; • provoz drobné výroby nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma; zákonem stanovené limity musí být dodrženy na hranici areálu drobné výroby;
• provoz na p íjezdové komunikaci nesmí negativn ovliv ovat kvalitu obytného prost edí sousedních obytných ploch; • ve výrobní ploše nebudou umíst ny takové aktivity, které by m ly za následek významné zvýšení intenzity t žké nákladní dopravy, zejména dopravy kamiónové; • parkování vozidel je nutné zajistit na vlastním nebo k tomu ú elu ur eném pozemku, • sou ástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby musí být izola ní zele ,
Zm na Z1.52 /RZ.1 Pozemek parc. . 2778/71 v k.ú. Benešov u Prahy – zám r za adit do využití RZ.1. Rozsah záboru ZPF iní 0,8310 ha, v celém rozsahu se jedná o ornou p du, 2. t ída ochrany. Rozší ení zahrádkové kolonie je v návaznosti na zastav né a zastavitelné území. • s ohledem na velikost pozemk zahrad v navazující zahrádkové kolonii je na vymezené ploše možno umístit max. 3 zahrady. Zm na Z.53 /SC.1 : Vnitroblok ulice Tyršova sever je ešený regula ním plánem Pražská kasárna. Zm nou má dojít k úprav hodnoty koeficientu zelen na úkor zvýšení procenta zastav nosti. Toto opat ení je sice proti všem sou asným trend m územního plánování, které naopak podporují zvýšení, i alespo udržení podílu zelených ploch na úkor zastav nosti v centrech v tších m st. Jedná se však o zám r, který je p evzat z platného regula ního plánu. Jedná se pouze o zp esn ní podmínek využití plochy SC.1 (podíl zastav ných ploch) v souladu s platným regula ním plánem – náprava stavu. Zm na Z1.55 /VZ.2+ZO Pozemky parc. . 649, 650, 651/2, 655 a ást pozemku parc. . 651/1 v k.ú. Úro nice – zám r za adit do plochy se zem d lskými stavbami pro chov hospodá ských zví at (ustájení skotu v zimních m sících, zast ešená stání, apod.) - nov vymezená zastavitelná plocha na ploše dosud zahrnuté pro zem d lskou produkci (Z) je po revizi za azena do využití VZ.2 (zem d lská výroba specifická – malá rodinná farma) a na ásti ZO (zele ochranná). Hlavním využitím je malá rodinná farma – malokapacitní zem d lské hospoda ení. • podmínkou je umíst ní pouze jednoho seníku o ploše max. do 500 m2. P i realizaci stavby budou spln ny veškeré požadavky vyplývající z požárn bezpe nostního ešení stavby, opat eného razítkem Hasi ského záchranného sboru; • deš ové vody ze st echy objektu seníku budou svedeny na vlastní pozemek do vsakovací jímky; • za ízení pro skladování kejdy a chlévské mrvy budou provedena jako nepropustná z hlediska pr niku závadných látek do vodote í a okolních ploch; • veškeré innosti nesmí zhoršovat životní prost edí nad p ípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpe nostní pásma; • sou ástí plochy areálu, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izola ní zele ; • nové objekty je t eba situovat s ohledem na hygienickou ochranu obytných budov na sousedních pozemcích (p ípadn stanovit pásma hygienické ochrany). Celkov lze konstatovat, že vybrané zm ny .1 ÚP Benešov nebudou mít významné negativní vlivy na životní prost edí v území. Koncepce je z hlediska vliv na životní prost edí a ve ejné zdraví p ijatelná za podmínek spln ní navržených opat ení.
O.f.02
Hodnocení vliv na sociální prost edí a hospodá ství
Hlavním úkolem územního plánování je návrh koordinovaného a ve všech sm rech vyváženého rozvoje sídelní struktury v etn kulturní krajiny ve správním území m sta. Sou asná legislativa a metodiky vyhodnocení vlivu koncepce územního plánu na životní prost edí (SEA) nebo na vybrané p írodní lokality (NATURA 2000) vedou k posilování jednostranného – jednooborového hodnocení celé problematiky rozvoje území. Nový stavební zákon ( . 183/2006 Sb.) proto za azuje hodnocení SEA a NATURA do širšího kontextu vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území. Do souboru podklad vyhodnocení je proto nezbytné doplnit vyhodnocení sociálního a hospodá ského pilí e: Sociální prost edí Struktura v kového složení obyvatel Benešova byla k 31.12.2004 následující: V kové skupiny obyvatel Okres
Po et obyvatel
0-14
Benešov m sto
16 208
2 368
Benešov okres
93 301
13 902
15-59
0-14
10 906
2 934
14,6
67,3
18,1
123,9
60 732
18 667
14,9
65,1
20,0
134,3
Absolutn
15-59
Index stá í
60+
60+
Relativn v %
St edo eský kraj
1 144 071
172 642
745 395
226 034
15,1
65,2
19,8
130,9
eská republika
10 220 577
1 526 946
6 677 112
2 016 519
14,9
65,3
19,7
132,1
V procesu stárnutí populace je možné o ekávat snížení podílu ekonomicky aktivních obyvatel. Pohyb za prací
Dojížd jící a vyjížd jící do zam stnání a do škol 1991 a 2001 Dojížd jící
8541
Podíl z celk. po tu obyv. 53,7
Vyjížd jící
2441
15,4
3271
20,0
Saldo
+6100
+38,4
+5675
+34,7
1991
Podíl z celk. po tu obyv. 54,8
2001 8946
Zam stnanost
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (2001) okres
Obyv. celkem
Ekonomicky aktivní celkem
Míra ek. akt. Podíl nezam. z ek. Podíl vyjížobyv.ve v ku 15+ aktiv.* d jících za prací** celkem celkem celkem
Benešov m sto 16 323 8 989 55,1 3,0 27,8 Benešov okres 93 156 47 758 61,0 4,5 49,1 St edo eský kraj 1 122 473 584 628 62,0 6,9 51,7 Poznámka: * - z ekonomicky aktivních; ** - z obce trvalého bydlišt z celkového po tu pracujících Zdroj: SÚ – SLDB 2001
z toho muži
Ženy
55,1 59,2
47,8 51,2
Struktura ekonomické aktivity podle odv tví (2001) Celkem
Zem d lství, rybolov
8 989
251
Obyvatelstvo ekonomicky aktivní Pr mysl
Stavebnictví
Ostatní
834
5 834
Zem. Pr m. Stav. Ostatní
Absolutn
Benešov m sto
2 070
Relativn v %
2,8
23,0
9,3
64,9
Vyjíž ka za prací se s ohledem na dobré dopravní propojení s centrem Pražského metropolitního regionu p edpokládá stále pom rn vysoká; dojíž ka za prací bude velmi pravd podobn mírn klesat s ohledem na postupné od erpání ekonomicky aktivních obyvatel ve spádové oblasti m sta a v d sledku dlouhodobé tendence snižování po tu obyvatel ve venkovských sídlech.
Stabilita sociálního prost edí je tedy do zna né míry podmín na nabídkou nových pracovních p íležitostí na rozvojových plochách pro výrobní sféru a rozší ením spektra služeb a tercieru obecn . Návrh územního plánu vymezuje plochy pro výrobní sféru v celkovém rozsahu cca 41,1 ha (p edpoklad nabídky cca 700 až 1100 pracovních p íležitostí). Podstatná ást t chto nabídkových ploch (34,3 ha - 83% !) je vymezena v lokalit jih dostupné z mimoúrov ové k ižovatky U Topolu, p evážná ást zbývajících 6,8 ha se nachází v prostoru Pomn nic p i mimoúrov ové k ižovatce ervené Vršky. Ob lokality jsou dob e dopravn dostupné mimo zastav né obytné plochy m sta a svou nabídkou vytvá ejí dobrý p edpoklad pro stabilizaci demografické a sociální struktury m sta. Obslužná sféra Vybavenost Hodnocení kvality sídla, jeho obytného prost edí a spokojenost obyvatel krom nabídky pracovních míst a zajišt ní podmínek pro bydlení závisí i na uspokojení požadavk kvality ob anského vybavení – a to zejména ve t ech základních oblastech: zdravotnictví - areál nemocnice je stabilizován; zvýšení kapacity a rozší ení služeb bude zajišt no formou intenzifikace nemocnice v rámci vlastního areálu - dostavba pavilonu akutní medicíny v sousedství vstupního objektu a zárove zám na provoz interny a chirurgie. školství: o za ízení pro d ti v p edškolním v ku (MŠ) v lokalit : Táborská kasárna (spole n se ZŠ), Kav ín (spole n se ZŠ). o rozší ení základního p ípadn st edního školství v lokalit : ervené Vršky (1.stupe ZŠ), Táborská kasárna (ZŠ, event, st ední škola), Kav ín (Z ). sociální pé e: o rekonstrukce vhodných objekt (nap . s malometrážními byty) na domy s pe ovatelskou službou nebo domovy (penziony) pro seniory (optimáln v blízkosti centra m sta), nebo výstavba nových (nap . lokalita Táborská Kasárna); o lokalizace „azylového ubytování“ pro matky s d tmi, pro bezdomovce – pro ob any bez rodinného zázemí, resp. „domu na p l cesty“, pro sociální návrat do spole nosti je možná v rámci ploch vymezených pro hromadné nebo individuální bydlení, smíšené využití území m stského typu nebo v centrální zón m sta. další za ízení, která jsou pot ebná pro zvýšení atraktivity a kvality nabídky m sta: o dostupné relaxa ní zázemí v p ím stské krajin : - Zámecký park s vazbou na národní kulturní památku zámku Konopišt (je nezbytné realizovat bezkolizní propojení s obytnou zónou m sta); - Kav ín - p ím stský lesopark s relaxa ními plochami a zázemím o zvýšení podílu vysoké zelen v zastav ném území – podél páte ových p ších tras, v rámci ploch hromadného bydlení (i s p edpoklady vzniku domovních polosoukromých zón) o víceú elová hala pro sportovní a kulturní akce (Táborská kasárna); o ubytovací kapacity – hotelové a penzionové ubytování; Pokud má m sto vytvo it p edpoklady pro dlouhodobý rozvoj a stabilizovat zájem obyvatel o trvalé bydlení, je t eba orientovat p íští rozvoj nikoli jen na pokrytí
dosavadních disproporcí a minimálního pot ebného standardu, ale spíše na kvalitativní zvýšení nabídky obslužné sféry. Hospodá ská sféra Polohový potenciál a vzájemná dostupnost mezi Benešovem a centrem Pražského metropolitního regionu vytvá ejí mimo ádn p íznivé p edpoklady pro další ekonomický vývoj, stabilizaci a rozvoj nových ekonomických aktivit – zejména v prostorech s dobrou dopravní dostupností podél hlavních silni ních tah – viz navrhované plochy pro rozvoj pr myslu dle územního plánu. Stávající struktura ekonomických subjekt (2004) – absolutní údaje Ekonomické subjekty podle ekonomické innosti
Benešov m sto
Celkem
Zem d lství, rybolov
4 827
117
Obchod, opravy, Pr mysl Stavebnictví pohostinství, ubytování 553
Stávající struktura ekonomických subjekt v jednotlivých odv tvích (v %)
594
Doprava, pošty, telekom.
Ostatní
190
1 429
1 944
(2004) – podíl po tu ekonomických subjekt
Ekonomické subjekty podle ekonomické innosti
Benešov m sto
Celkem
Zem d lství, rybolov
100,0
2,4
Obchod, opravy, Pr mysl Stavebnictví pohostinství, ubytování 11,5
12,3
40,3
Doprava, pošty, telekom.
Ostatní
3,9
Poznámka k tab. 24 a 25: Pr mysl, v etn dobývání surovin, výroby elekt iny; Ostatní – pen žnictví, nemovitostí, ve ejná správa, školství, zdravotnictví, ostatní služby
29,6 innost v oblast
Struktura ekonomických subjekt je pom rn a vyrovnaná a nejeví rizika extrémní orientace na jedno výrobní odv tví. To vytvá í p edpoklad pro vyrovnaný rozvoj výrobní základny i do budoucna.
O.f.02.zm1 Hodnocení vliv zm ny .1 na sociální prost edí a hospodá ství Potenciální celkový p ísp vek zm ny .1 ÚP Benešov do sféry sociálního prost edí a hospodá ství souvisí s požadavky na novou výstavbu byt a se zm nami využití území v oblasti vybavenosti, výroby a nabídky pracovních p íležitostí. Úpravy požadované zm nou .1 ÚP Benešov se více než ze dvou t etin týkají zp esn ní zp sobu využití území v zastav ném území a v zastavitelných plochách již d íve vymezených územním plánem. Jedním z hlavních p ínos zm ny .1 je vymezení systému ve ejných prostranství reprezentujících jádro m sta a jejich vazba na parky, lesoparky a m stskou zele s nabídkou ploch pro relaxaci obyvatel. Tato zásadní zm na v chápání i uchopení ve ejných prostor m sta p isp je k pozitivním úpravám prost edí, charakteru a atmosféry m sta, ke zvýrazn ní prvk lokální identity s nimiž se obyvatelé mohou spojovat. Sou asn jsou uplatn ny požadavky na op tné prostorové vymezení uli ních koridor dostavbou proluk (Nová Pražská, Tyršova, …) na revitalizaci nivy Benešovského potoka ve form lesoparku, apod. Tyto zám ry vedou ke zvýšení kvality obytného prost edí a atraktivity m sta. Nabídka kvality bydlení, ve ejné vybavenosti, volno asových aktivit a relaxace jsou vedle nabídky pracovních p íležitostí jedním ze základních p edpoklad sociální soudržnosti
obyvatel m sta. Zm nou .1 navrhovaný p ír stek po tu byt (cca 230) a obyvatel (cca 550 až 600) v podstat nem ní stav uvedený ve vyhodnocení sociálního prost edí, pohybu za prací a zam stnanosti podle návrhu územního plánu z r. 2009 (viz kap. O.f.02). Po et obyvatel v p ípad napln ní zm ny .1 m že ve správním území m sta dosáhnout cca 17500 až 18000 ob. k r. 2020, p ípadn až 19000 ob. k r. 2025. Navýšení v p ípad plného využití územní nabídky by inilo cca 2,9% p vodního p edpokladu. Tento p ír stek nevyvolává pot ebu nového p ehodnocení struktury obyvatel, vyjíž ky za prací, nebo podílu ekonomicky aktivních obyvatel. Podíl vyjížd jících p ekra ující 25% z stane v naprosté p evaze orientován na Prahu jako jádro regionu – a po realizaci D3 a s dalším vzr stem mobility obyvatel se dá p edpokládat jeho další zvýšení. Pro uspokojení pot eb obyvatel se do budoucna jeví jako klí ová spíše práv oblast kvality bydlení, základní ve ejné vybavenosti (zdravotnictví, školství, sociální služby), spole enských a volno asových aktivit, relaxace zpravidla ve spojení se zdravým životním prost edím a využitím p írodního zázemí m sta. K nabídce nových pracovních p íležitostí v míst p ispívá zm na .1 zám rem oživení drobné výroby v bývalém arálu BONECO (Z1.50), ale také v p i len ných sídlech správního území m sta – v Úro nici (Z1.55), V Dlouhém Poli (Z1.9) a v Okrouhlici (Z1.37) – viz níže. Oblast zdravotnictví je t eba pokládat za stabilizovanou – pro areál nemocnice je vypracována dokumentace dostavby a intenzifikace využití. Pro oblast školství je zvolena spíše koncepce koncentrace využití stávajících kapacitních školstkých za ízení v jádrové oblasti m sta namísto výstavby škol nových. Pro zajišt ní docházky ze vzdálen jších lokalit však bude t eba zajistit dojíž ku školními autobusy. Ve sfé e sociálních služeb se po ítá s realizací domova d chodc nebo dom s pe ovatelskou službou v prostoru p estavbového území Táborských kasáren. V souvislosti s dostavbou proluk v jádrové oblasti m sta je možné v d sledku stárnutí popula ní vlny p edpokládat i další za ízení typu pension pro seniory. Nabídka zm ny .1 v oblasti bydlení se ve vlastním Benešov týká cca 65 byt v bytových domech v dostavovaných prolukách jádrové oblasti m sta (Z1.3, Z1.42, Z1.44), p ípadn dalších cca 15 až 20 byt p i východním okraji zastav ného území (Z1.13, Z1.23), které však mohou být dot eny vlivy z dopravy nebo dosahem ochranného pásma areálu OV. Plochy pro nízkopodlažní zástavbu rodinných dom se týkají jednak využití drobn jších ploch (Z1.5, Z1.28), potenciáln pak p estavbového území zahrádká ské kolonie (Z1.15/ 27/33/35) a dále také p estavbové plochy areálu hotelu Konopišt (Z1.25), která je však odd lena od ostatních obytných ploch a ve ejné vybavenosti m sta koridorem silnice I.t – a je tedy podmín na realizací d sledn bezkolizního p ekonání této dopravní trasy. Z uvedeného je patrné, že m sto vyrovnan rozvíjí všechny oblasti, které mohou ovlivnit stabilitu sociální a hospodá ské oblasti. P i napln ní podmínek stanovených zm nou .1 územního plánu jsou spln ny p edpoklady pro vyváženost sociální soudržnosti obyvatel a hospodá ské sféry. Obytná výstavba realizovaná v uplynulých ty ech letech se však týkala jen z cca 14% ploch ve vlastním m st , avšak cca 22% ploch vymezených pro bydlení v malých sídlech p i len ných ve správním území Benešova. Z toho je patrné, že sídelní struktura je v zásad stabilizovaná a zájem stavebník o trvalé bydlení v sídlech menší velikosti stále trvá. Tomu také odpovídají požadavky na rozší ení dalších zastavitelných ploch pro bydlení venkovského typu v sídlech jako nap . Dlouhé Pole (Z1.10/11/12), Okrouhlice (Z1.38) nebo ervený Dv r (Z1.40) o p edpokládané kapacit celkem více než 60 byt , tj. více než tvrtina kapacity požadovaného rozší ení ploch pro bydlení ve zm n .1 ÚP Benešov.
Nov realizovaná výstavba i požadavky na rozší ení obytných ploch v drobn jších sídlech správního obvodu m sta vypovídají o stabilit sociálního prost edí, resp. o tom, že bydlení vesnického typu dávají n kte í p ednost i p esto, že malá sídla mohou nabídnout vždy jen nejzákladn jší vybavenost a dosažitelnost p edškolských, školských, zdravotnických za ízení nebo širší obchodní nabídky bude vždy spojena s vlastní mobilitou obyvatel. Ani rozvoj sídel v širším správním území m sta není zam en pouze na rozší ení obytné sféry. Sou ástí požadovaných úprav jsou i lokality pro rozší ení drobné výroby (Dlouhé Pole – Z1.9), ekofarmy (Okrouhlice – Z1.37) nebo rodinné farmy /ekofarmy (Úro nice – Z1.55), tedy provoz s nabídkou nových pracovních p íležitostí. To vede k vyváženému p irozenému rozvoji sídelní struktury, k zachování zdravé sociální soudržnosti obyvatel a ke snížení rizika vzniku ist noscležných sídel v zázemí m sta. Z uvedeného souhrnu je možné jako hlavní momenty a podmínky pro zajišt ní nezbytného standardu obyvatel vyzdvihnout: • pot ebu ochrany p ed vlivy hluku z dopravních koridor • pot ebu ochrany p ed negativními vlivy ochranných pásem (nap . OP OV, …) • zajišt ní d sledn bezkolizního p ekonání koridoru silnice I.t pro p ípad využití ploch za tímto koridorem pro trvalé bydlení • s ohledem na využití kapacit stávajících školstkých za ízení v jádru m sta je t eba do budoucna vzhledem k rozvoji okrajových lokalit i p i len ných sídel v jeho správním území po ítat se zajišt ním dojíž ky žák školními autobusy nebo linkami hromadné dopravy V celkovém hodnocení je možné konstatovat, že navrhovaná zm na .1 ÚP Benešov p i dodržení všech stanovených podmínek nenaruší vyváženost hospodá ského a sociálního pilí e udržitelného rozvoje území.
O.f.03.zm1 P edpokládané vlivy zm ny .1 na silné stránky, slabé stránky, p íležitosti a hrozby v území Lokality zm ny .1 ÚP Benešov s ohledem na stanovené podmínky využití území a kontextuální vztahy nevyvolávají p ímé st ety v oblasti udržitelného rozvoje území. Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP specifikuje následující silné stránky správního obvodu obce s rozší enou p sobností Benešov: relativní dostatek pitné vody neexistence rozsáhlých záplavových území kontakt území s vodními toky Vltava a Sázava charakteristický typ venkovských sídel respekt ke kulturnímu bohatství výhodná poloha na dopravních tepnách Z uvedených jev lze územn plánovací dokumentací, resp. zm nou .1 ÚP Benešov ovlivnit pouze následující jevy: charakteristický typ venkovských sídel: územní plán pro všechny lokality v sídlech venkovského typu za len ných do správního území m sta uplat uje regulativ „BV – bydlení individuální v rodinných domech – vesnické“, který reflektuje odlišnosti charakteru bydlení na venkov . respekt ke kulturnímu bohatství: areál zámku Konopišt se zámeckým parkem je t eba chránit p ed negativními vlivy nové územní expanze zástavby. Proto je zám r Z1.25 (návrh zástavby v sousedství hotelu
Konopišt a v ochranném pásmu národní kulturní památky) podmín n vypracováním ov ovací územní studie na jejímž základ bude možné konkretizovat opat ení pro ochranu a zachování stavebního charakteru a krajinného rázu zámeckého parku a p ilehlých lesních porost a krajinných scén. Sou asn je nezbytné nadále uplat ovat požadavek na d sledn bezkolizní p ekonání bariéry stávající silnice I/3 na spojnici jádra m sta s parkem zámku Konopišt , resp. s potenciální rozvojovou plochou. výhodná poloha na dopravních tepnách: polohový potenciál a dobrá dostupnost se ješt zúro í v p ípad realizace dálnice D3 zvýšením kapacity dopravních tras. Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP specifikuje následující slabé stránky správního obvodu obce s rozší enou p sobností Benešov: k likvidaci odpadu slouží skládky pro ukládání územní systém ekologické stability není asto na lokální úrovni provázán p es hranice správních obvod obcí nedostate né ist ní odpadních vod nár st automobilové dopravy nerovnom rný rozvoj ploch bydlení a ob anské vybavenosti Z uvedených jev lze územn plánovací dokumentací, resp. zm nou .1 ÚP Benešov ovlivnit pouze následující jevy: k likvidaci odpadu slouží skládky pro ukládání problematika nakládání s odpady není územními plány p ímo koncipována a zm nou .1 ÚP Benešov není dot ena. Základním podkladem je Koncepce odpadového hospodá ství St edo eského kraje a Plán odpadového hospodá ství St edo eského kraje. POH ST K byl schválen 21.12.2004, závazná vyhláška byla vydána v prosinci 2004. následn jsou rozpracovávány plány odpadového hospodá ství jednotlivých p vodc . územní systém ekologické stability není asto na lokální úrovni provázán p es hranice správních obvod obcí územní systém ekologické stability na regionální a nadregionální úrovni je koordinován uplatn ním nad azené dokumentace ZÚR SK. Systémy ekologické stability na lokální úrovni nelze koordinovat na úrovni zpracování jednoho správního území obce; systém je nutno koordinovat alespo na úrovni ORP – lépe na úrovni okresu. nedostate né ist ní odpadních vod Zm nou .1 je navrženo p ipojení rozvojových lokalit, které jsou v dosahu systém odkanalizování, na kanaliza ní soustavu s istírnami odpadních vod. V p ípad , že sídlo není vybaveno systémem odkanalizovíní nebo na n j není p ipojeno, je využití lokalit podmín no realizací bezodpadových jímek na pravidelné vyvážení odpadu na istírnu odpadních vod. nerovnom rný rozvoj ploch bydlení a ob anské vybavenosti kapacity ve ejné ob anské vybavenosti byly v rámci zpracování zm ny .1 ÚP Benešov prov eny z hlediska nár stu kapacit bydlení. P edpokládaný nár st po tu byt , resp. obyvatel iní cca 2,9% a do kapacit navrhované ve ejné vybavenosti se s ohledem na p vodn územním plánem navržené rezervy nepromítá. Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP specifikuje následující p íležitosti správního obvodu obce s rozší enou p sobností Benešov: výstavba dálnice D3 a modernizace D1 Z uvedených jev lze územn plánovací dokumentací, resp. zm nou .1 ÚP Benešov ovlivnit pouze následující jevy: výstavba dálnice D3 a modernizace D1:
koncepce dopravního systému územního plánu Benešova je zcela zásadn napojena na zám r výstavby nad azené trasy dálnice D3 i stávající dálnice D1, upravuje systém komunikací I. a II. t . a p ipojení sídelní struktury k t mto trasám. Zm na .1 ÚP Benešov zachovává koncepci napojení dopravních systém k dálnici D3 tzv. Václavickou spojkou z prostoru k ižovatky ervené Vršky, jejíž rozsah je územn hájen jako stabilizovaný. Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP specifikuje následující ohrožení správního obvodu obce s rozší enou p sobností Benešov: budoucí rozvoj zem d lství a lesnictví realizace VPO a VPS (dálnice D3) nerespektování p irozeného rozvoje sídel Z uvedených jev lze územn plánovací dokumentací, resp. zm nou .1 ÚP Benešov ovlivnit pouze následující jevy: nerespektování p irozeného rozvoje sídel: lokality zm ny .1 ÚP Benešov jsou p ednostn koordinovány s územím sídel na základ návaznosti na jejich historický vývoj a územní i topografické p edpoklady se snahou vytvo it dle možnosti celisrvou plochu zastav ného území
O.f.04.zm1 Hodnocení p ínosu k napln ní priorit územního plánování Hlavním úkolem územního plánování je návrh koordinovaného a vyváženého rozvoje sídelní struktury v etn kulturní krajiny ve správním území m sta. Do územního plánu jsou zapracovány následující pro ešené území relevantní priority územního plánování uplatn né též v ZÚR St edo eského kraje: vytvá et podmínky pro vyvážený rozvoj St edo eského kraje, založený na zajišt ní p íznivého životního prost edí (viz kap. c, O.c, e, O.e), stabilním hospodá ském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje (viz kap. O.c.01). vytvá et podmínky pro realizaci mezinárodn a republikov významných zám r stanovených v Politice územního rozvoje R z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou R 20.7.2009) a pro realizaci významných krajských zám r , které vyplývají ze strategických cíl a opat ení stanovených v Programu rozvoje St edo eského kraje (viz kap. II., O.a, O.b). vytvá et podmínky pro umíst ní a realizaci pot ebných staveb a opat ení pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: zlepšení parametr silnic II/112 a II/110 – koridor p eložek v trase tzv. severovýchodního, resp. jihovýchodního obchvatu m sta (viz kap. d.02, O.d.02); zlepšení spojení nižších center k vyšším a st edním centr m a k trasám nad azené silni ní sít (viz kap. d.02, O.d.02); vytvá et podmínky pro pé i o p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty na území kraje, které vytvá ejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. P itom se soust edit zejména na: zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability (viz kap. e, O.e); ochranu pozitivních znak krajinného rázu (viz kap. O.e.04);
zachování a citlivé dopln ní výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné m stské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i p írodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a sr stání sídel (viz kap. c, O.c); vytvá et podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodá ských inností na území kraje zvlášt ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. P itom se soust edit zejména na: posílení kvality života obyvatel a obytného prost edí, p im ený rozvoj sídel, p íznivé urbanistické a architektonické ešení sídel, dostate né zastoupení a kvalitní úprava ve ejných prostranství a ploch ve ejné zelen v etn zelených prstenc kolem obytných soubor , vybavení sídel pot ebnou ve ejnou infrastrukturou a zabezpe ení dostate né prostupnosti krajiny (viz kap. c, O.c.01, d, O.d); vyvážené a efektivní využívání zastav ného území a zachování funk ní a urbanistické celistvosti sídel, zajišt ní plnohodnotného využití ploch a objekt v zastav ném území preferencí rekonstrukcí a p estaveb nevyužívaných objekt a areál v sídlech p ed výstavbou ve volné krajin , zvýšení podílu volné zelen v zastav ném území (viz kap. c, O.c.01); intenzivn jší rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace s d razem na využívání existujícího potenciálu, zejména v oblasti cykloturistiky - rozvoj dálkových cyklostezek (viz kap. d.02.5, O.d.02.5, O.e.05); uplatn ní mimoproduk ní funkce zem d lství v krajin ú elným len ním pozemkové držby (podklady pro pozemkové úpravy), dopln ní krajinných prvk zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození (viz kap. e, O.e); uplatn ní mimoproduk ní funkce les zejména v rekrea n atraktivních oblastech s cílem umožnit intenzivn jší rekrea ní a turistické využívání území (viz kap. c, O.c, e, O.e); rozvíjení systém dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou; využití surovinových zdroj pro výstavbu, s cílem zabezpe it podmínky pro hospodá ský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodá ských inností v ostatním území kraje (viz kap. d, O.d, výkresy . 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7)
O.f.03
Napln ní záv r vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území
Dle záv r Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území ve fázi projednání konceptu ešení ÚP byly ve fázi návrhu dále posíleny možnosti ÚPD ešit následující kritické jevy v území: - nár st silni ní dopravy - byla detailn ji rozpracována koncepce dopravní kostry m sta vycházející ze stabilizace polohy dálni ního p ivad e do prostoru MÚK ervené Vršky a dále sm ující po severovýchodním obchvatu m sta v poloze p eložky II/112 ve sm ru na Vlašim s cílem umožnit hladký pr jezd tranzitní dopravy a optimalizovat systém dopravní obsluhy m sta. - úbytek p írodního prost edí – návrh ÚP vymezuje nové rozvojové plochy výhradn v návaznosti na zastav né území. V první etap budou využity p estavbové plochy uvnit zastav ného území (p estavbový areál Táborských kasáren, …) a lokality již schválených zm n platné dokumentace. Návrh ÚP zachovává plochy s vyšší kvalitou p írodního prost edí jako sou ást zelené kostry m sta, která p ímo navazuje na p ím stskou krajinu s vyšší kvalitou p írodního prost edí (Kav ín).
Návrh ÚP eliminuje sou asné slabé stránky a rizika v následujících ohledech: - dodržení koncepce rozvoje m sta omezuje riziko živelného využití území; - eliminace st etových jev a závad v oblasti dopravy – a to jak na vn jším dopravním systému tak na vnitrom stských komunikacích; ešení t chto závad je nezbytné v nejbližším asovém horizontu mj. s ohledem na nár st vyjíž ky za zam stnáním do jádra Pražského metropolitního regionu; - vymezuje plochy pro rozvoj bydlení a výrobní sféry a služeb (podnikání); zvýšením nabídky pracovních p íležitostí v míst bydlišt je možné omezit vyjíž ku a stabilizovat sociální strukturu obyvatel m sta a oslabit odliv obyvatel; - stabilizovaná územní p íprava vytvá í p edpoklady pro hypoté ní a úv rové zajišt ní startovacího kapitálu rozvoje podnikání; - rozvoj m sta jako stabilizovaného a rozvojového jádra širšího regionu p ispívá k omezení odlivu kvalifikovaných odborník a zvyšuje stabilitu kvalifikovaných pracovních sil v území; - zahrnuje komplexn návrh nových, dopln ní chyb jících, p ípadn náhradu havarijních úsek , objekt a za ízení systém technické infrastruktury m sta v souladu se sou asnými požadavky na jejich ešení; - vytvá í p edpoklady pro dopln ní spektra sociálních za ízení (d m na p l cesty, … atd.) v plochách ob anské vybavenosti, smíšeného využití území nebo v plochách pro bydlení; - posiluje úlohu m sta jako svébytného centra regionu jak ve sfé e obsluhy širšího zázemí, tak i v oblasti nabídky pracovních p íležitostí - stabilizace sídelní struktury regionu; - zahrnuje stávající i navrhované trasy systému cyklistické dopravy (zahrnující i trasy mezinárodního systému Greenways), zna ené p ší turistické trasy i trasy hlavních p ších propojení m stského významu; - zahrnuje komplexn návrh nových, dopln ní chyb jících, p ípadn náhradu havarijních úsek , objekt a za ízení systém technické infrastruktury m sta v souladu se sou asnými požadavky na jejich ešení; - zahrnuje pokyny a doporu ení v oblasti ochrany ovzduší; - navrhuje souhrn protihlukových opat ení podél liniových zdroj hluku z dopravních tras; Návrh ÚP Benešov p edchází následujícím dlouhodobým hrozbám a ohrožením: - vytvá í p edpoklad pro stabilizaci lidských zdroj a sil a prosperitu daného regionu v dlouhodobém horizontu; - eliminuje riziko narušení krajinného rázu citlivým vymezením zastavitelných ploch a zapojením ploch s vyšší kvalitou p írodního prost edí do systému sídelní zelen ; - vytvá í p edpoklady pro rozší ení spektra nabídky pracovních p íležitostí a pro stabilizaci a imigraci obyvatel nižších v kových skupin (mladých rodin s d tmi), což m že ovlivnit budoucí v kovou strukturu obyvatel; - zapracovává prvky navrhovaného ÚSES jako integrovanou sou ást p ím stské krajiny a rozvojových zón;
O.f.05.zm1 Hodnocení vliv zm ny .1 na udržitelný rozvoj území Podle výše uvedeného zhodnocení záv r pilí e životního prost edí a ekologie krajiny (dokumentace SEA) – (O.f.01.zm1) a pilí e sociální soudržnosti a hospodá ských podmínek (O.f.02.zm1) a p i zohledn ní jev ÚAP, resp. rozboru udržitelného rozvoje území
(O.f.03.zm1) a nad azené dokumentace (kap. II.) má zm na .1 ÚP Benešov souhrnn pozitvní vliv na udržitelný rozvoj území. Zm nou .1 územního plánu jsou posíleny územní p edpoklady pro ešení kritických jev v území a eliminaci sou asných slabých stránek a rizik v následujících ohledech: p ipojení rozvojových lokalit v dosahu systém odkanalizování na kanaliza ní soustavu a istírny odpadních vod. V p ípad , že sídlo není vybaveno systémem odkanalizovíní nebo na n j není p ipojeno, je využití lokalit podmín no realizací bezodpadových jímek na pravidelné vyvážení odpadu na istírnu odpadních vod posílení významu ve ejných prostor a prostranství reprezentujících jádro m sta a jejich vazby na parky, lesoparky a m stskou zele s nabídkou ploch pro relaxaci obyvatel vymezení souvislých ploch ve ejn p ístupné zelen (ve ejná prostranství) a jejich propojení v rámci zastavitelných ploch, zastav ného i nezastav ného území nabídka ploch pro výrobní aktivity, resp. nové nabídky pracovních p íležitostí s cílem snížit procento nezam stnanosti a snížit podíl vyjíž ky za prací posílení charakteru krajinného rázu a revitalizace krajiny – realizace dosud nefunk ních prvk ÚSES a zvýšení podílu zelen ve volné krajin ; zvýšení kvality dopravního spojení p edevším s jádrem regionu – stabilizace tras obchvat silnic II/112 a II/110, jejich napojení na trasu dálnice D1 a koridor dálnice D3 s cílem snížit negativní vlivy vyjíž ky za prací; Zm na .1 územního plánu p edchází následujícím dlouhodobým hrozbám a ohrožením: sledování územn organického p irozeného rozvoje sídel a sídlení struktury se zohledn ním územních a topografockých p edpoklad vytvá í p edpoklad pro stabilizaci lidských zdroj a sil a prosperitu daného regionu v dlouhodobém horizontu; eliminuje riziko narušení krajinného rázu citlivým vymezením zastavitelných ploch a zapojením ploch s vyšší kvalitou p írodního prost edí do systému sídelní zelen ; Uvedené kroky vedou k posílení sociální soudržnosti obyvatel sledovaného území, zelpšení hospodá ských podmínek a stabilit obyvatel a k zachování p írodních hodnot prost edí
O.g VYHODNOCENÍ D SLEDK NA P DNÍ FOND O.g.01 Struktura p dního fondu Území je za azeno mezi území polyfunk ní. Zem d lská p da o vým e 2366,711 ha tvo í 50,5 % z celkové plochy, z toho orná p da 1726,80 ha (73 %), zahrada 122,36 ha (5,2 %), ovocný sad 34,27 ha (1,4%), trvalý travní porost 483,28 ha (20,4 %). Lesní pozemky o vým e 1378,41 ha tvo í 29,4 % z celkové plochy, vodní plochy o vým e 83,73 ha tvo í 1,8 % z celkové plochy. Podkladem pro vyhodnocení jsou úhrnné hodnoty druh pozemk obce Benešov u Prahy dle statistických údaj ÚZK ke dni 06.09.2015. druh pozemku orná p da zahrada ovocný sad trvalý travní porost celkem ZPF lesní poz. vodní plochy zastav né plochy ostatní plochy celkem k.ú.
Benešov u Prahy vým ra (ha) 1316,1338 107,1612 33,3038 424,8356 1881,4344 1266,9506 80,1241 132,7671 660,7790 4022,0552
Úro nice vým ra (ha) 410,6639 15,1968 0,9705 58,4454 485,2766 111,4621 3,6095 9,1438 55,4720 664,9640
celkem vým ra (ha) 1726,7977 122,3580 34,2743 483,2810 2366,711 1378,4127 83,7336 141,9109 716,2510 4687,0192
O.g.02 Zem d lský p dní fond O.g.02.1 P írodní podmínky pro zem d lskou výrobu
Pro hodnocení p írodních podmínek pro zem d lskou výrobu vycházíme z údaj , které vyplývají z bonitovaných p dn ekologických jednotek ( BPEJ).
Klimatické podmínky Pro ú ely bonitace ZPF byly vy len ny klimatické regiony (KR), 1.místo kódu BPEJ, které zahrnují území s p ibližn shodnými klimatickými podmínkami pro r st a vývoj zem d lských plodin. Tém celé ešené území (95,8%) spadá do KR 5 (MT 2 - mírn teplý, mírn vlhký) a zbývající ást (4,2%) do KR 7 (MT4 - mírn teplý, vlhký). Charakteristika jednotlivých klimatických region je uvedena v následující tabulce. Kód Suma teplot nad 10o C
5 7
2 200 – 2 500 2 200 – 2 400
Pr m rná ro ní teplota
7–8 6–7
Pr m rný úhrn srážek
550 - 650 650 - 750
Pravd podobnost suchých období
15 - 30 5 - 15
Vláhová jistota
4 - 10 >10
P dní podmínky Pom rn jednotvárný je p dní pokryv. Plošn naprosto p evažují typické (nasycené) nebo mírn kyselé kambizem . V menší mí e se vyskytují luvizem a hn dozem . Na periodicky i trvale zamok ených místech kolem vodote í a rybník se vyskytují fluvizem , gleje st ídav s typickými (kambickými) pseudogleji. Ostatní p dy se vyskytují okrajov . V ešeném území se vyskytují níže uvedené hlavní p dní jednotky (HPJ), což je ú elové seskupení p dních forem p íbuzných ekonomickými vlastnostmi. V kódu BPEJ se jedná o 2. a 3. íslo. P evážn se vyskytuje procenticky uvedených dev t HPJ, které p edstavují více než 95% rozlohy ZPF.
Kód Název HPJ 12 Hn dozem modální, kambizem modální a kambizem luvické, všechny v etn slab oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, st edn t žké s t žkou spodinou, až st edn skeletovité, vododržné, ve spodin s místním p evlh ením 15 Luvizem modální a hn dozem luvické na svahových hlínách 20 Pelozem modální, vyluhované a melanické, regozem pelické, kambizem pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi t žkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobn , p dy s malou vodopropustností, p evážn bez skeletu, ale i st edn skeletovité, asto i slab oglejené 29 Kambizem modální eubazické až mezobazické na rulách, svorech, fylitech pop ípad žulách, st edn t žké až st edn t žké leh í, bez skeletu až st edn skletovité, s p evažujícími dobrými vláhovými pom ry 32 Kambizem modální eubazické až mezobazické na hrubých zv tralinách, propustných, mineráln chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, mén ortorulách, st edn t žké leh í s vyšším obsahem grusu, vláhov p ízniv jší ve vlh ím klimatu 37 Kambizem litické, kambizem modální, kambizem rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení 40 P dy se sklonitostí vyšší než 12 stup , zrnitostn st edn t žké leh í až lehké 46 Hn dozem luvické oglejené, luvizem oglejené na svahových hlínách 47 Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizem oglejené na svahových hlínách, st edn t žké, ve spodin t žší až st edn skeletovité, do asné zamok ení 50 Kambizem oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), st edn t žké leh í až st edn t žké, slab až st edn skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení 55 Fluvizem psefitické, arenické stratifikované, ernice arenické i pararendziny 56 Fluvizem modální eubazické až mezobazické, fluvizem kambické, koluvizem modální na nivních uloženinách, asto s podložím teras, st edn t žké leh í až st edn t žké, zpravidla bez skeletu, vláhov p íznivé 58 Fluvizem glejové na nivních uloženinách, pop ípad s podložím teras, st edn t žké nebo st edn t žké leh í, pouze slab skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové pom ry po odvodn ní p íznivé 68 Gleje modální i modální zrašelin lé, gleje histické, ernice glejové zrašelin lé na nivních uloženinách v okolí menších vodních tok , nep íznivý vodní režim
% okraj. 3,2 okraj.
49,3 25,0 5,9 1,8 1,8 3,1 okraj. 2,5 okraj. okraj. 2,9
Nejvíce jsou zám rem dot eny kambizem (BPEJ 5.29.01 a 5.29.11).
Terénní pom ry, skeletovitost a hloubka V kódu BPEJ jsou vyjád eny posledním dvoj íslím. Rovina a mírný svah (4. íslice kódu tzn.0;1) a hluboký až st edn hluboký p dní profil a žádná až slabá skeletovitost (5. íslice kódu tzn 0; 1; 2) jsou vhodné pro zem d lskou výrobu (mimo intravilán). Podmínky pro zem d lství Oblast je z hlediska výrobního typu za azena do bramborá ské výrobní podoblasti (B1). ešené území spadá do skupiny zem d lských p írodních oblastí pahorkatin P, která je na území R nejrozší en jší a zaujímá rozhodující ást p dního fondu. Zahrnuje území v nadmo ské výšce p evážn 400 – 600 m. Klimatické oblasti jsou mírn teplé až mírn chladné, p evážn vláhov dob e zajišt né. Reliéf terénu je p evážn zvln ný, lokáln i st edn svažitý. P írodní podmínky lze charakterizovat jako pr m rné až mírn podpr m rné. Katastrální území Benešov je za azeno do p írodní oblasti pahorkatinné P1 a k.ú. Úro nice do P2.
O.g.02.2 Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení na ZPF
Obsah vyhodnocení je zpracován v podrobnosti p ílohy . 3 k vyhlášce . 13/1994 Sb, kterou se provád jí n které podrobnosti zákona . 334/1992 Sb., o ochran ZPF. V konceptu návrhu ÚPO m sta Benešov byly prov eny a zapracovány veškeré požadavky na rozvojové plochy ze strany m sta i žadatel , dle návrhu zadání. Vyhodnocení bylo provedeno
na katastrální mapou, z informací o parcelách KN, dokumentace se skládá z textové, tabulkové a grafické ásti: -
-
textová ást - v textu je okomentováno navržené urbanistické ešení z hlediska kritérií ochrany ZPF a lesa, které jsou uvedeny v p íslušné legislativ . Vybraná kritéria jsou se azena do tabulkových p ehled , tabulková ást - charakterizuje jednotlivé rozvojové lokality z hlediska dot ených druh (kultur) pozemk , dále jsou uvedeny vým ry bonitovacích p dn ekologických jednotek a z nich odvozené kritérium - t ídy ochrany ZPF. Tabulky jsou sdruženy do skupin dle funk ního využití území a sumárn pak dle katastrálních území, grafická ást - v m ítku hlavního výkresu, tj. 1 : 5 000, jsou vyzna eny hranice a plocha sou asn zastav ného území sídel; hranice rozvojových lokalit - návrh a výhled; hranice p edpokládaného záboru pro návrh; barevn jsou rozlišeny druhy (kultury) pozemk dle informací o parcelách KN v ploše p edpokládaného záboru; kritéria ochrany p dního fondu (hranice a kódy BPEJ, t ída ochrany ZPF); zákresy odvodn ní; zájmy ochrany p írody a krajiny.
V rámci návrhu zm ny .1 ÚP Benešov bylo v pr b hu projednávání prov eno navrhované využití u 57 díl ích zm n vymezených v Zadání. Do návrhu k ve ejnému projednání bylo vybráno celkem 45 díl ích zm n, u nichž zm na . 1 ÚP Benešov zp es uje podmínky využití a prostorového uspo ádání v rozvojových a p estavbových plochách. P evážn se jedná o úpravu funk ního využití ploch vymezených ve stávajícím zastav ném území nebo ve d íve již vymezených zastavitelných plochách (tedy bez nových nárok na zastavitelné plochy). Hodnocení d sledku navrhovaného ešení Zm ny .1 ÚP na p dní fond se soust edilo zejména na rozší ení zastavitelných ploch, pop . na p estavbové lokality v zastav ném území, které se dotýkají ZPF a PUPFL. Do vyhodnocení jsou zapo ítány pouze nové rozvojové lokality / zm ny. Nejsou hodnoceny úpravy vymezení funk ního využití území, zm ny využití území v zastav ném i zastavitelném území dle schváleného ÚP ani korekce i úpravy zákresu v hlavním výkresu. Jedná se o zm ny: Z1.10, 11, 12 – Pozemek parc. . 4937/33 (lokalita Dlouhé Pole) – nov vymezená zastavitelná plocha na ploše zem d lské produkce Z (orná p da) je za azena do využití BV.1; Z1.28 – Lokalita vymezena na parc. . 4400/3, 4401/2, 4401/3, 4401/1 (ovocný sad, zahrada) a na ostatních plochách – ást plochy dosud vymezené pro využití S.zo je vy len na pro specifické sportovn -terapeutické využití v krajin OS.1 a pastvinu S.zor – jezdecký areál, ustájení koní, hipoterapie, pohotovostní bydlení; ovocný sad a zahrady jsou již dnes využívány jako pastvina. Lokalita je rozd lena na dv funkce, na zastavitelnou (menší než 1 ha) a nezastav nou (cca 2 ha) s možností pastevectví; Z1.29 – Pozemky parc. . 2395/4 a 2395/1 ( ást) v k.ú. Benešov za silnicí I/3 – p vodní zám r rozší ení plochy RH je na základ stanoviska DO upraven na vymezení ú elového lesa s možností využití pro nepobytovou rekreaci. Zám r se nedotýká ZPF ani PUPFL; Z1.37 – Pozemek parc. . 5179/1 v k.ú. Benešov u Prahy (lokalita Okrouhlice) - nov vymezená zastavitelná plocha na ploše dosud zahrnuté pro zem d lskou produkci (Z) je nyní za azena do využití VZ; Z1.38 – Pozemky parc. . 5284/5, 5288/9 a 5295/4, k.ú. Benešov (lokalita Okrouhlice) nov vymezená zastavitelná plocha na ploše zem d lské produkce S.zo je za azena do podmín ného využití BV;
Z1.46 – Lokalita mezi K ižíkovou ulicí a silnicí 1/3 – úprava využití – zp esn ní vymezení ploch s rozdílným využitím OV, SM a DI. Lokalita je v zastav ném území, ale z ásti se dotýká zem d lských pozemk (ovocný sad, zahrada); Z1.49 – statek Chvojen – od zám ru na p e azení pozemk z využití pro zem d lskou výrobu (VZ) do ploch pro bydlení bylo na základ požadavku nového vlastníka areálu po ve ejném projednání upušt no. Z1.52 – Pozemek parc. . 2778/71 v k.ú. Benešov u Prahy – zám r za adit do využití RZ.1; Z1.55 – Pozemky parc. . 649, 650, 651/2, 655 a ást pozemku parc. . 651/1 v k.ú. Úro nice – zám r za adit do plochy se zem d lskými stavbami pro chov hospodá ských zví at (ustájení skotu v zimních m sících, zast ešená stání, apod.) - nová zastavitelná plocha na ploše dosud vymezené pro zem d lskou produkci (Z) je nyní za azena do plochy pro zem d lskou výrobu specifickou (rodinná farma - VZ.2) a z ásti pro sídelní zele ochrannou - ZO ( ást); Z1.57 – Pozemek parc. . 3083 a ást pozemku parc. . 3081 v k.ú. Benešov u Prahy za lenit do ploch pro zahradu s možností oplocení – ZS.1; Podrobnosti ochrany zem d lského p dního fondu upravuje vyhláška .13 MŽP R z r.1993. Postupy p i zajišt ní ochrany ZPF p i zpracování územn plánovací dokumentace jsou uvedeny v §3 vyhlášky a v její p íloze .3 "Obsah vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení územn plánovací dokumentace na zem d lský p dní fond"; dále Metodický pokyn odboru ochrany lesa a p dy ministerstva životního prost edí eské republiky ze dne 1.10. 1996 .j. OOLP/1067/96 k odnímání p dy ze zem d lského p dního fondu podle zákona NR . 334/1992 Sb., O ochran zem d lského p dního fondu, ve zn ní zákona NR . 10/1993 Sb. (dále jen ‘zákon´) a vyhláška MŽP 48/2011 Sb. o stanovení t íd, ze dne 8.3.2011. Obsah a len ní této kapitoly vychází z výše uvedených p edpis .
O.g.2.2.1
Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu p dy náležející do ZPF, údaje o druhu, (kultu e) dot ené p dy V rámci návrhového období je mimo zastav né území obce celkem dot eno 291,5975 ha zem d lské p dy, t.j. 12,42 % z celkové vým ry zem d lské p dy v katastru Benešov a Úro nice. Z celkové plochy rozvojových lokalit iní zem d lská p da 76,83 %. katastrální území
Benešov Úro nice celkem
celkový rozsah (ha)
nezem d ls ká + PUPFL (ha) 427,7405 125,1656 16,2398 2,0028 443,9803 127,1684
zem d lská p da (ha) celkem zastav né zastavitelné 302,5749 14,2370 316,8119
24,4889 0,7255 25,2144
278,0860 13,5115 291,5975
Rozvojové plochy mimo zastav né území obce, které se dotýkají ZPF, tvo í pozemky p evážn v kultu e orná (272,56 ha; 93,5 %) okrajov jsou dot eny zahrady (2,80 ha; 0,9 %), ovocný sad (5,02 ha; 1,7 % ) a TTP (11,22 ha; 3,8 %). Rozdíly jsou v zastav ném a zastavitelném území - v zastav ném území je podíl orné p dy menší (69,4 %), naopak je vyšší podíl zahrad, ovocných sad a TTP.
katastr
vým ra celkem m2
ostatní nezem. m2
635786 8876 644662
390897 1621 392518
lokalita
vým ra celkem 2 m
ostatní nezem. 2 m
Benešov Úro nice celkem
3641619 153522 3795141
Benešov Úro nice celkem
lokalita Benešov Úro nice celkem
vým ra celkem 2 m
Zastav né území ZPF
244889 7255 252144
ZPF - kultura (m2) orná zahrada ovoc.sad
171647 3442 175089 69,4%
30652 783 31435 12,5%
Zastavitelné území ZPF
27989 0 27989 0,9 %
Návrh ÚP Benešov zastav né + zastavitelné území ZPF
36715 0 36715 14,6%
2
ZPF - kultura (m ) orná zahrada ovoc.sad
832527 2780860 2615333 17973 135115 110224 850500 2915975 2725557 93,5 %
ostatní nezem. 2 m
5875 3030 8905 3,5%
TTP
50208 0 50208 1,7%
58641 783 59424 1,9 %
87330 24891 112221 3,8 %
2
ZPF - kultura (m ) orná zahrada ovoc.sad
4277405 1223424 3025749 2786980 162398 19594 142370 113666 4439803 1243018 3168119 2900646 91,6 %
TTP
56083 3030 59113 1,9%
TTP
124045 24891 148936 4,7%
Údaje o rozsahu dot ené p dy dle funk ního využití a dle parcelního vymezení jsou uvedeny v tabulkových p ehledech. P vodní rozsah zábor ZPF se dopl uje o nové rozlohy vybraných lokalit zm ny . 1 ÚP Benešov: Z celkové požadované rozlohy 10,8253 ha pro vybrané rozvojové / p estavbové lokality v rámci zm ny .1 ÚP Benešov iní zem d lská p da 9,1870 ha, tj. 81,8 %; z toho v zastav ném území 0,9231 ha a v zastavitelném území 8,2639 ha. katastrální území
Benešov Úro nice celkem
celkový rozsah (ha)
nezem d lská (ha)
8,8313 1,9940 10,8253
1,4740 0,1643 1,6383
celkem
zem d lská p da (ha) zastav né zastavitelné
7,3573 1,8297 9,1870
0,9231 0 0,9231
6,4342 1,8297 8,2639
Zm na . 1 ÚP Benešov se dotýká všech kultur, tj. orné p dy, zahrady, ovocného sadu a TTP. V zastavitelném území p evažuje orná p da (86,5 %), mén ovocný sad (10 %), TTP (2 %) a zahrada (1,5 %). V zastav ném území je dot ena zahrada a ovocný sad.
a.) údaje dle katastrálních území ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ katastrální území
Benešov Úro nice celkem
celkem (ha)
6,5521 1,9940 8,5461
ZPF (ha)
6,4342 1,8297 8,2639
orná p da (ha)
5,3192 1,8297 7,1489
zahrada (ha)
ovoc.sad (ha)
TTP (ha)
zahrada (ha)
ovoc.sad (ha)
TTP (ha)
0,1263 0 0,1263
0,8237 0 0,8237
0,1650 0 0,1650
ZASTAV NÉ ÚZEMÍ katastrální území
Benešov
celkem (ha)
2,2792
ZPF (ha)
0,9231
orná p da (ha)
0
0,2171
0,7060
b.) údaje dle jednotlivých lokalit / zm n ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ zm na / funkce
Z1.10/11/12 /BV.1 Z1.28 /OS.1 Z1.37 /VZ Z1.38 /BV Z1.52 /RZ Z1.55 /VZ.2 Z1.57 /ZS.1 celkem
celkem (ha)
2,3353 0,9500 1,2424 0,9885 0,8310 1,9940 0,2049 8,5461
ostatní nezem. (ha)
0 0 0 0,0780 0 0,1643 0,0399 0,2822
ZPF (ha)
2,3353 0,9500 1,2424 0,9105 0,8310 1,8297 0,1650 8,2639
orná (ha)
ZPF - kultura zahrada sad (ha) (ha)
2,3353 0 1,2424 0,9105 0,8310 1,8297 0 7,1489
0 0,1263 0 0 0 0 0 0,1263
0 0,8237 0 0 0 0 0 0,8237
TTP (ha)
0 0 0 0 0 0 0,1650 0,165
ZASTAV NÉ ÚZEMÍ zm na / funkce
Z1.46
celkem (ha)
2,2792
ostatní nezem. (ha)
1,3561
ZPF (ha)
0,9231
orná (ha)
ZPF - kultura zahrada sad (ha) (ha)
0
0,2171
0,7060
TTP (ha)
0
O.g.2.2.2 Údaje o za azení zem d lské p dy do BPEJ a t íd ochrany zem d lské p dy Kvalita zem d lské p dy je ur ena bonitovanými p dn ekologickými jednotkami (BPEJ), které jsou dle p ílohy Metodického pokynu ze dne 12.6.1996 .j.: OOLP/1067/96 za azeny do 1. - 5. t ídy ochrany zem d lské p dy: -
do 1. t ídy ochrany jsou za azeny bonitn nejcenn jší p dy v jednotlivých klimatických regionech, p evážn v plochách rovinných nebo jen mírn sklonitých, které je možno odejmout ze zem d lského p dního fondu pouze vyjíme n , a to p evážn na zám ry související s obnovou ekologické stability krajiny, pop . pro liniové stavby zásadního významu. Dot ené BPEJ: 5.12.00, 5.56.00, 5.58.00, 7.29.11
0
-
do 2. t ídy ochrany jsou situovány zem d lské p dy, které mají v rámci klimatického regionu nadpr m rnou produk ní schopnost. Ve vztahu k ochran zem d lského p dního fondu jde o p dy vysoce chrán né, jen podmín n odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmín n zastavitelné. Dot ené BPEJ: 5.12.10, 5.15.00, 5.15.10, 5.29.01, 5.29.11, 5.40.10, 5.46.00, 5.47.00
-
do 3. t ídy jsou slou eny p dy v klimatickém regionu s pr m rnou produk ní schopností a st edním stupn m ochrany, které je možné v územním plánování využít pro event.výstavbu Dot ené BPEJ: 5.20.11, 5.29.04, 5.29.14, 5.32.01, 5.46.10, 5.47.10, 5.50.01, 5.50.11
-
do 4. t ídy ochrany jsou sdruženy p dy s p evážn podpr m rnou produk ní schopností v rámci p íslušného klimatického regionu, s jen omezenou ochranou a využitelné i pro výstavbu Dot ené BPEJ: 5.29.41, 5.29.51, 5.32.04, 5.32.11, 5.32.41, 5.32.51
-
do 5. t ídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které p edstavují zejména p dy s velmi nízkou produk ní schopností, v . p d m lkých, velmi svažitých, hydromorfních, št rkovitých až kamenitých a erozn nejvíce ohrožených. V tšinou jde o zem d lské pozemky pro zem d lské ú ely postradatelné, lze p edpokládat efektivn jší nezem d lské využití. Jde o p dy s nižším stupn m ochrany, s vyjímkou vymezených ochranných pásem a chrán ných území a dalších zájm ochrany životního prost edí. Dot ené BPEJ: 5.29.44, 5.32.14, 5.37.15, 5.37.16, 5.37.55, 5.37.56, 5.40.67, 5.67.01, 5.6811, 5.78.89
Návrhem jsou dot eny pozemky, kde p evládá t ída ochrany zem d lské p dy: t ída ochrany 1. 2. 3. 4. 5. katastr
Benešov Úro nice celkem
katastr
Benešov Úro nice celkem
zastav né území vým ra (ha) % 15053 6,0 121214 48,1 105204 41,7 8542 3,4 2131 0,8
vým ra celkem m2
635786 8876 644662
vým ra celkem m2
zastavitelné území vým ra (ha) % 42171 1,4 2247435 77,1 209074 7,2 224105 7,7 193190 6,6
Zastav né území ZPF
244889 7255 252144
1.
15053 0 15053 6,0%
t ídy ochrany ZPF (m2) 2. 3. 4.
120628 586 121214 48,1%
98793 6411 105204 41,7%
Zastavitelné území ZPF
3641619 2780860 153522 135115 3795141 2915975
1.
8284 258 8542 3,4%
2131 0 2131 0,8%
2
t ídy ochrany ZPF (m ) 2. 3. 4.
42171 2228267 0 19168 42171 2247435 1,4% 77,1%
5.
159484 49590 209074 7,2%
175647 48458 224105 7,7%
5.
175291 17899 193190 6,6%
lokalita
Benešov Úro nice celkem
vým ra celkem 2 m
Návrh ÚP Benešov zastav né + zastavitelné území ZPF
4277405 3025749 162398 142370 4439803 3168119
1.
2
t ídy ochrany ZPF (m ) 2. 3. 4.
57224 2348895 0 19754 57224 2368649 1,8% 74,8%
258277 56001 314278 9,9%
183931 48716 232647 7,3%
5.
177422 17899 195321 6,2%
Údaje o celkovém rozsahu a kultu e dot ené p dy a údaje o za azení jednotlivých rozvojových lokalit do BPEJ a t íd ochrany ZPF - mimo zastav né území obce:
1
ZPF (ha) 30,3265
2a
22,0054
2b
12,1171
2c
14,1803
3
11,2074
6a 6b
1,9374 7,5124
7b
4,3916
8a
4,6869
8b
5,3599
8c
6,4935
9
26,8580
10a
9,3644
10b
2,9986
lokalita
BYDLENÍ k.ú. Benešov - zastavitelné území ZPF - kultura orná zahrada sad TTP kód (ha) (ha) (ha) (ha) BPEJ 30,2500 0,0765 0 0 5.29.01 5.29.11 5.37.15 21,9154 0,0900 0 0 5.29.01 5.29.11 5.29.14 12,1171 0 0 0 5.29.01 5.29.11 5.47.00 14,1803 0 0 0 5.29.01 5.29.11 10,0255 0,8649 0,3170 0 5.29.01 5.29.11 5.29.41 5.29.44 5.37.16 1.47.10 1,9374 0 0 0 5.29.11 6,7931 0,4212 0,2981 0 5.29.01 5.29.11 4,0775 0,3141 0 0 5.15.10 5.46.00 5.46.10 5.47.00 4,6869 0 0 0 5.15.10 5.29.01 5.37.56 5.47.10 4,2850 0 0 1,0749 5.29.01 5.37.56 5.40.67 5.47.10 6,4935 0 0 0 5.15.10 5.47.10 26,8096 0,0484 0 0 5.15.10 5.29.01 5.29.11 5.47.00 5.58.00 8,1310 0 0 1,2334 5.29.11 5.32.11 5.32.41 2,7196 0,0821 0 0,1969 5.29.11 5.29.41
ochrana ZPF t ída vým ra ochrany (ha) 2. 22,9015 3,8849 2. 3,5401 5. 2. 10,4662 5,9297 2. 3. 5,6095 2. 1,0722 2. 10,7201 2. 0,3248 2. 8,2178 2. 5,9625 2. 0,2218 2. 3,6979 4. 4,7044 5. 1,2295 5. 1,3535 3 0,0003 2. 1,9374 2. 3,8335 3,6789 2. 0,4242 2. 2. 0,0986 2. 1,0251 2. 2,8437 2. 0,1744 2. 0,6205 5. 3,8460 3 0,0460 2. 1,8563 5. 3,0656 5. 0,0271 3. 0,4109 2. 3,9915 3. 2,5020 2. 2,0757 2. 8,9957 9,2602 2. 2. 4,2480 1. 2,2784 2. 3,7592 4. 3,0891 4. 2,5161 2. 1,7839 4. 0,6919
celkem (ha) 30,3265 22,0054 12,1171 14,1803 11,2074
1,9374 7,5124 4,3916
4,6869
5,3599
6,4935 26,8580
9,3644 2,9986
10e 10g
0 2,0331
0 2,0331
0 0
0 0
0 0
13 BE-1 BE-2
0,5455 1,1279 0,7775
0 1,1279 0
0,2481 0 0
0 0 0
0,2974 0
BE-4
0,0748
0
0,0748
0
0
BE-5
0,5181
0,5181
0
0
0
BE-6 D-1
0,1727 0,6014
0,0719 0
0 0
0 0
0,1008 0,6014
DP-1 OK-2
0,3784 0,3865
0 0,3865
0 0
0 0
0,3784 0
BO-1 BO-3
0,6394 0,8284
0,6394 0
0 0,3958
0 0
0 0,4326
167,5231
159,1988
2,6159
0,6151
1,5132
celkem
lokalita
UR-1 UR-2 UR-3
ZPF (ha) 2,0568 1,0997 3,7835
BVL-1
BYDLENÍ - sídla Úro k.ú. Úro ZPF - kultura orná zahrada (ha) (ha) 0 0 0
0 0 0
0 1,0997 0,3533
1,0755
1,0755
0
0
0
BVL-2
0,6072
0,0139
0
0
0,5933
BVL-3 BVL-4 BVL-5
1,8365 0 2,1470
1,8365 0 2,1470
0 0 0
0 0 0
0 0 0
BVL-6 celkem
0,3550 12,9612
0,3550 10,9149
0 0
0 0
0 2,0463
21
ZPF (ha) 5,3881
22 23 24 25
10,7552 8,1450 6,1782 2,5904
orná (ha)
5. 5. 2. 2. 2. 4. 4. 1. 2. 4. 2. 4. 4. 4. 3. 4. 2. 1. 4. 2. 2.
0,4742 0,0486 0 0 0,7961 2,0331 1,2370 0,5455 0,5455 1,1279 1,1279 0,0095 0,7775 0,7680 0,0188 0,0748 0,0560 0,4380 0,5181 0,0801 0,1727 0,1727 0,5914 0,6014 0,0100 0,3784 0,3784 0,2822 0,3865 0,1043 0,6394 0,6394 0,5775 0,8284 0,2509 167,5231 167,5231
nice, Buková Lhota - Vidlákova Lhota nice - zastavitelné území ochrana ZPF sad TTP kód t ída vým ra (ha) (ha) BPEJ ochrany (ha)
2,0568 0 3,4302
lokalita
5.32.14 5.68.11 5.29.01 5.29.11 5.29.01 5.29.41 5.32.51 5.56.00 5.29.11 5.29.41 5.29.11 5.29.41 5.32.51 5.29.51 5.50.01 5.32.11 5.29.11 7.29.11 5.32.51 5.29.11 5.47.00
5.32.11 5.37.15 5.15.00 5.29.01 5.29.14 5.32.14 5.29.01 5.32.11 5.20.11 5.29.01 5.20.11 5.32.01 5.32.11 5.37.15 5.32.01
PR MYSLOVÁ VÝROBA k.ú. Benešov - zastavitelné území ZPF - kultura zahrada sad TTP kód (ha) (ha) (ha) BPEJ
4,7810
0,0061
0,6010
0
1,4763 7,3423 6,1782 2,5904
0 0,1265 0 0
0,2789 0,6762 0 0
0 0 0 0
5.15.10 5.29.01 5.29.11 5.29.11 5.29.11 5.29.11 5.29.01 5.29.11
4. 5. 2. 2. 3. 4. 2. 4. 3. 2. 3. 3. 4. 5. 3.
2,0568 1,0997 1,1721 0,0200 1,8682 0,7232 0,5832 0,4923 0,5495 0,577 1,8365 0 0,3498 1,5498 0,2474 0,3550 12,9612
ochrana ZPF t ída vým ra ochrany (ha) 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2.
0,1845 0,1946 5,0090 10,7552 8,1450 6,1782 1,4000 1,1904
celkem (ha) 2,0568 1,0997 3,7835
1,0755 0,6072 1,8365 0 2,1470 0,3550 12,9612
celkem (ha) 5,3881 10,7552 8,1450 6,1782 2,5904
26
3,9659
3,9659
0
0
0
27
3,0433
2,2315
0
0,8118
0
28
0,6040
0,6040
0
0
0
celkem
40,6701
29,1696
0,1326
2,3679
0
lokalita
31
ZPF (ha) 1,4254
32 36 37 39 41
orná (ha)
DROBNÁ VÝROBA k.ú. Benešov - zastavitelné území ZPF - kultura zahrada sad TTP kód (ha) (ha) (ha) BPEJ
1,4254
0
0
0
2,7704 2,2145 0 0 0,4729
2,7704 2,2145 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0
0 0 0 0 0,4729
DP-5
1,8481
1,8481
0
0
0
celkem
8,7313
8,2584
0
0
0,4729
lokalita
DP-4 81
ZPF (ha) 0,3031 1,0351
82 celkem
lokalita
BVL-7
0 0
0 0
0 0
0,6379
0,6379
0
0
0
1,9761
1,9761
0
0
0
ZPF (ha)
orná (ha) 0
35
51
2,5078
52
6,6203
5.15.00 5.29.01 5.29.01 5.46.00 5.29.11 5.29.41 5.68.11 5.32.01 5.32.41 5.40.77
ZEM D LSKÁ A LESNICKÁ VÝROBA k.ú. Benešov - zastavitelné území ZPF - kultura zahrada sad TTP kód (ha) (ha) (ha) BPEJ
0,3031 1,0351
ZPF (ha) 2,5082
lokalita
orná (ha)
5.29.01 5.29.11 5.15.00 5.29.01 5.15.10 5.29.11
5.32.41 5.29.01 5.29.11 5.29.01 5.2911
ZEM D LSKÁ A LESNICKÁ VÝROBA k.ú. Úro nice - zastavitelné území ZPF - kultura zahrada sad TTP kód (ha) (ha) (ha) BPEJ 0
0
0
0
0
2. 2. 2. 2. 2. 2.
3,5682 0,3977 1,9574 1,0859 0,0755 0,5285 35,282
ochrana ZPF t ída vým ra ochrany (ha) 2. 2. 2. 2. 2. 4. 5. 2. 4. 5.
0,1571 1,2683 2,7704 2,2145 0 0 0,0636 0,1873 0,2220 1,0318 0,7845 0,0318 7,3059
ochrana ZPF t ída vým ra ochrany (ha) 4. 2. 2. 2. 4.
0,3031 0,1077 0,9274 0,0223 0,6156 1,9761
ochrana ZPF t ída vým ra ochrany (ha) 0
0
OB ANSKÁ VYBAVENOST / SPORT / REKREACE k.ú. Benešov - zastavitelné území ZPF - kultura ochrana ZPF orná zahrada sad TTP kód t ída vým ra (ha) (ha) (ha) (ha) BPEJ ochrany (ha) 2,5082 0 0 0 5.15.10 2. 0,0157 5.29.01 2. 0,5817 5.46.00 2. 1,7936 5.46.10 3. 0,1034 5.47.00 2. 0,0138 2,5078 0 0 0 5.15.00 2. 0,7673 5.29.01 2. 1,7405 6,6203 0 0 0 5.29.01 2. 4,1321 5.29.11 2. 2,4882
3,9659 3,0433 0,6040 40,6701
celkem (ha) 1,4254 2,7704 2,2145 0 0 0,4729 1,8481 8,7313
celkem (ha) 0,3031 1,0351 0,6379 1,9761
celkem (ha) 0
celkem (ha) 2,5082
2,5078 6,6203
53
5,1958
4,0289
0,0125
1,1466
0,0078
54
0,8932
0,8932
0
0
0
55
2,8077
2,8077
0
0
0
56
1,5256
1,5256
0
0
0
57
1,5991
1,5991
0
0
0
58 59 60 61 63 64 BE-7
0,7137 0 0 0 0,3277 0,7488 0,9212
0,7137 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0,3277 0,7488 0,9212
65
2,3682
2,3682
0
0
0
66
4,6189
4,6189
0
0
0
celkem
33,3562
30,1916
0,0125
1,1466
2,0055
K1
ZPF (ha) 1,5071
K2
3,1682
K3 K4
0,2690 0,4549
K5 K6
0,7637 0,2355
K7
1,1996
K8
2,7670
K9 K10 a
0,0168 5,7280
K10 b
2,2799
lokalita
5.12.00 5.12.10 5.29.01 5.29.11 5.29.01 5.32.11 5.12.10 5.29.01 5.2911 5.12.10 5.29.01 5.29.11 5.12.10 5.29.01 5.29.11 5.29.01 5.12.00 5.29.11 5.32.51 5.56.00 5.29.01 5.29.11 5.46.00 5.50.01 5.68.11 -
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA k.ú. Benešov - zastavitelné území ZPF - kultura orná zahrada sad TTP kód (ha) (ha) (ha) (ha) BPEJ 1,5071 0 0 0 5.29.01 5.29.11 3,1682 0 0 0 5.12.10 5.29.01 5.29.11 5.32.11 0,2690 0 0 0 5.32.11 0,4549 0 0 0 5.29.01 5.32.11 0,7637 0 0 0 5.29.01 0,1102 0,0379 0,0874 0 5.29.01 5.29.04 5.29.11 1,1978 0 0,0018 0 5.15.10 5.29.01 5.29.04 5.29.11 2,2641 0 0,5029 0 5.15.00 5.29.01 5.29.11 0,0168 0 0 0 5.12.10 5,6396 0 0 0,0884 5.12.10 5.29.01 5.29.11 5.37.15 5.47.00 5.58.00 1,3954 0 0,2536 0,6309 5.29.01 5.29.11 5.29.41
1. 2. 2. 2. 2. 4. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 1. 2. 4. 1. 2. 2. 2. 3. 5. -
0,0648 0,8543 4,2404 0,0363 0,7585 0,1347 2,4435 0,0488 0,3154 0,2876 0,1018 1,1362 0,0086 0,9824 0,6081 0,7137 0 0 0 0,3277 0,7488 0,6797 0,2415 0,9821 1,3861 0,1974 3,4231 0,9984 9,6985
ochrana ZPF t ída vým ra ochrany (ha) 2. 0,8112 0,6959 2. 2. 0,2396 2. 1,1374 2. 1,5433 4. 0,2479 4. 0,2690 2. 0,1821 4. 0,2728 2. 0,7637 2. 0,0720 2. 0,0647 2. 0,0988 2. 0,1303 2. 0,2149 2. 0,2624 2. 0,5920 2. 0,0642 2. 2,5618 2. 0,1410 2. 0,0168 0,2179 2. 2. 2,3782 2. 1,1481 5. 1,8307 2. 0,0533 1. 0,0998 2. 0,1557 2. 1,7224 4. 0,0036
5,1958
0,8932 2,8077 1,5256 1,5991 0,7137 0 0 0 0,3277 0,7488 0,9212 2,3682 4,6189 33,3562
celkem (ha) 1,5071 3,1682
0,2690 0,4549 0,7637 0,2355 1,1996
2,7670 0,0168 5,7280
2,2799
K11 K14
0 0,5907
0 0,5907
0 0
0 0
0 0
K15
0,7967
0,7579
0
0
0,0388
K16
2,6379
2,2347
0
0
0,4032
K17
0,7767
0,7767
0
0
0
K19 K21 K23 K24 K27 K30 DK 1 celkem
0,8877 1,2294 0 0,0606 0,1353 0 0,3245 25,8292
0,8877 1,1839 0 0,0606 0,1353 0 0,3245 23,7388
0 0 0 0 0 0 0 0,0379
0 0,0455 0 0 0 0 0 0,8912
0 0 0 0 0 0 0 1,1613
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA k.ú. Úro nice - zastavitelné území ZPF - kultura zahrada sad TTP kód (ha) (ha) (ha) BPEJ
ZPF
orná (ha)
K25 K26
(ha) 0,3630 0,1075
0 0,1075
0 0
0 0
0,3630 0
celkem
0,4705
0,1075
0
0
0,3630
lokalita
lokalita
RN 055 RN 037 celkem
lokalita
UR4 BVL8 celkem
ZPF (ha)
orná (ha) 0 0 0
ZPF (ha) 0,0798 0 0,0798
5.37.55 5.29.11 5.32.11 -
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA k.ú. Benešov - zastavitelné území ZPF - kultura zahrada sad TTP kód (ha) (ha) (ha) BPEJ 0 0 0
orná (ha)
5.58.00 5.68.11 5.78.89 5.29.11 5.32.11 5.32.14 5.15.10 5.29.01 5.37.56 5.47.10 5.29.01 5.29.11 5.40.67 5.46.00 5.47.10 5.50.11 5.67.01 5.68.11 5.15.10 5.46.00 5.46.10 5.47.00 5.68.11 5.29.11 5.29.11 5.47.00 5.29.01 5.29.11 -
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 -
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA k.ú. Úro nice - zastavitelné území ZPF - kultura zahrada sad TTP kód (ha) (ha) (ha) BPEJ 0 0 0
0 0 0
0 0 0
0,0798 0 0,0798
5.37.15 -
1. 5. 5. 2. 4. 5. 2. 2. 5. 3. 2. 2. 5. 2. 3. 3. 5. 5. 2. 2. 3. 2. 5. 2. 2. 2. 2. 2. -
0,3326 0,0616 0,0040 0 0,3799 0,0096 0,2012 0,3962 0,0213 0,1630 0,2162 0,3970 0,0032 0,3199 0,3751 1,1975 0,2508 0,0479 0,0465 0,0656 0,3897 0,1218 0,1821 0,0175 0,8877 1,2294 0 0,0606 0,1353 0 0,3245 2,6375
ochrana ZPF t ída vým ra ochrany (ha) 5. 2. 4. -
0,3630 0,0838 0,0237 0,4705
ochrana ZPF t ída vým ra ochrany (ha) 0 0 -
0 0 0
ochrana ZPF t ída vým ra ochrany (ha) 5. -
0,0798 0 0,0798
0 0,5907 0,7967
2,6379
0,7767
0,8877 1,2294 0 0,0606 0,1353 0 0,3245 25,8292
celkem (ha) 0,3630 0,1075 0,4705
celkem (ha) 0 0 0
celkem (ha) 0,0798 0 0,0798
Kvalita zem d lské p dy je ur ena bonitovanými p dn ekologickými jednotkami (BPEJ), které jsou dle vyhlášky MŽP 48/2011 Sb. o stanovení t íd, ze dne 8.3.2011 za azeny do 1. - 5. t ídy ochrany zem d lské p dy. T íd ochrany je celkem 5 a jsou odstup ovány od nejhodnotn jších p d (v rámci p íslušného klimatického regionu) s nejvyšším stupn m ochrany - 1, pro p dy nejmén kvalitní s nejnižším stupn m ochrany - 5. Návrhem jsou dot eny následující hlavní p dní jednotky (HPJ): HPJ 15
Luvizem modální a hn dozem luvické, v etn oglejených variet na svahových hlínách s eolickou p ím sí, st edn t žké až t žké, až st edn skeletovité, vláhov p íznivé pouze s krátkodobým p evlh ením (BPEJ 5.15.10)
HPJ 20
Pelozem modální, vyluhované a melanické, regozem pelické, kambizem pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi t žkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobn , p dy s malou vodopropustností, p evážn bez skeletu, ale i st edn skeletovité, asto i slab oglejené (BPEJ 5.20.11)
HPJ 29
Kambizem modální eubazické až mezobazické v etn slab oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, pop ípad žulách, st edn t žké až st edn t žké leh í, bez skeletu až st edn skeletovité, s p evažujícími dobrými vláhovými pom ry (BPEJ 5.29.01, 5.29.04, 5.29.11, 5.29.14)
HPJ 32
Kambizem modální eubazické až mezobazické na hrubých zv tralinách, propustných, mineráln chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, mén ortorulách, st edn t žké leh í s vyšším obsahem grusu, vláhov p ízniv jší ve vlh ím klimatu (BPEJ 5.32.01, 5.32.11)
HPJ 37
Kambizem litické, kambizem modální, kambizem rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorni í od 30 cm siln skeletovité nebo s pevnou horninou, slab až st edn skeletovité, v ornici st edn t žké leh í až lehké, p evážn výsušné, závislé na srážkách ( BPEJ 5.37.15)
HPJ 47
Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizem oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, st edn t žké, ve spodin t žší až st edn skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení (BPEJ 5.47.00)
HPJ 68
Gleje modální i modální zrašelin lé, gleje histické, ernice glejové zrašelin lé na nivních uloženinách v okolí menších vodních tok , p dy úzkých depresí v etn svah , obtížn vymezitelné, st edn t žké až velmi t žké, nep íznivý vodní režim (BPEJ 5.68.11)
P vodní rozsah dot ených t íd ochrany ZPF se dopl uje o nové rozlohy vybraných lokalit zm ny . 1 ÚP Benešov: a.) dle katastrálních území Zm na . 1 ÚP Benešov se v zastavitelném území nejvíce dotýká p dy za azené do 2. t ídy ochrany ZPF (46,5 %), do 3. t ídy ochrany ZPF (9,7 %), do 4. t ídy ochrany ZPF (39,7 %). P dy za azené do 1. a 5. t ídy ochrany jsou dot eny jen okrajov .
ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ katastrální území Benešov Úro nice celkem
ZPF (ha) 6,4342 1,8297 8,2639
1. 0,0975 0 0,0975 1,2 %
2. 3,8364 0 3,8364 46,4 %
t ída ochrany ZPF 3. 0 0,8041 0,8041 9,7 %
4. 2,3353 0,9443 3,2796 39,7 %
5. 0,1650 0,0813 0,2463 3,0 %
4.
5.
ZASTAV NÉ ÚZEMÍ katastrální území Benešov
ZPF (ha) 0,9231
1.
0
2. 0,9231
t ída ochrany ZPF 3. 0
0
0
b.) dle jednotlivých lokalit / zm n ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ lokalita / funkce
celkem (ha)
ostatní nezem. (ha)
ZPF (ha)
Z1.10/11/12 / BV.1 Z1.28/OS.1 Z1.37/VZ
2,3353 0,9500 1,2424
0 0 0
2,3353 0,9500 1,2424
Z1.38/BV
0,9885
0,0780
0,9105
Z1.52/RZ Z1.55/VZ.2
0,8310 1,9940
0 0,1643
0,8310 1,8297
Z1.57/ZS.1 celkem
0,2049 8,5461
0,0399 0,2822
0,1650 8,2639
kód BPEJ 5.32.11 5.29.11 5.29.01 5.29.11 5.29.11 7.29.11 5.29.01 5.29.04 5.32.11 5.37.15 5.47.00 5.68.11 -
ochrana ZPF t ída vým ra ochrany (ha) 4 2,3353 2 0,9500 2 0,8347 2 0,4077 2 0,8130 1 0,0975 2 0,8310 3 0,0084 4 0,9443 5 0,0813 3 0,7957 5 0,1650 8,2639
celkem (ha) 2,3353 0,9500 1,2424 0,9105 0,8310 1,8297
0,1650 8,2639
ZASTAV NÉ ÚZEMÍ lokalita / funkce Z1.46/OV+SM+DI
celkem (ha) 2,2792
ostatní nezem. (ha) 1,3561
ZPF (ha) 0,9231
kód BPEJ 5.15.10
ochrana ZPF t ída vým ra ochrany (ha) 2 0,9231
celkem (ha) 0,9231
O.g.03 Investice v p d Dle podklad Zem d lské vodohospodá ské správy, ÚP Benešov, je ást zem d lských pozemk v ešeném území odvodn na systematickou drenáží. V ešeném území se vyskytuje 47 lokalit odvodn ní. Celkem je odvodn no 244,7 ha zem d lské p dy, což p edstavuje 10,4% z její celkové vým ry v ešeném území. Sou ástí systému je i svedení vody z odvodn ných ploch do recipient a jejich díl í úpravy (HMZ - hlavní meliora ní za ízení). Z rozmíst ní odvodn ných lokalit v území vyplývá, že rozvoj m sta se dotýká odvodn ní pouze okrajov . Návrhem je dot eno celkem 4,1691 ha odvodn ných p d, tj. 1,70 % odvodn ných ploch katastru. Bližší údaje viz. tabulková p íloha. Životnost odvodn ní je 40 let, p estože stavby doznaly zm n (rekonstrukce) p i výstavb komunikací a p i další investi ní výstavb , jsou odvod ovací systémy pln funk ní. V rámci
budoucí realizace staveb je nutno drenážní systém podchytit vn zájmového území záchytnými drény a svést vody do recipient . P ípadné narušení ásti systému by se projevilo na funk nosti celého systému. Dle podklad ÚAP ORP Benešov se v ešeném území se vyskytuje 47 lokalit odvodn ní. Celkem je odvodn no 244,7 ha zem d lské p dy, což p edstavuje 10,4% z její celkové vým ry v ešeném území. Sou ástí systému je i svedení vody z odvodn ných ploch do recipient a jejich díl í úpravy (HMZ - hlavní meliora ní za ízení). Zm na . 1 ÚP Benešov, resp. lokalita Z1./10/11/12 v osad Dlouhé Pole se dotýká odvodn né plochy v rozsahu 1,0530 ha. V rámci budoucí realizace staveb je nutno drenážní systém podchytit vn zájmového území záchytnými drény a svést vody do nejbližšího recipientu. P ípadné narušení ásti systému se projeví na funk nosti celého systému..
O.g.04 Zd vodn ní navrženého ešení Rozší ení zastav ného území je vázáno na realizaci komunika ního systému a silni ních p eložek. Na severu vzniknou plochy pro výstavbu rodinných dom a ob anské vybavenosti. Územn nejv tší rozvojové plochy pro bydlení jsou rozloženy podél východního okraje m sta. Nov je k zástavb ur eno území bývalých Táborských kasáren. Samostatný obytný celek bude vytvo en v okrajové poloze Marianovice. Pro bydlení jsou ur eny i menší lokality v sídlech. Vymezeny jsou dv hlavní výrobní rozvojové plochy: rozší ení jižní pr myslové zóny k jižnímu obchvatu a výrobn - komer ní plocha na severozápadním okraji m sta (Pomn nice) ve vazb na trasu dálni ního p ivad e a mimoúrov ové k ižovatky Benešov ervené Vršky. P evážná ást rozvojových ploch vychází z již schválených dokumentací - z p vodního územního plánu a ze zm n k tomuto územnímu plánu a dále ze schválených územních plán zón. Na základ zp esn ní a dopln ní komunika ního systému byly up esn ny hranice a funkce jednotlivých rozvojových lokalit. V tabulkových p ílohách jsou lokality vyhodnoceny z hlediska údaj o druhu (kultu e) dot ené p dy a za azení do t ídy ochrany ZPF. V tabulce i v popisu lokalit je uvedeno, zda jde o schválenou rozvojovou plochu anebo o zcela nové zám ry. Na základ tohoto zhodnocení bylo zjišt no, že schvalovacím ízením bylo pro rozvoj m sta v extravilánu již d íve odsouhlaseno 188,12 ha zem d lské p dy, tj. 64,6 % požadovaného rozsahu zem d lské p dy v návrhovém období. V tšina nových rozvojových ploch je umíst na na nezem d lské p d a v prostoru zastav ného území sídla (Táborská kasárna, vojenské cvi išt Kav ín ...). Nov je pro rozvoj požadováno 103,20 ha zem d lské p dy (nap . lokalita 9, komer ní a výrobní zóna Pomn nice, komunika ní sí ..). V tšina komunikací byla již ešena v p edchozích dokumentacích, ale v souvislosti s trasou dálni ního p ivad e došlo k úpravám komunika ního systému m sta. Trasy jsou vedeny v jiných stopách, áste n se tedy dotýkají i jiných kultur a jiných t íd ochrany ZPF, proto jsou z hlediska hodnocení ZPF za azeny mezi nové rozvojové plochy (!). Realizace zám r si vyžádá zábory p d velmi kvalitních p edevším z d vodu, že m sto Benešov leží v oblasti s vysokým zastoupením nejkvalitn jších p d, kde není možné z hlediska ochrany p dy nalézt vhodn jší ešení.
Posouzeny byly následující lokality v návrhovém období: BYDLENÍ m sto: Benešov (1, 2a, 2b, 2c, 3, 4, 5, 6a, 6b, 7a, 7b, 8a, 8b, 8c, 9, 10a, 10b, 10e, 10g, 11, 12, 13) sídla ve správním území: k.ú. Benešov Bedr (BE-1, BE-2, BE-3, BE-4, BE-5, BE-6) ervený Dv r ( D-1) Dlouhé Pole (DP-1, DP-2) Okrouhlice (OK-2) Boušice (BO-1, BO-3) k.ú. Úro nice Úro nice (UR-1, UR-2, UR-3) Buková Lhota - Vidlákova Lhota (BVL-1, BVL-2, BVL-3, BVL-4, BVL-5, BVL-6) PR MYSLOVÁ VÝROBA Benešov (21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28) m sto: DROBNÁ VÝROBA m sto: Benešov (31, 32, 33, 34, 36, 37, 38, 39, 40, 41) sídla: Dlouhé Pole (DP-5) ZEM D LSKÁ A LESNICKÁ VÝROBA m sto: Benešov (81, 82) sídla: Dlouhé Pole (DP-3, DP-4) Okrouhlice (OK-1) Chvojen (SA-1, SA-2) Buková Lhota (BVL-8) OB ANSKÁ VYBAVENOST / SPORT / REKREACE (35, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, BE-7, 65, 66, 71) m sto i sídla: DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA (K1, K2, K3, K4, K5, K6, K7, K8, K9, K10a, K10b, K11, K12, K13, K14, K15, K16, K17, K18,K19, K21, K22, K23, K24, K25, K26, K27, DK1) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (ÚR-4, BVL-8, RN055/3, RN055/3, UN1)
Bydlení - m sto
Lokalita 1 " ervené Vršky" Lokalita ur ena pro bydlení individuální (22,36 ha) a pro plochy smíšeného využití (7,28 ha). Zbývající ást území, tj. 3,01 ha je ur ena pro ve ejnou zele a pro obslužnou komunika ní sí . Lokalita je vymezena mezi pozemky zastav ného území, severním obchvatem a železni ní tratí na orné p d . ást území je rozparcelována podle platného regula ního plánu (A projekt s.r.o., Ing. arch. Jan Kasl a kol. - 10/1996); je rozpracována zm na platného regula ního plánu - jedná se o závazný podklad pro územní plán m sta. Lokalita 2a "Marianovice - západ" Lokalita ur ena pro bydlení individuální (16,72 ha), pro plochy smíšeného využití (0,76 ha) a ve ejné prostranství (0,33 ha). Zbývající ást území, tj. 4,55 ha je ur ena pro ve ejnou zele , izola ní zele v . protihlukových opat ení a pro obslužnou komunika ní sí . Lokalita leží jižn od zastav ného území v sousedství p vodního hospodá ského dvora konopiš ského zámku "Marianovice", v prostoru západn od hospodá ského dvora ke komunikaci I/3. P evažuje orná p da, okrajov ostatní plocha manipula ní a zahrada. ást území je již p ipravována pro výstavbu (parcelace). Okrajov zasahuje OP lesa. Pro lokalitu byla vypracována a schválena zm na . 2-2001 platného ÚPN SÚ Benešov; rozpracován je návrh regula ního plánu - jedná se o závazný podklad pro územní plán. Lokalita 2b "Marianovice - jih" Lokalita je ur ena pro bydlení individuální (7,02 ha), pro plochy smíšeného využití (1,95 ha) a ve ejné prostranství (0,23 ha). Zbývající ást území, tj. 2,91 ha je ur ena pro ve ejnou zele , izola ní zele v . protihlukových opat ení a pro obslužnou komunika ní sí . Lokalita leží jižn od zastav ného území v sousedství p vodního hospodá ského dvora konopiš ského zámku "Marianovice", v prostoru jižn od hospodá ského dvora
k železni ní trati. Lokalita je celá vymezena na orné p d ; ást území zasahuje okrajov do ochranného pásma lesa. Rozvojová plocha p evzata ze schválené zm ny . 1-2005 ÚPN SÚ Benešov; rozpracován je návrh regula ního plánu - jedná se o závazný podklad pro územní plán. Lokalita 2c "Marianovice - východ" Lokalita ur ena pro bydlení individuální (8,22 ha), pro plochy smíšeného využití (3,16 ha) a ve ejné prostranství (0,59 ha). Zbývající ást území, tj. 2,38 ha je ur ena pro ve ejnou zele , ochrannou izola ní zele v . protihlukových opat ení a pro obslužnou komunika ní sí . Lokalita leží jižn od zastav ného území v sousedství p vodního hospodá ského dvora konopiš ského zámku "Marianovice", v prostoru východn od hospodá ského dvora k železni ní trati a jižnímu obchvatu m sta. Lokalita je p evážn vymezena na orné p d ; ást území zasahuje okrajov do ochranného pásma lesa. Rozvojová lokalita p evzata ze schválené zm ny . 3-2003 ÚPN SÚ Benešov; rozpracován návrh regula ního plánu - jedná se o závazný podklad pro územní plán. Lokalita 3 "Sladovka - východ" Lokalita ur ena pro bydlení individuální (7,91 ha) a z ásti pro smíšené území a technickou vybavenost (2,08 ha). Zbývající ást tvo í zele sídelní a ochranná (1,39 ha). Lokalita leží na východním okraji zastav ného území m sta jižn od silnice II/112 sm r Vlašim. P evážnou ást území tvo í orná p da, okrajov zahrada, ovocný sad a ostatní nezem d lské plochy. Území je vymezeno na základ regula ního plánu schváleného 06/2001 (Ing. arch. Zden k Blažek - ARCHION) a schválené zm ny . 2/99 ÚPN SÚ - jedná se o závazný podklad pro územní plán. Lokalita 4 "Pod Karlovem" Pozemky v zastav ném území. Lokalita ur ena pro bydlení individuální i hromadné (0,99 ha) a smíšené využití (0,80ha). Lokalita leží pod vrchem Karlov, navazuje na rozvojovou lokalitu ur enou pro drobnou výrobu . 38, která bude vytvá et ur itou clonu mezi bydlením a východním obchvatem. P evažuje trvalý travní porost. Z hlediska krajinného rázu je území významné a to v dálkových i blízkých pohledech ze sm ru od Kav ína na Karlov; ochranné pásmo h bitova. Lokalita byla uvoln na pro využití dle platného ÚPN SÚ schválenou zm nou .1/99 - závazný podklad pro územní plán. Lokalita 5 "U Vodárny II." Pozemky v zastav ném území, p estavbové území. Lokalita ur ena pro bydlení individuální (3,68 ha). Lokalita je vymezena p i jihovýchodním okraji zastav ného území, místn zavaném "Na sladovém", v sousedství bývalé technické vybavenosti m sta (vodohospodá ské za ízení). P evážnou ást území tvo í orná p da, okrajov zahrada. Území je již p ipravováno pro výstavbu (parcelace, ap.) na základ schváleného územního plánu zóny (Ing. arch. Hana Vokrouhlecká, 10/1998); rozpracován regula ní plán - závazný podklad pro územní plán m sta. Lokalita 6a "Pomn nice - západ" Lokalita ur ena pro bydlení individuální venkovského typu (1,94 ha). Lokalita leží na západním okraji zastav ného území sídla Pomn nice, vypl uje prostor mezi zastav ným územím a lesem. Celé území tvo í orná p da, ást území leží v ochranném pásmu lesa. Lokalita p evzata z p vodního územního plánu; z výhledu p evedena do návrhu. Lokalita 6b "Pomn nice - jih" Lokalita ur ena pro bydlení individuální venkovského typu (5,66 ha) Lokalita je vymezena p i jižním okraji zastav ného území, v prostoru mezi lesem a budoucím dálni ním p ivad em, od kterého bude odclon na izola ní ochrannou zelení (1,93 ha). P evážná ást území je dle KN vedena jako orná p da, p i okraji obce je ovocný sad a zahrada. ást území o vým e 0,8014 ha je odvodn no systamatickou drenáží. ást území leží v ochranném pásu lesa. Lokalita je vymezena na základ schválené zm ny . 2-2002 ÚPN SÚ - cca 50 % (závazný podklad pro územní plán m sta). Hranice lokality je upravena s ohledem na trasu dálni ního p ivad e. Lokalita 7a "Táborská kasárna - západ" Pozemky v zastav nén území, p estavbová lokalita. Lokalita zahrnuje rozvojovou plochu ur enou pro bydlení hromadné - bytové domy (12,44 ha), smíšené území (1,64 ha), ve ejné prostranství (0,26 ha) a sídelní zele - park a komunika ní obslužnou sí (2,73 ha) a ást rozvojové plochy ur enou pro bydlení individuální (3,98 ha). Ob plochy tvo í spolu celek v zastav ném území. Lokalita 7a je nový rozvojový zám r – na
pozemku bývalých kasáren A R. Území je tvo eno ostatními plochami (ost. manipula ní, ost. jiná, rekreace a sport ...) a zastav nými plochami. Lokalita 7b ást "Táborská kasárna" Lokalita zahrnuje dv díl í ásti: v zastav ném území (2,65 ha) a mimo zastav né území 4,52 ha). Lokalita je ur ena pro bydlení individuální (2,65 + 2,79 ha) a pro plochy smíšeného využití (1,72 ha). Lokalita se nachází na jižním lenitém okraji zastav ného území východn od areálu Táborských kasáren. Dle podklad KN p evažuje orná p da, okrajov ostatní plocha, zahrada a ovocný sad. Ve skute nosti jsou zde na orné p d travalé travní porosty a ást území je již p ipravována pro výstavbu (parcelace) podle platného regula ního plánu. Díl í ást lokality 7b je sou ástí území, pro které byl zpracován a schválen regula ní plán "Sokola T my – Za kasárnami" (A projekt s.r.o., Ing. arch. Jan Kasl a kol. - 12/1996) - závazný podklad pro územní plán, revize zám ru. Lokalita 8a "Sladovka - jih (st ed)" Lokalita ur ena pro hromadnou bytovou zástavbu (2,94 ha), sídelní zele a obslužnou komunika ní sí (1,79 ha) Území je vymezeno na výrazném vrchu zvaném "Na homoli" nad Benešovským potokem, ze severu navazuje na zastav né území. P evažuje orná p da. Lokalita je plošn vymezena v souladu s p vodním územním plánem, upravena byla hranice a upravena plocha pro zele . Lokalita 8b "Sladovka - jih (terasová zástavba)" Lokalita ur ena pro individuální bytovou zástavbu (5,38 ha), ochrannou izola ní zele a obslužnou komunika ní sí (0,52 ha). Území je vymezeno na výrazném vrchu zvaném "Na homoli" nad Benešovským potokem, ze severu navazuje na lokalitu 8a. P evažuje orná p da; okrajov se vyskytují louky, ostatní neplodná a les - tyto kultury doporu eno zachovat. ást území zasahuje do ochranného pásma lesa. Lokalita je plošn vymezena v souladu s p vodním územním plánem, upravena byla hranice a zv tšena plocha pro zele . Lokalita 8c "Sladovka - jih Lokalita 8c je ur ena pro bydlení individuální (5,93 ha), zbývající ást území t.j. 0,56 ha je ur ena pro ochrannou izola ní zele a obslužnou komunika ní sí . Území je vymezeno na severozápadním svahu vrchu zvaném "Na homoli" na orné p d . Lokalita je plošn vymezena v souladu s p vodním územním plánem. Lokalita 9 "K Tužince" ást - rozvojová lokalita nov navržená s ohledem na komunika ní sí . Lokalita vymezena mezi severním obchvatem, východním obchvatem a železni ní tratí. Plocha ur ena pro bydlení individuální (16,03 ha) a pro plochy smíšeného využití (7,11 ha). ást - v niv Benešovského potoka vymezena pro plochy smíšeného využití (2,84 ha). Lokalita p evzata z p vodního územního plánu, kde byla plocha vymezena pro komer ní využití. Zbývající ást území tj. 1,24 ha je ur ena pro pro ve ejnou zele , izola ní zele v . protihlukových opat ení a pro obslužnou komunika ní sí . P evažuje orná p da, niva Benešovského potoka - VKP ze zákona. Lokalita 10a "Kav ín - západ" Lokalita je ur ena pro bydlení individuální (8,50 ha) v záv ru návrhového období. Jedná se o plochy zem d lské p dy (orná p da) navazující na bývalé vojenské cvi išt v lokalit Kav ín. ást území zasahuje do ochranného pásma lesa. Lokalita p evzata z p vodního územního plánu - upravena byla hranice a zv tšena plocha pro zele (2,48 ha). Lokalita 10b "Kav ín - jih I." Lokalita je ur ena pro bydlení individuální (4,41 ha) a pro smíšené území (1,39 ha) v záv ru návrhového období. Jedná se áste n o plochy zem d lské p dy (orná p da, zahrada, TTP) a ostatní nezem d lské severn komunikace II/112 v lokalit Kav ín. ást území byla v minulosti využívána jako vojenské cvi išt . ást území zasahuje do ochranného pásma lesa. Lokalita p evzata z p vodního územního plánu, oproti p vodní dokumentaci navrženo rozší ení a úprava hranic sm rem k nové sb rné komunikaci. Lokalita 10e "Kav ín - st ed I." Lokalita ur ena pro bydlení hromadné (2,91 ha) v záv ru návrhového období a zele (0,46 ha). Jedná se o plochy bývalého vojenského cvi išt Kav ín (zastav né a ostatní plochy), které jsou v sou asnosti využívány jako h išt pro paintball. ást území zasahuje do ochranného pásma lesa. Lokalita p evzata z p vodního územního plánu - upravena byla hranice a zv tšena plocha pro zele .
Lokalita 10g "Kav ín - sever" Lokalita ur ena pro bydlení individuální (13,74 ha) a zele (1,43 ha) v záv ru návrhového období. Jedná se plochy bývalého vojenského cvi išt Kav ín (ostatní plochy - jiné, sport a rekreace), které jsou v sou asnosti nevyužívané. Jedná se v tšinou o travinnobylinná lada více i mén ruderalizovaná, zar stající k ovinami. ást území zasahuje do ochranného pásma lesa. Lokalita p evzata z p vodního územního plánu - upravena byla hranice a zv tšena plocha pro zele . Lokalita 11 "U Zimního stadionu" p estavbová lokalita v zastav ném území m sta. Lokalita ur ena pro bydlení individuální (1,42 ha) nízkopodlažní zástavbu rodinnými domy, p evažuje orná p da a ostatní plochy. Lokalita 11 "Vnitroblok Ulrichova" p estavbová lokalita v zastav ném území m sta. Lokalita ur ena pro bydlení individuální (0,43 ha) nízkopodlažní zástavbu rodinnými domy. Pozemky tvo í zahrady a ostatní plochy. Lokalita 13 "Bydlení Konopiš ská" Lokalita vymezena p i silnici III/10614 a je ur ena pro jeden rodinný d m, tzn. pro bydlení individuální specifické (0,55 ha). Zástavba musí respektovat zájem památkové ochrany v ochranném pásmu zámku Konopišt , ochranné pásmo lesa.
Bydlení - sídla
všechny lokality v sídlech jsou ur eny pro bydlení individuální venkovského typu. ást lokalit byla p evzata z p edchozích dokumentací - ze schválených zm n územního plánu /nebo z platného územního plánu (z výhledu jsou lokality p evedeny do návrhu). Lokalita BE-1 "Bedr - sever" Lokalita navazuje na zastav né území, pozemek je dle KN veden jako zahrada (1,15 ha). Lokalita p evzata ze zm ny platného ÚPNSÚ. Lokalita BE-2 "Bedr - západ" Lokalita vypl uje niku uvnit zastav ného území, pozemek je dle KN veden jako trvalý travní porost (0,78 ha), jedná se o nivní p dy p i soutoku Benešovského a Okrohlického potoka. Nivní poloha je dnes již z v tší ásti sou ástí zastav ného území. Lokalita p evzata z p vodního územního plánu - výhled p eveden do návrhu. Lokalita BE-3 "Bedr - st ed" Pozemky v zastav ném území, není ZPF. Lokalita BE-4 "Bedr - východ" ást lokality o vým e 1507 m2 je umíst na v zastav ném území, ást lokality o vým e 748 m2 je mimo zastav né území. Pozemek je dle KN veden jako zahrada. Lokalita p evzata ze zm ny . 1-2005 platného ÚPNSÚ. Lokalita BE-5 "Bedr - severovýchod" Pozemky v zastav ném území (0,20 ha), návaznost na rozvojovou lokalitu v navazujícím katastru. zbývající ást lokality v zastavitelném území (0,52 ha). Lokalita BE-6 "Bedr - jihozápad" Nový zám r v zastavitelném území o vým e 0,17 ha, p evažuje trvalý travní porost a orná p da. Lokalita CD-1 " ervený Dv r" Lokalita navazuje na zastav né území, dle KN je pozemek veden jako trvalý travní porost. Jedná se o nový zám r. Lokalita DP-1 "Dlouhé Pole - sever" Pozemky v zastavitelném území, celkem 0,38 ha - trvalé travní porosty. Jedná se o nový zám r. Lokalita DP-2 "Dlouhé Pole - st ed" Trvalý travní porost (0,08 ha). Pozemky v zastav ném území.
Lokalita OK-2 "Okrouhlice - východ" Lokalita navazuje na zastav né území, dle KN je pozemek veden jako orná p da. Nový zám r. Lokalita BO-1 "Boušice - východ" Lokalita navazuje na zastav né území, dle KN je pozemek veden jako orná p da. Zm na platného ÚPNSÚ. Lokalita BO-3 "Boušice - jih I." Lokalita navazuje na zastav né území, dle KN je pozemek veden jako TTP a zahrada. Zm na platného ÚPNSÚ. Lokalita UR-1 "Úro nice - sever" Lokalita navazuje na zastav né území. P evažuje orná p da, okrajov ostatní plochy. Zm na platného ÚPNSÚ. Lokalita UR-2 "Úro nice - jih" Lokalita navazuje na zastav né území. Pozemek dle KN veden jako trvalý travní porost. Lokalita p evzata z p vodního územního plánu - výhled p eveden do návrhu. Lokalita UR-3 "Úro nice - jihovýchod" Lokalita navazuje na zastav né území, pozemek je dle KN veden jako orná p da. Dle platného ÚPNSÚ - na ásti výhled, v tší ást území je nový zám r. Lokalita BVL-1 "Buková Lhota - západ" Lokalita navazuje na zastav né území, dle KN je p evážná ást pozemk vedena jako orná p da, okrajov je dot ena ost. komunikace a zastav ná plocha. Lokalita p evzata z platného ÚPNSÚ. Lokalita BVL-2 "Buková Lhota - jih" Lokalita navazuje na zastav né území, vypl uje proluku mezi zástavbou a komunikací, dle KN jsou pozemky vedeny jako orná a trvalý travní porost. Lokalita p evzata z platného ÚPNSÚ. Lokalita BVL-3 "Vidlákova Lhota - západ" Lokalita je umíst na v návaznosti na zastav né území sídla Buková Lhota a v návaznosti na rozvojovou lokalitu BVL-4 ve Vidlákov Lhot . Realizací zástavby dojde k propojení obou sídel. Dle KN je pozemek veden jako orná p da. Nový zám r. Lokalita BVL-4 "Vidlákova Lhota - jih" Lokalita umíst na v návaznosti na ešení místní komunikace K25 (p íjezd k rekrea ní zástavb ). Návrhem není dot ena ochrana ZPF, jelikož pozemek je veden jako ostatní plocha neplodná. Z hlediska ochrany p írody a krajiny se jedná o sb rnou oblast bezejmenného levostranného p ítoku Konopiš ského potoka, který zde pramení. Dále po toku je soustava drobných rybní k . Nový zám r. Lokalita BVL-5 "Vidlákova Lhota - sever" Lokalita navazuje na zastav né území, dle KN jsou pozemky vedeny jako orná p da. Lokalita p evzata z p vodního územního plánu - výhled p eveden do návrhu. Lokalita BVL-6 "Buková Lhota - východ" Lokalita je umíst na v návaznosti na zastav né území sídla Buková Lhota Dle KN je pozemek veden jako orná p da a zahrada. Nový zám r.
Pr myslová výroba
Lokalita 21 "Výroba - jih I. k Topolu" Lokalita umíst na na sjezdu z mimoúrov ové k ižovatky "U Topolu" jižn zastav ného území m sta. Pozemky jsou využívány jako orná p da, ovocný sad a zahrada; okrajov se vyskytuje ostatní plocha. ást území je v OP lesa. Lokalita p evzata z p vodního územního plánu. Lokalita 22 "Výroba - jih II. u ZZN" Lokalita navazuje na zastav né území m sta, resp. na pr myslovou zónu. Pozemky jsou dle KN vedeny jako orná p da, ovocný sad a ostatní. ást území je v OP lesa. Lokalita p evzata z koncepce p vodního územního plánu.
Lokalita 23 "Výroba - jih III.u WELZu" Lokalita umíst na severn jižního obchvatu m sta, navazuje na navrhovanou pr myslovou zónu 23 a 24. Pozemky jsou dle KN vedeny jako orná p da, zahrada, ovocný sad a ostatní. Lokalita p evzata z koncepce p vodního územního plánu. Lokalita 24 "Výroba - jih IV. za vle kou" Lokalita umíst na severn jižního obchvatu, navazuje na navrhovanou pr myslovou zónu 22, 24, 25, železni ní vle ku a tra . Pozemky jsou dle KN vedeny jako orná p da. Lokalita p evzata z koncepce p vodního územního plánu. Lokalita 25 "Výroba - jih V u rozvodny" Lokalita navazuje na pr myslovou zónu, resp. areál BEST a.s., p i jižním obchvatu m sta. Pozemky jsou dle KN vedeny jako orná p da a ostatní. Lokalita p evzata z koncepce p vodního územního plánu. Lokalita 26 "Výroba -Pomn nice sever" Lokalita navazuje na severní okraj zastav ného území sídla Pomn nice, resp. na výrobní zónu v sídle. Pozemky jsou dle KN vedeny jako orná p da. ást území o vým e 2,3655 ha odvodn no systematickou drenáží. Lokalita p evzata z koncepce p vodního územního plánu - výhled p eveden do návrhu. Lokalita 27 "Výroba -Pomn nice severovýchod" Lokalita navržena východn od sídla Pomn nice, mezi silnicí I/3 a dálni ním p ivad em. Pozemky jsou dle KN vedeny jako orná p da a ovocný sad. Hranice upraveny v souvislosti s novou komunika ní sítí a dálni ním p ivad em. Nový zám r. Lokalita 28 " Výroba - Jih VI., K ižíkova u VHS" Lokalita navazuje na zastav né území m sta, výrobní lokalitu . 21 u sjezdu z mimoúrov ové k ižovatky "U Topolu". Jedná se o úpravu využití území pro výrobu a služby (autoservis, autosalon). Dle KN jsou pozemky vedeny jako orná p da a ostatní plochy. Lokalita p evzata z koncepce p vodního územního plánu; zm na funkce
Drobná výroba
Lokalita 31 "Pomn nice" Lokalita navržena v souvislosti s vymezenou komunika ní sítí a dálni ním p ivad em. Pozemek je dle KN veden jako orná p da. Nový zám r. Lokalita 32 "Pomn nice" Lokalita navržena v souvislosti s vymezenou komunika ní sítí a dálni ním p ivad em. Pozemky jsou dle KN vedeny jako orná p da. Nový zám r. Lokalita 34 "Táborská kasárna" Pozemky v zastav ném území. Lokalita navržena k odclon ní bydlení od železnice a komunikace na pozemcích bývalých kasáren A R. Pozemky jsou vedeny jako ostatní plochy a zastav né území. Nový rozvojový zám r p estavbová lokalita. Lokalita 36 " ernoleská" Lokalita navržena k odclon ní bydlení od železnice p i jižním okraji m sta. Dle KN jsou pozemky vedeny jako orná p dy, ve skute nosti je zde trvalý travní porost na orné p d , místy i mokré až podmá ené pozemky ponechané ladem. V p vodním územním plánu byly již plochy vymezeny jako ochranné pásmo k odclon ní železnice - izola ní zele (nehodnoceno z hlediska ZPF). Nov je up esn na hranice lokality a zm n na funkce. Lokalita 37 "Vlašimská, býv. areál A R" Využití vojenského prostoru (cvi išt ) p i jihovýchodním okraji u Vlašimské silnice. Pozemky vedeny jako ostatní a zastav ná plocha. Další plochy pro eventuální provozy drobné výroby jsou spole né s plochami pro p ípadné umíst ní dopravního polygonu K30 (viz níže). Nový zám r. Lokalita 38 "Pod Karlovem" Pozemky v zastav ném území. Lokalita navazuje na východní obchvat m sta a na lokalitu .4 ur enou pro bydlení. Pozemky jsou dle KN vedeny jako trvalý travní porost. Lokalita p evzata z p vodního územního plánu.
Lokalita 39 "U Cihelny" Lokalita navazuje na bývalý areál cihelny, navržena je v souvislosti s novou komunika ní sítí (sjezd z k ižovatky " ervené Vršky" a ze severního obchvatu). Plocha umožní nové využití a rozší ení p vodního areálu cihelny. Pozemky jsou vedeny jako ostatní plocha (ostatní neplodná, jiná). Lokalita áste n p evzata z p vodního územního plánu - 1/2 výhled, 1/2 nový zám r. Lokalita 40 "Pod Pazdernou" Pozemky v zastav ném území. Lokalita vymezena u stávajícího východního obchvatu a navrhované propojky ul. K Pazdern . Lokalita p evzata z p vodního územního plánu, investi ní zám r rozší ení výrobny zmrzliny. Pozemky jsou dle KN vedeny jako trvalý travní porost. Lokalita 41 "Pod Šibeni ným Vrchem" Lokalita navazuje na zastav né území – stávající areál drobné výroby. Pozemky jsou dle KN vedeny jako trvalý travní porost, ást území o vým e 0,2770 ha je odvodn no systematickou drenáží. Lokalita je vymezena na základ schválené zm ny .2-2002 územního plánu - závazný podklad pro územní plán. Lokalita DP-5 "Dlouhé Pole - západ" Lokalita navazuje na zastav né území sídla. Pozemky jsou dle KN vedeny jako orná p da. Nový zám r.
Zem d lská a lesnická výroba
všechny lokality v sídlech ur ené pro zem d lskou výrobu jsou p evzaty z p edchozích dokumentací - ze zm n územního plánu, jedná se o pozemky v zastav ném a zastavitelném území. U silnice na Chvojen je navrženo rozší ení staveb pro bažantnici (SA-1) a areál bažantnice (SA-2) na orné p d - dle zm ny . 1-2005 ÚPN SÚ. Lokalita DP- 3 "Dlouhé Pole - severozápad" Pozemky v zastav ném území. Lokalita DP 4 "Dlouhé Pole - západ" Lokalita navazuje na zastav né území, dle KN je pozemek veden jako orná p da. Lokalita p evzata ze zm ny platného ÚPNSÚ. Lokalita SA-1 "U sv. Anny" Lokalita navržena pro rozší ení zázemí bažantnice, dle KN je pozemek veden jako orná p da. Zm na . 1 2005 ÚPNSÚ. Lokalita VL-2 U sv. Anny" Areál bažantnice navržen v návaznosti na stávající objekty, dle KN pozemky vedeny jako orná p da. Ve skute nosti bude pozemek využíván jako trvalý travní porost a rozptýlenou zelení pro výb h bažant . V rámci ZPF m že být bu zm n na kultura z orné na TTP, nebo mohou být pozemky ze ZPF vyjmuty a p evedeny do PUPFL. Zm na . 1 - 2005 ÚPNSÚ. Lokalita BVL-7 "Buková Lhota - sever" Lokalita navazuje na zastav né území. Pozemek je dle KN veden jako ostatní plocha. Lokalita 81 "Zahradnictví" Orná p da. Zm na platného ÚPNSÚ - zm na funkce. Lokalita 82 "Mydlá ka" Plocha ur ena pro arboretum - zem d lskou výrobu, nejedná se zcela o zábory p dy a spíše o zm nu kultury nebo zachování stávajícího stavu, tj. orná p dy. Nový zám r.
Ob anská vybavenost /sport/ rekreace
Lokalita 33 "Komer ní plochy Táborská kasárna" Pozemky v zastav ném území. Lokalita navržena k odclon ní bydlení od železnice a komunikace na pozemcích bývalých kasáren A R. Pozemky jsou vedeny jako ostatní plochy a zastav né území. Nový rozvojový zám r p estavbová lokalita.
Lokalita 35 "Komer ní plochy ernoleská" Lokalita navržena k odclon ní bydlení od železnice. Dle KN jsou pozemky vedeny jako orná p da, ve skute nosti je zde trvalý travní porost na orné p d , místy i mokré až podmá ené pozemky ponechané ladem. V p vodním územním plánu byly již plochy vymezeny jako ochranné pásmo k odclon ní železnice izola ní zele (nehodnoceno z hlediska ZPF). Nov je up esn na hranice lokality a zm n na funkce. Lokalita 51 "Komer ní plochy Pomn nice" Komer ní plocha navržena v souvislosti s novou komunika ní sítí, tzv. dálni ním p ivad em a mimoúrov ovou k ižovatkou " ervené Vršky". Dle KN je pozemek veden jako orná p da. Nový zám r. Lokalita 52 "Komer ní plochy Pomn nice" Komer ní plocha navržena v souvislosti s novou komunika ní sítí, tzv. dálni ním p ivad em a mimoúrov ovou k ižovatkou " ervené Vršky". Dle KN je pozemek veden jako orná p da. Nový zám r. Lokalita 53 "Komer ní plochy Pomn nice" Lokalita navržena v souvislosti s navrženým komunika ním systémem, dle KN p evažuje orná p da a zahrada, okrajov ovocný sad, trvalý travní porost a ostatní plochy. Lokalita p evzata z platného ÚPNSÚ - zm n na hranice a funkce. Lokalita 54 " Komer ní plochy ervené Vršky" Komer ní plocha uvnit západního ramene MÚK ervené Vršky; úpravou tvaru v tve mimoúrov ové k ižovatky se m ní rozsah záboru lokality. ást (0,95 ha) schválena v rámci zm ny . 1 - 2006. Lokalita 55 "Komer ní plocha ervené Vršky" Komer ní plocha navržena v souvislosti s navrženým komunika ním systémem, resp. s komunikací K9 a MÚK " ervené Vršky". Pozemky jsou vedeny jako ostatní plochy a orná p da. Lokalita p evzata z platného ÚPNSÚ - z výhledu p evedena do návrhu. Lokalita 56 "Komer ní plochy ervené Vršky" Komer ní plocha uvnit východního ramene MÚK ervené Vršky. Lokalita je vymezena jako komer ní plocha pro velkoplošný maloprodej, … at. Dle KN jsou pozemky vedeny jako orná p da a ostatní plochy. ást (schválena v rámci zm ny . 1 - 2006, upravena hranice záboru. Lokalita 57 "Komer ní plochy ervené Vršky" Komer ní plocha v sousedství východního ramene MÚK ervené Vršky. Lokalita je vymezena jako komer ní plocha pro velkoplošný maloprodej, autosalon, … at.p.– úpravou tvaru mimoúrov ové k ižovatky se m ní rozsah záboru lokality. Dle KN jsou pozemky vedeny jako orná p da. Lokalita schválena v rámci zm ny . 12006. Lokalita 58 "Základní škola ervené Vršky, I. stupe " Ob anské vybavení pro lokalitu . 1, vymezení vychází ze schváleného územního plánu zóny z 10/1996 (A projekt s.r.o., Ing. arch. Jan Kasl a kol.) - jedná se o závazný podklad pro územní plán m sta. Pozemek je dle KN veden jako orná p da. Lokalita 59 "Vyhlídková restaurace Kav ín" Nov navržená lokalita na území bývalého vojenského cvi išt , na nejvyšším bod vrchu Kav ín. Území je vymezeno nap . pro výletní restauraci s vyhlídkou navrženou v souvislosti s návrhem lesoparku. Pozemky jsou dle KN vedeny jako ostatní - sport a rekreace. Nový zám r. Lokalita 60 "Obslužná zóna Kav ín" Lokalita navržena u východního obchvatu v návaznosti na stávající zastav né plochy. Plocha p evzata z p vodního územního plánu, up esn no je využití území. Pozemky jsou dle KN vedeny jako ostatní plochy. ást území zasahuje do ochranného pásma lesa. Lokalita 61 "Základní škola & mate ská škola Kav ín" Území navrženo pro školské za ízení v souvislosti s bytovou výstavbou (10a, 10b, 10e, 10g) v lokalit bývalého vojenského cvi išt . Pozemky jsou vedeny jako ostatní plochy. Plocha z 1/2 p evzata z platného ÚPNSÚ. Lokalita 62 "Základní + st ední škola Táborská kasárna" Pozemky v zastav ném území - p estavbová lokalita.
Lokalita 63 "Chvojen" Ubytovací za ízení ur eno pro hromadnou rekreaci, agroturistiku. Území je vymezeno na orné p d a ostatní ploše. Plocha p evzata z p vodního územního plánu. Lokalita 64 "Na Šancích u Motelu Konopišt " Ubytovací za ízení ur eno pro hromadnou rekreaci a technickou infrastrukturu ( OV). Pozemky jsou vedeny jako trvalý travní porost a lesní pozemek. Lokalita je vymezena na základ schválené zm ny ÚPNSÚ. Lokalita BE-7 "Bedr - jihovýchod" lokalita ur ena pro areál ubytovacích nízkopodlažních objekt rodinných dom . Nový zám r.
hromadné rekreace odpovídajících objemu
Lokalita 65 "Na Sekyrách" Lokalita bude sou ástí parkurového areálu, který se buduje severn m sta v lokalit K Tužince, resp. Na Sekyrách. Lokalita je vymezena na základ schválené zm ny ÚPNSÚ. Lokalita 66 "Zahrádká ská kolonie" Lokalita umíst na jižn jihovýchodního obchavtu m sta na orné p d . Plocha p evzata z p vodního územního plánu. Dle konceptu schváleného ÚPNSÚ byla plocha vymezena pro zahradnictví, nov je navržena zm na funkce z drobné zem d lské výroby na rekreaci individuální specifickou - zahrádká ská kolonie. Lokalita 71 "Táborská kasárna – m stská víceú elová hala" Pozemky v zastav ném území - p estavbová lokalita. Území navrženo pro sportovní a kulturní využití v návaznosti na plochy bytové výstavby (7a, 7b) v lokalit bývalého vojenského areálu. Pozemky jsou vedeny jako ostatní plochy a zastav né území.
Dopravní infrastruktura
Nad azený dopravní systéím vychází z vládou schválených dokument . V koordinaci s p ipravovanou dálnicí D3 je navrženo nové silni ní napojení Benešova na D3 v trase Benešov, ervené Vršky - Václavice. Silnice I/3 je s ohledem na p edpokládaný budoucí p epravní význam a dopravní zatížení navrhována k postupným úpravám a k p estavb s cílem zajišt ní bezkolizních návazností na ostatní silni ní sí (rozší ení na kat. S 11,5/80). Sou ástí úprav jsou mimoúrov ové k ižovatky MÚK Benešov, sever (" ervené Vršky") - k ižovatka s p eložkou silnice II/112 a MÚK Benešov, jih ("U Topolu") - k ižovatka s p eložkou silnice II/110. V rámci p estavby komunika ního systému bude postupn realizována p eložka silnice II/110 ve stop jihovýchodního obchvatu s napojením na jižní a severovýchodní obchvat. Silnice II/112 je sledována v nové trase severovýchodního obchvatu v návaznosti na MÚK Benešov ervené Vršky. Nad azený systém je z d vod navrhovaných nových rozvojových lokalit pro bydlení, ob anské vybavení a výrobu dopln n o m stský systém sb rných a obslužných komunikací. Pro vyhodnocení bylo pro komunikace použito ozna ní K1-K27. K1 - Václavická spojka (dálni ní p ivad II/112) Koridor silnice II/112 Benešov, sever - Václavice, silni ní napojení na D3 (kat. S 9,5/70). Dle návrhu VÚC Benešov ve ejn prosp šná stavba (D25-stabilizovaná). Dot ené pozemky jsou v kultu e orná a lesní, okrajov ostatní, regionální biokoridor RK 1318. K2 - K7 úpravy I/3 navrhované v souvislosti s rozší ením a zajišt ním bezkolizních napojení na ostatní komunika ní sí (úprava podjezdných profil , nové polohy a tvary k ižovatek). K2 - MUK I/3 x II/112 ervené Vršky Koridor silnice MÚK Benešov, sever - k ižovatka s p eložkou silnice II/110. Dle návrhu VÚC Benešov ve ejn prosp šná stavba (D9). Pozemky jsou vedeny jako ostatní a orná, okrajov zahrada. Schválená zm na 01-2006 / lokalita 01a, 01b. Pro k ižovatku zpracována projektová EIA. K3 - MUK I/3 x Máchova Díl í ást koridoru silnice I/3, úprava k ižovatky u tranformovny na pr jezdním úseku stávající II/106. Dle návrhu VÚC Benešov sou ást ve ejn prosp šné stavby (D6 ÚP VÚC). Pozemky vedeny jako ostatní a orná.
K4 - úprava I/3 v úseku Svatojánský Díl í ást koridoru I/3, rozší ení komunikace. Dle návrhu VÚC Benešov sou ást ve ejn prosp šné stavby (D6 ÚP VÚC). Dot ené pozemky vedeny jako orná, okrajov ostatní. K5 - MUK I/3 x Konopiš ská Díl í ást koridoru silnice I/3, úprava k ižovatky ve sm ru ke Konopišti na pr jezdním úseku silnice III/10614. Dle návrhu VÚC Benešov sou ást ve ejn prosp šné stavby (D6 ÚP VÚC). Dot ené pozemky jsou vedeny jako ostatní, orná, okrajov zahrada. Úprava si okrajov vyžádá zásah do lesního pozemku (339 m2), který je sou ástí zámeckého parku (p írodní památka - regionální biocentrum RBC 947 "Šiberna") – avšak v okrajovém pásu ší e cca 5 až 6 m v poloze ochranného pásma VN bez porost , - návrh je v souladu se zpracovanou dopravn urbanistickou studií úprav komunikace I/3 u Benešova ve vazb na kuturní památku zámek Konopišt (zpracovatel. Ing. Pavel Kraus). K6 - úprava I/3 v úseku Šiberna (p emost ní k motelu Konopišt ) Díl í ást koridoru silnice I/3, rozší ení sm rem od zástavby a zahloubení silnice z d vodu zajišt ní bezkolizních k ižovatek - hlavní p ší a cyklistické trasy od centra m sta do areálu zámku a úsek silnice III/11457. Dle návrhu VÚC Benešov sou ást ve ejn prosp šné stavby (D6 ÚP VÚC). Úprava si vyžádá zásah do lesního porostu (882 m2), který je sou ástí zámeckého parku (p írodní památka chrán ná státem) a do regionálního biocentra RBC 947 "Šiberna" - návrh v souladu se zpracovanou dopravn urbanistickou studií úprav komunikace I/3 u Benešova ve vazb na kuturní památku zámek Konopišt (zpracovatel. Ing. Pavel Kraus). Okrajov se zásah týká zem d lské p dy v kultu e orná, zahrada a ovocný sad. K7 - MUK I/3 x II/110 U Topolu K ižovatka Benešov, jih s p eložkou silnice II/110. Dle návrhu VÚC Benešov ve ejn prosp šná stavba (D10). Dot ené pozemky jsou vedeny jako ostatní, orná a ovocný sad. Plocha p evzata z p vodního územního plánu – rozsah v návrhu upraven a redukován. K8 - místní komunikace Pomn nice Obslužné komunikace severní výrobní a komer ní zóny Pomn nice s napojením kruhovými objezdy na MÚK " ervené Vršky" a sídlo Pomn nice. Pozemky vedené p evážn jako orná p da a ovocný sad. Nový zám r. K9 - místní komunikace K Ciheln Obslužná komunikace severovýchodní výrobní a komer ní zóny s napojením na MÚK " ervené Vršky". Pozemky jsou vedené p evážn jako ostatní, okrajov je dot ena orná p da. Nový zám r. K10a - severovýchodní obchvatová komunikace II/112 - 1. etapa koridor silnice II/112 Benešov (kat. S 9,5/70) navazuje na MÚK " ervené Vršky" a stávající východní obchvat. Dle VÚC Benešov ve ejn prosp šná stavba (D24 ÚP VÚC). Pozemky jsou vedeny p evážn jako orná p da, okrajov zahrada a trvalý travní porost. Oproti schválenému ÚPNSÚ došlo k posunu a up esn ní trasy ve vztahu k plánovanému dálni nímu p ivad i a navazujícím k ižovatkám. K10b - severovýchodní obchvatová komunikace II/112 - 2. etapa S ohledem na navrhovaný rozvoj výstavby na plochách bývalého vojenského cvi išt se uvažuje s prodloužením trasy obchvatové komunikace II/112 východn po obvodu vojenského cvi išt na Kav ín a Šibeni ním vrchu s napojením na stávající stopu silnice II/112 ve sm ru na Vlašim. Trasa je umíst na p evážn na pozemcích vedených jako ostatní (sport a rekreace), okrajov se dotýká kultury orná, ovocný sad a zahrada. Nový zám r. K11 - okružní k ižovatka Spo ilov - U St elnice Díl í ást úpravy na stávajícím úseku severovýchodního obchvatu, sou ást ve ejn prosp šné stavby (D24) dle VÚC ÚP Benešov. Ostatní plocha v zastav ném území m sta. K12 - místní komunikace Ke Karlovu Pozemky v zastav ném území. Díl í ást úpravy na stávajícím úseku severovýchodního obchvatu, sou ást ve ejn prosp šné stavby (D24) dle VÚC Benešov. Ostatní plocha, trvalý travní porost. K13 - kruhová k ižovatka Vlašimská Pozemky v zastav ném území - sou ást ve ejn prosp šné stavba dle VÚC Benešov (D17). Ostatní plocha. K14 - místní páte ová komunikace - úsek Kav ín / Šibeni ný Vrch
Komunikace navržena za ú elem obsluhy v souvislosti s navrhovanými lokalitami 10a, 10b, 10e a 10g k propojení východní objezdové komunikace s Vlašimskou. P evažuje ostatní plocha, okrajov je dot ena zem d lská p da v kultu e orná a lesní pozemek. K15 - místní komunikace Na Sladovce Komunikace je navržena k propojení východní objezdové komunikace a jihovýchodního obchvatu (kruhový objezd) se sb rnou komunikací K16 a pro obsluhu lokality .8. ást komunikace je v zastav ném území. P evažuje zem d lská p da v kultu e orná, okrajov je dot ena zahrada a trvalý travní porost, ostatní plocha. Platný ÚPNSÚ. K16 - místní páte ová komunikace - úsek ernoleská / Sladovka / Vlašimská Komunikace zajiš uje propojení silnice Vlašimské s jihovýchodním obchvatem ( ernoleská) a zajiš uje obsluhu rozvojových lokalit . 3 a 8. P evážn je dot ena orná p da, okrajov trvalý travní porost a ostaní plocha. Trasa komunikace mostním objektem k íží lokální biocentrum "Rybníky na soutoku", resp. estakádou m že být dot ena hráz rybníka. K17 - místní páte ová komunikace - úsek Na Mýt / Táb.kasárna / ernoleská Komunikace zajiš uje propojení komunika ního systému m sta od jižního zhlaví železni ní stanice do rozvojového území kasáren a dále na východní obvodovou komunikaci. ást trasy je v zastav ném území. P evažuje ostatní plocha, okrajov jsou dot eny pozemky v kultu e orná. Ve skute nosti jde však o trvalý travní porost na orné. K18 - místní páte ová komunikace - Konopiš ská / Na Mýt / ZZN Pozemky v zastav ném území - komunikace je vedena podél trati, zajiš uje obsluhu výrobní zóny a propojení k ižovatky K ižíkova a Jana Nohy s Konopiš skou a Nádražní. Ostatní plocha. K19 - místní páte ová komunikace - propojení ZZN / jižní obchvat II/112 Komunikace je vedena do pr myslové zóny v jižní ásti m sta ze sm ru k ižovatky Jana Nohy-K ižíkova a propojuje jižní obchvat. ást trasy je v zastav ném území. Mimo zastav né území je dot ena orná p da a ostatní plochy. P evzato z platného ÚPNSÚ. K21 - místní komunikace - výrobní zóna Komunikace zajiš ující obsluhu nov navrhované výrobní zóny s napojením na jižní obchvat a MÚK "U Topolu". Dot eny jsou orná p da, ovocný sad a ostatní plochy, lesní pozemek. Návrh v souladu s platným ÚPNSÚ, díl í úpravy v návaznosti na MUK. K22 - místní komunikace Mariánovice Hlavní p íjezdové a obslužné komunikace rozvojové lokality 2a, 2b a 2c s napojením na jižní obchvat. Dot eny jsou orná p da, zahrada a ostatní plochy. Návrh vychází ze zm ny platného ÚPNSÚ, rozpracován regula ní plán, navržena díl í úprava trasy. K23 - úprava k ižovatky - Za Motelem Konopišt Úprava k ižovatky na komunikaci III/11457. Dot eny lesní pozemky o vým e 1535 m2.. Nový zám r. K24 - úprava k ižovatky - U Želetinky Úprava tvaru k ižovatky na komunikacích III/10614 a III/10613. Dot ena orná p da. Nový zám r. K25 - místní komunikace - Vidlákova Lhota Díl í ást obslužné komunikace vn mimo rozvojovou lokalitu, zajiš uje p ístup k rekrea ním objekt m. Dot eny pozemky v kultu e trvalý travní porost a lesní. Nový zám r. K26 - místní komunikace - Buková Lhota Obslužná komunikace pro severní ást zastav ného území, zajiš uje p ístup k objekt m. zastav ným územím. Dot eny jsou pozemky v kultu e zahrady a orná. Nový zám r.
ást trasy je vedena
K27 - místní komunikace k parkurovému areálu Obslužná komunikace zajiš uje p ístup k budovanému parkurovému areálu p i severním okraji m sta. Pro trasu komunikace bylo již vydáno územní rozhodnutí. V rámci návrhu územního plánu je trasa áste n upravena vzhledem k severnímu obchvatu, odklon na je pod p emost ní železnice. Dot eny jsou pozemky v kultu e orná.
K30 - dopravní polygon lokalita ur ena vedle drobné specifické výroby pro cvi ný dopravní polygon, školení a nácvik krizových dopravních situací, p eškolení idi , apod. - v prostorách bývalého cvi išt A R, na úbo í Šibeni ního vrchu u Vlašimské silnice. DK1 - IV. koridor železnice Rozší ení plochy pro železni ní kolejovou dopravu p i jižním zhlaví stanice Benešov (IV. tranzitní koridor). Návrh modernizace a optimalizace trati, dle návrhu ÚP VÚC okresu Benešov ve ejn prosp šná stavba, zpracován projekt. Mimo ostatních ploch dot ena orná p da.
Technická vybavenost
ÚR-4 - " OV Úro nice" Nová plocha pro istírnu odpadních vod v Úro nici. Dot eny pozemky v kultu e orná. Nový zám r. BVL-8 - " OV Buková - Vidlákova Lhota" Nová plocha pro istírnu odpadních vod ve Vidlákov Lhot . Ostatní plocha. Nový zám r. RN 055/3 - Reten ní nádrž Baba Reten ní nádrž navržena na drobné vodote i v lokalit pod Cihelnou. Bude sloužit k zachycení a zpomalení odtoku deš ových vod z lokality " ervené vršky" a "Pomn nice". Ostatní plocha, vodní plocha; není ZPF. Nový zám r. RN 037/4 - Reten ní nádrž na Benešovském potoce Reten ní nádrž navržena v niv s odtokem do Benešovského potoka. Ostatní plocha, není ZPF. Nový zám r. UN1 - Usazovací nádrž p ed OV Nádrž v areálu istírny. Zastav né území m sta - trvalý travní porost. Nový zám r.
Zd vodn ní zm ny .1 ÚP Benešov je popsáno v kap. O.g.02.2; podrobn v p edchozích kapitolách od vodn ní.
O.g.05 Pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa Metodika Pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa tvo í nenahraditelnou složku životního prost edí. Zákon . 289/1995 Sb. „o lesích ....“ (dále jen zákon) stanoví v § 13 odst. 1, že veškeré pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa musí být ú eln obhospoda ovány, jejich využití k jiným ú el m je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu rozhoduje orgán státní správy les . Právní p edpis nestanoví náležitosti jednotlivých stup ÚPD z hlediska ochrany pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa. K zajišt ní jednotného postupu orgán státní správy les p i rozhodování o výjimce k využití pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa pro jiné ú ely vydalo Ministerstvo zem d lství, p íslušné podle § 49 odst. 1) zákona , vydalo „Sm rnici MZe . 31/2000 o postupu p i ochran pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa“ (dále jen sm rnice). Bod II/1 se týká souhlasu k návrh m územn plánovacích dokumentací. Vyhodnocení Vlastní vyhodnocení zahrnuje textovou, tabulkovou a grafickou ást. Tabulková a grafická p íloha je spole ná pro vyhodnocení d sledk navrhovaného ešení na ZPF a PUPFL. Rozvojové lokality jsou vyzna eny ve výkrese a charakterizovány v tabulkových p ehledech.
O.g.05.1 Všeobecné údaje o lesích v ešeném území
Vým ra a rozložení les v území a lesnatost Celková vým ra ešeného území iní 4687,0192 ha, z toho lesy tvo í 1378,41 ha, lesnatost ešeného území iní 29,4 %. Rozložení les v území a len ní dle kategorií se nem ní.
Z hlediska kategorie les tvo í z celkové vým ry lesa cca 30% lesy hospodá ské. Zbývajících 70% jsou lesy kategorie zvláštního ur ení (p ím stské lesy se zvýšenou rekrea ní funkcí, uznané bažantnice). Lesy eské republiky mají v této oblasti schválený lesní hospodá ský plán (LHP) na období 2012 – 2021. Obecní lesy Benešovska hospoda í podle LHP schváleného na období 2015 – 2024. Drobní vlastníci les mají schválené lesní hospodá ské osnovy na období 2015 – 2024.
Orienta ní druhová a v ková skladba Druhová skladba - z hlediska d evinné skladby p evažují lesy smíšené s vyšším podílem jehli nan , konkrétn smrk a borovice. Z 16. – 18.stol. existuje dost údaj o druhové skladb konopiš ských les v minulosti.V tšinou se však popisy p ed i pob lohorské více mén shodují. Významný podíl listná (les bílý) se b hem doby v d sledku dosti intenzivní t žby poblíž hutí, i v jiných kon inách panství, snižuje a nastupují jehli nany, zejména smrk a borovice (les erný). Lesy v okolí samotného zámku Konopišt jsou lí eny jako p evážn bílé s hojnou ú astí lípy. Z ostatních d evin se vyskytuje jedle, habr, b íza, dub, buk, osika a mod ín. Nastoupený proces p em ny smíšených les na lesy v podstat jehli naté se dovršuje ve druhé polovin 19.stol. Jehli naté porosty tvo í p evážn jedna d evina. Porosty smrkové (53,1%) p evažují nad bo inami (45,3%). ediny a holiny 1,6%. Podíl listná není percentuáln vyjád en. V r.1924 zbývá listná jen 2%, smrk 60%, borovice 38% plochy porostní. Navrhuje se snížení zastoupení smrku a borovice ve prosp ch jedle, mod ínu a listná . Zalesn ní setbou, sadbou, kladením žalud a p irozenou obnovou. P vodní lesní porosty v oblasti tedy m ly charakter smíšeného lesa s mnohem vyšším podílem dubu než v sou asné dob . Od poloviny 18. a b hem 19. století docházelo v souvislosti s rozvojem pr myslu ke zvyšování podílu smrku, borovice a mod ínu. Zvyšuje se podíl monokultur, zejména jehli natých. S tím souvisí i snižování stability lesních porost . Dále p evád ním pa ezin na les vysoký se také zvyšuje podíl jehli natých na úkor listnatých d evin. V ková skladba p írodní lesní oblasti PLO 10 je pom rn vyrovnaná. Zastoupení mladších v kových stup nedosahují úrovn normálního zastoupení. Nejnižší zastoupení oproti normálnímu vykazuje 5. v kový stupe . Naopak starší v kové stupn p esahují normální zastoupení. Jedná se zejména o 13.-15. v kový stupe . Nejvyšší p ekro ení normality však reprezentuje nejstarší v kový stupe , což má za následek i vyšší pr m rný v k porost . Pro orienta ní charakteristiku v kové struktury lze využít pr m rné hodnoty za PLO 10, do které ešené území spadá: St ední v k: jehli naté – 65 let listnaté – 58 let Pr m rný v k: 64 let
len ní les podle kategorií Z hlediska kategorie les tvo í z celkové vým ry lesa cca 30% lesy hospodá ské. Zbývajících 70% jsou lesy kategorie zvláštního ur ení. Na základ rozhodnutí úst edních orgán státní správy les (rozhodnutí MZe R z roku 2002 a rozhodnutí KÚ St edo eského kraje z roku 2002) jsou zde významn up ednostn ny mimoproduk ní funkce lesa p ed funkcí hospodá skou. V ešeném území se jedná o: P ím stské lesy se zvýšenou rekrea ní funkcí Lesy v okolí zámku Konopišt na rozloze cca 126 ha (Zámecký park) jsou za azeny do kategorie lesy zvláštního ur ení – p ím stské lesy se zvýšenou rekrea ní funkcí. Jedná se o významný prostor nejen z hlediska p ím stské rekreace obyvatel m sta, ale sou asn i
z dalších hledisek. Lesní porosty zde významn plní funkce krajinotvorné, estetické i pro cestovní ruch R (v souvislosti s významem areálu zámku Konopišt ). Cílem hospoda ení v p ím stských lesích je zvyšování v kové a druhové diversity, prostorové a vertikální diferenciace, st ídání d evin, ke i nezalesn ných ploch. Cestní sí by m la umožnit zp ístupn ní atraktivních ástí lesa. Systémov ešit rozmíst ní ú elových rekrea ních za ízení a odstavných ploch pro motorová vozidla. Uznané bažantnice V ešeném území se nachází uznaná samostatná bažantnice Konopišt . Do území bažantnice pat í lesy v okolí sídel Želetinka, Chvojen a lokality erný les a Tužinka. V t chto prostorech je zajiš ována správcem lesa intenzivní myslivecká innost v chovu bažant , která má na Konopišti dlouholetou historickou tradici. Cílem hospoda ení v bažantnicích je sladit zám r chovu zv e se zachováním sou asných lesních porost a se zabezpe ením jejich obnovy. V cílové druhové skladb d evin by m l být v bažantnicích zvýšen podíl ke .
O.g.05.2 Navrhovaná opat ení
Údaje o rozsahu pozemk navržených k zalesn ní Z urbanistického ešení nevyplývá žádný konkrétní zám r zalesn ní pro hospodá ské ú ely. Regulativy vztahující se ke krajin sm ují p ípadné zalesn ní p edevším do krajinných zón. Nov je vyzna ena lokalita SA-1 (bažantnice o vým e 0,59 ha.) a SA-2 (rozptýlená zele výb hy pro bažanty o vým e 8,4 ha) jako drobná lesní výroba. Druh a zp sob rekultivací Z prací na koncepci územního plánu nevyplynula pot eba vyzna it plochy k rekultivaci. Posouzení vlivu navrhovaných zm n ve funk ním využití na les Urbanistický návrh respektuje cíle hospoda ení v p ím stských lesích, kterými jsou zvyšování v kové a druhové diversity, prostorová a vertikální diferenciace, st ídání d evin, ke i nezalesn ných ploch. Cestní sí by m la umožnit zp ístupn ní atraktivních ástí lesa. Systémov je nezbytné ešit rozmíst ní ú elových rekrea ních za ízení a odstavných ploch pro motorová vozidla. - Doporu ena je postupná úprava bývalého vojenského cvi išt Kav ín (mimo rozvojové lokality 10) na lesopark. V sou asnosti zde p evládají travinnobylinná lada s k ovinami. Cílem bude vytvo it porost chrakteru lesního krajinného parku - st ídav zapojené porosty d evin kategorie vysoké a st ední zelen a drobné travnaté plochy (mýtinky). V místech, kde bude t eba (do mezer, k zastín ní) doplnit d eviny odpovídající spole enstvu acidofilní borové doubravy. Pro rozptýlenou zele jsou doporu eny nap . dub zimní, dub letní, habr obecný, lípa srd itá, borovice lesní (borovice erná). Mohou být vysazeny i nenáro né ovocné d eviny, které budou hlavn v dob kvetení kompozi ním p ínosem. Vhodné pr klesty ve vrcholových partiích by m ly umožnit výhled na Karlov. Hlavní funkce je rekrea ní, ekologická, stabiliza ní. Jednotlivé lesní parkové plochy by m ly od sebe vzájemn odd lit cestní sí a travnaté pobytové louky. N které ze stezek mohou fungovat jako b žecké kondi ní trati, pop . nau né programové stezky. - Územní plán zachovává stávající katastráln evidované i neevidované p ístupové cesty na lesní pozemky. - V rozvojových plochách, které sousedí s lesem se limituje navrhování objekt do vzdálenosti 50 metr od kraje lesa. U p ípadných staveb do 50 m od kraje lesa musí být veškeré stavby navrženy do vzdálenosti v tší, než je pr m rná výška p iléhajícího porostu, které m že daný porost dosáhnout v mýtním v ku. K dot ení pozemk do
vzdálenosti 50 m od okraje lesa je vždy t eba souhlasu p íslušného orgánu státní správy les , který m že sv j souhlas vázat na spln ní podmínek.
Individuální chatová výstavba v lese V ešeném území je jedna lokalita s vyšší koncentrací chatové zástavby s vazbami na lesní porost, který doprovází vodote . Lokalita v tšího soust ed ní chatové výstavby v lese nebo v kontaktu s lesními pozemky se nachází ve východní ásti ešeného území - v návaznosti na Okrouhlický potok. Tato lokalita i další drobn jší rozptýlená chatová zástavba ve správním území m sta Benešova je stabilizovaná a nep edpokládá se její další plošný rozvoj. Ze zm ny .1 ÚP Benešov nevyplývá žádný konkrétní zám r zalesn ní pro hospodá ské ú ely, ani pot eba rekultivací na lesní pozemky.
O.g.05.3 Vyhodnocení požadavk na zábory PUPFL
Z tabulkového p ehledu vyplývá, že les je navrhovaným ešením dot en v rozsahu 2,87 ha. Konkrétn se jedná o lokality: 6b
740 m2, les bude sou ástí ochranné izola ní zelen mezi obytnou zástavbou a Václavickou spojkou (dálni ním p ivad em). Nejedná se o zábor.
8b
698 m2, les z stane sou ástí zelen v rámci rozvojové lokality Sladovka. Nejedná se o zábor.
10a
8258 m2, les bude sou ástí sídelní zelen (ZS) a ochranné zelen mezi komunikací K14 a obytnou zástavbou. Nejedná se o zábor.
10b
48 m2, les z stane sou ástí sídlení zelen (ZS), nejedná se o zábor.
10g
3006 m2, les bude sou ástí sídelní zelen (ZS) a ochranné zelen mezi komunikací K14 a obytnou zástavbou. Nejedná se o zábor.
64
1978 m2, plocha navržená pro lokální OV.
K1
7699 m2, dálni ní p ivad p echází mostním objektem p es zalesn né údolí Konopiš ského potoka, který je sou asn regionálním biokoridorem RK 1318. Ve ejn prosp šná stavba.
K5
339 m2, úsek komunikace I/3 navržený k rozší ení se dotýká lesa, který je sou ástí zámeckého parku Konopišt , jedná se sice o zásah do památkov chrán ného parku, ale pozemek je bez porost v míst stávajícího nadzemního vedení vysokého nap tí. Pokud bude toto ešení citliv navrženo, negativn neovlivní národní kulturní památku zámek Konopišt , ani její prost edí. Návrh v souladu s dopravn urbanistickou studií. Ve ejn prosp šná stavba.
K6
882 m2, úsek komunikace I/3 navržený k rozší ení se dotýká lesa, který je sou ástí zámeckého parku Konopišt , jedná se sice o zásah do památkov chrán ného parku, ale pozemek je bez porost v míst stávajícího nadzemního vedení vysokého nap tí. Pokud bude toto ešení citliv navrženo, negativn neovlivní národní kulturní památku zámek Konopišt , ani její prost edí. Návrh v souladu s dopravn urbanistickou studií. Ve ejn prosp šná stavba.
K7
75 m2, návrh k ižovatky "U Topolu" se okrajov dotýká Sevaldova lesíka. Ve ejn prosp šná stavba.
K14
2543 m2, úsek sb rné komunikace Kav ín se okrajov dotýká lesních porost p i pr chodu územím. Ve ejn prosp šná stavba.
K21
431 m2, trasa komunikace protíná Sevald v lesík sm rem do výrobní zóny.
K23
1535 m2, nová k ižovatka na komunikaci III/11457, z d vodu napojení komunikace (dnes polní cesta) na MÚK "U Topolu".
K25
434 m2, okrajov se dotýká pásu lesa u sídla Vidlákova Lhota.
V ochranném pásmu lesa, tj. ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa, se nacházejí ásti t chto lokalit: 2a, 2b, 2c, 6a, 6b, 8b, 10a, 10b, 10e, 13, 21, 22, 60, K1, K5, K6, K14, K21, K23, K25. Sídla: UR1, ÚR2. Na úrovni územního plánu obce lze pouze vyhodnotit dot ení druh pozemk v p edpokládaných lokalitách záboru navrženého zastavitelného území. Teprve podrobná projektová dokumentace prov í, zda se bude jednat o odn tí lesa a zda bude možné lesní porost zachovat. Zpracování územn plánovací dokumentace v zájmové oblasti se ídí zákonem .289/1995 Sb. o lesích (lesní zákon), ustanovením § 14 tohoto zákona. P i zpracování ÚPD je zpracovatel a po izovatel povinen dbát na zachování lesa a navrhnout a zd vodnit taková ešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prost edí a ostatních celospole enských zájm nejvhodn jší. Zm nou . 1 ÚP Benešov nejsou dot eny lesní pozemky. Z1.29/RH - plocha ur ena pro rekreaci hromadnou v návaznosti na stávající rekrea ní plochy. Návrhem je dot ena ást parc. . 2395/1, k.ú. Benešov u Prahy. Zám r rozší ení plochy RH je na základ stanoviska nad ízeného orgánu upraven na z ízení plochy ú elového lesa s možností využití pro nepobytovou rekreaci S.lor; V ochranném pásmu lesa jsou umíst ny zm ny Z1.2, Z1.25, Z1.28, Z1.46, Z1.55. Pokud se týká zm n využití území Z1.46 – lokalita je sice v OP lesa, ale až za silnicí I/3 v zastav ném území m sta. P i realizaci staveb je nutné dodržení ochranného pásma - zástavba musí být situována až za touto hranicí. V p ípad pot eby zmenšit toto pásmo, nebo umístit stavbu do tohoto pásma je nutno postupovat podle zákona . 289/1995 Sb. o lesích a o zm n a dopln ní n kterých zákon (lesní zákon) v platném zn ní - §14, odst. (2). Zástavba na plochách v pásmu o ší i 50 m od hranice lesa bude umíst na min. ve vzdálenosti rovnající se pr m rné výšce lesního porostu v mýtním v ku. Umíst ní staveb v tomto pásmu bude posuzováno individuáln v rámci jednotlivých správních ízení vedených dle zákona .289/1995 Sb. V p ípad zastavitelných ploch v pásmu 50m od okraje lesních pozemk musí investor respektovat stanovisko místn p íslušného orgánu státní správy les . Z hlediska zajišt ní p ístupu k lesu (t žba, kalamitní stavy, ap.) je doporu eno ponechat min. 10 m travnatý pás mezi oplocením zahrad a hranicí lesa.
O.h OPAT ENÍ ZAJIŠ UJÍCÍ OCHRANU A BEZPE NOST OBYVATELSTVA V souladu s požadavky § 19, odst.1, písm. g) a k) zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu v platném zn ní (stavební zákon) a podle platných právních p edpis (zákon .237/2000 Sb.; vyhl. MV R .328/2001 Sb. a vyhl. MV R .380/2002 Sb.) jsou obecn stanovené požadavky civilní ochrany (§ 20 vyhl. . 380/2002 Sb.) zapracovány do návrhu územního plánu Benešova následujícím zp sobem: (Obsah této kapitoly nenahrazuje havarijní plán obce) V rámci zm ny .1 je kpitola ešení požadavk civilní ochrany (CO) zpracována v rozsahu odpovídajícím platným právním p edpis m (zákon .237/2000 Sb.; vyhl. MV R .328/2001 Sb. a vyhl. MV R .380/2002 Sb.; vyhl. .23/2008 Sb.; zák. . 239/2000 Sb.; zák. . 133/1985 Sb.). Obsah této kapitoly nenahrazuje havarijní plán obce; dopl uje kapitolu O.h „Opat ení zajiš ující ochranu a bezpe nost obyvatelstva“ platného územního plánu – a to v rozsahu lokalit zm ny .1 ÚP Benešov
O.h.01 Ustanovení §20 vyhlášky . 380/2002 Sb., k p íprav a provád ní úkol ochrany obyvatelstva V souladu s požadavky §§ 18 a 20 vyhl. MV R . 380/2002 Sb. jsou obecn stanovené požadavky civilní ochrany (§ 20 vyhl. . 380/2002 Sb.) zapracovány do územního plánu Benešov a jeho zm ny .1 takto: a) ochrana území p ed pr chodem pr lomové vlny vzniklé zvláštní povodní: V dokumentaci ÚPO Benešov je zakresleno vymezení hranice záplavového území Q100 na tocích Benešovského a Konopiš ského potoka dle podklad M Ú Benešov (resp. podle podkladu Povodí Vltavy, s.p., Útvar inženýrských inností, eské Bud jovice). Ze zákresu hranice záplavového území Q100 je patrné, že v záplavovém území se krom technicky ešených systém infrastruktury nachází pouze okrajová ást lokality .5 (U Vodárny II.); žádná z rozvojových ploch m sta není dot ena aktivní zónou záplavového území. ešení p ípadných protipovod ových opat ení a ochrana zastav ného území m sta p ed záplavami je p edm tem ešení speciálního územn plánovacího podkladu, který m že být v p ípad pot eby zadán p íslušnému odbornému pracovišti. Pro vymezení rozsahu mimo ádné pr lomové vlny zvláštní povodn nebyly poskytnuty vodohospodá ské podklady, modelové výpo ty ani odborné odhady. Podklad mimo ádné pr lomové vlny zvláštní povodn na Benešovském potoce nebyl uplatn n ani v rámci zadání zm ny .1 ÚP Benešov. Lokality, které by mohly zasahovat nebo omezit rozsah vymezeného záplavového území Benešovského a Konopiš ského potoka nejsou do zm ny .1 zapracovány. b) zóny havarijního plánování: Podklad k zákresu a specifikaci zón havarijního plánování nebyl v rámci zadání ÚP Benešov ani v rámci zadání zm ny .1 ÚP Benešov uplatn n. c) ukrytí obyvatelstva v d sledku mimo ádné události: Ukrytí pro obyvatelstvo je plánováno v protiradia ních úkrytech budovaných po vyhlášení nouzového nebo vále ného stavu svépomocí obyvatelstvem. Protiradia ní úkryty poskytují ochranu proti radioaktivnímu zamo ení, ale neposkytují ochranu proti otravným látkám, ani pr myslovým škodlivinám. S novou výstavbou stálých tlakov odolných kryt CO se na území m sta nepo ítá. P i realizaci zástavby v nových lokalitách bude ukrytí zajišt no formou protiradia ních úkryt budovaných svépomocí. Pro tyto úkryty je možné navrhnout vhodné prostory v lokalitách
projektové dokumentace územního rozvoje v rámci zpracování podrobn jších stup jednotlivých objekt , p ípadn vytipovat vhodné prostory ve stávající zástavb . V p ípad výstavby nových pr myslových a jiných objekt s po tem sou asného soust ed ní více než 300 osob je vhodné ešit jejich ukrytí zbudováním protiradia ního úkrytu – v p ípad objekt s podzemním podlažím zbudováním stálého tlakov odolného úkrytu. Bližší podmínky budou s p íslušnými investory zmín ných objekt projednány v rámci územní a projektové p ípravy konkrétních objekt . Plán ukrytí obyvatelstva je t eba aktualizovat. Ukrytí v obyvatelstva ve m st Benešov vychází ze souhrnného plánu ukrytí, který je uložen na MÚ. Ukrytí pro obyvatelstvo v lokalitách zm ny .1 je plánováno v improvizovaných úkrytech budovaných svépomocí obyvatelstvem po vyhlášení nouzového nebo vále ného stavu. Improvizovaný úkryt poskytuje ochranu proti radioaktivnímu zamo ení, ale neposkytuje ochranu proti otravným látkám, ani pr myslovým škodlivinám. Všechny tyto úkryty upravují právnické a fyzické osoby s využitím vlastních zdroj . P i realizaci zástavby v lokalitách zm ny .1 bude ukrytí zajišt no pouze formou improvizovaných úkryt . Pro tyto úkryty budou navrženy prostory v navrhovaných lokalitách územního rozvoje v rámci zpracování projektové dokumentace jednotlivých staveb. Po ítá se s využitím vhodných ástí dom na úpravu pro improvizované úkryty ke snížení destruk ních, radioaktivních, toxických a infek ních ú ink soudobých zbraní, p ípadn radioaktivních a toxických ú ink p i haváriích v míru. Plán ukrytí obyvatelstva je t eba aktualizovat. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: Evakua ní plán nebyl jako podklad v rámci zadání ÚP Benešov ani pro zadání zm ny .1 ÚP Benešov uplatn n. Uvažované umíst ní p ípadn evakuovaných osob se p edpokládá v prostorech mimo záplavové území – v budovách, kde je možné zajistit náhradní ubytování a stravování (nap . pensiony, školská za ízení, odbytová za ízení, správní objekty). Uvažované ešení platí i pro evakuované osoby ze záplavového území m sta a osoby evakuované p i možné mimo ádné události na železni ních tratích D ( . 221 Praha – Benešov u Prahy; . 220 (Praha -) Benešov u Prahy – eské Bud jovice; .222 Benešov u Prahy – Trhový Št pánov) a silni ních komunikacích (zejména I/3, II/603, II/106, II/110, II/112). Pro nouzové ubytování evakuovaných osob je možné využít za ízení ob anské vybavenosti – objekty pro p echodné ubytování a sportovní za ízení, p ípadn „stanové m ste ko“ na plochách sportoviš . e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: V sou asné dob se p edpokládá soust ed ní prost edk individuální ochrany (PIO) do centrálních sklad s tím, že zabezpe ení se týká p ednostn školských za ízení a za ízení sociální pé e. Výhledov bude vhodné v rámci stávajících i rozvojových lokalit p ípad od p ípadu uvážit využití vhodných objekt jako sklad PIO (resp. CO). V p ípad mimo ádné situace nebo stavu nouze je možné jako sklad materiálu CO a humanitární pomoci využít prostory n kterého z objekt ob anské vybavenosti – odbytová a školská za ízení, prostory M stského ú adu, objekty kluboven sportovních za ízení a spolk , p ípadn objekt HZS, škol, apod. f) vyvezení a uskladn ní nebezpe ných látek mimo sou asn zastav ná území a zastavitelná území obce: Na území m sta Benešov se jako sklady nebezpe ných látek evidují: 1. zimní stadion Benešov (amoniak 6t); 2. Danone Benešov (amoniak 3,5t); 3. pivovar Benešov (amoniak
1,2t). Provoz za ízení je nutno zabezpe it v souladu s protokolem o za azení dle zák. . 353/99 Sb. o prevenci závažných havárií ve zn ní pozd jších p edpis . Pro p ípad havárií a jiných výjime ných stav je nezbytné vytipovat plochy pro p echodné uložení nebezpe ných látek mimo zastav né území – s ohledem na konfiguraci terénu, p evládající sm r v tr v dané oblasti a umíst ní prvk ÚSES – tak, aby nedošlo k dalšímu znehodnocení území nežádoucím ší ením t chto látek. Pro transport bude využita existující komunika ní sí . V lokalitách zm ny .1 ÚP Benešov nejsou evidovány sklady nebezpe ných látek. g) záchranné, likvida ní a obnovovací práce pro odstran ní nebo snížení škodlivých ú ink kontaminace, vzniklé p i mimo ádné události: Územní nároky na organizaci záchranných, likvida ních a obnovovacích prací nebo dekontaminaci území, užívaných prost edk nebo obyvatel nebyly v rámci zadání ÚP Benešov ani zm ny .1 ÚP Benešov uplatn ny. Pro uvedené aktivity budou využita ve ejná prostranství dostupná z ve ejných komunikací. h) ochrana p ed vlivy nebezpe ných látek skladovaných v území: Sklady nebezpe ných látek provozované na území m sta musí být zabezpe eny v souladu se zák. . 353/99 Sb. o prevenci závažných havárií ve zn ní pozd jších p edpis , nebo v souladu s platnými p edpisy p emíst ny mimo zastav né území m sta. V lokalitách zm ny .1 ÚP Benešov nejsou evidovány sklady nebezpe ných látek. V p ípad vzniku skladu nebezpe ných látek provozovaného ve sledovaném území (zahrnutého do evidence) musí tento být zabezpe en v souladu se zákonem .353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií ve zn ní pozd jších p edpis nebo v souladu s platnými p edpisy p emíst n mimo zastav né území obce. i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií: Nouzové zásobování bude zajiš ováno dopravou pitné vody v množství maximáln 15 l/ob,den cisternami ze zdroje Pecerady. Zásobení pitnou vodou m že být dopl ováno balenou vodou. V p ípad zne išt ní nebo selhání zdroj a systému zásobování pitnou vodou bude nouzové zásobování obyvatelstva ešeno po dohod obce: - p istavením cisteren s pitnou vodou - organizovaným dovozem balené pitné vody Pro nouzové zásobování užitkovou vodou bude sloužit odb r z ve ejného vodovodu a z individuálních studní. P i využívání zdroj pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokyn územn p íslušného hygienika.. Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií je možné pouze prost ednictvím individuálních agregát jako náhradních zdroj elektrické energie. Náhradními zdroji musí být p ednostn zajišt n provoz zdravotnických za ízení. Bližší specifikace požadavk na ešení problematiky CO nebyly v dokumentu zadání ÚP Benešov zahrnuty. Požadavky, které p ekra ují obsah ešení ÚP (dle § 20 vhl. . 380/2002 Sb.) je nutno ešit podrobn ji v rámci havarijního plánu m sta.
O.h.02 Ustanovení §23 odst.1 vyhlášky .501/2006 SB., o obecných požadavcích na výužívání území Dle tohoto ustanovení musí nov navrhované komunikace svým umíst ním, rozm ry a polom ry zatá ek vždy umožnit pr jezd t žké požární techniky.
Podrobné posouzení parametr komunika ní sít z hlediska §23, odst.1, vyhl. . 501/2006 Sb. bude p edm tem územního ízení p i povolování nové výstavby. Územní plán vytvo il p edpoklady pro spln ní t chto technických požadavk na hlavních trasách komunika ní sít a rozvodech technické infrastruktury; p i detailním ešení parcelace jednotlivých lokalit (p ípadn p i zpracování regula ních plán ) je t eba ustanovení §23, odst.1 vyhl. .501/2006 Sb. d sledn dodržet a z hlediska správy území uplat ovat.
O.h.03 Ustanovení §24 odst.1 vyhlášky .501/2006 SB., o obecných požadavcích na výužívání území Rozvodná a telekomunika ní vedení v nov zastavovaných lokalitách ÚP Benešov a zm ny .1 ÚP Benešov budou p ednostn umís ována pod zem.
O.h.04 Ustanovení vyhlášky .23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb požadavky p ílohy .3, bod 3 – prostory pro otá ení požární techniky v jednopruhových nepr jezdných nebo slepých komunikacích – budou ešeny následn v podrobn jším stupni dokumentace – nelze ešit v podrobnosti m ítka ÚP. požadavky §12 a p ílohy .3. bod 5 – umíst ní ploch požárního zásahu v i poloze nadzemních energetických vedení – budou ešeny následn v podrobn jším stupni dokumentace – nelze ešit v podrobnosti m ítka ÚP.
O.h.05 Ustanovení zákona .133/1985 Sb., o požární ochran Zabezpe ení zdroj vody pro hašení požár a jejich trvalou použitelnost, p ípadn stanovení dalších zdroj vody dle ustanovení §29, odst.1, písm.k – je povinností obce stanovenou uvedeným zákonem – nevztahuje se na obsah územního plánu.
O.h.06 Ustanovení §15, odst.2, písm. c zákona .239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zm n n kterých zákon Zabezpe ení pokrytí zastav ného území obce výstražným signálem varování a zabezpe ení kvalitní a dostate né slyšitelnosti místního rozhlasu – je povinností obce stanovenou uvedeným zákonem – nevztahuje se na obsah územního plánu.
VIII. VYHODNOCENÍ STANOVISEK A P IPOMÍNEK UPLATN NÝCH KE SPOLE NÉMU JEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU BENEŠOV A JEHO ZM NY .1 A VYHODNOCENÍ VLIV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Rozhodnutí o námitkách a p ipomínkách uplatn ných ke spole nému jednání o návehu územnho plánu Benešov a jejich vyhodnocení a od vodn ní bylo obsahem p ílohy .2 (resp. p ílohy .4) p vodního návrhu územního plánu v r. 2009. Vypo ádání stanovisek dot ených orgán , organizací hájících v ešeném území ve ejné zájmy podle zvláštních p edpis a orgán ÚP sousedních urbanistických obvod uplatn ných ke spole nému jednání o návrhu územního plánu Benešov a jejich vyhodnocení bylo obsahem p ílohy .1 (resp. p ílohy .3) p vodního návrhu územního plánu v r.2009. Vypo ádání stanovisek a p ipomínek uplatn ných ke spole nému jednání o návrhu zm ny .1 ÚP Benešov je obsahem následujících tabulek: .
1
Ze dne 4.3.2 014
.j. DO
Instituce
MPO Ministerstvo pr myslu a 10478/201 obchodu, Na Františku 32, 4 11015 Praha 1
Zn ní p ipomínky, požadavku, podn tu - stru ný obsah
Po izovatelem navržený zp sob ešení , návrh rozhodnutí o p ipomínkách a námitkách
Bez p ipomínek
2
12.03 .2014
Antonín a Božena D ízhalovi, Úro nice 19, 25601 Benešov a Ji í Martínek, U mlýna 2184, 25601 Benešov a PaeDr. Eva Martínková, Postupice 212, 25701 Postupice a Ing. Zden k a Helena Lukášovi, Vlašimská 1789, 25601 Benešov
Souhlasí se zm nou územního plánu Benešov za podmínek, že bude majetkoprávní vypo ádání pozemk parc. . 1062/2, 1062/10, 1062/11 a 1062/12, vše v katastrálním území Benešov u Prahy odsouhlaseno zastupitelstvem M sta Benešov do 30.6.2014, jinak se zm nou nesouhlasí.
Zamítá se Na základ vypušt ní jihovýchodního obchvatu z územního plánu Benešov (díl í zm na . 1) se navrhuje v lokalit plocha lesoparku, tato plocha je navržena i p es pozemky parc. . 1062/2, 1062/10, 1062/11 a 1062/12, vše v katastrálním území Benešov u Prahy, které jsou územním plánem ur eny jako SM. Územní plán ne eší majetkoprávní vztahy. V p ípad , že dojde k majetkoprávnímu vypo ádání je p ipomínka bezp edm tná. Pokud by k majetkoprávnímu vypo ádání nedošlo, p ipomínka se zamítá.
3
13.04 .2014
Ond ej Kubín a Ilona Kubínová, Pražského povstání 1987 25601 Benešov
Jako vlastnící pozemku parc. . 4400/3 v katastrálním území Benešov u Prahy, zm na . Z1.28, žádají o p edefinování funk ní plochy z OS1 na plochu BV bydlení individuální v rodinných domech, vesnické.
Souhlasí se z ásti, funkce OS.1 bude rozší ena o možnost v p ípustném využití byt vlastníka provozovny. V ostatním se zamítá, v této lokalit je z urbanistického hlediska a z hlediska umíst ní pozemku, nevhodné umístit plochu pro bydlení individuální.
4
14.03 .2014
Karel Šmídek, Pražského povstání 1980, 25601 Benešov
Požaduje definovat pojem uli ní a stavební ára, týká se zm ny . Z1.56.
Souhlasí se Na str. 7, 18 v textové ásti je zmínka u zm ny . 56 o uli ní á e. Vzhledem k tomu, že územní plán eší jednotlivé plochy, nikoliv pozemky, bude toto upraveno.
5
18.03 50009154 .2014 71
RWE GasNet, s.r.o., Klišská 940/96, 401 17 Ústí nad Labem
Požadují respektovat stávající plynárenská za ízení, v etn jejich ochranných pásem.
Je respektováno
6
24.3. 2014
1/ Nesouhlasí aby v textové ásti bylo uvedeno p edb žné prohlášení, že stavby budou umis ovány ve vzdálenosti pr m rné výšky lesních porost starých 80 let, cca 20 m od lesa. Požadují zapracovat regulativ vztažený k absolutní výškové bonit d evin lesního porostu.
1/ Bude v textové ásti upraveno, ve výkresové ásti je navrženo 50m
LCR0158 Lesy eské republiky, Lesní 661/2014/ závod Konopišt , Želetinka 2 12, 25601 Benešov
2/ K zm n . 49 statek Chvojen, postrádají vyhodnocení možné kolize koncentrace trvale bydlících osob a fungování režijní bažantnice LZ Konopišt
7
2/ V této lokalit nedochází k rozší ení zastavitelného ani zastav ného území. Zm na . 49 nikterak nezasahuje do žádného ochranného pásma bažantnice. Navíc je navržen specifický regulativ BV.3, který by m l minimalizovat vliv lokality na blízké prost edí.
21.3. 2014
Sp.zn. eská republika, 73003/201 Ministerstvo obrany, 4-64440Agentura hospoda ení OÚZ-PHA s nemovitým majetkem, Odbor územní správy majetku Prahy, Hradební 12/772, P.O. BOX 45, Praha 1 Staré m sto, 11005
Souhlasí
8
27.03 .2014
UP054R státní energetická 27.2/14/01 inspekce, 0.103/PS Územní inspektorát pro Hlavní m sto Prahu a St edo eský kraj, Legerova 49, 12000 Praha 2
Za p edpokladu respektování zákona . 458/200 Je respektováno Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odv tví bez p ipomínek
9
26.03 .2014
V ra Hrušková, Mnichovice 69, echtice 257 65
10
03.04 SVS/2014/ Krajská veterinární správa .2014 025147-S Státní veterinární správy pro St edo eský kraj, ernoleská 1929, 25638 Benešov
Bez p ipomínek
11
08.04 .2014
Díl í zm na Z1.52, na pozemek parc. . 2778/71 v katastrálním území benešov u Prahy, lokalita Na Sekyrách, zm nou územního plánu je možné realizovat na pozemku 2 zahrady. Vzhledem k velikosti pozemku požadují na pozemku 4 zahrady.
Ing. Jirásek Leoš, Lojovická 815/4, 14200 Praha 4 Libuš a Ing. Jirásková Irena, Jablonecká 715/9, 19000 Praha 9 Prosek
Jako vlastník pozemku parc. . 1286/10 v katastrálním území Úro nice, osada Úro nice, žádá za adit tento pozemek do takové funkce, aby na n m mohla být realizována stavba rodinného domu
Zamítá se. Jedná se o požadavek návrhu nové plochy, je již schválené zadání.
Zamítá se z ásti Z urbanistického hlediska a umíst ní lokality není vhodné dále pozemek umožnit d lit na menší ásti než polovinu. V dalším pr b hu po izování bude prov ena možnost, na základ jednání s m stem, na možnost 3 pozemk .
12
07.04 .2014
NPÚ321/1 Národní památkový ústav, 5494/2014 územní odborné pracovíšt st edních ech v Praze, Sabinova 373/5, 13011 Praha 3
1/ Lokalita 3, Benešov, Nová Pražská ulice – Zástavba by m la být p im ená, max 4 nadzemní podlaží, lenitá, charakter uli ní zástavby malého m sta, zám r by m l respektovat blízkost Starého židovského h bitova a ochranného pásma souboru kulturních památek (karlova). Požadují aby pro tuto lokalitu byla vypracována uzemní studie. 2/ Lokalita . 10,11,12, Dlouhé Pole, Souhlasí s nutností vypracování územní studie, která by m la zabránit vzniku satelitního m ste ka narušujícího ráz krajiny 3/ Lokalita . 22 Benešov, lokalita t sn sousedí s novorenesan ní budovou sokolovny, která je významným a architektonicky hodnotným poz statkem p vodní zástavby. Souhlasí s požadavkem že komplexní návrh ešení celého prostoru a nové stavby musí zpracovat autorizovaný architekt 4/ Lokalita . 25, areál stávajícího motelu Konopišt Zm na využití plochy na bydlení je z hlediska památkové pé e nep ijatelná. Došlo by k p iblížení m stského bydlení k areálu zámku Konopišt a nebezpe í následného rozr stání zástavby na úkor zámeckého areálu a jeho prost edí, což je absolutn nep ijatelné. Nežádoucím zp sobem by se zm nil dosavadní ráz krajiny a charakter volné p írody, které jsou chrán ny podmínkami pro innost v ochranném pásmu. 5/ Lokalita . 29 Konopišt – souhlasí se 6/ Lokalita . 36 a 38 Okrouhlice, Domy budou tradi ní, svou hmotou tak tvarem st echy a barvou krytiny, budou se uplat ovat v pohledech na historický st ed obce, nejvhodn jší by yly šikmé st echy se sklonem 40° a krytina pálené cihlové barvy 7/ Lokalita . 46 Benešov, zástavba v této lokalit musí být max. ty podlažní, vyšší stavby zde p sobí rušiv . Plocha sousedí s ochranným pásmem zámku Konopišt a uplat uje se v dálkových pohledech na m sto benešov a zámek Konopišt z východu 8/ Lokalita . 49 Chvojen souhlasí se zm nou využití stávajících objekt p i zachování jeho stávající p sobnosti v krajin jako dominanty, rozší ení zastav ného území by bylo z hlediska památkové pé e za nep ijatelné.
1/ Požadavek na vypracování územní studie bude zapracován do návrhu 2/ Požadavek na vypracování územní studie bude zapracován do návrhu 3/ Souhlasí se, bez p ipomínek 4/ Již v pr b hu projednávání zadání byla pracovní sch zka, na které NPÚ vyslovil souhlas, což se považovalo za dohadovací ízení. Navíc je v návrhu požadavek na zpracování územní studie pro tuto lokalitu. K návrhu zadání bylo souhlasné stanovisko. Dot ený orgán neuplatnil záporné stanovisko. 5/ Bez p ipomínek 6/ P íliš podrobné podmínky, které územní plán nem že obsahovat 7/ Mimo kompetence uplat ovatele stanoviska, nicmén bude navrženo max. 4 podlaží 8/ Bude respektováno, zastav né území z stává stejné
13
09.04 .2014
3672SD-14110
4
editelství silnic a dálnic R, er anská 12, 14000 Praha
1/ U lokalit . Z1.25 a Z1.29 požadují doplnit podmíne né p ípustné využití tak, že využití lokality, resp. umíst ní objekt v lokalitách je podmín no prokázáním spln ný hygienických limit s tím, že veškerá opat ení na snížení negativních ú ink dopravy budou ešena na náklady investora v p edm tné lokalit , nikoliv SD R. Míra hlukového zatížení a p ípadná realizace protihlukových opat ení se posuzuje již v rámci umis ování stavby do p edm tné lokality. 2/ Lokalita Z1.46 požadují, aby v rámci funk ního využití p edm tného území bylo vylou eno využití, které podléhá spln ní platných hygienických limit (SM – bydlení)
1/ Územn plánovací dokumentace ne eší majetko právní vztahy. Jde o takový detail, který územní plán ne eší, toto je p edm tem ešení až následného územního ízení. I p es výše uvedené bude podmínka, že veškerá opat ení na snížení negativních ú ink dopravy budou ešena na náklady investora v p edm tné lokalit , nikoliv SD R, zapracována v textové ásti (nikoliv v regulativech jednotlivých ploch s rozdílným zp sobem využití) 2/ Zm nou se naopak funk ní využití území SM zmenšuje (oproti stávajícímu stavu), navíc v ploše, kde SM z stává je zkolaudována stavba rodinného domu. Zm nou se zmenšuje plocha SM na minimum, naopak se navrhuje plocha Di dopravní infrastruktura. Vyhodnocení dohodnuto s R
14
11.04 .2014
M sto Benešov, Masarykovo nám. 100, 25601 Benešov
SD
Požaduje 1/ upravit seznam ploch, kde se má rozhodovat na základ územní studie
Souhlasí se
2/ upravit výkres základního len ní tak, aby byly textov ozna eny plochy, na kterých platí regula ní plán
2/ bude zapracováno
3/ obecn na celém území m sta Benešov, katastrální území Benešov u Prahy a Úro nice, zakázat možnost do asného ubytování osob (ubytovny).
4/ bude zapracováno podle studie zpracované Satra spol.s r.o., které zpracovává studii pro SD
1/ bude zapracováno
3/ bude zapracováno
4/ Upravit plochu DI dopravní infrastruktura v lokalit U 5/ bude zapracováno Mariánovic, s možností umíst ní nové kruhové k ižovatky západním sm rem od stávající západní 6/ bude zapracováno kruhové k ižovatky v lokalit U Mariánovic 7/ bude zapracováno 5/ Lokalita Kav ák, upravit funk ní plochy pro tuto lokalitu podle rozpracované územní studie zpracovávané Ing. arch. Koubkem 6/ Funk ním plochám pro výrobu zmenšit procento zelen , zv tšit procento zpevn ných ploch 7/ V ulici Hod jovského pozemek parc. . 1995/2 v katastrálním území Benešov u Prahy, zm nit z funk ní plochy OK na funk ní plochu OV
15
09.04 .2014
Karel Šmídek, Pražského povstání 1980, 25601 Benešov
Zm na . Z1.56 Požaduje zvážit, zda by m lo být užito pojm uli ní ára a stavební ára, aby bylo možné v budoucnu vylou it možnost dvojího výkladu (týka se str. 7, 18, 97 textové ásti).
Souhlasí se Pojem uli ní ára a stavební ára bude v textové ásti definován
16
17
18
11.04 .2014
17899/201 Povodí Vltavy státní podnik, 4závod Dolní Vltava, Grafická 242/Má/S 36, 15021 Praha 5 P2010/1071 5
10.04 .2014
08.04 .2014
Jan Kuželka, Dukelská 963, 25601 Benešov
MPDrážní ú ad, Wilsonova SOP0523/ 300/8, 12106 Praha 2 14-2/Kr DUCR20243/14/ Kr
1/ Plochy Z1.15/27/33/35, 57. Plochy se dotýkají 2 bezejmenných drobných vodních tok . Tyto nejsou ve správ Povodí Vltavy, zám r je nutné projednat se správcem
1/ projednáváno ve ejn , správce toku obeslán vyv šením ve ejné vyhlášky
2/ Manipula ní pruh 2/ Plocha Z1.55 podél koryta drobného vodního toku zachován bude zachován manipula ní pruh ší ky min. 6m 3/ Záplavové území 3/ Plocha Z1.2 je áste n umíst no v záplavovém respektováno území Benešovského potoka. V záplavovém území nebudou umis ovány žádné nové stavby ani oplocení, veškeré budoucí stavební zám ry a úpravy budou p edem konzultovány se správcem toku. Lokalita Z1.44 V ta záchytné parkovišt pro pot ebu centra na úrovni terénu (pouze na povrchu) nejsou p ípustné; je mimo rámec pravomocí zm ny . 1 územního plánu Benešov, není v souladu se zájmy ob an , má sloužit jen k pot eb zájmových skupin. Žádá o vypušt ní této v ty, která zakazuje parkovat na terénu.
Bez p ipomínek
bude bude
Zamítá se Z urbanistického hlediska není vhodné parkování vozidel na úrovni terénu. Parkování je možné v podzemních garážích, nebo ve vícepodlažních objektech. Navíc je pro tuto lokalitu vydaná pravomocná stavební uzáv ra na týkající se zákazu parkování vozidel na úrovni terénu.
19
14.04 .2014
037808/20 Krajský ú ad St edo eského 14/KUSK kraje, Zborovská 11, 15021 Praha 5
01.10 .2014
037808/20 Dohodnuto 14/KUSK
Koordinované stanovisko
1/ týká se zm ny . 56 – proluka, jedná se o velice malou lokalitu, Odbor životního prost edí a zem d lství zde je z urbanistického hlediska velice vhodné možnost oplocení. Stanovisko podle zákona . 114/1992 Sb., o Navíc z stává funk n jako zele ochran p írody a krajiny bez možnosti zástavby. Bude 1/ upozor uje na nevhodnost p evodu kategorie ponecháno jak je navrženo ve ejná zele na zele soukromou, ve které je a lokality . 57, v této lokalit již v podmínkách využití území navrženo jako prob hlo ízení o povolení p ípustné oplocení terénních úprav a úprav vodote e, oplocení je již také 2/ upozorn ní se týká zásahu do významného povoleno na dobu ur itou, krajinného prvku, pokud by došlo zm nami k zásahu závazné stanovicko Odboru do významného krajinného prvku je nezbytné opat it životního prost edí M stského souhlas p íslušného orgánu ochrany p írody se ú adu Benešov ze dne zásahem do VKP. 21.01.2014 pod spis. zn. OOPLH/6460/2013/BER Navíc Stanovisko dle zákona . 334/1992 Sb., o ochran z stává funk n jako zele bez zem d lského p dního fondu možnosti zástavby. Bude ponecháno jak je navrženo 3/ Lokalitu Z1.17/18/19 zmenšit o polovic 2/ pokud by došlo k zásahu VKP, bude v dalším stupni orgán 4/ Nesouhlasí se za azením lokalit Z1.38/52/28 ochrany VKP ú astníkem ízení V dalších stupních ízení Stanovisko podle zákona . 289/1995 Sb., o lesích (stavebn správní) bude brán 5/ Nesouhlasí se za len ním lokalit Z1. 29/32, není z etel na stanovisko orgánu z ejmé, jakým zp sobem budou lokality využity chránící VKP 3/ Jedná se o jedinou nov navrženou rozvojovou lokalitu, Stanovisko dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách která p iléhá ke komunikaci a 6/ Z1.49 není uvedeno zásobování pitnou vodou navazuje na zastav né území sídla Buková Lhota, navíc jde o 7/ není v návrhu zmínka o zp sobu vypo ádání se bezproblémovou lokalitu s opat eními schváleného Plánu oblasti povodí z hydrogeologického hlediska Dolní Vltavy Bude ponecháno jak je navrženo 4/ lokalita 52 – lokalita Na Stanovisko dle zákona . 100/2001 Sb., o Sekyrách, jde o pozemky posuzování vliv na životní prost edí navazující na funkci RZ, 8/ Požadují doplnit vyhodnocení SEA o hodnocení i regulativy je dáno, že nebude možné d lit na menší pozemky, zbylých lokalit nad rámec návrhu zadání a revizi pozemek bude sloužit všech ploch s ohledem na jejich významnost k zahrádká ským ú el m z hlediska životního prost edí, posta í vyjád ení s omezením zahrádká ských zpracovatele vyhodnocení SEA po revizi ploch. staveb na minimum, Jedná se o velmi malé rozší ení této již 9/ Požaduje ádn zapracovat záv ry vyhodnocení regulované lokality. do územn plánovací dokumentace , tj. v od vodn ní návrhu zm ny územního plánu uvést Bude ponecháno jak je navrženo Lokalita 28 – U Pom nic, jde o informace o výsledcích vyhodnocení vliv na pozemky, které vlastní jedna udržitelný rozvoj území spolu s informací, jak jsou zohledn ny výsledky vyhodnocení vliv na životní rodina, cht jí využívat jen prost edí (SEA), pop . zd vodnit, pro n které k chovu koní jako rodinnou farmu výsledky nebo jejich ást nejsou respektovány. s možností vystavení objektu k chovu koní. Dnes již funguje Odbor dopravy jako pastvina, bude zmenšeno bez p ipomínek z nyní cca 3ha na mén než 1 ha s tím, že bude ponechána Odbor kultury a památkové pé e pr chodnost krajiny, navrhovaná bez p ipomínek plocha bude rozd lena na dv funkce, na zastav nou (nemší než 1 ha) a nezastav nou (2 ha) s možností pastevectví. Bude zmenšeno a upraveno fun ní využití v tší ásti (nezastav né území). Lokalita 38 – v lokalit dosavadním územním plánem nejsou navrženy žádné rozvojové plochy pro výstavbu RD, proto z hlediska po izovatele je vhodné aby zde byla navržena návrhová plochu pro výstavbu. Lokaita je umíst na na druhém konci od zem d lské farmy. V této lokalit lze stav t bez nutnosti budování nových vodních zdroj . Bude ponecháno, jak je navrženo
vodních zdroj . vodních zdroj . Bude ponecháno jak je navrženo
Lokalita . 32 – jedná se o lokalitu p iléhající k zastav nému území obce, je p ístupná z komunikace, lesní pozemek je v této lokalit velice malý, jedná se o nepatrný úzký pás lesa Bude ponecháno, jak je navrženo Lokalita . 29 – dojde ke zm n kategorie lesa na les rekrea ní (les zvláštního ur ení) Bude ze zastavitelné plochy vypušt no, pouze dojde k úprav lesního pozemku na les zvláštního ur ení 6/ Lokalita 49 Chvojen Bude upraveno dle požadavku KÚSK, zásobování vodou bude navrženo z vlastních zdroj (studny) 7/ Vlastník toku, byl obeslán a upltanil své podmín né stanovisko, o zp sobu vypo ádání se s opat eními schváleného Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy se nezmi uje, stanovisko které uplatnil Povodí Vltavy státní podnik, závod Dolní Vltava, Grafická 36, 15021 Praha 5 budou pln respektovány Bude ponecháno, respektive upraveno podle stanoviska Povodí Vltavy státní podnik, závod Dolní Vltava, Grafická 36, 15021 Praha 5 8/ Bude upraveno a p edloženo KUSK ve smyslu § 50 odst. 5, stavebního zákona 9/ Je sou ástí textové ásti, kapitola 112 až 125, bude upraveno a p edloženo KUSK ve smyslu § 50 odst. 5 stavebního zákona Dohodnuto
20
14.04 .2014
MUBN/23 861/2014/ OOPLH
M stský ú ad Benešov, Masarykovo nám. 100, 25601 Benešov
Stanovisko dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách 1/ Z1.15/27/33/35 souhlasí za p edpokladu napojení na inženýrské sít 2/ Z1.57 v lokalit se nachází koryto vodote e, dle vodního zákona nelze koryto toku zaplocovat Stanovisko dle zákona . 201/2012 Sb., o ochran ovzduší bez p ipomínek Stanovisko dle zákona . 289/1995 Sb., o lesích Není kompetentní k vydání stanoviska, p esto upozor uje 3/ Z1.29/32 a také na ochranné pásmo hranice lesa 50mud lování vyjímek z tohoto ochranného pásma nelze nárokovat Stanovisko dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny Není kompetentní k vydání stanoviska, pouze upozor uje 4/ obecn snížení koeficientu zelen KZ je proti všem sou asným trend m územního plánování 5/ zm na .Z1.24 pozemek v nezastav ném území ve volné krajin , nedoporu uje zm nu na kategorii S.zo s možností oplocení 6/ zm na Z1.29 pozemek 2395/1 je les, který je významným krajinným prvkem. Dle vyjád ení v SEA ást navrhované plochy RH z stane jako plocha ZO, je nutné jasn vymezit která ást d evin z lesního prostoru z stane zachována. 7/ zm na Z1.42 ást pozemku bez staveb je vedena jako ovocný sad v katastru nemovitostí, a je sou ástí ve ejné zelen v centru m sta a m la by být takto definována v územním plánu jako PZ a na KN zm nit kulturu v souladu se skute ností jako ostatní plocha - zele . Mohlo by dojít k zahuš ování zástavby na úkor sou asné skute né funk ní ve ejné zelen . Další výstavba zde pravd podobn nebude možná bez likvidace vzrostlé cenné sídlištní zelen , v etn významné lípy srd ité u Vlašimské ulice, u které je znám požadavek na vyhlášení za památný strom 8/ zm na Z1.56/57 subkategorie ZS.1 sídelní zele individuální je zcela oproti smyslu sídelní zelen , která z principu musí z stat ve ejná a ve ejn p ístupná (neoplocená). 9/ zm na Z1.57 je navíc v ploše významného krajinného prvku – údolní nivy a oplocování je v rozporu s ve ejným zájmem. Navíc oplocení není možné proto, že pro uvedenou lokalitu byl v lo ském roce zpracován projekt revitalizace zelen a uvedené by bylo v p ímém rozporu s podmínkami závazného stanoviska vydaného orgánem ochrany p írody v souvislosti s terénními a sadovými úpravami Stanovisko dle zákona . 334/1992 Sb., o ochran ZPF bez p ipomínek Stanovisko dle zákona . 185/2001 Sb., o odpadech bez p ipomínek Z hlediska ostatních zákon v kompetenci OŽP M Ú Benešov bez p ipomínek
1/ Bude respektováno 2/ V lokalit . 57, v této lokalit již prob hla ízení, oplocení je povoleno jen do asn , bude dále ve ejná zele 3/, 4/, 5/, 6/, 7/, 8/ Není kompetentní k vydání stanoviska 3/ ochranné pásmo je zakresleno 4/ z urbanistického hlediska vzhledem k lokalit vyhovující 5/ Vzhledem k zp sobu využití tohoto pozemku bude ponecháno 6/ Lokalita 29, U Konopišt , Korotvi ka, v dalším stupni (ve stavebn správních) ízení bude ešeno 7/ lokalita 42, Vlašimská ulice, dle projektanta se nejedná o významný strom, který je v této malé lokalit samostatný. 8/ lokalita 56 (proluka) jde o proluku, kde oplocení je z urbanistického hlediska vhodné, lokalita 57 v této lokalit již prob hla ízení, oplocení je povoleno jen do asn , lokalita 57 bude za azeno do plochy PZ ve ejná zele Návrh zm ny územního plánu byl dohodnut s KÚSK
21
16.04 .2014
8899/2014 Správa železni ní dopravní -O26 cesty, státní organizace, Dlážd ná 1003/7, Praha 1 11000
Z hlediska výhledových zám r je v ešeném území navržen koridor vysokorychlostní železni ní trat D204 (VRT) Praha - benešov u Prahy – Byst ice, který je zanesen v ZÚR St edo eského kraje. V sou asné dob se zpracovává nová studie, do doby jejího zpracování požadujeme ponechat koridor o ší ce 600 m . Nesouhlasí se zp esn ním trasy, kde navíc byla výrazn posunuta osa trasy oproti platný, ZÚR. Do doby dokon ení a schválení výše uvedené studie požadujeme respektovat koridor vymezený v ZÚR St edo eského kraje v plném rozsahu.
Stejný požadavek jako MD, je s MD dohodnuto viz 26 Dohoda, železni ní koridor bude zúžen na ší i koridoru 200m, s tím, že nebude posunuta osa trasy
22
16.04 .2014
1258/F /1 epro a.s., D lnická 12, p. 4 213, 17004 Praha 7 (SP/4902/ vy/14)
Ve Vlašimské ulici p. 2168 je umíst na erpací stanice pohonných hmot ve vlastnictví ERPO, a.s. V p ípad jakékoliv stavby plánované v blízkosti erpací stanice bude respektováno umíst ní této erpací stanice a její komunika ní napojení a po celou dobu výstavby musí být zajišt n neomezený a nep erušovaný provoz této erpací stanice.
Jedná se o p ipomínku, kterou územní plán ne eší, bude ešeno až p i povolování jednotlivých staveb.
23
16.04 .2014
Dominika Šostá, Pražského povstání 1983, 25601 Benešov
Zastupitelstvo odsouhlasilo, že bude pozemek parc. . 2658/60 v katastrálním území Benešov u Prahy za azen do projednávání zm n, v návrhu již není ešeno. Nyní je RZ, požadují BI.
Zamítá se. Již v zadání ( ešeno pod . 31) bylo prov eno jako nevhodné a tedy nebylo zpracováno do návrh.
24
16.04 .2014
Ing. Iveta Skuherská, Metylovice 262, 73949 Metylovice a Ing. David Ve ník Záv rka 398/3, 16900 Praha 6
Pozemky v bývalém areálu Hydrauliky, nyní území vymezené jako VD nesouhlasí, aby v nep ípustném využití bylo všechny innosti, které vyžadují posouzení vlivu na životní prost edí podle platné legislativy v úrovni tzv. projektové EIA. Pojem projektová EIA není definována zákonem.
Souhlasí se Bude upraveno na OK
25
17.04 .2014
Advokátní kancelá Novotný, Lokalita Z1.23 Zásadn nesouhlasí se zm nou Kunešová a spol., Husinecká funk ního využití pozemku parc. . 1104/6 3, 13000 Praha 3 v katastrálním území Benenšov u Prahy z VD na BH1.Navržená zm na je v rozporu s cíly a úkoly územního plánování, rozši ování ploch pro bydlení do ucelené lokality výroby a služeb je nekoncep ní a nežádoucí, dále upozor ují na nevy erpání návrhových ploch, zm na je vzhledem k možným potencionálním st et m v území nevhodná, ani navržená opat ení v SEA nejsou dostate nou zárukou pro zajišt ní kvalitního bydlení v dané lokalit .
Zamítá se KHS, jako dot ený orgán uplatnili své stanovisko
26
15.04 .2014
302/2014910UPR/2
Ministerstvo dopravy, náb eží Ludvíka Svobody 1222/12, P.O. BOX 9, 11015 Praha 1
Doprava na pozemních komunikacích 1/ Lokalita Z1.46 zasahuje do OP silnice 1/3 a požaduje aby v p edm tném území nebyly v rámci funk ního využití umis ovány objekty a za ízení, které podléhají spln ní hygienických limit . 2/ Lokality Z1.25/29 požadují v návrhu uvést, že p ípadná protihluková opat ení nebudou hrazena vlastníkem dálnice tj. z ve ejných rozpo t . Doprava drážní 3/ V ešeném území je navržen koridor pro novou železni ní tra Praha –Benešov/Byst ice u Benešova, který je územn chrán n v ZÚR St edo eského kraje. P edpokládá se, že bude sou ástí systému rychlých spojení VRT, p edm tný koridor je sou ástí sít prioritních dopravních koridor TEN –T a je vymezen v Politice územního rozvoje R (PÚR) 2008. V sou asné dob se zpracovává nová územn technická studie Praha – Benešov, jejichž výstupy nabídnou podrobn jší technické ešení této VRT. Po dokon ení studie bude teprve možné zp esnit vedení trasy VRT. Požadují tedy i nadále zabezpe it územní ochranu tomuto zám ru tak, abydo budoucna nebyla jeho realizace znemožn na. Nesouhlasíme se zp esn ním trasy v návrhu zm ny . 1, kde navíc byla výrazn posunuta osa trasy oproti platným ZUR. Do doby dokon ení studie požadují respektovat koridor vymezený v ZÚR St edo eského kraje v plném rozsahu.
27
28
18.04 .2014
17.04 .2014
Vladimír erný, Ladova 1398, 25601 Benešov a Ji í erný, Mokrá Lhota 56, 25751 Byst ice a Milena Mošnová, Zapova 1931, 25601 Benešov
1/ pozemek parc. . 2212/33 v katastrálním území Benešov u Prahy za adit z OK.2 do ploch BI
Halena Burianová, Vlašimská 2351, Benešov 25601
Jako vlastník pozemk parc. . 3210/3 a 3207/19, vše v katastrálním území Benešov u Prahy, které tvo í jeden ucelený celek v etn spole ného oplocení, žádá aby zm nou nebyl dot en pozemek parc. . 3210/3 stavbou navrhované obslužné komunikace.
2/ pozemky parc. . 2203/2 a 2204/1, vše v katastrálním území Benešov u Prahy za adit z OV do BI
1/ Zm nou se naopak funk ní využití území SM zmenšuje (oproti stávajícímu stavu), navíc v ploše, kde SM z stává je zkolaudována stavba rodinného domu. Zm nou se zmenšuje plocha SM na minimum, naopak se navrhuje plocha Di dopravní infrastruktura. 2/ Územn plánovací dokumentace ne eší majetko právní vztahy. Jde o takový detail, který územní plán ne eší, toto je p edm tem ešení až následného územního ízení. I p es výše uvedené bude podmínka, že veškerá opat ení na snížení negativních ú ink dopravy budou ešena na náklady investora v p edm tné lokalit , nikoliv SD R, zapracována v textové ásti (nikoliv v regulativech jednotlivých ploch s rozdílným zp sobem využití) 1/ a 2/ dohodnuto v dohadovacím ízení 3/ Dohoda, železni ní koridor bude zúžen na ší i koridoru 200m, s tím, že nebude posunuta osa trasy, v lokalit Mariánovice bude možné umis ovat stavby rodinných dom , ke stavbám v koridoru se bude vyjad ovat SŽDC Zamítá se 1/ a 2/, požadavek je nová koncepce, v zadání žádný podn t uplatn n nebyl. Navíc jsou pozemky ešeny regula ním plánem Táborská kasárna, Benešov. Dále není vhodné ani z d vodu uplatn ní § 55 odst. 4, kdy nové zastavitelné plochy lze zm nou vymezit pouze na základ prokázání nemožnosti využití již vymezené zastavitelné plochy a pot eby vymezení nových zastavitelných ploch Souhlasí se Jedná se o takovou podrobnost, která by m la být ešena v dokumentaci pro územní ízení
29
17.04 .2014
30
18.04 .2014
Loun Ivan a JUDr. Lounová Jaroslava oba bytem Švabinského 374/42 14900 Praha 4
KHSSC08 255/2014
Krajská hygienická stanice St edo eského kraje se sídlem v Praze, Územní pracovišt Benešov, ernoleská 2053, 25601 Benešov
31
17.04 .2014
V ra Ou edníková Vlašimská 508 Benešov 25601
32
17.04 .2014
Skála Roman apkova 1295 25601 Benešov
Lokalita . Z1.22 1/ str. 48 a str. 16 Územním plánem nelze preferovat ur itou profesní skupinunebo jinou vylu ovat z ú asti zpracování projektové dokumentace – požadují neuvád t podmínku zpracování územní studie autorizovaným architektem 2/ str. 16 Navržená plocha OK.3 v p ípustném využití ponechat body jako u OV 3/ str. 16 Žádají o vypušt ní podmínky že je t eba zajistit parkování a p íjezd pro nov navrhované využití i pro stávající sportovní areál Sokolovny Souhlasí za spln ní podmínek 1/ Lokalita Z1.1 – v rámci dokumentace pro územní i stavební ízení bude zpracována akustická studie s návrhem protihlukové ochrany 2/ Lokality Z.3/15/27/33/35 bude zpracována územní studie 3/ Lokalita Z1.13 v rámci dokumentace zm ny užívání bude zpracována akustická studie s návrhem protihlukové ochrany vzhledem k blízkosti silni ního obchvatu, provozovny istírny odpadních vod a my ky automobil 4/ Lokalita Z1.23 v rámci dokumentace pro územní i stavební ízení bude zpracována akustická studie s návrhem protihlukové ochrany 5/ Lokalita Z1.25 pro navržené využití bude zpracována územní studie, jejíž sou ástí bude akustická studie posuzující navrženou lokalitu ve vztahu ke komunikaci I/3 6/ Lokalita Z1.30/39 budou za azeny za podmínky že v rámci dokumentace pro stavební ízení bude zpracována akustická studie s návrhem protihlukové ochrany 7/ Lokalita Z1.50 v rámci dokumentace pro územní i stavební ízení bude zpracována akustická studie s návrhem protihlukové ochrany v i stávající obytné zástavb Jako vlastník objekt ve Vlašimské ulici, Vlašimská p. 508 a p. 825, žádám o za azení t chto objekt do takového funk ního využití, aby odpovídalo skute nému zp sobu užívání t chto objekt . Nyní jsou za azeny územním plánem Benešov do funk ního využití BI – bydlení individuální. Proto žádám o za azení t chto objekt dle skute ného stavu do funk ního využití BH – bydlení hromadné.
Zamítá se 1/ požadavek NPÚ, pažaduje také vyhl. . 500/2006 Sb., p íl. . 7 odst. 2 písm f) 2/ jde o velice specifickou lokalitu, proto specifický regulativ 3/ Je vhodné z urbanistického hlediska, jedná se o ešení celé lokality
Jedná se o podmínky, které by m ly být ešen až v následném územním i stavebním ízení, v regulativech územního plánu tato podmínka nem že být uvedena, ale bude uvedeno v textové ásti 6/ v p ípad rozší ení musí investor prokázat spln ní limit na hranici provozovny
Souhlasí se
Provozuji v ulici Ke stadionu v Benešov autobazar na pozemcích parc. . 2092/7 a parc. . Souhlasí se 2092/8, vše v katastrálním území Benešov u Prahy, které jsou v mém vlastnictví. Areál autobazaru je podle územního plánu Benešov za azen do funk ní plochy OK. Rád bych areál autobazaru rozší il i na malou ást p iléhajícího pozemku parc. . 2092/5 v katastrálním území Benešov, cca 600 m2. Tento pozemek navazuje na areál autobazaru, ale nyní je podle územního plánu Benešov za azen do plochy BI. Žádám o za azení ásti p ilehlého pozemku parc. . 2092/5 v katastrálním území Benešov u Prahy do takové funk ní plochy, abych na této ploše mohl být provozovat autobazar.
33
07.04 .2014
Roman íha U Topol 1725 258 01 Vlašim
34
18.3.. 2014
Sportovní klub Benešov, Ke Stadionu 576, 25601 Benešov
35
17.4. 2014
IP Šimánek s.r.o. K Rohá i 120 257 03 Jankov
Žádá o zm nu v lokalit Mariánovice východ, aby funk ní plochy ozna ené PV byly zm n ny na Souhlasí se plochy umož ující výstavbu ob anské vybavenosti
Návrh na zm nu funk ního využití ploch v lokalit Táborská kasárna, z funk ního využití využití BH bydlení hromadné na funk ní využití OS na sport, t lovýchova. ást plochy je nyní regulována také regula ním plánem Táborská kasárna a územní studií Táborská kasárna - jih. Cílem zám ru je vybudování sportovního areálu obsahující zázemí, cca 3 fotbalové h išt a víceú elovou sportovní halu (ta je již sou ástí platné územn plánovací dokumentace). Jako vlastník pozemku parc. . 1694/1 v katastrálním území Benešov u Prahy žádáme o za azení pozemk parc. . 1694/1 a 1704/4, vše v katastrálním území Benešov u Prahy, do funk ního využití pozemk jako OK komer ní vybavenost.
Souhlasí se
Souhlasí se
IX.
ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A VYHODNOCENÍ P IPOMÍNEK A STANOVISEK UPLATN NÝCH K VE EJNÉMU PROJEDNÁNÍ O NÁVRHU ZM NY .1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BENEŠOV A VYHODNOCENÍ VLIV UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
NA
Rozhodnutí o námitkách a p ipomínkách uplatn ných k ve ejnému projednání návrhu územního plánu Benešov a jejich vyhodnocení a od vodn ní bylo obsahem p ílohy .2 (resp. p ílohy .4) p vodního návrhu územního plánu v r. 2009. Vypo ádání stanovisek dot ených orgán , organizací hájících v ešeném území ve ejné zájmy podle zvláštních p edpis a orgán ÚP sousedních urbanistických obvod uplatn ných k ve ejnému projednání návrhu územního plánu Benešov a jejich vyhodnocení bylo obsahem p ílohy .1 (resp. p ílohy .3) p vodního návrhu územního plánu v r.2009. Vypo ádání stanovisek a p ipomínek uplatn ných k ve ejnému projednání návrhu zm ny .1 ÚP Benešov je obsahem následujících tabulek: .
1
Ze dne
19.05 .2015
.j. DO
Instituce
05521/201 Krajský ú ad St edo eského 5/KUSK kraje, Zborovská 11, 15021 Praha 5
Zn ní p ipomínky, požadavku, podn tu - stru ný obsah Koordinované stanovisko Odbor životního prost edí a zem d lství Stanovisko podle zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny Bez p ipomínek Stanovisko dle zákona . 334/1992 Sb., o ochran zem d lského p dního fondu Bez p ipomínek Stanovisko podle zákona . 289/1995 Sb., o lesích Bez p ipomínek Stanovisko dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách Bez p ipomínek Stanovisko dle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí 1/ Bude vydáno stanovisko k posouzení vliv provád ní zm ny . 1 územního plánu Benešov na životní prost edí (stanovisko SEA) samostatn v souladu s § 50 odst. 5 stavebního zákona 2/ Je požadováno ádné zapracování záv r vyhodnocení (SEA) do územn plánovací dokumentace v souladu s ustanovením § 53 odst. 5 písm. d) stavebního zákona Stanovisko podle zákona . 201/2012 Sb.m, o ochran ovzduší a zákona . 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Bez p ipomínek Odbor dopravy Bez p ipomínek Odbor kultury a památkové pé e Není p íslušný, bez p ipomínek
Po izovatelem navržený zp sob ešení , návrh rozhodnutí o námitkách, návrh vyhodnocení p ipomínek 1/ Bylo požádáno o stanovisko ve myslu § 50 odst. 5 stavebního zákona 2/ Bylo upraveno a zapracováno v textové ásti zm ny územního plánu
2
27.05 NPÚ Národní památkový ústav, .2015 321/27156 územní odborné pracovíšt /2014 st edních ech v Praze, Sabinova 373/5, 13011 Praha 3
K projednávané zm n jsme se již vyjád ili dopisem ze dne 4.4.2014, naše j., NPÚ 321/15494/2014 (ke spole nému jednání), na p ipomínkách v tomto vyjád ení trváme.
Dot ený orgán záporné stanovisko
Jedná se o 1/ Lokalita 3, Benešov, Nová Pražská ulice – Zástavba by m la být p im ená, max 4 nadzemní podlaží, lenitá, charakter uli ní zástavby malého m sta, zám r by m l respektovat blízkost Starého židovského h bitova a ochranného pásma souboru kulturních památek (karlova). Požadují aby pro tuto lokalitu byla vypracována uzemní studie. 2/ Lokalita . 10,11,12, Dlouhé Pole, Souhlasí s nutností vypracování územní studie, která by m la zabránit vzniku satelitního m ste ka narušujícího ráz krajiny 3/ Lokalita . 22 Benešov, lokalita t sn sousedí s novorenesan ní budovou sokolovny, která je významným a architektonicky hodnotným poz statkem p vodní zástavby. Souhlasí s požadavkem že komplexní návrh ešení celého prostoru a nové stavby musí zpracovat autorizovaný architekt 4/ Lokalita . 25, areál stávajícího motelu Konopišt Zm na využití plochy na bydlení je z hlediska památkové pé e nep ijatelná. Došlo by k p iblížení m stského bydlení k areálu zámku Konopišt a nebezpe í následného rozr stání zástavby na úkor zámeckého areálu a jeho prost edí, což je absolutn nep ijatelné. Nežádoucím zp sobem by se zm nil dosavadní ráz krajiny a charakter volné p írody, které jsou chrán ny podmínkami pro innost v ochranném pásmu. 5/ Lokalita . 29 Konopišt – souhlasí se 6/ Lokalita . 36 a 38 Okrouhlice, Domy budou tradi ní, svou hmotou tak tvarem st echy a barvou krytiny, budou se uplat ovat v pohledech na historický st ed obce, nejvhodn jší by byly šikmé st echy se sklonem 40° a krytina pálené cihlové barvy 7/ Lokalita . 46 Benešov, zástavba v této lokalit musí být max. ty podlažní, vyšší stavby zde p sobí rušiv . Plocha sousedí s ochranným pásmem zámku Konopišt a uplat uje se v dálkových pohledech na m sto benešov a zámek Konopišt z východu 8/ Lokalita . 49 Chvojen souhlasí se zm nou využití stávajících objekt p i zachování jeho stávající p sobnosti v krajin jako dominanty, rozší ení zastav ného území by bylo z hlediska památkové pé e za nep ijatelné.
1/ Požadavek na vypracování územní studie bude zapracován do návrhu
neuplatnil
2/ Požadavek na vypracování územní studie bude zapracován do návrhu 3/ Souhlasí se, bez p ipomínek 4/ Již v pr b hu projednávání zadání byla pracovní sch zka, na které NPÚ vyslovil souhlas, což se považovalo za dohadovací ízení. Navíc je v návrhu požadavek na zpracování územní studie pro tuto lokalitu. K návrhu zadání bylo souhlasné stanovisko. Dot ený orgán neuplatnil záporné stanovisko. 5/ Bez p ipomínek 6/ P íliš podrobné podmínky, které územní plán nem že obsahovat 7/ Mimo kompetence uplat ovatele stanoviska, nicmén bude navrženo max. 4 podlaží 8/ Bude respektováno, zastav né území z stává stejné
3
14.05 .2015
NPÚNárodní památkový ústav, 310/27157 generální editelství, /2015 Valdštejnské nám. 162/3, 118 01 Praha 1
4
21.04 .2015
eské Dráhy, a.s., generální editelství, Odbor správy a prodeje majetku, Odd lení stavební, náb eží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1
5
28.04 80907/201 Ministerstvo obrany R, .2015 5-8201Sekce ekonomická a OÚZ-PHA majetková, Odbor ochrany územních zájm a ízení program nemovité infrastruktury Praha, Tychonova 1, 16001 Praha 6
1/ Z1.3 do textové ásti doplnit specifické podmínky „P i veškeré investi ní innosti na území ochranného pásma m sta Benešov musí být respektovány podmínky ochrany ur ené Rozhodnutím o vymezení ochranného pásma souboru kulturních památek m sta Benešov 2/ Z1.25 Konopišt považují tento návrh z nevhodný a nesouhlasí s navrženým zp sobem využití v etn stanovené podmínky p ekonání silni ního koridoru p ším nadchodem nebo podchodem, plochu doporu ují zachovat v p vodním rozsahu a se stávajícím funk ním využitím pro hromadnou rekreaci 3/ Z1.40 ervený Dv r Nesouhlasí se zrušením podmínky pro rozhodování v území. Podmínku územní studie doporu ujeme ponechat v p vodním rozsahu 4/ Vymezení v textové ásti významných staveb s podmínkou vypracování dokumentace autorizovaným architektem. Upozor ují, že ve vý tu staveb a lokalit není uvedena významná skupina barokních hospodá ských dvor bývalého konopiš ského panství spoluvytvá ející okolní krajinný ráz, do textovou ásti doporu ují doplnit „…se týká stavební innosti na území NKP zámku Konopišt a jeho OP (areál hotelu Konopišt , areál hospodá ského dvora Chvojen), areálu hospodá ského dvora erveného Dvora u Dlouhého pole a zástavby … 5/ V textové ásti nesouhlasí s vynecháním územní studie ervený Dv r 6/ Vymezení staveb nezp sobilých pro zkrácené stavební ízení, doporu ují doplnit aby byly považovány všechny stavby, které podléhají režimu státní památkové pé e a dále o tyto stavby, hospodá ský dv r ervený Dv r u Dlouhého Polem parc. . 4813, 4814, 4815, hospodá ský dv r Chvojen parc. . 5467 a Okrouhlice fara parc. . 5238. 7/ Koordina ní výkres vyzna ený rozsah NKP zámku Konopišt vyzna ený v koordina ním výkrese neodpovídá rozsahu území NKP z b ezna 2001. 8/ textová ást SEA dodatek 2 Z1.3, Z1.25, Z1.49 Doporu ují rozší it aspekty pro kulturní a historické hodnoty rozší it o analýzu historických souvislostí ovliv ující architektonické tvarosloví, urbanistickou koncepci a krajiná skou kompozici v území.Sou asn doporu ují zpracovat lokalitu Z1.40
Bez p ipomínek
Bez p ipomínek
Dot ený orgán neuplatnil záporné stanovisko
1/ Zamítá se, územní studie je již zpracována, k této studii se vyjád i i NPÚ. Navíc respektování rozhodnutí je zákonná povinnost, není nutné duplicitn uvád t v textové ásti 2/ Zamítá se, již v pr b hu projednávání zadání byla pracovní sch zka, na které NPÚ vyslovil souhlas, což se považovalo za dohadovací ízení. Navíc je v návrhu požadavek na zpracování územní studie pro tuto lokalitu. K návrhu zadání bylo od NPÚ po dohodnutí souhlasné stanovisko. Dot ený orgán neuplatnil záporné stanovisko. 3/ Požadavek na vypracování územní studie bude respektován a dopln n do textu a výkres v p vodním rozsahu. 4/ Požadavky m ly být uplatn ny již ve spole ném jednání – nicmén bude prov eno s ohledem na vyváženost celého textu, pop ípad upraveno a dopln no v uvedeném smyslu. 5/ Požadavek na vypracování územní studie bude respektován a dopln n do textu v p vodním rozsahu - viz bod 3. 6/ Požadavek m l být uplatn n již ke spole nému jednání – nicmén bude prov eno s ohledem na vyváženost celého textu, pop ípad upraveno a dopln no v uvedeném smyslu. 7/ Bude prov eno, pop ípad upraveno 8/ Zamítá se, dot ené orgány neuplatnily zamítavá stanoviska
6
7
14.04 .2015
SBS eský bá ský ú ad v Praze, 11509/201 Kozí 4, P.O. BOX 140, 5/ BÚ11001 Praha 1 21/2
Postoupeno Obvodnímu bá skému ú adu pro území Hlavního m sta Prahy a kraje St edo eského , Kozí 4, 110001 Praha 1
26.05 KHSSC .2015 15990/20 15
Krajská hygienická stanice St edo eského kraje se sídlem v Praze, územní pracovišt Benešov, ernoleská 2053, 25601 Benešov
Bez p ipomínek
8
01.06 .2015
50011221 90
RWE GasNet, s.r.o., Klíšská 940/96, 40117 Ústí nad Labem
V návrhu zm ny územního plánu požadují respektovat stávající plynárenská za ízení
9
19.05 3918/2015 .2015 -O32
eské dráhy, a.s., Generální editelství, Náb eží L. Svobody 12220, 11015 Praha 1
Bez p ipomínek
10
04.05 .2015
Ing. Martin Chromjak, Ing. Barbora Fri ová, oba bytem Žižkova 911/21, 25601 Benešov
Žádají za azení pozemk parc. . 2569/308, 2569/344, 2569/345, vše v katastrálním území Benešov u Prahy z RI individuální rekreace do BR bydlení individuální v rodinných domech
Zamítá se Lokalita U Tužinky, z urbanistického hlediska není vhodné aby byla umis ována bytová zástavba za plánovaný severovýchodní obchvat
11
25.05 .2015
Marek Podlipný, Tyršova 98, 2522 29 Dob ichovice
Žádá, aby v lokalit Chvojen z stal územní plán Benešov v sou asném zn ní, tedy VZ
Souhlasí se Nový majitel bude využívat areál k zem d lským ú el m, bude ponecháno p vodní funk ní využití
12
04.05 .2015
Jaromír Hájek, Nezvalova 1729, 25601 Benešov
Jako vlastník pozemku parc. . 2615/2 žádá o zm nu funk ního využití z RI na takové funk ní využití, aby na pozemku bylo možné realizovat stavbu rodinného domu.
Zamítá se Lokalita U Tužinky, z urbanistického hlediska není vhodné aby byla umis ována bytová zástavba za plánovaný severovýchodní obchvat
Je respektováno
