/2006
8 13. ročník
MAG 08.indd 1
31.7.2006 15:02:53
Využijte zajímavé nabídky: SLEVA SC+
Nová v yhláška M inisterstva dopr avy už platí: jedete v obci tak něco kolem devadesáti, nejste připoutaní a zvoní vám mobil. Hands f ree ani Bl ootooth ne máte, a tak přiložíte telefon k u chu. Za kolik je to bodů? Počítejte… Klid, ž ádné bo dy – s edíte p řece v e v laku, a tam si můžete dát v pohodě i nějaké to pivo. Body vám nehrozí. Přinutí vás to, pravda, obětovat maličko ze svého pohodlí. Musíte totiž dojít nebo se nechat dovézt na nád raží, pr ojít p ěšky v estibulem a na peroně n astoupit d o vagonu. A ž d ojedete do cí lové st anice, b udete m uset r ovněž možná kousek pěšky. Přesto se domnívám, že nebudete litovat. Ve vlaku v pohodě můžete číst, studovat, nebo si jen tak prohlížet ubíhající krajinu. L ze s i i po hovořit s e s polucestujícími. Nemusíte p řitom sl edovat t achometr, značky ani jízdu ostatních řidičů, v lepším případě nemusíte nastavovat tempomat – který m imochodem ne ní ne jlevnější. Teplota chl adicí k apaliny, ol ej, hl adina pohonných hmot v n ádrži – to vš echno vám může být, jak se říká, ukradené; sedíte ve vlaku a hovíte si.
Foto: AUTOR
editoriala
Vážené čtenářky a čtenáři!
Tak šťastnou cestu s Českými drahami!
Až d o k once p latnosti l etošního j ízdního ř ádu, t edy d o 9 . p rosince 2006, vyhlašují České dráhy v souladu s Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel (tarif TR 10) akviziční slevu pro vlaky SuperCity pod názvem SC+. Tato nová skupinová sleva, určená pro konkrétní spoje, má pochopitelně svoje podmínky. Pokud tedy Foto na titulní straně: Podmínky p ro p řepravu k ol v lakem i c eny budete chtít využít super zajímavé cenové nabídky při cestování našimi jsou v elmi v ýhodné. Využívá jich i s pousta nejrychlejšími vlaky, věnujte pozornost následujícím řádkům. mladých lidí.
Foto: MICHAL MÁLEK
Vydávají: České dráhy, a. s., nábřeží L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 IČ 709942226 Vychází: 8. srpna 2006 Adresa redakce: ČD pro Vás, generální ředitelství ČD, nábř. L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 Místo vydání: Praha Telefon: 972 233 091, 972 233 090 Fax: 972 233 092 Vedoucí redaktorka: Mgr. Irena Pospíšilová E-mail:
[email protected] Technický redaktor: Michal Málek Inzertní oddělení: Eva Balíková E-mail:
[email protected] Evidenční číslo MK ČR: E 6931 ISSN: 1210-9142
MAG 08.indd 2
Pouze omezený kontingent míst
Akviziční s leva S C+ pl atí p ouze p ro omezený p očet m íst ve vo ze 2 . vo zové třídy č. 7 vlaků SuperCity. Jízdenky s touto s levou si p roto z ajistěte v pře dprodeji, neboť ná rok na j ízdenky s a kviziční s levou SC+ lze uplatnit pouze do v yčerpání vyčleněného počtu (kontingentu) míst. Po jejich vyprodání můžete využít jakékoliv jiné jí zdné pl atné ve v lacích Sup erCity nebo do 31. srpna 2006 také akviziční slevu SC léto, o k teré jsme psali v m inulém čísle magazínu.
Každý den jinak
Od 1. srpna 2006 do 3. září 2006 platí akviziční sleva ve v šech v lacích SuperCity pouze v sobotu a v neděli.
Od 4. září 2006 do 9. prosince 2006 platí akviziční sleva v pracovní dny a ve svátek, pokud připadne na jiný den, než je sobota a neděle, ve v šech vlacích SC s v ýjimkou vlaků SC 502 a 509, a v sobotu a neděli ve všech vlacích SuperCity.
Super cena pro SuperCity
Cena jízdenky s akviziční slevou SC+ činí 750 Kč p ro je den smě r ve v laku Su perCity a lze ji zakoupit pro jízdu mezi všemi stanicemi v laků Su perCity ( Praha–Holešovice, Pardubice, Olomouc h l. n., Ostrava–Svinov a Ostrava hl. n.) ve všech výdejnách jízdenek se z ařízením p ro elek tronický v ýdej j ízdenek U NIPOK. J ízdenku s a kviziční s levou SC+ nelze zakoupit do s tanice Praha letiště (NAD), proto ji ani nelze použít na a utobu-
31.7.2006 15:03:05
Kdo všechno může jet na jednu jízdenku
Na jízdenku s akviziční slevou SC+ může současně cestovat maximálně 5 spo lucestujících, přičemž pouze 2 cestující z celkového počtu mohou být starší 15 let (15+). Pozor ale – děti od 10 do 15 let musí prokázat svůj věk jakýmkoliv průkazem! Na Den ž eleznice, v s obotu d ne 23 . z áří 2006, bude ale tato nabídka ještě výhodnější – jízdenku s a kviziční slevou SC+ může použít všech pět spolucestujících bez ohledu na věk.
A jede se
Pokud si j ízdenku s a kviziční s levou SC+ zakoupíte včas dopředu (v tuto chvíli
je j iž ně kolik sp ojů v yprodáno), m ůžete nastoupit pouze do v ozu č. 7 př íslušného vlaku SuperCity, pochopitelně v den, k terý je uveden na jízdence. Ve vlaku vyčkáte pokynů vlakového personálu, který každému přidělí místo k sezení. Asi byste měli vědět, že na tuto jízdenku nelze přerušit jízdu; pokud jízdu přerušíte (vystoupíte z vlaku SuperCity v dřívější než cílové stanici), z tratí j ízdenka p ro j ízdu d alším spojem SC platnost.
Odchylky od běžných podmínek
Z jízdenky s a kviziční s levou S C+ nelze uplatnit právo z pře pravní smlouvy ve smyslu ná vratku č ásti j ízdného, p okud dojde ke z poždění sp oje nebo k z ařazení jiného typu vozu než je jednotka řady 680 (pendolino). Pokud js te si v pře dprodeji z akoupili obyčejné ne bo z vláštní jí zdné Sup erCity n ebo j ízdenku s a kviziční s levou S C léto na ob dobí p o 1. sr pnu 2 006, nemáte bohužel ná rok na v ýměnu toho to j ízdného z a j ízdenku s a kviziční s levou S C+ a vrácení rozdílu jízdného.
Na rozdíl od obyčejného a zvláštního jízdného S C ne mají c estující s jí zdenkou s akviziční slevou SC+ možnost bezplatné výměny jízdního dokladu na jiný spoj SC. Ostatní pod mínky pod le t arifu T R 1 0 a S PPO pl atí v pl ném roz sahu, v četně možnosti použít platnou jízdenku SC+ na zakoupené trase v ja kémkoliv jiném vlaku (ve vlacích EC/IC bez doplatku příplatku). Doufám, že v ás, v ážení c estující, t ato nabídka o slovila a ž e s e v n ejbližší dob ě rozhodnete v yzkoušet vla k S uperCity mezi Ostravou a Prahou za skvělou cenu. Věříme, ž e pomocí této jedinečné nabídky všechny přesvědčíme o k valitě služeb, které ČD poskytují. Kromě krásného prostředí m oderního v laku je dnotky ř ady 680 „pendolino“ si budete moci vychutnat pohodovou jízdu po dokončených úsecích 2. ž elezničního kor idoru s m nožstvím nových tunelů mezi Krasíkovem a Zábřehem na Moravě.
rady na cesty
sové lince Airport Express nebo na t rase C pražského me tra me zi s tanicemi H lavní nádraží a N ádraží H olešovice. J ízdenky s akviziční slevou SC+ lze zakoupit v r ámci předprodeje až 2 měsíce přede dnem odjezdu s tím, že od 10. října 2006 se bude předprodej zkracovat tak, aby bylo možno zakoupit jízdenky s akviziční slevou SC+ na poslední spoj SC 510 dne 9. prosince 2006.
Šťastnou cestu vám přeje Bc. ROMAN ŠULC, České dráhy, a. s.
Letadlo a železnice – ideální kombinace pro poznávání vzdálenějších evropských zemí Na úvod malé doporučení: Vyplatí se vám výhodně letět z Prahy či Brna do některé ze vzdálenějších evropských zemí a tu následně procestovat se síťovou železniční jízdenkou Euro Domino. Ideální kombinací pro detailní poznávání vzdá lenějších ev ropských ze mí j e využití le vných le tenek z p ražského č i brněnského le tiště a v ýhodných ž elezničních síťových jízdenek, u možňujících detailně p rocestovat t yto z emě. P říkladem t akové j ízdenky, k terou p rodávají České d ráhy p ro r ůzné vě kové s kupiny (děti do 12 let, mládež do 26 let, dospělí c estující, s enioři nad 6 0 le t), je síťo vá jízdenka Euro Domino. Ta má platnost jeden mě síc a Č eské d ráhy j i p rodávají pro cestování ve více než dvacítce evropských z emí s m ožností v yužití b ěhem 3 – 8 l ibovolných d ní v p růběhu c elého měsíce její platnosti. Až na le tiště v P raze Ruzyni na j ízdenku Českých drah Cestovatelé z celé České republiky mohou svou cestu začít ve vlaku Českých drah, kte-
MAG 08.indd 3
rý je doveze do Prahy či Brna, odkud pokračují dále letadlem. V případě odletu z P rahy si cestující odkudkoli z České republiky mohou k oupit J ÍZDENKU Č ESKÝCH DRAH AŽ DO STANICE LETIŠTĚ PRAHA. V P raze pak s to uto jízdenkou v ydanou do st anice L ETIŠTĚ PRAHA v yužijí přepravu návazným autobusovým spojem Airport E xpres j ezdícím m ezi n ádražím Praha – Holešovice a mezinárodním letištěm P raha R uzyně. Z a pře pravu A irport Expresem na le tiště pa k j iž nen í t řeba cokoli doplácet. Výhodné je využít spojení Airport Expresem např íklad p ro c estovatele z Ú stecka č i Děčínska; stejně jako pro cestující z Břeclavi, Brna, Ostravy, Olomouce, Pardubic či České Třebové. Z e v šech t ěchto m íst je zdí př ímé vlaky Českých drah kategorií EC a S C Pendolino na nád raží Praha Holešovice, kde je zajištěn přestup na spoj Airport Expres. Ces-
tující přijíždějící na pražské Hlavní nádraží pak mohou s pl atnou jízdenkou do s tanice Letiště P raha v yužít b ezplatně pře pravu trasou C p ražského m etra m ezi s tanicemi Hlavní nád raží a N ádraží H olešovice, kde pak pře stoupí na a utobusový sp oj A irport Expres. C estující, k teří p ro př íjezd do P rahy z Ostravy, Olomouce či Pardubic využijí spoje SC Pendolino, si m ohou o v ydání jízdenky a ž do s tanice L etiště P raha p ožádat při ná kupu j ízdenky d le t arifu Su perCity bezplatně (cena je s tejná ja ko p ro j ízdenky vydané do stanice Praha Holešovice). Všechny j ízdenky z e s tanice L etiště P raha l ze s amozřejmě ko upit i p ro c estu z pět – sp ojení A irport E xpres a ná vazné v laky Českých drah je pa k stejně výhodně možné využít i při cestě zpět z dovolené domů. Euro Domino – umožní vidět více Z letiště Praha Ruzyně lze cestovat za velmi výhodné ceny do řady destinací v celé Evropě. L ety z a ceny od „několika korun“ směřují například do Velké Británie, Španělska, Švýcarska, Nizozemí či do skandinávských
31.7.2006 15:03:08
rady na cesty
zemí. C eny l etenek se odv íjejí od nab ídky jednotlivých dopravců (informace lze získat z webovských stránek jednotlivých dopravců) – např íklad e asyJet, Sk yEurope, Sma rt Wings a d alších. Z Br na pa k smě řují le ty společnosti Ryanair do L ondýna Stanstedu. Webovské st ránky vš ech těch to d opravců jsou v č eštině, d ržitelům pl atebních k aret umožňují přímý nákup letenky přes internet a samozřejmě platí – čím dříve jsou letenky koupeny, tím výhodnější je cena. Po příletu do př íslušné země pak už cestující m ůže v yužít p ro c estování v lakem síťovou jízdenku Eu ro Domino. Tu si pře d tím ko upí p ro př íslušnou z emi v k terékoli mezinárodní p okladně Č eských d rah, a to ve verzi odpovídající věku cestujícího: • děti od 4 do 12 let – EURO DOMINO –12 (platí 50 % z ceny pro dospělé) • mládež od 12 do 26 let – EURO DOMINO – 26 • osoby nad 26 let – EURO DOMINO 26+ • seniory starší 60 let – EURO DOMINO 60+ EURO DOMINO lze zakoupit pro cestování po železnicích například těchto zemí: Poznámka: Ceny jsou v eurech za jízdenky pro dospělé cestující.
S jízdenkou Euro Domino je mož né ve Velké Británii cestovat také rychlovlaky pendolino společnosti Virgin Trains. Jezdí ze stanice Londýn Euston například do Birminghamu.
• p oužívat v laky k ategorií EC , I C, I CE a další většinou bez placení příplatků. Co je z apotřebí k ná kupu j ízdenky Eu ro Domino K nákupu stačí doklad totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní pas) na prokázání jména, data narození a místa trvalého bydliště, s n ímž s e z ároveň c estující p rokazuje při kontrole ve vlaku.
Jízdenka E uro D omino n apříklad u možňuje: • neomezený počet jízd během 3 až 8 dnů, které si cestující sám zvolí v průběhu 1 měsíce platnosti jízdenky na železniční síti vámi zvolené země (lze si zvolit i více zemí); Země
3denní 2.tř 1.tř
4denní 2.tř 1.tř
5denní 2.tř 1.tř
6denní 2.tř 1.tř
7denní 2.tř 1.tř
8denní 2.tř 1.tř
Velká Británie
ATOC
124
188
148
221
172
254
196
287
220
320
244
353
Belgie
SNCB
44
68
52
80
60
92
68
104
76
116
84
128
Bulharsko
BDŽ
32
48
39
56
46
64
53
72
60
80
67
88
Dánsko
DSB
62
96
72
110
82
124
92
138
102
152
112
166
Finsko
VR
98
146
114
170
130
194
146
218
162
242
178
266
Irsko
CIE
62
–
74
–
86
–
98
–
110
–
122
–
Maďarsko
MÁV
42
58
52
71
62
84
72
97
82
110
92
123
Německo
DB
152
216
168
240
184
264
200
288
216
312
232
336
Nizozemsko
NS
47
70
62
92
77
114
92
136
107
158
122
180
Norsko
NSB
140
–
166
–
192
–
218
–
244
–
270
–
Polsko
PKP
48
64
59
76
70
88
81
100
92
112
103
124
CP
60
86
70
100
80
114
90
128
100
142
110
156
ÖBB
91
136
103
153
115
170
127
187
139
204
151
221 172
Portugalsko Rakousko Rumunsko
CFR
51
72
65
92
79
112
93
132
107
152
121
CH / OSE
48
72
58
86
68
100
78
114
88
128
98
142
Slovinsko
SŽ
44
61
51
70
58
79
65
88
72
97
79
106
Švédsko
SJ
143
188
161
211
179
234
197
257
215
280
233
303
SBB/CFF
88
131
98
145
108
159
118
173
128
187
138
201
TCDD
32
48
41
62
50
76
59
90
68
104
77
118
Řecko
Švýcarsko Turecko
MAG 08.indd 4
Železnice
Veškeré i nformace o j ízdenkách Eu ro Domino a dalších výhodných nabídkách pro cestování v laky v Č esku i v z ahraničí js ou dostupné t aké na i nternetu Č eských d rah (www.cd.cz; sekce Cestování vlakem). Cestovatelský t ip: V elká B ritánie – m ožnost poznat víc než Londýn Asi ne jširší n abídka le tenek z a v ýhodné ceny je z P rahy i Br na do V elké Br itánie. Spojení s ně kolika m ísty z ajišťuje ně kolik českých i zahraničních leteckých společností. Ten, kdo chce například strávit týden v Londýně, si m ůže d íky jízdence Eu ro Domino v t řídenní v erzi z a c enu 1 24 eu r roz šířit své z ážitky např íklad o je dnodenní v ýlety rychlovlakem H ST ( provozovatel s polečnost GNER) do Yorku (katedrála, mohutné městské h radby, Národní ž elezniční muzeum, hrad a řada dalších historických staveb), příměstským vlakem do Canterbury (druhé turisticky ne jvíce n avštěvované a nglické město, hlavní katedrála anglikánské církve) a Doveru (hrad, turistická procházka po křídových útesech) či rychlovlakem Pendolino společnosti Virgin Trains do Birminghamu. Navštívit je samozřejmě možné řadu dalších míst, k terá js ou d íky r ychlému a č astému spojení (řada dálkových spojů jezdí až v půlhodinových intervalech) dostupná z Londýna i pro jednodenní výlety. ALEŠ ONDRŮJ
31.7.2006 15:03:09
Cyklostezky v okol í řek pa tří k t ěm nejoblíbenějším. V edou v ětšinou o d pramenů v e v yšších p olohách k je jich střednímu tok u v ši rokých ro vinách a ž k ú stím do m oří. C yklisté t ak ob vykle jedou pohodlně z kopce nebo po rovině. Mezi obl íbené c yklostezky pa tří např íklad ty v okolí Dunaje, Rýna nebo Labe. Labská c yklostezka je i deální pro c ykloturisty všech věkových k ategorií. Podniknout po ní lze krátkou vyjížďku, celodenní v ýlet nebo několikadenní putování. Díky kvalitnímu železničnímu spojení, které je v blízkosti Labe, lze pohodlně dosáhnout této cyklostezky prakticky ze všech koutů Čech, Moravy i Slezska. Cestu l ze z ahájit v n epřeberném m nožství zajímavých míst a také ji kdekoliv ukončit, aniž by nastal problém s cestou domů. Pohodlně lze podniknout například jednodenní v ýlety m ezi D vorem K rálové, Jaroměří a Hradcem Králové. Nepřeberné množství typů na vyjížďky pa k ma jí t i, k teří b ydlí o d H radce Králové až po Dolní Žleb u německých h ranic. V t ěchto m ístech je L abe doprovázeno sí tí ž elezničních t ras, kde lze ob vykle v ho dinových i ntervalech (někdy i k ratších) pohodlně přepravovat kola osobními vlaky a rychlíky, v mnoha případech zjednodušenou formou přímo pod s vým doh ledem v o sobním v oze. Na P ardubicku s e t ak n abízejí v yjížďky například ke K unětické hoře s e z říceninou hradu, dominující celému Pardubicku, č i přes K ladruby se slavným ná rodním h řebčínem a ž ke K olínu. Na Nymbursku z ve k p rojížďce t rasa sp ojující Kolín, L ibici nad Cidlinou s pozůstatky slavníkovského h radiště, l ázněmi Poděbrady a Lysou nad L abem se zámeckým parkem s barokními plastikami. V těchto místech, ale i na ř adě dalších úseků L abské c yklostezky, s e l ze na víc velmi př íjemně osvěžit koupelí v ně kterém z m noha umělých jezer, která často vznikla na m ístě t ěžby p ísku a o plývají čistou vodou. Zajímavé js ou i d alší ú seky, na bízející návštěvu Mělníka, Roudnice nad Labem, Litoměřic, dále pěkný labský kaňon nazývaný Brána Čech (Porta Bohemica), Ústí nad L abem, D ěčín, Dol ní Ž leb i H řensko. Ti pod nikavější mohou pokračovat do německých Drážďan nebo dokonce až
MAG 08.indd 5
pozvání
Vyjeďte si na cyklovýlet kolem Labe
Při svých toulkách Polabím můžete mimo jiné n avštívit slavné květinové hodiny v l ázních Poděbrady. Foto: MICHAL MÁLEK (2x)
Upravené cesty podél řeky Labe lákají kromě cyklistů i vyznavače kolečkových bruslí.
Náš tip Půjčte s i k olo pr o pr ojížďku v P olabí. P okud n emáte v lastní n ebo s n ím nechcete cest ovat, m ůžete s i z apůjčit kolo v c yklopůjčovně Č eských d rah v Lysé nad Labem. Vedle běžných kol si zde můžete v yzkoušet i j ízdu na dv ojkole. O ně j je v šak v elký z ájem, p roto dop oručujeme v časnou re zervaci. Informace o v ýpůjčních pod mínkách i o v šech pů jčovnách j ízdních kol na vlakových n ádražích Č eských d rah najdete na www.cd.cz v odkazu cestování vlakem – půjčovny kol.
do Hamburku a k ústí Labe do Severního moře. A ni v t akovém př ípadě není problém přepravit jízdní kolo. Č eské d ráhy ve sp olupráci s D B A G z ajišťují je jich dopravu ve v ybraných v lacích Eu roCity mezi Ha mburkem, B erlínem, D rážďany, Ústím nad L abem a P rahou, vlakem Vindobona se cykloturisté dostanou přímo bez přestupu dokonce až do Pardubic či Brna. Podrobné i nformace o c yklotrasách v okolí Labe najdete například na i nternetových s tránkách www .cykloserver. cz. J ízdní ř ád s vého v laku, přeh led c en a slev i podmínky pro přepravu jízdních kol najdete na internetu www.cd.cz. PETR ŠŤÁHLAVSKÝ
31.7.2006 15:03:13
eurovíkend Hlavní dominantou Kolína nad Rýnem je gotický dóm. Na jedné z věží je umístěna vyhlídková plošina s úžasným pohledem na celé město.
Vlakem do Kolína, který je na Rýnu Příjemný v íkend m ůžete s trávit v č eském K olíně, k terý l eží na L abi východně od Prahy. Pohodlně se do něj dostanete vlaky prakticky z celé České republiky. Je v něm nádherný gotický kostel a může se stát místem pro pohodlné cyklistické putování polabskou rovinou. Ty podnikavější však zveme na výlet do Kolína, který leží v Německu na Rýnu. Kolín nad R ýnem pa tří m ezi n ejstarší e vropská mě sta. Z aložili ho ji ž s taří Ř ímané a p ojmenovali ho C olonia Agrippina. V pá tém s toletí b ylo je dním z c enter F rancké ř íše, p ozději s e s tal sídlem kolínského arcibiskupa, v období v rcholného s tředověku by l s vobodným ř íšským mě stem, ve 13. s toletí s tál u v zniku ha nzy – s družení ob chodních a př ístavních mě st. K olín nad R ýnem je d nes je dním z ho spodářských a k ul-
MAG 08.indd 6
turních center Německa. Známý je t aké jako významné veletržní město. Přesto, ž e d ruhá s větová v álka v ážně poškodila ř adu n ěmeckých v elkoměst, v Kolíně nad R ýnem s e z achovalo nebo bylo opraveno množství památek. Hlavní dominantou je samozřejmě gotický dóm s více než 150 metrů vysokými věžemi. Je to bezesporu nejslavnější německá gotická stavba. I tento chrám měl však podobný o sud j ako ř ada p odobných ve lkých
katedrál. St avět ho z ačali v e 1 3. s toletí, ale dokončen byl až německými romantiky v 19. století. Tato pětilodní katedrála je hlavní dominantou města. Z její věže je úchvatná vyhlídka na celé město, řeku Rýn i na ruch vlakového nádraží, které je doslova pod katedrálou. Pokud do města přijíždíte přes most ze čtvrtě Deutz na pravém břehu Rýna, máte dokonce pocit, jako by vlak mířil přímo do dómu. Jistě n eprávem m ohou b ýt o pomíjeny i d alší c írkevní pa mátky. K olín je d íky své d ávné h istorii b ohatý na pa mátky v nejstarším románském slohu. Na místech h robů m učedníků a p rvních a rcibiskupů vyrostla řada staveb, ze kterých se d o d nešních č asů z achovalo dva náct kostelů. Z a posl ední s větové vá lky b yly
31.7.2006 15:03:17
eurovíkend
Přímým vlakem z Prahy do Kolína nad Rýnem
Z Prahy, Ústí nad Labem a Děčína jezdí do Kolína nad Rýnem přímý vlak Kopernikus. V N ěmecku je z ahrnut do sí tě komfortních nočních expresů DB NachtZug (NZ). V tomto vlaku jsou nabízeny zvlášť výhodné jízdenky s m ísty k s ezení od 29 Euro, v lehátkovém voze od 39 Euro a v komfortním klimatizovaném lůžkovém voze od 69 Euro. Počet míst za uvedenou velmi v ýhodnou cenu je v k aždém spoji omezen. Ve vlaku lze využít i další slevy. Spoj Kopernikus nabízí také přepravu jízdních kol. Informace o spojích, cenách a slevách získáte na internetových stránkách www. cd.cz, bílé informační lince 840 112 113 nebo v mezinárodních pokladnách a v ČD centrech na vybraných nádražích.
vážně poškozeny, ale většina je jich dnes opravena. Ob divovat m ůžete c harakteristické p rvky r ománské a rchitektury, například v ko stelech St . A ndreas, St . Aposteln, Gro ss St . Ma rtin č i St . Pa ntaleon. U nás se přitom tento sloh zachoval jen u nemnoha staveb. Zrakům ná vštěvníků K olína nad Rýnem jsou poněkud schovány ještě starší pa mátky. J sou t o po zůstatky po ř ímském městě. Díky vykopávkám je možné řadu z t ěchto p amětihodností n avštívit. N a ně kolika m ístech mě sta v edou schodiště do sklepení, kde l ze obdivovat
umění starých Římanů. Nejvýznamnější památky js ou s oustředěny v Rö misch– germanisches M useum v s ousedství gotického dó mu. J sou v ně m v ystaveny různé p ředměty den ní p otřeby, zb raně a n ejvětší ob div si z asluhuje D ionýsova mozaika. Pokud nechcete zůstat jen v Kolíně nad Rýnem, a le toužíte i p o dalších romantických místech, můžete se vypravit proti proudu ře ky a p oznat úc hvatné r ýnské údol í. Do slova na ok raji K olína s e nachází bývalé hlavní město SRN Bonn, kde se koná řada výstav a společenských
Informace o Kolínu nad Rýnem…
…najdete například na i nternetových st ránkách www.koeln.de či www.koelntourismus.de. V edle p raktických i nformací o s travování, ub ytování ( v na bídce je pře s 25 0 hotelů r ůzných c enových r elací) č i c estování p o mě stě s e na i nternetu doz víte i i nformace o pa mátkách a na jdete na n ich m nožství d alších o dkazů včetně regionálních turistických informací. Pro návštěvníky Kolína nad Rýnem je připravena i z vláštní turistická karta Köln WelcomeCard, opravňující k c estování veřejnou dopravou a v yužívání slev v m uzeích, ga leriích, pa mátkách a na d alších místech. Karty jsou v p rovedení pro 24, 48 a 72 ho din, pro jednotlivce, rodiny či malé skupiny. Například jednodenní karta pro jednu osobu stojí 9 Euro, karta pro 72 hodin stojí 19 Euro.
Vlaky jako by mířily z mostu přes Rýn přímo do kolínského dómu. akcí. Údolím Rýna dál na jih vedou dvě frekventované železniční trasy, nezapomenutelným z ážitkem je po tom plavba na ně které z m noha v ýletních lo dí p o Rýně. N ejkrásnější ú sek je me zi K oblencí ( Koblenz) a M ohučí ( Meinz), kde je m nožství r omantických m ěsteček, hradů a je jich z řícenin i s lavná s kála Lorelei opře dená le gendami. Ú dolím Rýna v ede t aké je dna z n ejkrásnějších německých a u rčitě t aké e vropských cyklostezek. A tak návštěvu Kolína nad Rýnem můžete spojit s a ktivním pohybem a cykloturistikou. Dvoustránku připravil: PETR ŠŤÁHLAVSKÝ Projížďka po Rýnu jižně od Kolína je nezapomenutelným zážitkem.
MAG 08.indd 7
31.7.2006 15:03:22
šance pro budoucnost
Z Bezdružic do Teplé
Jistě pů sobivý ko ut z ápadních Čech – T epelsko a Be združicko – propojila železnice s okolním světem na p řelomu 1 9. a 2 0. s toletí. Stalo se ta k v d obě o brovského boomu železnice, konkrétně v tzv. druhém období výstavby místních drah (1893–1914). Město T eplá, z námé pře devším n edalekým k lášterem, bylo napojeno na ž elezniční t rať z Ma riánských L ázní do K arlových Varů v ro ce 1898. Tato velmi ma lebná t rať je dodnes nezastupitelnou dopravní tepnou pro spojení obou nejvýznamnějších západočeských lázní a sama o sobě je i turistickým lákadlem. Bezdružicko s e ž elezničního n apojení do čkalo v ro ce 1 901, kdy b yla uv edena do p rovozu t rať z N ového D vora ( dnešní stanice P ňovany) na t rati P lzeň – C heb do B ezdružic. T ak s e v íce s větu o tevřely i r omantické Kon stantinovy L ázně, k am se d alo do stat do t é doby, v yjma v lastního povozu, jen po čtyřech hodinách jízdy koňským omnibusem ze Stříbra. Již v té době se uvažovalo i o pokračování tratě z Bezdružic do cca 12 km vzdálené sousední Teplé, ale již došly síly i peníze… Po Mnichovském diktátu byla celá oblast postoupena N ěmecku a o tázka d ostavby tratě z B ezdružic do T eplé s e s tala z novu aktuální. N icméně, a ni teh dy k r ealizaci nedošlo. Po skončení 2. světové války dochází k o dsunu pů vodního ně meckého obyvatelstva a k raj se v ylidňuje, což j e na první pohled zřetelné dodnes. Další i niciativu do stavby t ratě z B ezdružic do Teplé přinesly až 90. léta a s n imi
MAG 08.indd 8
snahy o živit z dejší r egion. B ezdružicko, které t uristům na bízí z ejména j iž z míněné K onstantinovy L ázně a z ámek v B ezdružicích, by s e tot iž r ádo z ačlenilo do tzv. zá padočeského l ázeňského tr ojúhelníku, jeho ž je dna p omyslná h rana p rochází o sou Ma riánské L ázně – T eplá – Bečov nad Teplou – Karlovy Vary. Tomu ovšem brání základní nedostatek, a to chybějící kvalitní dopravní spojení. Na příkladu Bezdružic a Teplé totiž můžeme výborně sledovat trend poslední doby ve veřejné dopravě. Protože si veřejnou regionální dopravu objednávají jednotlivé krajské úřady, které mají pochopitelně z ájem na do pravním spojení obcí a mě st s k rajským mě stem, je sp ojení ob cí a mě st
do P lzně a v T eplé na Ma riánské L ázně a Karlovy Vary. V souvislosti s propojením z Bezdružic do Teplé se uvažuje i s modernizací t ratě z P ňovan do B ezdružic t ak, aby umožnila požadovaný rozsah dopravy vlaků v t aktu. S oučasné smě rové p oměry tratě n eodpovídají cí lovému st avu, p roto je na vržena ko mpletní m odernizace t ratě, k terá b ude z č ásti t rasována i m imo svůj současný koridor. Traťová rychlost je na vržena na je dnotných 1 00 k m/h (při pr ůjezdu z astávkou Kon stantinovy Lázně a s tanicí Bezdružice 70 a 8 0 km/h). Trať by m ěla bý t n adále j ednokolejná, j ejí elektrizace j e pod míněna st udijním p rověřením. Pro úsporu investičních nákladů
Foto: JIŘÍ BÍZEK přes h ranice k raje ja ksi na ok raji z ájmu – v r ámci r epubliky s e t ak v ytvářejí ja kési vnitřní hranice. A B ezdružice s Teplou mají tu smůlu, že se nacházejí na území jiných krajů… Důležitost do pravního sp ojení z B ezdružic do Teplé si již uvědomil i Plzeňský kraj a t ak je t ato t rať s oučástí i ú zemních plánů a pře devším ko ncepce do pravy Plzeňského kraje. Ta mj. uvádí, že by se trať měla stát rychlou spojnicí Plzně a Karlových V arů a z ároveň b y mě la v ýrazně pomoci rozvoji přilehlého regionu. Měl by zde b ýt p rovozován dv ouhodinový t akt vlaků P lzeň – K arlovy V ary, ho dinový takt r egionálních v laků P ňovany – T eplá s návazností v P ňovanech na r ychlé vlaky
a z menšení z áboru ú zemí js ou na vrženy sklony až do 40 ‰, se kterými si však moderní motorové, resp. elektrické jednotky poradí. Modernizaci spojenou se zvýšením r ychlosti se samozřejmě nevyhne ani trať z Ma riánských L ázní do K arlových Varů, i kdy ž, vzhledem k č lenitosti terénu zejména v údol í ř íčky Teplé, nelze pře pokládat v ýraznější z ásahy m imo s oučasný kor idor t ratě. J ízdní doby v laků me zi Plzní a Karlovými Vary by měly být cca 90 minut, což je zajímavý údaj i ve srovnání se silniční dopravou. Bc. MAREK BINKO, České dráhy, a. s. (www.cd.cz/projekty)
31.7.2006 15:03:31
tip na výlet
P
Informace o v lakovém spo jení, c enách j ízdenek a o v ýhodných s levách z ískáte t aké u p okladen a výdejen jízdenek nebo v ČD centrech.
ojete do Ostré na výlet vlakem!
Turisticky v yhledávaná ob ec O strá, le žící n a L abi, je zná má firmou Bo tanicus s b ylinnými z ahradami Navštivte historii… Botanicus Ostrá můžete navštívit do 3 0. září a historickou vesnicí řemesel. každý den, k romě p ondělí, v č ervnu a z áří o d návštěvu některé ze slavností v historické vesnici umění a řeme sel v O stré. N avíc t ak př ispějete k o chraně př írody pře d z plodinami z v ýfukových plynů automobilů. Při cestě do Ostré lze využít některé slevy, jako je například síťová jízdenka SONE+, určená pro cestování v sobotu nebo neděli ve 2. vozové třídě vlaků ČD (vyjma vlaků kategorie IC, EC a S C) a vlaků společnosti VIAMONT a OKD. Jízdenku může pro společnou cestu ve vlacích, pro které byla zakoupena, využít až pět spolucestujících, z nichž však nejvýše dva mohou být starší 15 let. Platnost jízdenky končí ve 24.00 hodin dne výdeje, kterým je vždy sobota nebo neděle. Další výhodnou slevou pro jízdenky ČD je zpáteční sleva. Poskytuje se automaticky při zakoupení zpáteční jízdenky. V neposlední řadě můžeme doporučit také slevu pro skupiny. Ta se přiznává pro společnou jízdu minimálně dvou a maximálně t řiceti platících c estujících ve 2 . vozové t řídě. Foto: ARCHIV BOTANICUS (2x)
Obec Ostrá usilovala o svoji železniční zastávku 96 roků. V závěru minulého roku se ji podařilo p o š estiletém i ntenzivním sna žení a z a vydatné finanční spoluúčasti obce konečně prosadit. Dnes má obec novou, moderní zastávku. Přinese ulehčení života občanům Ostré, ale také umožní tisícům návštěvníků historické vesnice a firmy Botanicus jízdu vlakem. Ostrá le ží na t rati č . 231, P raha – L ysá nad Labem – K olín. Osobní vlaky obou směrů zde zastavují každou hodinu. Především návštěvníci z Prahy ocení, že za pouhých 48 minut dojedou z Masarykova nádraží až na místo. Informace o v lakovém s pojení, c enách j ízdenek a o v ýhodných s levách je mo žno z ískat v každé železniční stanici Českých drah nebo na internetové adrese www.cd.cz. Pak už nezbývá, než v yužít b ezpečnou a p ohodlnou ž elezniční dopravu namísto stresů na přetížených a nebezpečných si lnicích a v k lidu si u žít p ohodovou
MAG 08.indd 9
10 do 1 6 ho din, v č ervenci a sr pnu o d 1 0 do 17 h odin. R ádi v ás pr ovedeme ve snicí ř emesel a u mění s u kázkami t radičních řeme sel d ráteníků, t kalců, h rnčířů, ře zbářů, p rovazníků či mýdlařů. Jejich výrobky si můžete zakoupit na středověkém tržišti a p o tom velkém mumraji můžete nechat odpočinout svým smyslům v roz sáhlých bylinných zahradách, a to z a 80 korun osoba dospělá a 40 korun děti, studenti a důchodci. Rádi vás také uvítáme na našich historických slavnostech. T am si k romě u kázek t radičních řemesel z ahřejete s vé t ělo i d uši me dovinou, kořeněnými víny, zpěvy hudců, tancem i šprýmy kejklíře. V naší velké hodovní síni se občerstvíte nápoji a středověkou krmí, připravovanou z čerstvých s urovin, pě stovaných v tě sném sousedství na na šich organických zahradách. Vstupné tu sice zaplatíte, ale nebudete jistě litovat, uvidíte řadu zajímavého. Info B otanicus: te l. + 420 3 25 5 51 23 5, te l. pokladna, +420 325 553 561, fax +420 325 552 121 a e–mail:
[email protected] Z letošních slavností, probíhajících od konce dubna, můžete navštívit ještě ty, které se konají 12. sr pna, 2 6. sr pna, 2 . z áří, 9. z áří, 16. z áří, 23. září a 30. září. Areál B otanicus s e nac hází v ob ci O strá (35 km od Prahy, dálnice na Hradec Králové, odbočka Lysá n. L., směr Nymburk). Informace o spojení do železniční zastávky Ostrá (Praha – Lysá n. L. – N ymburk) vám rádi poskytnou na kterémkoliv nádraží ČD. Ing. KAREL OTAVA
31.7.2006 15:03:40
bezpečnost
Vážení c estující, nevyskakujte, prosím! Vyskakovat se dá různě. Tak třeba: Můžeme si vyskakovat na někoho – máme–li na to postavení, odvahu či náturu. Následky? Více méně morální. Pro obě strany. Můžeme vyskakovat na něco – na koně, hop na h razdu, ho p na v ěc, i kdy ž t am se spíše ř íká „jít na v ěc“, ž e. A ná sledky? Obyčejně příjemné. Vyskakovat můžeme ale i z ně čeho, a to nejen ob razně. V yskakuje s e z le tadla – většina l idí si b ere pad ák a ně kteří je ště přibalí i nstruktora. Pa k je v še v p ořádku – stoupne jim adrenalin a klesne stav účtu. Bohužel se dá vyskakovat i z vlaku. Dost dobře to nechápu, ale bohužel musím tuto skutečnost potvrdit, evidovat, šetřit… Následky? Fatální, skoro vždy! Nevěříte? Tak se podívejte!
Dost d rsné ob rázky, ž e. A to js ou jen ty „ soft“ a p ouze ob rázky. Sk utečnost je mnohem horší. Pro všechny. Pro lepší představu uvedu několik faktů: Záznam z e lektronického r ychloměru hovoří jasnou řečí: Vlaky se rozjíždí velmi rychle!
Rychlost 40 km/h, to je víc než jedenáct metrů za vteřinu! Sprinter běžící „stovku“ za 10 vteřin se pohybuje rychlostí 36 km/hod! Dokážete to také? Abyste př i v yskakování z v laku n eupadli, musíte doskočit a okamžitě běžet minimálně stejnou rychlostí jako jedoucí vlak. Nebo udělat parakotoul. Umíte to? Máte paradezantní výcvik nebo jste špičkou v týmu kaskadérů pana Tomsy? Odvážím s i od hadnout, ž e n ikoli. N evěřte fi lmovým z áběrům, kde je všechno t ak snad né. A gent n ejmenované mo cnosti ot evře d veře v agónu v laku jedoucího z ávratnou r ychlostí, a ni s e nerozhlédne a hop. Střih, a již nám hrdina v stává a le žérně si o prašuje sm ítko z k lopy j inak n etknutého s aka. Ve s kutečnosti filmovali tento záběr několikrát a síť n ebo lepenkové krabice, do k terých velmi dobře t rénovaný k askadér pad á, nejsou vidět. A zrychlit záběr? Žádný problém! A jak dopadne vyskakující cestující? Nespadne–li rovnou pod kola jedoucího v laku n ebo s e n eroztříští o s tožár č i strom, pad á v ko trmelcích m noho m etrů. Téměř v ždy z tratí b oty a je z cela č i částečně v ysvlečený, v četně spod ního prádla. Přežívají pouze děti štěstěny, a to ještě s trvalými následky… Proč l idé v yskakují z v laku? Z e z cela banálních př íčin. Z apovídali s e, v raceli s e p ro z apomenutou t ašku, u snuli, neznají dobře trasu, sedli do vlaku jedoucího jiným směrem… Chcete r adu? K lidně s eďte d ál! Má te přece za placeno. S věřte s e za městnanci ČD, pomůže vám. Nic není tak důležité, aby to n emohlo t řeba ho dinu p očkat.
Babička, k terá j ela h lídat v noučata a v yskočila, je u ž n ikdy n euvidí. Kdy by zůstala s edět, př ijela b y d alším v lakem a večer by se tomu všichni smáli.
Nezapomínejte, ž e st rojvedoucí, k terý dostal r ozkaz k od jezdu, z avře o kénko a m usí s e d ívat v před na ná věstidla, na trať, m usí ob sluhovat lokomot ivu. T en vás j iž n evidí a n ezastaví. Ro vněž t ak průvodčí. Po ukončení výstupu a nástupu cestujících z avře dveře a jde ko ntrolovat jízdenky. N evidí, ž e v ystupujete z e s ousedního vozu. A ani kdyby viděl, nemůže okamžitě vlak zastavit. Rovněž je nutno konstatovat, ž e n e vše chny o sobní v ozy mají blokování dveří, které brání otevřít dveře za jízdy. Ale i blokovací zařízení je nastavené na rychlost 5 – 10 km za hodinu. O tevřete dveře v r ychlosti c hůze, to je 5 km/hod, ale než se odhodláte vyskočit, rychlost vlaku stále stoupá… Nedělejte to, p rosím! N echcete pře ce skončit svůj život na d ruhém nástupišti, přikryti bílým prostěradlem. Mimochodem, nemusí být ani čisté. Neskákejte, prosím! ROBERT DROZDA
v 100 km/hod. v 90 km/hod.
v 60 km/hod.
v 39 km/hod. v 21 km/hod.
v 21 km/hod. byla dosažena po ujetí 39 metrĤ za 18 sec. v 39 km/hod. byla dosažena po ujetí 145 metrĤ za 31 sec. v 60 km/hod. byla dosažena po ujetí 512 metrĤ za 56 sec. v 90 km/hod. byla dosažena po ujetí 967 metrĤ za 1 min. 18 sec. v 100 km/hod. byla dosažena po ujetí 1230 metrĤ za 1 min 28 sec.
MAG 08.indd 10
31.7.2006 15:03:45
České d ráhy po p ůl r oce od z avedení p rodeje j ízdenek na vla ky SC Pendolino p řes i nternetový po rtál e Shop ČD r ozšiřují tu to sl užbu o nákup jízdních dokladů i na dva páry vlaků kategorie IC. Od 1. července si cestující mohou tímto způsobem kupovat jízdenky za obyčejné nebo z ákaznické j ízdné ta ké p ro ces tování vla ky IC 5 40/541 Hutník a 586/587 Jan Perner, včetně rezervace místa ze všech a do všech stanic, kde zastavují. U vlaků IC je t ato forma nákupu jízdenek m ožná do n ekuřáckých v ozů p rvní i d ruhé t řídy; s amozřejmostí je ro vněž aplikace z ákladních s levových mo delů. Elektronický obchod eShop ČD je všem zákazníkům k d ispozici 2 4 ho din den ně. J ízdenku v četně r ezervace si m ohou koupit už 60 dní před plánovanou cestou, nejpozději jednu hodinu před odjezdem vlaku z ná stupní st anice. C elý ná kup j e jednoduchý, b ezpečný a p robíhá v ně kolika následujících krocích: 1. V yhledání sp ojení ( zadání m ísta nástupu a c íle c esty a č asu o djezdu/příjezdu) 2. Za dání p arametrů j ízdenky a mí stenky (typ jízdního dokladu, slevy a preference místa) 3. P řihlášení ( registrace z ákladních údajů o zákazníkovi) 4. P latba k artou ( zadání č ísla pl atební karty a realizace transakce) 5. Z ískání j ízdenky ( po ú spěšné r ealizaci transakce – z obrazení jízdenky a je jí zaslání na zadanou e–mailovou adresu) Vlastní platba kartou probíhá prostřednictvím pl atebního p ortálu z abezpečeného š pičkovou te chnologií 3 –D S ecure, který p oskytuje Č SOB, a . s ., a p rovozuje Global Payments Europe, a. s. Tento systém zamezuje jakémukoli zneužití či úniku c itlivých o sobních úd ajů z ákazníků Českých drah. Údaje o platební kartě jsou vždy zadávány přímo bance a ČD ob drží pouze v ýsledek tr ansakce. A kceptovány jsou p latební k arty s ystémů Ma sterCard a VISA v ydané bankami v ČR n ebo kdekoli v z ahraničí ( mezinárodní pl atební karty). Po zaplacení se jízdenka zobrazí v e f ormátu P DF př ímo na m onitoru a z ároveň j i z ákazník obd rží p rostřednictvím e –mailu. Jízdenku s i v ytiskne a m ůže na stoupit př ímo do v laku b ez čekání u p okladny. Jízdenka z akoupená prostřednictvím i nternetu je n epřenosná
MAG 08.indd 11
a platí pouze ve spojení s osobním dokladem, jeho ž č íslo je z adáno př i ná kupu, a to pouze ve vlaku a v den, pro který byla zakoupena.
To nejdůležitější o eShopu ČD • eShop ČD je na adrese eshop.cd.cz; • e Shop u možňuje v ydání j ízdenky s m ístenkou ( globální j ízdné) na v laky SC Pendolino a vybrané vlaky IC ze všech a do všech destinací, kde tyto vlaky zastavují, a na víc i do t arifního b odu L etiště Praha (v případě spojů SC Pendolino) • Jízdenka je vázána na konkrétní místo, konkrétní vlak a konkrétního cestujícího, je tedy nepřenosná • O typu platební karty, kterou lze použít, n erozhodují ČD , a le v ýhradně banka, k terá k artu v ydala. C estující s e proto m usí inf ormovat n a inf olince s vé
banky. Většinou lze použít embosované karty Vi sa n ebo Ma sterCard, ně které banky u možňují i Vi sa E lectron n ebo Maestro. • Cestující předkládá jízdenku ke kontrole v e v laku sp olu s p růkazem, jehož číslo v yplnil př i ná kupu jízdenky (je v ytištěno na j ízdence). Pa lubní p ersonál o věří, z da s e p odoba c estujícího shoduje s f otografi í na p růkazu, z da s e jméno na jízdence shoduje se jménem na průkazu a zda kontrolní kód na jízdence má správnou hodnotu – ten je totiž uni-
nové služby
ČD rozšiřují eShop o dva páry spojů IC
kátní p ro k aždou j ízdenku. J ako p růkaz l ze p oužít l ibovolný pl atný p růkaz vydaný s tátní s právou ( občanský p růkaz, cestovní pas, řidičský průkaz) nebo slevový p růkaz ČD , obs ahuje–li j méno a fotografi i držitele (karta Z, Junior pas, Senior pas). Způsob kontroly je maximálně oh leduplný z h lediska o chrany osobních údajů cestujícího, neboť zákazník uvádí pouze číslo průkazu bez série a typu průkazu. Ing. Aleš ONDRŮJ, České dráhy, a. s. Foto: MARTIN HARÁK
31.7.2006 15:03:52
dětem
Pohádky pana přednosty
O výpravčím, co všechno věděl Ve s tanici Ma lenovice s loužil v ýpravčí j ménem Ma kovička J an. By l to z vláštní pat ron. Hubený, č iperný m užíček s třízlíček. B ěhal p o dopravní k anceláři ja ko k una v k urníku a p o nádraží ja k u tržený va gón. Jeho nad průměrná pohyblivost by nebyla sama o sobě nikterak na závadu, a le o n b yl r ychlý i v o statních v ěcech. Četl tak rychle, že pozorovatel se právem domníval, že si v knize prohlíží jenom obrázky, a mluvil, lépe řečeno štěkal, jako lehký kulomet. Jedl zásadně ve stoje nebo za pochodu a s pal pouze čtyři hodiny denně. Nejhorší ze všeho však bylo, že věděl všechno na světě. Věděl? Myslel si, že ví! Je pravda, že věděl prakticky o v šem, ale pouze něco. Obyčejně jenom začátek. Myšlenka a závěr mu obyčejně unikaly. Tak t řeba, pa ní Ma kovičková m usela o djet k mamince na návštěvu a snažila se poučit svého mužíčka o c hodu domácnosti a v aření z ákladních jídel. Nenechal ji domluvit. „Prosím tě, ty toho naděláš, tohle všechno přece já dobře vím a znám. Uvařit, zalít kytky, nakrmit kočku a psa a odvézt prádlo na mandl.“ Ptáte se na výsledek? První den J an Ma kovička v ařit nem usel. Ohřál si koprovou omáčku, co mu žena navařila do z ásoby. Jenže d al pod pa řák na k nedlíky málo vody a připálil první hrnec. Zásoby na tři dny byly ztraceny. Druhý den se rozhodl uvařit guláš. Věděl sice, že má nakrájet cibuli a nechat ji
MAG 08.indd 12
podusit. Jenže přece nebude stát u kamen a koukat na škvířící se cibuli. Odskočil si do ložnice zalít kytky. Přivolal ho hustý oblak dýmu valící se z kuchyně. To byl druhý hrnec. Třetí den chtěl použít zbylé maso alespoň na polévku, ale nenašel ho. Maso sežral pes. Ze dvou důvodů. Jednak maso nechal ležet neuklizené na stole a j ednak nedal A zorovi na žrat, obs loužil s e te dy s ám. Makovička s e te dy roz hodl p ro r ýžovou k aši. Nalil mléko do rendlíku, postavil na plotnu a šel do špajzu hledat rýži. Správně tušíte. Mléko přeteklo, a k romě dý mu byl v c elém bytě nepředstavitelný sm rad. T řetí h rnec Ma kovička J an rovnou v yhodil a o d té dob y jedl pouze salám, sýr a roh líky. Kaktusy přelil tak, že jim uhnily kořínky, a asparágus na skříni zapomněl zalévat zcela a z jistil to, a ž podle souvislé žluto–zelené vrstvy opadaných lístečků na koberci. Kočka se raději z aběhla a A zor, j inak m írumilovný p es, začal lovit. Ještě že se paní Makovičková po týdnu vrátila. „A kde má š to v ymandlované prádlo?“ ptala se opatrně, tušíc nějaké překvapení. „Myslíš to v to m ko šíku? “ o dvětil b ezelstně Makovička Jan. „ Stačí se pořádně pod ívat, d al jsem ho přece do prádelny ke špinavému prádlu!“ „Ještě, že nemáme děti, určitě by je nechal někde v lese nebo by je zahubil hladem,“ pomyslela si pa ní Marie Ma kovičková a b yla ráda, že
její týdenní nepřítomnost se obešla bez ztrát na životech. Sloužit s v ýpravčím Makovičkou nebyla také žádné legrace. Do telefonu drmolil předepsané formule r ychlostí na mydleného ble sku t ak, ž e je stačilo vnímat jen pár zkušených služebníků. Přednosta musel výpravčího Makovičku nechat sloužit p ouze s e s polupracovníky, k teří b yli schopni mu v ůbec roz umět. A v ůbec si s n ím užil č etná t rápení. Č asto si c estující s těžovali, že j im p rodal š patnou j ízdenku. Ob yčejně s e ukázalo, že je výpravčí Makovička nenechal ani domluvit jméno stanice a s obv yklou poznámkou: „Vždyť já v ím, kam jedete,“ jim v ydal jízdenku úplně jinam. Lidi ho nil k ná stupu do v laku, ja ko b y na nástupišti hoře lo, a s v laky o djížděl p ravidelně alespoň o půl minuty dříve. Jednou dokonce ujel i dopravnímu kontrolorovi, který v Malenovicích bydlel a chodil na vlak přesně v čase jeho odjezdu. Kontrolor pak zůstal ve stanici a našel tolik závad, že popsal dvě strany v re vizní k nize. Přednosta stanice poměrně často říkal: „Mít ve stavu Makovičku je jako zadělat si mrtvičku!“ Jednou, začátkem léta, začal telegraf vyťukávat s áhodlouhou d epeši. Ja ko v ýpravčí s loužil zrovna Makovička Jan. Vzal do ruky úzký telegrafní proužek a z ačal převádět tečka čárky do srozumitelných slov. Jako ve všem, tak i telegrafování byl neobyčejně rychlý. V depeši byla stanovena pr avidla pr o c hystanou v ýluku t raťové koleje mezi Malenovicemi a Hrádkem. „Mně je to ja sné, v ýluka ja ko v ždycky,“ pomyslel si Ma kovička a a ni de peši ne dočetl. Do zápisníku zapsal pouze den konání v ýluky a telegrafní pásky nalepil do sešitu slabou polovinu, zbytek zahodil do uhláku u kamen. Během týdne se do Malenovic sjely různé traťové stroje a mechanismy a celý stavební vlak, který odstavili na pátou manipulační kolej. V p ondělí v ýluka z ačala. Služba v yšla p odle plánu na J ana Ma kovičku. P řednosta st anice starostlivě pobíhal po dopravní kanceláři a stále někam telefonoval. V k anceláři bylo m noho
31.7.2006 15:03:56
cizích lidí a jeden mluvil přes druhého. Každý něco chtěl, všechno bylo důležité a všechno spěchalo. Přednosta se chytal za hlavu, ale výpravčí Makovička se jenom usmíval a s tále říkal svoje oblíbené: „Já vím, já vím. Chcete co nejrychleji na trať, že, potřebujete pracovat, že. Samozřejmě, je m i to jasné.“ Vedoucí st avebního vla ku, t akzvaného ba ucuku, Ma kovičku neznal, a t ak byl rád, ž e na šel konečně ně koho, ko mu nem usí s vé p ožadavky dvakrát v ysvětlovat. Z a pů l ho diny b yli v šichni venku, a to ne jen z dop ravní k anceláře, a le i z e stanice. P řednosta si o ddechl a v s krytu duše si pomyslel, z da pře ce jeno m Ma kovičkovi ob čas nekřivdí. V ždyť z vládl si tuaci r ychle a s pře -
hledem. V e s tanici na stal k lid, ná kladní v laky nejezdily vůbec a o sobní v Ma lenovicích končily a cestující pokračovali dále autobusy. Pozdě odpoledne se začali z vyloučené koleje vracet jednotlivé pracovní stroje a dělníci. Výpravčí Makovička stál
MATĚJ STACH
Chcete svou pohádku? Umíte trochu malovat? Milé d ěti, n akreslete pře dnostovi D rahorádovi obr ázek, ne bo p ošlete n ámět n a p ohádku z železničního prostředí, kterou byste si v magazínu ČD pro Vás rády přečetly! Pohádky s vašimi obrázky vycházejí v každém sudém čísle našeho magazínu. N ejlepší a utoři ob drží p ropagační předměty Českých d rah a ne jlepší d ílka budou zveřejněna ( pokud budou op atřena č itelnou adresou). Ta naše adresa je: redakce ČD pro Vás, nábř. Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1. Matěj V onřička z e S ehuzína, Ma rcela K olářová z K ralup n. V ltavou a Ma těj Stach z P rahy 9 z ískávají p ropagační p ředměty Č eských drah. Vybraným autorům blahopřejeme. REDAKCE
MATĚJ VONŘIČKA
MAG 08.indd 13
dětem
MARCELA KOLÁŘOVÁ
návěstidlo na v olno, ač koli n esměl. V yšel na nástupiště a vlakvedoucí se ho ptal: „Ještě je výluka?“ „Není, všichni se vrátili, jedeme dál!“ a vypravil vlak plný cestujících ze stanice. Měl pravdu jenom z části. Z výluky se opravdu vrátili všichni, ale mezi Malenovicemi a Hrádkem chybělo sto metrů kolejí. Výluka měla trvat několik dnů, jak ostatně bylo napsáno v depeši, ale tu Makovička nedočetl, domníval se, že bude končit jako jindy, odpoledne. Za chvíli zase zazvonil telefon. Volal výpravčí Dvořáček z Hrádku. „Už odjely autobusy?“ „Jaképak autobusy, pane kolego. Výluka přece dávno s končila. D evatenáct n ula š estka o djela přísně včas. Z a c hvíli je u v ás,“ a p oložil r ychle telefon. Ostatně jako vždycky. Otevřely s e dv eře a v stoupil ř idič a utobusu, který celý den převážel cestující mezi Hrádkem a Malenovicemi. „Tak js em ko nečně t ady, m usel js em mě nit gumu. Hřebíky by se měly zakázat! Kde máte ten osobák? Také píchnul kolo?“ Makovička Jan znejistěl. Vzal do ruky telegrafní zápisník a nalistoval zpátky onu depeši, kterou asi pře d t ýdnem př ijímal. K ončila v p olovině. Makovička se začal potit. Vyběhl před dopravní kancelář a d íval se směrem k le su, kam vypravil
před dopravní kanceláří, pohupoval se spokojeně ze špiček na paty a těšil se, jak brzy půjde domů. Potom uv iděl, ja k k ně mu jde š éf ba ucuku a už z dálky na něj volal a gestikuloval: „Já vím, jste hotoví!“ „Hotoví,“ řekl a kývl hlavou vedoucí. „Pokračujeme zítra,“ dodal, otočil se na kramfleku a šel s ostatními na pivo. V kanceláři zazvonil telefon. „Á, to bude devatenáct nula šestka,“ pomyslel si J an Ma kovička a š el p ostavil v jezdové návěstidlo do polohy dovolující jízdu do stanice. Potom volal opakovaně do H rádku. Nikdo mu telefon nebral. „Aha, kole ga D vořáček u ž k rmí k rálíky,“ pomyslel si. Vlak již přijížděl do stanice. Makovička, a by ne zdržoval, p ostavil i o djezdové
před chvílí osobní vlak. Pochopitelně nemohl vidět nic. Vlak byl dávno pryč. A přece, z lesa po kolejích bě žela n ějaká post ava. P odíval se l épe. Byl to vlakvedoucí. Když přiběhl blíže, Makovička viděl, jak mu hrozí rukou nad hlavou. „Já vím, nejsou tam koleje, co!“ A mě l p ravdu! N ebyly. Z ato de vatenáct n ula šestka byla pěkně zabořená v bahně. Ještě, že se nikomu n ic ne stalo. L idé v ystoupili a š li do mů lesem pěšky. Toho dne měli mnozí k večeři smaženici. Hub rostlo požehnaně. A co Makovička Jan? Už nen í v ýpravčím. P racuje s k rumpáčem u baucuku a stále říká: „Já vím, to jsem neměl!“ ROBERT DROZDA
31.7.2006 15:03:59
vlakem do zoo
Co to je, když se řekne…
Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ) Unie č eskoslovenských z oologických zahrad byla založena 4. října 1990 v Bratislavě. Po rozdělení Československa byla přejmenována na U nii č eských a sl ovenských z oologických z ahrad. Cí lem č innosti U nie je nap omáhat u platňování poslání z oo a je jich c elkovému roz voji, zvláště p odporou v zájemné sp olupráce, zpřístupňováním z ahraničních z kuše-
Nosál červený a kočkodan husarský ností a mezinárodních kontaktů a společným pů sobením na ob čanskou v eřejnost a podnikatelské subjekty. UCSZ sp olečně p ostupuje př i o chraně obecných i speci fických zájmů zoologických z ahrad. P řipravuje p odklady a s tanoviska k legislativním a jiným opatřením státních orgánů, která se dotýkají působnosti p říslušných z oo. P řipravuje pod klady a s tanoviska z oo př i ko ncipování širších strategií a programů péče o životní prostředí a o chrany přírody a f auny státními or gány, or gány m ístní s amosprávy, vědeckými institucemi. Iniciuje a podporuje vznik a do držování koordinovaných chovatelských p rogramů č eských a sl ovenských z oo a úč ast t ěchto z ahrad na obdobných mezinárodních programech. Napomáhá s estavení a u skutečňování účinných p rogramů a p ostupů, j imiž s e zoologické z ahrady p odílejí na v ýchově
MAG 08.indd 14
a vzdělávání mládeže a do spělých, obstarává p řitom z áležitosti, k teré j e ú čelné zařídit sp olečně, např íklad v e diční č innosti. Pečuje o odborný r ůst pracovníků zoo a o vzájemnou informovanost, vytváří společný informační fond zoologických zahrad. Podporuje v yužití věcného a l idského potenciálu zoo pro vědecké poznání a výzkum a koordinuje faktickou účast na
Foto: ZOO OHRADA
s jednotlivými č lenskými zo ologickými zahradami v Č eské a Slo venské republice, a to v četně i nformací o do stupnosti dané z ahrady a m ožnosti v yužití s lev pro cestování vlakem. V le tošním ro ce b yla p ro v elký z ájem opět vydána mapa Hrady a zámky s Českými d rahami, k terá j iž obs ahuje t aké informace o do stupnosti je dnotlivých zoologických z ahrad. Mapa je k do stání ve všech ČD centrech. V Č esku js ou č leny Unie z oologických zahrad města Brno, Děčín, Dvůr Králové nad L abem, H odonín, Ch omutov, Jihlava, L iberec, H luboká nad V ltavou, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Ústí nad L abem, V yškov, Z lín. Do v šech těchto měst je možno se dopravit vlakem Českých drah a v yužít některou z m noha nabízených slev. Členy u nie js ou i z oologické z ahrady na Slovensku: Bojnice, Bratislava, Košice a Sp išská N ová V es. Č eské d ráhy na bízí i m ožnost v ýhodného c estování na Slo vensko, např . s e s levou Ci ty Star Slo vensko. I nformace o t ěchto s levách je možno získat v nejbližším ČD centru, na telefonním čísle 840 112 113 nebo na www.cd.cz. MAREK PLOCHÝ, České dráhy, a. s.
konkrétních p rogramech, ja kož i v yužití získaných výsledků v praxi. Iniciuje optimální ře šení p rovozních a te chnických problémů ro zvoje z oologických z ahrad, včetně s polečného ob starávání z áležitostí p rovozního a te chnického c harakteru v př ípadech, o n ichž s e č lenové U nie dohodnou. Zastupuje zoo na mezinárodních odborných fórech. Zpřístupňuje všem členským zoo informace z m ezinárodní spolupráce zoologických z ahrad a o rganizací pů sobících v o chraně př írody. Sp olupracuje s jinými sdruženími a dále s právnickými a f yzickými o sobami, je ž ma jí ob dobné cíle jako Unie. České d ráhy v e sp olupráci s U CZS připravují s polečný proje kt „ VLAKEM DO ZOO “. V r ámci toho to p rojektu s e budete m ít m ožnost o d př íštího č ísla seznámit na stránkách našeho magazínu
31.7.2006 15:04:01
pamětihodnosti
Hrad a zámek: Buchlov a Buchlovice Při c estě z Br na do U herského H radiště si zkuste v yčlenit č as na je dnodenní z astávku. Těsně před Uherským Hradištěm najdete ideální výletovou dvojkombinaci hradu a z ámku: Buchlov a Buchlovice. Starší z dvojice zhlíží na okolní lesy již od 13. století. Významný moravský hrad Buchlov byl vybudován na och ranu o bchodní ste zky vedoucí z údol í M oravy do C hřibů. Pa třil do královského majetku, ale býval často dáván do zástavy. V 1 6. století pa k přešel trvale do s oukromých rukou. Majitelé se pyšnili zajímavými, leč obtížně vyslovitelnými jmény. Jen si z kuste říci: pánové ze Zástřizl, pánové z Petřvaldu.
MAG 08.indd 15
Původní jád ro hradu t vořily dvě věže propojené ob ytným pa lácem a k aple p ostavená podle francouzského vzoru. V 16. století prováděli pánové ze Zástřizl rozsáhlé renezanční úpravy. Z lomovým ob dobím je p ro Buc hlov konec 17. s toletí. Jan D ětřich z P etřvaldu nechává ve stylu italské venkovské vily v ybudovat zámek Buchlovice. Jeho manželka byla italského původu a p obyt na h radě pro ni byl údajně př íliš c hladný. Buc hlov t ak z ačal b ýt obýván pouze po část roku. Posledními majiteli Buchlova byli Berchtoldové. Pro dějiny hradu jsou významní nevlastní bratři L eopold a B edřich, o svícenci. Buc hlov
sice trvale neobývali, ale v p olovině 19. století zde zpřístupnili muzeum. Zásobovali jej exponáty z e s vých e xotických c est. V i nteriérech hradu se seznámíte s v ývojem bytové kultury v p růběhu s taletí, uv idíte roz sáhlé př írodovědné a e gyptologické s bírky (včetně mumie) a k nihovnu. P o p rohlídce h radu s e m ůžete vydat k n edaleké kapli svaté Barbory. Sloužila jako h robka ma jitelů, n yní s e z de poř ádají výstavy. Z Buchlova se určitě vydáte do Buchlovic. Z ámek je obk lopen nádhernými z ahradami se vzácnou sbírkou fuchsií. JIŘÍ BERGER Foto: AUTOR (3x)
31.7.2006 15:04:06
MAG 08.indd 16
31.7.2006 15:04:13
