10,- K _________________________________
ZPRAVODAJ M STA
--- 2/ 2006 (0097) --- 1. 2. 2006
ÚNOR 2006 MO RS Mirovice Vás srde
zve na tradi ní
Rybá ský ples
po ádaný v Kulturním dom Mirovice v sobotu 11. 2. 2006 od 2000 hodin. Bohatá tombola, vstupné s místenkou 80,- K . K tanci a poslechu hraje hudební skupina HRA KY. Vstupenky je možné zakoupit v p edprodeji v ELEKTRO FIKO Mirovice.
KALENDÁ 2. 11. 11. 14. 28.
tvrtek sobota sobota úterý sobota
1.
st eda
3. 5.
pátek ned le
– ÚNOR 2006 – B EZEN 2006
Hromnice – katolický svátek na památku uvedení Ježíše do chrámu Panna Maria Lurdská RYBÁ SKÝ PLES – KD Mirovice Sv. Valentýn HASI SKÝ PLES – KD Mirovice Popele ní st eda – ty icetidenní doba p ípravy na Velikonoce – svatopostní doba - trvání od Popele ní st edy do odpoledne Zeleného tvrtka - slaví se celkem 6 postních ned lí - symboly: poznamenání popelem, k ížová cesta ŠIB INKY – KD Mirovice D TSKÝ MAŠKARNÍ BÁL – KD Mirovice
--------------------------------------------------------------------------------------------
SVOZ POPELNIC – 2006 Svozový den
–
ST EDA
Rozpis termín svoz pro rok 2006 - (zimní a letní režim):
. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
síc Únor ezen Duben Kv ten erven ervenec Srpen Zá í íjen Listopad Prosinec
1. 1. 5. 10. 7. 5. 2. 13. 4. 1. 6.
Den 8. 8. 12. 24. 21. 19. 16. 27. 11. 8. 13.
–
datum 15. 22. 15. 22. 19. 26. ------------30. ------18. 25. 15. 22. 20. 27.
--29. --------------29. ---
INFORMACE Z MATRIKY Po et obyvatel hlášených k trvalému pobytu v m st Mirovice k 31. prosinci 2005:
Celkem
1620
Z toho - dosp lí - d ti
1389 231
Dle jednotlivých obcí:
Rok 2002 Dosp lí
1. Mirovice 2. Boješice 3. Kakovice 4. Oha 5. Plíškovice 6. Ráztely 7. ete 8. Sochovice 9. Touškov
1136 32 29 4 64 30 31 10 35
D ti
247 8 4 0 17 5 5 0 3
Rok 2003
Rok 2004
Dosp lí
D ti
Dosp lí
D ti
Dosp lí
ti
1148 33 26 4 66 28 30 9 35
222 7 3 0 16 5 5 0 3
1151 38 25 4 70 29 30 10 35
211 6 3 0 17 4 4 1 2
1146 40 26 4 68 29 31 11 34 1389
201 5 2 0 14 4 2 1 2 231
1372 289 1379 261 1392 248
CELKEM Rok Narození Zem elí
1661 1999 16 23
2000 11 17
Rok 2005
1640 2001 7 18
1640 2002 9 11
2003 10 19
1620 2004 15 21
2005 9 15
Firma Josef Mázdra eznice 129
SLUŽBY A MECHANIZACE nabízí: - veškeré zemní a výkopové práce pomocí rypadla a naklada e JCB 3DL a JCB 4CX, DH 112, UNC 75 - práce s nástavbami - bourací kladivo RAMMER - vrtací nástavba (na sloupky, oplocení) - odvoz veškerých sypkých materiál (5–10 t)
- zdvihací práce PV3S AD 080 - kontejnerová služba 12 m3/9t - odklízení sn hu a posyp komunikací inertním i chemickým materiálem Tel. Tel. a fax:
777 946 394 777 828 560 318 683 827
RADA M STA . 44 – 2. 1. 2006 Po ad sch ze rady m sta Mirovice 1. Kontrola zápisu a usnesení RM .43/2005 ze dne 14.12.2005. 2. Usnesení zastupitelstva m sta .18/2005 ze dne 15.12.2005. 3. erpání sociálních dávek za prosinec 2005. 4. Žádost o p id lení bytu v DPS Mirovice. 5. P id lení bytu a uzav ení nájemní smlouvy na byt v DPS Mirovice. 6. Žádost o zm nu vytáp ní bytu v p.312. 7. Návrh na prodej obecního pozemku p. . 11/3 v k.ú. Ráztely. 8. Žádost o p id lení obecního bytu v Mirovicích. 9. Žádost m stské knihovny o snížení tená ského poplatku a o p est hování d tské knihovny ze ZŠ. 10. Žádost o p id lení bytu v DPS Mirovice. 11. Zpráva z metodické návšt vy M K Písek v knihovn Boješice. 12. Zpráva auditora z díl í kontroly ú etnictví v Základní škole a mate ské škole Mirovice. 13. Žádost o p echod nájmu bytu .8 v p.68 Mirovice. 14. Žádost o souhlas majitele s opravami bytu v p.75 Mirovice. 15. Zám r na pronájem pozemku p. . 817/14 v k.ú. Mirovice. 16. Informace Kvinta podílnická plyn s r.o. z valné hromady. 17. Žádost o vým nu obecního bytu. 18. Ukon ení provozu kotelny na tuhá paliva sídlišt Mirovice. USNESENÍ . 44 – 2. 1. 2006 Rada m sta schvaluje: 1. Kontrolu zápisu a usnesení RM . 43/2005 ze dne 14.12.2005 bez ipomínek a dopln ní. 2. A ukládá starostovi m sta zajistit výkon p ijatých usnesení Zastupitelstva sta Mirovice . 18/2005 ze dne 15.12.2005. 4. Za adit do seznamu uchaze o byt v DPS Mirovice žádost ze dne 15.12. 2005 pí Z. Novákové. 5. A p id luje byt v DPS p.313 .4 ve II.NP o velikosti 1+0 pí Z. Novákové. Sou asn schvaluje uzav ít nájemní smlouvu na tento byt a pov uje starostu k podpisu nájemní smlouvy. 6. Zm nu zp sobu vytáp ní bytu .3 v dom p.312 z ÚT na samostatné elektrické vytáp ní na základ žádosti ze dne 19.12. 2005 p. Haška. 7. Za adit na program jednání zastupitelstva m sta návrh na prodej obecního pozemku p. . 11/3 v k.ú. Ráztely. 9. Na základ žádosti vedoucí m stské knihovny Mirovice ze dne
19.10.2005 s ú inností od 1.1.2006 ro ní tená ský registra ní poplatek: student od 15 let 40,-K /rok. 10. Za adit do seznamu uchaze o byt v DPS Mirovice p.313 žádost ze dne 4.12.2005 p. Vl. Rebety. 12. Zprávu auditora Ing.M.Noskové ze dne 21.11.2005 z pr žné kontroly etnictví a doklad v Základní škole a mate ské škole Mirovice, která prob hla dne 24.10.2005. 14. Jako vlastník nemovitosti p.75 Mirovice stavební úpravy bytu .2 nájemci E.Pliskové. Úpravy bytu budou provád ny na základ stavebního povolení a plné režii žadatelky. V p ípad zrušení nebo odstoupení od nájemní smlouvy na p íslušný byt, nebude m sto Mirovice vyplácet žádné odstupné ani náhrady za úpravy bytu v p.75 pí E. Pliskové. 15. Zve ejnit na ÚT m sta po dobu nejmén 15 dn p ed projednáním v rad sta zám r m sta Mirovice na pronájem pozemku p. .817/14 bez pozemku ve ejné studny v k.ú. Mirovice na cenu regulovanou tj. za 4,-K /m2 a rok( Cenový v stník MF .01/2006) pro nepodnikání budoucího nájemce. 19. Ukon ení provozu kotelny na tuhá paliva sídlišt Mirovice k 30. zá í r.2006. D vodem ukon ení provozu kotelny na tuhá paliva je p evedení na zásobování teplem a teplé užitkové vody z domovních plynových kotelen ve vlastnictví jiné právnické osoby. Na základ tohoto rozhodnutí rady m sta bude požádán ERÚ o zrušení licence M sta Mirovice pro podnikání v energetických odv tvích na zásobování teplem a teplou vodou pro p.311 SBD Písek a budoucí spole enství vlastník byt v domech p.312, 308 a 309 Mirovice. Rada m sta bere na v domí: 3. erpání sociálních dávek za m síc prosinec 2005 ve výši 253.100,- K . 11. Zprávu z metodické návšt vy M stské knihovny Písek v knihovn Boješice ze dne 14. 10. 2005. 16. Informaci KVINTA podílnická plyn s r.o.ze dne 20.12.2005, že v roce 2005 nebyla schválena zm na stanov spo ívající ve zrušení omezení evoditelnosti akcií na jméno. 17. Dopis ze dne 9.12.2005 týkající se ohlášení zm ny zp sobu jednání VUSS k 31.12.2005. Rada m sta neschvaluje: 8. Za adit do seznamu uchaze o obecní byt žádost pí J. Pajerové, nebo obec nemá k dispozici volný byt. V sou asné dob uvoln né byty v p.302 a v p.68 jsou ur eny k prodeji a podle „Zásad prodeje obecních byt “ je obec nem že obsadit nájemcem z d vodu jejich privatizace.
9. P est hování d tské knihovny z areálu Základní školy Mirovice na základ žádosti,ze dne 19.10.2005 vedoucí m stské knihovny . 13. P echod nájmu bytu .8 o velikosti 1+1 v p.68 Mirovice po zem elé pí M. Astalošové ve smyslu § 706 odst.1 ob . zákoníku .40/64 Sb., v platném zn ní na pí H.Brožákovou, protože tato s ní nesdílela spole nou domácnost na základ podklad z eviden ního listu nájemného ze dne 13.7.2005 jako osoba žijící s nájemcem ve spole né domácnosti. Dále rada m sta schvaluje, že obecní byt bude vyklizen osobou, která vy izuje poz stalost po zem elé pí. M.Astalošové a p edán m stu Mirovice v dohodnutém termínu. Tento volný byt bude nabídnut na základ „Zásad prodeje obecních byt “ k p ímému prodeji p ípadnému zájemci na základ vyhlášeného zám ru. 18. Žádost ze dne 27.12.2005 pí E.Hoferové o vým nu obecního bytu 1+1 v p.35 za byt 1+1 v p.68 po pí Astatošové.
RADA M STA . 45 – 17. 1. 2006 Po ad sch ze rady m sta Mirovice 1. Kontrola zápisu a usnesení RM .44/2006 ze dne 2.1.2006. 2. Zm na rozpo tu m sta Mirovice .4 na rok 2005. 3. P ipomínka nájemník p.312 Mirovice k plynofikaci dvou byt . 4. Žádost o zm nu vytáp ní bytu . 8. a .9 v p.312 Mirovice. 5. Informace tajemníka o zm NV R .330/2003 Sb., s ú inností od 1.1.2006. 6. Stanovení m sí ní odm ny editelce ZŠ v souvislosti s NV R. .330/2003 Sb., s ú inností od 1.1.2006. 7. Žádost nájemník p.308 Mirovice o zm nu vytáp ní. 8. Sd lení Sboru dobrovolných hasi Touškov. 9. Žádost o napojení p.206 Mirovice na ve ejnou kanalizaci v majetku m sta Mirovice. 10. Stanovení p echodného po tu zam stnanc za azených do M Ú Mirovice. USNESENÍ . 45 – 17. 1. 2006 Rada m sta schvaluje: 1. Kontrolu zápisu a usnesení RM . 44/2006 ze dne 2.1.2006 bez ipomínek a dopln ní. 2. Na základ pov ení zastupitelstvem m sta Mirovice .18 ze dne 15.12.2005 zm nu rozpo tu m sta Mirovice .4 na rok 2005 k 31.12.2005 podle p edloženého návrhu v paragrafovém zn ní. Celkové p íjmy rozpo tu: 31.568.400,- K . Celkové výdaje rozpo tu: 30.826.300,-K . Financování:
742.100,- K . Rozpo et je p ebytkový a z p ebytku rozpo tu je hrazena splátka úv ru na plynofikaci a úv ru na dostavbu DPS Mirovice. Ukládá starostovi m sta projednat tuto zm nu .4 na nejbližším zastupitelstvu m sta. 4. Zm nu zp sobu vytáp ní bytu . 8 na základ žádosti ze dne 6.1.2006 p. Sejáka a bytu .9 pí M. Maršálkové na základ žádosti ze dne 6.1.2006 z ÚT na samostatné vytáp ní t chto byt etážovým plynovým topením na zemní plyn za plné náklady nájemník . Sou asn m sto Mirovice jako vlastník nemovitosti p.312 souhlasí s p ívodem zemního plynu ve spole ných ástech domu p.312. Na z ízení nového vytáp ní t chto byt bude vydáno íslušné stavební povolení. 6. V souvislosti s Na ízením vlády R . 330/2003 Sb., v platném zn ní s inností od 1.1.2006 m sí ní plat editelce Základní školy a mate ské školy Mirovice, okres Písek. 9. Napojení RD p. 206 Mirovice, v ul. Zahradní na ve ejnou kanalizaci v majetku m sta Mirovice, na základ žádosti ze dne 9.1.2006. P ipojovací podmínky stanoví provozovatel místní kanalizace v Mirovicích VAK J .a.s. .Bud jovice. V p ípad zásahu do chodníku a vozovky v ul. Zahradní, žadatel uhradí veškeré náklady spojené s opravou chodníku a vozovky a uvede komunikace do p vodního stavu. Na stavbu musí být zpracován jednoduchý projekt. Na základ projektu vydá odbor výstavby M Ú Mirovice stavební povolení. 10. Podle návrhu tajemníka M Ú p echodné zvýšení po tu zam stnanc za azených do MÚ z 18 na 19 zam stnanc od 19.1.2006. D vodem zvýšení po tu zam stnanc je p echodné období do konce m síce kv tna r.2006, kdy odchází do p ed asného starobního d chod pí Z. Ma íková. Na základ skon eného výb rového ízení ze dne 17.1.2006 ve smyslu zák. . 312/2002 Sb., o ú ednících samosprávných celk byl vybrán ú edník, který nastoupí 19.1.2006 a do 31.5.2006 bude provedeno jeho zaškolení na odboru výstavby MÚ. Rada m sta bere na v domí: 3. P ipomínku nájemník p.312 Mirovice k plynofikaci dvou byt v tomto dom . P ipomínka byla podána dne 3.1.2006 jako petice. Po posouzení této petice radou m sta dopis odporuje ve smyslu § l odst.4 zákonu . 85/90 Sb., o právu peti ním. 5. Informaci tajemníka M Ú, že dojde v souvislosti s Na ízením vlády R .330/2003 Sb., v platném zn ní s ú inností od 1.1.2006 k úprav platu. 8. Zprávu SDH Touškov ze dne 6.1.2006, že ob any a leny SDH Touškov bylo v roce 2005 odpracováno za pronájem rybníka v Touškov na úpravách v místní ásti Touškov celkem 337 hodin v hodnot 16.850,- K .
Rada m sta neschvaluje: 7. Žádost nájemník p.308 Mirovice ze dne 12.1.2006 na zm nu vytáp ní domu p.308 na centrální vytáp ní zemním plynem. Obec podle zákona o obcích podle zák. .128/2000 Sb., v platném zn ní se nem že sdružovat podle edpis o sdružování ob an (§47,odst.1). Rada m sta dále schvaluje, že plynofikace celého domu p.308 je možná ihned po prodeji bytových jednotek jednotlivým nájemc m, kdy vznikne ze zákona spole enství vlastník bytových jednotek jako právnická osoba. V p ípad , že n který z byt v tomto dom nebude prodán, bude se m sto Mirovice jako podílník ve spole enství vlastník podílet na investici podle podílu. M sto Mirovice má pro tento ú el pro rok 2006 p ipraveny finan ní prost edky v rozpo tu m sta.
POT EBUJETE P IVÝD LEK ? VOLNÁ
PRACOVNÍ DOBA
VOLEJTE: 604 266 640 Zpravodaj M sta Mirovice – MIROVICKO Vychází jako m sí ník. Vydává: M Ú Mirovice, 398 06, Masarykovo nám stí 38 382 274 101 www.mirovice-mesto.cz O: 249 858 Registra ní íslo: MK R E 11445 Grafická úprava – tiskový pracovník: Ing. Bc. Marie Hrdinová íslo:02/2006 (0097) Den vydání: 1. 2. 2006 Neozna ené p ísp vky jsou materiály M Ú Mirovice. íjem inzerce, p ísp vk , nám a p ipomínek: M Ú Mirovice E-mail:
[email protected] 382 274 101 E-mail:
[email protected] 606 792 294
PÁN JEŽÍŠ A ŠIMONOVA TCHYN Brat i a sestry, evangelium 5. ned le po Zjevení Pán (5. února 2006) vypráví o tom, jak Pán Ježíš uzdravil tchyni svého apoštola Šimona Petra. Slovo „tchyn “ nemívá u ženatých muž práv ten nejlepší zvuk, protože tchyn starostliv dohlížejí, aby jejich dcerám a vnou m nic nescházelo. Vždy na ty muže je tak málo spolehnutí. Role tchyní bývají asto nesmysln démonizovány a objevují se rádoby vtipné pr povídky typu „pivo, tchyn , uzený – nejlepší je studený“ apod. Dnes vystupuje na scénu tchyn prvního z apoštol – Šimona Petra. Její ze , jak víme, byl rybá em. Jist nebyl chudák. M l svou lodici i sít . To byl ur itý majetek, s nímž mohl svou rodinu uživit. A náhle zanechává Šimon rybá ského povolání! Lo ka zahálí a on b há za n jakým potulným kazatelem z Nazareta. Dokonce i jméno si prý dal nové – Petr, to jest Skála. A získal i své p átele Jakuba a Jana Zebedeovy. Ti opustili stárnoucího otce a všichni b hají za tím Ježíšem. Petrova tchyn si jist kladla otázku: A kdo bude nyní živit rodinu? Zdá se, že práv z t chto starostí se rozstonala. A jist si myslela, že se za ní nikdo nep ijde podívat, aby ji pot šil a povzbudil. Najednou však stojí p ed ní – práv ten Ježíš, na kterého tolik žehrala. A v bec nevypadá jako n jaký blázen, ba naopak – mile se na ni usmívá. A íká jí laskavá slova. Bere ji za ruku a zvedá z l žka. Petrova tchyn vstává na nohy a je celá užaslá, nebo tento Ježíš ji práv uzdravil. A pak už d lá to, co d lají všechny ženy, když jsou ekvapeny milou a vzácnou návšt vou. Jde, aby uchystala pohošt ní, a neví, ím by hosta obnášela. A my se m žeme ptát: Co se to s Petrovou tchyní stalo? Je to zdánlivá mali kost, ale ve skute nosti velice významná. Pán Ježíš se na ní podíval, usmál se a podal jí ruku. Toto krásné lidské gesto známe všichni. T eba z p enos fotbalových i hokejových zápas . V zápalu hry n kdo porazí protihrá e. Hned se k n mu však vrátí, podá
mu ruku, pozvedne ho, omluvn se na n j usm je – a všechno je zase v po ádku. Toto gesto známe i s malými d tmi. N kam se rozb hnou, pak hapají a zoufale plá ou. Ale p ib hne maminka, podá dít ti ruku, pozvedne, usm je se, poví chlácholivé sloví ko i pofouká bolístku – a vše je zase v po ádku. Ano, podat n komu ruku, kdo je docela „na dn “, to je gesto uzdravující lásky a vždycky pomáhá. Kolem nás se vždy najdou lidé, kte í jsou do ista na dn . A t m m žeš podat pomocnou ruku a novat jim p átelský úsm v. Ti lidé tak dostanou novou sílu k životu, postaví se znovu na nohy. Nejv tší pomoc však získá ten, kdo se chytí za ruku Pána Ježíše. Kristus Pán dokáže uzdravit neduhy nejen t lesné, ale i mnohem horší neduhy – totiž neduhy našeho ducha, posedlost tím Zlým. kte í lidé tvrdí, že dnes už mezi námi démoni ne ádí, že prý dnešní lidé neznají posedlost zlým duchem. Tomu však nesmíme it. Jen si vezm te, kolik lidí je doslova posedlých myšlenkou na pomstu, mrzkým chtí em, touhou po drogách, majetku i karié e za každou cenu! A dob e si zapamatujte následující tézi: Nejv tším vít zstvím ábla v dnešní dob je, že se mu poda ilo esv it tolik lidí o tom, že vlastn NEEXISTUJE!!! Brat e milý, sest ko drahá, v íš tomu? Proti neexistujícímu nep íteli se opravdu t žce bojuje. My víme, že ábel existuje a že je velmi rafinovaný a nebezpe ný. Nemusíme se ho však bát, nebo Kristus Pán svou smrtí na k íži moc ábla zni il. Jenom jde o to, abychom se vždycky dokázali rozb hnout do Božího domu, když se jaká posedlost pokouší o nás. Kéž umíme vždycky podat pomocnou ruku padlým lidem a p ivést je k Pánu, aby je mohl uzdravit. A m e n. Váš služebník a duchovní otec P. Jan Špa ek
MO RS Mirovice Vás srde
zve na tradi ní
Rybá ský ples
po ádaný v Kulturním dom Mirovice v sobotu 11. 2. 2006 od 2000 hodin. Bohatá tombola, vstupné s místenkou 80,- K . K tanci a poslechu hraje hudební skupina HRA KY. Vstupenky je možné zakoupit v p edprodeji v ELEKTRO FIKO Mirovice.
KINOKAVÁRNA B EZNICE 1. 2. st eda v 18 hodin TAJEMNÝ LET Americké drama vypráví p íb h erstvé vdovy … Vstupné 39 K 93 minut Doporu eno od 15 let 5. 2. ned le v 18 hodin ŠÍLENÍ eský filozofický horor je alegorií sou asného sv ta Vstupné 42 K 118 minut Doporu eno od 15 let 8. 2. st eda v 18 hodin OLIVER TWIST Adaptace klasického románu Charlese Dickense … Vstupné 44 K 131 minut P ístupno 12. 2. ned le v 18 hodin NOC S NABROUŠENOU B ITVOU Francouzský horor je d sivým p íb hem dvou dívek Vstupné 39 K 91 minut Doporu eno od 15 let 15. 2. st eda v 18 hodin ZABIJI NIXONA Americké psychologické drama Vstupné 39 K 96 minut Doporu eno od 15 let 19. 2. ned le v 18 hodin V MOCI ÁBLA „Strhující souboj mladé dívky se samotným áblem…“ Vstupné 42 K 119 minut Doporu eno od 12 let 22. 2. st eda v 18 hodin KLATBA BRAT Í GRIMM Dobrodružn fantastický film v britsko- eské koprodukci. Vstupné 42 K 119 minut Doporu eno od 15 let 26. 2. ned le v 18 hodin LOVCI DINOSAUR Ak ní dobrodružné sci-fi. Vstupné 39 K 103 minut
Doporu eno od 15 let
tské p edstavení: 1. 2. v 9 hodin ŠIJU, ŠIJU POHÁDKU IPRAVUJEME:JAK SE KROTÍ KROKODÝLI, HARRY POTTER A OHNIVÝ POHÁR, DOBLBA, ZLOMENÉ KV TINY, LÁSKA NA INZERÁT…
HISTORICKÉ ST ÍPKY Z MIROVIC A MIROVICKA VII.
Zemská stezka vedoucí Mirovickem „Stezky, vedoucí ze st edu zem až na hranice, sluly stezky zemské; našemu kraji nejbližší byla zemská stezka, která vedla od hlavního tržišt Lauriacum (nyn jší Lorch v Horních Rakousích u Lince) na Dunaji p es Bud jovice, Netolice, Písek, Mirovice, B eznici, P íbram,, Dob íš, Mníšek a Zbraslav ku Praze. Ovšem, že t chto všech jmenovaných m st ješt tehdy nebylo, nanejvýš tam stávaly jen malé osady. Stezka tato slula „linecká “ a jak byla stará, o tom sv í listina z roku 906, která o ní praví, že slovanští kupci z ech p icházeli po ní na trhy do Lince, jenž býval v dávných dobách ímskou kolonií a slul Lentium. Zmi uje-li se tedy o ní zápis p es tisíc rok starý, dá se souditi, že už tehdy mohla býti jiný tisíc rok stará. Známá pak „zlatá stezka“, v i a a u r e a starých latinských spis , spojovala se p es Prachatice s touto lineckou stezkou u župního hradu Netolic a vycházela do ech z Bavorského m sta Pasova, kde bývala na edm stí na levém b ehu Dunaje prastará eská celnice na s l, v listin z roku 1010 jménem „Boemiensetheloneum“, též „muto Boemorum“ ipomínaná (Erben, Reg. I. 87.). i t chto zemských stezkách z izovány bývaly sruby, hradišt a hradce, obsazené dob e vyzbrojenými strážci, kte í chránili karavanní obchod a zajiš ovali bezpe nost stezek. P i jmenované stezce linecké nejbližší takové strážnice v naší krajin byly ve Strážovicích u Mirovic a na Stražišti u Dobré Vody za B eznicí. Zpozorovala-li stráž n kterého takového srubu nebo hradišt , že se blíží nep ítel, dala ihned celému okolí i nejbližší stráži znamení, a to v noci velikým ohn m, ve dne pak vysokým sloupem kou e. Takové znamení bylo ovšem ihned post ehnuto druhou stráží, která je stejným zp sobem bez meškání signalisovala dále, a jen tak se stávalo, že byl v n kolika hodinách celý veliký kraj varován p ed blížícím se nebezpe ím a všecky ozbrojené stráže zalarmovány. Proto byla místa pro strážné sruby vždycky tak volena, aby znamení jedním z nich dané bylo nejbližšími strážemi na obou stranách dob e viditelné.“ (Hofmeister, Rudolf Richard: B eznické obrázky, Praha 1932, s. 87 – 88. Z archivních, asopiseckých a literárních pramen vybírá: Alexandr DEBNAR
M ez n ík
h i st o ri e
Zamyšlení nad jedním výro ím Dne 8. prosince roku 2005 ub hlo 40 let od historického zlomu pro všechny k es any na celém sv , zahájení II.vatikánského koncilu. Tímto aktem se zm nila tvá církve, která se tak definitivn oprostila od obru í st edov ku a nastolila koncepci nového pohledu na sv t a lov ka, kterého již nechce vnímat jako poslušnou neuv dom lou ovci, ale jako spolutv í osobnost na díle Božím, totiž spáse sv ta. Pro nás starší bylo p irozené, že ve v ku svého dospívání jsme poznávali církev jako nad azenou instituci, v kostele s liturgií v latin , které nikdo nerozum l, u oltá e kn z zády k p ítomným, aktivita farník a spolupráce ve farnosti nulová. Do kostela se asto chodilo pouze z tradice a uv dom ní v ících žádné. Chod života v ících lidí jaksi ustrnul, a nad je na zlepšení neexistovala. P esto v této dob naši edkové a hlavn naše mámy si zachovaly krásnou istou d ru v Boha a podle Jeho p ikázání žily a vychovaly své d ti. Nezadržitelný vývoj sv ta však nastolil nové otázky a problémy lov ka i církví, na které bylo t eba reagovat místo strkání hlavy do písku. Toto znamení as nejlépe pochopil benátský patriarcha A.G. Roncalli, pozd jší papež Jan XXIII., který se dovedl vcítit do situace prostých a sociáln slabých lidí, jim naslouchal, znal jejich životní íže, jejich pot eby a hlavn velmi dob e znal pom ry v církvi. Jeho symbolický akt, otev ení oken a dovolit vanutí Ducha do všech kout církevních spole enství, nastolil nad ji sv ta, že se posune st edov ké chování této instituce kup edu a umožní tak všem lidem p ístup k duchovnímu zdroji, a to nejenom vyvoleným. Ve ejn se z ekl praxe exkomunikací a k ižáckých tažení v p ípad odporu církevnímu u ení, slovo kací vypustil ze svého slovníku a o v ících jiných církví mluvil jen jako o odlou ených bratrech s láskou a pochopením. Vyhlášení a zahájení koncilní p ípravy nebyla ani pro n ho v bec v c jednoduchá, protože zkostnat lý režim p edchozích as se v tomto st etu civilizací usilovn bránil zm . P esto byl koncil dne 11. íjna 1962 úsp šn zahájen a rozprava koncilních komisí nad 16 edlohami, pro zú astn né arcibiskupy, biskupy, zástupc jiných církví, p edstavitele eholí, zástupc vlád 85 zemí a p ítomné laiky mohla za ít.
Každá projednávaná p edloha byla unikát, který hovo il o dobrot Boha a povinnosti tuto dobrotivost p edávat všem lidem. Církev se sklání k bolesti a pot ebám syn a dcer tohoto sv ta a chce s nimi prožívat jejich osudy v radosti i utrpení. V úvodu ekl papež, že cílem koncilu není jen zachování d dictví k es anského u ení, nýbrž jeho nové ú inné zv stování. Církev se chce p i tom ukázat jako milující, dobrotivá a trp livá matka, s plným slitováním a dobrotou. Zd raznil také, že církev se nezrodila, aby vládla, nýbrž aby sloužila. Tento odvážný krok spustil obrovskou iniciativu, která se t žce krok za krokem proti obrovskému odporu prodírala k svému cíli, dopracování a schválení navrhnutých stanov - dokument . To se však nakonec poda ilo, a tak mohlo být 8. prosince 1965 zasedání koncilu, a to již Pavlem VI., slavnostn zakon eno. Toto vít zství zdravého ducha platné pro všechny v ící i bez vyznání neuspokojilo všechny stejn a ani národy pod komunistickou diktaturou a jejími pomaha i v r zných p evlecích, a to i v samotné církvi. Ti Jana XXIII. ve známém sdružení Pacem in terris (obdoba KS v církvi) obvinili, že zradil evangelium. V klidu jim vzkázal, že neusiluje o zm ny evangelia, ale o jeho lepší pochopení. V této chvíli je spravedlivé p ipomenout postavu mirovického kn ze P. Zborovského, který krátce po skon ení koncilu navštívil V né sto a p ivezl velké množství publikací a knih s koncilní tématikou. Díky p átelství s touto pozoruhodnou osobou, která neváhala a provedla mnoho koncilních zm n okamžit , navzdory všeobecnému strachu a zvlášt pak v p ístupu k mladé generaci, vlastním tyto rané posly s v nováním dodnes. Jeho oltá obrácený k lidu (který je nyní na fa e), nám v Mirovicích jako jedn m z prvních v diecézi hlásal nezvratné zm ny, které po koncilu nastávají. Dnes s odstupem 15 let po r. 1990, kdy mohli být zm ny svobodn uplat ovány, m žeme prostým okem zhodnotit, jak daleko došly. Napln ní ducha a stanov koncilu je mimo mála oblastí naprosto nedostate né. Jan XXIII. by se divil, jak op t po 40 letech vegetují staré pom ry v církvi, slovo exkomunikace má op t své uživatele, zákaz farníkovi k oltá i i k varhanám, nezájem o práci s mladou generací, práce farních spole enství, farních a ekonomických rad žádná , utlumená biblická a liturgická osv ta, tak d ležitá pro rozvoj k es anského myšlení, povolání laik v církvi asto znemožn na a spole enský život farník
tém na mrtvém bod ….a.t.d. Kdo znal aktivitu a možnosti farník za totality, dá mi za pravdu, že byla i p es odpor režimu v tší, než je dnes. O to více však p ibývá vzájemného nepochopení, pokrytectví, vznešených frází, um le udržovaná nenávist a pomluvy pro rozšt pení jednoty ve farnosti od t ch, kte í se domnívají, že mají tu pravou víru, lepší než ostatní a kte í by tak m li být p irozen ostatním p íkladem. Je zajímavé slyšet výzvy církevních p edstavitel na r zných shromážd ních a konferencí o pokra ování pokoncilní obnovy a nové ístupy ve všech oblastech duchovní aktivity, odpušt ní, toleranci, práci s mládeží, s laiky a zárove sledovat jejich bojkot a nenapl ování. Existující dvojí tvá jen halí vše do šediva. Velká shromážd ní plná nového koncilního ducha a smutná skute nost ml ící církve farní reality. Bylo by zajímavé si ov it, co normální lov k dnes mimo obrácených oltá a liturgii v rodném jazyce ví o koncilních zm nách, které nastaly. Nap .: bratrský vztah k druhému, toleranci, odpušt ní, postoj k lidem bez vyznání, o vzájemné odpov dnosti, kn žské služb , chování kn ží ve farnosti, k laik m, k mladé generaci, stanovisko dokumentu o mladých manželství, liturgii, ekumenismu, povinnostech a práv jedince…atd. Chybí osv ta a není o ni zájem. Pro ? Staré m chy jsou tak pohodlné a ješt dosta ují. Co na tom, že každoro klesají po ty v ících i adept na kn žství a naopak ibývá partnerských vztah bez s atk a dezinformované mladé generace. Je naprosto jasné, že vývoj se nezastaví a 100 let zpožd ní si církev dnes již nem že dovolit. Vždy za n kolik let by ani nem la, a to nejen u nás, ke komu mluvit. Koncil neotev el jenom okna, ale celé brány doko án a dal do pochodu jiný pohled na Boha, sv t i lov ka. Staré nezadržiteln odchází a nový úsvit je nezvratný. V této skute nosti budou místní farní skanzeny bez mladé generace pouze živo it a as si po ká na nový prostor a jiné lidi, kte í budou chtít naslouchat a žít v novém otev eném pokoncilním duchu. Smutné je, že se toho, my starší, a koli jsme po tom toužili, již nedožijeme. A. Vondrášek Použitá literatura: životopis Jana XXIII., koncilní stanovy II.vat. konc., Katolický týdeník, K. Skalický, magazín Setkání.
Sbor dobrovolných hasi MIROVICE Vás srde
zve na
HASICSKÝ
PLES
sobota 18. února 2006
Datum: Místo:
Kulturní d m Mirovice 20.00 hodin
Za átek: Vstupné:
50,- K
K tanci i poslechu hraje
BANKET B O HAT Á
T O M B O L A !!!
ROZHOVOR S OSOBNOSTÍ
Jiho ech ze Strakonic
Ing. Pavel Pavel – jede po 20 letech na Velikono ní ostrovy Vážení tená i, dovoluji si vám nabídnout exkluzivní rozhovor s mým sou asným kolegou v Rad Jiho eského kraje – panem Ing. Pavlem Pavlem, který p ed 20 lety „rozchodil“ sochy moai na Velikono ních ostrovech. Prozradíte našim tená m, kde a jak jste prožil d tství a mládí? Narodil jsem se ve Strakonicích a žiji tu dodnes. Myslím si, že jsem prožil nádherné d tství díky rodi m, spoust kamarád . Rodi e m li rádi sporty – lyžování, vodáctví a turistiku. S kamarády jsme „ ádili“ na okraji m sta p i tských hrách, výpravách do okolí a pr zkumu p ím stské p írody. Cestování v dob Vašeho d tství nebylo tak samoz ejmé a dostupné jako dnes. Kde se u Vás tedy vzala „váše “ zkoumat sv tové záhady? asem jsem za al navšt vovat vodácký oddíl a tam jsme se u ili nejen ovládat lod , ale i stanovat , uzlovat, morseovku a spoustu dalších tábornických dovedností. Dobrodužné p íb h z knih, ale i z táborového života byly pro nás samoz ejmostí. Jaké záhady jste krom již zmín ných soch na Velikono ních ostrovech ešil a s jakým výsledkem? Stavebních a dopravních záhad a samoz ejm i záhad z jiných obor je spousta. M l jsem to št stí, že jsem se setkal s doktorem Václavem Šolcem, naším znamenitým znalcem indián Jižní Ameriky. On m inspiroval k bádání, jak dávní stavitelé indiánského m sta Tíwakaku transportovali ob í andezitové bloky p es vysokohorské jezero Titicaca. Za pomoci student rybá ského u ilišt v T eboni jsme nat žili rákos a podle snímk doktora Šolce svázali dva sedmimetrové luny, p esn takové, jaké po staletí stav li a používali indiáni na Titicaca. Pomocí rákosových lun jsme pak v T eboni evezli z jedné pláže na druhou asi dvoutunový balvan. Záhadu tajemného transportu jsme patrn vysv tlili. V roce 2008 tomu bude 20 let. Onen kámen dodnes leží na trávníku p ed restaurací u pláže rybníka Sv t i s bronzovou desti kou na památku. Další ze zajímavých záhad je otázka, jak sta í Britové stav li Stonehenge, což je, po londýnském Toweru, druhá nejznám jší památka Anglie. Ve Strakonicích u eky jsme vybetonovali dv p esné kopie sloup Stonehenge v m ítku 1 : 1 a p l roku jsme na n zkoušeli vytáhnout
titunový betonový p eklad. Po vy ešení spousty problém jsme jej nakonec dokázali usadit v deseti lidech za sobotu a ned li. Britští archeologové edpokládali, že tuto práci museli provád t stovky lidí. Náš experiment je ekvapil. Osobn si myslím, že záhad k ešení je ješt spousta a kdo má zájem, má volné pole p sobnosti pro pobavení i pro ponau ení i jako dobrodružství formou poznávání. Nosíte v hlav n jakou záhadu, která je nyní „v po adí“ nebo záhady vstupují do Vašeho života „bez ohlášení“? Abych se p iznal, poslední dobou nemám na romantiku záhad moc asu. Vlastn žádný. Asi bych už m l ešení záhad p enechat mladším… Jako radní Jiho eského kraje máte na starost resort majetku a regionálního rozvoje. Využíváte v této pozici také své zkušenosti s ešením záhad? Využívám. Budete se možná divit, ale je to tak. P i každé práci se musí lov k domlouvat s ostatními, jasn sd lit své p edstavy, vysv tlit cíle a hlavn je t eba vytrvalost a nenechat se odradit prvním neúsp chem. Toto je nutné i v mé sou asné funkci. V dob , kdy budou tená i íst tento rozhovor, budete se již velmi intenzivn chystat na expedici na Velikono ní ostrovy. Co od této expedice o ekáváte, jaký máte cíl? Vracím se na Rapa Nui, což je domorodý název ostrova, po dvaceti letech. Oslavuji tím výro í našeho experimentu. Otev u tam výstavu svých fotek z první cesty a promítneme tam film po ízený p i t etí cest v roce 2003, eložený do špan lštiny. Rád se setkám se starými známými. ím obyvatel m Velikono ních ostrov p ipomenete sv j rodný kraj – jižní echy? Vezu tam ješt jeden film – „Otavská plavba“, který jsme také p eložili do špan lštiny. Zachycuje eku Otavu – kanoe, turisty, památky našeho kraje. ím, že se bude líbit. Co byste vzkázal obyvatel m Mirovic? Žijí v hezkém kraji. Párkrát za rok tudy projíždím. Všem tená m p eji inspiraci a ješt mnoho let vydávání vašeho asopisu. D kuji za rozhovor a p eji mnoho úsp ch Vaší expedici. Ing. Bc. Marie Hrdinová
Eva a Vašek Kulturní d m MIROVICE pátek 31. b ezna 2006 v 17.00 hodin Vstupenka s místenkou: 100,- K edprodej na M Ú Mirovice – pí Škopková 382 274 101
