2005 (0095)

10,- K _________________________________ ZPRAVODAJ M STA

--- 12/ 2005 (0095) --- 1. 12. 2005

PROSINEC 2005

KALENDÁ 1. 2. 3.

tvrtek pátek sobota

3.

sobota

4.

ned le

4.

ned le

5.

pond lí

5.

pond lí

7. st eda 8. tvrtek 10. sobota 11. ned le 13. úterý 18. ned le 24. sobota

25. ned le

26. pond lí 28. st eda 30. pátek 31. sobota

– PROSINEC 2005 Sv tový den prevence AIDS Mezinárodní den za vymýcení otroctví Sv tový den zdravotn postižených Tane ní kurzy Mirovice 2005 ZÁV RE NÝ PLES – 19.00 hod, 2. ned le adventní Sv. Barbora Svatomikulášská nadílka - po ádá ímskokatolická farnost Mirovice po mši sv. Mezinárodní den dobrovolník Sv. Mikuláš + ert + and l - tradi ní obch zka domácností den p ed svátkem sv. Mikuláše Mezinárodní den civilního letectví Panna Maria, po atá bez poskvrny prvotního h íchu Den lidských práv 3. ned le adventní

edváno ní setkání

Kulturní d m Mirovice - za átek: 16.00 hodin edváno ní program žák ZŠ a MŠ Mirovice 4. ned le adventní Št drý den – Adam + Eva lno ní mše sv. v kostele sv. Klimenta v Mirovicích 24.00 hodin Boží hod váno ní Narození Pán Mše sv. - 9.30 hodin - Mirovice Sv. Št pán 2. svátek váno ní Mše sv. – 9. 30 hodin - Mirovice Sv. Mlá átka betlémská Svátek Svaté Rodiny Sv. Silvestr I. 17.00 hodin – kostel sv. Klimenta Mirovice Mše sv. – rozlou ení s ob anským rokem 2005

HISTORICKÉ ST ÍPKY Z MIROVIC A MIROVICKA VI.

Loutká ství na Písecku (vý atek) „…V m sí níku „Loutká “ bylo zpracováno loutkové divadelnictví mate ských škol, u itelských ústav velké Prahy a také n kterých okres …

…Na Písecku jsou tato loutková divadla ízená ochotníky:

5. Místo a posl. pošta: Lhota Králova, p. Orlík n. Vlt. Kdo má divadlo: Václav K rka, správce školy Od roku: 1923 Loutky vysoké v cm: 35 – 50 Kolikrát za rok se hraje: 6x 6. Místo a posl. pošta: Mirovice Kdo má divadlo: Obecná a m Od roku: 1923 Loutky vysoké v cm: 25 Kolikrát za rok se hraje: 3x 8. Místo a posl. pošta: Poho í Kdo má divadlo: Od roku: Loutky vysoké v cm: Kolikrát za rok se hraje:

anská škola

J. ipera, u itel 1924 25 2x

11.Místo a posl. pošta: Sedlo Staré Kdo má divadlo: K. Slavík, správce Od roku : již déle Loutky vysoké v cm: 50 – 60 Kolikrát za rok se hraje: -

13.Místo a posl. pošta: Kdo má divadlo: Od roku: Loutky vysoké v cm: Kolikrát za rok se hraje:

Varvažov, p. Dolní Ostrovec Správa školy 1928 ? izuje se

17.Místo a posl. pošta: Kdo má divadlo: Od roku: Loutky vysoké v cm: Kolikrát za rok se hraje:

Zalužany Místní školní rada 1922 25 4x

Uvážíme-li, že na Mirovicku bylo evidováno uvedených 6 loutkových divadel a celkem jich bylo na Písecku zaregistrováno 17, lze u init jednozna ný záv r, že v r. 1928 bylo Mirovicko po stránce loutká ského divadelnictví v okrese pom rn siln zastoupeno. To se o všech regionálních úsecích Písecka nedalo íci, ani napsat. Ukazuje to pozitivní stav osv tového myšlení zdejšího u itelstva. (Zlatá stezka . 1, ro . II., zá í 1928, s. 9 – 11.) --------------------------------------------------------------------------------

O vzniku kostela v Mirovicích „Pov st vypravuje, že prý na míst nyn jšího kostela mirovického bývala prvotn jen malá románská kaple, založená a sv. Klimentu zasv cená sv. bratry Cyrilem a Metod jem, když tudy do íma putovali a ostatky tohoto sv tce s sebou nesli.“ (Hofmeister, Rudolf Richard: B eznické obrázky, Praha 1932, s. 82.)

Z archivních, asopiseckých a literárních pramen vybírá: Alexandr DEBNAR

ZŠ MIROVICE VOLBY (volí Datum:

DO ŠKOLSKÉ RADY

rodi e - zákonní zástupci žák

)

pátek 2. prosince 2005

Místo:

sborovna ZŠ - p ízemí

as:

7.30 - 18.00 hodin

Zp sob volby: tajným hlasováním – vhozením upraveného hlasovacího lístku do razítkem školy zape et né volební urny na hlasovacím lístku mohou být zakroužkováním po adového ísla ozna eni maximáln 2 kandidáti je-li zatržen vyšší po et kandidát , posuzuje se hlasovací lístek jako neplatný

Listina navržených kandidát v abecedním po adí . 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

P íjmení a jméno H ídelová Pavlína Kolá ová Pavlína Košková Zde ka Kunteová Blanka Mikeška B etislav Šafránek Radomír Van ková Martina Vondráková V ra

Bydlišt Horosedly 22 Zahradní 212, Mirovice Na Výsluní 340, Mirovice Husova 17, Mirovice Tyršova 142, Mirovice Na Výsluní 343, Mirovice Dolejší 68, Mirovice Lu ní 367, Mirovice

Využijte svého práva volit v pátek 2. 12. 2005 !

ímskokatolická farnost Mirovice a m sto Mirovice Vás srde

zvou na

Tríkrálový koncert, který se koná pod záštitou Ing. Bc. Marie Hrdinové, lenky Rady Jiho eského kraje (KDU- SL). Hrají a zpívají:

„SÚRODENCI JENDRUCHOVCI “ Datum: Místo: Za átek:

sobota 7. ledna 2006 sál Kulturního domu Mirovice 16.00 hodin Vstup zdarma! ejeme p íjemný kulturní zážitek !

sto Mirovice po ádá

ZÁJEZD NA HUDEBNÍ VE ER

„EVY a VAŠKA ze Surfu“ a jejich p átel z Chorvatska Datum:

Místo:

tvrtek 15. prosince 2005 KD barikádník „BAR A“ Praha 10

Odjezd: v 15.30 hodin z nám stí v Mirovicích

Návrat:

kolem 24.00 hodin

Vstupenka s místenkou:

Doprava:

120,-- K 120,-- K

edprodej vstupenek: Ú Mirovice - p. Škopková -

382 274 101

STOLNÍ TENIS (Mirovice – podzim 2005) Krajská sout ž: Milevsko – Mirovice”A” Body: Dušek 2, Papoušek 1

9:3

Volyn - Mirovice “A” Body: Dušek 1, Císa st. 1

9:2

Protivín „B“ - Mirovice “A” Body: Dušek 3

9:3

Cehnice – Mirovice „A“ 4:9 Body: Papoušek 3, Dušek 3, B ichá ek 2, Císa st. 1

Okresní p ebor: Mirovice “B” – Písek „C“ 12 : 6 Body: Brožák 3, Císa ml. 3, Marek 3, Peterka 2, ty hra 1 Milevsko „B“ – Mirovice „B“ 12 : 6 Body: Brožák 2, Císa ml. 2, Peterka 1, Marek 1 Mirovice “B” – Svatkovice 2 : 16 Body: Šašek 1, Marek 1 (Karel Papoušek) ---------------------------------------------------------------------------------------------

Zpravodaj M sta Mirovice – MIROVICKO Vychází jako m sí ník. Vydává: M Ú Mirovice, 398 06, Masarykovo nám stí 38 382 274 101 www.mirovice-mesto.cz O: 249 858 Registra ní íslo: MK R E 11445 Grafická úprava – tiskový pracovník: Ing. Bc. Marie Hrdinová íslo: 12/2005 (0095) Den vydání: 1. 12. 2005 Neozna ené p ísp vky jsou materiály M Ú Mirovice. íjem inzerce, p ísp vk , nám a p ipomínek: M Ú Mirovice E-mail: [email protected] 382 274 101 E-mail: [email protected] 606 792 294

STANICE MIROVICE PLATNOST 11. 12. 2005 – 9. 12. 2006

z Mirovic – sm r PÍSEK Vlak 7920 7922 R 794 7924 R 890 7926 7928 7930 R 796 7932 R 798 R 892 7934 7936 -----

Odjezd (hod) 4.11 6.20 8.09 8.29 10.09 12.06 12.30 13.30 14.09 15.30 16.09 18.09 19.33 22.01 -----

z Mirovic – sm r B EZNICE Vlak 7941 R 799 7921 7933 R 893 7925 7927 R 797 7929 R 891 7931 R 795 7933 R 1591 7935 7937

Odjezd (hod) 4.40 5.50 6.40 7.21 7.50 10.50 12.50 13.50 15.30 15.50 16.50 17.50 18.50 18.45 19.01 23.17

Upozorn ní: -

-

z asových a organiza ních d vod otiskneme podrobn jší jízdní ád v m síci lednu 2006 všechny osobní vlaky za ínají a kon í v B eznici; dále je nutno vyhledat další spoj

-

Bílá informa ní linka: 840 112 113 www.cd.cz/spojeni

CUKRÁRNA A VÝROBNA

MIROVICE IJÍMÁME OBJEDNÁVKY VÁNO NÍHO CUKROVÍ (VÁNO EK, KOKOSEK, LASKONEK,…) Objednávky na tel. 382 274 941 Nakupujte u nás a nape eme za Vás ! ejeme krásné prožití váno ních svátk a do nového roku 2006 vše nejlepší!

PRONÁJEM BYTU Pronajmu dlouhodob byt v ulici K. apka p. 310, 1. patro (kuchy , pokoj s p íslušenstvím – 42 m2. Byt je za ízený nábytkem, lednicí a automatickou pra kou. Telefon na majitele bytu: 737 582 526 Informace na tel. . 382 274 345 – ve er

KINOKAVÁRNA

B EZNICE

4. 12. ned le v 18 hodin PO KRK V EXTÁZI „Žiješ jenom jednou.“ Americký thriller.. Vstupné 40 K 109 minut Doporu eno od 15 let 7. 12. st eda v 18 hodin GÓÓÓL! První opravdu fotbalový film! Vstupné 42 K 118 minut P ístupno 11. 12. ned le v 18 hodin JESKYN – americký ak ní horor Vstupné 39 K 98 minut Doporu eno od 15 let! 14. 12. st eda v 18 hodin LEGENDA O ZOROVI Pokra ování filmového hitu s Antoniem Banderasem a Catherine Zeta-Jonesovou… Vstupné 44 K 131 minut P ístupno 18. 12. ned le v 18 hodin NO NÍ HLÍDKA - Ruský ak ní horor Vstupné 42 K 115 minut Doporu eno od 15 let 19. 12. pond lí v 10,15 hodin TLUMO NICE - P edstavení pro SOŠ a VOŠ Vstupné 30 K 129 minut Doporu eno od 15 let 21. 12. st eda v 18 hodin ŠT STÍ Tatina Vilhelmová, Pavel Liška a A a Geislerová ve filmu Bohdana Slámy o zázracích oby ejných lásek. Vstupné 39 100 minut P ístupno 28. 12. st eda v 18 hodin STRAŠPYTLÍK - Animovaná rodinná komedie Vstupné 35 K 77 minut P ístupno tské p edstavení: 7. 12. v 9 hodin KRAKONOŠ A MISTR JEHLI KA

ímskokatolická farnost Mirovice ADVENT – O EKÁVÁNÍ P ÍCHODU PÁN Brat i a sestry, církevní rok za íná posvátnou dobou adventní. Je to as kající, kdy nás církev vede k myšlence, že dílo vykoupení – v narození a triumfu Vykupitele radostné – je na této zemi cestou trnitou, bojem proti ích m, zadostiu in ním za urážky našeho Stvo itele. Království Božímu bylo od po átku odpíráno. Vnit ní útoky herezí, zneužívání církevních ú ad a jiné zlo ády st ídala vn jší pronásledování církve, a tak tomu bude až do konce . Advent je p edevším ekávání p íchodu Pán . A to by m lo být pro nás práv v t chto protivenstvích posilou tím, že se obrátíme z lomozu a hluku tohoto sv ta ke Kristu Pánu, k jeho svaté církvi, zkrátka že se obrátíme k životu z víry. Ve sv , v n mž dnes žijeme, je to mnohem d ležit jší než kdykoliv edtím, nebo evropská kdysi duchovní civilizace se ítí volným pádem do morálních zvratk . Nenechat se strhnout tímto pádem vyžaduje sílu vzdoru proti smrtící bou i – sílu, kterou m že dát jenom Ježíš Kristus, náš Spasitel a Pán. Dokud proud eky podemílá strom na svém b ehu, trvá to dlouho, ale jeho pád ke konci bývá rychlý. Útoky proti ví e, destrukce katolické morálky a potla ování zdravého sebev domí k es anského národa jsou jedovatými plody osvícenství, ideologie liberalismu a devastace obecné vzd lanosti. Místo vzd laného, kulturního a na svou vlast hrdého ob ana zde máme model moráln zpustlého primitivního individua bez jakýchkoliv zábran, které je edstavováno jako nad p edsudky zvít zivší hrdina moderního osvobození lov ka. Pád podemletého stromu je rychlý. Uv domme si, co jsme p ed deseti, patnácti roky ješt považovali za nemožné, o em si nikdo neodvážil ve ejn mluvit – a dnes je to smutnou realitou. A nebude už brzy skute ností to, o em si dnes v ur ité nad ji myslíme, že to p ijít nem že? Pro konkrétní p íklad nemusíme chodit daleko: Morálním zrcadlem toho, kam jsme to až dosp li, jsou nyní vysílaná tzv. „reality show“, a je úpln jedno, jestli se to jmenuje „Big Brother“ nebo „VyVolení“. N kolik individuí bez morálky, která jsou ochotná vykonávat svoji pot ebu a obcovat p ed televizními kamerami, se najde v každé spole nosti. Ale skute nost, že je možné bez jakéhokoliv ve ejného odporu n co takového vysílat, že to velká masa lidí sleduje a dalším to nevadí, je obrazem totální zvrácenosti hodnot naší doby. Navíc je tento hnus doprovázen mohutnou propagandou v denním

tisku i na Internetu, odkud si lov k m že utvo it p edstavu o tom, co televize vysílá, aniž by se na to díval. Sv t, který nás obklopuje, však není a podle naší víry ani nesmí být vodem k rezignaci. Naopak je výzvou k boji po boku našeho p icházejícího Vykupitele. Jeho nebeské království je na prvním míst personální, poté až skrze vládu nad spole ností m že a má být i teritoriální. Kristus p ichází vládnout všem, kte í ho p ijmou, by by byli obklopeni pohanským mo em a všelijakým morálním bahnem a špínou. T m, kdo p ijmou Ježíše Krista do svého srdce, dá jedinou pravou lidskou d stojnost syn Božích ve svém království, kde jsou jenom lidé svobodní v lásce, kde už není otroctví h íchu a pohana nevolník satanových. Brat e milý, sest ko drahá, v íš tomu? Boj po boku Kristov je sice namáhavý a n kdy i bolestný, ale jeho vít zství a porážka jeho nep átel jsou zcela jisté. Obra me se proto v posvátné dob adventní k našemu Pánu, ijímejme ho do svých ho ících srdcí, aby také on p ijal nás za své spolubojovníky a za vít ze nav ky nep emožené. Ejhle, Hospodin p ijde, a všichni svatí jeho s ním, a bude v den onen sv tlo velké. ALELUJA! A m e n . Váš služebník a duchovní otec P. Jan Špa ek

PODEKOVÁNÍ V roce 2005 byla úsp šn provedena oprava mirovických varhan v kostele sv. Klimenta v hodnot 200.000,- K . ímskokatolická farnost Mirovice d kuje Jiho eskému kraji, m stu Mirovice a všem dalším laskavým dárc m, kte í p isp li na tuto opravu. Opravu provedl odborný varhaná pan Petr Nožina z Brunšova se souhlasem Národního památkového ústavu v eských Bud jovicích. Finan ní p ísp vky: Jiho eský kraj – 100.000,- K sto Mirovice – 60.000,- K Další ob taví dárci – 40.000.- K KF Mirovice)

ísp vky tená

Úsvit d jin (Zamyšlení na biblické téma) Op t p ed námi stojí doba, kterou každý z nás rozli vnímá. Kraluje v ní konzumizmus ve všech oblastech, který tak s jistotou úto í na naši snahu o bohaté prožití váno ního asu. Budeme slyšet o adventním v nci, rorátech, prožijeme mikulášskou nadílku, p ípravu na nejhez í svátky roku, Št drý den, zp vy u jeslí a v bec všechnu tu žnou a libou poesii, která nás všechny tak siln dojímá a kterou tak rádi znovu prožíváme. Pro lov ka k es ansky orientovaného by tato doba - ADVENT - m la být p íležitostí k zamyšlení a p íprav na uv dom ní skute nosti, že Boží syn se stal lov kem a provázal tak lidský rod s Boží skute ností, a to až do v nosti. Samoz ejm , že k této dob nevyhnuteln pat í i lidové zvyky a tradice, které dávají všemu tajemný nádech radostného o ekávání a vnit ního nap tí. M li bychom se však ohlédnout na chvíli zp t a p ipomenout si historický smysl adventu i Vánoc a jejich znamení i pro náš život v sou asnosti. ímští papežové as od asu volali k lepší informovanosti a znalosti ících, týkající se znalosti víry. Stává se totiž dosti asto, že lidé bez vyznání mají mnohdy v tší p ehled o t chto záležitostech než ti, kterých se to týká. Advent nás p enáší do as starozákonních prorok . Jejich strohé p edpov di v knihách starého zákona se bohužel staly v dob ed Kristem p edm tem velkého zkreslení, když jednotliví mudrci, zákoníci a vyklada i zákona, ozna ovali p íchod Mesiáše jako zlomovou dobu, která Izraeli nastane. Vít zný panovník pod ídí národy sv ta a Izrael bude vládnout celému sv tovému okrsku s hlavním stem Jeruzalémem. Hojnost a bohatství, zlato a drahé kameny budou provázet vládu Pomazaného. A v dob nadvlády íman (od r. 62 p . K.) se tyto p edstavy rozší ily také o ekáváním jejich porážky a vyhnáním jako nev ících pohan ze zem . Proto se nedivme velikému zklamání p edstavených izraelského národa, když se tyto tužby nenaplnily a t žko pochopitelné u ení Mesiáše o skrytém Božím

království, odpušt ní, dávání císa i, co mu pat í, atd. vlastn poh bilo veškerou nad ji, zakódovanou v srdci národa po staletí. Historie židovského národa hovo í asi o p ti mesiáších (poslední byl Bach Korba r.134 p i kone né porážce Žid ímany), avšak pojetí dobové situace mesiáše Ježíše Krista, bylo pro p edstavitele židovského národa nejmén p ijatelné. Proto také ten dramatický a krvavý exodus v záv ru jeho života. Hrstka t ch, kte í uv ili a p ed pádem Jerusalema národ opustili a roznesli tak „euangelion“ (radostnou zv st) do antického sv ta, se vlastn stali oním kvasem, o kterém Ježíš asto hovo il. Pro dnešního k es ana je také d ležité znát, že tzv. k es anský letopo et, vypracovaný mnichem Dionýzem v 6. stol. byl chybný a rozchází se tém o 8 let s ímskou historií, která je bohužel nosnou konstrukcí d jinných událostí t chto p íb . T žko n kdo bude ješt dnes v it, že Herodes Veliký by v dob betlémské události již 4 roky odpo íval v hrob a s ítání lidu se jako 2. v po adí za panování císa e Augusta,(byli celkem 3) stalo již 8 let p ed narozením Ježíše v Betlém . Nesprávn ur ený ímský letopo et 754 p . Kr. se stal lavinou chyb a asových nep esností života Ježíše Krista. Správné rozmezí as podle podání dnešních exeget nastalo v r.747 od založení íma a shoduje tak asový úsek záv ru života krále Heroda Velikého, i ímem na ízeného ítání lidu a dokonce i konjukci t í hv zd na nebeské obloze, která se stala znamením narození nového krále. Pseudoepigrafie autor knih N.Z. nám bohužel neumož uje jakkoli správn ur it d ležitá data tvo ící konstantní body života J.K. Výjimkou není ani den a doba jeho zrození. V prvok es anských dobách se tím zpo átku nikdo netrápil. Pozd ji však nastal hlad po up esn ní t chto d ležitých bod p i evangelizaci, a tak došlo k ur ení data i asu podle p íkladu ímských oslav saturnálií, spojených se slunovratem dne 25.prosince. Tento fakt není zdaleka jediný, kdy antika a ímská kultura siln ovlivnila vznik mnoha es anských tradic, v etn bohoslužby. Také všechny adventní a váno ní symboly mají sv j po átek a vyjad ují n co z tajemství života ed Kristem a doby našeho letopo tu. Advent nám p ipomíná dobu radostného ekání na Mesiáše, o kterém se zmi ovali proroci. Roráty ipomínají nám d íve narozeným as, kdy jsme asn z rána chodili na adventní bohoslužbu a zpívali “Rosu dejte nebesa“, a prožívali tak

mariánské tajemství, které se stane „hv zdou jit ní“ pro celý sv t. Jejich po átek spadá do 16.stol. Autorem adventního v nce byl vychovatel a teolog Johann Wichern a poprvé byl použit v Hamburku r.1851. Také adventní kalendá má svého zakladatele a to Gerharda Langa- mnichovského nakladatele, který jej uvedl na trh r.1903. Vý et všech adventních a váno ních symbol by ješt mohl pokra ovat. Alespo ty nejd ležit jší. Sledujeme-li programy radia i televize, asto se stydíme za absenci odpov dí v r zných sout žích a kvízech, které charakterizují úrove základních znalostí sout žících. Snažme se být proto více znalí a informovaní. Pokud hovo íme o p edváno ní a váno ní tradici, jsme v podstat na tom všichni lidé stejn , v ící i bez vyznání. Rádi se ipravujeme na nejhez í svátky roku a všichni chceme ud lat radost blízkým kolem sebe, hlavn d tem. Chceme-li však žít tyto dny v hlubokém prožitku pravého smyslu Vánoc, nastává problém p ijmout zm nu svého smýšlení i jednání. Pochopit zrození Nejvyššího v nejv tší lidské bíd , apel a volání i k našemu lidskému Já. Zamyslet se nad svým chováním a v duchu Boží lásky a dobroty vše p ehodnotit. Odpustit všem a prokázat dobrou v li. Nechceme-li se však up ímn oprostit od své povrchnosti, nenávisti k druhým, p etvá ky, farizejství a neochoty laskav p ijmout druhého takového jaký je, stává se pro nás tento vzácný as mrtvou dobou, kterou jsme v bec nepochopili. Pak z stávají pouze prázdná slova seta do kamení. K spáse vykoupení podle stanov II. Vat. Koncilu jsou volání všichni, dokonce i ti, kte í Kristovo u ení a ani jeho milosti nikdy nepoznali a nepoznají. Nenarodil se pro ty, jenž se nadýmají pýchou svého nábožného uspokojení a kte í, kdyby ho i dnes ve skute nosti v jeslích nalezli, zase by ho nep ijali. To proto, že se tak chováme i nyní ke svým bližním. Vždy jej vlastn potkáváme denn ve svých brat ích, sestrách, nemocných a strádajících. Nebo myslíte, že v Mirovicích ne? Adolf Vondrášek

Ohlédnutí za mirovickým fotbalovým podzimem V sout žním ro níku 2005/2006 došlo ke zm u dorosteneckého mužstva, které se po n kolika letech strávených v p eboru P íbramska, p esunulo do krajské I. A ídy Jiho eského kraje. Omlazené mužstvo dorostenc se drží v horní polovin tabulky skupiny B, a to i v silné konkurenci takových mužstev, jako je Protivín, Vimperk, Písek, Vlachovo ezí a další. Po podzimu jim pat í vynikající 6. místo, když všechny domácí zápasy vyhráli, s výjimkou zápasu s leadrem skupiny Katovicemi, a p ivezli i vít zství ze h iš soupe e (Albrechtice, Osek). Pro hrá e je to velice kvalitní p íprava pro p echod do mužstva muž v p íštích letech. Mužstvo muž hrající okresní p ebor II. t ídy z stává za ekáváním a nad jemi, které se do n ho ukládali. Velice mladý kádr (pr rný v k 22 let) má velké výkyvy ve své výkonnosti, což je zap in no i laxním p ístupem n kterých jedinc . I p es tyto výkonnostní výkyvy figuruje v podzimní tabulce na velmi dobrém 4. míst se ztrátou šesti bod na vedoucí Mirotice. Posun v tabulce, pro jarní ást, však bude vyžadovat kvalitní zimní p ípravu a ú ast všech hrá na této íprav . Je pot eba zlepšit i disciplínu, protože asté vylu ování velmi oslabilo už tak velice úzký kádr hrá . Žá ci, hrající okresní p ebor, se vzhledem k velmi omlazenému kádru, pohybují na 4. míst tabulky. V minulosti jsme u tohoto mužstva byli zvyklí na elní umíst ní, ale kvalitní prací trenér dochází k postupnému zlepšování jak kádru tak i výsledk . Proto m žeme po ítat i s lepším umíst ním v jarní ásti sout že a postupem na medailové p ky okresního eboru. Záv rem bych cht l Všem funkcioná m, hrá m a íznivc m mirovického fotbalu pod kovat za práci a ob tavost, kterou v nují našemu krásnému sportu a pop át jim hodn úsp chu do nového roku 2006. Za FC Mirovice - Zden k Bárta - jednatel

locvi ná jednota SOKOL Mirovice II všechny srde

zve na

SOKOLSKÝ PLES Datum:

pátek 13. ledna 2006

Místo:

Kulturní d m Mirovice

Za átek:

20.00 hodin

K tanci i poslechu hraje skupina -

edtan ení:

HRA KY

TŠ DANCE LIVE pod vedením Ivany Bouší

Vstupenka s místenkou: 100,- K

BOHATÁ TOMBOLA !!! --- VSTUP POUZE VE SPOLE ENSKÉM OD VU ---

INFORMACE ZE ZŠ a MŠ za listopad 2005 Kulturní p edstavení pro d ti: 3.11. – kino v Mirovicích - „Polární expres“ 9.11. – varietní vystoupení v t locvi ZŠ 15.11. – návšt va píseckého divadla – pohádka O Rumcajsovi Exkurze do Prahy: 16.11.- žáci 5. t ídy, 6.A a 6.B – Planetárium a Národní muzeum Memoriál Bed icha Šup íka: 24.11. – již 3. ro ník závod žák ve šplhu na lan a na ty i - z celkového po tu 85 sout žících se tentokrát zú astnilo i 19 žák imelické základní školy - ceny vít m v celkové hodnot 5.000 K v novalo M sto Mirovice - žáci sout žili celkem ve 4 kategoriích – viz VÝSLEDKOVÁ LISTINA - spolupo adatelem závodu byla op t T locvi ná jednota SOKOL Mirovice II, zastoupená asom em panem Janem Tr ou - pod kování za pe livou organizaci závod pat í paní u itelce Mgr. Jan Klimentové

sto Mirovice a Základní škola a mate ská škola Mirovice srde

zvou všechny na

PREDVÁNOCNÍ SETKÁNÍ Datum: Místo: Za átek: inkují:

úterý 13. prosince 2005 Kulturní d m Mirovice 16.00 hodin žáci ZŠ, MŠ a ZUŠ Mirovice

ísálí: PRODEJNÍ VÝSTAVA prací žák s váno ní tematikou, od 14.12. bude tato výstava umíst na v p ízemní t íd MŠ

Nová regionální publikace Práche ské nakladatelství firmy IRES v Písku p ipravuje pro své tená e a p íznivce místopisné literatury druhý díl „Pov stí z Blatenska a Mirovicka“. Autorem knihy je regionální historik a amatérský archeolog Alexandr Debnar. Sbírání pov stí se v nuje už adu let. ást z nich publikoval v roce 2002 v prvním dílu Pov stí a nyní p ichází s pokra ováním. tená i se op t seznamují s místy, která jsou op edena tajemnými íb hy z dávných as , v nichž vystupují nejr zn jší strašidelné bytosti. Knihu doprovázejí ilustrace píseckého výtvarníka Františka Doubka. Sou ástí je také obsáhlý rejst ík vysv tlivek, který p ináší objasn ní slov, jež se v sou asném jazyce už tak asto nepoužívají. www.ires-pi.cz