Nr. 6 10/2004
STŘEDISKÁ PRE IMPULZY PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE (GIZ) V DOLNÍM RAKOUSKÚ, ČESKU, SLOVENSKU A MAD‘ARSKU
Tři roky existence přeshraničních impulzních center - úspěšná cesta pokračuje 2/3 Přeshraniční impulzní centrum Gmünd-Schrems 4/5 Slovenská republika 6/7 GIZ-News 8
Číslo 6/Ročník 2 Zpravodaj Impulzy vycházív němčině, češtině, slovenštině a maďarštině CZ
Úspěšná cesta pokračuje! !
Tři roky existence přeshraničních impulzních center - úspěšná cesta pokračuje Po prvních třech letech úspěšné přeshraniční spolupráce se projekty přeshraničních impulzních center dále rozvíjejí a
Zemský rada Ernest Gabmann
Dolnorakouská přeshraniční impulzní centra se během posledních tří let vyvinula v projekt, na který může být EU právem hrdá. Očekáváme, že se přeshraniční impulzní centra budou nadále úspěšně rozvíjet i po rozšíření EU. Po uplynutí tříletého realizačního období programu INTERREG zahájí začátkem listopadu 2004 činnost dvě přeshraniční impulzní centra v Retzu a Drosendorfu. Tento projekt, který podporuje agentura ecoplus a Dolnorakouská společnost pro podporu příhraničí (NÖG), bude pokračovat dva roky. Cílem projektu je dále realizace přeshraničních aktivit a projektů. Po prvních letech, která lze označit jako „získávání pozic“, nyní stále více vystupuje do popředí podpora malých a středních podniků.
2
zintenzivňují svou spolupráci vytvářením klastrů
Spolupráce přeshraničních impulzních center je od
V září 2001 zahájila činnost první dvě přeshraniční impulzní centra. Těžištěm jejich práce je podpora hospodářských a osobních kontaktů mezi obyvateli dolnorakouských příhraničních regionů a lidmi v sousedních zemích. S touto myšlenkou přišel už před delší dobou Dr. Ilan Knapp, jednatel agentury ecoplus, který důsledně usiloval o její prosazení. K tomuto prvnímu kroku a také k pokračování v nastoupené cestě bylo zapotřebí velké dávky idealismu. Mnozí pohlíželi na rozšíření EU se značnou skepsí. Bylo sice jasné, že k němu dojde, ale nikdo neměl přesnou představu, jak se na to má připravit. Myšlenka založit v příhraničních regionech organizaci, která by se zaměřila právě na
sousedních zemích postupně bourají hranice v myšlení lidí. Řada aktivit, které vzešly z jejich iniciativy, podporuje hospodářský sektor a obyvatelstvo příhraničí v úsilí o lepší využití ekonomických příležitostí, které jim nabízí rozšíření EU. Jestliže na začátku činnosti přeshraničních impulzních center stálo v popředí vytváření přeshraničních sociálních kontaktů, dnes je již jejím těžištěm meziregionální podpora malých a středních podniků. Přeshraniční impulzní centra nabízejí podnikům služby jako například navazování kontaktů, zprostředkování kooperací a informací, pořádání exkurzí, zajišťování účasti na veletrzích apod.
tuto problematiku, se brzy setkala s vřelým přijetím, a počet přeshraničních impulzních center tak začal rychle narůstat. Dnes už funguje jedenáct přeshraničních impulzních center, která pokrývají přibližně 90% délky dolnorakouské vnější hranice. Společně s partnerskými organizacemi v sousedních zemích Česku, Slovensku a Maďarsku se na jejich práci podílí přes 250 obcí.
Úspěch nezná hranic Přeshraniční impulzní centra se v současné době vyvinula v projekt, na který může být EU právem hrdá. Centra aktivizují a podporují přeshraniční aktivity a projekty a společně s partnerskými organizacemi v
Realizační tým se zemským radou Ernestem Gabmannem při 9. setkání sítě přeshraničních impulzních center GIZ-NET v Gmündu
nynějška organizována formou tzv. klastrů
Práce pokračuje Rozšíření EU představovalo pro přeshraniční impulzní centra důležitý milník, neboť to byla událost, která pomohla zviditelnit jejich práci a zaměřit na ni pozornost lidí. Přeshraniční impulzní centra byla organizátorem nebo aspoň spoluorganizátorem mnoha akcí, pořádaných v rámci rozšíření EU. Činnost přeshraničních impulzních center tak vstoupila do další fáze. Nové možnosti, které s sebou nese rozšíření EU, je třeba využít, a přeshraniční impulzní centra, která už dnes v této oblasti disponují cenným know-how, k tomu mohou významně přispět. Důležitým krokem na této cestě je společný projekt „Willkommen Nachbar - Vítáme Vás, sousedé“, jehož cílem je lepší využití potenciálu návštěvníků z nových členských zemí EU.
Klastry přeshraničních impulzních center: Posílení spolupráce Přeshraniční impulzní centra chtějí spojit své síly a dosáhnout tak zefektivnění práce ve prospěch příhraničních regionů, a proto se sdružila do tzv. regionálních klastrů přeshraničních impulzních center. V nich pracují vždy dvě až tři centra společně a tím dosahují synergických efektů, jichž mohou využít k intenzivnější, a tedy i lepší činnosti ve svých regionech. Kromě toho lze podle potřeby vytvářet i obsahově definované klastry, sloužících ke společnému zpracování určité problematiky. Po organizační stránce se přitom dosavadní struktura jednotlivých přeshraničních impulzních center nemění.
Úspěšná cesta pokračuje Přeshraniční impulzní centra beze zbytku splnila svůj úkol, spočívající v bourání hranic v myšlení lidí. Nyní vstupují do nové fáze, v níž se budou ještě více věnovat podpoře přeshraniční hospodářské kooperace. Skutečnost, že přeshraniční impulzní centra mohou při financování své činnosti počítat s 50% podporou z dolnorakouských fondů regionální podpory a z prostředků Dolnorakouské společnosti pro podporu příhraničí, pro ně znamená finanční zajištění na další dva roky práce.
Dr. Ilan Knapp, jednatel agentury ecoplus
EDITORIAL
Evropská unie má nové členy. Ve dnech kolem 1. května 2004 proběhlo mnoho akcí, na kterých se významnou měrou spolupodílela i přeshraniční impulzní centra. Právě po rozšíření EU se rozšířil i prostor pro spolupráci v příhraničních regionech. A opět půjde o to, aby podniky co nejlépe využily „šanci století“, kterou jim dává rozšíření EU. Aby svému úkolu dostály ještě lépe než dosud, spojují přeshraniční impulzní centra své síly do tzv. „klastrů přeshraničních impulzních center“, což jim umožní dosahovat synergických efektů. Pokračování a profesionalizace projektů přeshraničních impulzních center nalezne své optické vyjádření v novém jednotném vzhledu (corporate design) všech přeshraničních impulzních center.
3
GIZ Spezial: Gmünd-Schrems /České Velenice
Přeshraniční impulzní centrum Gmünd-Schrems Práce na kovové Walter Mair, starosta Gmündu
Česko je pro nás stále důležitějším obchodním partnerem. Z toho by měly mít prospěch i příhraniční regiony. Ale i my, obyvatelé příhraničí, pro to musíme něco udělat. Nemám tím na mysli jen konkrétní ekonomická opatření. Nutným předpokladem dlouhodobě dobrých hospodářských vztahů je důvěra a vzájemné porozumění. A k němu přispívají přeshraniční impulzní centra. Naše přeshraniční impulzní centrum usiluje o to, aby se vžilo chápání kooperace jako příležitosti. Platí to stejně tak o kooperaci uvnitř rakouského a českého mikroregionu, jako o spolupráci, překračující hranici států. Přitom je také velmi důležité seznámit se s odlišným způsobem myšlení a akceptovat jej.
Přeshraniční impulzní centra jako vzorový projekt pro
Jaromír Slíva,
Českých Velenicích
starosta Českých Velenic
evropské příhraniční regiony Naše městečko
Marketing v jižních Čechách
Malé a milé, takové jsou obce ležící v působnosti přeshraničního impulzního centra Gmünd. A tak je chceme představit i našim sousedům. Každý, kdo měl zájem, se mohl podílet na vytváření nástěnky věnované jeho obci. Vzniklo tak sedm zčásti velmi odlišných prezentací jednotlivých obcí. A jsou originální, jak dokládá fotografie „Okna do Gmündu“. Z těchto prezentací byla sestavena malá putovní výstava, kterou si během zhruba tří týdnů mohli prohlédnout obyvatelé českého partnerského regionu Vitorazsko. České obce se naopak představí s podobnou prezentací na podzim v obcích spadajících pod přeshraniční impulzní centrum Gmünd.
Kdo jsou čeští zákazníci, kteří nakupují v Rakousku? Nepomohla by lepší informovanost a propagace získat další? Jak máme oslovit české zákazníky, jaké noviny čtou a jaké reklamní prostředky na ně zabírají? Tyto otázky si v příhraničí klade mnoho podnikatelů. Přeshraniční impulzní centrum GmündSchrems se na ně pokusilo odpovědět. Z jeho iniciativy byla k tomuto tématu uspořádána ve spolupráci s Hospodářskou komorou Gmünd a konsorciem „Grenznutzen“ akce, při níž reklamní pracovník v Českých Budějovic analyzoval možnosti a zdroje chyb. Jejím výstupem byla první reklamní kampaň podnikatelů rakouského okresu Gmünd na Budějovicku. Podnikatelé z Gmündu se kromě toho představili na budějovickém výstavišti společným stánkem pod značkou „Willkommen Nachbar - Vítáme Vás sousedé“.
Rakousko-české plesy
DI Martin Freytag, manažer přeshraničního impulzního centra Gmünd Manažer GIZ Martin Freytag, Gerold Guttmann, starosta Walter Mair a Simone Gall (zleva doprava) prezentují „Okno do Gmündu“
24
soše v dílně v
Byla to akce, uspořádaná z čirého zoufalství. V zimě 2001/02 byla nálada pod bodem mrazu, noviny byly plné Temelína a Beneše. Vypadalo to, že Češi a Rakušané spolu úplně přestanou mluvit. „Už toho mám dost!“ řekla Lenka. „Uspořádám ples“. V březnu 2002 proběhl první rakousko-český ples, na kterém bylo rázem všechno jinak. Uvolněná atmosféra, bujará nálada, energický útok na občerstvení (který pro sebe mimochodem zcela jasně rozhodli Rakušané) - byla to prostě vydařená noc. Od té doby se každoročně konají dva rakousko-české plesy - jeden v Českých Velenicích a jeden v Gmündu.
Zvláštní oblibě se tyto plesy těší mezi podnikateli z obou zemí. Kde jinde mají ostatně příležitost k bližšímu seznámení a k poznávání sousední země v nenucené atmosféře?
Vstříc slunci „Vstříc slunci“ je každoroční motto vítání léta v Gmündu. A opravdu je tomu tak: Když se obyvatelé Českých Velenic vloni 28. června vydali v 10 hodin od hranic vstříc slunci smě-
Übergänge -Přechody Gmünd a přechod - to prostě patří k sobě, ať už máme na mysli dnešní dobu plnou změn, ale také prostor, ve kterém žijeme. Přes hranice se jezdí do školy, do práce, na nákup, za zábavou - je tu zkrátka provoz jaksepatří. „Přechody“ se proto staly i tématem samostatné výstavy. Prostředkem uměleckého vyjádření přechodů v Gmündu a Českých Velenicích se vedle sochařských děl stala i voda. Voda jako dopravní prostředek pro literární lahvovou poštu, jako promítací plátno nebo také jako sportoviště. A jak vypadá život přímo na přechodu? Je klidný a rozvážný, vždyť přímo na ose je rychlost nejmenší.…
100 malých narušitelů hranic Tento název měla protestní akce proti nečinnosti úřadů, které dosud nepovolily udělování hromadných víz pro skupiny školních dětí a mládeže. 50 českých dětí se vydalo bez pasu na cestu přes hranice. 50 rakouských dětí mezitím odvádělo pozornost celníků. Děti pak zazpívaly - české děti německy a rakouské zase česky - a předaly si navzájem malé dárky. Člověk koneckonců může dělat i jiné věci než protestovat, a do 1. května, Dne rozšíření EU, už zbývalo jenom 14 hodin. Při této akci ostatně došlo jenom k lehkému narušení hranic.
100 malých narušitelů hranic překročilo v předvečer rozšíření EU česko-rakouskou hranici v Gmündu
rem na jihovýchod, došli na hlavní náměstí v Gmündu a octli se rovnou uprostřed oslav, na kterých je přivítala česká moderátorka. Letos se tyto společné přeshraniční oslavy konaly už podruhé. Zatímco vloni bylo jejich hlavní událostí otevření česko-rakouské cyklostezky, letos nejvíce upoutala „dětská galerie“, výstava dětských kreseb, umístěná ve všech výkladech v obou městech. A jaké bylo téma kreseb? Jak jinak: „Vstříc slunci“.
Vstupem do EU se Česká republika vrátila do centra Evropy. Nyní už záleží jen na nás, jestli dokážeme využít možností, které nám nabízí tato nová situace, a jestli se kladně přijmeme nezbytné budoucí změny. Dobrou spoluprací s našimi sousedy přitom můžeme rychleji dosáhnout úspěchu.
Proces porozumění mezi Čechy a Rakušany přitom probíhá velmi jednoduše a rychle, pokud něco podnikají společně. Kulturní a jazykové bariéry pak mizí jako mávnutím kouzelným proutkem. Já se proto snažím omezit teoretické debaty a disputace na minimum a co nejdříve začít se společnou prací. Markéta Popelová, manažerka impuls centra České Velenice
5
Slovenská republika Na závěr řady, v níž představujeme země sousedící s Dolním Rakouskem, přinášíme přehled o Slovenské republice.
Hlavní město Slovenska Bratislava už je dnes metropolí, která dosahuje západoev-
Většinu území Slovenské republiky pokrývají pohoří a pahorkatina Západních Karpat. Na jihozápadě se podél Dunaje táhne Malá uherská nížina, na jejímž západním okraji leží hlavní město Bratislava. Slovensko má rozlohu 49.034 km2, na které žije asi 5,4 mil. obyvatel.
Dějiny plné změn Po rozpadu habsburské říše v roce 1918 založili Slováci společně s Čechy společný československý stát, ve kterém získali v roce 1948 moc komunisté. Bezprostředně po politických změnách ve střední a východní Evropě na konci 80. let MOMENTKA minulého století zůstaly Oficiální název Slovenská republika, SR dnešní Česká republika 49.030 km2 a Slovensko ve společné Rozloha Počet obyvatel 5,415 mil. obyvatel (květen 2001) federaci. V letech 1991 a 1992 bylo dohodnuto Hustota obyvatelstva 110 obyvatel na 1 km2 57 % obyvatelstva žije ve městech pokojné rozdělení ČesBratislava koslovenska, k němuž Hlavní město počet obyvatel: asi 500 000 došlo 1. ledna 1993. Jazyky
slovenština (úřední jazyk), na jihu je rozšířena maďarština, na východě rusínština
Náboženství
2/3 římští katolíci, řečtí katolíci (4%), evangelíci (6%), reformovaná křesťanská církev (2%), pravoslavní (1%)
Etnické skupiny
Slováci (85,67%, z toho asi 10% patří k romské národnostní menšině), Maďaři (10,57%), Češi (1,09%), Ukrajinci a Rusíni (0,60%), Němci (0,1%)
Správní uspořádání
8 krajů / 79 okresů omezená obecní samospráva
Odkazy
vláda: http://www.government.gov.sk parlament: http://www.nrsr.sk prezident: http://www.prezident.sk
6
Cesta do Evropské unie Už v roce 1995 podala Slovenská republika oficiální žádost o přijetí do EU. Země se však současně dostala do zahraničněpolitické izolace, která byla vyvolána především autoritářským stylem jednání Mečiarovy vlády. Ke zlepšení zahraničněpolitické situace došlo až po volbách v roce 1998,
kdy nastoupila nová, důsledně proevropsky orientovaná koaliční vláda. Tato politika brzy dosáhla úspěchu. Koncem roku 1999 bylo Slovensko vyzváno k zahájení předvstupních jednání s EU, která byla zahájena v únoru 2000. Od té doby dosáhlo Slovensko výrazných úspěchů, což mu umožnilo vstoupit do EU společně s první vlnou kandidátských zemí v květnu 2004.
ropských standardů
Daňová reforma a hospodářství
nosti činí na Slovensku 17,4%. Přitom jsou zde značné regionální rozdíly. Bratislava má pouze 5% nezaměstnaných, zatímco v některých východoslovenských oblastech dosahuje nezaměstnanost až 35%. Program ozdravení hospodářství, který byl nezbytnou podmínkou splnění ekonomických kritérií pro vstup do EU, byl úspěšný a vedl ke zrychlení ekonomického růstu z 1,9% v roce 1999 na 3,3% v roce 2001 a na 4,4% na konci roku 2002. Míra inflace má naproti tomu klesající tendenci. Jestliže v roce 2000 ještě činila 12%, pak v roce 2001 klesla jen na 6,7% a koncem roku 2002 dokonce na 3,3%.
Na přelomu let 2003/2004 provedla budoucí členská země EU radikální daňovou reformu. Systém rovné daně s jednotnou daňovou sazbou ve výši 19% se vztahuje na příjmy fyzických osob, zisky podniků a dokonce na daň z obratu resp. DPH. Nová jednotná daňová sazba však není tak nízká, jak by se mohlo zdát na první pohled: po očištění od rozdílů při stanovení vyměřovacího základu by např. odpovídala 25% sazbě podle rakouských kritérií. Plánovaná daňová reforma má slovenskému ministerstvu financí přinést zvýšení příjmů z daní až o pět procent a výrazně oživit příliv přímých zahraničních investic. Ty přijdou zemi velmi vhod, protože průměrná míra nezaměstna-
SLOVENSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ V ČÍSLECH podíl na hrubém domácím produktu (HDP)
služby 62,7 %, průmysl 32,7 %, zemědělství 4,6 % (2001)
HDP na obyvatele (2001)
11.100 euro
míra inflace (2000)
12,3%
míra nezaměstnanosti
17,4%
saldo obchodní bilance (2001)
-2.383 mil. euro
Prameny: Österreichische Gesellschaft für Euro-
vývoz
59,9% do zemí EU
papolitik, ORF, ZDF, Úřad spolkového kancléře ve
dovoz
49,8% ze zemí EU
Vídni, Ministerstvo zahraničí v Berlíně.
hlavní vývozní komodity (1998)
vozidla a ostatní dopravní prostředky (21,7%), kovy a kovové výrobky (17,7%), stroje, přístroje a elektrotechnické vybavení (16,1%), textilní výrobky a oblečení (7,9%)
nerostné bohatství
těží se mj. železná ruda, černé uhlí, měď, olovo, kamenná sůl a ropa. Kromě toho má Slovensko zásoby stříbra, cínu, hnědého uhlí, zinku, manganu, antimonu a vápence
největší obchodní partneři
Německo, Česko, Rusko a Rakousko
© Slovakia map by António Martins and boundaries data by Jarig Bakker
Slovensko a rozdělení na správní okresy
Slovenskému hospodářství dnes dominuje pokles inflace a ekonomický růst
7
Short-Cuts STRUČNÉ ZPRÁVY ZE STŘEDISEK
Víte, že …
GIZ Corporate Design
... jedna z nejlépe placených topmodelek je Češka? Karolína Kurková pracovala v roce 2003 pro „Victorias Secret“ a „Tommy Hilfiger“ a vydělala si přitom asi 5,4 mil. euro.
Přeshraniční impulzní centra se už dnes stala synonymem pro kompetentní přeshraniční práci v sektoru hospodářství a regionální politiky. Centra však dosud prezentovala svou práci velmi individuálně. Abychom podtrhli užší spolupráci, realizovanou formou klastrů, a rovněž profesionalizaci přeshraničních impulzních center, zavádíme jednotný vzhled, který začnou všechna přeshraniční impulzní centra používat od podzimu 2004.
... na Slovensku je přes 1300 minerálních a termálních pramenů? Nejznámější termální lázně jsou Piešťany, Sliač, Lúčky, Bardejov, Smrdáky, Štrbské a Vyšné Ružbachy. … přibližně třetina všech Maďarů žije mimo území Maďarska? (většina z nich v USA) ... panenka Barbie je polského původu? Její autorkou byla Ruth Handlerová, nejmladší z deseti dětí v rodině polských přistěhovalců.
Tento projekt je podporován Evropskou komisí společná iniciativa Interreg IIIa (ERDF - European Regional Development Fund), spolkovou zemí Dolní Rakousko a společností Niederösterreichische Grenzlandförderungsgesellschaft m.b.H. (NÖG)
Ocenění pro projekt „Vítáme Vás, sousedé“ Společný projekt přeshraničních impulzních center „Willkommen Nachbar - Vítáme Vás, sousedé“ získal v roce 2004 hned dvě ocenění: v soutěži pod záštitou Dr. Erwina Prölla „Cena budoucnosti 2004“ získal projekt Willkommen Nachbar hlavní cenu v kategorii „Sousedství“ a v soutěži euroregionu „Cena za inovace 2004“ hlavní cenu v oblasti „Přeshraniční média a komunikace“. Finanční odměny spojené s cenami budou použity k dalšímu zlepšení služeb pro účastníky projektu.
Praxe v přeshraničním impulzním centru Thayaland Šest českých středoškoláků absolvovalo V létě 2004 v rámci výměnného projektu, který realizovalo přeshraniční impulzní centrum Thayaland ve spolupráci se Zemědělskou školou v Dačicích (program EU Leonardo da Vinci), praxi v podnicích spadajících do působnosti centra Thayaland. Studenti tak získali možnost poznat organizaci a styl práce v Rakousku. Zkušenosti však získala i druhá strana: rakouští zemědělci zároveň mohli navázat kontakty se svými budoucími protějšky na české straně.
Impressum Majitel a vydavatel: ecoplus., Niederösterreichs Regionale Entwicklungsagentur Ges.m.b.H., 1010 Wien, Lugeck 1 e-mail:
[email protected] Redakce ecoplus: Ewald Brunmüller Zaměření publikace: Informace o přeshraničních impulzních centrech Tisk: Berger, Horn Fotografie: ecoplus, Dolnorakouská tisková služba, přeshraniční impulzní centra Gmünd, České Velenice, konsorcium Willkommen Nachbar, přeshraniční impulzní centrum Thayaland
