Radon a jeho účinky V přírodě existuje většina prvků ve stabilní podobě. Část prvků však stabilní není, samovolně se rozpadají, tato přeměna se nazývá radioaktivní proces, při tomto rozpadu vzniká jaderné záření a uvolňuje se radon. Radon jako inertní radioaktivní plyn sám o sobě není škodlivý, proto se používá při léčebných procedurách v radioaktivních lázních např. v Jáchymově. Plynný radon se v ovzduší váže na prach a vytváří dceřiné produkty – radioaktivní aerosol, který po vdechnutí je zachycen v plicích. Následující ozáření je příčinou vzniku plicní rakoviny. Statistiky uvádějí, že 84 % je vlivem kouření a 16 % je důvodem ozáření radonem.
Legislativní souvislosti a hygienická kritéria S rostoucí dávkou ozáření se zvyšuje pravděpodobnost vzniku onemocnění. Proto bylo přistoupeno k stanovení zákonných podmínek související s ozáření z přírodních zdrojů. Radonovou problematikou se zabývá zákon č.18/1997 Sb. ve znění zákona č.13/2002 Sb. (atomový zákon), ochrana proti radiaci je upřesněna ve vyhlášce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb.. Investor, stavebník a projektant předkládá-li žádost o stavební povolení stavebnímu úřadu je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a je-li radonový index střední nebo vysoký bude požadovat stavební úřad určení preventivních opatření - dokonale utěsnit základové konstrukce a i zvýšit výměnu vzduchu v nadzemních částí objektu. Radonový průzkum vždy provádí odborně způsobilá osoba. Návrh izolačních systémů se provádí podle ČSN 73 0601 (2000) Ochrana staveb proti radonu z podloží. Povolená mezní hodnota je stanovena u nové výstavby na 100 Bq.m-3, stávající výstavba na 200 Bq.m-3. U nové výstavby náklady na protiradonové opatření jsou většinou velmi nízké ve srovnání s cenou celkových nákladů. U stávající výstavby je realizace např. plynotěsné izolace podloží nákladově náročnější. Riziko rakoviny plic by však mělo být sníženo i za cenu náročnějších opatření.
Zdroje radonu Koncentrace radonu kolísá v čase (den-noc, roční období) a je závislá na teplotním a tlakovém rozdílu (objektu a podloží, objektu a atmosféře), síle větru, propustnosti podloží, způsobu a výkonnosti ventilace. V objektech pozemních staveb jsou zdrojem radonu především : 1 • podloží radon je obsažen v půdním vzduchu – dominantní zdroj radonu Hlavním zdrojem je koncentrace radonu v geologickém podloží (objemová aktivita radonu v půdním vzduchu je základní kritérium podle ČSN 73 1001), přírodní radionuklidy jsou přítomny ve všech horninách. Nejméně radonu obsahují pískovce a jíly, více pararuly a nejvíce je ve vyvřelých a metamorfních horninách. Dalšími parametry jsou propustnost půdních vrstev (základní kritérium podle ČSN 73 1001), velikost podtlaku v budově (zde je snahou rozdělit schodišťový prostor objektu do několika částí, omezit podtlakové větrání objektu) a těsnost základových a suterénních konstrukcí (má zcela rozhodující vliv na koncentraci radonu v interiéru). EOAR ekvivalentní objemová aktivita radonu (kBq.m-3) v půdním vzduchu Kategorie radonového rizika stavebního pozemku
Propustnost půdy nízká
střední
vysoká
<30
<20
<10
střední
30 – 100
20 – 70
10 - 30
vysoká
>100
>70
>30
nízká
2 • stavební materiály – každý výrobce již dnes má povinnost pravidelně sledovat nezávadnost produkce. Je stanovena měrná aktivita 226Ra u stavebních materiálu do 120 Bq.kg-1. 3 • voda dodávána do objektu popř. další nejsou podstatným zdrojem radonu v interiéru a to venkovní vzduch dodávaný ventilací a zemní plyn spalovaný v objektu. Snaha o maximální úsporu nákladů na topení a současně kvalitní materiály používané dnes na výrobu plastových nebo dřevěných eurooken způsobily výrazné snížení výměny vzduchu v objektu. Snížení ventilace znamená rovněž zvýšení koncentrace radonových produktů.
Umístění stavby a stavební povolení Od července 2002 je tak jednoznačně určena povinnost stavebníka ve všech případech, kromě ojedinělých staveb navrhovaných s oddělující vzduchovou vrstvou, předložit stavebnímu úřadu výsledky detailního radonového průzkumu - stanovení radonového indexu pozemku. a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Tato povinnost se vztahuje nejenom na rodinné domy a jejich přístavby, ale i na další stavby a přístavby, ve kterých se pohybují ve větší míře lidé, jako školy, nemocnice, pracoviště (administrativní budovy, haly ap.) i další objekty (kina, výstavní síně ap.). Pokud se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Podmínky pro provedení preventivních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. Stanovení radonového indexu pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší je koncentrace radonu v podloží a čím jsou vrstvy zemin a hornin v kontaktním prostředí budoucího objektu s podložím propustnější, tím vyšší je radonový index pozemku. Pozemek s nízkým radonovým indexem je takový pozemek, kde je detailním průzkumem zjištěno, že objemová aktivita radonu v půdním vzduchu je menší než 10 kBq/m3 u vysoce propustných, 20 kBq/m3 u středně propustných a 30 kBq/m3 u nízko propustných základových půd. zhruba ve 40-45% pozemků postačuje k řešení ochrany stavby proti radonu provedení radonového průzkumu, kdy je zjištěna kategorie nízkého radonového indexu pozemku a kdy jakákoli speciální ochrana stavby proti radonu není nutná (pokud je při výstavbě postupováno v souladu s ostatními předpisy řešícími např. otázky ochrany stavby proti zemní vlhkosti). U dalších pozemků, kde byla zjištěna jiná kategorie než kategorie nízkého radonového indexu, se při výstavbě navrhují a provádějí ochranná opatření. Objemová aktivita radonu v průměru za dobu pobytu osob
Přiměřený typ zásahu ke snížení ozáření
nad 400 Bq/m3 až do 600 Bq/m3
Jednoduchá opatření, např. zvýšené přirozené větrání, případně zavedení nucené ventilace
nad 600 Bq/m3 až do 1 200 Bq/m3
Složitější opatření, např. středně nákladné stavební úpravy, nucená ventilace s rekuperací
nad 1 200 Bq/m3 až do 4 000 Bq/m3
Zásadní stavební úpravy objektu
nad 4 000 Bq/m3
Vyloučení pobytu osob
Ochrana proti radonu Nejdůležitější faktory, které ovlivňují pronikání radonu z podloží do objektu jsou: a) velikost podtlaku ( tlakového gradientu )v budově (čím vyšší podtlak, tím vyšší nebezpečí pronikání radonu z podloží ) b) koncentrace radonu v půdním vzduchu ( čím vyšší koncentrace, tím vyšší nebezpečí nebezpečí pronikání radonu z podloží ) c) propustnost půdních vrstev pod základy (čím větší propustnost, tím větší nebezpečí pronikání radonu z podloží ) d) těsnost základových a suterénních konstrukcí ( čím menší těsnost, tím větší nebezpečí pronikání radonu z podloží ) Cílem projekčních a následně stavebních prací je snížit, či zcela eliminovat, co nejvíce z výše uvedených faktorů. Tuto problematiku podrobně rozebírá norma ČSN 73 06 01, Ochrana staveb proti radonu z podloží. Tato norma jasně stanoví, kdy a jaká opatření je třeba navrhovat a jak je dimenzovat. Pro projektanta je přímým návodem, jak má opatření proti radonu dostatečně a přitom efektivně provést. Existují dva základní pohledy na tuto problematiku. Při ochraně objektů se používá buď pasivní nebo aktivní ochrana. Pasivní ochrana spočívá v položení protiradonových izolací do podlah a základových desek. Aktivní ochrana spočívá v prováděném trvalém odvětrání jednotlivých pobytových místností pomocí ventilace instalované v celém objektu. Do ventilace musí být zařazen rekuperátor, který zajišťuje, aby ztráty tepla v objektu byly co nejmenší. Aktivní ochrana se používá vyjímečně a to většinou v objektech, kde dochází k zamoření radonem a jeho dceřinými produkty ze stavebních materiálů. Tento způsob ochrany objektu je vysoce efektivní, ale energeticky a nákladově velmi náročný. Z tohoto důvodu se většinou přistupuje k ochraně objektu položením plynotěsných izolací. Dle vyhlášky je stanoveno, že při nízké kategorii rizika stavebního pozemku se žádné projekční a ani stavební opatření neprovádějí. Při zjištění střední kategorie rizika stavebního pozemku pronikání radonu z podloží je nutno provádět tzv. jednostupňovou ochranu, která většinou spočívá v položení plynotěsné protiradonové izolace. Protiradonových izolací je velké množství. Jedná se o pásy z oxidovaného nebo kaučukem modifikovaného ( typ SBS ) asfaltu, příp. s Al fólií, o nopové fólie (nejsou vodotěsné), fólie na bázi PE, PEHD, PVC a různé stěrkové či nátěrové hmoty. Při zjištění vysoké kategorie rizika stavebního pozemku se zpravidla navrhuje a provádí tzv. dvoustupňová ochrana. Ta spočívá v tom, že se ještě, kromě výše uvedené ochrany protiradonovými fóliemi, provede odvětrání podloží pod základovou deskou objektu. Jedním z možných způsobů je ten, kdy se do vrstvy štěrku, zhutnělého mezi základovými pasy budoucího objektu, položí drenážní odvětrávací systém z perforovaných trubek. Tyto trubky se vyvedou z pod základů objektu a ukončí se na fasádě objektu nad volným terénem nejlépe mřížkou z umělé hmoty. Odvětrání základů je nejúčinnější za předpokladu, že větší část odvětrávacích trubek je položena ve směru převládajících větrů v dané lokalitě. Druhou možností je perforované trubky uložit ve štěrku paprskovitě a napojit je na odvětrávací komín, který je vyveden až nad střechu. Do potrubí může být, pro zvýšení intenzity provětání, vložen axiální ventilátor. Další možností izolace podloží je použití nopových fólií. Pro dokonalou neprostupnost betonové základové desky ( pro radon) je též nutno provést dokonalé utěsnění všech prostupů inženýrských sítí touto deskou. Utěsnění musí být provedeno stále pružnými tmely ( silikon, butadien, lukopren apod. ), aby při tepelné dilataci např. odpadových potrubí nedocházelo ke vzniku trhlin. Těmito trhlinami by mohl být radon "nasáván" do objektu v podstatně zvýšených koncentracích, které jsou pod základovými
Výběr pasu protiradonové ochrany Naše pásy kontrolujeme na ČVÚT v Praze na difúzi radonu a parametry součinitele difúzního odporu jsou kategorie radonového rizika m2/s plocha spoj doporučujeme pro Paraelast AL S40-25 Paraalbit AL S40 Paraalbit V+AL S40 Paraalbit AL S35 Paraalbit V+AL S35 Parabitglas G S40 Paraelast G S40-25
0,14 . 10-14 0,2 . 10-14 4,4 . 10-14 1,1 . 10-13 1,3 . 10-13 1,4 . 10-11 4,2 . 10-11
0,26 . 10-14 4,9 . 10-14 5,1 . 10-14 0,85 . 10-13 1,3 . 10-13 3,4 . 10-11 4,9 . 10-11
vysoké+tlak. voda vysoké vysoké vysoké vysoké nízké střední
Pásy s nosnou vložkou hliníkovou AL mají nejnižší pevnost <400/300 N/5cm, s polyesterovou vložkou (PV) – nejsou kontrolovány na difuzi radonu, mají pevnost 800/600 nebo 900/700 N/5cm, Se skelnou tkaninou - glas (G) jsou nejpevnější nad 1000/1000 N/5cm. Pro spodní stavbu se přednostně volí pásy s PV nebo G nosnou vložkou. Pro kategorii radonového rizika je rozhodující propustnost zemin a výše radioaktivity (kBq.m-3) v půdním vzduchu. Pro špatnou pevnost pásů s AL vložkou je vhodné raději volit pásy s vložkou s G a to v případech, kdy kategorie radonového rizika < 300 Bq.m-3 pás s vložkou AL volen pro případy >300 Bq.m-3.
PARABIT Technologies, s.r.o. © Ing.Jan Pařík, mobil 736 533367 Hroznětín srpen 2005
