1 informace k zákonu . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a zne išťování, v platném znění Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán státní správy, příslušný dle § 67 písm.g) zákona . 129/2000 Sb., o krajích a jako příslušný správní úřad podle ustanovení § 33 písm. a) zákona . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zne ištění, o integrovaném registru zne išťování a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o integrované prevenci“), ve znění pozdějších předpisů, zasílá provozovatelům zařízení, na něž se vztahuje zákon o integrované prevenci, v rámci své metodické pomoci, stru né informace k problematice přípravy žádosti, jejího podání a procesu správního řízení o vydání integrovaného povolení. Základní směrnicí pro zavedení integrovaného systému prevence zne ištění je směrnice Rady ES 96/61/EC ze dne 10.10.1996 o integrované prevenci a řízení zne ištění (IPPC – Integrated pollution prevention and control). Tímto dokumentem byla odstartována zásadní změna v systému ochrany životního prostředí, přecházející od systému odstraňování zne ištění z konce technologických procesů a složek životního prostředí na prevenci, snižování a eliminaci emisí škodlivých látek přímo u zdroje. V návaznosti na výše uvedenou směrnici ES a implementace evropské legislativy do našeho právního řádu nabyl dne1.ledna 2003 ú innosti zákon . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zne ištění, o integrovaném registru zne išťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) a prováděcí vyhláška . 288/2013 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o integrované povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. O vydání integrovaného povolení žádá provozovatel takového zařízení, které splňuje podmínky Přílohy .1 k zákonu .76/2003 Sb., kde jsou uvedeny jednotlivé kategorie zařízení různých výrobních odvětví se specifikací jejich výkonu, produkce výrobků, množství zpracované suroviny za jednotku asu apod. Mezi innosti podléhající řízení o integrované prevenci patří např. energetika, výroba a zpracování kovů, slévárny železných kovů, zpracování nerostů, chemické a petrochemické výroby, zařízení ke zneškodňování odpadů, skládky, povrchové úpravy, jatka, papírny, cukrovary, intenzivní zemědělské chovy atd. Žadatelem o integrované povolení je právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje zařízení, nebo osoba, která žádá o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, popřípadě jiného obdobného povolení podle zvláštních předpisů (např. horního zákona). Proces řízení o vydání integrovaného povolení pro daný subjekt je vzhledem k obsahu žádosti a rozsahu příloh s požadovanými informacemi zna ně obsáhlý a asově náro ný a má ur ité návaznosti na
innost jiných správních úřadů, které vydávají správní rozhodnutí dle tzv. složkových zákonů (např. zákon . 254/2001 Sb. o vodách, . 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, . 185/2001 Sb. o odpadech, . 334/1992 Sb. o ochraně ZPF, . 201/2012 Sb., o ovzduší a dalších). Pro dot ené subjekty to znamená mnohem důkladnější a komplexnější přístup k minimalizaci a prevenci zne išťování životního prostředí. Cílem všech opatření je snížení materiálové spotřeby, snížení emisí škodlivých látek do ovzduší, vody, půdy, menší energetická náro nost a dosažení celkově ekologicky istších technologických postupů. 2 Uvedený zákon zavádí i nový pojem tzv. nelepší dostupné techniky, což je ozna ení pro postupy a technologie, které jsou zaváděny na základě nejnovějších vědeckých poznatků a mají za cíl v rámci řízení IPPC postupně nahradit stávající výrobní postupy, jenž s sebou přinášejí negativní dopad na jednotlivé složky životního prostředí. K těmto postupům lze obecně zařadit bezodpadové technologie, recykla ní metody ve výrobě, energeticky nenáro né výroby, použití alternativních i kombinovaných zdrojů energie, užití ú innějších zařízení pro zachycení plynných emisí apod. Uvedené cíle budou dosaženy zejména těmito nástroji: Integrovaným zhodnocením všech vlivů provozu ur itých zařízení na životní prostředí, na jehož základě bude místo několika individuálních povolení (vyjádření, stanovisek, souhlasů a rozhodnutí) vydáno žadateli jedno tzv. Integrované povolení (IP) k provozu těchto zařízení. Vzájemnou komunikací mezi žadatelem a povolujícím úřadem, jejímž výsledkem má být stanovení opatření a podmínek pro provoz zařízení, vyhovujících jak životnímu prostředí, tak i provozovateli, v etně veřejnosti. Výměnou informací o nejlepších dostupných technikách mezi lenskými státy Evropské unie a mezi výrobci a provozovateli zařízení v ČR. Zveřejňováním údajů o zne išťujících látkách, vedených v integrovaném registru zne išťování. Zákonem 76/2002 Sb., vznikla pro provozovatele vybraných zařízení povinnost ve stanovených lhůtách získat tzv. integrované povolení pro provoz zařízení. Tato povolení jsou vydávána krajskými úřady nebo MŽP ČR a nahrazují řadu stávajících rozhodnutí dle složkové environmentální legislativy. Povolovacího řízení, které může trvat až 9 měsíců, se mohou ú astnit i sdružení přihlášené do 30 dnů od zveřejnění žádosti na úřední desce krajského úřadu a příslušného úřadu v jehož správním obvodu se subjekt nachází. Závazné podmínky povolení vycházejí spíše z vyjednávání a dialogu mezi zú astěnými stranami, než ze striktních nařízení úřadu. Důležité odkazy na www stránky: www.cenia.cz Cenia, Česká informa ní agentura životního prostředí
www.mzp.cz Ministerstvo životního prostředí ČR www.mv.cz Ministerstvo vnitra ČR www.ippc.cz Informa ní server Ministerstva průmyslu a obchodu ČR www.kr.olomoucky.cz Informa ní server Olomouckého kraje www.portal.gov.cz Portál veřejné správy www.env.cz/ippc Portál IPPC na stránkách MŽP ČR Zpracování žádosti a proces vydávání integrovaného povolení. Dle zkušeností, kterých zatím díky novosti této legislativy není mnoho, je dobré neodkládat vypracování a podání žádosti o integrované povolení na poslední chvíli. Vzhledem k již zmíněné skute nosti, kdy proces vydávání IP může trvat 6-9 měsíců doporu ujeme požádat v as o příslušné informace a zahájit přípravný proces k podání samotné žádosti. Pokud nastane případ, kdy se provozovatel u těchto zařízení rozhodne provést úpravy technologie, stavebního rázu za ú elem stavby nebo stavebních úprav objektů souvisejících s výrobní technologií, je možné požádat místně příslušný stavební úřad o vydání příslušného stavebního povolení, který jej v řízení vydá. V případě, že je stavebními úpravami, rekonstrukcí i stavbou nových objektů sledováno zvýšení výrobní kapacity je provozovatel povinen v řádném předstihu požádat krajský úřad o IP. Pravomocné IP pak již přikládá sou asně s podáním návrhu na vydání stavebního povolení. Proto doporu ujeme již při plánování investic, majících charakter rozšiřování výroby a navýšení výrobní kapacity, aby výše uvedené skute nosti byly brány v úvahu. Předejde se tím zdržení realizace investi ní akce i případným nemalým ztrátám na zisku z plánované produkce výrobků či služeb. Jiný případ zásadního významu nastane v případě, kdy provozovatel podá žádost o IP a v průběhu řízení o vydání IP nastane potřeba výše uvedených stavebních úprav i rozšíření kapacity doplněním výrobní technologie o další zařízení. V takovém případě nelze vydat stavební povolení bez pravomocného IP. To znamená, že místně příslušný stavební úřad nemůže stavební povolení vydat. Pokud však stavební povolení přesto vydá, je toto povolení v rozporu se zákonem. Jak za ít, v případě, kdy se provozovatel rozhodne podat žádost o IP? Jako prvotní krok je dobré navštívit krajský úřad, odbor životního prostředí, oddělení integrované prevence a požádat o základní informace. Krajský úřad je Vaším partnerem v řízení o vydání IP. Zde obdržíte údaje o správném zařazení zařízení do příslušné skupiny dle Přílohy . 1 k zákonu o integrované prevenci, přípravě žádosti, průběhu řízení, správních lhůtách, až po výši a způsob zaplacení správního poplatku. Samotná žádost o IP jejíž vzor, rozsah a náležitosti stanoví ministerstvo ŽP vyhláškou .288/2013 Sb., je velice obsáhlá a její zpracování náro né. Rovněž rozsah povinných příloh k žádosti je velmi široký. Kvalitně zpracovat žádost není mnohdy v silách samotného provozovatele zařízení, proto doporu ujeme kontaktovat oprávněnou osobu, která je odborně způsobilá pro tuto innost. Oprávněná osoba by měla zabezpe
it správné zařazení zařízení do příslušné skupiny, kvalitně zpracovanou žádost s veškerými náležitostmi a přílohami, které vyžadují příslušné právní předpisy a pokud ji provozovatel udělí plnou moc k zastupování, tak i vyřízení samotného IP. Tato cesta je méně komplikovaná a asově výhodnější. Rovněž pro krajský úřad profesionálně zpracovaná žádost znamená méně procesních úkonů a nevede k průtahům v řízení z důvodu neúplnosti podané žádosti. Jako osvěd ená metoda funguje vzájemná komunikace provozovatele i jeho zplnomocněného zástupce s krajským úřadem a to ještě před oficiálním podáním žádosti. Materiály žádosti, jejich rozsah a správnost lze v různých stupních rozpracovanosti konzultovat s pracovníky krajského úřadu, do doby, kdy je po vzájemné dohodě konstatováno, že žádost je možno oficiálně podat k vyřízení. Tímto postupem se předchází mnohdy zcela zbyte nému přerušování řízení, kdy je postupně žádost doplňována o další požadované údaje a přílohy, které krajský úřad v souladu s příslušnou legislativou, pro řádný průběh řízení požaduje. Přerušení řízení a následné opakované doplňování žádosti vede pouze k prodloužení doby, za kterou bude rozhodnutí vydáno. 4 Stanovené termíny k doplnění však nejsou nekone né a vytváří velmi úzký asový prostor na to, nějak výrazným způsobem žádost ještě opravovat i měnit. Doplňování žádosti v průběhu řízení je již nepřípustné a procesně nemožné. Vzhledem ke skute nosti, že integrovaným povolením jsou nahrazována rozhodnutí vydaná podle složkových zákonů jako např. souhlas k nakládání s odpady, povolení provozu zvláště velkého zdroje zne išťování ovzduší, vypouštění odpadních vod i odběr povrchových a podzemních vod a další, je dobré v as zvážit různé změny limitů či hodnot, stanovených ve výroku nahrazovaných povolení. Jako příklad uvádíme potřebu povolení zvýšeného množství odebíraných podzemních vod oproti původně povolenému. Potřeba navýšení množství odebíraných vod může vzniknout v důsledku navýšení výrobní kapacity, případně výhledově teprve vznikne. V žádosti o IP je nezbytné tuto skute nost uvést, neboť krajský úřad, který integrovaným povolením nahrazuje povolení k odběru vod, vydané příslušným vodoprávním úřadem, tuto změnu může v rámci řízení provést. Je však nezbytné tuto skute nost předem projednat se správcem povodí a k žádosti přiložit písemné stanovisko z hlediska Směrného vodohospodářského plánu, zda správce povodí s navýšením odběru podzemních vod souhlasí. Dalším nezbytným podkladem je i vyjádření odborného hydrogeologa. Pokud žádost o vydání IP obsahuje tuto potřebu navýšení celkového odebíraného množství vod s příslušnými vyjádřeními, krajský úřad toto zohlední ve vydávaném rozhodnutí o IP, samozřejmě pokud tomu nebrání jiné oprávněné zájmy. V opa ném případě, kdy se potřeba změny povolovaných limitů, ukazatelů či jiných oprávnění neobjeví v prvotní žádosti o IP, nelze ji dodate ně provést a žadatel je potom nucen podat návrh na změnu již vydaného IP, která s sebou nese další
asové ztráty a samozřejmě i další správní poplatek za provedení požadované změny rozhodnutí. Dále je třeba připomenou, že žadatel o vydání IP je ze zákona povinen předložit veškerá povolení vydaná dle jednotlivých složkových zákonů, která budou rozhodnutím o IP nahrazena. Nahrazena znamená zrušena. Vzhledem ke skute nosti, že nejsou výjimkou i povolení, která byla vydávána v 60 a 70 letech a později, legislativa podle které byly vydány byla mnohdy již zrušena, i několikanásobně novelizována, krajský úřad je povinen tyto skute nosti respektovat a uvést je do souladu se sou asně platnou legislativou. Proto ve vydaném IP mohou být patrny některé změny, o které provozovatel zařízení původně nežádal. Tyto změny se týkají zejména limitů jednotlivých ukazatelů zne ištění, které mohou být daleko přísnější, nežli byly ty původní. Avšak smysl integrované prevence je, jak již bylo výše uvedeno právě v preventivním snižování emisí produkovaných různými druhy zařízení do jednotlivých složek životního prostředí a to pokud možno, už přímo u primárního zdroje, tedy výrobní technologie nebo její ásti. Integrovaná prevence není něčím, co by mělo za cíl všemožnými donucovacími prostředky vést provozovatele k okamžitému snížení produkce veškerých emisí produkovaných výrobním zařízením. Je to především proces, který je založen na dialogu provozovatele a příslušného úřadu a na dobrovolnosti, která spo ívá v dobrovolných závazcích provozovatelů, průběžně snižovat produkci emisí, na co možná nejnižší míru v souladu s ekonomickou únosností a technickou náro ností jednotlivých opatření. Provozovatel je ze zákona povinen nepřekra ovat limity stanovené podle příslušných právních předpisů, že jeví snahu jít ještě dál a chce podporovat trend postupného snižování produkce emisí je jeho dobrovolným rozhodnutím. Toto rozhodnutí má však pro daný subjekt i jiné výhody. Je to především jisté renomé, ekologicky istší produkce. V sou asnosti jsou výrobci i provozovatelé služeb, kteří používají postupy a technologie šetrnější k životnímu prostředí na trhu stále více vyhledávanějšími a žádanějšími. Integrovaná prevence patří do skupiny nové evropské legislativy a jako vše nové (v případě právních předpisů to platí obzvlášť), co uvedeme v život i zákon o IPPC musí být do podvědomí provozovatelů i úřadů zaveden právě na základě zkušeností a praxe, které lze však získat pouze na základě vzájemné důvěry a spolupráce. Pokud má provozovatel zařízení získat IP bez zbyte né duševní i finan ní újmy je lépe se v as informovat a nenechávat vše na poslední chvíli. Zpracování žádosti a ostatních povinných příloh není pro mnohé provozovatele příliš atraktivní inností, pokud se k tomuto přidá stres z asové tísně spole ně s vědomím, že bez IP nelze zařízení dále provozovat a pokud někdo tak iní, vystavuje se tak reálnému nebezpe í finan ních sankcí, rázem se z integrované prevence stává nepopulární a vše komplikující obor. Provozovatel k němu pak přistupuje s ur itou nevolí a neochotou. Tyto aspekty mají v kone
ném důsledku velmi negativní vliv i při projednávání věci s příslušným úřadem. Z tohoto důvodu je tedy nezbytné a rozumné plánovat změny výroby a technologie na základě řádného uvážení a vyhodnocení tak, aby bylo možno předejít případným důsledkům, plynoucím z neznalosti povinností dle příslušné legislativy.
