2001 Sb., o posuzování vliv ve zn ní pozd jších p edpis

Je ná 1321/29a 621 00 Brno I O: 25597477 íslo datové schránky: y6s4qfw

SPH MOST – EUROBIT

OZNÁMENÍ ZÁM RU dle § 6 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí ve zn ní pozd jších p edpis

Obec:

Most

Kraj:

Ústecký

Oznamovatel:

EUROBIT REAL, a.s. Teplého 1375 Zelené P edm stí 53002 Pardubice I O: 27443752

Str. 1


Projektant:

Název stavby:

POJEKTMONT s.r.o. Je ná 1321/29a 621 00 Brno SPH MOST – EUROBIT

Místo stavby:

obec Most, komunikace I.t . – I/27 k.ú. Most I (699357), parc. . 85/53, 85/15 k.ú. Kopisty (669334), parc. . 1419/12

P íslušný ú ad:

Krajský ú ad Ústeckého kraje Odbor životního prost edí a zem d lství budova "C" Stroupežnického 1326/16 40002 Ústí nad Labem

Oznamovatel:

EUROBIT REAL, a.s. Teplého 1375 Zelené P edm stí 53002 Pardubice I O: 27443752 (zastoupený na základ plné moci projektantem)

Projektant:

POJEKTMONT s.r.o. Je ná 1321/29a 621 00 Brno

Zpracovatel oznámení:

POJEKTMONT s.r.o. Je ná 1321/29a 621 00 Brno

Str. 2


Obsah : ÚVOD .................................................................................................................................................... 5 A. ÚDAJE O ZNAMOVATELI ............................................................................................... 7 B. ÚDAJE O ZÁM RU ........................................................................................................... 8 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................. 8 B.I.1. Název zám ru a jeho za azení podle p ílohy .1.............................................................. 8 B.I.2. Kapacita zám ru ............................................................................................................... 8 B.I.3. Umíst ní zám ru ............................................................................................................ 10 B.I.4. Charakter zám ru a možnost kumulace s jinými zám ry............................................... 11 B.I.5. Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní, v etn p ehledu zvažovaných variant a hlavních d vod (i z hlediska životního prost edí) pro jejich výb r, resp. odmítnutí ................. 11 B.I.6. Stru ný popis technického a technologického ešení zám ru ........................................ 11 B.I.7. P edpokládaný termín zahájení realizace zám ru a jeho dokon ení.............................. 13 B.I.8. Vý et dot ených územn samosprávných celk ............................................................ 14 B.I.9. Vý et navazujících rozhodnutí podle §10 odst. 4 a správních ú ad , které budou tato rozhodnutí vydávat ....................................................................................................................... 14 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ....................................................................................................... 14 B.II.1. P da ............................................................................................................................ 14 B.II.2. Voda............................................................................................................................ 15 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje..................................................................... 16 B.II.4. Vstupní suroviny......................................................................................................... 16 B.II.5. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ................................................................. 17 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH .................................................................................................... 18 B.III.1. Ovzduší....................................................................................................................... 18 B.III.2. Odpadní vody ............................................................................................................. 22 B.III.3. Odpady........................................................................................................................ 23 B.III.4. Hluk ............................................................................................................................ 25 B.III.5. Radon.......................................................................................................................... 26 B.III.6. Vibrace........................................................................................................................ 26 B.III.7. Zá ení radioaktivní, elektromagnetické ...................................................................... 26 B.III.8. Rizika havárií.............................................................................................................. 26 B.III.9. Dopl ující údaje ......................................................................................................... 27 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEM Í ..................... 28 C.I. Vý et nejzávažn jších environmentálních charakteristik dot eného území........................ 28 C.II. Stru ná charakteristika stavu složek životního prost edí v dot eném prost edí, které budou pravd podobn ovlivn ny .................................................................................................. 31 C.II.1. Ovzduší a klima .......................................................................................................... 31 C.II.2. Voda............................................................................................................................ 34 C.II.3. P da ............................................................................................................................ 35 C.II.4. Horninové prost edí .................................................................................................... 35 C.II.5. Fauna a flóra ............................................................................................................... 37 C.II.6. Krajina ........................................................................................................................ 38 C.II.7. Obyvatelstvo............................................................................................................... 38 D. ÚDAJE O VLIVU ZÁM RU NA VE EJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ 38 D.I. Charakteristika možných vliv ............................................................................................ 38 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo..................................................................................................... 38 D.I.2. Vlivy na ovzduší............................................................................................................. 40 Str. 3


D.I.3. Vliv hluku a vibrací........................................................................................................ 40 D.I.4. Vlivy na podzemní a povrchovou vodu ......................................................................... 41 D.I.5. Vlivy na p du ................................................................................................................. 41 D.I.6. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy ............................................................................... 41 D.I.7. Vlivy na krajinu.............................................................................................................. 41 D.II. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci .................................................... 42 D.III. Údaje o možných významných nep íznivých vlivech p esahující státní hranice ................ 43 D.IV. Charakteristika opat ení k prevenci, vylou ení, snížení, pop . kompenzaci nep íznivých vliv na životní prost edí ................................................................................................... 44 D.V. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neur itostí, které se vyskytly p i zpracování oznámení ............................................................................................................................ 45 E. POROVNÁNÍ VARIANT ZÁM RU (POKUD BYLI VYPRACOVÁNY).................... 46 F. DOPL UJÍCÍ ÚDAJE....................................................................................................... 46 G. VŠEOBECNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU................................... 46 H. P ÍLOHY .......................................................................................................................... 47

Str. 4


ÚVOD P edm tná stavba „ SPH Most - EUROBIT“ je novostavbou obslužného dopravního za ízení dopravn napojené na místní komunikaci - odbo ku ze silnice . I/27, v obci Most. P edm tná stavba bude realizována na áste n zastav ných travnatých plochách, které jsou smluvn zastaveny pro prodej investora EUROBIT REAL, a.s. Umíst ní stavby je navrženo dle Územního plánu statutárního m sta Mostu v zastav ném území, v ploše ozna ené MZ – plochy železnic a vle ek. Charakter monofunk ní plochy je homogenitou jednoho typu funkce nep ipoušt jící jiný druh využití. Nicmén daný zám r svým charakterem odpovídá ob anské vybavenosti, integrované do ploch dopravní infrastruktury. Z tohoto d vodu jsou výše uvedené plochy v souladu s Územn plánovací dokumentací statutárního m sta Mostu. (Vydaná UPI .j. MnM/017675/2015/OSÚ/JŠ ze dne 11.2.2015, se stavbou v dané lokalit nesouhlasí a to z d vod chyb jícího regulativu pro další a podmín né využití ploch. Tento chyb jící regulativ nahrazuje vyjád ení .j. MnM/018419/2015/ORAD/MH ze dne 25.2.2015, vydané MnM – odbor rozvoje a dotací, odd lení rozvoje a územního plánu, který se stavbou souhlasí). Vlastní stavba bude sloužit jako ve ejná erpací stanice pohonných hmot pro motoristy a ú astníky silni ního provozu projížd jícími mezi obcemi Litvínov - Most. erpací stanice PH ve m st Most - R žodol je navržena ke stá ení, skladování a výdeji tradi ních pohonných hmot (PHM) - nafty motorové (NM), sm sné nafty (SMN), benzínu automobilového (BA95N) a lihobenzínu (E85). Výdej prodávaných hmot bude provád n do nádrží automobil zákazník - motorist , využívající služeb tohoto obslužného dopravního za ízení. erpací stanice PH je navržena s jedním stá ecím místem a šesti výdejními místy, umíst nými na spole né izolované manipula ní ploše. Spole ná výdejní a stá ecí manipula ní plocha, s šesticí výdejních a jedním stá ecím místem je p est ešena ocelovou konstrukcí p est ešení. Manipula ní plocha je ohrani ena na p íjezdové hran položenou obrubou, tvo ící rozvodí srážkových vod a je spádována k výjezdové stran , kde je ohrani ena p ejezdnou ŽB št rbinovou vpustí, napojenou kanaliza ní p ípojkou zaolejovaných vod na bezodtokovou havarijní záchytnou a úkapovou jímku - komoru podzemní skladovací dvoupláš ové nádrže o objemu 5 m3, což je normový požadavek na objem jímky. Dopravní situace uvnit navrhovaného areálu je ešena jako jednosm rná, umož ující plynulý p íjezd a výjezd vozidel. Provozování S PH bude nep etržité, tedy 24 hodin denn , 7 dn v týdnu. Provoz bud len n na sm ny. erpací stanice bude s trvalou obsluhou. erpací stanice je vybavena obslužným kioskem, v n mž budou prodávány motoristické dopl ky. Technologické za ízení erpací stanice PH je navrženo v jednom provozním souboru PS01 - erpací stanice a skládá se z následujících hlavních za ízení a ástí: 1. T í kus podzemních skladovacích dvoupláš ových nádrží o celkovém geometrickém objemu všech komor 160 m3, d lení nádrží na komory: Podzemní nádrž NP 01 - 50 m3 NM - nafta motorová Podzemní nádrž NP 02 - 50 m3 SMN - sm sná motorová nafta Podzemní nádrž NP 03 - 30 m3 BA95N - benzín automobilový - 25 m3 E85 - lihobenzín (15% benzín, 85% ethanol) - 5 m3 Úkapy, havarijní jímka - úkapy 2. Celkov jsou navrženy 3 ks. Elektronických výdejních stojan

Str. 5


Dvou kus elektronických oboustranných ty produktových výdejních stojan , jednoho kusu oboustranného ty produktového výdejního stojanu 3. Stá ecí místo 1. - Stá ecí šachta pro stá ení ty skladovaných produkt v etn odsávání par I. Stupn . 4. Technologických potrubních rozvod . 5. ídícího systému, evidujícího skladování a výdej PH a dále prodej a sklad ostatního prodávaného "suchého" zboží. 6. Technologických elektrorozvod a zemnící soustavy. Stavební ást je roz len na do jednotlivých stavebních objekt - SO, obsahujících následující hlavní stavební konstrukce: 1. Objekt kiosku. 2. Úložišt PHM se zast ešením. 3. Komunikace a zpevn né plochy. 4. Inženýrské sít - jejich p ípojky. 5. Venkovní osv tlení. 6. Sadové úpravy. P edm tná stavba bude realizována na áste n zastav ných travnatých plochách, které jsou smluvn zastaveny pro prodej investora EUROBIT REAL, a.s.. - k.ú. Most I (699357), parc. . 85/53, 85/15 - k.ú. Kopisty (669334), parc. . 1419/12 Vzhledem k charakteru stavby se p edevším jedná o umíst ní novostavby obslužného dopravního za ízení komunikace . I/27 „ SPH MOST – EUROBIT“ na pozemcích, které jsou smluvn zastaveny pro prodej investora EUROBIT REAL, a.s., p iléhajících ke komunikaci . I/27. Dopravní situace uvnit navrhovaného areálu je ešena jako jednosm rná, umož ující plynulý p íjezd a výjezd vozidel. V souladu se zákonem 86/2002 Sb. je stá ecí místo pohonných hmot za azeno jako st ední zdroj zne išt ní ovzduší, pro který platí limity všeobecn platné. Pro zpracování tohoto oznámení byly použity materiály, zajišt né místním šet ením.

Str. 6


A. ÚDAJE O ZNAMOVATELI Obchodní firma:

EUROBIT REAL, a.s.

I O:

27443752

Sídlo:

Teplého 1375 Zelené P edm stí 53002 Pardubice

Oprávn ný zástupce oznamovatele: POJEKTMONT s.r.o. Je ná 1321/29a 621 00 Brno I O: 25597477 Autorizovaný inženýr ing. J. Šrámek ( KAIT . 1006026) Kontakt: Ing. Josef Šrámek Tel.: 736 767 179 [email protected]

Ing. Zuzana Da ková Tel.: 728 832 812 [email protected]

Str. 7


B. ÚDAJE O ZÁM RU B.I.ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název zám ru a jeho za azení podle p ílohy .1 Název zám ru: Za azení zám ru:

SPH MOST – EUROBIT Jedná se o zám r v Kategorii II (zám ry vyžadující zjiš ovací ízení), bod 10.4. Skladování vybraných nebezpe ných látek (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpe ných pro životní prost edí) a pesticid v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobk , barev a lak v množství nad 100 t. D vodem toho za azení je klasifikace automobilového benzinu, ve smyslu zákona . 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických sm sích, jako látky s jednou nebo více nebezpe nými látkami. P íslušným ú adem k provedení zjiš ovacího ízení je Krajský ú ad Ústeckého kraje.

B.I.2. Kapacita zám ru Skladovací kapacita:

3 x podzemní skladovací dvoupláš ová nádrž o celkovém geometrickém objemu všech komor 160 m3, d lení nádrží na komory: Podzemní nádrž NP 01 - 50 m3 NM - nafta motorová Podzemní nádrž NP 02 - 50 m3 SMN - sm sná motorová nafta Podzemní nádrž NP 03 - 30 m3 BA95N - benzín automobilový - 25 m3 E85 - lihobenzín (15% benzín, 85% ethanol) - 5 m3 Úkapy, havarijní jímka – úkapy

Typ skladovací nádrže:

2 x BAEST 50, ned lená - jednokomorová, dvoupláš ová podzemní nádrž s armaturními šachtami s kompletním strojním a elektrickým vybavením jednotlivých komor - pojistné armatury, MAR, v etn vn jší asfaltové povlakové izolace Sklobit, proti p sobení zemní vlhkosti 1 x BAEST 60, d lená - t íkomorová, dvoupláš ová podzemní nádrž s armaturními šachtami s kompletním strojním a elektrickým vybavením jednotlivých komor pojistné armatury, MAR, v etn vn jší asfaltové povlakové izolace Sklobit, proti p sobení zemní vlhkosti

Po et výdejních stojan :

celkov je navrženo 3 ks. elektronických výdejních stojan

Str. 8


Typ výdejních stojan :

2 x DRESSER WAYNE - Global Star PHASE 5, oboustranný ty produktový; 8 výdejních hadic, 8 výdejních pistolí ZVA; 2 x odsávání par II.st. pro BA95N a E85 (el. ízený proporcionální ventil pro ízené odsávání ben. par). Výdej: 2 x 40 l/min NM 2 x 40 l/min SMN 2 x 40 l/min BA95N 2 x 40 l/min E85 1 x DRESSER WAYNE - Global Star PHASE 5, oboustranný t íproduktový; 8 výdejních hadic, 8 výdejních pistolí ZVA; 2 x odsávání par II.st. pro BA95N a E85 (el. ízený proporcionální ventil pro ízené odsávání ben. par). Výdej: 2 x 80 l/min NM 2 x 80 l/min SMN 2 x 40 l/min NM 2 x 40 l/min BA95N

Po et výdejních míst:

Šest výdejních míst (6 míst na výdejní manipula ní ploše). Rekuperace benzínových par elektronicky ízeným proporcionálním ventilem pro ízené odsávání benzínových par.

Elektroinstalace:

Elektrorozvad

Manipula ní plocha:

Izolovaná, napojená na komoru dvoupláš ové podzemní nádrže objemu 5 m3 pro skladování ÚKAPY - Havarijní záchytná jímka. Manipula ní plocha je p est ešena ocelovou konstrukcí zast ešení, která je podepírána 8. sloupy uzav eného pr ezu a jež vybíhá až nad kiosek, kde je op ena do atiky.

Po et stá ecích míst:

Jedno stá ecí místo pro - NM + SMN + BA95N + E85. Stá ení samospádem p es ocelovou stá ecí šachtu, s napojovacími hrdly DN 80 a odsáváním par rek. I. st. BA95N a E85 s napojovacím hrdlem DN 50.

Úkapová nádrž:

5m (dle SN – min objem 5 m )

umíst ný v kiosku S

Str. 9


B.I.3.

Umíst ní zám ru

Obec: Katastrální území: Parcela .:

Most Most I (699357) Kopisty (669334) 85/53, 85/15 - Most I 1419/12 - Kopisty

Jedná se o pozemky, které jsou smluvn zastaveny pro prodej investora EUROBIT REAL, a.s. Umíst ní je patrné z následujících map a obrázk . Mapa oblasti s vyzna ením polohy zám ru

Fotomapa blízkého okolí s vyzna ením polohy zám ru

Str. 10


B.I.4. Charakter zám ru a možnost kumulace s jinými zám ry Investor má zájem na t chto pozemcích, p iléhajícím ke komunikaci I. t ídy . I/27, vybudovat novostavbu obslužného dopravního za ízení komunikace I/27 – SPH MOST – EUROBIT. Vlastní stavba bude sloužit jako ve ejná erpací stanice pohonných hmot pro motoristy a ú astníky silni ního provozu na silnici . I/27, a to mezi obcemi Litvínov – Most. erpací stanice PH ve m st Most je navržena ke stá ení, skladování a výdeji tradi ních pohonných hmot (PHM) - nafty motorové (NM), sm sné nafty (SMN), benzínu automobilového (BA95N) a lihobenzínu (E85). Výdej prodávaných hmot bude provád n do nádrží automobil zákazník - motorist , využívající služeb tohoto obslužného dopravního za ízení. erpací stanice PH je navržena s jedním stá ecím místem a šesti výdejními místy, umíst nými na spole né izolované manipula ní ploše. erpací stanice je dále vybavena kioskem erpací stanice, parkovišt m a ostatním zázemím, sloužícím pot ebám motoristické ve ejnosti. Jedná se svým charakterem o technickou stavbu - obslužné dopravní za ízení komunikace I. t ídy. Stavební objekty jsou navrženy tak, aby areál odpovídal investorovým zám r m pro užívání v souladu se zám rem a pro další rozvoj a byl v souladu se sou asnou platnou legislativou. B.I.5. Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní, v etn p ehledu zvažovaných variant a hlavních d vod (i z hlediska životního prost edí) pro jejich výb r, resp. odmítnutí Zd vodn ní pot eby zám ru: P edkládaný zám r investora slouží k zajišt ní a obohacení služeb motoristické ve ejnosti, projížd jící po komunikaci I/27, a to prost ednictvím obslužného dopravního za ízení, tvo eného ve ejnou erpací stanicí s parkovišt m a p íslušným zázemím – napojeným odbo kou ze silnice . I/27, v obci Most. Nový zám r investora je vyvolán napl ováním jeho investi ní strategie pro rok 2015 až 2016 – výstavbou ve ejné erpací stanice PH. Z d vodu charakteru zám ru, kterým je výstavba obslužného dopravního za ízení komunikace – ve ejné erpací stanice na pozemcích, které jsou smluvn zastav ny pro prodej investora EUROBIT REAL, a.s, jejichž plochy budou pro tento zám r tém pln využity a neumož ují další možnosti pro variantní ešení, nejsou zvažovány varianty zám ru a posuzován je pouze zám r p edkládaný oznamovatelem. Posuzovaná stavba je v souladu s Územn plánovací dokumentací statutárního m sta Mostu. B.I.6. Stru ný popis technického a technologického ešení zám ru Charakteristika území výstavby P edm tná stavba bude realizována na áste n zastav ných travnatých plochách, které jsou smluvn zastaveny pro prodej investora EUROBIT REAL, a.s. P ípadné ve ejné inženýrské sít , probíhající p es ešené území, budou zjišt ny v územním ízení, ve vyjád eních dot ených správc sítí. Umíst ní stavby je navrženo dle Územního plánu statutárního m sta Mostu v zastav ném území, v ploše ozna ené MZ – plochy železnic a vle ek. Charakter monofunk ní plochy je homogenitou jednoho typu funkce nep ipoušt jící jiný druh využití. Nicmén daný zám r svým charakterem odpovídá ob anské vybavenosti, integrované do ploch dopravní infrastruktury. Z tohoto d vodu jsou výše uvedené plochy v souladu s Územn plánovací dokumentací statutárního m sta Mostu.

Str. 11


(Vydaná UPI .j. MnM/017675/2015/OSÚ/JŠ ze dne 11.2.2015, se stavbou v dané lokalit nesouhlasí a to z d vod chyb jícího regulativu pro další a podmín né využití ploch. Tento chyb jící regulativ nahrazuje vyjád ení .j. MnM/018419/2015/ORAD/MH ze dne 25.2.2015, vydané MnM – odbor rozvoje a dotací, odd lení rozvoje a územního plánu, který se stavbou souhlasí). Vzhledem k charakteru stavby se p edevším jedná o umíst ní novostavby obslužného dopravního za ízení komunikace . I/27 „ SPH MOST – EUROBIT“ na pozemcích, které jsou smluvn zastaveny pro prodej investora EUROBIT REAL, a.s., p iléhajících ke komunikaci . I/27. Urbanistické, architektonické a stavebn -technické ešení stavby Urbanistické ešení je pod ízeno regulativ m, daným územn plánovací dokumentací a charakteristice jednotlivých navržených objekt . Jejich situování vychází z optimálních technologických vazeb navrhovaného areálu. Navrhované objekty budou komunika n napojeny na místní komunikaci, která je odbo ku ze silnice . I/27. Z hlediska architektury bude kiosek nov navrhované ve ejné erpací stanice PH tvo en jednopodlažní novostavbou. Na níž bude navazovat ocelová konstrukce p est ešení manipula ní výdejní a stá ecí plochy, komunikace a inženýrské sít . Technologické za ízení erpací stanice nebude p sobit rušiv na celkový architektonický ráz areálu, skladovací nádrže jsou navrženy jako podzemní dvoupláš ové. Z hlediska stavebn technického se jedná o vybudování p íjezdových a výjezdových ploch, v etn napojení na místní komunikaci, která je odbo kou ze silnice I/27, vybudování zpevn ných areálových ploch v etn nové izolované manipula ní výdejní a stá ecí plochy, vybudování základových konstrukcí podzemních skladovacích nádrží v etn havarijní a úkapové jímky – komory ocelové dvoupláš ové podzemní skladovací nádrže. Vybudování ocelové konstrukce p est ešení manipula ní plochy. Vybavení funk ním technologickým za ízením erpací stanice pro p íjem, skladování a výdej pohonných hmot s elektronickým ídícím systémem, technologickým rozvad em s technologickými elektrorozvody. Vybudování inženýrských sítí, ve ejného osv tlení a provedení kone ných sadových úprav. Technologie provozu Princip provozu erpací stanice spo ívá ve stá ení, skladování a výdeji PH. Stá ení KPH bude probíhat na jednom stá ecím míst , umíst ném na spole né izolované manipula ní ploše pro jedno stá ecí a šest výdejních míst. Klasické PH: Skladovací kapacita:

3 x podzemní skladovací dvoupláš ová nádrž o celkovém geometrickém objemu všech komor 160 m3, d lení nádrží na komory: Podzemní nádrž NP 01 - 50 m3 NM - nafta motorová Podzemní nádrž NP 02 - 50 m3 SMN - sm sná motorová nafta Podzemní nádrž NP 03 - 30 m3 BA95N - benzín automobilový - 25 m3 E85 - lihobenzín (15% benzín, 85% ethanol) - 5 m3 Úkapy, havarijní jímka - úkapy

Skladovací podzemní nádrže jsou dvoupláš ové izolované proti zemní vlhkosti živi nou povlakovou izolací Sklobit. Každá nádrž je s pr kazem o provedení jiskrové zkoušky izola ního povlaku Str. 12


a opat ená pot ebnými certifikáty. P ed zasypáním bude provedena opakovaná zkouška t snosti na každé z ukládaných nádrží. Stá ení do podzemní skladovací nádrže bude probíhat p es vodot snou stá ecí ocelovou uzamykatelnou šachtu, a to samospádem. Výkon samospádného stá ení cca 600 l/min. Stá ecí hrdla DN80, opat ena ví ky, rekupera ní hrdlo DN50, opat eno ví kem. Pro zamezení úniku benzínových par do ovzduší p i stá ení, jsou komory nádrže skladující benzíny (BA95N a E85) opat eny vratným potrubím par od stá ecí šachty - odsáváním par I. stupn . Pro zamezení úniku benzínových par do ovzduší p i výdeji do nádrží aut zákazník , jsou komory nádrže skladující benzíny (BA95N a E85) opat eny vratným potrubím par od výdejních stojan odsáváním par II. stupn . Výdejní stojany jsou pak opat eny odsáváním benzínových par pomocí výv vy s elektronicky ízeným proporcionálním ventilem osazeným na odsávacím potrubí, kdy dochází k ízené zm n odsávaného množství par, a to v závislosti na aktuálním pr toku benzínových produkt pln ných do nádrže automobilu zákazníka. Výdej PH se bude uskute ovat p es trojici elektronických výdejních stojan , dvou kus elektronických oboustranných ty produktových výdejních stojan a jednoho kusu oboustranného t íproduktového výdejního stojanu. Elektronické výdejní stojany PH jsou umíst ny na t ech st edových refýžích manipula ní výdejní a stá ecí izolované plochy. Oboustranné výdejní stojany umož ují výdej PH na dvou výdejních místech sou asn , tj. celkem na šesti. Výrobce stojan - DRESSER WAYNE, v zastoupení PH GIA, Zlonín 27 250 64 Praha Východ http://www.wayne.com/ Výdej z výdejních elektronických stojan bude ovládán ídícím systémem obsluhou z kiosku erpací stanice. Bude použit elektronický ídící systém, ídící PC s pokladnou a p íslušenstvím, dovybavený pokladní zásuvkou, sníma em árového kódu, po íta em B-O-C v kancelá i, tiskárnou ú tenek a zákaznickým displejem a dále bude umož ovat vydání stani ních karet a p íjem všech b žných platebních karet. S sestává: - Z vlastního ídícího systému v PC - server a p íslušenstvím, tj. PC pokladny, pokladní zásuvka, p evodník, te ka karet, tiskárna - Z po íta e B-O-C v kancelá i vedoucí stanice. - Platebního terminálu umíst ného u kiosku S P esná konfigurace systému bude up esn na investorem. ídící systém je napojen na kontinuální m ení v nádržích a tyto stavy, v . stav havarijních on-line vyhodnocuje, pop . akusticky a opticky signalizuje obsluze havarijní stavy. Obsah podzemní havarijní jímky bude vyvezen a odborn zlikvidován autorizovanou firmou, jakmile bude napln na z 95%. Toto bude signalizováno opticky a akusticky ur ené proškolené obsluze. Odsávání do cisterny, odvážející kaly k likvidaci, se bude dít na izolovaném stá ecím míst p es armaturní šachtu havarijní jímky. B.I.7. P edpokládaný termín zahájení realizace zám ru a jeho dokon ení Termín dokon ení projektu stavby: Termín zahájení stavby: Termín dokon ení stavby:

10. 2015 02. 2016 10. 2016

Str. 13


Termín provozu:

12. 2016

B.I.8. Vý et dot ených územn samosprávných celk P i realizaci zám ru jsou dot Kraj: Obec: Katastrální území:

eny následující samosprávné celky: Ústecký Most Most I, Kopisty

B.I.9. Vý et navazujících rozhodnutí podle §10 odst. 4 a správních ú ad , které budou tato rozhodnutí vydávat Rozhodnutí stavebního ú adu Magistrát m sta Mostu odbor stavební ú ad Radni ní 1/2 43401 Most 1 B.II.

ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1.

P da

Realizací zám ru nedojde k záboru zem d lského p dního fondu ani lesních pozemk . P edm tná stavba bude realizována na áste n zastav ných travnatých plochách, které jsou smluvn zastaveny pro prodej investora EUROBIT REAL, a.s. Stavba je navržena na parcele . 85/53, 85/15 k.ú. Most I, 1419/12 k.ú. Kopisty. Stavba je situována na ásti parcel uvedených v tabulce . 1. Tabulka . 1 obsahuje taktéž seznam dot ených parcel. Tabulka . 1 Seznam dot ených a sousedních pozemk - majetkoprávní vztahy Stavební pozemky parc. .

druh pozemku

vlastník (jméno, adresa)

kat.území

vým ra

Most I.

194m

1.

85/15

Zastav ná eské dráhy, a.s. plocha a nádvo í náb eží Ludvíka Svobody 1222/12 Nové M sto, 11000 Praha 1 Pozn.: nejsou evidovány žádné zp soby ochrany

2.

85/53

Ostatní plocha

eské dráhy, a.s. Most I. náb eží Ludvíka Svobody 1222/12 Nové M sto, 11000 Praha 1 Pozn.: nejsou evidovány žádné zp soby ochrany v cné b emeno z izování a provozování vedení

4991m

3.

1419/12

Ostatní plocha

eské dráhy, a.s. náb eží Ludvíka Svobody 1222/12 Nové M sto, 11000 Praha 1 Pozn.: nejsou evidovány žádné zp soby ochrany

216m

Kopisty

Str. 14


Sousední pozemky parc. .

druh pozemku

vlastník (jméno, adresa)

kat.území

vým ra

1.

622/1

Ostatní plocha

eská republika Palivový kombinát Ústí, státní podnik Hrbovická 2, Hrbovice 40339 Chlumec Pozn.: nejsou evidovány žádné zp soby ochrany

Kopisty

6057m

2.

1419/11

Ostatní plocha

UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. Litvínov - R žodol 4 43670 Litvínov

Kopisty

258m

Pozn.: nejsou evidovány žádné zp soby ochrany v cné b emeno z izování a provozování vedení 3.

82

Ostatní plocha

eská republika Palivový kombinát Ústí, státní podnik Hrbovická 2, Hrbovice 40339 Chlumec Pozn.: nejsou evidovány žádné zp soby ochrany

Most I.

4187m

4.

85/52

Ostatní plocha

UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. Litvínov - R žodol 4 43670 Litvínov

Most I.

1194m

Pozn.: nejsou evidovány žádné zp soby ochrany v cné b emeno z izování a provozování vedení 5.

85/35

Stavba pro dopravu

eské dráhy, a.s. náb eží Ludvíka Svobody 1222/12 Nové M sto, 11000 Praha 1 Pozn.: nejsou evidovány žádné zp soby ochrany

Most I.

-m

6.

85/34

Zastav ná eské dráhy, a.s. plocha a nádvo í náb eží Ludvíka Svobody 1222/12 Nové M sto, 11000 Praha 1 Pozn.: nejsou evidovány žádné zp soby ochrany

Most I.

386m

7.

85/18

Ostatní plocha

Most I.

1463m

ímskokatolická farnost - d kanství Most U M sta Chersonu 1552/22 43401 Most Pozn.: nejsou evidovány žádné zp soby ochrany

Zem d lský p dní fond nebude dot en. B.II.2.

Voda

Pro vlastní technologický provoz není pot eba vody žádné. Vzniklé splaškové vody z kiosku budou vedeny novou kanaliza ní p ípojkou napojenou na stávající ŽB bezodtokovou jímku - Žumpu (z ízenou pro stávající drážní objekt, který bude v rámci stavby demolován). Deš ové vody odtékající ze zpevn ných ploch budou zasakovány na pozemcích investora.

Str. 15


Pot eba vody pro hygienické ú ely V souvislosti s realizací zám ru dojde k nár stu jednak pracovník - zam stnanc , jednak zákazník , využívajících služeb areálu erpací stanice PH. Voda v objektu kiosku bude využívána pro hygienická za ízení. Denní spot eba vody (dle sm rnice .9/73) celkem: 500 l /den Pot eba technologické vody Pro vlastní technologický provoz: Není pot eba vody žádná. B.II.3.

Ostatní surovinové a energetické zdroje

(nap íklad druh, zdroj, spot eba) V rámci zemních prací se p edpokládá s odvozem nepot ebné vykopané zeminy. Dovoz chyb jící zeminy, kameniva a št rku, bude z nejbližších možných lokalit, které budou blíže up esn ny v dalším stupni projektové dokumentace. P i výstavb vznikne spot eba surovin v rozsahu a sortimentu obvyklém pro srovnatelné stavby, a to zejména: - výkopová zemina ze základ pro vyrovnání terénu - drcené kamenivo, št rkopísek a asfalt pro konstrukci vozovek - kamenivo a št rkopísek pro betonové konstrukce Elektrická energie Napojení elektrické energie bude ešeno využitím stávající podzemní p ípojky NN, jdoucí ze stávající trafostanice. Celkový instalovaný výkon Pi – 80,0 kW. Napojení bude provedeno podzemním kabelovým vedením v hloubce min. 80 cm kabelem, napojeným do pojistné sk ín na venkovní st n provozního objektu. Rozvodná soustava : 3 PEN st . 50 Hz, 400/230V TN-C Ochrana dle S normy : Samo inným odpojením od zdroje : 411 – venkovní Prost edí dle S normy Instalovaný výkon : Pi – 80,0 kW Výpo tové zatížení : Pp – 60kW Zboží V rámci provozu navrhované stavby bude používáno následující zboží: Pohonné hmoty: Nafta motorová (NM) Sm sná nafta (SMN) Benzín Natural 95 (BA95N) Lihobenzín (E85) Zboží, prodávané v kiosku erpací stanice, ob erstvení. Pohonné hmoty budou p iváženy a stá eny do skladovací podzemní nádrže autocisternami (AC). Stá ení bude probíhat na izolované manipula ní ploše p es stá ecí šachtu. B.II.4.

Vstupní suroviny

Plánovaná erpací stanice PH bude nabízet ty i druhy PH a to naftu motorovou (NM), sm snou naftu (SMN), automobilový benzín Natural 95 (BA95) a lihobenzín (E85). Paliva musí vyhovovat SN EN 590.

Str. 16


Charakteristika distribuovaných PH Bezolovnatý benzín (Natural 95) Bezolovnaté automobilové benzíny jsou sm si uhlovodík vroucí v rozmezí 30 až 215°C získané z ropy destilací a dalšími zušlech ujícími technologickými postupy. Mohou obsahovat p ísady zvyšující užitné vlastnosti jako nap . kyslíkaté složky, detergentní, antidetona ní, antioxida ní aj. p ísady. Motorová nafta Motorové nafty jsou sm si kapalných uhlovodík získávané z ropy destilací a hydrogena ní rafinací vroucí v rozmezí 150 až 370°C. Mohou obsahovat aditiva na zlepšení užitných vlastností, jako jsou depresanty, detergenty, mazivostní p ísady a inhibitory koroze. Sm sná motorová nafta Sm sná motorová nafta je plnohodnotné alternativní palivo pro dieselové motory s p íznivým vlivem na pohonné jednotky vozidel, nižší cenou a zárove pozitivním vlivem za životní prost edí. Vyrábí se mísením standardní motorové nafty a ME O (metylester mastných kyselin) s min. obsahem 30% ME O. Jednou z hlavních výhod používání Sm sné motorové nafty je úspora náklad provozovatel m vozidel. Sm sná motorová nafta je také mísitelná se standardní motorovou naftou, a proto není nutné dbát zvýšené pozornosti, pokud byla v nádrži standardní motorová nafta. Ethanol E85 Ethanol E85, tj. biolíh, zvaný též bioethanol je sm s tvo ena z 85% etanolem a 15% benzínem natural 95. Tento pom r se v pr b hu ro ních období m ní, minimáln však musí být podíl etanolu 70%. B.II.5.

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

(nap íklad pot eba souvisejících staveb) erpací stanice pohonných hmot pro motoristy a ú astníky silni ního provozu je komunika n napojena na místní komunikaci – odbo ku ze silnice . I/27, v obci Most. V tšina p ijížd jících automobil bude využívat práv tuto silnici. P edpokládaný celkový obrat PH, p epravovaných autocisternami (AC) Celkový obrat / výto PHM se p edpokládá: Denn : 8.000 litr NM + SMN 7.000 litr BA95N + E85 P i pr jezdu cca 300 voz denn , Ro n (365 dní):

2.920.000 litr NM + SMN 2.555.000 litr BA95N + E85 P i pr jezdu cca 109.500 voz ro n . Veškeré množství se bude zavážet AC o objemu cca 45 m3. To odpovídá 10. závoz m AC za m síc, tedy cca 120. závoz m za rok. Závozy budou zajišt ny smluvn externí firmou s pat i nou certifikací a proškolením personálu - idi . Obecn lze konstatovat, že stavba bude v p evážné mí e využívat stávající dopravní infrastrukturu.

Str. 17


Vliv projektované stavby na dopravní nároky Realizace zám ru zajiš uje zvyšování bezpe nosti a plynulosti dopravy na komunikaci I. t ídy . I/27. P edstavuje zásadní p ínos pro zvýšení efektivity dopravní sít a zvýšení plynulosti a standartu vybavení dopravy. Nové nároky na vybudování nové nebo úpravy stávající infrastruktury se neuvažují. V rámci etapy výstavby dojde pouze k nevýznamnému a krátkodobému navýšení dopravní intenzity na stávajících komunikacích, proto lze konstatovat, že etapa výstavby nebude znamenat významný vliv hlukové a imisní zát že. P edpokládá se, že uvedením erpací stanice PH do provozu nedojde ve velké mí e k navýšení stávající dopravy. B.III.

ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1.

Ovzduší

Výstavba Za kombinaci liniového a plošného zdroje zne išt ní ovzduší lze považovat staveništ po dobu provád ní výkopových prací a b hem navážení a hutn ní materiálu na obslužné a vnitroareálové komunikace. Staveništ bude zdrojem prachu a emisí z výfukových plyn stavebních stroj a nákladních vozidel. Pokud budeme posuzovat p edkládaný zám r ve fázi výstavby, je nutné konstatovat, že n které negativní dopady na jednotlivé složky se mohou nebo budou jist vyskytovat, p sobení zdroje bude ale nahodilé a asov omezené. Zdrojem emisí plynných škodlivin do ovzduší budou: - t žké nákladní automobily p ivážející materiál pro výstavbu komunikací, beton, ocelovou armaturu, št rk a písek, ostatní stavební materiál - soupravy taha p epravující technologické ásti - skladovací nádrže, výdejní stojany, potrubní díly, - stavební mechanizace. P edpokládané složení vozového parku (dle emisních p edpis EHK a EU): EURO1 10 % EURO2 70 % EURO3 20 % Tabulka - Emisní faktory motorových vozidel

EURO 1 EURO 2 EURO 3 váž. pr m r

NOx g/km/v z 29,8088 22,2315 3,0008 21,8239

NO2 g/km/v z 2,0788 1,5504 0,2093 1,5220

CO g/km/v z 9,1012 5,1503 4,3121 5,8567

PM10 g/km/v z 2,0804 0,5467 0,2950 0,8283

Str. 18


EURO 1 EURO 2 EURO 3 váž. pr m r

Cx Hy g/km/v z 3,8469 1,3798 1,1180 1,8470

Benzen g/km/v z 0,0595 0,0214 0,0173 0,0286

BaP g/km/v z 0,555 0,5556 0,5559 0,5556

Zvýšená prašnost bude po dobu zemních prací, tj. cca t i m síce. Bude se projevovat p ednostn ve sm ru p evažujících v tr , její koncentrace však neohrozí životní prost edí blízkého okolí a bude ji možné potla it vhodnou organizací práce. P íjezdové komunikace v nejbližším okolí stavby budou išt ny dodavatelskou firmou. Provoz Navýšení intenzity dopravy, spojené s provozem zám ru, není na p ilehlých a okolních komunikacích p edpokládáno. V zájmovém území bude rozhodující dopravní zát ž z komunikace I. t ídy . I/27, mezi obcemi Most - Litvínov, u které bude projektovaná S PH situována. Navýšení bude zp sobeno pouze dopravou zam stnanc S PH a nákladních automobil , které budou zajiš ovat zásobování S PH pohonnými hmotami. Denní dopravní zatížení z roku 2010 na sledovaném s ítacím úseku 4-0730 je: 1926 ks. t žkých motorových vozidel 11262 osobních a dodávkových vozidel 45 jednostopých vozidel celkem 13233 motorových vozidel. Mapa s ítání dopravy 2010

Str. 19


K S PH je p edpokládán pr jezd 300 voz denn , p i emž se bude jednat o zajížd jící vozidla z celkového po tu projížd jících. Emisní charakteristika zdroje zne iš ování Pro výpo et emisí t kavých organických látek (VOC) p i stá ení a výdeji bylo použito emisního faktoru uvedeného ve Sd lení ve V stníku MŽP 8/2013, jímž se stanovují emisní faktory pro zjiš ování úrovn zne iš ování výpo tem dle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky . 415/2012 Sb., o p ípustné úrovni zne iš ování a o provedení n kterých dalších ustanovení zákona o ochran ovzduší, v platném zn ní (emisní vyhláška). Emisní faktor pro S PH na benzin pro výpo et emisí t kavých organických látek (VOC) je uvedeným p edpisem stanoven ve výši 1400 g/m3. Tento emisní faktor zahrnuje stá ení i výdej a platí pro za ízení bez rekuperace benzinových par. P i pln ní skladovací nádrže se p edpokládá ú innost záchytu benzinových par cca 99 % (dle doporu ení MŽP, odd. technologických zdroj ) a p i výdeji benzinu z výdejního stojanu stanovuje vyhláška požadavek na minimální ú innost 85 %. Za t chto p edpoklad , p i projektované výto i benzinu BA 95 N a lihobenzinu E 85 v množství 2 555 m3/rok, vycházejí ro ní emise VOC následovn : emise VOC ze stá ení 18 kg/rok, z výdeje 268 kg/rok a celkové emise VOC ze zdroje pak cca 286 kg/rok. Skute né hodnoty emisí lze p edpokládat nižší, než emise vypo tené. P i spalování paliv v motorech automobil pak vznikají p edevším emise TZL, SO2, NOx, CO a VOC. Návrh na za azení zdroje a provád cí právní p edpisy S PH na NM není vyjmenovaným zdrojem zne iš ování ovzduší dle p ílohy . 2 zákona . 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, v platném zn ní. S PH na benzin i lihobenzin je vyjmenovaným stacionárním zdrojem zne iš ování ovzduší uvedeným pod kódem 10.2. „ erpací stanice a za ízení na dopravu a skladování benzinu“ v p íloze . 2 zákona . 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, v platném zn ní. Na tyto zdroje se vztahuje povinnost zpracování provozního ádu z hlediska ochrany ovzduší. Obsahové náležitosti provozního ádu jsou uvedeny v p íloze . 12 vyhlášky . 415/2012 Sb., o p ípustné úrovni zne iš ování a o provedení n kterých dalších ustanovení zákona o ochran ovzduší, v platném zn ní. Pln ní specifických emisních limit je u t chto zdroj nahrazeno pln ním technických podmínek provozu. Tyto technické podmínky provozu jsou uvedeny v bodech . 5 a 6 p ílohy . 6 vyhlášky . 415/2012 Sb., o p ípustné úrovni zne iš ování a o provedení n kterých dalších ustanovení zákona o ochran ovzduší, v platném zn ní. V technických podmínkách pro provoz jsou pro provozovatele stanoveny tyto nejd ležit jší požadavky: Páry vytla ované stá eným benzinem z pln ných skladovacích za ízení v erpacích stanicích a v nádržích s pevnou st echou používaných pro meziskladování par musí být vraceny potrubím s parot snými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin (rekuperace benzinových par etapy I). Pln ní nesmí být zahájeno, dokud tyto systémy nejsou p ipraveny a dokud není zajišt na jejich správná funkce. Všechny stojany sloužící k výdeji benzinu musí být vybaveny z etelným nápisem upozor ujícím zákazníky na nutnost úplného zasunutí výdejní pistole do plnícího hrdla nádrže motorového vozidla. erpací stanice musí být vybaveny systémem rekuperace benzinových par etapy II, který musí pracovat s minimální ú inností zachycení benzinových par rovnou 85 %, což potvrdí Str. 20


výrobce v souladu s p íslušnými evropskými technickými normami. Pom r objemu odvedených benzinových par p i atmosférickém tlaku k celkovému objemu benzinu p e erpaného do palivové nádrže motorového vozidla je v rozmezí 0,95 až 1,05. Kontrola funk nosti systému rekuperace benzinových par etapy II u výdejních stojan musí být provád na jedenkrát za sm nu. U výdejních stojan , které nejsou vybaveny optickou signalizací správné funk nosti systému nebo automatickým monitorovacím systémem, musí být správná funk nost systému rekuperace benzinových par etapy II kontrolována mechanickým testerem rekuperace. Kontrola systému rekuperace benzinových par etapy II musí být zajiš ována pracovníkem servisní organizace, která je oprávn na k montážím a opravárenským zásah m výrobcem t chto za ízení. Kontrola se provádí 1x za kalendá ní rok a dále p i každém podez ení na chybnou funk nost tohoto za ízení. Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje zne iš ování ovzduší je povinen vést provozní evidenci a plnit další povinnosti uvedené v § 17 zákona . 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, v platném zn ní. Emise VOC z benzinu se vykazují v souhrnné provozní evidenci výhradn p es ISPOP, a to do 31. b ezna za p edchozí kalendá ní rok. Zhodnocení úrovn zne išt ní ovzduší v dané lokalit Imisní limity pro jednotlivé zne iš ující látky jsou uvedeny v p íloze . 1 zákona . 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, v platném zn ní. Pro t kavé organické látky (VOC), které se uvol ují z benzinu, není imisní limit stanoven. Z hlediska VOC je imisní limit stanoven jen pro benzen, a to ve výši 5 g/m3 s dobou pr m rování 1 kalendá ní rok. Obsah benzenu v automobilovém benzinu je pom rn malý a je legislativn limitován na max. 1 % obj. P i hodnocení stávající úrovn zne išt ní v p edm tné lokalit se vychází z map úrovní zne išt ní konstruovaných v síti 1 x 1 km ve formátu shapefile. Pro zobrazení byl použit systém JTSK. Mapy obsahují v každém tverci hodnotu klouzavého p tiletého pr m ru koncentrací pro jednotlivé zne iš ující látky, které mají stanovený imisní limit. Tyto informace jsou zve ej ovány na internetových stránkách HMÚ. Hodnoty z map úrovní zne išt ní m žeme brát jako nejlepší možné dostupné ešení pro ur ení imisního pozadí lokality plánovaného zám ru. TZL se podle velikosti ástic vyjad ují jako prachové ástice PM10 a PM2,5. Dle uvedené mapy imisního pozadí se dá konstatovat, že denní (24 h) imisní koncentrace pozadí PM10 je 55,8 g/m3 (limit 50 g/m3), pr m rná ro ní imisní koncentrace PM10 ve výši 30,9 g/m3 (limit 40 g/m3), pr m rná ro ní imisní koncentrace PM2,5 je 22,3 g/m3 (limit25 g/m3), pr m rné ro ní NO2 18,4 g/m3 (limit 40 g/m3), pr m rné ro ní imise benzenu 1,3 g/m3 (limit 5 g/m3) a benzo(a)pyrenu 0,94 ng/m3 (limit 1 ng/m3).

Str. 21

Je ná 1321/29a 621 00 Brno I O: 25597477 íslo datové schránky: y6s4qfw Zobrazení imisního pozadí posuzované lokality

Z výše uvedeného vyplývá, že v dané lokalit je o 5,8 g/m3 p ekro en denní imisní limit prachových ástic PM10. Jedná se pom rn o krátkodobé možné p ekro ení imisního limitu. Pr m rné ro ní imisní limity prachových ástic PM10 a PM2,5 p ekro eny nejsou. Nejsou p ekro eny ani žádné jiné výše uvedené imisní limity. Vlastní stá ení a výdej PH nebude mít vliv na nár st imisí prachových ástic. PM10 vznikají jednak p i spalování paliva v motorech, ale rovn ž jsou vnášeny do ovzduší z vozovky, jako tzv. sekundární prašnost. Hlavním zdrojem imisí benzo(a)pyrenu je pak autodoprava. V souvislosti s plánovaným zám rem se výrazn jší nár st autodopravy nep edpokládá. Zám r je situován na severozápadním okraji m sta Most v ásti R žodol, nedaleko od železni ní stanice Most – Kopisty. P edm tné parcely se nacházejí v sousedství pr myslové zóny m sta Most u silnice I/27 sm rem na Záluží a Litvínov. Imisní p ísp vek VOC z nov vybudované S PH lze p edpokládat velmi malý a vzhledem ke stávající silni ní autodoprav na silnici I. t ídy tém zanedbatelný. B.III.2.

Odpadní vody

P i provozu navrhované stavby budou vznikat: Odpadní vody deš ové a úkapové z manipula ní plochy. Odpadní splaškové vody z provozu hygienických za ízení kiosku. Ad a) Odpadní vody deš ové z manipula ní plochy Gravita ní odvedení deš ových a úkapových vod z manipula ní plochy p es št rbinovou vpust a kanaliza ní p ípojku z trub PVC DN 100 do podzemní dvoupláš ové havarijní a úkapové jímky komory podzemní skladovací nádrže, o celkovém objemu 5 m3. Vzhledem k pr m rnému ro nímu úhrnu srážek v dané lokalit (350 až 400 mm), bude havarijní jímka vyvážena p ibližn 3 x do roka. Celkový úhrn zpevn ných ploch erpací stanice PH inní cca 2.060 m2 Celkový ro ní úhrn deš ových odpadních vod:

Str. 22


V = A.k.i V = 2060. 1,0 . 0.400 V = 824 m3/rok Požární voda Není požadována - požárn bezpe nostní ešení vychází z použití ru ních hasicích p ístroj . B.III.3.

Odpady

Odpadové hospodá ství je možno rozd lit do t í ástí : 1) Odpady, vznikající p i p íprav staveništ a výstavb 2) Odpady, které vznikají periodicky provozem erpací stanice PH 3) Odpady, vznikající po ukon ení provozu s následnou demolicí objekt a ploch Odpady jsou uvedeny podle Katalogu odpad , citovaného v zákon . 381/2001. ad 1) Odpady vznikající p i výstavb Nakládání s odpady se ídí zákonem . 185/2001 Sb., o odpadech v platném zn ní a p íslušnými provád cími vyhláškami. Druhová skladba odpad a odhad množství byla stanovena na základ zkušeností projektanta s obdobnými provozy. Pouze po dobu výstavby budou vznikat odpady typické pro stavební innosti tohoto druhu a rozsahu (zemní a stavební práce, montážní práce, vybavování stavby, úklidové práce, apod.). Odpov dnost za nakládání s odpady, vznikajícími p i stavb erpací stanice PH v obci Most, bude up esn na v p íslušné smlouv , uzav ené mezi investorem a dodavatelem stavby. Zneškod ování t chto odpad bude zajišt no servisním zp sobem u specializovaných firem s p íslušným oprávn ním. Odpady, které budou vznikat b hem výstavby, budou shromaž ovány ve sb rných nádobách a kontejnerech, po jejich napln ní budou odpady odváženy k využití, k recyklaci i k odstran ní. Nebezpe né odpady, rozt íd né dle jednotlivých druh a kategorií, budou shromaž ovány odd len ve speciálních uzav ených nepropustných nádobách, ur ených k tomuto ú elu a zabezpe ených tak, aby nemohlo dojít k neoprávn né manipulaci s nebezpe nými odpady nebo k úniku škodlivin z uložených odpad . Sb rné nádoby budou ozna eny v souladu se zákonem .185/2001 Sb., o odpadech a o zm n n kterých dalších zákon , v platném zn ní (v p ípad shromaž ovacích nádob s nebezpe nými odpady budou tyto nádoby opat eny identifika ními listy nebezpe ných odpad , symboly nebezpe nosti a osobou zodpov dnou za nakládání s t mito nebezpe nými odpady). Odpady, vznikající p i p íprav staveništ a výstavb jsou uvedeny v tabulce . 2. Tabulka . 2

Vznikající p i výstavb : Návrh kategorizace odpad dle vyhlášky MŽP . 381/2001 Sb.: Kód druhu

Název odpadu

Kategorie

Odhadované množství

15 01 02 15 01 03 17 01 01 17 02 01 17 03 02 17 04 05 17 05 01 17 05 02

Plastové obaly D ev né obaly (palety nevratné) Beton D evo Asfaltové sm si neuvedené pod . 17 03 01 Železo a ocel (stávající OK p est ešení, rozvody) Zemina a kamení neuvedené pod . 17 05 03 Vyt žená hlušina neuvedená pod . 17 05 05

O O O O O O O O

100kg 500 kg 20 m3 6,2 m3 100,0 m3 250 kg 100 m3 150 m3

Str. 23


Dodavatel stavby je povinen s t mito odpady zacházet podle zákona, tj. t ídit je, ukládat na vyhrazená místa, evidovat a ádn likvidovat. Jedná se o b žnou stavebn - investi ní innost p i výstavb . ad 2) Odpady vznikající periodickým provozem : B hem b žného provozu budou vznikat odpady podle tabulky . 3. Tabulka . 3

Návrh kategorizace odpad dle vyhlášky MŽP . 381/2001 Sb. : Kód druhu

Název odpadu

Kategorie

Odhadované množství

05 01 05 15 02 02 15 01 02 15 01 03 20 03 01 15 01 07 04 02 09

Uniklé (rozlité) ropné látky Absorb ní inidla (Sorbent) Plastové obaly D ev né obaly (palety nevratné) Sm sný komunální odpad Sklen né obaly Odpady z kompozit. tkanin

N N O O O O O

1litr 10kg 10kg 50kg 18 t 50kg 300kg

P i provozu budou dále vznikat malá množství dalších odpad (nap . plastové a kovové obaly, odpadní voskový papír, apod.). Množství produkovaných odpad je stanoveno kvalifikovaným odhadem a bude dopln no a up esn no v následujícím stupni projektové dokumentace. Likvidace výše uvedených odpad musí být p edem smluvn zajišt na. Likvidace uniklých ropných látek byla popsána výše. Navržené zp soby nakládání s odpady je t eba doložit p edb žnými souhlasy provozovatel za ízení (skládky, spalovny, specializované firmy) s odb rem odpad k likvidaci. Nakládání s odpady SPH MOST – EUROBIT jako p vodce odpad , nakládá s odpady podle ustanovení zákona . 185/2001 Sb., o odpadech, v platném zn ní, úplné zn ní zákona je zákon . 106/2005 Sb. Je vedena evidence odpad a pln na ohlašovací povinnost dle § 39 a 40 zákona . 185/2001 Sb. o odpadech a § 21, 22 a 25 vyhlášky . 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. P eprava odpad je provád na v souladu se zákonem . 111/1994 Sb., o silni ní p eprav ve zn ní pozd jších p edpis a Evropskou dohodou o mezinárodní silni ní p eprav nebezpe ných v cí – ADR. ad 3) Odpady, vznikající po ukon ení provozu s následnou demolicí objekt a ploch Po dožití stavby, je možno všechny použité stavební materiály vhodným zp sobem dále využít nebo zneškodnit. Dle Vyhlášky Ministerstva životního prost edí .381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad , seznam nebezpe ných odpad a seznamy odpad a stát pro ú ely vývozu, dovozu a tranzitu odpad a postup p i ud lování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpad (Katalog odpad ) lze tyto materiály po dožití stavby za adit následovn (tabulka . 4) :

Str. 24

Je ná 1321/29a 621 00 Brno I O: 25597477 íslo datové schránky: y6s4qfw Tabulka . 4

Kód

Název odpadu

Kategorie

17 07 01

Stavební su a demoli ní odpad

N

17 01 99

Materiál z demolic vozovky

N

17 04 05

Železný šrot, železo, ocel

O

17 09 04

Smíšené stavební a demoli ní odpady

N

20 01 21

Zá ivky

N

B hem demolice a p i zneškod ování se s odpadem bude nakládat podle platných p edpis , které v té dob budou v platnosti. B.III.4.

Hluk

Hygienické limity jsou stanoveny na ízením vlády .148/2006 Sb., O ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací, v platném zn ní. Zdroje hluku p i stavební innosti Veškerou innost ve fázi výstavby lze rozd lit do n kolika etap: 1) výkopové práce 2) výstavba objektu 3) úprava povrch v okolí stavby P i výstavb objektu se po ítá s využitím t žkých stavebních stroj jako rypadla, autoje ábu a t žkých nákladních aut v etn domícháva betonu. S postupem stavebních prací se bude m nit nasazení stroj a tím i emitovaná hlu nost. Po dokon ení hrubé stavby se emise hluku výrazn sníží. P edpokládané zdroje hluku p i výstavb jsou uvedeny v tabulce . 5. Tabulka . 5

Zdroj hluku Hladina akustického tlaku LAö dB(A) Nákladní automobil 80 – 90 Autoje áb 80 – 85 Autodomícháva 80 – 85 Rýpadlo 85 – 90 Sbíje ka (+ kompresor) 90 - 100 Rozbrušova ka 90 - 108 Sva ovací agregát 75 - 80 ∗ Ve vzdálenosti 1 m od obrysu zdroje.

P i výstavb se p edpokládá provoz cca jednoho stroje a dvou nákladních automobil . Nep edpokládá se užívání všech uvedených mechanism sou asn a umíst ní zdroj hluku se bude neustále m nit dle okamžité pot eby. Negativní vliv hluku bude pouze do asný - hluk ze staveništ bude vznikat pouze b hem výstavby, která je asov omezena na dobu cca 4 m síce. Z uvedeného vyplývá, že hladina hluku, ší ícího se z budoucího staveništ do okolí, nem že být p íliš vysoká a ovlivnit nejbližší chrán né objekty a pozemky.

Str. 25


Nové stacionární zdroje hluku z provozu Novým zdrojem hluku budou nov instalovaná erpadla výdejních stojan . Hlu nost erpadla udávaná výrobcem, je LpA = LAeq = 70 dB. S ohledem na umíst ní erpací stanice PH, která bude situovaná u komunikace I/27, mezi obcemi Most – Litvínov, vyplývá, že hladina hluku nebude provozem erpadel výdejních stojan výrazn ovliv ována, tj. nejvyšší p ípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku, která se stanoví sou tem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a p íslušné korekce pro denní nebo no ní dobu a místo podle p ílohy . 3, ást A, k NV . 148/2006 Sb., bude dodržena. Liniové zdroje hluku Liniové zdroje hluku z dopravy jsou podrobn popsány v kapitole B.II.5. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. B.III.5.

Radon

Vzhledem k charakteru a ú elu stavby nebyl radonový pr zkum provád n. B.III.6.

Vibrace

Vibrace jsou mechanické pohyby o ur itém kmito tu, které jsou p enášeny pevnými t lesy na lidské t lo. Mohou být zdraví škodlivé a jejich hygienický limit stanoví provád cí právní p edpis k NV . 148/2006 Sb. P i stavebních pracích mohou vznikat vibrace p sobením stavebních a strojních mechanism . P edpokládá se p enos nižších vibrací horninovým prost edím, ale pouze v blízkosti staveništ , nikoliv na v tší vzdálenosti až do blízkosti obytné zástavby. Posuzovaný zám r nebude obsahovat za ízení, které by zp sobovalo vibrace o hodnotách a frekvencích, p ekra ujících povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vliv na stabilitu a trvanlivost okolních stavebních objekt . B.III.7.

Zá ení radioaktivní, elektromagnetické

B hem výstavby ani za provozu nebudou, s výjimkou svá ecích prací p i armování základových desek, používány zdroje ultrafialového a infra erveného zá ení, nebudou používány zdroje rentgenového ani radioaktivního zá ení a posuzované za ízení samo není zdrojem žádného z uvedených typ zá ení. P edm tná technologie neprodukuje zá ení, které by ohrožovalo živé organismy. V úvahu p ipadá zá ení elektromagnetické, které však není pro živé organismy zdraví škodlivé, alespo podle zatím známých a dostupných údaj a zjišt ní. Elektromagnetická zá ení p enosových tras jsou dostate n odstín na, jednak obalem kabelu a jednak uložením v zemi. V období výstavby P i výstavb zám ru by nem lo docházet k produkci radioaktivního ani elektromagnetického zá ení. Po uvedení do provozu Provozem posuzovaného zám ru nebude docházet k produkci radioaktivního ani elektromagnetického zá ení. S radioaktivními látkami ani odpady nebude v prostoru zám ru nakládáno. B.III.8.

Rizika havárií

Riziko bezpe nosti provozu p edstavuje pouze p ípad mimo ádné události (nap . v d sledku technické závady i selhání lidského faktoru). Nejv tší rizika p edstavuje otázka úniku PH a možný Str. 26


vznik požáru. Provoz zám ru bude zabezpe en tak, aby se riziko nestandardního stavu i havárií minimalizovalo. Pro p ípad drobných nehod a únik je erpací stanice dostate n zabezpe ena (úkapy). P i dodržování p edpis a opat ení (požárních p edpis , odstupových vzdáleností ...) je riziko havárií minimální. Únik PHM Manipula ní plocha je navržena dle stávajících norem a p edpis s izolací proti pr saku ropných látek do podloží a vyspádována do št rbinové vpusti, která je napojena do záchytné jímky o objemu 5 m . Nádrže budou vybaveny kontrolou t snosti meziplášt , pomocí p etlakového vzduchu s napojením na manometr, a blokováním proti p epln ní kontrolované m ící sondou E218.26, která automaticky uzav e ventil p i napln ní nádrže na 95 % a sou asn tento stav akusticky a sv teln hlásí. P ed uvedením erpací stanice do provozu budou provedeny tlakové zkoušky a zkoušky t snosti potrubí. Nebezpe í požáru Riziko požáru m že nastat nap . vlivem poruchy elektrického systému, vlivem poruchy i nestandardním provozem za ízení, apod.. Sou ástí projektové dokumentace bude podrobná provozn - požární zpráva. Sou asn budou p i samotném provozu dodržována bezpe nostní opat ení uvedená dodavatelem technologie. Jako prevence pro vznik požáru musí byt dodržována bezpe nostní opat ení pro manipulaci s ho lavými látkami. Nutnost dodržování bezpe ných vzdáleností. V dob stá ení je nutno vy adit výdejní stojan nacházející se v požárn nebezpe ném prostoru z provozu a provád t stá ení za stálého dozoru obsluhy. Pro omezení rizika požáru je erpací stanice vybavena rekuperací benzínových par I. a II. stupn . Selhání lidského faktoru Riziko ohrožení kvality životního prost edí vlivem selhání lidského faktoru je minimální. Nekvalifikovaným zásahem obsluhy i nesprávnou manipulací s chemickými látkami i nebezpe nými odpady m že dojít k riziku poškození zdraví obsluhujícího personálu. Mimo ádným událostem se bude p edcházet preventivními technickými i organiza ními opat eními (kontrolou a údržbou instalovaných za ízení, dodržováním provozních a pracovních postup a pracovní kázn ). Po instalaci technologie bude zpracován provozn bezpe nostní ád pro celý provoz, do kterého budou zapracovány bezpe nostní opat ení a provozní p edpisy ešící problematiku rizik spojených s provozem a rizikem možného vzniku požáru a uniku PH. B.III.9.

Dopl ující údaje

a) terénní úpravy P edm tná stavba a její technologie vyžaduje ur ité zásahy do terénu. P edevším se jedná o nutnost vybudovat základové desky podzemní skladovací nádrže. Železobetonové základové desky mají rozm r cca p dorysného pr m tu skladovací nádrže a pomocí kotevních prvk je k nim kotvena podzemní skladovací nádrž. Základové desky musí být dostate n hmotné, tak, aby zajistily pat i nou stabilitu podzemní skladovací nádrže proti možnosti "vyplavání" v p ípad výskytu vysoké hladiny podzemních vod, i p i jílovitém podloží, jež nepropouští povrchové srážkové vody do okolního terénu a z výkop pro skladovací nádrže se stává "nepropustný bazén". erpací stanice PH je navržena jako obslužné dopravní za ízení komunikace . I/27.

Str. 27


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEM Í C.I.Vý et nejzávažn jších environmentálních charakteristik dot eného území P edm tná lokalita se nenachází v chrán né krajinné oblasti (CHKO) ani nezasahuje na území národního parku. Zám rem nebudou dot eny lokality soustavy NATURA 2000, jak vyplývá z vyjád ení Krajského ú adu Ústeckého kraje, odboru životního prost edí a zem d lství. Lokalita se nenachází v záplavovém území ani v chrán né oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV). Natura 2000 Evropsky významné lokality Evropsky významné lokality (special areas of conservation - SAC) byly stanoveny v rámci projektu Natura 2000. Tyto lokality chrání voln žijící druhy živo ich (krom pták ), rostlin a typy p írodních stanoviš na základ p ílohy I. a II. sm rnice o stanovištích. Evropsky významné lokality jsou vyhlašovány v kategoriích zvlášt chrán ných území, definovaných zákonem . 114/1992 Sb. ve zn ní zákona . 218/2004 Sb. Posuzovaný zám r se nenachází v žádné evropsky významné lokalit . Z evropsky významných lokalit jsou nejblíže k zájmovému území EVL Kopistská výsypka a EVL Východní Krušnoho í. Pta í oblasti Pta í oblasti (special protected areas - SPA) jsou rovn ž stanoveny v rámci projektu Natura 2000, kterým R reaguje na požadavky EU. P edm tem ochrany jsou druhy vyjmenované v p íloze I. a II. sm rnice o ptácích. Pta í oblast je nový pojem, specifikovaný zákonem . 114/1992 Sb. ve zn ní zákona . 218/2004 Sb. Posuzovaný zám r se nenachází v žádné pta í oblasti, ani v jejím t sném okolí. Nejbližší pta í oblastí je PO Východní Krušné hory, která p edstavuje rozsáhlé území ve vrcholových partiích Krušných hor. Nejvýznamn jším pta ím druhem této oblasti je tet ívek obecný (Tetryl tetrix). V této pta í oblasti se vyskytují i další zajímavé druhy pták , nap . bekasina otavní (Gallinago gallinago), sluka lesní (Scolapax rusticola, ch ástal polní (Crex crex), áp erný (Ciconia nigra), k epelka polní (Cotumix cotumix), lelek lesní (Caprimulgus europaeus ), krahujec obecný (Accipiter nisus), moták pilich (Cirkus cyaneus), holub doup ák (Columba oenas), sýc rousný (Aegolius funereus), výr velký (Bubo bubo), datel erný (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), uhýk šedý (Lanius excubirot), krkavec velký (Corpus corax), brambo í ek hn dý (Saxicola rubetr ), hýl rudý (Carpodacus erythrinu ) atd. Vzdálenost PO od hodnocené stavby je cca 10 km. Zvlášt chrán ná území Posuzovaný zám r se p ímo nenachází v žádném velkoplošném / maloplošném zvlášt chrán ném území. Nejbližším chrán ným územím dle zákona . 114/1992 Sb. je eské st edoho í, jehož hranice prochází cca 8 km východním sm rem od sledované lokality. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky jsou zákonem . 114/1992 Sb. vymezeny jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti krajiny utvá ející její typický vzhled nebo p ispívající k udržení její stability. Jedná se o lesy, rašeliništ , vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Nejvýznamn jším VKP lokality je tok eky Bíliny, který je v tém celé délce regulován. Dalšími Str. 28


VKP v širší lokalit jsou nap . vrchy Hn vín, Špi ák, Širák ( JV a V sm rem 2 – 4 km ) a Krušné hory ( S a SZ sm rem 6 km ). Mra ný potok je za azen mezi drobné vodní zdroje. Vlastní stávající otev ený tok Mra ného potoku p ed vyúst ním do Bíliny je za azen mezi VKP. V prostoru sledovaného zám ru se nenachází žádný národní p írodní park ani národní p írodní rezervace, ani p írodní park i p írodní rezervace. Nejbližším územím tohoto charakteru je cca 9 km JV sm rem Národní p írodní památka Bo e , což je zn lcový lakolit s teplomilnými spole enstvy a cca 10 km JV sm rem je Národní p írodní památka Jánský vrch s unikátní stepní flórou – nachází se zde nap . ovsí Besser v apod. Dalším útvarem je p írodní památka Salesiova výšina, kde se nachází k emencové skalní m sto (10 km S sm rem) a p írodní památka Vrása, svislá st na s výraznými horizontáln vrásn nými krystalickými b idlicemi. Široká krajina ve sledované lokalit není p vodní, je zcela p etvo ena dlouhodobou a stále probíhající d lní inností. Je tvo ena p edevším povrchovými hn douhelnými doly a výsypkami, na kterých v sou asné dob jsou v provozu rozlehlé závody energetického, chemického i strojírenského charakteru. Nezanedbatelná plocha výsypek prochází již desítky let intenzivní rekultivací, spo ívající zatím zejména v zales ování smíšeným lesním porostem. Východn od hodnoceného zám ru byla zatopena zbytková jáma lomu Most a vzniklo zde jezero Most. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle § 3 písmene a) zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, vzájemn propojený soubor p irozených i pozm n ných, avšak p írod blízkých ekosystém , které udržují p írodní rovnováhu. Ve vymezeném území se nenachází žádný památný strom, evidované hnízdišt chrán ného druhu ptactva, ani zde nebyl vyhlášen žádný stupe chrán ného území ve smyslu zákona .114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny. Dle platného Územního systému ekologické stability se prostor areálu nenachází v lokálním, regionálním ani nadregionálním biocentru. Lokální systém ekologické stability nebyl dosud pro sledované území zpracován. Celá oblast se nachází v území významn poznamenaném povrchovou t žbou hn dého uhlí a okolními energetickými podniky. Nejbližším prvkem ÚSES, na který p ímo navazuje tok Mra ného potoku, je v k.ú. Komo any u Mostu lokální vodní biokoridor Bílina. Jedná se o eku, která je na mnoha místech regulována, v dolním toku je hladina místy navyšována p evad i z Oh e. Dalšími, již vzdálen jšími prvky ÚSES v širší lokalit jsou nap . v k.ú. T ebušice LBK 726 (funk ní lokální biokoridor), LBK 720 Kopistská výsypka (funk ní lokální biokoridor), LBK 777 (navrhovaný lokální biokoridor) atd. V okolí se dále nachází regionální biocentrum BC 1347 Salesiova výšina – Špi ák na ploše 65 ha, BC 1364 Libkovice o ploše 40 ha a regionální biokoridor K4 – Kate ina. Podél trasy toku Mra ného potoku se místy nacházejí laguny, které jsou poz statky odkališ , p ípadn jde o podmá ené okolí reten ních nádrží. Nejbližší v tší vodní plochou je vodní nádrž jezero Most. Prostor výstavby se nenachází v území zahrnutém do programu NATURA 2000 ani v evropsky významné lokalit .

Str. 29


Ochranná pásma vodních zdroj P edm tný zám r se nenachází v žádném ochranném pásmu vodních zdroj . Mapa záplavových území

Území hust zalidn ná Zám r se nachází v Ústeckém kraji, v bývalém okrese Most. Dle údaj o s ítání lidu, byt a dom 2011 žije v Ústeckém kraji 830 371 obyvatel. V okrese Most žije 115 211 obyvatel. Okres Most má rozlohu 467 km2, tj. 247 obyvatel na km2. Daný zám r se nenachází v bezprost ední blízkosti obydlených území. Souhrn: - Plocha uvažovaného zám ru se nenachází v žádném zvlášt chrán ném velkoplošném ani maloplošném území - nejsou zde vyhlášeny národní p írodní rezervace, p írodní rezervace, národní p írodní památky i p írodní památky. - Dot ené území nespadá do CHKO ani do oblasti Natura 2000 - Na ploše uvažovaného zám ru se nenacházejí žádné kulturní i historické památky, které by mohl uvažovaný zám r p ímo ovlivnit. - P edm tné pozemky stavby jsou smluvn zastaveny pro prodej investora EUROBIT REAL,a.s..

Str. 30


C.II. Stru ná charakteristika stavu složek životního prost edí v dot eném prost edí, které budou pravd podobn ovlivn ny C.II.1.

Ovzduší a klima

Klimatické pom ry V R se vyskytují t i klimatické oblasti: teplá, mírn teplá a chladná. Posuzovaná lokalita spadá podle E. Quitta do teplé oblasti s ozna ením T 2. Tato oblast je charakteristická dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým p echodným obdobím s teplým až mírn teplým jarem i podzimem. Krátkou, mírn teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sn hové pokrývky. Absolutní minimum teploty vzduchu v roce 2013

Absolutní minimum teploty vzduchu v roce 2013

Str. 31


Klimatické charakteristiky Klimatické ukazatele oblasti T2 Po et letních dn Po et dn s pr m rnou teplotou 10°C a více Po et mrazivých dn Po et letních dn Pr m rná teplota v lednu Pr m rná teplota v ervenci Pr m rná teplota v dubnu Pr m rná teplota v íjnu Pr m rný po et dn se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegeta ním období Srážkový úhrn v zimním období Po et dn se sn hovou pokrývkou Po et zamra ených dn v roce Po et jasných dn v roce

Pr m rné hodnoty za rok 50-60 160-170 100-110 30-40 -2°C až -3°C 18°C až 19°C 8°C až 9°C 7°C až 9°C 90-100 [mm] 350-400 [mm] 200-300 [mm] 40-50 120-140 40-50

V trní proud ní Meteorologické podmínky p edm tné lokality popisuje odborný odhad v trné r žice pro lokalitu Most, vypracovaný eským hydrometeorologickým ústavem v Praze - Komo anech. V trná r žice se stanovuje ve výšce 10 m nad zemí a obsahuje etnosti jednotlivých sm r v tr pro p t t íd stability (podle stabilitní klasifikace Bubníka a Koldovského) a t i t ídy rychlosti v tru. Sm ry v tru se v meteorologii ur ují podle toho, odkud vítr vane. Ozna ování sm r v tru ve stupních za íná od severu a zv tšuje se postupn ve sm ru hodinových ru i ek. Vítr, který vane od východu, vane ze sm ru 90 , od jihu z 180 , od západu z 270 a ze severu z 360 . Rychlost rozptylu zne iš ujících látek emitovaných zdrojem závisí na rychlosti v tru a intenzit termické turbulence, která závisí na zm n teploty vzduchu s m nící se výškou, tj. na termické stabilit atmosféry. Vzr stá - li teplota vzduchu s výškou, nastává inverze, nebo chladn jší vzduch z stává v p ízemních vrstvách a tím dochází ke špatnému rozptylu zne iš ujících látek.

Str. 32


Odborný odhad v trné r žice pro lokalitu Most, okr. Most, platný ve výšce 10 m nad zemí

V trná r žice

Str. 33


Imisní charakteristika lokality Zákonem . 86/2002 Sb., v platném zn ní jsou v § 7 definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) jako území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je p ekro ena hodnota imisního limitu u jedné nebo více zne iš ujících látek. Zónou je území vymezené ministerstvem pro ú ely sledování a ízení kvality ovzduší, aglomerací je sídelní seskupení, na n mž žije nejmén 350 000 obyvatel, vymezené ministerstvem pro ú ely sledování a ízení kvality ovzduší. Seznam zón a aglomerací byl zve ejn n ve v stníku MŽP 11/2005. eská republika je rozd lena na 3 aglomerace (Brno, Hl. m. Praha a Moravskoslezský kraj) a 12 zón (jednotlivé kraje mimo Moravskoslezský a Hl. m. Prahu). Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a jejich p ípadné zm ny provádí ministerstvo jedenkrát za rok a zve ej uje je ve V stníku MŽP formou sd lení. Zájmové území je tedy citlivé p edevším na koncentrace tuhých zne iš ujících látek a benzo(a)pyrenu. V této souvislosti je nutno upozornit na skute nost, že vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v daném roce reflektuje p edevším na klimatické podmínky daného roku p i více mén málo prom nlivých celkových emisních hodnotách. Podle imisních map HMÚ pro roky 2008 až 2010 leží sledované území v ploše s následujícími hodnotami koncentrací: Kvalita ovzduší podle imisních map HMÚ rok (g/m3) ro ní koncentrace NO2 ro ní koncentrace PM10 36. nejvyšší denní koncentrace PM10 ro ní koncentrace benzenu 4-tá nejvyšší hodinová koncentrace SO2

C.II.2.

2008

2009

2010

< 26

> 13 - 26

> 13 - 26

> 20 - 30

> 20 - 30

> 30 - 40

> 40 - 50

> 40 - 50

> 50 - 60

2 >50 - 75

2 >50 - 75

2 >50 - 75

Voda

Podzemní vody Severozápadním sm rem se nachází skládka R žodol. Hladina podzemní vody je monitorována vrty - skládka R žodol, K4, 2 x K1 a K2. V prosinci roku 2006 bylo firmou ECOMOST s.r.o. zpracováno a vydáno oznámení zám ru vlivu stavby na životní prost edí Revitalizace toku Mra ného potoku. V následujícím textu jsou obsažena hodnocení území v t sném blízkosti umíst ní hodnoceného zám ru. Porovnává-li se pr b h hladin podzemních vod charakterizujících pr b h hladin pod rekultivovanými skládkami K2 a K1 za celé období 2000 – 2005, jsou patrné skokové rozdíly hladin v roce 2002 a 2003. Celkov lze íci, že od roku 2003 má hladina vody ve vrtech mírn klesající tendenci. Pokud se i dalšími m eními prokáže tento trend, bude možné konstatovat žádoucí vysoušení rekultivovaného prostoru. Sou asný aktuální stav hladiny podzemní vody není pro území hodnoceného zám ru znám.

Str. 34


Povrchové vody Severn a následn západním sm rem protéká Mra ný potok, který je malým vodním tokem a levob ežním p ítokem eky Bíliny. Nachází se v t sné blízkosti chemických závod (Chemopetrol). Mra ný potok byl v roce 2006 revitalizován a zna ná ást toku má p irozené koryto. Koryto Mra ného potoka protéká nebo jej lze svést do následujících nádrží nacházejících se severn a západn od hodnoceného zám ru: Nádrž Nová voda sever, Reten ní nádrž u S710 a Stabiliza ní nádrž východ. Významnou vodní nádrží východn od hodnoceného zám ru je jezero Most. Vlastní etapa výstavby nep edstavuje významn jší riziko ohrožení kvality vod v p ípad respektování dobrého stavu techniky používané p i výstavb . Pro eliminaci rizika (kvalitativní podmínky vod) b hem provád ní stavebních prací jsou navržena následující opat ení: - všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi, musí být v dokonalém technickém stavu, nezbytná bude jejich kontrola zejména z hlediska možných úkap ropných látek, - zabezpe ení odstavných ploch pro mechanizmy tak, aby nemohlo dojít ke kontaminaci podloží, - konkretizace p edpokládaných míst o isty vozidel vyjížd jících na ve ejné komunikace ze staveniš v etn návrhu za ízení v dalších stupních projektové dokumentace. C.II.3.

P da

V prostoru hodnoceného zám ru se nacházejí p evážn zelené a zpevn né plochy. V okolí severozápadním sm rem lokalit se vyskytují p evážn výsypkové zeminy zejména dolu J. Šverma. Výsypkové materiály se skládají p evážn z miocénních šedých jíl . Terciérní šedé jíly jsou místy, v rámci technické rekultivace, p ekryty kvartérními sprašovými hlínami, místn s p evažujícími jíly. Severozápadn od území hodnoceného zám ru byly po n kolik desetiletí ukládány výsypkové materiály, popílky, popely a škváry z okolních energetických provoz a CHZ. Nacházejí se zde r zné plochy plaveniš (K1 – K4). Tato plaveništ byla používána jako sorp ní isti ky technologické odpadní vody a splaškové odpadní vody CHZ. Z tohoto složení vyplývá i ur itá kontaminace hmot nebezpe nými látkami – zejména amonných iont a arzénu. Do budoucna se po ítá s ponecháním této plochy jako rekultivované plochy bez dalšího využití. V úsecích, které jsou v okolní lokalit ešeny jako zem d lská, resp. lesnická rekultivace, jsou kvartérní zeminy kryty ornicí, odpovídající mocností vrstvy a kvalitou, tj. podle okolních typ bonitovaných p dn ekologických jednotek ( BPEJ ). Na zbývajících plochách po okraji výsypky se p evážn vyskytují t žší hn dé p dy nižších poloh s vyšším podílem jílovitých frakcí, místn omezen st ídané nivními p dami. V souvislosti s realizací zám ru nedojde k záboru zem d lského ani lesního p dního fondu. C.II.4.

Horninové prost edí

Geomorfologie Podle regionálního geomorfologického len ní náleží zájmové území do systému Hercynského, subsystému Hercynské poho í, Provincie I eská vyso ina, subprovincie I3 Krušnohorská, oblast I3B Podkrušnohorská, celku I3B-3 Mostecká pánev. Zájmové území p edstavuje plošinu s erozn denuda ním a akumula ním reliéfem zarovnaných povrch , í ních teras, proluviálních kužel a svahových údolí vodních tok v povodí Oh e a Bíliny. Str. 35


Geologické podmínky Z regionáln geologického hlediska leží p edm tné pozemky v centru a v jižních partiích mostecké ásti severo eské podkrušnohorské hn douhelné pánve tektonicky založené na krušnohorském prolomu. Lokalita je obklopena produktivními tercierními sedimenty v etn vyvinuté bilan ní hn douhelné sloje tzv. Mostecké ásti pánve, odd lené Lahoš ským h betem a Jezersko-Ryzelským h betem od Teplické a Chomutovské ásti. P ímo v blízkosti lokality probíhala intenzivní hlubinná t žba (nap . Julius, Vít zný únor), která byla postupn ukon ována až po rok 1991, kdy byl uzav en poslední hlubinný d l v území. V sedmdesátých letech se dokonce uvažovalo o vydobytí bilan ních zásob uhlí pod areálem Chemických závod a v souvislosti s tím i s p est hováním provoz . Geologie širšího okolí je zna n ovlivn na existencí ady významných zlom . V p edm tné oblasti prochází zlom Herkules uvád ný také jako Kolumbus. Zlom Kolumbus je vlastn tektonickou zónou protiklonných zlom . Vybíhá z prostoru mezi Janovem a Hamrem (v pánvi) do prostoru východního od bývalých obcí Dolní Litvínov a Lip tín, v délce asi 3,5 km. Výška skoku je p evážn do 11 m s úklonem 60 - 85. Není vylou eno jeho pokra ování zlomem Pluto. Západn ji probíhá zlom Viktoria (od Janova p es Záluží) a pravd podobn pokra uje jako zlom Bílinský. D lními díly je délka zlomu Viktoria ov ena na 8 km, celkov se však jedná o délku cca 12 km. Výška skoku p esahuje místn až 30 m p i úklonu 70. Z hlediska stratigrafického se jedná o sedimenty kvartérní a terciérní. P evážn zde absentují sedimenty k ídové a pod uhelnou slojí a podložními t etihorními jílovci lze zastihnout krystalinikum krušnohorského typu. tvrtohorní pokryv je asto p ekryt n kolikametrovými navážkami, tzv. recentem (u vn jších výsypek - desítky metr ). tvrtohorní sedimenty jsou tvo eny v zájmovém míst a okolí p evážn hlinito-jílovitými zeminami a zahlin nými št rkopísky, severn ji ist jšími. P vodem je náplav potoka, resp. eky a erozní innosti p sobící na krystalinikum Krušných hor. Mocnost se pohybuje v tšinou okolo 4 - 5 m, místy i n kolikanásobn více. Pod kvartérem následuje zóna zv tralých jíl a jílovc terciérního stá í. Zv tralá zóna (regula ní) se pohybuje okolo mocnosti 20 - 30 m, mocnost zv trání není pevn limitována. Pod zónou zv tralých jíl až jílovc je mocná vrstva pevných nadslojových nepropustných šedých jílovc . Sm rem ke sloji ve vrstv jílovc p ibývá velmi tvrdých poloh (proplástk ) pelosiderit a pelokarbonát . Vrstva pod uhelnou slojí je p evážn tvo ena jílovit rozloženými vulkanickými horninami, tufitickými jíly a tufity. Podslojové vrstvy (sedimenta ní) leží na hlubokém skalním podloží složeném z krystalinika krušnohorského typu, p evážn rul. Svrchní partie krystalinika jsou p evážn narušeny zv tráváním, tzv. kaolinizací, do mocnosti desítek metr . V oblasti areálu oznamovatele se písky a št rky vyskytují tém po celé oblasti, chyb jí pouze v západní ásti. P i hydrogeologickém pr zkumu byly zastiženy v hloubkách 0,4 m až 5,0 m pod povrchem, mocnost od východu ke st edu lokality nar stá od 0,4 do 5,1 m. Kvartérní jíly jsou zde také rozší ené a byly zastiženy od hloubek 0,8 m na jihozápad do 5,9 m na jihu. Hlíny pokrývají tém celou lokalitu od hloubek 0,1 do 4,8 m v západní ásti s maximální mocností 1,4 m na jihu. Navážky se vyskytují hlavn na jihu a východ . Seizmicita Dle SN 73 0036 zm na 2 (seismická zatížení staveb), spadá území do oblasti makroseizmické intenzity 6 stupn (v R se vyskytují makroseizmické intenzity 5, 6 a 7 stup ). eská republika je rozd lena do seizmických zón dle hodnot efektivního špi kového zrychlení (tzv. návrhové zrychlení podloží) - viz SN P ENV 1998-1-1. Nejvyšších hodnot je dosahováno v zón A (ostravsko)

Str. 36


s efektivním špi kovým zrychlením 0,085 g a nejnižších hodnot v zón H s efektivním špi kovým zrychlením 0,015 g. Zájmové území pat í do zóny G, ve které je hodnota efektivního špi kového zrychlení 0,030 g. Eroze Na p edm tných pozemcích m že v trná eroze p sobit v omezeném rozsahu, nebo v tšina ploch je zpevn ná nebo zatravn ná. V okolí zám ru je v trná eroze zna ná, nebo se zde vyskytují nezrekultivované výsypky, lomy apod. Radioaktivita P evažující kategorie radonového rizika z geologického podlaží v oblasti je nízká. P írodní zdroje Zám r má být realizován v lokalit , v jejímž okolí je intenzivní povrchová t žba hn dého uhlí. Exploatace slojového souvrství v zájmové oblasti je ukon ena. Jakákoliv další t žba zde není uvažována. Jiné surovinové zdroje ani nerostné bohatství nebyly v lokalit zjišt ny. V p edm tném území se nenachází žádné další bilan ní i podmín né zásoby nerostných surovin krom tzv. vázaných zásob hn dého uhlí v pilí i pod areálem UNIPETROLU. C.II.5.

Fauna a flóra

Z hlediska biogeografického se dot ená lokalita nachází p i severním okraji Mosteckého bioregionu. Hranice sousedního - krušnohorského regionu probíhá severn ji cca 3 km na úpatí Krušných hor. P echod obou bioregion je velice strmý i když je možné pozorovat áste né vzájemné ovlivn ní zejména klimatické. Okres Most spadá (z hlediska biogeografického len ní eské republiky) do tzv. hercynské podprovincie. Vlastní bioregion (Mostecký) tvo í výrazná pánevní sníženina ve st edu severozápadních ech a p evážn se shoduje s geomorfologickým celkem Mostecká pánev. Bioregion má plochu 1 301 km2 a je výrazn protažen ve sm ru "JZ - SV". Bioregion náleží k nejteplejším a nejsušším oblastem eské republiky, p evažuje zde 2. vegeta ní stupe . Jeho sou asný stav je charakterizován velkoplošnými antropocenózami s expanzívními ruderálními druhy. Typické jsou zbytky stepní a vzácn i halofilní bioty. Ve fló e jsou zastoupeny submediteránní a ponticko-panonské, mén subatlantické prvky, p ítomna je ada prvk mezních. Ve faun dominují teplomilné druhy, u hmyzu se zastoupením st edo eských endemit . Typickou ást bioregionu tvo í plošiny neogenních sediment s pokryvy spraší s teplomilnými doubravami. Do t chto plošin jsou za íznuta m lká údolí a kotlinové sníženiny s doubravovými háji a na svazích s maloplošn rozší enými šípákovými doubravami, podél vodních tok se vyskytují poto ní luhy. Vyskytují se zde náplavové kužely na úpatí Krušných hor a pahorkatina na permu u Kryr s acidofilními doubravami, které tvo í p echod do okolních bioregion . V minulosti se bioregion vyzna oval p ítomností rozsáhlých pánví s mok ady a jezery. Dnes je charakteristická gigantická antropogenní p estavba reliéfu a velkoplošná devastace a rekultiva ní obnova bioty. K místním spole enstv m pat í xerotermní lada a slaniska, dominují však t žbou využívaná území, která jsou postupn zem d lsky a lesnicky rekultivována a p vodní orná p da. Zám r je situovaný v blízkosti pr myslových areál . Na dot eném území není evidován ani p edpokládán výskyt chrán ných nebo jinak zajímavých živo ich a rostlin. P edm tné pozemky jsou áste n zatravn ny. Obecn lze konstatovat, že druhové spektrum fauny a flory je zde velmi ochuzené, protože pozemky nemohou poskytovat pot ebné podmínky pro trvalý výskyt rostlin a živo ich . Výskyt chrán ných druh fauny a flory se zde nep edpokládá.

Str. 37


Bezprost ední okolí budoucí stavby je velmi siln , negativn ovlivn no antropogenní inností. Ve skladb flóry p evažují ruderální rostliny a náletové d eviny - zvlášt r že, hrušn domácí, javor mlé , bez erný a b íza b lokorá a ada zástupc nižšího ke ového patra (t tina k ovištní, ostružiník ježiník). Podél Bílého potoka na jeho pravém b ehu se táhne pruh rozsáhlých porost s dominancí lopuchu v tšího, pýru plazivého a rudve rakouské. Dále jsou podél tohoto toku vitální porosty vrby k ehké, olše lepkavé, topolu erný a chmelu ovíjivého. V tomto pomalu se normalizujícím prost edí se za ínají vyskytovat zástupci drobných savc a ojedin le i vysoké zv e. C.II.6.

Krajina

Krajina, v níž je zám r stavby umíst n se nachází v území siln poznamenaném lidskou inností. Jedná se o území, kde se st ídají oblasti siln industrializované - lomy, doly, petrochemický komplex, skládkový areál, s oblastmi, které leží ladem (nap . výsypky) a které jsou nebo by m ly být rekultivovány. Okolní krajina je výrazn poznamenána t žbou hn dého uhlí (Severo eská hn douhelná pánev). Z tohoto d vodu není využívána k rekreaci. Zásluhou t žby hn dého uhlí a chemické výroby zmizela n která osídlení (Dolní Ji etín, Záluží, R žodol), mimo jiné i podstatná ást m sta Most. Krajina proto zcela pozbyla sv j p vodní, p irozený charakter. C.II.7.

Obyvatelstvo

Obecn se soudí, že po útlumu t žby a nár stu nezam stnanosti je m sto p edimenzováno v oblasti bydlení, zni ená krajina procházející postupnou rekultivací, nedostatek turistického potenciálu, p evládající negativní názory na Most nap í republikou, nízká porodnost a záporná migra ní bilance nejspíš ani v dohledné dob trend poklesu obyvatel nezastaví. Rekord v po tu trvale žijících zaznamenal Most v roce 1990, kdy k 31. 12. dosáhl po tu 71 759 obyvatel. Celková hustota zalidn ní celého administrativního celku m sta p edstavuje k 31. 12. 2007 775 obyvatel na 1 km . Ode tou-li se vodní plochy, které nemohou sloužit ani k bydlení ani k dlouhodob jšímu pobývání obyvatel p edstavující 2,87 km (3,3 %), vystupuje hustota k hranici 800 obyvatel na 1 km . Zna nou ást území zabírají také neaktivní povrchové doly jako místa výskytu bývalých sídel, která musela ustoupit povrchové t žb . Stavbou erpací stanice se nep edpokládá negativní dopad na obyvatelstvo, které bydlí v blízkosti p edm tných pozemk investora.

D. ÚDAJE O VLIVU ZÁM RU NA VE EJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ D.I. Charakteristika možných vliv D.I.1.Vlivy na obyvatelstvo Základní kritéria pro posouzení míry nebo možnosti ovlivn ní této skute nosti jsou dokladována. Možné p ímé a nep ímé vlivy na obyvatelstvo je možno charakterizovat s ohledem na jednotlivé složky životního prost edí ve vztahu k obyvatelstvu. V dob realizace stavby m že být ovlivn no obyvatelstvo s ohledem na stavební práce. Délka stavby bude pouze po omezenou dobu. P ípadnou sekundární prašnost z vlastního staveništ lze technicky eliminovat. Str. 38


Pro minimalizaci negativních vliv jsou pro etapu výstavby formulována následující doporu ení: - Dodavatel stavby bude poskytovat garance na minimalizování negativních vliv stavby na životní prost edí a na celkovou délku stavby se zohledn ním požadavk na používání moderních a progresivních postup výstavby (s využitím mén hlu ných a životnímu prost edí šetrných technologií). - Celý proces výstavby bude organiza n zajišt n tak, aby maximáln omezoval možnost narušení faktor pohody pro obyvatele nejblíže situovaných objekt bydlení. Z hlediska doby realizace zám ru, jeho rozsahu a sou asným respektováním výše uvedených doporu ení lze zám r i v dob stavebních prací akceptovat. Zdravotní rizika, sociální a ekonomické d sledky Z obecného hlediska je zdravotní stav obyvatelstva nep ízniv ovliv ován zne iš ováním životního prost edí. Tato skute nost se projevuje mimo jiné ve zkrácení délky života, ve vyšší úmrtnosti obyvatelstva jako celku, ve vyšší nemocnosti, postižením mladších v kových skupin obyvatelstva (zvýšený výskyt onemocn ní horních cest dýchacích, zvýšený výskyt alergií apod.). Na základ rozboru stávajících provoz erpacích stanic podobné velikosti lze konstatovat, že možné expozici jsou vystaveni pouze pracovníci provád jící stá ení a zákazníci S. P i stá ení jsou pracovníci vybavení ochrannými pom ckami a použitá technologie (armatura stá ecí šachty), v etn dodržování pracovních postup , snižují riziko expozice na minimum. Další možnosti expozice jsou práce, vykonávané p i pravidelných revizních kontrolách jednotlivých nádrží. V tomto p ípad se jedná o dlouhodob plánované innosti, kdy jsou nádrže pro tyto innosti náležit p ipraveny (vypoušt ní, propa ení nebo profouknuty dusíkem). Krátkodobé expozici budou vystaveni pracovníci p i ist ní a revizi nádrží. Riziko expozice je zanedbatelné. Bude zde nutno postupovat v souladu s p íslušnými p edpisy na úseku ochrany zdraví a bezpe nosti práce. Obyvatelstvo v okolí „ SPH MOST – EUROBIT“ bude vystaveno pouze vlivu látek, vypoušt ných do atmosféry. Jde o emise z otev eného ventilu plamenojistky, zajiš ující odv trávání skladovací nádrže NM. Ze zdravotních rizik nelze zcela vylou it ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod v p ípad mimo ádné havárie. Technické zajišt ní stavby, možnost v asné a trvalé indikace technického stavu za ízení a asový prostor z hlediska rychlosti proud ní podzemních vod umož ují ú inný zásah v p ípad havarijního úniku ropných látek. V p ípad kontaminace prozradí ropné látky svou p ítomnost již v nepatrných koncentracích nep íjemným zápachem a chutí. Vliv na obyvatelstvo v období výstavby V pr b hu realizace stavby „ SPH MOST – EUROBIT“ dojde p echodn k narušení faktoru pohody, zejména zvýšeným dopravním ruchem a stavebními pracemi. Tyto vlivy lze do zna né míry eliminovat kompenza ními opat eními (eliminace prací emitujících zvýšený hluk v noci, vypínání motor mechanism apod.). P edpokládaná doba výstavby je cca 4 m síce. Dopravou stavebního materiálu bude zasažena p edevším oblast, p iléhající ke komunikaci . I/27. Pokud jde o pracovníky, provád jící realizaci zám ru (zam stnanci firem), nelze rizika pracovního úrazu nikdy vylou it. P i respektování bezpe nostních p edpis je však riziko pracovního úrazu nízké. Nelze samoz ejm vylou it kumulaci vliv a jejich synergické ú inky v p ípad kombinace vliv , které se mohou p i jejich jednotlivém posuzování jevit jako zcela bezvýznamné. Ale to v podstat p ináší každá pracovní i jiná innost. Pracovníci provád jící výstavbu „ SPH MOST – EUROBIT“ musí být po jejím uvedení do provozu prokazateln seznámeni s p íslušnými pracovn právními p edpisy, provozními ády a havarijními plány.

Str. 39


Vliv na obyvatelstvo v období provozu Po zahájení provozu „ SPH MOST – EUROBIT“ za ne navážení a výdej pohonných hmot v rozsahu stanovených obrat . Navýšení dopravy na komunikaci I/27 zásobovacími autocisternami je, vzhledem k pr jezd m na této komunikaci, minimální. Sociální a ekonomické d sledky pro obyvatelstvo Lze konstatovat, že realizace zám ru bude mít sociální a ekonomické d sledky a to mírn pozitivní. Je p edpoklad vytvá ení nových pracovních p íležitostí, spojených s provozem „ SPH MOST – EUROBIT“. Následky možné havárie Jako p ípadná p í ina havárie se jeví pouze nadm rný únik PH do podloží pod SPH. Uniklá PH se pak m že dostat do podzemních vod. Tomuto však v p ípad stá ení a výdeje zabra uje nepropustná manipula ní plocha, napojená kanaliza ní p ípojkou zaolejovaných vod do havarijní záchytné a úkapové jímky - komory dvoupláš ové skladovací nádrže. D.I.2.Vlivy na ovzduší - V období výstavby Zne išt ní ovzduší emisemi z dopravy NA jsou zcela zanedbatelné (vzhledem k provozu na p ilehlé silnici I/27). - V období provozu „ SPH MOST – EUROBIT“. Zne išt ní ovzduší emisemi z autodopravy p i provozu erpací stanice jsou zcela zanedbatelné. Technologie veškerého stá ení a výdeje NM nebude opat eno, v souladu s platnou legislativou, rekupera ním systémem z d vodu malé t kavosti NM. Z výsledk odborného posudku je patrný minimální p ísp vek imisí po realizaci zám ru, hodnoty imisního zne išt ní vyhovují p íslušným imisním limit m a jsou pod jejich hranicí, a rozsah zasaženého území bude malý. Dle zákona . 201/2012 Sb. o ochran ovzduší, p íloha . 2. Odstavec 10.2 je vyžadován provozní ád jako sou ást povolení provozu. Jiné vlivy Jiné vlivy stavby na ovzduší a klima nejsou známy. D.I.3.Vliv hluku a vibrací Hluk S ohledem na nov instalovaný zdroj hluku ( erpadla výdejních stojan ), jejich umíst ní na refýžích manipula ní výdejní plochy a jejich udávanou hlu nost (70 dB) lze konstatovat, že navýšení hlukové zát že se v okolí S neprojeví. Nejvyšší p ípustná ekvivalentní hladina hluku ve venkovním prost edí by m la být dodržena již na hranici areálu. Zá ení Technologie neprodukuje radioaktivní ani elektromagnetické zá ení.

Str. 40


Biologické vlivy Vzhledem k charakteru a rozsahu stavby se nep edpokládají její negativní biologické vlivy na okolní životní prost edí. Skladovaná PH není takového charakteru, který by mohl vyvolat obavy z výskytu hlodavc nebo obtížného hmyzu. Zpracovateli nejsou známy biologické vlivy zá ení i jiné ekologické vlivy než ty, které jsou popsány v dokumentaci. D.I.4.Vlivy na podzemní a povrchovou vodu Navrhovaný provoz neovlivní charakter odvodn ní oblasti ani její hydrologické charakteristiky (hladiny podzemní vody, pr toky, vydatnosti podzemní vody apod.). P esto je nutno ho z legislativních d vod a vlastních provozních p í in zabezpe it p ed p ípadnými úniky ropných produkt do okolního prost edí p dy, vod, kanalizace, stavebn , technologicky i organiza n naprosto jednozna ným a dokonalým zp sobem (havarijní jímky u nádrží, dvoupláš ové nádrže). Zm na hydrologických charakteristik Významn jší ovlivn ní hladiny podzemní vody ve spojitosti s výstavbou se neo ekává, vliv lze ozna it za nevýznamný. Ochrana povrchových a podzemních vod Provoz „ SPH MOST – EUROBIT“ nep edstavuje významn jší nebezpe í pro kvalitu podzemních vod. Skladování látek nebezpe ných vodám a shromaž ování nebezpe ných odpad se provádí v souladu se stávajícími platnými p edpisy. D.I.5.Vlivy na p du Dot ené pozemky pro navrhovanou stavbu „ SPH MOST – EUROBIT“ jsou vedeny p evážn jako „ostatní plocha a zastav ná plocha a nádvo í “. Obecn lze konstatovat, že vliv na p du bude tedy málo významný s výjimkou krátkodobého omezeného p sobení p i výstavb , p i p emis ování výkopových zemin za suchého po así. Povrchové úpravy Výstavba nových komunikací, výstavba manipula ní plochy, základových konstrukcí skladovacích nádrží a objektu kiosku bude vyžadovat další zemní práce spojené se zakládáním stavby a modelací terénu. Výkopová zemina bude využita pro terénní úpravy. Zne išt ní p dy K potencionálnímu zne ist ní p dy b hem provozu m že dojít následkem náhodných úkap ropných látek z motorových vozidel p ijížd jících po obslužné komunikaci. D.I.6.Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Zám r nebude mít zásadní vliv na faunu a flóru. V blízkosti polohy zám ru nebyly zjišt ny žádné chrán né druhy rostlin a živo ich , na které by se vztahovala ochrana dle zákona .114/1992 Sb. o ochran p írody. D.I.7.Vlivy na krajinu Poloha budoucího zám ru „ SPH MOST – EUROBIT“, jasn poukazuje, že vliv na tyto složky je zanedbatelný. Kulturní památky a hmotný majetek nebudou investorovým zám rem ovlivn ny. Str. 41


D.II. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci V p edkládaném oznámení jsou posouzeny všechny p edpokládané vlivy na životní prost edí v d sledku realizace stavby „ SPH MOST – EUROBIT“. Z celkového hodnocení vyplývá, že všechny posuzované vlivy jsou co do velikosti malé, co do významnosti málo významné. Volba tohoto území pro stanovené funk ní využití odpovídá jeho charakteru. P edložený zám r by svými dopady do jednotlivých složek životního prost edí nem l, jak je doloženo v jednotlivých ástech p edkládaného oznámení, výrazn ji ovlivnit stávající parametry životního prost edí. Možnosti vzniku havárií a dopady na okolí Vzhledem k charakteru za ízení mohou vzniknout následující druhy havárií, které by m ly dopad na životní prost edí, a to: únik par a plyn do ovzduší únik kapalných látek mimo za ízení požár riziko ohrožení flóry, fauny a ÚSES Únik par a plyn do ovzduší Následkem p ípadné havárie lze o ekávat málo intenzivní úniky z d vodu pom rn nízkého tlaku v za ízení a malé t kavosti PH. Emise par a plyn by se projevila v blízkém okolí zápachem. Jiné ú inky z d vodu asové omezenosti trvání havárie se nep edpokládají. Únik skladovaných kapalin mimo za ízení K úniku m že dojít prorezav ním, špatným svárovým nebo p írubovým spojem. P ípadné úniky musí být provozn signalizovány bezprost edn s okamžitým odstavením technologie dot ené poruchou z provozu a se zabrán ním jakémukoliv úniku mimo zpevn né plochy. V tomto málo pravd podobném p ípad bude nutné zne išt nou plochu dekontaminovat. Havarijní úniky PH v ostatních p ípadech budou zachyceny v havarijní jímce o objemu 5m . Požár P ípadný požár v areálu S m že nastat bu v místech manipulace, tj. stá ení a výdeje, nebo ve skladovacích nádržích. K p ípadnému požáru m že dojít p i technické závad (zdroje iniciace - porušení elektrické izolace, zad ení ložiska, blesk, apod.). Vzhledem k tomu, že manipula ní kapalina je klasifikována jako ho lavina, je požární zatížení pom rn vysoké. Požár ho lavých kapalin je charakterizován t mito chemicko-fyzikálními jevy: p enosem tepelné energie sáláním prudkým spalováním par HK na povrchu hladiny uvoln ním dýmu a kou e teplotami až 1300°C P i požáru je také nutno po ítat s vývinem tepla, kou e a toxických zplodin ho ení. P i hašení se bude používat p na a požární voda, která se bude shromaž ovat v havarijní jímce a v p ípad v tší havárie také z ásti odtékat do okolního terénu. V p ípad skladovací nádrže i požáru technologických prvk , v etn erpadel a potrubí, musí kontaminaci v okolí znemožnit provedení a odvodn ní povrchu. V požárním ádu budoucího provozu bude nutno podrobn rozpracovat opat ení k zamezení zne išt ní prost edí v odlišných podmínkách požáru jednotlivých provozních prvk . Jako použitelný zdroj požární vody bude k dispozici m stský vodovod.

Str. 42


Prost edky požární ochrany telefon hasící p ístroje (druh, po et a rozmíst ní je specifikováno v Požárn bezpe nostním ešení) „ SPH MOST – EUROBIT“ je p ístupná odbo kou ze silnice .I/27 v obci Most. P i realizaci všech navržených technických opat ení, p i dodržování všech zásad bezpe ného provozu je riziko havárie p i erpací stanici minimální. Jako pravd podobn jší se zdá být riziko havárie cisterny na komunikacích. I p es p ísná bezpe nostní opat ení, je havárie možná, a to nejen z d vod ryze technických, ale i vlivem selhání lidského faktoru. K tomuto m že dojít krom havárie cisterny p i doprav PH v následujících p ípadech: prostor výdejních stojan - porucha pistole - únik z výdejních stojan - p epln ní nádrže automobilu zákazníka prostor stá ení - p epln ní skladovacích nádrží - poškození t snosti skladovacích nádrží - poškození stá ecí hadice - porušení t snosti cisternového vozu technologické rozvody porušení t snosti potrubí, spoj , armatur Základní koncepce požární ochrany eší podrobn projekt stavby „ SPH MOST – EUROBIT“ v Požárn bezpe nostním ešení. Signalizace požárního ohrožení je ešena elektropožární signalizací, která bude sledována pov enou a proškolenou obsluhou. Riziko ohrožení flóry, fauny a ÚSES Charakter stavby a dalšího využití objektu (skladové objekty pro pohonné hmoty) p i poloze lokality (není sou ástí ani v sousedství zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich ) p edstavuje zejména havarijní riziko. Tyto složky mohou být lokáln poškozeny havárií (únik PH, požár) a jejím p enosem do vodního toku. Z tohoto d vodu jsou bezpe nostní opat ení, sm ovaná zejména k ochran proti úniku pohonných hmot a požáru objektu, zárove opat eními pro ochranu p írody a krajiny. Dopady na okolí P i dodržení b žných bezpe nostních opat ení stanovených provozním ádem podle platných norem a p edpis je pravd podobnost havárie a následné dopady na okolí velmi nízká. Je zbyte né uvád t, jaké složky životního prost edí jsou nejvíce ohroženy, protože priorita je stanovena v havarijním plánu. V havarijním plánu stanovený p íliš složitý postup v závislosti na charakteru havárie není vhodný, jelikož i vyškolený lov k neprofesionál v kritických situacích jedná zmate n . Nestandardní a ú elové postupy je t eba p enechat profesionál m. D.III. Údaje o možných významných nep íznivých vlivech p esahující státní hranice Vzhledem k charakteru a poloze posuzovaného zám ru nelze nep íznivé vlivy p esahující státní hranice vzniklé p i realizaci stavby a samotném provozu p edpokládat.

Str. 43


D.IV. Charakteristika opat ení k prevenci, vylou ení, snížení, pop . kompenzaci nep íznivých vliv na životní prost edí Územn plánovací opat ení Umíst ní stavby je navrženo dle Územního plánu statutárního m sta Mostu v zastav ném území, v ploše ozna ené MZ – plochy železnic a vle ek. Charakter monofunk ní plochy je homogenitou jednoho typu funkce nep ipoušt jící jiný druh využití. Nicmén daný zám r svým charakterem odpovídá ob anské vybavenosti, integrované do ploch dopravní infrastruktury. Z tohoto d vodu jsou výše uvedené plochy v souladu s Územn plánovací dokumentací statutárního m sta Mostu. (Vydaná UPI .j. MnM/017675/2015/OSÚ/JŠ ze dne 11.2.2015, se stavbou v dané lokalit nesouhlasí a to z d vod chyb jícího regulativu pro další a podmín né využití ploch. Tento chyb jící regulativ nahrazuje vyjád ení .j. MnM/018419/2015/ORAD/MH ze dne 25.2.2015, vydané MnM – odbor rozvoje a dotací, odd lení rozvoje a územního plánu, který se stavbou souhlasí). Na základ provedeného šet ení a vyjád ení p íslušného ú adu je patrné, že pro posuzované území, na kterém je stavba navržena, je posuzovaná stavba v souladu s územním plánem. Etapa p ípravy stavby • Zabezpe it všechny prostory, ve kterých bude nakládáno s látkami nebezpe nými vodám. Tyto prostory budou zabezpe eny stavebn - technickým ešením tak, aby nemohlo dojít k nekontrolovatelnému úniku t chto látek. • Požádat v rámci stavebního ízení orgán ochrany ovzduší KÚ Ústeckého kraje o povolení umíst ní nového zdroje zne iš ování ovzduší. Etapa výstavby • provád t za suchého po así asté kropení a umývání vozovek. • odpady, které budou vznikat v pr b hu výstavby, p echodn shromaž ovat v odpovídajících shromaž ovacích prost edcích nebo na ur ených místech, odd len podle kategorií a druh . • shromaž ovací prost edky, resp. místa shromaž ování odpad ádn ozna ovat názvy, íselnými kódy druhu odpadu a kategorií dle Katalogu odpad (vyhlášky MŽP . 381/2001Sb.). • shromaž ovací prost edky na nebezpe né odpady opat it identifika ními listy • nebezpe ného odpadu dle § 13 odst. 3 zákona . 185/2001 Sb. s obsahem dle vyhlášky MŽP . 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a viditeln ozna it grafickým symbolem p íslušné nebezpe né vlastnosti. • p ed zahájením a po ukon ení p epravy nebezpe ných odpad vyplní p vodce (dodavatel stavby) eviden ní list pro p epravu nebezpe ných odpad . • odpady p edávat ke zneškodn ní pouze osob s p íslušným oprávn ním ve smyslu zákona . 185/2001Sb., o odpadech, v platném zn ní • Používat stavební mechanismy v dobrém technickém stavu • Pr b žn zajiš ovat údržbu a sjízdnost využívaných p ístupových cest ke staveništi

Str. 44


Ke kolaudaci dodavatel stavby p edloží: • Specifikaci druh a množství odpad vzniklých b hem výstavby a doklad o zp sobu jejich využití nebo zneškodn ní. • Provozní ád st edního zdroje zne iš ování ovzduší, podle vyhlášky . 415/2012 Sb., v rozsahu p ílohy . 6. Etapa provozu • Dodržovat provozní p edpisy, které obsahují vedle pokyn k provozu a údržb i organiza ní opat ení, zásady p i neobvyklých provozních stavech a haváriích. Další preventivní a provozní opat ení • Elektroinstalace musí být navržena dle platných norem, hlavní vypína e elektrického proudu budou ozna eny bezpe nostními tabulkami • Ochrana proti ú ink m statické a atmosférické elekt iny musí být ešena uzemn ním a hromosvodem • Stavební práce musí být provád ny ve shod se souvisejícími SN, p edpisy a vyhláškami • Odpov dnými pracovníky zajistit kontrolu všech pracoviš a ploch; provád t pravidelná školení pracovník • Provád t pravidelné kontroly havarijní jímky • K jednotlivým musí být umožn n p íjezd požárních vozidel, instalace a automatického systému signalizace. Sou ástí projektové dokumentace bude i technická zpráva požární ochrany • Budou se provád t pravidelné revize elektrických za ízení dle platných norem • Provád t pravideln revize t snosti všech sklad a potrubí pro závadné látky D.V. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neur itostí, které se vyskytly p i zpracování oznámení P i hodnocení vlivu zám ru „ SPH MOST – EUROBIT“ byla použita rozpracovaná projektová dokumentace a údaje z analogických staveb, dále technické normy, zákony a vyhlášky mající vztah k danému problému. P i hodnocení vliv projektovaného zám ru bylo použito standardních, praxí ov ených metod a dostupných vstupních informací. Použitá metodika je zmín na v rámci p íslušných odborných kapitol a v podkladových p ílohách. Jednotlivé vlivy na životní prost edí byly hodnoceny a porovnávány se stanovenými limity, které jsou obsaženy v zákonech, provád cích vyhláškách a technických normách. V oborech, u nichž normované limity nejsou stanoveny, je p edpokládaný dopad zhodnocen popisn . Pokud se vyskytly nejasnosti, budou objasn ny v nejbližší dob v rámci kompletní projektové dokumentace. Terénní pr zkum pro ú ely tohoto oznámení byl provád n na konci vegeta ního období ( íjen až listopad). Je však t eba konstatovat, že problematika ÚSES zájmové oblasti je dob e známá.

Str. 45


E. POROVNÁNÍ VARIANT ZÁM RU (POKUD BYLI VYPRACOVÁNY) Zám r výstavby „ SPH MOST – EUROBIT“ je p edložen v jediné variant s ohledem na stávající stav posuzovaného území. Další varianty nebyly ešeny s ohledem na umíst ní a charakter zám ru. Umíst ní „ SPH MOST – EUROBIT“ je p edur eno tím, že: • p edm tné pozemky stavby jsou smluvn zastaveny pro prodej investora EUROBIT REAL,a.s. • plocha je velikostí i umíst ním pro plánovanou výstavbu vhodná • stavba bude napojen na stávající dopravní infrastrukturu • umíst ní zám ru je v souladu s územním plánem Cílem tohoto oznámení je zhodnotit, jak významné budou negativní vlivy posuzovaného zám ru na životní prost edí a jak by bylo možné tyto negativní vlivy minimalizovat.

F. DOPL UJÍCÍ ÚDAJE Dopl ující údaje uvádíme v p ílohách oznámení (p íloha . 1-6). Na základ konzultace zpracovatele oznámení s oznamovatelem a posouzení komplexnosti p edaných vstupních podklad je možno konstatovat, že žádná z podstatných informací o zám ru, která by mohla mít dopad na odhad velikosti a významnosti vliv na životní prost edí, obyvatelstvo nebo strukturu a funk ní využití území, nebyla zaml ena.

G. VŠEOBECNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU P edm tná stavba „ SPH Most - EUROBIT“ je novostavbou obslužného dopravního za ízení dopravn napojené na místní komunikaci - odbo ku ze silnice . I/27, v obci Most. P edm tná stavba bude realizována na áste n zastav ných travnatých plochách, které jsou smluvn zastaveny pro prodej investora EUROBIT REAL, a.s. Vlastní stavba bude sloužit jako ve ejná erpací stanice pohonných hmot pro motoristy a ú astníky silni ního provozu projížd jícími mezi obcemi Litvínov - Most. erpací stanice PH ve m st Most je navržena ke stá ení, skladování a výdeji tradi ních pohonných hmot (PHM) - nafty motorové (NM), sm sné nafty (SMN), benzínu automobilového (BA95N) a lihobenzínu (E85). Výdej prodávaných hmot bude provád n do nádrží automobil zákazník - motorist , využívající služeb tohoto obslužného dopravního za ízení. erpací stanice PH je navržena s jedním stá ecím místem a šesti výdejními místy, umíst nými na spole né izolované manipula ní ploše. Spole ná výdejní a stá ecí manipula ní plocha, s šesticí výdejních a jedním stá ecím místem je p est ešena ocelovou konstrukcí p est ešení. Manipula ní plocha je ohrani ena na p íjezdové hran položenou obrubou, tvo ící rozvodí srážkových vod a je spádována k výjezdové stran , kde je ohrani ena p ejezdnou ŽB št rbinovou vpustí, napojenou kanaliza ní p ípojkou zaolejovaných vod na bezodtokovou havarijní záchytnou a úkapovou jímku - komoru podzemní skladovací dvoupláš ové nádrže o objemu 5 m3, což je normový požadavek na objem jímky.

Str. 46


Dopravní situace uvnit navrhovaného areálu je ešena jako jednosm rná, umož ující plynulý p íjezd a výjezd vozidel. Provozování S PH bude nep etržité, tedy 24 hodin denn , 7 dn v týdnu. Provoz bud len n na sm ny. erpací stanice bude s trvalou obsluhou. erpací stanice je vybavena obslužným kioskem, v n mž budou prodávány motoristické dopl ky.

Dokumentace byla zpracována: 02/2015 Zpracovatel dokumentace: PROJEKTMONT, s.r.o. I .:25597477 Je ná1321/29a 621 00 Brno

Ing. Zuzana Da ková gsm.:728 832 812 [email protected] [email protected]

………………………………………………..

H. P ÍLOHY Seznam p íloh:

1. Vyjád ení Magistrátu m sta Mostu, Odbor rozvoje a dotací, odd lení rozvoje a územního plánu 2. Vyjád ení Magistrátu m sta Mostu, Odbor stavební ú ad 3. Vyjád ení Natura 2000 4. SPH MOST – EUROBIT Situace širších vztah 5. SPH MOST – EUROBIT Zastavovací situace 6. Odborný posudek

Str. 47

TEL.: IP TEL.: FAX: E-MAIL:

476 448 238 474 771 238 476 448 570 [email protected]

MOST DNE:

11.02.2015

EUROBIT REAL a.s., 530 02 Pardubice, :

1321

( o 27.01.2015 podal adatel -

,k

,

na stavbu

Pr

- EUROBIT OIL

na pozemku

informaci:

.

139 21

, kterou dne

v homogenitou jednoho typu funkce

zastav

,

Ing. Stanislav Franta

Projektmont s.r.o., IDDS: y6s4qfw

Str

2z2

Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem odbor životního prost edí a zem d lství Projektmont s.r.o. Je ná 1321/29a 621 00 Brno Datum: JID: Jednací íslo: Vy izuje/linka: E-mail:

10. 2. 2015 22239/2015/KUUK 775/ZPZ/2015/N-2182 Mgr. Radovan Douša / 595 [email protected]

Stanovisko orgánu ochrany p írody k zám ru „ SPH Most – EUROBIT OIL“ z hlediska možného ovlivn ní evropsky významných lokalit a pta ích oblastí dle § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny Krajský ú ad Ústeckého kraje, odbor životního prost edí a zem d lství, jako orgán v cn a místn p íslušný dle ustanovení § 77a odst. 4 písm. n) zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen zákon), vydává dle § 45i zákona k žádosti spole nosti Projektmont s. r. o., Je ná 1321/29a, 621 00 Brno, ze dne 28. 1. 2015 toto stanovisko: Lze vylou it možnost, že zám r „ SPH Most – EUROBIT OIL“ m že mít samostatn i ve spojení s jinými významný vliv na p íznivý stav p edm t ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo pta ích oblastí v územní p sobnosti Krajského ú adu Ústeckého kraje. Od vodn ní: P edm tem zám ru je výstavba ve ejné erpací stanice pohonných hmot, která by m la sloužit pro motoristy projížd jící mezi obcemi Most a Litvínov. P edm tná erpací stanice je navržena s jedním stá ecím místem a šesti výdejními místy, umíst nými na spole né izolované manipula ní ploše na p. p. . 1419/12, 85/15, 85/53 a 85/34 v k. ú Most I, mimo území evropsky významných lokalit a pta ích oblastí. Nejbližší lokalitou soustavy Natura 2000 je evropsky významná lokalita (dále jen EVL) CZ0423216 Kopistská výsypka, jejíž hranice je od místa realizace zám ru vzdálena cca 100 m. P edm tem ochrany této EVL je olek velký (Triturus cristatus) a jeho biotop. Z charakteru a umíst ní zám ru je však z ejmé, že p edm t ochrany této nejbližší EVL nebude ani nep ímo ohrožen jeho realizací, protože pro tento p edm t ochrany p edstavuje reálnou hrozbu zejména hromad ní organického materiálu uvnit vodních ploch a jejich vysychání, odvod ování, t žební a d lní aktivity, hnojení, vysazování rybího pl dku a aktivity týkající se rybá ství. V souvislosti s realizací zám ru (instalace nové výrobní linky na výrobu hlavových op r do stávajícího objektu) mimo území p íslušné EVL (v prostoru mezi silnicí a železni ní tratí) proto nelze p edpokládat, že by jakýkoli z výše popsaných jev v souvislosti s jeho realizací uvnit p edm tné EVL nastal. S ohledem na charakter zám ru nehrozí ani nep ímé ovlivn ní jiných, vzdálen jších lokalit soustavy Natura 2000, respektive p edm tu jejich ochrany. Identifika ní údaje: Název akce: SPH Most – EUROBIT OIL Kraj: Ústecký k.ú.: Most I Žadatel: Projektmont s. r. o., Je ná 1321/29a, 621 00 Brno Podklady pro posouzení: Žádost o vydání stanoviska v souladu s § 45i zákona Stru ný popis zám ru Mapa lokality RNDr. Tomáš Burian vedoucí odd lení životního prost edí

Tel.: +420 475 657 111, Fax: +420 475 200 245, Url: www.kr-ustecky.cz, E-mail: [email protected] I : 70892156, DI : CZ70892156, Bankovní spojení: eská spo itelna, a.s., . ú. 882733379/0800

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STUDII NENAHRAZUJE DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ÍZENÍ, OHLÁŠENÍ STAVBY, STAVEBNÍ POVOLENÍ, I REALIZACI STAVBY! VYPRACOVAL

KONTROLOVAL

ING J.ŠRÁMEK

ING J.ŠRÁMEK

STUDIE

SPH MOST - EUROBIT OIL

M

Je ná 1321/29a 621 00 Brno I : 25597477

ÍTKO:

N (A4) ÍSLO VÝKRESU:

P íloha 4

NOV VYBUDOVANÝ VJEZD / VÝJEZD SKLADOVACÍ PODZEMNÍ DVOUPLÁŠ OVÉ NÁDRŽE CELKOVÉHO OBSAHU 160 m

ZN LE ŽE

VÝDEJNÍ STOJAN ODSTUPOVÁ VZDÁLENOST 6,50 m

I N

STÁ ECÍ ŠACHTA V . ODSÁVÁNÍ BENZÍNOVÝCH PAR ODSTUPOVÁ VZDÁLENOST STÁ ECÍHO MÍSTA 10,0 m

ÍK JE LE O

KIOSEK 7,00x12,50 m, ZASTAV NÁ PLOCHA 87,50 m STÁVAJÍCÍ P ÍPOJKA NN ZN LE ŽE I NÍ JE LE KO

OCHRANNÉ PÁSMO VN

OCHRANNÉ PÁSMO VN

OCHRANNÉ PÁSMO VN

STÁVAJÍCÍ VEDENÍ VN

OCHRANNÉ PÁSMO VN

STÁVAJÍCÍ VEDENÍ VN

OCHRANNÉ PÁSMO VN OCHRANNÉ PÁSMO VN

IZOLOVANÁ ÚKAPOVÁ STÁ ECÍ A VÝDEJNÍ PLOCHA S LINIOVÝM ODVODN NÍM P EST EŠENA OK ZAST EŠENÍ OCHRANNÉ PÁSMO VN

VYSAVA , PNEUPRESS

PARKOVACÍ MÍSTA 6xOA

OCHRANNÉ PÁSMO VN

STÁVAJÍCÍ TRAFOSTANICE

STÁVAJÍCÍ P ÍPOJKA NN

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STUDII NENAHRAZUJE DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ VYPRACOVAL

KONTROLOVAL

ING J.ŠRÁMEK

ING J.ŠRÁMEK

STUDIE

SPH MOST - EUROBIT OIL

ÍZENÍ, OHLÁŠENÍ STAVBY, STAVEBNÍ POVOLENÍ, I REALIZACI STAVBY! M

Je ná 1321/29a 621 00 Brno I : 25597477

ÍTKO:

1:750 (A4) ÍSLO VÝKRESU:

P íloha 5

20 0 2

/2015 - EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. 530 02 Pardubice : 27443752

Zpracoval:

ze dne 02.02.2009.

16.2.2015

1 el. verze 1 x zpracovatel el. verze

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SUDKU 1.

3

2.

3

2.1.

3

2.2.

Podklady

3.

4 zdroje

4

4.

Charakteristika stavby

5

5.

Popis

5

5.1.

Popis

5 e

5.1.1. 5.1.2.

5

y

7

5.2.

8

5.3.

9 a lihobenzinu

5.4. 6.

kapacity

9 10

7.

11

8.

11

9.

13

10.

13

11.

zdroje

15 16

12.

17

tastru

18 19

strana 2/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

k b) a

v

k

k a lihobenzin. na benzin veden v p

a proto je v souladu s platnou posudku.

Objednatelem posudku byl

Projektmont s.r.o. Brno.

2. 2.1. Stavba :

- EUROBIT OIL

Zdroj :

na benzin a lihobenzin Most I 434 01 Most 1 :

Projektant :

EUROBIT REAL, a.s. , 530 02 Pardubice

Projektmont s.r.o.

621 00 Brno Mobil: 736 767 179 E-mail: [email protected] Zpracovatel posudku :

Mobil: 731 032 003 E-mail: [email protected] www.misurec.mypage.cz

strana 3/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2.2. Podklady 1) 2)

www.baest.cz, k lihobenzinu na www.flexcar.cz 3) www.mapy.cz 4) M 5) ,v 6)

hgia.cz a informace

- www.chmi.cz

,v 7)

3. a 1419/12 v v

S PH MOST - EUROBIT OIL I [699357].

85/53, 85/15 Kopisty.

UNIPETROL RPA, s.r.o. -

MOST

strana 4/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

novostavbou ci - o

ojeno na Most. mluvn

prodej investorovi EUROBIT REAL, a.s., 1375, 530 02 Pardubice.

27443752

- Most. Most tj. a lihobenzinu (E 85).

), 95 N)

za

bude napojenou na 3

5m .

bezodtokovou manipu

lehkou

i

5. 5.1. 5.1.1. Skladov

e

K

skladov

e.

NP 01 a NP 02 typu BAEST 50, o objemu 50 m3

,

3

3

,

NP 03 typu BAEST 6 BA 95 N, 25 m3 E 85 a 5 m3

152,0 m3 (95 %). e jsou

jako

vlhkosti strana 5/20

a za

BAEST a.s.,

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

opakovan

yt

e jsou vybaveny m NM, SMN, BA 95 N, E8 5 ch

ch

600 l/min. S vystrojena

. s armatu

. P

cca bude 50

80 a achtou

95 N a E 85)

rekuperaci par

mi armaturami.

pak je vyvedeno min. 3,0 m nad

I. etapy. pro benzi

Tabulk NP 01 BAEST 50

Typ

NP 02 BAEST 50

NP 03 BAEST 60

50 m3 SMN

30 / 25 / 5 m3

je Objem komor

50 m NM

3

2 ks

2 ks

5 ks

ladin

Rekuperace par I. etapy

ne

4 ks - NM + SMN + BA 95 N + E 85 ne ano

Stav hladiny v s

strana 6/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5.1.2.

y

ej PH

za 3

P WAYNE

celkem PH GIA, spol. s r.o.,

.

DRESSER , 250 64 Praha. Jejich

Tabulk 1a2

3

Global Star PHASE 5

Typ

DRESSER WAYNE zast. firmou PH GIA, spol. s r.o. Praha

benzino

2 x 40 l/min. NM 2 x 40 l/min. SMN 2 x 40 l/min. BA95N 2 x 40 l/min. E85

2 x 80 l/min. NM 2 x 80 l/min. SMN 2 x 40 l/min. NM 2 x 40 l/min. BA95N

8 ks

8 ks

ZVA

ZVA

2x

1x

rekuper. ben. par

strana 7/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Popis v

ho stojanu Global Star PHASE 5 y Global Star PHASE 5 DRESSER WAYNE, NM, SMN, BA 95 N a E 85. Distributorem t PH GIA, spol. s r.o. Praha a lihobenzin

Ve spo

Sto

benzin benzin

ry

benzinu. ost stoj

par, dva, n

Global Star PHASE 5

strana 8/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

5.2. , tj. do autocisterny. y na benzin a lihobenzin jsou vybaveny .

tedy

benzi

odvodem

par, icky

.

manometr signaliz

5.3.

B-Oz

:

V

-O.

,

tavy hladin opticky a akusticky signalizuje

on-line

obsluze.

5.4.

a lihobenzinu benzin

obsahova EPRO, a.s. Praha je uvedena v strana 9/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

E

o benzi

hanolu a 15 % benzinu.

85 kW. P nu, je tedy

o 70 % m

k

BA 95 N. pak

Tabulka

Parametry BA N 95 a E 85

Parametr Okt Vzhled

Bez 85

ny 95, max. 100

Obsah ethylalkoholu [%]

Ethanol E 85 cca 105 po benzinu a ethanolu 70 - 85

0

prakticky 720 775 60 - 90

3

kg/m ] [kPa] ] % obj.] Obsah benzenu [% obj.] Obsah toluenu [% obj.] [% obj.] 2-methylbutan [% obj.] n-hexan [% obj.]

-25

-25 0,6 - 8

0,1-1 <25 <15 <20 >3

0,03

0,3

>1

pro

tj. PH je

: 7 m3 BA 95 N + E 85 a 8 m3 NM + SMN (p 3

). 3

: 2 555 m BA 95 N + E 85 a 2 920 m NM + SMN 109 500 v

strana 10/20

AC) o objemu cca 45 m3

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

, faktory . PH na benzin pro

ek (VOC) je 3

. par cca 99 %

P

v 18 kg/rok, z

, m /rok, 268

BA 95 N a lihobenzinu E 85

3

VOC ze zdroje pak cca 286 kg/rok. 2,

NOx, CO

a VOC.

na

zn .

na benzin i lihobenzin ,v

. 2 Sb.,

vozu jsou uvedeny v usta

strana 11/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ob

V

z

a v

i benzi

par etapy II, k souladu s -

par etapy II

strana 12/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2 Sb., o , v , a to

BA 95 N a E 85, firma

, DRESSER WAYNE,

i PH GIA, spol. s r.o. Praha -

souladu s legislativy po

e

armaturami I. etapy.

i

u 160 m3 na jsou vybaveny mem pro rekuperaci

typu Global Star PHASE etapy II a

s

par ADAST, je

E

. Proto se oproti

pro benzen v

3

.

s

ce strana 13/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hodnoty z 10

je 55,8 (limit 25 1,3

3

3

(limit 3 )

)

3

3

a PM2,5. PM10

), p

3

10

3

2,5 je 22,3 3 3 (limit 4 18,4 3 ) a benzo(a)pyrenu 0,94 ng/m3 (limit 1 ng/m3).

(limit

2

(limit 5

.4

lokality

MOST

Z

3

o 5,8 10 10

a PM2,5

Nejsou 10

vozovky, jako tzv. V souvislosti s

.

Most Kopis u silnice I/27

v . a vzhledem ke

na sil

. strana 14/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

D

2 Sb., o o kraje

benzin a lihobenzin .

v provozu

na

v

e objemu. hlediska

nebo lihobenzinu z

rekuperace par

I. etapy y

k rekuper

za

k

a lihobenzinu

na benzin a lihobenzin . Pokud by na stojanu PH i .

V

k

souladu s

.,

strana 15/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

posoudit v vatelem bude firma EUROBIT REAL, a.s. , 530 02 Pardubice.

PH v 27443752

v

u silnice - EUROBIT OIL

. a a lihobenzin E 85.

. Investorem a provozo-

Mostu

I [699357]. PH budou skladovac PH

benzinu

e

y na benzin Natural 95 N

20

Na tyto

P

benzinu a lihobenzinu BAEST 6 BA 95 N 3 , pro lihobenzin E 85 komora o objemu 25 m3 objem 5 m3 K i benzinu Natural 95 a lihobenzinu E 85 eny celkem 3 stojany DRESSER WAYNE - Global Star . PHASE I. a II. etapy. legislativy z

. vybudov na silnici v

. stavba investora EUROBIT REAL, a.s.

MOST -

v Most , vyhovuje

,v ,v 16.2.2015

Mobil: 731 032 003 E-mail: [email protected], www.misurec.mypage.cz strana 16/20

.

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

strana 17/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

strana 18/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

strana 19/20

/2015

-EUROBIT OIL

EUROBIT REAL, a.s. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ze dne 02.02.2009.

strana 20/20

2001 Sb., o posuzování vliv ve zn ní pozd jších p edpis

Recommend Documents