2001 S PŘÍLOHAMI:

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA

BEROUN OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MĚSTA BEROUN č.2/2001 S PŘÍLOHAMI: 1. REGULATIVY PRO FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ; 2. SPECIFIKACE VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ZÁJMŮ; 3. ZÁSADY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ A ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ OBJEKTŮ; 4. ZÁSADY PRO REGULACI SITUOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ;

Obecně závazná vyhláška města Beroun č. 2/2001 o vyhlášení závazné části územního plánu města Beroun Zastupitelstvo města Beroun na svém zasedání dne 24. září 2001 schválilo usnesením č. 4/2001/III/1. ( podle § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a na základě §26 odst.2 a § 29 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon v platném znění) územní plán města Beroun a vymezilo jeho závaznou část. V souladu s tímto usnesením a na základě § 29 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění a dle § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb. vydává Zastupitelstvo města Beroun tuto obecně závaznou vyhlášku:

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ čl.1 ÚČEL VYHLÁŠKY (1) Obecně závazná vyhláška města Beroun ( dále jen „vyhláška“ ) vymezuje závazné části územního plánu města Beroun. Závaznou částí územního plánu města jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití vyjádřené v regulativech (viz. část druhá, čl. 4 této vyhlášky). (2) Vyhláška je nedílnou součástí územního plánu města Beroun. Předmětem vyhlášky a územního plánu je úprava podmínek rozhodování o lokalizaci činností a o využití území katastrů Beroun, Hostím, Jarov a Zdejcina. (3) Vyhláška stanovuje závazné regulativy pro územní a stavební řízení, popřípadě i pro jiná správní řízení o území, a v jejich rámci pro vydávání správních rozhodnutí o území, o činnostech a o stavbách v území. (4) Vyhláška stanovuje vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby, pro které lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám omezit. (5) Vyhláška dále stanovuje regulaci rozmístění energetických zdrojů ve správním území města s ohledem na specifické podmínky města a ochranu životního prostředí.

čl. 2 ROZSAH PLATNOSTI VYHLÁŠKY (1) Tato vyhláška se vztahuje na celé řešené území územního plánu, tzn. katastrální území Beroun, Hostím, Jarov, Zdejcina. (2) Tato vyhláška platí na dobu neurčitou a může pozbýt platnosti pouze novou vyhláškou ke změnám schváleného územního plánu nebo k nově vypracovanému a schválenému územnímu plánu města Beroun.

2

(3) Dále se vyhláškou stanovují lhůty aktualizace pro kontrolu a vyhodnocení případných změn podmínek, na základě kterých byl územní plán města Beroun schválen, minimálně 1x za čtyři roky. čl. 3 ZÁKLADNÍ POJMY A NÁSTROJE PRO REGULACI VYUŽITÍ ÚZEMÍ (1) Pojmy uváděné v této vyhlášce a v územním plánu jsou používány shodně s platným zněním stavebního zákona a prováděcích vyhlášek. (2) Stavbou je v této vyhlášce míněn objekt, který je vytvářen stavební činností a též stavební činnost sama. (3) Celé řešené území (správní obvod města) je beze zbytku rozděleno na: a) urbanizované územní plochy (zastavěné a zastavitelné území); b) zóny kulturní krajiny (nezastavitelné území); Urbanizované územní plochy zahrnují současně zastavěné území obce a zastavitelné území obce. Ostatní části řešeného území zahrnují zóny kulturní krajiny. Vymezení zón kulturní krajiny a urbanizovaných územních ploch je obsahem výkresu č. 1 – Hlavní výkres, návrh využití území. (4) Ke každé zóně a ploše je přiřazen kód regulativu jejich využití. Kódy regulativů zón kulturní krajiny jsou vyznačeny jedním velkým písmenem a přiřazenými indexy rozlišení. Kódy regulativů urbanizovaných územních ploch jsou vyznačeny dvěma velkými písmeny a přiřazenými indexy rozlišení. Vyznačení bloku regulativů v příslušných zónách a plochách je obsahem výkresu č. 1 – Hlavní výkres, návrh využití území. Verbální specifikace regulativů využití území je obsahem přílohy č. 1 této vyhlášky.

ČÁST DRUHÁ ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU čl. 4 ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU (1) a) b) c)

Závazná část územního plánu města stanovuje: závazná pravidla, která omezují, vylučují, popřípadě podmiňují, umísťování staveb; změny využití stávajících staveb nebo území a územní opatření; zásady pro uspořádání území.

(2) Závazné části územního plánu města Beroun jsou: − urbanistická koncepce (a prostorové uspořádání území), určující způsob využití jednotlivých pozemků − členění území na územní plochy a zóny, včetně regulativů funkčního využití území) − vymezení zastavitelného území (viz. výkres č. 1) − omezení, resp. změny ve využití staveb a území − koncepce dopravního systému a systémů technického vybavení města − zásady uspořádání občanského vybavení − vymezení územního systému ekologické stability 3

− systém sídelní zeleně − plochy přípustné pro těžbu nerostů − limity využití území, břemena na pozemcích (např. významné krajinné prvky, přírodní památky, městská památková zóna, ... ochranná pásma, apod.) − vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby (3) Závazné části územního plánu jsou vyjádřeny: a) v grafických přílohách − urbanistická koncepce, členění území na územní plochy, limity využití území, plochy přípustné pro těžbu nerostů, … ve výkrese č.:1 – Hlavní výkres (1:5.000) − koncepce systému dopravní obsluhy a systémů technické obsluhy území, limity využití území, ochranná pásma ve výkresech č.: 2 - Doprava (1:5.000), 3 - Zásobování vodou (1:5.000), 4 - Odkanalizování (1:5.000), 5 - Elektrorozvody, telekomunikace (1:5.000), 6 - Rozvod plynu, topení (1:5.000) − vymezení ploch a pozemků pro veřejně prospěšné zájmy a stavby, břemena na pozemcích ve výkrese č.: 9 - Veřejně prospěšné zájmy a stavby (1:5.000) − vymezení územního systému ekologické stability a systému sídelní zeleně ve výkrese č.: 8 – Krajinná ekologie, sídelní zeleň (1 : 5.000) b) v textu vyhlášky o vyhlášení závazné části územního plánu města Berouna: - v čl. 5 až 7 vyhlášky - v příloze č. 1 vyhlášky - charakteristika funkčního využití územních zón (skladebných územních prvků); - v příloze č. 2 vyhlášky - specifikace veřejně prospěšných zájmů a staveb; - v příloze č. 3 vyhlášky - zásady prostorového uspořádání a architektonického řešení objektů; - v příloze č. 4 vyhlášky –zásady pro regulaci situování energetických zdrojů

čl. 5 ZÁVAZNÉ REGULATIVY (1) Základním prostředkem regulace činností a využití území je rozčlenění území na územní plochy s přiřazenými kódy a regulativy funkčního využití a prostorového uspořádání. a) Zákres tohoto členění území s vyznačením kódů je proveden ve výkrese č. 1 (Hlavní výkres – návrh využití území - 1:5.000). b) Regulativy funkčního využití územních ploch a zón jsou specifikovány v příloze č. 1 této vyhlášky c) Zásady prostorového uspořádání a architektonického řešení objektů jsou specifikovány v příloze č. 3 této vyhlášky. (2) Z hlediska využití je řešené území členěno na: a) Územní plochy určené k zastavění (stavební pozemky), a to: − již zastavěné: stavby a užívání pozemků je v souladu s regulativy funkčního využití území určenými územním plánem. V případě nesouladu a jestliže není možné upravit užití staveb a pozemků podle návrhu územního plánu, jsou stávající stavby ponechány na dožití. − dosud nezastavěné: správní rozhodnutí bude povolovat využití území a stavby pouze v souladu s územním plánem.

4

b) Územní zóny tzv. nezastavitelné − v těchto krajinných zónách je možné povolit stavby pouze pro činnosti odpovídající regulativu funkčního využití území (např. hospodářské zemědělské stavby) - viz příloha č. 1 vyhlášky. čl. 6 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY (1) Součástí závazné části územního plánu je vymezení ploch (pozemků) veřejně prospěšných staveb ve smyslu § 108, odst. 3 zák. č. 50/76, ve znění zák. č. 197/98 Sb., pro které lze pozemky a stavby vyvlastnit nebo práva k nim omezit. Plochy pro veřejně prospěšné stavby jsou zakresleny ve výkrese č. 9 "Veřejně prospěšné stavby" - 1:5.000. (2) Specifikace veřejně prospěšných staveb je uvedena v příloze č. 2 této vyhlášky.

ČÁST TŘETÍ REGULAČNÍ PODMÍNKY čl. 7 SPRÁVNÍ ROZHODOVÁNÍ (1) Regulační podmínky pro konkrétního investora smí vydat výhradně pověřený orgán ( odbor rozvoje města ) na podkladě platné územně plánovací dokumentace. (2) Pokud není pro stanovení regulačních podmínek k dispozici dostatečně podrobná územně plánovací dokumentace, může město Beroun ( zastoupené odborem rozvoje města ) zadat zpracování regulačního plánu, studie (případně soutěže). Na jejich základě vydá závazné regulační podmínky.

ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚŘEČNÁ USTANOVENÍ čl. 8 ULOŽENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BEROUN (1) Úplná dokumentace schváleného územního plánu města Beroun je uložena: − na odboru rozvoje města Městského úřadu Beroun (včetně souvisejících dokladů), Husovo nám. 68, Beroun 1 − na odboru výstavby Městského úřadu Beroun, Husovo nám. 68, Beroun 1 − na referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu Beroun, Politických vězňů 20, Beroun 2 čl. 9 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY (1) Nedílnou součástí vyhlášky jsou tyto přílohy: − č. 1 Regulativy funkčního využití území

5

− č. 2 Specifikace veřejně prospěšných staveb − č. 3 Zásady prostorového uspořádání a architektonického řešení objektů − č. 4 Zásady pro regulaci situování energetických zdrojů (2) Nedílnou součástí této vyhlášky je dále textová a kompletní grafická část územního plánu města Beroun. Čl. 10 ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BEROUN (1) Změny územního plánu města Beroun projednává a schvaluje městské zastupitelstvo. Změny závazných ustanovení se vždy vyhlašují obecně závaznou vyhláškou města.

Čl. 11 ZRUŠUJÍCÍ USTANOVENÍ (1) Touto vyhláškou se ruší obecně závazná vyhláška města č. 7/99.

čl. 12 ÚČINNOST (1) Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.

V Berouně dne ………….

……………………… MUDr. Jiří Besser starosta města Beroun …………………… Viktor Korček místostarosta města Beroun

Datum vyvěšení Datum účinnosti

…………………… Mgr. Lenka Šmídová místostarostka města Beroun

4.10.2001 19.10.2001

Poznámka: Tato vyhláška byla změněna a doplněna OZV č. 4/2005.

6

PŘÍLOHA 1 REGULATIVY PRO FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Rozhodování o využití území – lokalizace objektů, areálů a činností na pozemcích: Využití území a pozemků v souladu s koncepcí územního plánu je dáno uplatněním regulativu pro funkční využití území a to při současném respektování limitů využití území, které eventuálně sledovaný pozemek zasahují. Využití jednotlivých pozemků je tak specifikováno jak z hlediska funkčního využití, tak současně i z hlediska technických norem nebo hygienických podmínek, které musí potenciální investor, resp. vlastník nebo uživatel nemovitosti splnit, aby zajistil požadovanou míru kvality prostředí. Obecné zásady prostorového uspořádání a architektonického řešení objektů jsou specifikovány v příloze 3 této vyhlášky. V případě potřeby detailnější specifikace prostorového uspořádání staveb je pro vybrané území potřebné zpracovat regulační plán. Koeficient zeleně (dále též KZ ) vyjadřuje rámcová pravidla prostorového uspořádání zástavby - je to plošný podíl nezastavitelných a nezpevněných ploch k celkové ploše. Tyto nezastavitelné plochy budou využity pouze pro zeleň. KZ je součástí příslušného funkčního regulativu a je specifikován dvěma čísly, přičemž nižší hodnotu je nutno chápat jako minimum (vyjímečné další snížení této hodnoty je v odůvodněných případech a po individuálním posouzení možné pouze se souhlasem orgánu ochrany ŽP města). Vyšší hodnota koeficientu uvádí optimální doporučený podíl zeleně na pozemku v rámci příslušné funkční plochy. Kódy funkčního využití územních ploch jsou vyznačeny ve výkresu č. 1 (Hlavní výkres návrh využití území), kde je patrné i jejich územní vymezení. Podle typu kódu jsou rozlišeny: a) Plochy zastavěné a zastavitelné (urbanizované), resp. s další možností zástavby: kód je vyznačen dvěma velkými tiskacími písmeny (případně s dalším indexem); b) Plochy kulturní krajiny (neurbanizované, nezastavitelné) - krajinné zóny - pozemky, které nejsou určeny k zastavění: kód je vyznačen jedním velkým písmenem (případně s dalšími indexy funkčního využití); Regulativ funkčního využití území definuje pro vymezenou územní plochu činnosti: a) dominantní; b) přijatelné; c) nepřípustné; Dominantní činnost určuje hlavní orientaci funkčního využití území. Přijatelné činnosti nesmí být v konfliktním vztahu k činnosti dominantní (var. - mají charakter doplňujících činností k činnosti dominantní); Činnosti, které nejsou v regulativu funkčního využití obsaženy pod žádným z bodů, podléhají povolovacímu řízení na základě platných předpisů a zákonů (z oblasti hygieny prostředí, územního, stavebního nebo občanského práva, atd.).

7

Přehled ploch podle funkčního využití a kódu jejich regulativů: I. ÚZEMÍ URBANIZOVANÉ (ZÁSTAVBOVÉ) - dle čl. 3, odst. 2a BH - Bydlení hromadné BI.1 - Bydlení individuální městského typu BI.2 - Bydlení individuální venkovského typu BI.3 - Bydlení individuální venkovského typu - specifické BR - Bydlení individuální v rozptylu SC - Smíšené využití – centrální SM - Smíšené využití – městského typu SM.1 - Smíšené využití – městského typu – specifické (Suchá Louka …) SM.2 - Smíšené využití – venkovského typu – specifické (Jarov …) SM.3 - Smíšené využití - městského typu - specifické (stávající původní zástavba OV OV.1 OT OD

- Obslužná sféra – občanská vybavenost - Obslužná sféra specifická (velkoprodej, supermarkety) - Obslužná sféra - technická vybavenost (plošného charakteru) - Obslužná sféra - dopravní vybavenost (plošného charakteru)

RH RI RI.1 RI.2

- Rekreace hromadná - Rekreace individuální - Rekreace individuální specifická – zahrádkářské kolonie - Rekreace individuální specifická – výhledově přestavbová zóna (Na Vinici …) RS - Rekreace, sport RS.1 - Rekreace, sport – specifické plochy v záplavovém území (Na Podole) RS.2 - Rekreace, sport – specifické plochy (Na Veselé)

VP - Výrobní sféra – průmysl, sklady VP.1 - Výrobní sféra – specifická – průmysl, sklady (ve stávající původní zástavbě) VD - Výrobní sféra – drobná výroba VD.1 - Výrobní sféra – drobná výroba, sklady, řemesla a služby (Na Ratince) ZS ZS.1 ZS.2

- Zeleň sídelní veřejná – parky - Zeleň sídelní individuální – nezastavitelné zahrady - Zeleň sídelní – vyhražená - hřbitovy

8

II. ÚZEMÍ NEURBANIZOVANÉ – KRAJINNÉ ZÓNY – dle čl. 3, odst. 2b P - Přírodní zóna S.xy - Smíšená krajinná zóna (s indexy dle zastoupených činností): • z – zemědělská produkce • l – lesní produkce • t – eventuální těžební činnost • p – přírodní funkce • r – rekreace • o – ochranná zóna • v – vodohospodářská • u – výhledově urbanizovatelné území • s – sportovní využití Z - Zemědělská produkce T - Těžba

9

REGULATIVY FUNKČNÍHO VYUŽITÍ ÚZEMNÍCH PLOCH I. URBANIZOVANÉ (ZÁSTAVBOVÉ) ÚZEMÍ SÍDLA

Bydlení hromadné

BH

A. Dominantní činnost: Obytná - bydlení v bytových domech, včetně doprovodných činností (relaxační plochy v rámci veřejných a polosoukromých domovních prostorů, plochy pro parkování rezidentů, apod.). Eventuální dostavba proluk musí měřítkem, formou zastřešení (výškou římsy a hřebene) respektovat kontext a charakter okolní zástavby. Současně s realizací staveb musí být řešeny i parkovací plochy. Výstavba nových obytných celků se předpokládá max. o 4 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím. Objekty a zařízení technické vybavenosti budou řešeny jako integrovaná součást zástavby - s ohledem na atmosféru města. Koeficient zeleně KZ = 0,35 / 0,45; B. Přijatelná činnost: Ubytovací, sociální, maloobchodní služby obyvatelstvu - pensiony, domy s pečovatelskou službou a domovy důchodců, zařízení péče o děti, základní školské zařízení, hygienické služby a relaxační zařízení, lokální maloobchod a stravovací zařízení. C. Nepřípustné činnosti: Všechny druhy výrobních nebo chovatelských činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organolepticky narušují obytné prostory sousedů a přilehlá veřejná prostranství (i druhotně - např. zvýšenou nákladní dopravou, prašností apod.), dopravní terminály a centra dopravních služeb.

Bydlení individuální městského typu

BI.1

A. Dominantní činnost: Obytná - plochy nízkopodlažní obytné zástavby - individuální "rodinné" domy, izolované dvojdomy, řadové domy... o max. 2 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím. U nových objektů jsou podmínkou vestavěné garáže, resp. garáže na vlastním pozemku. KZ = 0,40 / 0,55; B. Přijatelné činnosti: Ubytovací, sociální, maloobchodní, služby obyvatelstvu, penziony (se zajištěným parkováním vozidel hostů na vlastním pozemku), lokální maloobchod a stravovací zařízení, hygienické služby a relaxační zařízení, nezávadná domácí výroba (s vyloučením rušivých vlivů), drobné chovatelství a pěstitelství pro vlastní potřebu obyvatel. Vliv činností provozovaných na těchto plochách nesmí negativně ovlivnit pozemky souseda.

10

C. Nepřípustné činnosti: Všechny druhy výrobních a skladových činností, které hlukem, prachem, exhalacemi přímo nebo druhotně (např. zvýšením dopravní zátěže okolí) narušují pozemky souseda a přilehlá veřejná prostranství, dopravní terminály, centra dopravních služeb, … apod.

Bydlení individuální venkovského typu

BI.2

A. Dominantní činnost: Obytná – plochy nízkopodlažní obytné zástavby s hospodářským zázemím – individuální rodinné domy (vyjímečně dvojdomy nebo řadové domy) o 1 nadzemním podlaží s využitelným podkrovím. U nových objektů jsou podmínkou vestavěné garáže, resp. garáže nebo odstavné plochy na vlastním pozemku. KZ = 0,45 / 0,65; B. Přijatelné činnosti: Ubytovací, sociální, maloobchodní, služby obyvatelstvu, penziony (se zajištěným parkováním vozidel hostů na vlastním pozemku), lokální maloobchod a stravovací zařízení, hygienické služby a relaxační zařízení, nezávadná domácí výroba (s vyloučením rušivých vlivů), drobné chovatelství a pěstitelství pro vlastní potřebu obyvatel nesmí negativně ovlivnit pozemky obytných staveb souseda. C. Nepřípustné činnosti: Všechny druhy výrobních a skladových činností, které hlukem, prachem, exhalacemi přímo nebo druhotně (např. zvýšením dopravní zátěže okolí) narušují pozemky obytných staveb souseda a přilehlá veřejná prostranství, dopravní terminály, centra dopravních služeb, … apod.

Bydlení individuální venkovského typu – specifické (Hostím – prostor CHKO)BI.3 A. Dominantní činnost: Obytná – plochy bydlení venkovského charakteru s odpovídajícím zázemím užitkových zahrad a možností chovu drobného zvířectva – individuální rodinné domy (vyjímečně dvojdomy nebo řadové domy) o 1 nadzemním podlaží s využitelným podkrovím. U nových objektů jsou podmínkou vestavěné garáže, resp. garáže nebo odstavné plochy na vlastním pozemku. KZ = 0,45 / 0,65; B. Přijatelné činnosti: Ubytovací, sociální, zdravotnická, školská, kulturní, sportovní, maloobchodní, služby obyvatelstvu, penziony, lokální maloobchod a stravovací zařízení, hygienické služby a relaxační zařízení, (vždy se zajištěným parkováním vozidel hostů na vlastním pozemku), individuální rekreační objekty, zahradnictví, administrativní a správní zařízení, nezávadná domácí výroba (s vyloučením rušivých vlivů), drobné chovatelství a pěstitelství pro vlastní potřebu obyvatel nesmí negativně ovlivnit pozemky souseda. C. Nepřípustné činnosti:

11

Všechny druhy výrobních a skladových činností, které hlukem, prachem, exhalacemi přímo nebo druhotně (např. zvýšením dopravní zátěže okolí) narušují pozemky obytných staveb souseda a přilehlá veřejná prostranství, dopravní terminály, centra dopravních služeb, skládky materiálu, stavební dvory, plochy pro zemědělskou a lesnickou velkovýrobu, … apod., vícepodlažní bytová zástavba.

Bydlení individuální v rozptylu

BR

A. Dominantní činnost: Obytná – nízkopodlažní obytná zástavba na rozlehlých pozemcích krajinného charakteru – individuální rodinné domy (usedlosti, dvorce …) o max. 2 nadzemních podlažích s využitelným podkrovím. U nových objektů jsou podmínkou vestavěné garáže do obytného nebo hospodářského objektu, resp. garáže nebo odstavné plochy na vlastním pozemku. KZ = 0,60 / 0,85; B. Přijatelné činnosti: Ubytovací, sociální, maloobchodní, služby obyvatelstvu, penziony (se zajištěným parkováním vozidel hostů na vlastním pozemku), lokální maloobchod a stravovací zařízení, hygienické služby a relaxační zařízení, nezávadná domácí výroba (s vyloučením rušivých vlivů), drobné chovatelství a pěstitelství pro vlastní potřebu obyvatel nesmí negativně ovlivnit pozemky obytných staveb souseda. C. Nepřípustné činnosti: Všechny druhy výrobních a skladových činností, které hlukem, prachem, exhalacemi přímo nebo druhotně (např. zvýšením dopravní zátěže okolí) narušují charakter krajiny nebo pozemky souseda, např. dopravní terminály, centra dopravních služeb, … apod.

Smíšené využití – centrální

SC

A. Dominantní činnost: Obslužná, maloobchodní, správní, kulturní - zařízení obslužné sféry (občanská vybavenost), správa města a regionu, obchodní a stravovací zařízení, parkoviště pro potřeby centra. Objekty musí svým měřítkem, formou zastřešení, výškou římsy a hřebene odpovídat kontextu a charakteru okolní zástavby. Objekty a zařízení technické vybavenosti budou řešeny jako integrovaná součást zástavby - s ohledem na atmosféru historického jádra města. Plochy zeleně jsou dány historickou konfigurací zástavby, event. určeny regulačním plánem Městské památkové zóny. Stabilizace nebo rozšíření ploch zeleně, případná dostavba proluk, apod. je dána dohodou s orgány památkové péče na základě individuálního posouzení. KZ bude určován pro jednotlivé lokality specificky.

B. Přijatelné činnosti: Obytná, ubytovací, sociální, zdravotnická, vzdělávací a sportovní zařízení.

12

C. Nepřípustné činnosti: Výrobní činnost, která hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem (přímo nebo druhotně) narušuje okolí, veřejné pozemky nebo pozemky souseda, velkoobchodní a skladovací činnost. Odstavování vozidel obyvatel a zákazníků podnikatelské činnosti mimo vlastní pozemky, příp. vyhrazené prostory.

Smíšené využití – městského typu

SM

A. Dominantní činnost: Převládající složka obslužná (servisní) - zařízení služeb výrobních i nevýrobních, drobná nerušící domácí výroba, parkoviště pro potřebu zóny. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastavění respektovat měřítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,20 / 0,40; B. Přijatelné činnosti: Obytná, maloobchodní, správní, ubytovací, sociální - lokální stravování, obchodní centra, administrativa, ubytování, zdravotnická, školská a sportovní zařízení, správa, kultura. Situování obytných, ubytovacích, sociálních, zdravotnických nebo školských objektů v rámci ochranného pásma dopravních staveb a zařízení je podmíněno posouzením z hlediska vlivu hlukové zátěže a vyjádřením příslušného orgánu hygienické služby! C. Nepřípustné činnosti: Výrobní činnost, která hlukem, prachem a exhalacemi přímo nebo druhotně narušuje obytné objekty nebo objekty sloužící veřejnosti.

Smíšené využití – městského typu specifické (Suchá Louka)

SM.1

A. Dominantní činnost: Převládající složka obslužná (servisní) - zařízení služeb výrobních i nevýrobních, skladová zařízení, drobná nerušící domácí výroba, parkoviště pro potřebu zóny. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastavění respektovat měřítko a kontext okolního prostředí. KZ = 0,20 / 0,40; B. Přijatelné činnosti: Velkoobchodní, maloobchodní, správní, ubytovací, - lokální stravování, obchodní centra, administrativa, sportovní zařízení, administrativa. C. Nepřípustné činnosti: Výrobní činnost, která hlukem, prachem a exhalacemi přímo nebo druhotně narušuje prostředí a prostory sloužící veřejnosti.

13

Smíšené využití – venkovského typu specifické (Jarov)

SM.2

A. Dominantní činnost: Převládající složka obslužná (servisní) - zařízení služeb zemědělské výroby, řemeslné malovýroby a nevýrobních služeb, skladová zařízení, drobná nerušící domácí výroba, parkoviště pro potřebu zóny. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastavění respektovat měřítko a kontext okolního prostředí. KZ = 0,20 / 0,40; B. Přijatelné činnosti: Maloobchodní, správní, lokální stravování, administrativa, sportovní zařízení, vyjímečně dle posouzení příslušného orgánu hygienické služby obytné nebo ubytovací objekty. C. Nepřípustné činnosti: Výrobní činnost, která hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým pachem přímo nebo druhotně narušuje přilehlé obytné objekty nebo objekty sloužící veřejnosti.

Smíšené využití – městského typu, specifické (stávající původní zástavba)

SM.3

A. Dominantní činnost: Převládající složka obytná a obslužná - drobná nerušící domácí výroba, parkoviště pro potřebu zóny. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastavění respektovat měřítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,20 / 0,40; B. Přijatelné činnosti: Maloobchodní, správní, ubytovací, sociální - lokální stravování, obchodní centra, administrativa, ubytování, zdravotnická, školská a sportovní zařízení, správa, kultura. Situování obytných, ubytovacích, sociálních, zdravotnických nebo školských objektů v rámci ochranného pásma dopravních staveb a zařízení je podmíněno posouzením z hlediska vlivu hlukové zátěže a vyjádřením příslušného orgánu hygienické služby! C. Nepřípustné činnosti: Výrobní činnost, která hlukem, prachem a exhalacemi přímo nebo druhotně narušuje obytné objekty nebo objekty sloužící veřejnosti.

Obslužná sféra – občanská vybavenost

OV

A. Dominantní činnost: Obslužná - zařízení obslužné sféry, areály občanské vybavenosti. Objekty musí svým měřítkem, formou zastřešení, výškou římsy a hřebene odpovídat kontextu a charakteru okolní zástavby. KZ = 0,25 / 0,45;

14

B. Přijatelné činnosti: Parkoviště pro potřebu zóny, maloobchod, ubytování, zařízení pro relaxaci a sport, obytné objekty. C. Nepřípustné činnosti: Dopravní terminály a všechny druhy výrobních nebo chovatelských činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým zápachem narušují pohodu prostředí,

Obslužná sféra – občanská vybavenost specifická (velkoprodej, supermarkety)OV.1 A. Dominantní činnost: Obchodní - zařízení obchodní a skladové sféry (areály supermarketů, …). Objekty musí svým měřítkem, formou zastřešení, výškou římsy a hřebene odpovídat kontextu a charakteru okolní zástavby. KZ = 0,25 / 0,45; B. Přijatelné činnosti: Parkoviště pro potřebu zóny, maloobchod, zařízení pro relaxaci a sport, čerpací stanice PHM. C. Nepřípustné činnosti: Všechny druhy výrobních nebo chovatelských činností, které hlukem, prachem, exhalacemi nebo organoleptickým zápachem narušují pohodu prostředí.

Obslužná sféra – technická vybavenost

OT

A. Dominantní činnost: Obslužná - zařízení technické obsluhy území, areály technické vybavenosti převážně nadmístního významu. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolí. KZ = 0,20 / 0,45; B. Přijatelné činnosti: Parkování pro potřebu zóny, drobná výroba, sklady, vedlejší výrobní a servisní činnost spojená s technickou vybaveností. C. Nepřípustné činnosti: Bydlení (kromě služebních a pohotovostních bytů), školství.

15

zdravotnictví a sociální služby,

Obslužná sféra – dopravní vybavenost

OD

A. Dominantní činnost: Záchytná parkoviště, garáže. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolí. Investor, resp. vlastník zařízení je povinen zajistit přiměřené ozelenění ploch – jako alternativa ke KZ se stanovuje limit min. 1 strom na každých 5 parkovacích míst. KZ = 0,20 / 0,45; B. Přijatelné činnosti: Odbytová zařízení (občerstvení, restaurace...), krátkodobé ubytování... . C. Nepřípustné činnosti: Bydlení (kromě služebních a pohotovostních bytů), školství.

Rekreace hromadná

zdravotnictví a sociální služby,

RH

A. Dominantní činnost: Koupaliště, kemp, tábořiště. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a charakter území. KZ = 0,35 / 0,55; B. Přijatelná činnost: Stravovací a odbytová zařízení, sportovní a relaxační zařízení, fitcentra, lokální parkoviště. C. Nepřípustné činnosti: Výrobní a skladové činnosti, které hlukem, prachem a exhalacemi narušují prostředí zóny.

Rekreace individuální

RI

A. Dominantní činnost: Rekreace a relaxace – souvislá území převládající rekreační zástavby. Objekty musí architektonickým ztvárněním a členěním stavebních forem, zejména pak celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a charakter území. KZ = 0,40 / 0,65; B. Přijatelné činnosti: Lokální služby, obchodní a odbytová zařízení, lokální parkoviště, obytná včetně hospodářského zázemí individuálního bydlení (pokud neovlivňuje sousední pozemky).

16

C. Nepřípustné činnosti: Výrobní a skladovací činnost, která hlukem, prachem, emisemi nebo organoleptickým pachem přímo nebo druhotně narušuje prostředí.

Rekreace individuální specifická - zahrádkářské kolonie

RI.1

A. Dominantní činnosti: Pěstitelství, zahrádkaření, relaxace, - souvislá území zahrádkářských kolonií a soustředěných soukromých zahrad. Objekty musí architektonickým ztvárněním a členěním stavebních forem, zejména pak celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a charakter území. KZ = 0,70 / 0,90; B. Přijatelné činnosti: Lokální služby, obchodní a odbytová zařízení, lokální parkoviště, obytná včetně hospodářského zázemí individuálního bydlení (pokud neovlivňuje sousední pozemky). C. Nepřípustné činnosti: Výrobní a skladovací činnost, která hlukem, prachem nebo emisemi přímo nebo druhotně narušuje prostředí zóny.

Rekreace individuální specifická – výhled. přestavbová plocha (Na Vinici)

RI.2

A. Dominantní činnosti: Pěstitelství, zahrádkaření, relaxace, - souvislá území zahrádkářských kolonií a soustředěných soukromých zahrad určených k výhledové přestavbě. Objekty musí architektonickým ztvárněním a členěním stavebních forem, zejména pak celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a charakter území. Využití je časově omezeno výhledovým záměrem přestavby. KZ = 0,70 / 0,90; B. Přijatelné činnosti: Lokální služby, obchodní a odbytová zařízení, lokální parkoviště, obytná včetně hospodářského zázemí individuálního bydlení (pokud negativně neovlivňuje sousední pozemky). Veškeré činnosti je třeba koordinovat s výhledovým záměrem přestavby území. C. Nepřípustné činnosti: Výrobní a skladovací činnost, která hlukem, prachem nebo emisemi přímo nebo druhotně narušuje prostředí zóny.

17

Rekreace, sport

RS

A. Dominantní činnost: Sport a relaxace - souvislá území určená pro sportovní areály a zařízení, relaxaci apod. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem, a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,40 / 0,65; B. Přijatelné činnosti: Ubytovací a obslužná, stravovací zařízení, lokální parkoviště a dopravní zařízení. C. Nepřípustné činnosti: Výrobní činnost, která hlukem, prachem a exhalacemi narušuje prostředí zóny.

Rekreace, sport - specifické plochy v záplavovém území (Na Podole)

RS.1

A. Dominantní činnost: Sport a relaxace - souvislá území určená pro sportovní areály a zařízení plošného charakteru - v záplavovém území „Na Podole“; Využití území je podmíněno kladným stanoviskem orgánu správy vodních toků. Sportovní zařízení (hřiště, kurty, ...apod.) nesmí svou stavební formou vytvořit překážku odtoku při velké vodě; architektonická úprava parteru musí svou formou respektovat měřítko a kontext okolní zástavby. KZ = 0,45 / 0,65; B. Přijatelné činnosti: Relaxační plochy, pobytová zeleň (pikniková louka, ...), sídelní zeleň, lokální parkoviště a plošná dopravní zařízení. C. Nepřípustné činnosti: Veškerá činnost, která nesouvisí s činnostmi pod bodem A. nebo B. - nebo která hlukem, prachem a exhalacemi narušuje prostředí zóny.

Rekreace, sport - specifické plochy (Na Veselé)

RS.2

A. Dominantní činnost: Sport a relaxace - souvislá území určená pro sportovní areály a zařízení, relaxaci apod. - s vyjímkou zařízení, které jsou výrazným zdrojem a cílem automobilové dopravy (tuto vyjímku lze zrušit pouze v případě, kdy se investor plně nebo zčásti spolupodílí s dalšími investory na realizaci nové přístupové komunikace do prostoru „Na Veselé“); Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem, a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a charakter prostředí. KZ = 0,45 / 0,75;

18

B. Přijatelné činnosti: Ubytovací a obslužná, stravovací zařízení, relaxační zařízení; C. Nepřípustné činnosti: Činnost, která hlukem, prachem a exhalacemi narušuje prostředí zóny.

Výrobní sféra – průmysl, sklady

VP

A. Dominantní činnost: Výrobní a skladovací - průmyslové areály a komplexy, velkosklady, výzkumná a výrobní pracoviště. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolí. V rámci vlastního pozemku (případně dle dohody na veřejném pozemku přiléhajícím k areálu) je investor nebo vlastník zařízení povinen zajistit výsadbu izolační zeleně, která se nezahrnuje do koeficientu zeleně. KZ = 0,15 / 0,25; B. Přijatelné činnosti: Správně-administrativní, obslužná - lokální administrativa, lokální stravovací zařízení a specifické služby, vedlejší činnosti ve spojení s primárním průmyslovým využitím, lokální parkoviště a dopravní zařízení. C. Nepřípustné činnosti: Bydlení (kromě služebních a pohotovostních bytů), zdravotnictví a sociální služby (nemocnice a lůžková zdravotnická zařízení, domovy důchodců), základní školství.

Výrobní sféra – průmysl, sklady - specifická (ve stávající původní zástavbě) VP.1 A. Dominantní činnost: Výrobní a skladovací - průmyslové areály a komplexy („lehká výroba“), sklady, výzkumná a výrobní pracoviště - vše s omezením negativního vlivu na okolní městskou zástavbu. Objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolí. V rámci vlastního pozemku (případně dle dohody na veřejném pozemku přiléhajícím k areálu) je investor nebo vlastník zařízení povinen zajistit výsadbu izolační zeleně, která se nezahrnuje do koeficientu zeleně. KZ = 0,15 / 0,25; B. Přijatelné činnosti: Správně-administrativní, obslužná - lokální administrativa, lokální stravovací zařízení a specifické služby, vedlejší činnosti ve spojení s primárním průmyslovým využitím, lokální parkoviště a dopravní zařízení. C. Nepřípustné činnosti: Bydlení (kromě služebních a pohotovostních bytů), zdravotnictví a sociální služby (nemocnice a lůžková zdravotnická zařízení, domovy důchodců), základní školství. výrobní nebo skladová činnost, která by měřítkem zástavby, ale i hlukem, prachem nebo exhalacemi narušovala obytné objekty v sousedních plochách nebo veřejné prostory.

19

Výrobní sféra - drobná výroba, řemesla, služby

VD

A. Dominantní činnost: Malovýroba a řemeslná výroba a zařízení pro výrobní i nevýrobní služby, výrobní činnost u níž nelze vyloučit mírnou zátěž okolí, servisní provozy, sklady; parkoviště pro potřebu zóny. Převládá výrobní, skladovací a obslužná složka. Nové objekty musí formou zástavby respektovat kontext okolí. Areály je nutno doplnit izolační zelení. KZ = 0,20 / 0,40; B. Přijatelné činnosti: Správně administrativní, maloobchodní, velkoobchodní a skladovací, obslužná, ubytovací, nákupní centra, stravovací odbytová zařízení, zábavní a relaxační centra, sportoviště, střední a vyšší školství, bydlení - zvláště správců nebo vlastníků nemovitostí. C. Nepřípustné činnosti: Zdravotnictví a sociální služby (nemocnice a lůžková zdravotnická zařízení, domovy důchodců), výrobní činnost, která by měřítkem zástavby, ale i hlukem, prachem a exhalacemi narušovala obytné objekty nebo objekty sloužící veřejnosti.

Výrobní sféra – specifická - drobná výroba, sklady (Na Ratince) VD.1 A. Dominantní činnost: Skladové provozy, malovýroba a řemeslná výroba, zařízení pro výrobní i nevýrobní služby, výrobní činnost u níž nelze vyloučit mírnou zátěž okolí, servisní provozy, parkoviště pro potřebu zóny. Převládá skladovací, výrobní a obslužná složka. Využití vymezených ploch (jižní části) je časově omezeno k r.2015 (dle vyjádření MDS ČR - s ohledem na předpokládanou realizaci vysokorychlostní tratě a podtunelování území); Nové objekty musí formou zástavby respektovat kontext okolí a specifiku lokality na horizontu návrší. S ohledem na exponovanou polohu je nutno areál doplnit masivem (kulisou) obvodové izolační vysoké zeleně o šíři cca 10 až 15 m. KZ = 0,20 / 0,40; B. Přijatelné činnosti: Administrativní, obslužná, stravovací odbytová zařízení. C. Nepřípustné činnosti: Zdravotnictví a sociální služby (nemocnice a lůžková zdravotnická zařízení, domovy důchodců), výrobní činnost, která by měřítkem zástavby, ale i hlukem, prachem a exhalacemi narušovala prostředí.

Zeleň sídelní – veřejná, parky, … A. Dominantní činnost: Stabilizace přírodní složky uvnitř zastavěného území sídla plochách. Nezastavitelné území města - vyjímečně je možné situovat souvislosti s úpravou a využitím parteru.

20

ZS na veřejně přístupných drobnou architekturu v

B. Přijatelné činnosti: − Relaxační, rekreační, sportovní a odbytová zařízení s podmínkou jejich prověření v podrobnější dokumentaci a posouzení širších vazeb a poměru zpevněných a nezpevněných ploch; − připouští se výsadba introdukovaných dřevin. C. Nepřípustné činnosti: Všechny činnosti, které jsou v rozporu se stabilizací vymezenými přijatelnými činnostmi dle bodu B.

přírodní složky a nesouvisí s

Poznámka: Trasování inženýrských sítí na plochách sídelní zeleně se musí podřídit zachování stávajících porostů a musí umožnit nové zapojené výsadby. Trasování nových inženýrských sítí přes plochy zeleně sídelní lze navrhovat jen v těch případech, kdy jiná řešení jsou ekonomicky nereálná.

Zeleň sídelní – individuální – nezastavitelné zahrady ZS.1 A. Dominantní činnost: Stabilizace přírodní složky uvnitř zastavěného území sídla na plochách soukromých zahrad. Nezastavitelné území města – vyjímečně je možné situovat drobnou zahradní architekturu pro využití parteru. B. Přijatelné činnosti: − Relaxační, rekreační, pěstitelská činnost v přiměřeném poměru ke krajinným hodnotám území. − Připouští se výsadba introdukovaných dřevin. C. Nepřípustné činnosti: Všechny činnosti, které jsou v rozporu se stabilizací přírodní složky a nesouvisí s vymezenými přijatelnými činnosti dle bodu B.

Zeleň sídelní – vyhražená – hřbitovy, …

ZS.2

A. Dominantní činnost: Stabilizace přírodní složky uvnitř zastavěného území v rámci hřbitovních areálů. Nezastavitelné území města – vyjímečně je možné situovat drobnou architekturu v souvislosti s provozem hřbitova. B. Přijatelné činnosti: − Relaxace v souvislosti s pietním charakterem hřbitovních prostorů. − Připouští se výsadba introdukovaných dřevin. C. Nepřípustné činnosti: Všechny činnosti, které jsou v rozporu se stabilizací přírodní složky a nesouvisí s vymezenou přijatelnou činností dle bodu B.

21

II. ÚZEMÍ NEURBANIZOVANÉ – KRAJINNÉ ZÓNY Přírodní zóna P. Přírodní zóny zahrnují části území, které jsou biotopy přírodních a přírodě blízkých společenstev. Svými regulativy mají zajistit biotopům územní ochranu pro jejich trvale udržitelný vývoj. A. Dominantní činnosti zajišťují naplnění těchto funkcí zóny: − zvýšená ekologická stabilita ve srovnání s okolím − příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny − uchování druhového i genového bohatství spontánních druhů organismů. V přírodních zónách jsou zejména zahrnuty (včetně jejich ochranného pásma): − kategorie zvláště chráněných území (§ 14, odst. 2. část c, d, e, f, zák. 114/92 Sb.) − územní systém ekologické stability SES na místní, regionální a nadregionální úrovni (vyznačen ve výkresu č. 7) je pokládán za součást přírodní zóny, respektive se na něj vztahují regulativy přírodní zóny i když jsou s ohledem na jejich prostorové parametry zahrnuty do zóny smíšené s indexem p. − navržené a registrované významné krajinné prvky − část ekologické kostry na nelesní půdě, která již není zahrnuta do ÚSES − liniové interakční prvky vodotečí. C. Omezení: − zemědělský a lesní půdní fond obhospodařovat z hlediska jejich mimoprodukčních funkcí − u stávající zástavby lze připustit pouze základní údržbu − rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty území − výkon práva myslivosti a rybářství posoudí orgán ochrany přírody, zda není v rozporu s podmínkami ochrany přírody Zákaz: − lokalizace nové výstavby − hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie − hospodařit s prostředky a činnostmi, které mohou způsobit podstatné změny biologické rozmanitosti, struktury nebo funkcí ekosystémů − nevratně poškozovat půdní povrch nebo horninové prostředí − zneškodňovat odpady − sbírat rostliny, kromě lesních plodů − odchytávat živočichy − rozšiřovat geograficky nepůvodní druhy rostlin a živočichů − měnit stávající vodní režim pozemků − stavět v podélném směru s linií zóny elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody (podmínky křížení v příčném směru stanoví příslušný orgán ochrany přírody) − provádět chemický posyp cest − používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady − používat biocidy − provádět terénní úpravy pokud nejsou v souladu s účelem či funkcí přírodní zóny

22

Smíšená krajinná zóna

S.xy

A. Výrazně polyfunkční krajinné území, kde nelze nebo není nutné stanovit dominantní činnost. Kompromisně využívané ekosystémy nezvyšují labilitu území a zprostředkovávají stabilizující funkci přírodních zón. B. Indexem jsou vyjádřeny přijatelné činnosti, které se v zóně předpokládají jako základní. Další činnosti je nutné individuelně posoudit. Pro výrazně polyfunkční zóny budou postupně zpracována podrobnější posouzení (zejména ve vazbě na investiční činnost) obvykle pořízením územně plánovacího podkladu, který by řešil územní regulativy v podrobnějším měřítku. Přehled užitých indexů: z... zemědělská produkce l ... lesní produkce t ... eventuelní těžební činnost p .. stabilizovaná přírodní složka (zejména na plochy ÚSES, které jsou zahrnuty do smíšené zóny, se vztahují regulativy uvedené pro přírodní zónu). r... rekreační funkce o.. ochranná zóna (mezi dvěma územními plochami rozdílného funkčního využití – za účelem eliminace střetových jevů) v .. vodohospodářská funkce u.. urbanizovatelné území (ve výhledovém období využitelné pro územní rozvoj města) s... sportovní využití krajiny C. Omezení: − lokalizace nové výstavby musí být posouzena z hlediska nenarušení kompromisního využívání zóny − zvyšovat výměru zastavěných a zpevněných ploch nelze bez prověření v podrobnější dokumentaci pro celou zónu. Zákaz: − výstavba zařízení pro činnosti velkovýrobního nebo intenzivního charakteru − hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie − nenávratně poškozovat půdní povrch nebo horninové prostředí − zneškodňovat odpady, které mají původ mimo zónu − upravovat vodní režim území s cílem urychlit odtok vod − používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady − používat biocidy − provádět terénní úpravy značného rozsahu.

Zemědělská produkce

Z.

A. Dominantní činnost: Hospodaření na zemědělském půdním fondu vč. intenzivních forem.

23

B. Přijatelné činnosti: − lokalizace zemědělské účelové výstavby pro prvovýrobu (např. seníky, hnojiště, krmiště) s přímou vazbou na využití ZPF v dané zóně C. Omezení: − hospodařit tak, aby nebyla znečišťována půda nebo horninové prostředí škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nebo ohrožujícími vodní režim v okolí (studny, vodoteče, atd.); − hospodařením nepoškozovat okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy. Zákaz: − lokalizace výstavby nesouvisejí se zemědělskou prvovýrobou.

Těžba

T.

A. Dominantní činnost: Dobývání a těžba nerostných surovin v rámci vymezených dobývacích prostorů a ve vymezeném časovém horizontu. Rekultivační činnost bude probíhat v souladu s plánem rekultivace vždy okamžitě po ukončení každé dílčí etapy těžby ložiska. B. Přijatelné činnosti: − lokalizace provozů s přímou vazbou k těžební činnosti C. Omezení: − hospodařit tak, aby nebyla znečišťována půda a její podloží (horninové prostředí) látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nebo ohrožujícími vodní režim v okolí (studny, vodoteče, atd.); − lokalizovaná výstavba bude mít vždy charakter dočasného zařízení využívaného po dobu těžby a rekultivačních prací. Zákaz: − Lokalizace výstavby nesouvisející s těžební činností, případně s přidruženými provozy.

24

PŘÍLOHA 2 SPECIFIKACE VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Ve smyslu § 108, odst. 3 novely zák. 50/76 Sb. provedené zák. č. 83/98 Sb. lze za veřejně prospěšné považovat „stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejně technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace“. Zákonem uvedená specifikace se týká pouze staveb, jejichž realizace se předpokládá v průběhu návrhového horizontu. Zákres těchto staveb je obsahem výkresu č. 9 grafické části elaborátu. Mimo tyto zákonem stanovené veřejně prospěšné stavby je třeba při organizaci využití území věnovat zvýšenou pozornost pozemkům, které jsou zahrnuty do územního systému ekologické stability a jako takové slouží především dlouhodobým cílům ochrany a tvorby životního prostředí a ochrany ovzduší ve městě. Jedná se v podstatě o břemeno na pozemcích. Plochy systému ekologické stability území jsou vyznačeny ve výkresu č. 9 a schématicky ve výkr. č. 1.

a) Dopravní infrastruktura Navrhované plochy doplnění systému dopravy (viz. také výkres č. 2), zejména: − letecká doprava - zařízení heliportu letecké záchranné služby − železniční doprava - veškeré navrhované úpravy tras železniční sítě související se zvýšením návrhové rychlosti (zpravidla v rámci ploch a pozemků ČD) − silniční doprava - navrhované úpravy a doplnění systému silniční sítě, zejména: • úprava dálniční křižovatky Beroun - centrum vložením malé okružní křižovatky mezi jižní sjezdová ramena a připojení pravobřežní komunikace podél Litavky. • nová pravobřežní (průmyslová) spojka z prostoru Králův Dvůr (železárny) podél břehu Litavky do nové malé okružní křižovatky Beroun - centrum. • doplnění křižovatky Lidická - Pražská (propojení Mostníková - Zborovské nábřeží). • úprava zastávek autobusového stanoviště na Závodí a nové plochy záchytného parkoviště. • rekonstrukce, resp. výstavba nového parkoviště u nemocnice, u Medicentra, u policie, u hřbitova. • jižní připojení prostoru Delvita. • obslužné komunikace do rozvojových prostorů města, např.: Suchá louka, Na Cibulce (včetně úpravy trasy Tylova - Náhorní - Mařákova), Na Šibenci, Na Veselé, Na Homolce, Na Vinici, Plzeňské předměstí - západ, zóna drobné výroby jižně od II/605, zóna drobné výroby Jarov, ...atd. • navrhované připojení areálu TS města z ulice Vítězslava Hálka, Pod Studánkou. • záchytná parkoviště centra města - přednádraží pod dálničním mostem, na Podole v sousedství sportovních ploch, na Závodí pod stávajícím mostem (Pražská - Na Hrázi), vedle TJ Eternitka a v prostoru stávajícího autobusového nádraží, ale i vícepodlažní parkingy Hrnčířská - Politických vězňů a podzemní vícepodlažní parking M. Poštové – Havlíčkova. • parkoviště u nově navrhovaných obytných zón hromadného bydlení. • rekonstrukce Zahořanské ulice v úseku Kollárova – K Dědu. 25

•

místní obslužné a sběrné komunikace současně s doprovodnou zelení (jednostranné, případně oboustranné aleje - podle vypracované podrobnější projektové dokumentace). − cyklistická doprava • dálkové cyklistické trasy podél Berounky a Litavky • cyklistické trasy relaxačních okruhů v blízkosti města − pěší doprava, parter • rekonstrukce a úprava parteru v reprezentačních prostorech města a hlavní pěší tahy sídla (Husovo nám., Havlíčkova, přednádraží, Wagnerovo nám., městské hradby, Městská Hora,…), nábřežní trasy.

b) Technická infrastruktura − při opravách a při výstavbě nových tras inženýrských sítí bude respektován Systém sídelní zeleně − zásobování pitnou vodou - navrhované rozvody vnitroměstského regionální systému zásobování pitnou vodou (viz. také výkres č. 3), zejména: • nové zásobní řady ve vyšším tlakovém pásmu do prostorů Suchá Louka, Cibulka, Na Šibenci • nové zásobní řady v tlakovém pásmu VDJ Beroun - v návaznosti na stávající rozvod do severozápadní části sídla: Na Homolce, Na Vinici, .... • nová AT stanice u VDJ Beroun • prodloužení zásobního řadu DN 300 do prostoru západně od Plzeňského předměstí • vodovod Jarov • rekonstrukce výtlačného řadu na Zdejcině − kanalizace - veškerá navrhovaná síť kanalizačních sběračů a stok (viz. také výkres č. 4), zejména: • nový sběrač „F“, „FI“, „FII“ včetně připojovacích uzlů (odlehčovací komora stoky z prostoru za Městskou Horou, připojení stoky „G“ a stok z prostoru Zavadilka a Jarov) • posílení stoky A • kanalizace Jarov - Zavadilka • stoky z rozvojových prostorů Cibulka, Suchá Louka, Na Šibenci − elektrorozvody - trasy navrhovaných vzdušných i kabelových elektrických vedení VVN, VN, NN včetně pozemků lokálních trafostanic (viz. také výkres č. 5). Celkový rozvoj je podmíněn výstavbou rozvodny ve Zdicích. Zejména: • zdvojení trasy 22kV od Zdic • další trasa napájecího vedení do centra odbočkou z venkovního vedení BERLIB • rozvody veřejného osvětlení − rozvod plynu - trasy navrhovaných tranzitních a vnitroměstských systémů plynofikace, včetně pozemků regulačních stanic VTL/STL (viz. také výkres č. 6) − systém centrálního vytápění - trasy navrhovaných topných kanálů včetně pozemků výměníkových stanic (viz. také výkres č. 6); dále decentralizované zdroje TUV na patách objektů odběratelů (realizované vzhledem k technickému stavu zařízení) − telekomunikace - trasy navrhovaných spojových sítí (vzdušných i kabelových) včetně síťových rozvaděčů (viz. také výkres č. 3)

26

c) Veřejně prospěšné plochy, areály, objekty − rozšíření areálu nemocnice včetně úpravy nástupních prostorů a parkovacích ploch pro návštěvníky. Součástí areálu bude i plocha pro heliport letecké záchranné služby. − dům důchodců Pod Studánkou − vybrané objekty sociálního ubytování - bydlení (předpokládaná kapacita cca 100 - 150 míst) – azylový dům pro matky s dětmi (areál býv. kasáren AČR) − hřiště pro sportovní vyžití veřejnosti (streetball apod.) – v ulicích Na Náhonu, Švermova, Mládeže, Jaselská, Za Viničnou, .... − přestavba a rozšíření objektu stávajícího kina na víceúčelový objekt kina a knihovny.

27

PŘÍLOHA 3 ZÁSADY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ A ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ OBJEKTŮ a) Dostavby a úpravy ve stávající zástavbě: Ve stávající zástavbě sídla lze realizovat dostavby a úpravy jen při dodržení následujících podmínek: Zásadně dodržovat princip kontextuality zástavby, tj. zástavbu proluk, přestavby, nástavby a dostavby objektů je třeba provádět v takové stavební formě a objemovém řešení (hmotové členění, výška římsy, způsob zastřešení), které vhodným způsobem navazují nebo reagují na převládající charakter a výškovou hladinu okolního zastavění. Objekty a zařízení technické infrastruktury řešit jako integrovanou součást zástavby - s ohledem na atmosféru města. Nádoby (kontejnery) na odpad lze umístit pouze na pozemcích vlastníka pozemku. a.1) V tradiční a klasické zástavbě je třeba: ∗ v případech úpravy zastřešení citlivě hodnotit zásah přestavby do panoramatu širšího okolí a zpětně zhodnotit vliv okolních forem a zastřešení stávajících objektů na nově navrhovanou úpravu - s cílem dosáhnout souladu a vyváženosti prostorového působení; ∗ neodstraňovat, případně obnovit nebo vhodně upravit dveře, okna, vrata, krytinu, omítky atd. s použitím tradičních tvarů, barev (a materiálů); ∗ přestavby, dostavby či případné asanace objektů provádět tak, aby nedošlo k narušení uliční fronty; ∗ při eventuelní dostavbě nebo nové výstavbě dbát přiměřeného hmotového rozsahu objektu dle kontextu okolní zástavby; ∗ při rozvoji občanské vybavenosti (zvláště v historických objektech) dbát na vhodné ztvárnění reklamy (vývěsní štíty atd.) - harmonicky s charakterem objektu; ∗ současně se stavební úpravou řešit v maximální možné míře potřebu parkovacích ploch pro automobily; ∗ veřejná zeleň v tradiční zástavbě: veškeré zásahy budou provedeny vždy na základě závěrů vycházejících z inventarizace městské zeleně. Veškeré úpravy porostů včetně výsadeb budou možné pouze v případě schválení orgánem ŽP města; a.2) V novodobé (event. sídlištní) zástavbě je třeba: ∗ provádět úpravy v souladu s vypracovanou koncepcí humanizace sídlišť; ∗ barevné řešení fasád hodnotit z hlediska prostorové působnosti objektu; ∗ eventuální nástavby, dostavbu a zahuštění zástavby provádět v takových formách a architektonickém ztvárnění, které koresponduje s koncepcí harmonizace prostředí v dané lokalitě; ∗ provádět dosadbu dřevin a dbát na vytvoření ucelených ploch vzrostlé zeleně; v souladu se systémem městské zeleně vysazovat aleje (podle možnosti oboustranné) jako přirozené retardéry a barieru silničního provozu; ∗ vytvořit předpoklady pro uspokojení nárůstu parkovacích ploch pro automobily; - v centru města a v prostorech hromadné obytné zástavby především formou vícepodlažních parkovacích objektů;

28

b) Výstavba na volných plochách – v rámci zastavitelného území: Výstavba na volných plochách mimo stávající zastavěné území (intravilán) se bude realizovat na plochách určených tomuto účelu územním plánem. Doporučená velikost pozemků pro individuální obytnou zástavbu je v rozmezí 800 - 1800 m2. Nová zástavba musí respektovat tyto požadavky: − objekty musí hmotovým členěním a výškou římsy vhodně navazovat na kontext okolní zástavby; převládající výšková hladina zastavění v zóně individuálního bydlení je stanovena do dvou podlaží s využitelným podkrovím, střechy sedlové nebo valbové (šikmé) pokud není regulačním plánem stanoveno jinak. V zóně hromadného bydlení je převládající výšková hladina zastavění stanovena do čtyř podlaží s využitelným podkrovím, střechy sedlové, valbové, vyjímečně rovné – v závislosti na regulačním plánu. − nádoby (kontejnery) na odpad budou umísťovány na pozemku vlastníka − garáže: ∗ v zóně individuálního bydlení zásadně vestavěné do objektu, resp. na vlastním pozemku. ∗ v zóně hromadného bydlení vestavěné do objektu (přízemí, suterén ...) nebo garáže hromadné vícepodlažní. Garáže řadové jednopodlažní jsou s ohledem na nízkou efektivitu využití území nepřípustné.

29

PŘÍLOHA 4 ZÁSADY PRO REGULACI SITUOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ (1) Zásady pro lokalizaci energetických zdrojů vycházejí z výsledků Ekologické studie prostoru Beroun – Králův Dvůr. Zákaz umísťování nových zdrojů tepla ve vybraných urbanistických obvodech města je motivován snahou chránit málo provětratelnou Berounskou kotlinu z hlediska životního prostředí, zejména z hlediska ochrany ovzduší (2) Spotřeba tepla v Berouně je z více jak 20 % kryta z centrálních zdrojů tepla (dále jen CZT), přičemž centrální zásobování teplem je uplatněno hlavně v sídlištní zástavbě v hustě obydlených oblastech města. Zejména v těchto lokalitách je rozšiřování spotřeby zemního plynu na úkor CZT nevhodné, neboť by vedlo ke zvyšování koncentrací škodlivin v přízemní vrstvě atmosféry. Lokální emisní a imisní zátěž by působila negativně na kvalitu ovzduší a tím i na zdraví občanů. Obdobně zbytečně negativně na kvalitu ovzduší působí nově zřizované zdroje vytápění v lokalitách, kde je možné zásobovat tepelnou energií bez místních spalovacích procesů. Z technicko – ekonomických důvodů by trend odpojování od CZT mohl vést až k likvidaci celého systému, což by byla již prakticky nevratná situace a došlo by k návratu k lokálním kotelnám na plyn v některých případech i na tuhá paliva. Z výše uvedených důvodů je centrální zásobování teplem města Berouna veřejným zájmem občanů města. (3) Níže uvedené regulativy se vztahují na změny vytápění a nově realizované zdroje vytápění, pro které stavební zákon předepisuje povinnost žádat o stavební povolení. Nevztahují se na zdroje tepla, které mají ke dni účinnosti vyhlášky města k závazným částem územního plánu vydané územní rozhodnutí nebo stavební povolení. (4) Vyjímku z níže uvedených regulativů může udělit Městská rada na základě vyjádření odboru rozvoje města a odboru životního prostředí. (5) Vymezení urbanistických obvodů, na něž je rozděleno správní území města Beroun, je totožné s vymezením energetických zón (viz. grafická příloha). (6) Energetické zóny: Zdroje tepla v jednotlivých energetických zónách jsou: a) energetická zóna A území zásobované tepelnou energií z CZT a teplem vyrobeným z elektrické energie V té části energetické zóny A, kde nebude technicky možné napojení na CZT (např. z důvodů neexistence sítí nebo nedostatečné kapacity stávajících sítí, přičemž tato skutečnost musí být doložena potvrzením vlastníka a provozovatele těchto sítí), je jako další zdroj možno použít pouze elektrickou energii, zemní plyn, zkapalněný topný plyn nebo dřevo. b) energetická zóna B území s možností energetických zdrojů ve formě spalování zemního plynu, zkapalněných topných plynů a dřeva V případě existence sítí je vhodné využít jako zdroj CZT nebo elektřinu.

30

c) energetická zóna C území s možností energetických zdrojů ve formě spalování fosilních paliv, topných olejů, dřeva a dalších paliv, mimo těch, které mají obsah síry vyšší než 1,2 % V případě existence sítí je vhodné využít jako zdroj CZT, elektřinu nebo zemní plyn. Vymezení energetických zón je patrné v grafické příloze. Rozdělení částí města do energetických zón podle urbanistických obvodů urbanistický obvod č.

energetická zóna

1–O 2–O 3–P 4–O 5–O 6–U 7–O 8–O 9–Z 10 – P 11 – O 12 – U 13 – L 15 – P 17 – Z 18 – O 19 – O 20 – Z 21 – X 22 – N 23 – R 24 – O 25 – R 26 – O 46 – N 47 –X

A A A B A B B B C B B C C A-B B-C B A A B C C A A-B B C A

název urbanistického obvodu Beroun – historické jádro Pod Městskou horou Na lukách K Vinici Sídliště Hlinky Pod Hlinkami Pod Ostrým Závodí Lištice U hýskovské silnice Pod Šibencem Na Veselé V Pánvích U Litavky 1 Ratinka Zavadilka Plzeňské předměstí I U Máchovny Na Vinici Zdejcina Vrchy Plzeňské předměstí II Na Ostrově Jarov Hostím U dálnice

31