20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení - OKEČ 35

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení - OKEČ 35 20.1. Charakteristika odvětví Odvětví ostatní dopravní prostředky a zařízení spadá spolu s odvětvím výroby dvoustopých vozidel, přívěsů a návěsů do agregace průmyslu výroby dopravních prostředků a podle odvětvové klasifikace ekonomických činností se člení na obory : z z z z z

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

- Stavba a opravy lodí a člunů - Výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku - Výroba a opravy letadel a kosmických lodí - Výroba motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků - Výroba a opravy jiných dopravních prostředků a zařízení

Ze struktury oborů je zřejmé, že odvětví ostatních dopravních prostředků a zařízení se rozhodující měrou podílí na zajišťování tuzemské dopravní infrastruktury, ať se jedná o dodávky železničních kolejových vozidel pro České dráhy (elektrické příměstské jednotky, regionální motorové soupravy, osobní a nákladní železniční vozy, dieselelektrické a dieselové lokomotivy a opravy a modernizace vozového parku) nebo dodávky pro MHD (nové nízkopodlažní tramvaje a modernizované tramvaje starší výroby, nové a modernizované vozy pražského metra). Obor kolejových vozidel rovněž zahrnuje širokou řadu výrobců kompletačních dílů. Jak dokazuje graf 20.1, výroba kolejových vozidel zaujímá s 61 % dominantní postavení odvětví v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Druhé místo zaujímá obor letecké výroby s 25% podílem, kde přední místo zaujímají dodávky vrtulníků pro americkou firmu Sikorsky, kompletační díly pro přední světové výrobce velkých dopravních a vojenských letadel, rostoucí výroba a export ultralehkých letadel. I když v objemových ukazatelích ne zcela významný, ale dokumentující vysokou technickou úroveň, je český kosmický program, který zastřešuje Česká kosmická kancelář. Další místo s 10% podílem zaujímá výroba motocyklů a jízdních kol. Výroba jízdních kol se v posledních letech soustřeďuje na montáž jízdních kol z dílů dovážených z Asie. Výrobu lodí s 3% podílem representuje výroba říčně námořních lodí v provedení kasko, tj. trup lodi s nejnutnějším kormidelním zařízením. Lodě jsou dokompletovány zahraničním zákazníkem v přístavu Hamburk nebo Rotterdam. Obor doplňuje řada menších výrobců jachet, sportovních a rekreačních lodí.

35.4 Výroba motocyklů a jízdních kol 10 % 35.3 Výroba letadel a kosmických lodí 25 %

35.5 Výroba jiných dopravních prostředků 1% 35.1 Stavba a opravy lodí a člunů 3%

35.2 Výroba želez. a tramvaj. lokomotiv 61 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 20.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005

318

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

20.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví 35 zaznamenalo v ukazateli tržby za prodej VVaS ve s.c. index 124,1 za léta 2001/2000. V letech 2001 až 2005 oscilují od 93,3 2002/2001, 111,1 2003/2002 a 103,0 2005/2004. Úroveň indexů vychází ze zakázkové náplně. OKEČ 35 zaujal v letech 2000-2005 následující podíly jednotlivých ukazatelů v rámci zpracovatelského průmyslu (údaje v %):

Tržby za prodej VVaS ÚPH PP z PH Poč. pracovníků

2000

2001

2002

2003

2004

2005

1,1 1,8 106,3 1,7

1,3 1,9 110,4 1,7

1,1 1,2 73,4 1,7

1,2 1,3 79,0 1,6

0,1 1,3 84,4 1,5

0,1 1,1 74,4 1,5

Z přehledu je zřejmé, že většina ukazatelů má poměrně vyrovnanou úroveň. V programu podpory malého a středního podnikání se výběr soustřeďuje do výroby kolejových vozidel, jejich kompletačních dílů a letecké výroby.

20.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Z tabulky 20.1 a grafu 20.2 je patrné, že dominantní postavení v tržbách za prodej VVaS, účetní přidané hodnotě v b.c. a počtu zaměstnanců zaujímají podniky s 250 - 999 zaměstnanci, kde se soustřeďují výrobci kolejových vozidel (Škoda Transportation, s.r.o. Plzeň, ČKD Vagonka Ostrava, ČMKS Nymburk, a.s., Pars nova Šumperk, a.s.) a leteckého průmyslu (AERO Vodochody, a.s.). V kategorii nad 1 000 zaTabulka 20.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 35 (mil. Kč, osob)

0–9

Tržby za prodej VVaS v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

10 – 49

400,6 130,6 694

1 200,1 488,0 1 339

50 – 249

250 – 999

4 534,9 1 435,9 4 498

16 661,4 5 934,0 11 964

Více než 1000 3 124,1 1 272,8 1 733

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

70 %

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249 Účetní přidaná hodnota

250 - 999

více než 1000

Počet zaměstnaných osob

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 20.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004

319


městnanců zaujímá dominantní postavení AERO Vodochody, a,s. s 1 654 zaměstnanci a Siemens Kolejová vozidla, s.r.o. Praha Zličín s 1 300 zaměstnanci.

20.4. Regionální struktura odvětví Graf 20.3 uvádí podíl produkčních charakteristik v jednotlivých krajích. V hlavním městě Praze je soustředěna výroba kolejových vozidel a vozidel pro údržbu kolejového svršku. Ve Středočeském kraji je situováno železniční opravárenství, výroba kompletačních dílů kolejových vozidel a letecká výroba. V Moravskoslezském kraji je situována výroba kolejových vozidel a železniční opravárenství. V Plzeňském kraji je soustředěna výroba kolejových vozidel a železniční opravárenství. Jak ukazují současné výsledky, obory kolejových vozidel a leteckého průmyslu lze považovat za rozvojové. Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

10

20 %

30

0

10

20

30

0

%

10

20

30

%

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 20.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004

20.5. Hlavní ekonomické ukazatele 20.5.1. Cenový vývoj Jak je patrné z tabulky 20.2, nejsou uvedeny cenové indexy oboru výroby lodí a letecké výroby. Indexy stěžejního oboru kolejových vozidel jsou bez výrazných výkyvů, kde se do roku 2005 neprojevily ceny nově zaváděných výrobků, nízkopodlažních tramvají, železničních motorových souprav a dieselelektrických a dieselových lokomotiv.

320

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tabulka 20.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2005 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

SKP 35.1 SKP 35.2 SKP 35.3 SKP 35.4 SKP 35.5

x 102,0 x 102,6 100,0

x 102,3 x 99,8 100,2

x 101,0 x 100,3 100,0

x 100,3 x 99,9 97,8

x 104,0 x 100,0 105,5

SKP 35

109,3

102,2

100,6

100,2

102,2

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

20.5.2. Základní produkční charakteristiky Tabulka 20.3 udává tržby za prodej VVaS, tabulka 20.4 účetní přidanou hodnotu v b.c. a s.c., tabulka 20.5 počet zaměstnaných osob a graf 20.4 vývoj základních produkčních charakteristik v letech 20002005. U jmenovaných ukazatelů nevykazují jednotlivé obory výrazné výkyvy. Od roku 2006 lze očekávat u oboru kolejových vozidel a letecké výroby nárůst, navazující na výrobu a odbyt nově zaváděných výrobků a nárůst poptávky zahraničních trhů. Tabulka 20.6 udává náklady celkem v b.c., tabulka 20.7 osobní náklady a graf 20.5 vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2005. Mírný nárůst osobních nákladů u oboru stavby lodí je dán vyšší kvalifikační náročností v dělnické profesi svářeč, protože technická část cisternových říčně námořních lodí pro zahraniční odběratele je od roku 2003 v nerezovém provedení. Meziroční růst nákladů celkem u oboru kolejových vozidel 2005/2004 o 123 % je dán vyšší materiálovou náročností nově zaváděných výrobků. Např. pro nové dieselové lokomotivy jsou montovány americké motory Caterpillar. Nárůst materiálových nákladů, např. v segmentu ultralehkých letadel, který zaznamenává trvalý růst výroby a odbytu, je dán zvýšeným dovozem leteckých motorů a radionavigačních přístrojů. Tabulka 20.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

OKEČ 35 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) (mil. Kč) s. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

OKEČ 35 meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

300,2 11 870,1 5 210,7 3 083,1 326,7

453,3 13 781,6 8 691,0 2 786,2 613,1

412,1 12 578,3 7 924,0 2 767,0 686,9 1

606,5 16 048,5 7 506,8 2 406,1 103,5

613,0 15 126,3 7 284,7 2 647,7 249,4

675,6 16 385,1 6 867,2 2 816,3 221,9

20 790,8

26 325,2

24 368,3 27

671,4

25 921,1

26 966,1

x 100,0

126,6 126,6

92,6 117,2

113,6 133,1

93,7 124,7

104,0 129,7

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

300,2 11 870,1 5 210,7 3 083,1 326,7

430,4 13 746,2 8 253,4 2 752,1 609,3

389,6 12 722,5 7 492,2 2 781,7 689,3

561,6 15 776,1 6 955,8 2 358,1 1 085,5

561,5 14 548,6 6 677,4 2 508,5 244,1

610,4 15 593,1 6 208,2 2 649,0 211,9

20 790,8

25 791,4

24 075,3

26 737,1

24 540,1

25 272,6

x 100,0

124,1 124,1

93,3 115,8

111,1 128,6

91,8 118,0

103,0 121,6

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

321

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 20.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

55,8 4 580,6 3 214,6 885,5 74,0

136,3 5 298,5 3 961,4 857,1 134,6

-171,8 4 489,6 2 381,2 858,9 128,7

139,7 4 986,9 2 691,4 682,8 276,6

152,8 5 171,7 3 096,0 759,5 81,1

182,9 5 276,6 2 191,6 832,2 65,2

8 810,5

10 387,9

7 686,6

8 777,4

9 261,1

8 548,5

x 100,0

117,9 117,9

74,0 87,2

114,2 99,6

105,5 105,1

92,3 97,0

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

OKEČ 35 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


55,8 4 580,6 3 214,6 885,5 74,0

116,4 5 236,2 3 659,9 812,8 130,9

-188,4 4 181,7 1 946,1 755,9 111,1

81,1 4 136,3 2 167,2 520,6 233,3

116,3 4 467,8 2 536,6 569,9 70,9

154,0 4 494,9 1 658,9 663,7 53,9

8 810,5

9 956,2

6 806,4

7 138,5

7 761,5

7 025,4

x 100,0

113,0 113,0

68,4 77,3

04,9 81,0

108,7 88,1

90,5 79,7

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

OKEČ 35 meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)


Tabulka 20.5 Počet pracovníků v letech 2000 - 2005 (osoby)

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


482 12 356 7 568 2 789 281

652 12 285 7 805 3 169 453

762 11 708 8 031 2 990 538

738 10 748 7 214 2 605 605

804 10 235 6 385 2 545 260

879 10 567 6 053 2 402 235

23 476

24 364

24 029

21 910

20 229

20 136

x 100,0

103,8 103,8

98,6 102,4

91,2 93,3

92,3 86,2

99,5 85,8

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

OKEČ 35 meziroční index kumulovaný index * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

322

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 110

160 %

%

100

140

90

120

100

80 2000

2001

2002

2003

2004

2000

2005*

2001

2002

2003

2004

2005*

Tržby za VV a S OKEČ 35

Počet zaměstnaných osob OKEČ 35 Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

140 %

120 100 80 60 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 35 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 20.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2005 Tabulka 20.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

OKEČ 35 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000

2001

2002

629,2 18 991,4 18 984,0 3 994,1 383,8

676,6 18 966,8 18 890,7 3 602,9 689,4

1 18 14 3

2004

2005*

816,5 599,9 641,6 230,5 132,7

796,3 16 678,7 9 950,1 3 068,0 259,9

776,6 20 496,1 14 813,9 3 252,0 227,7

42 982,5

42 826,4

39 893,1

35 421,2

30 753,0

39 566,3

x 100,0

99,6 99,6

93,2 92,8

88,8 82,4

86,8 71,5

128,7 92,1

340,0 885,3 913,5 925,2 829,1

2003 18 11 3 1

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka 20.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

OKEČ 35 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

60,0 2 921,7 1 863,2 541,6 55,9

72,0 3 105,8 1 900,4 600,3 86,8

115,9 3 109,6 2 324,1 630,1 127,2

130,1 3 089,8 2 185,1 568,0 150,9

143,2 3 180,7 2 461,5 561,9 50,4

155,0 3 546,9 2 414,0 605,8 52,5

5 442,4

5 765,3

6 306,9

6 123,9

6 397,7

6 774,2

x 100,0

105,9 105,9

109,4 115,9

97,1 112,5

104,5 117,6

105,9 124,5


323


20.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 20.8 udává produktivitu práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a s.c. v letech 2000-2005. Tabulka 20.9 udává podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000-2005 a graf Tabulka 20.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (tis. Kč/zam.) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


115,8 370,7 424,8 317,5 263,3

209,0 431,3 507,5 270,5 297,1

-225,5 383,5 296,5 287,3 239,2

189,3 464,0 373,1 262,2 457,2

190,2 505,3 484,9 298,5 312,3

208,1 499,3 362,1 346,4 277,3

OKEČ 35

375,3

426,4

319,9

400,6

457,8

424,5

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

x 100,0

113,6 113,6

75,0 85,2

125,2 106,7

114,3 122,0

92,7 113,1

(tis. Kč/zam.) s.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


115,8 370,7 424,8 317,5 263,3

178,5 426,2 468,9 256,5 289,0

-247,2 357,2 242,3 252,8 206,5

109,9 384,8 300,4 199,9 385,5

144,8 436,5 397,3 224,0 272,7

175,2 425,4 274,0 276,3 229,2

OKEČ 35

375,3

408,6

283,3

325,8

383,7

348,9

meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

x 100,0

108,9 108,9

69,3 75,5

115,0 86,8

117,8 102,2

90,9 93,0

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5


Tabulka 20.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2005

(-) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

35.1 35.2 35.3 35.4 35.5

OKEČ 35

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

1,075 0,638 0,580 0,612 0,755

0,528 0,586 0,480 0,700 0,645

-0,675 0,693 0,976 0,734 0,988

0,931 0,620 0,812 0,832 0,545

0,937 0,615 0,795 0,740 0,622

0,847 0,672 1,101 0,728 0,806

0,618

0,555

0,821

0,698

0,691

0,792


140

140 %

%

120

120 100

100 80

80

60 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 35 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000

2001

2002

2004

2005*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 35 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 20.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2005

324

2003


20.5 vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2005. Produktivita práce je významným faktorem zejména u oboru kolejových vozidel a letecké výroby. Produktivitu práce ovlivňuje rostoucí technická úroveň produkce a s vyšší kvalifikační úrovní zaměstnanců bude narůstat i podíl osobních nákladů.

20.6. Zahraniční obchod 20.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Jak dokladuje tabulka 20.10 - Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2005, zaznamenal obor letecké výroby a výroby motocyklů a jízdních kol každoročně záporné saldo. V převažujícím dovozu dominoval dovoz velkých dopravních letadel z Francie pro ČSA a dílů pro opravu a servis. Další dovozové položky představovala malá dopravní letadla a vrtulníky. U oboru motocyklů a jízdních kol převažovaly dovozy motocyklů a skútrů zejména z Japonska, Francie a Itálie. U jízdních kol dominovaly dovozy kompletačních dílů jízdních kol z Asie. Zvýšení odbytu říčně námořních lodí se očekává od realizace společného podniku Českých loděnic, a.s., Vítkovice Steel, a.s., za účasti České exportní banky, a.s. spolu s EGAP, a.s. a CzechInvest, s čínskou státní loděnicí Hudong-Zhondua Shipbuilding Group, která by měla investovat cca 1,3 mld. Kč do loděnic v Křešicích u Děčína. V konečné etapě by se mělo vyrábět 50 transportních a tankových lodí, které by se dokompletovávaly v přístavu Hamburk. Tabulka 20.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2005

Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003


374,9 9 093,8 3 058,0 2 689,9 255,9

539,5 9 420,5 5 930,0 2 668,3 293,1

374,4 8 010,6 4 441,9 2 425,4 259,2

15 472,5

18 851,4

x

121,8

SKP 35 meziroční index

2004

2005

461,9 9 650,6 5 815,2 2 673,0 393,2

688,8 11 433,3 5 447,8 3 222,6 373,1

512,9 10 182,3 7 980,9 3 214,2 324,4

15 511,5

18 993,9

21 165,6

22 214,7

82,3

122,5

111,4

105,0

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002


179,3 3 435,9 9 797,8 3 077,3 182,3

109,9 3 627,1 9 588,1 3 048,3 170,9

128,1 2 580,2 7 483,5 3 142,1 142,4

114,9 4 586,6 11 960,3 3 507,0 155,8

109,5 5 935,7 7 779,6 4 610,6 213,4

150,4 5 169,5 17 844,6 4 078,4 203,4

16 672,6

16 544,3

13 476,3

20 324,6

18 648,8

27 446,3

x

99,2

81,5

150,8

91,8

147,2

SKP 35 meziroční index

2003

2004

2005

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005


195,6 5 657,9 -6 739,8 -387,4 73,6

429,6 5 793,4 -3 658,1 -380,0 122,2

246,3 5 430,4 -3 041,6 -716,7 116,8

347,0 5 064,0 -6 145,1 -834,0 237,4

579,3 5 497,6 -2 331,8 -1 388,0 159,7

362,5 5 012,8 -9 863,7 -864,2 121,0

SKP 35

-1 200,1

2 307,1

2 035,2

-1 330,7

2 516,8

-5 231,6

Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ

325


V oboru kolejových vozidel lze očekávat zvýšení exportu v celém sortimentu, tj. dieselelektrických, dieselových a elektrických lokomotiv, železničních motorových souprav, nízkopodlažních tramvají, nových vozů metra, nákladních železničních vozů, předměstských elektrických souprav a širokého sortimentu kompletačních dílů. Přes řadu probíhajících jednání se dosud nepodařilo najít zahraničního zákazníka pro hlavního představitele letecké výroby, lehký bitevník L 159 ALCA a cvičný proudový letoun L 159B. Podstatný růst odbytu se očekává v segmentu ultralehkých letadel, jejichž současná roční produkce přes 500 letadel je převážně exportována na západní trhy. Výrazné zvýšení odbytu na severoamerický trh, kde s 41 % zaujímá ČR dominantní postavení, se očekává u nově ustavené kategorie lehkých sportovních letadel (LSA). Podle odhadů bude americký trh představovat poptávku kolem jedenácti tisíc sportovních letadel. Mírný růst odbytu, zejména do zemí Střední a Jižní Ameriky, se očekává u turbovrtulových regionálních dopravních letadel L 410 a L 420, jejichž výrobu, utlumenou v roce 1996, obnovil nový vlastník Leteckých závodů Kunovice, firma Aircraft Industries. Rovněž v segmentu jednomotorových sportovních a turistických letadel Moravanu Otrokovice se očekává mírné oživení zahraničního odbytu. Firma Evektor Aerotechnik Kunovice připravuje do sériové výroby jednomotorové čtyř-pětimístné dopravní letadlo VUT 100 Cobra s výhledem exportu cca sto letadel ročně. Ve vývoji je dvoumotorové dopravní letadlo EV 55 Outback pro 9 až 14 cestujících nebo 1 824 kg nákladu. První exportní dodávky se očekávají v roce 2009. 20.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Graf 20.6 - Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 35 udává hlavní vývozní a dovozní teritoria. Největší podíl vývozu v roce 2005 s 19 % zaujímalo Německo, kde hlavními položkami byly kompletační díly letadel a železničních vozidel, kaska říčně-námořních lodí, ultralehká letadla a jízdní kola. Vývozní teritoria v roce 2005

V. Británie 6% Rakousko 9%

Francie 6%

Švýcarsko 4% Nizozemsko 3%

Slovensko 9%

Ostatní 29 %

USA 15 % Německo 19 % Dovozní teritoria v roce 2005

Rakousko 6% Francie 6% Německo 9%

Rusko 6%

Tchaj-wan 5% Slovensko 4% Ostatní 15 %

USA 11 % Švédsko 38 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 20.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 35

326


Druhé místo s 15% podílem zaujímaly USA, kde hlavními položkami byly vrtulníky pro firmu Sikorsky, kompletační díly pro velká dopravní a vojenská letadla, ultralehká letadla a turbovrtulové a pístové letecké motory pro malá dopravní letadla. Podíl vývozu do Rakouska činil 9 %, kam směřovaly zejména kompletační díly železničních vozidel, ultralehká letadla a jízdní kola. Podíl 6 % do Francie představoval vývoz komponentů pro velká dopravní letadla, ultralehká letadla a jízdní kola. Do Nizozemska činil podíl 3 %, kde dominantní položkou byla kaska říčně-námořních lodí a jízdní kola. Největší podíl v dovozu ve výši 38 % tvořily v roce 2005 výhradně leasingové dodávky bitevních letadel Gripen pro ČA. Druhé místo s 11% podílem zaujaly USA. Hlavními položkami byly díly pro opravy a servis dopravních letadel Boeing, která po roce 2000 tvořila páteř letadlového parku ČSA. Od roku 2006 se ČSA orientují na letadla konsorcia Airbus, kterých bude do roku 2008 dodáno 12 kusů. Za tato letadla bude zaplaceno deset až dvanáct miliard korun, které budou spláceny během dvanácti let formou finančního leasingu ve spolupráci s bankovním konsorciem ČSOB. Podíl 9 % dovozu z Německa tvořily převážně kompletační díly pro výrobu kolejových vozidel ve firmě Siemens Kolejová vozidla Praha. Podíl 6 % dovozu z Francie tvořila dopravní letadla konsorcia ATR a Airbus pro ČSA a díly pro jejich opravy a servis. Dovoz z Rakouska v podílu 6 % tvořily především osobní železniční vozy pro České dráhy. Začátkem roku 2003 zahájila výrobu jízdních kol firma Bike Fun International Kopřivnice s nizozemským investorem, která převzala zkrachovalou firmu Superior. Cca 50 % produkce se vyváží zejména do Nizozemska, Belgie a Německa. Koncem roku 2001 zahájila výrobu velokomponentů japonská firma Shimano Czech Republic. Podíl 6 % dovozu z Ruské federace tvořily vojenské vrtulníky a vojenská dopravní letadla a díly na jejich opravy a servis. Podílu 5 % dovozu z Tchaj-wanu dominovaly kompletační díly jízdních kol. 20.6.3. Tuzemská spotřeba 20.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 20.11 uvádí tuzemskou spotřebu v b.c. v letech 2000-2005. Na meziročním nárůstu indexu 2004/2003 ve výši 277,3 a 2004/2005 se odráží zájem vnitřního trhu po sportovních a turistických lodích a jachtách. U oboru kolejových vozidel se na zvyšování tuzemské spotřeby odráží dodávky širokého sortimentu železničních vozidel - příměstské elektrické jednotky 471, motorové soupravy a osobní a nákladní železniční vozy pro České dráhy. Další zvyšování je v oblasti jak nových nízkopodlažních tramvají, tak modernizaci dříve dodaných tramvají pro jednotlivé krajské MHD. K výraznému meziročnímu zvýšení indexu 2005/2004 - 173,7 došlo u oboru letecké výroby, na kterém se odráží především dodávky dopravních letadel pro ČSA, dopravních letadel pro malé dopravce a vrtulníků pro letecké záchranné služby. Poměrně ustálenou úroveň má tuzemská spotřeba jízdních kol a motocyklů. Tabulka 20.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2005

(mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


159,7 6 157,9 12 138,3 3 822,6 573,3

-30,0 6 025,4 20 444,8 3 184,5 164,0

79,4 6 822,1 12 133,5 5 144,9 254,7

86,5 14 754,7 14 038,0 4 634,2 277,3

239,9 13 658,7 10 369,2 5 257,8 364,4

283,7 15 450,0 18 013,1 4 787,9 410,4

SKP 35

22 851,8

29 788,7

24 434,6

33 790,7

29 890,0

38 945,0

x 100,0

130,4 130,4

82,0 106,9

138,3 147,9

88,5 130,8

130,3 170,4

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO, pozn.: změna metodiky výpočtu

327


20.7. Investice V roce 2005 byl v rámci programu pro podporu technologických center schválen společnosti Letov Letecká výroba, s.r.o. (majoritní vlastník francouzská firma Latecoere) investiční záměr na vybudování moderního pracoviště pro výzkum, vývoj a výrobu kompozitových dílů pro velká dopravní letadla. V rámci téhož programu byl schválen investiční projekt na rozvoj stávající opravárenské báze pro údržbu a opravy velkých dopravních letadel, prováděných Technickým úsekem ČSA a investiční záměr společnosti TC Inter - Informatics, a.s. na rozšíření stávajícího vývojového centra pro tvorbu návrhů technických řešení interiérů různých typů letadel v digitální podobě. Společnosti Siemens Kolejová vozidla, s.r.o. byl schválen investiční projekt na rozšíření technologického centra na vývoj, inovace, projektování a konstruování železničních kolejových vozidel. Dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, byla doporučena investiční pobídka pro nově založenou společnost CSSC - České loděnice, s.r.o. na vybudování závodu na výrobu vnitrozemských říčních lodí. V roce 2006 předložila společnost Škoda Transportation, s.r.o. Plzeň investiční záměr na výstavbu nových výrobních hal na rozšíření výrobních kapacit kolejových vozidel. Ostravské opravny a strojírny, s.r.o. předložily investiční záměr na rozšíření a modernizaci výroby železničních kolejových vozidel. ČKD Vagonka Ostrava, a.s. předložila investiční záměr na rozšíření a modernizaci stávající výroby kolejových vozidel a komponentů pro tramvaje. Byla schválena investiční pobídka společnosti Mora Arospace, a.s. (od roku 2002 majoritní vlastník americká firma Honeywell), na rozšíření stávající výroby žárových dílů leteckých turbínových motorů a pomocných energetických jednotek. Firma Honeywell otevřela v sedmém měsíci 2006 v Praze Chodově administrativní centrum s vytvořením 150 pracovních míst inženýrů a techniků, které by mělo být globálním centrem pro letectví pro celou Evropu, Blízký východ a Afriku. Vývojové centrum má firma rovněž v Brně s počtem 250 inženýrských pracovníků a počítá se s navyšováním. Firma Honeywell, která začala působit v ČR od roku 1993, má v současné době 2 000 zaměstnanců. V oboru jízdních kol koncem roku 2001 zahájila výrobu velokomponentů japonská firma Shimano Czech Republic. Začátkem roku 2003 zahájila výrobu jízdních kol firma Bike Fun International Kopřivnice s nizozemským investorem, která převzala zkrachovalou firmu Superior. 20.7.1. Přímé zahraniční investice Tabulka 20.12 a graf 20.7 uvádí přehled přímých zahraničních investic OKEČ 35. Tabulka 20.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 35 (v mil. CZK)

k 31.12.2000

Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

1 476,8 964,4

k 31. 12. 2001

k 31. 12. 2002

8 271,0 0,6

k 31. 12. 2003

7 282,1 0,5

8 993,1 0,6

k 31. 12. 2004 6 336,0 0,9

Pramen: ČNB

800

300

%

%

600 200

400 100

200 0

0

2000

2001

2002

2003

2004

2000

2002

2003

2004

Přímé zahraniční investice OKEČ 35

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 35

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 20.7 Tuzemské a zahraniční investice

328

2001


Přední místo zaujímá firma Siemens Kolejová vozidla, s.r.o. s modernizací výroby kolejových vozidel. Majoritní vlastník firmy Letov Letecká výroba, s.r.o., francouzská společnost Latecoere, vyhlásila vstupem v roce 2000 záměr finanční stability a rozvoje výrobních a pracovních podmínek zavedením nových výrobních programů s investicemi cca 12,2 mil. EUR v průběhu pěti let. Byla postavena nová výrobní hala se zavedením nových výrobních technologií výroby komponentů pro přední světové letecké výrobce a v roce 2007 má být schválena nová zkušební laboratoř, čímž by firma dosáhla plné technologické samostatnosti a světové úrovně. Firma dosud investovala téměř 800 mil. Kč, výroba se zvýšila od r. 2000 třiapůlkrát a výrobní plochy se rozšířily téměř třikrát.

20.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Tabulka 20.13 uvádí vývoj exportu výrobků SKP 35 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU a tabulka 20.14 vývoj exportu výrobků SKP 35 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU. Dosavadní vývoj odvětví dává v nosných oborech, výroba kolejových vozidel a letecká výroba předpoklady zvyšování konkurenceschopnosti, která mj. vychází z řady nových výrobků, které jsou již ve výrobě, nebo jejich vývoj probíhá - nízkopodlažních tramvají, elektrických, dieselelektrických a dieselových lokomotiv, vozů metra, motorových souprav, příměstských elektrických jednotek, malých dopravních a ultralehkých letadel. Je potěšitelné, že nové výrobky jsou výsledkem výzkumně-vývojových pracovišť podniků, které po letech útlumu rozvíjejí svoje postavení. Jedním z důležitých argumentů je rovněž skutečnost, že po změně odbytové orientace po roce 1999, bylo nutné se přizpůsobit náročným technickým požadavkům vyspělých zahraničních trhů. Tabulka 20.13 Vývoj exportu výrobků SKP 35 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

(tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

z CEFTA meziroční index

1 100 324 x

1 502 315 136,5

1 789 391 119,1

2 041 617 114,1

1. -4. 2004 803 648 132,3

z toho z ČR meziroční index

248 617 x

289 695 116,5

303 791 104,9

345 878 113,9

110 487 100,1

Pramen: EUROSTAT

Tabulka 20.14 Vývoj exportu výrobků SKP 35 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

5.- 12. 2004 250 849 1 652 914 33 284 881 23 427 710

Pramen: EUROSTAT

20.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Je možno konstatovat, že převážná většina představitelů jednotlivých výrobních oborů odvětví se průběžně přizpůsobuje vývoji světové ekonomiky a globalizaci světového obchodu, navazující na činnosti zahraničních investorů a jsou předpoklady, že odvětví si bude nejen v evropském prostředí svoje postavení upevňovat. Mimo již zmiňované tradiční obory je nutno se rovněž zmínit o českém kosmickém programu, který má široké možnosti zapojení do řady kosmických programů Evropské 329


kosmické agentury ESA. České firmy se budou moci v blízké budoucnosti podílet na experimentech, které budou probíhat na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Odvětví nepatří charakterem výroby k výrazným producentům průmyslových odpadů.

330

20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení - OKEČ 35

Recommend Documents