20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení OKEČ 35

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení – OKEČ 35

20.1. Charakteristika odvětví Odvětví ostatní dopravní prostředky a zařízení je charakteristické širokou nabídkou dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu řadíme odvětví mezi převážně proexportní, které významně ovlivňuje růst celkového exportu České republiky a zároveň zajišuje i značnou měrou tuzemskou dopravní infrastrukturu. Odvětvová klasifikace ekonomických činností člení toto odvětví do následujících oborů: 35.1 – Stavba a opravy lodí a člunů, 35.2 – Výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku, ● 35.3 – Výroba a opravy letadel a kosmických lodí, ● 35.4 – Výroba motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků, ● 35.5 – Výroba a opravy jiných dopravních prostředků a zařízení. ● ●

Dominantní postavení v odvětví, vycházející z objemových ukazatelů, zastávají podniky zabývající se výrobou železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku. Druhou významnou pozici v odvětví 35 zaujímá letecká výroba, která v minulosti patřila ke špičkovým oborům strojírenské výroby. Tuto pozici si pozvolna získává zpět. Český letecký průmysl je charakterizován výrobou proudových cvičných a lehkých bojových letounů, regionálních letadel, sportovních letadel, větroňů, leteckých komponentů a v posledních letech progresivně se rozvíjející výrobou ultralehkých letadel. Na tyto výrazné obory dále navazuje výroba motocyklů a jízdních kol, výroba dopravních prostředků i stavba lodí a člunů. Komplexně můžeme říci, že i přes kladné saldo obchodní bilance a přes výrazný nárůst exportu u většiny komodit nebyl rok 2004 pro odvětví nijak významným. Ve srovnání s rokem 2003 došlo k 6,9% poklesu zaměstnanosti a tržby odvětví dosáhly sotva úrovně roku 2002. V porovnání jednotlivých komodit daného odvětví můžeme konstatovat cca 2% pokles tržeb za rok 2004. Potěšujícím faktorem je, že v odvětví dochází k nárůstu produktivity a snižování nákladů. Postavení jednotlivých oborů z hlediska tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb představuje následující graf 20.1. 35.5 Výroba jiných dopravních prostředků 35.1 Stavba a opravy lodí a člunů 3%

4% 35.4 Výroba motocyklů a jízdních kol 11 %

35.3 Výroba letadel a kosmických lodí 35.2 Výroba želez. a tramvaj. lokomotiv 56 %

26 %

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 20.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004

322

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

20.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Vývoj odvětví od počátku devadesátých let koresponduje s vývojem celkového hospodářství České republiky. Celý zpracovatelský průmysl byl vystaven stejným vnějším vlivům. Byl poznamenán všeobecným poklesem výroby a snižováním počtu zaměstnanců. Zlomovým rokem pro odvětví 35 se stal rok 1997. Od tohoto roku nastupuje mírně oscilační trend ve výrobě a pravidelný pokles zaměstnanosti v odvětví. V současné době nezaujímá odvětví až tak výraznou pozici v rámci zpracovatelského průmyslu. Odvětví 35 se na tržbách zpracovatelského průmyslu podílí pouze 1,0 %, a tím se umísuje až na devatenáctém místě z 22 odvětví ZP. V tvorbě účetní přidané hodnoty je odvětví s 1,3% podílem na sedmnáctém místě, před dřevozpracujícím, oděvním a kožedělným průmyslem, výrobou kancelářských strojů a počítačů a zpracováním druhotných surovin. Z hlediska počtu pracovníků zaujímá odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu opět sedmnáctou pozici, a to s 1,5% podílem na ZP. Z krátkodobého hlediska můžeme konstatovat, že se odvětví nemůže dostat z nastaveného trendu. Dlouho očekávaný vstup do Evropské unie přinesl nové zakázky, snadnější přístup na evropské trhy s vysokou kvalitou, avšak nebyl tak závratný co do prodeje zboží, s jakým výrobci daných komodit počítali. Nutno však vyzvednout obory 35.1 stavba lodí a 35.4 výroba motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků, kterým vstup ČR do Evropské unie podpořil nárůst produkce, exportu a zároveň nárůst počtu zaměstnanců. Význam odvětví jako celku na podílech zpracovatelského průmyslu rok od roku mírně klesá.

20.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Podle velikostních skupin zaměstnanců má největší podíl skupina 250–999 zaměstnanců, která vykazuje s 13 494 zaměstnanci podíl 62 % na odvětví, tržby za prodej VV a S v b.c. v objemu 17 024,7 mil. Tabulka 20.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin – OKEČ 35 (mil. Kč, osob)

0–9

Tržby za prodej V a S v b.c. Přidaná hodnota z výroby v b. c. Počet zaměstnaných osob

480,3 166,1 567,0

10 – 49 1 169,4 445,1 1 348,0

50 – 249

250 – 999

4 727,1 1 299,4 4 303,0

17 024,7 5 640,5 13 494,0

Více než 1000 4 270,0 1 226,3 2 197,0

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

% 70

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249 Účetní přidaná hodnota

250 - 999

více než 1000

Počet zaměstnaných osob


Graf 20.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003

323


Kč vykazují taktéž podíl 62 % na odvětví a účetní přidaná hodnota v b.c. v objemu 5 640,5 mil. Kč vykazuje podíl 64 % na odvětví. V této kategorii je zařazena většina podniků leteckého průmyslu a leteckých opraven a výroby kolejových vozidel. V kategorii 50–249 zaměstnanců se nacházejí zejména výrobci podsestav kolejových vozidel a letadel, nákladních lodí, částečně jízdních kol a železničních opraven a strojíren. V kategorii 10–49 zaměstnanců evidujeme převážně výrobce jiných dopravních prostředků a zařízení a výrobce jízdních kol, kde má výroba charakter pouze montáže z dovezených dílů. Podíl jednotlivých skupin na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě z výroby a celkový počet pracovníků v uvedených skupinách ukazuje následující tabulka 20.1 a graf 20.2.

20.4. Regionální struktura odvětví Z hlediska jednotlivých krajů je výroba ostatních dopravních prostředků i zařízení koncentrována rozhodující měrou v Moravskoslezském kraji, kde je zaměstnáno 3 807 pracovníků s 24% podílem tržeb odvětví v kraji. Mezi hlavní představitelé výrobců patří ČKD VAGONKA, a.s., BONATRANS, a.s., Shimano Czech Republic, s.r.o. a BIKE FUN International. Ve Středočeském kraji se soustře uje výroba kolejových vozidel a opravárenské kapacity kolejových vozidel (ČMKS holding, a.s., ŽOS Nymburk, a.s.), výroba letadel, leteckých motorů a komponentů (AERO Vodochody, a.s.) a výroba motocyklů (JAWA Moto, s.r.o. Týnec n. Sázavou, JAWA Divišov, a.s.). Dvojici regionů s vyšší koncentrací dopravního strojírenství doplňuje ještě hlavní město Praha (s 3 723 pracovníky v odvětví) a Olomoucký kraj (s 2 530 zaměstnanci v odvětví). Ostatní regiony jsou charakterizovány převážně výrobou s nižší účetní přidanou hodnotou. Procentní podíly jednotlivých krajů na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě a počtu pracovníků znázorňuje graf 20.3. Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

10

20 %

30

0

10

20

30

0

%


Graf 20.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003

324

10

20 %

30


20.5. Hlavní ekonomické ukazatele 20.5.1. Cenový vývoj Tabulka 20.2 uvádí vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 – 2004. Cenové indexy nejsou uvedeny v oboru 35.1 stavby lodí a 35.3 výroby a oprav letadel, nebo tyto Český statistický úřad nevykazuje. Nejvyšších cenových indexů bylo dosaženo v roce 1995. Důvodem byl přechod na zahraniční trhy, zvýšení cen vstupních materiálů a mzdových nákladů. Cenový vývoj v posledních letech zaznamenává mírný pokles v celém odvětví. Cenovou stabilitu si zachovává pouze výroba letadel. V krátkodobém horizontu nevidíme výrazné zlepšení toho ukazatele. Tabulka 20.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000–2004 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

SKP 35.1 SKP 35.2 SKP 35.3 SKP 35.4 SKP 35.5

x 102,0 x 102,6 100,0

x 102,3 x 99,8 100,2

x 101,0 x 100,3 100,0

x 100,3 x 99,9 97,8

SKP 35

109,3

102,2

100,6

100,2

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

20.5.2. Základní produkční charakteristiky Mezi základní ekonomické ukazatele, charakterizující úspěšnost či stabilitu odvětví, patří tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a s.c., účetní přidaná hodnota v b.c. a s.c., počet zaměstnanců, náklady celkem v b.c. a osobní náklady v b.c. v letech 2000 až 2004. Hodnoty uvedené v tabulkách 20.3, 20.4 a 20.5 jsou výsledkem řady konkrétních vnitřních opatření firem, která vedla ke snižování vlastních náTabulka 20.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*

OKEČ 35.1 OKEČ 35.2 OKEČ 35.3 OKEČ 35.4 OKEČ 35.5

300,2 11 870,1 5 210,7 3 083,1 326,7

453,3 13 781,6 8 691,0 2 786,2 613,1

412,1 12 578,3 7 924,0 2 767,0 686,9 1

606,5 16 048,5 7 506,8 2 406,1 103,5

800,0 14 201,3 6 698,6 2 822,1 1 059,3

OKEČ 35

20 790,8

26 325,2

24 368,3

27 671,4

25 581,3

x 100,0

126,6 126,6

92,6 117,2

113,6 133,1

92,4 123,0

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


300,2 11 870,1 5 210,7 3 083,1 326,7

430,4 13 746,2 8 253,4 2 752,1 609,3

389,6 12 722,5 7 492,2 2 781,7 689,3

561,6 15 776,1 6 955,8 2 358,1 1 085,5

732,8 13 658,9 6 140,1 2 673,7 1 037,1

OKEČ 35

20 790,8

25 791,4

24 075,3

26 737,1

24 242,6

x 100,0

124,1 124,1

93,3 115,8

111,1 128,6

90,7 116,6

meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

325


kladů, zvyšování kvality a spolehlivosti výrobků, a tím i ke zvýšení možnosti uplatnění výrobků na domácím i zahraničním trhu. Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb za rok 2004 zaznamenal 7,5% pokles, přičemž nejvyšší podíl na tržbách za odvětví si i nadále drží výroba kolejových vozidel (35.2) a výroba letadel (35.3). Od roku 1997 dochází k pravidelnému střídání nárůstů a propadů tržeb odvětví. Pouze u stavby lodí (35.1), výroby motocyklů a jízdních kol (35.4) a možná i u výroby ostatních dopravních prostředků (35.5) můžeme hovořit o trvale pozitivním ekonomickém vývoji. Trend ve výrobě a situace na trhu pak do jisté míry ukazuje na vývoj hospodářské situace. Dalším významným ukazatelem je účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c., jejíž hodnoty jsou uvedeny v tabulce 20.4. Oscilační trend účetní přidané hodnoty vyplývající z tabulky si odvětví drží již od roku 1997. Z tabulky je patrný pokles hodnot v jednotlivých oborech mimo obor výroby letadel. Přidaná hodnota v letecké výrobě je ovlivněna vyšším podílem nakupovaných zahraničních komponentů, např. leteckých motorů, kompletní palubní avioniky, atd. Naopak vyšší podíl přidané hodnoty je u oprav a servisu letecké techniky, zejména velkých dopravních letadel. Tabulka 20.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


55,8 4 580,6 3 214,6 885,5 74,0

136,3 5 298,5 3 961,4 857,1 134,6

–171,8 4 489,6 2 381,2 858,9 128,7

139,7 4 986,9 2 691,4 682,8 276,6

195,0 4 625,2 2 762,3 551,0 184,2

OKEČ 35

8 810,5

10 387,9

7 686,6

8 777,4

8 317,7

x 100,0

117,9 117,9

74,0 87,2

114,2 99,6

94,8 94,4

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) (mil. Kč) s. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


55,8 4 580,6 3 214,6 885,5 74,0

116,4 5 236,2 3 659,9 812,8 130,9

–188,4 4 181,7 1 946,1 755,9 111,1

81,1 4 136,3 2 167,2 520,6 233,3

152,0 3 947,6 2 248,1 323,4 136,6

OKEČ 35

8 810,5

9 956,2

6 806,4

7 138,5

6 807,7

x 100,0

113,0 113,0

68,4 77,3

104,9 81,0

95,4 77,3



Přehled o počtech pracovníků v jednotlivých výrobních oborech odvětví výroby dopravních prostředků a zařízení udává tabulka 20.5. Vývoj počtu pracovníků v jednotlivých oborech je nerovnoměrný, s jednoznačně výrazně klesajícím trendem v oblasti výroby letadel (–11 %), kolejových vozidel (–8 %) a ostatních dopravních prostředků (–4 %). Tento trend je charakteristický pro celé odvětví již od roku 1997. V roce 2004 došlo k 6,9% poklesu zaměstnanců v odvětví, což bylo zapříčiněno odbytovými problémy v podnicích letecké výroby a nízkým tempem plánované modernizace vozového parku dopravních podniků. Naopak k nárůstu počtu pracovníků došlo v oblasti stavby lodí, což je dáno rostoucí aktivitou zahraničních (resp. asijských) firem na českém teritoriu. Mírný nárůst zaměstnanců je možné registrovat i u výroby motocyklů a jízdních kol. Ve vztahu odvětví 35 ke zpracovatelskému průmyslu musíme konstatovat výrazné otevírání pomyslných nůžek, a to jak v počtu zaměstnaných osob, tržeb, tak i přidané hodnoty (viz graf 4). Odvětví výroby dopravních strojů a zařízení patří mezi ta odvětví, která nemají dostatečné možnosti k posílení své konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Tím pádem není možné pro tyto obory udržet si stejné tempo růstu jako je tomu u celkového zpracovatelského průmyslu v České republice.

326

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tabulka 20.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000–2004

(osoby)

2000

2001

2002

2003


482 12 356 7 568 2 789 281

652 12 285 7 805 3 169 453

762 11 708 8 031 2 990 538

738 10 748 7 214 2 605 605

812 9 888 6 423 2 689 580

OKEČ 35

23 476

24 364

24 029

21 910

20 392

x 100,0

103,8 103,8

98,6 102,4

91,2 93,3

93,1 86,9

meziroční index kumulovaný index

2004*

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

110

150 %

%

100

130

90

110

80

90

2000

2001

2002

2003

2000

2004*

2001

2002

2003

Počet zaměstnaných osob OKEČ 35

Tržby za VV a S OKEČ 35

Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

2004*

140

% 120 100 80 60 2000

2001

2002

2003

2004*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 35 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 20.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000–2004

Produkční ukazatele vycházejí z tabulek 20.6 a 20.7, ve kterých jsou uvedeny celkové a osobní náklady v běžných cenách za léta 2000 až 2004. Jak je patrno, od roku 2000 dochází v odvětví k pravidelnému poklesu celkových nákladů. V roce 2004 došlo oproti předchozímu roku k 4,4% poklesu celkových nákladů. Od roku 2003 zaznamenáváme stejné tendence i u osobních nákladů. Pokles nákladů vychází ze snižování zaměstnanosti v odvětví, energetické náročnosti výroby a materiálových nákladů, a to z důvodu nedostatku zakázek, více či méně ve všech oborech.

327

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 20.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000–2004

(mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


629,2 18 991,4 18 984,0 3 994,1 383,8

676,6 1 18 966,8 18 890,7 3 602,9 689,4

340,0 18 885,3 14 913,5 3 925,2 829,1

816,5 18 599,9 11 641,6 3 230,5 1 132,7

1 144,4 18 126,0 10 262,4 3 196,6 1 131,6

OKEČ 35

42 982,5

42 826,4

39 893,1

35 421,2

33 861,0

x 100,0

99,6 99,6

93,2 92,8

88,8 82,4

95,6 78,8

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)


Tabulka 20.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000–2004

(mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


60,0 2 921,7 1 863,2 541,6 55,9

72,0 3 105,8 1 900,4 600,3 86,8

115,9 3 109,6 2 324,1 630,1 127,2

130,1 3 089,8 2 185,1 568,0 150,9

199,2 3 117,7 2 070,7 533,9 154,1

OKEČ 35

5 442,4

5 765,3

6 306,9

6 123,9

6 075,6

x 100,0

105,9 105,9

109,4 115,9

97,1 112,5

99,2 111,6

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

20.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Další významné poměrové ukazatele, které mohou charakterizovat odvětví z hlediska jeho konkurenceschopnosti jsou uvedeny v tabulkách 20.8 a 20.9. Zejména ukazatel hovořící o produktivitě práce z účetní přidané hodnoty v sobě ukrývá velké úsilí firem ve snižování neproduktivních nákladů, optimalizaci počtu pracovníků a v neposlední řadě vytváření podmínek pro aktivní mzdovou politiku firem. Tabulky naznačují, že předběžné hodnoty produktivity práce za rok 2004, jakož i předchozí roky, budou cca o 2,5 % vyšší. Předpokládáme, že se tento pozitivní trend i nadále udrží. Totéž platí o podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě, která v rámci celého odvětví rovněž roste (4,5 %). Pouze u jednoho oboru – výroba letadel – dochází již druhým rokem k poklesu úrovně podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě. To je zapříčiněno dlouhodobým nedostatkem zakázkové náplně a hledáním strategických investorů u klíčových představitelů výrobců leteckého průmyslu. Neschopnost podniků dostát svým závazkům tak musela být řešena pomocí konkurzů a likvidací. V rozmezí let 2000 – 2004 došlo v rámci odvětví 35 k celkem 26 konkursům nebo likvidací, což se týkalo cca 3 870 zaměstnanců. V porovnání s celým hospodářstvím České republiky není toto číslo až tak ohromující. Za celou Českou republiku došlo k 22 065 vyhlášením konkurzů nebo likvidací. Postiženo těmito kroky bylo cca 267 676 pracovníků. Výrazným ukazatelem pro hodnocení odvětví je hlavně produktivita práce, resp. její růst. Ten však nedosahuje tempa růstu celkového zpracovatelského průmyslu. Jak je znázorněno v grafu 20.5, je možné charakterizovat produktivitu práce ve stálých cenách i pomalejším růstem než je tempo růstu podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě.

328

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tabulka 20.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech 2000–2004 (tis. Kč/pracovník) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


115,8 370,7 424,8 317,5 263,3

209,0 431,3 507,5 270,5 297,1

–225,5 383,5 296,5 287,3 239,2

189,3 464,0 373,1 262,2 457,2

240,2 467,8 430,1 204,9 317,4

OKEČ 35

375,3

426,4

319,9

400,6

407,9


x 100,0

113,6 113,6

75,0 85,2

125,2 106,7

101,8 108,7

(tis. Kč/pracovník) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004*


115,8 370,7 424,8 317,5 263,3

178,5 426,2 468,9 256,5 289,0

–247,2 357,2 242,3 252,8 206,5

109,9 384,8 300,4 199,9 385,5

187,3 399,2 350,0 120,3 235,3

OKEČ 35

375,3

408,6

283,3

325,8

333,8


x 100,0

108,9 108,9

69,3 75,5

115,0 86,8

102,5 88,9


Tabulka 20.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2000–2004

(–)

2000

2001

2002

2003

2004*


1,075 0,638 0,580 0,612 0,755

0,528 0,586 0,480 0,700 0,645

–0,675 0,693 0,976 0,734 0,988

0,931 0,620 0,812 0,832 0,545

1,022 0,674 0,750 0,969 0,836

OKEČ 35

0,618

0,555

0,821

0,698

0,730


140

140 %

%

120 120 100 100 80 80

60 2000

2001

2002

2003

2004*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 35 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000

2001

2002

2003

2004*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 35 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 20.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000–2004

329


20.6. Zahraniční obchod 20.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Z tabulky 20.10 je patrno, že se jedná o výrazně proexportní odvětví s velmi malou absorpcí tuzemského trhu. Vývoj zahraničního obchodu odvětví ostatních dopravních prostředků koresponduje s hospodářským vývojem Evropské unie, v návaznosti na výkyvy ekonomiky v Rusku i USA. Po období výrazného poklesu salda zahraničního obchodu, kdy se odvětví dostalo do záporných čísel, nastupuje konjunktura. Výrazný nárůst salda zahraničního obchodu je podpořen 17,7% nárůstem exportu a 7,9% poklesem importu zboží do České republiky. Nejvýraznější nárůst vývozu zaznamenala výroba lodí a člunů (56 %). Na vývozu se podílí převážně sportovní a rekreační lodě a námořní jachty. Do dovozních objemů se promítají rovněž sportovní a rekreační lodě, jachty a jejich kompletační díly a dále pak vodní skútry, nafukovací čluny a lodní závěsné motory. Mírně vzestupnou tendenci má rovněž výroba kolejových vozidel, jejíž výroba směřuje převážně na trhy Ruské federace a Ukrajiny. V tomto regionu vidíme i do budoucna perspektivu našeho exportu, a to díky rozsáhlé modernizaci městského vozového parku. Otvírá se i možnost zakládání společných česko– ruských podniků v daném oboru. V souvislosti s členstvím ČR v Evropské unie očekáváme zvýšenou poptávku po tomto zboží, nebo prioritou EU ve společné dopravní politice je posílení železniční i vodní dopravy. Dále je patrno, že i přes značný dovoz letadel, převážně velkých civilních letadel, roste přibližně stejnou měrou i vývoz (14,6 %). Růst vývozu zaznamenávají převážně malá regionální letadla, tj. ultralehká letadla, jejichž vývozním cílem jsou země EU, USA, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea, Čína, Indie a AfriTabulka 20.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 2000–2004

Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003


374,9 9 093,8 3 058,0 2 689,9 255,9

539,5 9 420,5 5 930,0 2 668,3 293,1

374,4 8 010,6 4 441,9 2 425,4 259,2

461,9 9 650,6 5 815,2 2 673,0 393,2

721,0 11 468,8 6 665,5 3 143,8 369,8

15 472,5

18 851,4

15 511,5

18 993,9

22 368,9

x

121,8

82,3

122,5

117,8

SKP 35 meziroční index

2004

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002


179,3 3 435,9 9 797,8 3 077,3 182,3

109,9 3 627,1 9 588,1 3 048,3 170,9

128,1 2 580,2 7 483,5 3 142,1 142,4

114,9 4 586,6 11 960,3 3 507,0 155,8

112,3 5 930,5 7 836,1 4 625,0 213,5

16 672,6

16 544,3

13 476,3

20 324,6

18 717,4

x

99,2

81,5

150,8

92,1

SKP 35 meziroční index

2003

2004

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004


195,6 5 657,9 –6 739,8 –387,4 73,6

429,6 5 793,4 –3 658,1 –380,0 122,2

246,3 5 430,4 –3 041,6 –716,7 116,8

347,0 5 064,0 –6 145,1 –834,0 237,4

608,7 5 538,3 –1 170,6 –1 481,2 156,3

SKP 35

–1 200,1

2 307,1

2 035,2

–1 330,7

3 651,5

Pramen: ČSÚ

330


ka. Dalším významným vývozním segmentem jsou motorové a nemotorové padákové kluzáky a jejich komponenty a horkovzdušné balóny. U ostatních komodit odvětví (např. motocykly, jízdní kola, trakaře a dvoukolky) dochází narůstajícím dovozem, převážně z Asie, k mírnému poklesu salda zahraničního obchodu oborů. Další rozvoj odvětví bude záviset především na vstupu strategických investorů, a to převážně do leteckého průmyslu. 20.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Exportní schopnost každého odvětví patří mezi jeho základní ukazatele úspěšnosti. Podle celkového obchodního salda připadá nejvyšší podíl zahraničního obchodu tradičně na Německo (dovoz 20 % a vývoz 27 %). Rok 2004 byl v tomto ohledu úspěšný co do nárůstu exportu, ale i importu, do Německa. Rozhodující vývozní položku představují komponenty železničních vozů, říčně námořní nákladní lodě, sportovní, cvičná a ultralehká letadla. Pasivní saldo zahraničního obchodu je stále vykazováno, i když s nižší dynamikou, s USA, kam vyvážíme převážně letecké komponenty a sportovní letadla. Naopak hlavní dovozní položkou jsou velká dopravní letadla, vrtulníky a jejich komponenty. Kladné saldo zahraničního obchodu vykazujeme s Rakouskem – převážně kolejová vozidla a komponenty, se Slovenskem, Ma arskem a Velkou Británii. Konkrétní rozdělení zahraničního obchodu výrobků dopravního strojírenství do významných oblastí v roce 2004 znázorňuje graf 20.6. Vývozní teritoria v roce 2004

Slovensko 10 %

Ma arsko 7%

USA 6%

Rakousko 12 %

V. Británie 5% Nizozemsko Polsko 4 % 3%

Německo 27 %

Ostatní 26 %

Dovozní teritoria v roce 2004

Tchaj-wan 7%

Rakousko 6%

Čína 7%

Slovensko 6% Francie 5% Ostatní 17 %

Itálie 10 %

Německo 20 %

USA 22 %

Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO

Graf 20.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2004 – SKP 35

331


20.6.3. Tuzemská spotřeba Tabulka 20.11 udává přehled tuzemské spotřeby v b.c. výrobků SKP 35 v letech 2000 – 2004. Tuzemská spotřeba výrobků SKP 35 má v rámci několika sledovaných let výrazně oscilační tendence. 20.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 20.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 35 v letech 2000–2004

(mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004


159,7 6 157,9 12 138,3 3 822,6 573,3

–30,0 6 025,4 20 444,8 3 184,5 164,0

79,4 6 822,1 12 133,5 5 144,9 254,7

86,5 14 754,7 14 038,0 4 634,2 277,3

–38,7 11 943,6 8 191,4 5 924,3 336,2

SKP 35

22 851,8

29 788,7

24 434,6

33 790,7

26 356,7

x 100,0

130,4 130,4

82,0 106,9

138,3 147,9

78,0 115,3


Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO, pozn.: změna metodiky výpočtu

K historicky největším tahounům tuzemské spotřeby patří výroba kolejových vozidel (SKP 35.2) a výroba letadel (SKP 35.3). Avšak v roce 2004 došlo k výraznému poklesu tuzemské spotřeby právě u těchto oborů. Překvapující nárůst tuzemské spotřeby nastal u výrobků SKP 35.4 výroba motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků (27,8 %) a u SKP 35.5 výroba a oprava jiných dopravních prostředků a zařízení (21 %). Přestože jsme rovněž předpokládali zvýšenou tuzemskou spotřebu i u SKP 35.2, a to z důvodu plánované modernizace městské hromadné dopravy (dodávky tramvají pro hl. město Praha), ale i modernizaci vozového parku Českých drah (dodávky příměstských elektrických jednotek a osobních železničních vozů) a modernizaci vozů pro pražské metro, nestalo se tak. Plánované investice a modernizace se z finančních důvodů odkládají, resp. přesouvají až na roky 2005 a 2006. Do tuzemské spotřeby se v převážné míře promítají pouze opravy kolejových vozidel pro České dráhy, a.s. a modernizace tramvají a dodávky kompletačních dílů pro finální výrobu a opravy. Dalším výrobkem SKP 35 jsou lodě a čluny (SKP 35.1). Pokles tuzemské spotřeby u těchto výrobků nastal v souvislosti s neustálým protahováním a neschopností konsensu mezi zainteresovanými stranami na výstavbě jezů dolního toku Labe, bez něhož není možné ve větší míře provozovat vnitrozemskou vodní dopravu. Lodní doprava v České republice stagnuje a lodě stárnou. Z tohoto hlediska je však logické, že právě o výrobky lodního průmyslu není tak výrazný zájem. Spotřeba se soustře uje do segmentu sportovních a rekreačních lodí, vodních skútrů, lodních motorů a v menší míře jachet. Nejvyšší pokles tuzemské spotřeby (–42 %) byl zaznamenán u výrobků SKP 35.3, výroba letadel a kosmických lodí, na kterém se podílí v rozhodující míře dovoz velkých dopravních letadel a náhradních dílů k těmto letadlům a léta skomírající česká výroba letadel.

20.7. Investice Máme-li hodnotit investice do odvětví, musíme si v prvé řadě uvědomit, o jak náročnou výrobu se v tomto odvětví jedná. Není možné vyrábět moderní a kvalitní dopravní prostředky pro „náročné“ převážně zahraniční trhy za použití starých technologií. Podniky potřebují do výroby nejen investovat finanční prostředky, ale je potřeba vyvíjet a zavádět nové technologie. Na základě těchto skutečností vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu několik podpůrných programů, jako jsou program podpory rozvoje Technologických center, program rozvoje průmyslových zón, program podpory inovačních center a program tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Největší zájem 332


z řad výrobců dopravních prostředků a zařízení je však o investiční pobídky, potažmo o technologická centra. I přes skutečnost, že objem investic do strojního zařízení nedosahoval hodnoty předcházejícího roku, je možné konstatovat, že odvětví pokračuje ve svém dalším rozvoji. Investiční politika je ve většině případů zaměřena na modernizaci výrobního zařízení. 20.7.1. Přímé zahraniční investice Na rozvoj věnují firmy každoročně značné finanční prostředky. Pokud se jedná o příliv zahraničního kapitálu, využívají zahraniční investoři převážně investičních pobídek poskytovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu. Největší příliv kapitálu, co do objemu, jde do oboru 35.2 výroba kolejových vozidel. Největší zájem začíná být o obor 35.3 výroba letadel. V rámci podpory oboru 35.4 byly v roce 2004 schváleny pouze dvě investiční pobídky s celkovou investicí cca 91 mil. Kč, a to na výstavbu montážního závodu pro jízdní kola BIKE FUN International, s.r.o. v Kopřivnici a na výrobu motocyklů BLATA, s.r.o. na Blanensku. Přehled vývoje investic za období let 2000 – 2003 je uveden v tabulce 20.12 a v grafu 20.7. V posledních letech je patrný veliký zájem o toto odvětví, nebo objem investic převyšuje zájem investovat do ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu. Tabulka 20.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 35

(v mil. CZK)

k 31.12.2000

Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 2001

1 476,8 964,4

k 31. 12. 2002

8 271,0 0,6

7 282,1 0,5

k 31. 12. 2003 8 993,1 0,6

Pramen: ČNB

300

800

%

% 600

200 400

100 200

0

0 2000

2001

2002

2003

2000

2001

2002

2003

Přímé zahraniční investice OKEČ 35

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 35

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 20.7 Tuzemské a zahraniční investice

20.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Výroba dopravních prostředků a zařízení bezesporu patří k tradičním a významným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Je znakem vyspělé ekonomiky státu a stává se nezanedbatelným zdrojem přínosů státního rozpočtu. Hodnocení konkurenční způsobilosti odvětví jako celku je velmi obtížné. Přesto však můžeme říci, že se jedná o výrobu takových komodit, které mají své místo nejen na domácím trhu, ale i na trhu členských zemí Evropské unie a na mezinárodním trhu, což vyplývá z tabulky 13, která uvádí vývoj exportu výrobků SKP 35 do zemí EU v letech 2000 – 2003. Vyvoz českého zboží do EU významně roste. Co se týká 333


exportu v rámci uskupení CEFTA, Česká republika si stále upevňuje pozici coby významný partner a exportér. Tabulka 20.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech 2000–2003 výrobků SKP 35 (tis. EUR, %)

2000

2001

2002

2003

z CEFTA meziroční index

1 100 324 x

1 502 315 136,5

1 789 391 119,1

2 041 617 114,1

z toho z ČR meziroční index

248 617 x

289 695 116,5

303 791 104,9

345 878 113,9

Pramen: EUROSTAT

Inovační potenciál výrobků se bude i nadále zvyšovat. K tomu nás vede zvyšující se zájem výrobců o programy podpory výzkumu a vývoje a technologická centra. Tyto programy přispějí k posílení konkurenceschopnosti na světovém trhu a zvýší se perspektivnost odvětví, a to převážně u oborů, které budou zajišovat dopravní obslužnost. V posledních letech se jako nutné jeví právě obnova zastaralého vozového parku městské hromadné dopravy většiny měst států střední a východní Evropy. Rovněž současná strategie Evropské unie, která prosazuje posílení železniční dopravy vůči dopravě silniční si vynutí mj. modernizaci vozového parku v celém segmentu kolejových vozidel. V oboru výroby letadel se v roce 2005–6 již očekává překonání hlubokého propadu odbytu. Následující roky by měly přinést zvýšení poptávky po regionálních a víceúčelových jednomotorových letadlech z produkce českých firem. Taktéž se připravuje vstup silného finančního strategického investora do Leteckých závodů Kunovice, Moravanu–Aeroplanes Otrokovice a vyřešení krizové situace v polostátním podniku AERO Vodochody. V roce 2004 byla výrazně nastartována výroba motocyklů, která pokrývala převážně zahraniční poptávku. Z nárůstu exportu i zájmu firem investovat kapitál do výzkumu a propagace, vyvozujeme možný vzestup tohoto odvětví. České motocykly si získávají „sportovní“ jméno i mezi zahraničními závodními stroji. Dlouhodobě se celý výrobní program odvětví přizpůsobuje technickým podmínkám a odbytovým požadavkům západních odběratelů, a proto se i v budoucnu neočekávají zásadní problémy.

20.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Pokud máme hovořit o perspektivách odvětví, je možné konstatovat, že společnou strategií jednotlivých firem, podnikajících v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení, je jednoznačně udržení si své konkurenceschopnosti na trhu. Postavení odvětví je mj. úzce propojeno se státní politikou dopravní infrastruktury České republiky, členstvím země v EU i s její dopravní politikou. Cílem je tedy obhájit svou pozici i v rámci evropského prostředí. Odbytové perspektivy pro výrobce kolejových vozidel se budou vyvíjet dle priorit EU stanovených Lisabonskou strategií i strategií EU na podporu železniční dopravy. Cílem EU je vyrovnat disproporce mezi jednotlivými druhy dopravy s preferencí dopravy s nejmenším vlivem na životní prostředí. Evropská společenství se tak snaží převést část stále rostoucích objemů silniční dopravy na železnici, vnitrozemské vodní cesty a námořní příbřežní plavbu s využitím kombinované dopravy. Jedním z důležitých faktorů evropské dopravní politiky je realizace integrace železnic a otevření trhu, k němuž dojde v roce 2007. Proto by se v nejbližších letech mělo začít výrazně investovat do modernizace vozového parku a dopravních sítí. Pro roky 2007–2013 bude vyčleněno na podporu železničního sektoru ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti ročně až 4 mld. EUR. V současném rozpočtovém období je to pouze jedna miliarda. Novým zemím EU se tak naskýtá šance získat potřebné prostředky na modernizaci svého vozového parku a českému železničnímu průmyslu nové odbytové možnosti. Odbytové perspektivy dalších komodit odvětví se odráží od celoevropského i světového trendu. U oboru letadel se očekává výraznější prosazení českých výrobků na trzích západní Evropy a Severní Ameriky, a to v segmentu ultralehkých letadel a leteckých motorů. V oboru výroby lodí, motocyklů, jízdních kol 334


a jiných dopravních prostředků lze předpokládat zvyšující se konkurenci asijských výrobců. Stabilní odbytové možnosti českých výrobců převážně nákladních a cisternových lodí i nadále vidíme v Nizozemsku a pro čluny, sportovní lodě a jachty v USA a Německu. Významnou poptávku, převážně z Německa a Polska, lze očekávat u jízdních kol, invalidních vozíků, jejich částí a příslušenství. Pro nejbližší budoucnost není možné počítat z výraznou změnou trendů v odvětví, přesto však považujeme jeho vývoj za stabilní s mírně stoupajícími tendencemi.

335

20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení OKEČ 35

Recommend Documents