15. Ernest Hemingway Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013
Název školy
Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou
Název a číslo OP
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, CZ 1.5
Název šablony klíčové aktivity
I/2 Zvyšování kvality výuky prostřednictvím ICT
Číslo šablony, sady a materiálu VY_12_INOVACE_02_01_15 Vzdělávací oblast dle RVP
Estetické vzdělávání
Tematický celek dle ŠVP
Ernest Hemingway
Předmět, obor, ročník
Český jazyk a literatura, OA, 3. ročník
Anotace
Účelem pracovního listu je přiblížit žákům význam díla Ernesta Hemingwaye.
Re al izát or e m to h oto p r oje ktu j e Ob ch od n í ak ad e mi e a St ř ed n í od b o rn é u či li št ě V e se lí n ad Mor a vou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Ernest Hemingway 1899 – 1961 Americký reportér a spisovatel, nositel Nobelovy ceny. Patří mezi výrazné a určující osobnosti světové prózy první poloviny 20. století. Jeho umělecké postupy a názory ovlivnily celé literární generace a dodnes zůstává prozaikem, jehož dílo je neodmyslitelnou součástí moderního písemnictví. Život Narodil se v rodině lékaře. Svoji literární dráhu začíná jako novinář. Roku 1918 odešel jako dobrovolník ambulantních sborů Červeného kříže na italskou frontu, kde byl raněn. Po válce působil jako zahraniční dopisovatel ve Francii, Španělsku, Itálii a Švýcarsku. V polovině 30 let podnikl několik dobrodružných cest do Afriky. Během druhé světové války působil v Indočíně. Poslední roky Ernesta Hemingwaye poznamenala těžká choroba. Roku 1961 spáchal sebevraždu.
Dílo Ernest Hemingway je označován za autora tzv. „ztracené generace“. Tento výraz poprvé použila americká spisovatelka Gertrude Steinová. Označila tak skupinu amerických spisovatelů narozených kolem roku 1900, kteří zažili první světovou válku a tuto skutečnost zobrazovali ve svých dílech. Vyjadřují pocity vojáků po návratu, jejich duševní zmrzačení a neschopnost zařadit se do společnosti. V jeho románech, které se odehrávají v charakteristickém, převážně mužském prostředí, se hrdinové prosazují v často jen na základě individuálních etických norem. Hemingwayův styl byl ovlivněn reportérskou činností, které se po celý život věnoval. Typický je realistický dialog a neosobní styl vypravěče. Sbohem armádo Dílo zpracovává zážitky z italské fronty. Příběh je vyprávěn v ich-formě. Hlavním hrdinou je mladý americký voják bojující v italské armádě. Román je psán s reportážní přesností. Podstatné myšlenky jsou zprostředkovány formou živého dialogu. Zelené pahorky africké Kniha reportážního charakteru, která zprostředkovává čtenáři autorovy zážitky ze safari. Dílo popisuje lovecké scény. Autor zde vystupuje jako náročný, sebestředný lovec. Komu zvoní hrana Žádný člověk není ostrov sám pro sebe;... smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě" Námětem k tomuto dílu byla španělská občanská válka. Děj se odehrává ve třech dnech, které prožije na straně republikánů americký dobrovolník Robert Jordan.
strana 2
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Martina Miškeříková
Stařec a moře Poslední dílo, které autor napsal. Starý kubánský rybář Santiago se po neúspěšných pokusech, kdy lovil s malým chlapcem, vydá sám na moře. Uloví obrovského merlina, se kterým zápasí dva dny, než se mu podaří rybu harpunovat a přivázat k lodi. Je to jeho životní úlovek. Je vyčerpán a uvažuje, co s rybou udělá. Ale mrtvou rybu napadnou žraloci a starý rybář nemá sílu ji ubránit. Vrací se zpět pouze s kostrou. Santiago ale nevnímá výsledek svého snažení jako prohru, protože během boje dokázal vzdorovat mnohem silnější přírodě a překonal tak sám sebe. V textu se objevují i motivy osamění, utrpení či konfrontace pohledů stáří a mládí na totožnou situaci. „Člověka je možno zničit, ale ne porazit.“
Vytáhl stěžeň a skasal plachtu a přivázal ji ke stěžni. Pak si hodil stěžeň přes rameno a začal šplhat nahoru. A právě v tom okamžiku si uvědomil, jak velice je unaven. Zůstal na chvilku stát, ohlédl se a uviděl v odrazu pouliční lampy ohromný rybí ocas, tyčící se hezky daleko za zádí člunu. Viděl nahou bílou linii rybí páteře a temný masiv hlavy s vyčnívajícím mečem a všechnu tu nahotu mezi tím. Dal se znovu do šplhání a nahoře padl a zůstal chvíli ležet se stěžněm přes rameno. Pokusil se vstát. Ale bylo to příliš obtížné a tak tam seděl se stěžněm na rameni a hleděl na silnici. Na druhé straně přešla kočka za svými spády a stařec ji pozoroval. Pak pozoroval prostě silnici. Konečně položil stěžeň na zem a vstal. Zvedl stěžeň, dal si jej na rameno a vykročil po silnici. Pětkrát si ještě musel sednout, než došel ke své chatrči. V chatrči opřel stěžeň o stěnu. Nahmatal potmě láhev s vodou a napil se. Pak si lehl na lůžko. Přetáhl si pokrývku přes ramena a potom přes záda a přes nohy a usnul s tváří dolů na novinách a s rukama nataženýma dlaněmi vzhůru. Když chlapec ráno nahlédl do dveří, zastihl jej ve spánku. Vítr dul tak silně, že čluny, zvyklé dát se i se sítěmi nést vlnami, dnes nevypluly a chlapec dlouho spal a pak přišel k starcově chatrči, jako přicházel každé ráno. Viděl, že stařec oddychuje, a pak spatřil jeho ruce a rozplakal se. Vyšel velice tiše ven, aby přinesl trochu kávy, a celou cestu po silnici plakal. Mnoho rybářů stálo kolem loďky a dívalo se, co je to k ní přivázáno, a jeden stál ve vodě s vyhrnutými nohavicemi a měřil kostru provazovou mírou. Chlapec dolů nesestoupil. Byl tam už předtím a jeden z rybářů za něho hlídal člun. „Jak mu je?" zakřičel jeden rybář. „Spí," zavolal chlapec. Nestaral se o to, že ho všichni vidí plakat. „Ať ho nikdo neruší!" „Měřila od nosu k ocasu pět a půl metru," křikl na něho rybář s měřicí šňůrou. „To věřím," odpověděl chlapec. Šel do Terasy a požádal o plechovku kávy. „Horkou, a hodně mléka a cukru." „Ještě něco?" „Ne. Uvidím pak, co může jíst." „Taková ryba!" řekl hospodský. „Taková ještě na světě nebyla. Ale ty dvě, cos chytil včera, byly taky pěkné ryby." „Čert vzal moje ryby," utrhl se chlapec a znovu se rozplakal.
strana 3
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Martina Miškeříková
Otázky a úkoly: 1. Vysvětli pojem „ztracená generace.“
2. Co je typické pro Hemingwayovo dílo?
3. Vyhledej v ukázce metaforu. 4. Vysvětli motto : Žádný člověk není ostrov sám pro sebe;... smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě"
ŘEŠENÍ 1. Vysvětli pojem „ztracená generace.“ Jde o generaci autorů, kteří se účastnili 1. světové války 2. Co je typické pro Hemingwayovo dílo? Náměty jeho próz souvisely s jeho životem. Próza obsahuje reportážní prvky. 3. Vyhledej v ukázce metaforu. masiv hlavy 5. Vysvětli motto : Žádný člověk není ostrov sám pro sebe;... smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě" Zamyšlení nad životem a ztrátami, které nám přináší. Diskuse.
strana 4
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Martina Miškeříková
Použitá literatura: Vladimír Prokop : Přehled světové literatury 20. Století,O.K. Soft, Sokolov, 1998
strana 5
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Martina Miškeříková
