Workshop Adolfa Patery 2012 – Extrémní hydrologické jevy v povodích
Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Pavel Treml Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda nedostatkových objemů. Z výsledků vyplývá, že novodobá sucha z 90. let a roku 2003 nepatřila k těm nejvýznamnějším. In the paper the largest hydrological droughts in the 20th century are identified and compared. For their definition deficit volumes method was used. The results shows that droughts of the 90's years and in 2003 were not the most significant.
1. Úvod V posledních letech je patrný nárůst výskytu období sucha. Je tomu tak skutečně ? Byla pozorována během 20. století významnější sucha než v 90. letech 20. století a na počátku 21. století ? Na tyto otázky by měl přinést odpověď následující příspěvek, který analyzuje metodou nedostatkových objemů výskyt hydrologického sucha přibližně za posledních 100 let na území České republiky. Příspěvek rozšiřuje článek [1], který se věnoval výskytu největších meteorologických a hydrologických such v letech 1875 - 2010, s důrazem na výskyt meteorologického sucha.
2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů K analýze výskytu hydrologického sucha na území České republiky byla použita data ze 7 vodoměrných stanic - Děčín (data z období let 1888-2010), Brandýs nad Labem (1911-2005), Železný Brod (1912-2009), Bechyně (1911-2009), Bohumín (1920-2010), Olomouc (1921-2009) a Brno (1923-2009). Hydrologické sucho bylo hodnoceno pomocí metody nedostatkových objemů. Principem metody nedostatkových objemů je vymezit a vyhodnotit období s průtokem nižším, než je zvolený mezní limitní průtok. Takto vymezené období lze poté charakterizovat podle různých kritérií - objemu vody, který chybí pro Pavel Treml Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i., Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 6, Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Albertov 6, 128 43 Praha 2, tel.: 220 197 468, e-mail:
[email protected]
Workshop Adolfa Patery 2012 – Extrémní hydrologické jevy v povodích
doplnění aktuálně naměřeného průtoku na limitní průtok, data výskytu tohoto období, jeho délky apod. Hodnota nedostatkového objemu odpovídá množství vody, které by bylo teoreticky potřeba akumulovat v době sucha, aby byl zabezpečen zvolený limitní průtok. Závisí na zvolené hodnotě požadovaného limitního průtoku, vůči němuž se velikost nedostatkového objemu počítá. Velikost nedostatkových objemů se stanoví následujícím způsobem: 1. Zvolí se velikost limitního průtoku LQ. Zpravidla je tímto limitním průtokem 355, 330 nebo 360-denní průtok, používá se i procentuální vyjádření m-denního průtoku, zejména průtok o velikosti Q90%. 2. Ve zvolené časové řadě se hledají dny, v nichž jsou hodnoty denních průtoků Qi menší než je zvolený limitní průtok LQ. 3. Vymezí se období s průtokem menším než je limitní průtok LQ. Toto období začíná 1. dnem s průtokem menším než je limitní průtok a končí posledním dnem souvislého období s průtokem menším než limitní průtok LQ. Období se vymezí v celé řadě průtoků. 4. Poté lze je již možno spočítat pro každé období s průtokem nižším než je limitní průtok LQ velikost nedostatkového objemu podle vzorce: t
NO ( LQ Qi ) 24 3600 (1) i 1
kde t je počet dnů období s průtokem nižším než je limitní průtok, LQ je velikost limitního průtoku v m3s-1, Qi průtok v m3s-1 i-tého dne období s průtokem nižším než je limitní průtok. Jednotkou nedostatkového objemu je m3. Pro možnost srovnání nedostatkových objemů mezi více vodoměrnými stanicemi je vhodné nedostatkové objemy standardizovat, užít tzv. standardizované nedostatkové objemy, které je možno vypočítat podle vzorce: NO st
NO 100 (2) LQ t 24 3600
kde NO je velikost nedostatkového objemu v m3, LQ je velikost limitního průtoku v m3s-1 a t je počet dnů období s průtokem nižším než je limitní průtok Hodnota standardizovaného nedostatkového objemu je potom bezrozměrné číslo v procentech. Výsledky metody nedostatkových objemů jsou názorné. Problematické je ale, že se vztahují vždy ke konkrétní zvolené hodnotě limitního průtoku (např. Q90%), pro jiné hodnoty limitních průtoků se musí počítat znovu. Navíc závisí i na zvolené časové periodě (např. 30 let, 50let). Pavel Treml Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i., Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 6, Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Albertov 6, 128 43 Praha 2, tel.: 220 197 468, e-mail:
[email protected]
Workshop Adolfa Patery 2012 – Extrémní hydrologické jevy v povodích
Pro zpracování tohoto příspěvku byla pro odvození nedostatkových objemů použita hodnota limitního průtoku Q330. Z vymezených období sucha výše uvedeným způsobem pak byla zjištěna nejvýznamnější období sucha na území ČR a na jednotlivých stanicích. Období trvání sucha na území ČR je vždy popsáno v textu každé kapitoly, spolu s extrémy pro hodnocené stanice. Tabulky pak shrnují nejvýznamnější informace o hlavním období sucha na konkrétní vodoměrné stanici.
3. Největší hydrologická sucha 20. století Celkový přehled Nejextrémnější sucha byla v letech 1947, 1953 a 1921, přičemž období 1947 1953 bylo obecně velmi suché. Další významná sucha byla v letech 1904 a 1911. Ostatní sucha jsou již méně významná. Od 50. let postupně dochází k výstavbě přehradních nádrží, díky nimž je možno průtoky větších vodních toků nadlepšovat, a proto extremita novodobých such je podstatně menší než v 1. polovině 20. století. Významnější hydrologická sucha po roce 1953 byla zaznamenána v letech 2003, 1992 a 1983. V období let 1965 - 1989 se kromě let 1973 a 1983 žádná velká hydrologická sucha nevyskytla. Podrobnější popis nejvýznamnějších such je uveden v následujícím textu, ukázka výskytu jednotlivých such na vodoměrné stanici v Brandýse nad Labem pak na obrázku 1.
Obr. 1 Největší hydrologická sucha na vodoměrné stanici Brandýs nad Labem Pavel Treml Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i., Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 6, Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Albertov 6, 128 43 Praha 2, tel.: 220 197 468, e-mail:
[email protected]
Workshop Adolfa Patery 2012 – Extrémní hydrologické jevy v povodích
Sucho v roce 1953 Největší sucho bylo v roce 1953. Navázalo na velmi suché roky 1947 - 1952. Sucho začalo kolem 15. srpna a skončilo v 1. polovině března roku 1954 táním sněhu. Na většině profilů trvalo přes 190 dnů. Výjimečnost tohoto sucha je kromě délky trvání i v plynulém přechodu sucha z letního období do zimního. Na většině profilů chybělo do naplnění limitního průtoku Q330 přes 30 % vody. V absolutním vyjádření chybělo nejvíce vody v Děčíně, téměř 585 mil. m3 vody. Ve stejném období se vyskytlo i největší meteorologické sucho (více v [1]). Tab. 1 Nejsušší období na jednotlivých vodoměrných stanicích v roce 1953: ID profilu
Název profilu
Od
Do
Trváni (dnů)
Nedostatkový objem (m3)
0910
Železný Brod
2.9.1953
8.3.1954
169
22 094 208
31
1040
Brandýs nad Labem
16.8.1953
5.3.1954
192
131 803 200
26
2400
Děčín
14.8.1953
6.3.1954
197
584 591 040
32
1330
Bechyně
9.11.1953
11.3.1954
122
25 841 376
47
4490
Brno - Poříčí
16.9.1953
18.3.1954
183
10 399 104
33
3670
Olomouc
5.8.1953
4.3.1954
188
37 199 520
33
2940
Bohumín
15.8.1953
28.2.1954
196
64 705 824
38
Standardizovaný nedostatkový objem (%)
Sucho v roce 1947 Hydrologické sucho je podle velikost standardizovaných nedostatkových objemů největší, podle své délky (cca 117 dnů) a absolutní velikosti nedostatkových objemů 2. největší. Výjimečnost sucha z roku 1947 je, že hlavnímu období sucha, které začalo přibližně ve 2. polovině měsíce července a skončilo kolem 11. listopadu, předcházelo výrazné období sucha v jarních měsících a že i následující roky 1948 - 1953 byly velmi suché. Na všech profilech v hlavním období sucha přesáhla velikost standardizovaných nedostatkových objemů hodnotu 30 % (tj. chybělo přes 30 % vody pro naplnění do limitního průtoku Q330), v Děčíně chyběla dokonce téměř polovina objemu, což v absolutních číslech znamená, že do naplnění limitního průtoku Q330 chybělo 516,5 milionu m3 vody. Tab. 2 Nejsušší období na jednotlivých vodoměrných stanicích v roce 1947: ID profilu
Název profilu
Od
Do
Trváni (dnů)
Nedostatkový objem (m3)
Standardizovaný nedostatkový objem (%)
0910
Železný Brod
27.6.1947
6.11.1947
124
18 388 512
35
1040
Brandýs nad Labem
16.7.1947
10.11.1947
117
117 944 640
38
2400
Děčín
18.7.1947
11.11.1947
117
516 473 280
48
Pavel Treml Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i., Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 6, Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Albertov 6, 128 43 Praha 2, tel.: 220 197 468, e-mail:
[email protected]
Workshop Adolfa Patery 2012 – Extrémní hydrologické jevy v povodích 1330
Bechyně
29.7.1947
9.9.1947
42
6 657 120
35
1330
Bechyně
18.10.1947
12.11.1947
25
3 269 376
29
4490
Brno - Poříčí
25.7.1947
13.11.1947
110
5 701 536
30
3670
Olomouc
14.7.1947
11.11.1947
118
31 880 736
45
2940
Bohumín
5.5.1947
28.6.1947
49
11 623 392
27
2940
Bohumín
10.9.1947
10.11.1947
62
20 295 360
38
Sucho v roce 1921 Další extrémně velké sucho bylo v roce 1921. Hydrologické sucho začalo během druhé červencové dekády a končilo koncem měsíce října, nicméně i průtoky v následujícím měsíci listopadu a v první a druhé prosincové dekádě byly malé, ve většině dnů byly nižší než 50 % hodnoty mediánu hodnoty průtoku. Velikost standardizovaných nedostatkových objemů se pohybovala mezi 29 a 37 %, v Olomouci 44 %, naopak v Bechyni pouze 22 % (souvisí s antropogenní činností, vypouštěním rybníků). V m3 chybělo nejvíce vody v Děčíně, skoro 367 milionů m3 vody, v přepočtu na velikost průtoku chybělo více vody v Olomouci (38 mil. m3) a Brandýse nad Labem (163 mil. m3). Zajímavostí je, že na meteorologických datech (více v [1]) bylo toto sucho detekováno dobře pouze na východě republiky, neboť na západě republiky se podstatně více projevoval přechod front a byla zde i výraznější konvektivní činnost. Tab. 3 Nejsušší období na jednotlivých vodoměrných stanicích v roce 1921: ID profilu
Název profilu
Od
Do
Trváni (dnů)
Nedostatkový objem (m3)
Standardizovaný nedostatkový objem (%)
0910
Železný Brod
13.7.1921
28.10.1921
101
12 358 656
29
1040
Brandýs nad Labem
29.5.1921
8.12.1921
163
162 656 640
37
2400
Děčín
11.7.1921
30.10.1921
110
366 595 200
36
1330
Bechyně
22.7.1921
12.9.1921
46
4 648 320
22
3670
Olomouc
18.7.1921
19.12.1921
147
38 828 160
44
2940
Bohumín
21.7.1921
2.11.1921
105
32 434 560
36
Sucho v roce 1904 Jedno z nejvýraznějších such nastalo v roce 1904. Byla k dispozici pouze data z vodoměrné stanice v Děčíně, avšak na této stanici se jednalo o 2. nejvýznamnější hydrologické sucho historie. Sucho trvalo od 8. června do 11. listopadu, s přestávkou 8 dnů. Velikost standardizovaného nedostatkového objemu byla přes 38 %, což v absolutním vyjádření znamená, že chybělo téměř 489 milionů m3 vody. Nejmenší průtoky byly zaznamenány v měsíci srpnu, kdy denní hodnoty průtoků na Labi nepřekročily průtok 51 m3s-1 (hodnota 360denního průtoku za období 1888 – 2010 je 61 m3s-1, průměrný průtok 313 Pavel Treml Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i., Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 6, Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Albertov 6, 128 43 Praha 2, tel.: 220 197 468, e-mail:
[email protected]
Workshop Adolfa Patery 2012 – Extrémní hydrologické jevy v povodích
m3s-1). Výskyt velkého sucha byl detekován i na meteorologických datech (více v [1]). Tab. 4 Nejsušší období na vodoměrné stanici Děčín v roce 1904: ID profilu
Název profilu
Od
Do
Trváni (dnů)
Nedostatkový objem (m3)
Standardizovaný nedostatkový objem (%)
2400
Děčín
18.6.1904
11.11.1904
139
488 678 400
38
Sucho v roce 1959 Další významné sucho bylo v roce 1959. Na rozdíl od předchozích such se toto sucho nevyskytlo na všech profilech, což je dáno postupně napouštěnými přehradami, jejichž jedním z cílů je nadlepšovat průtoky v období malých průtoků. Na profilech, kde se hydrologické sucho vyskytlo, chybělo k dosažení limitního průtoku Q330 mezi 10 a 27 % vody, nejvíce v Brandýse nad Labem, necelých 33 milionů m3 vody. Problémy s malými průtoky začaly být patrné koncem srpna a trvaly téměř do konce prosince. Je to způsobeno tím, že na většině území mezi 20. srpnem a 21. říjnem vůbec nepršelo nebo byly srážky zanedbatelné. Díky nulovým, popř. velmi malým úhrnům srážek a vysokým výparem bylo toto sucho z hlediska meteorologického sucha 2. nejvýznamnější (více v [1]). Tab. 5 Nejsušší období na jednotlivých vodoměrných stanicích v roce 1959: ID profilu
Název profilu
Od
Do
Trváni (dnů)
Nedostatkový objem (m3)
Standardizovaný nedostatkový objem (%)
0910
Železný Brod
22.8.1959
26.12.1959
118
11 035 008
22
1040
Brandýs nad Labem
11.9.1959
25.12.1959
100
32 711 040
12
3670
Olomouc
15.9.1959
5.12.1959
77
4 856 544
10
2940
Bohumín
7.9.1959
21.12.1959
105
24 119 424
27
Sucha po roce 1980 Nejvýznamnější sucho novodobé historie bylo zaznamenáno v roce 2003. Sucho postihlo především území západní Evropy, Česká republika byla na okraji oblasti postižené suchem. Nejvýraznější projevy na našem území byly mezi 10. červencem a 3. říjnem. V Bechyni nepřekročil průtok hranicí 330-denního průtoku celkem 107 dní, protekla tam téměř polovina objemu obvykle tekoucí vody, pro doplnění vody na obvykle tekoucí objem vody chybělo 22,3 mil. m3 vody. Pavel Treml Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i., Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 6, Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Albertov 6, 128 43 Praha 2, tel.: 220 197 468, e-mail:
[email protected]
Workshop Adolfa Patery 2012 – Extrémní hydrologické jevy v povodích
Tab. 6 Nejsušší období na jednotlivých vodoměrných stanicích v roce 2003: ID profilu
Název profilu
Od
Do
Trváni (dnů)
Nedostatkový objem (m3)
Standardizovaný nedostatkový objem (%)
1040
Brandýs nad Labem
9.7.2003
5.10.2003
77
44 176 320
22
2400
Děčín
4.8.2003
1.9.2003
28
25 030 080
10
1330
Bechyně
19.6.2003
3.10.2003
107
22 871 808
48
3670
Olomouc
28.7.2003
3.10.2003
68
13 105 152
32
2940
Bohumín
7.8.2003
29.9.2003
50
7 780 320
18
Významným hydrologickým suchem novodobé historie je i sucho z roku 1992. Období nejvýraznějšího sucha v tomto roce začalo na většině území po 20. červenci a skončilo po 22. říjnu, v Bechyni skončilo kvůli vypouštění rybníků již 22. září. Největší nedostatkový objem byl v Brandýse nad Labem, přes 62 mil. m3 vody. Tab. 7 Nejsušší období na jednotlivých vodoměrných stanicích v roce 1992: ID profilu
Název profilu
Od
Do
Trváni (dnů)
Nedostatkový objem (m3)
Standardizovaný nedostatkový objem (%)
910
Železný Brod
25.7.1992
23.10.1992
71
3 583 008
12
1040
Brandýs nad Labem
19.7.1992
24.10.1992
92
62 156 160
25
1330
Bechyně
22.7.1992
22.9.1992
63
11 183 616
40
2940
Bohumín
18.7.1992
16.10.1992
87
19 624 032
37
3670
Olomouc
22.7.1992
25.10.1992
95
24 698 304
30
4490
Brno - Poříčí
11.9.1992
10.12.1992
90
5 503 680
35
Z novodobých such je podstatné i sucho z roku 1983. Zatímco z meteorologického hlediska bylo jedním z největších (viz. [1]), tak z hydrologického hlediska se na velikostech průtoků příliš neprojevilo. Začalo mezi 15. a 19. srpnem a trvalo do 25. listopadu. Výraznější bylo na východě republiky, méně významné na západě. Největší standardizovaný nedostatkový objem měl velikost 21 %. Největší nedostatkové objemy byly zaznamenány v Olomouci a Bohumíně a měly hodnotu pouze 12, resp. 13 milionů m3. Tab. 8 Nejsušší období na jednotlivých vodoměrných stanicích v roce 1983: ID profilu
Název profilu
Od
Do
Trváni (dnů)
Nedostatkový objem (m3)
Standardizovaný nedostatkový objem (%)
0910
Železný Brod
4.7.1983
2.8.1983
30
1 978 560
20
0910
Železný Brod
19.8.1983
25.11.1983
90
7 632 576
7
1040
Brandýs nad Labem
19.10.1983
25.11.1983
33
6 549 120
19
Pavel Treml Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i., Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 6, Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Albertov 6, 128 43 Praha 2, tel.: 220 197 468, e-mail:
[email protected]
Workshop Adolfa Patery 2012 – Extrémní hydrologické jevy v povodích 1330
Bechyně
18.7.1983
4.9.1983
28
2 371 680
21
3670
Olomouc
15.8.1983
26.11.1983
98
12 350 880
14
2940
Bohumín
17.8.1983
18.12.1983
112
13 443 840
20
4. Závěr Jak bylo ukázáno v příspěvku, během 20. století bylo postiženo území České republiky několika extrémními suchy. Novodobá sucha z 90. let a z roku 2003, při nichž na řadě míst významně poklesly průtoky, ve srovnání se suchy z 1. poloviny 20. století nebyla tak významná. V případě obdobné extremity velkých such z let 1953, 1947 či 1921 by dopady těchto such byly pravděpodobně podstatně významnější, a to i přestože od 2. poloviny 50. let byly na mnoha tocích zřízeny přehradní nádrže, jejichž jedním z cílů je nadlepšovat průtoky na vodních tocích v období výskytu malých průtoků. Poděkování Tento příspěvek vznikl v rámci projektu s názvem "Vysychání toků v období klimatické změny: predikce rizika a biologická indikace epizod vyschnutí jako nové metody pro management vodního hospodářství a údržby krajiny", jenž je financován TA ČR a z podkladů projektu s názvem "Stanovení vhodných indikátorů pro identifikaci výskytu, předpověď a vyhodnocení intenzity období sucha pro podmínky České republiky", jenž byl součástí výzkumného záměru VÚV T.G.M a byl financován MŽP ČR.
5. Literatura: [1] Treml, P. 2011. Největší sucha na území České republiky v období let 1875 – 2010. Meteorologické zprávy, roč. 64, č. 6, s. 168—176. ISSN 0026-1173.
Pavel Treml Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i., Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 6, Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Albertov 6, 128 43 Praha 2, tel.: 220 197 468, e-mail:
[email protected]