ČÁST B
ČÁST B - VYNÁLEZY A DODATKOVÁ OCHRANNÁ OSVĚDČENÍ OBSAH Kapitola I.
6
VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA PŘIHLÁŠKU VYNÁLEZU; PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM
7
1.
Všeobecné požadavky na přihlášku vynálezu
7
1.2
Přihlašovací formulář - žádost o udělení patentu
7
1.1
Podlohy přihlášky vynálezu (tj. popis, nároky, anotace, výkresy)
7
2.
3.
Podání přihlášky vynálezu
9
2.1
Úřední osoba
10
2.2
Mezinárodní přihlášky podávané podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT)
10
2.3
Utajované přihlášky
11
2.4
Jiná podání (Obecně formy podání viz ČÁST A)
11
2.5
Změna evropské patentové přihlášky na národní přihlášku (§ 35b) patentového zákona)
11
Předběžný průzkum přihlášky vynálezu
12
3.1
Vyloučení předmětů zjevně nepatentovatelných
13
3.2
Odstranění zjevných formálních vad
14
3.3
Doklady (obecně viz ČÁST A)
14
3.4
Biologický materiál
17
3.5
Popis, anotace a výkresy
17
3.6
Používání zkratek, firemních názvů a obchodních označení
17
3.7
Podpisy jako nutná podmínka (na vedlejším vyhotovení)
18
4.
Podklady pro zveřejnění
18
5.
Zatřídění předmětu přihlášky vynálezu
18
5.1
Podstata zatřiďování
18
5.2
Obecné zásady zatřiďování
19
5.2.1
Zatřiďování v různých fázích řízení o přihlášce
20
5.2.1.1 Zatřídění pro přidělení přihlášky (předběžné zatřídění)
20
5.2.1.2 Zatřídění pro zveřejnění přihlášky
20
5.2.1.3 Zatřídění pro účely rešerše a průzkumu
20
5.2.1.4 Zatřídění pro udělení patentu po předchozím zveřejnění přihlášky
21
Kapitola II.
21
ZVEŘEJNĚNÍ PŘIHLÁŠKY VYNÁLEZU 1.
Zveřejnění přihlášky vynálezu
21
2.
Dřívější zveřejnění
21
2.1
21
Na žádost přihlašovatele podanou písemně a po zaplacení příslušného správního poplatku
1
Únor 2015
ČÁST B 2.2
3.
Před uplynutím lhůty 18 měsíců, počítáno od práva přednosti, byl-li již na přihlášku vynálezu udělen patent
Zveřejnění mezinárodní přihlášky, která vstoupila do národní fáze cestou PCT
4. Technická příprava zveřejnění přihlášky vynálezu
5.
22
22 22
4.1
Průzkumový pracovník (tedy oprávněná úřední osoba)
22
4.2
Referent
23
4.3
Oddělení rejstříků:
23
Připomínky k patentovatelnosti předmětu zveřejněné přihlášky vynálezu
24
Kapitola III.
25
ÚPLNÝ PRŮZKUM PŘIHLÁŠKY VYNÁLEZU
25
1.
Podmínky, jejichž nesplnění má za následek zamítnutí přihlášky vynálezu
25
1.1
Patentovatelnost vynálezů
25
1.1.1
Předmět ochrany
25
1.1.2
Novost
26
1.1.3
Vynálezecká činnost
28
1.1.4
Průmyslová využitelnost
31
2.
1.2
Výluky z patentovatelnosti
31
1.3
Jasnost a úplnost popisu vynálezu
32
1.4
Přípustné změny v přihlášce vynálezu a změny jdoucí nad rámec původního podání
32
Podmínky, jejichž nesplnění má za následek zastavení řízení o přihlášce vynálezu
34
2.1
Jednotnost vynálezu
34
2.1.1
34
2.1.2
Jeden vynález v přihlášce vynálezu
Skupina vynálezů v jedné přihlášce
2.1.2.1 Vynálezy různých kategorií
35
2.1.2.2 Vynálezy stejných kategorií
2.2
Únor 2015
35 36
2.1.2.2.1
Stejné předměty
36
2.1.2.2.2
Různé předměty
37
2.1.2.3 Různé kombinace vynálezů
38
2.1.2.4 Nároky se znaky s účinky vzájemného působení (interaktivními účinky)
38
2.1.3
Význam známého stavu techniky na posuzování jednotnosti
39
2.1.4
Vyloučené přihlášky vynálezů
39
Požadavky na přihlášku vynálezu
40
2.2.1
Žádost o udělení patentu (dále jen žádost)
40
2.2.2
Popis vynálezu
40
2.2.3
Patentové nároky a kategorie vynálezu
41
2.2.3.1 Patentové nároky
41
2
3.
4.
ČÁST B 2.2.3.2 Kategorie vynálezu
42
2.2.4
Výkresy
47
2.2.5
Anotace
48
Zahájení úplného průzkumu
48
3.1
První zpráva o úplném průzkumu
49
3.2
Druhá zpráva o úplném průzkumu
50
3.3
Osobní projednání přihlášky vynálezu
50
3.4
Metodika provádění rešerší v přihláškovém řízení
50
I.
OBECNĚ
50
II:
PARAMETRY/VLASTNOSTI/CHARAKTERISTIKA REŠERŠE
51
III.
POSTUP PROVÁDĚNÍ REŠERŠE
55
IV.
REŠERŠNÍ ZPRÁVA
57
V.
KONTROLA
61
Závěry úplného průzkumu
61
4.1
Zamítnutí přihlášky vynálezu
61
4.2
Zastavení řízení o přihlášce vynálezu
62
4.3
Udělení patentu
62
4.4
Technická příprava udělení patentu po ukončeném průzkumu
63
5.
Obecné povinnosti jednotlivých funkcí v oblasti řízení o přihláškách.
64
6.
Podpisová oprávnění
65
7.
Poplatky
66
Příloha I
67
POKYNY PRO ÚPRAVU PODLOH PŘIHLÁŠEK PRO TISK
67
Příloha II
69
ŘECKÁ ABECEDA
69
Příloha III
70
VELIČINY A JEDNOTKY
70
Moduly
75
Modul 1
75
Modul 2
75
Modul 3
75
Modul 4
75
Modul 5
76
Modul 6
76
Modul 7
76
Modul 8
76
3
Únor 2015
ČÁST B Modul 9
77
Modul 10
77
Modul 11
77
Modul 12
77
Modul 13
77
Modul 14
78
Modul 15
78
Modul 16
78
Modul 17
78
Modul 18
78
Modul 19
79
Modul 20
79
Modul 21
79
Modul 22
80
Modul 23
80
Modul 24
80
Modul 25
81
Kapitola IV.
81
DODATKOVÁ OCHRANNÁ OSVĚDČENÍ PRO LÉČIVA A PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN (DÁLE JEN SPC)
81
1.
Žádost o udělení SPC
82
2.
Zveřejnění žádosti o udělení SPC
83
3.
Ověření podmínek k udělení SPC
83
4.
Závěry ověření splnění podmínek pro udělení SPC
83
4.1
Zamítnutí žádosti o udělení SPC
83
4.1.1.
Zamítnutí žádosti pro nesplnění požadavků na obsah žádosti podle čl. 8 nařízení
84
4.1.2.
Zamítnutí žádosti pro nesplnění podmínek udělení SPC nebo z jiných důvodů vyplývajících z nařízení než je uvedeno v bodu 4.1.1.
84
4.2
Zastavení řízení o žádosti o udělení SPC
84
4.2.1
Zastavení řízení podle patentového zákona
84
4.2.2
Zastavení řízení podle správního řádu
84
4.3
Udělení SPC
84
4.4
Opravné řízení
84
5.
Zveřejnění rozhodnutí ve Věstníku
85
6.
Prodloužení doby platnosti osvědčení
85
6.1
85
Únor 2015
Zveřejnění žádosti o prodloužení
4
7.
ČÁST B 6.2
Ověření splnění podmínek
85
6.3
Závěry ověření
86
6.4
Prodloužení doby platnosti SPC
86
6.5
Zveřejnění rozhodnutí ve Věstníku
86
Řízení
Kapitola V.
86
EVROPSKÉ PATENTOVÉ PŘIHLÁŠKY A EVROPSKÉ PATENTY
86
1.
87
Předkládání překladů a zásady řízení o jejich zveřejnění 1.1.
Podmínky zpřístupnění překladů nároků/opravného překladu nároků evropských patentových přihlášek
88
1.2.
Podmínky pro zpřístupnění překladů evropského patentového spisu
88
1.3.
Průzkum formálních a věcných náležitostí podání překladů
89
1.4.
Zveřejnění/zpřístupnění překladů
90
2.
Vyznačování neúčinnosti od počátku
90
3.
Čtvrtletní report pro Evropský patentový úřad
90
4.
Zrušení účinků pro Českou republiku, chybějící designace
91
5.
Záznamy do rejstříku a změny rejstříkových údajů u evropských patentů
91
5
Únor 2015
ČÁST B
ČÁST B - VYNÁLEZY A DODATKOVÁ OCHRANNÁ OSVĚDČENÍ Kapitola I. Právní předpisy upravující řízení o přihláškách vynálezů a dodatkových ochranných osvědčeních: -
zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (dále „patentový zákon“).
-
zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat (dále „zákon o biotechnologiích“);
-
zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin (zákon o ochraně práv k odrůdám);
-
vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů (dále jen „vyhláška“);
-
Instrukce předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví, kterou se stanoví standard úpravy přihlášky vynálezu, žádosti o udělení dodatkového ochranného osvědčení a přihlášky užitného vzoru (dále jen „Instrukce“);
-
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád;
-
zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (dále „zákon o správních poplatcích“);
-
zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů;
-
zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví;
-
Smlouva o patentové spolupráci, publikována pod č. 296/1991 Sb.;
-
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky
-
Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení publikována pod č. 212/1989 Sb., (dále „Budapešťská smlouva“);
-
zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti;
-
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (vyhl. č. 64/1975 Sb.) (dále „Pařížská úmluva“);
-
Úmluva o udělování evropských patentů (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 69/2002 Sb. m.s.)
-
Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění (vyhl. č. 110/1978 Sb.)
-
a další mezinárodní smlouvy z oblasti průmyslových práv, kterými je Česká republika vázána.
Únor 2015
6
( dále „MPT“)
ČÁST B
VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA PŘIHLÁŠKU VYNÁLEZU; PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM 1.
Všeobecné požadavky na přihlášku vynálezu
1.2 Přihlašovací formulář - žádost o udělení patentu Musí obsahovat tyto údaje: a)
obchodní firmu nebo jméno přihlašovatele (musí být zachováno pořadí: příjmení, jméno, příp. titul)
u českých s úplnou adresou
u zahraničních s úplnou adresou a zemí
b)
jméno původce - není-li přihlašovatelem (musí být zachováno pořadí: příjmení, jméno, příp. titul)
u českých s úplnou adresou
u zahraničních s úplnou adresou a zemí
c)
údaje k uplatnění práva přednosti - datum, číslo, stát
u přihlášek vstupujících do národní fáze cestou PCT musí být uvedeno číslo mezinárodní přihlášky (např. PCT/GB2004/000001), datum mezinárodního podání, popřípadě orgán, u něhož byla přihláška podána podle mezinárodní smlouvy, a v případě, že už byla zveřejněna, číslo zveřejnění (WO2004/000001). Uplatňuje-li přihlašovatel několik práv přednosti, může uvést v žádosti, ke kterému patentovému nároku se které právo přednosti vztahuje. Není-li toto rozdělení práv přednosti v žádosti uvedeno, má Úřad za to, že všechna uplatněná práva přednosti se vztahují ke všem patentovým nárokům. d)
název vynálezu
e)
adresa ke korespondenci
Pokud je více přihlašovatelů a nemají společného zástupce a v žádosti neoznačili toho, kterému mají být zprávy a rozhodnutí Úřadu zasílány (§ 5 vyhlášky), vyzve Úřad všechny přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě určili, kterému z nich mají být zprávy doručovány. Tato výzva musí obsahovat upozornění, že neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, Úřad bude postupovat ve smyslu § 35 odst. 2 správního řádu - usnesením ustanoví společného zástupce. f)
u vyloučených PV číslo a datum podání základní PV
g)
podpis přihlašovatele(ů) nebo jeho zástupce.
1.1 Podlohy přihlášky vynálezu (tj. popis, nároky, anotace, výkresy) Alespoň jedno vyhotovení podloh (hlavní vyhotovení) musí umožňovat jejich kvalitní reprodukci, resp. tisk. Hlavní vyhotovení musí být provedeno na bílém, pevném, matném a odolném papíru formátu A 4. Výkresy lze též předložit na průsvitném papíru. S výjimkou výkresů a tabulek (pokud to je nevyhnutelné) se musí každý list použít na výšku, a to toliko na jedné straně listu. Na hlavním vyhotovení nesmí být podpis, razítko ani jiné údaje. Každá část přihlášky vynálezu (popis, patentové nároky, anotace) musí začínat na novém listě. S výjimkou žádosti a výkresů se všechny listy podloh přihlášky počínaje popisem průběžně číslují arabskými číslicemi. Čísla listů se uvádějí nahoře uprostřed cca 2 cm od horního okraje listu. S výjimkou žádosti a výkresů musí být na jednotlivých listech minimální okraje: horní okraj listu 2,5 cm 7
Únor 2015
ČÁST B levý boční okraj 2,5 cm pravý boční okraj 2,0 cm spodní okraj 2,0 cm Popis, patentové nároky a anotace se podávají ve strojopisném nebo tištěném vyhotovení. Toliko písmena řecké abecedy, grafické symboly nebo znaky mohou být, pokud je to třeba, napsány nebo nakresleny rukou. Čáry v chemických strukturních a obecných vzorcích se znázorňují za pomoci rýsovacích pomůcek (nikoliv „od ruky“). S výjimkou žádosti musí být vzdálenost řádkování psacího stroje 1 1/2. Všechny texty musí být psány písmeny, jejichž velká písmena mají nejmenší výšku 0,21 cm a tmavou nesmazatelnou barvu. Chemické strukturní a obecné vzorce, vztahy a rovnice musí být uvedeny na samostatných řádcích. Jedno z vedlejších vyhotovení popisu, patentových nároků a výkresů musí být podepsáno přihlašovatelem nebo jeho zástupcem. Podle § 9 vyhlášky se podstata vynálezu, v případě potřeby, znázorní schematickým zobrazením principu a všech znaků, na nichž je vynález založen. Jako schematického vyobrazení nesmí být použito výkresů výrobních. I když výkresy netvoří obligatorní součást přihlášky vynálezu, je třeba (vzhledem k jejich značnému významu pro snazší pochopení vynálezu, a to nejen pro účely průzkumu, ale i jako budoucí součásti patentové literatury) přihlašovatele vést k předkládání výkresů všude tam, kde je to možné. Význam výkresů vyplývá mj. i z ustanovení § 12 patentového zákona, podle kterého se při výkladu rozsahu patentu použije i výkresů. I když výkresy v zásadě nemohou nahradit popis, výjimečně lze z nich čerpat (tj. např. na výkresech jednoznačně znázorněné znaky vynálezu lze doplnit do popisu). Podrobnosti týkající se vlastního provedení výkresů jsou uvedeny v Instrukci. Na listech výkresů nesmí využitá plocha překročit 26, 2 x 17 cm. Listy nesmí mít žádný rám kolem využitelné nebo využité plochy. Nejmenší okraje jsou: horní okraj listu 2,5 cm levý boční okraj 2,5 cm pravý boční okraj 1,5 cm spodní okraj 1,0 cm Výkresy mají být provedeny trvanlivými černými, rovnoměrně silnými čarami bez použití jiných barev a stínování. Řezy se vyznačují šrafováním, které nesmí nepříznivě ovlivňovat rozeznatelnost vztahových značek a vynášecích čar. Měřítko výkresů a jasnost jejich grafického provedení musí zajistit, že na reprodukci i při zmenšení na dvě třetiny budou ještě bez potíží rozeznatelné všechny podrobnosti. Případné grafické znázornění měřítka musí být provedeno tak, aby umožňovalo zmenšení. Všechny číslice a písmena na výkresech musí být jednoduché a jednoznačné. Závorky, kruhy nebo uvozovky se u čísel a písmen nesmějí používat. Číslice a písmena musí být nejméně 0,32 cm vysoká. Jeden list výkresu může obsahovat více obrázků. Pokud mají obrázky na dvou nebo více listech představovat jediný úplný obrázek, musí být obrázky na jednotlivých listech uspořádány tak, aby z nich bylo možno sestavit úplný obrázek, aniž by byla část obrázku na jednotlivých výkresech překryta. Jednotlivé obrázky musí být uspořádány na jednom nebo více listech bez zbytečného plýtvání místem, zřetelně od sebe odděleny a pokud možno na výšku. Obrázky se číslují arabskými číslicemi průběžně. Všechny vztahové značky na výkresech musí být vysvětleny v popise vynálezu. Výjimečně, kdy jiné znázornění vynálezu není možné, lze předložit i fotografie předmětu. Musí být na listu formátu A4, mít minimální okraje příslušející výkresům, být černobílé a přímo reprodukovatelné. Únor 2015
8
ČÁST B
Anotace musí obsahovat: -
název vynálezu;
-
stručné shrnutí podstaty vynálezu ve shodě s § 10 odst. 2 vyhlášky;
-
hlavní možnosti využití vynálezu (pokud tato skutečnost nevyplývá z názvu vynálezu či z popisu vlastního řešení uvedeného v anotaci);
-
kde to připadá v úvahu, též chemický nebo matematický vzorec obsažený v popise přihlášky vynálezu, který nejlépe charakterizuje vynález. V tomto případě však musí být tento vzorec předložen na zvláštním listě, a to v jednom vyhotovení hlavním.
Anotace slouží zejména pro účely technických informací. Musí být koncipována tak, aby mohla účinně sloužit jako orientační pomůcka pro účely rešerše. Anotace nesmí obsahovat údaje o domnělých výhodách či hodnotách či jiné spekulace. Anotace nemá obsahovat více než 150 slov (což odpovídá asi 16 řádkům strojopisu), zestručnění textu by ale nemělo porušit informační hodnotu anotace (ve výjimečných případech může obsahovat až 20 řádek strojopisu). Anotace by měla obsahovat stručné shrnutí toho, co je uvedeno v popisu, v patentových nárocích, příp. na výkresech a má být zpracována tak, aby umožnila jasné pochopení technického problému, podstatu vyřešení tohoto problému vynálezem a základní možnosti využití vynálezu. V anotaci by měl být uveden alespoň výčet všech kategorií vynálezu, které jsou obsaženy v nárocích, neplyne-li tento výčet z názvu vynálezu nebo samotného obsahu anotace. Obsahuje-li přihláška výkresy, je zapotřebí označit, který obrázek nebo výjimečně obrázky mají být určeny pro anotaci. Součástí podloh může být i elektronický nosič (disketa, CD ROM) se sekvenčním protokolem vyhovujícím Standardu pro uvádění nukleotidových a aminokyselinových sekvencí.
2.
Podání přihlášky vynálezu
Řízení o přihlášce vynálezu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu. Podání přijímá odd. vstupní a poplatkové, které u přihlášek vynálezů kontroluje a)
zda lze podání vůbec za přihlášku považovat,
b)
zda je uhrazen správní poplatek za podání přihlášky.
ad a) Přihláška vynálezu se považuje za podanou, obsahuje-li alespoň -
označení přihlašovatele;
-
projev vůle přihlašovatele, že chce v České republice udělit patent;
-
část představující zjevně popis vynálezu.
Pokud podání neobsahuje výše uvedené náležitosti, nelze ho považovat za přihlášku vynálezu. Takové podání označí vstupní a poplatkové jako spis všeobecné povahy, správce spisů všeobecné povahy mu přidělí pořadové číslo (CKP) a postoupí ho patentovému odboru k dalšímu řízení. Splňuje-li podání výše uvedené požadavky, odd. vstupní a poplatkové založí spis přihlášky vynálezu, přičemž zejména označí podlohy spisu a formulář perforačním zařízením datem podání, formulář dále opatří štítkem s čárovým kódem (na jehož základě se zaznamenají do spisové služby základní údaje o podateli - tzv. metadata, sloužící k přiřazení podacího čísla dokumentu a následně k pořízení skenu dokumentu) 9
Únor 2015
ČÁST B a přidělí spisu číslo přihlášky vynálezu. Po naskenování zaznamená bibliografické údaje do databáze. Přihlašovateli, pokud jako součást přihlášky přiložil potvrzení o podání, potvrdí podání přihlášky. ad b) Odd. vstupní a poplatkové dále kontroluje, zda byl zaplacen poplatek za podání přihlášky vynálezu. Není-li poplatek zaplacen současně s podáním přihlášky, odd. vstupní a poplatkové vyzve přihlašovatele (zástupce) k zaplacení poplatku. Spis přihlášky vynálezu po zaplacení poplatku za podání postoupí odd. vstupní a poplatkové patentovému odboru k průzkumovému řízení. 2.1 Úřední osoba Podle věcného obsahu spisu, tj. předmětu vynálezu, zařadí určený pracovník přihlášky vynálezů do odpovídajících oblastí techniky: předmětu přihlášky přiřadí základní, hrubé zatřídění podle platné verze mezinárodního patentového třídění (dále jen MPT). Průzkumový pracovník pověřený příslušnou oblastí techniky je tím určen úřední osobou k vyřizování přihlášky vynálezu; zatříděná přihláška vynálezu je mu postoupena prostřednictvím příslušného oddělení průzkumu. Průzkumový pracovník, kterému byla přihláška přidělena či který ji převzal od jiného průzkumového pracovníka, vyznačí datum (alespoň měsíc a rok) převzetí a stvrdí podpisem či parafou; pracovník, který přihlášku převzal, také odpovídá za zápis změny pracovníka („referenta“) v rejstříku, pouze v případě nového pracovníka ve zkušební lhůtě 3 měsíce odpovídá za přepis pracovníka jeho vedoucí. 2.2 Mezinárodní přihlášky podávané podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) Princip systému řízení o mezinárodních přihláškách podle Smlouvy o patentové spolupráci (dále jen „PCT“) spočívá v: -
podání jediné mezinárodní přihlášky u příslušného přijímacího úřadu, přičemž toto mezinárodní podání je současně podání této přihlášky ve všech smluvních státech PCT, které si při podání přihlašovatel určí,
-
mezinárodní fázi řízení, která obsahuje: -
mezinárodní rešerši a vypracování zprávy o mezinárodní rešerši
-
mezinárodní zveřejnění (Hlava I PCT),
-
příp. mezinárodní předběžný průzkum a vypracování zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu (Hlava II PCT),
-
národní fázi řízení o udělení ochrany.
Mezinárodní přihláškou lze v České republice žádat o udělení patentu, zápis užitného vzoru, popřípadě o oba druhy ochrany. Pro národní fázi řízení zavazuje článek 27(1) PCTnárodní zákonodárství respektovat formální požadavky na úpravu a obsah přihlášky tak, jak stanoví tato Smlouva. Zákonodárství České republiky i tyto Metodické pokyny formální požadavky PCT respektují. Národní fáze řízení se pak řídí výlučně národním zákonodárstvím. Přihlášky podané podle PCT referent patentového odboru zkontroluje, zda splňují podmínky nutné pro vstup do národní fáze, zejména byla-li dodržena lhůta pro vstup do národní fáze řízení, předložen překlad do českého jazyka, plná moc zástupce a případně doklad o nabytí práva na patent. Nejsou-li podmínky splněny, vyzve přihlašovatele (zástupce) k předložení chybějících dokladů. Únor 2015
10
ČÁST B
V případě podání mezinárodních přihlášek PCT faxem nebo elektronicky bez zaručeného podpisu platí - z důvodu nadřazenosti mezinárodní smlouvy - možnost předložení originálu přihlášky do 14 dnů. 2.3 Utajované přihlášky Domnívá-li se přihlašovatel, že předmět přihlášky obsahuje utajovanou informaci, je povinen vyznačit na přihlášce návrh stupně utajení. Úřad přihlášku předloží Národnímu bezpečnostnímu úřadu (dále jen „NBÚ“), který ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení přihlášky NBÚ návrh stupně utajení potvrdí, změní nebo zamítne, neobsahuje-li předmět přihlášky utajovanou informaci. S přihláškou se až do rozhodnutí NBÚ zachází, jako by obsahovala utajovanou informaci. Přihlášky, o kterých NBÚ rozhodl, že obsahují utajované informace, spravuje bezpečnostní ředitel (zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, Spisový řád ÚPV, Bezpečnostní řád ÚPV). Po určení stupně utajení a záznamu povolených bibliografických údajů do rejstříku zajišťuje řízení o přihlášce ve smyslu Metodických pokynů pro patentová řízení osoba v patentovém odboru, která má přístup k utajovaným informacím. Osobní projednávání musí probíhat v místnosti k tomu vhodné. Po ukončení řízení o přihlášce zapíše bezpečnostní ředitel do rejstříku druh ukončení řízení a v případě kladného rozhodnutí číslo ochranného dokumentu. 2.4 Jiná podání (Obecně formy podání viz ČÁST A) Následující podání přijímá Úřad i telefaxem nebo e-mailem, aniž by dále vyžadoval následné písemné potvrzení: -
žádost o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu;
-
žádost o prodloužení platnosti zápisu užitného vzoru nebo o obnovu doby ochrany průmyslového vzoru;
-
žádost o vydání výpisu z rejstříku;
-
žádost o vydání druhopisu;
-
žádost o vydání osvědčení o právu přednosti - prioritní doklad (pokud je doklad zasílán na adresu oprávněných osob);
-
žádost o prominutí zmeškání lhůty;
-
žádost o prodloužení lhůty;
-
žádost o informaci o stavu řízení;
-
žádost o opravu chyb v datech.
2.5 Změna evropské patentové přihlášky na národní přihlášku (§ 35b) patentového zákona) Úřad na žádost přihlašovatele evropské patentové přihlášky podanou podle čl. 135 odst. 1, 2 Úmluvy o udělování evropských patentů z 5. října 1973 (publikace pod č. 86/2007 Sbírky mezinárodních smluv) (dále EPC) zahájí řízení o evropské patentové přihlášce jako o přihlášce národní. Přeměna, tzv konverze, je tedy v České repuiblice přípustná na základě uvedeného čl.135 odst. 1(a) EPC (tj. považuje-li se evropská patentová přihláška za vzatou zpět podle článku 77 odst. 3 EPC s odkazem na pravidlo 37 odst. 2), tedy z důvodu, že evropská patentová přihláška nedošla z ústředního úřadu průmyslového vlastnictví smluvního státu, kde byla podána, do Evropského patentového úřadu do 14 měsíců od podání, resp. práva přednosti, bylo-li uplatněno). Žádný jiný důvod pro povolení konverze na řízení před Úřadem není. 11
Únor 2015
ČÁST B Pozn.: odkazované články EPC odpovídají výše uvedené publikaci č. 86/2007 Sb.m.s., kdežto patentový zákon v § 35b zatím nereflektuje revizní akt EPC, a proto odkazuje na čl. 136 odst. 2 EPC. Aby mohlo být přihlášce přiznáno právo přednosti z původně podané evropské přihlášky, musí být žádost o konverzi podána u Úřadu do 20 měsíců ode dne podání přihlášky nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti. Žádost o konverzi předává Evropský patentový úřad nebo ten úřad průmyslového vlastnictví, u kterého byla evropská patentová přihláška podána, a to spolu s kopií evropské patentové přihlášky. Odd. vstupní a poplatkové založí spis přihlášky vynálezu, přičemž označí podlohy spisu datem, kdy došly do Úřadu, přidělí spisu číslo přihlášky vynálezu a zaznamená bibliografické údaje do databáze rejstříku vynálezů s uvedením: Druh „2-PV zahraniční se žádostí o udělení patentu“ a Typ přihlášky „7-přeměněná EP“. Datum podání stejně jako příp. datum práva přednosti a číslo prioritní přihlášky/přihlášek, je-li uplatněno, jsou uvedeny na kopii formuláře evropské patentové přihlášky. Datum podání u Úřadu se vyznačí v rejstříku jako „datum registrace u Úřadu“. V případě nejasností kontaktuje odd. vstupní a poplatkové zástupce patentového odboru. Spis přihlášky vynálezu pak postoupí odd. vstupní a poplatkové patentovému odboru k dalšímu řízení. Podle věcného obsahu spisu je přihláška přidělena průzkumovému pracovníkovi (viz ČÁST B, kap.2.1 Úřední osoba). Průzkumový pracovník sdělí výměrem přihlašovateli, že Úřad obdržel (ve lhůtě) žádost o konverzi evropské patentové přihlášky, a pro další řízení je třeba, aby předložil ve lhůtě 3 měsíců překlad evropské patentové přihlášky do českého jazyka a zaplatil poplatek za podání přihlášky vynálezu (§ 35b odst. 2 patentového zákona). Jelikož se zpravidla jedná o zahraničního přihlašovatele, zároveň jej vyzve ke zvolení zástupce pro řízení před Úřadem (§ 70 patentového zákona). Současně přihlašovatele upozorní, že jestliže požadavky nebudou splněny, bude řízení o přihlášce zastaveno (§ 30 odst. 4 patentového zákona). Tato výzva k odstranění formálních nedostatků přihlášky při předběžném průzkumu se zašle doporučeně na adresu přihlašovatele v angličtině. Při marném uplynutí lhůty Úřad řízení zastaví. V případě odstranění vad pokračuje předběžný průzkum ve smyslu § 30 patentového zákona. Pokud lhůta 18 měsíců od vzniku práva přednosti již uplynula, Úřad přihlášku bez odkladu zveřejní (§ 31 patentového zákona) (viz kapitola II Zveřejnění přihlášky vynálezu).
3.
Předběžný průzkum přihlášky vynálezu
Úřad podrobí každou přihlášku vynálezu předběžnému průzkumu ve smyslu ustanovení § 30 patentového zákona. Předběžný průzkum provádí průzkumový pracovník pověřený danou oblastí techniky, které se vynález týká. Smyslem předběžného průzkumu je: -
vyloučit z dalšího řízení ty přihlášky vynálezů, jejichž předměty jsou zjevně nepatentovatelné. Tvoří-li jednotlivé nepatentovatelné nároky jedinou vadu, není třeba v rámci předběžného průzkumu žádat jejich vyloučení;
-
připravit podklady pro zveřejnění přihlášky vynálezu.
Při provádění předběžného průzkumu je stále třeba brát v úvahu, že jde pouze o první fázi tzv. odloženého průzkumu, po které bude (v případě zájmu) následovat úplný průzkum, během kterého lze odstranit jakékoli vady přihlášky, které přihláška i po předběžném průzkumu ještě má. Není proto účelné zastavovat řízení o přihlášce z důvodu vad, bez jejichž odstranění je ještě zajištěna přiměřená forma pro zveřejnění. V této fázi řízení není důvodné polemizovat s přihlašovatelem o otázkách, jejichž řešení je vázáno na spolehlivé zjištění stavu techniky a splnění podmínek patentovatelnosti. Únor 2015
12
ČÁST B
3.1 Vyloučení předmětů zjevně nepatentovatelných Pokud jde o průzkum patentovatelnosti vynálezu, tj. aplikaci ustanovení § 3 až 7 a § 26 odst. 2 a 3 patentového zákona, odkazuje se na kap. III., odst. 1.2 těchto Pokynů. Během předběžného průzkumu však z důvodů výše uvedených přichází v úvahu pouze posouzení, zda předmět přihlášky: - nespadá do demonstrativního výčtu předmětů, které se samy o sobě nepovažují za vynálezy (§ 3 odst. 2, 3 a 4 patentového zákona), tj. zda nejde o objev, vědeckou teorii či matematickou metodu, estetický výtvor, plán, pravidlo či způsob vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti nebo program pro počítač či podávání informací (patentovatelnost těchto předmětů nebo činností je vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu týká pouze těchto předmětů nebo činností); dále zda nejde o způsob chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla nebo diagnostickou metodu používanou na lidském nebo zvířecím těle protože tyto vynálezy se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy ve smyslu § 3 odst. 1 patentového zákona (toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách). - nebo zda nejde o odrůdu rostlin a plemeno zvířat nebo v zásadě biologický způsob pěstování rostlin či chov zvířat (toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané); - nespadá do výluk z patentovatelnosti, tj. zda nejde o vynález, jehož obchodní využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, zejména zda nejde o způsob klonování lidských bytostí, způsob modifikace zárodečné linie genetické identity lidských bytostí, způsob, při němž se používá lidské embryo pro průmyslové nebo obchodní účely, nebo o způsob úpravy genetické identity zvířat, který jim může způsobit utrpení bez podstatného medicínského užitku pro člověka nebo zvíře a také o zvíře, které je výsledkem takového způsobu (rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy však nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem); - zda nejde o lidské tělo v některém stadiu jeho vzniku či vývoje nebo o pouhé objevení některého z jeho prvků, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu (to neplatí pro prvek izolovaný z lidského těla nebo jinak vyrobený technickým způsobem, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu, i když struktura tohoto prvku je totožná se strukturou přírodního prvku); - není průmyslově využitelný (§ 7 patentového zákona), tj. nemůže být jeho předmět vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství; viz také § 26 odst. 3 patentového zákona; - není v přihlášce vynálezu vysvětlen (popsán a zobrazen) tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit (§ 26 odst. 2 patentového zákona), popřípadě není-li biologický materiál uložen u ukládací instituce podle mezinárodní smlouvy (§ 5 odst. 1 zákona o biotechnologiích). Při vytýkání této vady přihlášky vynálezu je třeba přihlašovatele upozornit, že jde o vadu hmotně právní (viz kap. III., odst. 1.3). Pokud se skutečně prokáže, že vynález je v přihlášce nedostatečně objasněn, nezbývá přihlašovateli jiná možnost než podat novou přihlášku vynálezu. (Stávající právní úprava nezná institut tzv. posunuté priority.) Obsahuje-li vynález použití biologického materiálu nebo týká-li se biologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze popsat v přihlášce tak, aby odborník mohl vynález uskutečnit, považuje se popis za dostatečný pouze tehdy, jestliže: - nejpozději ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, byl biologický materiál uložen u uznávané ukládací instituce, která získala toto postavení v souladu s čl. 7 Budapešťské smlouvy; - přihláška vynálezu v tom znění, jak byla podána, obsahuje příslušné informace o vlastnostech uloženého biologického materiálu, které měl přihlašovatel k dispozici, a -
přihláška vynálezu uvádí označení ukládací instituce a depozitní číslo vzorku. 13
Únor 2015
ČÁST B Námitky proti patentovatelnosti (tak jak byly výše uvedeny v odst. 3.1) se důrazně doporučuje uplatňovat rovněž pouze ve zcela nesporných případech, aby se tak pokud možno předešlo opravnému řízení (rozkladu) podle § 68 patentového zákona. Pokud se během předběžného průzkumu zjistí, že předmět přihlášky vynálezu je zjevně nepatentovatelný, sdělí se tato skutečnost přihlašovateli s výzvou k vyjádření ve lhůtě stanovené Úřadem . Pokud i s přihlédnutím k vyjádření přihlašovatele se stanovisko Úřadu nezmění, přihláška vynálezu se zamítne (§ 30 odst. 2 patentového zákona). V případech, kdy pro důvody uvedené ve vyjádření přihlašovatele nelze o přihlášce bezprostředně rozhodnout, sdělí se přihlašovateli, že další posuzování sporné otázky bude pokračovat až v případě zahájení úplného průzkumu podle § 33 odst. 2 patentového zákona, a přihláška vynálezu se připraví ke zveřejnění. 3.2 Odstranění zjevných formálních vad Během předběžného průzkumu se odstraňují nedostatky přihlášky vynálezu jen tehdy, pokud jejich neodstranění brání pokračování v řízení a řádnému zveřejnění přihlášky vynálezu podle ustanovení § 31 patentového zákona. Pro řádné zveřejnění je nezbytné uvést přihlášku vynálezu do souladu zejména s ustanoveními § 2 až 5 vyhlášky. Jedná se o údaje, které musí být ve zveřejněné přihlášce uvedeny a které musí zkontrolovat průzkumový pracovník. V případě, že přihláška obsahuje nedostatky, které brání řádnému zveřejnění přihlášky, průzkumový pracovník vyzve přihlašovatele, aby tyto nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. Současně přihlašovatele upozorní, že jestliže neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky přihlášky vynálezu, které brání jejímu zveřejnění, Úřad řízení zastaví (§ 30 odst. 4 patentového zákona, § 66 odst. 1 písm. h) správního řádu). Dále musí průzkumový pracovník zkontrolovat, zda byl zaplacen správní poplatek za podání přihlášky (§ 24 odst. 5 patentového zákona). V případě, že správní poplatek zaplacen nebyl, přestože odd. vstupní a poplatkové výzvalo k jeho zaplacení (pokud nebyl zaplacen již při podání přihlášky) a lhůta k jeho zaplacení uplynula, průzkumový pracovník nepostoupí přihlášku ke zveřejnění a řízení o přihlášce zastaví (§ 30 odst. 4 patentového zákona, § 66 odst. 1 písm. d) správního řádu, s odkazem na zákon o správních poplatcích). Pokud přihlašovatel ve stanovené lhůtě správní poplatek za podání přihlášky zaplatí, předá průzkumový pracovník spis ke zveřejnění. 3.3 Doklady (obecně viz ČÁST A) Doklady, které Úřad vyžaduje při podání přihlášky nebo v průběhu řízení o přihlášce, není nutno notářsky ověřit, není-li uvedeno jinak. Stejně tak Úřad nevyžaduje na dokladech notářsky ověřený podpis, s výjimkou vážných pochybností o jejich obsahu. V případě pochybností však lze požadovat úředně ověřený překlad prioritního dokladu. Přihlašovací formulář - žádost o udělení patentu musí obsahovat údaje uvedené v odst. 1.1. Plná moc (viz ČÁST A) Pokud přihlašovatel ve formuláři žádosti o patent uvede odkaz na presidiální plnou moc a číslo, pod kterým je uložena, ověří si průzkumový pracovník její uložení v databázi presidiálních plných mocí. Předložení její kopie do přihlášky není nutné. Zjistí-li Úřad nedostatky nebo nesrovnalosti v plné moci, vyzve přihlašovatele, aby je odstranil. Dokud je neodstraní, resp. pokud vůbec plnou moc nepředloží, nelze brát při řízení o přihlášce vynálezu na zástupce zřetel.V případě, že přihlašovatelem je osoba, která nemá na území České republiky bydliště nebo sídlo a není zastoupena podle § 70 patentového zákona v řízení zástupcem podle zvláštních předpisů, Úřad přihlašovatele vyzve, aby tak ve stanovené lhůtě učinil, jinak Úřad řízení o přihlášce zastaví podle § 66 odst. 1 písm. h) správního řádu. Při nečinnosti ze strany přihlašovatele Úřad řízení o přihlášce zastaví. V tomto případě se zprávy a rozhodnutí Úřadu posílají v českém jazyce na zahraniční adresu přihlašovatele. Výše uvedený požadavek obligatorního zastupování se nevztahuje na fyzické resp. právnické osoby, které jsou příÚnor 2015
14
ČÁST B
slušníky, resp. mají svou správu nebo sídlo na území členského státu EU nebo státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, a jsou usazeny nebo poskytují své služby na území České republiky. Tyto osoby jsou povinny pod sankcí zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. h) správního řádu uvést adresu v České republiky za účelem doručování. Je-li přihlašovatelem osoba, která nemá na území České republiky bydliště a sídlo a přihláška je podána oprávněným zástupcem, ale není předložena plná moc podepsaná zmocnitelem, Úřad vyzve zástupce, který přihlášku podal, aby ve stanovené lhůtě předložil řádnou plnou moc s upozorněním, že jinak Úřad řízení o přihlášce zastaví podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. V případě nečinnosti ze strany zástupce Úřad řízení zastaví. Rozhodnutí o zastavení řízení pošle Úřad na adresu toho zástupce, který přihlášku podal. Doklad o nabytí práva na patent Není-li přihlašovatel původcem nebo někteří z původců nejsou přihlašovateli, nebo nemá-li přihlašovatel právo na patent podle § 9 patentového zákona, musí být k přihlášce přiložen doklad o nabytí práva na patent (na podání přihlášky vynálezu). Totéž platí pro mezinárodní přihlášky PCT, které vstoupily do národní fáze a neobsahují prohlášení ve smyslu pravidla 4.17 Prováděcího předpisu PCT (prav. 51 bis téhož předpisu), nebo tato skutečnost nevyplývá z dokumentů řízení zveřejněných v patentové databázi Patentscope WIPO. Doklad o nabytí práva na patent musí obsahovat prohlášení původce, resp. toho, na koho právo na patent přešlo, o převedení práva na přihlašovatele. V případě zaměstnaneckých vynálezů přihlašovaných u Úřadu i zahraničními subjekty postačuje prohlášení předložené přihlašovatelem. Nevyžaduje se ověření těchto prohlášení. Spor o právo na patent V případě sporu o právo na patent, který podle ustanovení § 28 patentového zákona řeší příslušný soud, Úřad řízení o přihlášce vynálezu přeruší. Po dobu přerušení řízení se staví běh lhůt stanovených patentovým zákonem, vyjma lhůty ke zveřejnění přihlášky. Úřad proto zveřejní i tu přihlášku vynálezu, u které bylo zahájeno řízení ve sporu o právo na patent. Dojde-li do spisu přihlášky vynálezu žádost o přerušení řízení ve smyslu § 28 patentového zákona, průzkumový pracovník předá spis právnímu oddělení, které vydá rozhodnutí o přerušení řízení a vrátí spis bezodkladně zpět průzkumovému pracovníku. Vyžádá-li si spis přihlášky vynálezu soud a ze žádosti vyplývá, že jde o zahájení řízení ve sporu o patent, průzkumový pracovník předá spis právnímu oddělení, které vydá rozhodnutí o přerušení řízení a odešle spis příslušnému soudu. V posledních dvou uvedených případech si průzkumový pracovník z důvodu event. ztráty spisu mimo Úřad pořídí kopie položek nutných pro další řízení (zveřejnění, vytvoření náhradního spisu) a ponechá si je u sebe. Právní oddělení Úřadu vydá rozhodnutí o přerušení řízení na základě: -
žádosti o přerušení řízení doložené potvrzením, že bylo u příslušného soudu zahájeno řízení ve sporu o právo na patent, tj. např. kopie žaloby opatřená prezentačním razítkem soudu;
-
vyžádání spisu přihlášky soudem, přičemž ze žádosti je zřejmé, že se jedná o zahájení sporu o právo na patent.
V rozhodnutí se uvede, že běh lhůt se staví dnem právní moci rozhodnutí. Zákonná lhůta pro zveřejnění přihlášky (§ 31 odst. 1 zákona), která činí 18 měsíců od vzniku práva přednosti, není přerušením dotčena, protože má hmotně právní účinky. V těchto případech k překážce postupu řízení nedochází a Úřad přihlášku zveřejní bez ohledu na to, že byl zahájen spor o právo na patent. Právo přednosti zůstane zachováno, požádá-li oprávněný přihlašovatel (tedy ten, v jehož prospěch vyznělo rozhodnutí ve sporu o právo na patent) o pokračování v řízení ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnu15
Únor 2015
ČÁST B tí o právu na patent. Den doručení této žádosti do úřadu je dnem, kdy končí přerušení řízení. Průzkumový pracovník pokračuje v řízení, aniž by vydal rozhodnutí o znovuzahájení řízení. Úkony učiněné před přerušením řízení, směřující k udělení patentu, se považují za platné i pro další řízení. Uvedenou lhůtu nelze prodloužit, ani její zmeškání prominout. Postoupení práva přednosti Uplatňuje-li se v přihlášce vynálezu právo přednosti z dříve podané přihlášky a přihlašovatel není stejný jako přihlašovatel této dříve podané přihlášky, musí být k přihlášce přiložen doklad o postoupení práva přednosti. Doklad o právu přednosti podle mezinárodní smlouvy (prioritní doklad) Podle Čl. 4 odst. A. (1) Pařížské úmluvy, kdo řádně podá žádost o patent na vynález (přihlášku vynálezu), o užitný vzor, o průmyslový vzor nebo model, o tovární nebo obchodní známku v jedné z unijních zemí, nebo jeho právní nástupce, bude ve lhůtách níže uvedených požívat prioritního práva při podání přihlášky v ostatních zemích. Za přihlášku, která zakládá prioritní právo, se uznává každá přihláška, která je řádnou přihláškou národní podle národního zákonodárství a)
každé smluvní strany Pařížské úmluvy,
b)
každé členské země Světové obchodní organizace (WTO),
c) smluvní strany dvoustranných nebo vícestranných smluv, uzavřených mezi několika smluvními zeměmi,ať již byl pozdější osud této přihlášky jakýkoliv (Čl. 4 odst. A. (2), (3) Pařížské úmluvy). Jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky vynálezu, není smluvní stranou Pařížské úmluvy ani členem Světové obchodní organizace, lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti (§ 27 odst. 3 patentového zákona, Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.). Uvedené prioritní lhůty činí dvanáct měsíců pro patenty na vynálezy a pro užitné vzory a šest měsíců pro průmyslové vzory. Tyto lhůty počnou běžet ode dne, kdy byla podána první přihláška; den podání přihlášky se nepočítá do lhůty. Je-li poslední den lhůty zákonným svátkem nebo dnem, kdy Úřad není k přijímání přihlášek otevřen, prodlouží se lhůta na první všední den, který následuje (Čl. 4 odst. C (1) až (3) Pařížské úmluvy). Podle § 27 odst. 1 patentového zákona vzniká přihlašovateli právo přednosti dnem podání přihlášky vynálezu u Úřadu. Podle § 27 odst. 2 patentového zákona musí přihlašovatel právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy, uplatnit již v přihlášce a na výzvu Úřadu je prokázat, jinak se k němu nepřihlíží. Uplatňuje-li přihlašovatel toto právo, musí v žádosti uvést datum podání přihlášky, z níž právo přednosti odvozuje, její číslo a stát, v němž byla tato přihláška podána, popřípadě orgán, u něhož byla přihláška podána podle mezinárodní smlouvy (PCT, Dohoda o udělování evropského patentu). Zákony neupravují zákonnou lhůtu k předložení prioritního dokladu. Prioritní doklad je přihlašovatel povinen předložit, jestliže ho Úřad vyzve. Tuto výzvu učiní průzkumový pracovník např. tehdy, jestliže má pochybnost o uplatňovaném právu přednosti při průzkumu přihlášky, při výmazovém řízení apod. Současně stanoví lhůtu pro předložení. Pokud přihlašovatel na žádost Úřadu ve stanovené lhůtě prioritní doklad nepředloží, bude vydáno rozhodnutí, že k právu přednosti se nepřihlíží. Přihláška vynálezu pak požívá práva přednosti ode dne podání v České republice. U mezinárodních přihlášek podaných podle PCT, které vstoupily do národní fáze řízení, lze vyžadovat předložení prioritního dokladu na přihlašovateli pouze tehdy, nepředložil-li jej ve stanovené lhůtě v mezinárodní fázi řízení. Jinak se jeho předložení vyžaduje od Mezinárodního úřadu. V těchto případech bude na výzvu průzkumového pracovníka prioritní doklad vyžadovat od Mezinárodního úřadu jednotně pracovník PCT. Prioritní doklad musí kromě kopie původní přihlášky zahrnovat následující údaje: Únor 2015
16
ČÁST B
a) příjmení a jméno (příp. obchodní firmu) přihlašovatele. Není-li tímto přihlašovatelem přihlašovatel původní přihlášky, musí být současně přiložen doklad o postoupení práva přednosti (postupní prohlášení); b)
stát, příp. orgán, ve kterém byla původní přihláška podána;
c)
datum podání původní přihlášky;
d)
číslo původní přihlášky.
Úřad má právo na přihlašovateli požadovat dodání překladu prioritního dokladu. V případě pochybností lze ve sporném případě požadovat úředně ověřený překlad. Tato žádost musí být věcně odůvodněna. 3.4 Biologický materiál Obsahuje-li vynález použití biologického materiálu nebo týká-li se biologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze popsat v patentové přihlášce tak, aby mohl odborník vynález uskutečnit, musí být uložen formou vzorku u ukládací instituce a v přihlášce uvedeno označení ukládací instituce a depozitní číslo vzorku. Adresy ukládacích institucí podle Budapešťské smlouvy jsou uvedeny v publikaci vydávané a pravidelně aktualizované WIPO „Guide to the Deposit of Microorganisms under Budapest Treaty“, která je uložena v odd. chemie. Pro národní řízení v České republice lze připustit další veřejné sbírky v České republice, i když nemají charakter mezinárodního ukládacího místa podle Budapešťské smlouvy. 3.5 Popis, anotace a výkresy Popis, anotace a výkresy musí odpovídat požadavkům pro tisk stanoveným standardem (viz odst. 1.2). Výkres zveřejněný s anotací musí být v kvalitním provedení. U mezinárodních přihlášek vstupujících do národní fáze řízení nelze vyžadovat originál výkresů, ale pouze „kopie schopné dobré reprodukce“. Pokud jde o obsah popisu vynálezu, patentových nároků a výkresů (§ 6 až 9 vyhlášky), příp. nedostatky se vytýkají v předběžném průzkumu pouze tehdy, pokud znemožňují provedení kroků uvedených v předchozích odstavcích. Na druhé straně je nezbytné odstranit příp. nedostatky anotace (§ 10 vyhlášky), příp. ji upravit z moci úřední tak, aby mohla plnit účel signální technické informace (viz odst. 1.2). To se týká i zvláštních výkresů s chemickými či matematickými vzorci, resp. obrázkem, které mají být zveřejněny ve Věstníku Úřadu spolu s anotací (viz Instrukce). Další nedostatky formy jednotlivých podloh přihlášky vynálezu se vytýkají a odstraňují pouze tehdy, pokud brání řádné reprodukci těchto podloh (§ 2 odst. 1 vyhlášky) nebo jsou takového charakteru, že výrazně porušují požadavek na přiměřenou jednotnou úpravu podloh zveřejňovaných přihlášek vynálezů. Pokud přihlašovatel na výzvu Úřadu ve stanovené lhůtě vytčené nedostatky neodstraní, řízení o přihlášce vynálezu se zastaví (§ 30 odst. 4 patentového zákona a § 66 odst. 1 písm. h) správního řádu). 3.6 Používání zkratek, firemních názvů a obchodních označení V popisu lze užívat zkratky normalizované nebo obecně uznávané a užívané odbornou veřejností v dané oblasti techniky. Používání jiných není vyloučeno, ale jejich význam musí být vysvětlen. Užívání zkratek nesmí být na závadu jasnosti popisu. Obchodní firmy nelze užívat v souvislostech hanlivých, ale ani reklamních. Obchodní názvy a označení výrobků, musí být provázeny údajem o podstatě výrobku (složení, konstrukční či technologické charakteristice), který označují. 17
Únor 2015
ČÁST B V patentových nárocích lze používat pouze normalizované zkratky. Používání obchodních označení výrobků je vyloučeno, neboť mj. ohrožuje jasnost nároků. Použité matematické, fyzikální a elektrotechnické značky a jednotky, jakož i odborná terminologie musí odpovídat národním technickým normám nebo souvisejícím mezinárodním předpisům; není-li takových norem, musí odpovídat značkám, jednotkám a terminologickým pojmům v dané odborné oblasti všeobecně uznávaným. Terminologie a vztahové značky musí být jednotné v celé přihlášce vynálezu. 3.7 Podpisy jako nutná podmínka (na vedlejším vyhotovení) Jedno z vedlejších vyhotovení musí být podepsáno přihlašovatelem nebo jeho zástupcem: -
popis (poslední stránka)
-
výkresy
-
nároky
Případně zjištěné nedostatky v těchto základních údajích musí být během předběžného průzkumu odstraněny. Podepsané vedlejší vyhotovení zůstává trvale uloženo ve spise.
4.
Podklady pro zveřejnění
Předběžný průzkum Úřad zahájí bezprostředně poté, co je přihláška vynálezu předána do patentového odboru, a ukončí jej zpravidla před započetím technických příprav zveřejnění (tj. zpravidla do 16 měsíců od podání nebo od priority přihlášky vynálezu). V rámci předběžného průzkumu musí být vykonány kroky podle předmětných odst. 3.1 až 3.7. Pokud nedošlo k zamítnutí, zastavení řízení či odvolání přihlášky vynálezu, přihláška se upraví v téže lhůtě. Pokud požádal přihlašovatel o úplný průzkum současně s podáním přihlášky vynálezu (nebo během řízení o předběžném průzkumu), budou úpravy přihlášky pro zveřejnění provedeny v rámci řízení o úplném průzkumu. Datum předání přihlášky vynálezu k přípravě zveřejnění je uvedeno na jejím obalu (mimo přihlášky PCT). Pokud by výjimečně k uvedenému datu nebyla přihláška vynálezu uvedena do odpovídajícího stavu (zejména se to může týkat přihlášek s unijní prioritou nebo přihlášek, u kterých došlo k zahájení opravného řízení podle § 68 patentového zákona), a nelze ji tedy ve stavu, v jakém byla podána zveřejnit, je nutné bezodkladně vyžádat provedení úprav a postoupit přihlášku ke zveřejnění. To se týká i přihlášek, u kterých bylo přerušeno řízení ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 a 2 patentového zákona.
5.
Zatřídění předmětu přihlášky vynálezu
5.1 Podstata zatřiďování Všechny přihlášky vynálezu určené ke zveřejnění ve smyslu § 31 odst. 1 patentového zákona musí být v patentovém odboru zatříděny podle platné verze mezinárodního patentového třídění (MPT). Zatřídění musí vyjadřovat plně podstatu předmětu přihlášky vynálezu, přičemž předmět přihlášky je nutné zatřídit do všech tříd, které odpovídají jeho podstatě. MPT je nástrojem pro řádné uspořádání patentových spisů a pro usnadnění přístupu k informacím v nich obsažených. Hierarchie třídění je dána rozdělením celé techniky do jednotlivých úrovní, to je sekcí, tříd, podtříd, skupin a podskupin v sestupném sledu. MPT je založeno na zatřiďování předmětů vynálezů podle jejich vnitřní podstaty nebo funkce věci (tzv. funkčně orientovaná místa), nebo cesty, kterou je věc využívána nebo používána (tzv. místa upotřebení). Únor 2015
18
ČÁST B
Při identifikaci předmětu vynálezu je třeba věnovat pozornost vynálezu definovanému patentovými nároky, přičemž v případě nutnosti bližší identifikace předmětu vynálezu je třeba vzít zřetel na popis a výkresy. Každý předmět, který je uveden v popisu vynálezu, musí být úplně zatříděn, přičemž základní zásadou je úplné zatřídění každého předmětu požadované ochrany. K správnému zatřídění je třeba přistupovat systematicky a provádět je postupně, tj. nejprve stanovit odpovídající sekci, třídu, podtřídu a nakonec hlavní skupinu a podskupinu. V případech, kde pro daný předmět jsou k dispozici jak funkčně orientovaná místa třídicích znaků, tak i místa orientovaná na hlediska využití (místa upotřebení), je třeba jednoznačně dát přednost funkčně orientovaným místům třídicích znaků, neboť zahrnují širší pojetí, v nichž konstrukční a funkční znaky předmětů vynálezu jsou upotřebitelné ve více než jedné oblasti využití. Tam, kde nejsou k dispozici vhodná funkčně orientovaná místa třídicích znaků, je třeba provést zatřídění na nejvhodnější místo (třídu, podtřídu, ...) z hlediska využití předmětu vynálezu (místa upotřebení). Názvy na některých místech třídění se vztahují pouze na způsoby či postupy. Na tato místa se zatřiďují rovněž výrobky a zařízení a naopak, za předpokladu, že neexistuje jiné vhodné místo pro jejich zatřídění. Tam, kde přihláška obsahuje více než jeden předmět, přičemž každý tento předmět může být zahrnut v jiné skupině, musí se v zatřídění objevit symboly každé z těchto skupin. Jestliže je předmět vynálezu zahrnut do více skupin v rámci více hlavních skupin a jestliže neexistuje hlavní obecná skupina, musí být uvedeny symboly všech těchto skupin. Zatřiďování předmětů vynálezů se od 1. 1. 2006 provádí pomocí třídníku MPT v elektronické formě, který je k dispozici na URL adrese: http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/hxmptn (česká verze) nebo http://www. wipo.int/classifications/ipc/en a http://web2.wipo.int/ipcpub/#refresh=page (anglická verze). Před 1.1.2006 je papírový fond tříděný podle časově následujících vydání: MPT 7 platné od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2005, MPT 6 platné od 1. ledna 1995 do 31. prosince 1999, MPT 5 platné od 1. ledna 1990 do 31. prosince 1994, MPT 4 platné od 1. ledna 1985 do 31. prosince 1989, MPT 3 platné od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1984, MPT 2 platné od 1. července 1974 do 31. prosince 1979, a MPT 1 platné od 1. září 1968 do 30. června 1974. Zatřiďování se od roku 2015 provádí rovněž pomocí třídníku CPC v elektronické podobě. CPC - Cooperative Patent Classification (CPC) třídění CPC je založeno na původním evropském patentovém třídění (ECLA) upraveném tak, aby odpovídalo standardům používaným pro mezinárodní patentové třídění (MPT). Kromě tříd odvozených z evropského patentového třídění zahrnuje CPC také znaky, které byly původně vytvořeny jako tzv. ICO kódy, skupiny USPC 705 týkající se obchodních metod, zvláštní schémata a indexy používané EPO a USPTO a dále sekci Y zabývající se zatřiďováním speciálních technologií. Celkem se jedná o zhruba 250 tisíc třídicích znaků. Schéma je dostupné např. na stránkách www.cpcinfo.org. Třídník CPC je zveřejněn v rešeršním nástroji Espacenet, kde nahradil předchozí třídník ECLA. 5.2
Obecné zásady zatřiďování - Zatřiďování se řídí Návodem k MPT (k dispozici v papírové formě nebo na webu http://www.upv.cz). 19
Únor 2015
ČÁST B -
Zápis zvolených klasifikačních symbolů se řídí Informací k zatřiďování (k dispozici na intranetu v aplikaci SyPP).
-
Při zatřiďování lze využívat elektronickou úroveň třídění, která obsahuje jednak Heslář k MPT (Catchwords) v angličtině a ve francouzštině, a jednak definice pojmů použitých v textu třídníku, ilustrativní chemické vzorce a grafická znázornění, a která je k dispozici na adrese: http://www. wipo.int/classifications/ipc/en.
Zatřídění se provádí rovněž do CPC. Zatřídění musí respektovat předmět každého nároku jako celku i každé nárokované provedení vynálezu. Zatřídit nebo indexovat je třeba všechny přídavné informace o vynálezu, uvedené v nárocích nebo v nenárokovaném popisu vynálezu, jestliže jsou použitelné pro rešeršní účely. 5.2.1 Zatřiďování v různých fázích řízení o přihlášce a) zatřídění pro přidělení přihlášky b)
zatřídění pro zveřejnění přihlášky
c)
zatřídění pro účely rešerše a průzkumu
d)
zatřídění pro udělení patentu
5.2.1.1 Zatřídění pro přidělení přihlášky (předběžné zatřídění)
(i) Provádí pověřený pracovník podle názvu a hrubého seznámení se s předmětem přihlášky. (ii) Obvykle se použije pouze jeden třídící znak na úrovni podtřída, který nejlépe charakterizuje vynález. Avšak předmětu, souvisejícímu s oblastí nanotechnologií, se v každém případě přiřadí třídící znak B81B nebo B81C, byť jako druhý třídící znak. (iii) Slouží k přidělení přihlášky odborně příslušnému průzkumovému pracovníkovi. (iv) Pracovník pověřený předběžným zatřiďováním spolupracuje s vedoucími oddělení, zejména při řešení sporů s přidělením přihlášky. 5.2.1.2 Zatřídění pro zveřejnění přihlášky
(i) Provádí referent před postoupením přihlášky ke zveřejnění. (ii) Provádí se na základě podloh přihlášky, to je popisu, nároků a výkresů, jsou-li. (iii) Jako informace o vynálezu se podle platné verze třídění zatřídí všechny vynálezy uvedené v přihlášce vynálezu, spolu se všemi složkami nebo součástmi (dílčími kombinacemi) nárokovaného vynálezu. Je zároveň žádoucí zatřídit nebo indexovat všechny přídavné informace o vynálezu, uvedené v nárocích nebo v nenárokovaném popisu vynálezu, jestliže jsou použitelné pro rešeršní účely. (iv) Použije-li se k zatřídění vynálezu více než jeden třídící znak, pak třídící znak, který nejlépe charakterizuje vynález, se uvede jako první. (v) Všechny nárokované předměty musí být zatříděny bez ohledu na to, zda je požadavek jednotnosti splněn nebo ne. (vi) Průzkumový pracovník všechny třídící znaky zapíše do elektronického systému evidence (aplikace SyPP). 5.2.1.3 Zatřídění pro účely rešerše a průzkumu
(i) Provádí průzkumový pracovník pro účely rešerše v rámci úplného průzkumu. Únor 2015
20
ČÁST B
(ii) Pracovník zkontroluje, příp. upraví zatřídění podle platné verze třídění všech nárokovaných předmětů, uvedené v přihlášce vynálezu, spolu se všemi složkami nebo dílčími kombinacemi nárokovaného předmětu, s ohledem na znění podloh přihlášky, aktuální v době provádění rešerše (iii) Přihláška vynálezu by neměla být zatříděna jako jeden celek, ale měly by být identifikovány a samostatně zatříděny všechny jednotlivé nárokované předměty. Takovými jednotlivými nárokovanými předměty například jsou předměty jednotlivých nároků nebo různé kategorie vynálezů (např. výrobek a způsob výroby). (iv) Pro rešeršní účely použije pracovník i zatřídění do oblastí techniky, kde lze očekávat řešení obdobná posuzovanému předmětu či jeho složkám. Toto zatřídění se uvede ve „Zprávě o rešerši“, nemusí být uvedeno pro zařazení posuzovaného předmětu do oblastí techniky (případy a), b) a d) tohoto odstavce 5.2.1). (v) Průzkumový pracovník zatřídí nárokované předměty také do třídění CPC (dříve ECLA). (vi) Výjimečně, v odůvodněných případech lze provést korekci zatřídění pro doplňující rešerši, s přihlédnutím k úpravě podloh přihlášky během úplného průzkumu. (vii) Průzkumový pracovník zapíše třídící znaky tříd a skupin, v nichž byla rešerše provedena, do formuláře Zpráva o rešerši vytvořeného v aplikaci SyPP. (viii)Ve složitějších případech (dle vlastního uvážení nebo je-li k tomu vedoucím vyzván) konzultuje průzkumový pracovník zatřídění s vedoucím oddělení. 5.2.1.4 Zatřídění pro udělení patentu po předchozím zveřejnění přihlášky
(i) Provádí průzkumový pracovník před postoupením přihlášky k udělení patentu. (ii) Zkontroluje zatřídění na základě podloh ve znění uvažovaném k udělení patentu, se zvláštním zřetelem k formulaci patentových nároků. (iii) Správnost a úplnost zatřídění kontroluje a svým podpisem stvrdí přímý nadřízený průzkumového pracovníka, nebo jím pověřená osoba.
Kapitola II. ZVEŘEJNĚNÍ PŘIHLÁŠKY VYNÁLEZU 1. Zveřejnění přihlášky vynálezu Podle § 31 odst. 1 patentového zákona Úřad přihlášku vynálezu zveřejní po uplynutí 18 měsíců od práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku. Příslušná úřední osoba - referent průzkumu dbá na to, aby se zveřejnily správné podlohy. Zejména dbá na to, aby se nezveřejnily podlohy, které jdou nad rámec původního podání. V případě, že dojde žádost o ukončení řízení (návrh účastníka) před zveřejněním přihlášky, dbá, aby ke zveřejnění nedošlo, a to i v případě, kdy již byla přihláška odeslána do odboru administrativně správního, a učiní o tom záznam do spisu. 2. Dřívější zveřejnění Dřívější zveřejnění je možné ve dvou případech, a to: 2.1 Na žádost přihlašovatele podanou písemně a po zaplacení příslušného správního poplatku Podle § 31 odst. 2 patentového zákona může být přihláška vynálezu zveřejněna před uplynutím stanovené 18ti měsíční lhůty, požádá-li o to přihlašovatel nejpozději do 12 měsíců od práva přednosti a zaplatí-li 21
Únor 2015
ČÁST B příslušný poplatek. Úřad po obdržení takové žádosti přihlášku vynálezu zveřejní. Přihláška však musí být předem uvedena do stavu schopného zveřejnění (viz kap. I., odst. 3), což znamená, že maximálně 1 měsíc od obdržení žádosti o dřívější zveřejnění předá příslušnou přihlášku odd. průzkumu do odd. rejstříků (nebo v případě formálních vad vyzve v uvedené lhůtě přihlašovatele k odstranění vad, které brání zveřejnění). To platí i tehdy, pokud u přihlášky již byl zahájen úplný průzkum. Žádost o dřívější zveřejnění má přednost před žádostí o úplný průzkum (v praxi budou tyto procesy probíhat paralelně). 2.2
Před uplynutím lhůty 18 měsíců, počítáno od práva přednosti, byl-li již na přihlášku vynálezu udělen patent Pokud je úplný průzkum na základě žádosti o provedení úplného průzkumu ukončen pozitivně před datem započetí technických příprav zveřejnění, předá odd. průzkumu přihlášku vynálezu k udělení patentu. Přihláška je pak zveřejněna současně s oznámením o udělení patentu ve Věstníku. V tomto případě se zveřejňují podlohy přihlášky určené k udělení patentu. Pokud by ke zveřejnění přihlášky mělo dojít během tzv. prioritní lhůty, tj. během 12 měsíců od práva přednosti, musí to být přihlašovateli předem oznámeno a vyžádán jeho souhlas (§ 31 odst. 2 patentového zákona). V případě jeho nesouhlasu se zveřejněním v prioritní lhůtě se zveřejnění odloží až za hranici této lhůty. Zveřejnění, oznámení této skutečnosti přihlašovateli a vyžádání jeho souhlasu provede odd. rejstříků. Takovéto dřívější zveřejnění není zpoplatněno, neboť správní poplatek se platí za „žádost“ o dřívější zveřejnění.
3.
Zveřejnění mezinárodní přihlášky, která vstoupila do národní fáze cestou PCT
Náležitosti přihlášky vstupující do národní fáze, jsou upraveny v ustanovení § 19 odst. 1 vyhlášky. Lhůta ke vstupu do národní fáze je lhůta zákonná, a nelze ji proto prodloužit. Je možno pouze požádat o prominutí zmeškání lhůty. Důvod zmeškání lhůty musí však být závažný, např. přerušení poštovního styku apod. Úřad nevydává přihlašovateli žádné upozornění na to, že lhůta pro vstup do národní fáze se chýlí ke konci. Pro vstup do národní fáze musí překlad obsahovat: -
v případě vstupu podle čl. 22 PCT: popis, nároky (jsou-li upraveny, jak upravené, tak i původně podané, včetně všech sdělení a vysvětlení, která k úpravám přihlašovatel předložil), texty na výkresech a anotaci,
-
v případě vstupu podle čl. 39(1) PCT: popis, nároky, texty na výkresech, anotaci (byla-li některá z těchto částí upravena, jak původně podanou, tak i upravenou).
Pokud přihlašovatel nepředloží český překlad současně s podáním PV, považuje se nepředložení za formální vadu a Úřad vyzve k odstranění formální vady ve stanovené lhůtě (provede odd. PCT). Tuto lhůtu lze na žádost prodloužit. Po provedení předběžného průzkumu se u přihlášky zveřejní překlad původních podloh, pokud přihlašovatel neurčí jinak. Průzkumový pracovník určí přihlášku ke zveřejnění bez ohledu na to, zda již bylo požádáno o provedení úplného průzkumu či nikoliv. Přihlášky, které jsou schopné zveřejnění, se předají, až na odůvodněné výjimky, do odboru administrativně správního ve lhůtě 1 měsíce od předání přihlášky průzkumovému pracovníkovi. Způsob vyžádání prioritního dokladu u mezinárodních přihlášek je uveden v kap. I. odst. 3.3.
4. Technická příprava zveřejnění přihlášky vynálezu 4.1 Průzkumový pracovník (tedy oprávněná úřední osoba) Průzkumový pracovník odpovídá za kontrolu spisu, za doplnění mezinárodního patentového třídění do databáze, a zda jsou vyřízeny případné žádosti (změny) došlé v době před zveřejněním: Únor 2015
22
ČÁST B -
změna přihlašovatele;
-
zápis dalšího přihlašovatele nebo původce;
-
změna práva přednosti, její nepřiznání nebo neuplatnění;
-
na formuláři ke zveřejnění upozorní na tyto změny administrativního referenta odd., který provede ve spolupráci s administrativním odborem změny v rejstříku;
-
v případě zastavení řízení (např. na žádost přihlašovatele) ještě nezveřejněné přihlášky učiní opatření, aby přihláška nebyla zveřejněna, a to i pokud již byla odeslána do administrativního odboru, a učiní o tom záznam do spisu;
-
stejné opatření je třeba učinit v případě, že před zveřejněním přihlášky je doručeno podání přihlašovatele, z něhož je nebo může být patrno, že přihlašovatel nemá zájem na pokračování řízení;
-
zda přihláška obsahuje plnou moc;
-
obsahují-li podlohy přihlášky více než 400 stran a jejich součástí je sekvenční protokol vyhovující Standardu pro uvádění nukleotidových a aminokyselinových sekvencí, pak průzkumový pracovník uvede tuto skutečnost na formuláři, kterým určuje přihlášku ke zveřejnění. (Při zveřejnění je pak ve Věstníku a na titulním listu takové zveřejněné přihlášky uveden text: Část popisu přihlášky se sekvenčním protokolem je zveřejněna odděleně v elektronické formě a je dostupná na žádost u Úřadu.);
-
obsahuje-li vynález uložený biologický materiál, průzkumový pracovník tuto skutečnost výrazně uvede na formuláři, kterým určuje přihlášku ke zveřejnění. V případě, že přihlašovatel sdělil Úřadu, že přístup ke vzorku omezil, uvede průzkumový pracovník na formuláři výrazně také tuto skutečnost.
4.2 Referent Referent oddělení průzkumu odpovídá: -
za bezodkladné předání spisu do odd. rejstříků ke zveřejnění a zapsání tohoto předání do rejstříku řízení, předtím však provede a zodpovídá za:
-
kontrolu správnosti a úplnosti údajů v databázích ve shodě s podlohami ke zveřejnění (název, původce, přihlašovatel, právo přednosti);
-
předání spisu PV k napsání anotace.
4.3 Oddělení rejstříků: Odpovídá za: -
určení čísla Věstníku podle data podání nebo práva přednosti PV pro jednotlivé PV;
-
za odeslání oznámení data ukončení příprav ke zveřejnění přihlašovateli (zástupci), obsahuje-li přihláška vynálezu odkaz na uložený biologický materiál.
Provádí: -
doplnění data zveřejnění a čísla Věstníku do databáze;
-
záznam o zveřejnění do spisu PV;
-
v případě zveřejnění a udělení současně nebo v případě požadavku průzkumového pracovníka zajištění vyhotovení kopie popisu;
-
vyjmutí výkresu pro anotaci; 23
Únor 2015
ČÁST B
5.
-
vyhotovení a odeslání oznámení o zveřejnění u žádostí o zveřejnění před zákonem stanovenou lhůtou, příp. odklad zveřejnění a zápis do databáze řízení;
-
předání výkresu k anotaci pro tisk Věstníku;
-
shromažďování a předání případných sdělení do Věstníku;
-
předání popisů do oddělení patentových fondů.
Připomínky k patentovatelnosti předmětu zveřejněné přihlášky vynálezu
Podle § 32 patentového zákona může kdokoliv po zveřejnění přihlášky vynálezu podat Úřadu písemné připomínky k patentovatelnosti jejího předmětu. Osoby, které uvedené připomínky podaly, se však nestávají účastníky řízení o přihlášce vynálezu (tj. o připomínkách se nevede správní řízení, a podateli připomínek se tedy nesděluje, jak bylo s připomínkami naloženo). Přihlašovatel vynálezu však musí být o připomínkách vyrozuměn (§ 32 odst. 2 patentového zákona). Kopii připomínek (pokud není, tak ji příslušný pracovník průzkumu vyhotoví) Úřad zašle neprodleně přihlašovateli s uvedením, že se může k jejich obsahu vyjádřit, provést či navrhnout úpravy v podlohách přihlášky vynálezu apod. Nebyl-li ještě zahájen úplný průzkum, přihlašovateli se pouze oznámí, bez stanovení lhůty k vyjádření, že vyjádří-li se do zahájení úplného průzkumu, bude při jeho provádění k vyjádření přihlédnuto. Připomínky došlé po zahájení úplného průzkumu až do udělení patentu se přihlašovateli zasílají obvykle se stanovením lhůty k vyjádření. Vyjádření přihlašovatele k připomínkám však není bezpodmínečně nutné vyžadovat v případech, kdy ještě před jejich zasláním přihlašovateli jsou připomínky shledány jako neopodstatněné. V takových případech, a zejména tehdy, když již po provedení technického průzkumu nebyly shledány ani jiné skutečnosti bránící udělení patentu, se připomínky zašlou přihlašovateli s uvedením, že Úřad vyjádření k připomínkám neočekává. I v těchto případech však musí být přihlašovateli stanovena lhůta, ve které se může vyjádřit, popřípadě může upravit text přihlášky. Průzkumový pracovník věcně posoudí obsah připomínek, případné vyjádření přihlašovatele k nim včetně případných změn a úprav přihlášky a o výsledku posouzení učiní na příslušnou položku záznam. Lhůta k podání připomínek k patentovatelnosti není právním předpisem stanovena; časová mez pro uplatnění připomínek je dána vydáním rozhodnutí o udělení patentu. Dojdou-li připomínky Úřadu po udělení patentu, pak se spis s připomínkami po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení patentu řídí v patentovém odboru jako při podání návrhu na zrušení patentu k provedení zrušovacího řízení. Veškeré řízení s podatelem připomínekjako s navrhovatelem zrušení probíhá v rámci zrušovacího řízení. Pokud byly připomínky k patentovatelnosti uplatněny před udělením patentu, avšak v době, kdy již byly ukončeny přípravy k udělení patentu, budou připomínky projednány jako návrh na zrušení patentu. Za ukončení těchto příprav se považuje odeslání zprávy přihlašovateli o ukončení průzkumu přihlášky a záměru udělit patent, s výzvou k zaplacení poplatku za vydání patentové listiny. Podateli připomínek, došlých v době po odeslání uvedené zprávy a před udělením patentu, Úřad sdělí, že jeho připomínky nemohou být akceptovány s tím, že může (po udělení patentu) využít možnosti návrhu na zrušení tohoto patentu.
Únor 2015
24
ČÁST B
Kapitola III. ÚPLNÝ PRŮZKUM PŘIHLÁŠKY VYNÁLEZU Podle ustanovení § 33 patentového zákona podrobí Úřad přihlášku vynálezu průzkumu, v němž zjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené zákonem pro udělení patentu. Pro účely těchto Pokynů budou podmínky stanovené zákonem rozděleny do dvou skupin podle druhu rozhodnutí (zamítnutí přihlášky vynálezu, zastavení řízení o přihlášce vynálezu), které Úřad vydá, pokud stanovené podmínky přihláška nesplňuje.
1.
Podmínky, jejichž nesplnění má za následek zamítnutí přihlášky vynálezu
Sankce zamítnutí přihlášky vynálezu je zde volena proto, že jde o „vady“ hmotně právní. Vady hmotně právní povahy se bezprostředně týkají podmínek stanovených pro udělení patentu, oprávněnosti jeho udělení či vymezení jeho rozsahu i obsahu. Sem patří především nesplnění podmínky patentovatelnosti (§ 3 až § 7 patentového zákona a § 2 až § 4 zákona o biotechnologiích) a dále nesplnění podmínky uskutečnitelnosti vynálezu podle § 26 odst. 2 patentového zákona a § 5 zákona o biotechnologiích, tj. požadavek na jasné a úplné vysvětlení vynálezu v přihlášce vynálezu (uskutečnitelnost vynálezu). 1.1 Patentovatelnost vynálezů Tak jako většina patentových zákonů nezahrnuje český patentový zákon legální definici vynálezu. Uvádí pouze podmínky pro udělení patentové ochrany. Podle § 3 patentového zákona se patenty udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Z uvedeného ustanovení zákona lze vydělit čtyři podmínky patentovatelnosti týkající se: -
předmětu ochrany;
-
novosti;
-
vynálezecké činnosti;
-
průmyslové využitelnosti.
Uvedené čtyři podmínky představují vyčerpávající výčet hmotně právních podmínek, za kterých je vynález patentovatelný. To znamená, že při hodnocení patentovatelnosti nelze svévolně klást další hmotně právní podmínky, jako např. pokrokovost, užitečnost apod. Každou z výše uvedených podmínek je třeba přitom hodnotit samostatně, přičemž z celkového hodnocení musí být zřejmé, která z podmínek není splněna, s uvedením důvodů a příslušných důkazů (odkazy na stav techniky apod. viz dále kap. III., odst. 4.1). 1.1.1 Předmět ochrany
První podmínkou patentovatelnosti je, aby předmět přihlášky spadal mezi ty, na které je možno udělit patent, tj. byl vynálezem ve smyslu § 3 odst. 1 patentového zákona, a na druhé straně aby nepatřil mezi řešení, která se nepokládají za vynález (§ 3 odst. 2 patentového zákona), která jsou průmyslově nevyužitelná (§ 3 odst. 4 patentového zákona) a mezi předměty, které jsou z možnosti ochrany vyloučeny (§ 4 patentového zákona, § 3 zákona o biotechnologiích). 25
Únor 2015
ČÁST B Vzhledem k tomu, že se dosud nepodařilo nalézt vyčerpávající pozitivní vymezení pojmu vynález, použil zákonodárce ve světě obvyklého negativního vymezení tohoto pojmu s tím, že přímo v zákoně uvádí demonstrativní (tedy nikoli vyčerpávající) výčet nejtypičtějších návrhů, které se za vynález nepovažují. Tak podle ustanovení § 3 odst. 2 patentového zákona se za vynálezy nepovažují zejména: a)
objevy, vědecké teorie a matematické metody;
b)
estetické výtvory;
c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů; d)
podávání informací.
Jde tedy vesměs o případy, které nevyhovují historicky dané podmínce kladené na vynález, a to požadavku na jeho technický charakter. Zjednodušeně vyjádřeno, vynález v pojetí zákona musí mj. představovat návod k technickému jednání. Přitom pojem „technika“, který již v minulosti zahrnul i objekty živé přírody, je nutno stejně pružně přizpůsobovat (v souladu se světovou praxí v patentovém právu) i nově se vyvíjejícím oborům. Případy uvedené v § 3 odst. 2 se přitom nepovažují za vynálezy, a tedy nejsou patentovatelné jen samy o sobě, tzn. pokud je požadována ochrana pouze pro ně jako takové. Pokud však tvoří integrální součást návrhu, který má technický charakter, pak nelze tyto návrhy vyloučit. Tato otázka je aktuální zejména u programového vybavení (software) jako součásti technického řešení, stejně jako u vykonávání obchodní činnosti (obchodních metod). Proto tedy výrobek nebo postup, které jsou technického charakteru, mohou být patentovatelné, dokonce i když nárokovaný předmět definuje, nebo přinejmenším zahrnuje, program počítače, obchodní metodu apod. Počítačový program sám, nebo jako záznam na nosiči nebo jako signál, může být považován za vynález, jestliže tento program, spuštěný na počítači, má schopnost působit technický efekt, který přesahuje běžnou fyzikální interakci mezi programem a počítačem. Základním požadavkem je technický charakter vynálezu, který je třeba posoudit nejen na základě formulace patentových nároků, ale celého popisu vynálezu. Pokud tedy například znaky vynálezu mají čistě administrativní, účetní či finanční charakter, lze usoudit, že se jedná o pouhé vyjádření obchodní metody, a takový vynález pak vyloučit z ochrany i v případě, že tato obchodní metoda ke své činnosti používá technických prostředků. Na druhou stranu počítačový systém, vhodně naprogramovaný pro použití v určité oblasti, i když jde například o obchodní nebo finanční oblast, a který má charakter konkrétního přístroje ve smyslu fyzické podstaty nebo produktu, je možno považovat za patentovatelný vynález. To platí i pro zařízení nebo postup podávání informací, které je rozlišeno od vlastního informačního obsahu a zahrnuje nové technické znaky. 1.1.2 Novost
Podle ustanovení § 5 patentového zákona se vynález pokládá za nový, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky je přitom vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, užíváním nebo jiným způsobem. Stavem techniky je i obsah přihlášek vynálezů podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo po tomto dni zveřejněny. To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem (na základě PCT), a podle Úmluvy o udělování evropských patentů pro evropské patentové přihlášky, v nichž je Česká republika platně určeným státem (viz rovněž dále v této kapitole). U tajných přihlášek platí právní domněnka zveřejnění 18 měsíců od data práva přednosti. Zákonná ustanovení týkající se novosti nevylučují patentovatelnost použití známé látky (nebo směsi) při chirurgickém nebo terapeutickém ošetřování lidského nebo zvířecího těla nebo při diagnostických metoÚnor 2015
26
ČÁST B
dách používaných na lidském nebo zvířecím těle formou tzv. druhoindikační - švýcarské definice (podrobněji viz kap. III., odst. 2.2.3.2). Při hodnocení novosti jsou tedy klíčovými pojmy: -
právo přednosti (priorita),
-
stav techniky.
Právo přednosti (priorita) (viz kap. I, odst. 3.3). Právo přednosti na udělení patentu vzniká přihlašovateli podáním přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na základě práva přednosti podle mezinárodní smlouvy. Podle čl. 11 odst. 3 Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) má každá řádně podaná mezinárodní přihláška, u níž bylo uznáno datum mezinárodního podání, účinky jako řádná národní přihláška v každém určeném státě. Ve většině případů je však i u mezinárodních přihlášek uplatňována unijní priorita podle Pařížské unijní úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Stav techniky Stav techniky tvoří vše, k čemu byl přede dnem, od něho přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, užíváním nebo jiným způsobem. Stav techniky tedy zahrnuje jakékoliv informace (poznatky), které se staly dostupnými veřejnosti (neomezenému okruhu osob) písemným nebo ústním podáním, užíváním, veřejným předvedením, vystavením, přednesením nebo jakýmkoliv jiným způsobem před datem práva přednosti přihlášky vynálezu, a to jak v Česká republika, tak v zahraničí. Pramen informací (poznatků) se považuje za dostupný neomezenému okruhu osob ode dne, kdy kterákoliv osoba se mohla seznámit s tímto pramenem informací. Není nutné, aby se kdokoli skutečně seznámil s pramenem, je dostačující, že tato samotná možnost existovala. Proto se nehovoří o „známosti“ odpovídajících údajů, ale o jejich dostupnosti. Zejména tiskoviny se pokládají za dostupné ode dne jejich předání do prodeje (třebaže nebyl ani jediný výtisk prodán) nebo ode dne, kdy byly prokazatelně dostupné návštěvníkům knihovny (třebaže daný výtisk nebyl použit ani jedním čtenářem). Analogicky se řeší otázka dostupnosti dalších písemných pramenů informací, včetně výkresů, výzkumných zpráv, prospektů, rukopisů atd. Pokud se týče namítání výzkumných zpráv proti novosti, lze je namítat pouze v případě, jsou- li uloženy ve veřejně přístupné knihovně. Totéž platí pro výkresovou dokumentaci. Pro namítání prospektů platí následující zásady: -
je-li prospekt opatřen datem vydání a toto datum je podstatně rozdílné od data práva přednosti přihlášky vynálezu, vůči které je namítán, považuje se toto datum zpravidla za datum zveřejnění. Je-li uvedeno v prospektu jako datum např. pouze měsíc jeho vydání a PV je též podaná v tomto měsíci, je nutné přesné datum vydání doložit důkazem (viz dále). V případě sporu je nutno prokázat skutečnou dostupnost prospektu veřejnosti;
-
není-li prospekt opatřen datem vydání, je nutné doložit důkazem, kdy byl zveřejněn (např. důkazem o jeho vystavení na místě, kde byl volně k dispozici, nebo svědectvím o získání prospektu na místě, kde byl volně k dispozici). Tyto důkazy je průzkumový pracovník povinen hodnotit při svém rozhodování v rámci zásady volného hodnocení důkazů.
Prameny dostupné pouze osobám z omezeného okruhu osob, např. zaměstnancům podniku, se nezahrnou do známého stavu techniky. Za základ dostupnosti se nebere počet osob, který se seznámil s informací, ale režim této dostupnosti. Využívání vynálezu se pokládá za dostupné neomezenému okruhu osob, jestliže k využívání byl umožněn přístup neomezenému okruhu osob ve shora uvedeném smyslu, a jestliže využívání probíhalo tak, že pozo27
Únor 2015
ČÁST B rovatel, odborník v dané oblasti techniky, mohl pochopit podstatu tohoto vynálezu. Takto uskutečněné veřejné využívání před datem práva přednosti tvoří stav techniky a je na závadu novosti rovněž i v těch případech, kdy písemné nebo ústní sdělení o něm je zveřejněno po datu práva přednosti přihlášky vynálezu. Do stavu techniky se zahrnuje podle § 5 odst. 3 patentového zákona i obsah přihlášek vynálezů podaných v Česká republika a jejich právních předchůdců s dřívějším právem přednosti, které byly zveřejněny teprve v den nebo dokonce po dni práva přednosti pozdější přihlášky vynálezu. Prioritně starší zveřejněná přihláška se tedy počítá z hlediska novosti do stavu techniky celým svým obsahem. Přitom může jít o přihlášku s dřívějším právem přednosti podanou přímo v Úřadu nebo mezinárodní přihlášku PCT, či evropskou patentovou přihlášku, ve které je platně určeným státem i Česká republika. Omezující podmínka skutečného, byť pozdějšího zveřejnění obsahu těchto přihlášek vynálezů s dřívějším právem přednosti je naplněna pouze oficiálním zveřejněním přihlášky vynálezu podle § 31 patentového zákona, oznámeným ve Věstníku Úřadu, s výjimkou evropských patentových přihlášek, kde je tato podmínka naplněna již jejich zveřejněním v souladu s Úmluvou o udělování evropských patentů. Takto zveřejněné přihlášky se stávají námitkou proti novosti bez ohledu na jejich další osud, tedy např. zda u nich bylo požádáno o úplný průzkum nebo ne. Konečně pak podle § 5 odst. 5 patentového zákona se zavádí institut tzv. ochranné lhůty, podle kterého do stavu techniky nepatří takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než šest měsíců před podáním přihlášky vynálezu a které přímo nebo nepřímo vyplývá a)
ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo jeho právnímu předchůdci,
b) ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle Úmluvy o mezinárodních výstavách, sjednané v Paříži dne 22. 11. 1928 a publikované ve vyhlášce č. 46/1932 Sb. V případě ad b) je přihlašovatel povinen při podání přihlášky uvést, že předmět přihlášky byl vystaven a do 4 měsíců po podání přihlášky vynálezu doložit osvědčením, že tento předmět byl vystaven podle mezinárodní smlouvy. V České republice je uplatňována v zásadě tzv. formální novost, a proto námitka proti novosti vynálezu předpokládá existenci shodného řešení ve stavu techniky. Jako námitku proti novosti lze uplatnit proti nezávislému patentovému nároku v přihlášce vynálezu, která splňuje požadavek jednotnosti vynálezu, zásadně každý pramen informací (namítaný poznatek) jednotlivě. Kombinace více pramenů informací je při hodnocení novosti nepřípustná. 1.1.3 Vynálezecká činnost
Podle ustanovení § 6 odst. 1 patentového zákona je vynález výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Podle odst. 2 tohoto ustanovení však pro hodnocení vynálezecké činnosti není rozhodný obsah přihlášek vynálezů, které ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebyly zveřejněny. Zařazení „vynálezecké činnosti“ jako kritéria patentovatelnosti je výrazem snahy odlišit patentovatelný vynález od jiných formálně nových a prospěšných vynálezů, neboť ne každý formálně nový a prospěšný vynález je výsledkem vynálezecké činnosti. Patentovatelný vynález musí být jistým přínosem do stavu techniky jako celku, respektive obohacením tohoto stavu. V zákoně není uvedena definice vynálezecké činnosti. Definuje se pouze způsob jejího praktického hodnocení, tj. vynález zahrnuje vynálezeckou činnost tehdy, pokud nevyplývá odborníku v dané oblasti techniky zřejmým způsobem ze stavu techniky. Za zřejmé se přitom považuje vše, co nepřekračuje rámec profesionálních schopností odborníka v dané oblasti techniky. Patentovatelné vynálezy tedy leží za hranicemi běžné řemeslné, resp. inženýrské rutinní práce. Pokud jde o fiktivní osobu „odborníka“, uvedenou nejen v ustanovení § 6 odst. 1 patentového zákona, pak se jím chápe odborník s takovou kvalifikací, jaká je obvykle potřebná pro řešení podobných úkolů v dané Únor 2015
28
ČÁST B
oblasti techniky. Zároveň se předpokládá, že má přístup ke všemu, co patří ke „stavu techniky“, zejména pak k dokumentům citovaným v rešeršní zprávě a že má k dispozici běžné prostředky a schopnosti pro rutinní práci a experimentování. Pokud má úkol komplexní charakter (např. složité chemické technologie), může být při hodnocení vynálezecké činnosti, resp. nezřejmosti fiktivní osoba „odborníka“ reprezentována skupinou odborníků různého odborného zaměření, kterým by byl za obvyklých podmínek daný úkol předložen k řešení. Z výše uvedeného je vidět, že úroveň poznatků a profesionálních schopností fiktivní osoby „odborníka“ se v konkrétních případech liší, zejména s ohledem na oblast techniky, které se vynález týká. Hodnocení vynálezecké činnosti se od hodnocení novosti zásadně liší v následujícím: a) Při hodnocení vynálezecké činnosti nepatří ke stavu techniky přihlášky vynálezů uvedené v ustanovení § 5 odst. 3 patentového zákona, tj. přihlášky vynálezů podané v České republice (a mezinárodní přihlášky vynálezů, resp. evropské přihlášky vynálezů s Českou republikou jako určeným státem) sice s dřívějším právem přednosti, ale nezveřejněné do dne práva přednosti posuzovaného vynálezu. b) Zatímco novost lze hodnotit zásadně na podkladě jednotlivého pramene informací a kombinace více pramenů informací je nepřípustná, při hodnocení vynálezecké činnosti je naopak možné uplatnění dvou a více informačních pramenů. Omezující podmínkou je to, že i sama kombinace jednotlivých pramenů ze stavu techniky je pro odborníka v dané oblasti techniky zřejmá. Za zřejmou se zpravidla pokládá kombinace obecně známých a vysoce autoritativních pramenů, jako jsou učebnice, příručky, monografie významných odborníků, patentová literatura apod. Průzkumový pracovník musí prokázat, že průměrný odborník by nevyhnutelně kombinací znaků dvou dokumentů dospěl k závěru o zřejmosti. Jasné a přesné křížové reference mezi dokumenty; blízkost oblasti techniky; podobnost řešeného problému - to jsou všechno příklady typů vzájemného spojení, na které je možno se spolehnout jako na část objektivního základu nezbytného při tvoření náležitě zdůvodněného argumentu. Bez prokázání zřejmosti kombinace jednotlivých znaků nelze tuto kombinaci úspěšně namítat při hodnocení vynálezecké činnosti - jedná se o tzv. mozaikovou námitku. Obecným pravidlem také je, že čím delší je řetězec v počtu informačních pramenů a vzájemných spojení, tím slabší bude konečný argument. Při hodnocení vynálezecké činnosti, resp. nezřejmosti, se vychází z presumpce nezřejmosti. Pokud Úřad pomocí důkazů neprokáže zřejmost přihlášeného vynálezu, vychází se z toho, že daný vynález je výsledkem vynálezecké činnosti. Námitka nezřejmosti musí být tedy v průběhu řízení (ve zprávě o průzkumu) řádně odůvodněna. Pro hodnocení vynálezecké činnosti objektivním a předvídatelným způsobem je možné použít metodu „problem and solution approach“. Hodnocení za použití této metody zahrnuje tři hlavní fáze: (i)
určení „nejbližšího stavu techniky“,
(ii)
stanovení „objektivního technického problému“, který má být řešen, a
(iii)
posouzení, zda nárokovaný vynález, vycházejíce z nejbližšího stavu techniky a objektivního technického problému, by byl pro odborníka zřejmý.
(i) Určení nejbližšího stavu techniky V této fázi se určí nejbližší stav techniky. Tímto stavem techniky je míněn jediný pramen informací (dokument) zveřejňující kombinaci znaků, která představuje nejslibnější výchozí základnu pro zřejmý vývoj směřující k vynálezu. Výběr nejbližšího stavu techniky je přitom třeba směrovat k podobnému účelu nebo účinkům jako má nárokovaný vynález, nebo alespoň ke stejné nebo příbuzné technické oblasti, které se nárokovaný vynález týká; současně by mělo být vzato v úvahu i to, co sám přihlašovatel uvádí v popisu a nárocích jako známé. 29
Únor 2015
ČÁST B Dokument představující nejbližší stav techniky musí být zveřejněný nejpozději v den před datem podání resp. datem priority nárokovaného vynálezu. (ii) Stanovení objektivního technického problému V této fázi se objektivním způsobem stanoví technický problém, který má být řešen. Nejprve je třeba prostudovat podklady nárokovaného vynálezu a dokument představující nejbližší stav techniky a určit technické znaky (znaky další nebo znaky modifikované, případně znaky chybějící) odlišující nárokovaný vynález od nejbližšího stavu techniky. Dále se posoudí technický účinek získaný prostřednictvím zjištěných odlišujících technických znaků. Na základě těchto poznatků se nakonec zformuluje technický problém. Takto definovaný technický problém představuje „objektivní technický problém“, který má být řešen. Technický problém přitom představuje cíl a úkol, kterého má být modifikací či adaptací nejbližšího stavu techniky dosaženo tak, aby nárokovaný vynález oproti tomuto stavu techniky poskytoval příslušné technické účinky. Výraz „technický problém“ by měl být vykládán široce; není tak nezbytně nutné, aby technické řešení představovalo technické zdokonalení stavu techniky. Problémem může jednoduše být i hledání alternativ známých zařízení nebo postupů, které poskytují stejný nebo podobný účinek nebo jsou nákladově efektivnější. (iii) Posouzení, zda by nárokovaný vynález byl pro odborníka zřejmý V této fázi je třeba zodpovědět otázku, zda existuje ve stavu techniky jako celku nějaký návod, který by odborníka (ne jen, že mohl), postaveného před objektivní technický problém, naváděl k tomu, aby modifikoval či adaptoval nejbližší stav techniky. Otázkou tedy není, zda by odborník mohl dospět k vynálezu adaptací nebo modifikací nejbližšího stavu techniky, ale zda by tak učinil, protože ho stav techniky k tomu navedl s nadějí na vyřešení objektivního technického problému, nebo s očekáváním určitého zdokonalení či výhody. V rámci hodnocení metodou „problem and solution approach“ lze s dokumentem představujícím nejbližší stav techniky kombinovat informace z jednoho nebo více dokumentů, částí dokumentů nebo dalších informací ze stavu techniky (např. dřívější veřejné užití nebo nepsané všeobecné technické poznatky). Silnými argumenty přihlašovatele ve prospěch závěru o nezřejmosti přihlášeného vynálezu jsou např. důkazy o tom, že: -
pokusy odborníků o řešení problému byly bezvýsledné; mezi odborníky byl rozšířen názor, že úkol nelze řešit tak, jak jej řeší přihlášený vynález (tzv. překonání technického předsudku);
-
objektivní možnost navrhnout takové řešení existovala dlouho před podáním přihlášky, protože již dávno byly známy všechny nezbytné předpoklady pro zdánlivě zřejmý závěr, ale nikdo jej nenavrhl; přitom daný vynález poskytl díky svému využití značný technicko hospodářský nebo komerční efekt a uspokojil dávno pociťovanou potřebu společnosti.
Na druhé straně jako důkazy svědčící o zřejmosti přihlášeného vynálezu patří zejména následující případy: -
jde o konkrétní řešení, které je plně a beze zbytku obsaženo v obecném řešení, které je všeobecně známé, aniž je výsledkem vynálezecké činnosti (tvůrčího řešení);
-
jde o dimenzování známého řešení, které představuje jen pouhou konkretizaci známé zásady (závislosti);
-
jde o kinematické obrácení, které vyplývá jako známé z teorie mechanismů nebo jiné známé teorie;
-
efekt dosažený novým použitím známého předmětu k účelu, ke kterému se ho dosud nepoužívalo, vyplývá jen ze známých vlastností tohoto předmětu (např. pouhá náhrada materiálu);
-
efekt dosažený přenesením způsobu nebo zařízení do jiné oblasti techniky vyplývá z již známých vlastností uvažovaného způsobu nebo zařízení;
Únor 2015
30
ČÁST B -
jde o typický analogický postup;
-
přihlášený vynález je jen agregátem ze známých technických prostředků nebo operací; o přihlášený vynález se od stavu techniky liší jen technickým ekvivalentem prvku nebo vztahu mezi prvky; za ekvivalent se zpravidla považují prostředky (prvky), je-li odborníkovi zřejmé, že se jejich použitím dosáhne v podstatě stejného výsledku jakého bylo dosaženo prostředky (prvky) porovnávaného řešení.
Výše uvedené důkazy, svědčící o zřejmosti přihlášeného vynálezu, nelze kvalifikovat jako bez dalšího jako důkaz zřejmosti. Proto i v těch případech, kde přihlašovaný vynález svým charakterem „spadá“ pod některé z uvedených řešení, je nutné bedlivě posoudit všechny argumenty, které podle názoru přihlašovatele naopak svědčí o nezřejmosti přihlášeného vynálezu. 1.1.4 Průmyslová využitelnost
Podle ustanovení § 7 patentového zákona se vynález pokládá za průmyslově využitelný, jestliže jeho předmět může být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství. Průmyslová využitelnost tedy předpokládá, že předmět vynálezu bude možno reprodukovat, tj. vyrobit či využít. Vynález musí být ovšem objektivně realizovatelný. Nerealizovatelné jsou zpravidla návrhy, které obsahují podstatné chyby, nebo které jsou v rozporu s objektivními vědeckými a technickými poznatky (např. perpetuum mobile apod.). Jako důkazy, že předložený návrh je v rozporu s objektivními vědeckými a technickými poznatky, může Úřad použít i dokumenty zveřejněné po prioritě přihlášky vynálezu. V případě pochybnosti o realizovatelnosti návrhu může Úřad podle ustanovení § 26 odst. 3 patentového zákona vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky vynálezu nebo jiným vhodným způsobem (např. matematickým výpočtem nebo modelem atd.) prokázal jeho využitelnost (realizovatelnost). Neprokáže-li to, má se za to, že přihlašovaný předmět není využitelný. O výsledku předvedení učiní průzkumový pracovník záznam do spisu. Jedná-li se o fyzické předvedení při ústním jednání, je nutno do spisu založit protokol dle ustanovení § 18 správního řádu. Druh a míra užitku předmětu založeného na vynálezu nejsou při hodnocení průmyslové využitelnosti rozhodné; dosažený výsledek se však nesmí dostat do rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy (viz kap. III., odst. 1.2) a s ostatními podmínkami patentovatelnosti. Jako průmyslově nevyužitelné jsou zahrnuty do nepatentovatelných vynálezů i způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle. 1.2 Výluky z patentovatelnosti Mezi výluky z patentovatelnosti patří jednak návrhy (předměty), u kterých by udělení výlučného práva nebylo v souladu se zájmy společnosti a jednak návrhy, jejichž právní ochrana se řídí jinými předpisy. Tak podle § 4 patentového zákona se patenty neudělují: a) na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití je zakázáno právním předpisem; b) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané. Smysl výluky uvedené ad a) je zcela zřejmý. Společnost nemá zájem na udělení výlučných práv na předměty, jejichž využití by směřovalo proti veřejnému pořádku nebo dobrým mravům. Skutečnost, že v době řízení o přihlášce vynálezu je využívání daného vynálezu v rozporu s některým právním předpisem, nemusí sama o sobě znamenat vyloučení patentovatelnosti vynálezu. Přestože může být v době udělení patentu využití jeho předmětu zakázáno, v průběhu doby platnosti patentu (tedy 20 (!) let od data podání při31
Únor 2015
ČÁST B hlášky) může dojít ke změně tohoto zákazu. Mezi výluky by měly patřit např. prostředky, jež mají dát potravině vzhled čerstvosti, ačkoliv čerstvá není, apod. Určité opatrnosti je třeba v případech, kdy návrh je v rozporu např. s technickými normami. Zde je vždy nutno zkoumat příčiny, které vedly zpracovatele normy ke stanovení uvedených podmínek, omezení apod. Samotná skutečnost, že předmět přihlášky neodpovídá platné technické normě nebo není povolen k prodeji, nemůže být důvodem zamítnutí přihlášky vynálezu. Ochrana odrůdám rostlin, jejichž výluka z patentovatelnosti je uvedena pod písm. b), je poskytována podle zákona o ochraně práv k odrůdám. V této souvislosti nabývá na významu zejména otázka faktické hranice mezi biologií a mikrobiologií, neboť výluka se vztahuje pouze na biologické způsoby jejich pěstování a šlechtění. Zda lze určitý postup považovat za převážně biologický, závisí na účasti lidského činitele v daném postupu. Pokud je role tohoto činitele v uvažovaném postupu podstatná, pak by postup neměl být vyloučen z ochrany. Zákon přímo stanoví, že výluky se nevztahují na mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané. Mikrobiologické postupy je třeba chápat nejen jako průmyslové využití mikroorganismů, ale také jako postupy výroby nových mikroorganismů, produktů biotechnologických postupů zejména genového inženýrství. Přitom obdobně jako průmyslové produkční mikroorganismy se budou definovat i plazmidy, vektory, kultivované shluky rostlinných a živočišných buněk apod. (viz též kap. III., odst. 2.2.3.1). Výluky z patentovatelnosti jsou rovněž definovány v zákoně o biotechnologiích (viz též kap. I., odst. 3.1). 1.3 Jasnost a úplnost popisu vynálezu Podle ustanovení § 26 odst. 2 patentového zákona musí být vynález v přihlášce vynálezu vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit. Znovu se tak setkáváme s pojmem „odborníka“, na jehož profesionální schopnost (kvalifikace apod.) jsou kladeny v zásadě stejné požadavky, jako tomu bylo např. při hodnocení vynálezecké činnosti. Vynález musí být v přihlášce vynálezu, zejména pak v popisu příkladných provedení vynálezu, vysvětlen natolik jasně a úplně, aby jej zmíněný odborník dokázal v případě potřeby reprodukovat, aniž by přitom vznikla na jeho straně potřeba jakékoliv další vynálezecké činnosti. Na druhé straně se ovšem předpokládá, že odborníku není třeba zvlášť vysvětlovat takové detaily, o kterých se lze právem domnívat, že náležejí nejen ke stavu techniky, ale i k běžným znalostem příslušného odborníka. Je pochopitelné, že konkrétní požadavky na popis zabezpečující jeho jasnost a úplnost jsou odvislé od oblasti techniky, které se vynález týká. Zcela výjimečné postavení však zaujímají vynálezy z oblasti mikrobiologie, resp. biotechnologické vynálezy, zahrnující biologické materiály, ke kterým třetí osoby nemají přístup. Tyto vynálezy nelze v přihlášce vynálezu objasnit tak, aby je odborník dokázal uskutečnit. Zvláštní ustanovení o přihlášce biotechnologického vynálezu v § 5 zákona o biotechnologiích definují, kdy se v takovém případě považuje popis přihlášky vynálezu za dostatečný. Je to pouze tehdy, jestliže: -
nejpozději ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, byl uložen materiál u uznávané ukládací instituce na základě Budapešťské smlouvy,
-
přihláška vynálezu, jak byla podána, obsahuje příslušné informace o vlastnostech uloženého biologického materiálu, který měl přihlašovatel k dispozici, a
-
zároveň uvádí označení ukládací instituce a depozitní číslo vzorku.
1.4 Přípustné změny v přihlášce vynálezu a změny jdoucí nad rámec původního podání S uskutečnitelností vynálezu úzce souvisí otázka přípustných změn v přihlášce vynálezu. Podle § 14 vyhlášky úpravy a změny provedené v přihlášce vynálezu v průběhu řízení nesmějí jít nad rámec jejího původního podání. Únor 2015
32
ČÁST B
Změny v podlohách přihlášky vynálezu jdou nad rámec původního podání, pokud spočívají např. v: -
přidání podstatných znaků;
-
změně podstatných znaků;
-
vypuštění znaků, které vedou k rozšíření podstaty vynálezu, tj. znaků charakterizujících řešení uvedené v nezávislém patentovém nároku;
-
a jestliže tyto úpravy nevyplývají z dříve podaných podloh vynálezu včetně výkresů.
Porušení uvedeného ustanovení je nutno pokládat za vadu hmotně právní s právním důsledkem (částečného) zamítnutí přihlášky vynálezu (§ 34 odst. 1 patentového zákona). Mohou tedy nastat tyto případy: -
V případech, kde v původně podané přihlášce vynálezu byly technické znaky jasně popsány, ale chyběla zmínka o účincích vynálezu nebo účinky nebyly popsány, ale průměrný odborník je schopen je z původního popisu bez problémů vyvodit, dodatečné objasnění účinků v popise se nepovažuje za doplnění nad rámec.
-
V případech, kde nebyl v přihlášce vynález dostatečně jasně a úplně vysvětlen, aby jej mohl odborník uskutečnit a dodatečné doplnění příslušných skutečností by znamenalo změnu provedenou nad rámec jejího původního podání ve smyslu § 14 vyhlášky, nelze tento nedostatek v průběhu řízení odstranit (institut tzv. posunutí práva přednosti patentový zákon nezná). Přihlášku vynálezu je nutno s odkazem na ust. § 26 odst. 2 patentového zákona zamítnout. Přihlašovateli zbývá jediná možnost, a to podat zcela novou přihlášku vynálezu, ve které se uvedený „nedostatek“ vyskytovat nebude.
-
V případech, kde přihlašovatel v přihlášce, jejíž podstata byla v podlohách vysvětlena jasně a úplně, upravil v průběhu řízení její znění nad rámec jejího původního podání, vyzve Úřad přihlašovatele, aby tyto úpravy a změny jdoucí nad rámec původního podání přihlášky odstranil. Neučiní-li tak, Úřad, přihlášku v rozsahu jdoucím nad rámec původního podání částečně zamítne (34 odst. 1 patentového zákona). (O přihlášce v rozsahu daném původním podáním je pak nutno vést další řízení, které skončí rozhodnutím Úřadu podle § 30, popř. § 34 patentového zákona.)
Podlohy podané do spisu během řízení, které jdou nad rámec původního podání přihlášky vynálezu, nezakládají právo přednosti případné další přihlášky vynálezu. Úpravy jdoucí nad rámec, i když jsou úplné, nutno podat jako novou přihlášku vynálezu. Úpravy spočívající v doplnění příkladů provedení vynálezu nelze rozšiřovat o příklady, které vykazují kvalitativně jiné výhody než ty, které byly popsány v původním popise a opírají se o dodatečně uvedený podstatný znak předmětu vynálezu. Rovněž nelze doplňovat popis o nové kvantitativní údaje (např. konkrétní dříve neuvedená složení směsi, hodnoty teploty, tlaku, doby zdržení v procesu), které mají sloužit jako dodatečná opora k výkladu patentových nároků. Pokud nezávislý nárok obsahuje znaky, které jsou pro provedení vynálezu zjevně nepodstatné, neměl by průzkumový pracovník žádat jejich vypuštění, protože vypuštěním těchto zjevně nepodstatných znaků by byl rozsah nároku rozšířen nad rámec původního podání. Nejasné a neurčité výrazy: Pokud nároky obsahují neurčité nebo nejasné výrazy, jako např. tenký, tlustý, široký apod. a pokud není tento výraz použit v daném oboru jako odborný pojem (např. „krátké vlny“), měly by být tyto výrazy nahrazeny přesnějším výrazem, používaným v dané oblasti techniky. Není- li však možno tento výraz definovat přesněji údaji z popisu a výraz není pro vynález podstatný, měl by být v nároku ponechán, protože jeho vypuštění by mohlo vést k rozšíření ochrany nad rámec původního podání. Nejasný nebo neurčitý výraz však nemůže být v nároku ponechán v případě, že jde o výraz, který je pro vynález podstatný, nebo pokud jej přihlašovatel používá k odlišení svého vynálezu od stavu techniky. 33
Únor 2015
ČÁST B Příklady různého hodnocení doplnění dalšího znaku do podloh přihlášky vynálezu: a) -
úprava jdoucí nad rámec původního podání:
Příklad 1a:
Kaučuková směs obsahující několik složek, přičemž přihlašovatel dodá během řízení další složku. Tato dodatečně doplněná složka přináší nějaké zvláštní, neočekávané účinky. Tento dodatek je nad rámec. -
Příklad 2a:
Zařízení popisující uložení na pružné podložce, přičemž v popise není popsán druh této pružné podložky. Dodatečné uvedení druhu pružné podložky může být údajem nad rámec. b) -
přípustná změna:
Příklad 1b:
Kaučuková směs obsahující několik složek, přičemž další složka, kterou hodlá přihlašovatel uvést dodatečně do popisu, je běžně známá a užívaná v kaučukových směsích tohoto druhu jako přídavná složka. Je zřejmé, že vynechání této složky se stalo omylem a tento dodatek nepředstavuje pro odborníka nové skutečnosti. -
Příklad 2b:
Zařízení popisující uložení na pružné podložce, přičemž v popise není popsán druh této pružné podložky. Pokud přihlašovatel dodatečně uvede druh pružné podložky, např. šroubovou pružinu, přičemž doloží, že používání šroubové pružiny v pružných podložkách je běžně známé, není tento dodatek nad rámec a lze ho zpravidla akceptovat. 2. Podmínky, jejichž nesplnění má za následek zastavení řízení o přihlášce vynálezu Sankce zastavení řízení o přihlášce vynálezu je zde volena proto, že jde o procesně právní vady řízení. Vady procesně právní jsou nedostatky bránící udělení patentu z důvodu nesplnění formálně právních podmínek stanovených právními předpisy pro udělení ochrany patentem. Sem patří jak podmínka jednotnosti vynálezu podle § 26 odst. 1 patentového zákona, tak požadavky na obsah a formu přihlášky vynálezu stanovené v § 2 až 10 vyhlášky a podrobně rozvedené v Instrukci. Zastavení řízení se provede podle ustanovení § 66 správního řádu. 2.1 Jednotnost vynálezu Ve smyslu ustanovení § 26 odst. 1 patentového zákona se přihláška vynálezu může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. Je-li v jedné přihlášce požadována ochrana na skupinu vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu splněn, jestliže mezi těmito vynálezy existuje technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků. Zvláštními technickými znaky se rozumí takové technické znaky, které určují přínos každého z vynálezů uvažovaných jako celek ke stavu techniky.
2.1.1 Jeden vynález v přihlášce vynálezu U takové přihlášky nemá nastat problém nejednotnosti, jsou-li patentové nároky logicky správně koncipovány, tedy pokud zejména: -
definovaný nárok neobsahuje skupinu vynálezů (viz dále);
-
závislé nároky splňují základní požadavek, tj. vycházejí ze znaků nároku nezávislého.
Únor 2015
34
ČÁST B
V takovém případě nejsou důvodem nejednotnosti ani další znaky závislého nároku, byť by tyto samy o sobě mohly představovat samostatný vynález. Příklad: Nezávislý nárok definuje tvar litinové lopatky turbíny. Závislý nárok definuje materiálové složení lopatky tvaru podle nároku nezávislého. Jednotícím znakem je znak tvaru lopatky (společné všem závislým i nezávislému nároku), další znaky závislých nároků jsou proto pro posuzování jednotnosti bezpředmětné. Zásada: Jednotnost lze posuzovat pouze ve vztahu k nezávislému nároku. 2.1.2 Skupina vynálezů v jedné přihlášce Kromě již citovaného ustanovení § 26 odst. 1 patentového zákona, specifikuje tuto situaci bod 10. Instrukce: „Při splnění podmínky jednotnosti vynálezu může být v přihlášce vynálezu uvedeno více nezávislých patentových nároků.“. Porovnání formulace „více nezávislých nároků“ tohoto ustanovení s formulací „skupina vynálezů“ zmíněného ustanovení § 26 odst. 1 patentového zákona dokládá důležitou zásadu: Každý nezávislý nárok představuje samostatný vynález. Z tohoto hlediska je pak třeba tyto nezávislé nároky posuzovat. Posuzování jednotnosti přihlášky obsahující skupinu vynálezů se zakládá na zjišťování skutečnosti, zda mezi těmito vynálezy existuje technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků (definovaných viz výše). 2.1.2.1 Vynálezy různých kategorií Tuto variantu, jako nejobvyklejší, specifikuje bod 14. Instrukce: Při splnění podmínky jednotnosti vynálezu mohou být v jedné přihlášce vynálezu uvedeny například tyto nezávislé nároky: a) roby;
kromě nezávislého patentového nároku na výrobek nezávislý patentový nárok na způsob jeho vý-
b) kromě nezávislého patentového nároku na výrobek nezávislý patentový nárok na způsob jeho výroby a nezávislý patentový nárok na zařízení nebo prostředek k provádění způsobu; c) kromě nezávislého patentového nároku na způsob nezávislý patentový nárok na zařízení nebo prostředek k provádění způsobu. Jde tedy o klasickou skupinu vynálezů (tzv. vertikální kombinace vynálezů) a)
výrobek;
b)
způsob (jeho výroby);
c)
zařízení nebo prostředek (k provádění způsobu); popřípadě
d)
použití výrobku.
Uvedené pořadí nároků: výrobek - způsob - zařízení, plyne (vesměs) z technologické souvislosti těchto předmětů - tím lze také případně odůvodňovat požadavek na vhodnost dodržení tohoto pořadí s tím, že má-li přihlašovatel důvod pořadí nároků upravit jinak, není nutno na uvedeném doporučeném pořadí nezávislých patentových nároků (při splnění výše specifikované podmínky jednotnosti) trvat. Posuzování jednotnosti: Pro posuzování jednotnosti se analogicky uplatňují pravidla výše uvedená ve smyslu ustanovení § 26 odst. 1 patentového zákona. 35
Únor 2015
ČÁST B Odpovídajícími jednotícími znaky dalších nezávislých nároků jsou takové znaky, které realizují právě ony znaky, „zhmotňující“ v prvním nezávislém nároku vynálezeckou myšlenku. Příklad: Předpoklady: 1. Stávající stav techniky: Sponka ke spojování listů papíru je vytvarovaná do základního tvaru ohýbáním z ocelového drátu. 2. Zvláštní technický znak: Zvlnění alespoň některé části ramen sponky. Za jednotné by byl považován způsob nebo zařízení, jejichž výsledkem bude realizace zvlnění sponky, neboť jde o realizaci zvláštního technického znaku, který představuje jednotící prvek. Za těchto předpokladů by za nejednotné byl považován způsob nebo zařízení, realizující ohýbání ocelového drátu do základního tvaru sponky. Tato vertikální kombinace základních kategorií vynálezů se může vyskytovat i ve spojení s vynálezem na použití. Proto ke kombinaci vynálezů „látka - způsob její výroby - zařízení nebo prostředek k provádění tohoto Způsobu“ jako jednotící přísluší „použití látky“. Případné požadavky na zahrnutí do této kombinace, např. i použití způsobu nebo zařízení k výrobě jiné látky, by měly být shledány z hlediska jednotnosti nepřijatelnými: výroba jiné látky nemá stejné nebo vzájemně si odpovídající zvláštní technické znaky s látkou původní. 2.1.2.2 Vynálezy stejných kategorií 2.1.2.2.1 Stejné předměty
Vynálezy této skupiny mohou být definovány: -
dvěma či více nezávislými nároky stejného předmětu, obsahujícími ve svých význakových částech alternativní znaky řešení;
-
jedním nárokem, vykazujícím ve význakové části souhrn všech alternativních znaků řešení (nárok typu „Markush“).
Oba způsoby definování jsou obsahově shodně., „Markush“ nárok je používanější. Zásada: požadavek vzájemného technického vztahu bude posouzen jako splněný, budou-li tyto alternativy podobné povahy. Konkrétně alternativy chemických sloučenin budou mít podobnou povahu, budou-li splněny následující podmínky: a)
všechny alternativy mají společné vlastnosti nebo aktivitu a
b) je přítomna společná struktura, tj. významný strukturní prvek se podílí na všech alternativách nebo všechny alternativy náleží do uznaných tříd chemických sloučenin v oboru, kterého se vynález týká. „Významný strukturní prvek se podílí na všech alternativách“, mají-li sloučeniny společnou chemickou strukturu, která zabírá velkou část jejich struktur, nebo v případě, že sloučeniny mají společnou jenom malou část jejich struktur a společně sdílená struktura tvoří strukturálně významnou část z hlediska existujícího známého stavu techniky. Strukturální prvek může být jediná složka nebo kombinace jednotlivých složek ve vzájemné vazbě. Alternativy příslušejí do „uznávaných tříd chemických sloučenin“, jestliže se ze znalostí oboru očekává, že členy této třídy se budou v kontextu nárokovaného vynálezu chovat stejným způsobem, tj. že každý člen může být nahrazen jeden druhým s očekáváním, že se dosáhne stejný zamýšlený Únor 2015
36
ČÁST B
účinek. Pokud se může dokázat, že nejméně jedna Markushova alternativa není nová, musí se znovu posoudit jednotnost vynálezu. Skutečnost, že nárok obsahuje řadu jednotlivých alternativních znaků, sama o sobě není důvodem k vytýkání nejednotnosti. Na druhé straně však z uvedeného vyplývá, že nejednotnost může nastat i v rámci jediného nároku. Zásada: Teoreticky mohou skupinu alternativních předmětů představovat i nezávislé nároky se stejnými význakovými částmi, s rozlišením alternativ předmětů v úvodních částech nároků. Tato situace je spíše otázkou formální stavby nároků. Z hlediska vžité logiky stavby nároků by tyto předměty měly být vyjádřeny jediným zastřešujícím nárokem. Pokud je však vyjádření alternativ předmětů samostatnými nároky obsaženo v původním podání přihlášky, je třeba před případným vyžadováním zastřešujícího nároku posoudit, zda by takový nárok nepředstavoval úpravy či změny nad rámec původního podání, nepřípustné ve smyslu ustanovení § 14 vyhlášky. 2.1.2.2.2 Různé předměty
Tato skupina vynálezů bývá též nazývána horizontální kombinací vynálezů. Skupina spolupracujících předmětů Jde o předměty stejné kategorie, samostatně existující, s možností samostatné výroby i obchodování, velmi úzce však související svojí funkcí, typu: zásuvka - zástrčka; vysílač - přijímač, popř. přenosové zařízení; zámek - klíč. Přihlašovatel může zvolit ochranu předmětu jako celku, např.: propojovací ústrojí; ústrojí k přenosu signálu; uzamykací ústrojí. Pokud přihlašovatel zvolí formu ochrany definováním jednotlivých předmětů v nezávislých nárocích v jediné přihlášce, nezavdává pouhá tato skutečnost důvod k vytýkání nejednotnosti. Nejednotnost musí být posuzována zjišťováním, zda mezi jednotlivými předměty existuje vzájemný technický vztah, jak výše definováno. Příklad: Zástrčka vykazuje šestihranný průřez kolíku; zásuvka vykazuje odpovídající vnitřní plochy. Nejbližším dosavadním stavem techniky je konektor s kruhovým kolíkem zástrčky a odpovídajícím způsobem tvarovanou zásuvkou. Šestihranný profil obou nárokovaných spolupracujících předmětů (zásuvka a zástrčka) je jednotícím znakem pro existenci vzájemného technického vztahu, jako podmínky jednotnosti obou předmětů (viz též kap. III., odst. 2.1.3). Meziprodukty a konečné produkty Termínem meziprodukt se míní jak meziprodukt, tak i výchozí produkt. Takových produktů může být užito k výrobě konečných produktů cestou fyzikálních a chemických změn, během kterých meziprodukty ztrácejí svou identitu. V souvislosti s meziprodukty a konečnými produkty je jednotnost vynálezu považována za splněnou, pokud meziprodukt a konečný produkt mají stejný hlavní strukturní prvek, v němž: o základní chemické struktury meziproduktu a konečného produktu jsou stejné; nebo -
chemické struktury těchto dvou produktů jsou ve vzájemném těsném technickém vztahu, přičemž meziprodukt vnáší do konečného produktu podstatný strukturní prvek; a
-
meziprodukt a konečný produkt jsou ve vzájemném technickém vztahu, to znamená, že konečný 37
Únor 2015
ČÁST B produkt je vyroben přímo z meziproduktu nebo je od něj oddělen malým počtem meziproduktů, přičemž všechny meziprodukty obsahují stejný podstatný strukturní prvek. Jednotnost vynálezu mezi meziprodukty a konečnými výrobky může být rovněž považována za splněnou, jestliže jejich struktura není známa, jako např. mezi meziproduktem se známou strukturou a konečným produktem s neznámou strukturou nebo mezi meziproduktem s neznámou strukturou a konečným produktem s neznámou strukturou. Postačujícím důkazem k obhájení jednotnosti v takových případech bude, dojde-li se k závěru, že meziprodukt a konečné produkty jsou ve vzájemném úzkém technickém vztahu, jako např. obsahuje-li meziprodukt stejný hlavní prvek jako konečný produkt nebo vnáší-li hlavní prvek do konečného produktu. V jedné přihlášce mohou být přijaty různé meziprodukty použité v různých způsobech pro přípravu konečného produktu za předpokladu, že mají stejný hlavní strukturní prvek. Ve způsobu vedoucím od jednoho ke druhému nemají být meziprodukt a konečné výrobky odděleny meziproduktem, který není nový. Pokud tatáž přihláška nárokuje různé meziprodukty pro různé strukturní části konečného produktu, jednotnost mezi meziprodukty nemá být považovaná za splněnou. Pokud jsou meziprodukt a konečný produkt skupinami sloučenin, pak každá meziproduktová sloučenina má odpovídat sloučenině nárokované ve skupině konečných produktů. Avšak některé z konečných produktů nemusí mít žádnou odpovídající sloučeninu ve skupině meziproduktů, takže uvedené dvě skupiny nemusí být absolutně shodné. Skutečnost, že meziprodukty vykazují kromě schopnosti být použity k výrobě konečných produktů též jiné možné účinky nebo působení, by neměla mít na rozhodnutí o jednotnosti vynálezu vliv. Skupina vynálezů tzv. vzestupné řady U těchto skupin vynálezu by neměl vznikat problém nejednotnosti. Příklady: vlákno - žárovka - svítilna; -
znaky vlákna jsou jednotícími znaky i pro žárovku i svítilnu; DNA sekvence-vektor-hostitelská buňka-rostlina (resp. zvíře);
-
jednotícím znakem druhého souboru předmětů je přítomnost DNA sekvence.
Otázka přípustnosti nároků tohoto znění spočívá v otázce posouzení patentovatelnosti z hlediska splnění podmínek novosti či vynálezecké činnosti. 2.1.2.3 Různé kombinace vynálezů
Řada případů, nejen z oblasti chemie, může být k vyčerpávajícímu zachycení všech řešení, která uskutečňují jednu vynálezeckou myšlenku, popsána rozsáhlejší škálou nároků, než dosud uvedeno. Týká se to např. známého „stromečku“, kdy nároku na výrobek může být přiřazeno více nároků na způsob jeho výroby a každému z nich opět více nároků na zařízení nebo prostředky k provádění těchto způsobů. Obvyklé je toto také u tzv. absolutní ochrany nové látky, kam lze zařadit i produkty genového inženýrství - základní látce možno v jedné přihlášce přiřadit řadu dalších nezávislých nároků navazujících předmětů. Vztahy mezi těmito nároky se opět (pouze poněkud složitěji) posuzují ve vztahu k existenci vzájemného technického vztahu, žádné další podmínky pro posuzování jednotnosti z této kombinace neplynou. Posouzení vzájemného technického vztahu by tak mělo poskytnout názor na jednotnost předmětů i v případech, které nelze jednoznačně zařadit do vpředu popsaných skupin. 2.1.2.4 Nároky se znaky s účinky vzájemného působení (interaktivními účinky)
Tvoří-li význakové části nároků znaky založené na jejich interaktivním účinku, nelze za jednotící znak připustit přítomnost kteréhokoli ze zúčastněných znaků podílejících se na interaktivním účinku. Jednotící znak může být odvozen pouze z kombinace všech těch znaků, které svým vzájemným působením překonávají dosavadní stav techniky. Únor 2015
38
ČÁST B
Příklad: Spočívá-li např. novost jedné oceli ve vzájemném poměru obsahů chromu, vanadu a wolframu a druhé oceli ve vzájemném poměru obsahů niklu, chromu a titanu, nelze za jednotící znak považovat pouhou společnou přítomnost chromu. 2.1.3 Význam známého stavu techniky na posuzování jednotnosti
Posuzování jednotnosti vychází ze znaků odlišujících předměty od zjištěného nejbližšího stavu techniky. Nejednotnost tedy může nastat již při podání přihlášky formulováním skupiny nezávislých nároků, mezi nimiž se nenachází vzájemný technický vztah, jako např. 1. Okenní závěs 2. Lokomotiva 3. Hodinky Nebo v průběhu řízení po porovnání s objektivním dosavadním stavem techniky, kdy se zjistilo, že jednotící znak není nový. Zjistí-li se například, že původní jednotící vzájemný technický vztah není nový, a v průběhu řízení o přihlášce proto odpadl, pak se předmět přihlášky stává nejednotným. Tato situace se většinou týká případu, kdy vypuštěním jednotícího nároku na výrobek se mohou zbylé nároky na způsoby rozpadnout na soubor řešení nespojených společnou vynálezeckou myšlenkou. Příklad: V případě dříve uváděného příkladu zásuvky a zástrčky se šestihranným průřezem jejich spolupracujících částí (kap. III., odst. 2.1.2.2.2) se průzkumem zjistí, že takový profil je známý. Odlišným znakem nárokované zásuvky pak zůstávají podélné zářezy, které umožňují pružný stisk zasouvaného kolíku a tedy možnost jeho větší výrobní tolerance. Znakem zástrčky zůstává rovně seříznutý přední konec kolíku, pro zjednodušení výroby. Znaky „zářez“ a „rovný konec kolíku“ řeší různé problémy různým způsobem, bez vzájemného technického vztahu. Řešení za těchto okolností nejsou jednotná. 2.1.4 Vyloučené přihlášky vynálezů
Podle ustanovení § 13 vyhlášky má přihlašovatel možnost vyloučené předměty podat ve formě tzv. vyloučených přihlášek vynálezů. Těmto vyloučeným přihláškám přizná Úřad právo přednosti a datum podání původní přihlášky, pokud budou řádně podány nejpozději do 3 měsíců od okamžiku odstranění nejednotnosti původní přihlášky, tj. od okamžiku, kdy přihlašovatel předložil podlohy přihlášky obsahující jeden předmět. Je samozřejmé, že obsah vyloučených přihlášek nesmí jít přitom nad rámec toho, co obsahovala původní přihláška. V řízení o vyloučené přihlášce, pokud splňuje podmínky pro přiznání práva přednosti původní přihlášky, jsou zpoplatněny všechny úkony, které jsou zpoplatněny i u původní přihlášky. Přihlašovatel je povinen zaplatit poplatky, které odpovídají stavu řízení o původní přihlášce v době vyloučení (tj. poplatek za podání přihlášky, poplatek za úplný průzkum, je-li v původní přihlášce o něj žádáno, atd. - § 13 odst. 3 vyhlášky). Výzvu k doplacení poplatků vydává průzkumový pracovník. Dojde-li k vyloučení přihlášky po zahájení úplného průzkumu (podle § 33 patentového zákona) u původní přihlášky, pak se vyloučené přihlášky pokládají za přihlášky, u kterých byl úplný průzkum rovněž zahájen s tím, že přihlašovatel zaplatí příslušné poplatky. Pokud se týká poplatku za úplný průzkum - tedy klasického „poplatku za žádost“, oprávnění Úřadu vybrat poplatek i bez konkrétní žádosti vyplývá ze znění § 13 odst. 2 vyhlášky. Jiný výklad nepřichází v úvahu, neboť by popíral obecné principy patentového systému a navíc by umožňoval obcházení zákona vědomou „kumulací“ několika vynálezeckých myšlenek v jedné přihlášce a jejím následným rozdělením se značnou úsporou nákladů na správní poplatky. 39
Únor 2015
ČÁST B Pokud již byla původní přihláška zveřejněna (podle § 31 patentového zákona), pak se z ní vyloučené přihlášky již samostatně nezveřejňují. Nicméně, aby byla veřejnost informována oexistenci vyloučených přihlášek, provede průzkumový pracovník následující úkony, které zpřístupní bibliografické údaje o vyloučené přihlášce v rešeršních databázích: Při zápisu nově podané přihlášky, vyloučené ze zveřejněné přihlášky, se přetáhnou v databázi Úřadu údaje o zveřejnění přihlášky včetně anotace, příp. obrázku k anotaci, a MPT z původní přihlášky („matky“) do přihlášky vyloučené („dcery“), nicméně tyto údaje nejsou zpřístupněny. Pracovník průzkumu bezprostředně po převzetí takové vyloučené přihlášky provede kontrolu čísla přihlášky, z níž je podaná přihláška vyloučena („matky“), stvrdí správnost tohoto údaje svým podpisem na příslušném formuláři a referentka oddělení vložením pohybu „11541 – kontrola vyloučené přihlášky PV“ (Interní pohyby) v databázi Úřadu změní stav vyloučené přihlášky na stav „zveřejněná“ se zápisem: „Zveřejněno – zveřejněno jako součást PV číslo yyyynn“. Tímto se zpřístupní i informace o datu zveřejnění „matky“ ve Věstníku. Uvedený úkon „zveřejnění“ vyloučené přihlášky se samostatně nepublikuje. Pokud původní přihláška ještě nebyla zveřejněna (podle § 31 patentového zákona), pak se z ní vyloučené přihlášky samostatně zveřejňují. Pokud Úřad vytýká přihlašovateli nejednotnost vynálezu, musí přesně vymezit (výčtem nároků) a odůvodnit, které předměty podmínku jednotnosti nesplňují. Jsou-li známy námitky proti patentovatelnosti některého předmětu, který způsobuje nejednotnost, sdělí je současně přihlašovateli. Přihlašovatel může kdykoliv během řízení (až do příp. udělení patentu) rozdělit přihlášku vynálezu z vlastního popudu. Za podmínky, že obsah takto vyloučené přihlášky nejde nad rámec toho, co obsahovala původní přihláška, přizná Úřad této vyloučené přihlášce právo přednosti původní přihlášky. 2.2 Požadavky na přihlášku vynálezu Formální požadavky na přihlášku vynálezu jsou uvedeny v kap. I., odst. 1. a jsou zakotveny v § 2 až 10 vyhlášky a dále v podrobnostech rozvedeny v Instrukci. 2.2.1 Žádost o udělení patentu (dále jen žádost)
Formální náležitosti žádosti jsou uvedeny v kap. I., odst. 1.1. 2.2.2 Popis vynálezu
Popis vynálezu má sloužit jako podklad pro vysvětlení patentových nároků a k objasnění vynálezu třetím osobám. Pouze z popisu (příp. spolu s výkresy) se dá totiž usuzovat na uskutečnitelnost vynálezu. Jak již bylo uvedeno, způsob tohoto objasnění, resp. vysvětlení vynálezu je do značné míry odvislý od oblasti techniky, které se vynález týká. Přesto, z důvodu přiměřené jednotné úpravy zveřejňované patentové literatury a v neposlední řadě i z důvodu usnadnění průzkumu, musí být dodržena určitá struktura popisu. Popis vynálezu musí obsahovat: a) Název vynálezu, který musí být výstižný, přesný a stručný a neměl by obsahovat více než 10 slov. Název by měl vystihovat předmět vynálezu. Název nesmí zahrnovat smyšlené výrazy. Název vynálezu a úvod nezávislého patentového nároku musí odpovídat vlastnímu předmětu ochrany (nikoli „Automobil vyznačený tím, že diferenciál ...“). Název organismů (živočichů, rostlin a mikroorganismů) se uvádí jak českým, je-li znám, tak i mezinárodním (latinským) vědeckým názvem. b)
Upřesnění oblasti techniky, které se vynález týká.
c) Charakteristiku dosavadního stavu techniky, přednostně s uvedením pramenů informací (např. pat. literatury - uvede se číslo dokumentu, např. US 4 000 000, u nepatentové literatury se uvede autor, název publikace, rok vydání, vydavatel), ve kterých je uveden. Stav techniky by měl být popsán a sestaven tak, aby to usnadňovalo jednak pochopení vynálezu a jednak provedení úplného průzkumu. Únor 2015
40
ČÁST B
d) Vysvětlení podstaty vynálezu definované v patentových nárocích. Tato část popisu vynálezu má obsahovat i popis pojmů používaných k vysvětlení podstaty vynálezu. Toto vysvětlení musí být dostatečné pro pochopení technického problému a jeho řešení. Současně by zde mělo být poukázáno na výhody (příp. i nevýhody) vynálezu oproti dosavadnímu stavu techniky. e) Stručný popis obrázků znázorněných na výkresech (pokud jsou). V této části přihlášky se nepopisuje předmět přihlášky, ale pouze charakter jednotlivých obrázků (znázornění) - např. obr. znázorňuje pohled, půdorys, řez, schéma apod. f) Podrobný popis alespoň jednoho příkladu konkrétního provedení vynálezu, avšak počet a druh příkladů musí být volen tak, aby pomáhaly k vysvětlení podstaty vynálezu a průkazu uskutečnitelnosti vynálezu, tak jak je formulován v patentových nárocích. Mezi popisem vynálezu, patentovými nároky a vyobrazením na výkresech nesmí být věcné rozpory. Popis příkladu konkrétního provedení vynálezu nesmí obsahovat nejednoznačné formulace a neurčité výrazy. Pokud se k vysvětlení příkladu konkrétního provedení vynálezu užívá obrázku, pak se k příslušným názvům prvků příkladu konkrétního provedení, znázorněným na výkresu, přiřadí odpovídající vztahové značky, označující tyto prvky na výkrese. Je nutné dodržovat shodnost názvosloví jednotlivých prvků v popisu vynálezu a patentových nárocích. Vztahové značky se v popisu vynálezu podtrhují (zatímco v patentových nárocích a v anotaci se uvádějí v závorkách). Pokud je takto označených prvků více než 20, je možné doporučit přihlašovateli, aby předložil jejich zvláštní seznam (viz Instrukce). U nové, chemicky vyrobené látky musí být v příkladech charakterizovány představitelé okruhu látek, spadajících do strukturního vzorce, na něž je požadována ochrana a uveden způsob jejich výroby vycházející ze známé základní látky. U všech připravovaných látek je nutno uvést fyzikálně chemické charakteristiky, sloužící k jejich jednoznačné identifikaci. Chemické prvky a sloučeniny musí být pojmenovány podle platného názvosloví, ve složitějších případech by měl být uveden i strukturní vzorec. Je-li předmětem vynálezu látka vzniklá přeměnou atomového jádra, musí být v příkladech uvedeny charakteristiky všech získaných izotopů a rovněž možný způsob jejich získání. U chemicky vyrobených látek a látek vzniklých přeměnou atomového jádra je třeba uvést vlastnosti nutné pro jejich jednoznačnou identifikaci. U farmaceutických prostředků a prostředků na ochranu rostlin je třeba buď uvést výsledky testů k průkazu jejich účinku, nebo jmenovat soubor zkoušek, jimiž byl jejich účinek prokázán. Dodatečné předložení dokladů o deklarovaném účinku nemůže být samo o sobě důvodem k odepření práva přednosti a tyto doklady nemusí nezbytně tvořit součást popisu, ale mohou být jako důkazní prostředek založeny do spisu. g)
Uvedení průmyslové využitelnosti není nutné, pokud je to zřejmé z předcházejících částí popisu.
V popisu nemá smysl uvádět obecné sdělení, že rozsah ochrany může být rozšířen nějakým neurčitým nebo ne zcela přesně určeným způsobem. Jednotlivé části popisu, uváděné za názvem vynálezu, musí být označeny nadpisy (viz Instrukce - oblast techniky, dosavadní stav techniky, podstata vynálezu, Objasnění výkresů, příklad(y) uskutečnění vynálezu, průmyslová využitelnost). Tyto nadpisy se podtrhávají a píší se z kraje řádku. 2.2.3 Patentové nároky a kategorie vynálezu 2.2.3.1 Patentové nároky
Patentové nároky musí vymezit předmět, pro který se požaduje ochrana. Musí být jasné, stručné, nesmějí obsahovat nejednoznačné formulace a neurčité výrazy ve znacích podstatných pro rozsah ochrany a musí být podloženy popisem (§ 8 vyhlášky). Nelze proto v patentových nárocích nárokovat něco, co není uvedeno, specifikováno a popsáno v popisu (příp. na výkresech). 41
Únor 2015
ČÁST B Předmět, pro který se požaduje ochrana, je uveden v patentových nárocích udáním znaků vynálezu. Pokud nemůže být předmět jasně a stručně definován pomocí pozitivních znaků - například překrývá-li se dosavadní stav techniky s nárokovaným předmětem, může být použit tzv. „disclaimer“, jímž se určité předměty z formulovaného patentového nároku vyloučí. Každý patentový nárok přitom musí být vyjádřen jedinou větou. Pokud to charakter vynálezu nevylučuje, patentové nároky zpravidla sestávají z: -
úvodní části, zahrnující zpravidla doslovný název vynálezu a dále znaky, které jsou nutné pro určení předmětu, jež jsou v dané kombinaci součástí stavu techniky. Tato však musí být známá z jediného známého řešení. Je nepřípustné v této části nároku uvádět kombinaci znaků, byť o sobě známých, ale „posbíraných“ z více známých řešení, neboť by se tak uměle vytvářel neexistující stav techniky. Z více známých řešení tvořících stav techniky se použije to, které je z hlediska novosti vynálezu nejblíže;
-
význakové části, uvedené slovy: „... vyznačující se tím, že ...“, popřípadě: „.. vyznačený/á/é tím, že ...“ a obsahující určující znaky, pro které se ve spojení se znaky z části úvodní požaduje ochrana. Určujícími znaky jsou ty znaky, ve kterých se vynález liší od známého řešení téhož problému, jehož s vynálezem společné znaky jsou zahrnuty v části úvodní a v příčinné souvislosti s nimi se dosahuje účinků, jimiž se dosahuje účelu vynálezu.
Sestavení nároku ze dvou částí (tj. úvodní a význakové) je odůvodněné v případech, kdy existuje dosavadní stav techniky, který je nárokovaným vynálezem konkretizován nebo rozvíjen. Patentové nároky tvořené jedinou částí jsou pak obvyklé zejména u chemicky vyrobených látek (viz kap. III., odst. 2.2.3.2). Patentové nároky nesmějí obsahovat (pokud to není bezpodmínečně nutné) odkazy na popis nebo výkresy, zejména nejsou přípustné odkazy typu „ ...jak bylo napsáno v popisu ...“, nebo„... jak je znázorněno na výkrese ...“. Pokud přihláška vynálezu zahrnuje výkresy, pak v nárocích uvedené znaky vynálezu by měly být, z důvodu snazšího pochopení vynálezu, doprovázeny vztahovými značkami (uvedenými v závorkách). Vztahová značka se dává hned za podstatné jméno názvu detailu (výměník (4) tepla). Vztahových značek nesmí být použito k restriktivnímu výkladu rozsahu ochrany. Patentové nároky mohou obsahovat chemické a matematické vzorce. Rovněž mohou obsahovat tabulky, pokud je ovšem jejich použití pro daný předmět vhodné, a výklad takových nároků je jasný a jednoznačný. Každý z patentových nároků může být doplněn jedním nebo více nároky definujícími zvláštní (výhodná) provedení (tzv. závislé patentové nároky). Přitom každý z těchto závislých patentových nároků musí ve své úvodní části obsahovat odkaz na ten nárok, jehož znaky přebírá, a ve význakové části pak ty znaky, které představují zvláštní (výhodné) provedení vynálezu. Závislost je přípustná jak na nezávislých, tak i závislých patentových nárocích. (Závislý patentový nárok musí rozvíjet nebo zdokonalovat řešení uvedené v příslušném nezávislém či závislém patentovém nároku a nesmí s ním být v rozporu. Závislý nárok může rozvíjet znaky význakové i úvodní části nezávislého nároku.). Celkový počet patentových nároků v přihlášce vynálezu má být přiměřený podstatě vynálezu, pro který se požaduje ochrana. Patentové nároky mají být uspořádány tak, aby na sebe logicky navazovaly. Rovněž uspořádání závislých nároků musí být proto takové, aby bylo možno ihned stanovit vztah jednotlivých nároků a snadno pochopit význam jejich spojení. Patentové nároky se uvádějí na zvláštním(ch) listu(ech) nadepsaném PATENTOVÉ NÁROKY a číslují se průběžně arabskými číslicemi. 2.2.3.2 Kategorie vynálezu
Kategorie vynálezu je objektivně dána podstatou vynálezu, tj. charakterem jeho podstatných znaků, a není ji možno libovolně zvolit. Podle charakteristických znaků dělíme vynálezy na tyto dvě základní kategorie: - Únor 2015
věci (produkty), zejména výrobky, zařízení, zapojení, směsi, látky, látky získané přeměnou 42
ČÁST B atomového jádra, kmeny produkčních mikroorganismů; -
postupy (způsoby), zejména způsoby výroby, pracovní postupy.
Za specifickou kategorii se obvykle pokládají vynálezy spočívající v použití věci nebo postupu (způsobu) k novému účelu na základě zjištění nové vlastnosti této věci nebo postupu. Vzhledem k tomu, že jednotlivé kategorie vynálezu poskytují různý rozsah ochrany, je nutno, aby znění nároků jasně vyjadřovalo jejich kategorii. -
Věci
Věci (produkty) jsou charakterizovány znaky trvalými, určujícími konstrukční vytvoření a/nebo (a/nebo znamená jedno, druhé nebo obojí) materiálové složení, nebo jsou určeny jejich charakteristickými, resp. specifickými znaky. Pokud se vyjadřují znaky v patentových nárocích slovesem, je vhodné použít pasivního tvaru dokonavého slovesa. -
Výrobky
Výrobky jsou charakterizovány svým tělesným vytvořením, popř. materiálovým složením. -
Zařízení
Zařízeními jsou zejména složité výrobky uzpůsobené k provádění pracovních postupů. Jde především stroje, dále výrobní nástroje, nářadí, měřicí a regulační přístroje apod. Zařízení se, stejně jako výrobek, charakterizuje v patentových nárocích znaky trvalými, určujícími konstrukční vytvoření (např. dílů, uzlů, zpravidla ve statickém stavu), vztahy mezi součástmi nebo materiálové složení. Zařízení se od výrobku liší tím, že je schopno vykonávat určitou funkci, přivádí-li se do něho energie. U zařízení je však navíc zdůrazněn zejména popis konstrukčního uspořádání co do tělesného vytvoření a vzájemné polohy všech jeho podstatných součástí. V patentových nárocích se zpravidla užívá pasivního tvaru dokonavého slovesa, který znamená ukončený stav (např. je upraveno, je uspořádáno apod.). Patentové nároky na výrobek, látku nebo zařízení by neměly obsahovat znaky způsobové, neboť může vzniknout nejasnost v rozsahu nebo obsahu patentové ochrany. -
Zapojení
Zapojení jsou specifickým druhem zařízení, která jsou charakterizována uspořádáním jejich prvků, resp. bloků v prostoru tak, aby byla schopna vykonávat nebo zajišťovat určité činnosti nebo funkce. Jde především o elektrická, pneumatická nebo hydraulická zapojení. Zapojení je nutné definovat v patentových nárocích popisem vzájemného propojení jednotlivých prvků, bloků, obvodů nebo součástek. Např. v elektrickém zapojení se k popisu spojení využívají vstupní elektrody a výstupní elektrody polovodičových prvků, vstupy a výstupy jednotlivých obvodů nebo vývody, případně odbočky odporů, kondenzátorů, cívek, transformátorů apod. V případě blokového schématu je vhodné uvést v popisné části alespoň jeden příklad konkrétního vytvoření jednotlivých bloků. -
Mechanické směsi a látky jim podobné
Jde o látky získané mechanickým způsobem, tj. prostým mechanickým smícháním složek (různé směsi, roztoky, tmely, vsázky apod.). K charakteristice těchto látek se obvykle uvádí kvalitativní složení a kvantitativní obsah jednotlivých složek a je třeba, aby směs byla blíže označena vzhledem k svému použití. Např.: Směs pro odstraňování ledu. -
Látky získané chemicko-fyzikálními přeměnami
Jde o látky, získané smícháním složek při současných chemicko-fyzikálních změnách (slitiny, betony, skla, keramika atd.). 43
Únor 2015
ČÁST B U těchto látek je kromě specifických znaků uvedených v předchozí části třeba, v případě nezbytnosti, dále charakterizovat jejich fyzikální strukturu, například výsledky rentgenografické analýzy (například mřížkovou vzdálenost). Patentové nároky výše uvedených dvou typů látek sestávají ze dvou částí, a to úvodní a význakové. V úvodní části patentových nároků se uvede účel použití. V případě, že předmět vynálezu je definován složením udaným rozmezím obsahu jednotlivých složek, musí být využitelná každá hodnota z uvedeného rozmezí všech složek. V odůvodněném případě je možno připustit rozmezí složky od 0 % do ... %. Patentový nárok však musí vždy splňovat podmínku jasnosti ve smyslu § 8 odst. 1 vyhlášky. V nároku uvedené rozmezí hodnot složky tedy nesmí v žádném případě ponechávat jakékoliv pochybnosti, pokud se týká rozsahu ochrany. Z důvodu jasného vymezení předmětu ochrany by měl být zcela jasně rozlišen význam slov „obsahuje“ či „zahrnuje“ na jedné straně a „sestává“ či je „tvořen“ na straně druhé. První varianta je tzv. otevřenou definicí, tzn., že nárokovaný předmět, který obsahuje/zahrnuje uvedené složky, může obsahovat/zahrnovat i složky další, tedy výčet složek je otevřený; naproti tomu druhá varianta je tzv. uzavřenou definicí, kdy nárokovaný předmět je tvořen/sestává pouze z uvedených složek, tedy výčet složek je uzavřený. Kvantitativní obsah každé složky se udává v libovolných uznávaných jednotkách (% hmotnostní, % molární, díly hmotnostní atd.), a to buď uvedením přesné hodnoty, nebo dvěma hodnotami, charakterizujícími dolní a horní mez obsahu dané složky, případně vzájemným poměrem obsahu složek. Není přípustné udávání celkového kvantitativního obsahu dvou a více složek v dané látce bez udání obsahu jednotlivých složek nebo jejich vzájemného poměru, nejedná-li se o složky doplňkové a nepodstatné pro nárokované řešení. -
Chemicky vyrobené látky
Jde o chemické sloučeniny, včetně vysokomolekulárních a biologicky aktivních látek. K charakteristice těchto látek je třeba uvést: -
pro určitou konkrétní sloučeninu - strukturní chemický vzorec její molekuly, pokud není jasně a jednoznačně specifikovaná svým názvem;
-
pro skupinu sloučenin - obecný strukturní vzorec s přesným vymezením významu obecných substituentů;
-
pro vysokomolekulární sloučeniny - celkovou strukturu makromolekuly uvedenou prostřednictvím struktury jednoho článku nebo článků makromolekuly, periodičnost článků, koncové a vedlejší skupiny, geometrie a stereometrie, molekulovou hmotnost;
-
pro látky neznámého složení - specifické chemické, fyzikální, organoleptické a jiné vlastnosti a údaj, z čeho byly vyrobeny, postačující k jednoznačné identifikaci těchto látek.
Nezávislý patentový nárok chemicky vyrobené látky se zpravidla nedělí na část úvodní a význakovou, musí však obsahovat název sloučeniny podle platné chemické nomenklatury, popřípadě její chemický strukturní vzorec, popř. obecný vzorec s vymezením významu všech uvedených obecných substituentů. Závislé patentové nároky se vztahují na nezávislý nárok: „Sloučenina podle nároku 1, kterou je...“ nebo „Sloučenina podle nároku 1, vybraná ze skupiny zahrnující...“ -
Látky vzniklé přeměnou atomového jádra
Jde o látky získané uměle vyvolanými jadernými reakcemi, např. ozařováním neutrony nebo nabitými částicemi, nikoliv tedy samovolně probíhajícími reakcemi, k nimž lze zařadit: Únor 2015
44
ČÁST B
- izotopy nových chemických prvků;
- nové izotopy známých chemických prvků.
Specifickými znaky látky získané přeměnou atomového jádra jsou:
- hmotové číslo jádra;
- náboj jádra;
u radioaktivních izotopů také:
- poločas rozpadu;
- energie emitovaných částic nebo gama-paprsků.
Patentové nároky této látky se nedělí na část úvodní a význakovou. -
Předměty biotechnologické povahy
Předměty biotechnologické povahy se definují zpravidla kombinací strukturních a funkčních znaků. Patentové nároky se zpravidla nedělí na část úvodní a část význakovou. Týká-li se vynález biologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze popsat v patentové přihlášce tak, aby odborník mohl vynález uskutečnit, je ke splnění podmínky dostatečnosti popisu nutné provést uložení biologického materiálu, a to nejpozději k datu, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti. Biologický materiál musí být pojmenován a současně musí být uvedeno označení ukládací instituce a depozitní číslo vzorku. (V případě pochybnosti může pracovník průzkumu vyžádat doklad o uložení.) -
Nároky typu „product-by-process“
Pokud výrobky (zejména chemicky vyrobené nebo jiným postupem získané látky nebo biologický materiál) splňují podmínky patentovatelnosti, ale neexistují žádné informace, které by umožnily je definovat obvyklými znaky, tedy strukturou či jinými ověřitelnými parametry svrchu uváděnými, lze je definovat rovněž postupem jejich výroby. Jedná se o nároky typu „product-by-process“. Nároky tohoto typu se interpretují absolutně, tj. nezávisle na postupu. Patentovatelnost výrobků nelze spatřovat v patentovatelném, tedy novém a nezřejmém postupu jejich výroby, pokud výrobek sám o sobě není nový a nezřejmý. Patentové nároky sestávají ze dvou částí, z nichž v první se uvede název nejblíže vystihující výrobek a ve druhé způsob jeho přípravy, přičemž obě části se oddělují výrazem „připravitelný“. Výraz „vyznačený tím“ nebo „vyznačující se tím“ se v nezávislém nároku ani v nárocích na něm závislých neuvádí. -
Postupy
Pro postup je charakteristické, že při něm jde o působení na pracovní předmět, které se popisuje nedokonavým slovesem, vyjadřujícím děj. Postup se vyznačuje následností dějů nebo úkonů, tj. časovým průběhem. V patentových nárocích je postup určen, uvede-li se, na jaký pracovní předmět se působí, jak se na něj působí (pořadí prováděných úkonů, podmínky jako jsou tlak, teplota, velikost elektrického proudu apod.) a co je výsledkem působení. -
Způsob výroby
Je-li výsledkem působení výrobek, pak se toto působení zpravidla označuje jako způsob výroby. Způsoby výroby věcí spočívají v přeměňování věci (přírodnin nebo již předtím zhotovených polotovarů a výrobků) na jiné věci sloužící člověku k žádanému účelu. Jsou charakterizovány zpravidla tím, že se nejdříve určí stav výchozího pracovního předmětu, a pak se uvede časová následnost, resp. souslednost a způsob působení na tento pracovní předmět, někdy za použití pracovního prostředku (nástroje, zařízení) za přidání další složky. -
Pracovní postup
Je-li výsledkem působení zjištění stavu (např. měřením) nebo změna stavu (např. vysušením, zmrazením ...) 45
Únor 2015
ČÁST B věcí, pak se jedná o pracovní postup. Pracovní postupy spočívají v působení na věc k dosazení změny stavu těchto věcí. Nevyrábějí se nové věci, ale upravují se jejich vlastnosti, stav apod. -
Použití
Jedná se o použití známého předmětu (věci, postupu) bez jakýchkoliv úprav k novému účelu (2). Při posuzování splnění kritéria vynálezecké činnosti se posuzuje, resp. hodnotí nově zjištěná vlastnost tohoto předmětu. Patentový nárok se obvykle formuluje následovně: „použití předmětu A (uvede se název nebo popis známého předmětu) jako B (uvede se konkrétní nový účel)“. V názvu vynálezu s takto formulovaným nárokem se uvádí předmět tvořící výsledek (účel použití). Případné závislé nároky se rovněž nedělí na úvodní a význakovou část. Příklad: Název: Hasicí prostředek Patentový nárok: použití silikonového oleje jako hasicího prostředku pro hašení při vznícení hořlavých kovů nebo jejich slitin. Existuje rovněž tzv. obrácená formulace použití, kdy se jako předmět vynálezu uvede postup nebo věc B a jako charakteristický znak se vytkne použití předmětu A. Příklad: Název: Způsob hašení Patentový nárok: Způsob hašení vznícených hořlavých kovů nebo jejich slitin vyznačený tím, že se jako hasicí prostředek použije silikonový olej. - Použití k lékařskému účelu Na základě ustanovení § 3 odst. 4 patentového zákona se léčebné metody nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy ve smyslu § 3 odst. 1. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky určené k použití při těchto způsobech, tedy na léčiva. Jiná situace nastane, pokud látka nebo směs látek je součástí stavu techniky. Zákon podle ustanovení § 5 odst. 4 patentového zákona nevylučuje z patentovatelnosti použití látky, která je součástí stavu techniky, pokud toto použití není součástí stavu techniky. Mohou nastat dva případy: a) výrobek (látka nebo směs látek) náleží ke stavu techniky, ale dosud nebyla užita pro léčebný účel, jde o tzv. „první lékařské použití“. V takových případech lze vynález nárokovat bez omezení na konkrétní terapeutický účel. Patentový nárok se formuluje jako: „Látka X pro použití jako léčivo“. b) výrobek (látka nebo směs látek) je ze stavu techniky znám a znám je i jeho léčebný účel, pak jde o tzv. „druhé a další lékařské použití“. V takovém případě je nutno volit tzv. „švýcarskou definici“ a v ní specifikovat novou terapeutickou oblast. V tomto případě se patentový nárok formuluje takto: „Použití látky X pro přípravu léčiva pro léčbu nemoci Y“. V souladu s praxí EPO, vycházející z článku 54 EPÚ, lze akceptovat formulaci „Sloučenina X pro použití při léčení nemoci Y“. Na rozdíl od podobné definice pro tzv. „první lékařské použití“ musí vždy zahrnovat použití, které není součástí stavu techniky. Stejně lze formulovat nároky, pro jakékoli zvláštní použití při léčení stejné nemoci, pokud toto použití není součástí stavu techniky, v případě, že výrobek (látka nebo směs látek) je ze stavu techniky znám a znám je i jeho léčebný účel. Zvláštním použitím je míněn např. nový způsob podávání léčiva, nová skupina pacientů nebo nový dávkovací režim. Únor 2015
46
ČÁST B
Dále uvedená tabulka uvádí nejčastěji se vyskytující kombinace patentových nároků včetně obvykle volených formulací.
Sloučenina X je nová
Sloučenina X není nová - jedná se o její první použití v medicíně
Sloučenina X není nová - jedná se o její druhé a další použití v medicíně
Sloučenina X pro použití jako léčivo
ano
ano
ne
Sloučenina X pro použití jako analgetikum
ano
ano
ano
Sloučenina X pro použití při léčení nemoci Y
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Léčivo obsahující sloučeninu X
ano
ano
ne
Použití X ve směsi A pro léčení nemoci Y
ne
ne
ne
Použití sloučeniny X jako léčivo pro léčení nemoci Y
ne
ne
ne
Použití sloučeniny X pro léčení nemoci Y
ne
ne
ne
Použití sloučeniny X pro přípravu léčiva
ano
ano
ne
Použití sloučeniny X pro výrobu léčiva pro léčení nemoci Y
ano
ano
ano
Směs A obsahující sloučeninu X pro použití při léčení nemoci Y (směs A může být definována všeobecně)
2.2.4 Výkresy
Obecně viz kap. I., odst. 3.5. Význam výkresů vyplývá mj. i z ustanovení § 12 odst. 1 patentového zákona, podle kterého se k výkladu patentových nároků použije popis a výkresy. I když výkresy v zásadě nemohou nahradit popis, lze z nich čerpat při doplnění formulace popisu. 47
Únor 2015
ČÁST B 2.2.5 Anotace
Obecně o anotaci viz kap. I., odst. 3.5. Anotace slouží zejména pro účely technických informací. Musí být koncipována tak, aby mohla účinně sloužit jako orientační pomůcka pro účely rešerše. Nemůže být tedy použita k jiným účelům, zejména ne pro výklad rozsahu požadované ochrany. Musí být zaměřena na to, co je vzhledem ke známému stavu techniky, ke kterému vynález náleží, nové. Na jejím základě musí být možné posoudit, zda je účelné či nezbytné prostudovat úplný text přihlášky. Obsahuje-li přihláška výkresy, je zapotřebí označit, který obrázek nebo výjimečně obrázky mají být určeny pro anotaci. Průzkumový pracovník posoudí nejen text anotace, ale též výběr obrázků ke zveřejnění; spolu s anotací může změnit text v takovém rozsahu, který je nutný pro splnění výše uvedených požadavků. Může vybrat jiný obrázek či obrázky, pokud se domnívá, že lépe charakterizuje/í vynález. Při posouzení konečného znění a obsahu anotace se průzkumový pracovník soustředí na stručnost a jasnost anotace a zdrží se provádění změn za účelem „zkrášlení“ jazyka. Věty typu „vynález se týká ...“, „podstata vynálezu spočívá ...“, „řešení se týká ...“, či opakování plného názvu vynálezu v úvodu anotace nejsou vhodné. V celém textu anotace je třeba za výrazy charakterizujícími prvky vynálezu uvádět v závorkách vztahové značky (i u způsobu), které jsou uvedeny v popise přihlášky vynálezu a označeny na výkresech; tedy i ty, které nejsou na obrázku pro anotaci. V anotaci nesmí být nevysvětlené zkratky ani odkazy na popis v podlohách přihlášky vynálezu. Je třeba dodržovat jednotné (zavedené; odborné) názvosloví i v těch případech, že se výrazy charakterizující znaky vynálezu, použité v textu, týkají součástí neoznačených vztahovými značkami (tzn. dodržování jednotného názvosloví i v přihláškách vynálezu bez výkresových podloh). Při udělení patentu musí být výrazy charakterizující znaky vynálezu a ostatní názvosloví jednotné v celých textových podlohách přihlášky vynálezu. Používání zkratek, firemních názvů a obchodních označení - viz kap. I., odst. 3.6.
3.
Zahájení úplného průzkumu
Podle ustanovení § 33 odst. 2 patentového zákona provede Úřad úplný průzkum přihlášky vynálezu na žádost přihlašovatele či jiné osoby. Může jej provést i z moci úřední. Žádost o provedení úplného průzkumu musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu a nelze ji účinně vzít zpět. U přihlášek podaných cestou PCT se lhůta 36 měsíců pro podání žádosti o úplný průzkum počítá ode dne mezinárodního podání mezinárodní přihlášky vynálezu, neboť podle čl. 11(3) PCT má každá mezinárodní přihláška účinky jako řádná národní přihláška v každém určeném státě od data mezinárodního podání, přičemž se toto datum považuje za datum skutečného podání v každém určeném státě. Žádost o provedení úplného průzkumu podléhá správnímu poplatku. Pokud správní poplatek není uhrazen nebo pokud není uhrazen ve stanovené výši (např. za patentové nároky nad 10), nezahájí průzkumový pracovník úplný průzkum a vyzve přihlašovatele, aby poplatek uhradil do 15 dnů od doručení výzvy. Neuhradí-li přihlašovatel základní poplatek za úplný průzkum ani na výzvu, průzkum proveden nebude, Úřad pokládá žádost za nepodanou a řízení o přihlášce vynálezu se zastaví podle ustanovení § 33 odst. 5 patentového zákona a § 66 odst. 1 písm. h) správního řádu. Pokud přihlašovatel neuhradí poplatek za 11. a další nároky, vyzve průzkumový pracovník přihlašovatele, aby určil těch 10 nároků ze všech předložených nároků, na které bude úplný průzkum proveden. NeučiÚnor 2015
48
ČÁST B
ní-li tak ve stanovené lhůtě, Úřad vydá rozhodnutí, že úplný průzkum bude proveden na prvních 10 nároků s uvedením opravného prostředku (rozklad podle § 68 patentového zákona). Byl-li úplný průzkum přihlášky vynálezu zahájen na žádost jiné osoby než přihlašovatele, popřípadě byl-li zahájen z moci úřední, vyrozumí o tom Úřad přihlašovatele. Požádá-li o úplný průzkum přihlášky nezávisle na sobě několik osob, zahájí Úřad úplný průzkum na žádost, která mu včetně zaplacení správního poplatku došla nejdříve. O tom vyrozumí osoby, které podaly žádost později (§ 15 vyhlášky). Pokud byl zahájen úplný průzkum z moci úřední, sdělí se přihlašovateli současně důvody, které vedly k jeho zahájení. Zahájit průzkum z moci úřední je možné zpravidla jen tehdy, pokud na provedení tohoto průzkumu vázne provedení úplného průzkumu prioritně mladší přihlášky. Zahájení průzkumu z moci úřední musí předem schválit ředitel patentového odboru. Jestliže žádost o provedení úplného průzkumu nebyla podána ve lhůtě 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu, popřípadě v téže lhůtě Úřad nezahájil úplný průzkum z moci úřední, Úřad řízení o přihlášce vynálezu zastaví (§ 33 odst. 5 patentového zákona a § 66 odst. 1 písm. h) správního řádu). Proti rozhodnutí lze podat rozklad. 3.1 První zpráva o úplném průzkumu Cílem úplného průzkumu je ověření způsobilosti vynálezu k udělení patentu a odstranění zbývajících formálních vad, zejména příp. nejednotnosti. V první zprávě o úplném průzkumu by měl být proto především komentován výsledek rešerše ke stavu techniky, zpracovaný do „rešeršní zprávy“, ve které budou akceptovány níže uvedené zásady pro vypracování rešerší. Pro provádění rešerše a vyhotovení rešeršní zprávy viz odst. 3.4 této kapitoly. V případě nárokování si dřívějšího práva přednosti podle Pařížské úmluvy má pracovník průzkumu právo vyžádat od přihlašovatele (v případě mezinárodních přihlášek přes pracovníka PCT) příslušný prioritní doklad. Důvodem tohoto požadavku mohou být např. pochybnosti o uplatňovaném právu přednosti, nejasnosti v podaných podlohách a zejména výsledek prováděné rešerše. Při nalezení relevantního dokumentu zveřejněného mezi datem podání zkoumané přihlášky vynálezu a datem uplatňovaného práva přednosti, resp. nejstaršího práva přednosti, pokud se uplatňuje více než jedno právo přednosti, je pracovník průzkumu oprávněn vyzvat přihlašovatele k předložení prioritních dokladů. Doporučený rozsah rešerše: U patentové literatury je nutno uvést do rešeršní zprávy dvoupísmenný kód státu (ve smyslu WIPO Standard ST. 3), číslo dokumentu, datum zveřejnění, resp. prioritu. U nepatentové literatury se uvede autor, název publikace, rok vydání, vydavatel, strana, případně obrázek. (Obsah, forma a struktura bibliografických citací, viz ČSN ISO 690 (01 0197).) Na odborné úvaze průzkumového pracovníka je, v jakých rešeršních databázích a časovém rozsahu bude s ohledem na daný stav techniky rešerši provádět. Z rešeršní zprávy však vždy musí být patrný časový a věcný rozsah skutečně provedené rešerše. Zejména musí být uveden přehled prohlédnutých tříd MPTa použitých rešeršních databází, rešeršní dotazy, klíčová slova apod. Rešeršní zpráva musí být opatřena datem vyhotovení rešerše a jménem pracovníka, který rešerši provedl. Vyhotovuje se v českém a anglickém jazyce. Zprávu o rešerši v českém a anglickém jazyce Úřad v případě, kdy přihlašovatel požádá o provedení úplného průzkumu do tří měsíců od podání přihlášky a zaplatí správní poplatek, vyhotoví a předá přihlašovateli do 10 měsíců od podání přihlášky. Přihlašovatel se na základě této rešeršní zprávy může kvalifikovaněji rozhodnout, zda přihlašovat do zahraniční. Ze zprávy o úplném průzkumu musí být přihlašovateli jasné, které patentové nároky nejsou způsobilé k udělení patentu a z jakého důvodu. Ze zprávy musí být proto jednoznačně patrno, kterých nároků se namítané skutečnosti, např. obsah namítaných patentových spisů, týkají. Zároveň lze nezávazně naznačit, jak 49
Únor 2015
ČÁST B postupovat, respektive jak požadavku na způsobilost patentové ochrany přímo vyhovět. Důkazní prostředky musí být uvedeny vždy, vyjma triviálních skutečností. V případě zjištěné nejednotnosti je postup uveden v odst. 2.1 této kapitoly. První zpráva o průzkumu má obsahovat nejen vyčerpávající výčet věcných námitek, ale i upozornění na formální nedostatky přihlášky. Zpráva o úplném průzkumu musí obsahovat odkazy na příslušná ustanovení zákona a dalších předpisů a příslušné právní důsledky při nesplnění požadavků zprávy v dané lhůtě. Z důvodu přehlednosti a možnosti efektivního vyjádření ze strany přihlašovatele se doporučuje zprávu rozčlenit do odstavců, ve kterých se řeší jednotlivé otázky. 3.2 Druhá zpráva o úplném průzkumu Druhá zpráva o úplném průzkumu by měla být pro většinu případů i zprávou poslední. Vystavuje se tehdy, pokud na základě vyjádření přihlašovatele k první zprávě nelze ve věci rozhodnout bez dalšího objasnění, resp. odstranění vad. Pokud je z reakce přihlašovatele na první zprávu zřejmé, že si neví s vyžadovanou úpravou rady, lze mu i ve druhé zprávě nezávazně naznačit, jak postupovat, resp. jak požadavku Úřadu přímo vyhovět. V takovýchto případech se rovněž doporučí možnost nechat se před Úřadem zastupovat nebo návrh osobního projednání případu v Úřadu. V každém případě musí být ve druhé zprávě reagováno na všechny věcné argumenty přihlašovatele uvedené v jeho vyjádření. Druhá zpráva a příp. každá z dalších by měla být vystavena pokud možno bezprostředně po obdržení vyjádření přihlašovatele, zpravidla však do 3 měsíců od tohoto vyjádření. 3.3 Osobní projednání přihlášky vynálezu Při osobním projednávání přihlášek vynálezů, ať z hlediska věcného nebo pokud jde o odstranění formálních nedostatků, je povinností průzkumového pracovníka sepsat dvojmo protokol o jednání, viz ČÁST A. Protokol o jednání musí být předán podatelně k dalšímu zpracování položky do spisu. Osobní jednání se může týkat pouze přihlášek vynálezů v řízení, nikoliv jiných otázek. 3.4
Metodika provádění rešerší v přihláškovém řízení
I.
OBECNĚ
1. Rešerše a úplný (tedy věcný) průzkum Řízení o patentové přihlášce zahrnuje mezi podáním přihlášky a udělením patentu (nebo zamítnutím přihlášky) dva samostatné základní kroky, a to rešerši a úplný, tedy věcný průzkum. 2. Cíl rešerše Cílem rešerše je zjistit stav techniky, který je relevantní pro určení, zda je vynález, jehož se přihláška týká, nový a zahrnuje vynálezeckou činnost (§ 2 patentového zákona). Stavem techniky je vše, co bylo zpřístupněno veřejnosti kdekoliv na světě písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem přede dnem práva přednosti, které se v rešeršované přihlášce uplatňuje (§ 5 patentového zákona). Při rešerši je třeba si utvořit předběžný úsudek i v jiných otázkách průzkumu, než je novost a vynálezecká činnost, a to v otázkách jako je „jednotnost vynálezu“, „předmět vyloučený z rešerše“, „průmyslová využitelnost“ a „nejasnosti bránící účelné rešerši“, na jejichž základě se rozhoduje pro pokračování v rešerši nebo o omezení rešerše. Únor 2015
50
ČÁST B
3. Rešeršní dokumentace Rešerše se provádí v domácích nebo externích sbírkách dokumentů nebo databázích, jejichž obsah je systematicky uspořádán např. pomocí slov, třídících znaků nebo indexačních kódů. Jde primárně o patentové dokumenty různých států, doplněné o články z periodik a jinou nepatentovou literaturu. 4. Zpráva o rešerši (tedy rešeršní zpráva) Vyhotoví se rešeršní zpráva obsahující výsledky rešerše, zejména uvádějící dokumenty, které představují relevantní stav techniky. 5. Průzkumový pracovník - rešeršér Rešerši provádí a vyhotovení rešeršní zprávy vypracovává zpravidla jeden průzkumový pracovník. Ve výjimečných případech, je-li vynález takové povahy, že vyžaduje rešerši v široce rozvětvených speciálních oborech, může být vytvořena zvláštní rešeršní skupina, složená ze dvou nebo i tří průzkumových pracovníků - rešeršérů.
II:
PARAMETRY/VLASTNOSTI/CHARAKTERISTIKA REŠERŠE
1. Základ rešerše Rešerše by měla být zaměřena na vynález definovaný v patentové přihlášce nároky, s přihlédnutím k popisu a výkresům (jsou-li), protože tím je dán rozsah ochrany, která bude vyplývat z patentu, pokud bude udělen (§ 12 odst. 1 patentového zákona). 2. Rozsah rešerše Rešerše má být důkladná, vysoce kvalitní a všestranná. Ovšem je třeba si uvědomit, že při rešerši tohoto druhu nelze vždycky dosáhnout 100% úplnosti, a to kvůli takovým faktorům, jako je nevyhnutelná nedokonalost každého systému třídění a jeho zavedení, a nemusí být ekonomicky ospravedlnitelná, mají-li se náklady udržet v rozumných mezích. Dobu na rešerši je třeba využít takovým způsobem, aby se zredukovala na minimum možnost přehlédnutí úplného předuveřejnění nároků nebo jiného vysoce relevantního stavu techniky. Snahou je zjistit stav techniky v maximálně dostupném rozsahu. Kvalita a efektivnost rešerše rovněž záleží na stupni uspořádanosti rešeršované sbírky dokumentů, který umožní pracovníkovi určit v dokumentaci oblasti, v nichž bude provádět rešerši. Základními rešeršními parametry pro vytvoření pořadí dokumentů jsou (klíčová) slova, třídící znaky pro zatřídění, indexační kódy nebo bibliografické vazby mezi citovanými dokumenty. Pořadí může mít stálý charakter, nebo může být vytvořeno na základě rešeršní strategie, jejímž výsledkem bude nalezení nejpříhodnějších materiálů pro posouzení vynálezu. Průzkumový pracovník by měl z důvodu hospodárnosti uplatnit svůj úsudek, založený na svých znalostech dané techniky a příslušné dokumentace, aby vypustil tu část dokumentace, v níž je pravděpodobnost nalezení dokumentů relevantních pro rešerši zanedbatelná, například dokumenty spadající do období předcházejícího době, kdy se začala rozvíjet příslušná oblast techniky. Podobně může nahlédnout jen do jednoho člena patentové rodiny, ledaže by měl dobrý důvod předpokládat, že v určitém zvláštním případě existují relevantní podstatné rozdíly v obsahu různých členů stejné rodiny. Rešerše se provádí v databázích a sbírkách dokumentů, které mohou obsahovat materiál související s vynálezem. Základním rešeršním prostředkem je EPOQUE, rešeršní systém Evropského patentového úřadu, s využitím databází EPADOC a WPI. Pro další rozšíření rešerše se používají fulltextové databáze a databáze nepatentové literatury (NPL). Pro práci v EPOQUE rešeršér využívá rešeršní jazyk s příkazy, operátory a rozšířeními podle příručky „EPOQUE Quick Reference Guice“ přístupné na internetové stránce 51
Únor 2015
ČÁST B https://epoxy.epo.org/files/epoque/EPOQUE_Quick_Ref_Guide.pdf. Další pomůckou jsou výukové příručky EPOQUE, které jsou pro interní použití umístěny na disku K v adresáři EPOQUE - INTERNÍ PŘÍRUČKY. Dalšími při zpracování rešerše obvykle používanými databázemi jsou databáze českých patentů a užitných vzorů, esp@cenet a DEPATISnet. Rešeršní strategie by měla v první řadě pokrývat všechny přímo relevantní technické obory a poté může být rozšířena i do analogických oborů, ale tuto potřebu musí posoudit pracovník v každém případě zvlášť, s přihlédnutím k výsledku rešerše v původních oblastech. Otázku, jaká oblast techniky se má v daném případě považovat za analogickou, je třeba zvažovat ve světle toho, co se jeví jako podstatný technický přínos vynálezu, nikoli jen z hlediska specifických funkcí výslovně uvedených v přihlášce. Rozhodnutí rozšířit rešerši i na oblasti neuvedené v přihlášce musí být ponecháno na úvaze rešeršéra, přičemž převažujícím principem při rozhodování o rozšíření rešerše do analogických oborů by mělo být, zda je pravděpodobné, že na základě toho, co asi bude nalezeno při rešerši v těchto oborech, bude možno vznést smysluplnou námitku na nedostatek vynálezecké činnosti. 3. Předmět rešerše Podklad pro rešerši Jak bylo řečeno výše, rešerše by měla být zaměřena na vynález definovaný nároky, s přihlédnutím k popisu a výkresům (jsou-li). Nároky je dán rozsah ochrany, která bude vyplývat z patentu, pokud bude udělen (§ 12 (1) patentového zákona). Interpretace nároků. Rešerše by na jednu stranu neměla být omezena na doslovné znění nároků, ale na druhou stranu by neměla být rozšiřována tak, aby zahrnovala všechno, co by mohl odborník odvodit z úvah nad popisem a výkresy. Úkolem rešerše je nalézt stav techniky, který je relevantní na novost a/nebo vynálezeckou činnost. Rešerše by měla být provedena na to, co se jeví jako podstatné znaky vynálezu a měly by být brány v úvahu jakékoliv změny (v předmětu) technického problému, který je podkladem pro vynález, a které se mohou objevit v průběhu rešerše jako výsledek nalezeného stavu techniky. Zde je třeba poznamenat, že ačkoliv v nárocích jsou výslovné odkazy na znaky vysvětlené v popisu povolené pouze „pokud je to absolutně nezbytné“ (Instrukce, bod 15), měly by být takové nároky s odkazy rešeršovány, pokud jsou odkazované technické znaky v konkrétních částech popisu jednoznačně definovány. Ekvivalenty. Rešerše by tedy měla zahrnovat celý předmět, který je všeobecně uznáván jako ekvivalent předmětu nárokovaného vynálezu pro všechny nebo některé jeho znaky, třebaže se ve svých zvláštnostech vynález popsaný v přihlášce liší. Například, je-li v nároku uvedena kabelová úchytka určité konstrukce, měla by rešerše zahrnovat i uchycení potrubí či jiné závěsy, které mají pravděpodobně obdobnou konstrukci. Podobně, směřuje-li nárok k výrobku složenému z několika částí, které jsou definovány svou funkcí a/nebo strukturou, a v nároku se uvádí, že některé části jsou svařeny dohromady, měla by rešerše zahrnovat také ekvivalentní způsoby spojení, jako je klížení nebo nýtování, ledaže by bylo jasné, že svaření představuje zvláštní výhody, pro vynález nutné. Pokrytí předmětů nároků V zásadě, je-li to možné a důvodné, měla by rešerše pokrýt celý předmět, k němuž směřují nároky. Například, jestliže přihláška týkající se elektrického obvodu obsahuje jeden nebo více nároků směřujících pouze k funkci a způsobu činnosti a popis a výkresy obsahují příklad s podrobným, nikoli triviálním tranzistorovým obvodem, měla by rešerše zahrnout i tento obvod. Široké, spekulativní nároky Žádné zvláštní úsilí není třeba vyvinout k provedení rešerše ve vztahu k nepřiměřeně širokým nebo spekuÚnor 2015
52
ČÁST B
lativním nárokům, nad rámec toho, čeho se týká podstata vynálezu, a která je dostatečně popsána v přihlášce a je podložena popisem (§ 8(1) vyhlášky ). Například jestliže v přihlášce, která se týká automatické telefonní centrály a podrobně ji popisuje, směřují nároky k automatické ústředně pro přepínání hovorů, neměla by být rešerše rozšířena na automatické telegrafní ústředny, ústředny pro přepojování dat atd. jenom proto, že jsou takto široce nároky formulovány, nýbrž jen tehdy, je-li pravděpodobné, že by takto rozšířená rešerše mohla přinést dokument, na jehož základě by bylo možno vznést důvodnou námitku z hlediska nedostatku novosti nebo vynálezecké činnosti. Podobně, směřuje-li nárok ke způsobu výroby „impedančního prvku“ ale popis a výkresy se týkají pouze výroby odporového prvku, přičemž není uvedeno, jak by postupem podle vynálezu měly být vyrobeny další typy impedančního prvku, pak by rozšíření rešerše tak, aby zahrnovala například výrobu kondenzátorů, nebylo odůvodněné. Vztahuje-li se hlavní nárok na chemické ošetření substrátu, přičemž z popisu nebo všech příkladů je zřejmé, že problém, který má být řešen, závisí zcela na vlastnostech přírodní kůže, je jasné, že by rešerše neměla být rozšiřována na oblast plastických hmot, látek nebo skla. Podobně, jestliže jsou popis a výkresy v přihlášce zaměřeny na zámek s bezpečnostním bubínkem, zatímco nároky se týkají zařízení, které umožňuje nastavení úhlové polohy prvního prvku ve vztahu k dalším dvěma otočným prvkům, pak by měla být rešerše omezena na zámky. V případech, kdy je nedostatek objasnění nebo podloženosti popisem takový, že činí účelnou rešerši v celém rozsahu nároku/nároků nemožnou, může být vhodná částečná rešerše nebo sdělení přihlašovateli o nemožnosti provést rešerši. Nezávislé a závislé nároky Rešerše prováděná v sekcích dokumentů na nezávislé nároky musí zahrnovat i všechny závislé nároky. Závislé nároky by měly být interpretovány jako omezené všemi znaky nároku/ů, na nichž jsou závislé; tudíž, je-li předmět hlavního nároku nový, je předmět závislých nároků také nový. Není-li patentovatelnost hlavního nároku v důsledku rešerše zpochybněna, není třeba provádět další rešerši nebo uvádět dokumenty ve vztahu k předmětu závislých nároků jako takových. Například v přihlášce týkající se katodových oscilografických obrazovek, v níž se hlavní nárok týká zvláštních prostředků podél okraje čelní strany elektronky pro osvětlení obrazovky a závislý nárok je veden na specifické propojení mezi čelní a hlavní částí elektronky, měl by rešeršér v rešeršních spisech, do nichž nahlíží při vyhledávání osvětlovacích prostředků, hledat také způsoby propojení, ať již v kombinaci s osvětlovacími prostředky nebo nikoli. Není-li po této rešerši patentovatelnost osvětlovacích prostředků zpochybněna, neměl by rešeršér rozšiřovat svou rešerši na propojovací prostředky v dalších oblastech, které pravděpodobně obsahují spisy, mající vztah nebo specificky poskytnuté pro tato propojení. Jestliže v přihlášce týkající se farmaceutické kompozice pro ošetřování infekce nehtů není na základě rešerše zpochybněna patentovatelnost hlavního nároku vztahujícího se ke specifické kombinaci účinných složek, není třeba pokračovat v rešerši ve vztahu k závislým nárokům týkajícím se použití specifického těkavého organického rozpouštědla jako nosiče v této kompozici. Avšak je-li zpochybněna patentovatelnost hlavního nároku, může být pro posouzení, zda je předmět závislého nároku jako takový nový a zahrnuje vynálezeckou činnost, nezbytné pokračovat v rešerši v dalších oblastech dokumentace, např. v jedné nebo více dodatečných klasifikačních jednotkách. Taková zvláštní rešerše by se neměla provádět ve vztahu ke znakům, které jsou triviální nebo v technice obecně známé. Nicméně pokud lze rychle nalézt příručku nebo jiný dokument prokazující, že znak je obecně známý, měly by být namítnuty. Jestliže závislý nárok přidává další znak (spíše než uvádí další podrobnosti prvku, který je již uveden v hlavním nároku), je třeba závislý nárok posuzovat v kombinaci se znaky hlavního nároku a je třeba se s ním takto vypořádat. 53
Únor 2015
ČÁST B Rešerše zvláštních typů nároků a znaků Kombinace prvků Pro nároky charakterizované kombinací prvků (např. A, B a C) by měla být rešerše zaměřena na kombinaci; ovšem současně by při prohlížení klasifikačních jednotek za tímto účelem měly být předmětem rešerše v těchto dokumentech i sub-kombinace, včetně jednotlivých prvků (např. AB, AC, BC a také samostatně A, B a C). Rešerše v dodatečných oblastech dokumentace buď pro sub-kombinace, nebo pro jednotlivé prvky kombinace by měla být provedena jen tehdy, je-li to nutné pro určení novosti prvku, aby mohla být posouzena vynálezecká činnost kombinace. Různé kategorie nároků Obsahuje-li přihláška nároky různých kategorií, musí být všechny zahrnuty do rešerše. Jeví-li se však nárok spadající do kategorie výrobek jasně jako nový a nezřejmý, neměl by se rešeršér zvlášť snažit o rešerši nároků na postup, který nevyhnutelně vede k výrobě tohoto výrobku nebo na použití výrobku. Obsahuje-li přihláška pouze nároky jedné kategorie, může být žádoucí zahrnout do rešerše i jiné kategorie. Například obecně, s výjimkou případů, kdy je v přihlášce uveden opak, je možno předpokládat, že v nároku směřujícím k chemickému postupu tvoří výchozí látky součást stavu techniky a nemusí být předmětem rešerše; meziprodukty jsou předmětem rešerše jen tehdy, jsou-li předmětem jednoho nebo více nároků; ale finální produkty musí být předmětem rešerše vždy, ledaže by byly zjevně známé. Předměty vyloučené z rešerše Předměty spadající do výluk Rešeršér může vyloučit ze své rešerše určité předměty. Tyto výluky mohou vyplývat z toho, že určitý předmět spadá do výluk z patentovatelnosti či průmyslové využitelnosti či se nepovažuje za vynález (§ 3(2),(4); § 4 patentového zákona). Zejména v případě, že se předmět vynálezu týká tzv. obchodní metody (method of doing business) a rešeršér nemůže zjistit technický charakter řešení podle přihlášky vynálezu, není nutné provedení rešerše ve stavu techniky. Pokud jde o způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla nebo o diagnostické postupy použité na lidském nebo zvířecím těle, je třeba uvést, že výrobky, zejména látky nebo směsi, pro použití při těchto způsobech nejsou vyloučeny z patentovatelnosti, pokud použití výrobku při žádném takovém postupu není součástí stavu techniky. Je třeba uvést, že nárok ve formě „Použití látky nebo směsi X pro výrobu léčiva pro léčebné použití Z“ může být přípustný jak pro první, tak i „další“ takové použití I když je nárok formulován jako způsob léčení a není z tohoto důvodu zaměřen na patentovatelný předmět, může být kompletní rešerše možná, jestliže určující technický znak je účinek látky, který může být předmětem rešerše. Jestliže jsou však popsány znaky specifického postupu (např. návod na dávkování pro uživatele, kombinace farmaceutického a somatického léčení), nemusí být účelná rešerše možná. V případech pochybností by měla být provedena rešerše v tom rozsahu, jaký je možný na základě dostupné dokumentace. Případy, kdy smysluplná rešerše není možná, zřejmé vady přihlášky Mohou rovněž nastat případy, kdy přihláška neodpovídá zákonným ustanovením (§ 6, 8 vyhlášky) do té míry, že pro některé nebo pro žádné nároky, případně pro část nároku není možná účelná rešerše. Dále uvedené příklady nejsou taxativní. Základní zásadou je, že by mělo být přihlašovateli i třetím osobám jasné, co bylo a co nebylo předmětem rešerše. Nedostatečný popis, nepodložené nároky mohou být namítány v případě předložení širokého či spekulativního nároku, podloženého pouze omezeným popisem, který pokrývá jen malou část rozsahu nároku. Je-li šíře nároku taková, že je nemožné provést účelnou rešerši v celém rozsahu nároku, vyhotoví se rešerše na základě užšího vynálezu tak, jak je popsán. To může znamenat i rešerši konkrétních příkladů. V takoÚnor 2015
54
ČÁST B
vém případě bude často vzhledem k široké formulaci nároku de facto nemožné provést úplnou rešerši celého nároku jako takového. Tyto skutečnosti se sdělí přihlašovateli. Nároky postrádající stručnost. V tomto případě v přihlášce existuje tolik nároků nebo tolik možností v jednom nároku, že je příliš obtížné vymezit předmět, pro který se požaduje ochrana. Úplná rešerše (nebo vůbec rešerše) může být de facto nemožná, případně by neměla smysl, protože nároky nebo nárok by v dalších fázích průzkumu nebyly udržitelné. Opět tedy bude vhodná částečná rešerše nebo sdělení o nemožnosti rešerše, protože nedostatek stručnosti nároku (nároků) je takový, že účelnou rešerši nelze provést. Tyto skutečnosti se sdělí přihlašovateli. Nároky postrádají jasnost. Tento případ např. nastane, když přihlašovatel zvolil pro definování vynálezu takové parametry, že nelze provést smysluplné porovnání s dosavadním stavem techniky, třeba proto, že dosavadní stav nepoužíval stejných parametrů nebo nepoužíval žádné parametry. V takovém případě se může stát, že parametry zvolené přihlašovatelem nejsou jasné (§ 26(2) patentového zákona). Nejasnost parametrů může být taková, že je nemožné provést účelnou rešerši nároků či nároku, případně části nároku, protože výsledky takové rešerše by neměly smysl, neboť zvolené parametry neumožňují provést jasné porovnání nárokovaného vynálezu s dosavadním stavem techniky. Je-li tomu tak, bude vhodné vyhotovit částečnou rešerši (nebo ve výjimečných případech vůbec žádnou rešerši), a sdělit tuto skutečnost přihlašovateli, přičemž rešerše by možná mohla být omezena na příklady, pokud jim lze porozumět, nebo na způsob, jímž se požadovaný parametr získává. Nejednotnost Také tehdy, pokud se nároky v přihlášce netýkají jen jednoho vynálezu, ani skupiny vynálezů tak spojených, aby tvořily jednu obecnou vynálezeckou myšlenku (§ 26(1)patentového zákona), bude rešerše obvykle omezena na vynález, případně na spojenou skupinu vynálezů, které jsou v nárocích uvedeny na prvním místě. Tyto skutečnosti se sdělí přihlašovateli s požadavkem na upřesnění, které řešení má být podrobeno průzkumu.
III.
POSTUP PROVÁDĚNÍ REŠERŠE
1. Postup před zahájením rešerše Před zahájením rešerše by měl rešeršér nejprve zkoumat přihlášku z hlediska stanovení předmětu nárokovaného vynálezu. K tomu účelu by měl provést kritickou analýzu nároků ve světle popisu a výkresů; měl by dostatečně prostudovat popis a výkresy, aby rozpoznal problém, který je vynálezem řešen, vynálezeckou myšlenku vedoucí k řešení problému, znaky podstatné pro řešení, jak jsou definovány v nárocích a dosažené výsledky a účinky. Rešerše se provádí současně s kontrolou formálních náležitostí, které nebyly vytýkány v předběžném průzkumu, neboť nejsou na závadu zveřejnění přihlášky (§ 30 patentového zákona). Nedostatkem může být například nesplnění požadavku na uložení nárokovaného biologického materiálu ke dni uplatňované priority (§26(2) patentového zákona). Rešeršér určí definitivní zatřídění přihlášky. 2. Rešeršní strategie Poté, co určil předmět vynálezu, může být pro rešeršéra vhodné připravit si první rešeršní rozbor, vymezující co nejpřesněji předmět rešerše. V mnoha případech může tomuto účelu posloužit nárok či nároky samy o sobě, ty však někdy mohou být zobecněny, aby pokryly všechny aspekty a provedení vynálezu. Zároveň by měly být posouzeny předměty vyloučené z patentovatelnosti a z hlediska nedostatku jednotnosti vynálezu (viz odst. II. této kapitoly). Rešeršér může omezit rešerši z důvodů, že nejsou splněny zákonné požadavky do té míry, že je účelná rešerše nemožná (viz odst. II. této kapitoly). Všechna omezení rešerše se uvedou ve zprávě o průzkumu, příp. v částečné rešeršní zprávě. 55
Únor 2015
ČÁST B Poté by měl rešeršér formulovat rešeršní strategii, tedy plán sestávající z řady rešeršních příkazů definujících předmět rešerše, z níž vyplyne oblast dokumentace pro provádění rešerše. Ve výchozí fázi bude rešeršní strategie zahrnovat jednu nebo více kombinací základních rešeršních parametrů uvedených v odst. II. 2 této kapitoly, přičemž rešeršér v souladu s postupně získávanými informacemi přehodnocuje původní rešeršní rozbor. Při použití třídících znaků by měl rešeršér zvolit přímo související oblasti a analogické oblasti. Výběr třídících znaků v souvisejících oborech by měl být omezen na: (i) vyšší sekce, které umožní rešerši abstrahováním (zobecněním), pokud je to z technického hlediska oprávněné, a (ii) paralelní sekce, s přihlédnutím ke skutečnosti, že příslušné obory budou stále méně spolu souviset. Často jsou možné různé rešeršní strategie a rešeršér by měl na základě svého úsudku, založeného na zkušenostech a znalostech dostupných rešeršních nástrojů, zvolit rešeršní strategii, která nejlépe vyhovuje danému případu. Měl by dát přednost rešeršním strategiím v sekcích dokumentace, v nichž je největší pravděpodobnost, že najde relevantní dokumenty. Obvykle se dává přednost hlavnímu technickému oboru přihlášky, přičemž se začne se základními rešeršními parametry (viz odst. II. 2 této kapitoly), které mají největší relevanci s ohledem na specifické příklady a výhodná provedení nárokovaného vynálezu. 3. Oblast rešerše, průběh rešerše Rešeršér by pak měl provést rešerši, přičemž se nejvíce zaměří na dokumenty relevantní vůči novosti a vynálezecké činnosti. Měl by si rovněž všímat všech dokumentů, které mohou mít význam z jiných důvodů, jako jsou např. kolidující přihlášky z hlediska staršího práva (§ 5(3) patentového zákona) nebo dokumenty přispívající k lepšímu či správnějšímu pochopení nárokovaného vynálezu, případně ilustrující technické pozadí; neměl by však ztrácet čas vyhledáváním takových dokumentů, ani úvahami na toto téma, není-li pro to v určitých případech zvláštní důvod. Rešeršér by měl průběžně posuzovat výsledky své rešerše a v případě nutnosti by měl podle nich upravit předmět rešerše. Rešeršér by se měl řídit vlastním úsudkem s přihlédnutím k dosaženým výsledkům také při rozhodování kdykoli během provádění systematické rešerše, zda by měl přistoupit k rešerši dokumentace nějakým jiným způsobem, např. nahlížením (i) do dokumentů citovaných v nalezených relevantních dokumentech, např. citovaných v popise nebo rešeršní zprávě patentového dokumentu; nebo (ii) do dokumentů citujících relevantní dokument nalezený při rešerši. Při rešeršování v externích databázích, jako je Internet, by měl být rešeršér maximálně opatrný při formulování rešeršních dotazů týkajících se nezveřejněných patentových přihlášek. 4. Hodnocení stavu techniky Obecné úvahy o stavu techniky a patentovatelnosti, zejména s ohledem na posuzování novosti a vynálezecké činnosti, jsou uvedeny v Metodických pokynech pro řízení před Úřadem pro průmyslové vlastnictví, části B. Ověření obsahu namítaného dokumentu Obecným pravidlem je, že jsou namítány dokumenty, ke kterým má rešeršér přístup, tedy který jím byl ověřen. Za určitých okolností však lze namítat i dokument, jehož obsah nebyl ověřen, je-li tu oprávněný předpoklad, že existuje totožnost obsahu s jiným dokumentem, který rešeršér prohlédl. Například místo dokumentu zveřejněného přede dnem podání v nevyhovujícím jazyce a vybraném pro namítání, může rešeršér prozkoumat odpovídající dokument (např. jiný člen stejné patentové rodiny nebo překlad článku) v jazyce, který lépe vyhovuje, a eventuálně zveřejněný po dni podání; lze rovněž předpokládat, že neexistuje-li výslovný náznak opaku, je obsah anotace obsažen v původním dokumentu. Rovněž by měl examinátor předpokládat, že obsah zprávy o ústní prezentaci je s touto prezentací v souladu. Před namítáním dokumentů v jazyce, který mu není dobře znám, by se měl examinátor ujistit, že dokument je relevantní (např. požádat kolegu o překlad, prozkoumat odpovídající dokument nebo anotaci v jazyce, který zná, nebo na základě výkresu či chemického vzorce v dokumentu). Únor 2015
56
ČÁST B
Nenalezení žádného dokumentu Může se stát, že rešeršér nenajde žádné dokumenty zveřejněné před prioritním datem/daty, které by byly na závadu novosti nebo vynálezecké činnosti nárokovaného vynálezu. V těchto případech by měl rešeršér vždy, kdy je to možné, uvést v rešeršní zprávě alespoň stav techniky, který popisuje řešení stejného problému, jako v nárokovaném vynálezu, a pokud je známé řešení technicky nejbližší nárokovanému řešení („Nejbližší stav techniky“). Takový stav techniky bude označen v rešeršní zprávě jako „A“ dokument. Pokud nelze takový dokument nalézt, pak by měl rešeršér ve zprávě uvést jako nejbližší stav techniky dokument, který řeší problém blízký problému v nárokovaném vynálezu a kde je řešení technicky nejvíce podobné řešení v rešeršované přihlášce. 5. Ukončení rešerše Důvody hospodárnosti vyžadují, aby rešeršér využil vlastního úsudku a ukončil svou rešerši, když se pravděpodobnost nalezení dalšího relevantního stavu techniky jeví jako velmi nízká v poměru k vynaloženému úsilí. Rešerše může být rovněž zastavena, pokud byly nalezeny dokumenty jasně prokazující nedostatek novosti v celém předmětu nárokovaného vynálezu a jeho rozpracování v popisu, kromě znaků, které jsou triviální nebo běžně obecně známé ve zkoumaném oboru, přičemž aplikace těchto znaků by nepředstavovala vynálezeckou činnost. 6. Zaznamenání rešerše Po ukončení rešerše by měl rešeršér vybrat z nalezených dokumentů ty, které budou namítány ve zprávě. Měly by vždy být uvedeny nejzávažnější dokumenty (které budou ve zprávě zvláště charakterizovány). Méně relevantní dokumenty by měly být uváděny jen tehdy, týkají- li se aspektů nebo podrobností nárokovaného vynálezu, které nebyly nalezeny v dokumentech již vybraných za účelem namítání. Rešeršér by neměl namítat víc dokumentů, než je nutno. Rešeršní zpráva by měla být opatřena přílohou, obsahující patentové dokumenty, které jsou dostupné a náležejí do stejné patentové rodiny. Při výběru z těchto dokumentů pro účely namítání by měl rešeršér brát zřetel na vhodnost z hlediska jazykového. Následně rešeršér připraví rešeršní zprávu. Příležitostně se může stát, že po vyhotovení rešeršní zprávy jsou nalezeny další relevantní dokumenty (např. při pozdější rešerši pro související přihlášku). Tyto dokumenty by měly být doplněny do rešeršní zprávy. Tento odstavec se týká situace, kdy by Úřad zveřejňoval rešeršní zprávu spolu s přihláškou. Zjistí-li se před zveřejněním rešeršní zprávy, že obsahuje věcnou chybu, vyhotoví se nová rešeršní zpráva, která ruší zprávu předchozí. Chyba by měla být okamžitě sdělena přihlašovateli. Zjistí-li se závažná chyba po zveřejnění rešeršní zprávy, zveřejní se ve Věstníku oprava a v tomto smyslu se informuje přihlašovatel.
IV.
REŠERŠNÍ ZPRÁVA
1. Obecně Výsledky rešerše jsou zaznamenány v rešeršní zprávě. Rešeršní zpráva slouží jako základ pro provádění průzkumu, přičemž průzkumový pracovník při posuzování novosti a vynálezecké činnosti vychází ze stavu techniky, uvedeného v této rešeršní zprávě. Za vyhotovení rešeršní zprávy odpovídá rešeršér. Příležitostnou kontrolu provádí vedoucí příslušného oddělení, o tom vyhotoví záznam do formuláře „Zpráva o rešerši - kontrolní list“. Tato kapitola obsahuje informace, které jsou nutné pro správné vyplnění formuláře. Rešeršní zpráva neobsahuje nic jiného, zejména žádná vyjádření názoru, zdůvodnění nebo vysvětlení, než ty údaje, které jsou uvedeny ve formuláři. Formulář se natahuje ze SyPP, a to v české a anglické verzi. 57
Únor 2015
ČÁST B 2. Forma rešeršní zprávy Standardní formulář pro rešeršní zprávu obsahuje základní část, která se použije u všech rešerší k zaznamenání důležitých rysů rešerše, zejména -
zatřídění přihlášky,
-
oblasti techniky, v nichž byla provedena rešerše,
-
uvedení relevantních dokumentů nalezených při rešerši,
a dále doplňkovou část. Doplňková část má být fakultativně použita v případě omezení předmětu rešerše (viz odst. IV. 8 této kapitoly). Všechny citace a údaje uvedené v rešeršní zprávě by měly odpovídat standardům WIPO, a to zejména standardu -
WIPO ST.14 (Doporučení pro začlenění odvolávek citovaných v patentových dokumentech),
-
WIPO ST.2, (Doporučený způsob kalendářních dat),
-
WIPO ST.3 (Doporučený standard dvoupísmenných kódů pro označování států, dalších právnických subjektů a mezivládních organizací),
-
WIPO ST.16 (Doporučený standardní kód pro označování různých druhů patentových dokumentů).
To nevylučuje odchylky v těch zvláštních případech, kde by striktní dodržování, které není pro jasnou a snadnou identifikaci dokumentu nezbytné, vyžadovalo značné náklady nebo úsilí navíc. 3. Označení patentové přihlášky V rešeršní zprávě, a to jak v základní části, tak v doplňkové části formuláře, se uvede číslo patentové přihlášky, která je předmětem rešerše. 4. Zatřídění patentové přihlášky V rešeršní zprávě, v oddíle I základní části formuláře, se uvedou třídicí znaky zatřídění předmětu/předmětů přihlášky podle MPT a systému patentového třídění CPC. 5. Oblast techniky, ve které byla rešerše provedena V rešeršní zprávě, v oddíle II základní části formuláře, se uvedou oblasti techniky, ve kterých byla rešerše provedena. Tato informace by měla být ve zprávě obsažena ve formě seznamu třídících znaků mezinárodního patentového třídění, a to až do úrovně hlavní skupiny, případně až do úrovně podskupiny, a rovněž podle zatřídění do CPC. Uvede se výčet databází, v nichž byla rešerše prováděna, pro zaznamenání strategie pak i zvolená klíčová slova, příp. rešeršní dotaz, lze-li. Rovněž je třeba uvést jazyky, ve kterých byla rešerše provedena (zde tedy na prvním místě čeština). Rešeršní strategie je ukládána na disku K patentového odboru v adresáři v adresáři EPOQUE RESERSE v podadresáři příslušného roku provádění rešerše. 6. Dokumenty nalezené při rešerši V případech, ve kterých je rešeršní zpráva zcela nebo zčásti založena na dřívější rešerši prováděné pro přihlášku týkající se příbuzného předmětu, musí být rešeršní spisy, do kterých bylo při této předchozí rešerši nahlédnuto, také uvedeny ve zprávě jako dokumenty, které byly zkoumány ve vztahu k dané přihlášce. Identifikace dokumentů citovaných v rešeršní zprávě Všechny dokumenty nalezené při rešerši se při citování v rešeršní zprávě, ve druhém sloupci oddílu III základní části formuláře, jednoznačně označí uvedením nezbytných bibliografických prvků. Únor 2015
58
ČÁST B
V případě patentového dokumentu se uvede kód státu, číslo dokumentu, přihlašovatel resp. původce vynálezu, datum zveřejnění dokumentu a označení relevantní části dokumentu. V případě citování nepatentové literatury se uvede název publikace, autor, rok vydání publikace, vydavatel a označení relevantní části dokumentu. Všechny citace uvedené v rešeršní zprávě by měly odpovídat standardům WIPO (viz odst. 2 kapitoly IV). Nejsou-li při rešerši nalezeny žádné relevantní dokumenty, pak se v oddílu III základní části formuláře uvede „žádné citace“. Kategorie dokumentů U každého z dokumentů citovaných v rešeršní zprávě se v prvním sloupci oddílu III základní části formuláře uvedením příslušného písmene (viz dále) označí jeho kategorie. Je-li to nutné, jsou možné kombinace různých kategorií. X Plně relevantní dokument, tj. dokument, který je sám o sobě na závadu „novosti“ nebo „vynálezecké činnosti“ konkrétnímu patentovému nároku. Y Částečně relevantní dokument, tj. dokument, který je v kombinaci s jedním nebo více jinými v rešeršní zprávě uvedenými dokumenty stejné kategorie nebo s obecným stavem techniky jsou na závadu „vynálezecké činnosti“, přičemž tato kombinace je pro odborníka v dané oblasti techni ky zřejmá. A
Dokument reprezentující obecný stav techniky.
O
Zveřejnění jinou než písemnou formou, např. ústní projev, vystavení a podobně.
P Dokument zveřejněný v době mezi datem podání zkoumané patentové přihlášky a datem uplatňovaného práva přednosti, nebo datem nejstaršího práva přednosti, uplatňuje-li se více než jedno právo přednosti. Písmenem „P“ by měl být označen také dokument zveřejněný právě v den nejstaršího data vzniku práva přednosti zkoumané patentové přihlášky. T Dokument, k jehož zveřejnění došlo po datu podání nebo po datu vzniku práva přednosti patentové přihlášky a není v kolizi s touto přihlášku, uvádí se však kvůli teorii nebo principu, který je základem vynálezu a může být užitečný pro lepší pochopení vynálezu, nebo se uvádí jako důkaz o tom, že skutečnosti, na kterých je vynález založen, jsou nesprávné. E Dokument se starším datem podání nebo starším datem vzniku práva přednosti, než je datum podání přihlášky, která je předmětem rešerše, ale byl zveřejněn po tomto datu, a jehož obsah by mohl tvořit relevantní starší stav techniky. Písmenem „E“ by měl být rovněž označen dokument, který má stejné datum podání jako přihláška, která je předmětem rešerše. D
Dokument citovaný v popisu přihlášky, která je předmětem rešerše.
L Dokument citovaný z důvodů jiných, než byly uvedeny v předchozích odstavcích, např. dokument, který může zpochybnit uplatňované právo přednosti, nebo dokument, který se uvádí jako doklad o datu zveřejnění jiného citovaného dokumentu. U takovéhoto dokumentu by měl být stručně uveden důvod, proč je citován. & Analogický dokument téhož obsahu, priority a původce resp. přihlašovatele, tj. dokument patřící do patentové rodiny některého z dokumentů citovaných ve zprávě. Vztah mezi citovanými dokumenty a nároky Každý dokument citovaný v rešeršní zprávě, s výjimkou dokumentu kategorie „L“ (viz výše), doprovází odvolávka na nárok, resp. nároky, kterých se týká. Je-li to nutné, měly by být vždy takto do souvislosti 59
Únor 2015
ČÁST B s příslušnými nároky uvedeny i různé části namítaných dokumentů. Vztah mezi nároky a citovanými dokumenty (nebo jejich částmi) se uvede ve třetím sloupci oddílu III základní části formuláře. 7. Systém patentových rodin Jako patentová rodina se označují patentové dokumenty publikované v různých zemích a odvozené od priority základní patentové přihlášky. V souvislosti s prováděním rešerše se uplatňuje praxe nezačleňovat všechny členy patentové rodiny. Existuje-li možnost výběru, v rešeršní zprávě dostávají přednost dokumenty, které byly zveřejněny v obvyklejších cizích jazycích, zejména angličtině, němčině nebo francouzštině. Není-li jazykem prvního členu patentové rodiny, zařazeného do citovaných dokumentů, některý z běžnějších jazyků, a existuje-li další člen patentové rodiny patřící do minima dokumentace v některém z uvedených jazyků, pak se také tento dokument zařadí do citovaných dokumentů. Výjimečně, např. ve složitých technických oborech, se do citovaných dokumentů rovněž zařadí ten člen patentové rodiny, ve kterém jsou obsažené informace komplexnější nebo předloženy příhodnějším způsobem (např. americké patenty). Citovaný dokument, který je dalším členem patentové rodiny, se označí znakem „&“. Rešeršní zprávu je vhodné doplnit seznamem členů patentové rodiny (např. ve formě výpisu z rešeršní databáze). 8. Omezení předmětu rešerše V rešeršní zprávě, v oddíle III doplňkové části formuláře, musí být uvedeno, zda byl předmět rešerše omezen a pro které nároky byla či nebyla rešerše provedena. Došlo-li k nějakému omezení, měla by tato skutečnost být uvedena v doplňkové části formuláře podle v ní uvedených instrukcí. K omezení předmětu rešerše může dojít z následujících důvodů: Počet nároků přesahuje číslo deset a pro tyto nároky nebyl zaplacen příslušný poplatek. Uvedou se nároky, pro které nebyla rešerše provedena. Nedostatek jednotnosti vynálezu (blíže viz odst. II. této kapitoly). Jednotlivé vynálezy musí být uvedeny označením nároků a v případě nutnosti jejich předmětem. V případě omezení předmětu se uvede, že rešerše byla vyhotovena pro vynález uvedený v nárocích na prvním místě. To platí pro nedostatek jednotnosti „a priori“ i „a posteriori“. Nároky, ve vztahu k nimž nelze provést účelnou rešerši nebo lze provést rešerši jen částečně (blíže viz odst. II. této kapitoly). Uvede se, že na základě všech nároků nebyla účelná rešerše možná nebo se uvedou nároky, u kterých byla provedena částečná rešerše, a nároky, u kterých rešerše nebyla provedena vůbec. Důvodem, pro který rešerše nebyla provedena vůbec nebo byla provedena pouze částečně, může být předmět, který se nepovažuje za vynález, nebo předmět, který spadá do výluk z patentovatelnosti, nebo předmět, který není v nárocích a v popisu dostatečně popsán nebo objasněn. 9. Další údaje, které musí být uvedeny v rešeršní zprávě V základní části formuláře pro rešeršní zprávu se uvede datum vyhotovení rešeršní zprávy a jméno pracovníka, který rešerši provedl. V rešeršní zprávě, v oddíle I doplňkové části formuláře, se ve výčtu uvedou podklady, na jejichž základě byla rešerše provedena. V rešeršní zprávě, v oddíle II doplňkové části formuláře, se uvede datum (datum podání; datum práva přednosti), na základě kterého byla rešerše provedena; případně se uvede důvod odepření uplatňovaného práva přednosti. Únor 2015
60
ČÁST B
10. Dokumentace pro rešerši Rešerše se provede v maximálně dostupném rozsahu patentové dokumentace a nepatentové literatury za využití on-line rešeršních databází. V míře potřebné pro identifikaci rozsahu provedené rešerše se v oddíle II formuláře „Zpráva o rešerši“ uvedou údaje o použitých databázích, sbírkách dokumentů i nepatentové literatuře, kde třeba i údaje o časovém rozpětí sbírky. 11. Dokumenty citované v přihlášce Při zkoumání stavu techniky přihlédne rešeršér i k dokumentům uváděným v popisu projednávané přihlášky. Rešeršér přitom zkoumá, zda jsou uváděny jako východisko vynálezu, nebo jako důkaz o stavu techniky, nebo jako alternativní řešení daného problému, nebo jsou-li nutné pro správné pochopení přihlášky. Ve výjimečném případě, kdy je v přihlášce uveden dokument, který není zveřejněn nebo jinak není rešeršérovi dostupný, a tento dokument se jeví jako podstatný pro správné pochopení vynálezu do té míry, že by bez znalosti obsahu tohoto dokumentu nebyla možná účelná rešerše, požádá rešeršér přihlašovatele, aby mu kopii tohoto dokumentu poskytl. Relevantní stav techniky však musí být popsán i v případě neposkytnutí takového dokumentu. 12. Záznam rešeršní strategie Rešeršér ukládá záznam o průběhu rešerše na společný Disk K Patentového odboru pod svým jménem a číslem přihlášky vynálezu.
V.
KONTROLA
Vedoucí oddělení namátkově, podle situace i vlastních zkušeností kontroluje před odesláním první zprávy o věcném průzkumu přihlašovateli zatřídění přihlášky vynálezu a provedenou rešerši. K zaznamenání provedené kontroly slouží formulář „Zpráva o rešerši - kontrolní list“, kterou vyplňuje průzkumový pracovník - rešeršér po vyplnění zprávy o rešerši. Po ověření a potvrzení správnosti celkového postupu při rešerši zaškrtnutím příslušných polí formuláře stvrdí vedoucí oddělení kontrolní list svým podpisem a datem kontroly. V případě, že je přihláška postoupena k udělení patentu bez nutnosti vypracovat zprávu o věcném průzkumu, kontroluje vedoucí „Zprávu o rešerši - kontrolní list“ při kontrole podloh před předáním k udělení. V případě výhrad vedoucího oddělení k zatřídění či postupu při rešerši sdělí vedoucí tyto skutečnosti zodpovědnému průzkumovému pracovníkovi - rešeršérovi. Ten, pokud neprokáže jinak, opraví či doplní okolnosti rešerše. V odůvodněných případech, zejména u složitějších předmětů (dle vlastního uvážení či na podnět vedoucího) konzultuje zodpovědný pracovník problematiku rozsahu rešerše a volby rešeršní strategie již při jejich stanovování. Namátkové kontroly provádí ředitel patentového odboru. Záznam o kontrole zaznamená rovněž do Kontrolního listu 4. Závěry úplného průzkumu Úplný průzkum přihlášky vynálezu končí buď zamítnutím přihlášky vynálezu, zastavením řízení o přihlášce vynálezu, nebo pokynem k udělení patentu. 4.1 Zamítnutí přihlášky vynálezu Zprávy Úřadu se sankcí zamítnutí přihlášky vynálezu se použijí při vytýkání vad hmotně právního charakteru, tedy v případech, kdy Úřad vznáší výhrady bezprostředně k oprávněnosti či vymezení rozsahu i ob61
Únor 2015
ČÁST B sahu požadované právní ochrany patentem. Takovými případy jsou zejména otázky podmínek patentovatelnosti, výluky z patentovatelnosti, jasnosti a úplnosti vysvětlení vynálezu, resp. též otázka změn a úprav jdoucích nad rámec původního podání, obsažených v patentových nárocích. Před zamítnutím přihlášky vynálezu musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k důvodům, na jejichž základě se přihláška zamítá. Přihláška vynálezu může být zamítnuta buď úplně (v celém rozsahu), nebo částečně, vztahuje- li se zamítnutí jen na některé patentové nároky. Při zamítnutí přihlášky vynálezu musí být v rozhodnutí o zamítnutí uvedeny kromě výroku též důvody, pro které nelze na předmět přihlášky nebo na jeho část udělit patent. Rozhodnutí musí mít náležitosti podle ustanovení § 68 správního řádu. V odůvodnění zamítnutí se mohou uvést jen ty skutečnosti, které byly v průzkumovém řízení přihlašovateli vytknuty a ke kterým mu byla dána možnost se vyjádřit. V rozhodnutí o zamítnutí je třeba shrnout namítané skutečnosti. Není třeba opakovat podrobné odůvodnění, které již jednou bylo přihlašovateli sděleno. V tomto směru se provede odkaz na příslušnou předchozí zprávu o úplném průzkumu a to tak, aby byly patrny skutečnosti, které vedly k zamítnutí. Rozhodnutí o zamítnutí přihlášky vynálezu, které se provede i přes vyjádření přihlašovatele, podepisuje příslušný vedoucí oddělení patentového odboru. Rozhodnutí o zamítnutí po marném uplynutí lhůty k vyjádření podepisuje příslušný průzkumový pracovník. Částečné zamítnutí: Při částečném zamítnutí přihlášky vynálezu musí být přesně vytčeno, v jakém rozsahu se přihláška vynálezu zamítá. Po právní moci rozhodnutí o částečném zamítnutí přihlášky se vede o zbytku přihlášky řízení. 4.2
Zastavení řízení o přihlášce vynálezu - Zastavení řízení následuje po marném uplynutí 36 měsíční zákonné lhůty k podání návrhu na zahájení úplného průzkumu (§ 33 odst. 5 patentového zákona, § 66 odst. 1 písm. h) správního řádu), resp. po nezaplacení s tím spojeného správního poplatku na výzvu Úřadu (viz odst. 3 této kapitoly). Řízení se zastavuje usnesením. -
V souladu s ustanovením § 34 odst. 2 patentového zákona, § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu se řízení o přihlášce vynálezu zastavuje jednak po marném uplynutí lhůty stanovené k odstranění vad přihlášky vynálezu (v tomto případě se pro rozhodnutí použije formuláře s předtištěným zdůvodněním tohoto rozhodnutí, podrobněji viz kap. III., odst. 2) nebo v případě, kdy přihlašovatel se pouze ke zprávě Úřadu vyjádří, ale vytčené vady nehodlá odstranit.
Vlastní usnesení o zastavení řízení musí zahrnovat zdůvodnění, obdobně jako je tomu u zamítnutí přihlášky vynálezu. -
Úřad zastaví řízení o přihlášce vynálezu i na návrh přihlašovatele (§ 66 odst. 1 písm. a) správního řádu).
Proti usnesení o zastavení řízení lze podat rozklad, který nemá odkladný účinek. Usnesení o zastavení řízení o přihlášce vynálezu podepisuje příslušný průzkumový pracovník. Usnesení o zastavení řízení, které se provede i přes vyjádření přihlašovatele, podepisuje příslušný vedoucí průzkumového oddělení. Na každém rozhodnutí/usnesení se uvádí „VYPRAVENO DNE“; na rozhodnutí/usnesení ve spisu se vyznačuje doložka právní moci. Zodpovídá administrativní referent 4.3 Udělení patentu Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky, provede příslušný průzkumový pracovník konečnou redakci popisu, patentových nároků, výkresů a anotace v hlavním vyhotovení podloh, přičemž Únor 2015
62
ČÁST B -
při udělení po zveřejnění se hlavní vyhotovení označí černě v pravém horním rohu číslem PV a uprostřed tužkou slovy „Tisk“;
-
při postoupení přihlášky ke zveřejnění a udělení se hlavní vyhotovení označí černě v pravém horním rohu číslem PV.
V podlohách přihlášky vynálezu může průzkumový pracovník provádět bez souhlasu přihlašovatele pouze nejnutnější drobné úpravy gramatického a formálního rázu neměnící věcnou podstatu, průzkumový pracovník svým podpisem tyto úpravy potvrdí. Je-li úprava textu domluvena a odsouhlasena přihlašovatelem telefonicky, je nutné tuto skutečnost poznamenat do spisu zároveň s datem a podpisem průzkumového pracovníka a popř. uvést, s kým byla úprava projednána (přihlašovatel, zástupce). V žádném případě nelze bez souhlasu přihlašovatele měnit název vynálezu či zasahovat významově do patentových nároků. Pokyny pro úpravu podloh přihlášek pro tisk, veličiny a jednotky viz ČÁST B, Příloha I, II, III. Při vyplňování příslušného formuláře, kterým se přihláška určuje k udělení, má pracovník průzkumu dbát i na to, aby: -
bylo zvýrazněno, pokud došlo ke změně v anotaci, názvu či zatřídění oproti zveřejnění, nejlépe červeně slovem ZMĚNA u příslušného údaje,
-
vpřípadě vyloučených přihlášek bylo uvedeno, zda byla původní přihláška vynálezu ještě před vyloučením dalších předmětů do samostatných přihlášek vynálezů zveřejněna, a uvést datum tohoto zveřejnění (číslo Věstníku),
-
v případě, že je ve spise nabídka licence, byla tato skutečnost rovněž vyznačena.
Pokud je zároveň předávána přihláška vynálezu ke zveřejnění a k udělení patentu, musí být kromě uvedených náležitostí vyznačeny na příslušném formuláři i údaje vyžadované při zveřejnění přihlášky vynálezu, jako je informace o uložení biologického materiálu a o případném omezení přístupu ke vzorku, viz kap. II., odst. 4.1. Další řízení o udělení patentu je pak uskutečněno v odd. rejstříků. 4.4 Technická příprava udělení patentu po ukončeném průzkumu Průzkumový pracovník odpovídá u náležitostí přihlášky vynálezu za to, že -
spisová složka obsahuje veškerou korespondenci;
-
byly jednotlivé položky uvedeny na vnitřní straně obalu přihlášky;
-
byly předloženy všechny potřebné doklady;
-
předložené doklady mají všechny náležitosti;
-
bylo reagováno na požadavky přihlašovatelů;
-
byly zaplaceny poplatky za úplný průzkum;
-
byly vyřízeny a zapsány do databáze: -
změna přihlašovatele;
-
zápis dalšího přihlašovatele nebo původce;
-
změna práva přednosti, jeho nepřiznání nebo neuplatnění;
-
mezinárodní patentové třídění, jeho aktualizace.
Administrativní referent oddělení odpovídá za kontrolu správnosti a úplnosti údajů v rejstříku ve shodě s podlohami k udělení, včetně práva přednosti. 63
Únor 2015
ČÁST B Odd. rejstříků odpovídá za: určení čísla Věstníku podle data podání nebo práva přednosti přihlášky vynálezu pro jednotlivé přihlášky vynálezu; -
určení data udělení;
-
určení data publikace udělení ve Věstníku;
-
výzvu k zaplacení za vydání patentové listiny (v případě nezaplacení zastavuje řízení).
Odd. rejstříků provádí: -
přípravu rukopisu pro tisk;
-
určení počtu výtisků pro potřeby Úřadu;
-
vyplnění obalu na podlohy pro tisk;
-
zajištění vyhotovení kopie popisu a předání do studovny;
-
předání výkresů k anotaci pro tisk Věstníku;
-
vyhotovení rozhodnutí o udělení;
-
výpočet prvních poplatků za udržování patentu v platnosti a vydání platebního výměru spolu s informací o době platnosti patentu;
-
vyhotovení položky o udělení do spisu PV;
-
doplnění PV do číselné řady patentů;
-
doplnění data udělení a data publikace udělení ve Věstníku;
-
doplnění data zveřejnění a čísla Věstníku;
-
zápis do rejstříku řízení.
5.
Obecné povinnosti jednotlivých funkcí v oblasti řízení o přihláškách
Administrativní referent oddělení průzkumu zejména ukládá údaje o všech položkách vytvořených v odd. rejstříků. Před udělením patentu, zveřejněním PV a před zápisem užitného vzoru a průmyslového vzoru do rejstříku zodpovídá za: -
kontrolu správnosti a úplnosti údajů v databázích ve shodě s podlohami určenými k udělení (zápisu) včetně priority a mezinárodního patentového třídění;
-
kontrolu počtu a sledu položek ve spisu přihlášky.
Po zastavení nebo zamítnutí PV: -
sleduje lhůtu pro podání rozkladu;
-
nepřijde-li rozklad, vyznačí právní moc rozhodnutí a posílá spis do archivu;
-
přijde-li rozklad a stanovisko průzkumového pracovníka a vedoucího oddělení k podanému rozkladu je negativní, předává přihlášku spolu se stanoviskem oddělení rozkladů;
-
přijde-li rozklad a průzkumový pracovník řeší věc autoremedurou, odešle toto rozhodnutí přihlašovateli (v databázi označí kódem 1086) a po nabytí právní moci a předání informace o ne/vrácení kauce poplatkovému odd. vrátí spis průzkumovému pracovníkovi k dalšímu řízení.
Únor 2015
64
ČÁST B
Další činnosti: kontroluje výkazy výkonných činností pracovníků oddělení k analytickému účelu. Průzkumový pracovník zodpovídá za: -
odpovědi na veškeré dotazy, podněty, žádosti apod., obsažené v podáních přihlašovatele (zástupce) i třetích osob. Všechna taková podání musí být vyřízena.
Pokud tak nelze učinit bezprostředně, je třeba žadateli na jeho dotaz o stavu řízení či jeho urgenci sdělit, kdy může požadovaný úkon ze strany Úřadu očekávat. Ze spisu musí být bez pochyb patrné, kdo, kdy a jak to učinil. Má-li takové podání dvou i více smyslný význam, např. použitím neobvyklé terminologie či nejednoznačným vyjádřením požadavku, musí být toto s odesilatelem podání vysvětleno, nelze-li bez dalšího význam požadavku vysvětlit ve prospěch odesilatele podání. Přísluší-li vyřízení některé záležitosti jinému pracovišti (oddělení licencí, právní…), postoupí mu průzkumový (i jiný) pracovník spis neprodleně po zjištění, že ve spisu není patrné vyřízení této záležitosti. Vedoucí oddělení: -
kontroluje činnost všech pracovníků odd. v souladu s platnými právními předpisy a interními předpisy;
-
organizuje a řídí průběh aprobace;
-
spoluodpovídá za rozhodnutí ve smyslu podpisových oprávnění;
-
po dohodě s pracovníky oddělení navrhuje řediteli odboru pracovníky jako oprávněné úřední osoby pro zpracování návrhu rozhodnutí ve sporných řízeních;
-
kontroluje úplnost formálního záznamu o provedení rešerše na novost a vynálezeckou činnost pro externí objednavatele;
-
odpovídá za včasnost a odbornost stanoviska v rámci řízení o stížnosti na práci průzkumového pracovníka;
-
odpovídá za to, že na podněty, dotazy, upozornění na nedopatření apod., adresovaná vedoucímu oddělení nebo výše postaveným pracovníkům Úřadu, bude odpovězeno do 15 dnů.
Všechny ostatní záležitosti, týkající se řízení, náležejí do pravomoci průzkumových pracovníků.
6.
Podpisová oprávnění
Vedoucí oddělení kontroluje, kontrolu na rukopise podpisem stvrzuje a odesílané čistopisy podepisuje v případech rozhodnutí o: -
zastavení řízení o přihlášce přes vyjádření;
-
zamítnutí přihlášky přes vyjádření;
-
zamítnutí žádosti o prominutí zmeškání lhůty;
-
zamítnutí žádosti o prodloužení lhůty;
-
postoupení přihlášky k udělení patentu do rejstříku.
Podpis vedoucího může být nahrazen podpisem jiného pověřeného odpovědného pracovníka (zástupce vedoucího, aprobujícího). Aprobující podepisuje: 1. rok aprobace - všechny zprávy a všechna rozhodnutí připravená k odeslání aprobovaným pracovníkem; 65
Únor 2015
ČÁST B 2. rok aprobace - všechna rozhodnutí připravená k vydání aprobovaným pracovníkem. Průzkumový pracovník podepisuje: -
ostatní vyhotovenou korespondenci v přihlášce;
-
rozhodnutí o autoremeduře po podaném rozkladu k rozhodnutí, které též podepisoval.
7.
Poplatky
Úřad jakožto orgán státní správy vybírá za některé úkony správní poplatky. Poplatky jsou stanoveny zákonem o správních poplatcích. Nezaplatí-li přihlašovatel příslušný poplatek, vyzve ho Úřad, aby tak učinil do 15 dnů od doručení výzvy: -
přihlašovací poplatek kontroluje odd. vstupní a poplatkové. Při nezaplacení přihlašovacího poplatku vydá výzvu k zaplacení poplatku toto odd. vstupní a poplatkové;
-
k zaplacení nebo doplacení poplatku za úplný průzkum, pokud nebyl zaplacen při podání žádosti, vyzývá průzkumový pracovník;
-
k zaplacení poplatku u žádosti o prodloužení lhůty, pokud nebyl zaplacen při podání žádosti, vyzývá průzkumový pracovník;
Nezaplatí-li přihlašovatel poplatek ve stanovené lhůtě, Úřad úkon neprovede nebo zastaví zahájené řízení. Zaplatí-li přihlašovatel poplatek ve lhůtě uvedené ve výzvě, Úřad uzná zaplacení poplatku a postupuje v řízení tak, jako by byl poplatek zaplacen včas, pokud již nerozhodl o zastavení řízení. Je-li však poplatek zaplacen nejpozději do konce běhu odvolací lhůty proti tomuto rozhodnutí, pozbývá rozhodnutí platnosti a správní orgán tuto skutečnost vyznačí formou úředního záznamu ve spise (§ 5 odst. 4 zákona o správních poplatcích, § 66 odst. 1 písm d) správního řádu). (Obecně o správních poplatcích viz ČÁST A.) Přehled účtů ÚPV: 3711-21526001/0710 pro správní poplatky 80012-21526001/0710 pro udržovací poplatky CZ patentů a SPC 35-21526001/0710 pro udržovací poplatky evropských patentů
Únor 2015
66
ČÁST B
Příloha I POKYNY PRO ÚPRAVU PODLOH PŘIHLÁŠEK PRO TISK Úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovým editorem se řídí normou ČSN 01 6910, která je k dispozici u administrativního referenta oddělení. -
veškeré opravy provádět červeně;
-
opravy provádět tak, aby pokud možno nezasahovaly do jiných písmen nebo jiných řádků;
-
výraz „vyznačený tím“ neopravovat, není-li napsán proloženě;
-
v odstavci „Objasnění výkresů“ v případě, že je každý obr. uveden na samostatné řádce, nespojovat řádky do jednoho odstavce a nedoplňovat před „obr.“ předložku „na“;
-
jednotlivé drobné opravy písmen (např. s na z) provádět přímo nad opravovaný znak (opravený znak škrtnout) tak, aby nový znak pokud možno nezasáhl horní řádek;
-
chybná slova se škrtají a slova je nahrazující se píší nejlépe na okraj, pokud možno bez vztahové čáry;
-
slova nadbytečná se vybělují nebo škrtají;
-
vztahová značka se dává hned za podstatné jméno názvu detailu (výměník 4 tepla);
-
odvolávky v textu mohou být pouze na zveřejněné PV a udělené ochranné dokumenty (zapsané užitné vzory);
-
v popisné části musí být vztahové značky označeny (podtrhány, uvedeny tučně; jsou-li v závorkách, není nutno je opravovat, pouze u 1. výskytu se na okraj poznamená „nahradit závorky podtržením značky“);
-
„Patentové nároky“ uvádět v množném čísle, i když je pouze jeden nárok (je-li jen jeden, číslovat);
-
pokud je uvedeno rozmezí některých hodnot vždy uvádět slovně „až“ (nikoliv znaménko „-“);
-
chemické názvosloví může mít český nebo mezinárodní pravopis, ale musí být v celé přihlášce včetně anotace důsledně dodržován jednotný (syntéza x synthesa). České názvosloví organických i anorganických sloučenin vychází ze standardu IUPAC (Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii) a je třeba se přidržovat názvosloví uvedeného v posledně platných verzích publikací: „Nomenklatura organické chemie“ a „Názvosloví anorganické chemie“;
-
znak % se píše u číslovky bez mezery, jde-li o přídavné jméno (20% roztok - dvacetiprocentní roztok);
-
znak % se píše odsazený od číslovky (s mezerou), jedná-li se o podstatné jméno (20 % uhlíku dvacet procent uhlíku);
-
podobně se píše jednotka odsazená od číslovky, jde-li o prostou hodnotu (50 m - padesát metrů);
-
číslovka u jednotky se píše bez mezery, jde-li o přídavné jméno (50km rychlost - padesátikilometrová rychlost);
-
znak násobení se píše s číslovkou dohromady, bez mezery (20x, 20krát), 20násobný (nikoliv 20tinásobný);
-
čtyřmístná čísla se píší bez mezery, od pětimístných se tisíce oddělují mezerou (1000, 10 000, 1 567 890);
-
znak ° (stupeň) se píše bez mezery, jedná-li se o úhlové natočení; 67
Únor 2015
ČÁST B -
znak ° (stupeň) se píše odsazený (s mezerou), jedná-li se o teplotní stupně; další znak se stupněm se píše bez mezery (2°C);
-
znaménko před číslicí označující hodnotu se píše bez mezery (je-li s mezerou, není nutno opravovat), jednotka uváděná za číslicí se píše s mezerou;
-
pokud je znaménko „-“ (např. chemická pomlčka nebo znaménko minus ve vzorci apod.) na konci řádku, je nutno toto znaménko ještě znovu opakovat na začátku dalšího řádku nebo je vyznačit červeně, aby nemohlo být zaměněno s rozdělovacím znaménkem a v případě přesunu znaků z konce řádky při přepisu nebylo jako takové vynecháno;
-
u řeckých písmen je třeba dbát na čitelnost, v případě nečitelnosti napsat slovně tužkou na okraj bez vztahové čáry;
-
v přihláškách, které jsou napsány tak, že není možno rozeznat číslici „1“ od písmene „l“ a mohlo by dojít k záměně obou znaků, se červenou tečkou nahoře označí ten znak, který se v přihlášce vyskytuje méně často a na okraji se napíše, který z obou znaků je takto označen; totéž platí u některých typů písma pro „velké I“a „el“, a také pro „velké O“ a „nulu“;
-
neoznačovat přesun jednoznakových spojek a předložek z pravého okraje řádku na začátek dalšího řádku.
Únor 2015
68
ČÁST B
Příloha II ŘECKÁ ABECEDA Velká písmena
Malá písmena
Vyslovuje se
A
α
Alfa
B
β
Béta
Г
γ
Gamma
Δ
δ
Delta
E
ε
Epsílon
Z
ζ
(d)zéta
H
η
Éta
Θ
θ
Théta
I
ι
Ióta
K
κ
Kappa
Λ
λ
Lambda
M
μ
Mí
N
ν
Ný
Ξ
ξ
xí (ksí)
O
ο
Omíkron
Π
π
Pí
P
ρ
Ró
Σ
σ
Sígma
T
τ
Tau
Y
υ
Ýpsílon
Φ
φ
Fí
X
X
Chí
Ψ
ψ
Psí
Ω
ω
Ómega
69
Únor 2015
ČÁST B
Příloha III VELIČINY A JEDNOTKY 1. Jednotky SI a jejich dekadické násobky a díly (dle CSN ISO 31-0) Tabulka 1: Základní jednotky Základní veličina
Základní jednotka SI
délka
metr
M
hmotnost
kilogram
Kg
čas
sekunda
S
elektrický proud
ampér
A
termodynamická teplota
kelvin
K
látkové množství
mol
Mol
svítivost
kandela
Cd
Únor 2015
70
Název
Značka
ČÁST B
Tabulka 2: Odvozené jednotky SI se zvláštními názvy včetně doplňkových jednotek SI Odvozená jednotka SI Odvozená veličina
Zvláštní název
značka
Vyjádření pomocí základních jednotek SI a odvozených jednotek SI
rovinný úhel
radian
rad
1 rad = 1 m/m = 1
prostorový úhel
steradian
sr
1 sr = 1 m2/m2 = 1
kmitočet
hertz
Hz
1 Hz = 1s-1
síla
newton
N
1 N = 1 kg . m/s2
tlak, napětí
pascal
Pa
1 Pa = 1 N/m2
energie, práce, tepelné množství
joule
J
1J=1N.m
výkon, zářivý tok
watt
W
1 W = 1 J/s
elektrický náboj, elektrické množství
coulomb
C
1C=1As
elektrický potenciál, potenciální rozdíl, volt napětí elektromotorické napětí
V
1 V = 1 W/A
kapacita
farad
F
1 F = 1 C/V
elektrický odpor
ohm
Ω
1 Ω = 1 V/A
elektrická vodivost
siemens
S
1 S = 1 Ω -1
magnetický tok
weber
Wb
1 Wb = 1 V . s
magnetická indukce
tesla
T
1 T = 1 W/m2
indukčnost
henry
H
1 H = 1 Wb/A
Celsiova teplota
Celsiův stupeň °C
1 °C = 1 K
světelný tok
lumen
lm
1 lm = 1 cd . sr
osvětlení
lux
lx
1 lx = 1 lm/m2
Odvozené jednotky SI mohou být vyjádřeny jejich speciálními názvy a symboly uvedenými ve výše uvedené tabulce; například dynamická viskozita může být vyjádřena v m-1. kg . s-1 nebo N.s.m-2 nebo Pa.s.
71
Únor 2015
ČÁST B Tabulka 3: Odvozené jednotky SI se zvláštními názvy, povolené pro ochranu lidského zdraví Odvozená jednotka SI Odvozená veličina
Zvláštní název
Vyjádření pomocí základních jednotek SI a odvozených jednotek SI
značka
aktivita (radionuklidu)
becquerel
Bq
1 Bq = 1 S-1
pohlcená dávka, měrná
steradian
sr
1 sr = 1 m2/m2 = 1
sdílená energie, kerma,
hertz
Hz
1 Hz = 1s-1
index pohlcené dávky
gray
Gy
1 Gy = 1 J/kg
dávkový ekvivalent, index
pascal
Pa
1 Pa = 1 N/m2
dávkového ekvivalentu
sievert
Sv
1 Sv = 1 J/kg
Tabulka 4: Jednotky užívané spolu s SI Veličina
název
zančka
definice
minuta
min
1 min = 60 s
hodina
h
1 h = 60 min
den
d
1 d= 24 h
stupeň
°
1° = (./180)rad
minuta
´
1´ = (1/60)°
vteřina
´´
1´´ = (1/60)´
objem
litr
l, L
1 l = 1 dm3
hmotnost
tuna
t
1 t = 103 kg
čas
rovinný úhel
Únor 2015
jednotka
72
ČÁST B
Tabulka 5: Jednotky užívané s SI, jejichž hodnoty v jednotkách SI byly získány pokusně jednotka
Veličina
název
zančka
hodnota
elektronvolt
eV
1 eV . 1,602177 x 10-19
hodina
h
1 h = 60 min
den
d
1 d= 24 h
Unifikovaná atomová hmotnostní jednotka
u
1 u . 1,660540 x 10-27
Energie
Hmotnost
Hodnota těchto jednotek, vyjádřená v jednotkách SI, není přesně známa. Tabulka 6: Předpony SI Předpona
Činitel název
značka
1024
yotta
Y
1021
zeta
Z
1018
exa
E
1015
peta
P
1012
tera
T
109
giga
G
106
mega
M
103
kilo
k
102
hekto
h
10
deka
da
10-1
deci
d
10-2
centi
c
10-3
mili
m
10-6
mikro
μ
10-9
nano
n
10-12
piko
p
10-15
femto
f
10-18
atto
a
10-21
zept
z
10-24
yokto
y
73
Únor 2015
ČÁST B 2. Jednotky a jejich názvy, které jsou přípustné pouze v určitých oblastech techniky Jednotka Veličina
Název
značka
Hodnota
Optická mohutnost optických systémů
dioptrie
1 dioptrie = 1 m-1
Hmotnost drahokamů
metrický karát
1 metrický karát = 2
x 10-4 kg
hertz
Hz
1 Hz = 1s-1
Rozloha půdy
ar hektar
a ha
1 a = 102 m2
1 ha = 104 m2
pascal
Pa
1 Pa = 1 N/m2
Tlak krve a jiných tělesných tekutin
milimetry rtuťového sloupce
mm Hg
Hmotnost textilních vláken na jednotku délky
tex
tex
1mm Hg = 133,322 Pa 1 tex = 10-6 kg.m-1
Předpony uvedené v tabulce 6 mohou být použity s výše uvedenými jednotkami a jejich symboly s výjimkou milimetrů rtuťového sloupce, arů a hektarů.
Únor 2015
74
ČÁST B
MODULY Modul 1 Předmět není výsledkem vynálezecké činnosti Podlohy Vaší přihlášky vynálezu jsou po formální stránce nevyhovující. I přes uvedené formální nedostatky je možno porozumět podstatě předmětu vynálezu uvedené v nároku ................... a je nutné konstatovat, že nesplňuje podmínky pro udělení ochrany ve smyslu ustanovení § 3 a 6 zák. č. 527/1990 Sb., neboť není výsledkem vynálezecké činnosti. Z pat. spisu(ů) ............. konkrétně částí ......... jsou seznatelné následující podstatné znaky Vámi navrhovaného zařízení .............. Jejich současná aplikace je pro odborníka zřejmá z citovaného stavu techniky pouze na základě úvahy. Tato úvaha nepřekračuje rámec běžné inženýrské, resp. řemeslné rutinní práce a nelze ji tudíž považovat za výsledek vynálezecké činnosti. Vzhledem k tomu, že závislé patentové nároky jsou jednoduchými konstrukčními úpravami rovněž nepřekračujícími rámec běžné inženýrské, resp. rutinní práce, není zřejmé, která část přihlášky vynálezu by mohla být základem pro nový akceptovatelný nárok. Domnívá-li se však přihlašovatel, že některá z konstrukčních úprav předmětu vynálezu má znaky schopné právní ochrany, má možnost podat v souladu se zněním § 8 vyhl. č. 550/1990 Sb. nové znění nároků a příslušným způsobem též upravené znění popisu a anotace (§§ 6 a 10 citované vyhlášky). V dodatku vyjádření by neměl chybět jednak rozbor rozdílů mezi stavem techniky a těmito úpravami a jednak smysl a význam těchto úprav s ohledem na vynálezem řešenou úlohu. Modul 2 Osobní konzultace K dotazu přihlašovatele doručenému Úřadu dne ............... sdělujeme, že v zájmu urychlení řízení o přihlášce vynálezu shora uvedené zn. spisu se jako nejvýhodnější jeví osobní konzultace zástupce s referentem spisu. Případnou konzultaci je třeba si předem telefonicky dojednat. Modul 3 Sdělení o stavu řízení PV K Vašemu dotazu ze dne ............... sdělujeme, že Vaše přihláška vynálezu shora uvedené zn. spisu bude zveřejněna podle ust. § 31 odst. 1 zák. č. 527/1990 Sb. po uplynutí 18 měsíců od vzniku jejího práva přednosti. Zveřejnění přihlášky oznámí Úřad ve Věstníku č. .............. Pokud budete mít zájem o provedení úplného průzkumu ve smyslu ust. § 33 odst. 1 až 5 téhož zákona, Úřad provede úplný průzkum přihlášky vynálezu na žádost přihlašovatele (nebo jiné osoby), přičemž žádost o provedení úplného průzkumu musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu (a nelze ji vzít zpět). Žadatel je povinen spolu s touto žádostí zaplatit správní poplatek ...................... (zák. č. 634/2004 Sb.). Modul 4 Připomínky po zveřejnění (též formulář 55) Po zveřejnění přihlášky vynálezu zn. spisu PV ................ podal(i) ............................................................ ............................................................ dne: ............................................................ p ř i p o m í n k y k patentovatelnosti jejího předmětu.
75
Únor 2015
ČÁST B V rámci dalšího řízení Vám proto v souladu s § 32 odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb. uvedené připomínky v příloze zasíláme. K těmto připomínkám Úřad přihlédne při úplném průzkumu. Pokud do zahájení úplného průzkumu zašlete Úřadu vyjádření k zaslaným připomínkám, přihlédne Úřad i k tomuto vyjádření. Nepředložíte-li své vyjádření, nebude to na závadu dalšího řízení o předmětné přihlášce vynálezu. Modul 5 Zastupování (viz též formulář 71) Současně Vám sdělujeme, že podle § 70 zákona č. 527/1990 Sb. a § 21 zákona č. 478/ 1992 Sb. musí být osoby, které nemají na území České republiky bydliště nebo sídlo, zastoupeny v řízení před Úřadem o přihláškách vynálezů zástupcem oprávněným k zastupování v České republice. Pro další řízení o Vaší přihlášce zn. spisu ............ před Úřadem průmyslového vlastnictví je proto zapotřebí ve stejné lhůtě, tzn. do ............... si zvolit zástupce a předložit Úřadu průmyslového vlastnictví žádost o zápis Vašeho zástupce do rejstříku Úřadu a plnou moc. Nevyhovíte-li uvedené výzvě ve stanovené lhůtě, Úřad řízení o Vaší přihlášce podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. h) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, z a s t a v í. Modul 6 Změna adresy Z Vašeho vyjádření vyplývá, že Vaše nová adresa pro doručování se neshoduje s adresou uvedenou v přihlašovacím formuláři. Vzhledem k této skutečnosti je zapotřebí požádat písemně o změnu adresy. Modul 7 Nabídka licence Z Vašeho vyjádření vyplývá, že „dáváte souhlas s využíváním vynálezu č. ...................... ve prospěch státu“. V této souvislosti Vás žádáme o informaci, zda tímto prohlášením míníte nabídku licence ve smyslu § 19 zák. č. 527/1990 Sb. V případě, že se rozhodnete nabídnout licenci ve smyslu § 19 téhož zákona, je nutné, abyste toto prohlášení učinil písemně u Úřadu průmyslového vlastnictví, který jej vyznačí v patentovém rejstříku a zveřejní. Právo z využití vynálezu potom vznikne každému, kdo nabídku licence přijme a písemně to sdělí přihlašovateli, resp. majiteli patentu, přičemž cena licence a případné další podmínky budou předmětem dohody smluvních stran. Nabídkou licence se přihlašovatel, resp. majitel patentu zříká svého výlučného práva k dispozici s vynálezem, přičemž toto prohlášení nelze vzít zpět. Poplatky za udržování patentu v platnosti se v těchto případech platí v poloviční výši. Modul 8 Výluky z patentovatelnosti Nároky ........ jsou nepřípustné, neboť ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 527/1990 Sb. jsou způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle považovány za průmyslově nevyužitelné, a tudíž, podle ustanovení § 3 odst. 1 téhož zákona, za nepatentovatelné. Únor 2015
76
ČÁST B
Modul 9 Výluky z patentovatelnosti Nároky ........ jsou nepřípustné z důvodu výluky z patentovatelnosti vyplývající z ustanovení § 4 odst. b) zákona č. 527/1990 Sb., resp. § 3 odst. c) zákona č. 206/2000 Sb., podle kterého se patenty neudělují na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat. Modul 10 Výluky z patentovatelnosti Nároky ..... jsou nepřípustné z důvodu výluky z patentovatelnosti vyplývající z ustanovení § 3 odst. a) zákona č. 206/2000 Sb., podle kterého se patenty neudělují na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, zejména na způsoby klonování lidských bytostí, na způsoby modifikace zárodečné linie genetické identity lidských bytostí, na způsoby, při nichž se používá lidské embryo pro průmyslové nebo obchodní účely, nebo na způsoby úpravy genetické identity zvířat, které jim mohou způsobit utrpení bez podstatného medicínského užitku pro člověka nebo zvíře, a také na zvířata, která jsou výsledkem takového způsobu. Modul 11 Výluky z patentovatelnosti Nároky ..... jsou nepřípustné z důvodu výluky z patentovatelnosti vyplývající z ustanovení § 3 odst b) zákona č. 206/2000 Sb., podle kterého se patenty neudělují na lidské tělo v různých stadiích vzniku či vývoje a pouhé objevení některého z jeho prvků, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu. Modul 12 Odbočení na PUV K Vašemu dotazu ze dne .....................sdělujeme, že podle § 10 zák. č. 478/1992 Sb. může přihlašovatel, který požádal v ČR o udělení patentu na stejné technické řešení, požadovat při podání přihlášky užitného vzoru přiznání data podání případně i právo přednosti z této přihlášky vynálezu i pro přihlášku užitného vzoru - tzv. odbočení, bude-li tato přihláška užitného vzoru podána buď v průběhu řízení o přihlášce vynálezu, nebo nejpozději do 2 měsíců od právní moci jakéhokoliv rozhodnutí o přihlášce vynálezu, kterým se řízení o přihlášce vynálezu končí. Odbočení je možné žádat nejdéle do 10 let od podání přihlášky vynálezu. Podlohy je nutné upravit podle připomínek uvedených v informacích pro uživatele (příloha žádosti o zápis užitného vzoru) a Instrukcí Úřadu, kterou se stanoví jednotná forma a požadavky na přihlášku užitného vzoru. Modul 13 Změny nad rámec původního podání V nových nárocích a výkresech doručených Úřadu dne .............................. byla provedena změna, jež jde nad rámec původního podání. Změna spočívá ve .............................. Protože takovéto úpravy a změny provedené v přihlášce vynálezu v průběhu řízení jsou nepřípustné (§ 14 vyhl. č. 550/1990 Sb.), žádáme Vás, abyste vnesené změny z podloh přihlášky odstranil. Neučiníte-li tak, bude nutno přihlášku v rozsahu jdoucí nad rámec původního podání zamítnout, jak níže uvedeno. Nedostatky lze odstranit Vaším prohlášením, že nové patentové nároky a výkresy nemají být v dalším řízení vzaty v úvahu. S přihláškou vynálezu v rozsahu daném původním podáním bude v řízení dále pokračováno. 77
Únor 2015
ČÁST B Modul 14 Doporučení patentového zástupce Vzhledem k tomu, že podlohy Vaší přihlášky nejsou zpracovány v souladu s platnými předpisy a s ohledem na skutečnost, že písemně by bylo obtížné Vám všechny požadavky patentoprávního řízení vysvětlit, doporučujeme Vám pro urychlení řízení obrátit se s vypracováním přihlášky na některého z oprávněných zástupců. Modul 15 Zastupování K obligatornímu zastupování před Úřadem průmyslového vlastnictví ČR, ve smyslu ustanovení § 70 zák. č. 527/1990 Sb. jsou oprávněni patentoví zástupci a advokáti. Modul 16 Adresy zástupců Sídla sdružení oprávněných zástupců v ČR: Komora patentových zástupců Gorkého 12 601 02 Brno Česká advokátní komora Národní třída 16 110 00 Praha 1 Modul 17 Není adresa k zasílání zpráv Vzhledem k tomu, že jste v žádosti neuvedli přihlašovatele (zástupce), kterému mají být zasílány zprávy a rozhodnutí Úřadu (§ 5 vyhlášky č. 550/1990 Sb.), žádáme Vás, abyste ve lhůtě do .......... tento nedostatek odstranili. Neučiníte-li tak ve shora stanovené lhůtě, Úřad ve smyslu § 35 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, usnesením ustanoví společného zástupce. Modul 18 Formální vady výkresů Předložené výkresy nesplňují podmínky § 9 vyhlášky č. 550/1990 Sb., neboť neodpovídají standardu stanovenému Instrukcí předsedy Úřadu. Výkresy mají následující vady: a) výkresy nejsou formátu A4; b) grafické provedení výkresů nezajišťuje dobrou reprodukci; c) grafické provedení výkresů nezajišťuje dobrou reprodukci při zmenšení na dvě třetiny; d) výkresy nejsou provedeny trvanlivými černými, rovnoměrně silnými čarami; e) na výkresech nejsou zachovány minimální okraje (horní: 2,5 cm, levý: 2,5 cm, pravý: 1,5 cm, spodní: 1,0 cm); f) výkresy obsahují rám okolo využitelné plochy; g) výkresy obsahují známky kopírování; h) výkresy obsahují nepřípustný text; Únor 2015
78
ČÁST B i)
výkresy obsahují číslice a písmena vysoké méně než 0,32 cm;
j)
výkresy obsahují obrázky na dvou a více listech, které mají představovat jediný obrázek, ale nejsou uspořádány tak, aby z nich bylo možno sestavit úplný obrázek, aniž by byla část obrazu překryta;
k) na výkrese jsou použity vztahové značky, které nejsou uvedeny v popisu; l)
výkres obsahuje měřítko, které není znázorněno graficky;
m) řezy nejsou vyznačeny šrafováním; n) řezy jsou vyznačeny šrafováním, které nepříznivě ovlivňuje rozeznatelnost vztahových značek a vynášecích čar; Modul 19 Výňatek ze sazebníku (vynálezy) přijetí přihlášky vynálezu 1200,- Kč pokud je (jsou) přihlašovatelem(-li) výlučně původce(i) 600,- Kč přijetí žádosti o provedení úplného průzkumu 3000,- Kč za 11. a každý další uplatněný nárok 500,- Kč vydání patentové listiny do rozsahu 10 stran strojopisu 1600,- Kč za každou další stranu 100,- Kč přijetí žádosti o první prodloužení lhůty 200,- Kč přijetí žádosti o každé další prodloužení lhůty 500,- Kč přijetí žádosti o prominutí zmeškání lhůty 1000.- Kč přijetí rozkladu proti rozhodnutí ÚPV 1000,- Kč (Podmínkou projednání rozkladu je mimo zaplacený poplatek i složení kauce ve výši 2500, Kč, která se v plné výši vrací, je-li podání rozkladu oprávněné.) Modul 20 Výňatek ze sazebníku (užitné vzory) přijetí přihlášky užitného vzoru 1000,- Kč pokud je (jsou) přihlašovatelem(-li) výlučně původce(i) 500,- Kč přijetí žádosti o každé prodloužení platnosti zápisu užitného vzoru 6000,- Kč přijetí žádosti o první prodloužení lhůty 200,- Kč přijetí žádosti o každé další prodloužení lhůty 500,- Kč přijetí žádosti o prominutí zmeškání lhůty 1000,- Kč přijetí rozkladu proti rozhodnutí ÚPV 1000,- Kč (Podmínkou projednání rozkladu je mimo zaplacený poplatek i složení kauce ve výši 2500,- Kč, která se v plné výši vrací, je-li podání rozkladu oprávněné.) Modul 21 Výňatek ze sazebníku (průmyslové vzory) přijetí jednoduché přihlášky průmyslového vzoru 1000,- Kč pokud je (jsou) přihlašovatelem(-li) výlučně původce(i) 500,- Kč přijetí hromadné přihlášky průmyslového vzoru 1000,- Kč pokud je (jsou) přihlašovatelem(-li) výlučně původce(i) 500,- Kč za každý další průmyslový vzor obsažený v přihlášce 600,- Kč za každý další průmyslový vzor obsažený v přihlášce, pokud je (jsou) přihlašovatelem(-li) výlučně původce(i) 300,- Kč přijetí žádosti o obnovu doby ochrany průmyslového vzoru poprvé o 5 roků 3000,- Kč podruhé o 5 roků 6000,- Kč potřetí o 5 roků 9000,- Kč počtvrté o 5 roků 12000,- Kč 79
Únor 2015
ČÁST B přijetí žádosti o první prodloužení lhůty 200,- Kč přijetí žádosti o každé další prodloužení lhůty 500,- Kč přijetí žádosti o prominutí zmeškání lhůty 1000,- Kč přijetí rozkladu proti rozhodnutí ÚPV 1000,- Kč Modul 22 Způsob placení Poplatky se hradí složenkou nebo převodem z účtu žadatele na účet Úřadu průmyslového vlastnictví č. 3711 - 21526001/0710 ČNB Praha 1 nebo v hotovosti v pokladně Úřadu. Při platbě složenkou nebo převodem z účtu musí být na platebním dokladu uvedeno číslo účtu Úřadu a variabilní symbol, který je identifikací platby. Variabilní symbol je tvořen variabilním symbolem určeným pro druh přihlášky, po kterém následuje rok podání přihlášky (čtyři místa) a číslo přihlášky (např. pro přihlášku vynálezu PV 2000-1 je variabilní symbol 120001, pro přihlášku užitného vzoru PUV 2000-1234 je variabilní symbol 620001234 a pro přihlášku průmyslového vzoru PVz 2000-33345 je variabilní symbol 7200033345, pro SPC/CZ2002/35 je variabilní symbol 9200235 ). Informace o placení: Číslo účtu u České národní banky 3711 - 21526001 / 0710 Název účtu: „Poplatky správní ÚPV“ Způsob platby: složenkou variabilní symbol druh přihlášky 1 . . . . . . . . . . . . přihláška vynálezu 5 . . . . . . . . . . . . mezinárodní přihláška podle PCT 6 . . . . . . . . . . . . přihláška užitného vzoru 3 . . . . . . . . . . . . přihláška ochranné známky 7 . . . . . . . . . . . . přihláška průmyslového vzoru 4 . . . . . . . . . . . . přihláška topografie polovodičového výrobku 8 . . . . . . . . . . . . . označení původu 9 . . . . . . . . . . . . . dodatková ochranná osvědčení pro léčiva a prostředky na ochranu rostlin převodem z účtu při převodu z účtu má poplatník vždy uvádět konstantní symbol 1148 Modul 23 Výzva k předložení stejnopisu při odbočení Při podání přihlášky užitného vzoru PUV ......... jste uplatnil přiznání data podání/práva přednosti z přihlášky vynálezu PV............ Aby mohl Úřad přiznat toto datum podání/právo přednosti z původní přihlášky vynálezu, je nutno, abyste ve lhůtě do dvou měsíců od podání přihlášky užitného vzoru předložil stejnopis přihlášky vynálezu, jejíhož data podání/práva přednosti se dovoláváte nebo abyste požádal o vyhotovení stejnopisu Úřad (§ 10 odst. 2 zákona č. 478/1992 Sb.). Neučiníte-li tak, Úřad k uplatněnému datu podání/právu přednosti nepřihlédne (§ 10 odst. 3 zákona 478/ 1992 Sb.). Modul 24 Spor o právo na užitný vzor Vaší žádosti o přerušení řízení o Vaší přihlášce užitného vzoru PUV ........ z důvodů zahájení sporu o právo na užitný vzor nelze vyhovět, neboť ve smyslu § 21 odst. 1 zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, pro tento případ nelze aplikovat ustanovení § 64 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Případ, kdy soud může o právu na užitný vzor rozhodnout jinak, než čemu svědčí rejstříkový stav, je ošetřen § 19 zákona č. 478/1992Sb., o užitných vzorech, který předpokládá přepis užitného vzoru na osobu, o níž soud rozhodne, že jí přísluší právo k užitnému vzoru podle § 6 téhož zákona. Únor 2015
80
ČÁST B
Modul 25 Přijímání přihlášek vynálezů ve strojně/elektronicky čitelné formě K zjednodušení tisku patentových spisů by Úřad uvítal poskytnutí konečného znění podloh přihlášky také ve strojně/elektronicky čitelné formě. Podlohy lze poskytnout na disketě nebo elektronickou poštou na adresu
[email protected], Subjekt/Věc: číslo přihlášky. Soubor musí obsahovat celistvou verzi nároků a popisné části, se zpracováním případných úprav (výměn) jednotlivých stránek textu. Text nemusí obsahovat např. chemické vzorce. Postačí vyznačit jejich umístění (mezera, popř. uvedení „vzorec“). Je nutno použít textový editor, který ukládá dokumenty do souborů ve formátu RTF. Přípustným formátem souborů je také formát DOC ve verzi MS Word 95/97. Pro pořizování dokumentů je třeba používat pouze základní písma standardně dodávaná s operačním systémem Windows (např. Arial, Times, Courier ...). Pro případné poskytnutí obrazových částí je vhodný formát JPEG. Kompresi je nutno zvolit tak, aby nedošlo k výraznému snížení kvality obrázku. Lze použít též nekomprimované formáty TIF a BMP. Optimálním rozlišením je rozlišení 300 DPI (horizontálně i vertikálně). Použitelné je rozlišení 150 DPI pro fotografie a 600 DPI pro perokresby. Obrazové soubory je možno připojit uložené pomocí programu ZIP (WinZIP, ...).
Kapitola IV DODATKOVÁ OCHRANNÁ OSVĚDČENÍ PRO LÉČIVA A PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN (DÁLE JEN SPC) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 o dodatkových osvědčeních pro léčivé přípravky a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin, s odkazem na zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, uděluje Úřad na látky chráněné na území ČR platným patentem dodatková ochranná osvědčení, jestliže jsou účinnými látkami přípravků, které před uvedením na trh podléhají registraci podle zvláštních právních předpisů,(viz zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), a zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 o dodatkových osvědčeních pro léčivé přípravky ruší nařízení Rady (EHS) č. 1768/92 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva (od července 2009). Tato nařízení jsou dále uváděna pouze jako nařízení (bez ohledu na to, zda se hovoří o jednom z nich nebo o obou souhrnně), s výjimkou případů, kdy jsou příslušná ustanovení těchto předpisů označena v každém z nich jinak, nebo to způsobuje nejasnost výkladu. Prodloužení platnosti SPC se rovněž řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1901/2006, o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a o změně nařízení (EHS) č. 1768/92, směrnice 2001/20/ES, směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (dále „Pediatrické nařízení“). Při rozhodování o udělení nebo zamítnutí žádosti o SPC se bere v potaz znění všech ustanovení nařízení č. 469/2009 resp č. 1610/96, tzn. včetně recitálů. Pro výklad nařízení se použijí rozhodnutí ESD resp. SDEU v předběžných otázkách a další, pro rozhodování Úřadu závazná soudní rozhodnutí. Tento postup se u prodloužení SPC vztahuje i na nařízení (ES) č. 1901/1996. Řízení o udělení a prodloužení osvědčení probíhá samostatně; jeho podkladem je platný základní patent. Zakládá se samostatný spis se spisovou značkou. 81
Únor 2015
ČÁST B
1.
Žádost o udělení SPC Žádost o udělení SPC musí obsahovat: a) žádost, v níž je uvedeno: -
příjmení, jméno, příp. titul, úplná adresa žadatele, v případě právnické osoby její úplný název podle rejstříku a sídlo;
-
příjmení, jméno, příp. titul, úplná adresa zástupce, je-li žadatel zastoupen, v případě právnické osoby její úplný název podle rejstříku a sídlo;
-
číslo základního patentu a název vynálezu;
-
název léčivého přípravku (dále jenom přípravku) nebo přípravku na ochranu rostlin (dále jenom přípravku), který je předmětem registrace,
-
účinná látku nebo účinné látky, které představují výrobek ve smyslu čl. 1 b) nařízení (ES) č. 469/2009 nebo produkt ve smyslu čl. (8) nařízení (ES) č. 1610/96 (dále se v této Metodice pro zjednodušení používá výraz výrobek bez ohledu na to, zda se jedná o výrobek nebo produkt, tzn. výrobek = produkt),
-
číslo a datum první registrace výrobku platné pro Českou republiku,
-
číslo a datum první registrace ve Společenství, není-li registrace platná pro Českou republiku podle předchozího bodu touto registrací,
-
chemické, generické či jiné názvosloví, případně chemický vzorec, umožňující ztotožnit účinnou látku/látky chráněné základním patentem s registrovaným výrobkem; žadatel uvede, který nárok základního patentu tyto účinné látky chrání,
-
zda se jedná o léčivý přípravek nebo přípravek pro ochranu rostlin,
-
zda se žádá o prodloužení platnosti SPC podle čl. 8 odst. 1 písm. d) nařízení č. 469/2009 (v případě žádosti o SPC na léčivý přípravek).
b) potřebné přílohy: -
kopie rozhodnutí o registraci výrobku v České republice, v níž je tento výrobek identifikován, a které obsahuje číslo a datum registrace a souhrn údajů o výrobku podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení,
-
není-li registrace uvedená v přechozím bodu první registrací tohoto výrobku jako přípravku ve Společenství, údaje o identitě takto registrovaného výrobku a o právním předpisu, na jehož základě proběhlo registrační řízené, společně s kopií oznámení o registraci v příslušném úředním tisku nebo nedošlo-li k takovému oznámení, jakýkoliv jiný doklad o tom, že takové povolení bylo vydáno, o dni jeho vydání a o identitě výrobku,
-
kopie rozhodnutí o první registraci výrobku ve Společenství, v níž je tento výrobek resp. přípravek identifikován,
-
doklady o úhradě příslušných správních poplatků, plná moc v případě, že žadatel je zastoupen apod., vše v jednom vyhotovení,
-
překlady registrací a případně dalších dokumentů zmíněných v předchozím bodě, které nejsou v češtině.
Registrací výrobku platná v České republice je tedy buď vydaná národní institucí (Státní ústav pro kontrolu léčiv, Státní rostlinolékařská správa) nebo centralizovaná registrace EMA. První registrace ve Společenství může být registrace vydaná národní institucí členského státu Společenství, Švýcarska nebo centralizovaná registrace EMA. Únor 2015
82
ČÁST B
Majiteli více než jednoho patentu pro tentýž výrobek nebude vydáno na tento výrobek více než jedno SPC. Pokud však probíhá řízení o dvou nebo více žádostech týkajících se téhož výrobku a pocházejících od dvou nebo více majitelů různých patentů, může být vydáno jedno SPC pro tento výrobek každému z těchto majitelů. Oddělení vstupní a poplatkové přidělí žádosti číslo spisu, označí perforačním zařízením datum podání (kdy Úřad podání obdržel) a opatří je štítkem s čárovým kódem (na jehož základě se zaznamenají do spisové služby základní údaje o podateli - tzv. metadata, sloužící k přiřazení podacího čísla dokumentu a následně k pořízení skenu dokumentu). Po naskenování zaznamená bibliografické údaje do databáze. Žadateli, pokud jako součást žádosti přiložil potvrzení o podání, podání žádosti potvrdí.
2.
Zveřejnění žádosti o udělení SPC
Úřad je povinen podání žádosti o SPC bez zbytečných průtahů zveřejnit ve Věstníku (čl. 9 odst. 2 nařízení). Přípravu zveřejnění provádí oprávněný pracovník průzkumu, jemuž byl spis přidělen. Provede technickou kontrolu obsahu spisu, kontrolu názvu přípravku a účinné látky/látek přípravku, a spis předá referentovi oddělení ke zveřejnění. Administrativní referent oddělení provede kontrolu správnosti zápisu rozhodných údajů v rejstříku, zapíše kód pro zveřejnění žádosti do rejstříku řízení a odešle údaje k tisku Věstníku. Po potvrzení čísla Věstníku vytiskne obrazovku, takto vyhotovený záznam založí jako položku do spisu a spis vrátí průzkumovému pracovníkovi k dalšímu řízení. 3. Ověření podmínek k udělení SPC Úřad v rámci průzkumu posoudí, zda jsou ke dni podání splněny podmínky pro udělení SPC, a zkontroluje, zda žádost obsahuje všechny požadované náležitosti. Rovněž Úřad prověří, zda došlo k podání žádosti v zákonné lhůtě šesti měsíců od udělení registrace nebo od udělení patentu podle čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení a zda žadatelem je majitel patentu (článek 6 nařízení). Pokud žádost vykazuje závady formálního charakteru, vyzve Úřad žadatele k jejich doplnění ve stanovené lhůtě (lhůta se stanoví dle obecně platných předpisů, zpravidla dva měsíce). Podmínky pro udělení SPC jsou následující (viz čl. 3 nařízení) : -
základní patent je platný a chrání výrobek;
-
výrobek je platně registrován,
-
registrace podle předchozího bodu je první registrací;
-
na výrobek resp. produkt dosud nebylo uděleno osvědčení.
Žádost o osvědčení musí rovněž obsahovat všechny náležitosti uvedené v článku 8 nařízení, viz část 1.odst. a) a b) této kapitoly.
4.
Závěry ověření splnění podmínek pro udělení SPC
4.1 Zamítnutí žádosti o udělení SPC Podle ustanovení čl. 10 odst. 2 až 4 nařízení Úřad zamítne žádost o udělení SPC, pokud nejsou splněny podmínky stanovené příslušnými nařízeními. Pokud obsah žádosti vykazuje vady a nesplňuje tak požadavky čl. 8 nařízení, vyzve průzkumový pracovník žadatele k jejich odstranění ve stanovené lhůtě (lhůta se stanoví dle obecně platných předpisů, zpravidla dva měsíce). Nejsou-li ve stanovené či prodloužené lhůtě odstraněny vady nebo není-li zaplacen poplatek za podání žádosti, Úřad žádost zamítne. 83
Únor 2015
ČÁST B V rozhodnutí o zamítnutí musí být uveden výrok opřený o důvody rozhodnutí a poučení o možnosti podání rozkladu proti rozhodnutí (§ 68 patentového zákona). Rozhodnutí se může opírat pouze o skutečnosti, které byly žadateli sděleny a k nimž měl možnost se vyjádřit. Rozhodnutí o zamítnutí po marném uplynutí lhůty k vyjádření podepisuje průzkumový pracovník. Jestliže se žadatel k závěrům průzkumu vyjádří, je třeba v rozhodnutí o zamítnutí na jeho vyjádření reagovat. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti přes vyjádření žadatele podepisuje na návrh průzkumového pracovníka vedoucí oddělení. 4.1.1. Zamítnutí žádosti pro nesplnění požadavků na obsah žádosti podle čl. 8 nařízení
Pokud nejsou splněny náležitosti obsahu žádosti, vyzve Úřad žadatele, aby ve stanovené lhůtě odstranil zjištěné nedostatky, resp. zaplatil příslušný poplatek. Nejsou-li ve stanovené lhůtě takové nedostatky odstraněny, nebo nebyl-li zaplacen příslušný poplatek, žádost se zamítne podle čl. 10 odst. 4 nařízení. 4.1.2. Zamítnutí žádosti pro nesplnění podmínek udělení SPC nebo z jiných důvodů vyplývajících z nařízení než je uvedeno v bodu 4.1.1.
Pokud nejsou splněny podmínky udělení SPC, žadatel nemá na osvědčení právo, žádost byla podána po uplynutí příslušné lhůty od udělení patentu resp. registrace, nebo nejsou splněny jiné podmínky vyplývající z výše uvedených nařízení, žádost o osvědčení se zamítne podle čl. 10 odst. 2 nařízení. 4.2 Zastavení řízení o žádosti o udělení SPC Žádost se zastaví, pokud nejsou splněny požadavky vyplývající z procesních ustanovení vnitrostátních předpisů na daný základní patent podle čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 469/2009 resp čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1610/96. 4.2.1 Zastavení řízení podle patentového zákona
V případě nesplnění relevantních procesních ustanovení patentového zákona lze řízení o přihlášce SPC zastavit podle § 34 odst. 2 patentového zákona. Jedná se především o nesplnění povinnosti o povinném zastoupení podle § 70 patentového zákona a zmeškání lhůty podle § 65 patentového zákona. 4.2.2 Zastavení řízení podle správního řádu
Podle § 63 odst. 1 patentového zákona platí, s výjimkou zde uvedených výluk, správní řád v řízení o udělení patentu a potažmo i v řízení o udělení SPC, ve smyslu čl. 19 odst. 1 nařízení č. 469/2009 resp čl. 18 odst. 1 nařízení č. 1610/96. Zastavení podle správního řádu se týká především nedodání překladu do českého jazyka podle § 16 odst. 2 správního řádu a zastavení řízení na základě toho, že se žádost stala zjevně bezpředmětnou podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Bezpředmětnou se stane žádost především z toho důvodu, že základní patent byl během řízení o udělení SPC zrušen nebo pozměněn takovým způsobem, že výrobek resp. produkt (tzn. účinná látka nebo kombinace účinných látek) není chráněna základním patentem. 4.3 Udělení SPC Splňují-li žádost o udělení SPC a výrobek, který je předmětem žádosti, podmínky stanovené v nařízení, vydá Úřad rozhodnutí o udělení SPC k základnímu patentu. V rozhodnutí uvede dobu platnosti stanovenou podle čl. 13 nařízení. 4.4 Opravné řízení Pokud podá žadatel proti rozhodnutí rozklad, pokračuje další řízení podle obecně platného postupu (ČÁST H). Únor 2015
84
5.
ČÁST B
Zveřejnění rozhodnutí ve Věstníku
Zamítnutí žádosti o udělení SPC a rozhodnutí o udělení SPC zveřejní Úřad ve Věstníku s údaji podle čl. 11 nařízení. Zveřejnění rozhodnutí zajistí oddělení průzkumu stejným způsobem, jako je popsáno výše v odstavci „Zveřejnění žádosti o udělení SPC“, ale s tím rozdílem, že se zvolí příslušný kód podle druhu rozhodnutí. Spis se buď odešle po nabytí právní moci a jejím vyznačení do archivu (v případě negativního rozhodnutí), nebo se postoupí k tisku dokumentu do oddělení rejstříků, které pak dokument zašle majiteli základního patentu nebo jeho zástupci. Ve Věstníku se rovněž zveřejní oznámení o zániku osvědčení a neplatnosti osvědčení (čl. 17). 6. Prodloužení doby platnosti osvědčení V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití (dále Pediatrické nařízení), může Úřad schválit prodloužení doby platnosti dodatkového ochranného osvědčení pro léčivý přípravek o šest měsíců. Řízení o prodloužení platnosti SPC se řídí především nařízením (ES) č. 469/2009 o dodatkových osvědčeních pro léčivé přípravky a Pediatrickým nařízením. Body 4.1.2 a 4.2 této kapitoly metodických pokynů se použijí přiměřeně. Žádost o prodloužení platnosti je možné podat spolu se žádostí o udělení osvědčení nebo v průběhu řízení o žádosti o osvědčení. Žádost o prodloužení platnosti již uděleného osvědčení se podává nejpozději dva roky před uplynutím doby platnosti osvědčení. K takové žádosti se nezakládá samostatný spis. Podání žádosti o prodloužení doby platnosti ani samotné prodloužení nejsou v současné době zpoplatněny správním ani jiným poplatkem. Žádost o prodloužení platnosti musí obsahovat (čl. 8 odst. 1 písm. d) Pediatrického
nařízení ):
a) kopii prohlášení, kterým se dokládá soulad se schváleným a dokončeným plánem pediatrického výzkumu (PIP) podle čl. 31 odst. 1 Pediatrického nařízení; b) kopii rozhodnutí o registraci, ve které je výrobek identifikován, obsahující číslo a datum registrace a souhrn údajů o výrobku, a v případě potřeby, pokud toto rozhodnutí není vydáno centralizovaně institucí EMA, pak doklad o udělení registrace ve všech ostatních členských státech, přeložené do češtiny. Pokud byla žádost o udělení SPC již podána, ale není dosud vyřízena, či se žádá o prodloužení platnosti již uděleného osvědčení, uvede se odkaz na podanou žádost o osvědčení, resp. se přiloží kopie již uděleného osvědčení (podle čl. 8 odst. 2 resp. čl. 8 odst. 3 Pediatrického nařízení). Oddělení vstupní a poplatkové označí datum, kdy podání žádosti o prodloužení platnosti došlo do Úřadu, zapíše pod příslušným kódem jako položku do čísla spisu dodatkového ochranného osvědčení, o jehož prodloužení platnosti se žádá, a předá do patentového odboru. 6.1 Zveřejnění žádosti o prodloužení Úřad je povinen podání žádosti o prodloužení SPC bez průtahů zveřejnit ve Věstníku (čl. 9 odst. 3 Pediatrického nařízení). Přípravu zveřejnění provádí pověřený pracovník průzkumu, jemuž byl spis žádosti o prodloužení platnosti SPC přidělen. Průzkumový pracovník provede technickou kontrolu obsahu žádosti a spis předá referentovi oddělení ke zveřejnění. Referent oddělení zapíše kód pro zveřejnění žádosti o prodloužení platnosti SPC do rejstříku řízení a odešle údaje k tisku Věstníku. Po potvrzení čísla Věstníku vytiskne obrazovku, takto vyhotovený záznam založí jako položku do spisu a spis vrátí průzkumovému pracovníkovi k dalšímu řízení. 6.2 Ověření splnění podmínek Úřad musí posoudit, zda žádost o prodloužení platnosti osvědčení splňuje náležitosti stanovené v nařízeních; tedy zda byla podána ve lhůtě podle čl. 7 odst. 3, 4 nebo 5 zahrnuje požadované dokumenty dle čl. 8 odst. 1. d), 85
Únor 2015
ČÁST B čl. 8 odst. 2 nebo 3 a obsahuje prohlášení, že nebude/nebylo žádáno o jednoroční prodloužení doby ochrany uvádění léčivého přípravku na trh na základě pediatrické indikace a že se nejedná o léčivý přípravek pro vzácné onemocnění (podle čl. 36 odst. 4 a 5 Pediatrického nařízení). 6.3 Závěry ověření Zamítnutí žádosti o prodloužení doby platnosti SPC se řídí obdobně jako v případě zamítnutí žádosti o udělení SPC. Schválení prodloužení doby platnosti SPC se řídí obdobně jako v případě udělení SPC. V rozhodnutí se uvede doba prodloužení platnosti SPC, což je doba platnosti SPC plus 6 měsíců. 6.4 Prodloužení doby platnosti SPC Splňují-li žádost o prodloužení doby platnosti SPC podmínky stanovené v nařízení, vydá Úřad rozhodnutí o prodloužení doby SPC. V rozhodnutí uvede prodlouženou dobu platnosti stanovenou podle čl. 13.3 nařízení. 6.5 Zveřejnění rozhodnutí ve Věstníku Zamítnutí žádosti o prodloužení doby platnosti SPC a rozhodnutí o schválení prodloužení doby platnosti SPC zveřejní Úřad ve Věstníku s údaji podle čl. 11 nařízení. Zveřejnění rozhodnutí zajistí oddělení průzkumu stejným způsobem, jako je popsáno výše v odstavci „Zveřejnění žádosti o udělení SPC“, ale s tím rozdílem, že se zvolí příslušný kód podle druhu rozhodnutí. Spis se odešle, po nabytí právní moci rozhodnutí a jejím vyznačení do databáze, do archivu. Ve Věstníku se rovněž zveřejní oznámení o zrušení prodloužení doby platnosti (čl. 17 odst. 2 nařízení).
7.
Řízení
Neobsahují-li uvedená nařízení procesní ustanovení, lze na řízení o osvědčeních použít procesní ustanovení používaná podle vnitrostátního práva na daný základní patent, tedy patentový zákon a správní řád (čl. 18 odst. 1 nařízení č. 1610/96 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin, čl. 19 odst. 1 nařízení č. 469/2009 o dodatkových osvědčeních pro léčivé přípravky).
Kapitola V EVROPSKÉ PATENTOVÉ PŘIHLÁŠKY A EVROPSKÉ PATENTY Právní předpisy a ostatní dokumenty upravující postup při zpracování překladů nároků evropských patentových přihlášek a evropských patentových spisů V řízení o zpřístupnění a zveřejnění překladů nároků evropských patentových přihlášek a evropských patentových spisů se uplatňují obecné právní předpisy o správním řízení a speciální právní předpisy a mezinárodní smlouvy, zvláště: -
Úmluva o udělování evropských patentů (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 69/2002 Sb. m. s.), Evropská patentová úmluva (dále jen EPC), která pro Českou republiku vstoupila v platnost od 1. 7. 2002
-
zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích
-
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,
-
zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,
-
zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a přípravky na ochranu rostlin,
Únor 2015
86
ČÁST B -
zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví,
-
instrukce předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví, kterou se stanoví standard úpravy přihlášky vynálezu, žádosti o udělení dodatkového ochranného osvědčení a přihlášky užitného vzoru
-
Úřední sdělení č.j. 2007/2202/24 (publikované ve věstníku Úřadu dne 27.12.2007)
-
Revizní akt k Úmluvě o udělování evropských patentů (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb.m.s.), který nabyl účinnosti dne 13. 12. 2007
a další právní předpisy a mezinárodní smlouvy z oblasti průmyslových práv, kterými je ČR vázána. 1. Předkládání překladů a zásady řízení o jejich zveřejnění Obecné zásady předkládání nároků evropských patentových přihlášek a překladů evropských patentových spisů a řízení o jejich zveřejnění Pro postup při zveřejnění/zpřístupnění překladů nároků evropských patentových přihlášek a evropských patentových spisů je nutno aplikovat obecné procesní předpisy, zvláště patentový zákon a správní řád. Práva vyplývající z evropských patentů a evropských patentových přihlášek s účinky pro Českou republiku a nakládání s nimi jsou upravena zvláště v §35a až §35g patentového zákona. Osobou oprávněnou k předložení překladu je přihlašovatel evropské patentové přihlášky/majitel evropského patentu. Překlad předkládá sám (pokud mu to právní předpisy umožňují) nebo prostřednictvím zástupce. Zastupování v případě dodávání překladů nároků evropských patentových přihlášek a evropských patentových spisů se řídí ustanovením § 70 patentového zákona s ohledem na ustanovení čl. 49 Smlouvy o založení Evropských společenství, Amsterodamském znění – celex č. 11997E049 (SES). Povinné zastupování podle § 70 se tak nevztahuje na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie (nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru) a prokáží, že jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. Stejně tak se povinné zastupování nevztahuje na právnické osoby, které mají svou správu nebo sídlo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie (nebo státu, který je smluvní stranou smlouvy o Evropském hospodářském prostoru) a prokáží, že jsou usazeny nebo poskytují služby na území České republiky. Tyto osoby pak musí pro řízení před Úřadem uvést adresu v České republice za účelem doručování úředních písemností. Za udržování evropského patentu v platnosti je majitel povinen platit udržovací poplatky dle zákona č. 173/2002 Sb. Úkony související s platbami udržovacích poplatků, stejně jako vyznačení zániků evropských patentů pro neuhrazení udržovacích poplatků provádí odd. vstupní a poplatkové. Zásady úhrady správních poplatků týkajících se evropských patentů jsou uvedeny v zákoně č. 634/2004 Sb. Formální náležitosti podloh překladů jsou uvedeny v Instrukci předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví, kterou se stanoví standard úpravy přihlášky vynálezu, žádosti o udělení dodatkového ochranného osvědčení a přihlášky užitného vzoru. Nakládání s překlady omezeného znění evropského patentového spisu upravuje Úřední sdělení č.j. 2007/2202/24 publikované dne 27.12.2007 ve věstníku ÚPV. Za přiměřenou lhůtu k odstranění vad podání všech druhů překladů nároků evropských patentových přihlášek/evropských patentových spisů se považují 2 měsíce, tuto lhůtu lze za splnění zákonných podmínek prodloužit. Usnesení o zastavení řízení podepisuje vedoucí odd. rejstříků, případně jeho zástupce, zprávy Úřadu podepisuje příslušný pracovník oddělení rejstříků (dále jen pracovník oddělení rejstříků). K předložení příslušného překladu a uvedení nezbytných údajů požadovaných zákonem je vhodné použít příslušný formulář, který je pro tyto účely připraven v papírové nebo elektronické podobě, jeho použití však není povinné. 87
Únor 2015
ČÁST B 1.1.
Podmínky zpřístupnění překladů nároků/opravného překladu nároků evropských patentových přihlášek Podle §35a patentového zákona splní-li přihlašovatel evropské patentové přihlášky zákonné podmínky, Úřad průmyslového vlastnictví zpřístupní veřejnosti překlad patentových nároků do jazyka českého a tuto skutečnost oznámí ve Věstníku. Předloží-li přihlašovatel Úřadu opravený překlad patentových nároků, bude tento opravený překlad platit místo původního překladu ode dne oznámení o jeho zpřístupnění ve Věstníku. K tomu, aby mohl ÚPV zpřístupnit překlad patentových nároků zveřejněných evropských patentových přihlášek podle §35a odst. 4 patentového zákona, je třeba, aby byly splněny zvláště následující podmínky: -
evropská patentová přihláška má účinky na území České republiky (designace CZ)
-
evropská patentová přihláška byla již Evropským patentovým úřadem zveřejněna
-
překlad patentových nároků do jazyka českého předložila oprávněná osoba
-
byly zaplaceny správní poplatky za zpřístupnění překladu patentových nároků.
Zpřístupnění opravených překladů nároků evropských patentových přihlášek upravuje §35a odst. 6 patentového zákona. Žádost o zveřejnění překladu nároků evropské patentové přihlášky nebo opraveného překladu nároků evropské patentové přihlášky vyřídí pracovník oddělení rejstříků. 1.2. Podmínky pro zpřístupnění překladů evropského patentového spisu Podle §35c patentového zákona má patent udělený Evropským patentovým úřadem stejné účinky jako národní patent. Majitel evropského patentu je povinen v zákonné lhůtě (3 měsíce, případně další 3 měsíce od data oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku) předat ÚPV překlad patentového spisu do jazyka českého. Pokud tak neučiní, považuje se evropský patent v České republice za neúčinný od samého počátku (§35c odst. 1 až 5 patentového zákona.). K tomu, aby mohl Úřad zveřejnit překlad evropského patentového spisu podle §35c odst. 2 patentového zákona je třeba, aby byly splněny zvláště následující podmínky: -
v Evropském patentovém věstníku již bylo publikováno oznámení o udělení evropského patentu
-
evropský patent byl Evropským patentovým úřadem udělen s účinky pro Českou republiku (designace CZ)
-
překlad patentového spisu do jazyka českého byl předložen oprávněnou osobou (§ 35c odst. 2, § 70 patentového zákona)
-
byly zaplaceny správní poplatky za zveřejnění překladu (zpřístupnění pozměněného, resp. omezeného znění překladu není zpoplatněno)
-
překlad byl předložen ve lhůtě 3 měsíců od data oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku, případně v dodatečné lhůtě 3 měsíců (§ 35c odst. 2 a 3 patentového zákona)
-
byla předložena adresa zástupce v České republice, kam mají být zasílány úřední zprávy týkající se patentu (pokud majitel patentu nemá sídlo v České republice).
Zpřístupnění opraveného překladu evropského patentového spisu upravuje § 35d odst. 2 patentového zákona. Žádost o zveřejnění opraveného překladu evropského patentového spisu pracovník oddělení rejstříků vyřídí bez zbytečného odkladu. Zpřístupnění pozměněného znění patentového spisu je upraveno v § 35f patentového zákona. Je-li evropský patent v řízení o odporu zachován v pozměněném znění Evropským patentovým úřadem, je jeho majitel povinen do 3 měsíců ode dne oznámení této změny v Evropském patentovém věstníku předat Úřadu překlad tohoto znění do českého jazyka a zaplatit poplatek za zveřejnění. Nebude-li překlad pozměněnéÚnor 2015
88
ČÁST B
ho znění předložen v této lhůtě, pokládá se evropský patent v České republice za neúčinný od samého počátku. Pokud je evropský patent omezen podle čl. 105a – 105c EPC 2000, pak v souladu s čl. 65 EPC 2000 platí pro předkládání překladů takovýchto evropských patentů do českého jazyka ustanovení § 35f patentového zákona analogicky. Žádost o zveřejnění překladu evropského patentového spisu nebo překladu pozměněného/omezeného znění evropského patentového spisu pracovník oddělení rejstříků vyřídí pokud možno neprodleně. 1.3. Průzkum formálních a věcných náležitostí podání překladů Oddělení vstupní a poplatkové po převzetí podání a jeho označení dle spisového řádu zkontroluje, zda byl zaplacen správní poplatek za podání. V případě, že byl zaplacen, předá spis pracovníkovi oddělení rejstříků k dalšímu řízení. Jestliže poplatek za podání nebyl zaplacen společně s podáním žádosti, oddělení vstupní a poplatkové vyzve (s výjimkou dále uvedeného případu) žadatele k zaplacení poplatku a spis předá do odd. rejstříků k dalšímu řízení. Pouze v případě oprávněných pochybností, zda osoba, která překlad dodala, může jednat při předložení překladu bez zástupce (např. je jí osoba se sídlem v zahraničí, která dosud neprokázala, že se na ní nevztahuje úleva dle č. 49 Smlouvy o založení Evropských společenství) předá oddělení vstupní a poplatkové spis pracovníkovi oddělení rejstříků přímo, bez vyžádání poplatku. Pracovník oddělení rejstříků vyzve formou sdělení Úřadu (v českém jazyce) osobu, která překlad dodala, k tomu, aby vyjasnila své oprávnění k dodání překladu a teprve po vyjasnění dá případně pokyn odd. vstupnímu a poplatkovému k vydání výzvy k zaplacení poplatku. Není-li poplatek za zveřejnění ani po marném uplynutí lhůty k zaplacení uhrazen, pracovník oddělení rejstříků řízení o žádosti zastaví usnesením dle §66 správního řádu. Pracovník oddělení rejstříků zkontroluje formální a věcné náležitosti podání, zvláště: -
zda překlad podává osoba oprávněná dle § 70 patentového zákona s přihlédnutím k ustanovení čl. 49 Smlouvy o založení Evropských společenství
-
druh podání a správnost uhrazení příslušných správních poplatků
-
soulad údajů z podání s rejstříkovým stavem uvedeným v databázi SyPP, zvláště jméno a adresu přihlašovatele/majitele
-
datum zveřejnění přihlášky, případně datum oznámení o udělení evropského patentu či jeho zachování v pozměněném/omezeném rozsahu v evropském patentovém věstníku
-
údaje o zástupci, případně náležitosti plné moci; pokud je v podání uveden odkaz na presidiální plnou moc a číslo, pod kterým je uložena, ověří si její uložení v databázi presidiálních plných mocí. Předložení její kopie k žádosti není nutné.
Pokud Úřad obdrží více žádostí o zveřejnění překladu, postupuje pracovník oddělení rejstříků při vyřizování těchto žádostí chronologicky, tzn., pokud první žádost neobsahuje veškeré náležitosti, vyzve přihlašovatele/zástupce k jejich doplnění. Pokud se tak stane, tento překlad zveřejní a podateli druhé žádosti zašle usnesení o zastavení řízení o jeho žádosti z důvodu, že se jeho žádost stala bezpředmětnou (§ 66 odst. 1 písm. g) správního řádu). Pokud první přihlašovatel/zástupce výzvě v určené lhůtě nevyhoví, vydá pracovník usnesení o zastavení řízení o této žádosti z důvodu neodstranění vad podání (§ 66 odst. 1 písm. c) správního řádu) a pokračuje v řízení o druhé žádosti. V případě, že v období mezi udělením evropského patentu a předložením překladu došlo ke změně rejstříkových údajů (např. ke změně v údajích o majiteli, k převodu práv apod.), je třeba, aby majitel evropského patentu požádal o vyznačení této skutečnosti v českém rejstříku evropských patentů, případně i zaplatit správní poplatek, pokud je příslušná žádost zpoplatněna. Tuto skutečnost pracovník oddělení rejstříků oznámí majiteli/zástupci a vyzve jej, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil. 89
Únor 2015
ČÁST B Zjistí-li pracovník oddělení rejstříků, že plná moc chybí nebo má vady, vyzve zástupce, aby je v dané lhůtě odstranil, resp. plnou moc doplnil. V případě, že zástupce v podání výslovně uvede, že plnou moc dodá dodatečně, je přípustné s ohledem na efektivitu práce vyčkat s výzvou k odstranění vad, nejdéle však 25 dnů od podání. Po marném uplynutí lhůty k odstranění vad podání, která může být na žádost prodloužena, Úřad řízení o žádosti podání zastaví usnesením dle § 66 správního řádu. Usnesení o zastavení řízení podepisuje vedoucí odd. rejstříků, případně jeho zástupce. V případě marného uplynutí lhůty k předložení překladu je možné v dostatečně odůvodněných případech vydat rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty s přihlédnutím k ustanovení čl. 122 odst. 6 Úmluvy o udělování evropských patentů (publikace pod č. 86/2007 Sb. m.s.) a k ustanovení § 65 patentového zákona. Rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty vydá pracovník oddělení rejstříků a podepisuje vedoucí odd. rejstříků, případně jeho zástupce. 1.4. Zveřejnění/zpřístupnění překladů V případě, že podání splňuje podmínky pro zveřejnění/zpřístupnění, provede pracovník odd. rejstříků kontrolu správnosti všech rejstříkových údajů v databázi SyPP, zaznamená do SyPP zveřejnění/zpřístupnění, vytvoří sdělení o publikaci včetně titulního listu a odešle je přihlašovateli/majiteli, resp. jeho zástupci. Dále připraví podlohy pro zveřejnění v papírové podobě a společně s titulním listem je předá odboru patentových informací k dalšímu zpracování. V době určené harmonogramem přípravy Věstníku ke korektuře pracovník oddělení rejstříků provede kontrolu údajů připravených k publikaci ve Věstníku v příslušné části týkající se evropských patentových přihlášek a evropských patentů v rozsahu odstranění zjevných chyb.
2.
Vyznačování neúčinnosti od počátku
Pracovník oddělení rejstříků provádí v databázi SyPP pravidelně vyznačení neúčinnosti od počátku u evropských patentů s účinky pro ČR, u nichž nebyl ve lhůtě (dle §35c odst. 2 a 3 patentového zákona) dodán překlad (§35c odst. 4 patentového zákona). Tento úkon provádí pokud možno neprodleně, nejpozději však do tří týdnů od data uplynutí poshověcí lhůty pro dodání překladu, případně od nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o zveřejnění překladu evropského patentového spisu.
3.
Čtvrtletní report pro Evropský patentový úřad
Pracovník oddělení rejstříků zpracovává čtvrtletní hlášení Evropskému patentovému úřadu (dále jen report), v němž Úřad hlásí Evropskému patentovému úřadu úhradu udržovacích poplatků za evropské patenty za uvedená období a dále evropské patenty, u kterých došlo k zániku, zrušení či vyznačení neúčinnosti od počátku. Pracovník odd. rejstříků po uplynutí 15. dne v měsíci následujícím po měsíci, kterým končí čtvrtletí, vygeneruje report, případně provede úpravy jeho znění jako reakce na nesrovnalosti předchozího hlášení zjištěné Evropským patentovým úřadem, a rozešle ho e-mailem příslušným pracovníkům ke kontrole v rozsahu zjevných chyb. Za kontrolu správnosti části reportu týkající se úhrady udržovacích poplatků a vyznačování zániků pro nezaplacení odpovídá odd. vstupní a poplatkové, za zbývající části odd. rejstříků. Po kontrole a odstranění zjištěných chyb reportu připravuje pracovník oddělení rejstříků pokyn (podepsaný ředitelem odboru administrativního) ekonomickému odboru k odvodu části poplatků Evropskému patentovému úřadu. Únor 2015
90
ČÁST B
Nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynulém čtvrtletí (typicky kolem 25. dne tohoto měsíce) pracovník oddělení rejstříků spolu s průvodním sdělením odesílá report elektronicky do Evropského patentového úřadu. Z Evropského patentového úřadu přichází po určité době vyhodnocení správnosti reportu. Odstranění případných nesrovnalostí provádí pracovník oddělení rejstříků podle typu nesrovnalosti sám nebo ve spolupráci s odd. poplatkovým nejpozději v následujícím reportu.
4.
Zrušení účinků pro Českou republiku, chybějící designace
V případě, že po udělení evropského patentu Evropský patentový úřad zruší účinky patentu pro Českou republiku (zruší designaci CZ), pracovník oddělení rejstříků vyznačí změnu právního stavu v českém rejstříku evropských patentů (v SyPP uveden jako „neplatný dokument“) a tuto skutečnost oznámí formou úřední opravy ve Věstníku. Pokud je Úřadu předložen překlad týkající se nároků evropské patentové přihlášky či evropského patentového spisu, který dle údajů uvedených v rejstříku Evropského patentového úřadu nemá účinky pro ČR (nemá designaci CZ), je toto podání zaneseno do systému CKP. Pracovník oddělení rejstříků následně zašle podateli formou sdělení informaci, že dle údajů Evropského patentového úřadu nemá evropská patentová přihláška účinky pro ČR s výzvou, aby případný nesoulad tohoto stavu se skutečností řešil s Evropským patentovým úřadem. 5. Záznamy do rejstříku a změny rejstříkových údajů u evropských patentů Bezprostředně po oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku zapíše ÚPV evropský patent do českého rejstříku evropských patentů s údaji, které jsou zapsány v evropském patentovém rejstříku vedeném Evropským patentovým úřadem. Vyznačování rejstříkových údajů a změn v rejstříkových údajích u evropských patentů s účinky pro Českou republiku se řídí stejnými zásadami jako u národních patentů s následujícími výjimkami: Pokud Evropský patentový úřad provede změnu v evropském patentovém rejstříku s účinností k datu předcházejícímu datu oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku, a tato změna není promítnuta do dat, které ÚPV od Evropského patentového úřadu obdržel, pohlíží ÚPV na žádost o změnu v českém rejstříku evropských patentů jako na žádost o opravu dat a i v případě, že je typ provedené změny zpoplatněn dle zákona o správních poplatcích, nevyžaduje k provedení změn v rejstříku úhradu správního poplatku. K provedení této změny ÚPV požaduje pouze projev vůle (žádost) oprávněné osoby doložený fotokopií sdělení Evropského patentového úřadu o registraci změny (EPO form 2544). Pokud Evropský patentový úřad provede u evropského patentu v evropském patentovém rejstříku pro účely dalšího řízení před Evropským patentovým úřadem (podání odporu) zápis nového nebo změněného údaje (např. změnu, převod, přechod, licenci, zástavní právo apod.) s účinností po datu oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku, tento zápis se provede v českém rejstříku evropských patentů teprve na základě projevu vůle (žádosti) oprávněné osoby. Na žádost se pohlíží obdobně, jako na žádost podanou k národním patentům. V případě, že je žádost zpoplatněna dle zákona o správních poplatcích, vyžaduje se k provedení zápisu do rejstříku úhrada správního poplatku. K provedení tohoto zápisu do rejstříku ÚPV požaduje projev vůle (žádost) oprávněné osoby doložený fotokopií sdělení Evropského patentového úřadu o registraci změny (EPO form 2544).
91
Únor 2015
