1
2. Náklady, klasifikace nákladů, evidence nákladů, manažerské pojetí nákladů, nákladové funkce, metody odhadu fixních nákladů 2.1. Náklady Ekonomická teorie definuje náklady podniku: jako peněžně oceněnou spotřebu výrobních faktorů, která je vyvolána tvorbou statků.
Účetní pojetí nákladů: Účetními náklady je spotřeba hodnot v daném období zachyceném ve finančním účetnictví, která je potřebná k zajištění výkonů (výrobků a služeb). Náklady je nutné odlišit od peněžních výdajů, které představují úbytek peněžních fondů podniku (stavu hotovostí, peněz na účtech v bance) bez ohledu na účel jejich použití. Např.: - Nákup stroje je peněžním výdajem, ale není nákladem, náklady jsou až odpisy, kterými cenu stroje převádíme do nákladů, odpisy však nejsou peněžním výdajem. - Vyplacené dividendy jsou výdaji, nikoli však náklady. - Předem placené nájemné je nákladem budoucích období i když bylo zaplaceno v jednom měsíci. Náklady vždy musí souviset s výnosy příslušného období, musí být zajištěna věcná a časové shoda výnosů a nákladů s vykazovaným obdobím.
2.2. Klasifikace nákladů 1) Druhové členění nákladů - podle druhů ekonomických zdrojů je záležitostí finančního účetnictví, podle účtové třídy 5. (Spotřeba materiálu, energie, cestovné, náklady na reprezentaci, mzdové náklady , daně, odpisy, úroky, tvorby rezerv, opravných položek) 2) Účelové – podle účelu vynaložení nákladů Střediskové – členění podle útvarů, oddělení apod., tj. podle odpovědnosti, za náklady odpovídá vedoucí střediska Výkonové – podle druhu výrobku, zakázky, projektu, služby Procesní – podle typu procesu 3) Kapacitní – využijeme při plánování, třídí náklady podle vztahu k objemu výkonů na: Fixní náklady Variabilní náklady - které jsou podkladem pro optimalizaci marže.
2 4) Podle původu nákladů (manažerské) třídění a) Externí (prvotní) jsou náklady, které vstupují do podniku zvnějšku b) Interní (druhotné) představují spotřebu vlastních výkonů, vznikají složením již dříve vynaložených nákladů 5) Kalkulační členění Jednicové Režijní 6) Manažerském účetnictví člení náklady dále na: Oportunitní Explicitní Implicitní Relevantní Irelevantní Utopené (sunk cost)
1) Druhové třídění nákladů: Odpovídají na otázku: Co bylo spotřebováno? Spotřeba surovin a materiálu, odpisy, mzdové a ostatní osobní náklady, finanční náklady , náklady na externí služby apod. Podrobnější druhové třídění je uplatněno např. ve výkazu zisků a ztrát, nebo v účtové osnově, v 5. účtové třídě. Je důležité pro finanční účetnictví a pro finanční a jiné analýzy – výpočet zisku, ukazatele hodnoty přidané zpracováním, analýzy dílčích nákladovostí. Druhové třídění člení náklady např. na náklady jako: Spotřeba materiálu Odpisy Mzdové náklady Finanční náklady Služby apod. Další způsob třídění nákladů je podle toho, kde vznikají, zda uvnitř podniku, nebo mimo podnik. Podle tohoto hlediska členíme náklady na: a) externí, prvotní, které vznikají stykem podniku s jeho okolím, nebo s jeho zaměstnanci. b) druhotné, interní náklady vznikají spotřebou vnitropodnikových výkonů např. výrobou elektrické energie pro vlastní spotřebu.
3
Racionalizační opatření v oblasti členění nákladů podle jednotlivých druhů Jakým způsobem členíme náklady podle jednotlivých druhů?
Hlediska členění nákladových druhů
Způsob třídění
Výrobní faktory
pracovní a provozní prostředky, materiál, lidská práce, informace
Druhové členění Podnikové činnosti Nositele nákladů (kalkulační jednice) Zaměstnanost (kapacita) Možnosti evidence Původ
spotřeba materiálu, služby, mzdové náklady, odpisy apod. výroba, odbyt, správa jednicové a režijní náklady fixní a variabilní náklady účetní a kalkulační náklady externí a interní náklady
Evidence nákladů podle jednotlivých druhů – výchozí body pro racionalizační opatření
Příklady druhů nákladů
Možná racionalizační opatření
Náklady související se skladováním, odpisy skladových budov, odpisy skladového zařízení, odpisy Just in Time - produkce, vyhodnocení dopravních prostředků, mzdy pro skladových karet a výdejek materiálu pracovníky skladu, elektrický proud a náklady na vytápění skladu, pojištění skladu Náklady na komunikaci - odpisy telefonního zařízení, náklady na telekomunikační poplatky, nákldy reklamního oddělení
Leasing zařízení, elektronické zpracování dat - dohled a vyhodnocení, outsourcing, management buy-out
Náklady vozového parku - odpisy vozidel, spotřeba pohonných hmot, opravy vozidel, pojištění vozidel
Funkční vyčleňování, management vozového parku
Náklady na obchodní cesty - náklady Funkční vyčleňování, management cestovních nákladů na jízdenky a letenky, náklady na pronájem aut, náklady na ubytování
4 Náklady budov - náklady na odpisy, náklady na elektrický proud a vytápění, náklady na opravy a údržbu, Funkční vyčleňování, Facility Management náklady na ochranu objektu a správa domu Ekologické náklady - náklady na elektrický proud, vodu a odpadní Ekologický audit vody, náklady na odstaňování a odvoz odpadu
2) Účelové třídění nákladů Členění: a) Podle místa vzniku a odpovědnosti, tj. podle vnitropodnikových útvarů a středisek – výrobní, obchodní, personální, ekonomické, informační technologie, výrobní útvar apod. b) Podle výkonů tj. podle druhů výrobků, služeb, nebo zakázek, projektů.
a) Podle místa vzniku a odpovědnosti Odpovídá na otázku: „Kde náklady vznikly a kdo je odpovědný za jejich vznik? Je to třídění nákladů podle vnitropodnikových útvarů.
Náklady členíme je dále na: -
Náklady výrobní činnosti - náklady hlavní, pomocné, vedlejší, přidružené Náklady nevýrobní činnosti - na správu, na ekonomiku, na marketing, na personalistiku, na informatiku, zásobování, odbyt
Výrobní náklady můžeme dále členit na: -
jednicové režijní.
b) Výkonové členění nákladů Říká nám: Na co byly náklady vynaloženy na které výrobky, nebo služby? Toto hledisko je pro podnik velmi důležité, umožňuje zjistit rentabilitu (zisk) jednotlivých výrobků (služeb) a řídit výrobkovou strukturu, neboť jednotlivé výrobky přispívají různou měrou k tvorbě zisku podniku. Je podkladem pro řadu dalších manažerských rozhodování,
5 např. zda výrobek koupit nebo vyrobit, zda určitou činnost zajistit vlastními silami, nebo dodavatelsky. Přesně vymezený výkon je kalkulační jednicí.
Podle způsobu přiřazení nákladů na kalkulační jednici rozeznáváme dvě hlavní skupiny nákladů: a) Přímé, které přímo souvisí s určitým druhem výkonu – materiálové náklady, mzdové náklady b) Nepřímé (režijní), které souvisí s více druhy výkonů a zabezpečují výrobu jako celek – náklady vedení společnosti, správy a ostatních podpůrných útvarů např. ekonomického, personálního atd. V posledních letech se náklady začaly sledovat a řídit podle jednotlivých činností resp. procesů. Účetnictví, které toto zajišťuje, je nazýváno procesní účetnictví, což je odvozeno od původního anglického názvu Actvity Based Accounting, též Cost Driver Accounting, kalkulace na něm založené jsou nazývány kalkulace podle dílčích činností, nebo kalkulace ABC Activity Based Costing.
3) Členění nákladů v manažerském účetnictví Podle závislosti na změnách v objemu výroby: rozlišujeme náklady fixní a variabilní. Manažeři dále využívají nákladů oportunitních( alternativních ), relevantních, explicitních a implicitních. a) Oportunitní (alternativní) náklady je částka peněz (ušlý výnos), která je ztracena, když zdroj (práce a kapitál) nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu. Např. pokud bychom v části rodinného domku zřídili obchod do kterého bychom vložili 500 tis. Kč – oportunitním nákladem bylo: 500 tis. Kč – mohli bychom např. za tuto částku nakoupit akcie, pronájem prostorů obchodu dalšímu nájemci, naše mzda, pokud bychom pracovali jinde. b) Explicitní náklady jsou ty náklady, které podnik platí (mají formu peněžních výdajů) za nakoupené výrobní zdroje, nájemné, za použití cizího kapitálu atd. c) Implicitní náklady nemají formu peněžních výdajů a jsou tudíž obtížně vyčíslitelné. K jejich měření používáme oportunitních nákladů. Tak např. implicitními náklady je mzda, kterou by podnikatel obdržel při jiném zaměstnání, nebo úroky které by získal investováním svého kapitálu do jiné akce. d) Relevantní náklady jsou náklady, které ovlivňují určité rozhodnutí, protože se v závislosti na něm změní. Ostatní náklady jsou pro dané rozhodnutí irelevantní, změna variant nemění jejich výši.
6
e) Irelevantní náklady, jsou náklady,které se nemění v závislosti na daném rozhodnutí. f) Utopené náklady (Sunk cost) – náklady, které jsou navždy ztraceny, protože jsme nevyužili nejlepší možné řešení
4) Podle závislosti na změnách v objemy výroby členíme náklady: a) Fixní b) Variabilní Některé výrobní činitele podniku jsou v krátkodobém pohledu neměnné fixní např. počet strojů, počet řídících pracovníků, některé jsou proměnné variabilní a mění se s objemem vyráběné produkce. V dlouhodobém pohledu jsou veškeré výrobní činitele proměnné a tudíž neexistují žádné fixní náklady. Chování nákladů zachycují nákladové funkce, které jsou rovněž krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobých nákladových funkcí, které člení náklady na fixní a variabilní používají manažeři v běžném, operativním řízení, dlouhodobých nákladových funkcí v krátkodobém operativním plánování a rozpočtování a také při dlouhodobém nebo strategickém plánování.
Příklad: členění nákladů Ve firmě KOPÍRKA, která vyrábí kancelářskou techniku rozčleňte náklady podle následujících hledisek: 1) náklady na výrobu (V), prodej (P), správu (S) 2) náklady fixní (F) nebo variabilní (V) 3) náklady technologické (T) nebo na obsluhu a řízení (OŘ) 4) náklady přímé (P) a nepřímé (N) 5) náklady jednicové (J) a režijní ( R ) 6) náklady relevantní ( R) a irelevantní ( I ), a to a při rozšíření sortimentu (RS) Položka
V, P S
F, V
T, J, OŘ P, N R
Spotřeba energie k pohonu výrobního zařízení používaného při montáži skenerů Životní pojištění vrcholového managementu
V S
V F
T P OŘ N
J R
7 Provize placené zaměstnancům střediska Prodej na základě objemu prodeje
P
V
OŘ P
J
Náklady na zpracování návodů k používání jednotlivých výrobků Vytištění návodů k používání Mikroprocesory montované do kalkulaček Inzerce na barevnou kopírku v časopise Karton používaný ke zhotovení krabic na výrobky Náklady na pohoštění zákazníků Náklady na teplo v budovách společnosti Mzdy zaměstnanců montáže
P P V P V P V,P,S V
F V V F V F F V
T T T OŘ T OŘ OŘ T
P P P P P N N P
R J J R J R R J
Oleje a podobné přípravky používané k údržbě výrobního zařízení Správa firemní sítě Náklady na telefonní linku v zákaznickém centru Ochranné pracovní pomůcky pracovníků ve výrobě
V S P V
V F F F
T OŘ OŘ OŘ
N N N N
R R R R
Roční odměna vyplácená zaměstnancům výroby při splnění konkrétních kritérií
V
F
OŘ N
R
Mzdové náklady zaměstnanců, kteří provádějí instalaci přístrojů prováděnou zdarma u zákazníka Odpisy speciálních nástrojů používaných při instalaci Doprava materiálu a součástek pro výrobu Pronájem výstavní plochy
P P V P
V V V F
OŘ T OŘ OŘ
J J R R
P P P N
5) Střediska nákladová a hospodářská Podle způsobu plánování nákladů i výnosů střediska členíme na: a) Střediska hospodářská – sledujeme náklady, výnosy i zisk Patří sem středisko výroby b) Střediska nákladová – sledujeme pouze náklady Patří sem ostatní střediska – ekonomické, personální, obchodní, informatika, správa apod.
a) Střediska hospodářská (Profit center) Základními vnitropodnikovými útvary, ve kterých se sledují náklady, výnosy a zisk jsou hospodářská střediska – profit center. Jsou zainteresována na rozdílu vnitropodnikových výnosů a nákladů tj. na vnitropodnikovém výsledku hospodaření. Výkony, předávané mezi středisky jsou oceněny vnitropodnikovými cenami. Ty jsou většinou stanoveny na úrovni nákladů, někdy i se ziskem, nebo na úrovni tržní ceny. Hospodářská střediska jsou obvykle výrobní provozy.
8
b) Střediska nákladová (Cost center) V některých podnicích se vytvářejí i tzv. nákladová střediska – cost center, která jsou řízena podle nákladů, protože výkony zde lze obvykle obtížně plánovat a vykazovat. Bývají jimi jednotlivé dílny nebo jejich části, ve správě podniku oddělení (finanční, informatika, obchodní, marketing, personální aj.), která jsou hodnocena podle úspor či překročení plánovaných nákladů. Několik nákladových středisek obvykle vytváří středisko hospodářské. K vytvoření středisek musí být splněny určité organizační předpoklady: musí být vymezeny činnosti prováděné střediskem, výkony, které si střediska předávají, musí být měřitelné, měřitelné musí být i náklady, které středisko vynakládá, výkony musí být oceněny vnitropodnikovými cenami. Účetnictví, které zachycuje hospodaření středisek se označuje jako střediskové účetnictví.
6) Nákladové funkce Vyjadřují matematickou formou vztah mezi náklady a objemem výroby, výstupem podniku. Náklady, které se vyvíjejí vzhledem k objemu výroby lineárně nazýváme proporcionální náklady, v grafu je znázorňujeme přímkou. Dále rozlišujeme nadproporcionální a podproporcionální náklady ve vztahu k objemu výroby. Vycházejí z členění nákladů na fixní a variabilní, které je potřebné ke kalkulaci výkonů a k sestavování plánů podniku.
Metody odhadu fixních nákladů Známe- li fixní a variabilní náklady podniku, můžeme sestavit nákladovou funkci zachycující matematickou formou vztah objem výroby a nákladů. Vychází se z lineární funkce:
y = a + bx CN = FN + v*Q y – celkové náklady (CN) x - objem produkce (Q) a - odhad fixních nákladů (FN) v – variabilní náklady připadající na jednotku produkce tj. marginální náklady (v)
9
Parametry nákladových funkcí můžeme vypočítat (správněji odhadnout) některou z těchto metod: a) b) c) d)
klasifikační analýzou metodou dvou období bodovým diagramem, (grafická metoda) regresní a korelační analýzou
a) Klasifikační analýza – principem této metody je roztřídění jednotlivých nákladových položek na fixní a variabilní část podle toho, zda se mění nebo nemění se změnami objemu produkce. b) Metoda dvou období – pro odhad nákladové funkce se doporučuje vybrat období měsíc s nejmenším a s největším objemem výroby. Nemělo by však jít o mimořádná období vybočující z normálního vývoje. N1 = FN + v * Q1 -(N2 = FN + v * Q2) Odečteme druhou rovnice od první a vypočteme v-variabilní náklad na jednici. Dosazením b do některé z rovnice zjistíme FN-celkový fixní náklad. Nevýhodou této metody je závislost výsledků pouze na dvou obdobích. Proto se doporučuje kombinovat tuto metodu s metodou grafickou. a) Bodový diagram (Grafická metoda) Nákladovou funkci lze odvodit z tzv. bodového diagramu. Na osu x se nanášejí objemy výroby, na osu y náklady. Každá dvojice hodnot je znázorněna bodem. Jsou-li body roztroušeny těsně kolem přímky, nebo křivky pak existuje závislost nákladů na objemu výroby. Odhad fixních nákladů provedeme podle průsečíku zakreslené čáry s osou y. Grafická metoda nám pomůže odhalit extrémní hodnoty popř. skok ve fixních nákladech, ke kterému může dojít např. rozšířením výrobní kapacity. b) Metoda regresní a korelační analýzy Tato metoda je nejspolehlivější. Umožňuje stanovit i nelineární nákladové funkce, které jsou vhodné pro případný nadproporcionální nebo podproporcionální vývoj nákladů. Metoda umožňuje stanovit i spolehlivost zjištěných funkcí pomocí měr korelace a provádět předběžné odhady chyb zjišťovaných hodnot pomocí mezí spolehlivosti. b – variabilní náklady na jednotku a - celkové fixní náklady n ∑ xy – ∑ x ∑y b=
n∑ x2 - (∑x) (∑x)
10 ∑ y ∑x2 – ∑ x ∑xy a=
n∑ x2 - (∑x) (∑x)
a= Y – bX X – objem výroby Y – náklady n – počet sledovaných období b – variabilní náklady a – fixní náklady
Příklad 1: Stanovení nákladů na fixní a variabilní část pomocí metody dvou období Firma Plast vyrábí plastové nádoby. Při rozdělování nákladů na fixní a variabilní složku řeší problém rozlišení nákladů na opravy a údržbu. Tyto náklady zahrnují spotřebu materiálu, mazadel, náhradních dílů, mzdové náklady atd. Část nákladů opravy a údržbu je závislá na provozu zařízení (strojových hodinách) a část nákladů na opravy a údržbu je vynakládaná v pravidelných časových intervalech bez ohledu na rozsah provozu strojního zařízení. Informace o objemu vyrobených výrobků a celkových vynaložených nákladech v uplynulých dvou letech jsou následující:
Období 2004
Vyrobené výrobky celkem v ks (q) 525 000
Náklady na opravy a údržbu v Kč (N) 805 000
2005 560 000 788 200 Na začátku roku 2005 došlo k modernizace výrobního zařízení a snížil se objem nákladů na opravy závislých na objemu výkonů o 10%.
Úkoly: 1) Zjistěte výši ročních fixních nákladů. 2) Zjistěte očekávaný objem nákladů pro rok 2006, předpokládáme-li výrobu 600 000 ks. 3) Graficky znázorněte průběh nákladů.
Řešení:
11 1) Ze zadání vyplývá, že změna nákladů v roce 2004 je ovlivněna jednak zvýšeným objemem výkonů a jednak změnou náročnosti na opravy a údržbu. Při výpočtu se vychází z vyjádření celkových nákladů: r. 2004 r. 2005
CN = FN + v * Q CN = FN + (1 - 0,1)v * Q
r. 2004 r. 2005
805 000 = FN + v * 525 000 788 000 = FN + 0,9 * v * 560 000 16 800 = v * 21 000
v = 0,8 Kč/kus nebo: Změna nákladů: 805 000 - 788 200 = 16 800 Kč Změna výkonů: 525 000 - 0,9 * 560 000 = 21 000 ks r. 2004 r. 2005
v = 16 800 / 21 000 = 0,8 Kč/kus v = 0,9 * 0,8 = 0,72 Kč (o 10% méně než v r. 2004)
Na jednu plastovou nádobu připadlo v r. 2004 0,8 Kč variabilních nákladů na opravy a údržbu a v roce 2005 o 10% méně tj. 0,72 Kč. Dosazením výše variabilních nákladů do základní rovnice nákladů lze vypočítat celkové fixní náklady: r. 2004
805 000 = FN + 0,8 * 525 000 FN = 805 000 - 420 000 = 385 000,- Kč
r. 2005
788 200 = FN + 0,72 * 560 000 FN = 788 200 - 403 200 = 385 000,- Kč
Fixní náklady na opravu a údržbu zařízení činí 385 000,- Kč. 2) Zjistěte očekávaný objem nákladů pro rok 2006, předpokládáme-li výkony 600 000 ks. Pro výpočet očekávaných nákladů na další období se využije rovnice nákladů z předchozího úkolu a dosadí se plánovaný objem výkonů: CN = FN + v * Q CN = 385 000 + 0,72 * 600 000
CN = 817 000,- Kč Předem stanovené náklady na rok 2006 činí 817 000,- Kč.
12
Příklad 2: Využití výrobní kapacity Dopravní společnost zajišťuje mezinárodní nákladní přepravu. Všechny nákladní automobily si najímá. Výpovědní lhůta u nájemních smluv je dva měsíce. V měsíci květnu měla v pronájmu 8 automobilů a zaplatila nájemné celkem ve výši 1 120 tis. Kč. Využitelný časový fond jednoho automobilu je 350 hodin měsíčně. 1) Skutečné využití dopravních prostředků v květnu bylo 2 420 hodin. Vypočtěte nevyužité fixní náklady. 2) Jaká je vypovídací schopnost nevyužitých fixních nákladů? 3) Může firma ovlivnit výši fixních nákladů, pokud se v dalším období neočekává zvýšení výkonů a vyšší využití dopravních prostředků oproti květnu? Položky Fixní náklady v Kč Maximální kapacita v hod. Skutečné využití kapacity v hod.
Částky 1 120 000 2 800
8 x 350
2 420
FN = 1 120 000 / 2 800 x ( 2 800 - 2 420) = 152 000,- Kč Nevyužité fixní náklady činí 152 000,- Kč. 2) Nevyužité fixní náklady představují nájemné, které bylo zaplaceno a nebylo využito pro dosažení výnosů a zisku. 3) Ano, lze snížit počet najímaných automobilů o jeden. Maximální využitelný časový fond 7 automobilů je = 7 x 350 = 2 450 hodin. Bude zde ještě rezerva 30 hodin.
Příklad 3: Stanovení fixních a variabilních nákladů pomocí metody regresní a korelační analýzy Firma Koberec a.s. vyrábí koberce. Vedoucí střediska Hlavní výroba je hmotně zainteresován na dodržení stanovené výše nákladů. Rozhodl se proto provést podrobnější analýzu vývoje režijních nákladů v minulém roce, rozlišit jejich fixní a variabilní část. Pro rozlišení fixních a variabilních nákladů použil regresní a korelační analýzu.
13 Předpokládal, že základní veličinou, která ovlivňuje výši režijních nákladů je počet strojových hodin. Ve spolupráci s oddělením controllingu zjistil údaje o vynaložených nákladech v jednotlivých měsících minulého roku a počtu strojových hodin.
Měsíc
Náklady v tis. Kč (Y)
Počet strojových hodin v tis. Kč (X)
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
2 211 2 190 2 004 1 920 2 456 2 098 1 715 2 180 2 234 2 316 2 567 1 963
182 162 157 141 195 160 105 165 180 187 172 115
CELKEM
25 854
1 921
Úkol: 1) Zjistěte jaký je podíl fixních a variabilních nákladů ve firmě Koberec, která Vyrábí zátěžové koberce ve středisku hlavní výroba. Do analýzy započtěte také zvýšení nákladů na vyplacení roční odměny v listopadu ve výši 324 tis. Kč, tato položka by měla být rozpočtena mezi jednotlivé měsíce, dále v prosinci vznikly mimořádné náklady ve výši 150 tis. Kč 2) Jak se zvýší celkové náklady firmy Koberec, pokud se zvýší měsíční hodiny na 250 strojových hodin?
Řešení: 1)
Měsíc
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec
Náklady v tis. Kč
2 211 2 190 2 004 1 920 2 456 2 098 1 715
Úprava o jednorázové Upravené a náklady (Y) mimořádné v tis. Kč položky v tis. Kč 27 2 238 27 2 217 27 2 031 27 1 947 27 2 483 27 2 125 27 1 742
Počet strojových hodin v tis. Kč (X) 182 162 157 141 195 160 105
X2
33 124 26 244 24 649 19 881 38 025 25 600 11 025
XY
407 316 359 154 318 867 274 527 484 185 340 000 182 910
14 Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
2 180 2 234 2 316 2 567 1 963
27 27 27 27 177
2 207 2 261 2 343 2 567 2 140
165 180 187 172 115
CELKEM
25 854
474
26 301
1 921
X2
Y
X
27 225 32 400 34 969 29 584 13 225
364 155 406 980 438 141 441 524 246 100
315 951 4 263 859
XY
a= n
X2
n
XY
n
X2
b=
X
X X
X
Y X
(26301 * 315951) – (1921 * 4268503) a=
(12 * 315951)
a=
961 tis. Kč
-(1921*1921)
97 227 479 : 101 171 = 961 tis. Kč
(12 * 4263859) – (1921 * 26301) b=
(12 * 315951) – (1921 * 1921) =
b=
150 Kč na jednu strojovou hodinu
15 190 688
: 101 171 = 150 Kč
Fixní náklady střediska Hlavní výroba ve firmě Koberec jsou ve výši 936 420 Kč, variabilní náklady na jednu strojovou hodinu jsou ve výši 7,531 Kč. 2) Jak se zvýší celkové náklady firmy Koberec, pokud se zvýší měsíční hodiny na 250 strojových hodin? Y= a+b*X Y= 961 000 + 150 * 250 Y= 998 500 Kč Pokud se zvýší měsíční hodiny na 250 stroj. hodin, celkové měsíční náklady firmy Koberec se zvýší na 998 500 Kč.
15
