2. informační zpravodaj z několika jednání s představiteli organizace Ropid
Na základě několika jednání z června 2010 bylo vytvořeno druhé číslo tohoto nepravidelného občasníku, který reaguje na aktuální události v PID. Poznámka autora: veškerá uzávěrka dat, uvedených v tomto zpravodaji, je k 28. 6. 2010. Po tomto datu autor již nezaručuje, že uvedené údaje v tomto zpravodaji budou aktuální. Na několika červnových jednáních byla probírána tato témata: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)
Plánky PID Opencard jako elektronická peněženka? Proč nelze zavést letní JŘ pro příměstské autobusy? Budou na vložených spojích linky 236 od 1. 7. 2010 jezdit standardní autobusy? Provoz podle pracovního dne (prázdniny) Tramvaj Škoda 15T Jak je to s vloženými spoji na tram. lince č. 17?
1) Plánky PID Jak jste si mohli všimnout, už cca 2 měsíce je v infocentrech DP (ale nejen tam) k dispozici zdarma skládačka „Plánky PID“. Tyto plánky jsou revoluční v tom, že tento propagační materiál poskytuje na velmi malém prostoru velké množství údajů, které jsou pro orientaci cestujícího elementární. Dosud byly totiž v infocentrech DP k dispozici zdarma pouze informační materiály, které v sobě neobsahovaly některé základní údaje, které cestující potřeboval vědět. Např. ve skládačce „S námi Prahou snadno a rychle“, kterou vydal DP, byl k dispozici (společně se stručnými informacemi o tarifu, který teď ovšem nerozebírám) pouze plánek sítě metra (se všemi stanicemi) a tramvají (pouze s některými zastávkami – podrobnější popis viz níže u obrázku č. 1). Autobusy se v tomto plánku vůbec nevyskytovaly (kdyby tam byly také, plánek by byl díky rozmanité autobusové síti velice nepřehledný, to ale cestujícího nezajímá – tím pádem nemohl získat o autobusové síti v Praze žádné informace). Jak šel čas dál, DP svůj plánek vylepšil. Toto vylepšení dokládá obrázek č. 2. Struktura plánku byla velmi podobná plánku ve skládačce „S námi Prahou snadno a rychle“, ovšem zde byly vyznačeny již všechny zastávky tramvají. Autobusy však stále zcela chyběly. Ovšem revoluční novinkou se stala skládačka „Plánky PID“. Než spatřila světlo světa, předcházela jí velmi zajímavá historie, která se začala psát už v létě 2008. V té době jsem totiž pracoval na jednom z infocenter DP a zjistil jsem, že zejména zahraniční, ale i tuzemští turisté nebyli zcela informačně uspokojeni plánky, které infocentrum nabízelo zdarma k dispozici. V době, kdy jsem v infocentru pracoval, byl sice k dispozici již vylepšený plánek, který v sobě zahrnoval i všechny tramvajové zastávky (viz obrázek č. 2), ovšem, jak jsem již poznamenal, i zde autobusová síť chyběla, a tak byl turista odkázán pouze na metro a tramvaje. Na těchto turistech jsem vypozoroval, že i tento informační plánek jim neposkytuje zcela dostačující informace, a to zejména díky chybějící autobusové síti, a nejen té. Začal jsem tedy přemýšlet, jak tuto situaci vyřešit. I přesto, že mi přemýšlení trvalo dlouho, k řešení jsem se nakonec i tak dostal. Vycházel jsem z toho, že na www.ropid.cz je k dispozici mnoho „vymakaných“ plánků a mapek,
které měly ovšem tu nevýhodu, že byly k dispozici pouze v elektronické podobě. Můj revoluční nápad tedy spočíval v tom, dát tyto mapky do fyzické podoby tak, aby jejich výstupem byl kvalitní informační materiál, poskytující komplexní informace, tedy zkrátka aby na velmi malém prostoru poskytl velké množství informací. Tento návrh jsem předložil Ropidu v zimě 2010 – komentář je rozveden v 1. informačním zpravodaji přibližně v polovině stránky 13. I přes počáteční váhavé přijetí tohoto mého návrhu (vysoké náklady na tisk) se po určité době ukázalo, že to byl velice dobrý nápad, protože po prvním vydání „Plánků PID“ a jejich následné distribuci do infocenter se ukázalo, že tyto plánky šly okamžitě na dračku a Ropid dokonce musel implementovat dotisky. Tolik tedy k velmi stručné a zjednodušené historii informačních materiálů. Při psaní tohoto zpravodaje jsem si ale rovněž uvědomil, že „Plánky PID“ oproti předchozím plánkům jednu vadu na kráse přeci jen mají. Čech si tohle téměř neuvědomí (i já jsem na to přišel náhodou), ale ta vada na kráse spočívá v tom, že vysvětlivky v „Pláncích PID“ jsou pouze česky, zatímco předchozí plánky od DP byly opatřeny vysvětlivkami v angličtině (obrázek č. 2), příp. byly vydávány plánky i v odlišných jazykových mutacích (obrázek č. 1 – jazyková mutace je viditelně označena vlaječkou příslušného státu vpravo nahoře). Proto na Ropidu ještě připomenu, že aby byly „Plánky PID“ skutečně plnohodnotným infomateriálem vhodným k distribuci do infocenter DP, měly by vysvětlivky k jednotlivým mapkám být alespoň i v angličtině, případně by stálo za úvahu vzhledem k omezeným prostorovým možnostem v „Pláncích PID“ vytisknout i „Plánky PID“, které budou kompletně zpracovány v příslušné jazykové mutaci. Na obrázcích pak můžete vidět vývoj informačních materiálů tak, jak šly za sebou v čase.
Obrázek č. 1: obálka skládačky „S námi Prahou snadno a rychle“. Vydána v červnu 2007. V plánku uvnitř byl k dispozici pouze plánek sítě metra a tramvají, ovšem u tramvají byly vyznačeny jen konečné zastávky a pak jen velmi malé množství nácestných.
Obrázek č. 2: zde se vyskytují již všechny zastávky tramvají. Plánek měl formát větší A4. Vydán v květnu 2008.
Obrázek č. 3: obálka skládačky „Plánky PID“. Vydána v květnu 2010. Teprve tento informační materiál se dá nazývat materiálem plnohodnotným; obsahuje několik mapek – např. v mapce „Kolejová doprava PID“ jsou kromě již standardních údajů (všechny zastávky (stanice) tramvají (metra)) také opticky zvýrazněny páteřní tramvajové linky, (= linky provozované v polovičním intervalu), navíc jsou v přiložené tabulce k dispozici údaje o provozních parametrech (intervalu a rozsahu provozu) všech linek tramvají a metra. V „Pláncích PID“ toho je ale mnohem více – nechybí tu totiž ani mapky nočního provozu PID, tabulka cen jízdného, ale hlavně – celá druhá strana této skládačky obsahuje velkou komplexní mapu sítě MHD na území celé Prahy (včetně mírného přesahu do vnějších tarifních pásem, tj. pásem, která se nachází za hranicí hl. m. Prahy), a to i včetně velmi rozmanité sítě autobusové. 2) Opencard jako elektronická peněženka? Zde vycházím z logiky věci, která již nějakou dobu funguje u In-karet, jejichž vlastníci cestují ve vlacích ČD za zvýhodněné jízdné. Na In-kartě totiž může mít cestující nahrané nejen zákaznické jízdné, ale tuto In-kartu může využívat i (nebo jen výhradně) jako elektronickou peněženku. Pokud ji jako elektronickou peněženku využívá, může tak přijít k automatu (který je však zatím k dispozici jen ve velkých stanicích ČD), navolí si, odkud a kam chce jet, vyjede mu jízdenka a strhne se mu z peněženky na In-kartě příslušná částka a k tomu získá cestující drobný bonus. Analogicky by se toto dalo aplikovat i na Opencard. Cestující by měl na ní nahraný např. roční kupon, ale protože občas (kupon do vnějších pásem by se mu nevyplatil) cestuje i do vnějších pásem, měl by na Opencard nabité i nějaké peníze. Kdyby začaly existovat i automaty na jízdenky PID, které by fungovaly na stejném principu, jako nyní fungují automaty na jízdenky ČD po přiložení In-karty, mohl by si cestující koupit z Opencard jízdenku do vnějšího pásma. Pokud by k tomu byl ještě nějaký bonus, zcela jistě by tímto opatřením velmi rychle opadly fronty, které se tvoří u nástupu do příměstských autobusů zejména číselného řádu 301 až 398 (řidič musí téměř každému cestujícímu prodat jízdenku pro příslušný počet vnějších pásem – na rozdíl od Prahy má jen málo cestujících nahraný kupon i na vnější pásma). Dle dlouhodobých pozorování jsou tyto fronty příčinou zpoždění těchto autobusů, protože odbavení každého cestujícího trvá dlouho. Ulevilo by se tím samozřejmě i řidičům, ale hlavně by se zvýšila plynulost provozu, a tím i lepší dodržování jízdního řádu. Pan Ing. Drápal mi však vzkázal, že s tímto opatřením se v dlouhodobém horizontu počítá.
3) Proč nelze zavést letní JŘ pro příměstské autobusy? Člověk, který občas cestuje do vnějších pásem, si může říkat, že do některých oblastí u Prahy by bylo vhodné zavést zimní a letní jízdní řád. To je patrné při cestách např. z Prahy do Štěchovic (a do okolních obcí), kdy v zimním období jsou autobusy téměř prázdné, zatímco v letním období praskají ve švech. Vznesl jsem tedy návrh, že zejména autobusy č. 338, 361 a 390 by měly být v letním období provozovány v kratším intervalu. Vím, že v letním období bývají na některé spoje těchto linek nasazovány 2 autobusy, ale zeptal jsem se, proč je tomu tak, když by cestující více ocenili poloviční interval, než nasazení 2 autobusů na konkrétní spoj. Dostalo se mi velmi překvapivé odpovědi – je tu totiž administrativní překážka, která je spjata s financováním veřejné hromadné dopravy obcemi. Pan Ing. Drápal mi k tomu řekl, že ani jemu není tento problém příliš zřejmý, ale říkal mi, že faktem je, že díky této překážce nemůže být zkrácen interval na polovinu (ač i on si byl vědom, že toto řešení by bylo mnohem lepší), ale může se udělat jen to, nasadit 2 autobusy na konkrétní spoj. Dalším důvodem může být operativnost v závislosti na počasí; při slunečných dnech prostě pojedou 2 autobusy a při ošklivém počastí jen jeden. 4) Budou na vložených spojích linky 236 od 1. 7. 2010 jezdit standardní autobusy? Protože se na lince 236 (nebo také „pidík“) zkrátí od 1. 7. 2010 interval o víkendu z 60 na 20 minut, vyvstal dotaz, zda budou na tyto posilové spoje vypraveny standardní autobusy. Někteří všímaví cestující v mém okolí totiž zjistili, že na pidíkovi jezdily před několika dny i standardní autobusy a jestli to náhodou nemá nějakou spojitost s plánovaným zkracováním jeho intervalu. Bylo mi odpovězeno, že nemá a že to bylo způsobeno tím, že se rozbil midibus a DP neměl jiný, takže nasadil standardní autobus. Ihned jsem tedy zaútočil návazným dotazem, když tam tedy standardní autobus projede, mohl by být tedy provozován ze Zámků až na Nádraží Holešovice (až na Nádraží Holešovice totiž midibus jet nemůže, protože midbusů je málo). Ještě cca před 10 lety totiž linka 236 skutečně z Nádraží Holešovice jezdila, ale jezdila přes Kobylisy, pak byla na velmi mnoho let trvale zrušena a od 1. 4. 2009 byla nově zavedená linka 236 se staronovým číselným označením vedena v trase, v jaké je vedena doposud. Ovšem dnes má tato linka oproti jejímu dávnému předchozímu provozu před Kobylisy zcela jiný charakter – dříve to byla linka jako každá jiná, ovšem od 1. 4. 2009 má tato linka vzhledem k jejímu trasování vesměs turisticko-rekreační charakter. Ale abych neodbíhal od tématu, v současné době linka 236 nemůže jet na Nádraží Holešovice hned ze dvou důvodů. Ten první spočívá v tom, že standardní autobus se v zatáčce mezi zastávkami Krakov a Botanická zahrada Troja sice vytočí, ale je to jen tak tak, tudíž z toho vyplývá, že dlouhodobém pravidelném provozu tu standardní autobus jet nemůže. Ten druhý spočívá v tom, že linka 236 obsluhuje i Podhoří a kdyby jel až na Nádraží Holešovice, musel by od Krakova uhnout na křižovatce v Troji vpravo do Podhoří a pak by teprve mohl jet do Zoologické zahrady a na Nádraží Holešovice. To by znamenalo, že by se cestujícím z Nádraží Holešovice prodloužila při cestě do Bohnic touto linkou jízdní doba. Můj názor je ale takový, že kdyby neexistoval první důvod, tak tento druhý důvod je tak malicherný, že bych osobně prodlouženou jízdní dobu oželel. A teď ruku na srdce (tohle jsem si také uvědomil při psaní tohoto zpravodaje) – kdo si myslí, že pidík bude mít o víkendu 20minutové intervaly jen tak z plezíru? Ten důvod tu totiž je! Ale uvědomil si ho zřejmě jenom ten, kdo ty 20minutové intervaly navrhoval a pak já. Pamatuje si totiž někdo z vás (a není to tak dávno), jak každým rokem měla linka 112 v letním období o víkendu v úseku Zoologická zahrada – Podhoří 15minutové intervaly? Teď, když jsem vám to připomněl, si na to už možná vzpomenete, ale když si tohle vezmete do souvislosti s nynějším posílením pidíka, tak si uvědomíte, že nyní se v podstatě o žádné posílení nejedná, protože toto posílení je pouhou kompenzací za omezenou linku 112, jejíž interval od 1. 4. 2009 byl v důsledku zavedení linky 236 prodloužen v úseku Zoologická zahrada – Podhoří celoročně (tedy i v letním období) na
60 minut. V minulém roce (2009) v letním období tak souhrnný interval linek 112 a 236 v úseku Zoologická zahrada – Podhoří činil o víkendu přibližně 30 minut (každá linka jela po hodině) a zřejmě se ukázalo, že tento interval není dostatečný (bodejť by byl dostatečný, když o letních víkendech v roce 2008 (ale i 2007 a dříve) činil 15 minut), a tak se začala hledat příčina, jak mohl tento stav vzniknout. No a ten někdo si uvědomil, že ten zakopaný pes leží právě v tomto odstavci, který tak sáhodlouze popisuji. Tak a teď jste zas o něco chytřejší a uvědomělejší. Zkrátka, lidstvo velmi rychle zapomíná, protože kdyby nezapomínalo, tak by se v médiích s velkou pompou neoslavovalo posílení pidíka tak, jako se to teď v médiích oslavuje, ale kdyby si milí novináři uvědomili tento odstavec, jistě by se na celou věc dívali jinak. Aneb, jak říká jistý člověk bydlící ve Středočeském kraji: „Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost“ (jenže většinou ti, kteří by tu minulost znát měli, ji neznají – o tom jsem se přesvědčil již dříve). Bystřejší čtenáři z vás si již uvědomili, že zatím jsem stále neodpověděl na otázku, kterou si tento bod klade, takže ji rychle zodpovím; posilové vložené spoje na pidíka se vezmou z midibusu 291, který jezdí o víkendech v delších intervalech (o víkendech je totiž na lince 291 provozován pouze jeden midibus, zatímco v pracovních dnech dva). Z uvedeného vyplývá, že na vložených spojích pidíka budou jezdit midibusy, avšak za podmínky, že se nerozbijí. V případě rozbití by na spoje pidíka (na vložené či vedené v celé trase) byly nasazeny standardní autobusy, příp. kombinace obou vozidel. 5) Provoz podle pracovního dne (prázdniny) Toto téma v sobě skrývá velké množství taškařic, které postupně proberu. U té první začnu ještě v době, kdy byly zahájeny rozsáhlé letní tramvajové výluky, tedy od 1. 6. 2010. Pro stav tramvajového provozu od 1. 6. 2010 se dělaly proklady narychlo, a proto docházelo v četných úsecích ke sjíždění. Bohužel ani od 1. 7. 2010 nebude situace lepší. I v tomto případě se proklady prováděly narychlo, a to z toho důvodu, že ještě v průběhu června se počítalo s jinou strukturou výluk, které měly začít od 1. 7. 2010 platit, ale struktura těchto výluk se změnila. Tím pádem, jak jsem zjistil, dochází k zajímavým situacím; např. snad poprvé v historii se linky 14 a 17 v Troji sjíždějí. K tomuto si dovolím další svůj komentář. Dotaz, jak je to s proklady u tramvají od 1. 7. 2010, jsem vznesl proto, že na Ortenově náměstí dochází k mírnému zlepšení a ptal jsem se, zda je to způsobeno mým popudem, nebo náhodným jevem. Když jsem se dozvěděl, že je to náhoda, tak jsem si uvědomil, že tento stav není z dlouhodobého hlediska udržitelný, protože až dojde k dalším změnám JŘ a tím pádem i k velmi pravděpodobnému zhoršení prokladů, může to mít fatální následky, protože: jednak tím opět dojde k přeplňování spoje, před kterým dlouho nic nejelo a po kterém jedou dva další, většinou prázdné, spoje, ale hlavně – v dnešní MF Dnes jsem se dočetl, že Úřad městské části Praha 7 se možná přestěhuje do nevyužitých prostor školy na Ortenově náměstí, což je sice pěkné, ale bude třeba tomu přizpůsobit přepravní nabídku, která je zde už teď značně podhodnocená (sice tu jezdí 3 denní tramvajové linky, ovšem bez vzájemného prokladu, který když je, tak je náhodný a navíc na dvě z těchto tří linek jsou nasazeny pouze solovozy, které kapacitně nestačí). Kdo si dnes ráno (cca do 9.15 h) najel na stránky Ropidu, mohl spatřit, že již ode dneška je zajišťován „provoz podle pracovního dne (prázdniny)“. Na tuto drobnost jsem dnes na jednání upozornil a byla velmi rychle napravena. Tuto zdánlivou malichernost říkám proto, že na http://www.ropid.cz/prakticke-informace/terminy-statnich-svatku,prazdnin-a-zmen-jizdnich-radu__s176x302.html je stále uvedeno, že již od 26. 6. 2010 se pojede dle prázdninových JŘ, ale ve skutečnosti se dle prázdninových JŘ pojede až od 1. 7. 2010. Jeden z bystrých cestujících mi také řekl, že nechápe, proč když se po mnoha letech zavádí 12minutový interval v sedle pracovního dne o prázdninách u tramvají, tak proč se bude od září 2010 zavádět prodloužení provozu metra z pátku na sobotu a ze soboty na neděli až do 1.30 h ráno, když už od doby kolem půlnoci (kolikrát i dříve) jezdí ve vozech MHD téměř výlučně jen narkomani, individua a opilci, kteří zcela určitě nemají platnou jízdenku a u kterých hrozí riziko, že poblijí interiér vozů či k tomu častují slušné cestující,
kterých je v této noční době jako šafránu, sprostými nadávkami? Nebylo by rozumnější místo toho vrátit tramvajím 10minutový interval v sedle pracovního dne o prázdninách? Je mi líto, ale za tuto daň rozhodně nechci metro až do 1.30 h ráno, když k tomu bude ještě souběžně již od cca 0.30 h jezdit noční doprava, která od těch 0.30 h jezdí i v současné době, kdy je metro provozováno do standardních 0.30 h. Pokud k provozu metra do 1.30 h skutečně dojde, bude v období od 0.30 h do 1.30 h v provozu současně metro i s noční dopravou, což je velmi, ale velmi neefektivní. I na Ropidu mi dávají za pravdu a nejsou z tohoto návrhu vůbec nadšeni. Jenže nejhorší na tom je, že většina z těch moulů (těmi mouly mám na mysli některá politická hnutí a všeobecně všechny kaštany), kteří si prodloužení metra prosadili, nemá ani základní dopravní povědomí a vůbec jim nedochází, jaké důsledky bude s sebou toto opatření nést. Stačí si jen uvědomit, kolik Kč stojí 1 vozokilometr metra (viz 1. informační zpravodaj) versus u jiných dopravních prostředků a rázem by těm moulům bylo jasné, proč se mi jejich nápad tak příčí. 6) Tramvaj Škoda 15T Na jednání jsem v poslední chvíli stihl ještě vznést dotaz, kdy bude v provozu tramvaj 15T s cestujícími. V poslední době totiž velmi často brázdí pražské ulice, ovšem jen jako cvičná jízda. Odpověď zní, že 15T měla s cestujícími vyjet již v polovině července 2010, ovšem nedávno došlo u jedné z tramvají 15T k nehodě, díky které se její provoz s cestujícími odkládá na neurčito a její najeté zkušební vozokilometry se budou muset začít počítat znovu od nuly od doby nehody. Zajímavé však je, že se o této nehodě neobjevila v médiích vůbec žádná zpráva, a to i přesto, že si média s oblibou rozpitvávají každou tramvajovou nehodu. Nebylo tedy umělým záměrem tuto nehodu ututlat? 7) Jak je to s vloženými spoji na tram. lince č. 17? Tak tahle taškařice mě velmi rozesmála. Už v půli června 2010 se organizace Ropid ve svém zpravodaji vytahovala s tím, že na vložené spoje (tj. na ty spoje provozované v úseku Levského – Výstaviště) linky č. 17 budou od 1. 7. 2010 vypravovány v ranní špičce prac. dne soupravy (standardně jezdí na všech těchto vložených spojích solovozy). A skutečnost? Dne 1. 7. 2010 vydal Ropid další informační zpravodaj, ve kterém byla u linky č. 17 pouze informace o tom, že od tohoto data jsou vložené spoje na této lince obnoveny (po dočasném výlukovém provozu, kdy byly vložené spoje na měsíc zrušeny). Ovšem nic víc. Přišlo mi divné, že ohledně vypravování souprav na tyto vložené spoje v ranní špičce prac. dne tu teď nepadlo ani slovo, a tak jsem najel na server www.prazsketramvaje.cz okouknout, jak se věci ve skutečnosti mají. Kouknul jsem se na „Vypravení a trasy tramvajových linek od 1. července 2010 – všední den“, rozbalil jsem si excelovský soubor, najel si na linku č. 17 a snadno jsem zjistil, že na vložené spoje linky č. 17 v ranní špičce žádné soupravy vypravovány nejsou. Nevím, do jaké míry tomu na jednání pomohlo mé jemné upozornění, že je sice hezké, že na dotčené vložené spoje linky č. 17 nasadíte soupravy, ale musíte si uvědomit, že tyto vložené spoje nasazujete především s ohledem na nejzatíženější úsek této linky (Dvorce – Palackého nám.) a zrovna v tomto úseku bude s ohledem na výlukovou činnost od 1. 7. 2010 jezdit o jednu tramvajovou linku více, než ve standardním provozu. Z toho tedy plyne, že nasazování souprav na dotčené vložené spoje je v současné době (od 1. 7. 2010) zbytečné vyhazování peněz – výlukové linky toto manko bohatě zaplácnou a i tak na tom tato oblast vydělá. Závěr je takový, že hovořit o soupravách na dotčené vložené spoje se dá až ve chvíli, kdy se provoz v dotčené oblasti vrátí do pravidelného bezvýlukového stavu. Na druhou stranu, my všichni zasvěcení ovšem víme, jak to dopadlo s linkou 21. Na ni se od 29. 11. 2009 nasadily v ranní špičce soupravy (standardně má linka 21 solovozy), ovšem tyto soupravy byly od Nového roku 2010 v tichosti zrušeny (viz 1. informační zpravodaj).
A jako bonus jsem rovněž zjistil, že tahle taškařice není jediná. Pro zajímavost jsem se totiž kouknul i na „Vypravení a trasy tramvajových linek od 3. července 2010 – sobota“ a na „Vypravení a trasy tramvajových linek od 4. července 2010 – neděle“. Myslel jsem si, že mě nic nepřekvapí, ale překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat – hned v úvodu jsem se dozvěděl, že po všechny prázdninové (1. 7. – 31. 8.) víkendy pojedou tram. linky č. 1 a 16 pouze v solovozech (toto opatření nebylo nikdy dříve o prázdninách praktikováno, proto mě tak zaskočilo). Z toho vyplývá, že obyvatelé bydlící v blízkosti zastávek Strážní až Spojovací budou o prázdninových víkendových dnech možná vystaveni velkému nepohodlí – jednička a šestnáctka jim tam pojedou jen v solovozech, devítka tam pojede sice v soupravách, ale jen každý druhý spoj (což také nebylo nikdy dříve o prázdninách praktikováno). Poznámka: některá z témat, která jsem potřeboval na jednání probrat, se z časových důvodů probrat nestihla. Tato témata budou předmětem dalšího jednání, které ovšem kdo ví, kdy bude, takže až se v budoucnu tato neprobraná témata proberou, bude o ně tento infozpravodaj obohacen, nebo budou předmětem již 3. informačního zpravodaje. A ke každému informačnímu zpravodaji patří na závěr tradiční poselství: Vy jste se dočetli až sem? Tak to gratuluji! Asi Vám dění v PID není cizí! Pokud tomu tak skutečně je, můžete se do dění v PID zapojit také! Chcete-li mě např. podpořit v jakékoli iniciativě uvedené v tomto zpravodaji, neváhejte a pište na adresu
[email protected]. Jedině tak můžeme společnými silami něco dokázat. Takže Vám všem přeji málo bezdomovců v prostředcích PID, ať se Vám spoje nesjíždějí do jednoho chumlu, ať Vám to jezdí včas, a hlavně věřte v lepší zítřky! Situace v PID se v dobré obrátí, když se o to alespoň trochu zasloužíte! Nebuďte lhostejní.
