2 Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov

Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov

2 Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov Příčné uspořádání nosných panelových stěn omezuje možnost volnějšího provozně dispozičního spojení sousedních travé, které se doposud omezuje pouze na dveřní otvory menších rozměrů. V souvislosti se současnými trendy v bydlení a s modernizací bytů v panelových domech vznikají požadavky na volnější propojení sousedních travé zřizováním nových otvorů v nosných stěnách. Dodatečným zřízením otvoru(ů) v nosných stěnách panelových domů dochází ke změně stavu napjatosti v závislosti na velikosti, poloze a množství dodatečně zřízených otvorů. V následující části textu jsou uvedeny jednotlivými autory metody a postup posouzení statických důsledků dodatečně zřízených otvorů v nosné stěně. Při návrhu a provádění dodatečných zásahů do nosných panelových stěn (otvory, drážky apod.) je bezpodmínečně nutné vycházet z konstrukčního řešení příslušné stavební soustavy a zohlednit všechny konstrukční zásady a úpravy uplatněné v dané soustavě, zejména řešení nosných stěn, obvodových stěn, stropních dílců a styků nosných dílců, včetně způsobu, rozsahu a provedení vyztužení nosné konstrukce (vyztužení stropní desky, kotvení obvodových dílců apod.).

2.1 Volba výpočetního modelu nosné stěny (popř. složitějšího stěnového útvaru) pro posouzení vlivu dodatečného otvoru na napjatost konstrukce Statická analýza pouze výseku, tj. části nosné stěny, např. vyjmutého podlaží, popř. vyjmutého stěnového dílce s dodatečně provedeným otvorem, poskytuje pouze částečný obraz o stavu napjatosti (obr. 2.1). Zanedbání spolupůsobení jednotlivých částí nosné stěny, zejména nad a pod dodatečně provedeným otvorem v rámci zjednodušených modelů může, zejména v některých případech, významně zkreslit výsledky numerické analýzy (obr. 2.1). Na základě analýzy nevýstižného výpočetního modelu nelze spolehlivě posoudit vliv dodatečně provedeného otvoru na skutečný stav napjatosti konstrukce. Výjimkou mohou být pouze případy s dodatečným zřízením ojedinělého otvoru šířky do 1 m v nosné stěně při dodržení určitých podmínek. Nedostatečné stanovení např. rozsahu oblastí, v nichž působí vodorovné tahové napětí +σx, zvýšené hodnoty tlakových napětí -σy a přídatné smykové napětí ±xy, mohou vést k závažným chybám při návrhu a provedení statického zajištění, např. dodatečného vyztužení nově vzniklého nadpraží, při posouzení věncové výztuže, styků apod. Přípustné zjednodušení výpočtového modelu (geometrie, zatížení) může, v případě otvoru menší šířky v závislosti umístění otvoru, provést pouze zkušený statik, obeznámený s touto problematikou v celé šíři. Podkladem pro spolehlivý návrh preventivních opatření před vznikem poruch v nosné konstrukci (dodatečné vyztužení, sepnutí apod.) je analýza pole normálových napětí σx (popř. σ1) a σy (popř. σ2) ve stěně s dodatečně provedeným otvorem, vztažená ke kvalitě dílců a styků (kvalita betonu, způsob a množství vyztužení).

61

Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov Poznámka: Výchozím předpokladem pro statické posouzení vlivu dodatečného zřízení otvoru v nosné stěně (prováděného pod zatížením) je provedení průzkumu a hodnocení stavebně technického stavu, zejména nosné stěny, v níž má být zřízen nový otvor a bezprostředně navazující (dotčené) části nosného systému – místa výskytu trhlin a narušení nosné konstrukce, ověření rozsahu, množství a provedení výztuže dílců a styků. V průběhu provádění dodatečného otvoru je nutné provést zajištění konstrukce minimálně v rozsahu podlaží s dodatečně zřizovaným otvorem. Provizorní podepření stropní konstrukce v místě provádění otvoru je jedním z hlavních opatření v rámci zajištění statické bezpečnosti. Podepření je nutné provést z obou stran stěny v místě dodatečného zřízení otvoru. Jednotlivé části provizorně podepřené konstrukce musí mít odpovídající tuhost a únosnost, aby nedošlo k jejich nežádoucí deformaci, provázené narušením celistvosti zajišťované konstrukce. Při aktivaci stojek nesmí dojít k porušení přilehlého styku „stěna – strop – stěna“. V závislosti na velikosti a poloze dodatečně zřizovaného otvoru je nutné zajistit roznesení sil přenášených stojkami pomocí tuhých podkladků, popř. provést dílčí podepření v místě stojek i v nižších podlažích. Při odstranění vyříznutých částí stěny v místě nově zřizovaného otvoru je nutné vhodným postupem zajistit, aby nedošlo k porušení přilehlých stropních konstrukcí.

Obr. 2.1 Varianty výpočetních modelů stěny s dodatečně zřízeným dveřním otvorem šířky 2 000 mm a) vyjmutá celá stěna s dodatečně provedeným otvorem; b) vyjmutá dvě podlaží s dodatečně provedeným otvorem; c) vyjmutý stěnový dílec s dodatečně provedeným otvorem

62


2.2 Numerická analýza nosné stěny s dodatečně zřízeným(i) otvorem(y) MKP Předmětem numerické analýzy je účinek svislého a vodorovného zatížení nosné panelové 8 + 1 podlažní stěny, vyjmuté ze stavební soustavy T 06 B. Schémata vyšetřovaných variant lišících se polohou a velikostí dodatečně zřizovaného otvoru jsou znázorněna na obr. 2.2.

Obr. 2.2 Schémata vyšetřovaných nosných stěn s dodatečně provedenými dveřními otvory 63

Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov Pro numerickou analýzu nosné stěny s dodatečně zřízenými otvory byla vybrána příčná nosná stěna osmipodlažní budovy s technickým podlažím stavební soustavy T 06 B. Stěnové dílce jsou plné železobetonové tloušťky 150 mm z betonu B 250, stropy jsou železobetonové plného průřezu tloušťky 120 mm. Osová vzdálenost příčných nosných stěn je 3 600 mm. Příčky byly uvažovány železobetonové tloušťky 80 mm. Vybraná stěna se nachází uvnitř dispozice – provoz na obou jejich stranách je shodný (obytné prostory s užitným zatížením 1,5 kN/m2). Zatížení stěny je uvažováno vlastní hmotností, zatížením od stropních konstrukcí, střešní konstrukce a větrem. Zatížení větrem je uvažováno pro III. větrovou oblast a typ terénu A, stěna je rozdělena v souladu s ČSN 73 0035 na 3 výšková pásma. Výpočty byly prováděny metodou konečných prvků v programovém systému ANSYS. Stěny byly modelovány jako úloha rovinné napjatosti. Ve výpočtech byly použity čtyřuzlové izoparametrické konečné prvky typu PLANE 42. Model každého podlaží byl sestaven z přibližně 3 500 konečných prvků. Styky panelů byly modelovány jako neporušené. Ve výpočtech se předpokládalo, že modul pružnosti materiálu panelů je 26,5 GPa, zatímco modul pružnosti styků je 23 GPa. Poissonův součinitel byl u obou materiálů uvažován v hodnotě 0,2. Výpočet některých variant je proveden pro případ neporušených styků a pro případ lineárního působení styků a dílců.

2.3 Výsledky numerické analýzy, diskuse výsledků Provedením dodatečných otvorů v nosné panelové stěně (stěnových dílcích) dochází v oblasti dodatečně provedeného otvoru k odklonu směru hlavních napětí v tlaku +σ2 provázeném vznikem hlavních napětí v tahu +σ1 a vodorovných tahových napětí +σx (obr. 2.4). Tahová napětí (+σ1, +σx) mohou být příčinou vzniku tahových trhlin zejména v oblasti nově vytvořených nadpraží, ve svislých a vodorovných stycích stěnových a stropních dílců, popř. v podélných stycích stropních dílců v částech přiléhajících k dodatečně provedenému otvoru. Výsledky lineární numerické analýzy MKP (ANSYS 12, prvek PLANE 42, obr. 2.3) vlivu dodatečně provedených otvorů různé velikosti, umístění a uspořádání v nosné prefabrikované stěně (obr. 2.2) pro případ svislého a vodorovného zatížení, jsou uvedeny v následujících částech:

Obr. 2.3 Schéma dělení konstrukce na konečné prvky 64

Obr. 2.4 Průběh trajektorií hlavních napětí σ1 a σ2 v nosné stěně s dodatečně provedeným otvorem


Obr. 2.5 Porovnání velikosti normálových napětí σx a σy závislosti na šířce a umístění dodatečně provedeného otvoru v nosné stěně a) normálová napětí σx; b) normálová napětí σy 65

Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov a) Velikost normálových napětí σx, σy ve stěnových dílcích a smykových napětí xy ve svislých stycích ve stěně oslabené dodatečně provedeným otvorem je přímo úměrná velikosti dodatečně provedeného otvoru, jeho umístění a poloze ve stěně (obr. 2.5). Umístění dodatečně provedeného otvoru v nejnižším podlaží, popř. k okraji prefabrikované nosné stěny je provázeno vyššími hodnotami normálových a smykových napětí v porovnání s umístěním otvoru ve vyšším podlaží a v místech, kde provedením dodatečného otvoru nevznikají „úzké“ pilířky. Velká část nosných stěnových dílců je vyztužena pouze po obvodě (obr. 2.6); proto je nutné věnovat pozornost zvýšeným hodnotám normálových napětí v tlaku -σy v částech přiléhajících k otvoru a stanovit v souladu s ČSN P ENV 1992-1-3 návrhovou pevnost betonu v tlaku stěnového dílce s dodatečně provedeným otvorem a návrhovou únosnost (včetně případné výztuže) částí stěny přilehlých k dodatečně provedenému otvoru na základě zjištěné pevnostní třídy betonu z dokumentace skutečného provedení, popř. stanovené zkouškou betonu (ČSN ISO 13822).

Obr. 2.6 Schéma vyztužení prefabrikovaných stěnových dílců panelových budov (ČSN 73 1211) – stěnový dílec plný nevyztužený, stěnový dílec plný vyztužený, stěnový dílec vyztužený s dveřním otvorem Zvláštní pozornost je třeba věnovat posouzení vlivu zvýšených tlakových napětí -σy v okolí otvoru ve styku „stěna – strop – stěna“. Náhlá změna průřezu stěny v oblasti styku spolu s rozdílnou hodnotou modulů přetvárnosti betonu stropních dílců a stykového betonu jsou 66

Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov hlavní příčinou vzniku extrémních hodnot normálových napětí v tlaku -σy v patě a zhlaví krajních průřezů stěnových dílců a vodorovných tahových napětí +σx ve stykovém betonu, které se po vzniku svislé tahové trhliny přesouvají do oblasti zhlaví a paty stěnových dílců [7]. Tyto hodnoty extrémních napětí snížené vlivem dlouhodobého dotvarování mohou být, při zvýšení tlakových napětí -σy v oblasti dodatečně provedeného otvoru, příčinou překročení mezní únosnosti styku v tlaku a narušení styku, popř. zhlaví a paty stěnového dílce (obr. 2.7).

Obr. 2.7 Průběh tlakových normálových napětí σy ve styku „stěna – strop – stěna“ a tahových normálových napětí σx v ose styku [4] b) Dodatečným provedením otvoru v nosné stěně dochází ke vzniku vodorovných (příčných) tahových normálových napětí +σx v oblasti nově vzniklého otvoru a nadpraží (obr. 2.8). Nadpraží nad dodatečně provedeným otvorem nemá zpravidla na spodním okraji výztuž. Na horním okraji je původní výztuž umístěna po obvodě dílce (obr. 2.6). Dodatečným vyztužením 67

Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov nadpraží, před prováděním otvoru, lze zabránit vzniku svislých tahových trhlin ve spodní části nadpraží. Tahové trhliny mohou vznikat i v případě provedení otvorů menší šířky (obr. 2.8). U dodatečně provedených otvorů lze předpokládat roznesení tlakových napětí -σ2 z vyšších podlaží do nově vzniklých pilířů pod roznášecím úhlem  ≈ 45°, při němž se významně uplatní plná stěna vyššího podlaží nad dodatečně provedeným otvorem (obr. 2.9 a 2.10). Podle čl. 5.3.1 a 9.5 ČSN EN 1992-1-1, lze u nově vzniklého nadpraží s šířkou menší než trojnásobek výšky nadpraží (l/h < 3) přisoudit tahová napětí na spodním okraji nadpraží pevnosti betonu v tahu fctd. Při tomto řešení a podobně při nesprávně provedeném dodatečném vyztužení nadpraží při jeho dolním okraji nelze spolehlivě vyloučit narušení nadpraží svislými tahovými trhlinami. Po vzniku tahových trhlin v nadpraží dochází k „přelivu“ těchto napětí +σx nejprve do horní části nadpraží a následně do věnce. Přídatná tahová napětí +σx v oblasti zhlaví stěnových dílců a stropních věnců mohou být převzata pouze rezervou v únosnosti výztuže ve styku „stěna – strop – stěna“ (věncová výztuž) a výztuže ve zhlaví a v patě stěnových dílců přesahující požadavky na její dimenze z hlediska mimořádných účinků, účinků vyplývajících z napjatosti styku „stěna – strop – stěna“ a požadavků na diskrétní vyztužení svislých styků s hmoždinkami v oblasti stropních věnců stanovených podle dřívější ČSN 73 1211, popř. ČSN P ENV 1992-1-3 (obr. 1.24). V opačném případě dojde k nepřípustnému snížení statické odolnosti budovy.

Obr. 2.8 (část 1) 68


Obr. 2.8 Normálová napětí v tahu +σx a v tlaku -σy v oblasti nově vytvořeného nadpraží a stropních věnců

Obr. 2.9 Schéma přenosu tlakových napětí -σ2 v oblasti dodatečně provedeného otvoru

69


Obr. 2.10 a) Dodatečné vyztužení stěnového dílce a nadpraží v oblasti nově provedeného otvoru; b) chybné provedení dodatečného vyztužení nadpraží c) Pouze při větším rozsahu dodatečně prováděných otvorů větší šířky je nutné posoudit prostorovou tuhost nosné prefabrikované konstrukce vzhledem k účinkům vodorovných zatížení. Účinkem posouvajících sil působících v nově vzniklém nadpraží dochází k jeho deformaci, při níž se uplatňuje smyková a ohybová tuhost nadpraží. Při poměru l/h < 2 (šířka/výška) se převážně uplatňuje pouze smyková tuhost a nedochází vlivem „prokluzu“ stěny v oblasti otvorů k závažnému ovlivnění ohybové tuhosti stěny a nárůstu normálových napětí v patě stěny. Obdobně při provedení otvoru pouze v některém podlaží, nad nímž je plná stěna, nedochází k závažnému snížení tuhosti stěny. V závislosti na rozsahu oslabení nosné panelové stěny dodatečně provedenými otvory na celkovou prostorovou tuhost systému je nedílnou součástí statického posouzení také ověření důsledků oslabení stěny dodatečně provedeným(i) otvorem(y), posouzení účinku případného zvýšení excentricity svislého zatížení, popř. vlivu na celkovou vodorovnou deformaci nosného systému (obr. 2.11). Velmi závažné důsledky z hlediska zajištění prostorové tuhosti nosného systému v podélném směru může mít dodatečné provedení otvorů v podélné stěně, podobně dodatečné provedení otvoru v příčné stěně v bezprostřední blízkosti svislého styku s podélnou stěnou.

70


Obr. 2.11 Porovnání hodnot vodorovných deformací na horním okraji vyjmuté stěny v závislosti na rozměru, poloze a rozsahu dodatečně provedených otvorů

Obr. 2.12 Průběh tlakových trajektorií σ2 v nosné stěně při nad sebou nesymetricky uspořádaných dodatečně provedených otvorů 71

Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov d) Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům nesymetrického umístění otvorů v jednotlivých podlažích. Na základě provedené analýzy lze nesymetrické umístění otvorů v jednotlivých podlažích výjimečně připustit pouze v případech, kdy jsou tyto otvory provedeny minimálně ob jedno podlaží a jejich poloha neohrožuje statickou bezpečnost konstrukce (obr. 2.12). Dodatečné provedení po výšce nesymetricky umístěných dveřních otvorů v panelových budovách s nedostatečnou nebo chybějící výztuží ve stropní desce (obr. 1.24) může být příčinou vzniku závažných statických poruch. e) Případné narušení výztuže stěnových dílců při provádění dodatečných otvorů je nutné posoudit. Při rozšíření stávajícího otvoru ve stěnovém dílci může dojít k závažnému narušení, popř. ztrátě funkce původní výztuže nadpraží narušením kotevní oblasti výztuže (obr. 2.13).

Obr. 2.13 Schéma narušení funkce výztuže nadpraží při rozšíření stávajícího otvoru

Obr. 2.14 Schéma poloh vyšetřovaných míst v okolí otvoru 72

Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov Na obr. 2.15 je pro ilustraci znázorněno porovnání hodnot normálových napětí σx a σy ve zvolené síti bodů, umístěných v bezprostředním okolí nově provedeného otvoru pro některé vybrané vyšetřované nosné stěny s dodatečně provedenými otvory (obr. 2.14). Uvedené hodnoty umožňují orientačně porovnat závažnost a důsledky dodatečně provedených otvorů v nosných panelových stěnách v závislosti na jejich velikosti a poloze.

Obr. 2.15 Porovnání hodnot normálových napětí σx a σy v bezprostřední blízkosti nově provedeného otvoru pro některé vybrané vyšetřované nosné stěny s dodatečně provedenými otvory f) Shrnutí výsledků numerické analýzy Provedené numerické analýzy prokazují oprávněnost požadavku na posouzení důsledků dodatečného provedení otvorů ve stávající nosné panelové stěně na její napjatost a teprve na jeho základě navrhnout opatření, zajišťujících spolehlivé přenesení zvýšených normálových napětí v tlaku -σy, zejména v přiléhajících částech stěnové konstrukce a ve stycích „stěna – strop – stěna“, vodorovných napětí v tahu +σx, zejména v nově vytvořeném nadpraží a v oblasti stropních věnců nad a pod dodatečně provedeným otvorem a smykových napětí xy zejména ve svislých stycích. Základem analýzy musí být výstižné výpočetní modely konstrukce (geometrie, materiál, zatížení). Provedené numerické analýzy prokazují, že napjatost nosné stěny v okolí dodatečně provedeného otvoru závisí na velikosti a umístění otvoru (např. poblíž okraje stěny) a podlaží, v němž je otvor proveden. Se zvětšující se šířkou otvoru, počtem podlaží nad nově provedeným otvorem a zmenšující se šířkou nově vzniklých stěnových pilířů narůstají všechny složky napětí a statická závažnost dodatečně provedeného zásahu do nosného panelového systému. 73


2.4 Doporučené zásady pro dodatečné provádění otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov Prevence před nežádoucím porušením, popř. selháním konstrukce při provádění dodatečných zásahů vyžaduje provedení podrobné numerické analýzy, jejímž základem je výstižný geometrický model konstrukce a zatížení a materiálový model (popř. pracovní diagramy styků), zachycující fázi provádění dodatečného zásahu a fázi po jeho dokončení. Na základě vyhodnocení výsledků této analýzy – průběhu izolinií normálových napětí σx, σy a stávajícího vyztužení stěnových dílců, stropní desky, popř. styků – lze provést návrh příslušných statických úprav, včetně dodatečného zesílení konstrukce. V případech, kdy nosná stěna s dodatečně provedeným otvorem není bezprostředně spojena svislým stykem se stěnou podélnou, lze numerickou analýzu zpravidla provést na „vyjmuté“ příčné nosné stěně. Zvláštní pozornost je třeba věnovat otvorům šířky větší než 1 000 mm a případům, při nichž dochází ke změně půdorysné polohy a velikosti dodatečně prováděných otvorů v jednotlivých podlažích v rámci jedné nosné stěny, které může vést k závažnému ohrožení statické bezpečnosti. Na základě analýzy normálových a smykových napětí od účinku svislých, popř. i vodorovných zatížení je nutné provést návrh dodatečného zesílení nosné stěny zejména v oblasti dodatečně provedeného otvoru:  Spolehlivé přenesení vodorovných tahových napětí σx v oblasti nad nově provedeným otvorem lze zajistit dodatečným oboustranným vyztužením nově vzniklého nadpraží výztuží z vysokopevnostní oceli (např. helikální výztuž) vkládanou do drážek odpovídající velikosti a vzájemně propojenou příčnými sponami, popř. vyztužením lamelami, nebo pásy tkaniny na bázi vysokopevnostních vláken (uhlíkových, skleněných, aramidových), lepenými oboustranně na řádně očistěný (zbroušený) povrch stěnového dílce epoxidovou pryskyřicí; lamely, popř. tkanina z vysokopevnostních vláken (uhlíkových, popř. skleněných) lepené epoxidovým lepidlem o celkové tloušťce do 3 mm je třeba opatřit protipožární ochranou (tenkovrstvá omítka, zpevňovací nátěr apod.). Jinou možností je nahradit epoxidové lepidlo speciálním polymercementovým lepidlem s vyšší požární odolností.  Spolehlivé přenesení vodorovných tahových napětí σx v oblasti pod nově provedeným otvorem lze zajistit přídatnou výztuží z vysokopevnostní oceli (např. helikální výztuž) vloženou do drážky požadovaných rozměrů provedené v patě stěnového dílce, popř. v ložné spáře, nebo ve věnci (stykový beton mezi čely stropních panelů) s požadovaným přesahem na obě strany od okrajů nově provedeného otvoru, zajišťujícím potřebné kotvení výztuže v tlačené oblasti. V případě absence nebo nedostatečné dimenze věncové výztuže je nutné provést dodatečné vyztužení celé stěny v úrovni stropní konstrukce pod nově zřízeným otvorem, včetně kotvení obvodových dílců v souladu s ČSN EN 1992-1-1. Jiným řešením je oboustranné opatření stropních dílců v místě dodatečně provedeného otvoru uhlíkovými lamelami nebo pásy uhlíkové tkaniny lepenými na zbroušený horní povrch stropních dílců bezprostředně u paty stěnových dílců s přesahem na obě strany od dodatečně provedeného otvoru zabezpečujícím spolehlivý přenos vodorovných tahových napětí +σx v patě stěny (při tomto řešení je nutné, zejména v případě vyšších podlaží posoudit spolehlivý přenos smykových sil v ložné spáře v okolí nově provedeného otvoru). Uvedené řešení lze provést po celé délce nosné stěny, včetně obvodových dílců, zejména v případech nedostatečné dimenze nebo chybějící věncové výstuže.  Mimořádnou pozornost vyžaduje především zabezpečení kotevních oblastí dodatečně provedené výztuže nadpraží, popř. v patě stěnových dílců nebo ve věnci vkládanou výztuží, 74

Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov uhlíkovými lamelami a tkaninami. Uvedené úpravy je nutné provést před provedením nového otvoru tak, aby došlo k jejich aktivaci již v průběhu provádění dodatečného otvoru. Požadavku ČSN 73 1201 (2010), podle kterého se doporučuje provést výztuž po obvodě otvoru, lze vyhovět dodatečným olemováním otvoru výztuží, vloženou do provedených drážek. Použití ocelových nosníků v novém nadpraží, popř. vyztužení otvoru ocelovým rámem přináší řadu statických komplikací a nelze je jednoznačně doporučit. Tuhá výztuž umístěná po obvodě otvoru může být příčinou narušení nadpraží smykovými silami, způsobenými náhlou změnou tuhosti dveřních pilířů v místech lemujících úhelníků.  Mezi spolehlivé a účinné opatření, zejména v případech nedostatečné dimenze věncové výztuže a „lemující“ výztuže stěnového dílce s dodatečně provedeným otvorem, patří dodatečné sepnutí prefabrikované stěny v úrovni pat a zhlaví stěnových dílců předpínací výztuží, popř. předepnutými uhlíkovými lamelami spolehlivě po celé délce kotvenými ke stěně opatřené mělkou drážkou (aby nedošlo k navršení zabudované výztuže), popř. zbroušeným povrchem zbaveným nerovností a výstupků před oslabením stěny dodatečně provedeným(i) dveřním(i) otvorem(y). Zvýšení účinnosti předepnutí vyžaduje vnesení předpínací síly po délce předepnuté výztuže, kabelů, popř. uhlíkových lamel. Zajištění soudržnosti předpínacích kabelů, popř. uhlíkových lamel a nosné stěny zajistit až po vnesení přepínací síly (obr. 2.16).

Obr. 2.16 Průběh normálových napětí σx před a po sepnutí nosné stěny v úrovni stropních věnců Nelze doporučit řešení, při nichž vznikají prováděním nových otvorů úzké stěnové pilíře (min. šířka 350 mm), provádění otvorů přes svislý styk stěnových dílců a řešení, kdy nelze zajistit spolehlivý přenos zvýšených hodnot tlakového napětí σy ve stěnových dílcích (nevyztužené panely bez „lemující“ výztuže po obvodu dílce, v případech nízké kvality betonu), výskytu závažných statických poruch v nosné konstrukci a v případech chybějící nebo nedostatečné dimenze věncové výztuže. Rozdíly v poloze a velikosti dodatečně zřizovaných otvorů v podlažích nad sebou by neměly přesáhnout 30 % rozměru menšího otvoru, aby roznášení účinků svislého zatížení mezi podlažími bylo spolehlivě zajištěno nadpražím dodatečně zřízených otvorů.

75

Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov Oslabení nosné stěny dodatečným zřízením více otvorů, popř. otvorů větší velikosti (nad 1 000 mm) vyžaduje posouzení prostorové tuhosti nosného systému na účinek vodorovného zatížení. Jakékoliv dodatečné zásahy do nosné konstrukce vícepodlažních panelových budov, zejména zřizování nových otvorů i provádění hlubokých průběžných drážek v nosných stěnách, vyžaduje zhodnocení stavebně technického stavu nosné panelové konstrukce v rozsahu, který odpovídá závažnosti dodatečného zásahu. Stavebně technické hodnocení musí vycházet z konstrukčního řešení příslušné stavební soustavy – z řešení nosných stěn, obvodového pláště, z řešení styků nosných dílců a ostatních konstrukčních úprav, specifických pro danou stavební soustavu. Zvláštní pozornost v případě zřizování otvorů v nosných stěnách vyžadují stavební soustavy s dutinovými stěnovými dílci (např. varianty stavební soustavy HK), se stěnovými dílci z lehkých betonů (např. G 57), s dutinovými stropními dílci a panelové konstrukce s nedostatečně vyztuženou stropní konstrukcí.

76

2 Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov

Recommend Documents