2 CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE 2.1 CÍLE PRÁCE Cílem práce bylo zjistit pohybové a stravovací návyky u dětí mladšího školního věku. Dále pak zjistit výskyt obezity u těchto dětí. Dalším cílem bylo porovnat jednotlivé návyky a výskyt obezity na základní škole v maloměstě (Chrast u Chrudimi) a ve velkoměstě (Brno). Ke splnění cíle práce byly stanoveny hypotézy práce a úkoly práce.
2.2 HYPOTÉZY Ke splnění cílů práce jsme stanovili následující hypotézy.
HYPOTÉZA 1: Průměrné BMI bude vyšší u chlapců než u dívek.
HYPOTÉZA 2: Pravidelněji večeřet s rodiči budou děti z Chrasti.
HYPOTÉZA 3: Děti z Brna se budou častěji stravovat v rychlém občerstvení.
HYPOTÉZA 4: Ve školní jídelně bude obědvat většina dětí.
HYPOTÉZA 5: Více sportovní aktivity budou vykazovat děti z Brna.
35
2.3 ÚKOLY PRÁCE Pro dosažení cílů práce a ověření všech hypotéz byly vytyčeny tyto úkoly: Prostudovat odbornou literaturu týkající se dané problematiky. Vybrat vhodné školy pro uskutečnění zamýšleného srovnání. Sestavit dotazník pohybových a stravovacích návyků. Provést výzkumné dotazníkové šetření. Provést výzkumné měření Vyhodnotit získané výsledky. Ze získaných výsledků sestavit závěry pro teorii a pro praxi.
36
3 METODIKA PRÁCE 3.1 POPIS ZKOUMANÉHO SOUBORU Zkoumaný soubor zahrnuje 158 osob, které se zúčastnily výzkumu vyplněním dotazníku, a z toho 123 osob, které se zúčastnily měření hmotnosti a výšky. Soubor je rozdělen do dvou skupin. Jednu skupinu tvoří žáci ze ZŠ Chrast u Chrudimi a druhou skupinu žáci ze ZŠ Sirotkova Brno. Pro přehlednost uvádím tabulky 2, 3, 4. Tab. 2: Početní zastoupení respondentů v jednotlivých kategoriích, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. DÍVKY
ZŠ Chrast CHLAPCI CELKEM
ZŠ Sirotkova Brno DÍVKY CHLAPCI CELKEM
6. ročník 5. ročník
17 23
24 24
41 47
10 18
21 21
31 39
CELKEM
40
48
88
28
42
70
Tab. 3: Početní zastoupení žáků, kteří se zúčastnili měření (hmotnost a výška). DÍVKY 5. a 6. ročník
ZŠ Chrast CHLAPCI CELKEM
27
38
65
ZŠ Sirotkova Brno DÍVKY CHLAPCI CELKEM 21
37
58
Pro charakteristiku zkoumaného souboru dále uvádím informace o věku respondentů (tab. 4). Tyto údaje byly součástí dotazníku (Příloha 1). Tab. 4: Věkové složení respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Škola ZŠ Chrast
ZŠ Sirotkova Brno
Věk
10
11
12
Celkem
Dívky Chlapci Celkem Dívky Chlapci Celkem
12 12 24 14 12 26 50
17 22 39 10 18 28 67
11 14 25 4 12 16 41
40 48 88 28 42 70 158
CELKEM
37
Popis zkoumaného souboru doplňuji stručnou charakteristikou jednotlivých škol.
ZŠ Chrast u Chrudimi Město Chrast leží v Pardubickém kraji. Základní škola má 24 tříd a 564 žáků. Zhruba polovina žáků dojíždí z okolních vesnic. Vybavenost školy odpovídá průměru v ČR. K dispozici je starší tělocvična, počítačová učebna a prostory pro zájmovou činnost. Je zde možnost využití školního klubu, jako volnočasového zařízení, pracující při ZŠ. Škola disponuje dřevoobráběcí dílnou ke zdokonalení praktických dovedností chlapců. Dívky v rámci rodinné výchovy mají možnost využívat kuchyňku. Škola nabízí řadu zájmových kroužků (šachový, počítačový, dopravní aj.). Žáci se mohou stravovat ve školní jídelně. K výuce tělesné výchovy je možné využívat sportoviště místního klubu SK Chrast. V současné době byla dokončena stavba nové multifunkční sportovní haly. Tato hala je velkým přínosem nejenom pro ZŠ, ale i pro celé město. (http://www.skola-chrast.net/)
ZŠ Sirotkova Brno Zřizovatelem ZŠ Sirotkova je městská část Brna- Žabovřesky. Škola má 29 tříd a 725 žáků. Nachází se zde 12 odborných učeben, např. učebna fyziky, chemie, přírodopisu, zeměpisu, informatiky, hudební výchovy, pracovních činností, výtvarný ateliér, keramická dílna a cvičná kuchyňka. Všechny odborné učebny jsou vybaveny audiovizuální technikou, dataprojektory a notebooky s možností připojení na internet. Výuka tělesné výchovy probíhá ve dvou tělocvičnách, na hřišti s umělým povrchem na dvoře školy nebo ve vybavené posilovně či v prostorách sportovního areálu Rosnička. K dispozici žákům je i nová školní sauna. Žáci mají možnost stravovat se ve školní jídelně. Škola nabízí různé mimoškolní a volnočasové aktivity, dále pak zájmové kroužky. Škola je zaměřena na výuku matematiky a informatiky. (http://www.zssirotkova.cz/web/)
38
3.2 POUŽITÉ METODY Pro výzkum jsme použili metodu dotazovací, konkrétně dotazníkové šetření (pro zjišťování pohybových a stravovacích návyků) a metodu měření (výška, hmotnost), dále pak metodu komparativní. Dotazníky byly anonymní a obsahovaly tři druhy otázek- uzavřené, polouzavřené a otevřené. V dotazníku byly zjišťovány základní osobní údajepohlaví, věk a třída, kterou testované osoby (dále jen TO) navštěvují. Dalších 21 otázek bylo zaměřeno na pohybové a stravovací návyky TO.
3.3 ORGANIZACE PRÁCE Od září 2007 probíhal sběr a studium literárních pramenů týkajících se dané problematiky. Výzkum probíhal od října 2007 do dubna roku 2008 a byl rozdělen do několika etap. Říjen 2007 sestavení dotazníku pohybových a stravovacích návyků výběr vhodných škol pro daný výzkum vytvoření dopisu a souhlasu ohledně výzkumného měření pro rodiče (Příloha 2) zaslání dopisu a souhlasu rodičům Listopad 2007 vyplňování dotazníků, měření výšky a hmotnosti na ZŠ Chrast Prosinec 2007 vyplňování dotazníků, měření výšky a hmotnosti na ZŠ Sirotkova Brno Leden 2008 - Únor 2008 vyhodnocování získaných výsledků Březen 2008 sestavení závěrů pro teorii a pro praxi ze získaných výsledků Březen 2008 - Duben 2008 vypracování diplomové práce
39
4 ZÍSKANÉ VÝSLEDKY A INTERPRETACE Hypotézy byly verifikovány či falzifikovány na základě dotazníku pohybových a stravovacích návyků a na základě měření výšky a hmotnosti. Výsledky byly interpretovány pomocí programu Microsoft Excel a Statistika 8.
Hypotéza 1: Pro
ověření této hypotézy byly využity údaje získané výzkumným
měřením (výška, hmotnost). Z naměřených údajů bylo vypočítáno BMI jednotlivých žáků (Příloha 3). Z tabulek 5-10 a také z grafu 1 můžeme vyčíst, že celkově nejvyšší průměrné BMI mají dívky ze ZŠ v Chrasti (19,35). Nejnižší pak dívky ze ZŠ Sirotkova (17,29). Chlapci mají vyšší BMI na ZŠ v Chrasti (19,02). Nejvyšší hodnota BMI u dívek byla zjištěna v Chrasti (25,59), nejnižší v Brně (13,02). Nejvyšší BMI u chlapců bylo naměřeno v Chrasti (24,74), nejnižší v Brně (13,10). Průměrné BMI je celkově vyšší u chlapců než u dívek. V tabulkách 5-10 uvádím pro srovnání s aritmetickým průměrem statistickou charakteristiku medián. Medián je takový prvek řady uspořádané podle velikosti, který ji rozděluje v tom smyslu, že polovina prvků této řady má menší hodnotu znaku a polovina má větší hodnotu znaku, než je hodnota mediánu.
Tab. 5: BMI- Dívky ( Brno) Proměnná Průměr Medián Minimum Maximum BMI 17,29 17,02 13,02 24,28
Tab. 6: BMI- Dívky (Chrast) Proměnná Průměr Medián Minimum Maximum BMI 19,35 19,09 15,17 25,59
Tab. 7: BMI-Dívky (celkem) Proměnná Průměr Medián Minimum Maximum BMI 18,19 17,62 13,02 25,59
40
Tab. 8: BMI- chlapci (Brno) Proměnná Průměr Medián Minimum Maximum BMI 18,03 17,85 13,10 24,34
Tab. 9: BMI- chlapci (Chrast) Proměnná Průměr Medián Minimum Maximum BMI 19,02 18,52 14,23 24,74
Tab. 10: BMI- chlapci (celkem) Proměnná Průměr Medián Minimum Maximum BMI 18,53 18,06 13,10 24,74
Průměrné BMI žáků na jednotlivých školách ukazuje graf 1.
Průměrné BMI u žáků 5. a 6. ročníků na ZŠ 19,5
19,35 19,02
19
18,53 18,5
18,19 18,03
18
BMI
17,29
17,5
17
16,5
16 Chrast
Brno
Celkem
Chrast
Dívky
Brno
Celkem
Chlapci
Graf 1: Průměrné BMI* u žáků 5. a 6. ročníků na ZŠ * Pozn: U dospělé populace je index BMI kategorizován do skupin bez rozdílu věku a pohlaví, u dětí je interpretace BMI poněkud složitější. Provádí se prostřednictvím referenčních údajů a percentilových grafů (celostátní antropologický výzkum). (http://www.istob.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1097&Itemid=57)
41
Z tabulky 11 a grafu 2 vyplývá, že nejvyšší četnost vykazuje interval BMI 16-18, a to jak u dívek (21), tak u chlapců (35). Naopak nejnižší četnost je u intervalu BMI 22-26.
Tabulka 11: Četnost výskytu hodnot BMI v jednotlivých intervalech BMI (intervaly) Dívky Chlapci
13-15 9 15
16-18 21 35
19-21 12 12
22-26 6 13
Četnost výskytu hodnot BMI v jednotlivých intervalech 40
35 35 30
Četnost
25
21 20
Dívky
15 15 10
13
12 12
Chlapci
9 6
5 0 13-15
16-18
19-21
22-26
BMI
Graf 2: Rozložení četností výskytu hodnot BMI v jednotlivých intervalech Ze zkoumaného souboru (děti ve věku 10-12 let) spadají do pásma obezity 1. stupně (Příloha 4) dvě dívky a šest chlapců ze ZŠ Chrast a jedna dívka a dva chlapci ze ZŠ Sirotkova (Příloha 3).
42
Hypotéza 2: Pro vyhodnocení hypotézy byla použita patnáctá otázka z dotazníku pohybových a stravovacích návyků. V této otázce byli žáci dotazováni na to, zda-li mají společné večeře s rodiči. Celkově odpovědělo záporně 13 žáků, tedy 8% ze všech respondentů, naopak 50% ze všech dotazovaných odpovědělo kladně. K odpovědi občas se celkem přihlásilo 42% respondentů. Ze ZŠ Chrast má 51% žáků společné večeře se svými rodiči. Ne odpovědělo 9%, občas 40%. Ze ZŠ Sirotkova nevečeří se svými rodiči 7% žáků, 47 % odpovědělo ano, 46% občas (graf 3).
ZŠ Sirotkova
ZŠ Chrast
40% 46%
47%
51%
9%
7%
Ano
Ne
Občas
Ano
Ne
Občas
Graf 3: Odpovědi na otázku15: Míváte doma společné večeře s rodiči?
43
Hypotéza 3: Tato hypotéza byla vyhodnocena na základě otázky 13 z dotazníku pohybových a stravovacích návyků. Respondenti odpovídali na otázku, zda-li se stravují v rychlém občerstvení. Z celkového počtu respondentů se v rychlém občerstvení stravuje 14 žáků, tedy 9% dotazovaných. Občas odpovědělo 80 žáků (50%), ne odpovědělo 64 žáků (41%). Ze ZŠ Sirotkova se v rychlém občerstvení nestravuje 10% žáků. Ano odpovědělo 29% a občas 61% žáků. Na ZŠ Chrast bylo zaznamenáno 8% kladných odpovědí, záporně odpovědělo 50% a zbylých 42% se stravuje v rychlém občerstvení občas (graf 4).
ZŠ Sirotkova
ZŠ Chrast
10%
8% 42%
29% 61%
Ano
50%
Ne
Ano
Občas
Ne
Občas
Graf 4: Odpovědi na otázku13: Stravuješ se v rychlém občerstvení?
44
Hypotéza 4: Pro ověření této hypotézy byla použita 12. otázka z dotazníku pohybových a stravovacích návyků. U respondentů bylo zjišťováno, kde obědvají, když chodí do školy. Více jak polovina (68%) všech dotazovaných obědvá ve školní jídelně. Zbylých 32% respondentů je na oběd doma. U žáků ze ZŠ Sirotkova je znatelná početní převaha jedinců, kteří obědvají ve školní jídelně. Obědvá zde 89% žáků, zbylých 11% se stravuje doma. Na ZŠ v Chrasti jsou dané kategorie téměř vyvážené. Ve školní jídelně obědvá 52% žáků a doma 48% žáků (graf 5).
ZŠ Sirotkova
ZŠ Chrast
11%
48%
52%
89% Školní jídelna
Doma
Školní jídelna
Doma
Graf 5: Odpovědi na otázku 12: Kde obědváš, když jsi ve škole?
45
Hypotéza 5: Pro vyhodnocení páté hypotézy byla
využita 22., 23., 24. otázka
z dotazníku pohybových a stravovacích návyků. Otázkou dvacet dva
bylo
zkoumáno, zda-li se žáci věnují sportovním aktivitám i mimo školní tělesnou výchovu. Pokud byla jejich odpověď ano nebo občas, měli uvést, jakým sportovním aktivitám se věnují. Téměř tři čtvrtiny (73%) žáků sportují i mimo školní tělesnou výchovu. Záporně na otázku odpovědělo 7% respondentů a 20% sportuje mimo školní TV jen občas. Ze ZŠ Chrast byla u 5% žáků odpověď záporná. Kladně odpovědělo 69% a zbylých 26% se sportovní aktivitě mimo školní TV věnuje občas. Ze ZŠ Sirotkova se sportovní aktivitě věnuje
54 žáků (tj. 77%).
K odpovědi ne se přihlásilo 10% žáků, k odpovědi občas 13% (graf 6). ZŠ Sirotkova
ZŠ Chrast
13% 26% 10% 5% 69% 77% Ano
Ne
Občas
Ano
Ne
Občas
Graf 6: Odpovědi na otázku 22: Věnuješ se sportovním aktivitám i mimo školní tělesnou výchovu?
Z odpovědí všech dotazovaných vyplynulo, že mezi nejčastější sportovní aktivity, kterým se žáci mimo školní TV věnují, patří jízda na kole, plavání, inline brusle, dále pak fotbal a jízda na skateboardu (zejména u chlapců), ze zimních sportů běžecké lyžování, sjezdové lyžování a jízda na snowboardu.
46
Dvacátou třetí otázkou jsme se žáků dotazovali, zda navštěvují pravidelně nějaký sportovní oddíl. Pokud nějaký navštěvují, měli uvést, kterému sportu se věnují. Z celého zkoumaného souboru navštěvuje sportovní oddíl 89 žáků, což je 56%. Naopak 69 žáků nenavštěvuje žádný sportovní oddíl. V případu obou škol navštěvuje sportovní oddíl více jak polovina dotazovaných žáků. Na ZŠ Chrast je to 48 žáků (55%) a na ZŠ Sirotkova 41 žáků, což je 59% (graf 7).
ZŠ Sirotkova
ZŠ Chrast
41%
45% 55%
59%
Ano
Ne
Ano
Ne
Graf 7: Odpovědi na otázku 23: Navštěvuješ pravidelně nějaký sportovní oddíl?
Z odpovědí všech respondentů vyplynulo, že mezi nejčastější sporty, kterým se žáci věnují patří na obou školách fotbal, florbal, basketbal, plavání, tanec a gymnastika. Žáci ZŠ Sirotkova navštěvují také oddíly basebalu, tenisu, házené, hokejbalu, bojových umění (judo, karate, capoeira) a lezení na umělé stěně. Žáci ze ZŠ Chrast navštěvují oddíl orientačního běhu, dobrovolných hasičů a stolního tenisu.
Otázka 24 z dotazníku pohybových a stravovacích návyků byla zaměřena na pravidelné sportování s rodiči. Ze zkoumaného souboru sportuje pravidelně s rodiči pouhých 13%, což je celkem 20 respondentů. Záporně se vyjádřilo 42% dotazovaných, tedy 66 žáků. K odpovědi občas se přihlásilo 45%. Na ZŠ Chrast s rodiči sportuje 11% žáků, zatímco 54% žáků nesportuje s rodiči vůbec. Občasné sportovní aktivitě se věnuje 35% žáků.
47
Na ZŠ Sirotkova je situace o něco lepší. Kladně se k otázce vyjádřilo 14% žáků, záporně 27% a zbylých 59% sportuje s rodiči občas (graf 8).
ZŠ Sirotkova
ZŠ Chrast
14%
11% 35% 27%
59%
54% Ano
Ne
Ano
Občas
Ne
Občas
Graf 8: Odpovědi na otázku 24: Sportuješ pravidelně s rodiči?
Ve výše uvedeném textu jsme se zabývali vyhodnocením dotazníkových otázek č.12, 13, 15, 22, 23 a 24. Tyto otázky byly určeny pro vyhodnocení hypotéz, tedy pro jejich potvrzení či vyvrácení. V následujícím textu jsou vyhodnoceny další otázky z dotazníkového šetření. Pro vyhodnocení jsme soubor nerozdělovali na ZŠ Chrast a ZŠ Sirotkova. Pro přehlednost jsme vytvořili tabulku (Příloha 5), kde jsou zaznamenány odpovědi celého zkoumaného souboru. Odpovědi se týkají otázek uzavřených a polouzavřených a jsou v tabulce rozděleny podle škol.
48
Vyhodnocení čtvrté otázky ukazuje graf 9. V této otázce jsme se dotazovali, kolikrát TO denně jí. Z grafu je zřejmé, že 73 žáků jí 4krát denně a 50 žáků 5krát denně. Další nejpočetnější odpovědí bylo 3krát denně, k této odpovědi se přihlásilo 25 žáků. Pouze 10 žáků jí 6krát denně. U odpovědi 1krát a 2krát denně nebyla zaznamenána žádná odpověď.
Četnost odpovědí na otázku č.4 80
73
70 60
50 Četnost
50 40
25
30 20
10 10
0
0
0 1x
2x
3x
4x
5x
6x a více
Počet jídel
Graf 9: Četnost odpovědí na otázku 4: Kolikrát denně jíš?
Pátou otázkou jsme zjišťovali, zda-li TO snídají. Pokud snídají, měli v šesté otázce odpovědět, co snídají. Z grafu můžeme vyčíst, že vůbec nesnídá 17 žáků. Pravidelně snídá 94 žáků a 47 žáků občas (graf 10).
49
Četnost odpovědí na otázku č.5
100
94
90 80 70
Četnost
60
47 50 40 30
17 20 10 0 Ano
Ne
Občas
Graf 10: Četnost odpovědí na otázku 5: Snídáš?
Z odpovědí respondentů vyplývá, že snídají převážně světlé pečivo s máslem, sýrem, salámem nebo müsli s mlékem. V odpovědích se objevovalo také sladké pečivo (buchty apod.), dále pak jogurt a výjimečně celozrnné pečivo.
Další otázka byla zaměřena na svačiny. V sedmé otázce jsme se dotazovali, jestli TO ve školním týdnu svačí. Pokud ano a občas měli v osmé otázce uvést, co svačí. Z grafu je patrné, že převážná většina dotazovaných ve škole svačí. Kladně odpovědělo 136 žáků, zatímco záporně pouze 2 žáci. Občas svačí 20 žáků (graf 11).
50
Četnost odpovědí na otázku č.7 136 140 120
Četnost
100 80 60 40
20
20
2
0 Ano
Ne
Občas
Graf 11: Četnost odpovědí na otázku 7: Svačíš ve škole?
Z odpovědí na osmou otázku vyplývá, že žáci převážně svačí světlé pečivo (výjimečně celozrnné) s máslem, sýrem, šunkou a ovoce (banány, jablka). Dále pak sladké pečivo (koblihy apod.), sušenky, sladké tyčinky, müsli tyčinky a bagety.
Otázkami 9,10 a 11 jsme zkoumali, kolikrát týdně jedí TO zeleninu (ot. 9), ovoce (ot.10) a sladkosti (ot. 11). Dospěli jsem ke zjištění, že zeleninu vůbec nejí 11 žáků, ovoce a sladkosti nejedí pouze 2 žáci. Denně je zelenina na jídelníčku u 48 žáků, ovoce u 70 žáků a sladkosti u 26 žáků. K intervalu 5x-6x týdně zaznamenalo odpověď 26 žáků (ot. 9), 27 žáků (ot. 10) a 20 žáků (ot. 11). Zeleninu jí 3x-4x týdně 43 žáků a 1x-2x týdně 30 žáků. Ovoce jí 3x-4x týdně 41 žáků a 1x-2x týdně 18 žáků. U sladkostí se vyskytovalo nejvíce odpovědí u intervalu 3x-4x týdně (tj. 56 žáků) a intervalu 1x-2x týdně (tj. 54 žáků). Odpovědi na výše uvedené otázky znázorňují grafy 12,13 a 14.
51
Četnost odpovědí na otázku č. 9 48
50 43
45 40
Četnost
35
30
30
26
25 20 15
11
10 5 0 1x-2x
3x-4x
5x-6x
Denně
Nejím Zeleninu
Graf 12: Četnost odpovědí na otázku 9: Jak často jíš zeleninu? Četnost odpovědí na otázku č. 10 70
75 65
Četnost
55 41
45 35 25
27 18
15 2
5 -5 1x-2x
3x-4x
5x-6x
Denně
Nejím ovoce
Graf 13: Četnost odpovědí na otázku 10: Jak často jíš ovoce?
52
Četnost odpovědí na otázku č. 11 60
56
54
Četnost
50 40 26
30 20
20 10
2
0 1x-2x
3x-4x
5x-6x
Denně
Nejím sladkosti
Graf 14: Četnost odpovědí na otázku 11: Jak často jíš sladkosti?
Čtrnáctou otázkou jsme se dotazovali, zda-li TO vylučují z jídelníčku nějaké potraviny. Pokud ano, měli uvést které. Z grafu vyplývá, že dvě třetiny TO vylučují ze svého jídelníčku nějaké potraviny. K odpovědi ano se přihlásilo 105 žáků (tj. 66%) a k odpovědi ne 53 žáků (graf 15).
Četnost odpovědí na otázku č.14
53 Ano Ne 105
Graf 15: Četnost odpovědí na otázku 14: Vylučuješ z jídelníčku nějaké potraviny?
53
Z odpovědí respondentů vyplývá, že mezi nejčastěji vylučované potraviny patří zelenina (čerstvá, dušená a vařená). Nejčastěji TO vylučují brokolici, květák, zelí, kapustu, mrkev, papriku a cuketu. Další potravinou je maso, a to zejména hovězí. V odpovědích se vyskytovalo i drůbeží maso, ryby a játra. Mezi vylučované potraviny patří také hotová jídla a polévky. Z hotových jídel TO uvedli koprovou a rajskou omáčku, hrachovou kaši a čočku na kyselo. Dále pak houby a různé druhy sýrů (hermelín, niva).
Otázka 16 je zaměřena na pitný režim. Kladli jsme otázku, kolik tekutin TO průměrně denně vypijí. Z grafu můžeme vyčíst, že respondenti se nejvíce přikláněli k intervalu 1-2 litry denně, celkem tedy 88 respondentů. Jeden litr a méně vypije 23 žáků z celého souboru. K odpovědi 2 l a více se přihlásilo 47 dotazovaných (graf 16).
Četnost odpovědí na otázku č. 16 88
95 85 75
Četnost
65
47
55 45 35
23
25 15 5 -5 1 l a méně
1- 2 l
2 l a více
Litry
Graf 16: Četnost odpovědí na otázku 16: Kolik tekutin průměrně denně vypiješ?
54
Otázky 17 a 18 se týkají návykových látek. Zajímalo nás, jestli TO kouří a pijí alkoholické nápoje. Z grafu vyplývá, že pouze 4 žáci kouří a 10 žáků pije alkohol. Záporně se vyjádřilo 137 žáků k otázce, jestli kouří a 75 žáků k otázce, zda pijí alkohol. K příležitostnému pití alkoholu se přihlásilo 73 žáků a k občasnému kouření 17 žáků (graf 17).
Četnost odpovědí na otázky č. 17 a 18
137 140
120
Četnost
100
75
80
73
60
40
17 20
10 4
0 Ano
Ne
Občas
Kouříš?
Ano
Ne
Příležitostně
Piješ alkoholické nápoje?
Graf 17: Četnost odpovědí na otázky 17 a 18: Kouříš?; Piješ alkoholické nápoje?
55
5 DISKUZE V první části výzkumu jsme se zaměřili na zjišťování hodnot BMI a výskyt obezity u dětí 5. a 6. ročníku na ZŠ v Chrasti a na ZŠ Sirotkova v Brně. K výpočtu BMI je zapotřebí výška a hmotnost. Výzkumnému měření předcházel souhlas rodičů. Nutno podotknout, že ze 158 žáků bylo ochotno se zvážit a změřit 123 žáků. Výzkumné měření odmítaly především dívky. Z celkového počtu dívek (tj. 68) odmítlo 20. U chlapců byla situace o něco lepší. Měření se nezúčastnilo 15 chlapců z celkového počtu, tedy z 90. Za zmínku stojí i fakt, že někteří žáci, kteří se nechtěli zvážit a změřit, měli zjevně nadváhu. Naším cílem bylo zjistit, zda-li mají chlapci vyšší BMI než dívky. Hypotéza byla zvolena na základě celostátního antropologického výzkumu dětí a mládeže, kde výsledky ukazují, že obezita se vyskytuje častěji u chlapců. Hypotéza se potvrdila, jelikož chlapci mají celkově vyšší BMI než dívky. U chlapců je průměrné BMI 18,53 a u dívek 18,19. Avšak nejvyšší průměrné hodnoty BMI dosahují dívky na ZŠ v Chrasti (19,35). Na ZŠ v Chrasti mají tedy dívky vyšší BMI než chlapci, kteří mají průměrné BMI 19,02. Na ZŠ Sirotkova mají naopak vyšší BMI chlapci (18,03). Dívky zde mají nejnižší BMI vůbec (17,29). Pro naše účely posloužil pouze výpočet hodnoty BMI. Naším cílem bylo zjistit průměrné BMI u chlapců a dívek. Jednotlivé hodnoty jsme porovnali s hodnotami v tabulce vymezující tři stupně české dětské a adolescentní populace podle doc. RNDr. Pavla Bláhy. Hodnoty jsme porovnávali s hodnotami u věkového intervalu 10-12 let. Dospěli jsme ke zjištění, že do pásma obezity 1. stupně spadají tři dívky (dvě z Chrasti a jedna z Brna) a osm chlapců (šest z Chrasti a dva z Brna). Celkově můžeme říci, že vyšší průměrné BMI mají dívky i chlapci ze ZŠ v Chrasti než dívky a chlapci ze ZŠ Sirotkova v Brně. V druhé části výzkumu jsme se zabývali rozborem pohybových a stravovacích návyků. U otázek, které směřovaly k potvrzení či vyvrácení hypotéz, jsme porovnávali odpovědi žáků ze ZŠ Chrast a ZŠ Sirotkova Brno. U otázky 15 „Míváte doma společné večeře s rodiči?“ jsme předpokládali, že častěji budou večeřet se svými rodiči děti z Chrasti. Předpokladem bylo větší zaneprázdnění rodičů ve velkoměstě, tedy v Brně. A to z důvodu časově náročnější dopravy (nejen do zaměstnání) a většího pracovního vytížení.
56
Výsledky dotazníkového šetření nás potěšili, jelikož z celého zkoumaného souboru nevečeří se svými rodiči jen 13 žáků (tj. 8%). Dále nás zajímalo, jestli se žáci stravují v rychlých občerstveních (tzv. fastfood). Otázka zněla „Stravuješ se v rychlém občerstvení?“. Žáci měli možnost odpovídat ano, ne a občas. Chtěli jsme zjistit, jestli bude rozdíl v odpovědích na jednotlivých školách, resp. v jednotlivých městech. V Brně je fastfood téměř na každém rohu a žáci tak mají více možností se v nich stravovat. V Chrasti u Chrudimi není fastfood ani jeden. Což ale neznamená, že žáci nemají možnost se v rychlých občerstveních stravovat. V okolních větších městech, kam směřují většinou celé rodiny na nákup do obchodních center, se fastfoody vyskytují. Polovina žáků z Chrasti, tedy 44 a 20 žáků z Brna se nestravuje v rychlém občerstvení. Potěšil nás i fakt, že k odpovědi ano se přihlásilo jen 14 žáků (7 z Brna a 7 z Chrasti). Ve dvanácté otázce jsme se dotazovali, zda žáci obědvají ve školní jídelně nebo doma. Předpokládali jsme, že většina dětí z celého souboru bude obědvat ve školní jídelně. Obě základní školy mají jídelnu, proto jsme se přikláněli k tomu, že rodiče těchto služeb budou využívat. Situace je různá na jednotlivých školách. V Brně se žáci stravují především ve školní jídelně (tj. 89%, tedy 62 žáků), pouze 8 žáků obědvá doma. V Chrasti je situace více vyrovnanější. Doma se stravuje 42 žáků a ve školní jídelně 46 žáků. V Brně je tedy více žáků, kteří obědvají ve školní jídelně. Může to být způsobeno, například již zmiňovanou větší pracovní vytížeností rodičů či větší časovou náročností na dojíždění žáků domů. Ve výzkumu jsme se zaměřili také na pohybovou aktivitu. Po vyhodnocení dotazníků jsme zjistili, že pouze 10 žáků z Chrasti a 10 žáků z Brna sportuje s rodiči. Což je celkem znepokojující. Ale na druhé straně, jsme došli k závěru, že více jak polovina žáků z obou škol navštěvuje nějaký sportovní oddíl. Rozdíly byly patrné zejména v druhu jednotlivých sportovních oddílů. V Brně mají žáci mnohem více možností. Jsou zde sportovní haly, plavecké bazény a různá sportoviště, která poskytují širokou škálu sportovního vyžití. V Chrasti nenalezneme sporty jako házenou, baseball, bojová umění, plavání nebo lezení na umělé stěně. Za to zde ale jsou jiné oddíly jako například dobrovolní hasiči, ping pong nebo orientační běh. Jedná-li se o sporty jako basketbal nebo plavání musí
57
žáci z Chrasti za těmito sporty dojíždět do vzdálenějších měst. Jak v Brně tak v Chrasti mohou žáci provozovat sporty jako fotbal, tenis, florbal, aerobik, tanec a gymnastiku. Potěšilo nás i vyhodnocení otázky, zda žáci provozují pohybovou aktivitu i mimo školní tělesnou výchovu. Pouze 11 (7%) žáků odpovědělo záporně.
Na obou základních školách, kde byl výzkum proveden panovala vstřícná atmosféra. Zejména ze strany učitelů jsme se setkali jen se samými pozitivy. Ohledně žáků musíme podotknout, že o něco lépe se nám pracovalo se žáky ZŠ Sirotkova. Překvapil nás i zájem těchto žáků o daný výzkum.
58
6 ZÁVĚRY 6.1 ZÁVĚRY PRO TEORII Základní cíl práce byl splněn. V jednotlivých hypotézách jsme dospěli k následujícím závěrům. HYPOTÉZA 1: Průměrné BMI bude vyšší u chlapců než u dívek. Hypotéza se potvrdila. HYPOTÉZA 2: Pravidelněji večeřet s rodiči budou děti z Chrasti. Hypotéza se potvrdila. HYPOTÉZA 3: Děti z Brna se budou častěji stravovat v rychlém občerstvení. Hypotéza se potvrdila. HYPOTÉZA 4: Ve školní jídelně bude obědvat většina dětí. Hypotéza se potvrdila. HYPOTÉZA 5: Více sportovní aktivity budou vykazovat děti z Brna. Hypotéza se potvrdila.
59
6.2 ZÁVĚRY PRO PRAXI Dospěli jsme k těmto závěrům. Pro stravovací a pohybové návyky dětí je vzorem především rodina. Rodiče by měli dbát na své výživové a pohybové zvyklosti a tím být příkladem pro své děti, které je více či méně kopírují. Již od útlého věku by rodiče měli vést děti ke zdravému životnímu stylu. Rodiče by měli u svých dětí pěstovat lásku k pohybu, informovat je důležitosti zdravé výživy a tím přecházet výskytu obezity.
Také škola může mít pozitivní vliv na utváření výživových a pohybových zvyklostí žáků. Výchova ke zdravému životnímu stylu (zásady zdravého stravování, pozitivní vlivy tělesné aktivity apod.).
60
SHRNUTÍ Diplomová práce se zabývá riziky nesprávného životního stylu. Jelikož je toto téma velice široké, zajímali jsme se v teoretické části o výživu, pohybovou aktivitu a obezitu. V empirické části jsme se zajímali o pohybové a stravovací návyky u dětí mladšího školního věku. Dále jsme zjišťovali výskyt obezity. Výzkum probíhal na základní škole v maloměstě a velkoměstě. Pro výzkum byla vybrána ZŠ Chrast u Chrudimi (maloměsto) a ZŠ Sirotkova v Brně (velkoměsto). Výzkumu se zúčastnilo 88 dětí ze ZŠ Chrast a 70 dětí ze ZŠ Sirotkova, celkem tedy 158 dětí. Výzkumného měření se z těchto 158 dětí účastnilo 123 dětí. Výzkum probíhal formou výzkumného měření, ve kterém jsme zjišťovali hmotnost a výšku žáků, a z dotazníkového šetření. Pro ověření hypotéz byl sestaven dotazník pohybových a stravovacích návyků. Z naměřených údajů při výzkumném měření jsme vypočítali hodnoty BMI jednotlivých žáků. Z výzkumu jsme zjistili, že do pásma obezity 1. stupně (podle doc. RNDr. Pavla Bláhy) spadá 11 dětí (tři dívky a osm chlapců). Zjistili jsme, že vyšší průměrné BMI mají děti na maloměstě (ZŠ Chrast).
61
SUMMARY The diploma work is dealing with risks of life style. Because this theme is realy wide theoretic part is concerned with motion activities and feeding habits of younger pupil-age kids. Empiric part is treating motion and feeding habits of the same group of kids. Also we were investigating with occurrence of obesity. Investigation was running at elementary school of a small town and also a city. For the investigation we chose elementary school of Chrast as a small town example and elementary school Sirotkova at Brno as a city example. 88 pupils took part of investigation at Chrast and 70 were from Sirotkova it makes 158 kids together but only 123 kids were willing to take a part of measurements. The research proceeded in the form of measurement where we were measuring weight and height of pupils and in the form of personal questionary. Personal questionery focused on notion and feeding habits was compiled for verification of hypotheses. We counted value of BMI using the measured values. We discovered that 11 kids (3 girls and 8 boys) were behind obesity limints of 1st grade (according to doc. RNDr. Pavel Bláha). We also discovered that average BMI is higher at small city kids (Chrast).
62
LITERATURA BALCH, J.F., BALCH, P.A.: Bible předpisů zdravé výživy. Pragma, Praha 1998, 572 s., ISBN 80-7205-637-9 BLAHUTKOVÁ, M. et al.: Pohyb a duševní zdraví. Brno, 2005, 78 s., ISBN 807315-108-1 BOUČKOVÁ, J.: Účinky kolektivních kursů STOB při hubnutí jejich účastníků. Brno: Fakulta sportovních studií MU, 2006, Bakalářská práce ČÁP, J.: MAREŠ, J.: Psychologie pro učitele. Portál, Praha, 2001, 654 s., ISBN 80-7178-463-X FOŘT, P.: Stop dětské obezitě. Praha, 2004, 208 s., ISBN 80-249-0418-7 FRAŇKOVÁ, S. et al.: Výživa a vývoj osobnosti dítěte. HZ-Editio, Praha, 2000 FRAŇKOVÁ, S., DVOŘÁKOVÁ-JANŮ, V.: Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Karolinum, Praha, 2003, 256 s., ISBN 80-246-0548-1 GREGORA, M.: Výživa malých dětí. Grada, Brno, 2004, 96 s., ISBN 80-2479022-X KŘIVOHLAVÝ, J.: Psychologie zdraví. Portál, Praha, 2001, 278 s., ISBN 807178-774-4 KUNOVÁ, V.: Zdravá výživa. Grada, Praha, 2004, 136 s., ISBN 80-247-0736-5 KURIC, J. et al.: Ontogenetická psychologie. Praha, 1986, 264 s. LANGMAIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie. 2. vyd., Grada Publishing a.s., Praha, 2006, 368 s., ISBN 80-247-1284-9 MÁLKOVÁ, I.: Hubneme s rozumem v praxi. Smart press, Praha, 2007, 158 s., ISBN 978-80-87049-08-2 MÁLKOVÁ,I.: Hubneme s rozumem, zdravě a natrvalo.1. vyd., Praha, 2005, ISBN 80-239-4112-7 MÁLKOVÁ, I., KUNOVÁ,V.: Obezita je realita aneb hubneme s rozumem. Praha, 2002, 222 s., ISBN 80-86212-25-4 MÁLKOVÁ, I.: Začínáme hubnout. 4.vyd. Praha: STOB, 2004 OLIVERIUSOVÁ, L.: Mýty a pověry o výživě., Praha, 2003, 130 s., ISBN 80-903234-4-8 PÁNEK, J., POKORNÝ, J.: Základy výživy. 1. vydání. Praha: Svoboda Servis, 2002, 207 s. ISBN 80-86320-23-5
63
RÁŽOVÁ, J., ŠOLTYSOVÁ, T., Státní zdravotnický ústav: Výživa. Praha, 1997 SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE: Výživová doporučení CINDI, Kodaň, 1999, překlad: Brázdová, Z., ISBN 80-7071-158-2 ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J.et al..: Přehled vývojové psychologie. Olomouc, 2005, 175 s., ISBN 80-244-0629-2 VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie I. Karolinum, Praha, 1997, 353 s., ISBN 80—7184-317-2 VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie I, Karolinum, Praha, 2005, 467 s., ISBN 80-246-0956-8
Články z časopisů CABRNOCHOVÁ,H.: Výskyt nadváhy a obezity u českých dětí. Hubneme s rozumem 3, STOB, Praha 2006 MÁLKOVÁ, I.: Děti a obezita. Hubneme s rozumem 1, STOB, Praha, 2004 STARNOVSKÁ,T. Výživa dětí aneb Dítě není malý dospělý. Hubneme s rozumem 3, STOB, Praha 2006
Internetové zdroje KREJČÍK, V.: Cvičení a věk, dostupný na: http://www.ceskenoviny.cz/magazin/cviceni/index_view.php?id=234068, ze dne 12.3.2008 KUNEŠOVÁ, M.: Nadváha a obezita- zdravotní problém nejen u dospělých. Tisková konference „Životní styl a obezita 2005 – situace u dětí a dospívajících“, Praha, 2006 , Dostupný na: www.szu.cz/czzp/aktual/prijmi07/vyskyt%20nadvahy%20a%20obezity%20u%20 deti.doc, ze dne 10.3.2008 MÁLKOVÁ, I.: Jak hodnotit hmotnost u dětí, dostupný na: http://www.istob.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1097&Itemi d=57, ze dne 2.2.2008 NOVOTNÝ, J.: Hypokineze a „civilizační nemoci“ Dostupný na: http://www.fsps.muni.cz/~novotny/Hypokin.htm, ze dne 11.3.2008 ŠEBKOVÁ, S.: Doporučená pohybová aktivita u dětí, dostupný na: http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=6469&s_rub=342&s_sv=1&s_ts
64
=39524,4599421296 Výživa dětí, Desatero výživy dětí, Dostupný na: http://www.vyzivadeti.cz/zdravavyziva/zdrava-vyziva-deti/desatero-vyzivy-deti.html, ze dne 19.3.2008 Výživa dětí, Sportovní aktivity podle věku, dostupný na: http://www.vyzivadeti.cz/pohyb/sportovni-aktivity-podle-veku.html#mladsi_skol, ze dne 17.3.2008 Zdravá výživa, dostupný na: www.proline-body.cz/main/pdf/dieta.pdf, ze dne 19.3.2008 Zdravá výživa,O výživě, dostupný na:http://www.zdrava-vyziva.webz.cz/, ze dne 17.3.2008 Zdraví4u, Aerobní cvičení, dostupný na: http://www.zdravi4u.cz/view.php?cisloclanku=2004110301, ze dne 12.3.2008 Zdravý životní styl, Pohyb a energie, dostupný na: http://www.vyziva.estranky.cz/clanky/Pohybova-aktivita/Pohyb-a-energie, ze dne 11.3.2008 ZŠ Chrast, dostupný na:http://www.skola-chrast.net/, ze dne 12.2.2008 ZŠ Sirotkova, dostupný na:http://www.zssirotkova.cz/web/, ze dne 12.2.2008
65
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazník pohybových a stravovacích návyků Příloha 2: Úvodní dopis a souhlas pro rodiče Příloha 3: Tabulky BMI jednotlivých žáků Příloha 4: Hraniční hodnoty BMI vymezující tři stupně obezity české dětské a adolescentní populace podle doc. RNDr. Pavla Bláhy Příloha 5: Tabulka četnosti odpovědí na všechny uzavřené a polouzavřené otázky v dotazníku pohybových a stravovacích návyků
66
