OBSAH ÚVOD
1
1. ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL – IDEOVÝ ZÁKLAD
1
2. ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LIBERECKÉHO KRAJE
3
3. SPECIALIZOVANÁ MAPA
4
3.1. LOKALITA
4
3.2. PŮDORYS
5
3.3 POTENCIÁL
6
4. DATABÁZE LOKALIT
6
4.1. IDENTIFIKACE
6
4.2. ANALÝZA
7
4.3. PRAMENNÁ ZÁKLADNA
7
5. VÝSTUPY
7
5.2. ZÁKRES DO KATASTRÁLNÍ MAPY
8
5.3. SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
8
6. SOUPIS LITERATURY A PRAMENŮ
9
7. METADATA
15
7.1. METADATA ČÚZK – KM
15
7.2. METADATA ČÚZK – ZABAGED
15
7.3. METADATA CENIA – ZM, TM, SMO
16
7.4. METADATA ČÚZK – DMR 4G/5G
17
8. LEGENDA MAPY
18
9. KATALOG LOKALIT
19
ÚVOD Předkládaný text je závěrečnou zprávou o plnění vědeckovýzkumného úkolu Dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO) z oblasti archeologie s označením „1.3. Krajinná archeologie v památkové péči (na příkladu vybraných lokalit tvorba metodického postupu identifikace, výzkumu a památkové ochrany archeologických památek v krajině na území ČR)“. Koordinátorem úkolu je Mgr. Martin Tomášek, Ph.D., vedoucí odboru archeologie ústředního pracoviště Národního památkového ústavu. Závěrečná zpráva shrnuje způsoby a postupy plnění a formu výstupů dílčího projektu „Archeologický potenciál Libereckého kraje“, jehož zpracováním se zabývali pracovníci Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Liberci. Řešitelský tým tvořili: Mgr. Renata Tišerová (archeolog) a Mgr. Vladimír Vrabec (specialista GIS). Dílčí projekt byl zpracováván v období od července do listopadu 2012. 1. ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL – IDEOVÝ ZÁKLAD Projekt Archeologický potenciál Libereckého kraje vznikl z dlouhodobé potřeby dokumentace, prostorové identifikace a nedestruktivního průzkumu specifické skupiny nemovitých památek – archeologických lokalit. Spektrum historických památek, které lze v rámci Ústředního seznamu nemovitých památek ČR i mimo něj označit jako památky archeologické povahy, je velmi rozsáhlé a v plné šíři nesnadno identifikovatelné. Znamená to, že památky ne/evidované v ÚSKP jako např. pohřebiště, zříceniny hradů nebo hradiště jsou jednoznačným identifikátorem možného archeologického potenciálu samy o sobě. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že mnoho z kulturních památek i památek bez ochrany památkového zákona nejsou, zejména v případě nadzemních objektů, prvoplánově chápány jako archeologické lokality, přesto jsou jejich nedílnou součástí archeologické komponenty tvořící tzv. archeologický potenciál daného místa. Obecně můžeme říci, že „přímo pozorovatelná“ složka (míněno pozorovatelná nad úrovní terénu) kterékoliv historické nemovité památky je v naprosté většině případů neodlučitelně spjata s „nepřímo pozorovatelnými“ aspekty (míněno dochovanými pod úrovní terénu, tedy zdánlivě neviditelnými), které ovšem z pohledu archeologického tvoří soubor komponent, jejichž výpovědní hodnota je velmi vysoká. Tento soubor komponent je archeologicky vysoce informačně cenný, resp. nenahraditelný a můžeme jej proto nazývat archeologickým potenciálem. Lze tedy konstatovat, že každou dochovanou historickou nemovitou památku, ať již se statutem kulturní památky nebo bez něj, lze v širším kontextu definovat jako archeologickou lokalitu, jakmile bude prozkoumán a posouzen její
1
archeologický potenciál (zde samozřejmě existuje úzká vazba na pojem „území s archeologickými nálezy“, kde pokud se nejedná o ÚAN IV. kategorie, existuje vždy alespoň 50% pravděpodobnost výskytu archeologických komponent; oproti polygonům ÚAN se ovšem archeologický potenciál zaměřuje konkrétně a cíleně na přímý vztah k dané lokalitě – viz níže). Archeologický potenciál v širším kontextu lze pochopitelně vztáhnout i na lokality, jejichž podstata není na povrchu terénu přímo pozorovatelná a destruktivním archeologickým výzkumem nebyla existence archeologických komponent dosud potvrzena nebo na ty lokality, jejichž prostorové vymezení je predikovatelné nedestruktivními postupy identifikace lokalit. Této skupině archeologických lokalit se ovšem předkládaný projekt nevěnuje. Jedná se o natolik složitou problematiku, která si jistě zaslouží samostatné vědeckovýzkumné úkoly a jako takové jsou již v některých institucích zpracovávány. Jedná se např. o projekt letecké archeologie na Archeologickém ústavu v Praze nebo projekt identifikace zaniklých středověkých vesnic na Západočeské univerzitě v Plzni a mnoho dalších. Účelem archeologického potenciálu je v pojetí dílčího projektu vymezit plochu, která je z hlediska archeologické památkové péče stěžejní ve smyslu studia archeologických komponent obsahujících nepostradatelné informace o minulých skutečnostech. Tento soubor informací, potenciálně archeologicky cenný, je v současné době uchován pod úrovní současného terénu. Ačkoliv se na tuto plochu nevztahuje zákonná památková ochrana ve smyslu platné legislativy v případě kulturních památek nebo se jedná o lokality, které památkovou ochranu nepožívají, značí její vymezení rozsah archeologických terénů, které by měly být respektovány a v přiměřené míře ochráněny před zemními zásahy – tedy poškozením nebo úplným zničením. V obecné rovině lze vymezení archeologického potenciálu přirovnat k ochrannému pásmu kulturních památek. Pro tento účel by měla specializovaná mapa archeologického potenciálu i v budoucnu sloužit. V případě kulturních památek lze vymezení archeologického potenciálu využít jako podklad pro vyhlášení ochranného pásma kulturní památky, v případě „nepamátek“ lze archeologický potenciál využít jako podklad pro podnět k prohlášení věci za kulturní památku směrovaný na Ministerstvo kultury ČR. V neposlední řadě je snaha o to, aby mapa archeologického potenciálu sloužila jako interní dokument i pracovníkům Národního památkového ústavu a ostatních oprávněných organizací při stanovení rozsahu zemních zásahů, ať již v případě jednotlivých kulturních památek, v případě plošně chráněných území či lokalit mimo ÚSKP. Mimo tyto případy pak k obecné orientaci v terénu u dochovaných historicky hodnotných lokalit.
2
2. ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LIBERECKÉHO KRAJE Dílčí projekt Archeologický potenciál Libereckého kraje je založen na skupině již identifikovaných archeologických lokalit, případně na skupině historických památek, jejichž podstata byla doposud chápána pouze jako nadzemní projevy nemovitého charakteru. Těmto archeologickým lokalitám a historickým památkám byl vypracován soubor prostorových a obsahových informací, který byl označen právě termínem „archeologický potenciál“. Oproti již existujícím databázím (viz např. Státní archeologický seznam ČR) se předkládaný projekt soustředí na konkrétní a prostorově úzce vymezitelné lokality, nikoliv na celková území v širším kontextu v řádu např. katastrálních území nebo intravilánů obcí. V současné době zavedený systém geografických informačních systémů Národního památkového ústavu (PaGIS) využívá k identifikaci archeologických i ostatních kulturních památek pouze identifikaci bodem, což je z pohledu archeologické památkové péče nedostačující. Pouze v případě plošně chráněných územních celků jsou k dispozici polygonová vymezení dotčeného území. Archeologický potenciál Libereckého kraje si klade za cíl zejména vytvořit plnohodnotný mapový výstup na základě dostupných mapových portálů a datových sad zahrnujících jak dosažené poznatky z terénního průzkumu, tak i kabinetního studia. Tento mapový výstup slouží k jednoznačnému vymezení konkrétní archeologické lokality nebo historické památky v podobě polygonu (tam, kde je to opodstatněné), včetně rozsahu památkové ochrany (pokud byla vyhlášena), průběh nadzemních reliktů nebo konstrukcí a zejména pak rozsah plochy archeologického potenciálu. Plocha archeologického potenciálu je úzce navázána na bezprostřední okolí archeologické lokality nebo nemovité památky a vymezuje prostor vzájemných prostorových vazeb mezi lokalitou/památkou a nejbližším okolím. Vzhledem k tomu, že nadzemní relikty nebo konstrukce nemusí vždy přesně vymezovat území s výskytem archeologických komponent, což zároveň hranice památkové ochrany nemusí plně respektovat, byl zpracován zcela nový prostorový polygon vystihující plochu archeologického potenciálu lokality/památky. Vymezení plochy archeologického potenciálu bylo uskutečněno na základě několika základních faktorů. Prvním a určujícím faktorem pro vytyčení a popis archeologického potenciálu lokality se staly informace o uskutečněných archeologických výzkumech v dotčeném místě a jeho výsledky. Dalšími posuzovanými aspekty se stala publikovaná literatura nebo odborné posudky ve formě odborných stavebněhistorických průzkumů, operativních průzkumů a dokumentací nebo odborných studií. V neposlední řadě byla posuzována místní geomorfologie, ať již v podobě antropogenního georeliéfu nebo
3
geomorfologického tvaru rostlého terénu. Nepostradatelné informace byly excerpovány i z historických mapových podkladů, ze kterých vyplývají dnes již nepozorovatelné prostorové vztahy zaniklých situací. Z vymezení plochy archeologického potenciálu lokality byly v poslední fázi zcela vyjmuty plochy zasažené recentními zásahy tam, kde lze důvodně předpokládat, že všechny dochované archeologické komponenty byly touto činností narušeny nebo zcela zničeny. Komplex získaných poznatků z výše uvedených zdrojů a pozorovaných situací sloužil dále jako prostorově určující faktor pro určení rozsahu a hranic plochy archeologického potenciálu. V roce 2012 byly v rámci dílčího projektu zpracovány okresy Liberec a Jablonec nad Nisou. Výběr lokalit zahrnutých do dílčího projektu neprobíhal náhodně, ale systematicky podle významu jednotlivých archeologických lokalit i historických památek ve vztahu k celkovému historickému vývoji daného mikroregionu a ve vztahu ke stavu poznání daných míst. Předložený soubor zpracovaných lokalit se neomezuje pouze na kulturní památky, ale jsou v něm zahrnuty i ty lokality, které zákonnou památkovou ochranu nepožívají. Získaný soubor informací byl dále analyticky zpracován a syntetizován do podoby specializované mapy a podrobné databáze údajů. 3. SPECIALIZOVANÁ MAPA Jako základní výstup předloženého projektu byla vytvořena specializovaná mapa v prostředí geografických informačních systémů zpracovaná v mapovém software ArcMap 10.0 v podobě shapefiles (*.shp). Obsahem mapy jsou prostorové informace (tvar, poloha a topologie) a neprostorové informace (atributy) obsahující identifikační a analytické údaje o jednotlivých lokalitách. Podkladem pro specializovanou mapu se staly datové sady Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, geoportálu Cenia a geoportálu Inspire. Vzhledem k širšímu spektru poskytovatelů datových sad a jejich rozdílnému stavu zpracování včetně rozdílných souřadných systémů (S-JTSK, WGS84, S-42) byl zvolen jako základní mapový podklad katastrální mapa ČÚZK, do níž byly primárně zanášeny prostorové informace a atributy. Z tohoto důvodu mohlo v některých případech dojít k posunu geografických vizualizací (viz níže). 3.1. LOKALITA Mapová vrstva „lokalita“ je v projektu úzce vázána na lokality se statutem kulturních památek. Vystihuje jejich prostorovou identifikaci, tedy rozsah památkové ochrany. Vymezena byla na základě evidence kulturních památek v ÚSKP a platných informací k rozsahu
4
památkové ochrany kulturních památek. V mapovém projektu byla tato vrstva označena jako „lokalita_polygon“. Mapová vrstva „lokalita_polygon“ reprezentuje skupinu památek, jejichž rozsah památkové ochrany byl prohlášen včetně pozemku. Tato vrstva v předloženém projektu převládá. Vrstva dále byla využita jako pomocný identifikátor, těch lokalit, jejichž rozsah památkové ochrany byl prohlášen bez pozemku a nadzemní objekt samotný disponuje celkovými rozměry, jejichž rozsah by bylo možné stanovit bodem. Z technických a prezentačních důvodů bylo i zde využito polygonového zobrazení v podobě polygonu kolem jedinečného bodu. 3.2. PŮDORYS Mapová vrstva „půdorys“ byla v předloženém projektu využita napříč spektrem studovaných lokalit, ať již kulturních památek nebo historických objektů bez památkové ochrany. Vrstva „půdorys“ se uplatňuje všude tam, kde jsou v rámci lokality přímo pozorovatelné dochované nadzemní relikty v podobě konstrukcí nebo antropogenního georeliéfu. Zakreslování atributů této mapové vrstvy probíhalo na základě dostupné plánové dokumentace nebo nálezových kontextů z archeologických výzkumů. Velká skupina půdorysných informací byla získána přímo v terénu pomocí systému GPS, aby zobrazené informace byly aktuální a odpovídaly současné situaci. Kategoriemi mapové vrstvy „půdorys“ jsou: „půdorys_polygon“, „půdorys_linie“ a „půdorys_bod“. Kategorie „půdorys_bod“ reprezentuje drobné nadzemní relikty v rámci větších půdorysných celků, jako jsou např. studny coby součást areálu zříceniny hradu nebo drobné nadzemní objekty v podobě např. smírčích křížů. Kategorie „půdorys_linie“ vymezuje liniové objekty, jejichž prostorové dispozice nebylo účelné vymezovat polygonálně vzhledem k rozsahu. Liniové objekty jsou veskrze využívány tam, kde se antropogenní georeliéf projevuje např. jako pozůstatek valu nebo tam, kde nadzemní dochované konstrukce vytváří liniové objekty, nejčastěji např. městské hradby. Kategorie „půdorys_polygon“ je bezesporu nejčastějším prvkem mapové vrstvy „půdorys“. Jedná se o jednoznačné vymezení plochy tam, kde tvary antropogenního georeliéfu nebo dochované nadzemní konstrukce vytváří uzavřený křivkový tvar. „půdorys_polygon“ byl využit např. u areálů tvrzí (často zcela přestavěných, v jádru ovšem autentických), v areálech zřícenin hradů u půdorysného vymezení věží nebo v případě kruhových příkopových ohrazení s valem aj. V případě mapové vrstvy „půdorys“ pro kategorii „linie“ a „polygon“ byla dále vyčleněna atributová hodnota „nad“ a „pod“. Důvodem k tomuto rozdělení byla skutečnost, že ne všechny dochované relikty a konstrukce se v současném terénu pohledově uplatňují,
5
přesto máme informaci o tom, že se v daném místě vyskytují (nejčastěji na základě archeologických výzkumů). Kategorie „půdorys_linie“ a „půdorys_polygon“ s atributem „pod“ byl nejčastěji využit např. v jádrech historických měst nebo v areálech hradních zřícenin a v mapě nese specifické označení (viz legenda). 3.3. POTENCIÁL Mapová vrstva „potenciál“ byla omezena pouze na jedinou kategorii zobrazení, a tou je polygon, vzhledem k tomu, že se jedná o plošné vymezení rozsahu. Zpracována byla na základě dostupných nebo nově nabytých informací o archeologickém potenciálu, geomorfologických nebo georeliéfních poměrů a historických mapových podkladů vyjímaje ovšem recentní zásahy (viz výše). 4. DATABÁZE LOKALIT Jako nepostradatelný doplněk specializované mapy byla vytvořena databáze lokalit s vypracovaným archeologickým potenciálem v software MS Acces 2003. Kvantitami předložené databáze jsou jednotlivé lokality s jedinečným identifikátorem, kvalitami jsou pak identifikační, analytické a pramenné údaje. V obecné rovině vychází databáze lokalit z principů evidence kulturních památek, což bylo shledáno jako účelné, aby byla zachována kompatibilita a dosaženo případného budoucího propojení databází NPÚ a archeologického potenciálu. Nebylo ovšem možné omezit se pouze na skupiny údajů obsažených v evidenci ÚSKP vzhledem ke konkrétnímu zaměření projektu a specifičnosti popisovaných kvalit archeologických lokalit a kvalit archeologicky potenciálních lokalit. V databázovém systému jsou tedy zařazeny i kvality, reflektující geografické atributy ze specializované mapy a pochopitelně i charakteristiku samotného archeologického potenciálu. Sestavu kvalit v podobě formulářového zobrazení tvoří karta „archeologický potenciál lokality“, která se stala součástí výstupů projektu zejména pro potřeby celistvosti předkládaných informací a za účelem přehlednosti pojednaného tématu. 4.1. IDENTIFIKACE Skupina kvalit označená jako „identifikační“ je zaměřena zejména na přesnou polohovou identifikaci dotčené lokality ve smyslu územního (část obce, obec, katastrální území, okres a kraj), ve smyslu památkového (KP ano/ne, pokud ano - číslo rejstříku ÚSKP,
6
parcelní vymezení rozsahu památkové ochrany) a dokumentačního (základní
přehledová
fotodokumentace). 4.2. ANALÝZA Analytická skupina kvalit je věnována zejména rozkladu dostupných nebo nově nabytých skutečností do strukturovaného popisu. Lze ji dále rozdělit do dvou podskupin, a to podskupiny archeologické a geografické. Archeologická podskupina analytických kvalit se soustředí zejména na zařazení dané lokality do druhu a typu areálu aktivity nebo chronologického zařazení. Součástí archeologické podskupiny je i charakteristika a specifikace archeologického potenciálu. V geografické podskupině kvalit jsou evidovány zejména údaje týkající se způsobu zanesení do mapy (lokalita vymezena polygonem, linií, bodem, nadmořská výška a výčet základních souřadnic polohy v systému S-JTSK). 4.3. PRAMENNÁ ZÁKLADNA Skupina kvalit pramenné základny reflektuje dostupné nebo nově nabyté skutečnosti k jednotlivým lokalitám formou popisu a výčtu dostupných pramenů a literatury. Lze sem zařadit i údaj o době vzniku záznamu a jeho autora. 5. VÝSTUPY Vizualizací celého dílčího projektu Archeologický potenciál Libereckého kraje je katalog archeologického potenciálu lokalit prezentovaný ve formě mapových výstupů a krycí karty lokality. Nedílnou součástí katalogu lokalit je i elektronická verze mapových shapefiles pro geografické informační systémy uložená na přiloženém CD, která tvoří datovou základnu předloženého projektu. Výstupy v podobě tištěného katalogu byly omezeny na výběr prezentovaných informací s ohledem na jejich účelnost, tzn. že zejména v oblasti mapových podkladů byly vypracovány pouze dílčí výřezy pro potřeby prezentace. Principem GIS je ovšem zobrazení informací v elektronickém geoprostoru, což respektuje i předložený projekt. 5.1. ZÁKRES DO KATASTRÁLNÍ MAPY Základním zobrazením pro potřeby identifikace a prostorového vymezení každé lokality v památkové péči i příbuzných oborech je zanesení předmětné nemovitosti do katastrální mapy. V dílčím projektu Archeologický potenciál Libereckého kraje byl tento postup zachován a jedním z výstupů je mapový výřez katastrální mapy se zanesením dotčené lokality se všemi jejími aspekty – tedy „lokalita“ (pokud je dotčená lokalita chráněnou kulturní
7
památkou), „půdorys“ (pokud se nad úrovní současného terénu projevují relikty konstrukcí nebo je současný povrch terénu tvořen antropogenním georeliéfem) a „potenciál“ (zastoupen vždy, pouze ve dvou případech není potenciál vyznačen z důvodu přemístění památky – smírčího kříže – do nepůvodního umístění). V předloženém projektu byla katastrální mapa využita jako základní zobrazovací prvek, ale zároveň i jako primární podklad při vytváření mapových shapefiles. Znamená to, že vzhledem k rozmanitosti poskytovatelů datových sad (map), jejich rozdílným kordinačním systémům a způsobu vykreslování datové sady (mapy) může v některých případech dojít k posunu zobrazení o několik málo decimetrů ve skutečnosti, což se projeví i v mapovém výřezu. Tato situace není v současné době řešitelná jinak, než stanovením základní úrovně zobrazení – v našem případě se jedná o zobrazení v katastrální mapě, které je určující pro další mapové výřezy. 5.2. SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Pro prezentaci mapových výstupů byla do katalogu lokalit zařazena i podkladová mapa, která poskytuje možnost orientace v místní situaci širších vztahů. Jedná se o datové sady (mapy), jejichž součástí jsou i základní geodetické a kartografické prvky mapy (zástavba, komunikace, vodstvo, vegetace, výškopis aj.), které umožňují komplexní přehled o umístění lokality a jejích prostorových vztazích k okolí v daném místě. Stejně jako u zákresu do katastrální mapy byly do mapy širších vztahů začleněny všechny zpracované shapefiles, pouze s omezením jejich aktuálního využití pro konkrétní lokalitu (viz výše). Zobrazení situace širších vztahů bylo zvoleno vždy úměrně pro potřeby každé lokality zvlášť. Obecně lze konstatovat, že pro lokality v extravilánech se situace širších vztahů orientuje zejména na výškopis a prvky mapy zobrazující geomorfologické, hydrologické, vegetační a komunikační prvky. Pro lokality v intravilánech jsou to zejména prvky mapy zobrazující komunikační prvky a zástavbu.
8
6. SOUPIS LITERATURY A PRAMENŮ Anděl, Rudolf - Kabíček, Jan 1962: Hrady a zámky severočeského kraje, Liberec. Anděl, Rudolf – Karpaš, Roman a kol. 2002: Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor, Liberec. Anděl, Rudolf - Technik, Svatopluk 1991: Český Dub, Liberec. Brestovanský, Petr 1998: Nástin osídlení Libereckého kraje, Archeologie Libereckého kraje, Liberec. Brestovanský, Petr 2006: Žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové v poloze „Na Cecilce“, k. ú. Příšovice (Liberecký kraj), Od Ještěda k Troskám XIII, 260-266. Brestovanský, Petr – Stará, Marcela 1996: Hrad Navarov – výsledky archeologické sondáže v roce 1994, Castellologica bohemica 5, 93-100. Brestovanský, Petr - Stará, Marcela 1998: Historie archeologického bádání v Libereckém kraji, in: Archeologie Libereckého kraje, 4-12. Buchtela, Karel 1908: Praehistorická archeologie, Časopis společnosti přátel starožitností českých v Praze, Praha. Čtverák, Vladimír – Lutovský, Michal – Slabina, Miloslav – Smejtek, Lubor 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách, Praha, 30. Durdík, Tomáš 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha. Edel, Tomáš 2006: Českodubsko v památkách 12.–20. století, Český Dub. Filip, Jan 1947: Dějinné počátky Českého ráje, Praha. Fišera, Zdeněk 2004: Skalní hrady zemí koruny české. Praha, 294-299. Fleischmannová, Adriena 1972: Hrad Vranov – Pantheon. Jablonec nad Nisou. Gabriel, František 1991: Keramický soubor z hradu Frýdštejna, Archaeologia historica 16, 279-292. Gabriel, František 2002: Hrad Frýdštejn, Castellologica bohemica 8, 173-192. Gabriel, František – Ebel, Michal 1993: Frýdštejn. Stavebně historický průzkum, rkp. Ulož. NPÚ úop v Ústí n. L. Gabriel, František - Panáček, Jaroslav 2000: Hrady okresu Česká Lípa, Praha. Hantschel, Franz 1911: Heimatkunde des politischen Bezirkes B. Leipa, Česká Lípa. Hieke, Karel 1984: České zámecké parky a jejich dřeviny, Praha.
9
Heber, Franz A. 2006: České hrady, zámky a tvrze, II. díl, Severní Čechy, Praha. Hrdý, Jan 1912: Návarov. Příspěvek ku dějinám českého Pojizeří. Olomouc. Jahn, Martin 1926: Die Vorgeschichte des Friedländischen, Sudeta, 1–21. Kolektiv autorů 1984: Hrady, zámky a tvrze III, Severní Čechy, Praha. Kolektiv autorů 2001: Kamenné kříže Čech a Moravy, Praha. Kolektiv autorů 2003: Státní archeologický seznam ČR. Uživatelská příručka verze 2.0. Praha. Kracíková, Lucie 1996: Hrad Drábovna, Jizerská kóta 0428, Liberec. Kracíková, Lucie - Belling, Vojtěch 2003: Středověká sakrální architektura na Frýdlantsku, Praha. Křivánek, Roman 1998: Geofyzikální průzkum zaniklé sklářské huti v Bedřichově, okres Jablonec nad Nisou, Archeologie Libereckého kraje, 69-71. Kuča, Karel 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl, A–G, Praha. Kuča, Karel 1997: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl, H–Kole, Praha. Kühn, Karl F. 1934: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in der Tschechoslowakischen Republik. Land Böhmen. Der Bezirk Reichenberg, Brno-Praha-Lipsko-Vídeň. Lacina, Lubor 2005: Produkce sklárny v Bedřichově ve světle archeologických pramenů, nepublikovaná diplomová práce TUL. Louda, František 1946: Pravěké nálezy z Podještědí, Památky archeologické XLII, 140–142. Lutovský, Michal 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, 13–14. Mähling, W. 1944: Das spätlatenezeitliche Brandgräberfeld von Kobil, Bezirk Turnau. Praha. Menclová, Dobroslava 1972: České hrady, I. díl, Praha. Menclová, Dobroslava – Fleischmannová, Adriena 1972: Frýdštejn – Vranov – Pantheon – Malá Skála. Jablonec nad Nisou. Metzger, O. H. 1910: Historische Denkmäler im Friedländischen, Frýdlant. Nechvíle, Martin 2003: Nové archeologické nálezy z hradu Frýdštejna, Muzejní a vlastivědná práce 41, Časopis společnosti přátel starožitností 11, č. 4, 211-222. Nechvíle, Martin 2003a: Archeologická povrchová prospekce horního Pojizeří v letech 19992002, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 40.
10
Némethy, Franz 1818: Das Schloss Friedland in Böhmen, und die Monumente in der Friedländer Stadtkirche; nebst einigen alten Urkunden und eigenhändigen Briefen des Herzogs Waldstein, Praha. Píč, Josef, L. 1888: Mužský a jeho okolí v ohledu archeologickém, Památky archeologické a místopisné XIV, Praha. Píč, Josef, L. 1905: Starožitnosti země české, díl II. svazek 3, Praha. Řeháček, Marek 2001: Hrádecko. Krajina na Nise, Liberec. Sedláček, August 1932: Hrady, zámky a tvrze Království českého, X. díl, Boleslavsko, Praha. Schaller, Jaroslaus 1786: Topographie des Königreichs Böhmen 4. Bunzlauer Kreis, Praha. Schubert, Josef 1906: Das „Alte Schloss“ bei Lautsche, Jahrbuch des Deutsches Gebirgsvereines für das Jeschken- und Isergebirge, 117-120. Sklenář, Karel a kol 1993: Archeologické památky - Čechy, Morava, Slezsko, Opava. Sommer, Johann, G. 1834: Das Königreich Böhmen 4, Bunzlauer Kreis, Praha. Stará, Marcela 1992: Archeologická sbírka Severočeského muzea v Liberci, in: Archeologický výzkum v severních Čechách, Teplice, 40. Stará, Marcela 1988: Archeologický výzkum lokality Loučná – Saň, Sborník Severočeského muzea. Historia 9, 134-146. Stará, Marcela 1998: Výsledky zjišťovací sondáže na lokalitě Předlánce (okres Liberec), Archeologie Libereckého kraje, 66-68. Stará, Marcela 2007: K počátkům i výsledkům archeologického průzkumu bývalé sklárny v Bedřichově u Jablonce nad Nisou, Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie XVIII, 138-145. Stará, Marcela - Halbichová, Jana - Brestovanský, Petr 2002: Předběžné výsledky archeologického výzkumu sklárny v Bedřichově v Jizerských horách, Sborník Severočeského muzea - Historia 12, 51-58. Stará, Marcela - Halbichová, Jana - Brestovanský, Petr 2003: Předběžné výsledky archeologického výzkumu sklárny v Bedřichově v Jizerských horách, Archeologia technica 14, 35-41. Stará, Marcela - Lacina, Lubor 2006: Sumarizace nálezů z archeologického výzkumu bývalé sklárny v Bedřichově, Sborník Severočeského muzea. Historia 14, 95-101. Stará, Marcela - Lacina, Lubor 2007: Výsledky archeologického průzkumu bývalé sklárny v Bedřichově u Jablonce nad Nisou, Historické sklo 4, 107-114. Svoboda a kol. 1998: Encyklopedie českých tvrzí, Praha.
11
Šimák, Josef V. 1909: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Politický okres Turnovský, Praha. Šimák, Josef, Václav 1925-1926:, P. Vác. Plachty Kronika Svijanská, Od Ještěda k Troskám 4, 38-42. Šimák, Josef, V. 1926–1927: Supraporta na zámku ve Svijanech z r. 1578, Památky archeologické XXXV, 266-267. Šternová, Petra 2003: Sepulkrální památky okresu Liberec do počátku 17. století, nepublikovaná DP UJEP v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem. Tišerová, Renata ed. 2010: Hamrštejn. Minulost, přítomnost a budoucnost zříceniny hradu, Liberec. Technik, Svatopluk - Anděl, Rudolf 1967: Města severních Čech, Liberec. Úlovec, Jiří 1997: Ještě jednou hrad Zbiroh, Z Českého ráje a Podkrkonoší 10, 169-170. Úlovec, Jiří 2003: Hrad Hamrštejn I., Přehled dějin hradu a jeho držitelů, Fontes Nissae IV, 736. Úlovec, Jiří – Fišera, Zdeněk 1995: Příspěvek k dějinám a stavebnímu vývoji hradu Zbirohu, Z Českého ráje a Podkrkonoší 8, 7-24. UPČ I, 1977: Umělecké památky Čech, I. díl, A–J, Praha 1977. UPČ II, 1978: Umělecké památky Čech, II. díl, K–O, Praha 1978. UPČ III, 1980: Umělecké památky Čech, III. díl, P–Š, Praha 1980. Vaníček, Václav 1937: Zpráva o panství Semilském a Návarovském z let 1562-1581. Od Ještěda k Troskám XVI, 26-29. Vlček, Pavel 2001: Encyklopedie českých zámků, Praha. Waldhauser, Jiří 1980: Sídla drobné šlechty v severním Pojizeří a na Liberecku, Zprávy a studie Krajského muzea v Teplicích 14, Teplice. Weber, Vít 1972: Dehtářské jámy ve Svijanech u Turnova (okres Liberec), Časopis Moravského muzea LVII, , 231-236. Wirkner, Georg 1849: Das Schloss Friedland in Boehmen und seine Besitzer, nebst einigen kurzen Notizen über die Stadt und Kirche zu Friedland, Liberec.
12
ANZ 1270/76 Kaván, Jaroslav 1976: Jindřichovice pod Smrkem – zřícenina gotického kostela, Archeologická nálezová zpráva č.j. 1270/76, Archeologický ústav v Praze. ANZ 3124/00 Brestovanský, Petr – Stará, Marcela 2000: Nálezová zpráva o archeologickém výzkumu v kostele sv. Jakuba v Jindřichovicích, Archeologická nálezová zpráva č.j. 3124/00, Archeologický ústav v Praze. ANZ 5-16/81 Stará Marcela, Archeologická nálezová zpráva „Mazova horka“, př.č. 5-16/81, Severočeské muzeum v Liberci. Fr10 Girsa Václav 1996: Frýdlant v Čechách - hospodářský dvůr, studie rehabilitace areálu, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. OPD 0009 Kolka Miroslav 2008: Hrad a zámek Grabštejn – Dolní zámek - hospodářská budova, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. OPP č. 180 Kracíková Lucie 1999: Dokumentace reliktů kostela sv. Jakuba v Jindřichovicích pod Smrkem, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. P14V Šonský Drahoslav - Souček Vladimír- Linduška Milan- Bedrník Jaroslav 1977: Architekotnická a výtvarná studie na řešení zámeckého parku Frýdlant, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP 31 Líbal Dobroslav a kol. 1978: Frýdlant v Čechách, stavebně historický průzkum města, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP 56 Gabriel František - Smetana Jan 1997: Jablonné v Podještědí, městská hradba, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP 114 Menclová Dobroslava 1973: Hrad Grabštejn, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP 115 Líbal Dobroslav a kol., Grabštejn 1998: Stavebně historický průzkum hradu - zámku, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP 182 Menclová Dobroslava 1967: Státní hrad Frýdlant v Čechách, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií.
13
SHP 209 Schwertschal Jan - Klenčáková Lenka 2008: Jablonné v Podještědí, městské hradby, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP, č. 216: Svoboda, Ladislav – Zahradník, Pavel 2009: Areál zámku ve Svijanech okres Liberec. Stavebně historický průzkum a soupis prvků, NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií. SHP, č. 220 Chotěbor, Petr: Historický průzkum zámku Svijany, nedatováno, nestránkováno; NPÚ ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií.
14
Následující obsah byl z ukázkového souboru odstraněn, vzhledem k tomu, že se jedná o neveřejný dokument. Podklady jsou přístupné ke studiu v archivu Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Liberci.
