1.Úvod Přehled poznatků Vývoj vrcholové cyklistiky ve světě... 9

Obsah 1.Úvod................................................................................................................................ 8 2.Přehled poznatků .......................................................................................................... 9 2.1.

Vývoj vrcholové cyklistiky ve světě .................................................................. 9

2.1.1

Vrcholoví cyklisté bez zdravotního postižení ....................................................... 9

2.1.2

Vrcholoví cyklisté se zdravotním postižením ..................................................... 10

2.2.

Vývoj vrcholové cyklistiky v České republice ............................................... 10

2.2.1

Vrcholoví cyklisté bez zdravotního postižení ..................................................... 10

2.2.2

Vrcholoví cyklisté se zdravotním postižením ..................................................... 11

2.3.

Organizace vrcholové cyklistiky v České republice ...................................... 12

2.3.1.

Organizace vrcholových cyklistů bez zdravotního postižení ........................... 12

2.3.2.

Organizace vrcholových cyklistů se zdravotním postižením ........................... 13

2.4.

Postavení vrcholové cyklistiky mezi ostatními sporty .................................. 13

2.4.1

Sponzoring vrcholové cyklistiky .......................................................................... 14

2.4.2

Medializace vrcholové cyklistiky ......................................................................... 16

2.5.

Kategorizace a klasifikace vrcholových cyklistů ........................................... 17

2.5.1.

Kategorizace vrcholových cyklistů bez zdravotního postižení ........................ 17

2.5.2.

Kategorizace vrcholových cyklistů se zdravotním postižením ........................ 18

2.6.

Základy sportovního cyklistického tréninku ................................................. 23

2.6.1

Trénink .................................................................................................................. 23

2.6.1.1

Tréninkové cykly ......................................................................................................... 24

2.6.1.2

Přípravné období ........................................................................................................ 24

2.6.1.3

Tréninková jednotka .................................................................................................. 25

2.6.2

Výživa .................................................................................................................... 25

2.6.3

Regenerace ............................................................................................................ 26

3.Cíle a úkoly .................................................................................................................. 28 4.Metodika ...................................................................................................................... 29 5.Výsledky ....................................................................................................................... 30 6.Diskuze ......................................................................................................................... 46 6

Závěr................................................................................................................................ 48 Souhrn ............................................................................................................................. 49 Summary ......................................................................................................................... 50 Referenční seznam ......................................................................................................... 51 Přílohy ............................................................................................................................. 53

7

1. Úvod Sport a pohybová aktivita by měla být přirozenou součástí v životě každého z nás. Důvodem, proč provádět pohybovou aktivitu, je, že poskytuje jedinci pocit uspokojení, prožitek a seberealizaci. Pohybová aktivita není pouze o posilování fyzické kondice, ale o posilování naší psychické stránky a může nás připravit na zvládání různých životních situací. Při pohybové aktivitě poznáváme nové hodnoty, prostředí, přátelé a především můžeme nahlédnout sami do sebe. U pohybové aktivity také poznáváme naše přednosti a limity, pozitivní i negativní vlastnosti v každém z nás. Poznaní sebe samého je výhodou při zvládání stresových životních situací. Při každé činnosti najdeme své klady a zápory, to stejné platí i u cyklistiky. Cyklistika je náročná z hlediska fyzického, psychického, ale také finančního. Téma bakalářské práce bylo zvoleno především z důvodu mého pozitivního vztahu k cyklistice. Tato práce má rozšířit rozhled o silniční vrcholové cyklistice bez postižení a osob se zdravotním postižením, a to z hlediska jejich sportovního vyžití. Na začátku bakalářské práce bude popsána hierarchie organizací ve vrcholové silniční cyklistice a její vývoj. Celý vývoj vrcholové silniční cyklistiky je permanentně ovlivňován vnějšími i vnitřními vlivy. Z tohoto důvodu se několik kapitol zabývá podporou silniční vrcholové cyklistky prostřednictvím sponzoringu a medializace. V bakalářské práci je také popsána kategorizace silničních vrcholových cyklistů bez zdravotního postižení a se zdravotním postižením. Tato kategorizace blíže rozděluje cyklisty tak, aby mohla být vytvořena komparace silničních vrcholových cyklistů se zdravotním postižením a bez zdravotního postižení. Komparace se zabývá předsezónní cyklistickou přípravou, a proto jsou v teoretické části vysvětleny pojmy trénink, výživa a regenerace. Pro tuto potřebu byli osloveni silniční vrcholoví cyklisté bez zdravotního postižení a se zdravotním postižením a jejich srovnání jarní cyklistické přípravy. Jarní přípravou se rozumí určitý sled procesů, při kterém se vrcholový cyklista připravuje na nadcházející závodní sezónu. Celý sled procesů je popsán v teoretické části bakalářské práce.

8

2. Přehled poznatků Souhrn poznatků obsahuje popis vývoje vrcholové cyklistiky, postavení vrcholové cyklistiky, sponzoring, medializaci, kategorizaci a především pak sportovní trénink vrcholové cyklistiky. Stěžejní kapitolou této bakalářské práce je tréninková příprava představující důležitý prvek při srovnávání předsezónní cyklistické přípravy u cyklistů se zdravotním postižením a cyklistů bez zdravotního postižení.

2.1. Vývoj vrcholové cyklistiky ve světě Historie cyklistiky je velmi bohatá a dlouhá již po necelé dvě století. Tato kapitola se věnuje historickým kořenům světové vrcholové cyklistiky osob bez zdravotního postižení a osob se zdravotním postižením.

2.1.1

Vrcholoví cyklisté bez zdravotního postižení

Oficiální založení světové organizace cyklistiky Mezinárodního cyklistického svazu – Union Cycliste Internationale (dále jen UCI) se událo v roce 1900 v Paříži za účasti národních cyklistických organizací z Belgie, Spojených států amerických, Francie, Itálie a Švýcarska. Tato organizace je uznávaná mezinárodním Olympijským výborem (UCI, 2012). Evropská cyklistická unie – Union Européenne de Cyclisme (dále jen UEC) je kontinentální federace z mezinárodní cyklistické unie UCI. UEC byla založena 7.dubna roku 1990 ve Švýcarském Zurichu při představení 18 reprezentujících zemí. V dnešní době má UEC 48 zemí. Hlavní prioritou UEC je rozvoj cyklistiky ve všech disciplínách a také pořádaní cyklistických akcí, jako jsou Mistrovství Evropy a Evropský pohár. Dnes UEC organizuje více než 50 soutěží ročně ve všech cyklistických disciplínách s tisíci učastníky (UEC-Federation, 2012).bmmmmmmmmmmmmmmmmmmmoiusspd

9

2.1.2

Vrcholoví cyklisté se zdravotním postižením

U vývoje první organizace nejen pro cyklisty se zdravotním postižením, ale i pro další sportovce, stála Mezinarodní Federace pro zdravotně postižené sportovce – International Sports Federation for Persons with Intelletual Disability dále jen (INAS), původní originální název (INAS-FID), jenž byla založena v roce 1985 (INAS, 2010). Z federace INAS později vznikl Mezinárodní paralympijský výbor – International Paralympic Committee dále jen (IPC), který byl založen roku 1989. Po založení gradoval růst sportů pro osoby zdravotně postižené a zvyšoval se také zájem ze strany nových sportovců. Nyní, po dvou desetiletích, je Paralympijských sportovců už dvojnásobné množství (Vanlandewijck & Thompson, 2011).

2.2. Vývoj vrcholové cyklistiky v České republice Po předchozí kapitole, která se zabývala vývojem vrcholové cyklistiky ve světě, kde lze rozpoznat základní hierarchii organizací, následuje další kapitola zabývající se vývojem a hierarchií vrcholové cyklistiky v České republice. Kapitola je rozčleněna na podkapitoly zaměřené na vývoj vrcholové cyklistiky v Českém svazu osob bez zdravotního postižení a na vývoj vrcholové cyklistiky osob se zdravotním postižením.

2.2.1

Vrcholoví cyklisté bez zdravotního postižení

Český svaz cyklistiky (dále jen ČSC) vznikl v listopadu roku 1883 na půdě Mezinárodní cyklistické unie UCI. Před ním vznikla už jen Velká Británie, Spojené státy americké, Francie, Dánsko, Belgie, Kanada a Švýcarsko. Dnes UCI čítá na 170 členů. Mezinárodní autoritu ČSC posilují i další historická fakta. První cyklistický závod se uskutečnil již 15. srpna roku 1869 v Brně, v zahraničí se závodilo o něco dříve už jen ve Francii, Velké Británii, Belgii, Itálii a Německu. V tomto směru jsme tedy byli na 6. místě. V závodě mistrovské jsme první zemí, v níž se bojovalo o titul a medaile na silnici. Stalo se tak 2. října roku 1887. Na dráze měl domácí šampionát premiéru v Plzni roku 1889, v krasojízdě počátkem 20. století, a to konkrétně roku 1903, v kolové v roce 1928, cyklokros dostal doma punc oficiálnosti až v roce 1952. 10

Zbylá odvětví jsou podobně jako na celém světě podstatně mladší. Důstojně se ČSC zapsal i na půdě pořadatelské. Hostili jsme Mistrovství Světa na silnici, dráze, v kolové, krasojízdě i cyklokrosu, evropský šampionát napsal u nás dokonce první kapitolu na silnici Trutnov 1995, proslavili jsme se závodem Míru. V současnosti je mezinárodně nejvýznamnější závod Míru juniorů, přičemž pořadatelem je Slavoj Terezín jako součást desetidílného světového poháru mladých cyklistů. Významné závody však pravidelně pořádáme i na dráze. V průběhu 123 let své existence získali národní cyklisté 6 medailí olympijských, 255 drahých kovů světových a to konkrétně 78 zlatých, 75 stříbrných, 102 bronzových, 234 evropských - 48 zlatých, 77 stříbrných, 109 bronzových a řadu dalších trofejí (Černý, 2006).

2.2.2

Vrcholoví cyklisté se zdravotním postižením

Počátky cyklistiky osob tělesně postižených (dále jen osoby TP) v České republice se datují také od 80. let. Její kořeny vychází z rekreační cyklistiky, zakladatelem je František Dvouletý. Postupem času se vytvořily dvě základny, z toho jedna v Orlických horách, která byla zaměřena především na turistiku. Druhá základna vznikla v Praze a její zaměření se postupem času soustředilo na vrcholové závodní pojetí tělesně postižených cyklistů. Mezi hlavní představitele patří zejména Václav Svoboda a Josef Lachman. Druhý jmenovaný se postaral o to, že cyklistika tělesně postižených patří mezi nejúspěšnější sporty tělesně postižených. Josef Lachman se jako první zúčastnil Paralympiády v Soulu v roce 1988. Navíc se mu podařilo získat stříbrnou medaili. Jeho sbírka cenných kovů se i nadále rozšiřovala a to znamenalo i zvýšený zájem a rostoucí popularitu cyklistiky mezi tělesně postiženými. Od 80. let se pravidelně koná Mistrovství České republiky a naši reprezentanti vyjíždějí na jejich první starty do zahraničí. Díky tomu se začalo cyklistice tělesně postižených věnovat mnohem více sportovců a kolo se začalo využívat i jako výborný tréninkový prostředek pro ostatní sporty. Díky rostoucí popularitě se logicky začala objevovat i další jména, jako je Lubomír Šimovec, Jiří Ježek nebo Michal Stark, kteří navázali na skvělé úspěchy Josefa Lachmana (Pánek, 2007). 11

Do roku 2006 cyklisté se zdravotním postižením (dále jen ZP) v České republice neměli žádnou oficiální národní instituci ani organizaci. Cyklisté se ZP byli do roku 2006 soustředěni pod hlavičku IPC ,,Od roku 2006 jsou na základě usnesení UCI součástí ČSC handicapovaní cyklisté, kteří byli přijati na úrovni komise jako rovnoprávná součást svazu‘‘ (Černý, 2006).

2.3. Organizace vrcholové cyklistiky v České republice Organizace jsou základnou pravidel, akcí a závodů po celém světě. Po stručném historickém exkurzu se dostáváme ke kapitole věnující se právě cyklistickým organizacím v České republice, a to vrcholovým cyklistům se zdravotním postižením a vrcholovým cyklistům bez zdravotního postižení.

2.3.1. Organizace vrcholových cyklistů bez zdravotního postižení Nejvyšší organizací České republiky je právě již zmiňovaný Český svaz cyklistiky (dále jen ČSC). Podle stanovy ČSC (ČSC, 2003) je ČSC členem Mezinárodní cyklistické unie UCI, Evropské cyklistické unie UEC se všemi z toho plynoucími právy a povinnostmi. Dále je členem Českého olympijského výboru (dále jen ČOV) a Českého svazu tělesné výchovy se všemi z toho plynoucími právy a povinnostmi. Posláním ČSC je zejména vyjadřovat, prosazovat a chránit zájmy české cyklistiky, zvyšovat její společenskou prestiž doma i v zahraničí, pečovat o její všestranný rozvoj, jakož i chránit práva a oprávněné zájmy jeho členů v souvislosti s jejich činností v rámci ČSC (ČSC, 2003). Pod ČSC jsou zařazeny všechny registrované kluby a oddíly podle kraje. Každý klub a oddíl je řazen pod krajské sdružení, do kterých se rozdělují finance. Mezi největší kluby patří ASC Dukla Praha, ASO Dukla Brno, Bauknecht Author, SKC Tufo Prostějov, Etixx ihned, AC Sparta Praha aj. nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnn

12

2.3.2. Organizace vrcholových cyklistů se zdravotním postižením Mezi tuzemské kluby a organizace zaštiťující cyklisty se zdravotním postižením patří Český svaz cyklistiky, Česká asociace tělesně postižených sportovců, Český paralympijský výbor. Z významných klubů je bezesporu vhodné zmínit např. Nutrend Specialized Team, Černí koně paracycling Team, TJ cykloprag, DABA Povltavský sportovní klub, Duratec, CK Bítovská, SK Handicapovaných cyklistů Praha, Handbike ČR, 1.CZP jižních Čech. Za velice aktivní organizaci můžeme považovat zejména Černé koně paracycling team. Cílem týmu je rozšiřovat pole působnosti, ovlivňovat k lepšímu svět cyklistiky a příbližit paracycling veřejnosti. Tým Černí koně mimo jiné pořádá oficiální Český pohár handicapovaných v horské cyklistice. Tento podnik je celosvětově zcela unikátní, jako první na světě organizují kategorie i pro handbike. Organizace disponuje i bezplatnou půjčovnou speciálních kompenzačních pomůcek, což je zásadním mezníkem pro rozvoj cyklistiky handicapovaných (Černí koně, 2012).

2.4. Postavení vrcholové cyklistiky mezi ostatními sporty Postavení vrcholové cyklistiky mezi ostatními vrcholovými sporty v České republice je díky velké oblíbenosti rekreační cyklistky v České republice řazeno na přední příčky. O vrcholovou cyklistku opět stoupá zájem u mládežnických kategorií, což může přinést nové impulzy pro sponzory a média. Ve srovnání s dalšími evropskými národy je však česká cyklistika stále pozadu.

13

2.4.1

Sponzoring vrcholové cyklistiky

Sportovní sponzoring je partnerský vztah mezi podnikem na jedné straně a sportem, přičemž dochází k uspokojování zájmů obou zúčastněných stran. Jedná se o specifickou vazbu mezi sponzorem a sponzorovaným, kdy se peněžní, věcné prostředky a služby dávají k dispozici osobám a organizacím působícím ve sportu. Základním principem sponzoringu je vztah: služba x protislužba (Durdová, 2005). ,,Sponzoring balancuje na pomezí reklamy a dary a lze ho chápat jako právní vztah mezi tím, kdo poskytuje příspěvek (sponzorem) a tím, kdo takový příspěvek přijímá a plynou mu z toho vůči sponzorovi určité povinnosti a závazky (sponzorovaný)“ (Durdová, 2005). Typy a formy sponzoringu ve sportu: (Durdová, 2005). 1. Exkluzivní sponzor. 2. Hlavní sponzor, vedlejší sponzor. 3. Kooperační sponzor. Charakteristické formy sponzoringu ve sportu: (Durdová, 2005). 1. Sponzorování jednotlivých sportovců. 2. Sponzorování sportovních týmů. 3. Sponzorování sportovních akcí. 4. Sponzorování sportovních klubů. 5. Sponzorování sportovních institucí. Získat kvalitního sponzora je chtíčem každého vrcholového sportovce, protože mu může otevřít nové možnosti právě v jeho kariéře. Se získáním sponzoringu úzce souvisí také medializace, která je pro každého sponzora klíčová. V současnosti potencionální sponzoři apelují na dobré propagovaní jejich jména v co největší míře. Rovněž úspěšnost konkrétního klubu v daném sportu je pro sponzora velkým benefitem. Sponzoring vrcholové cyklistky v České republice není na příliš dobré úrovni, a to zejména z důvodu absence medializace. Fakt, že mají čeští cyklisté úspěchy v České

14

republice i mimo ni, je obdivuhodný, ale sponzorům nic neříká, pokud nejsou tyto úspěchy medializovány a protlačovány do společnosti. Počtem zainteresovaných provozovatelů cyklistiky jde o daleko masovější odvětví, ač s tím někdo nemusí souhlasit. Pozornost medializace tomu ale neodpovídá. Například fotbalová utkání tak sledují tisíce lidí a v televizních zprávách se dokola opakují výsledky z první až třetí ligy, ale kolik z diváků si zahraje rekreačně fotbal s dalšími jedenácti kamarády? Hodně málo. Naopak cyklistika má jasně přiřazené vlastnosti zdravý životní styl, pohyb či souznění s přírodou a jedná se o zdravý sport. Přesto má díky nezájmu medializace necyklistických sponzorů nedostatek pasivních fanoušků, kteří by se přišli podívat na závody pouze kvůli zájmu o sportovní akci nebo výsledek. Opakem jsou alespoň cyklistické závody v zahraničí a např. Tour de France je po olympiádě a fotbalovém Mistrovství Světa údajně nejsledovanější sportovní událostí na světě. Závod má tak miliony pasivních fanoušků, kteří na kole nikdy neseděli, ale celé klání je pro ně zajímavé (Mühlhans, 2009). V současné době již není pravidlem, aby společnosti sponzorující cyklistiku pocházeli právě z oblasti cyklistiky. Na cyklistických dresech bývají hrdí sponzoři cyklistiky, pro které je čest být partnery tak tvrdého a náročného sportu. Tvrdá práce a poctivost je pro cyklistiku právě typická a pro mnoho firem to znamená přenesení těchto atributů v oku veřejnosti do jejich image, na jejich logo a produkt. Prezentace na cyklistické události se tak stává daleko prestižnější a hlavně kvalitnější, než bezduché působení na mantinelu fotbalového stadionu (Mühlhans, 2009). Téma sponzorování bude dále rozebráno s oslovenými respondenty, kteří jsou sami aktivní vrcholoví cyklisté.mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

15

2.4.2

Medializace vrcholové cyklistiky

,,Prostřednictvím televizních přenosů mohou diváci na celém světě sledovat různá loga společností, která jsou umístěna na dresech sportovců a sportovištích. Právě média patří k činitelům, kteří v poslední době nejvíce ovlivnili růst sponzoringových investic do sportu ze strany obchodních firem“(Dvořáková, 2005, 29). K získání publika, sponzorů a podpory ke sportu je potřeba být vidět v mediích, a to v jakékoliv formě. Medializace úspěchů, vítězství i nezdarů by měla být nedílnou součástí sportů. Právě na základě dobré medializace a propagace konkrétního sportu můžeme získat dobrou sponzorskou podporu finanční, materiální i sociální. Podpora médií u vrcholové cyklistiky v České republice se postupem času zlepšuje, přesto však není dostatečná. Mezi hlavní internetové média v české vrcholové cyklistice patří například roadcycling.cz, ivelo.cz. peloton.cz, mtbs.cz, cyklonovinky.cz, ceskysvazcyklistiky.cz, satlr.cz, cahts.cz, cstps.cz, kolo.cz, vozíčkář.com, cykl.cz. Časopisy specializující se na oblast cyklistiky jsou např. Peloton, 53x11, Velo, Vozíčkář a v televizi je možné shlédnout pouze jediný pořad vysílaný jednou týdně na České televizi s názvem Magazín spurt, který vysílá nejen domácí scénu, ale i zahraniční. Za další formu propagace lze považovat individuální internetové stránky klubů a organizací. Tyto jmenovaná média se zabývají převážně vrcholovou cyklistikou u nás a ve světě. Při pravidelném sledování vyjmenovaných médií však lze zjistit, že ne vždy jsou k dispozici nejaktuálnější výsledky, reporty, rozhovory, fotogalerie nebo krátká videa z akcí. V některých případech je zarážející a smutný fakt, že někdy je možné se dozvědět informace dříve z jiných zdrojů, než právě ze specializovaných medií. Medializace cyklistiky však není hlavním námětem této bakalářské práce, a proto dané tématice nebude věnována další pozornost.mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

16

2.5. Kategorizace a klasifikace vrcholových cyklistů Kapitola obsahuje specifika rozdělování vrcholových cyklistů se zdravotním postižením a cyklistů bez zdravotního postižení. U zdravotně postižených vrcholových cyklistů je kategorizace založena zejména na jejich klasifikaci zdravotního postižení (tzv. medicínská klasifikace) a dle analýzy funkční schopnosti ve specifických sportovních dovednostech v oblasti cyklistiky (funkční klasifikace) a podle specifického typu kola. V kontextu sportu zdravotně postižených může být klasifikace definována jako hodnotící systém, který se používá k rozdělení sportovců do tříd při různých sportovních aktivitách tak, aby jim poskytl srovnatelný výchozí bod pro trénink a soutěže a tím zajistil ,,fair play“. Cílem klasifikace je minimalizovat vliv zdravotního postižení na výsledek sportovní soutěže (Daďová et. al., 2008, 7). Zatímco u vrcholových cyklistů bez zdravotního postižení jsou kategorie rozděleny podle věku, tyto kategorie jsou mezinárodně platné na všech formálních soutěžích, které jsou kryty mezinárodními organizacemi jako jsou UCI, INAS, IPC.

2.5.1. Kategorizace vrcholových cyklistů bez zdravotního postižení Vrcholoví silniční cyklisté jsou rozdělování do kategorií podle svého data narození. Podle pravidel ČSC se závodníci řadí do kategorií vždy podle věku, který závodníci dovršili nebo dovrší v příslušném kalendářním roce bez ohledu na den a měsíc narození. Přestup do vyšší kategorie je vždy 1.1. kalendářního roku, sportovec je povinen přestup do vyšší kategorie nechat vyznačit u ČSC ve své licenci. Po vyznačení přestupu do vyšší kategorie v licenci závodníka se nesmí účastnit cyklistických soutěží původní kategorie. Existují výjimky, takzvané ostaršení závodníka, který je na základě výkonnosti a po schválení trenérů a ČSC připuštěn k závodům vyšší kategorie i za situace nedovršení patřičného věku. Toto ostaršení však nelze uplatnit u mistrovských soutěží (ČSC, 2009).

17

Tabulka 1. Rozdělení kategorií u vrcholové cyklistiky (ČSC, 2009) Mezinárodní kategorie

Národní kategorie

a) muži pod 23 let = 19, 20, 21, 22 let

h) kadeti = 15, 16 let

b) muži elita = od 23 let

i) kadetky = 15, 16 let

c) ženy = od 19 let

j) žáci starší a žákyně = 13, 14 let

d) junioři = 17, 18 let

k) žáci mladší a žákyně = 10, 11, 12 let

e) juniorky = 17, 18 let f) ženy a muži masters = od 30 let g) muži a ženy para-cyklistika

2.5.2. Kategorizace vrcholových cyklistů se zdravotním postižením Hlavním důvodem klasifikace cyklistů je minimalizovat rozdílnost závodníků tak, aby minimalizovala dopad na výsledek soutěže, takže sportovní úspěch v kompetici se opírá o trénovanost, fyzickou zdatnost a osobní sportovní talent. Klasifikace je probíhající zpracování, ve kterém jsou všichni sportovci pod pravidelným dohledem hodnoticí skupiny, k zajištění konzistence a spravedlnosti pro všechny sportovce (UCI, 2012). Kategorizace

vrcholových

cyklistů

se zdravotním

postižením

je mnohem

diferencovanější než u vrcholových cyklistů bez zdravotního postižení. K řádnému rozdělení slouží klasifikace, které jsou přiděleny podle typu zdravotního postižení. Vrcholoví cyklisté se zdravotním postižení se obecně dělí do 3 širších tříd závodníků: 1. sportovci s tělesným postižením, kteří závodí v silniční a dráhové cyklistice s bicykly a handbiky specificky upravenými. 2. sportovci s centrálními poruchami hybnosti, kteří soutěží s pomocí bicyklů a tricyklů. 3. zrakově postižení cyklisté, kteří soutěží s použitím tandemových bicyklů s ,,pilotem“ neboli vidícím trasérem (Daďová et al., 2008). Cyklisté s tělesným postižením se zpravidla rozdělují na stojící a sedící. U stojících cyklistů s využitím jednostopého bicyklu je dělení: LC1, LC2, LC3, LC4 (Daďová et al., 2008).

18

Tabulka 2. Jednotlivé třídy a jejich profily u stojících cyklistů (Daďová et. al., 2008) Třídy

Profily

LC 1

Minimální či žádné postižení dolní končetiny – např. amputace více než ½ chodidla, kratší noha o 7 – 12 cm, snížení síly či ankyloza na 1 dolní končetině mezi 10 – 14 body.

LC 2

Postižení 1 dolní končetiny, ale schopnost normálně šlapat oběma nohama – s protézou i bez ní – např. jednostranná nad – či podkolení amputace s protézou, snížení svalové síly na 1 dolní končetině o 15 – 24 bodů. Rozdíl v délce končetiny o více něž 12 cm.

LC 3

Postižení nejméně 1 dolní končetiny s/nebo bez handicapu horní končetiny na, schopnost šlapat do pedálu pouze druhou (zdravou) nohou - např. jednostranná nad – či podkolenní amputace bez protézy, flexe kolene menší než 50 stupňů.

LC 4

Postižení obou nohou s/nebo bez handicapu horní končetiny – dříve soutěžila s LC3, např. oboustranná nadkolenní amputace s 1 či 2 protézami, jednostranná nadkolenní + amputace na horní končetině (s protézou dolní končetiny a držením se jednou horní končetinou).

Vrcholoví cyklisté se spasticitou se rozdělují do 4 divizí, zvlášť muži a ženy. Na akcích pořádanými IPC mohou startovat vždy jen v jedné divizi označenou CP Divize 14 a mohou používat jednostopá či dvoustopá kola (Daďová et al., 2008). Tabulka 3. Sportovní třídy podle pravidel UCI (UCI, 2012) Handcycly třída H1 H 1.1.

Tetraplegie C6 nebo velmi těžká athetosa/ataxie/dystonie.

H 1.2.

Tetraplegie C7/C8 nebo těžka athetosa/ataxie/dystonie.

Handcycly třída H2 H 2.1.

Paraplegie s postižením, která odpovídá úplnému poranění míšní léze Th1 – Th3.

H 2.2.

Paraplegie s postižením, která odpovídá úplnému poranění míšní léze Th4 – Th10. 19

Handcycly třída H3 H3

Paraplegie s postižením, která odpovídá úplnému poranění míšní léze Th11 a níže. Bez dolní končetiny, nebo s omezenou funkcí dolní končetiny.

Handcycly třída H4 H4

Paraplegie s postižením, která odpovídá úplnému poranění míšní léze Th11 a níže. S nadkolenní nebo podkolenní amputací.

Tricykly třída T1 T1

Z neurologického hlediska: Těžká hemiplegie, spasticita je v dolní a horní končetině na stupni 3.

Tricykly třída T2 T2

Z neurologického hlediska: Těžká hemiplegie, quadruplegie, spasticita na stupni 2. Dolní končetiny jsou více zapojeny.

Bicykly třídy C1 C1

Z neurologického hlediska: hemiplegie, spasticita 3. stupně v horní a dolní končetině. Z hlediska amputace: jedna amputace nohy, above knee, a paže, above elbow, nebo musí být na stejné straně nebo diagonále,s nebo bez použití protézy.

Bicykly třídy C2 C2

Z neurologického hlediska: hemiplegie, spasticita 2. stupně dolní končetina více zapojena. Z hlediska amputace: jedna above elbow amputace s nebo bez použití protézy + jedna through knee amputace s použitím protéz.

Bicykly třídy C3 C3

Z neurologického hlediska: hemiplegie, spasticita 2. stupně dolní končetina více zapojena a stupeň 1 v horní končetině. Z hlediska amputace: jedna above elbow amputace, bez protézy + jedna below knee amputace s použitím protézy.

Bicykly třídy C4 C4

Z neurologického hlediska: hemiplegie, spasticita 1. stupně, dolní končetina více zapojena. 20

Z hlediska amputace: jedna amputace below knee s použitím protézy + jedna below elbow amputace s nebo bez použití protézy. Bicykly třídy C5 C5

Z neurologického hlediska: monoplegie, spasticita 1. stupně nebo více postižené končetiny, plus zřejmé neurologické příznaky. Z hlediska amputace: jedna amputace above elbow, s nebo bez protézy, bez funkčního uchopení.

Tabulka 3. Uspořádání tříd spastiků do jednotlivých divizí v cyklistice (Daďová et. al., 2008) Třídy podle CP - ISRA

Typ kola

1

C1 – C4

třícykl

2

C5 – C6

třícykl

3

C5 – C6

třícykl

4

C7 – C8

třícykl

Divize

Kategorie u handcyklistů jsou děleny na 3 funkční divize, zvlášť ženy a muži. Tito sportovci pro svoji mobilitu normálně využívají vozík (Daďová et. al., 2008). Tabulka 4. Podle klasifikace IPC se rozlišují třídy handcyklistů (Daďová et. al., 2008). Divize:

Profily:

HC Divize A

Těžší postižení – s kompletní ztrátou funkce trupu a dolních končetin

HC Divize B

Střední postižení – s kompletní ztrátou funkce dolních končetin a omezenou stabilitou trupu

HC Divize C

Lehčí postižení – s kompletní ztrátou funkce dolních končetin a minimálním jiným funkčním postižením.

Jinou mírně odlišnou klasifikaci udává EHC (European Handbike Circuit). Zvláštností u této klasifikace je, že každá divize má předepsanou barvu přilby (Daďová et al., 2008).

21

Tabulka 5. Jednotlivé třídy a profily handcyklistů dle klasifikace EHC (Daďová et. al., 2008). Muži Divize

Třída

Profil

A

A1 v sedě

Kvadruplegici, kteří při atletických závodech vozíčkářů patří do kategorie T51.

A2 v sedě

Kvadruplegici, kteří při atletických závodech vozíčkářů patří do kategorie T52.

B v sedě,

B

Paralplegici od Th 1 – Th 9/10.

výjimečně v kleče C

C1 v sedě

Ostatní postižení – sedící s nataženými DK.

C2 v kleče

Ostatní postižení – závodníci, kteří jedou v kleče. Ženy

Divize

Třída

Profil

F

FA

Kvadruplegičky.

FB

Paraplegičky od Th 1 – Th 9/10.

FC

Všechny ostatní závodnice.

Tabulka 6. Barevné rozlišení přileb dle předpisu EHC (Daďová et. al., 2008) Divize

Profil

A1

modrá + 5 cm žlutý pruh vedoucí podélně prostředkem přilby

A2

modrá

B

bílá

C1/C2

červená

FA

zelená + 5 cm žlutý pruh vedoucí podélně prostředkem přilby

FB

zelená + 5 cm bílý pruh vedoucí podélně prostředkem přilby

FC

zelená

22

2.6. Základy sportovního cyklistického tréninku Následující kapitolu obsahující specifika sportovního cyklistického tréninku je potřeba vnímat jako stěžejní pro bakalářskou práci. Obsahem je popis vrcholového cyklistického tréninku, rozdělení tréninku podle sezónního období a role výživy a regenerace při celém tréninkové procesu. Nejlepší výkon ve sportu je výsledkem optimální přípravy. Jeden z klíčových faktorů v přípravě je sportovní tréninkový plán. Nejoptimálnější tréninkový plán je klíčem k úspěchu u vysoce intenzivních sportů jako je handbikying (handcycling) a v dnešní době potřebuje specifický individuální přístup. K tomu je potřeba znalost základních fyziologických hodnot, které určují tréninkové zóny a umožňují kvalitně vyvážený tréninkový plán (Goosey-Tolfrey, 2010).

2.6.1

Trénink

,,Trénovanost se ve sportu chápe jako souhrnný stav připravenosti sportovce, charakterizující aktuální míru jeho přizpůsobení požadavků příslušné sportovní specializace“ (Jansa & Dovalil et al., 2009, 136). Trénink je mnohostranná, mnohofaktorová a plánovaná činnost, kterou se snažíme zvyšovat sportovní výkonnost. Jedná se o míru fyzického zatížení, tréninkové postupy, regeneraci a výživové doplňky, které se musí uspořádat do ročního tréninkového cyklu tak, aby na sebe navazovaly, vzájemně se doplňovaly a vytvářely smysluplný předpoklad k růstu výkonnosti (Landa, 2005).mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

23

2.6.1.1 Tréninkové cykly Sportovní tréninkové cykly jsou dané úseky v tréninkovém procesu, tyto úseky na sebe smysluplně navazují, mají obdobný obsah i rozsah a plní určité tréninkové úkoly. Základní dělení cyklů je podle jejich délky na mikrocykly, mezocykly a makrocykly. Nejdelším cyklem je roční tréninkový cyklus a je nejčastěji používaným úsekem dlouhodobě organizovaného tréninku. Zaměření tréninku se během ročního období mění, a proto se roční cyklus dělí na přípravné předzávodní, závodní či přechodné období. Tyto období můžou být různě dlouhá a intezivní a mohou se dělit na různý počet mezocyklů a mikrocyklů (Jansa & Dovalil et al., 2009). 2.6.1.2 Přípravné období Období má vytvořit základní výkonnost a zajistit růst výkonnosti. Základní princip spočívá ve zvyšování trénovanosti. Podcenění přípravné části má za následek stagnaci výkonnosti během před závodního a závodního období. Přípravné období je charakteristické především kondiční přípravou, dále se zaměřuje po psychologické stránce na formování osobnosti sportovce, na jeho celkovou psychickou odolnost, vůli a motivaci (Jansa & Dovalil et al., 2009). Pro cyklisty je přípravné období charakterizované najížděním kilometrů, neboli objemovými tréninky k získávání vytrvalosti. Pro rozvoj síly jsou do tréninku zařazovány tenzní a silové intervaly. Interval tenzního typu je charakteristický těžšími převody s kadencí 50-70 otáček za minutu. Tepová intenzita při intervalu musí být pod aerobním prahem, délka celého intervalu se pohybuje podle aktuálního stavu trénovanosti od tří do třiceti minut, nejlépe opakovaně. U tohoto typu intervalu jde především o plynulé šlapání se stalým svalovým napětím.mmmmmmmmmmmmmmmm

24

Silová vytrvalost je charakteristická šlapáním s vyšší silou a při nízké frekvenci. Frekvence šlapání je 60-70 otáček za minutu po rovině a 45-65 do kopce. Interval se jezdí v rozpětí práhu aerobního – anaerobního. Zaměřený trénink podle výkonu je odpovídající zatížení cca 90-120% frekvence tepového práhu podle délky intervalu a sklonu. Silová vytrvalost trvá od 3-10 minut u více trénovaných cyklistů až k 30 minutám, zde se doporučuje kadenci navýšit k 70 otáčkám. Interval se zařazuje k rozvoji základní síly (Sekera & Vojtěchovský, 2009). 2.6.1.3 Tréninková jednotka Tréninková jednotka je základní organizační celek tréninkového procesu. Rozděluje se na jednotlivé úkoly, které mají různé záměry a cíle. Úkoly jednotlivých jednotek jsou odvozeny od plánů mikrocyklů. Tréninkové jednotky se dělí na přípravnou část se zařazenými cviky na rozehřátí a protažení těla. Hlavní částí je naplánovaná tréninková jednotka na kole. Poslední částí je závěrečná část, v které jsou zařazeny cviky strečinkového charakteru (Landa, 2005).

2.6.2

Výživa

Pro běžný život člověka je potřeba energie, která vzniká spalováním živin. Lidské tělo přijímá energii nejvíce z tuků (lipidy), cukrů (sacharidy) a v malé míře i z bílkovin (proteiny). Výdej energie za den u zdravé osoby bez pohybové aktivity je cca 9500 kJ, při lehké pohybové aktivitě cca 12000 kJ a 15000 kJ při velké pohybové aktivitě. Energetický výdej u vrcholového cyklisty je cca 20000kJ za den, proto je více nutné hodnotit příjem a zastoupení jednotlivých živin (Soulek & Martínek, 2000). U sportovců při tréninku a soutěžích jsou neobvyklé požadavky na výživu, zvláště u některých sportů je problém udržet rovnováhu mezi potřebným energetickým příjmem a výdejem. Výživou se řeší navýšení svalové hmoty nebo redukce svalového tuku. Musí se dbát zřetel z hlediska množství, složení a kvality stravy (Dovalil et al., 2009).

25

Podle Sekery a Vojtěchovského (2009) má výživa před výkonem čtyři hlavní funkce: 1. Zabránit hypoglykemii a jejím projevům – únava přecházející až v poruchy vnímání, závratě či psychické problémy. 2. Zklidnit žaludek, vstřebávat část žaludečních šťáv a zmírnit možný pocit hladu. 3. Dodat tělu energii. 4. Zklidnit mysl vědomím, že tělo je zásobeno dostatkem energie na celou dobu trvání výkonu. Strava před výkonem by měla být lehce stravitelná a bohatá na sacharidy. Omezit by se měly potraviny s vysokým obsahem bílkovin a tuků, dále se také nedoporučuje konzumovat potraviny s vysokým glykemickým indexem (brambory, med, rýže) (Sekera & Vojtěchovský, 2009). Jako výživu v průběhu cyklistického výkonu můžeme přijmout tuhou potravu, což má většinou pro sportovce nezanedbatelnou výhodu psychologickou. Často se konzumují energetické tyčinky, banány, rozinky, wafle s džemem, čokoládou či speciální energetické gely, případně tablety. Pitný režim je také velice důležitý, jeho nedostatečný přísun může zcela zásadně ovlivnit výkon sportovce. Tekutiny vylučujeme především pocením, přičemž při fyzické námaze produkují svaly až 20x více tepla, tím více dochází k termoregulaci těla pomocí potu. U sportovního výkonu je důležité na pravidelný příjem tekutin myslet, protože při výkonu bývá pocit žízně potlačen. Obecně se udává že přijatá voda je schopná urazit cestu na povrch kůže za 10-20 min. K pitnému režimu můžeme zařadit i šálek kávy, kolu před nebo při výkonu, tyto nápoje by ale měly být doprovázeny větší konzumací čisté vody (Sekera & Vojtěchovský, 2009).

2.6.3

Regenerace

Mezi důležité složky komplexního tréninku patří odpočinek neboli regenerace. Do regenerace řadíme všechny procedury, které mají za cíl rychlé a dokonalé znovuobnovení fyzických a duševních sil. V kvalitním tréninku musí být zařazena regenerace v různých procedurách podle typologie sportovce. Základní dělení je na pasivní regeneraci - spánek, který je nenahraditelnou součástí při zotavování organismu, a proto bychom si měli v režimu dne najít dostatek času na 26

spánek jak v nočních hodinách, tak i bezprostředně po těžké tréninkové jednotce. Aktivní regenerace, mezi které řadíme například kompenzační trénink, jejímž úkolem je urychlení a odstranění zplodin látkové výměny vnitřního prostředí organismu. Kompenzační trénink by měl trvat 30-60 minut v tepové frekvenci 100-120 tepů podle typu sportovce (Lada, 2005). Regenerační

prostředky lze dále rozdělit

podle oblasti

na

pedagogicko-

psychologickou, která zahrnuje nejen opatření k eliminaci následků zatížení, ale jsou významné především z hlediska prevence u duševní regenerace. Další oblastí je biologicko-lékařská, sem patří spektrum metod fyzikálně balneologických a také početná skupina prostředků farmakologických (Sekera & Vojtěchovský, 2008). Regenerační cvičení – strečink je důležitou a klasickou složkou regeneračních opatření, u správného tréninku je protahování namáhaných svalů. Strečink by měl být zařazen před i po tréninku, nejméně 10 minut. Mezi další procedury ve sportu můžeme uvést masáž, která je jednou z nejběžnějších regeneračních procedur, dále zde řadíme saunu, která představuje koupel v horkém vzduchu (60-95 °C) nebo vodní regenerační procedury – omývání, obklady, zábaly, polevy, střiky, vodní lázně, podvodní masáž, vířívá lázeň či plavání v bazénu (Jansa & Dovalil et al., 2009).

27

3. Cíle a úkoly Cílem bakalářské práce je popsat specifika sportovní přípravy cyklistů s různým typem tělesného postižení a cyklistů bez zdravotního postižení. Prvním dílčím cílem je popis vybraných faktorů působících na individuální přípravu silničních vrcholových cyklistů. Druhým dílčím cílem práce je komparace sportovní přípravy u cyklistů s tělesným postižením a cyklistů bez postižení. Záměrem teoretické části práce je komplexní vhled do oblasti cyklistiky zdravotně postižených i cyklistiky intaktních. Za stěžejní témata teoretické části práce lze považovat stručný popis historie a struktury organizací zaštiťující cyklistiku ve světě i v České republice, vývoj vrcholové cyklistiky v České republice s návazností na postavení vrcholové cyklistiky mezi ostatními sporty, kategorizace u osob s tělesným postižením a osob bez tělesného postižení. Hlavním tématem je popis tréninku vrcholových cyklistu související s výživou a regenerací. Úkoly práce: -

analýza dostupné literatury,

-

příprava otázek pro získání potřebných informací pro zpracování kazuistiky,

-

provedení komparace v tréninkovém procesu,

-

analýza získaných dat a zpracování do podoby kazuistik,

-

na základě získaných výsledků vyvodit patřičné závěry.

Výzkumné otázky: -

Jaký je rozdíl v cyklistické přípravě u osob s tělesným postižením a osob bez tělesného postižení?

-

Jaký rozdíl je mezi podporou (týmová, finanční, rodinná aj.) u vrcholových cyklistů bez tělesného postižení a s tělesným postižením?

-

Jaký vliv má místo bydliště na přípravu závodníka?

28

4. Metodika Charakteristika respondentů Cílovou skupinou výzkumu jsou vrcholoví silniční cyklisté, kteří jsou v reprezentaci ČR. Výzkumného šetření se účastnilo celkem 6 respondentů. První cílovou skupinu tvoří vrcholoví cyklisté bez zdravotního postižení ve věku nad 18 let. Druhou skupinou jsou cyklisté s tělesným postižením, z toho jeden sportovec s jednostrannou nadkolenní amputací dolní končetiny, sportovec s triplegickou formou dětské mozkové obrny, sportovec s poruchou hybnosti dolních končetin – diparetická forma po poranění páteře. Respondenti byli vybráni záměrně na základě kriteria – reprezentant České republiky. Bylo vybráno a osloveno celkem 9 respondetů, z toho pouze 6 respondetů souhlasilo se zapojením do výzkumu. Ostatní 3 respondenti neprojevili zájem pro spolupráci. Použité metody Hlavní metodou použitou pro dosažení cílů této práce byla metoda dotazování, konkrétně pak strukturovaný rozhovor. Respondenti byli vybíráni záměrně, dle předem daných kritérií, jako je například závodníkova účast v nejvyšších soutěžích a především pak ochota respondenta podílet se na výzkumu. Rozhovor byl aplikován prostřednictvím elektronického

dotazování

realizovaným

mezi

autorem

práce

a

respondenty

prostřednictvím emailu. Pro upřesnění některých informací byli respondenti dotazováni prostřednictvím internetového kontaktování. Sběr dat trval od 20. listopadu 2012 do 15. dubna 2013. Získaná data byla zpracována do podoby kazustiky, která tedy byla další použitou strategií výzkumu. Kazuistika byla zpracována na základě norem uvedených ve skriptech od Hajdové (2012). Veškeré uváděné údaje jsou v souladu s etickými normami pro zpracování kazuistiky schválenými Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci (viz. příloha č. 1 Informovaný souhlas). Zpracovaná data jako jsou iniciály sportovce, jsou pro zachování anonymity respondenta smyšlená.

29

5. Výsledky 1. Kazuistika - Cyklista bez zdravotního postižení: 4 Identifikační údaje o klientovi: Respondent Pohlaví: Muž Jméno příjmení: 4 Datum narození: 31.07.1992 Věk: 20 Osobní anamnéza: Zdravotní stav je výborný. Nejvyšší dosažené vzdělání je střední s maturitou. V součastnosti bydlí ve vesnici Třebčín. Aktuální zaměstnání v silničním týmu SKC Tufo Prostějov. Zájmy, koníčky a způsob trávení volného času je cyklistika, hudba, přátelé. Rodinná anamnéza: Zdravotní stav rodičů: otec slabý diabetik, matka stav výborný. Vzdělání rodičů matka: střední s maturitou, otec vyučený. Zájmy rodičů, matka – sport, četba; otec – 2. světová válka, filmy. Vztahy v rodině jsou dobré. Vztahy se sourozenci jsou dobré. Způsob výchovy v rodině je demokratický. Trávení volného času v rodině, rodinné výlety, jinak každý svoje aktivity (filmy, sport, …). Otázky ke komparaci s ostatními respondenty: V minulosti se věnoval fotbalu poté začal s cyklistikou. Nápad věnovat se právě cyklistice vznikl před 7 lety a to z vlastní iniciativy. Cyklistiku vnímá jako součást života a životního stylu. Sportovní týmová historie je Č.O.K.C. Prostějov – Ondřej Vačkář (2005-2006), SKC Prostějov – Vladimír Vačkář, poté Michal Mráček st. (2007-2012) , SKC Tufo Prostějov – Michal Mráček st. (2013). Mezi největší úspěchy patří 4. místo ME U23 – scratch 30

(2011), 6. místo SP – scratch (2011), v mládežnických kategoriích 3x mistr ČR + několik podiových umístění, 3. místo MČR v časovce jednotlivců (2011) a 3. místo MČR dráha stíhací závod družstev (2011). V současné době působí v týmu SKC Tufo Prostějov. Podpora sportovce ze strany rodiny je maximální, stejně tak jako podpora sponzorů pro rok 2012. Má vlastního sportovního týmového lékaře. Před sezónou roku 2012 se účastnil soustředění: podzim 2011 – Beskydy 7 dní, zima 2011 – Beskydy 5 dní, zima 2012 – Mallorka 21 dní, zima/jaro – Chorvatsko 14 dní. Trénuje podle týmového trenéra. Zařadil se do kategorie cyklistů jako vytrvalec. Otázky k tréninku: Před zahájením jarního soustředění trénuje převážně na horském kole, výjimkou není nordic-walking a běžecké lyže. Jeho běžný tréninkový den před jarním soustředěním vypadá následovně: snídaně, vytrvalostní trénink (5h MTB/jiná vytrvalostní aktivita), pozdní oběd, odpočinek, lehká večeře a spánek. Před jarním soustředěním absolvuje zátěžové testy. Jeho tepové aerobní prahy jsou 120-145 tepů a anaerobní prahy 165-175 tepů. Při jarním soustředěním se snaží vyvarovat některým druhům jídla. Trénink preferuje většinou ve skupině. Na jarním soustředění preferuje profil trati dle potřeby, kombinuje rovinu, kopce a zvlněný terén. V jednom tréninkovém mikrocyklu před odpočinkovým dnem trénuje ve 3-4 dnech. Jedna tréninková jednotka na jarním soustředění trvá 4-6 hodin. V jednom dni jarního soustředění má jednofázový trénink. Při tréninku doplňuje energii stravou (tyčinkami, aj. dle potřeby a typu zátěže, a to po 1,5-2 hodinách. Vytrvalostní trénink trénuje v tepovém pásmu 120-150 tepů. Při jarní přípravě stráví za 14 dní na tréninku zhruba 60 hodin. Shrnutí získaných údajů: Při analýze údajů respondenta číslo 4 bylo zjištěno, že se respondent začal věnovat cyklistice před 7 lety, tento nápad byl jeho vlastní. Cyklistiku vnímá jako součást svého života i jako životní styl. Díky skvělé podpoře ze strany rodiny se věnuje cyklistice doposud. Nyní je v kontinentálním týmu SKC Tufo Prostějov, tým je výborně zajištěn po materiální, finanční i personální stránce včetně týmového lékaře. S týmem respondent 31

absolvuje zátěžové testy k zjištění aerobního a anaerobního prahu potřebného k přípravě. Trénink plánuje s týmovým trenérem. Stravování během přípravy i mimo ni je vyvážené bez vysoce tučných jídel. V tréninku doplňuje energii tyčinkami dle potřeby po 1h až 2h intenzivního tréninku. V mimo sezónním období se účastní čtyřech soustředění před nastávající sezónou. V zimní přípravě před zahájením jarní přípravy, preferuje trénink na horském kole, nordic-walking a běžecké lyže. Průměrná doba trvání tréninku je 5 hodin. Na jarním soustředění preferuje trénink ve skupině, terén kombinuje s rovinou, zvlněným terénem a kopci dle potřeby. Má jednofázové tréninky s délkou mikrocyklu 4 dny tréninku a 1 den regenerace. Jedna tréninková jednotka trvá 4-6 hodin, při kterých se pohybuje v rozmezí 120-150 tepů a za 14 dní přípravy absolvuje 60 hodin tréninku.

2.

Kazuistika - Cyklista bez zdravotního postižení: 5

Identifikační údaje o klientovi: Pohlaví: muž Jméno příjmení: 5 Datum narození: 11. 4. 1992 Věk: 20let Osobní anamnéza: Zdravotní stav je velmi dobrý. Nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské. V současnosti bydlí ve vesnici Senička. Aktuální zaměstnáním je profesionální cyklistika. Zájmy, koníčky, způsob trávení volného času je cyklistika, hokej, internet, chov exotického ptactva.mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

32

Rodinná anamnéza: Zdravotní stav rodičů je velmi dobrý. Vzdělání rodičů je středoškolské. Zájmy rodičů jsou sporty, chov exotického ptactva, zahradnictví. Vztahy v rodině jsou velmi dobré, stejně jako vztahy se sourozenci. Trávení volného času v rodině je posezení u krbu, grilování, společná dovolená. Otázky ke komparaci s ostatními respondenty: V minulosti se sportování věnoval od 5. třídy do 8. Třídy základního vzdělání, konkrétně pak fotbalu za týmy Náměšť na Hané a výběr Olomouckého kraje. Nápad věnovat se právě cyklistice přišel po vítězství závodu v horských kolech před 9 lety v Leštině. Cyklistika je součástí jeho každodenního života. Jeho minulost s týmy a trenéry až doposud: Mapei cyklo Kaňkovský – trenér Jiří Kaňkovský, Dukla Brno: Miroslav Sýkora, první rok junior, Dukla Brno: Zdeněk Nosek druhý rok junior, Favorit Brno: František Trkal, první rok kategorie U23, SKC Prostějov: Michal Mráček, SKC TUFO Prostějov: Michal Mráček. Jeho doposud největší úspěchy jsou: 2x mistr ČR na dráze (OH sprint, stíhací závod družstev), 1x vicemistr ČR (stíhací závod družstev) a v roce 2012 působil v SKC Prostějov. V rodině a u příbuzných má respondent velmi dobrou podporu. Podpora sponzorů pro rok 2012 spočívá především v materiálním zajištění (kolo, oblečení, sportovní výživa). Podpora je tedy dostatečná. Svého vlastního sportovního lékaře nemá, ale v týmu je k dispozici sportovní lékař, především na sportovní zátěžové testy. Před sezónou roku 2012 měl dvě soustředění a to 1x na horách v Beskydech – 7dní a 1x v Chorvatsku – 14 dní. Týmový trenér sestavuje tréninkové plány pro všechny závodníky týmu a podle vlastních zkušeností si změní některé tréninkové jednotky. Do kategorie cyklistů se zařadil mezi vytrvalce.mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

33

Otázky k tréninku: Před zahájením jarního soustředění trénuje převážně na kole, v posilovně a v nutných případech i na běžeckých lyžích. Jeho běžný tréninkový den před jarním soustředěním je následovný: 7hod – vstávání, 7. 30hod - snídaně, 10hod – trénink cca 4-6hod, 15hod – těstoviny, 17hod – večeře, 21.30hod – spánek. Před jarním soustředěním absolvoval zátěžové testy, a to před jarním soustředěním v Chorvatsku. Jeho aerobní práh je 158 tepů a anaerobní práh je 178 tepů. Při jarním soustředěním si musí ve stravě odepřít tučné pokrmy a smažená jídla. Trénink naplňuje ze 70% individuálně a z 30% ve skupině. Na jarním soustředění preferuje spíše zvlněný terén. V jednom tréninkovém mikrocyklu před odpočinkovým dnem má 3 dny tréninku a 1 den odpočinku. Jeho jedna tréninková jednotka na jarním soustředění trvá cca 5-5,5 hod. V jednom dni jarního soustředění má jednofázový trénink. V zimním období při tréninku preferuje: rohlík, chleba se šunkou, marmeládou každou hodinu a půl. V letním období pak tyčinky, banány v průběhu každé 1,5 hodiny. Při vytrvalostním tréninku se pohybuje v základní vytrvalosti mezi tepovými prahy 120-140 tepů. Na jarním soustředění za 14 dní absolvuje 60 hodin tréninku. Shrnutí získaných údajů: Při analýze údajů respondenta číslo 5, který pochází z vesnice Senička, jsme zjistili, že se začal věnovat cyklistice před 10 lety, tento nápad byl jeho vlastní. Jeho velkou podporou byli rodiče, jenž samotní jsou vrcholoví cyklisté. Cyklistiku vnímá jako každodenní činnost a součást svého života. Podpora v rodině je výborná po psychické i materiální stránce. Nyní je v kontinentálním týmu SKC Tufo Prostějov, tým je dobře zajištěn po stránce materiální, finanční i personální. S týmem absolvuje zátěžové testy k zjištění aerobního a anaerobního prahu potřebného k přípravě. Trénink má sestavený dle týmového trenéra a podle potřeby si upravuje jednotlivé tréninkové jednotky. V tréninku doplňuje energii v závislosti na typu ročního období, kdy v zimním období preferuje rohlík, chleba se šunkou, marmeládou v průběhu každé 1,5 hodiny. V letním období pak tyčinky, banány každou 1,5 hodinu.

34

V mimo sezónním období se účastnil dvou soustředění v Beskydech a v Chorvatsku. V zimní přípravě před zahájením jarní přípravy preferuje trénink na horském a silničním kole, posilovnu a ve výjimečných případech i běžecké lyže. Průměrná doba trvání tréninku je 4-6 hodin. V přípravě preferuje trénink ze 70% individuálně a ze 30% ve skupině, terén na jarním soustředění převážně zvlněný. Absolvuje jednofázové tréninky s délkou mikrocyklu 3 dny tréninku a 1 den regenerace. Jedna tréninková jednotka trvá 5-6 hodin, při kterých se pohybuje v rozmezí 120-140 tepů a za 14 dní přípravy absolvuje 60 hodin tréninku. 3. Kazuistika - Cyklista bez zdravotního postižení: 6 Identifikační údaje o klientovi: Pohlaví: muž Jméno příjmení: 6 Datum narození: 12.7.1991 Věk: 21 Osobní anamnéza: Zdravotní stav respondenta je výborný. Nejvyšší dosažené vzdělání je základní. V současnosti bydlí v hlavním městě Praha. Aktuálním zaměstnáním a vzděláváním je student střední školy a zaměstnán v týmu ASC DUKLA PRAHA. Jeho zájmy jsou cestování, koníčky většina sportů, způsob trávení volného času je s rodinou, kamarády. Rodinná anamnéza: Zdravotní stav rodičů je výborný. Ke konkrétním otázkám cíleným na rodinné prostředí se respondent nevyjadřuje.

Otázky ke komparaci s ostatními respondenty: Se sportováním začal respodent zhruba ve 4 letech, konkrétně pak hokejem, kterému se věnoval do 9ti let. Poté se věnoval basketbalu a fotbalu. Tyto kolektivní sporty mu nevyhovovaly, a tak se začal věnovat cyklistice. Nápad věnovat se právě cyklistice přišel 35

před 10 lety ze strany jeho dědečka, z důvodu dobré znalosti cyklistického prostředí včetně fundovaných trenérů. Z konkrétních výpovědí respodenta je evidentní jeho postoj k cyklistice: ,,pokud chcete dělat cyklistiku na profesionální úrovni, musí to být Váš život a téměř vše je nutné obětovat. Musíte být zodpovědný. Je to můj život. Nejen můj, ale celé rodiny a všech, kteří mě podporují“. Stručný popis minulosti až doposud: týmy, trenéři. Jako starší žák začínal u pana Kyby v Olomouci v klubu SK SIGMA OLOMOUC, kde působil jeden a půl roku. V kadetech tento klub převzal Olomoucký Jiří Kaňkovský, který je i trenérem MAPEI CYKLOKANKOVSKY a v tomto klubu působil 2 roky. Jako junior přestoupil do armadního sporovního centra ASC DUKLA BRNO pod vedením Miroslava Sýkory, kde strávil jednu sezónu a opět se vrátil do MAPEI CYKLOKANKOVSKÝ k panu Kaňkovskému. V kategorii muži do třiadvaceti let přestoupil opět do armádního centra ASC DUKLA PRAHA, kde působí dodnes pod taktovkou Lukáše Thuna a Josefa Kratiny. Jeho doposud největší úspěchy jsou: žáci – několik vítězství a podiových umístění v Českem poháru na silnici, vicemistr ČR v silničním závodu jednotlivců, 5 násobný mistr ČR na dráze. Kadeti- několik vítězství a podiových umístění na silnici v ČP, několika násobný mistr ČR na dráze, držitel českého rekordu na dráze ve stíhacím závodě jednotlivců na 2 km s pevným startem. Junioři – několik vítězství a podiových umístění na silnici v ČP, mistr republiky na dráze, účast na Mistrovstvi Evropy a Mistrovství Světa, držitel českého rekordu na dráze ve stíhacím závodě na 3 km s pevným startem. Muži – několika násobný mistr ČR na dráze ve stíhacím závodě družstev na 4 km s pevným startem, pravidelná účast na ME a MS, držitel českého rekordu na 4 km ve stíhacím závodě jednotlivců i družstev. V současné době působí v týmu ASC DUKLA PRAHA. Podpora ze strany rodiny je dostatečná. Podpora od sponzorů pro rok 2012 je rovněž dostatečná. V týmu je spousta sponzorů, díky kterým může jezdit po světových akcích a připravovat se v zahraničí na vrchol sezóny. Má svého vlasntního sportovního lékaře. Díky Dukle má velké zázemí, které využívá od maséra, lékaře až po ortopeda. Před sezónou roku 2012 se účastnil 17ti denního soustředění na Mallorce poté Mistrovství Evropy v Litvě a světového poháru v Glasgow, Rotterdamu a Mistrovství 36

světa v Minsku. Vzhledem k tomu, že se specializuje nejen na silnici, ale i dráhu, má dva trenéry. Zařadil se do kategorie cyklistů mezi vytrvalce a časovkáře. Otázky k tréninku: Před zahájením jarního soustředění trénuje respondent následovně. Mimo sezónu se snaží vyvarovat monotónnímu zatěžování svalových partií a proto jízdu na kole doplňuje o běžecké lyžování, posilování, hokej, saunu, plavání, turistiku atd. Cyklistické tréninky respondenta se v sezóně odehrávají povětšinou na motolské dráze. Tréninky jsou doplněné během, výběhy do schodů apod. Před jarním soustředěním i v průběhu sezóny absolvuje zátěžové testy. Jeho aerobní prahy jsou: 125-150 tepů a anaerobní tepové prahy: 165-175 tepů. Při jarním soustředěním se snaží dietou korigovat tělesnou váhu. Z poztravin volí rýži, těstoviny, maso, ovoce, zeleninu a to vše v malých dávkách. Trénuje především ve skupině. Individuálně tréninky volí pouze zřídka kdy. Při tréninku na jarním soustředění preferuje hlavně rovinu a mírně zvlněný terén. V jednom tréninkovém mikrocyklu před odpočinkovým dnem většinou trénuje 4+1, což znamená 4 dny tréninku a jeden den volna. Jedna tréninková jednotka v jarním soustředění trvá většinou 2-6 hodin, 5-6 hodin. V případě nevlídného počasí nahrazuje venkovní cyklistiku tréninkem na trenažéru. V jednom dni jarního soustředění má jednofázový i více fázový trénink. Čtyřdenní cyklus většinou obsahuje jeden dvoufázový trénink. Při tréninku doplňuje energii stravou co nejméně. V průběhu závodu doplňuje energii ze stravy každou hodinu. Při vytrvalostním tréninku se snaží trénovat v prazích 130-150 tepů. Při jarní přípravě stráví v průběhu 14 dní 55hodin tréninkem. Shrnutí získaných údajů: Při analýze údajů respondenta číslo 6, který pochází z hlavního města Prahy, jsme zjistili, že se začal věnovat cyklistice před 10 lety. Cyklistiku vnímá jako součást svého života i života celé rodiny. Díky skvělé podpoře ze strany rodiny se může věnovat cyklistice naplno. Nyní je v kontinentálním týmu ASC Dukla Praha, tým je výborně zajištěn po materiální, finanční i personální stránce včetně týmového lékaře, maséra a ortopeda. S týmem absolvuje zátěžové testy k zjištění aerobního a anaerobního prahu potřebného k přípravě. Tyto testy absolvuje vícekrát v roce. Trénink plánuje se dvěma 37

týmovými trenéry. V průběhu tréninkové přípravy se snaží dietou korigovat tělesnou váhu rýží, těstovinami, masem, ovocem, zeleninou, vše v malých dávkách. Při tréninku se snaží jíst co nejméně z důvodu ekonomičtějšího příjmu energie v těle. V přípravném období se 4x účastní soustředění na Mallorce. V zimní přípravě preferuje kombinaci sportů běžecké lyžování, plavání, turistika, posilovna, sauna a hokej. Průměrná doba trvání tréninku je 5 hodin díky využití motolské dráhy v Praze. Na jarním soustředění preferuje trénink ve skupině individuálně, velmi málo upřednostňuje terén s rovinou a se zvlněným terénem, trénink v kopcích probíhá až po získání základní vytrvalosti. Tréninky jsou většinou jednofázové, přičemž ale jeden trénink ve 4 denním mikrocyklu má respondent dvoufázový s posilovnou. Délka mikrocyklu jsou 4 dny tréninku a 1 den regenerace. Jedna tréninková jednotka v jarním soustředění trvá většinou 5- 6 hodin, při kterých se pohybuje v rozmezí 130-150 tepů a za 14 dní přípravy absolvuje 55 hodin tréninku.

38

4. Kazuistika - Cyklista se zdravotním postižením: 1 Identifikační údaje: Pohlaví: Žena Jméno příjmení: 1 Datum narození:17.7. 1988 Věk: 24 let Osobní anamnéza: Zdravotní stav respondentky je dobrý. Druh zdravotního postižení respodnetky je nadkolenní amputace pravé DK. Nejvyšší dosažené vzdělání je bakalářský titul na Univerzitě Palackého v Olomouci. V současnosti bydlí v hlavním městě Praha. Aktuální zaměstnání je v domově pro osoby s mentálním postižením, kde působí jako pohybový aktivizátor uživatelů služeb zařízení. Mezi zájmy respondetky patří sport, četba knihy, relaxace. Rodinná anamnéza: Zdravotní stav rodičů je dobrý. Vzdělání rodičů je střední, základní. Zájmy rodičů jsou sport, domácí práce, zahrádkaření. Vztahy v rodině jsou výboné, stejně tak jako vztah se sourozenci. Způsob výchovy v rodině je liberální s danými hranicemi. Otázky ke komparaci s ostatními respondenty: Respondentka se v době před úrazem věnovala především baksetbalu. Po úraze se respondentka začala aktivně věnovat především plavání. Zpočátku byla registrována v plaveckém týmu Sc Pap pod vedením Tomáše Neterdy. Nápad věnovat se právě cyklistice přišel až v roce 2010. Jejím současným trenérem je Jiří Chyba a reprezentační trenér Viktor Zapletal. Její největší úspěchy jsou 2. místo na LPH Londýn 2012, 1.místo v SP 2012. V současné době je součástí Nutrend Specialized team. Podpora ze strany rodiny je dobrá, stejně tak jako podpora sponzorů (sportovně kompenzační pomůcky, oblečení, strava aj.). Svého vlastního sportovního lékaře nemá. Před sezónou roku 2012

39

se neúčastnila žádných soustředění. Trénuje dle svých pocitů a v určitých věcech jí napomáhá trenér Jiří Chyba. Zařadila se do kategorie cyklistů jako vytrvalec. Otázky k tréninku: Před zahájením jarního soustředění nemá moc možností různého typu tréninku. Jelikož má nadkolenní amputaci, je škála realizovaných sportů omezená, proto se respodentka zaměřuje výhradně na cyklistiku popřípadě posilování. Její běžný tréninkový den před jarním soustředěním obsahuj 2,5-3 hodiny tréninku na kole, 1-1,5 hodiny tréninku v posilovně a dvakrát týdně plavání. Před jarním soustředěním neabsolvuje zátěžové testy. Nemá přesně stanovené tepové prahy pro optimální trénink. Při tréninku se snaží jíst zdravě po celý rok a při jarní přípravě nemá specifický typ stravování. Trénink preferuje především individuální, terén volí převážní rovinný. V jednom tréninkovém mikrocyklu před odpočinkovým dnem trénuje 6 dní v kuse a sedmý den má volno. Jedna tréninková jednotka v jarní přípravě trvá asi 3 hodiny včetně regenerace a posilování. V jednom dni jarního soustředění preferuje jednofázový trénink, a to vzhledem k postižení a jednostrannému zatížení. Při tréninku nedoplňuje energii stravou, ale pije iontové nápoje, doplňující tekutiny i energii. Při vytrvalostním tréninku se pohybuje okolo 120 tepů. Při jarní přípravě stráví za 14 dní tréninku 36 hodin. Shrnutí získaných údajů: Při analýze údajů respondentky číslo 1, která pochází z hlavního města Prahy, bylo zjištěno, že se začala věnovat cyklistice před 3 roky. Cyklistika ji naplňuje a proto ji vnímá jako nedílnou součást svého života. Díky skvělé podpoře v rodině a u příbuzných se může věnovat cyklistice naplno. Nyní je v týmu Nutrend Specialized, který je výborně zajištěn po stránce materiální. Osobního ani týmového lékaře nemá, neabsolvuje zátěžové testy k zjištění aerobního a anaerobního prahu. Trénink plánuje převážně na základě svého uvážení v některých případech konzultuje podrobnosti s trenérem Jiřím Chybou. Zdravou stravu konzumuje po celý rok nejen při jarní přípravě. Při tréninku doplňuje pouze tekutiny iontovými nápoji.

40

V přípravném období nemá žádné soustředění mimo domov, v zimní přípravě preferuje kolo s posilovnou. Průměrná doba trvání tréninku je 4-5 hodin kombinovaného tréninku. V jarní přípravě preferuje trénink individuálně a upřednostňuje zvlněným terén k získání základní vytrvalosti. Má převážně jednofázové tréninky, délka mikrocyklu je 6 dní tréninku a 1 den regenerace. Jedna tréninková jednotka v jarním soustředění trvá většinou 3 hodiny, při kterých se pohybuje v rozmezí 120-130 tepů a za 14 dní přípravy absolvuje 36 hodin tréninku. 5. Kazuistika - Cyklista se zdravotním postižením: 2 Identifikační údaje o klientovi: Pohlaví: muž Jméno příjmení: 2 Datum narození: 30. 6. 1987 Věk: 25 Osobní anamnéza: Zdravotní stav respondenta je velmi dobrý. Druh zdravotního postižení je poúrazová paraplegie. Nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské. V současnosti bydlí v Dobříši. Aktuální vzdělávání student vysoké školy. Mezi jeho zájmy patří sport, cestování, fotografování, gastronomie. Rodinná anamnéza: Zdravotní stav rodičů je výborný. Vzdělání rodičů je vysokoškolské. Zájmy rodičů jsou o sport, cestování, zahrada, kultura. Vztahy v rodině jsou velmi dobré, stejně tak jako vztahy se sourozenci. Způsob výchovy v rodině je demokratický. Otázky ke komparaci s ostatními respondenty: V minulosti před úrazem se věnoval cyklistice, fotbalu, lyžování, jezdectví, taekwondu a po úraze vrcholově cyklistice (handbike) a dále rekreačně lyžování, plavání, tenis, badminton. Nápad věnovat se právě cyklistice přišel již před úrazem, a proto k ní inklinoval i poté. Rodiče ho vždy vedli ke sportu, nejdříve ke klasické 41

turistice, cykloturistice a běžeckému lyžování. Cyklistiku vnímá jako součást života a životního stylu. V současné době je respondent součástí týmu Handbike ČR, CK Windoor's Příbram, FANY cycling team (trenérem je Radovan Šabata, výživovým poradcem Petr Havlíček, kondičním trenérem Martin Šťastný). Největší dosavadní úspěchy

jsou

zejména

3.

místo

rankingu

evropského

poháru

EHC

2012,

několikanásobný mistr ČR a trojnásobný vítěz Českého poháru handbike. V současné době je součástí týmu FANY cycling team. Podpora doma v rodině a u příbuzných je po výborná. Podpora od sponzorů pro rok 2012 je rovněž dobrá a to v podobě plného pokrytí neinvestičních výdajů a částečné obměny materiálního vybavení. Svého vlastního sportovního lékaře nemá, ale pravidelně podstupuje zátěžové testy v biomedicínské laboratoři Univerzity Karlovy v Praze. Před sezónou roku 2012 se účastnil čtyř soustředění a to ve Val di Sole (7 dní lyžování), Bormio (7 dní lyžování), Lanzarote (14 dní cyklistiky), Mallorca (19 dní cyklistiky). Má vlastního trenéra, se kterým trénink konzultuje, ale v současné době si tréninkové plány připravuje sám a s trenérem je pouze koriguje. Řadí se mezi kategorii cyklistů jako vrchař, časovkář i vytrvalec, pouze sprinty mu nejsou blízké. Otázky k tréninku: Před zahájením jarního soustředění preferuje doplňkové aktivity, zejména plavání a běžecké lyžovaní, zhruba 3 týdny před odletem do teplých krajin zahajuje přípravu na cyklistickém trenažéru. Jeho běžný tréninkový den začíná snídaní, kompenzačním cvičením a lehkým posilováním (30 minut), po snídani následuje trénink, někdy odpoledne respektive navečer druhá fáze. Zátěžové testy před jarním soustředěním neabsolvuje, tyto testy absolvuje před sezónou a po sezóně. Stravování má již plně zautomatizovaný, a proto si neuvědomuje, že by si nějaký typ jídla musel odepírat. Trénuje výhladně individuálně. Na začátku jarního soustředění preferuje zvlněný terén a později v průběhu přípravy přidává kopce. V jednom tréninkovém cyklu absolvuje různý počet dní podle typu přípravy a soustředění, na prvním soustředění čtvrtý den, na druhém zpravidla pátý den a v sezóně šestý den, v přípravném období kombinuje jedno a dvoufázové tréninky podle osvědčeného vlastního tréninkového modelu. Jedna tréninková jednotka trvá okolo 5 hodin při jednofázovém tréninku, ve dvoufázovém 42

tréninku zpravidla 3+2 hodiny. V jednom dni jarního soustředění kombinuje jedno či dvoufázové tréninky podle potřeby. Na tréninku doplňuje energii stravou každou hodinu. Při vytrvalostním tréninku se pohybuje okolo srdeční frekvence 140-150 tepů/min. Za 14 dní jarního soustředění stráví na tréninku přibližně 50 hodin. Souhrn získaných údajů Při analýze údajů respondenta číslo 2, který pochází z města Dobříše, jsme zjistili, že se začal věnovat cyklistice již před úrazem, přesné datum bohužel zjištěno nebylo. Tento nápad vychází z jeho iniciativy, rodina respondenta maximálně podporuje. Cyklistiku vnímá jako součást svého života i jako životní styl. Podpora ze strany týmu a sponzorů je v neinvestiční podobě- zajištění závodů a částečně i materiálu. Nyní je v týmu FANY, který je veden trenérem Radovanem Šabatou, týmového lékaře nemají. Pravidelně podstupuje fyzické zátěžové testy před a po závodní sezóně v biomedicínské laboratoři. Tréninkový plán je v jeho režii. V přípravě a po celou sezónu konzumuje optimální vyváženou stravu. Při tréninku doplňuje energii každou hodinu. Respondent má jednofázové i dvoufázové tréninky podle specializace tréninku. Délka mikrocyklu je 3, 4 nebo 5 dní tréninku potom 1 den, rozdíly závisí na sezónním období. Jedna tréninková jednotka v jarním soustředění trvá většinou 5 hodin nebo u dvoufázového tréninku 3+2 hodiny. Na trénincích se pohybuje v rozmezí srdeční frekvence 140-150 tepů a za 14 dní přípravy absolvuje 50 hodin tréninku. 6. Kazuistika - Cyklista se zdravotním postižením: 3 Identifikační údaje o klientovi: Pohlaví: muž Jméno příjmení: 3 Datum narození: 4.8.1986 Věk: 26 let

43

Osobní anamnéza: Zdravotní stav je dobrý. Respondentovým zdravotním postižením je dětská mozková obrna (triplegická forma), zdravotním omezením je epilepsie. Nejvyšší dosažené vzdělání je obchodní akademie Janské Lázně. V současnosti bydlí ve městě Valdice. Aktuální vzdělávání nebo zaměstnání nezodpovězeno. Zájmy a způsob trávení volného času je cyklistika, lyže, kuželky. Rodinná anamnéza: Zdravotní stav rodičů je dobrý. Vzdělání rodičů je střední s výučním listem. Zájmy rodičů nezodpovězeny. Vztahy v rodině jsou dobré, stejně tak jako vztahy se sourozenci. Otázky ke komparaci s ostatními respondenty: Respondent je aktivním sportovcem již od dětství. Nápad se věnovat právě cyklistice vznikl na Obchodní akademii v Janských Lázních. K cyklistice byl veden otcem a vnímá ji jako nedílnou součást svého života. Doposud největším úspěchem je na Paralympijských hrách v Londýně – bronzová medaile. V roce 2012 se stal součástí týmu spastic Sport Praha. Podpora ze strany rodiny a příbuzných je velmi dobrá. Podpora od sponzorů pro rok 2012 je nulová. Svého vlastního sportovního lékaře nemá. Před sezónou roku 2012 se účastnil soustředění na Mallorce – 14 dní a individuálního soustředění v Teplicích. Má svého vlastního trenéra. Zařadil se do kategorie cyklistů jako vytrvalec. Otázky k tréninku: Před zahájením jarního soustředění trénuje převážně spinning, posilování a plavání. Jeho běžný tréninkový den před jarním soustředěním vypadá následovně: posilovna, lekce spininngu a tříkolka na trenažéru. Před jarním soustředěním neabsolvuje zátěžové testy. Netrénuje podle zátěžových testů a získaných aerobních a anaerobních prahů. Při jarním soustředění si musí odepřít tučná jídla, knedlíky apod. Trénuje skupinově i individuálně. Při jarním soustředění preferuje zvlněný terén. V jednom tréninkovém mikrocyklu před odpočinkovým dnem trénuje 6 dní v kuse. Jedna tréninková jednotka v jarním soustředění trvá cca 5 hodin. V jednom dni jarního soustředění má jednofázový 44

trénink. Při tréninku doplňuje energii 2x a to po pravidelném časovém intervalu. Při vytrvalostním tréninku se pohybuje v tepovém prahu od 130-150 tepů. Při jarní přípravě stráví za 14 dní tréninku 60 hodin. Shrnutí získaných údajů: Při analýze údajů respondenta číslo 3, který pochází z města Valdice, bylo zjištěno, že se začal věnovat cyklistice před 13 lety, přičemž tento nápad dostal jeho otec a o tento sport projevil velký zájem i sám respondent. Cyklistiku vnímá jako součást svého života. Díky skvělé podpoře v rodině se může věnovat cyklistice doposud, ale ze strany týmu a sponzorů je podpora nedostatečná. Nyní není součástí žádného týmu, a proto nemá ani týmového a osobního sportovního lékaře. Před jarním soustředěním neabsolvuje zátěžové testy k zjištění aerobního a anaerobního prahu potřebného k přípravě, pro přípravu tréninku má svého vlastního trenéra. V přípravě se snaží omezovat tučná jídla. V přípravném období má 1x soustředění na Mallorce. V zimní přípravě preferuje kombinaci posilovny, spinningu a domácího ergometru. Průměrná doba trvání tréninku je 3 - 4h. Na jarním soustředění preferuje trénink ve skupině i individuálně se zvlněným terénem. Má jednofázové tréninky po celou dobu jarního soustředění. Délka mikrocyklu je 6 dní tréninku a 1 den regenerace. Jedna tréninková jednotka v jarním soustředění trvá většinou 5 hodin, při kterých se pohybuje v rozmezí 130-150 tepů a za 14 dní přípravy absolvuje 60 hodin tréninku.

45

6. Diskuze Vrcholová silniční cyklistika je velmi rozsáhlým sportem po celém světě. Z důvodu velké rozšířenosti tohoto sportu nacházíme nové disciplíny a stále zlepšující se výsledky sportovců. Silniční cyklistiku díky novodobým technologiím mohou realizovat i osoby se zdravotním postižením. Po finanční stránce je cyklistika náročným sportem, a proto je důležitá podpora ze strany sponzorů. V porovnání s ostatními sporty je silniční cyklistika pro osoby s tělesným postižením jeden z mála sportů, který mohou provozovat i na světové úrovni současně s vrcholovými cyklisty bez tělesného postižení. Z komparace jednotlivých výpovědí respondentů z obou cílových skupin (tj. cyklisté s tělesným postižením a cyklisté bez zdravotního postižení) je zřejmé, že se předsezónní přípravy u obou skupin odlišují. Prvním rozdílem je místo konání předsezónní přípravy v zimním a jarním období. Zatímco vrcholoví cyklisté bez tělesného postižení se pravidelně připravují na jihu Evropy v teplém kraji, vrcholoví cyklisté s tělesným postižením dávají přednost tuzemským podmínkám. Tato skutečnost má velký vliv na kvalitu celé předsezónní připravy, a proto již v této fázi mohou vznikat výkonnostní rozdíly. Za negativní zjištění lze považovat fakt, že žadný z oslovených cyklistů s tělesným postižením neabsolvuje zátěžové testy před nebo v průběhu závodní sezóny, zatímco cyklisté bez postižení absolvují zátěžové testy hned několikrát během závodní sezóny. Tato okolnost může hrát klíčovou roli pro vytváření kvalitní přípravy každého vrcholového sportovce. Podstatné rozdíly se objevují v tréninkových mikrocyklech a v počtu tréninkových a regeneračních dní v jednom týdnu. Osoby s tělesným postižením mají mikrocyklus až o 2 dny delší než osoby bez tělesného postižení. Při nižší intenzitě a objemu zátěže je zdánlivě logickým řešením zvýšit počet tréninkových jednotek v tréninkovém mikrocyklu. Tento krok však může, při absenci optimální regenerace, vést až k syndromu přetrénování a snížení kvality fyzického výkonu a celkové psychické pohody. Příčinou této skutečnosti může být nedostatečný počet fundovaných trenérů v oblasti sportovního tréninku a zároveň problematiky osob s tělesným postižením. Na základě získaných poznatků lze konstatovat, že předsezónní i sezónní příprava vrcholových cyklistů s tělesným postižením je v mnohých případech neprofesionální až amatérská. Z důvodu nedostaktu kvalifikovaných trenérů pro vrcholové cyklisty s 46

tělesným postižením. Proto velká část vrcholových cyklistů s tělesným postižením nemá zpracované tréninkové plány od kvalifikovaných trenérů pro kvalitní předsezónní přípravu. Důvodem této skutečnosti mohou být ekonomické nedostatky, nezařazování informací specifik tréninku osob s tělesným postižením do vzdělávacího systému, ale také absence klubů s kompetencemi pro výchovu talentovaných vrcholových cyklistů s tělesným postižením. mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

47

Závěr Období přípravy cyklistů na nadcházející sezónu má vytvořit základní výkonnost a zajištění jejího růstu. Základní princip spočívá ve zvyšování trénovanosti. Podcenění přípravné části má za následek stagnaci výkonnosti v průběhu závodního období. Pro cyklisty je přípravné období charakterizováno najížděním kilometrů neboli objemové tréninky, k získávání aerobní vytrvalosti. Jarní přípravu lze tedy považovat za nejpodstatnější období celého roku. Práce se zabývá porovnáním předsezónní přípravy vrcholových cyklistů bez tělesného postižení a osob s tělesným postižením. V práci bylo dosaženo předem stanovených cílů. Ze získaných výsledků je patrné, že nejvíce zásadním faktorem ovlivňujícím celkovou přípravu a následně výsledky cyklistů s postižením je jejich týmová ekonomická situace.

Osoby s tělesným postižením vždy nemají fyzické

zátěžové testy, které jsou prvním předpokladem kvalitního tréninku, zatímco osoby bez tělesného postižením podstupují tyto fyzické zátěžové testy i vícekrát během roku. Cyklisté s tělesným postižením v mnohých případech nemají vypracovaný tréninkový plán se zadanými cíli pro dané období sezóny. Z výsledků výpovědí respondentů je patrné, že podpora vrcholových cyklistů z obou cílových skupin vychází rovněž z kvalitního rodinného zázemí. Další podmínkou k úspěchu je, že všichni dotazovaní respondenti mají vrcholovou cyklistiku jako součást života a dokáží obětovat spoustu času přípravě. Ve vrcholové cyklistice osob s tělesným postižením nesmíme zapomínat na doposud dosažené výsledky a snažit se o systematické zkvalitňování služeb pro budoucí talentované závodníky.mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

48

Souhrn Bakalářská práce se zabývá specifiky při sportovní přípravě silničních vrcholových cyklistů bez tělesného postižení a s tělesným postižením. Obsahem teoretické části je historie a vývoj vrcholové cyklistiky ve světě a v České republice. V návaznosti na vývoj vrcholové cyklistiky se zabývame postavením silniční vrcholové cyklistiky mezi ostatními sporty a jejím sponzoringem a medializací. Cílem další kapitoly je kategorizace v kontextu silniční cyklistiky u osob bez zdravotního postižení a osob se zdravotním postižením. Mezi stěžejní kapitolu

bakalářské práce patří předsezónní

příprava vrcholových cyklistů, která je velmi důlěžitá pro nadcházející sezónu. V neposlední řadě uvádíme možnosti výživy a regenerce vrcholových cyklistů. V praktické části bakalářské práce bylo osloveno 6 respondentů vrcholových cyklistů, z toho 3 vrcholoví cyklisté jsou bez tělesného postižení a 3 vrcholoví cyklisté s tělesným postižením. Všichni respondenti jsou závodníci, kteří se účastní mezinárodních soutěží. Hlavní metodou použitou pro dosažení cílů této práce byla metoda dotazování, konkrétně pak strukturovaný rozhovor. Získaná data byla zpracována do podoby kazustiky, která tedy byla další použitou strategií výzkumu. Jednotlivé výpovědi respondentů byly analyzovány a následně proběhla komparace výsledků mezi dvěmi cílovými skupinami – cyklisté se zdravotním postižením a bez zdravotního postižení.

49

Summary Thesis deals with the specifics of sports training of elite road cyclists without physical disabilities and with physical disabilities. The theoretical part of thesis is focused on history and development of the top cyclists in the world and in the Czech Republic. This deals with the position of the top road cycling among other sports and its sponsorship and media coverage. The aim of this chapter is categorization in the context of road cycling of persons without disabilities and persons with disabilities. Among the main chapters of the thesis is spring preparation of elite cyclists, which is very important for the upcoming season. Finally we present a possibilities of feeding and regeneration of top cyclists. In the practical part of the thesis were interviewed six respondents - elite cyclists, 3 of the are top cyclists with any disability and 3 top-level cyclists with disabilities. All respondents are athletes who participate in international competitions. The main method of this work were questioning method, especially structured interview. The data were processed into case studies. Individual respondents statements were analyzed and compared between two target groups - cyclists with disabilities and without disabilities.

50

Referenční seznam Daďová, K. et. al. (2008). Klasifikace pro výkonnostní sport zdravotně postižených. Praha: Karolinum. Dovalil, J. et. al. (2009). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympie. Durdová, I. (2005). Základní aspekty sportovního marketingu. Ostrava. VŠB – Technická Univerzita Ostrava. Dvořáková, Š. (2005). Sportovní marketing. Brno. MU, Brno-Kraví Hora. Goosey-Tolfrey, V. (2010). Wheelchair sport – a complet guide for athletes coaches, and teachers. Loughborough University: Human Kinetics. Jansa, P. & Dovalil, J. et al. (2009). Sportovní připrava. Praha: Q–art. Lada, P. (2005). Cyklistika – trénink a jeho plánování. Praha: Grada Publishing. Mühlhans, P. (2009). Bakalářská práce - Sponzoring jako komerční komunikace. Praha. VŠE. Pánek, J. (2007). Cyklistika osob s amputací dolní končetiny a její specifika. Diplomová práce. Sekera, J. & Vojtěchovský, O. (2008). Cyklistika průvodce tréninkem. Praha. Grada Publishing. Soulek, I. & Martinek, K. (2000). Cyklistika. Praha: Grada Publishing. Vanlandewijck, Y. C. & Thompson, W. R. (2011). Handbook of sports medicine and science – the paralympic athlete. Oxford: Wiley-Blackwell. Internetové zdroje Černí koně. (2012). Černí koně – cíle. Retrieved 1. 12. 2012 from the World Wide Web: http://www.cernikone.cz/o-nas/cile/ Černý, J. (2006). O nás – historie Českého vazu cyklistiky. Retrieved 24. 10. 2012 from the World Wide Web: http://www.ceskysvazcyklistiky.cz/clanek/73_o_nas ČSC. (2003). Stanovy ČSC. Retrieved 25. 10. 2012 from the World Wide Web: http://www.ceskysvazcyklistiky.cz/administrativa/4_ostatni

51

INAS. (2010). International Sports Federation for Persons with Intellectual Disability.Retrieved

30.

11.

2012

from

the

World

Wide

Web:

http://www.inas.org/about-us/what-we-do/who-we-are/ Olympic. (2009). Olympic.cz. Retrieved 5. 3. 2013 from the World Wide Web: www.olympic.cz UCI. (2012). Union cycliste internationale – mission statement. Retrieved 28. 11. 2012. from

the

World

Wide

Web:

http://www.uci.ch/templates/UCI/UCI1/layout.asp?MenuId=MTI2NjA&LangId=1 UEC – federation. (2009). European cycling union. Retrieved 24. 10. 2012 from the World

Wide

Web:

http://uec-

federation.eu/management_committee/european_cycling_union_uec-s3.html

52

Přílohy Příloha číslo: 1

Informovaný souhlas Název studie (projektu):Specifika sportovní přípravy cyklistů s tělesným postižením Jméno: Datum narození: Účastník byl do studie zařazen pod číslem: 1. Já, níže podepsaný(á) souhlasím s účastí ve studii. Je mi více než 18 let. 2. Byl(a) jsem podrobně informován(a) o cíli studie, o jejích postupech, a o tom, co se ode mě očekává. Beru na vědomí, že prováděná studie je výzkumnou činností. Je mi známo, že je možné zažádat si o přesné znění realizovaného dotazníkového šetření. 3. Porozuměl(a) jsem tomu, že účast ve studii je možné kdykoliv přerušit či odstoupit. Účast ve studii je dobrovolná. 4. Při zařazení do studie budou osobní data uchována s plnou ochranou důvěrnosti dle platných zákonů ČR. Je zaručena ochrana důvěrnosti mých osobních. Při vlastním provádění studie mohou být osobní údaje poskytnuty jiným než výše uvedeným subjektům pouze bez identifikačních údajů, tzn. anonymní data pod číselným kódem. Rovněž pro výzkumné a vědecké účely mohou být osobní údaje poskytnuty pouze bez identifikačních údajů (anonymní data) nebo s mým výslovným souhlasem. 5. Porozuměl jsem tomu, že mé jméno se nebude nikdy vyskytovat v referátech o této studii. Já naopak nebudu proti použití výsledků z této studie.

Podpis účastníka:

Podpis pověřeného pracovníka této studie:

Datum:

Datum:

53

Příloha číslo: 2 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA TĚLESNÉ KULTURY

 tř. Míru 115, 771 11 Olomouc

Žádost o vyjádření Etické komise FTK UP k projektu výzkumné práce, zahrnující lidské účastníky Název:Specifika sportovní přípravy cyklistů s tělesným postižením Forma projektu:základní výzkum Autor bakalářské práce:Marek Zaoral Vedoucí práce: Mgr. Lucie Rybová Konzultant práce: Mgr. Ondřej Ješina, Ph.D. Popis projektu Cílem bakalářské práce je popsat specifika při sportovní přípravě cyklistů s různým typem postižení a cyklistů bez postižení. Prvním dílčím cílem je popis vybraných faktorů působících na individuální přípravu silničních vrcholových cyklistů. Druhým dílčím cílem práce je komparace sportovní přípravy u cyklistů s tělesným postižením a cyklistů bez postižení. Zajištění bezpečnosti pro posouzení odborníky Hlavní výzkumnou metodou práce je metoda dotazovací, konkrétně pak technika strukturovaného rozhovoru vlastní konstrukce. Rozhovor bude aplikován prostřednictvím elektronického dotazování realizovaným mezi autorem práce a respondenty prostřednictvím emailové korespondence. Pro upřesnění některých informací budou respondenti dotazováni osobně. Stěžejní strategií pro vyhodnocení získaných dat bude kazuistika. Etické aspekty výzkumu Výzkumného šetření se bude účastnit celkem 6 respondentů. Všichni respondenti jsou vrcholoví cyklisté. První cílovou skupinu tvoří vrcholoví cyklisté bez zdravotního postižení ve věku nad 18 let. Druhou skupinou jsou cyklisté s tělesným postižením, z toho jeden sportovec s jednostrannou nadkolenní amputací dolní končetiny, sportovec s triplegickou formou dětské mozkové obrny, sportovec s poruchou hybnosti dolních končetin – diparetická forma po poranění páteře.

54

Účast respondentů je dobrovolná a deklarovaná na základě informovaného souhlasu (viz. příloha žádosti). Data budou zpracována a publikována anonymně, vyplněné kazuistiky jsou koncipovány jako anonymní. Zkoumaní respondenti budou informováni o průběhu a významu vyplňování kazuistik. Informovaný souhlas účastníků (přiložen viz příloha)

V Olomouci dne 20. 4. 2013

Podpis autora

55